MùSTSKÉHO DIVADLA BRNO, p. o. ZA ROK 2017

Transkript

1 MùSTSKÉ DIVADLO BRNO Lidická 1863/16, Brno ZPRÁVA O âinnosti MùSTSKÉHO DIVADLA BRNO, p. o. ZA ROK 2017 ZPRÁVU P EDKLÁDÁ: MgA. STANISLAV MO A EDITEL MdB, p. o.

2 Obsah: HODNOCENÍ HLAVNÍ UMùLECKÉ âinnosti DIVADLA 3 - hodnocení premiérov ch inscenací 6 - ceny a nominace v roce PLNùNÍ SPOLEâENSKÉHO POSLÁNÍ DIVADLA PLNùNÍ ÚKOLÒ V PERSONÁLNÍ OBLASTI 47 - struktura a poãty zamûstnancû 47 - hodnocení v voje mezd 47 - stav na úseku bezpeãnosti práce a poïární ochrany PLNùNÍ ÚKOLÒ V OBLASTI HOSPODA ENÍ 50 - v nosy 52 - náklady 53 - hospodáfisk v sledek 57 - plnûní plánu dle stfiedisek 58 - pfiehled o hospodafiení s majetkem 69 - pohledávky a závazky 70 - investice HOSPODA ENÍ S PENùÎNÍMI FONDY POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ KONTROLNÍ âinnost INFORMACE O V SLEDKU INVENTARIZACE MAJETKU 78 2

3 HODNOCENÍ HLAVNÍ UMùLECKÉ âinnosti MùSTSKÉHO DIVADLA BRNO ZA ROK 2017: Existujeme v prostfiedí, v nûmï slova se zcela zfiejm m v znamem postupnû ztrácejí svou prapûvodní hodnotu. A vzhledem k tomu, Ïe dobré divadlo má b t spontánním stráïcem v ech humánních hodnot, nelze neï v kontextu s na í hlavní ãinností, kterou je produkovat divadelní inscenace, zamyslet se nad dvûma slovy, která, aã zaprá ená, stále zásadním zpûsobem ovlivàují v e, co v na em divadle konáme i proã tak ãiníme. Tím prvním slovem je kultura divné, zvlá tní a pro mnohé nudné, pro jiné otravné slovo, o jehoï v znamu se skoro nehodí mluvit. Tím druh m slovem je politika dnes pro vût inu lidí uï jednoznaãnû sprosté slovo. Nedávno byly zvefiejnûny podmínky celostátní dramatické soutûïe o napsání nejlep í politické hry Z toho nutnû plyne otázka, o ãem by taková hra mûla asi tak b t. Asi o politice. Ale co je to ta politika? Jak ji dramaticky speciálnû uchopit, kdyï je pfiece pfiítomná v kaïdém lidském jednání. Dal by se do takové soutûïe poslat text na eho Chaplina? Nebo Bítls, nebo Franka V., nebo Îítkovsk ch bohyní? Samozfiejmû Ïe ano. A co Brnûnské kolo, O my ích a lidech, nebo Limonádov Joe? Stejnû tak. V echno, s ãím pfiedstupujeme pfied na eho diváka, vychází vïdy z jasnû daného politického milieu, které zásadnû ovlivàuje naprosto v e, co se na jevi ti odehrává. Myslet si totiï, Ïe politika je jenom nûco, co souvisí s tûmi, ktefií ji praktikují za úãelem získání moci, je zcestné. Právû vyãleàování politiky z na eho ve kerého Ïivota nám ji nakonec odcizuje a znepfiehledàuje. Ov em to, Ïe s ní nebudeme chtít obcovat, je tû neznamená, Ïe zanikne. Byla tu totiï je tû pfied tím, neï jsme ji definovali. Politika je v tom nejlep ím slova smyslu hlavní náplní na í umûlecké ãinnosti. A úplnû stejné je to i s kulturou. Shodou okolností se jednou jeden politik (a jistû s tou otázkou není sám) zeptal: a co je to vlastnû ta kultura? Na to v prûbûhu historie odpovídala fiada svûtov ch osobností. Napfiíklad Jan Werich na to jednou fiekl: Já myslím, Ïe civilizace není dobrá, kdyï je bez kultury. âlovûk potfiebuje ke tûstí a spokojenosti nejenom pohodlí tûlesné, ale i du evní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce. Jak krásnû je z toho zfiejmé, Ïe politika a kultura jsou neoddûlitelné fenomény spoluvytváfiející principiálnû na i existenci a zároveà to i potvrzuje, Ïe na e kaïdodenní svobodná umûlecká divadelní ãinnost je sama o sobû tou nejlep í oslavou, ãi pfiipomenutím v emoïn ch pozitivních konotací na í národní minulosti, souãasnosti i vûcí pfií tích. Hlavní umûlecká ãinnost na eho divadla je dûkazem dlouholeté kontinuální obãanské radosti nad na í svobodou jak politickou, tak i národní. Je dokladem rostoucího uvûdomûní si v ech politick ch a kulturních v dobytkû, které jsme nabyli v prûbûhu na ich dûjin v kontextu s my lenkou skvûlého ãeského teoretika umûní Karla Teigeho, kter tvrdil, Ïe: Kultura se nedûdí, kultura se dob vá. Na e divadlo staví na tûchto zásadách, a v ichni, ktefií v nûm tvofií, vûdí dobfie, Ïe o politice se dá hrát pfiímo i nepfiímo, neboè v e souvisí se v ím. Jakékoliv divadlo má jednoznaãnû edukativní funkci, a to nejenom pro dûti, a my mnohdy v echny na e bliïní lépe politicky kultivujeme podafienou anekdotou neï dvouhodinov m, tematicky pouze na politiky a jejich politiku politicky konkrétnû zamûfien m okázal m du evním masírováním, byè realizovan m na té nejvy í kulturní úrovni. Politika a ani kultura se totiï nemají a ani nemohou vyvy ovat. Nejsou niãím lep ím, vy ím neï ta poslední vûc na svûtû. UÏ sama o sobû pûknû stará kniha, Egyptská kniha mrtv ch hovofií o tom takto: starobylá kultura se je tû nevyvy ovala nad ostatní tvorstvo. I hovnivál poïíval posvátné úcty. Proto byla tak silná, a proto nás dodnes fascinuje Na otázku onoho politika, kter se ptal, co to je ta kultura, je tfieba odpovídat: Kultura je v e, co nás tvofií i obklopuje. Slovy francouzského teoretika umûní a spisovatele André 3

4 Malraux: Kultura je to, co zpûsobilo, Ïe ãlovûk je nûãím víc neï náhodnou hfiíãkou pfiírody. A tak na e politika, tedy politika MdB je dûlat umûní, které je zásadní souãástí na í evropské, v tom nejlep ím slova smyslu pokrokové kultury za úãelem kultivace na ich bliïních i nás samotn ch pfiesnû v souladu s my lenkou velkého Platóna: Starajíce se o tûstí jin ch, nacházíme své vlastní. Do na eho divadla ãasto pfiijíïdûjí rûzní hosté. Jak z jin ch mûst na í zemû, tak i ze zahraniãí. A samozfiejmû jsou mezi nimi divadelní producenti, fieditelé i pfiedstavitelé dal- ích divadelních profesí. Jsou zvûdavi na to, co se u nás právû hraje a ãasto o tom, co u nás vidûli, s námi rozmlouvají. A ti, ktefií k nám pfiicházejí jako diváci ãastûji, mnohdy rádi konstatují, Ïe na e divadlo má své diváky, se kter mi trpûlivû a zábavnû vedeme dialog, nekoukáme moc po módách, neboè nám staãí dobr vkus, a ono to dohromady s tím, co jim pfiedvádíme, bájeãnû funguje V období, které je pfiedmûtem tohoto hodnocení, na e divadlo znovu s pfiehledem potvrdilo, Ïe je i nadále hegemonem divadelního dûní jak v âeské republice, tak i ve svûtû. Inscenace na eho divadla jsou v eobecnû vnímány jako to nejlep í, co v ãeském i evropském divadle vzniká. Stále jsme schopni, a to pfiedev ím díky vlastním v konûm, realizovat ná umûleck program, vycházející ze základních premis smyslu a podstaty na í tvorby a vïdy v kontextu s na ím dramaturgick m plánem. Uvedli jsme celkem devût nov ch premiér. Z nich pût na âinoherní scénû, tfii na Hudební scénû a jednu na Biskupském dvofie. Hned ãtyfii z tûchto inscenací u nás mûly svou svûtovou premiéru!!! Jedna kontinentální a jedna pak ãeskou! Dále jsme uvedli dva mimofiádné koncerty. Pro na i práci bylo a je nesmírnû dûleïité i vnitfiní klima divadla, které nám umoï- Àuje tvofiit sebevûdomû, svobodnû, správnû drze i s pokorou. V echny sloïky pracují v mimofiádnû vstfiícné, jinde neb valé atmosféfie. 4

5 Mûstské divadlo Brno pfiipravilo pro své náv tûvníky v roce 2017 deset nov ch inscenací a dva mimofiádné koncerty: 21. ledna Thomas Meehan, Christopher Curtis CHAPLIN 18. a 19. února John Steinbeck O MY ÍCH A LIDECH 4. bfiezna Petr tûpán, Jan otkovsk, Stanislav Slovák BÍTLS 14. dubna VELIKONOâNÍ KONCERT 29. dubna Karel Cón, Milo tûdroà, Milan Uhde VIKI KRÁâÍ ZA TùSTÍM 20. a 21.kvûtna Katefiina Tuãková, Dodo Gombár ÎÍTKOVSKÉ BOHYNù (KREV JE KREV) 16. ãervna Karel Cón, Stanislav Slovák, Jan otkovsk, Petr tûpán BRNùNSKÉ KOLO (Biskupsk dvûr) 16. a 17. záfií René Levínsk DOTKNI SE VESMÍRU A POKRAâUJ 21. fiíjna Tom Kitt, Brian Yorkey, Bridget Carpenter DùSNEJ PÁTEK 23. fiíjna ZDENEK MERTA U KLAVÍRU 4. a 5. listopadu Roland Schimmelpfennig ÎENA Z D ÍVùJ KA 17. a 31. prosince Jeffrey Lane, David Yazbek, Pedro Almodóvar ÎENY NA POKRAJI NERVOVÉHO ZHROUCENÍ 5

6 Thomas Meehan, Christopher Curtis CHAPLIN Ïivotopisn muzikál ReÏie a úprava: Stanislav Mo a Pfieklad: Stanislav Mo a, Zuzana âtveráãková Hudební nastudování a dirigenti: Martin Procházka, Tomá Küfhaber Sbormistr: Karel karka Scéna: Christoph Weyers Kost my: Andrea Kuãerová Choreografie: Michal Matûj Scénické projekce: Petr Hlou ek Dramaturgie: Klára Latzková Asistenti reïie: Stanislav Slovák, Karel karka Produkce: Zdenûk Helbich Kontinentální premiéra: 21. ledna 2017 na Hudební scénû Dílo napsané Thomasem Meehanem a Christopherem Curtisem jsme uvedli jako první divadlo na svûtû mimo newyorskou Broadway a podle v ech ohlasû, vãetnû autora hudby Christophera Curtise, se jedná o zcela mimofiádnou událost. Inscenace snoubí celou kálu jednotliv ch kreativních v konû, které ve spoleãné souhfie vytváfiejí apoteózu lidskému géniu 20. století Charlie Chaplinovi a stejnû tak i novému zázraãnému umûní té doby filmu, a to za vyuïití rozliãn ch divadelních kouzel. Obdivuhodná scéna Christopha Weyerse dokáïe s pfiehledem a noblesou provést diváka pfiíbûhem, kter ãasovû zaobírá témûfi osmdesát let. Skvûle stfiídá jednotlivá prostfiedí lond nsk ch ulic i divadel, filmov ch studií a ateliérû, konkrétních filmov ch scén, plesov ch sálû, kanceláfií, hereck ch aten a v e korunuje scénou pfiedávání OscarÛ. V znamnou sloïkou inscenace jsou i v teãné scénické projekce z ateliéru Petra Hlou ka, které ãasto musí fungovat v pfiesném souladu s jevi tními akcemi. Obdobnû nelehk úkol vypl vající z pfiíbûhu, jdoucím desetiletími i rozliãn mi sociálními skupinami vãetnû nutného pfiesného a konkrétnû historického maskování, fie í s bravurou kost mní návrháfika Andrea Kuãerová. Její práce je jako obvykle realizována s pokorou, a pfiitom na nejvy í moïné úrovni. Skvûlá je bohatá choreografie Michala Matûje, kter dohlíïel i na pfiesné pohybové charakteristiky jednotliv ch postav ve filmov ch groteskách. O naprosto pfiesné a v stiïné hudební nastudování se na v borné úrovni postarali dirigenti Martin Procházka a Tomá Küfhaber. Orchestr pod jejich vedením podává v nelehkém aranïmá znamenit v kon. Hudba v pfiedstavení zní skvûle barevnû, dynamicky a zvukovû vyváïenû. Sbory peãlivû nastudoval Karel karka. Na obvykle v teãné úrovni byly realizovány práce zvukového reïiséra Milana Vorlíãka a svûtelného reïiséra Davida Kachlífie. Inscenace byla nastudována v laskavû vzdûlané dramaturgii Kláry Latzkové za v razné pomoci obou asistentû reïie Stanislava Slováka a Karla karky. Pfieklad je dílem Zuzany âtveráãkové a Stanislava Mo i, kter je i reïisérem inscenace a úpravcem scénáfie. Zde je dobré pfiipomenout citát z Divadelních novin, kde o inscenaci pí e doktor Josef Herman 6

7 následovnû: KaÏdá promluva je na jevi ti nejen pfiesnû vyslovená, ale ãasto doprovozená konkrétním nasvícením, pohybem a gestem, kaïdá píseà, kaïdá scéna je vypointovaná a celek pfiesnû naãasovan. ReÏiséra hlavnû zajímá sloïit osud velkého malého muïe. Zhlédl jsem druhé obsazení a v Mo ovû divadle prostû platí, Ïe alternace jsou rovnocenné. Titulní postava je rozdûlená mezi dítû (skvûl Rostislav Jatel), seniora (Tomá Sagher) a dospûlého Chaplina odehrál Marco Salvadori perfektnû v pasáïích mluven ch, pantomimick ch (scénu, ve které vzniká postava Tuláka) i zpívan ch. Pûknou fúrii uãinila z novináfiky Hopperové Viktória Matu ovová. Jak tu b vá zvykem, i nejmen í figurky mají svûj osud, svou podobu, jednání, logiku existence. Jevi tní kouzla obsáhla i citaci filmû, dotáãky, kinetiku a samozfiejmû hru svûtel. Soudû podle otû z jin ch nastudování muzikálu, vãetnû broadwayského, v Brnû mají piãkovou inscenaci Nutno dodat, Ïe o druhém pfiedstaviteli Chaplina v dospûlém vûku, Danielu Ryme ovi, kter hrál premiéru, se pí e jako o zázraku: neskuteãnû charismatick Ryme jako by Chaplinovi z oka vypadl, nadto dokonale imituje jeho Tuláka. Mlad herec vyniká i pûveck m projevem a nelehk part na premiéfie odzpíval s lehkostí a bezchybnou intonací pí e Pavla Haluzová v EuroZprávách.cz. Pro nároãnost zpûvního partu jsme zvolili formu Off Stage. Na v borné úrovni ji zabezpeãují Libor Macháãek, Monika Havlíãková, Dana Puková, Magda Vitková, Joná Florián, Patrik Földe i a Michael Ratislav. Roli Houslisty i díky své profesi suverénnû zvládli Jakub Men ík i Zdenûk Svozil. V echny své kolegy jistí oba v teãní swingové Robin Schenk a Hana Va áková. Role Taneãnic preciznû zvládly Krist na Ga peráková, Gabriela Karmazínová, Barbora Musilová, Simona eligová, Tereza Kachlífiová a Pavla Princová. McGraneryho, generálního prokurátora pfiesnû zvládl zazpívat i zahrát Jifií Hork. 7

8 V nepfieberné fiadû rolí inscenaci skvûle v tom nejlep ím slova smyslu sv m umûním a talentem slouïí Petra imberová, Sára Milfajtová, Hana Kováfiíková, Mária Lalková, Katarína Ptáãková, Barbora Goldmannová, Markéta Lánská, Pavlína Palmovská, Jan BroÏek, Ondfiej Halámek, Robert Rozsochateck, Jakub Li ka, Jakub Zedníãek, Ale Slanina, Martin KfiíÏka, Alan Novotn, Ondfiej Biravsk, Jifií Ressler, Kristian Pekar, Jakub Przebinda, Radek Novotn, Marek Koláfi, David âernák, Tomá Smiãka, Petr Drábek a Bohumil Vitula. Litu Greyovou a dal í role vytváfiejí s pfiehledem Renáta Mrózková v alternaci s Mariannou Polyákovou. Paulette Goddardovou a mnoho dal ích rolí v bornû pfiedvádûjí Nikol Kratochvílová s Krist nou DaÀhelovou. Mildred Harrisová je v podání Markéty Pe kové, která má v inscenaci i dal í úkoly, hrána s hrûznû odpudivou jednoduchostí. Dagmar KfiíÏová tent Ï úkol obohacuje je tû o hysterick osobnostní afekt, kter z Mildred tvofií úïasnû sympatickou bestii nepostrádající i komick efekt. Drobnou roli malého Sydneyho zodpovûdnû ztvárnili Jan Juráãek, Josef Gazdík i Adam Gazdík. Prvního Chaplinova fieditele Freda Karna ob Èastnili oba jeho pfiedstavitelé jistou dávkou sympatického humoru. Patrik Bofieck i Karel karka jsou zde mile sebezaujatí a díky tomu i pochopitelnû popletení. Osudovou Ïenou Chaplinova Ïivota se stala jeho matka. Markéta Sedláãková jí poskytuje svou v jimeãnou osobitostí ãirou laskavost. Lucie Bergerová ji obdafiuje aï Ïivoãi nou dramatiãností. Obû skvûle zpívají a jsou oporou celé inscenace podobnû jako Jifií Mach a Luká Vlãek v roli Alfa Reevese, celoïivotního Charlieho partnera, inspicienta a komorníka. Oba ve zvlá tním zpomaleném rytmu, poskytujícím hfie napûtí i komick rozmûr, a kaïd z nich ve své ojedinûlosti vytváfiejí nádhern drahokam lidské pokory, úsluïnosti a skuteãného pfiátelství, kdy obûtováním Ïivota geniálnímu umûlci vytváfiejí svûj vlastní mimofiádnû kvalitní Ïivotní údûl i jeho naplnûní. Jde 8

9 i o skvûl hereck kontrapunkt vûãi tempu, ve kterém se v e kolem odehrává. V teãnû je napsaná a stejnû tak na imi herci zahraná a zazpívaná role Macka Senneta. Stanislav Slovák i Petr tûpán jako naprosto mimofiádnû silné herecké osobnosti se v okamïicích své jevi tní pfiítomnosti naprosto zmocní jevi tû, aby tam díky svému umûní zcela triumfovali. Podobn úkol má v díle i pozice, jíï vytváfií Charlieho bratr Sydney, kter má v poslední verzi je tû mnohem vût í prostor. Tato na e inscenace je v ak pfiedev ím o Chaplinovi, a tak s radostí sledujeme, kolik starostí s ním má právû postava Sydneyho hraná Robertem Jíchou s nádhern m darem pomáhat s inteligentním nadhledem tzv. ze zálohy. Stejnû v born v kon, kter musí pojmout i nelehk úkol pfii stárnutí této role, podává i Luká Janota. Negativní pole je v tomto díle zastoupeno jedinou v znamnou postavou, kterou je poní- Ïená a mstící se novináfika Hedda Hopperová. Jakou sílu nenávisti v ak umí vyvolat jediná Ïena! Hana Holi ová v této postavû realizuje sv m vysok m umûním koncentrované zlo v kaïdém gestu, tónu hlasu. Její v kon zároveà fascinuje a zároveà z nûj mrazí. Stejnû mocného úãinku dosahuje i v borná Viktória Matu ovová, jejíï podání se v mnohém podobá bûsnící vichfiici. I Krist na DaÀhelová pfiedvádí jako tfietí pfiedstavitelka této role svûj neobyãejn talent na v teãné úrovni. Poslední Chaplinovou Ïivotní láskou je mladinká, moudrá a oddaná Oona ONeillová, kterou u nás hrají rovnûï tfii hereãky. Mimofiádnû nároãné zpívání zvládají v echny její pfiedstavitelky na v bornou, byè kaïdá jinak a jinak logicky i pojímají, i kdyï v identické koncepci, své postavy. Barbora Remi ová s pfievahou lyriky, Eli ka Skálová v absolutní, dojímavé odevzdanosti a Barbora Goldmannová pro zmûnu akcentující moudrost. Malého Charlieho perfektnû hrají, zpívají i tanãí oba dût tí pfiedstavitelé. VÏdycky mû fascinuje herec, kter pfiedvede tak velk v kon a pfiitom je tû ani neumí ãíst Erik Seìa i Rostislav Jatel v nelehk ch pozicích pfiedvádûjí zcela profesionální v kony. Do na eho pfiedstavení pfiipsanou postavu Charlieho seniora hraje Tomá Sagher ve své Ïivotní formû. Dominuje jevi ti pfiedev ím díky své kfiehké osobitosti, s níï jako by obezfietnû na lapoval v rûzn ch nelehk ch situacích Ïivota, kter uï dávno není produktivní. Jan Mazák pak obdafiil tutéï postavu sympatick m bonvivánstvím. Ve v ech situacích uplatàuje své nádhernû zralé herecké mistrovství. Inscenaci vévodí v kony na ich mlad ch kolegû v roli Charlieho v mladém a stfiedním vûku. Je to zcela v souladu s tím, jak je dílo napsáno i jak jsou oba herecky, pûvecky i taneãnû disponovaní, je to i v souladu s tím, o jak jiï vyzrálé se v jejich pfiípadû jedná osobnosti. Marco Salvadori svou roli ve v ech jejích rovinách interpretuje s obdivuhodn m pfiehledem a neb valou jistotou. Daniel Ryme pak v neuvûfiitelnû irokém spektru úkolû se s kaïd m z nich vyrovnává s úïasnou pfiesvûdãivostí. Jeho v kon zdobí hluboké zaujetí a absolutní pfiesvûdãivost v kaïdém okamïiku jeho jevi tní existence. Zcela zaslouïenû získal za tuto roli nominaci na Cenu Thálie za nejlep í muïsk v kon v kategorii Muzikál opereta. Autor hudby Christopher Curtis po zhlédnutí inscenace konstatoval: kdyby na e inscenace na Broadwayi vypadala takto, bude se hrát je tû dodnes Poãet repríz k : 35 9

10 John Steinbeck O MY ÍCH A LIDECH drama o snech a slabostech Pfieklad a úprava: Petr Gazdík, Jifií Závi ReÏie: Petr Gazdík Scéna: Emil Koneãn Kost my: Eli ka Ondráãková Lupaãová Asistent reïie: Anna Marie Formánková Dramaturgie: Jifií Závi Premiéry: 18. a 19. února 2017 na âinoherní scénû Dramaturgie Mûstského divadla Brno pravidelnû dbá o nasazování dûl z bohaté svûtové pokladnice klasick ch titulû, které svou mimofiádnou silou mohou promlouvat i k souãasn m divákûm. A nejinak se to stalo i v pfiípadû tohoto skvûlého dramatu. Kfiehká tragédie o síle pfiátelství je reïisérem Petrem Gazdíkem pfievyprávûna suverénnû a s poctivou úctou vûãi v em autorov m my lenkám pod dohledem pfiesné dramaturgie Jifiího Závi e. ReÏisér se nesnaïí o jin v klad, neï kter sk tá sám pfiíbûh. V tomto pfiípadû to jinak ani není moïné. V e je realizováno pfies znamenité herecké v kony, mnozí hovofií o hereckém koncertu zcela spravedlivû. Emil Koneãn vytvofiil pro inscenaci scénu, která jednoduch mi promûnami dokáïe nenásilnû provést své diváky rûzn mi prostfiedími, a pfiitom se sympaticky vyvaroval jak chkoliv realistick ch drobnokresebn ch popisû. Jeho scéna je jako by vytesána do pískovcov ch blokû, z nichï za skvûlé spolupráce reïiséra svûtel Davida Kachlífie pfiímo sálá americk jih. Kost my Eli ky Lupaãové Ondráãkové zachovávají jak dobov charakter díla, tak i slouïí pfiirozené typologii jednotliv ch postav. Igor Ondfiíãek vytvofiil v inscenaci nádhernou postavu zbídaãeného a radûji nic nesly ícího a nevidoucího ãernocha Crookse. Alan Novotn je pfiesvûdãiv m Whitem díky nehrané jednoduchosti. Martin Havelka vybavil postavu Carlsona venkovansky Ïivoãi nou bez - skrupulózní pfiímoãarostí, která zde vytváfií tolik potfiebn kontrapunkt vûãi laskavé ohleduplnosti Georgovû. Viktor Skála tvofií z postavy Slima figuru disponující pro hru pfiesnû potfiebnou autoritou. Ladislav Koláfi spfiádá svou postavu Správce jak z nutné vnûj í tvrdosti, tak i ze zdání jakési vnitfiní laskavosti. Jan BroÏek pro svou osobní chlapeckost akcentuje v postavû Curleyho jeho spratkovskou povrchnost a hrubost. Katefiina Marie Fialová v postavû jeho Ïeny ztváràuje ne Èastnou bytost, zatãenou v pro ni nepatfiiãném prostfiedí, a tak jiï od poãátku vlastnû pfiedjímá její tragick osud. Z v born ch hereck ch v konû je zapotfiebí vyzvednout i herecké mistrovství Karla Mi urce v roli Candyho. Jedná se o nádhernû vystavûnou roli, která diváky díky své prosté bezbrannosti nenechává ani chvíli lhostejn mi. 10

11 George, zoufalého opatrovníka nebohého hlavního hrdiny Lennieho, hraje s pfiíkladnou pokorou a zde tolik potfiebn m pfiehledem pfiesnû Ondfiej Studénka. Na jeho podání je sympatické, Ïe se nejedná o Ïádného kladného hrdinu s pfiívaïkem, n brï o ahasvera hledajícího pro svou podprûmûrnost alespoà petku nûjakého tûstí. O to vût í je pak na e pfiekvapení, Ïe takto jednoduch ãlovûk mûïe disponovat natolik velkou mravní silou. ReÏisér Petr Gazdík je i autorem hudby postavené na dûtském vokálu odkazujícím na prostou du i jednoho z hlavních hrdinû tohoto smutného pfiíbûhu Lennieho, jenï se stal v podání Jakuba Uliãníka hereckou událostí celé sezóny. VyuÏívá sv ch v jimeãn ch osobních i profesních darû spoãívajících pfiedev ím v jeho krásnû Èastné letofie a technické schopnosti ji uvést do mentální proporce odpovídající du i jím hraného Èastnû ne Èastného hrdiny. Za tento svûj v kon získal Cenu Kolegia ãasopisu Dokofián jako osobnost sezóny 2016/2017. Inscenace akcentuje odvûkou lidskou nádhernou potfiebu lásky, pfiátelství a nûhy, lidskou touhu po uskuteãnûní i tûch s nejmen í pravdûpodobností splniteln ch snû. Je to inscenace o osudové lidské cestû a o jejím naplnûní v nesmrtelném, skuteãném pfiátelství. Diváci ji sledují uhranuti v naprostém soustfiedûní a zcela zasaïeni jejím závûrem. Dlouhotrvající potlesky vestoje na kaïdé repríze jsou ocenûním na í volby i jejího v teãného zpracování. Poãet repríz k : 31 11

12 Svûtová premiéra: 4. bfiezna 2017 na Hudební scénû Stanislav Slovák, Jan otkovsk, Petr tûpán BÍTLS bláznivá féerie s písnûmi nejslavnûj í skupiny v ech dob ReÏie: Stanislav Slovák Písnû: John Lennon, Paul McCartney, George Harrison Hudební aranïmá a scénická hudba: Daniel Kyzlink, Jifií Levíãek Hudební nastudování: Franti ek terbák Dirigenti: Franti ek terbák, Ema Mike ková Scéna a masky: Jaroslav Milfajt Scénické projekce: Petr Hlou ek Kost my: Andrea Kuãerová Choreografie: Michal Matûj Sbormistr: Jana Suchomelová Asistent reïie: Jakub Przebinda Dramaturgie: Miroslav Ondra, Jan otkovsk Produkce: Zdenûk Helbich UÏ v prvních letech existence Hudební scény na eho divadla jsme uvaïovali o uvedení inscenace, která by na jevi tû pfiivedla onu ãtvefiici geniálních BroukÛ z Liverpoolu s jejich bájeãnou hudbou. Jak se fiíká: v echno chce svûj ãas, a tak mûïeme mluvit o velkém tûstí, Ïe jsme s uskuteãnûním tohoto plánu nespûchali. Namísto Ïivotopisného pfiíbûhu, jak ch se hrají po celém svûtû stovky, vzniklo díky autorskému triu Petr tûpán, Jan otkovsk a Stanislav Slovák zcela unikátní dílo s úãelovû pozmûnûn m názvem BÍTLS, v nûmï kupodivu není hudba nakonec tou nejdûleïitûj í sloïkou inscenace, aãkoliv její nové v borné aranïmá Daniela Kyzlinka a Jifiího Levíãka zní v bravurním podání velkého orchestru na eho divadla pod vedením dirigentû Franti ka terbáka ãi Emy Mike kové bájeãnû. Franti ek terbák inscenaci i znamenitû hudebnû s cel m souborem a orchestrem nastudoval. Vût ina slavn ch skladeb je zde upravena pro symfonick orchestr, tentokrát i vãetnû tuby, bohat ch smyãcû a citlivû zakomponovaného cimbálu. Barevnou rozmanitost pfiedev ím v psychedelické pasáïi pak doplàují zvuky nového klávesové nástroje Roland Kronos. Hra 34ãlenného orchestru se opírá o skvûlé v kony rytmiky. Stanislav Pliska, Petr upler, Tomá Cvejn, Martin Kosta, Marek Pavlas, Jan Navrátil, Pavel Palát, Petr Sládek, Jakub imánû, Marek vestka a Juraj Valenãík, ti v ichni odevzdávají bravurní v kony stejnû jako cel orchestr, kter hraje skvûle stylovû, vyváïenû a s velk m nasazením. Sbory v bornû nastudovala Jana Suchomelová. BohuÏel byly premiéra a první reprízy poznamenány tragick m úmrtím reïiséra zvuku Milana Vorlíãka. Postupnû se v ak i ozvuãení této inscenace dostalo díky obûtavé práci mnoha kolegû do potfiebné kondice. Na imi autory napsaná féerie není pouhou bláznivou ãi vtipnou hfiíãkou. Její humor má svá zfiídla v obrovsk ch rozdílech mezi svobodn m západním svûtem a brutálním socialismem, kter v edesát ch letech po mírném rádoby svobodném nadechnutí tvrdû smûfiuje 12

13 k ruské okupaci. To, Ïe je zde v e podfiízeno zákonûm komedie, která funguje jako samostatn díl toho nejlep ího, co bylo v Ïánru komedie v âeské republice v edesát ch letech natoãeno, ãiní z tohoto souãasného díla inscenaci naprosto v jimeãnou. V e vzniklo pod dramaturgick m dohledem dvojice Miroslav Ondra a Jan otkovsk. Jaroslav Milfajt pfiipravil scénu, která umoïàuje uplatnit v echny nemalé hravé aktivity v naprosto uspokojujícím rozsahu. Své místo v náznakovém konceptu dekorace vyrobené z vlnitého papíru nachází i mnohaãlenn orchestr. Scéna je reïisérem vyuïita pro v echny eskapády nejednoduchého pfiíbûhu. Kost my Andrey Kuãerové jsou skvûlé, odpovídají pfiesnû duchu doby onûch od sebe na hony vzdálen ch dvou svûtû a obzvlá È její psychedelické kreace jsou nesmírnû chutné. Precizní je zde práce reïiséra svûtel Davida Kachlífie a dokonalá je rovnûï i projekce, která inscenaci my lenkovû a logicky tragicky korunuje. O tu se na maximální moïné kvalitní úrovni postaral Petr Hlou ek. ReÏisér Stanislav Slovák drïí cel pfiíbûh i charaktery jeho postav v jednoznaãnû váïném stylu, ãímï dosahuje odpovídajících ãetn ch smíchov ch reakcí. VÏdyÈ co mûïe b t smû nûj ího neï sebeláska tak rûzn ch postav, kter mi zde jsou pfiedseda MNV, James Bond, ãi Rockov PánbÛh? Obsazení inscenace je více neï bohaté a reïisér dokáïe po celou dobu jejího trvání udrïet jednotn styl, pfiiãemï se nikdy s Ïádn m z pfiedstavitelû nedopou tí jak chkoliv vkusov ch faulû. V jeho péãi dosahuje profesionálního absolutoria hned nûkolik mladiãk ch hereck ch kolegû, ktefií vytváfiejí naprosto pfiesvûdãivû posty pubescentních hrdinû, touïících dûlat svobodnû hudbu, která se jim prostû líbí. Originální choreografii plnou skvûl ch nápadû pro inscenaci vytvofiil Michal Matûj. Dámsk balet jistí bezpeãnû Krist na Ga peráková a Gabriela Karmazínová. V rolích Lond ÀanÛ, âlenû dvora, VesniãanÛ, Hodovní chasy, Snov ch bytostí a Apo tolû inscenaci skvostnû a nad enû spoluvytváfiejí, a nûktefií i mimo své jiné role, Dana Hyblerová, Patrik Földe i, Eli ka Skálová, Michal Matûj, David âernák, Tereza Kachlífiová, Simona eligová, Pavla Princová, Barbora Musilová, Dana Puková, Marianna Polyáková, Barbora 13

14 Goldmannová, Eva Ventrubová, Monika Svûtnicová, Magda Vitková, Markéta Pe ková, Krist na DaÀhelová, Renáta Mrózková, Diana Velãická, Dagmar KfiíÏová, Monika Havlíãková, Lenka Bartol icová, Vladimír Strouhal, Robin Schenk, Jakub Li ka, Robert Rozsochateck, Ondfiej Halámek, Bohumil Vitula, Petr Drábek, Marek Koláfi, Daniel Ryme, Ondfiej Biravsk, Jakub Przebinda, Radek Novotn, Marco Salvadori a Martin KfiíÏka. Hospodského Jouzu hrají roztomile s medvûdí moravskou obezfietností Jifií Ressler a Kristian Pekar. Premiér Wilson na el své v borné pfiedstavitele v noblesním Miloslavu âíïkovi a úsluïném Radku Novotném. Oba tu s úspûchem vytváfiejí i mnoho dal ích postav. Hyperaktivní Uãitelku ru tiny s nepfiedstíran m hysterick m nad ením stejnû jako jiné role realizují Erika Kubálková a Martina Severová. Naivní Monãa na la své pfiesné realizátorky v Pavlínû Palmovské a Michaele Mrkosové. Mezi jin mi rolemi obdafiil svého Soudruha i oláka Zdenûk Junák sympaticky bodrou tupostí a Ladislav Koláfi zase zarputilou apatiãností. Ve sv ch postavách Matrikáfiky, Babiãky a jin ch je Kvûtoslava Ondráková zcela pfiesná a Miroslava Koláfiová sympaticky rozechvûlá. V roli starostlivé Maminky pfietavily svûj pfiehled i zku enosti do jasnû ãiteln ch a úãinn ch v sledkû jak Lucie Bergerová, tak i Ivana VaÀková obdobnû jako v roli Tatínka Patrik Bofieck ãi Rastislav Gajdo. Komorníka odpovûdnû a na úrovni vzne enû hrají Robert Jícha a Luká Vlãek. Mlãící královnu AlÏbûtu si zvlá È v teãnû v jediném pûveckém ãísle vychutnají Viktória Matu ovová i Sára Milfajtová. Vyz vavou a jednoduchou MaÀu, lvici vesnice si s chutí a bez pfiedsudkû uïívá Hana Kováfiíková podobnû jako Mária Lalková. V bornû se s touto mladou slepicí popasovala i Krist na DaÀhelová. Postava Mirka je Janem BroÏkem bájeãnû hrána jako typick vesnick omezen seladon. Podobnû dobfie si s touto rolí poradili i Ondfiej Studénka a Joná Florián. I s postavou Renãi, Homolovy dcery, nemûly Barbora Remi ová, Eli ka Skálová a ani Dagmar KfiíÏová v této inscenaci jasn ch charakterû problém. V roli Îanka se stfiídají opravdoví gymnazisti Milo Fiala a Matyá Kyncl. Zatímco Milo Fiala pracuje se sv m talentem velmi promy lenû a technicky, Matyá Kyncl nejmlad í ze v ech chlapeck ch pfiedstavitelû k obdobnému v konu dospûl aï v prûbûhu zkou ek. 14

15 Dal í postavou z trojice malomûstsk ch bigbíèákû je Pavlík. Do nûj se pfievtûlují na na em jevi ti jiï zku ení interpreti. Dominik Brychta se projevil jako naslouchající jevi tní partner, zvládající i ty nejtûï í dramatické situace beze ztráty svého stále smutného, av ak podmanivého úsmûvu. Tomá Daleck je nesmírnû charismatick drzoun schopn zku enû díky brysknímu a inteligentnímu humoru bavit své obecenstvo. Muzikantskou trojici uzavírají Jan Dvofiák a Tomá Herajt v roli Jufiana. Honza Dvofiák je technicky pfiesn a skvûle uïívá sv ch schopností v autory pfiedepsaném ironickém charakteru této postavy. Tomá Herajt se zdá b t sv m jednáním zemitûj í, ale i on se velmi úspû nû vyrovnává s úkolem tzv. tfiídního opoïdûnce. Marek Hurák v roli swinga nastudoval v echny tfii role a v echny tfii zvládá s obdivuhodn m pfiehledem. V ichni chlapci jsou pro inscenaci nesmírnû dûleïití i díky autenticitû svého vûku. Inscenaci zdobí sv mi parodicky dokonal mi v kony v roli Tajného agenta J. B. Ale Slanina ãi Luká Janota. Richard Starkey, bubeník, je v této inscenaci vskutku postavou z jiného svûta. Jifií Mach, Jakub Zedníãek a Marek Koláfi jej s bájeãn m v sledkem pojímají jako postavu z pohádky. Mezi dospûl mi pak dominuje v roli pfiedsedy MNV Homoly svou vesnicky brutální vy - chcaností naprosto senzaãní Petr tûpán, podobnû jako jeho alternant, zde více roztûkan coï není ke kodû Viktor Skála. Bájeãní jsou v roli mentálnû postiïeného Tajemníka Koló ka oba alternanti Michal Isteník ãi Alan Novotn a vskutku bohov tí jsou v ichni pfiedstavitelé Rockového Pánaboha Du an Vitázek, Kamil Mikulãík ãi Stanislav Slovák. Bítls MdB se stali pfies noc fenoménem a to nejenom na eho divadla. Pfiedstavení jsou beznadûjnû vyprodána a je se proã radovat, kdyï tento úspûch vze el právû a jenom z kvalitní profesionální práce v ech zúãastnûn ch, ktefií se nechali pozitivnû infikovat úïasnû chytrou kreativitou v ech tfií autorû i reïiséra inscenace. Poãet repríz k : 53 15

16 Velikonoãní koncert ReÏie: Petr Gazdík Hudební nastudování: Dan Kalousek Vokální nastudování: Daniel Kyzlink Dirigent: Dan Kalousek Korepetice: Jakub Gabarík Svûtelná reïie: David Kachlífi Premiéra: 14. dubna 2017 na Hudební scénû Zcela unikátním projektem byl v loàském roce Velikonoãní koncert, kter m chceme zaloïit tradici koncertní ãinnosti na eho divadla spojenou s velikonoãním obdobím. Na programu byl symfonick kus Zdenka Merty Via Lucis. Toto monumentální dílo mohlo zaznít díky existenci kvalitního poãetného orchestru, jímï MdB disponuje. Hudebníci pod vedením dirigenta Dana Kalouska prokázali schopnost barevné, dynamické hry, od nejintimnûj ích pianissim aï po velk monumentální symfonick zvuk. DÛleÏitou sloïku tohoto díla tvofií pûveck sbor. Interpretace se ujal sbor Ars Brunensis, kter part interpretoval v maximální kvalitû s obrovsk m dramatick m nasazením. DÛleÏitou roli hráli i pûveãtí sólisté Sonia Warzyƒska a Tomá Ondria. Ve druhé ãásti programu zaznûla naprosto úïasná Rocková m e Sanctus skladatele a aranïéra, na eho kolegy Daniela Kyzlinka. Dílo ve velkém orchestrálním aranïmá spojuje rockovou a duchovní hudbu. Textovû vychází z klasické latinské m e, která je doplnûna o nové autorské texty. Po hudební stránce se jedná o fúzi hudby symfonické, rockové, popu a filmové hudby. Zde se orchestr mohl opût ukázat ve velké formû. Obdivuhodnou práci odvedla rytmická sekce, stejnû tak hráãi na ÏesÈové nástroje. Vedle anglick ch sólistû Gaze Twista a Sary Louise se ujali vokálních partû Viktória Matu ovová, Katefiina Kleãková a Luká Janota. Frenetick závûreãn potlesk ve stoje pfii obou provedeních byl jistû dûkazem v jimeãnosti tohoto projektu, stejnû tak jako kvality jeho provedení. Poãet repríz k : 2 16

17 Karel Cón, Milo tûdroà, Milan Uhde VIKI KRÁâÍ ZA TùSTÍM swingov muzikál ReÏie: Juraj Nvota Hudební nastudování: Dan Kalousek Dirigenti: Dan Kalousek, Martin Procházka Scéna: Tomá Rusín Kost my: Zuzana tefunková-rusínová Scénické projekce: Petr Hlou ek Choreografie: Jaroslav Moravãík Sbormistr: Jana Suchomelová Asistent reïie: Jakub Przebinda Dramaturgie: Jan otkovsk Svûtová premiéra: 29. dubna 2017 na Hudební scénû Základní premisou zdûvodàující v stavbu Hudební scény Mûstského divadla Brno bylo poskytnout odpovídající platformu pro vznik soudob ch hudebních inscenací, coï se jiï tfiináct let dafií naplàovat. Autorská dvojice Milan Uhde a Milo tûdroà, tentokrát posílena o dal ího hudebního skladatele a aranïéra Karla Cóna, napsala originální swingov muzikál. Karel Cón hudební nápady Milo e tûdronû bohatû rozpracoval a zaranïoval pro jazzovû-symfonick orchestr. Z díla tak formálnû vytvofiil muzikál s prokomponovan mi hudebními ãísly, kdy orchestr doprovází bez jediné pfiestávky celou inscenaci. Za zmínku stojí jistû v born v kon roz ífiené, stylovû hrající saxofonové sekce. Dílo hudebnû nastudovali dirigenti Dan Kalousek a Martin Procházka. I pfies nevelk ãasov zku ební prostor i vzhledem k postupnému dotváfiení díla aï do posledních chvil pfied premiérou hraje orchestr ukáznûnû a preciznû. Milan Uhde napsal intimní pfiíbûh zralé Ïeny, která se rozhodne jít za svou domnûlou láskou a kvûli tomu opou tí svou rodinu. Autor tuto situaci analyzuje jako souãasnou moralitu takfika pod mikroskopem. Je tfieba fiíct, Ïe prûbûh pfiípravy inscenace byl bohat na rûzné zmûny a úpravy, které mûly v koneãném v sledku dílu prospût. Vznikla zvlá tní, sebevûdomá v povûì, která je v mnoha ohledech odváïná. To, Ïe se zcela nesetkala s pfiízniv m ohlasem svého obecenstva, souvisí pfiedev ím v pomûrnû úzkém a ne v em pochopitelném autorovû sdûlení. Je v ak tfieba vysoce ocenit v echny, ktefií tomuto dílu vûnovali ve - keré své síly. Nejvût í devízou této inscenace, kterou zrealizoval reïisér Juraj Nvota v dramaturgii Jana otkovského, jsou herecké v kony hlavních pfiedstavitelû. Suverénnû zpívající a v nelehké dramatické roli naprosto pfiesvûdãivá Lucie Bergerová dokáïe celé pfiedstavení udrïet na absolutnû dokonalé interpretaãní úrovni. Její v kon je z mnoha hledisek nutno oznaãit za pozoruhodn. Petr tûpán hraje a zpívá její idol, MuÏe s jiskrou Marka Ba tu. Odevzdává inscenaci své bohaté zku enosti i obdivuhodnou hereckou suverenitu. Doktor Sta ek, sexuolog, je hrán Ale em Slaninou odpovídajícím zpûsobem dan m moïnostmi této role. Roli Papou ka Felixe plní odpovûdnû Jakub Przebinda. Inscenaci odevzdává 17

18 v born v sledek své interpretaãní práce i Viktória Matu ovová v roli Uklízeãky Malá kové. Pûkn je zde i v kon Jifiího Resslera v roli Ládi Bouzka, manïela Viki, i obou dûvãat Michaely Mrkosové a Svetlany Hru kociové v roli jejich dcery Terezy. Neoddiskutovatelnû v borné jsou i pûvecké, taneãní a herecké v kony sboru, kter opût potvrzuje absolutní úroveà profesionálního ztvárnûní úkolû, které jsou pfied nûj kladeny. A kdyï mluvíme o sboru, nesmíme nikdy opomenout, Ïe se skládá z jednotlivcû, ktefií v echny spoleãné scény zavr ují jak svou profesionalitou, tak i osobitostí. Na pozicích swingû a v rûzn ch dal ích rolích zde hrají, tanãí a zpívají dámy Magda Vitková, Martina Severová, Pavla Princová a pánové Daniel Ryme, David âernák a Petr Drábek. Dal ími Hosty na párty, sousedy, klienty v ãekárnû u sexuologa jsou Lenka Bartol icová, Krist na Ga peráková, Monika Havlíãková, Gabriela Karmazínová, Simona eligová, Kvûtoslava Ondráková, Monika Svûtnicová, Radek Novotn, Jakub Li ka, Marek Koláfi, Kristian Pekar, Robert Rozsochateck, Vladimír Strouhal a Bohumil Vitula. Sex-tety swingují Barbora Goldmannová, Sára Milfajtová a Markéta Pe ková a ony Sex-tety s krásn m poukazem na 60. léta vkusnû a na v borné úrovni realizují Hana Kováfiíková, Dana Puková, Ivana Odehnalová, Hana Va áková, Barbora Remi ová a Katefiina Marie Fialová. O v teãnou a sympatickou choreografii se postaral Jaroslav Moravãík. V borná je i scéna Tomá e Rusína, která mile odkazuje na grafiku sedmdesát ch let. Dobfie ji doplàují kost my Zuzany tûfunkové-rusínové, které svou barevností i stfiihem na jedné stranû kouzelnû navozují atmosféru pokusû ãeského odûvnictví dosáhnout svûtové úrovnû a na stranû druhé pak úãelnû obléká aktéry hry do ed ch uniformních plá ÈÛ doby normalizace vãetnû vytahan ch teplákû Projekce pro inscenaci mistrnû pfiipravil Petr Hlou ek a svûtelnou reïií k v tvarné kvalitû inscenace pfiispûl David Kachlífi. Hudba Milo e tûdronû a Karla Cóna je mnohovrstevnatá a lze v ní nalézt rozliãné odkazy od nároãného jazzu aï po 18

19 dechovku. Hudební ãást inscenace preciznû nastudoval Dan Kalousek, jemuï byla se sbory nápomocna Jana Suchomelová. Dan Kalousek se na dirigentském postu úspû nû stfiídá s Martinem Procházkou. Inscenace sice nedosáhla na vysok poãet repríz, ov em její samotné uvedení potvrdilo, Ïe je nadále nutno dávat pfiíleïitost nov m dílûm autorû tohoto tolik nároãného Ïánru, a tak podporovat ãeskou pûvodní tvorbu. Poãet repríz k : 15 19

20 Katefiina Tuãková, Dodo Gombár ÎÍTKOVSKÉ BOHYNù (KREV JE KREV) drama o Ïenách, které bohovaly ReÏie: Dodo Gombár Scéna a kost my: Eva Jifiikovská Hudba: David Rotter Dramaturgie: Martina Kinská Dramaturgická spolupráce: Jifií Závi Asistent reïie: Anna Marie Formánková Produkce: Zdenûk Helbich Svûtové premiéry: 20. a 21. kvûtna 2017 na âinoherní scénû O dal í svûtovou premiéru se na jevi ti na í âinoherní scény postaral reïisér a dramatizátor v jedné osobû Dodo Gombár, kter si za pfiedlohu ke své jevi tní kreaci vybral román brnûnské spisovatelky Katefiiny Tuãkové Îítkovské bohynû, jemuï dal podtitul krev je krev. V pfiekvapivû komorním obsazení pouze dvanácti Ïen a jediného muïe vznikla city i mysl drásající inscenace zvlá tní v povûdi na bázi je tû podivuhodnûj ích skuteãností ãirého magického realismu, v jehoï formû je román napsán. ReÏisér buduje inscenaci ve strhujícím tempu, kdy nechává jako autor scénáfie jednou hereãkou hrát více postav, a to i muïsk ch. ada postav má m tick charakter a mnoho situací odkazuje na bibli. UÏ scéna Evy Jifiikovské navozuje hfie potfiebnou m tickou koncentraci. V e se odehrává v dfievûné arénû s krvav m reliéfem hor, na jejichï stûnách je kfiíïová cesta vytvofiená zde z pokroucen ch segmentû kofienû. Aby mohla reïie dosáhnout je tû vy í úrovnû ataku, o coï se snaïí v emi prostfiedky od herectví, atmosféru zahu Èující hudbu Davida Rottera aï po rekvizity, nechává si reïisér zbudovat uprostfied jevi tû ocelovou klec, na níï svítí studen m svûtlem prost ch záfiivek. O zbytek dekorace se postarají tfii dfievûné lavice, které samy aktérky dle situace pfiemisèují. O svûtelnou kvalitu se v bornû postaral David Kachlífi. Kost my jsou rovnûï dílem Evy Jifiikovské. Pracuje znamenitû se symboly i barvami, aby v druhé polovinû na jevi tû pfiivedla aktérky v krojích. Inscenace byla nastudována v pohostinské dramaturgii Martiny Kinské a pod dohledem éfa na í dramaturgie Jifiího Závi e. Pfies ve keré reïijní atributy, které celku napomáhají, je hlavní penzum sdûlení realizováno pfies hereckou práci. Inscenaci dominuje hned celá fiada v konû. Jedin m muïsk m pfiedstavitelem je zde Vojtûch Blahuta hrající pfiesvûdãivû mentálnû i fyzicky postiïeného nebohého Jakoubka Idese. Vzácn m hostem je na na em jevi ti paní Drahomíra Hofmanová, která v roli Baglárky nechává vzpomenout na své nejlep í kreace v Mahenovû ãinohfie, kdy diváky zaujímala mocn m rozmûrem svého dramatického talentu doprovázeného nezamûniteln m témbrem svého hlasu, díky nûmuï a své jevi tní suverenitû je nepfiehlédnutelná i v na í inscenaci. V teãn v kon v postavû Josifãeny podává Eva Jelínková. Naprosto suverénní a do detailu pfiehledná. SvÛj mimofiádn ãinoherní talent zde potvrzuje 20

21 Katarína Ptáãková v ne tûstími stíhané postavû Fukseny. V borné jsou i obû mladinké hereãky Elena Trãková a Barbora Krãmová, které se stfiídají ve fyzicky i psychicky nároãné postavû Katefiiny Divoké. Katefiinu Shánûlku hraje s maximálním nasazením a zcela pfiesvûdãivû Eli ka Skálová. V roli fanatické Vychovatelky HrtoÀové exceluje naprosto své vûci odevzdaná Alena Antalová. Vynikající je i úïasnû vyzrál v kon Eriky Kubálkové v roli Surmeny. V kon Zdeny Herfortové v postavû Irmy Gabrhelové je, jak je u ní obvyklé, naprosto brilantní. Ivana VaÀková poskytuje figufie Ireny Idesové, matky Dory, svûj ve ker nemal dramatick potenciál. Jak msi celoïivotním opozitem hlavní postavy hry Dory Idesové, vytváfiejícím témûfi neustál agresivní a provokativní atak, je zde jak nadreálná, tak i Ïivá figura Janigeny, hraná se vzru ujícím a napínav m odstupem skvûle Radkou Coufalovou. Mladinkou Doru vytváfií zcela pfiesvûdãivû Nikol Wetterová. Ohromnou práci aï na hranici sebeobûtování zde odvádí Svetlana Janotová v postavû Dory Idesové. Je to absolutnû neobyãejn a fascinující v kon, kter m nás navíc hereãka se závidûníhodn m pfiehledem a suverenitou provádí skrz cel pfiíbûh. Magicky bájeãné jsou tu v kony v ech hereck ch osobností, které se na jevi ti objeví. Inscenace byla naprosto jednoznaãnû pozitivnû pfiijata jak obecenstvem, tak i kritikou. Je o ni obrovsk diváck zájem a my jsme py ní, Ïe takto emocionálnû silnû a my lenkovû nadãasovû mûïe promluvit dílo, které má své kofieny v neobvyklé historii na í zemû. Poãet repríz k : 29 21

22 Petr tûpán, Jan otkovsk, Stanislav Slovák, Karel Cón BRNùNSKÉ KOLO aneb Jak ukrást Vûstonickou venu i ReÏie: Stanislav Slovák Hudební nastudování: Karel Cón Dirigenti: Karel Cón, Tomá Küfhaber Scéna: Jaroslav Milfajt Scénické projekce: Petr Hlou ek Kost my: Andrea Kuãerová, Adéla Kuãerová Choreografie: Martin Pacek Sbormistr: Jana Suchomelová Asistent reïie: Michal Isteník Dramaturgie: Miroslav Ondra, Jan otkovsk Produkce: Zdenûk Helbich Svûtová premiéra: 16. ãervna 2017 na Biskupském dvofie Biskupsk dvûr se stal jiï poosmé letní scénou na eho divadla a jiï poãtvrté jsme zde uvedli titul, kter je pfiímo spjat s historií na eho mûsta. Autorská trojice Petr tûpán, Jan otkovsk a Stanislav Slovák tentokrát napsali spoleãnû s hudebním skladatelem Karlem Cónem ke dvousetletému v roãí zaloïení Moravského zemského muzea, v jehoï prostorách se Biskupsk dvûr nachází, soudobou operetku s názvem Brnûnské kolo, s podtitulem Jak ukrást Vûstonickou venu i. Vznikla kouzelná fantasmagorie, která mimovolnû edukativnû mapuje v echno v znamné, ãím se mûïe Moravské zemské muzeum pochlubit, a to pfies autorsk zcela uvûfiiteln konstrukt o kole stroji, kter dokáïe pfiená et osoby v ãase. Pfiíbûh je bohat na zástupy dal ích postav spojen ch s na ím mûstem, o roztodivné souãasné grázlíky, o rûzné muzejní duchy, historicky vzdálenûj í i bliï í postavy rozliãnû spojené s Brnem, o dûti, které je zapotfiebí vïdy hlídat, aby nepfii ly o svou dûtskou du i, i o bûïné lidi ze souãasnosti. Hlavní pfiíbûh pak s sebou nese zpoãátku popletenû vy inut strejda Cajthaml, z nûhoï se nakonec vyklube skuteãn vynálezce onoho mnohem v znamnûj ího brnûnského kola, neï které v potu a krvi urobil koláfi Birk. ReÏisér Stanislav Slovák vede celou inscenaci ústrojnû a s roztomilostí nechává tentokrát cel soubor fiádnû vyblbnout podobnû, jak by to uãinili i jeho pfiíbuzní pfiedchûdci Voskovec s Werichem. V born m pomocníkem mu v tom je choreograf Martin Pacek, kter je kromû nûkolika tancû zodpovûdn, na coï je vyhlá en odborník, i za fiadu jevi tních pílcû. Rozpustilou hudbu plnou mil ch ohlasû nastudoval s mal m, ale skvûle hrajícím orchestrem sám autor hudby Karel Cón. Pfii dirigování se ãas od ãasu stfiídá se stejnû dobfie fungujícím dirigentem Tomá em Küfhaberem. Je pozoruhodné, Ïe se akordeonového partu v bornû ujali na i trumpetisti Jaroslav Jiráãek a Tomá Prokop. Sbory pfiesnû nazkou ela Jana Suchomelová. O dramaturgii se postarali Jan otkovsk s Miroslavem Ondrou, kter od nové sezóny nastupuje jako dal í dramaturg divadla. V e se odehrává v dûmyslné scénografii Jaroslav Milfajta, kter umnû vyuïívá ve ker ch dispozic samotného Biskupského dvora a ikovnû je doplàuje o jednotlivé prvky, které umoï- 22

23 Àují iluzi rûzn ch prostfiedí. Celou kálu kost mû od neandrtálce pfies v elijaké historické postavy aï po souãasné náv tûvníky muzea pfiíznaãnû odpovûdnû vykouzlily pro inscenaci kost mní návrháfiky Andrea a Adéla Kuãerovy. Svûtelná reïie je dílem Davida Kachlífie a vynikající projekce pak zase Petra Hlou ka. Herecky v inscenaci dominuje pfiedstavitel profesora Cajthamla Michal Isteník. ikovnû a snad i po dohodû s reïisérem sáhl do uplíku s názvem Blázniv profesor a díky svému talentu, a hlavnû herecké inteligenci to nikde nepfiirozenû nepfiehání a kdyï uï, dostává se do tak roztomilé kfieãe, Ïe je vlastnû ve v sledku senzaãnû vtipn. Bájeãné jsou v echny tfii malé dûti, které hrajou s pfiehledem a suverénnû, sourozenci Alena, Elena a Jan Juráãkovi. Koláfie Birka si tlustû uïívá Du an Vitázek a dvou pfiíznaãnû omezen ch zlodûjsk ch lumpû pak Ondfiej Studénka s Jakubem Uliãníkem. Moudr mi stráïci jsou v teãní, dnes jiï seniofii na eho divadla, Zdenûk Junák, Ladislav Koláfi a Josef Jurásek. V bornû si vedla Krist na DaÀhelová v postavû pozoruhodnû vstfiícné Márinky i v dal ích men ích rolích. V roli Thomase Alvy Edisona inscenaci slouïí a v roli Vodníka a jin ch si pûknû zablbne Luká Janota. Roztomile svefiepou PrÛvodkyní a kouzelnou Nata ou Gollovou je vtipná Dagmar KfiíÏová. S obzvlá tním Neandrtálcem se tu umûlecky pfiesvûdãivû stfietl Kristian Pekar. Role Babinského pfiipadla správnû Tomá i Sagherovi, role Mendela pak Ondfieji Biravskému. Oba si s nimi poradili velmi dobfie. V rolích rûzn ch exponátû i postav ze Ïivota a historie vskutku ohromují sv mi v kony, kost my i maskami Jan BroÏek, Joná Florián, Ondfiej Halámek, Robin Schenk, Marco Salvadori, Katefiina Marie Fialová, Dagmar KfiíÏová, Renáta Mrózková, Simona eligová, Eva Ventrubová, Jaroslav Zádûra, Robert Hamala a Jan Apolenáfi. 23

24 Inscenace splnila mnoho nároãn ch úkolû, které si stanovila pfied sv m uvedením, a to zcela nezávaznû, s roztomilou a hravou nadsázkou. Nenásilnou formou pfiiná í i mnohá pouãení i ponauãení. Komensk by to nevymyslel lépe a ãert ví, jak by s takov m tématem pochodili Voskovec s Werichem. PakliÏe by se o nûco takového vûbec pokusili. Diváci byli nad eni, inscenace vyprodaná a kritici ne etfiili chválou. Co více si pfiát? Poãet repríz k : 9 24

25 René Levínsk DOTKNI SE VESMÍRU A POKRAâUJ komedie o cestû z vrcholu aï na samé dno a pak zas dál ReÏie: Hana Bure ová Scéna: Tomá Rusín Kost my: Zuzana tefunková-rusínová Hudba: Petr Hromádka Dramaturgie: tûpán Otãená ek Dramaturgická spolupráce: Jifií Závi Asistent reïie: Igor Ondfiíãek Premiéry: 16. a 17. záfií 2017 na âinoherní scénû Novou sezónu jsme zahájili inscenací hry nedávno napsané pro Novou scénu ND v Praze. ReÏisérka Hana Bure ová ji se sv m dramaturgem tûpánem Otãená kem velmi Èastnû upravili, dodali brnûnské reálie, humor a text svou realizací pfiiblíïili od praïské, spí e modelové inscenace, ke skuteãnému Ïivotu. Ve keré situace realizují na bázi Ïánru absurdní konverzaãní komedie, jejíï v znamnou souãástí je rovnûï kvalita autorova chytrého a vtipného jazyka. Pfievratn vûdeck objev zde v ak není jen zdrojem humoru, ale nutí diváky k odpovûdi na otázku, kde leïí etické hranice vûdeckého v zkumu. Dramaturgickou spolupráci s úspûchem vykonal éfdramaturg na eho divadla Jifií Závi. V e se odehrává na klinicky ãisté a pfiehledné scénû Tomá e Rusína. Kost my Zuzany tefunkové-rusínové jsou v sostnû civilní a slouïí tak bez pfiehánûní ãi zveliãování v povûdi inscenace. Mnohdy jsou v ak pfiekvapivû a charakterovû úãelnû chytfie neobvyklé, jako napfiíklad u postavy RNDr. Jifiího ehofie, hraného Janem Mazákem, kdy se nám postava nejprve pfiedstaví v cyklistickém, aby tak zámûrnû sníïila své spoleãenské postavení, a následnû se nám uï pfiedvedla v oficióznûj í podobû. Jednoduchá hudba Petra Hromádky inscenaci konstrukãnû v bornû dotváfií stejnû jako filmové dotáãky a animace z dílny Tomá e HrÛzy. ReÏisérka vedla své herce k jasnû charakterizovan m postavám bez touhy po rûzn ch detailech tak, jak se na dobrou komedii slu í. RNDr. Jifiího ehofie, CSc., pfiedsedu spolku Sysifos, hraje Jan Mazák s pro nûj tak typick m pfiehledem jako sympatického, potutelného kamarádíãka, kter se niãeho nebojí ani ne títí, jako ãlovûka, kter je dávno tzv. za vodou a uï si svého Ïivota jenom v pohodû uïívá. Ale Slanina jako Mgr. Joná Kristek, Ph.D., entomolog, s noblesou a bez kfieãe kreslí tuto postavu jako stfiednû tûïce postiïeného vûdce, zaujatého svou profesí natolik, Ïe se do normálního Ïivota jiï témûfi nehodí. Rastislav Gajdo hraje postavu biochemika doc. Ing. Vojtûcha RÛÏiãky, CSc, skvûle a se závidûníhodnou suverenitou. Bájeãnû Ïoviální a stejnû tak chápav je ve své figufie prof. Ing. Cyrila paãka, Dr.Sc. Miloslav âíïek. V teãná je Ivana VaÀková, jako sexistická a v e válcující suverénní, sebestfiedná krasavice v roli televizní redaktorky Bc. Svatavy Hovor - 25

26 kové. Prof. RNDr. Du an Antal, Dr.Sc., fieditel zmínûného ústavu je ve znamenitém podání Viktora Skály typick m vystra en m éfem, pro kterého je fiád a pofiádek uï dávno dûleïitûj í neï lidé, které fiídí. VûdcÛv kamarád RNDr. Adam míd, Ph.D., ponûkud pomaten lingvista a matematik, je tak, jak ho skvûle hraje Igor Ondfiíãek, posedl m egomansk m Mefistofelem, rozehrávajícím farizejsky pouze to, co jemu samotnému pfiiná í v hody a zisk. V ichni diváci si s nad ením uïívají roztomilou naivitu mladinké doktorandky Mgr. Andûly Suchemé tak, jak ji hraje Svetlana Janotová. Skvûle zvládá boj mezi sv m vnímáním morálky a nezvladateln m obdivem ke svému idolu, jemuï opakovanû a ne Èastnû ráda podléhá. Nakonec snad jako hlavní obûè pfiíbûhu souhlasí s pro mnohé nepochopiteln m poïadavkem, aby donosila geneticky upravené embryo Bohumilovy Ïeny Plánovského manïelku JUDr. BoÏidaru Plánovskou hraje v bornû Alena Antalová jako racionální, sebevûdomou Ïenskou bytost, postrádající lásku i pochopení. Zvraty v jejím jednání jsou dány její legitimní touhou po naplnûní smyslu Ïivota. Hlavní roli kreativnû úspû ného vûdce Ing. Bohumila Plánovského, Ph.D., hraje jako obvykle skvûl Petr tûpán. Zpoãátku racionální a normální, v emu lidskému naklonûná bytost se postupnû pod lavinou sebepfieceàování promûàuje aï do lidské zrûdy, která je schopna pro prosazení své vize svûta tento svût nekontrolovanû ohrozit. I jeho závûreãné rozhodnutí pokraãovat ve svém bádání v âínû, která poskytne pro realizaci jeho cílû vût í moïnosti, se stává zásadním imperativem ohroïení lidské civilizace. Toto vzácné pfiedstavení je hodnoceno diváky i kritikou nejenom jako vtipné a zábavné, ale rovnûï jako v znamná etická, mravní v straha, upozoràující na celou fiadu problémû na í souãasnosti. Petr tûpán jako inïen r Bohumil Plánovsk získal titul nejlep ího herce na GRAND Festivalu smíchu v Pardubicích, Hana Bure ová tam získala Cenu za nejlep í reïii a inscenace obdrïela i Cenu odborné poroty. Poãet repríz k : 18 26

27 Svûtová premiéra: 21. fiíjna 2017 na Hudební scénû Tom Kitt, Brian Yorkey, Bridget Carpenter DùSNEJ PÁTEK magická muzikálová komedie ReÏie a úprava: Petr Gazdík Pfieklad: Petr Gazdík, Zuzana âtveráãková Hudební aranïmá: Daniel Kyzlink, Jifií Levíãek, Richard Mlynáfi Hudební nastudování: Dan Kalousek, Jakub Îídek Dirigenti: Dan Kalousek, Jakub Îídek Scéna: Emil Koneãn Scénické projekce: Petr Hlou ek, Dalibor âernák Kost my: Eli ka Ondráãková Lupaãová Choreografie: Carli Rebecca Jefferson Asistenti reïie: Anna Marie Formánková, Karel karka Dramaturgie: Klára Latzková, Miroslav Ondra Produkce: Zdenûk Helbich S uvedením tohoto rodinného muzikálu s v znamn mi prvky magick mi a komediálními jsme pfiedbûhli premiéru na Broadwayi. Realizovali jsme první svûtové uvedení, a to k obrovskému nad ení samotn ch autorû i producentû díla, které má svûj základ v románu Mary Rodgersové z roku 1972 a následnû ve filmové adaptaci tohoto díla z roku 1976! V roce 1995 vznikla dal í filmová verze, tentokrát ve studiu Walta Disneyho zamûfiená na dûtské diváky. Není tedy divu, Ïe se originální historka, v níï si matka s dcerou vymûní tûla a proïijí nejbláznivûj í den v Ïivotû, dostala i na divadelní prkna, a to jako muzikál. Stáváme se v nûm svûdky nemilosrdné, vtipné i emocionálnû vypjaté konfrontace svûta teenagerû a dospûl ch. Zde jde o vztah mezi matkou a její dospívající dcerou pln nedorozumûní, pfiezírání a konfliktû. V prûbûhu jedné hádky jsou jim kouzlem vymûnûny jejich du e, a tak náhle kaïdá z nich vidí a cítí v echno to, co zaïívá bûïnû ta druhá. Neobvykl zpûsob, jak nahlédnout na ve keré starosti nejbliï í bytosti, pûsobí nesmírnû pfiesvûdãivû a hluboce, a navíc v rozliãnû blázniv ch situacích vyvolává díky v borné reïii Petra Gazdíka a jím veden mi herci u publika salvy smíchu a jindy zase spontánní dojetí. V povûì inscenace je o to vzácnûj í, Ïe dílo nestraní ani jedné z dotãen ch stran. Pozorn mi dramaturgy inscenace byli Klára Latzková a Miroslav Ondra. Do ãe tiny dílo citlivû spoleãnû pfieloïili Zuzana âtveráãková a Petr Gazdík, kter inscenaci pro na e divadlo i upravil. Jako reïisér pak pracuje s pfiíkladnou pokorou a v koncentraci na pfiíbûh a herecké charaktery dosahuje u publika neutuchající pozornosti a plného zaujetí. Pfiíbûh Dûsného pátku ods pá bez jak chkoli kliãek, kter mi by se zdrïovala hlavní dûjová linie. V echny situace i postavy promy lenû slouïí pfiíbûhu a díky reïisérovû fantazijní kreativitû tu v e dosahuje mimofiádného úãinku. V teãná je i originální a dûji vïdy slouïící choreografie Carli Rebeccy Jefferson, jejíï v znamnou souãástí jsou i pohybové charakteristiky hlavních postav pfiíbûhu. Scéna Emila Koneãného umí obratnû pfiecházet z prostfiedí interiérov ch do exteriérû a jak ve vertikál- 27

28 ním i horizontálním fie ení zaplàuje celou scénu vïdy odpovídajícími obrazy, které obohacují vydafiené projekce Petra Hlou ka a Dalibora âernáka. Souãasnosti i jednotliv m charakterûm odpovídající kost my jsou dílem peãlivé Eli ky Ondráãkové Lupaãové. Muzikál hudebnû v novém aranïmá Daniela Kyzlinka, Jifiího Levíãka a Richarda Mlynáfie nastudovali a v teãnû hrající orchestr dirigovali Dan Kalousek a Jakub Îídek. Jako obvykle je zapotfiebí takto iroce postavami zalidnûnou inscenaci jistit i kolegy, ktefií z pozic tzv. swingû jsou schopni zaskoãit za kteréhokoliv kolegu ve sborov ch rolích. Tuto pozici zde s naprostou suverenitou zvládají vykonávat Hana Va áková, Bohumil Vitula a Jifií Daniel. S drobn mi postavami spoluïákû a rûzn ch fotografû, hlídaãû, ãí níkû, dodavatelû ryb, studentû, svatebãanû se s perfektním typologick m urãením a bez pfiehrávání vyrovnávají kolegové Renáta Mrózková, Robin Schenk, Petra imberová, Marek Hurák, Marco Salvadori, Daniel Ryme, Martin Mihál, Marek Koláfi, Ondfiej Halámek, Ondfiej Biravsk, Pavlína Palmovská a Michaela Baladová. V ichni rovnûï v bornû zvládají i své nároãné taneãní a pûvecké úkoly. V reïisérovû realizaãním konceptu totiï hrají mnozí herci (tak, jak je to v muzikálech velmi ãast m jevem) více postav jak sborov ch, tak i individuálního charakteru. SerÏantku Sitzovou, ztrácející se pod záplavou rûzn ch insignií, ztváràují zodpovûdnû jako aktivní a popletenou bytost Pavlína Palmovská a Markéta Pe ková, která zde ztváràuje i agresivní tûlocvikáfiku, kyprou Paní Meyersovou, jíï alternuje s rovnûï dekadentnû pfiesnou Lenkou Bartol icovou. Postavy Uãitele biologie Pana Blumena a Otce Parkera charakterizuje Ondfiej Halámek s mile úchylnou odevzdaností jejich profesím a dobfie je odli uje. Jeho alternant Ondfiej Biravsk dosahuje dobrého úãinku pfiímoãarostí danou jeho moïnostmi. Role Paní Luckenbillové, uãitelky literatury, Paní ãasu a Matky Gretchen zvládá v pfiesném odli ení v teãnû Barbora Goldmannová. Její alternantka árka Vykydalová se s tûmito úkoly rovnûï vyrovnává na odpovídající úrovni. Dr. Ehrina, kolního poradce hrají Karel Mi urec a Zdenûk Bure jako umanutého omezence kaïd dle své oso- 28

29 bitosti. Ve více postavách Faráfie Bruna, StráÏníka Kowalského a SeÀora OBriana uplatàuje své aktivní a poctivé herectví Tomá Sagher pfiesnû v rûznû mentálnû temporytmick ch rozli eních a jeho alternant Jan Apolenáfi pak dobfie pouïívá své zemité charakteristiky. Roli Novináfiky pojímá Hana Kováfiíková jako asertivnû hysterickou figuru a bez pfiehánûní dosahuje tolik potfiebného údivu nad v vojem vûcí, o nichï má referovat. Stejnû zodpovûdnû vytváfií i postavu Matky Savannah. V obou tûchto rolích úspû nû vyuïívá své non alance i její alternantka Mária Lalková. Nesympatickou Savannah, nejpopulárnûj í studentku hraje velmi dobfie Sára Milfajtová jako namy lenou suverénní idiotku. Podobnû se s touto vdûãnou postavou srovnává i Diana Velãická. Ve znamenité zkratce jak chsi siamsk ch dvojãat hrají, tanãí a zpívají stfielené kamarádky Ellie, Gretchen a Hannah, bájeãnû Dagmar KfiíÏová, Barbora Remi ová, Krist na DaÀhelová a Nikol Wetterová. Jana Musilová vytváfií v postavû Torrey, asistentky Katherine, milou, ikovnou, praktickou, ustaranou a oddanou skuteãnou pfiítelkyni. TutéÏ roli v teãnû hraje i její alternantka Katarína Ptáãková. Jan BroÏek vytváfií v postavû Adama, spoluïáka Ellie jednu ze sv ch nejlep ích prozatímních kreací v na em divadle. Je senzaãnû spontánní stejnû jako chápav, udrïuje pozornost i v nelehk ch scénách s dûtsk mi kolegy a v teãnû technicky i v razovû zpívá. Jeho v kon si zaslouïí plné absolutorium! Ve stejné úloze plnû obstál i jeho alternant Joná Florián. Roztomile senilního Dûdu Gordona hrají s nadhledem i plnou odevzdaností, nevypl vající jen z identického vûku obsazen ch hercû, oba jeho pfiedstavitelé Ladislav Koláfi a Jan Mazák. Podobnû se s postavou Babiãky Helene, která na rozdíl od sv ch muïsk ch kolegû svou senilitu umnû skr vá za ikovnû pfiedstíran nadhled, srovnávají Jana Gazdíková a Hana Horká. Luká Vlãek je pak v postavû Mikea Rileyho, snoubence Katherine, tím správn m americk m sympaèákem s thymolinov m úsmûvem, kter chápe i to velmi, velmi tûïce pochopitelné Jeho roli s úspûchem 29

30 hájí i Petr Gazdík. Mlad ího bratra Ellie Fletchera hrají úïasnû oba jeho dût tí pfiedstavitelé Josef a Adam Gazdíkovi. Udivují skvûlou autenticitou a zcela odzbrojující profesionální bravurou. Inscenaci skvûle sv mi v kony z gruntu vytváfiejí i zavr ují pfiedev ím pfiedstavitelky obou hlavních rolí, na nichï celé dílo stojí. Ellie Blakeová, ona mladá teenagerka je hybatelkou a vypravûãkou pfiíbûhu. Katefiina Marie Fialová zvládá svou mentální transpozici velmi dobfie. Naprosto dokonalá je v této postavû Viktória Matu ovová. Je pûvecky skvûlá, herecky naprosto pfiesvûdãivá a preciznû ovládá jak nelehké stfiihy, tak i emocionálnû vyhranûné situace. Její v kon se doãkal ocenûní nejenom v kritikách na inscenaci, ale získal zcela oprávnûnû i ir í nominaci na Cenu Thálie. V postavû matky, Katherine Blakeové, je Alena Antalová dominantní pfiedev ím vzhledem ke své okouzlující absolutní odevzdanosti kaïdiãkému okamïiku své nav sost profesionální jevi tní existence. Nádhernû ztfie - tûná a stejnû tak odzbrojující! Ivana VaÀková si pak ve stejné roli v eho uïívá s fascinující roz afností a její po v ech stránkách strhující v kon je dokonal. Promûna psychofyzického jednání je u obou perfektní. Mluvní projev je dan scénáfiem, ale v e ostatní je jiï obsahem království talentu a profese, v nûmï jsou obû absolutními panovnicemi. Ná soubor znovu potvrdil svou vysokou profesionální úroveà a tento nelehk úkol zvládl na v teãnou. Diváci se baví, jsou zaujati i dojati a kritika pí e v superlativech. V sledek je o to vzácnûj í, Ïe se na nûm podílejí nejenom zku ení kolegové, ale s pfievahou i nová, mladá nastupující generace! Poãet repríz k : 20 30

31 Roland Schimmelpfennig ÎENA Z D ÍVùJ KA osudová tragikomedie ReÏie a úprava: AlÏbûta Burianová Pfieklad: Josef Balvín Scéna a kost my: Pavla Kamanová Hudba: Jakub Kudláã Pohybová spolupráce: Blanka Burianová Dramaturgie a úprava: Jan otkovsk Dramaturgická spolupráce: Jifií Závi Asistent reïie: Jakub Przebinda Premiéry: 4. a 5. listopadu 2017 na âinoherní scénû Dal í ãeská premiéra, tentokrát zvlá tní hry, jeï je vystavûna na platformû klasického konverzaãního dramatu v pfiehledném pfiekladu Josefa Balvína, v nûmï má své nezastupitelné místo autorem i realizátory uplatàovan ãern humor na úrovni témûfi grotesky stejnû jako odkaz na antické m ty, byè na poãátku v e odkazuje k situaãnû konverzaãní komedii. To, co ãiní z této hry souãasnou a skrz naskrz osudovou tragédii, není nic jiného neï síla slova. Síla slova, které je jednou ve váïné vûci proneseno. ReÏisérka AlÏbûta Burianová svou inscenaci staví na hluboké v zvû k uvûdomûní si stálé pfiítomnosti moïnosti borcení rûzn ch obecn ch jistot, relativizování v elijak ch hodnot, mezilidsk ch vazeb a na první pohled nezvratiteln ch vztahû. Mnohovrstevnat scénáfi s pfiehledem, ikovnû vypovídající jevi tní fantazií, citem a v souãinnosti se v emi sloïkami vãetnû neobvyklého herectví uplatàuje v nezvyklé a hluboké inscenaãní v povûdi, která kaïdého vnímavého diváka nesmírnû silnû citovû zasahuje. Scéna Pavly Kamanové je natolik prostorovû pfiedsunuta, Ïe se ve kerá hra odehrává v maximální blízkosti pfied diváky. Nad poloprázdn m bytem, pfiipraven m k vystûhování, jehoï v echny stûny jsou polepeny papírem, je zavû ena jakási pozorovací lávka, z níï si vypravûãka pfiíbûhu Tina voyeursky uïívá a zároveà znudûnû komentuje na sto rûzn ch zpûsobû v e, co se v jejím dohledu odehrává. Místo nábytku slouïí papírové krabice pfiipravené ke stûhování. Takto odosobnûn prostor nechává vyniknout syrové hfie jednotliv ch protagonistû. V znamnou roli zde sehrávají i rûzné, vïdy v ak s pfiíbûhem osudovû spjaté rekvizity. Inscenace má velmi kultivovanû chladné svícení, jeï je dílem Davida Kachlífie. Scénografka je rovnûï autorkou kost mních návrhû. Ty koncipuje v souladu jak se sociálním postavením postav, tak s jejich charaktery. V e nenásilnû, civilnû, s drobn mi symboly od klinicky sterilní plá tûnky Romy aï po odkaz na ukfiiïování JeÏí e Krista tak, jak je pojata Frankova smrt. Autor i reïisérka ve spolupráci s dramaturgem Janem otkovsk m i pod dohledem éfdramaturga na eho divadla Jifiího Závi e pracují s rozvolnûnou ãasovou osou a v opakování, ãi pfiedjímání rûzn ch situací dosahují i za pomoci projekcí a úãinného svícení reïiséra svûtel Davida Kachlífie silnû intenzivního vhledu do tohoto bizarního pfiíbû- 31

32 hu. Atmosféru zahu Èuje v podstatû ilustrativní, jednoduchá hudba Jakuba Kudláãe. V znamnou souãástí se pfii pfiípravû inscenace stala pohybová spolupráce Blanky Burianové, která hercûm vytvofiila v mnoha ohledech neobvyklé individuální kinetické scénáfie. V komorním obsazení má kaïdá z postav své nezastupitelné místo a v ichni herci se se sv mi úkoly v teãnû vyrovnávají. Eli ka Skálová zaslouïí absolutorium jiï za to, jak se vyrovnávala s rozliãn mi zmûnami vypl vajícími z povahy práce, kdy inscenaãní t m aï do premiéry hledal ty nejvhodnûj í textové formulace. Svou Tinu charakterizuje jako zvídavou, i kdyï ponûkud letargickou bytost, jejíï nitro se prudce probouzí v okamïiku tu ení kolize. Roli vypravûãky realizuje neokázale i neobvykle. Jako by ji ani nezajímalo, co popisuje, spí e forma, kterou pro onen popis volí. Opût projevuje svûj mimofiádn talent a dafií se jí udrïet divákovu pozornost i ve chvílích, kdy by zku enûj í kolegové lehce ztroskotali. Andi, FrankÛv a Klaudiin syn je v podání Vojtûcha Blahuty rozervan m a v dûsledcích svého jednání krut m puberèákem, neschopn m dohlédnout úãinkû svého jednání stejnû jako kdysi jeho otec. Îenu z dfiívûj ka Romy Vogtländerovou hraje Markéta Sedláãková v tiché, soustfiedûné a k jednomu bodu zahledûné poloze, témûfi na pokraji psychické poruchy, av ak právû touto neokázalou metodou argumentaãní nevzru ivé setrvaãnosti dosahuje mimofiádného úãinku. Je to pfiedev ím její osobnost, která z na pr pohled pfiehlédnutelné banality, z kdysi v emoci proneseného slibu, vytváfií pro v echny pfiítomné zásadní novou kfiiïovatku jejich osudû. Její v born v kon je neokázalou, av ak o to úãinnûj í doménou celé inscenace. Radka Coufalová hraje Frankovu Ïenu Klaudii jako z kolejí vy inutou bytost. Stejnû jako i její manïel si náhle uvûdomí, Ïe z jejich minulosti nemá v podstatû nic takovou hodnotu, aby mûlo smysl pokraãovat v dal ím spoleãném Ïivotû. Zhroucení ve ker ch jistot ji zastihuje nepfiipravenou a její vydû ení je témûfi hmatatelné. Hereãka se vyvarovává nabízené prvoplánové hysterii a ve keré její jevi tní konání je diváky provázeno ve 32

33 smûsi upfiímného chápání a zoufalé bezbrannosti. Ústfiední postavu pfiíbûhu, Franka, pojímá Igor Ondfiíãek ve v sledku jako pasívní obûè novû vzniklé, neãekané situace. Stfiídá krajní polohy absolutní vystra enosti aï do potutelné rozko e z uïívání si neobvyklého zájmu od dvou partnerek. Jeho herectví je posvûceno v jimeãn m ztotoïnûním se s postavou, kterou nehraje, n brï mnohovrstevnatû sám proïívá. Mladá reïisérka pfiipravila pro na e divadlo v mnoha ohledech v jimeãnou inscenaci, která svou formou i zfietelnû formulovan m posláním vyvolává obecné znepokojení nad stavem mezilidsk ch vztahû v dne ním svûtû. Kritika o tomto díle hovofií s pokorou a nad ením, diváci jsou hluboce zasaïeni pfii konfrontaci se sv mi morálními a etick mi hodnotami. A o to jde v dobrém divadle pfiedev ím. Poãet repríz k : 14 33

34 Jeffrey Lane, David Yazbek, Pedro Almodóvar ÎENY NA POKRAJI NERVOVÉHO ZHROUCENÍ ztfie tûná muzikálová komedie ReÏie: Stanislav Slovák Pfieklad: Zdenûk Barto Hudební nastudování: Karel Cón Dirigenti: Karel Cón, Martin Procházka Scéna: Jaroslav Milfajt Scénické projekce: Petr Hlou ek Kost my: Andrea Kuãerová, Adéla Kuãerová Choreografie: Michal Matûj Asistent reïie: Michal Isteník Dramaturgie: Jan otkovsk Premiéry: 17. a 31. prosince 2017 na âinoherní scénû V hlavní roli této hudební komedie, vytvofiené na bázi Almodóvarova filmu je odvûká potfieba Ïeny b t milována a milovat. Tato vá eà je zde podrobována zkou ce jinou historickou daností, jíï je muïská nestálost, a to navíc v temperamentním hispánském balení. ReÏisér Stanislav Slovák dûlí tento zápas poetick mi obrazy toreadora v koridû, znakem stejnû tak patfiiãn m, jako ãiteln m. Jinak se logicky soustfiedí na vypracování jednotliv ch situací a hereck ch charakterû. Pod dohledem dramaturga Jana otkovského a v pfiekladu ZdeÀka Barto e vznikla bláznivá inscenace nabitá tfieskut m humorem podporovan m skvûlou jazzrockovou hudbou ve panûlsk ch rytmech, kterou s orchestrem a interprety znamenitû nastudoval dirigent Karel Cón. Spoleãnû s ním nad enû a pfiesnû hrající orche - str fiídí Martin Procházka. Scéna Jaroslava Milfajta umoïàuje okamïité promûny prostfiedí z interiérû do madridsk ch ulic, jimiï se projíïdûjí taxíky, a to v e v atmosféfie Miróov ch obrazû, které pro jevi tû zpracoval Petr Hlou ek. Jako vïdy je v e umnû nasvíceno Davidem Kachlífiem. Kost my Andrey a Adély Kuãerov ch úãelnû i rozpustile provokují barvami i formou. V e dotváfií jednoduchá av ak scénicky pfiesvûdãivû úãinná choreografie Michala Matûje. V rûzn ch men ích rolích inscenaci v tom nejlep ím slova smyslu slouïí bájeãní Jifií Ressler jako Ïoviální Doktor ãi pfiísn Vrchní inspektor, Joná Florián coby ne Èastn Malik, Ondfiej Halámek v postavách pragmatického Opraváfie telefonû a rázného Ambiteho, Monika Havlíãková jako ponûkud popletená, jinak dryáãnická Domovnice a Barbora Goldmannová coby koketující Christina. Stejnû tak pfiesnû své typy s nadhledem vytváfiejí Robert Jícha jako pfiímoãar Hector ãi objektivní, av ak unaven Soudce a Barbora Remi ová jako koketující Rosalia ãi pfiísná Kadefinice. Zvlá tní postavou beze slov je tu pohybovû kreativní a s muletou brilantnû tanãící osudová Matadorka Hana Va áková. Carlos, IvánÛv syn v podání Jana BroÏka zaãíná svou cestu inscenací jako zakfiiknut panic, aby se v prûbûhu dûje silnû pfiiblíïil, vybaven geny svého taèky, jeho na sex zamûfiené podstatû. Jeho partnerkou se stává cudná Marisa s rozko í hraná Eli kou Skálovou. I ona s pfiehledem pfiedvede promûnu u lápnuté a zakfiiknuté poctivky do plnû a s rozko í 34

35 si uïívající Ïenské bytosti. Jak uï to tak v Ïivotû b vá, je nejbliï í kamarádka tou, která svou pfiítelkyni s jejím manïelem podvádí. Navíc je Paulina i advokátkou, která své zrazované kámo ce radí a zastupuje ji u soudu! Mária Lalková pojímá tento bezcharakterní charakter zcela bez skrupulí a klasického trojúhelníku si po v ech stránkách a bez v ãitek uïívá. Pfiíbûhem nás provází skvostnû na kytaru hrající a v bornû zpívající Taxikáfi v podání Du ana Vitázka, kter se v ím, s ãím se setkává, nádhernû baví. Jeho alternant Jozef Hru koci dosahuje sv m v konem zcela srovnatelného úãinku. V pozici jakéhosi libera je zde dal í pfiítelkynû ne Èastné Pepy, Candela, která v brilantním a tlustû si uïívajícím podání Andrey Zelové na jevi ti dosahuje úãinkû jako z feydeauovské fra ky. Její alternantka Sára Milfajtová je podobnû úspû ná. Hlavní alfa samec pfiíbûhu Iván, kolem nûhoï se toãí v echny Ïeny, je Petrem tûpánem hrán bez mrknutí oka coby non alantní samolibec zcela postrádající jakékoliv pocity provinûní. S pokerovou tváfií mûní bohorovnû své partnerky jako ponoïky a je tû se u toho skvostnû baví. Inscenaci vévodí dva Ïenské v kony. ÚÏasná je Markéta Sedláãková jako Ivánem podvádûná manïelka Lucía. Je boïí ve své pomatené tvrdohlavosti, s níï poïaduje náhradu za ztracená léta, která obûtovala svému vyhaslému vztahu. Hereãka je odzbrojující svou masívní energií a vysokou profesionalitou stejnû jako i odvahou nedbat na sebeprezentaci v koncentraci na akcentování nekontrolovaného ze ílení. S nadhledem a závidûníhodnou precizností vytváfií postavu opu tûné, a tedy zoufalé milenky Pepy Lucie Bergerová. Je naprosto pfiesná v kaïdém okamïiku své jevi tní existence, nepodléhá plané hysterii a i ona staví na své profesionalitû i schopnosti plnû se odevzdat charakteru hrané postavy. Kritika konstatuje, Ïe je úchvatné uïívat si tolika skvûl ch hereck ch v konû v jasné reïijní koncepci, která umoïàuje nejenom pfiehlednû sledovat pfiíbûh, ale zároveà si pln mi dou ky uïívat i nepfiebern ch komick ch situací. TotéÏ oceàuje i poãetné obecenstvo, jeï inscenaci rádo vyhledává. Poãet repríz k : 6 35