Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav základního zpracování dřeva

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Návrh terasy k rodinnému domu Bakalářská práce 2017/2018 Kateřina Šrůtková

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Návrh terasy k rodinnému domu vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne: Podpis studenta

3 Poděkování Především bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Tomášovi Najbrtovi Ph.D. za odborné vedení práce, dobré rady, čas, který mi věnoval při konzultacích a vypracování bakalářské práce. Velké poděkování patří celé mé rodině za trpělivost a podporu při studiu a také mému příteli.

4 Jméno autora: Kateřina Šrůtková Název bakalářské práce: Návrh terasy k rodinnému domu Abstrakt Předmětem této práce je návrh terasy k stávajícímu rodinnému domu. Dům a navrhovaná terasa se nachází v obci Mezilečí v Královohradeckém kraji. Terasa bude navržena ze zděné spodní části, kde základy budou tvořeny pasy a stěny spodní stavby z CP. Spodní část se bude používat pro uskladnění zahradního nábytku a nářadí. Horní část stavby je navržena z trámů smrkového dřeva. Zastřešení bude navrženo z průsvitného materiálu. Terasa bude sloužit k odpočinku a relaxaci rodiny. Stavební objekt bude řešen samostatně bez napojení ke stávající stavbě, z důvodu rozdílného sedaní objektů. Klíčová slova: terasa, zahradní stavba, přístavba

5 Surname and name: Kateřina Šrůtková Title of thesis: Terrace to the family house Abstract My diploma thesis deals with the desing of the terrace to the existing family house. The house and terrace will be build on the place from Mezilečí in Královohradecký kraj. The lower part of the terrace will be designed from concrete and brick. The groundwork will be design quiff and wall bottom part will be build of the brick. The bottom part will be used for storage garden futniture and implement. Upper part of the building will be design from the spruce beams. The roofing will be desing from a translucent materiál. The terrace will be used for relax and rest the family. The building facility will be deal as separete build without connection to existing building. The reason for separating objects is different subsidence objects. Keywords: terrace, garden structure, extension of the house

6 Obsah 1 Úvod Cíl práce Literární přehled Základní pojmy Pergola Besídka Terasa Altán Materiály Materiál pro založení stavby Materiál podlahy Materiál pro střešní krytinu Tesařské spoje Ochrana dřeva Povrchová úprava dřeva v exteriéru Materiál a metodika Popis lokality a okolní zástavba Návrh základové konstrukce pod terasu Řešení stropu a podlahy Návrh vrchní části terasy Volba střešní krytiny Vypracování výkresové části Cena stavby Návrh technologického postupu výroby terasy Zákon o územním plánování a stavebním řádu Výsledky a diskuse Přehled zahradních staveb ve vybrané lokalitě Popis lokality Popis zahradních staveb v okolí Vlastní návrh konstrukce Popis stávajícího rodinného domu Místo pro terasu Vzhled a materiál Základy pro terasu Návrh spodní stavby terasy... 36

7 5.2.6 Podlahová konstrukce a podlaha Osazení dřevěné konstrukce a zábradlí Střešní krytina Výpočet nosných prvků Návrh technologické výroby a postupu montáže terasy Zakládání terasy Zděná část stavby Popis montáže stropu a podlahy Popis zpracování řeziva Povrchová úprava dřevěných prvků Popis sesazení konstrukce Popis osazení střešní krytiny Cena stavby Diskuze Závěr Summary Seznam použité literatury Knihy Právní předpisy Internetové zdroje Seznam obrázků Přílohy... 51

8 1 Úvod Když se rozhlédneme kolem sebe, tak vidíme, že téměř u každého domu či na zahradě se vyskytuje menší dřevěná stavba v podobě pergoly, terasy, zahradního altánu, garážového stání. Co je vlastně příčinou toho, že nastal takový nárůst těchto zahradních staveb? Je to tím, že člověk čím dál častěji hledá místo v přírodě nebo poblíž ji pro své aktivity, ať už odpočinkové nebo sportovní. Pro tyto účely si v blízkosti domovů stavíme na zahradách pergoly, altány a terasy. Tyto stavby nám slouží k letním obědům, které si chceme vychutnat na čerstvém vzduchu, grilování, oslavám i odpočinkovým aktivitám, jako je například čtení knihy, poslech hudby, odpolední posezení u kávy, opalování. Tyto aktivity však můžeme díky částečnému nebo úplnému zakrytí těchto staveb provozovat za mírného deště či větru a slunce. Pří návrhu takovéto exteriérové stavby je důležité neopomenout několik důležitých faktorů, jako je například volba materiálů a jejich konstrukční i jiná ochrana, povrchová úprava, která stavbu chrání i několik desítek let. Zadáním této práce je právě návrh takovéto stavby, přesněji terasy. Majitel však chtěl i praktičnost a využití všeho místa, proto je pod terasou navržen ještě úložný prostor pro zahradní nábytek a náčiní. Horní konstrukce by podle přání majitele měla být z dřevěných trámu. Terasa by měla splňovat požadavky jak na pohodlnost užívání majitelů, tak kvalitu zpracování a použitých materiálů. Využití dřeva na účely právě takových staveb je zapříčiněno jeho snadnou opracovatelností, tak i jeho výbornými mechanickými vlastnostmi a dostupností. 8

9 2 Cíl práce Cíl této práce je navržení terasy k rodinnému domu. Terasa by měla sloužit pro odpočinkové a společně strávené chvíle majitele a jeho rodinu, proto by se návrh měl konzultovat průběžně s majitelem. Stavba by měla splňovat legislativní předpisy a požadavky jako jsou: statické požadavky, požadavky na ochranu dřeva a materiálu na stavbu zvolených ale také estetické vlastnosti. 9

10 3 Literární přehled 3.1 Základní pojmy Prvně bychom si měli říct, co to terasa je, jaká je její charakteristika a parametry. A představit si stavby terase podobné a příbuzné. Podobnými stavbami rozumíme altány, pergoly a balkony Pergola Původní význam pergoly byl jako lehká konstrukce loubí, břevnoví na lehkých podporách, sloupech, laťoví, kde stavba byla porostlá popínavým rostlinstvem. Strop těchto staveb byl tvořen právě popínavými rostlinami (Syrový, 1961). Tato lehká stavba zahradní architektury je v mnoha případech porostlá popínavým rostlinstvem, který tvoří perforovaný přírodní stěny a strop pergoly. Takto vytvořené přírodní stěny mají funkci oddělovací, oddělují části zahrady nebo vytvářejí zákoutí pro relaxaci, odpočinek nebo společenské činnosti. Další funkcí pergoly může být funkce spojovací, kdy ve formě loubí propojuje různé části zahrady. Nebo může vytvářet uzavřený prostor pro soukromí v podobě zástěny uprostřed zahrady. Pergoly můžeme rozdělit z hlediska funkce na: vchodové, loubí, brány, dělící, pro posezení, střešní, rohové, přístavby k domu, podpůrné prvky pro popínavé rostliny (Pavas, 2002). Obr. 1: Pergola ( 10

11 3.1.2 Besídka Besídka je typ pergoly, konkrétně severský typ nebo také podloubí. Besídka však není altánem. Tyto drobné zahradní stavby jsou postaveny z netrvanlivého materiálu, jako je dřevo nebo smíšené zdivo. Je navrhována jako pohledová ukončení zahrady. Besídky nás chrání před sluncem a nepřízní počasí (Syrový, 1961). Obr. 2: Besídka ( Terasa Při výstavbě nových rodinných domů se terasa stává, čím dál více samozřejmostí a potřebností, a to z důvodu výhod, které přináší a zvyšování komfortu bydlení. Zpravidla se staví před společnými obytnými prostory domu. Tyto prostory slouží pro odpočinek a relaxaci. Terasa může být i krytá, to nám dovoluje pobývat na ní i při mírném letním dešti. Tato stavba může sloužit i ke stolování, proto by měla splňovat některé parametry, jako je minimální hloubka 1800 mm. Tento rozměr stačí pro umístění malého zahradního kruhového stolu o průměru 700 mm se židlemi pro 4 osoby. Doporučuje se však stavět terasy s plochou kolem 10 mm 2, kdy je možné umístit solidní vybavení zahradního nábytku s krbem a grilem, popřípadě letní kuchyní. Terasu můžeme využívat i ke sportovním aktivitám jako je stolní tenis. Návrh rozměrů by měl vycházet z potřeb a požadavků uživatelů, počtu osob užívajících terasu, požadované převažující funkcestolování, sport, relaxace. Z těchto požadavků pak vycházejí technické a materiálové 11

12 řešení prvků jako je: podlaha, clonění proti dešti, slunci a větru, umělé osvětlení, dočasný ohřev a vybavení terasy (Pšenička, 2010). Obr. 3: Terasa ( Altán Altán je velmi podobná zahradní stavba pergole. Altán má však oproti pergole zdobnější a dekorativnější prvky a detaily. Díky tomu, a hlavně kvůli zastřešení, které altán z pravidla má je stavbou náročnější. Za nepříznivých deštivých a povětrnostních podmínek nám poskytuje azyl. Pro tuto stavbu se často užívá pojmenování perla zahrady, a to především pro svůj architektonický styl, proto je důležité klást větší důraz na vhodné umístění a přizpůsobení stylu domu a začlenění do zahradní kompozice. Velikost altánu je vhodná zvolit, tak aby odpovídala prostorovému řešení a možnostem zahrady. Z pohledu znalce se však stavbu nedoporučuje umísťovat na pozemek menší, jak tisíc metrů čtverečních. Volba materiálu pro altán může být různorodá, od dřevěných prvků po kovové či zděné části. Stěny mohou být ze dřeva, skleněné, nebo jiných materiálů, mohou být však i vzdušné v tom případě ale spíš hovoříme o besídce. Zakládaní celodřevěného altánu položeného na dřevěné pražce se provádí na betonové patky, kde je dobré stěžejní konstrukční prvky ukotvit. Základová deska je vyhotovena z betonu, zakryta dřevěným roštem s odvětrávací mezerou a hydroizolací, lze na ní položit dlažbu. 12

13 V altánu je dobré zřídit elektroinstalaci, i když bodové osvětlení speciálními loučemi nebo lampami s bateriovým zdrojem je možná romantičtější, a přitom dostačující například i pro čtení (Kešnerová, 2007). Obr. 4: Altán ( 3.2 Materiály Zahrada nám je nejbližší přírodou v našem okolí, proto je vhodné zachovávat její přírodnost a volit vhodné materiály pro zahradní stavby. Nabídka je široká a vyskytuje se v ní mnoho materiálů, které lze použít pro stavbu na zahradě, a to i těch nepřírodních jako jsou plasty a jiné umělé hmoty. Tyto hmoty by se měly v zahradách a zahradních stavbách vyskytovat co v nejmenší míře, abychom zachovali přirozenost a přírodnost zahrady. Pro zahradu je vhodné volit materiály přírodního typu, jako je: dřevo, kámen, pálená hlína, kovy a rostliny (Pavas,2002). Pro stavbu byla zvolena spodní stavba z betonového základu, přesněji pásů. Na základové pásy bude vybudována deska, kde bude vystavěna zeď z cihel Porotherm. Na horní část stavby bude použito dřevo jako nosný systém střechy. Na stavbu těchto 13

14 dřevěných konstrukcí jsou nejvíce využívány jehličnaté dřeviny jako je smrk, jedle, borovice, modřín. Výhodou použití právě dřeva z jehličnatého stromu je, že je možno získat z kmene i 10 metrů dlouhý výřez Materiál pro založení stavby Na základy pro stavbu budou vybudované pásy, které ponesou svislé zdi od místnosti pro uložení nábytku a nářadí, strop i podlahu terasy a vrchní dřevěnou konstrukci terasy se střechou. Není doporučováno usazovat dřevěné sloupky přímo do země. Mnohem vhodnějším řešením je dřevěné sloupky přišroubovat ke kovovým úchytům základových patek z oceli. Další možností je zabetonování pásového železa a přichycení sloupků k němu (Pavas, 2002). Terasy vyžadují nosný základ, jako i jiné podlahové stavby. Pochozí plocha terasy musí být pevná a odolná, tak aby nedošlo k posunutí stavby při zátěži větrem, deštěm nebo jiných klimatických podmínek. Základy musí být zabudovány, tak aby vykazovaly odolnost proti povětrnostním podmínkám a nesmí se zvedat při promrznutí vlhkosti v podkladu (Himmelhuber, 2012). Pro zabránění promrzání základů je důležité zhotovit nezámrzný základ, toho docílíme uložením základů do minimální hloubky 800 mm, kde bude spočívat na pevném podkladu. Tyto základové podpěry se zhotovují z kamene nebo betonu. Průřezové plochy těchto základových patek jsou obvykle 10x10 cm nebo 20x20 cm, které jsou umístěny v rovnoměrných vzdálenostech a přenášejí zatížení terasy do půdy. Pro vetší stabilitu objektu pak lze použít základových pásů o šířce 10 cm nebo 20 cm. Výkopy základových pásů jsou větší a pracnější (Himmelhuber, 2012) Materiál podlahy Podle funkčního využití volíme materiály nášlapné vrstvy podlahy, výtvarné řešení a způsob pokládky podlahy. Stěžejní volbou bude rozhodnutí o povrchu zpevněné odpočinkové plochy. Rozdílný charakter skladby i povrchu bude mít plocha užívaná pro sezonní stolování, sport, odpočinek, stání pro auta (Pšenička, 2010). U zahradních staveb můžeme zvolit i dřevěnou podlahu z klasických podlahových prken, kde budou mít i protiskluzové drážky. Další variantou dřevěných podlah jsou 14

15 dlažby špalíkové nebo z dřevěných roštů. Na dřevěné podlahy lze užít buď tuzemské dřeviny ošetřené tlakovou impregnací, nebo exotické dřeviny, které jsou trvanlivější a odolnější (bangkirai, tatajuba, ipe, teak apod.) (Kešnerová, 2007). Možnosti podlahoviny z nedřevěných materiálů: Dlažba z keramických dlaždic Dlažba z přírodního kamene Dlažba z taveného čediče Dlažba ze slinutého materiálu Dlažba z pálené hlíny terakota (Kešnerová, 2007) Materiál pro střešní krytinu Pro výběr střešní krytiny jsou rozhodují tyto hlediska: půdorys domu, geografická poloha oblasti umístění stavby, klimatické podmínky, zatížení, sklon střešních rovin, odolnost krytiny vůči povětrnostním vlivům, barva a cena (Kešnerová, 2007). Jak je výše zmíněno na výběr střešní krytiny má výrazný vliv spád. Typ střechy pro terasu je pultový jedná se tedy o střechu šikmou. Druhy střešní krytiny: Pálené střešní tašky Betonové střešní tašky Ocelová krytina Krytina z hliníkového plechu Asfaltové pásy Vlnité bitumenové desky Pískovaná lepenka Vláknocementová krytina Krytina ze štípané břidlice (Kešnerová, 2007) 3.3 Tesařské spoje Tesařské spoje se používají na spojování dřev od dávné minulosti. Spoje mají být provedeny odborně, tj. pečlivě a přesně. 15

16 Tesařské spoje jsou používané na krovech a na dřevostavbách srubových i sloupkových kostrových. Tesařské spoje se dělí na : vazby podélné (srazy, spoje s příložkami a plátování) vazby příčné (lípnutí, zapuštění a zádrápnutí, čepování, přeplátování, kampování a osedlání) vazby rozšiřující pro deskové řezivo, tj. pro prkna a fošny (srazy, překládání a drážkování) Používá se i vzájemných kombinací uvedených druhů spojů (Jelínek, 2012). Obr. 5: Tesařské spoje ( 16

17 sraz- spojované prvky se k sobě přiloží buď čely nebo podélnými plochami. plátování- spojované prvky se stýkají částí čel i podélných ploch (tzv. plátem). lípnutí- spojované prvky se k sobě přiloží čelem nebo podélnou plochou. zapuštění- čelo jednoho prvku se osadí do zářezu druhého prvku. čepování- v jednom prvku se vytvoří na konci čep a v druhém žlab. přeplátování- oba prvky jsou po celé délce spoje vyříznuty. Hloubka přeplátování se rovná součtu hloubek zářezů. kampování- vybrání v jenom prvku odpovídá výstupku v druhém prvku a hloubka kampování se rovná hloubce jednoho vybrání. osedlání- prvky v různých rovinách. Jeden opatřen zářezem (sedlem), druhý zpravidla není oslaben. Obr. 6: Tesařské spoje ( 17

18 3.4 Ochrana dřeva Dřevěné prvky je velmi důležité chránit před povětrnostními vlivy, kdy pod jejich účinky dřevo stárne, při vystavení vysokým teplotám se zapálí, vlivem mechanických rázů se opotřebovává, při působení chemických agresivních látek se rozvlákňuje a mění barvu. Abiotické poškození dřeva iniciuje na jeho molekulární strukturální hladinu ve spojení s narušením polysacharidu a ligninu (Reinprecht 2008). Způsoby ochrany: -konstrukční -chemická -jiné způsoby Konstrukční ochrana dřeva Konstrukční ochraně dřeva se také nazývá ochrana preventivní. Tato ochrana má zabránit napadení a znehodnocení dřeva škodlivými biotickými činiteli, jako jsou houby a hmyz, proto by mělo být dřevo zabudované, tak aby nebylo vystaveno podmínkám, při kterých k tomu to riziku poškození dochází. Dřevěné prvky by neměly být vystaveny vlhkosti a tomu se dá zabránit správným navržením konstrukce stavby (Vaverka, Havířová, Jindrák a kol. 2008). Zásady konstrukční ochrany dřeva: Dostatečný přesah střechy Ochrana před stříkající vodou (obklad soklu, odvedení vody drenáží mimo samotnou stavbu) Ochrana před stykem se zemí (použití patek) Tvarování jednotlivých prvků (zaoblené rohy, malé plochy, na kterých může stát voda atd.) Ochrana stěn při použití dřeva (zakrytí čelného dřeva, odvětrání obkladu, zakrytí nebo zatmelení spáry Správný návrh skladby stěn (bez možnosti kondenzace vody) Používání dřeva vysušeného pro dané použití Snížení množství čelních ploch popř. jejich zakrytí nebo alespoň tvarová úprava 18

19 Použití drážek u venkovních obkladů (palubek) z vnitřní strany (Ptáček, 2009) Chemická ochrana Chemická ochrana dřeva se provádí nátěrovými hmotami nebo ochrannými prostředky na dřevo. Chemická ochrana může být preventivní, proti ohni, povětrnostním vlivům, biotickým škůdcům nebo likvidační. Biotickými škůdci rozumíme dřevokazné a dřevozbarvující houby, dřevokazný hmyz a plísně. Likvidační chemickou ochranu můžeme použít jen proti plísním a dřevokaznému hmyzu (Ptáček 2009). Jiný způsob ochrany Tepelná úprava dřeva: Tento typ ochrany dřeva se používá již staletí, kdy se opalovaly konce kůlů, které byly se styku se zemí. V dnešní době se používají teploty od 150 až do 260 C na tento způsob ochrany dřeva. Takto ošetřené dřevo se nazývá termodřevo, termowood nebo také termoholz. Pro výrobu takto upraveného dřeva je možné použít i elektronickou troubu pouze však v malém množství dřeva z důvodu kapacity trouby (Ptáček, 2009). Sušení dřeva: Tato metoda ochrany dřeva odstraňuje přebytečnou vlhkost ze dřeva odpařením do okolního prostředí. Používá se především ke sterilizaci, tedy k likvidaci biotických činitelů. Sušením dřeva se zlepšuje obrobitelnost, snižuje se jeho hmotnost a skon k sesychání, zlepšují se jeho mechanické a fyzikální vlastnosti. Sušení dřeva rozdělujeme na dva způsoby a to sušení přirozené a umělé (Ptáček, 2009). Ochrana zářením: Mikrovlnné záření způsobuje rychlé zvyšování teploty dřevní hmoty. Metoda je založena na zahřívání molekul vody ve dřevě a tím dochází i k ohřevu dřeva. Prostředí, ve kterém se dřevní hmota nachází, je zahříváno zahřátými molekulami vody, které se mění v horkou vodní páru. Stejný účinek má pak i působení mikrovln na molekuly vody obsažené v organismech. Mikrovlnný ohřev má tedy sterilizační účinky na dřevěné prvky, které jsou napadeny houbami, hmyzem a plísněmi. Tato metoda je výhodná v dosažení mikrovln do nepřístupných míst. Výhoda spočívá v tom, že konstrukce nemusí být rozebrána. Dalšími výhodami je ohřívání celého průřezu, rychlost procesu, menší energetická a finanční náročnost ve srovnání s horkovzdušným sušením. 19

20 Nevýhodou ohřevu dřeva mikrovlnami je zahřívání kovových spojovacích prostředků, při kterém může dojít k požáru (Ptáček, 2009). 3.5 Povrchová úprava dřeva v exteriéru Životnost ochrany povrchu dřeva v exteriéru závisí na dřevu samotném a jeho vlastnostech, jako je obsah vlhkosti, charakter povrchu, hustota, obsah pryskyřice, šířka a orientace letokruhu a různé defekty. Dalšími faktory jsou podstata a kvalita nátěrové hmoty, technologie a aplikace nátěru, předchozí úpravy a místní klimatické podmínky. Pro dřevo vystavené v exteriéru jsou výhodnější nátěry s vysokým obsahem pigmentu, než nátěry transparentní (lazurovací). Při použití transparentního nátěru z relativně stabilních syntetických pryskyřic, je odolnost proti povětrnosti omezená, protože UV záření pronikne nátěrovým ochranným filmem a dřevo začíná postupně degradovat pod nátěrem. Přídavek absorbéru UV záření a antioxidantu tento proces pouze zpomaluje (Kuklík, 2005). 20

21 4 Materiál a metodika 4.1 Popis lokality a okolní zástavba Pro navržení je důležitá znalost okolní zástavby a prostoru kolem ní. Důležitou informaci je i geografické umístění místa výstavby, a to kvůli převládajícím klimatickým podmínkám. Musíme vědět jaké počasí panuje v průběhu roku, z důvodu zatížení konstrukce větrem a sněhem, to musíme pak zohlednit v návrhu upevnění a průřezech prvků. Navržená konstrukce by měla architektonicky zapadat do už vybudované zástavby, proto je dobré si zjistit informace o okolních stavbách. Získané informace o okolní zástavbě nám poslouží k inspiraci navržení dané stavby. 4.2 Návrh základové konstrukce pod terasu Základové práce musí být řešeny s ohledem na určité požadavky. Uložení základů musí být dostatečně hluboko. Základy musí být uloženy tak, aby spodní líc základů byl minimálně 800 mm pod okolním terénem, což je nezámrzná hloubka. Dřevěné části terasy nesmí být uloženy přímo do betonu nebo na něj, proto je nutné použít ocelové patky pro spojení dřevěných částí se zemí. 4.3 Řešení stropu a podlahy Pro řešení stropu je hlavním kritériem únosnost, tedy statické řešení. Strop musí bez problému unést zatížení vlastní, podlahovou konstrukcí, konstrukcí zastřešení, zařízení terasy, jako je nábytek a vyzděný krb s udírnou, tomuto všemu se říká zatížení stálé, pak musí unést i zatížení nahodilé, jako jsou osoby. Požadavky na podlahu jsou statické, estetické a užitné. Podlaha by měla být mrazuvzdorná z důvodu externího použití a vystavení všem klimatickým podmínkám. Dále by její povrch měl být protiskluzový, z důvodu možného úrazu uživatelů. Posledním požadavkem a neméně důležitým je vizuální hledisko, měl by být použitý materiál se souladem s celou stavbou. 4.4 Návrh vrchní části terasy Vrchní část terasy bude navržena ze dřeva a vybetonovaných sloupků. Konstrukce musí být navržena tak, aby unesla veškeré zatížení, které na ní bude působit. Zatížení, které musíme zohlednit je samotná hmotnost nosné konstrukce, hmotnost střechy, zatížení od sněhu a větru, a stálé a nahodilé zatížení uvnitř stavby. Jedná se o malou stavbu a v tom případě nebude potřeba složitých výpočtu na dimenzování nosných prvků. 21

22 Nosné prvky můžeme navrhnout podle empirických vzorců nebo jejich rozměry převzít ze staveb podobných rozměrů. Podle vzorců nám nevyjdou určitě velké průřezy, my však z estetického hlediska budeme volit spíše větší rozměry, aby stavba působila stabilně a bytelně. 4.5 Volba střešní krytiny Střešní krytinu volíme nejen z požadavků na estetiku ale i z hlediska statického a ochranného. Střešní krytina nám vlastně chrání celou dřevěnou konstrukci před deštěm, sněhem, větrem a slunečnímu záření. Z hlediska statického by mělo být pohlédnuto na sněhovou oblast, ve které se stavba vyskytuje. Z důvodu vystavení klimatickým podmínkám by měla být z trvanlivého materiálu. Ohled bereme i na váhu střešní krytiny a cenu. 4.6 Vypracování výkresové části Výkresová část bude vypracována v programu AutoCad V dokumentaci bude výkres půdorysu domu, pohledy domu, 4 návrhy terasy (pohledy, půdorys), výkres základů terasy, detaily ukotvení a kusovníky. 4.7 Cena stavby Cena bude vypočítaná z tabulkových hodnot v programu Build Power. Rozpočet bude zahrnovat materiálové náklady. V rozpočtu bude zahrnut všechen materiál potřebný na výstavbu terasy, jako je beton, cihly, hydroizolace, spojovací prvky, spojovací materiál, střešní krytina, dřevo, kamenný obklad. 4.8 Návrh technologického postupu výroby terasy Návrh technologického postupu výroby by měl sloužit pro realizaci stavby. Podle tohoto návrhu by měl stavbu kdokoliv být schopen zrealizovat. V postupu jsou uvedeny tyto práce: výkopové práce, práce na zakládání stavby, práce pro zdění, povrchová úprava dřevěných prvků, upevnění střešní krytiny, dodatečné úpravy. 4.9 Zákon o územním plánování a stavebním řádu Podle zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) platí následující: 22

23 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují a) stavební záměry uvedené v 79 odst. 2, b) terénní úpravy uvedené v 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků uvedené v 80 odst. 3 písm. e), c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí 11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, e) stavby a zařízení, a to 1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení; 2. stavby pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; stavby pro zemědělství nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují, ledaže se jedná o stavby pro ustájení zvířat nebo chovatelství anebo zemědělské stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv); 3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m; 4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov; 23

24 5. distribuční soustava v elektroenergetice 69) s výjimkou budov; 6. distribuční soustava v plynárenství 69) s výjimkou budov a těžební plynovody 69); 7. rozvodné tepelné zařízení 69) s výjimkou budov; 8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; 9. stavby a zařízení pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kw s výjimkou stavby vodního díla; 10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky a přípojky elektronických komunikací včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní; 11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze; 12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m; 13. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla; 14. oplocení; 15. reklamní a informační zařízení; 16. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně; 17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí; 18. bazén nebo skleník včetně souvisejícího technického zařízení na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci; 19. stožáry pro vlajky výšky nad 8 m. 79 Rozhodnutí o umístění stavby o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, 24

25 je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, 25

26 5 Výsledky a diskuse 5.1 Přehled zahradních staveb ve vybrané lokalitě Popis lokality Lokalita, ve které je terasa navrhovaná se nachází v obci Mezilečí. Obec Mezilečí leží severozápadním směrem 10 km od České Skalice. K obci patří osada Posadov. První písemná zmínka o obci je z roku Obec patřila ke smiřickému panství a Posadov náležel jezuitům v Žirči. V Mezilečí najdeme památkově chráněná místa jako je dřevěná zvonička a další drobné stavby. Žije zde trvale 150 obyvatel. V obci se vyskytuje mnoho chalup, které slouží k rekreaci. 26

27 Obr. 11: Mapy umístění stavby ( Popis zahradních staveb v okolí Pergola Tato stavba je umístěna na větším dvoře sousedů. Pergola je z jižní strany chráněna přilehlou garáží, kde vede i příjezdová cesta. Garáž tak chrání soukromí uživatelů. Stavba slouží k odpočinku na čerstvém vzduchu, aniž by uživatele byli vystavení slunečnímu záření nebo dešti. Dále je pergola využívaná ke grilování a posezení s přáteli, v pravé zadní části se nachází gril s udírnou. Pergola je pevně ukotvena do zemně kotevními patkami do betonové patky. Podlaha pergoly je zpevněna a vytvořena betonovými dlažebními kostkami. Celá konstrukce je bytelná a postavena ze smrkových trámů. Střešní krytina je z trapézové polykarbonátové desky. Stěny této pergoly jsou vyplněny treláží, který slouží jako dekorace a jsou to tenké dřevěné pásky diagonálně propletené. 27

28 Obr. 12: Pergola Altán Altán má obdélníkový půdorys a svým vzhledem dokonale zapadá do kompozice zahrady, a i k domu. Dům slouží jako prázdninová chata. Vzhled domu je klasická vesnická roubená stavba. Z východní strany k altánu přiléhá ještě dřevěná kůlna. Altán má z jižní strany zasklená okna. Západní strana altánu je otevřená. Celá stavba je natřená bílým nátěrem, který chrání dřevo, ale také se přizpůsobuje architektuře chalupy. Altán slouží pro posezení a stolování. Střešní krytina je z trapézových plechů. Obr. 13: Altán ( 28

29 Pergola Celý tento areál slouží k ubytování a rekreaci návštěvníku penzionu. Pergolu najdeme v levé části celého objektu. Kdy je ze tří stran zcela uzavřená, z jižní části přiléhá na jídelnu a místnost se stolním tenisem, z východní strany je chráněna zdí, protože v letních měsících je hojně užívaná vodní nádrž hned za objektem, a tak aby návštěvníci nebyli rušeni uživateli nádrže a místního kiosku, a ze západní strany je chráněna též zdí. Severní strana je otevřená do zahrady. V zahradě je možno také posedět. Uvnitř je vybudovaný gril a krb k letnímu grilování, které penzion nabízí. Podlaha uvnitř pergoly je tvořena dřevěnými prkny. Zdi pergoly jsou vyzděné, a na stěnách je upevněná dřevěná konstrukce, která nese střešní krytinu. Střešní krytina je tvořena asfaltovými pásy. Obr. 14: Pergola ( Pergola Pergola je přistavěná k místnímu kiosku, který se využívá spíše v letních měsících pro občerstvení návštěvníků vodní nádrže, která slouží jako koupaliště. Pergola je postavena na betonové patky s ukotvením dřevěných sloupů na ocelové patky. Nosná konstrukce i podlaha je tvořena dřevěnými prvky. Pergola má obdélníkový půdorys a je ze dvou stran krytá přilehlými objekty. Střešní krytinu tvoří asfaltové pásy. Pergola se využívá pro posezení v letních měsících, kdy nechceme být vystaveni slunečnímu záření, pro oslavy a grilování. 29

30 Obr. 15: Pergola 5.2 Vlastní návrh konstrukce Pro práci je důležitá infomovatelnost a znalost prostředí, pro které se stavba navrhuje. Důležité je znát zdejší zástavbu a promyšlení tvaru stavby, aby zapadla do zdejšího prostoru. Prostor v tomto případě můžeme zredukovat na příslušnou zahradu. Zahrada sousedí s přilehlým polem a zahradou sousedů. Se zahradou nesousedí žádná stavba sousedů jen dům, ke kterému je terasa navrhována. Nejprve je potřeba zvolit správné umístění. Terasa by měla být na tu stranu, kde jsou obývací místnosti, ze kterých by se dalo na terasu přicházet a tím by byla propojena terasa s domem. Měla by být navržena v místě, kde není moc rušivých elementů jako je hluk z vozovky, protože její užívaní má být spojeno s odpočinkem a činnostech s tím spojených. Neméně důležitými informacemi, jsou informace o zdejších klimatických podmínkách v průběhu roku. Ty to klimatické podmínky nám slouží k správnému navržení nosných konstrukcí. Stávající rodinný dům, ke kterému je terasa navrhována, se nachází v obci Mezilečí. Dům leží na parcele 251/2 v katastrálním území Mezilečí (693634), v Královohradeckém kraji v Náchodském okrese. Parcela má výměru 1087 m 2. Parcela má mírný sklon od západu směrem k východu. 30

31 Obr. 16: Katastrální mapa parcely ( Popis stávajícího rodinného domu Stávající rodinný dům má zastavěnou plochu včetně garáže 193,23 m 2. Situování domu je zřejmé z obr.8: Situace stávajícího rodinného domu. Rodinný dům je o dvou nadzemních podlažích, s podzemními sklepy, se sedlovou střechou z betonové krytiny. Dům je samostatně stojící a slouží pro bývání 4-5 osob, byl postaven v roce Dům byl postaven pro jednu rodinu s dětmi, nyní se předělává na dvougenerační dům. V současné době probíhají i výměny oken v celém domě. Okna dřevěná se nahrazují okny plastovými. K domu je připojena i garáž, která se nachází na západní straně domu sloužící pro jeden automobil a vydlážděné stání před garáží, v budoucnu se toto stání bude zvětšovat ještě pro jeden automobil s přístřeškem. Dispozice 1.NP je zádveří, chodba, WC, koupelna, dětský pokoj, ložnice, kuchyň spojená s jídelnou a obývací pokoj, ze kterého bude východ na navrhovanou terasu. Materiál použitý pro výstavbu rodinného domu venkovních nosných zdí jsou plynosilikátové tvárnice. Vnitřní zdi jsou vystavěny z cihel plných pálených. 31

32 Obr. 17: Situace stávajícího rodinného domu 32

33 Obr. 18: Stávající rodinný dům Obr. 19: Stávající rodinný dům 33

34 5.2.2 Místo pro terasu Zvolit správné umístění je velice důležité. Místo by pro nás mělo být příjemné, klidné a měli bychom tam chodit s oblibou. S majitelem bylo vybráno místo na jižní straně domu, kde z obývacího pokoje bude výstup na terasu. Terasa bude mít i schody, které pak povedou do zahrady, to je umožnění přímého vstupu z domu na zahradu. Na terasu budou téměř celý den dopadat sluneční paprsky. Z terasy se nám bude naskytovat pohled do celé zahrady, dále pak na pole a lesy v dáli. Uživatelé terasy nebudou nijak rušení provozem na vozovce, která je na druhé straně domu a ani sousedy, které mají také pouze ze strany vozovky. Ani uživatelé terasy se nebudou muset omezovat při oslavách, že by příliš rušili okolní sousedy Vzhled a materiál Když jsme vybrali vhodné místo pro stavbu terasy, tak se zaměříme na tvar a vzhled. Tvar terasy by se měl podobat tvaru domu, tak i materiály by měli být použity takové, aby nerušily oko pozorovatele a ladily s materiály použitými na dům. Když uvažujeme o tvaru můžeme vybírat z několika půdorysných variant. Nejpoužívanějšími tvary jsou čtverec a obdélník. Naším zvoleným tvarem je L, které se skládá z velkého obdélníku 6,25x3 m a menšího obdélníku 2,5x1,5 m. Důvod zvolení tohoto tvaru je kvůli schodišti, které navazuje na menší z obdélníků. Schody jsou navrženy, tak aby příliš nezasahovaly do zahrady. Další z důvodu je, že všechny úhly v půdorysu jsou pravoúhlé, takže je snazší výroba. Dům, ke kterému je terasa navržena je obdélníkového půdorysu s výklenkem u obývacího pokoje. V návrzích jsme hledali i správné rozměry terasy. Jelikož je zahrada dostatečně prostorná mohli jsme zvolit dostatečně velkou terasu. Delší strana obdélníkového půdorysu přiléhá k domu a kopíruje jeho obvod, tím jsme vyřešili, aby terasa nezasahovala příliš do zahrady, ale byla dostatečné prostorná. Pro stavbu je také velmi důležitá volba použitého materiálu. Terasa je spojená se zahradou, a tak by měla být postavena z přírodních materiálů. Horní nosná konstrukce je proto navržena ze dřeva. U nás nejvíce využívanou dřevinou na stavbu zahradních staveb je smrkové, tuto variantu jsme volili i my. Toto dřevo je nejlevnější a s ochranou dřeva lze dosáhnout i dlouhé životnosti. Podlaha terasy by měla být z odolného, 34

35 protiskluzového a mrazuvzdorného materiálu. Volba materiálu pro dlažbu je kamenná dlažba. Stěny pro stavbu místnosti pro uskladnění budou vybudovány z cihel Porotherm. Na terase bude postavena udírna s krbem z cihel plných pálených. Omítka jako povrchová úprava zdiva bude ze stejného materiálu a barvy jako na stávajícím domě Základy pro terasu Když máme vybrané místo pro stavbu terasy, půdorysný tvar a materiály, které použijeme ke stavbě, můžeme přejít k technickému zpracování terasy. Pro návrh základů je důležité vycházet z terénu. Parametry, které nám určují uložení a velikost základů jsou sklon terénu, únosnost a složení půdy. V místě stavby terasy je mírný sklon pod úhlem do 5 stupňů. Terén se svažuje od západu směrem k jižní straně. Na místě stavby nebyl proveden žádný geologický průzkum. Dle odhadu se ale na místě vyskytuje hlinitojílovitá půda. Nebyl proveden výpočet na velikost základových pasů, rozměry byly převzaty ze základových pásů od domu, ke kterému je terasa navrhována. Nejedná se sice o velkou stavbu ale z důvodu umístění komínu a vyzděného krbu byl zvolen základ v podobě pásů, které mají vetší únosnost jak základové patky. Hloubka uložení spodního líce základu pod okolním terénem je 1410 mm, což zcela vyhovuje určené minimální hloubce 800 mm, kvůli nezámrzné hloubce základů. Před kopáním samotných základů se provede sejmutí ornice v hloubce 200 mm. Zakládaní terasy bude provedeno na základových pásech o šířce 750 mm a výšce 600 mm. Základy budou provedeny i pro schodiště do místnosti pod terasou a komín od grilu a udírny. Podle požadavků normy, by měla být základová spára uložena minimálně 800 mm v nezámrzné hloubce pod okolním terénem. Spodní líc základových pásů bude zabudovaný 1410 mm pod okolním terénem. Základové pásy budou vyhotoveny z betonové směsi C20/25 a budou ležet na 200 mm zhutněném podsypu ze štěrkopísku. Na základových pásech bude provedena základová deska z železobetonu tloušťky 100 mm, pod kterou bude proveden násyp ze zhutněného štěrkopísku o tloušťce 100 mm. Na základové desce bude provedena hydroizolace z modifikovaných asfaltových pásů, která bude vytažena až nad úroveň terénu. 35

36 5.2.5 Návrh spodní stavby terasy Spodní stavba terasy bude sloužit jako úložný prostor pro zahradní nábytek a nářadí. Z malé části bude zabudovaná pod úroveň terénu, proto je nutné vybudovat přístup se schodištěm. Schodiště bude obsahovat 5 stupňů o výšce 152 mm a šířce 300 mm. Materiál, ze kterého bude schodiště vyhotoveno bude beton. Povrchová úprava schodnic bude z obkladu v podobě kamene, který bude použit i na podlahu na terase, tak i stěny kolem schodiště budou obloženy kamenným obkladem. Stěny po obvodu místnosti budou postaveny z cihly broušené Porotherm 44 Profi kladeny na maltu pro tenké spáry. Podlaha uvnitř prostoru na uskladnění nábytku a nářadí bude vyhotovena z cementového potěru Podlahová konstrukce a podlaha Pro konstrukci stropu je jedno z hlavních kritérii únosnost, jak vlastní váhy, tak zatížení nábytkem a uživateli terasy. Konstrukci stropu jsme zvolili ze stropních trámu POT 175 až 625/902 a vložek MIAKO 15/50 PTH. Délka nosníku bude použita 4 metry a 2,5 metru. Na tuto konstrukci bude vyhotovena ještě deska o 100 mm železobetonu. Ze spodní části stropní konstrukce bude omítka 10 mm. Konstrukce stopu bude odizolována hydroizolací. Hydroizolace je tvořena asfaltovými pásy. Obr. 20: Strop ( Podlaha je navržena z mrazuvzdorného, odolného a protiskluzového materiálu. Materiál na podlahu je použita formátovaná kamenná dlažba. Z důvodu vyšší odolnosti bude použita pojezdová dlažba. Dlažba byla vybrána Kora Helios. Dlažba je z kvarcitu, což je přírodní materiál. Kameny mají nepravidelní tvar a budou se ukládat na flexibilní lepidlo na úzkou spáru mezi kameny. Úzká spára je u těchto kamenných obkladů 1-2 centimetry. 36

37 Obr. 21: Kamenná dlažba ( Osazení dřevěné konstrukce a zábradlí Na stropě budou vybetonovány 4 pilíře o rozměru 300x300 mm a výšce 800 mm. Umístění pilířů na terase je směrem do zahrady, u zdi domu pilíře nebudou. A směrem na západní stranu bude vyzděna z cihel pálených udírna s grilem. Pilíře budou vyzděny z betonu C20/25. Kotvení dřevěných sloupů, které pak nesou celou konstrukci střechy je vyřešeno pomocí kotevních patek. Dřevěná konstrukce by neměla by být v přímém styku se zdivem nebo betonem. Zvolili jsme patku, která má nastavitelnou výšku pro snadnější manipulaci a umístění. Velikost spodní i horní desky patky je 110x110 mm a závitová tyč má délku 250 mm. Tyto patky jsou použity i na sloupy, které jsou umístěny blíž ke zdi domu a jsou kotveny do podlahy a do konstrukce podlahy. Tato patka zabraňuje jakémukoliv zadržování vody na dřevěném sloupu, tím je zabezpečena konstrukční ochrana dřeva. Do betonu je pak patka přichycena vruty a chemickou kotvou, do dřeva závitovou tyčí a vruty. 37

38 Obr. 22: Kotevní patka ( Dřevěná konstrukce, která má jako hlavní úkol nést zastřešení terasy. Zastřešení má obdélníkový půdorys o rozměrech 3,2x5,85 m. Konstrukce se skládá ze tří sloupů průřezu 160x160 mm a délky 1400 mm upevněných na kotevních patkách a čtyř sloupů průřezu 160x160 mm délky 2,85m ukotvených na stejné patky jako kratší sloupy. Dále má konstrukce vodorovné nosné prvky jako jsou vaznice průřezu 100x100, o dvou délkách 5,7m a 5,75m. Tyto vaznice jsou pomocí čepů ukotveny na sloupy. Na vaznicích jsou rozmístěny krokve po 800 mm. Krokví na zastřešení bude celkem 7, na které bude umístěna střešní krytina. Krokve mají průřez 100x140 mm a celkovou délku 3,3 m, krokve budou osazeny na vazné trámy osedláním a z vrchu provrtány vrutem, který bude procházet až do vazného trámu, a tak se zajistí pevný spoj mezi těmito prvky. Pro opravdu pevný spoj bude použito ještě pro spoj vazný trám-krokev úhelníků. Sklon krokve je 7 stupňů. Přesah konstrukce je 200 mm od půdorysu zděné části z jižní a východní strany. Je důležité myslet na tuhost a pevnost konstrukce, proto je nutné použít i zavětrování. Z důvodu použití přírodních materiálů, jsme nechtěli zavětrování řešit pomocí ocelových lan diagonálně natažených. Zavětrování je tedy řešeno šikmými dřevěnými pásky průřezu 100x120 mm. Pásky jsou spojeny s vaznicí a sloupkem přes dřevěný čep. 38

39 Zábradlí na terase bude do betonových sloupků kotveno pomocí úhelníků ve tvaru T. Delší strana úhelníku bude vsunuta do kapsy v zábradlí. Šroubem se pak spojí prkno zábradlí s úhelníkem a na druhé straně se šroub přichytí matkou. Obr. 23: Úhelník tvaru T ( Spojení schodišťového zábradlí se zemí bude provedeno přes kotevní patku tvaru T. Kotevní patka má na jedné straně roxor, který se uchytí pomocí chemické kotvy do betonových stupňů schodiště, na druhé straně se patka uchytí do dřeva přes destičku, která bude vsunuta do středu sloupku a zajištěna šrouby s matkami. Sloupky zábradlí mají průřez 80x80 mm a délku 800 mm. Obr. 24: Kotevní patka zábradlí u schodiště ( Madlo zábradlí bude přichyceno ke sloupkům přes dřevěný kolík, který bude ještě zajištěn vruty. Abychom madlo průřezu 80x80 mm a celé zábradlí měli dostatečné ukotvené, přichytíme ho ještě do betonového sloupku pomocí úhelníku. 39

40 5.2.8 Střešní krytina Jako střešní krytinu jsme zvolili polykarbonátovou desku Makrolon Multi UV tloušťky 32 mm. Desky jsou průhledné a propouští 49% světla. Krytina je lehká, a tak příliš nezatěžuje konstrukci. Záruka trvanlivosti materiálu je 10 let. Obr. 25: Deska Makrolon Multi ( Výpočet nosných prvků Pro výpočet jsou použité empirické vzorce. Tyto vzorce slouží k předběžným návrhům průřezů nosných prvků. Výpočet provádíme pro lehkou krytinu. Hmotnost desek Makrolonu je 3,7 kg/m 2. Krokve: Délka krokve c=3,3 m Výška: Šířka h = 3c 3 3,3 + 0,02 = + 0,02 = 0,119m = 119mm b = 4 h = 4 0,119 = 0,095m = 95mm 5 5 Vaznice: Vzdálenost podpěr: a=2,1m Délka krokve: c=3,3m Výška: Šířka: h = ca 2,1 3,3 + 0,01 = + 0,01 = 0,079m = 79mm b = 5 h = 5 0,079 = 0,056m = 56mm

41 Sloupek: Délka sloupku: 2,85m Strana: s = a 2,85 + 0,10 = + 0,10 = 0,128m = 128mm U všech zvolených prvků jsme volili větší průřezy, z důvodu estetiky, přeci jenom vypadají lépe bytelnější prvky. 5.3 Návrh technologické výroby a postupu montáže terasy Zakládání terasy Zakládací práce začínají sejmutím ornice. Ta se odstraní na celém půdorysu terasy do hloubky 200 mm. Jelikož má majitel velkou zahradu, ornice se uloží na ni. Potom se pokračuje s vyměřením přesného umístěná základových pásů. Pro základové pasy se vykopu rýhy o šířce 750 mm podle výkresu základů a hloubce 3,22 m od nuly čisté podlahy. Výkopy se budou provádět bagrem, který má ve vlastnictví majitel navrhované terasy. Rýhy budou o 200 mm hlubší kvůli podsypu ze štěrkopísku, který se zhutní. Z betonárky se objedná 10 m 3 betonu C20/25. Na vyměření bude pozván geodet, který vyměří hloubku a umístění základů. Před samotnou betonáží je ještě potřeba zkontrolovat stav výkopů a základové spáry. Vyznačí se konečná výška betonu nivelačním přístrojem zhlédnutím přes stavební lavičky a natáhnutím provázku. Z vnitřní strany se udělá bednění z důvodu provedení zhutněného podsypu pro desku. Podsyp pod deskou bude ze štěrkopísku výšky 100 mm. Do připravených rýh se udělá zhutněný podsyp o výšce 200 mm a potom se rýhy vylijí betonem, který bude objednán z betonárky. Během betonování rýh je ideální hutnit beton ponorným vibrátorem. Základy se vylijí i se základovou deskou s výztuží. Beton se nechá ztvrdnou 28 dní abychom si byli jistí jeho pevností. Na připravenou základovou desku se navaří hydroizolace v podobě asfaltových modifikovaných pásů. Pásy se udělají o něco delší, aby bylo možné je vytáhnout po zdi až nad terén. Základy jsou nutné udělat i pro schodiště, které vede z terasy směrem do zahrady a druhé schodiště, které je u vchodu do místnosti pod terasou. Obě schodiště jsou železobetonové. Schodiště, které vede ze zahrady na terasu bude uloženo na základ a zeď terasy. Obě schodiště budou obloženy kamenem stejného druhu jako podlaha na terase, a i stejným způsobem se bude obklad ukládat. 41

42 5.3.2 Zděná část stavby Na základovou desku, na kterou je umístěna hydroizolace v podobě modifikovaných asfaltových pásu se začne stavět zeď z cihel broušených Porotherm 44 Profi na maltu pro tenké spáry. Zeď bude tloušťky 440 mm. Z vnitřní části opatřená omítkou. Celková výška zdi bude 2,37, o devíti řadách výšky cihly 250 mm a jedné řady výšky cihly 120 mm. Cihly Porotherm se dají snadno seříznout, tak nebude problém s úpravou jejich výšky. Nad dveře se uloží překlad Porotherm KP 7 o délce 1250 mm. Podlaha v místnosti pro ukládání nábytku bude vyhotovena z cementového potěru. Pro schodiště, které vede ze zahrady na terasu se vyhotoví bednění, do kterého se uloží výztuž a zalije se betonovou směsí C20/25. Šířka stupně je navržena 400 mm a výška 165 mm. Schodnice se obloží kamenem, které bude použito i na podlahu terasy. Stejný postup je zvolen i pro schodiště, které vede do místnosti pod terasou Popis montáže stropu a podlahy Na postavenou obvodovou zeď se začnou umisťovat keramobetonové stropní nosníky vyztužené svařovanou prostorovou výztuží. Délka uložením u těchto nosníků je minimálně 125 mm. Budou se pokládat v osové vzdálenosti 500 mm. Délky nosníků budou v rozměrech 4 m a 2,5 m. Pod krbem a udírnou budou kvůli únosnosti 2 nosníky vedle sebe. Do mezery se budou skládat vložky Miako 15/50 PTH. Po obvodu se budou ukládat na maltu tenké spáry věncovky Porotherm VT 8/25 Profi. Na takto vybudovanou konstrukci se vylije beton a ztuží se kari síti s velikostí ok 150x150 mm, výška betonu pro desku bude 100 mm. Beton necháme dozrát, aby měl dostatečnou pevnost a pak na něj provedeme hydroizolační stěrku. Na takto připravený podklad se podle výkresu vybetonují sloupky ze železobetonu o výšce 800 mm a průřezu 300x300 mm a zídka na východní straně, která bude z cihel broušených Porotherm 440 Profi. Patka se ukotví několika vruty přes chemickou kotvu do betonových sloupků. Na straně terasy zdi domu se sloupky z železobetonu nebudou dělat, a tak se patky pro uchycení dřevěného sloupu zavrtají vruty do železobetonového stropu po vzdálenostech dané ve výkrese. Na strop se vyzdí i udírna s krbem z cihel plných pálených. Podklad se napenetruje penetrací a nechá zaschnout. Pomocí zubového hladítka o velikosti zubů 10x10x10 mm naneseme lepící maltu na podklad. Jako podlahu jsme zvolili obkládací kámen. Obkládací kámen musí být důkladně očištěný na rubové straně od prachu, na rubovou plochu se nanese tenká 42

43 vrstva malty a kámen se osadí. Když osadíme celou plochu podlahy, vyspárujeme mezery mezi kameny. Kameny budou kladeny na spáru 1-2 cm. Poté se provede povrchová úprava kamene impregnací Popis zpracování řeziva Po dohodě s majitelem bylo na dřevěnou konstrukci vybráno smrkové dřevo. Dřevěné prvky, které se používají v exteriéru jsou vysušeny na vlhkost 15 procent. Veškeré dřevěné prvky budou dovezeny od dodavatele v přesných rozměrech dle výkresu prvků. Majitel si zvolil jako dodavatelskou firmu truhlářství Jiřího Martínka Povrchová úprava dřevěných prvků Prvky budou natřeny ochranou lazurou Remmers Hk lasur Eiche hell. Tato lazura chrání dřevo vystavené v exteriéru proti houbám, zamodrání, hnilobě, plísni, řasám, škůdcům a UV paprskům. Lazura byla vybrána v barvě teak. Ochranný nátěr odpuzuje vodu a je prodyšný, reguluje vlhkost. Nátěr bude proveden štětcem ve dvou vrstvách. Dřevěné prvky natřené lazurou budou umístěny na suché místo. Tato lazura je tenkovrstvá. Tenkovrstvé lazury jsou vhodné pro použití v exteriéru Popis sesazení konstrukce Po skončení betonářských a zdících prací, kdy nám beton nabude správné pevnosti se přistoupí k osazení dřevěné konstrukce terasy. Začne se se sloupy, které se ukotví na připravené zabetonované patky. Do dřevěného sloupu se vyvrtá díra, kam se vsune roxor ocelové patky a spojí se napevno vruty přes destičku dřevěný sloup s patkou. Když máme takto osazené všechny dřevěné sloupy do ocelových patek, můžeme začít osazovat vodorovné vaznice a zavětrování v podobě pásků. Pásky jsou kotveny do vaznice i sloupu čepem. Čep je ještě zajištěn dřevěným kolíkem. Na vazné trámy pak budou po 800 mm osazeny krokve. Pro pevný spoj bude krokev spojena vaznicí ještě vrutem a úhelníkem Popis osazení střešní krytiny Posledním z kroků pro dokončení terasy je upevnění střešní krytiny. Před montáží polykarbonátových desek Makrolon se uzavřou všechny otevřené konce komůrek, kvůli vnikání prachu a nečistot. Horní i spodní strana desky se utěsní ventilační páskou. Před instalací samotných desek se ještě na krokve použije podkladní pás. Desky se pak ukládají s ochranou folií a orientace dutinek musí být ve směru spádu střechy. Mezi deskami se 43

44 dělají dilatační spáry, které se překryjí přítlačnou lištou s pryžovým těsněním, které se na koncích uzavřou koncovými přítlačnými lištami. Kotvení desek do krokvi se provádí nerezovými vruty uprostřed přítlačných lišt. Tyto desky se dají i řezat na rozměr, který nám vyhovuje. Obr. 26: Návrh terasy 5.4 Cena stavby Cena za materiál, potřebný pro stavbu terasy, je rozepsána v příloze č.1. Cena je rozepsána pro zděnou spodní část a dřevěné prvky. Cena dřevěných prvků je vzatá od výrobců v oblasti stavby, jde spíše o orientační cenu. Zděné prvky jsou počítány z cen v programu Build Power. Cena materiálu je včetně DPH. 5.5 Diskuze Prvním krokem práce bylo zdokumentovat stávají stavbu a její okolí. Tato dokumentace je vyhotovena v programu AutoCAD v podobě půdorysu a pohledů domu. Rodinný dům, ke kterému je terasa navržena leží na parcele 251/2 v katastrálním území Mezilečí (693634), v Královohradeckém kraji v Náchodském okrese. Parcela má výměru 1087 m 2. Parcela má mírný sklon od západu směrem k východu. Dům má obdélníkový tvar s výklenkem na východ. Střecha domu je sedlová z betonových tašek. Dispozice 1.NP je zádveří, chodba, WC, koupelna, dětský pokoj, ložnice, kuchyň spojená s jídelnou a obývací pokoj, ze kterého bude východ na navrhovanou terasu. Materiál použitý na výstavbu venkovních nosných zdí jsou plynosilikátové tvárnice. Vnitřní zdi jsou 44