Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem

Transkript

1 Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Objednatel: Statutární město Ústí nad Labem Zpracovatel: AUGUR Consulting s.r.o. PhDr. Aleš Burjanek, PhD. V Brně dne

2 OBSAH 1. ÚVOD VYHODNOCENÍ VÝVOJE MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM NA ZÁKLADĚ VYBRANÝCH ÚDAJŮ SLDB 1991, 2001 A Charakteristika použité metody Výsledky analýzy Věkové složení obyvatel města a jeho proměny Vývoj hospodařících domácností Vývoj zaměstnanosti Stáří bytového fondu a jeho odpad Odpad (úbytky) bytového fondu v Ústí nad Labem mezi lety 2001 až Národnostní složení obyvatel města DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA OBYVATEL ZA PRACÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH OBCÍ ORP ÚSTÍ NAD LABEM Analytická část PŘEHLED OBCÍ ORP PŘÍRŮSTKY, ÚBYTKY POČTU OBYVATEL, VYHODNOCENÍ POTENCIÁLU PLOCH PRO BYDLENÍ K ROKU Vyhodnocení vybraných údajů o pohybu obyvatelstva ORP Ústí nad Labem k roku PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATEL MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM A JEHO MĚSTSKÝCH OBVODŮ K HORIZONTU ROKU Populační vývoj ve městě Ústí na Labem Dosavadní vývoj plodnosti Dosavadní vývoj úmrtnosti Dosavadní vývoj migrace Východiska prognózy početního vývoje obyvatelstva města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů Výsledky prognózy obyvatelstva Základní výsledky prognózy obyvatelstvo města Ústí nad Labem Vývoj celkových počtů obyvatelstva města Ústí nad Labem Proměny věkové struktury obyvatelstva Ústí nad Labem Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel v Ústí nad Labem Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem-město Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-město Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem-Neštěmice Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Neštěmice Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem-Střekov Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Střekov Hlavní body prognózy MIGRACE, VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ VE VAZBĚ NA ZAMĚSTNANOST MEZI VYBRANÝMI MĚSTY A RYSY BUDOUCÍHO VÝVOJE ÚSTÍ NAD LABEM Migrace, vyjížďka a dojížďka do zaměstnání ve vazbě na zaměstnanost, mezi městy Teplice, Ústí nad Labem, Děčín a Litoměřice Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a její vazba k zaměstnanosti ve městech Ústí nad Labem, Teplice, Děčín a Litoměřice Migrace mezi městy Ústí nad Labem, Teplice, Děčín a Litoměřice

3 6.2. Rysy budoucího vývoje Ústí nad Labem, jeho specifika, silné slabé stránky a pozice v regionu, orientační posouzení vývoje obyvatel v okolních městských centrech Specifické rysy města Ústí nad Labem Silné a slabé stránky města Ústí nad Labem STRUČNĚ ZÁVĚREM PŘÍLOHY Základní literatura Slovníček pojmů Seznam grafů Seznam tabulek Seznam kartogramů

4 1. Úvod Společnost AUGUR Consulting s.r.o. předkládá závěrečnou zprávu demografickou studii, která se skládá z pěti částí: A) Vyhodnocení vývoje území města Ústí nad Labem. Ze sčítání lidu, domů a bytů byla využita data za roky 1991, 2001, 2011 z těchto oblastí: - počet obyvatel podle základních sídelních jednotek (urbanistických obvodů), věkové skladby obyvatel - tj. 0-15, 16-40, 41-65, 65+ a jejich vzájemné poměry, - vývoj hospodařících domácností, - zaměstnanost, - stáří bytového fondu a jeho odpad, - národnostní složení. B) Vyhodnocení dojížďky a vyjížďky obyvatel za prací v rámci i vně obcí s rozšířenou působností. C) Zpracování přehledu obcí ORP podle přírůstků a úbytků počtu obyvatel. Vyhodnocení potenciálu ploch pro bydlení k roku 2016 v rozsahu: narození, zemřelí, přistěhovalí a vystěhovalí za jednotlivé administrativní obce a roky. D) Zpracování prognózy vývoje obyvatel města Ústí nad Labem k horizontu roku 2030: - celkově za celé město, - po jednotlivých obvodech města. E) Vyhodnocení migrace a vlivu zaměstnanosti na vyjížďku/dojížďku mezi městy Teplice Ústí nad Labem Děčín Litoměřice. Při navrhování budoucího rozvoje města byla vyhodnocena i specifika města, jeho silné a slabé stránky a jeho postavení v regionálním systému Čech s přihlédnutím k postavení v Severočeské hnědouhelné pánvi. Orientačně byl posouzen možný vývoj obyvatelstva v hlavních městských centrech v okolí (např. Teplice, Litoměřice, Most). Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňují především její určení. Výsledky jsou uváděny v přehledné podobě grafů, tabulek, kartogramů a komentářů tak, aby jednotlivá zjištění mohl zadavatel flexibilně využívat pro svou práci a aktivity. Věříme, že výsledky výzkumu se stanou pro zadavatele i pro další čtenáře z řad odborné i laické veřejnosti zajímavou a inspirativní zpětnou vazbou. Za AUGUR Consulting s.r.o. Mgr. Marián Svoboda ředitel společnosti 4

5 2. Vyhodnocení vývoje města Ústí nad Labem na základě vybraných údajů SLDB 1991, 2001 a 2011 Cílem této části demografické studie je poskytnout zadavateli obraz vývoje území města Ústí nad Labem z hlediska (1) věkového složení jeho obyvatelstva, (2) vývoje hospodařících domácností, (3) zaměstnanosti, (4) stáří bytového fondu a jeho odpadu a (5) národnostního složení obyvatel. Uvedené oblasti jsou, ve shodě se zadáním, mapovány skrze údaje z let sčítání lidu z let 1991, 2001 a 2011, a to ve struktuře základních sídelních jednotek (urbanistických obvodů) města Charakteristika použité metody Jak již jsme již uvedli, předkládaná analýza stojí na údajích ze Sčítání lidu domů a bytů (SLDB) z let 1991, 2001 a 2011 za město Ústí nad Labem. Opírá se přitom o data zjišťovaná za nejmenší územní jednotky; základní sídelní jednotky (ZSJ) 1. Území města Ústí nad Labem bylo při SLDB 2011 sledováno prostřednictvím 96 těchto základních sídelních jednotek (v roce 2001 skrze 89 ZSJ a v roce 1991 pak pomocí původních 119 ZSJ). Údaje poskytnuté Českým statistickým úřadem za jednotlivé základní sídelní jednoty bylo třeba buď přepočítat na relativní (procentuální) hodnoty, případně využít některých přepočtů těchto údajů realizovaných přímo ČSÚ. Analytické údaje předkládáme formou tabulek a kartogramů. První typ tabulek přináší stručnou informaci o základním trendu každého z analyzovaných sociálně-demografických jevů na úrovni města Ústí nad Labem jako celku za období 1991 až Druhý typ tabulek poskytuje podrobnou informaci o mapovaných jevech na úrovni základních sídelních jednotek města v letech 1991, 2001 a Kartogramy zachycují prostorové diference sledovaných jevů k SLDB V kartogramech však nevstupují do analýzy všechny základní sídelní jednotky. Řada ZSJ není obydlena vůbec, v mnoha dalších ZSJ žije velmi nízký počet obyvatel. Slabě zalidněné ZSJ by u procentuálních ukazatelů nabývaly extrémně nízkých či naopak vysokých hodnot a zkreslovaly by výslednou informaci. Z toho důvodu v kartogramech pracujeme pouze se ZSJ s více jak 100 bydlícími obyvateli (celkem je to 66 ZSJ). Úbytek informací způsobený touto redukcí je ovšem zanedbatelný: data, vstupující po této redukci nedostatečně lidnatých ZSJ do analýzy, nesou informaci o 99,3 % obyvatelích města Ústí nad Labem. Jinak řečeno, z celkového počtu obyvatel města Ústí (v roce 2011) jsme vyloučili 1 Základní sídelní jednotky byly vytvořeny na základě úvah urbanistů a geodetů; jsou relativně homogenní z hlediska osídlení a stavebního fondu. Český statistický úřad na svých www-stránkách blíže charakterizuje základní sídelní jednotky (m.j.) takto: Základní sídelní jednotka je skladebnou součástí sídelní struktury a je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně ekonomických a územně technických jevů, přímo vázaných na osídlení, zejména výsledků Sčítání lidu, domů a bytů Celé území obcí je beze zbytku pokryto souborem základních sídelních jednotek Území základních sídelních jednotek vyplňují beze zbytku plochu všech katastrálních území obcí. 5

6 pouze 632 osob, tedy necelé 1 procento obyvatel. Ve všech kartogramech zachováváme konzistentní rozdělení intervalů sledovaných hodnot. Intervaly zde rozdělujeme do kvantilů tak, že 1 kvantil zachycuje 25 % četnosti jevu. 2 Cílem je umožnit uživateli skrze kartogramy - jednoduchou grafickou komparaci mapovaných jevů. (Opora o kvantily bývá pro práci s kartogramy doporučována také v situacích, kdy v datech častěji nacházíme odlehlé hodnoty, což je náš případ.) Je zapotřebí připomenout, že práce s daty SLDB z různých let (1991, 2001 a 2011) přináší jistá omezení, plynoucí ze změn metodiky Českého statistického úřadu při jednotlivých SLDB. V případě snahy sledovat ukazatel národnosti obyvatel vyvstávají i omezení, která jsou odrazem postoje části obyvatel při vyplňování sčítacího formuláře. (1) Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou zpracovány a publikovány za obvykle bydlící obyvatelstvo. Při sčítáních konaných na území dnešní ČR v letech 1991 a 2001 však probíhalo veškeré zpracování a publikování výsledků za osoby s trvalým pobytem. Údaje tedy nemusí být v plném smyslu srovnatelné. (2) Strukturace údajů o zaměstnanosti obyvatelstva podléhala mezi lety sčítání lidu 1991 až 2011 značným změnám. Údaje roku 1991 (a zčásti také z roku 2001) jsou, kvůli této nestejné strukturaci, prezentovány v omezenější formě. (3) Otázka, zjišťující národnost obyvatel, byla v SLDB 2011 předkládána jako nepovinná. V rámci celé ČR tuto otázku nezodpovědělo vůbec 26 % obyvatel. Shodný podíl chybějících odpovědí (26 %) nacházíme v Ústí nad Labem. Otázku, mapující jinou národnost než českou, ponechala většina ústeckých respondentů z různých důvodů nezodpovězenou 3. 2 Celkový počet případů (tedy ZSJ) je rozdělen do (čtyř) stejně početných kategorií. 3 Do výsledků práce se do jisté (daleko menší) míry projevily i limity, plynoucí z ne zcela shodných struktur ZSJ (urbanistických obvodů) v letech 2011, 2001 a Propojení datových matic z let 2011 a 2001 proběhlo hladce, připojení matice roku 1991 přineslo nejistotu u některých ZSJ. V několika případech byly proto hodnoty z roku 1991 vynechány. 6

7 2.2. Výsledky analýzy Věkové složení obyvatel města a jeho proměny Věkové složení obyvatel města Ústí nad Labem mapujeme podle SLDB 1991, 2001 a 2011 ve struktuře následujících čtyř širších věkových kategorií: (1) podíl obyvatel ve věku 0 až 14 let (%) (2) podíl obyvatel ve věku 15 až 39 let (%) (3) podíl obyvatel ve věku 40 až 64 let (%) (3) podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) Prvotní informaci přináší přehledová tabulka, zobrazující vývoj obyvatelstva města Ústí nad Labem podle hlavních věkových skupin v letech SLDB 1991, 2001 a Tabulka č. 1: Podíly hlavních věkových skupin obyvatel a celkové počty obyvatel ve městě Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a Rok 1991 Rok 2001 Rok 2011 Podíl obyvatel ve věku 0-14 let (%) Podíl obyvatel ve věku let (%) Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) C e l k e m Celkový počet obyvatel Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting Proměny ve věkové struktuře města Ústí nad Labem probíhají analogicky, jako je tomu na úrovni celé ČR. Jsme zde svědky obecného procesu stárnutí populace. Lze poznamenat, že věková struktura Ústí je mírně mladší, než je tomu u celé České republiky. Mezi lety 1991 a 2011 v Ústí nad Labem klesá podíl dětí ve věku do 15 let, kolísá podíl osob věku let a naopak vzrůstá procentuální rozsah nejstarší složky populace, seniorů. Rozložení obyvatel podle čtyř věkových kategorií (věk 0-14 let; let; let; 65 a více let) na území města Ústí nad Labem k SLDB roku 2011 zobrazuje čtveřice následujících kartogramů (kartogramy 1, 2, 3 a 4). 7

8 Kartogram č. 1: Podíl obyvatel ve věku 0 až 14 let (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 8

9 Kartogram č. 2: Podíl obyvatel ve věku 15 až 39 let (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 9

10 Kartogram č. 3: Podíl obyvatel ve věku 40 až 64 let (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 10

11 Kartogram č. 4: Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 11

12 Jak je patrné z kartogramu 1, ústecké lokality (ZSJ) s nejvyššími podíly dětí do 15 let netvoří na ploše města souvislejší území. Jejich výskyt na ploše města je nepravidelný. Tyto lokality pozorujeme častěji v severním okraji Ústí, současně též v pásu území na západ od historického jádra města ( jádrem máme na mysli urbanistický obvod číslo 1 Ústí nad Labem-střed ) až po Předlice. Dále tyto ZSJ zjišťujeme nepravidelně podél toku Labe a zčásti i na jihovýchodním okraji Střekova. Nejvyšší podíly obyvatel ve věku let (kartogram 2) nacházíme v širším, ne zcela souvislém, pruhu území, vycházejícím jak na východ, tak na západ od historického jádra města směrem k jeho okrajům. V lokalitách severní a jižní části města jsou naopak procentuální podíly této věkové skupiny populace slabé. Urbanistické obvody s maximálními podíly obyvatel ve věkovém rozmezí roků (kartogram 3) leží častěji v severní části města, ponejvíce na jeho severním okraji, zatímco v bližším okolí historického centra jsou podíly této věkové skupiny obyvatel nízké. Lokality s nejvyššími podíly osob věkové skupiny 65 a více let (kartogram 4), nalézáme soustředěny v užším pásu ZSJ, který směřuje od severozápadu přes historické jádro města směrem na jihovýchod. Minimální podíly seniorů pozorujeme zejména v Předlicích a Krásném Březně. 12

13 kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Věk 0-14 let % Věk let % Věk let % Věk 65+ % Počet obyvatel 2001 Věk 0-14 let % Věk let % Věk let % Věk 65+ % Počet obyvatel 1991 Věk 0-14 let % Věk let % Věk let % Věk 65+ % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 2: Podrobné údaje o věkové struktuře za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB Ústí n.l.-střed Ústí n.l.-u záp. nádr Sady B. Smetany Ke Skřivánku Hlavní nádraží Pražská ulice Větruše Žižkova Západní nádraží Ústí n.l.-prům. obvod U Bíliny Na dolech Předlice Střížovický vrch I Na Nivách I Ovčí vrch Klíše-sportovní areál Klíše díl Klíše-školský areál U polikliniky Městské stadiony Bukov-střed Všebořice Dukelských hrdinů Masarykova nem Hornická-Stará Skřivánek Severní Terasa-střed Krásné Březno-západ Krásné Bř. Přístavní Krásné Bř. -N. Svět Kramoly Střekov-nábřeží Střekov-prům. obvod Střekov-Kam. vrch Střekov-Karla IV Střekov-nad hradem Střekov-lázně Severní Terasa Kočkov Ovčárna Sídliště Dobětice Mariánský vrch-hůrka Kalová pole KrásnéBř. -prům. obv Krásné Bř. Pod vyhl Krásné Březno Dobětice Pokračování 13

14 kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Věk 0-14 let % Věk let % Věk let % Věk 65+ % Počet obyvatel 2001 Věk 0-14 let % Věk let % Věk let % Věk 65+ % Počet obyvatel 1991 Věk 0-14 let % Věk let % Věk let % Věk 65+ % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky 2 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB Tuchomyšl Podhoří Nová Ves Brná Sebuzín Církvice Vaňov Hostovice Kojetice Svádov Olšinky Olešnice Budov Skorotice Habrovice Strážky Kamenice-Dělouš Božtěšice Neštěmice Mojžíř Veselí Malátova Klíše-prům. obvod Střížovický vrch II Na Nivách II Univerzitní kampus Klíše-Vilová Neštěmice-halda Neštěmice-východ Vaňov-Skály Brná-Čertova jizba Nad zoolog. zahradou Předlice-prům. obvod Střížovický vrch III U stadionů Pod Střížovic.vrchem Všebořice-u vozovny Sídliště Skalka Sídliště Pod Holoměří Nad Březnem Sídl. Dobětice-západ Obch. zóna Všebořice V Oblouku-Vojanova Sídl. Kamenný vrch Sídliště Stříbrníky Neštěmická Nad Brnou Klíšská-Solvayova Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting 14

15 Vývoj hospodařících domácností Nyní se zaměříme na charakteristiky hospodařících domácností 4. Ke klíčovým parametrům těchto kolektivit patří počet jejich členů. Sledovat budeme, podle SLDB 1991, 2001 a 2011, tři skupiny hospodařících domácností: (1) Podíly hospodařících domácnosti jednočlenných (%) (2) Podíly hospodařících domácností se 2 až 4 členy (%) (3) Podíly hospodařících domácnosti s 5 a více členy (%) Celkový přehled podílů hospodařících domácností na úrovni města Ústí nad Labem jako celku podle SLDB 1991, 2001 a 2011 přináší následující tabulka. Tabulka č. 3: Podíly hospodařících domácností podle počtu jejich členů a celkové počty hospodařících domácností ve městě Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a Rok 1991 Rok 2001 Rok 2011 Podíl HD s 1 členem (%) Podíl HD se 2-4 členy (%) Podíl HD s 5 a více členy (%) C e l k e m Celkový počet hospodařících domácností Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting Pohyb v proporcích hospodařících domácnosti podle počtu jejich členů v Ústí nad Labem je, podobně jako v celé ČR, určen dominantním trendem: růstem jednočlenných domácností. S tím je v našem případě spojen pokles podílu jak 2-4 členných hospodařících domácností, tak i hospodařících domácností s 5 a více členy. Rozmístění hospodařících domácností podle počtu členů na území města Ústí nad Labem k roku 2011 je prezentováno ve třech následujících kartogramech (kartogramy 5, 6, a 7). 4 Podle definice ČSÚ hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Součástí rodinných domácností tvořených 1 rodinou mohou být i další jednotlivé osoby, pokud s rodinou společně hospodaří. 15

16 Kartogram č. 5: Podíl hospodařících domácností s 1 členem (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 16

17 Kartogram č. 6: Podíl hospodařících domácností se 2-4 členy (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 17

18 Kartogram č. 7: Podíl hospodařících domácností s 5 a více členy (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. - 18

19 Výskyt lokalit (ZSJ) s nejvyšším podílem jednočlenných hospodařících domácností (kartogram 5) utváří na ploše města poměrně zřetelný socioprostorový vzorec. Koncentraci těchto ZSJ pozorujeme v území severozápadně od historického jádra města, s mírným přesahem směrem k severozápadnímu okraji Střekova. Naopak lokality s minimálními podíly těchto nejmenších domácností nacházíme jak v severní, tak jižní části Ústí nad Labem. Rozložení hospodařících domácností se 2-4 členy (kartogram 6) je v podstatě opakem obrazu z předchozího kartogramu. Lokality s nejvyššími podíly těchto kolektivit nacházíme zejména v severní a jižní části Ústí. Širší plochy městské části Ústí nad Labem centrum jsou (s výjimkou jediné ZSJ Žižkova ) reprezentovány podíly nejnižšími. Podobně je tomu u městské části Klíše. Typ hospodařících domácností s 5 a více členy (kartogram 7), je na území Ústí nad Labem zastoupen slaběji, než předchozí dva typy (maxima zde dosahují pouze do 19,8 %). Jejich nejvyšší podíly nacházíme častěji v lokalitách severní a jižní části města, dále v území od Předlic (včetně) směrem k historickému jádru města a v Krásném Březně. Nejslabší procentuální podíly pak nacházíme ve větší míře na území městské část Klíše. 19

20 kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 HD v bytech celkem HD 1 člen % HD 2-4 členové % HD 5+ členů % Počet obyvatel 2001 HD 1 člen % HD 2-4 členové % HD 5+ členů % Počet obyvatel 1991 HD 1 člen % HD 2-4 členové % HD 5+ členů % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 4: Podrobné údaje o podílech hospodařících domácností podle počtu členů domácnosti za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB Ústí n.l.-střed Ústí n.l.-u záp. nádr Sady B. Smetany Ke Skřivánku Hlavní nádraží Pražská ulice Větruše Žižkova Západní nádraží Ústí n.l.-prům. obvod U Bíliny Na dolech Předlice Střížovický vrch I Na Nivách I Ovčí vrch Klíše-sportovní areál Klíše díl Klíše-školský areál U polikliniky Městské stadiony Bukov-střed Všebořice Dukelských hrdinů Masarykova nem Hornická-Stará Skřivánek Severní Terasa-střed Krásné Březno-západ Krásné Bř. Přístavní Krásné Bř. -Nový Svět Kramoly Střekov-nábřeží Střekov-prům. obvod Střekov-Kam. vrch Střekov-Karla IV Střekov-nad hradem Střekov-lázně Severní Terasa Kočkov Ovčárna Sídliště Dobětice Mariánský vrch-hůrka Kalová pole Krásné Bř. -prům.obv Krásné Bř. Pod vyhlíd Krásné Březno Dobětice Pokračování 20

21 kód ZSJ0.0díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 HD v bytech celkem HD 1 člen % HD členové % HD 5+ členů % Počet obyvatel 2001 HD 1 člen % HD členové % HD 5+ členů % Počet obyvatel 1991 HD 1 člen % HD členové % HD 5+ členů % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky č. 4 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB Tuchomyšl Podhoří Nová Ves Brná Sebuzín Církvice Vaňov Hostovice Kojetice Svádov Olšinky Olešnice Budov Skorotice Habrovice Strážky Kamenice-Dělouš Božtěšice Neštěmice Mojžíř Veselí Malátova Klíše-prům. obvod Střížovický vrch II Na Nivách II Univerzitní kampus Klíše-Vilová Neštěmice-halda Neštěmice-východ Vaňov-Skály Brná-Čertova jizba Nad zoolog. zahradou Předlice-prům. obvod Střížovický vrch III U stadionů Pod Střížovic.vrchem Všebořice-u vozovny Sídliště Skalka Sídliště Pod Holoměří Nad Březnem Sídl. Dobětice-západ Obch. zóna Všebořice V Oblouku-Vojanova Sídl. Kamenný vrch Sídliště Stříbrníky Neštěmická Nad Brnou Klíšská-Solvayova Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting 21

22 Vývoj zaměstnanosti Situaci zaměstnanosti ve městě Ústí nad Labem bude mapovat prostřednictvím následujících indikátorů: (1) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (%) (2) Podíl zaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (%) (3) Podíl zaměstnaných v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) ze zaměstnaných (%) (4) Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru I (nižší typ služeb) ze zaměstnaných (%) [Činnosti v oblastech: velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel; doprava a skladování; ubytování, stravování, pohostinství.] (5) Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru II (vyšší typ služeb) ze zaměstnaných (%) [Odvětví ekonomické činnosti: informační a komunikační činnosti; peněžnictví a pojišťovnictví; činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti; veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení; vzdělávání; zdravotní a sociální péče.] (6) Podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (%) Jak jsme již poznamenali v začátku tohoto textu, záměr srovnat ukazatele zaměstnanosti napříč skrze trojici posledních sčítání lidu (SLDB 1991, 2001 a 2011) je limitován změnami strukturace těchto ukazatelů v datových sadách ČSÚ. Zejména běží o odlišnosti v pojetí a statistickém sledování sektoru služeb. Z toho důvodu má předkládané srovnání SLDB 1991 až 2011 omezený rozsah. Tabulka č. 5: Podíly skupin obyvatel podle zařazení jejich ekonomické činnosti a celkové počty obyvatel ve městě Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a Rok 1991 Rok 2001 Rok 2011 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (%) Podíl zaměstnaných z ekonomicky aktivních (%) Podíl zaměstnaných v sekund. sektoru ze zaměst. (%) Podíl zaměstnaných v terciár. sektoru I ze zaměst. (%) Podíl zaměstnaných v terciár. sektoru II ze zaměst. (%) Podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivních (%) Celkový počet obyvatel Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting Podobně jako v předchozích případech dokládají data přehledové tabulky shodu situace v Ústí nad Labem s vývojem v ČR. Lze říci, že pokles podílu ekonomicky aktivních je v Ústí nad Labem o něco silnější, než je tomu v ČR (ČR 1991: 52,6 %, 2001: 51,4 %; 48,7 %). Obecným a robustním dlouhodobým trendem v ekonomické struktuře je pokles podílů dělnické třídy (na datech z Ústí je doložen rapidním poklesem osob zaměstnaných v sekundárním sektoru) a současně nárůst široké třídy služeb. Sledujeme-li v Ústí nad Labem (podle SLDB 2001 a 2011) podíl nezaměstnaných osob, můžeme konstatovat relativní stabilitu. 22

23 Rozložení obyvatel podle výše uvedených ukazatelů ekonomické činnosti na území města Ústí nad Labem k roku 2011 zobrazuje následující šestice kartogramů (kartogramy 8-14). Kartogram č. 8: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 23

24 Kartogram č. 9: Podíl zaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 24

25 Kartogram č. 10: Podíl zaměstnaných v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) ze zaměstnaných (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 25

26 Kartogram č. 11: Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru I (nižší typ služeb) ze zaměstnaných (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 26

27 Kartogram č. 12: Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru II (vyšší typ služeb) ze zaměstnaných (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 27

28 Kartogram č. 13: Podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 28

29 Co plyne z kartogramu (kartogram 8) mapujícího podíly ekonomicky aktivních obyvatel? Lokality (ZSJ) s nejvyššími podíly ekonomicky aktivních obyvatel zde nalézáme spíše roztroušeny na ploše města, avšak mimo jeho severní a jižní část. Na druhé straně, častější výskyt lokalit s nejnižšími podíly ekonomicky aktivních obyvatel identifikujeme v oblasti v okolí historického jádra města, zejména západním a východním směrem. (Jak jsme již uvedli, jádrem máme na mysli urbanistický obvod č. 1 Ústí nad Labem-střed.) Sledujeme-li, v rámci ekonomicky aktivní populace, podíly zaměstnaných (kartogram 9), pak základní sídelní jednotky s jejich maximálními podíly nacházíme v širokém pásu území od jihovýchodu města směrem na severozápad. Tradiční sféru ekonomiky představují odvětví průmyslu a stavebnictví, ty lze souhrnně nahlížet jako sekundární sektor ekonomiky. Lokality s nejsilnějšími podíly osob zaměstnaných v tomto sekundárním sektoru ekonomiky (kartogram 10) nacházíme frekventovaněji ve východní části města. Urbanistické obvody s nejslabšími podíly osob pracujících v průmyslu a stavebnictví nalézáme v menší oblasti, ležící severně a severozápadně od historického jádra města. Základní sídelní jednotky patřící městským částem Klíše, Severní Terasa a zčásti i MČ Ústí nad Labem-centrum, jsou typické nízkými podíly osob, pracujících v odvětví průmyslu a stavebnictví. Základní sídelní jednotky s nejvyššími podíly obyvatel, zaměstnaných v terciárním sektoru (nižší typ služeb) ze zaměstnaných (kartogram 11) pozorujeme ponejvíce v severní, jižní a západní části města. Proměnná Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru II (vyšší typ služeb) ze zaměstnaných (kartogram 12) velmi zřetelně diferencuje území města. Severozápadně od historického jádra města leží shluk lokalit s maximálními podíly těchto kvalifikovaných osob. Základní sídlení jednotky s podíly těchto osob o jednu třídu nižší, formují souvislé území, patrné podél pravého břehu Labe v jižní části města. Také východní okraj města se jeví z daného hlediska jako relativně homogenní. Nejslabší podíly osob zaměstnaných v tomto vyšším typu služeb pak patří lokalitám, ležícím poblíž historického centra směrem na západ, jihozápad a východ. Analyticky zajímavé je i rozložení lokalit podle podílu nezaměstnaných z ekonomicky aktivních obyvatel (kartogram 13). Základní sídelní jednotky s maximálními podíly nezaměstnaných formují zejména užší pás území, procházející od západu města (Předlice) přes historické jádro města směrem na východ (Krásné Březno) a dále (ovšem v menší míře), od historického jádra města směrem k severozápadu a také k jihu. 29

30 kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zaměstnaných z EA % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Podíl zam. v terc. sektoru I ze zam. % Podíl zam. v terc. sektoru II ze zam. % Podíl nezaměstnaných z EA % Počet obyvatel 2001 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zaměstnaných z EA % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Podíl nezaměstnaných z EA % Počet obyvatel 1991 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 6: Podrobné údaje o zařazení obyvatel podle jejich ekonomické činnosti za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB Ústí n.l.-střed Ústí n.l.-u záp. nád Sady B. Smetany Ke Skřivánku Hlavní nádraží Pražská ulice Větruše Žižkova Západní nádraží Ústí n.l.-prům. obv U Bíliny Na dolech Předlice Střížovický vrch I Na Nivách I Ovčí vrch Klíše-sport. areál Klíše díl Klíše-školský areál U polikliniky Městské stadiony Bukov-střed Všebořice Dukelských hrdinů Masarykova nem Hornická-Stará Skřivánek Severní Ter. střed Krásné Březno-záp Krásné Bř. Přístavní Krásné Bř. N. Svět Kramoly Střekov-nábřeží Střekov-prům. obvod Střekov-Kam. vrch Střekov-Karla IV Střekov-nad hradem Střekov-lázně Severní Terasa Kočkov Ovčárna Sídliště Dobětice Mariánský vrch-hůrka Kalová pole Krásné Bř.-prům.ob Krásné Bř. Pod vyhlíd Krásné Březno Dobětice Pokračování 30

31 kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zaměstnaných z EA % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Podíl zam. v terc. sektoru I ze zam. % Podíl zam. v terc. sektoru II ze zam. % Podíl nezaměstnaných z EA % Počet obyvatel 2001 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zaměstnaných z EA % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Podíl nezaměstnaných z EA % Počet obyvatel 1991 Podíl ekonomicky aktiv. % Podíl zam. v sekund. sektoru ze zam. % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky č.6 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB Tuchomyšl Podhoří Nová Ves Brná Sebuzín Církvice Vaňov Hostovice Kojetice Svádov Olšinky Olešnice Budov Skorotice Habrovice Strážky Kamenice-Dělouš Božtěšice Neštěmice Mojžíř Veselí Malátova Klíše-prům. obvod Střížovický vrch II Na Nivách II Univerzitní kampus Klíše-Vilová Neštěmice-halda Neštěmice-východ Vaňov-Skály Brná-Čertova jizba Nad zoolog. zahrad Předlice-prům. obvod Střížovický vrch III U stadionů Pod Střížovic.vrchem Všebořice-u vozovny Sídliště Skalka Sídliště Pod Holoměří Nad Březnem Sídl. Dobětice-západ Obch. zóna Všebořice V Oblouku-Vojanova Sídl. Kamenný vrch Sídliště Stříbrníky Neštěmická Nad Brnou Klíšská-Solvayova Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting 31

32 Stáří bytového fondu a jeho odpad Stáří bytového fondu ve městě Ústí nad Labem je sledováno pomocí následujících pěti proměnných: (1) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1919 a dříve (%) (2) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: (%) (3) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: (%) (4) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: (%) (5) Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: (%) Rámcový přehled údajů o obydlených bytech podle období jejich výstavby (v absolutních i relativních hodnotách) na úrovni města Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a 2011 ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 7: Podíly obydlených bytů podle období výstavby (rekonstrukce) domu a celkové počty obydlených bytů ve městě Ústí nad Labem podle SLDB 1991, 2001 a 2011 (absolutně i v procentech). Rok 1991 (abs.) Rok 2001 (abs.) Rok 2011 (abs.) Rok 1991 % Rok 2001 % Rok 2011 % Obydlené byty - výstavba / rek. domu: 1919 a dříve (%) Obydlené byty - výstavba / rek. domu: (%) Obydlené byty - výstavba / rek. domu: (%) Obydlené byty - výstavba / rek. domu: (%) x x 28.7 x x Obydlené byty - výstavba / rek. domu: (%) Obydlené byty - výstavba / rek. domu: (%) Nezjištěno Celkový počet obydlených bytů Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting Poznámka: Čtvrtý číselný řádek tabulky (vyznačen kurzivou) se, z důvodu odlišné strukturace poskytnutých dat, týká pouze údajů SLDB Údaje (v absolutních hodnotách) jednotlivých řádků přehledové tabulky přinášejí smysluplnou informaci: v důsledku výstavby a rekonstrukce bytového fondu (převážně) platí, že v každém mladším ročníku sčítání lidu zaznamenáváme nižší počty bytů ze starších období výstavby 5. 5 Údaje z prvního číselného řádku tabulky signalizují (mezi rokem 2001 a 2011) mírný nárůst bytů nejstarší kategorie (z období výstavby 1919 a dříve). To je vysvětlitelné, protože sledujeme pouze obydlené byty, nikoli byty celkem. 32

33 Rozložení bytového fondu podle období výstavby či rekonstrukce domu na území města Ústí nad Labem k roku 2011 je prezentováno na pěti následujících kartogramech (kartogramy 14-18). Kartogram č. 14: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: 1919 a dříve (%). 33

34 Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. Kartogram č. 15: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 34

35 Kartogram č. 16: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 35

36 Kartogram č. 17: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 36

37 Kartogram č. 18: Podíl obydlených bytů - období výstavby / rekonstrukce domu: (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 37

38 Ze série kartogramů mapujících ústecké obydlené byty podle odlišných časových period výstavby (rekonstrukce) domu lze vyčíst následující: Lokality s maximálními podíly obydlených bytů pocházejících z období do konce roku 1919 (kartogram 14) jsou na území města relativně rovnoměrně rozloženy. Mezi lokalitami se silnějšími kontrasty (z hlediska stáří obydlených bytů) patří zejména Severní Terasa. Základní sídelní jednotky s nejvyššími podíly bytů zbudovaných v období let (kartogram 15) utvářejí relativně pravidelný socioprostorový vzorec. Formují pás území směřující na severozápad (a v omezené míře i na jihovýchod) od historického jádra města. Lokality na periferii města, zejména v její severní a severovýchodní části, vykazují podíly této skupiny bytů slabé. ZSJ s minimálními podíly bytů postavených v letech identifikujeme zvláště v území městské části Severní Terasa. Základní sídelní jednotky s maximy bytové zástavby z období let (kartogram 16) lze na ploše města identifikovat relativně rovnoměrně - ovšem s výjimkou nevelké oblasti, ležící na západ a severozápad od centra (patří sem území městských částí Ústí n. Labemcentrum, Klíše a Severní Terasa), tam pozorujeme podíly zástavby z tohoto typu minimální. Urbanistické obvody (ZSJ) s nejvyšším podílem bytů z období let (kartogram 17) nacházíme relativně častěji v širší oblasti směrem na východ od historického jádra města. Naopak relativně homogenní území s minimálními podíly těchto bytů identifikujeme severně až severozápadně od historického jádra města. A konečně, lokality s maximálními podíly bytů zbudovaných v rozmezí let (kartogram 18) jsou silně zastoupeny na severním okraji Ústí nad Labem. ZSJ s nejslabšími podíly této výstavby lze najít v omezenější oblasti na severozápad od centra (jedná se hlavně o ZSJ patřící městským částem Ústí n. Labem-centrum, Klíše a Severní Terasa). 38

39 Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Obydlené byty celkem 2011 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Počet obyvatel 2001 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Počet obyvatel 1991 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 8: Podrobné údaje o podílech obydlených bytů z hlediska období výstavby / rekonstrukce domu za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a 1991 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 Ústí n.l.-střed Ústí n.l.-u záp. nádr Sady B. Smetany Ke Skřivánku Hlavní nádraží Pražská ulice Větruše Žižkova Západní nádraží Ústí n.l.-prům. obv U Bíliny Na dolech Předlice Střížovický vrch I Na Nivách I Ovčí vrch Klíše-sportovní areál Klíše díl Klíše-školský areál U polikliniky Městské stadiony Bukov-střed Všebořice Dukelských hrdinů Masarykova nem Hornická-Stará Skřivánek Severní Terasa-střed Krásné Březno-západ Krásné Bř. Přístavní Krásné Bř.-Nový Svět Kramoly Střekov-nábřeží Střekov-prům. obvod Střekov-Kam. vrch Střekov-Karla IV Střekov-nad hradem Střekov-lázně Severní Terasa Kočkov Ovčárna Sídliště Dobětice Mariánský vrch-hůrka Kalová pole Krásné Bř. -prům.ob Krásné Bř. Pod vyhl Krásné Březno Dobětice Pokračování 39

40 Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Obydlené byty celkem 2011 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Počet obyvatel 2001 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Počet obyvatel 1991 Podíl obydl. bytů - výstavba 1919 a dříve % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Podíl obydl. bytů - výstavba % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky č. 8 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB 1991 Tuchomyšl Podhoří Nová Ves Brná Sebuzín Církvice Vaňov Hostovice Kojetice Svádov Olšinky Olešnice Budov Skorotice Habrovice Strážky Kamenice-Dělouš Božtěšice Neštěmice Mojžíř Veselí Malátova Klíše-prům. obvod Střížovický vrch II Na Nivách II Univerzitní kampus Klíše-Vilová Neštěmice-halda Neštěmice-východ Vaňov-Skály Brná-Čertova jizba Nad zoolog. zahradou Předlice-prům. obvod Střížovický vrch III U stadionů Pod Střížovic.vrchem Všebořice-u vozovny Sídliště Skalka Sídliště Pod Holoměří Nad Březnem Sídl. Dobětice-západ Obch. zóna Všebořice V Oblouku-Vojanova Sídl. Kamenný vrch Sídliště Stříbrníky Neštěmická Nad Brnou Klíšská-Solvayova Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting 40

41 Odpad (úbytky) bytového fondu v Ústí nad Labem mezi lety 2001 až 2011 Hrubý odhad odpadu bytů za obec Ústí nad Labem lze stanovit na základě využití dat posledních dvou sčítání lidu (SLDB 2001 a SLDB 2011) a současně statistiky Dokončené byty v obcích, kterou poskytuje Český statistický úřad. K datu SLDB 2001 existovalo v Ústí nad Labem celkem obydlených bytů. V období mezi sčítáními ( ) bylo v obci celkem zbudováno 733 bytů. Připočteme-li ke stavu k SLDB 2001 tyto nově postavené byty, měli bychom (při stabilní rozloze města) v roce 2011 obdržet výsledek blízký hodnotě bytů. Při SLDB 2011 však bylo v Ústí nad Labem identifikováno pouze obydlených bytů, což je o 524 bytů méně, než bychom podle naznačené bilance mohli očekávat. Odpad bytů během uvedeného desetiletého období (mezi lety 2001 až 2011) se tak v Ústí nad Labem mohl pohybovat v průměru kolem hodnoty 50 bytů ročně. Odhad úbytků bytů pro období mezi SLDB 1991 a SLDB 2001 by byl mírně ztížen faktem, že v roce 1993 došlo ve městě Ústí nad Labem k územní změně (odtržení obce Trmice s obyvateli). Lze poznamenat, že příčiny úbytků bytů jsou velmi rozmanité: stárnutí domů, technické problémy domů, nešťastné události (povodně, požáry, etc.), ústup bydlení jiným aktivitám (stavba komunikací, etc.), rušení starých obytných čtvrtí, konverze bytů na nebytové prostory a podobně. 41

42 Národnostní složení obyvatel města Skladbu obyvatel města podle (deklaratorně chápané) národnosti budeme mapovat pomocí následujících ukazatelů: (1) Podíl obyvatel - národnost česká (%) (2) Podíl obyvatel - národnost moravská (%) (3) Podíl obyvatel - národnost slezská (%) (4) Podíl obyvatel - národnost slovenská (%) (5) Podíl obyvatel - národnost německá (%) (6) Podíl obyvatel - národnost polská (%) (7) Podíl obyvatel - národnost romská (%) (8) Podíl obyvatel - národnost ukrajinská (%) (9) Podíl obyvatel - národnost vietnamská (%) Přehled procentuálního rozložení obyvatel města Ústí nad Labem jako celku podle deklarované národnosti v letech SLDB 1991, 2001 a 2011 nese následující přehledová tabulka. Tabulka č. 9: Podíly obyvatel města Ústí nad Labem podle deklarované národnosti a celkový počet obyvatel podle SLDB 1991, 2001 a Rok 1991 Rok 2001 Rok 2011 národnost česká (%) národnost moravská (%) národnost slezská (%) národnost slovenská (%) národnost německá (%) národnost polská (%) národnost romská (%) národnost ukrajinská (%) národnost vietnamská (%) ostatní a nezjištěno (%) C e l k e m Celkový počet obyvatel Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting Data tabulky ukazují (1) celkově klesající ochotu obyvatel prezentovat (deklarovat) svoji etnicitu při sčítání lidu; (2) ve shodě s celorepublikovými údaji také pokles proporce jiných národností mimo české, s výjimkou národnosti ukrajinské a vietnamské; (3) silnější úbytek vyplněných odpovědí při SLDB 2011, z důvodu nepovinného charakteru otázky; (4) proporce ostatních národností, mimo národnost českou, ve většině případů nepřevyšují 1 %. Z toho důvodu se jeví jako racionální jak v kartogramu, tak i v podrobné tabulce za jednotlivé ZSJ, zaměřit se pouze na národnost českou. Ač deklarovaná národnost patří, řečeno jazykem sociologie, k měkkým znakům, právě nízké procentuální podíly deklarované české národnosti se v Ústí nad Labem váží ke specifickým lokalitám města, příkladem mohou být Předlice. 42

43 Rozložení podílů obyvatel podle jejich přihlášení se k národnosti české v území města Ústí nad Labem k SLDB 2011 zobrazuje kartogram číslo 19. Kartogram č. 19: Podíl obyvatel české národnosti (%). Pramen: SLDB 2011 za město Ústí nad Labem, data ČSÚ, zpracování AUGUR Consulting. 43

44 Poslední kartogram (kartogram 19) ukázal prostorové rozložení obyvatel Ústí nad Labem podle jejich procentuálního podílu přihlášení k české národnosti (v absolutním vyjádření jde o 64,2 tisíc obyvatel). Základní sídelní jednotky s nejvyššími podíly osob (hlásících se k) české národnosti formují jednak relativně souvislé území ležící na jih až jihovýchod od historického jádra města a sahající až k jižnímu okraji města. Dále jsou lokality s nejvyššími podíly osob přihlášených k české národnosti zastoupeny pásem částečně na sebe navazujících lokalit, které vycházejí od historického jádra města směrem na severozápad, přibližně až po Bukov a Skorotice. Lokality (ZSJ, respektive urbanistické obvody) s nejnižšími podíly osob deklarujících českou národnost zčásti (opticky) korespondují s kartogramem nezaměstnaných obyvatel. Tyto lokality utvářejí relativně užší pás území, vybíhající jak na západ, tak na východ od historického jádra města (Předlice, dále oblast mezi Předlicemi a historickým jádrem, zčásti Klíše, Krásné Březno, na jih pak ZSJ Pražská.) 44

45 kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Podíl obyvatel - národnost česká % Počet obyvatel 2001 Podíl obyvatel - národnost česká % Počet obyvatel 1991 Podíl obyvatel - národnost česká % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 10: Podrobné údaje o podílech osob přihlášených k národnosti české za základní sídelní jednotky (ZSJ) města Ústí nad Labem podle SLDB 2011, 1991 a SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB Ústí n.l.-střed Ústí n.l.-u záp. nádr Sady B. Smetany Ke Skřivánku Hlavní nádraží Pražská ulice Větruše Žižkova Západní nádraží Ústí n.l.-prům. obvod U Bíliny Na dolech Předlice Střížovický vrch I Na Nivách I Ovčí vrch Klíše-sportovní areál Klíše díl Klíše-školský areál U polikliniky Městské stadiony Bukov-střed Všebořice Dukelských hrdinů Masarykova nem Hornická-Stará Skřivánek Severní Terasa-střed Krásné Březno-západ Krásné Bř. Přístavní Krásné Bř. -Nový Svět Kramoly Střekov-nábřeží Střekov-prům. obvod Střekov-Kam. vrch Střekov-Karla IV Střekov-nad hradem Střekov-lázně Severní Terasa Kočkov Ovčárna Sídliště Dobětice Mariánský vrch-hůrka Kalová pole Krásné Bř. -prům.obvod Krásné Bř. Pod vyhlíd Krásné Březno Dobětice Pokračování 45

46 kód ZSJ-díl Název ZSJ Číslo UO Počet obyvatel 2011 Podíl obyvatel - národnost česká % Počet obyvatel 2001 Podíl obyvatel - národnost česká % Počet obyvatel 1991 Podíl obyvatel - národnost česká % Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Pokračování tabulky č. 10 SLDB 2011 SLDB 2001 SLDB Tuchomyšl Podhoří Nová Ves Brná Sebuzín Církvice Vaňov Hostovice Kojetice Svádov Olšinky Olešnice Budov Skorotice Habrovice Strážky Kamenice-Dělouš Božtěšice Neštěmice Mojžíř Veselí Malátova Klíše-prům. obvod Střížovický vrch II Na Nivách II Univerzitní kampus Klíše-Vilová Neštěmice-halda Neštěmice-východ Vaňov-Skály Brná-Čertova jizba Nad zoolog. zahradou Předlice-prům. obvod Střížovický vrch III U stadionů Pod Střížovic.vrchem Všebořice-u vozovny Sídliště Skalka Sídliště Pod Holoměří Nad Březnem Sídl. Dobětice-západ Obch. zóna Všebořice V Oblouku-Vojanova Sídl. Kamenný vrch Sídliště Stříbrníky Neštěmická Nad Brnou Klíšská-Solvayova Pramen: Data ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Tabulka: AUGUR Consulting 46

47 3. Dojížďka a vyjížďka obyvatel za prací podle jednotlivých obcí ORP Ústí nad Labem Cílem této části demografické studie je analyticky naplnit zadání studie v bodu B: Dojížďka a vyjížďka obyvatel za prací v rámci i vně obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) - podle jednotlivých obcí. Podle dohody se analýza opírá o údaje SLDB Primárním pramenem informací o dojížďce a vyjížďce obyvatelstva je specifický datový výstup SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce Analytická část Prvotní přehled o stavu dojížďky a vyjížďky do zaměstnání podle souboru 23 obcí ORP Ústí nad Labem (na základě dat SLDB 2011) podává tabulka 11. Tabulka č. 11: Základní ukazatele dojížďky a vyjížďky do zaměstnání podle obcí ORP Ústí nad Labem (SLDB 2011) Obec vyjížďky / dojížďky Vyjíždějící celkem Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání z toho ženy (%) z celk. počtu vyjíždí denně podíl vyjíždějících denně (%) Dojíždějící celkem Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání z toho ženy (%) z celk. počtu dojíždí denně podíl vyjíždějících denně (%) Dolní Zálezly Habrovany Homole u P Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí n. Labem Velké Březno Vel. Chvojno Zubrnice ORP Ústí nad Labem celkem Tabulka AUGUR Consulting Pramen: ČSÚ: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 České republika, kraje, okresy, obce. 47

48 Podle údajů SLDB 2011 vyjíždělo do zaměstnání z obcí ORP Ústí nad Labem celkem zaměstnaných osob. Celá polovina z nich (51 %) připadla na zaměstnané osoby z krajského města Ústí nad Labem (4 073 vyjíždějících). Z menších obcí ORP se na vyjížďce do zaměstnání podíleli zejména zaměstnaní z obcí Chlumec (908 vyjíždějících), Povrly (395), Chabařovice (373) a Velké Březno (324). Podíl žen mezi vyjíždějícími zaměstnanými osobami se v ORP pohyboval kolem 40 procent. Denně vyjíždělo v rámci obcí ORP za prací přes 81 procent zaměstnaných osob. Tabulka č. 12: Přehled počtů vyjíždějících, dojíždějících, saldo dojížďky a intenzita vyjížďky podle obcí ORP Ústí nad Labem (SLDB 2011) Obec místa obvyklého pobytu Vyjíždějící Dojíždějící Saldo dojížďky Intenzita vyjížďky Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice ORP Ústí n. Labem celkem Tabulka AUGUR Consulting Pramen dat: ČSÚ: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Ačkoli ORP Ústí nad Labem jako celek zaznamenává kladné saldo dojížďky (definované jako rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících), u většiny obcí tohoto ORP zjišťujeme saldo záporné. Kladné hodnoty salda dojížďky dosáhly pouze čtyři obce z celého ORP, Ústí nad Labem, Trmice, Petrovice a Ryjice (hodnoty jsou v tabulce vyznačeny žlutě). Vlivem vysoké (kladné) hodnoty salda dojížďky u dominantní obce - Ústí nad Labem - zůstává i bilance celého ORP kladná. Vyjížďku do zaměstnání charakterizuje také ukazatel intenzity vyjížďky. Ukazatel sleduje počet vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště na počtu zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště a je vyjádřen v procentech. 48

49 Nejvyšších hodnot intenzity vyjížďky dosáhly z ORP Ústí nad Labem obce Dolní Zálezly (76,6 %), Habrovany (75 %), Malečov (74,6 %) a Zubrnice (73,8 %). Na druhé straně, nejnižší hladinu intenzity vyjížďky nacházíme v samotném městě Ústí nad Labem (18,5 procent) a teprve se značným odstupem od hodnoty krajského města pak následují hodnoty dalších obcí (Ryjice 43,6 procent, etc.). Hodnoty ukazatele intenzity vyjížďky za jednotlivé obce ORP Ústí nad Labem promítáme do kartogramu (kartogram 1). Intervaly hodnot intenzity vyjížďky jsou v kartogramu rozděleny do kvantilů tak, že 1 kvantil zachycuje 25 % četnosti jevu. Celkový počet případů (obcí) je tedy rovnoměrně rozdělen do čtyř kategorií. 49

50 Kartogram č. 20: Vyjížďka do zaměstnání podle obcí ORP Ústeckého kraje (ze zjištěných míst pracoviště), podle SLDB 2011 Pramen: SLDB 2011, Dojížďka do zaměstnání a do škol. Zpracování AUGUR Consulting. Abychom zasadili údaj mapující intenzitu vyjížďky v ORP Ústí nad Labem do širšího kontextu, lze poznamenat, že intenzita vyjížďky, měřená podílem vyjíždějících zaměstnaných osob za prací z obce bydliště na celkovém počtu zaměstnaných (ze zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště) v celém Ústeckém kraji dosáhla 42,2 %. (Tato krajská intenzita vyjížďky přitom ležela o 2,7 procentního bodu níže, než průměr 50

51 České republiky.) Nižší hodnota intenzity vyjížďky za prací, zjištěná v ORP Ústí nad Labem, v porovnání s celkem kraje, souvisí s vyšší lidnatostí a širší nabídkou pracovních příležitostí krajského města Ústí nad Labem v území ORP. (Pro srovnání, extrém v České republice představuje Hlavní město Praha, kde podle SLDB 2011 vyjíždělo za prací mimo obec pouze 6,3 % zaměstnaných.) Vyjížďku do zaměstnání můžeme sledovat podle prostorových typů vyjížďky. Z hlediska následujících čtyř typů vyjížďky převažoval u zaměstnaných osob bydlících v obcích ORP Ústí nad Labem přesun na pracoviště do jiné obce okresu (4 385 případů). Do jiného okresu kraje vyjíždělo celkem 1961 osob. Na pracoviště za hranice kraje vyjíždělo celkem 1377 zaměstnaných. Do zahraničí vyjíždělo z ORP dohromady 354 zaměstnaných (většina z nich z města Ústí nad Labem, jednalo se o 288 osob). Tabulka č. 13: Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - obce ORP Ústí nad Labem a celek ORP (SLDB 2011) - absolutní hodnoty Obec místa obvyklého pobytu místo pracoviště v jiné obci okresu místo pracoviště v jiném okrese kraje místo pracoviště v jiném kraji místo pracoviště v jiném státě Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice ORP Ústí nad Labem celkem Tabulka AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. 51

52 Dolní Zálezly * Habrovany * Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec * Malé Březno Malečov Petrovice Povrly * Přestanov * Ryjice Řehlovice * Stebno * Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno * Zubrnice Celkem ORP Ústí n. L. Typ vyjížďky v procentech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Posuzování procentuálních údajů prostorového typu vyjížďky (ale i dalších ukazatelů) je v případě ORP Ústí nad Labem zatíženo faktem, že běží o soubor obcí různých velikostních kategorií. Vedle téměř stotisícového města Ústí nad Labem stojí obce s lidnatostí nepřesahující jednotlivě 5 tisíc obyvatel. Nízký počet obyvatel v řadě obcí ORP se promítá do malého počtu případů vyjížďky / dojížďky do zaměstnání, čímž slábne validita příslušného procentuálního údaje. Graf č. 1: Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - obce ORP Ústí nad Labem a celek ORP, SLDB 2011 (%) 100% Struktura vyjížďky do zaměstnání podle prostorových typů vyjížďky - obce ORP Ústí n. Labem a celek ORP (SLDB 2011) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% místo pracoviště v jiné obci okresu místo pracoviště v jiném okrese kraje místo pracoviště v jiném kraji místo pracoviště v jiném státě Obce ORP Ústí nad Labem Graf AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Poznámka: Hvězdička před názvem obce v grafu signalizuje nízký počet posuzovaných případů v obci (méně než 75 případů vyjížďky). Konkrétní procentuální údaj má spíše orientační hodnotu. Jak je patrné z grafu 1, podíl vyjíždějících do zaměstnání na místo pracoviště v jiné obci okresu u většiny obcí ORP (mimo krajského města) přesahoval zhruba 70 % případů z těchto čtyř typů vyjížďky. Krajské město Ústí nad Labem se, z hlediska proporcí typů vyjížďky do zaměstnání, zřetelně odlišovalo od ostatních obcí ORP, zejména nižším podílem vyjížďky do jiné obce okresu (celkem 31 %) a naopak vyšším podílem vyjížďky do jiného okresu v kraji (34 %) a také do jiného kraje (28 %). Nejvíce zaměstnaných osob vyjíždějících z krajského města Ústí nad Labem směřovalo do cílových obcí: Prahy (846), Trmic (771), Teplic (342), Děčína (278) a Chabařovic (150). 52

53 Z údajů za celek ORP Ústí nad Labem plyne, že na první typ vyjížďky (místo pracoviště v jiné obci okresu) připadlo 54,8 % případů, na druhý typ (místo pracoviště v jiném okrese kraje) 24,5 % případů, dále na vyjížďku na místo pracoviště v jiném kraji pak 17,2 % a vyjížďku na pracoviště do jiného státu pak 4,5 % případů. Věkovou strukturu osob vyjíždějících z obcí ORP Ústí nad Labem podle SLDB 2011 zachycuje následující tabulka 14. Nejvyšší podíl z celku vyjíždějících osob nalézáme ve věkové skupině let (36 %) a dále také ve věkové skupině let (24 %). Tabulka č. 14: Vyjíždějící do zaměstnání podle obcí v ORP Ústí nad Labem podle věku a obce vyjížďky (SLDB 2011) Obec vyjížďky celkem Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání v tom ve věku a více nezjišt. 24 Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice Vyjíždějící ORP Ústí n. Labem celkem Tabulka AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. 53

54 Nyní doplníme informace o dojíždějících do zaměstnání. V úvodní tabulce 1 (na začátku tohoto textu) jsme viděli, že celkový počet dojíždějících do obcí ORP Ústí nad Labem ( případů) je vyšší ve srovnání s celkem vyjíždějících (7 994). Vzhledem k dominantní pozici krajského města v území ORP, připadají tři čtvrtiny (74,9 %) z celkového souboru dojíždějících na cílovou obec Ústí nad Labem. Podíl dojíždějících žen (45 % v ORP) je o něco vyšší, než byl v případě vyjížďky do zaměstnání. Také proporce denní dojížďky do obcí ORP (84,8 %) o několik procent převyšuje hladinu, kterou jsme konstatovali u denní vyjížďky. Údaje o prostorových typech dojížďky do zaměstnání nese tabulka 15. Nejčastěji je z následujících tří typů dojížďky zastoupeno dojíždění z jiných okresů kraje (50,7 %, absolutně 5110 případů), druhým nejvíce frekventovaným typem je dojížďka v rámci okresu (43,5 %, absolutně 4358 případů), na poslední typ, tedy dojížďku do zaměstnání z jiných krajů připadalo 5,8 %, tedy 584 případů. Tabulka č. 15: Struktura dojížďky do zaměstnání podle prostorových typů dojížďky - obce ORP Ústí nad Labem a celek ORP (SLDB 2011) - absolutní hodnoty Dojíždí Dojíždějící Dojíždí Dojíždí Obec dojížďky z jiných celkem v rámci okresu z jiných krajů okresů kraje Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny 3 3 Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov 1 1 Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice Dojíždějící do obcí ORP Ústí nad Labem celkem Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Tabulka AUGUR Consulting Mezi zdrojovými okresy dojížďky (v rámci dojížďky z jiných okresů Ústeckého kraje) do ORP Ústí nad Labem byly nejvíce zastoupeny okresy: Teplice (2082 případů), Děčín (

55 * Dolní Zálezly * Habrovany * Homole u Panny Chabařovice Chlumec * Chuderov * Libouchec * Malé Březno * Malečov Petrovice Povrly * Přestanov * Ryjice Řehlovice * Stebno * Tašov * Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno * Velké Chvojno * Zubrnice Celkem ORP Ústí n. L. Typ dojížďky v procentech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem případů), Litoměřice (1064 případů), Most (309 případů), Chomutov (153 případů) a Louny (81 případů). Zatímco graf 1, v němž jsme strukturovali vyjížďku do zaměstnání z obcí ORP podle prostorových typů vyjížďky v procentech, ukazoval spíše pravidelnosti mezi většinou těchto obcí, graf následující (graf 2), kde stejným způsobem prezentujeme dojížďku do zaměstnání, ukazuje spíše na diference mezi obcemi. Příčinou jsou zejména nízké četnosti případů dojížďky u převahy posuzovaných obcí. (Spočítáme-li podíl prvního typu dojížďky, tedy podíl dojíždějících v rámci okresu za ostatních 22 obcí ORP - mimo krajského města Ústí nad Labem - tento podíl činí 71 procent. V souvislosti s takto získaným průměrem však nelze nevidět vysoké odchylky u řady obcí ORP.) Naše snaha o zobecnění zde naráží na slabší vypovídací schopnost dat. Nepřestává však platit, že charakteristiky krajského města jsou zásadně určující pro celek ORP. Graf č. 2: Struktura dojížďky do zaměstnání podle prostorových typů dojížďky - obce ORP Ústí nad Labem a celek ORP, SLDB 2011 (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Struktura dojížďky do zaměstnání podle prostorových typů dojížďky - obce ORP Ústí n. Labem a celek ORP (SLDB 2011) dojíždí v rámci okresu dojíždí z jiných okresů kraje dojíždí z jiných krajů Obce ORP Ústí nad Labem Graf AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Poznámka: Hvězdička před názvem obce v grafu signalizuje nízký počet posuzovaných případů v obci (méně než 75 případů dojížďky). Konkrétní procentuální údaj má spíše orientační hodnotu. 55

56 Tabulka č. 16: Dojíždějící do zaměstnání: ORP Ústí nad Labem podle věku a obce dojížďky (SLDB 2011) Obec dojížďky Dojíždějící celkem Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání v tom ve věku a více nezjištěno Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice Dojíždějící ORP Ústí nad Labem celkem Tabulka AUGUR Consulting Pramen: Data SLDB 2011: Dojížďka do zaměstnání a do škol podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika, kraje, okresy, obce. Z hlediska věku představují mezi dojíždějícími (podobně, jako tomu bylo u souboru vyjíždějících) nejpočetnější skupinu osoby z věkové skupiny let (33,5 %) a dále též věkové skupiny let (25 %). Nejméně zastoupenou věkovou skupinu tvoří mezi dojíždějícími osoby starší 60 let (4,2 % z celku dojíždějících). 56

57 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY (Relevantní pasáže vysvětlivek k tématu vyjížďky a dojížďky za prací jsou převzaty z textu Českého statistického úřadu.) Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání (tj. místo pracoviště, dopravní prostředek, doba trvání dojížďky (docházky) a frekvence dojížďky do místa pracoviště) vyplňovali pouze zaměstnaní. V případě místa pracoviště se uváděla adresa místa výkonu práce (nikoliv např. sídla firmy). Osoby, které neměly pevné místo pracoviště, ale pracovní dobu začínaly na stejné adrese (např. pracovníci v dopravě - řidiči aj.), uváděly místo nástupu do zaměstnání. Údaje o dopravním prostředku a době trvání dojížďky (docházky) se uváděly podle každodenní cesty do zaměstnání. Frekvenci dojížďky do místa pracoviště vyplňovaly pouze osoby, které při cestě do zaměstnání opouštěly obec obvyklého pobytu. Osoby, které místo výkonu zaměstnání často mění a uvedly zaměstnání bez stálého pracoviště", nejsou v tabulkách za dojížďku zahrnuty, stejně jako nejsou zahrnuty osoby, jejichž adresa pracoviště je shodná s adresou místa obvyklého pobytu. Tyto osoby údaje o dojížďce neuváděly. Osoby vyjíždějící do zaměstnání jsou osoby, jejichž místo pracoviště je na jiné adrese, než je jejich místo obvyklého pobytu. Vyjíždějící (dojíždějící) v rámci obce jsou osoby splňující podmínku pro vyjížďku, přičemž místo pracoviště je ve stejném nebo v jiném ZSJ obce obvyklého pobytu. Vyjíždějící mimo obec jsou osoby s různou obcí pracoviště a místa obvyklého pobytu. V celkovém počtu vyjíždějících mimo obec jsou zahrnuty i osoby s nezjištěnou obcí pracoviště, pokud uvedly okres, ve kterém pracují a tento okres je jiný než okres místa obvyklého pobytu. Vyjíždějící mimo ČR jsou osoby s uvedeným i nezjištěným státem pracoviště, pokud uvedly, že pracují v zahraničí. Zaměstnané osoby jsou v tabulkách dojížďky definovány odlišně než v jiných publikačních tabulkách ČSÚ. Počty zaměstnaných osob v dojížďce nezahrnují pracující studenty a učně, kteří ačkoliv byli k datu sčítání ekonomicky aktivní - jsou zařazeni v počtech dojíždějících osob do školy. Saldo dojížďky je rozdíl počtu dojíždějících a vyjíždějících. Saldo vyjížďky je rozdíl počtu vyjíždějících a dojíždějících. 57

58 Počet obyvatel (k ) Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Saldo migrace Celkový přírůstek Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 4. Přehled obcí ORP přírůstky, úbytky počtu obyvatel, vyhodnocení potenciálu ploch pro bydlení k roku 2016 Cílem této části demografické studie je (podle zadání, bod C) vytvořit pro zadavatele přehled obcí ORP Ústí nad Labem z hlediska přírůstků a úbytků obyvatelstva a současně vyhodnotit potenciál ploch pro bydlení (podle podkladu MmÚL), vše k roku Zpracování první části zadání se opírá především o Územně analytické podklady, zpracované Českým statistickým úřadem pro rok 2016 za obce České republiky. Z uvedeného souboru ČSÚ jsou vybrány relevantní demografické údaje za obce ORP Ústí nad Labem (doplněny byly pouze hodnoty celkového přírůstku obyvatel). Základní údaje z oblasti pohybu obyvatelstva v obcích ORP Ústí nad Labem za rok 2016 mapuje následující tabulka č. 17. Tabulka č. 17: Vybrané údaje o pohybu obyvatelstva v obcích ORP Ústí nad Labem za rok O b e c : Dolní Zálezly Habrovany Homole u Panny Chabařovice Chlumec Chuderov Libouchec Malé Březno Malečov Petrovice Povrly Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí nad Labem Velké Březno Velké Chvojno Zubrnice O R P c e l k e m Pramen: Územně analytické podklady ČSÚ pro rok 2016 Tabulka AUGUR Consulting 58

59 4.1. Vyhodnocení vybraných údajů o pohybu obyvatelstva ORP Ústí nad Labem k roku 2016 Celkově vzato, obyvatelstvo ORP Ústí nad Labem (sestávající z 23 obcí, uvedených v tabulce výše) patří k územím se záporným celkovým přírůstkem (-216 obyvatel). Ačkoli z hlediska přirozeného přírůstku se ORP jako celek pohybuje v kladných hodnotách (116 obyvatel), úbytek obyvatelstva migrací (migrační saldo -332 obyvatel) převyšuje zisky, dosažené přirozenou měnou. Situace celého ORP je zásadně určena populačním vývojem krajského města Ústí nad Labem. Celkové ztráty krajského města (-264 obyvatel) za rok 2016 svou absolutní velikostí převyšují drobné zisky či úbytky, dosažené u ostatních obcí ORP. Přitom kladný přirozený přírůstek města Ústí (106 obyvatel) je převážen migračními ztrátami (saldo migrace -370 osob). Migrační odliv z krajského města je tedy hlavní (a dodejme, že dlouhodobou) příčinou ne zcela dobré populační bilance celého ORP. Pokud bychom údaje za město Ústí nad Labem z tabulky vyjmuli a hodnotili pouze zbytek 22 obcí, celkový přírůstek by se pohyboval v mírně kladných hodnotách. Posouzení situace v jednotlivých obcích (vyjma krajského města), vzhledem k jejich nízkému počtu obyvatel, může mít spíše orientační charakter (ve 14 obcích, tedy ve více jak polovině z celkového počtu 23 obcí, žije méně jak 1000 obyvatel a roční počty narozených, respektive zemřelých se v těchto obcích zpravidla pohybují v jednotkách osob). Z toho důvodu nepracujeme s hodnotami hrubé míry celkového přírůstku, které by nám (při vyšší lidnatosti obcí anebo alespoň při jejich vyšší homogenitě z hlediska počtů obyvatel) přinesly možnost obce lépe vzájemně porovnat. Celkově v 10 obcích ORP Ústí nad Labem zaznamenáváme záporné hodnoty celkového přírůstku (viz zažlucené údaje v tabulce). Nepočítáme-li již uvedenou zápornou hodnotu celkového přírůstku u krajského města, nutno konstatovat, že minusové hodnoty ukazatele celkového přírůstku nejsou (u těchto ostatních obcí) vysoké. (Maximum najdeme u obce Povrly, činí -21 osob.) Dobrá zpráva by mohla znít: u 6 z 9 obcí s více jak 1000 obyvateli (Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Řehlovice a Velké Březno) nacházíme kladnou hodnotu celkového přírůstku, jakkoli může být tato hodnota nízká. Třítisícové Trmice jsou z hlediska celkového přírůstku obyvatel v roce 2016 přesně na nule. Záleží tedy hlavně na tom, jak se bude vyvíjet migrační atraktivita hlavního města regionu - Ústí nad Labem. 59

60 5. Prognóza vývoje obyvatel města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů k horizontu roku 2040 Cílem této části demografické studie je poskytnout zadavatelům prognostický odhad budoucích počtů a struktury obyvatelstva města Ústí nad Labem, včetně čtyř jeho městských obvodů, do roku Prognóza je z hlediska svého typu postavena na tzv. kohortně-komponentní metodě, jejímiž relativně samostatnými složkami (komponentami) jsou plodnost, úmrtnost a migrace. Empirické východisko prognózy představuje podrobná věková a pohlavní struktura obyvatelstva analyzovaného územního celku. Výsledky prognózy jsou zpracovány ve třech variantách: střední, vysoká (optimistická) a nízká (pesimistická) varianta. Střední varianta je chápána jako nejpravděpodobnější, avšak výsledky je zapotřebí interpretovat spíše ve smyslu vymezení očekávaného vývoje, daného oběma krajními variantami. Základní předpoklady, s nimiž jsme (ve střední variantě) přistupovali k tvorbě prognózy vývoje počtů a struktury ústeckých obyvatel, jsou: (1) velmi mírný nárůst plodnosti; (2) mírné, přitom však stabilní, zlepšování podmínek úmrtnosti a (3) záporné migrační saldo. Jádro pracovního postupu prognózy spočívá v tom, že na pohlavní a věkovou strukturu obyvatelstva jsou opakovaně (v jednoletém kroku) aplikovány parametry předpokládaného budoucího vývoje plodnosti, úmrtnosti a migrace, strukturované podle věku a pohlaví. Výsledek pak představují počty mužů a žen v jednotlivých letech věku, které postupně (kalkulací) narůstají pro každý kalendářní rok prognózovaného období. Populační projekce (prognózy) jsou odhadem budoucího vývoje obyvatelstva a jeho struktury. Fungují relativně dobře v dobách poklidného vývoje. Autoři prognóz nejsou schopni předjímat náhlé změny populačního vývoje, zapříčiněné vnějšími vlivy (ekonomické krize, politické turbulence, působení ničivých přírodních živlů, etc.). Tyto vlivy mohou - do té doby třeba stabilní - vývoj obyvatelstva významně ovlivnit. Také obecně platí, že přesnost projekcí klesá jak s rostoucí vzdáleností časového horizontu projekce, tak i se zmenšující se velikostí sledované populace. Lze tak předpokládat, že hodnoty projektované za město Ústí nad Labem jako celek by měly nabývat o něco vyšší přesnosti, než je tomu u čtveřice ústeckých městských obvodů. 60

61 Počet obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.1. Populační vývoj ve městě Ústí na Labem Je-li naším cílem vystihnout budoucí rysy populačního vývoje města Ústí nad Labem, musíme nutně vyjít z retrospektivy dosavadního vývoje tohoto územního společenství. V prvotním přehledu celkových počtů obyvatel města Ústí nad Labem jako celku se opřeme o data sčítání lidu. Ta doplníme o počty osob, přihlášených v Ústí nad Labem a jeho městských obvodech k trvalému pobytu. Jak ukazuje sled údajů ze sčítání lidu (Graf 3), celkový počet obyvatelstva města ve druhé polovině 20. století poměrně rychle narůstal. Od sčítání lidu 1991, kdy počty obyvatel Ústí sahaly k hranici sta tisíc, populace velmi slabě ubývá. Po roce 1991 se relativně stabilizovalo obyvatelstvo čtyř ústeckých městských obvodů. Protože údaje z ročních bilancí ČSÚ neodrážejí zcela přesně změny počtů obyvatel těchto městských obvodů, doplňujeme informace z cenzu také o stavy mužů a žen, nahlášených zde k trvalému pobytu. Počty osob, které měly zapsán v jednotlivých městských částech Ústí nad Labem, trvalý pobyt, byl (ke konci roku 2016) následující: v MO Ústí nad Labem-město: osob; v MO Ústí nad Labem-Neštěmice: osob, v MO Ústí nad Labem-Severní Terasa: osob a v MO Ústí nad Labem-Střekov: osob. Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel ve městě Ústí nad Labem a jeho městských obvodech Počty obyvatel ve městě Ústí nad Labem a jeho městských obvodech v letech Sčítání lidu Ústí nad Labem MO Ústí n. L. město MO Ústí n. L. Neštěmice MO Ústí n. L. S. Terasa MO Ústí n. L. Střekov Hlášení k trv. pobytu roky Graf AUGUR Consulting Pramen: ČSÚ, Historický lexikon obcí České republiky, , Data z interních evidencí obyvatel města (hlášení k trvalému pobytu). Poznámka: (1) Počty obyvatelstva jsou uvedeny podle administrativních hranic vymezených po roce 2001 (tedy bez městského obvodu Ústí nad Labem Trmice). (2) Počty osob hlášených k trvalému pobytu jsou uvedeny včetně tzv. úředních adres (osoby z těchto úředních adres představovaly ke konci roku 2016 celkem 3,3 % obyvatel města Ústí nad Labem). 61

62 Strukturu obyvatelstva města Ústí nad Labem i čtveřice jeho městských obvodů podle pohlaví a jednotek věku detailně zobrazujeme pomocí věkových pyramid (grafy 4-8). Kontury ústeckých věkových pyramid jsou zobrazeny červenými liniemi, přičemž do grafu je, s cílem srovnání proporcí věkových skupin, připojena modrou barvou plocha věkové pyramidy ČR (vše k datu SLDB ). Na prvních dvou grafech (věkové pyramidy Ústí nad Labem a MO Ústí nad Labem-město) jsou dobře patrné charakteristické rysy věkového složení české populace. Předně jsou to maxima, utvořená zvýšenými počty narozených. Nejpočetnější vlnu zde (v roce 2011) tvořila skupina obyvatel kolem věku 35 let, narozená v polovině 70. let. Nad nimi v grafu pozorujeme jinou, starší populační vlnu (osoby kolem věku let) ze silných poválečných generací. V patě pyramidy pak sledujeme zvýšené počty narozených, jako důsledek oživení plodnosti po roce Pyramida zrcadlí i úbytky počtů narozených dětí z 60. let, ale zejména z 90. let 20. století; ty se nejsilněji projevily mezi dětmi věku let. O něco méně nápadné jsou v prezentovaných pyramidách vyšší proporce žen-seniorek vůči jejich stejně starým mužským protějškům. Graf č. 4: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel města Ústí nad Labem a ČR (stav k SLDB 2011). Graf č. 5: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel MO Ústí nad Labem-město a ČR (stav k SLDB 2011). Pramen: ČSÚ, SLDB 2011 Graf AUGUR Consulting 6 Absolutní počty osob v jednotlivých letech věku přepočteny na procenta. 62

63 Graf č. 6: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel MO Ústí nad Labem-Neštěmice a ČR (stav k SLDB 2011). Graf č. 7: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel MO Ústí n. Labem-Sev. Terasa s ČR (stav k SLDB 2011). Pramen: ČSÚ, SLDB 2011 Graf č. 8: Porovnání relativních věkových struktur obyvatel MO Ústí nad Labem Střekov a ČR (stav k SLDB 2011). Pramen: ČSÚ, SLDB 2011 Graf AUGUR Consulting 63

64 Populace města Ústí nad Labem, jako nejlidnatějšího z posuzovaných celků, poměrně věrně kopíruje proporce celku obyvatel republiky (Graf 2). Z ústeckých městských obvodů pak relativně největší shodu s proporcemi republiky nacházíme u MO Ústí nad Labemměsto, (Graf 5), který má ze čtveřice městských obvodů nejvíce obyvatel. Odlišná je situace u ostatních méně zalidněných městských obvodů. Pozorujeme zde vyšší rozdíly mezi jednotlivými ročníky narození (projevují se zubatými okraji pyramidy) i nápadnější rozdíly v proporcích věkových skupin. Věkově nejmladší obvod Neštěmice (Graf 6) dosahoval zřetelně vyššího podílu dětské složky i mladých ročníků do 30 let věku a na druhé straně nápadně slabého podílu seniorů nad 65 let věku. Naopak (z hlediska průměrného věku) nejstarší obyvatelstvo obvodu Severní Terasa (Graf 7) se vyznačovalo nápadně silnou skupinu obyvatel na pokraji seniorského věku a také nevyrovnanou věkovou strukturu, což se týkalo v nižší míře i obvodu Střekov. Porovnání dílčích parametrů věkové struktury obyvatel města Ústí nad Labem a čtyř jeho městských obvodů, spolu s celkem republiky (podle SLDB 2011), přináší následující tabulka. Tabulka č. 18: Ukazatele věkového složení města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů spolu s celkem ČR k datu Sčítání lidu domů a bytů 2011 ( ). Území Ústí nad Labem MO Ústí nad Labemměsto MO Ústí nad Labem- Neštěmice MO Ústí nad Labem- Severní Terasa MO Ústí nad Labem- Střekov Index stáří 100,2 113,4 82,0 122,4 119,2 110,5 Průměrný věk 40,5 40,8 37,4 42,5 42,1 41,0 Proporce věkových skupin v %: věk 0-14 let věk let věk 65 a více let 15,1 69,7 15,1 15,2 66,8 17,3 16,6 73,5 9,4 13,5 69,7 16,5 Pramen: ČSÚ, SLDB 2011, Poznámka: Index stáří udává počet obyvatel ve věku nad 65 let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let. 14,2 68,2 17,0 Tabulka AUGUR Consulting ČR 14,5 69,7 15,8 Ústí nad Labem se (k roku 2011) jevilo optikou indexu stáří jako mladé město. Obyvatelstvo větších měst přitom bývá zpravidla starší než celek republiky, v případě Ústí to neplatilo. Napomohl tomu i vliv mladé věkové struktury obvodu Neštěmice. Neštěmice měly k roku 2011 nápadně nízkou hodnotou indexu stáří, nízký průměrný věk obyvatel, jakož i neobvykle slabý podíl seniorů (věk 65 a více let). Vedle statického popisu věkového složení je nezbytné připomenout jeho dynamickou stránku - zejména proces stárnutí obyvatelstva. Stárnutí má za následek zvyšování průměrného věku, pokles podílu dětské složky obyvatelstva a naopak narůst podílů složky seniorské. Vrcholek věkové pyramidy se posunuje vzhůru a nabývá na objemu, jak rostou počty nejstarších mužů a žen. Uvidíme to zřetelně v kapitole třetí, přinášející výsledky prognózy. 64

65 V následujících pasážích se pokusíme stručně postihnout vývoj tří relativně samostatných složek (komponent) populačního vývoje. Postupně se zaměříme na vývoj plodnosti, úmrtnosti a migrace. Lze poznamenat, že relativně nejstabilnější vývoj zaznamenáváme u procesu úmrtnosti, zatímco složkou nejméně stabilní a tedy nejobtížněji předvídatelnou je migrace Dosavadní vývoj plodnosti Obecnějším rámcem současného vývoje plodnosti v ČR je proces tzv. druhého demografického přechodu. Čeští muži a ženy do tohoto procesu tranzice vstoupili počátkem 90. let 20. století. Následovali tak (s jistým zpožděním) své západoevropské protějšky, kteří tento proces odstartovali již od poloviny 60. let minulého století. Druhý demografický přechod, zrcadlící proměnu hodnotových orientací mužů a žen ve sféře rodinného chování, se empiricky projevuje posunem od manželství směrem k nesezdaným soužitím, zvyšováním podílu dětí narozených mimo manželství, rozšiřováním užívání pokročilých prostředků antikoncepce, poklesem podílu předmanželských koncepcí vynucených těhotenstvím partnerky, šířením pluralitních forem rodiny, etc., ale zejména - poklesem počtů narozených dětí. Část tohoto poklesu souvisí s odkládáním plození dětí do vyššího věku ženy, respektive s upřednostňováním jiných aktivit žen (například budováním profesní kariéry, studiem, cestováním) před rozením potomků. Pokles plodnosti můžeme dobře pozorovat na hodnotách ukazatele úhrnné plodnosti. Uvedený ukazatel vypovídá o tom, jaký počet živě narozených dětí připadá v průměru na jednu ženu v reprodukčním věku, tedy věku let, a to za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku (zjištěné v daném roce) zůstaly neměnné. Poměrně dramatický průběh změn hodnot ukazatele úhrnné plodnosti zobrazuje následující graf (Graf 7). Graf zachycuje hodnoty úhrnné plodnosti v ČR, Ústeckém kraji a okrese Ústí nad Labem mezi lety 1991 až Údaje o hodnotách úhrnné plodnosti za obce (Ústí nad Labem) nejsou standardně k dispozici, vycházíme tedy z hodnot za okresy ČR, ty jsou pravidelně kalkulovány Českým statistickým úřadem. 65

66 Úhrnná plodnost Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 9: Úhrnná plodnost v ČR, Ústeckém kraji a okrese Ústí nad Labem ( ) Úhrnná plodnost v ČR, Ústeckém kraji a okrese Ústí nad Labem ( ) (Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu) Úhrnná plodnost ČR Úhrnná plodnost Ústecky kraj Úhrnná plodnost okr. Ústí n. L. Pramen: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva, Statistická ročenka Ústeckého kraje; Demografická ročenka okresů ČR rok Jak je patrné grafu, ještě v roce 1991 se úhrnná plodnost v ČR, Ústeckém kraji i okrese Ústí nad Labem pohybovala poblíž hladiny 1,9 dítěte na jednu ženu. Následný rapidní pokles plodnosti poté zaznamenáváme u všech tří dotyčných územních celků. V okrese Ústí nad Labem však dochází k pozitivnímu obratu a následnému růstu úhrnné plodnosti dříve (kolem roku 1997), než tomu bylo v Ústeckém kraji, respektive v ČR. Vyšší hladinu plodnosti okresu Ústí nad Labem vůči kraji i ČR pozorujeme od konce 90. let až do roku 2015, kdy počet narozených dětí na jednu ženu v okrese Ústí nad Labem odpovídal 1,7 dítěte, zatímco celek republiky dosáhl hodnoty nižší (1,57 dítěte na jednu ženu). Průměrný rozdíl v hodnotě úhrnné plodnosti mezi ČR a okresem Ústí nad Labem v období let činil 0,142 dítěte ve prospěch okresu. Předpokládáme, že analogické parametry plodnosti, jako v okrese Ústí nad Labem, budou převažovat i v krajském městě. Z porovnání věkově specifických měr plodnosti mezi Ústeckým krajem a ČR plyne, že vysoká hladina plodnosti Ústeckého kraje je jednoznačně utvářena zásluhou nejmladších věkových skupin a let. Lze soudit, že za vyšší hladinou plodnosti na Ústecku z valné části stojí romské etnikum, které se charakterem plodnosti liší od většinového obyvatelstva. 66

67 Dosavadní vývoj úmrtnosti Vývoj úmrtnosti na území naší republiky bychom mohli ve stručném retrospektivním pohledu rozdělit na tři etapy. (1) Od roku 1920 do roku 1960 zaznamenáváme (s výjimkou války) v podstatě trvalé zlepšování podmínek úmrtnosti, (2) Po roce 1960 jsme svědky u českých žen stagnace a u mužů dokonce zhoršení parametrů úmrtnosti (3) V závěru 80. let 20. století se úmrtnost začala snižovat a po roce 1989 tento příznivý trend ještě zesílil. Důvody zlepšování podmínek úmrtnosti lze shrnout do několika bodů: rostoucí objemy finančních prostředků vstupujících do zdravotnictví; dobré personální zabezpečení odvětví zdravotnictví; možnost svobodné volby lékaře; široká dostupnost efektivních léčiv a moderních technologií ve zdravotnictví; rozšiřující se zdravotní prevence a současně zvyšující se společenská hodnota lidského zdraví. 7 Hlavním ukazatelem pro hodnocení vývoje úmrtnosti je pro nás naděje dožití (střední délka života při narození). Definujeme ji jako očekávanou průměrnou délku života právě narozené osoby za předpokladu, že by míry úmrtnosti (zjištěné v daném roce) zůstaly neměnné. Vývoj hodnot ukazatele naděje dožití mužů a žen ukážeme, podobně jako v případě plodnosti, v širším územním kontextu. Pro územní jednotky s relativně malými počty obyvatel nebývá ukazatel naděje dožití standardně kalkulován. Znalost úmrtnostních podmínek širšího území je tedy pro nás nezbytností, neboť při kalkulaci parametrů projekce se o některý z vyšších územních celků musíme opřít. Hodnoty ukazatele naděje dožití ČR a Ústeckého kraje za léta zobrazuje graf (Graf 10). Jak je patrné, Ústecký kraj dlouhodobě vykazuje hodnoty naděje dožití o necelé dva roky nižší, než ČR. Rozdíl činil v roce 2015 u žen 1,8 roku, u mužů 1,9 roku v neprospěch Ústeckého kraje. 7 BURCIN, B., KUČERA, T Dlouhodobý pokles a strukturální změny v úrovni úmrtnosti obyvatel České republiky. In: BURCIN, B., FIALOVÁ, L., RYCHRAŘÍKOVÁ, J. a kol. Demografická situace České republiky: Proměny a kontexty Praha, SLON. (s. 67) 67

68 Naděje dožití při narození v letech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 10: Naděje dožití mužů a žen v ČR a Ústeckém kraji mezi roky Vývoj naděje dožití při narození mužů a žen v ČR a Ústeckém kraji mezi roky Naděje dožití ČR ženy Naděje dožití ČR muži Naděje dožití UK ženy Naděje dožití UK muži 64 roky Pramen: ČSÚ Graf AUGUR Consulting V optice mezikrajského srovnání hodnot naděje na dožití (v letech ) zaujímá Ústecký kraj dlouhodobě nejslabší pozici (což platí u žen zcela beze zbytku a u mužů pouze s jedinou malou výjimkou v letech ). Uvedený fakt dokládá následující tabulka (naděje dožití v krajích ČR), v níž jsou nejnižší hodnoty krajských ukazatelů naděje dožití podbarveny žlutě. 68

69 Tabulka č. 19: Hodnoty naděje dožití v krajích ČR v letech Pramen: ČSÚ Abychom se těsněji přiblížili studovanému území města Ústí nad Labem, využijeme podrobnější komparaci ukazatele naděje dožití ve struktuře obcí s rozšířenou působností (ORP). V uvedeném územním detailu disponujeme pouze daty v podobě průměrů za pětiletá období. V následující dvojici kartogramů (grafy 9 a 10) jsou hodnoty naděje dožití při narození v jednotlivých ORP České republiky rozděleny do šesti tříd (kvantilů). V případě naděje dožití mužů spadá území ORP Ústí nad Labem (kód 4214; viz červená šipka) do druhé nejnižší třídy (73,41 74,60 let). U hodnot naděje dožití žen je tomu obdobně, jen rozsah této třídy leží výše než u mužů (79,21-80,40 let). Oba kartogramy signalizují, že ORP Ústí nad Labem zaznamenává vyšší (tedy lepší) hodnoty ukazatele naděje dožití, než celek Ústeckého kraje. 69

70 Graf č. 11: Naděje dožití mužů při narození v SO ORP ( ) Pramen: ČSÚ, Graf č. 12: Naděje dožití žen při narození v SO ORP ( ) Pramen: ČSÚ, 70

71 Naděje dožití při narození v letech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem V následném porovnání (Graf 20) klademe vedle sebe pětileté průměry hodnot naděje dožití při narození mužů a žen, a to za ČR, Ústecký kraj, Karlovarský kraj a okres Ústí nad Labem. Jak je patrné, hodnoty naděje dožití okresu Ústí nad Labem se velmi přibližují situaci sousedního Karlovarského kraje (u mužů činí diference 0,1 roku, u žen pak 0,3 roku). Uvedená podobnost nám umožní (i přes tento mírný rozdíl) využít při výpočtech specifických intenzit úmrtnosti jako hlavní oporu charakteristiky Karlovarského kraje. Tabulka č. 20: Hodnoty naděje dožití při narození podle pohlaví v ČR, Ústeckém a Karlovarském kraji a okrese Ústí nad Labem (průměr let ) Hodnoty naděje dožití při narození podle pohlaví v ČR, Ústeckém a Karlovarském kraji a okrese Ústí nad Labem (průměr let ) ČR muži ČR ženy Ústecký kraj muži 79.2 Ústecký kraj ženy 74.1 Karlovarský kraj muži 80.1 Karlovarský kraj ženy 74.2 okr. Ústí n. L. M 79.8 okr. Ústí n. L. Ž Pramen: data ČSÚ Graf AUGUR Consulting 71

72 Dosavadní vývoj migrace Vývoj migrace 8, která spolu s vývojem plodnosti a úmrtnosti spoluutvářela současný stav a strukturu obyvatelstva města Ústí nad Labem, lze posuzovat ve třech rovinách. Na globální (mezinárodní) rovině můžeme uvažovat vlivy stěhování obyvatelstva přes hranice republiky, na úrovni národní se lze zaměřit na základní rysy migrace uvnitř území ČR, úroveň lokální pak může představovat analýza migrace zejména na krátké vzdálenosti uvnitř ústeckého regionu. V rámci globálního (mezinárodního) kontextu migrace lze připomenout radikální populační proměny, které se odehrály brzy po II. světové válce. V prvních dvou poválečných letech ( ) bylo odsunuto více jak 75 % původní populace města 9. Tito obyvatelé představovali součást téměř tří miliónů Němců, přinucených opustit území tehdejšího Československa. Až do počátku 90. let patřilo území naší republiky k migračně ztrátovým ( vlny emigrace znamenala republika, kromě zmíněného odsunu Němců, po únoru 1948 a po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968). Po nástupu 90. let však začínají být významné narůstající počty cizinců, kteří se začali na území ČR usazovat. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2016 pobývá v ČR legálně více jak 490 tisíc cizinců. (K tomu lze připočíst více jak 8 tisíc nelegálních pobytů cizinců.) Z hlediska národnosti dlouhodobě převažují příchozí z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Podíl cizinců na obyvatelstvu v republikovém průměru odpovídá 4 procentům. Nejvyšší podíly cizinců v území nacházíme kromě velkoměst (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava) a okresů zázemí Prahy právě v oblasti severního (a západního) pohraničí. Konkrétně v okrese Ústí nad Labem registruje Český statistický úřad ke konci roku 2015 celkem 4761 cizinců, z toho nejvyšší počty představují osoby z Vietnamu (1202), Slovenska (805), Ukrajiny (794), Německa (496) a také Ruska (279). Příchozí ze zahraničí tak mírně vylepšují bilanci obyvatelstva. Podíl cizinců přistěhovalých do okresu Ústí nad Labem činil v například roce 2016 celkem 19,5 procent (absolutně 332 osob), o rok dříve (2015) odpovídal podíl cizinců na přistěhovalých 18 procentům. Pokud jde o národní měřítko migrace 10, kompenzaci poválečného odsunu německých obyvatel představoval proces dosídlování pohraničí obyvateli české i slovenské části republiky. Vlna dosídlenců z let utvořila základ pro budoucí stále obyvatelstvo Ústí nad Labem. V pozdějších letech začala migrace slábnout a od 60. let začal být region spíše zdrojovou oblastí migrace nežli cílovou. (Ústecký kraj zaznamenal mezi lety téměř tři desítky let trvající období záporného migračního salda. Následovalo období zisků stěhováním , nyní však kraj opět zaznamenává mírné migrační ztráty.) V období 8 Migrace, kterou podmínkách ČR rozumíme změnu obce trvalého, respektive obvyklého bydliště (stěhováním z obce do jiné obce), je součástí širšího procesu, mechanického pohybu obyvatelstva. 9 Podle pramenů, zpracovaných archivářkou města Ústí nad Labem Věrou Hladíkovou Standardní evidence vnitřní migrace byla v Československu zavedena až od roku

73 Migrační saldo (absolutně) Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem mezi dvěma posledními cenzy ( ) si Ústecký kraj připsal největší migrační výměnu s Prahou a Středočeským krajem. Nejsilnější migrační proud z Ústeckého kraje přitom směřoval do hlavního města. Tento trend pokračuje i v posledních letech. Graf č. 13: Vývoj migračního salda v Ústeckém kraji ( ) Vývoj migračního salda v Ústeckém kraji ( ) Roky Pramen: ČSÚ: Demografický vývoj Ústeckého kraje - časová řada Graf AUGUR Consulting Etapa suburbanizace, nastoupená v polovině 90. let 20. století jako důsledek obratu migračních trendů v sídelním systému České republiky, se nejvýrazněji projevila růstem metropolitních oblastí nejlidnatějších velkoměst (Praha, Brno, Plzeň), zatímco u menších měst jsou její efekty slabší. Suburbanizační migrační toky v současnosti migračnímu systému v ČR dominují. Lokální kontext migrace je zejména ovlivněn skutečností, že ačkoli je Ústí nad Labem krajským městem, jeho migrační atraktivitu snižuje blízkost několika dalších sídel střední velikosti, zejména Děčína (50 tisíc obyvatel), Teplic (49 tisíc obyvatel), Mostu (66 tisíc obyvatel) a Chomutova (49 tisíc obyvatel). 73

74 Absolutní počty Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 14: Vývoj přistěhovalých, vystěhovalých a migračního přírůstku ve městě Ústí nad Labem ( ) Vývoj přistěhovalých, vystěhovalých a migračního přírůstku ve městě Ústí nad Labem ( ) Migrační přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Roky Pramen: ČSÚ, statistika pohybu obyvatelstva Graf AUGUR Consulting Město Ústí nad Labem zaznamenalo období největších migračních výměn (v rámci domácí migrace) brzy po válce. Statistika tehdejšího Československa zachycovala toto období systematicky bohužel až od roku 1950, kdy počty přistěhovalých a vystěhovalých již klesaly. Jak ukazuje graf 13, migrační přírůstek (migrační saldo) se pohybovalo v kladných hodnotách ještě v závěru 60. let. Úbytek migrací (záporné migrační saldo) se projevil již v období a poté od roku 1990 (s výjimkou let ) až dodnes. Průměrný roční úbytek obyvatel migrací v období odpovídá přibližně 240 osobám ročně. 74

75 5.2. Východiska prognózy početního vývoje obyvatelstva města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů Pro zpracování projekce budoucího vývoje obyvatelstva určitého územního celku, potřebujeme mít k dispozici následující údaje: (1) strukturu obyvatelstva podle pohlaví a věku; (2) řád vymírání dané populace (data o úmrtnosti podle věku a pohlaví) a naději dožití podle pohlaví; (3) úhrnnou plodnost a věkově-specifické plodnosti žen; (4) migraci podle pohlaví (absolutní počty), respektive migrační saldo a strukturu migrantů podle věku. Údaje o věkové a pohlavní struktuře města Ústí nad Labem byly převzaty z Českého statistického úřadu, konkrétně z bilance roku 2016 (k ). V případě ústeckých městských obvodů obdobné bilance nejsou k dispozici, oporou se proto stala data posledního sčítání lidu (SLDB 2011). Také většinu ostatních údajů za městské obvody bylo třeba zastoupit informacemi za vyšší územní jednotky, neboť ČSÚ statistiku pohybu obyvatelstva městských obvodů nezpracovává. Oporou pro výpočet úmrtnostních tabulek (úmrtnost podle jednotlivých let věku a pohlaví) se staly (pro svou blízkost s charakteristikami města Ústí nad Labem) míry věkově specifické úmrtnosti Karlovarského kraje. Pro komponentu plodnosti (ukazatel úhrnné plodnosti ) jsou užity údaje standardně publikované ČSÚ za okres Ústí nad Labem. Výchozí struktura věkově specifických plodností se pak opírala o mírně modifikované údaje za Ústecký kraj. Údaje o stěhování pocházejí zčásti z rutinně zpracovávaných údajů ČSÚ za město Ústí nad Labem, dílem jsou využity informace z ústeckého magistrátu a městských obvodů. Věková struktura migrantů vychází z delší časové řady přistěhovalých a vystěhovalých podle věku a pohlaví za město Ústí nad Labem. Prahem prognózy se stal počátek roku 2017, horizontem prognózy počátek roku K výpočtu projekce posloužil program DAPPS ( Demographic Analysis and Population Projection System ), vytvořený U. S. Census Bureau. Náhled předpokládaného vývoje jednotlivých komponent prognózy pro město Ústí nad Labem i jeho městské obvody podává následující tabulka Tabulka má analogickou strukturu, jakou prezentovali například B. Burcin a T. Kučera ve stati Prognóza vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2070 (2010: 184). 75

76 France Ireland Sweden United Kingdom Norway Belgium Netherlands Denmark Finland Slovenia Czech Republic Switzerland Austria Germany Croatia Bulgaria Ukraine Italy Slovakia Hungary Spain Greece Portugal Poland Romania Průměrný počet dětí na jednu ženu Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Tabulka č. 21: Očekávaný vývoj celkové úrovně plodnosti, úmrtnosti a migrace v Ústí nad Labem a jeho městských částech. Úmrtnost Rok Plodnost (Naděje dožití při narození v letech) Migrace (Úhrnná plodnost) muži ženy (Migrační saldo) nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká ,71 1,71 1,71 74,74 74,74 74,74 80,04 80,04 80, ,70 1,74 1,74 75,30 75,70 75,97 80,51 80,87 81, ,69 1,77 1,77 75,86 76,66 77,20 80,97 81,69 82, ,68 1,79 1,81 76,42 77,62 78,43 81,43 82,52 83, ,67 1,82 1,84 76,98 78,58 79,66 81,87 83,34 84, ,66 1,85 1,89 77,54 79,54 80,88 82,36 84,13 85, Pramen: vlastní výpočty Tabulka AUGUR Consulting Představa budoucího vývoje plodnosti, reprezentovaná indikátorem úhrnné plodnosti v principu předpokládá ve střední variantě velice mírný nárůst. K horizontu prognózy (2040) by mohla úhrnná plodnost dosáhnout hodnoty 1,85 dítěte na jednu ženu. Posun předpokládáme též u rozložení plodnosti podle věku ženy (viz graf 16), zde očekáváme mírný nárůst věku maximální plodnosti do vyššího věku (také v souvislosti s postupným slábnutím kontingentu velmi mladých rodiček ve prospěch vyšších populačních ročníků). Vysoká (optimistická) varianta scénáře plodnosti (1,89 dítěte na jednu ženu v roce 2040) je odvozena od současných hodnot tohoto ukazatele, zjištěných v některých vyspělých západních zemích (např. Francie, Irsko, Švédsko, Británie, viz graf 15). Varianta nízká (pesimistická) reaguje na pokles plodnosti ve skupině západních i severských zemí po roce 2010 a předpokládá snížení úhrnné plodnosti k roku 2040 na úroveň 1,66 dítěte na jednu ženu. Graf č. 15: Hodnoty úhrnné plodnosti ve vybraných zemích Evropy (2016) Hodnoty úhrnné plodnosti ve vybraných zemích Evropy (2016) (průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu) Pramen: Population Reference Bureau, PRB, World Population Data Sheet 2016 Graf AUGUR Consulting 76

77 Plodnost na jednu ženu Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 16: Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku ženy v Ústí nad Labem Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku ženy rok 2015 okr. Ústí n.l. rok 2020 rok věk ženy Pramen: ČSÚ; vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting Vize budoucího vývoje úmrtnosti, vyjadřované syntetickým ukazatelem naděje dožití při narození, vychází ve střední variantě projekce z následujících předpokladů: Základní východisko představuje dlouhodobě stabilní trend zlepšování úmrtnostních podmínek, který nachází odraz ve zvyšující se hodnotě ukazatele naděje dožití. Daný trend je navíc posílen skutečností, že Česká republika jako celek dosud nedosáhla v tomto ukazateli hladiny běžné ve vyspělých zemích, a to jak u mužů, tak u žen. (Viz grafy 17 a 18). Dalším trendem, byť méně nápadným, je mírné snižování rozdílů mezi hodnotami naděje dožití u mužů a žen, čehož jsme svědky u demograficky vyspělých zemí. Ústecký kraj i okres Ústí nad Labem dosahují dlouhodobě ve srovnání s celkem ČR horších (nižších) hodnot naděje dožití. Rozdíl mezi hodnotami pro ČR a okresem Ústí nad Labem činí v současnosti u mužů přibližně 1,1 roku, u žen pak o 1,4 roku v neprospěch okresu. Vycházíme z toho, že úmrtnostní podmínky v okrese Ústí nad Labem a krajském městě budou srovnatelné. Ve střední variantě prognózy odpovídá parametr naděje dožití k roku 2040 u mužů 79,5 roků, u žen 84,1 roku. Vysoká (optimistická) varianta scénáře je spojena s představou intenzivnějšího využití pokročilých medicínských postupů a technologií, efektivních medikamentů v takové míře, že docílí nárůstu naděje dožití až k úrovni 80,9 let u mužské a 85,4 let u ženské části populace. 77

78 Switzerland Italy Spain France Finland Norway Sweden Austria Belgium Greece Slovenia Netherlands Ireland United Kingdom Germany Portugal Denmark Czech Republic Poland Croatia Slovakia Hungary Romania Bulgaria Ukraine naděje dožití v letech Switzerland Norway Sweden Netherlands Italy Spain Denmark Ireland United Kingdom Austria Belgium France Finland Germany Greece Slovenia Portugal Czech Republic Poland Croatia Slovakia Hungary Romania Bulgaria Ukraine naděje dožití v letech Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Jako protipól, nízká (pesimistická) varianta projekce se opírá o předpoklad pouze slabé dynamiky nárůstu naděje dožití, ta by k horizontu projekce (rok 2040) dosahovala hladin 77,5 let u mužů a 82,4 u žen. Graf č. 17: Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy muži Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy - muži 2016 Pramen: Population Reference Bureau, World Population Data Sheet 2016 Graf AUGUR Consulting Graf č. 18: Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy ženy Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy - ženy 2016 Pramen: Population Reference Bureau, World Population Data Sheet 2016 Graf AUGUR Consulting 78

79 Výhled budoucnosti migrace je z obecného hlediska zatížen skutečností, že běží o nejobtížněji prognózovatelnou komponentu populačních projekcí. Ve srovnání s plodností či úmrtností, migrace daleko citlivěji reaguje na proměny ekonomických podmínek, možností zaměstnanosti (zejména nabídky největších lokálních zaměstnavatelů), dále proměny fungování bytového trhu a tempa výstavby bytů, možností dopravy, a jistě i sociálního klimatu v sousedských komunitách. V širším kontextu migraci ve městě Ústí nad Labem ovlivňují i perspektivy vývoje Ústecké aglomerace, respektive Ústeckého kraje. Střední varianta projekce migrace vychází z kompromisu mezi průměrnou výší migračního salda města Ústí nad Labem z let a průměrnou výší migračního salda za posledních 10 let. Uvažovaná hladina migračního salda byla ještě poněkud snížena s ohledem na záporný charakter salda při zmenšující se velikosti věkových kohort, z nichž mohou potenciální vystěhovalí pocházet. V souladu s doporučeními autorů Smith, Tayman a Swanson (2001: 352) byl vzat do úvahy i vliv specifické události, konkrétně založení a fungování významné instituce posilující atraktivitu města, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Výše migračního salda byla nastavena na -160 osob ročně. Vysoká varianta migrace odpovídá maximální kladné hodnotě migračního salda z let 1990 až 2016 (tedy 311 osob ročně). Nízká varianta projekce migrace je uvažována jako dvojnásobek průměrného ročního migračního úbytku v Ústí nad Labem z let (-480 obyvatel za rok, tedy minus 0,52 % za rok). Parametry migrace pro městské obvody Ústí nad Labem byly nastaveny analogicky, jako u celku města. Procentuálně vyjádřeno tomu odpovídá úbytek -0,172 % obyvatel za rok u střední varianty prognózy; přírůstek 0,334 procent obyvatel ročně u vysoké (optimistické) varianty a konečně úbytek -0,516 % obyvatelstva ročně u varianty nízké (pesimistické). 79

80 Saldo migrace v počtech osob Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Graf č. 19: Prognóza salda migrace v Ústí nad Labem Pramen: vlastní výpočty Prognóza salda celkové migrace v Ústí nad Labem v letech podle variant prognózy roky Střední varianta Vysoká varianta Nízká varianta Graf AUGUR Consulting 80

81 5.3. Výsledky prognózy obyvatelstva Prognóza počtů a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva města Ústí nad Labem a jeho městských obvodů je zpracována ve třech variantách očekávaného budoucího vývoje (střední, vysoká-optimistická a nízká-pesimistická varianta prognózy). Střední varianta je chápána jako nejpravděpodobnější, vysoká-optimistická a nízká-pesimistická varianta pak reprezentují předpokládané rámce budoucího vývoje. Jak již bylo řečeno, každá z těchto tří variant prognózy vznikla jako výsledek působení tří relativně samostatně chápaných složek demografické reprodukce plodnosti, úmrtnosti a migrace. Obsah trojice těchto složek navazuje na výchozí pohlavně-věkovou strukturu obyvatelstva města Ústí nad Labem a čtyř jeho městských obvodů. V interpretaci dat se zprvu soustředíme na město Ústí nad Labem jako celek a poté postupně na jednotlivé městské obvody. Nejvíce přitom budeme vycházet ze střední (nejpravděpodobnější) varianty prognózy. 81

82 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.4. Základní výsledky prognózy obyvatelstvo města Ústí nad Labem Vývoj celkových počtů obyvatelstva města Ústí nad Labem Počet obyvatel města Ústí nad Labem bude s největší pravděpodobností klesat po celé období projekce. Podle střední varianty projekce město zaznamená k horizontu projekce (k roku 2040) úbytek přibližně o 8,8 tisíc obyvatel (asi 9 %) ze současného stavu 94,8 tisíce, což by znamenalo snížení počtů na hladinu kolem 86 tisíc obyvatel. Prisma vysoké (optimistické) varianty prognózy však nevylučuje nárůst obyvatelstva města o necelých 5 tisíc mužů a žen (přibližně o 5 procent současného počtu) na téměř 100 tisíc obyvatel. Nízká (pesimistická) varianta projekce pak předpokládá významnější pokles populace o téměř 20 tisíc obyvatel (přibližně 20 %) z výchozího stavu. Naplnění nízké varianty prognózy by znamenalo stav přibližně 75 tisíc obyvatel města k roku Graf č. 20: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva Ústí nad Labem Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v Ústí nad Labem ( ) podle variant prognózy Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting Nutno poznamenat, že i kdybychom zcela vyloučili vliv migrace (jak přistěhování, tak vystěhování), počet obyvatel města by klesal rovněž. Za úbytkem obyvatelstva stojí nízká hladina plodnosti, (pod úrovní prosté reprodukce). Řečené platí i přesto, že Ústecká populace zaznamenává, ve srovnání s ČR, v průměru vyšší počet narozených dětí na jednu ženu. Ústí však má, jak jsme již viděli, relativně horší parametry úmrtnosti. V průběhu projektovaného období budou (vyjádřeno v absolutních číslech), počty narozených dětí převyšovány četnostmi zemřelých. S očekávaným úbytkem obyvatelstva souvisí i 82

83 skutečnost, že město všeobecně nepředpokládá realizaci významnějších projektů bytové výstavby Proměny věkové struktury obyvatelstva Ústí nad Labem Bez ohledu na proměny počtů obyvatel bude ústecká populace v projektovaném období dále procházet již dříve započatým procesem stárnutí. (Mladší ročníky narozených jsou početně výrazně slabší, než ročníky jejich předchůdců, přibývá seniorů, zvyšuje se věk dožití.) Jak ukazují obrázky věkových pyramid, v průběhu projektovaného období se budou nejsilnější generace, narozené v 70. letech 20. století, posouvat k hranici důchodového věku (respektive, v roce 2040 překročí tyto nejpočetnější generace hranici 60 let). Všechny mladší ročníky, které do roku 2040 přijdou na svět, budou, ve srovnání s touto dominující generací, zastoupeny výrazně nižšími počty mužů a žen. Graf č. 21: Věková pyramida obyvatelstva Ústí nad Labem k roku 2025 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 22: Věková pyramida obyvatelstva města Ústí nad Labem k roku 2030 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Absolutní počty obyvatel 83

84 Graf č. 23: Věková pyramida obyvatelstva města Ústí nad Labem k roku 2035 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 24: Věková pyramida obyvatelstva města Ústí nad Labem k roku 2040 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 84

85 Počty Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel v Ústí nad Labem Povšimneme-li si trojice základních věkových skupin: dětí, dospělých a seniorů, pak můžeme očekávat charakteristické změny v jejich proporcích. Podle střední varianty projekce dětská složka (věk 0-14 let) během projektovaného období patrně dozná úbytek ze současných zhruba 15 tisíc k hodnotě mírně přesahující 12 tisíc obyvatel k roku 2040 (pokles o přibližně 3,5 tisíce, tedy o asi 22 procent současného stavu). Kontingent dospělých osob (věk let) oslabí rovněž, a to z 60,5 tisíce na přibližně 50,8 tisíc (což znamená pokles o 9,6 tisíc, tedy asi o 16 procent ze stávající hodnoty). Skupina seniorů (věk 65+) početně posílí. Rozšíří se z 18,5 tisíce na přibližně 22,8 tisíc (asi o 4,3 tisíce, to je o přibližně 23 % ze současného stavu). Graf č. 25: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle základních věkových skupin Ústí nad Labem ( ) - střední varianta. Očekávaný vývoj počtů obyvatel podle základních věkových skupin města Ústí nad Labem ( ) střední varianta věk 0-14 věk věk 65+ roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 85

86 Procentuální podíly Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Změny v proporcích popsaných tří hlavních věkových skupin lze vyjádřit také procentuálním podílem z celku obyvatel. V tom smyslu lze k horizontu prognózy očekávat mírný pokles dětské složky (věk 0-14 let) ze 16,5 % na zhruba 14 %. Podobně u skupiny dospělých (věk let) očekáváme slabý pokles proporcí z 63,9 % na přibližně 62 %. Kontingent seniorů (věk 65 a více let) pak procentuálně vzroste z 19,6 % na přibližně 24 %. Graf č. 26: Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v Ústí nad Labem ( ) - střední varianta 100% 90% 80% Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami ve městě Ústí nad Labem ( ) střední varianta 70% 60% 50% 40% 30% 20% věk 65+ věk věk % 0% roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 86

87 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.5. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labemměsto Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město Analogicky jako u celku města, populace nejlidnatějšího městského obvodu Ústí nad Labem-město v průběhu projektovaného období zřejmě početně oslabí. Střední varianta projekce předpokládá do roku 2040 úbytek přibližně 3,3 tisíce osob (to je asi 9,2 % ze stávajícího stavu 35,5 tisíc obyvatel), tedy k hodnotě kolem 32 tisíc mužů a žen. Vysoká (optimistická) varianta projekce by naopak ve svém výsledku znamenala vzrůst obyvatel o necelé 2 tisíce (přibližně o 5 % současného stavu) na úroveň 37,2 tisíc. V případě naplnění nízké (pesimistické) varianty projekce by počet obyvatel do roku 2040 poklesl zhruba o 7,3 tisíc obyvatel (cca o 21 % ze současných počtů) na hladinu zhruba 28 tisíc obyvatel. Graf č. 27: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v MO Ústí nad Labemměsto ( ) podle variant prognózy Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 87

88 Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město Věkové složení obyvatel městského obvodu Ústí nad Labem-město se do značné míry podobá věkové skladbě města Ústí jako celku. Poznámky k očekávaným proměnám věkové struktury celku města Ústí nad Labem tak v podstatě platí i pro tento (populačně stárnoucí) městský obvod. Pozitivem je skutečnost, že k nepravidelnostem věkové struktury, charakteristickým pro celkovou populaci ČR se tu nepřipojují navíc další nepravidelnosti, typické pro menší územní celky. Graf č. 28: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město k roku 2025 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 29: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město k roku 2030 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 30: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město k roku 2035 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 31: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-město k roku 2040 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 88

89 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-město Nejmladší složka populace (věk 0-14 let) podle střední varianty projekce zaznamená do roku 2040 početní úbytek ze 6 tisíc na hodnotu zhruba 4,5 tisíce dětí. Úbytek bude představovat přibližně 1,5 tisíce obyvatel (asi 25 % dnešního stavu). Kontingent dospělých osob (věk let) se v průběhu projektovaného období početně sníží z 22,5 tisíce mužů a žen na hodnotu kolem 19 tisíc osob (tedy o 3 tisíce; tedy o 14 % ze stávajících počtů obyvatel). Věková skupina seniorů (věk 65+) nevýrazně naroste z dnešních 6,9 tisíc na hladinu převyšující 8 tisíc (o zhruba 20 % ze současných počtů). Graf č. 32: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle základních věkových skupin v MO Ústí nad Labem-město ( ) - střední varianta Očekávaný vývoj počtů obyvatel podle základních věkových skupin v MO Ústí nad Labem-město ( ) střední varianta věk 0-14 věk věk 65+ roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 89

90 Procentuální podíly Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Celkové proporce hlavních tří věkových skupin v MO Ústí nad Labem-město se budou, z hlediska jejich celkových procentuálních podílů na celku obyvatel městského obvodu, vyvíjet téměř totožně, jako jsme zaznamenali u obyvatel Ústí nad Labem. Podíl nejmladší skupiny (věk 0-14 let) se v průběhu sledovaného období (do roku 2040) sníží ze 17 % na hodnotu kolem 14 %. Podíl prostřední skupiny dospělých (věk let) mírně poklesne ze 63,4 % na zhruba 60 %. Celek seniorů (věk 65 a více let) zvýší svůj podíl z 19,5 % k úrovni blízké 26 % z celku městského obvodu. Graf č. 33: Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-město ( ) - střední varianta. Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-město ( ) střední varianta 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% věk 65+ věk věk 0-14 roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 90

91 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.6. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem- Neštěmice Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice Předpokládaný budoucí početní vývoj obyvatel MO Ústí nad Labem-Neštěmice je pozitivně ovlivněn působením jeho relativně mladší věkové struktury. Střední varianta prognózy signalizuje pouze nepatrné změny počtů obyvatel. Pomineme-li slabé přírůstky, předpokládané zhruba pro první půli projektovaného období, lze do roku 2040 očekávat úbytek zhruba do pěti set obyvatel (přibližně 2 % ze současného stavu). Stav obyvatelstva by se k horizontu prognózy nemusel příliš vzdálit od současné hodnoty 25,1 tisíce. Přírůstky, respektive úbytky, spojené s oběma krajními variantami projekce, se pak jeví jako zhruba vyrovnané. Optikou vysoké varianty by mohlo obyvatelstvo Neštěmic dosáhnout k roku 2040 hladiny zhruba 28 tisíc osob (nárůst zhruba o 3 tisíce obyvatel, asi o 12 % současného stavu). Varianta nízká (pesimistická) pak předpokládá úbytek ve stejné absolutní i relativní výši (3 tisíce obyvatel, tedy 12 %). Počet neštěmických mužů a žen by v případě naplnění nízké varianty prognózy poklesl na hladinu kolem 22 tisíc k roku Graf č. 34: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v MO Ústí nad Labem- Neštěmice ( ) podle variant prognózy Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 91

92 Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice Přestože MO Neštěmice patří k populačně mladším uskupením, demografické stárnutí je poznamenává taktéž. Běží jednak o stárnutí zespodu věkové pyramidy, kdy ubývají počty narozených (to je dobře identifikovatelné na grafu č. 35 a 36). Současně běží o stárnutí na vrcholu věkové pyramidy, jehož efektem jsou rozšiřující se populační ročníky mužů a žen ve vyšších věkových skupinách, resp. růst nejvyššího dosahovaného věku. Nejhlubší propad narozených (z konce 90. let 20. století), tvořící zářez ve věkové pyramidě (v současnosti nejvíce patrný mezi 19-20letými) se posouvá do vyššího věku. Na konci projektovaného období bude patrný nejvíce mezi lidmi kolem 40. roku věku. Graf č. 35: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice k roku 2025 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 36: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice k roku 2030 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 37: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice k roku 2035 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 38: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Neštěmice k roku 2040 (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 92

93 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Neštěmice V průběhu projektovaného období zaznamená (podle střední varianty projekce složka dětí (věk 0-14 let) absolutní úbytek, a to ze současných 4,6 tisíce na přibližně 3,6 tisíc. (Ztratí zhruba tisíc osob, kolem 21 % z původního stavu). U kontingentu dospělých (věk let) lze očekávat pokles ze současných 17,2 tisíce na zhruba 15 tisíc osob (úbytek kolem 13 %). Nejstarší skupina (věk 65 a více let) by mohla progresivně vzrůst téměř na dvojnásobek; ze stávající hodnoty 3,3 tisíce na hladinu okolo 6 tisíc osob (nárůst zhruba o 81 procent). Graf č. 39: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle základních věkových skupin MO Ústí nad Labem- Neštěmice ( ) - střední varianta. Očekávaný vývoj počtů obyvatel podle základních věkových skupin v MO Ústí nad Labem-Neštěmicích ( ) střední varianta věk 0-14 věk věk 65+ roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 93

94 Procentuální podíly Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Optikou podílů hlavních věkových skupin z celkové populace městského obvodu Neštěmice lze předpokládat (podle střední varianty projekce) procentuální pokles skupiny dětské (věk 0-14 let) ze současných 18,2 % na necelých 15 % k roku Dále úbytek podílu dospělých (věk let) ze současných 68,4 % na přibližně 61 %. U skupiny seniorů (věk 65 a více let) lze očekávat posílení jejich podílu z aktuálních 13,4 % na téměř 25 % z celkového počtu obyvatel MO Neštěmice. Graf č. 40: Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-Neštěmice ( ) - střední varianta. Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-Neštěmice ( ) střední varianta 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% věk 65+ věk věk 0-14 roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 94

95 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.7. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem- Severní Terasa Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Městský obvod Ústí nad Labem-Severní Terasa bude (v kontrastu s MO Neštěmice) velmi pravděpodobně ztrácet obyvatelstvo o něco vyšší měrou. Prismatem střední varianty prognózy lze do konce projektovaného období (rok 2040) očekávat úbytek obyvatelstva ze současných 20,3 tisíc osob na hladinu mírně přesahující 17 tisíc osob (úbytek o přibližně 14 % ze stávajícího stavu). Pokud by se realita vyvíjela v souladu s vysokou variantou prognózy, konstatovali bychom (k roku 2040) v podstatě setrvalý stav obyvatelstva (přírůstek pod 1 %). Naopak naplnění nízké varianty prognózy by pro MO Severní Terasa znamenalo silnější úbytek obyvatelstva ke hladině slabě přesahující 15,2 tisíce (absolutně to představuje úbytek zhruba 5 tisíc, tedy asi 25 % z dnešního stavu). Graf č. 41: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v MO Ústí nad Labem- Severní Terasa ( ) podle variant prognózy Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 95

96 Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Městský obvod Ústí nad Labem-Severní Terasa je populačně stárnoucí lokalitou se silně nevyrovnanou věkovou strukturou. Početně zde dominují dvě skupiny obyvatelstva. Zástupci první (starší) z nich se narodili v 50. letech 20. století, druhou skupinu reprezentují osoby o generaci mladší, ročníky zrozené v polovině 70. let 20. století. Nelze vyloučit, že nerovnoměrné počty osob v (relativně) starším věku mohou působit obtíže například v systému zdravotnických či sociálních služeb. V závěru projektovaného období (rok 2040) již zaznamenáme u starší z obou sledovaných skupin úbytek přirozenou měnou. Graf č. 42: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa k r (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 43: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa k r (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 44: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa k r (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 45: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Severní Terasa k r (střední var. projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 96

97 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Jak se budou proměňovat proporce základních věkových skupin obyvatel MO Ústí nad Labem-Severní Terasa Zaměříme-li se na trojici hlavních věkových skupin, pak lze (podle střední varianty prognózy) v řeči absolutních počtů obyvatel očekávat (do roku 2040) u nejmladší skupiny (věk 0-14 let) úbytek ze současných 3,1 tisíc osob na zhruba 2,3 tisíce osob (asi o 25 % ze stávajícího stavu). Kontingent dospělých (věk let) pak pravděpodobně zaznamená rovněž pokles; ze současných 12,6 tisíc osob na hodnotu mírně přesahující 10 tisíc mužů a žen (úbytek cca 19 %). Seniorská skupina (věk 65 a více let) v daném období slabě vzroste ze současných ze 4,6 tisíc osob na necelých 5 tisíc (nárůst 6,5 %). Graf č. 46: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle základních věkových skupin MO Ústí nad Labem-Severní Terasa ( ) - střední varianta Očekávaný vývoj počtů obyvatel podle základních věkových skupin v MO Ústí nad Labem-Severní Terasa ( ) střední varianta věk 0-14 věk věk 65+ roky Pramen: vlastní výpočty. Graf AUGUR Consulting 97

98 Procentuální podíly Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem Vývoj hlavních tří věkových skupin, ve smyslu jejich procentuálního podílu z celku populace MO Severní Terasa, se bude odvíjet ve stejné logice jako u ostatních městských obvodů. Podle střední varianty projekce se (do roku 2040) podíl nejmladší skupiny (věk 0-14 let) mírně sníží (z 15,4 % na hodnotu kolem 13 %). Široká skupina dospělých (věk let) zaznamená podobně nevelký procentuální pokles ze současných 62 % na hladinu zhruba 58 %. Podíl kontingentu seniorů (věk 65 a více let) na celkové populaci městského obvodu Severní Terasa vzroste z aktuálních 22,8 procent přibližně k 28 procentům. Graf č. 47: Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-Severní Terasa ( ) - střední varianta Očekávaný vývoj relace mezi základními věkovými skupinami v MO Ústí nad Labem-Severní Terasa ( ) střední varianta 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% věk 65+ věk věk 0-14 roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 98

99 Počty obyvatel Demografická studie pro území ORP Ústí nad Labem 5.8. Základní výsledky prognózy - obyvatelstvo MO Ústí nad Labem- Střekov Vývoj celkových počtů obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov Trajektorie vývoje počtů obyvatel MO Ústí nad Labem-Střekov podle jednotlivých variant prognózy je velmi podobná sesterské městské části Severní Terasa. Ve střední variantě předpokládáme do horizontu projekce (rok 2040) pokles obyvatel ze stávajících počtů 13,8 tisíc mužů a žen (přibližně o 1,9 tisíc osob, tedy asi o 14 %) k hladině necelých 12 tisíc osob. Vysoká (optimistická) varianta signalizuje možnost velmi slabého přírůstku obyvatel (zhruba o 1 %), a tedy jen nepatrného navýšení současného stavu. V případě naplnění nízké (pesimistické) varianty prognózy by obyvatelstvo MO Střekov zaznamenalo pokles o přibližně 3,5 tisíce osob (zhruba o 25 % ze současného stavu) na úroveň mírně nad 10 tisíc obyvatel. Graf č. 48: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov ( ) Očekávaný vývoj celkových počtů obyvatel v MO Ústí nad Labem- Střekov ( ) podle variant prognózy Vysoká varianta Střední varianta Nízká varianta roky Pramen: vlastní výpočty Graf AUGUR Consulting 99

100 Proměny věkové struktury obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov Střekov patří k relativně slabě zalidněným lokalitám, jeho obyvatelstvo je nejméně početné ze čtyř ústeckých městských obvodů. Proto se nápadněji projevují nerovnoměrnosti jeho věkové struktury. Vedle charakteristických znaků populačního stárnutí jeho věkovou skladbu (podobně, jako u MO Severní Terasa) výrazně poznamenávají dvě silné věkové skupiny obyvatel; generace zrozené v 50. letech a generace narozené v polovině 70. let 20. století. Možné efekty této skutečnosti jsme již komentovali u MO Severní Terasa. Předpoklad rovnoměrných počtů u nejmladších narozených ročníků (jak se jeví v patě obrázku věkové pyramidy) přirozeně nemusí v realitě platit, dojde-li ke změnám v širším kontextu sociálních, ekonomických, politických či kulturních podmínek. Graf č. 49: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov k roku 2025 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Graf č. 50: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov k roku 2030 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 51: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov k roku 2035 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Absolutní počty obyvatel Graf č. 52: Věková pyramida obyvatelstva MO Ústí nad Labem-Střekov k roku 2040 (střední varianta projekce). MUŽI ŽENY Pramen: vlastní výpočty Absolutní počty obyvatel Absolutní počty obyvatel Graf AUGUR Consulting 100