PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA

Transkript

1 Zvýšení přírodovědné gramotnosti žáků ZŠ Letní pole PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA 7. A + 7. B (2009) pracovní sešit SPOLEČNÁ PRÁCE PŘÍRODOVĚDNÉHO KROUŽKU

2 Tento soubor pracovních listů byl zpracován jako součást projektu Zvýšení přírodovědné gramotnosti žáků ZŠ Letní pole Vyškov, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. V tištěné verzi jsou logy opatřeny všechny jednotlivé pracovní listy ze souboru.

3 Milí přírodovědci! V tomto sešitě najdete celou řadu námětů jak si ověřit a rozšířit své přírodovědné znalosti. Mějte však na paměti, že důležitější než popsaný a vyplněný papír, je vlastní zkušenost, vlastní pozorování (uvidět, ulovit, nasbírat,ohmatat, očichat, ochutnat, uslyšet ) Všechny přírodniny, fotografie, videa, hlasové záznamy které přivezete, prozkoumáme, prohlédneme pod mikroskopem a v počítači, roztřídíme a zdokumentujeme. Toto mějte na paměti po celou dobu vašeho pobytu v překrásném Lednicko valtickém areálu! Tyto záběry jsem pořídila 15. září, doufám že stejně krásné, jen podzimněji zbarvené pořídíte 15.října i vy! Lovu zdar!

4 POKRAČUJEME 2. částí

5 Nezapomínej pořizovat fotodokumentaci!!! Lednické rybníky Rybniční soustava je dílo ze začátku 15. století. Začíná rybníkem Nesyt, který je 325 ha velký - to znamená, že jde o největší rybník na Moravě. Další rybníky jsou Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský, Zámecký a Podzámecký. Zarůstající vodní plochy se staly významným hnízdištěm a zastávkou na tazích vodního ptactva. Z tohoto důvodu zde byla zřízena již v roce 1953 národní přírodní rezervace. Od raku 1990 je oblast zařazena navíc do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Celý Lednicko-valtický areál byl v roce 1996 zařazen do seznamu Světového přírodního a kulturního dědictví organizace UNESCO. V okolí rybníků je řada romantických staveb, zasazených působivě do krajiny. Pohledy směřují ke krajinným dominantám - stavbám, skupinám stromů, vodní hladině, ve které se vše zrcadlí. Při budování parku byly vysázeny různé cizí dřeviny - setkáme se s borovicí černou a borovicí vejmutovkou, platanem javorolistým, jalovcem viržinským, ořešákem černým a řadou dalších druhů. Dnes břehy rybníků zarůstají rákosinami. Pro park je to nepříjemné, průhledy postupně mizí. Na druhou stranu je tato situace výhodná pro většinu živočichů - především pro ptáky, kteří získávají další prostor ke hnízdění. Rákosí je tak dokonalý úkryt, že se jeho trvalé obyvatele podaří zahlédnout jen zřídka. Větší naději máme u ptáků, kteří se zdržují na vodní hladině. V létě a hlavně na podzim jsou zde hejna divokých husí o tisících kusech, na rybnících hnízdí jen několik párů. Najdeme zde různé druhy kachen, labutě, volavky a kormorány, hnízdí zde i téměř vymizelý bukáček malý. Rybníky byly původně určeny k chovu ryb a to je dodnes jejich hlavní funkce. Hlavní rybou tu bývá obvykle kapr - ten zde dorůstá až do váhy 5 kg. V rybnících se chovají i další - vedlejší ryby jako je štika, lín, candát, sumec, úhoř. Setkáme se ovšem i s dalšími rybami, které rybáři označují jako plevelné. Plevelné ryby se rychle rozmnožují a pochopitelně potravně konkurují rybí násadě. Zdejší rybníkáři hospodaří na rozdíl od českých v rybnících, které mají teplejší vodu. To je velká výhoda - ryby zde rychleji rostou. Na jaře při cestě kolem rybníků uslyšíme koncerty žab. Trvale se u vody zdržují jen skokani, kuňky, ropuchy a rosničky se sem chodí jen rozmnožovat. bukáček malý

6

7

8

9 1. Popiš vnější stavbu nejznámější ryby našich rybníků. hřbetní p. kůže se šupinami oko ocasní p. čichová jamka řitní p. hmatové vousky hrudní a břišníp. skřele 2. Kterými smysly se kapr orientuje ve vodě: čich jamky nad ústním otvorem, hmat vousky, zrak oči, sluch vnitřní ucho, orientace v prostoru postranní čára 3. Šipkami spoj pojmy tak, aby vyjadřovaly rozmnožování kapra: oplození plůdek tření malá rybka samičí pohlavní buňky vajíčka = jikry samčí pohlavní buňky spermie = mlíčí 4. Poznáš vodního ptáka, který se vyznačuje pohlavní dvoutvárností? kachna divoká kačer divoký

10

11 V zimě voda rybníka zamrzá. U dna si však zachovává takovou teplotu, že nezamrzne a umožní přežít organismům toto nepříznivé období. Vypočítej příklad a dostaneš teplotu vody u dna rybníka v zimě: ( 3 x 0,5 + 2 x 1,5) 0,5 = 4 C 4. Uveď příklad dalších vodních ekosystémů: řeka, potok, jezero, moře, bažina... Přiřaď název k obrázku: PLANKTON Krásnoočko pláštěnka trepka buchanka perloočka Zeleně označ organismy autotrofní ve výživě soběstačné. Hnědě označ organismy heterotrofní ve výživě závislé na jiných organismech.

12 Rostliny ekosystému rybník Nezapomínej pořizovat fotodokumentaci!!! 1. Doplň rodová nebo druhová jména. Rostliny rybníka a jeho okolí zařaď do skupin. vrba bílá, rákos obecný, rdest kadeřavý, okřehek menší, jasan ztepilý,devětsil lékařský, blatouch bahenní, olše lepkavá, dub zimní,tužebník jilmový, ostřice štíhlá, kosatec žlutý Dřeviny: stromy- vrba bílá, jasan ztepilý, olše lepkavá, dub zimní,topol černý keře vrba jíva Byliny: břehů a okolí devětsil lékařský, kosatec žlutý, blatouch bahenní, rákos, tužebník jilmový, orobinec širokolistý vodní hladiny okřehek menší, rdest plovoucí, rdest kadeřavý, leknín bílý, stulík žlutý 2. Mnohé rostliny rybníka se velmi rychle rozmnožují pomocí oddenku. Jak tento způsob rozmnožování nazýváme? vegetativní rozmnožování Popiš obrázek: orobinec oddenek,oddenek Uveď příklad rostlin s oddenkem rostoucí na jaře: v parku u rybníka sasanka rákos šťavel ostřice jahodník orobinec

13 lekníny

14

15 RÁKOS OBECNÝ, OKŘEHEK MENŠÍ úkoly: -vytrhni dvě rostliny s oddenkem -propláchni je ve vodě -pozoruj rozvětvování oddenku -prudce pohybuj listy co pozoruješ? -utrhni list rákosu a ponoř ho do vody -smáčí se? -proč ne? -prohlédni si povrch lupou -vylov malý chomáček okřehku a přenes ho do sklenice do poloviny naplněné vodou -pozoruj: z každé rostlinky visí kořínek na konci ztluštělý, funguje jako závažíčko (destička okřehku se při větru nepřevrátí) -prohlédni lupou několik rostlinek, obvykle mívají po stranách malé, nově pučící -vylov do sklenice okřehek ještě ze dvou jiných míst, tím zvýšíš pravděpodobnost, že na koříncích najdeš přisedlé nezmary (okřehek ve sklenici musí být v úplném klidu) -nalezneš-li nezmara, pozoruj ho lupou -popiš stavbu jeho těla na obrázku -uveď zajímavost o nezmarovi

16

17 Živočichové ekosystému rybník Nezapomínej pořizovat fotodokumentaci!!! Pozorování živočichů. Pokus se odchytit a sledovat hmyz létající nad vodní hladinou, hmyz žijící na vodní hladině, hmyz žijící v blízkosti vody. Najdi zástupce kroužkovců. Odchytni mravence. Pomocí pobytových znamení dokaž přítomnost savce na daném území Pomůcky: - síťka na chytání hmyzu, žijícího ve vodě nebo na hladině - plastová krabička s uzávěrem na úlovky - lopatka na rýpání v bahně na okraji vody - lupa (zvětšení alespoň 10x) - lžička na přemísťování živočichů, sítko - prázdná krabička od margarínu na pozorování uloveného hmyzu - klíče k určování živočichů Vlastní pozorování: - při pozorování si všímej: stanoviště, kde jsi živočicha pozoroval - ve vzduchu, na hladině, ve vodě, v půdě stavby těla doplň čím se daný živočich živí a jak je jeho tělo k tomu uzpůsobeno nakonec doplň speciální znaky, zbarvení,

18 Sem zaznamenej, zakresli a popiš svá pozorování Nezapomínej pořizovat fotodokumentaci!!! STAVBA TĚLA Při pohledu zepředu má HLAVA VČELY přibližně trojúhelníkový tvar s plochou přední stranou.s hrudí je spojena tenkým, kožovitým pohyblivým krkem. 3 PÁRY NOHOU slouží nejen k pohybu po pevné podložce, ale i ke sbírání a transportu pylu. Každou nohu vytváří šest částí, které jsou vzájemně pohyblivě spojeny klouby. OČI U včely musíme rozlišovat dvě složené oči a tři jednoduché (temenní) oči na horní části hlavy. Temenní oči reagují na světelné dráždění: k "vidění" používá včela jedině složené oči. Mohou vnímat polarizované světlo, což je velmi důležité pro orientaci při zatažené obloze. Složené oči se skládají z mnoha jednotlivých oček (ommatidií, facet); každé z nich zobrazuje malý výřez jako bodový obraz, z jejichž součtu vzniká celkový rastrovaný obraz. Ve srovnání s okem lidským nevidí včela na dálku tak ostře. Pavučina je pro ni pouhá záclona; často do ní proto vletí.

19 VČELA Třída: Řád: Čeleď: Rod: Druh: hmyz blanokřídlí včely včela včela medonosná Insecta Hymenoptera Apoidea Apis Apis mellifica Hnědé, hubené tělíčko se žlutými až oranžovými vodorovnými pruhy, které je téměř všude ochmýřené. Tykadla jsou krátká. Mimo tykadel má včela na hlavě složené oči, které ji umožňují výborně vidět i v šeru. Ve srovnání s lidským okem vidí včela na dálku méně ostře. Horší je také u včel rozlišování barev. Na zadním páru nohou má tento hmyz sběrné ústrojí, které mu slouží pro přepravu nektaru (rostliny na něj lákají včelky, které je pak opylují, nachází se tedy v květu rostlin) či medovice (vyskytuje se na listech a jehličí, jedná se o výměšky hmyzu) do úlu. Včely se vyskytují všude tam, kde něco kvete. A to nejen u nás, ale po celém světě. Včely žijí ve velkých společenstvech, často v uměle vyrobených úlech. V těchto úlech žijí tři druhy včel. Královna, trubci a dělnice. Královna má za úkol pouze reprodukci. Vyvíjí se v rohových matečných buňkách. Trubci jsou samečci, kteří oplodní královnu. Rodí se z neoplozených vajíček a po oplození královny umírají. Podobně jako královna, jsou i trubci krmeni dělnicemi. Na konci léta se o ně dělnice přestávají starat a jsou vyhnáni z úlu. Dělnice mají rozdělenou ostatní práci. Jedná se o samice se zakrnělými pohlavními orgány. V případě, že ve včelstvu není královna, můžou klást neoplozená vajíčka. Této dělnici se říká trubčice. Některé se starají o královnu, jiné o trubce. Další část staví nové plástve. Včely, které vidíme poletovat venku, patří také mezi dělnice. Jsou to létavky. Pilně zbírají z květů pyl, který je základem potravy jak pro královnu tak i pro budoucí generaci, která se teprve vyvíjí ve stádiu larvy. Pracovní okruh létavek je asi 1 km. V zimním období se z pylu vytváří med, který slouží včelám jako potrava přes toto chladné období. Včely hotový med ukládají do pláství podobných těm, ve kterých se líhne nová generace včelstva. Na okrajích plástve jsou takzvané matečníky. Larvám v těchto buňkách plástve věnují dělnice zvláštní pozornost. Jedná se totiž o budoucí královny. Když se vylíhne jedna, usmrtí ostatní larvy královen a vydává se spolu s trubci, kteří se vyvinuli z neoplozených larev, na svatební let. V průběhu tohoto letu je královna oplozena a vrací se zpět do úlu. Truci po oplodnění umírají. Mezi tím úl opustila stará královna s asi polovinou včel. Stará královna se svými včelami tvoří takzvaný roj. Každý dobrý včelař ví, kdy se včely začnou rojit a je patřičně vybaven na to, aby je mohl chytit a umístit do nově připraveného úlu. Roje včel obecně vyvolávají v lidech hrůzu, ale je prokázáno, že rojící se včely nebodají. Potravu včel tvoří cukry, tuky, bílkoviny, minerální látky a vitaminy získávané z pylu, nektaru a medovice. Včela medonosná není nijak chráněným druhem.

20 ŽÍŽALA OBECNÁ Co jsme pozorovali: válcovité tělo žížaly skládající se ze stejných článků (segmentů), které se mohou do určité délky natáhnout na dospělých jedincích opasek, který se nachází v přední části těla pod lupou drobné štětinky, které má žížala na povrchu těla v naprostém tichu šustění štětin na hrubším papíře při uchopení žížaly do ruky a porozování proti světlu, břišní a hřbetní cévu, trávicí trubici způsob pohybu žížaly Z diskuze o žížalách, z toho, co již víme o způsobu života žížal nebo co jsme vypozorovali v přírodě,jsme odvodili další informace, např.: * jaké smyslové buňky žížaly mají a proč (žížala žije v půdě, nepotřebuje dobře vidět - nejdůležitější hmatové buňky; zrakové buňky rozlišují pouze světlo a tmu) * proč vylézají žížaly při dešti ven z půdy (v půdě by se udusily; žížaly dýchají celým povrchem těla; potřebují vzduch nahromaděný v půdních pórech, které za deště vyplní voda) * čím se žížala živí (tlejícími zbytky rostlin, uschlými listy, zbytky ovoce a zeleniny, slupky z brambor apod.; porovnání s ostatními zástupci kroužkovců např. s pijavicemi - mají přísavky, ektoparazité, predátoři) * čím je žížala významná pro člověka (podíl na tvorbě humusu, provzdušňuje půdu svými chodbičkami, zvyšuje úrodnost půdy - půda bez žížal poskytuje jen poloviční úrodu) * co to znamená, že žížala je hermafrodit - obojetník ( hermafrodit = má samčí a samičí pohlavní orgány, produkuje oboje pohlavní buňky; páření - 2 žížaly si vymění spermie)

21 Lednický zámecký park navazuje na okolní lužní les, a proto se i zde setkáváme s druhy hmyzu svým životem úzce vázanými na dřevo. Nejviditelnější jsou stopy po tesařících.

22 V rébusu se skrývá rodový název brouka. Doplň jeho druhový název. ρ H + Č roháč obecný Vyhledej o něm nějakou zajímavost a uveď, z čeho jsi tuto informaci získal. Je to náš největší brouk, žije ve starých dubech, larvy se vyvíjejí ve strouchnivělých pařezech, je chráněný naučná tabule v lednickém parku. Který zástupce hmyzu si v lese staví kuželovité kupy ze zbytků rostlin a v podzemí buduje labyrint chodeb? mravenec lesní Zjisti jeho vývojová stádia: vajíčko larva kukla samečci okřídlené samičky samečci Nakresli jeho pohádkového hrdinu. Čím se liší ve stavbě těla od svého příbuzného z říše hmyzu? Mravenec lesní (Formica rufa L.) Velikost dělnice 6-9 mm, samičky 9-11 mm. Žije ve větších lesích, kde si staví hnízdo ze suchých větviček a jehlic, promíšených zrnky písku. Živí se živočišnou potravou. ruce nohy šátek Jak se jmenuje kniha, ze které je tento hrdina? Kdo je jejím autorem?

23

24 Který z těchto kroužkovců žijící v rybníku je cizopasník? Zdůvodni: PIJAVICE LÉKAŘSKÁ Spoj pojmy tak, aby tvrzení byla pravdivá: krab ekosystém lesa rybníka moře perloočka stinka humr rak buchanka langusta Podtrhni korýše, kteří jsou součástí planktonu.

25 Na vodní prostředí rybníka je vázán i menší počet druhů savců. Nejznámějším z nich je ondatra pižmová. Víš, odkud byla do Evropy dovezena? ZE SEVERNÍ AMERIKY (1905 na Dobříš) Název její cenné kožešiny najdeš v řadě písmen. Vyškrtej počáteční písmena živočichů na obrázku a ze zbylých písmen ti vznikne název: B I V T R N S R A Š M Č Bobr evropský Pobytováznamení BISAM

26 Nezapomínej pořizovat fotodokumentaci!!! TEĎ UŽ TO ZVLÁDNEŠ! Pozoruj Zámecký rybník a dokresli obrázek tak, aby vznikl ekosystém rybníka: 1. Které plyny ze vzduchu se ve vodě dobře rozpouštějí? Napoví ti přesmyčka. kyslík oxid uhličitý SYKLÍK DIXO IHUČITÝL 2. Jaký význam mají tyto plyny pro život rybníka? dýchání, fotosyntéza 3. Které další plyny jsou obsaženy ve vzduchu? N, O, CO2, vzácné plyny a vodní pára

27 Doplň čísla pomoc a nápovědu hledej na další straně

28

29 Popiš potravní řetězce ekosystému rybník Šipka povede vždy od kořisti ke konzumentovi. Producenty vybarvi zeleně, konzumenty hnědě. Nezapomínej pořizovat fotodokumentaci!!!