ZPRÁVA O âinnosti MùSTSKÉHO DIVADLA BRNO, p. o. ZA ROK 2018

Transkript

1 MùSTSKÉ DIVADLO BRNO Lidická 1863/16, Brno ZPRÁVA O âinnosti MùSTSKÉHO DIVADLA BRNO, p. o. ZA ROK 2018 ZPRÁVU P EDKLÁDÁ: MgA. STANISLAV MO A EDITEL MdB, p. o.

2 OBSAH: HODNOCENÍ HLAVNÍ UMùLECKÉ âinnosti DIVADLA 3 - hodnocení premiérov ch inscenací 6 - ceny a nominace v roce PLNùNÍ SPOLEâENSKÉHO POSLÁNÍ DIVADLA PLNùNÍ ÚKOLÒ V PERSONÁLNÍ OBLASTI 57 - struktura a poãty zamûstnancû 57 - hodnocení v voje mezd 57 - stav na úseku bezpeãnosti práce a poïární ochrany PLNùNÍ ÚKOLÒ V OBLASTI HOSPODA ENÍ 60 - v nosy 62 - náklady 63 - hospodáfisk v sledek 67 - plnûní plánu dle stfiedisek 68 - pfiehled o hospodafiení s majetkem 79 - pohledávky a závazky 80 - investice HOSPODA ENÍ S PENùÎNÍMI FONDY POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ KONTROLNÍ âinnost INFORMACE O V SLEDKU INVENTARIZACE MAJETKU 88 2

3 HODNOCENÍ HLAVNÍ UMùLECKÉ âinnosti MùSTSKÉHO DIVADLA BRNO ZA ROK 2018: Pfii hodnocení na í spoleãné práce za uplynulou sezónu si musíme uvûdomovat, Ïe v echno, co se stalo, se nedá odestát A Ïe se nelze aè uï nahlas, ãi ti e vztekat a fiíkat si, jak by to mohlo b t lep í, kdyby Na kdyby se v divadle hrát nedá, vïdyè za ve ker m na ím snaïením je vïdy konkrétní v sledek, kter se nijak okecat nedá. Na e práce je nádherná právû tím, Ïe my my lenky materializujeme. A ono uskuteãàování probíhá na mnoha rozliãn ch úrovních od prvotních vût autorov ch aï po jeden z nûkter ch tónû zahran v orchestru. Na v em záleïí, v e se spolu snoubí v definitivnû neodvolateln v sledek existující právû a jenom v ãase toho kterého divadelního pfiedstavení. Jsme Èastní a zároveà py ní na to, Ïe se v na em divadle ke spoleãné, kreativní práci setkávají lidé, ktefií jsou obdafieni pronikavou vnímavostí a citem pro krásu, jiï vnímají i tam, kde by jiní Ïádnou krásu nikdy neobjevili. A svûj talent a své schopnosti nepouïívají k pouhé exhibici. Vûdí, Ïe na e snaïení musí mít hlub í smysl neï jen opakované odvádûní profesionálního v konu. Na ím hlavním úkolem je laskavé zprostfiedkovávání smyslu údûlu na eho Ïivota skrze divadlo. VÏdyÈ existujeme ve svûtû, v nûmï po tisíciletí vládne zá È. Jako by se lidé pfiedhánûli v hledání jedincû ãi skupin, které si pak pro sebe negativnû vymezují a pak se jim vysmívají, pomlouvají je, nenávidí. Na e fieã k onomu nesmyslnému nutkání nesná et jiné vynalezla aï zbyteãnû moc slov od rasismu aï po xenofobii, od nenávisti aï po nepfiekonateln odpor. Lidem od nepamûti schází pokora, úcta k jiné lidské bytosti, k jinému názoru, k jinému pohledu na svût, ãi na jeho stvofiení. Z dûsu z jinakosti si kolem sebe stavíme hradby ze lïí. A bohuïel se nejedná pouze o stav doby, kterou Ïijeme. eck filosof Platón si v pátém století pfied na ím letopoãtem smutnû povzdechnul: Îijeme ve zvlá tních ãasech, kdy mladí i stafií jsou vzdûláváni ve lïi a ten, kter se odváïí fiíkat pravdu, je naz ván ílencem ãi bláznem. V na em divadle se dlouhodobû snaïíme pojmenovávat v echny strasti i radosti na eho svûta. Citlivû vnímáme nám dan ãasoprostor a lidské dûní v nûm. Zaznamenáváme jeho ve keré impulsy a pokou íme se pfiedjímat tok z nich vypl vajících událostí. Vyhledáváme neurastenické body na ich ÏivotÛ, na eho makro i mikrosvûta a formulujeme je skrze divadelní díla na na ich jevi tích aè uï formou osvobozujícího smíchu, laskavého porozumûní, ãi pran fiováním na ich lidsk ch nedostatkû. Konáme tak na bázi lásky k bliïnímu a v duchu my lení jednoho z velikánû na í kultury, Jana Wericha, kter fiíkával: Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jedin recept na tûstí. Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a zahyne. A tak odmítáme, aby na imi zbranûmi byly lïi vypl vající z nenávisti Na této bázi tvofiíme dramaturgii i její následnou realizaci. VÏdyÈ dobré divadlo od nepamûti vedlo se sv m divákem dialog o problémech, strádáních i radostech tohoto svûta. Není mnoho platforem, na nichï by mohly b t sdûlovány etické premisy na í existence natolik lapidárnû, jak tomu mûïe b t právû v divadle. Existujeme ve svûtû, kter o sobû chrlí bilióny dûleïit ch i zanedbateln ch zpráv, z nichï se pr mûïe vytváfiet objektivní názor na v e kolem nás. Existujeme ve svûtû, kter je postaven na úãelnosti ve prospûch vládnoucích individuí, která v pfieváïné vût inû preferují v údajném zájmu o obecné blaho pouze a jen své utilitární potfieby. Existujeme ve svûtû, v nûmï se postupnû rozmlïují, vytrácejí aï zanikají podstaty obsahû takov ch jednoznaãn ch a jednoduch ch pojmû, jako je ãest, pravda, poctivost, odpovûdnost, soudrïnost, pfiátelství a, bohuïel, i mnoha, mnoha dal ích Existujeme ve svûtû, v jehoï jedné, a ne zrovna malé ãásti, se vytrácí laskav bûh, aby byl z jiné ãásti stejného svûta nahrazen bohem usurpujícím. A tak v kle tích, na nichï jednu 3

4 sílu vyvíjí zmatená a v e tolerující abstraktnû chápaná svoboda a tu druhou ãir fundamentalismus, je na í povinností bez kfieãe a na maximálnû dosaïitelné umûlecké úrovni vyprávût pfiíbûhy, skrze které se s otevfienou upfiímností dokáïeme co nejvíce pfiibliïovat humánním odpovûdím na v e, co nás zajímá, co nás v zásadních principech definuje v názorech i konáních, a tím utváfií i potvrzuje na e charaktery. V na em repertoáru se zámûrnû vyh báme okázalé krutosti, zá ti, závisti, hledání viny mimo sebe a realizujeme tituly, které jsou autorsky tzv. introspektivní, tzn. Ïe jejich autofii jsou schopni vnímat problémy i hrûzu svûta kolem nás sami v sobû, Ïe nepovykují, Ïe za v echno to stra livé na na em svûtû mohou ti pitomci kolem nás, nás jedin ch chytr ch, a tedy povolan ch k obecnému peskování. Vedle kvality profesionální je neménû dûleïitou vlastností u kaïdého jednotlivce u nás zamûstnaného i jeho kvalita osobnostní. Ve v ech umûleck ch souborech se uï od roku 1990 zachovává status termínovan ch smluv, jenï umoïàuje pracovat na maximálnû dosa- Ïitelné úrovni s tûmi, ktefií jsou toho po v ech stránkách hodni. Dobr v bûr je pro kaïdou inscenaci tou nejpodstatnûj í vûcí, která nám pomáhá k úspûchu. Od v bûru textu, reïiséra, realizaãního t mu, obsazení Je totiï nezbytné, aby kaïd titul, kter uvedeme, dosáhl optimálního v sledku ve v ech sloïkách a zároveà byl schopen na této úrovni po dlouhé období b t mnohokrát opakovanû reprízován. Byl-li realizován kvalitní v bûr, zb vá v tom na em emocemi nabitém prostfiedí jediné ovládnout se a vyhrát. Existují totiï dva druhy hráãû ti, ktefií se dokáïou ovládat a vyhrávají, a ti, ktefií to nedokáïou Hráã musí mít talent, techniku pro schopnost jej realizovat, navíc mít radost z úkolû, které dostává, a oblaïující pocit tûstí z jejich opakování. VÏdy je unikátním záïitkem sledovat sebevûdomou hereckou osobnost, která je nabita absolutním potû ením z moïnosti realizovat svûj v kon právû teì. Kolik z tûch nejlep ích pfiedsevzetí vzalo za své pro neschopnost aktérû ovládnout se. Pfii pfiípravû, pfii realizaci PakliÏe se neovládne autor, mûïe se stát, Ïe pfiestane vnímat své nejniternûj í popudy jako ty rozhodující a zaãne hledat mimo sebe v konfrontaci s v sledky popudû niter jin ch autorû. A právû o tuto nedisciplinovanost vûãi osobnostnímu svûdomí kaïdého z aktérû, kaïdého z realizátorû jde pfiedev ím. Opakem této upfiímné tvorby je nûco, ãemu se dá jednodu- e fiíkat pozérství. Je vlastnû smû né, Ïe se ho dopou tûjí pfiedev ím ti, ktefií mají jak malé sebevûdomí, tak nedostateãn talent, ãi nev raznou osobnost. Jako ve v ech lidsk ch ãinnostech i v divadle platí, Ïe je hodnû povolan ch, ale málo vyvolen ch kolem divadla, které je svou ãinností velmi atraktivní, se toãí rûzní lidé, z nichï mnoho, ktefií nikdy nedosáhnou na to, aby jej praktikovali, o nûm mudrují a na nûkteré slab í povahy tak sv mi floskulemi, jak by dobré divadlo mûlo vypadat, vytváfiejí nemístn tlak. Jsme rádi, Ïe na e divadlo je pfiedev ím svobodné. Na e projekty realizujeme bez sebemen ího pocitu diktátu zvenãí pouze a jen na bázi na í moudrosti, na eho vzdûlání, na í orientace. Pouze na e individuální, hluboká a kritická sebereflexe je nám pro na e rozhodování, pro na i tvofiivou práci tou hlavní analytickou metodou. Pfii kaïdé na í produkci jsme vystaveni pfiímé konfrontaci s kaïd m jedním na ím divákem, kter se následnû rozhodne, zda nás je tû nûkdy a vûbec zdali nav tíví. Pfiesto, Ïe jsme zaïili fiadu úspûchû v Brnû, ãesk ch zemích i v zahraniãí, nesmíme zapomínat, Ïe divadlo je jako Ïivot. Co bylo vãera, uï dnes neplatí, a proto se musíme programovû bát o úspûch kaïdého následujícího dne, neboè jedno z nejvût ích nebezpeãí divadla je propadnutí pocitu, Ïe vãerej í úspûch automaticky generuje ten dne ní. Neustále tedy musíme dbát na to, aby byla na e spoleãná práce naplàována profesionalitou, nad ením a láskou. Láskou k na im divákûm i ke kolegûm. Na bázi tûchto premis následuje hodnocení jednotliv ch inscenací a v ech dal ích aktivit na eho divadla za rok

5 Mûstské divadlo Brno pfiipravilo pro své náv tûvníky v roce 2018 deset nov ch inscenací a ãtyfii v jimeãné hudební projekty: 20. ledna Robert Stigwood, Bill Oakes, The Bee Gees, Ryan McBryde HOREâKA SOBOTNÍ NOCI 10. a 11. února Arthur Miller âarodùjky ZE SALEMU 10. bfiezna Glenn Berenbeim, Shuki Levy, David Goldsmith P EDSTAV SI 13. bfiezna, 21. kvûtna, 10. ãervna, 20. záfií, 14. listopadu ZDENEK MERTA U KLAVÍRU 24. a 25. bfiezna Molière LAKOMEC 14. a 15. dubna JARNÍ KONCERT S HRADI ËANEM 28. dubna John Du Prez, Eric Idle, Graham Chapman, John Cleese, Terry Gilliam, Terry Jones a Michael Palin MONTY PYTHON'S SPAMALOT 17. ãervna Vítûzslav Nezval T I MU KET I (Biskupsk dvûr) 15. a 16. záfií Karel Cón, Petr tûpán, Jan otkovsk, Stanislav Slovák OSMYâKY 25. záfií KONCERT KE 100. NAROZENINÁM L. BERNSTEINA 20. fiíjna John Weidman, David Shire, Richard Maltby Jr. BIG 27. fiíjna VIVA LALALA REPUBLIKA 3. a 4. listopadu Jonathan Larson RENT 15. a 31. prosince Eduard Bass, Jifií Levíãek, Stanislav Slovák, Petr tûpán, Jan otkovsk KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA 5

6 Robert Stigwood, Bill Oakes, The Bee Gees Nová verze: Ryan McBryde HOREâKA SOBOTNÍ NOCI Disco muzikál 2017 FOTO TINO KRATOCHVIL DESIGN PETR HLOUŠEK ReÏie: Stanislav Mo a Pfieklad: Stanislav Mo a Choreografie: Igor Barberiç Hudební nastudování a dirigent: Tomá Küfhaber, Ema Mike ková Scéna: Christoph Weyers Scénické projekce: Petr Hlou ek, Dalibor âernák Kost my: Andrea Kuãerová Zvuková supervize: Jifií Topol Novotn, Andreas Brüll Dramaturgie a ãesk koncept písàov ch textû: Klára Latzková Asistenti reïie: Karel karka, Igor Ondfiíãek Asistenti choreografie: Tihana Strmeãki, Michal Matûj Produkce: Zdenûk Helbich Jazykov poradce: Zuzana âtveráãková Premiéra: 20. ledna 2018 na Hudební scénû Tento muzikál, kter známe pfiedev ím díky hudbû The Bee Gees a legendárnímu filmu s Johnem Travoltou, pro divadlo pfiepracovali Robert Stigwood, Bill Oakes a Ryan McBryde. Inscenaci hrajeme za pouïití ãesk ch dialogû v novém pfiekladu Stanislava Mo i. Inscenace je zpívána v anglickém originále a byla uvedena v dramaturgii Kláry Latzkové a za jazykové spolupráce Zuzany âtveráãkové. Muzikál se dostal na repertoár na eho divadla ve Èastnou chvíli. Nejprve zapûsobil fakt, kter m bylo nové divadelní zpracování dnes jiï klasického pfiíbûhu. Tanec ne jako hlavní atrakce této show, n brï jako útûk celé novû dospívající generace pfied hrûzami na eho svûta. Fyzická i psychická energie tu tryská mnohem více ze vzteku z bezcílné existence neï z chuti exhibovat. Druh m v znamn m dûvodem pro uvedení jednoho z nejnároãnûj ích muzikálû byla absolutní pfiipravenost souboru jej technicky a na maximální moïné úrovni zvládnout. Pfiedností reïie této inscenace je pfiedev ím minucióznû dokonalé simulování atmosféry americk ch sedmdesát ch let vãetnû úãinného zmaterializování ãasû, kdy se v klubech fiádilo v rytmu taneãního diska. ReÏisér ve své interpretaci zdûrazàuje logick opakovan útûk mladé generace pfied rodinn mi problémy a spoleãensk m rozãarováním a hned od samotného úvodu nastoluje i rûzné sociální existenãní problémy, se kter mi se musejí mladí lidé této konkrétní generace pot kat. Jednou z nejv znamnûj ích pfiedností inscenace je choreografie Igora Barberiãe, která je jedineãná svou originalitou, neokázalostí, a pfiitom strhává obecenstvo k nad ení v kaïdém svém momentu. Je stejnû tak divoká, jako i lyrická, je nádhernû vzne ená a v podstatû vïdy dechberoucí. Je nápaditá a moderní pfiesto, Ïe pracuje s odkazy k minulosti a vyuïívá jak prvkû klasiky, ãi pouïívá prvky latinskoamerick ch tancû. Nutné v ak je pfiedstavy choreografa na jevi ti bravurnû odtanãit, coï se celé na í company i sólistûm bezchybnû dafií. Velkou pomocí mu byli oba jeho asistenti Tihana Strmeãki a Michal Matûj. 6

7 Inscenaci nastudoval témûfi stejn realizaãní t m pûl roku pfied na í premiérou ve v carském Walenstadtu a jiï tehdy vedl perfektnû koprodukãní jednání Zdenûk Helbich. Nejv znamnûj í zmûny v brnûnské verzi se projevily ve scénografii. Jevi ti u nás dominuje svûtelná podlaha a scénograf Christoph Weyers v potfiebném tempu fie í v podstatû filmovû stfiihov scénáfi, kdy se bûhem okamïiku musí dûj odehrávat na zcela odli ném místû vûãi pfiedchozí situaci. Za v znamné pomoci projekcí a animací z ateliéru Petra Hlou ka ve spolupráci s Daliborem âernákem a v úchvatném svícení Davida Kachlífie se mu to s pomocí na í precizní techniky a za pouïití nespoãetn ch dekoraãních segmentû nav sost dafií. Jednotlivá prostfiedí jsou fie ena znakovû a tento odklon od pfiísné reality základnímu sdûlení inscenace v znamnû napomáhá. Kost my Andrey Kuãerové jsou posvûceny schopností její tvûrkynû vytváfiet na jevi ti barevná davová uskupení, aè uï pfiipomínající francouzské impresionisty, nebo jindy zase ãernobílé expresionistické filmy. V echny kost my jsou fie eny jednodu e, s citem i vzácn m ohledem na celek. I orchestrace z dílny Tomá e Küfhabera se oproti v carské verzi v znamnû promûnila. Kompozice pro sedmiãlennou kapelu, pro niï rovnûï vytvofiil nové aranïmá, se stala základem, kter promûnil na skvostnou hudbu pro 26 muzikantû v na em orchestru. Kvalita se tím v raznû posunula a diváci si tak mohou uïít napfi. navíc pouïit ch dechov ch nástrojû, pfiiãemï je tfieba pochválit provedení nároãn ch saxofonov ch sól v podání Antonína Mühlhansla a Lubora Pokludy. Hudebnû projekt nastudovali Tomá Küfhaber s Emou Mike kovou a oba pfiesnû, s energií a nad ením inscenaci dirigují. Sbory preciznû pfiipravil sbormistr Karel karka a velk m dílem k úspûchu pfiispûly i korepetitorky Monika Jakubíãková, Jaroslava Michalíková a Zuzana Kadlãíková. Hudba je i skvûle transportována k divákûm díky práci hudebních reïisérû Michala Huly a Martina Pitzmose pod supervizí Jifiího Topola Novotného. 7

8 Cel umûleck soubor Mûstského divadla Brno nabízí v Horeãce sobotní noci maximální profesionální dynamick záïitek v podobû preciznû zahran ch, odzpívan ch a úïasnû odtanãen ch ãísel. Drobnou roli Policisty ztváràuje pfiesnû Ondfiej Biravsk. Dal í malou roli Mr. Beckera vybavil Patrik Bofieck milou lidskostí podobnû jako Monika Svûtnicová alternující s Magdou Vitkovou v roli Zákaznice. To Karel karka se v roli Zákazníka s úspûchem pokou í o komickou stylizaci popleteného a uspûchaného malého ãlovûka. Dfiívûj ího partnera Stephanie Jaye hraje perfektnû s nadhledem i díky své vrozené non alanci Rastislav Gajdo, kter zaujme i krátkou vyz vavou taneãní kreací. S ním tuto roli stejnû úspû nû alternuje Martin KfiíÏka. Pfiímo bájeãnou práci odvádûjí v inscenaci kolegové z mnohaãetné company, na kterou jsou kladeny v jimeãnû nároãné taneãní, ale i pûvecké úkoly. V ichni se s nimi vyrovnávají na skvûlé úrovni. Jak pánové Jakub Ressler, Luká Hlavat, Vladimír Strouhal, Mirek Kosík, Patrik Földe i, Jakub Li ka, Bohumil Vitula, Vojtûch Antl, Robert Rozsochateck, tak i úïasné dámy Hana Mike ková, Svetlana Hru kociová, Tereza Tejkalová, Veronika Jirou ková, Michaela Baladová, Martina Andelová, Simona eligová a Lucie Lioliasová. Kolegynû Pavlína Palmovská a AlÏbeta Trembecká je tû nad tuto krásnou práci vytváfiejí v inscenaci roli setry hlavního hrdiny Lindy, kterou staví sv m sympatick m v konem nûkam do období vrcholu puberty. Vedle velké práce v company se zde bl sknou v roli suverénní a zku ené lvice parketu Barbora Musilová v alternaci s Krist nou Ga perákovou a v roli pfienaivní mladé slepice Doreen Markéta Pe ková nebo Petra imberová. Mimo úkolû v company se taneãnû zaskví hned nûkolik kolegû a kolegyà. Jako Chester Brinson dynamick David âernák nebo uhranãiv Michal Matûj, v roli jejich partnerky Shirley Charles po v ech stránkách ikovná Renáta Mrózková nebo skvûlá Barbora Onderková. PfietûÏké role mají pfiedstavitelé páru, kter musí tanãit lépe neï hlavní hrdinové Tony se Stephanií. V roli Cesara Rodrigueze se s tímto nárokem stateãnû a úspû nû na stfiídaãku perou elegantní Petr Drábek i neskuteãnû pruïn aï gumov Tomá Smiãka. 8

9 Jejich hispánskou partnerku Marii Huertu tanãí okouzlující Lenka Fuãíková nebo pfiesvûdãivá Martina Koãková. V hereck ch rolích inscenaci sv mi v kony zdobí Tomá Sagher jako nervózní a zakomplexovan majitel prodejny s barvami Fusco. S ním tuto roli alternuje v lidovûj ím, av ak herecky pfiesném pojetí Jan Apolenáfi. V teãná je Erika Kubálková jako bigotní Tonyho matka Flo Manero. Její koneãné zklidnûné prozfiení je lidsky nesmírnû hodnotné. Jana Musilová stejnou roli pojímá s nádhernou srdeãností, starostlivostí i pfiesvûdãivou touhou po udrïení rodinn ch základû. Martin Havelka vybavil Tonyho otce Franka Manera Sen. bohatstvím svého irokého talentu od letargie aï po explozivní komentáfie jiï se lého muïe. Jakub Uliãník ve stejné roli uplatàuje metodu odpoãívajícího lva a sympaticky tak stfiídá polohy agresivních útokû s bdûl m pospáváním. Jifií Mach hraje a zpívá Tonyho bratra Franka Jr. s maximálním nasazením a je ve v ech polohách role dobovû revoluãnû se rozhodujícího mladého muïe, kter ztratil iluze o tomto 9

10 svûtû, pfiesvûdãiv. Luká Vlãek stejnou postavu zdobí svou melancholickou laskavostí, hraniãící se svatou nevinností. Tonyho pfiítele Joeye hraje Luká Janota jakoby na pokraji rau e. Je po v ech stránkách oddan kaïdé situaci a svou vzácnou osobitostí vytváfií zvlá tnû zajímav pól mezi mlad mi ztracenci té bezcílné doby. Marek Koláfi pojímá stejnou roli více razantnû a zemitû. V teãn v kon, a to po v ech stránkách, zde odvádí Ondfiej Studénka v roli dal ího z Tonyho kamarádû Double J. V kaïdé situaci suverénnû nepatfiiãnû sebevûdom, ãímï pomáhá na jevi ti zásadnû nastolit milieu postpubescentní spoleãnosti. Svûtu diskotéky zde suverénnû vládne jednoznaãnû zhulen D. J. Monty, kterého na 111% hraje Ale Slanina jako jakéhosi narcisistního Adonise a jeho alternant Robin Schenk pak navíc úspû nû zdûrazàuje lokální fanatismus své postavy. V teãn v kon zde odvádí Dagmar KfiíÏová v roli Annette. Své roli se absolutnû odevzdává, nehledíc na to, Ïe je její postava extraktem trapnosti. UÏívá si jí v plném ztotoïnûní a s kompletní technickou bravurou. Tuto roli s ní na úrovni alternuje Katefiina Marie Fialová. Hvûzdou veãera je Viktória Matu ovová v postavû jakési boïí prûvodkynû dûjem Glorie. Sv m dokonal m v konem drïí pfiíbûh v hrsti. Své publikum okouzluje jak milou nadsázkou, tak i pûveckou brilancí. S ní bájeãnû alternují Katarína Ptáãková a Krist na DaÀhelová, která navíc v inscenaci s obdivuhodn m pfiehledem korunovan m v teãn m v sledkem vytváfií i hlavní Ïenskou roli Stephanie. Daniel Ryme je po v ech stránkách skvûl jako nesebevûdom a váhající Bobby C. S ním velmi dobfie alternuje Radek Novotn, kter v této roli podává jeden ze sv ch nejlep ích dosavadních v konû v na em divadle. V teãn mi pfiedstavitelkami nejvût í Ïenské role Stephanie jsou taneãnû, herecky i pûvecky skvûlé Svetlana Janotová a Ivana VaÀková. Jejich vysoké sebevûdomí vypl vající z absolutní technické bravury, osobnostního kouzla a herecké suverenity dodává inscenaci tolik potfiebnou Èávu. Králi veãera jsou pak Kristian Pekar a Marco Salvadori alternující hlavní roli inscenace Tonyho Manera. Vedle taneãní a hlasové suverenity u Kristiana Pekara je na jeho v konu nesmírnû cenné i herecké pojetí. Nejde mu vûbec o lacinou imitaci ikonického Travolty. Na el si vlastní a mimofiádnû pfiesvûdãiv v raz a v této postavû vytváfií jednoznaãnû zatím nejlep í v kon ve zdej ím angaïmá. Pûvecky, herecky ani taneãnû mu nelze nic vytknout. Pfii Pekarovû jevi tní existenci se mnozí zdráhají uvûfiit, Ïe Horeãka sobotní noci nebyla psána pfiímo pro nûj. Ve v ech ohledech je mu vyrovnan m partnerem v této alternaci po v ech stránkách dokonal Marco Salvadori. Jsem nesmírnû rád, Ïe máme v na em divadle hned dva tak mimofiádnû kvalitní pfiedstavitele pro tuto extrémnû nároãnou roli. Pro v carskou produkci byly pofiádány hned tfii velké konkurzy v Berlínû, Milánu a Curychu, z nichï nakonec vze el jedin moïn interpret této role. Plnû koncentrovan v kon v ech v této mimofiádné inscenaci pfiivádí publikum do absolutního varu a kaïdé pfiedstavení je doprovázeno nekoneãn m potleskem vestoje. Nav sost ãistá orchestrální, pûvecká a taneãní interpretace, mimofiádnû nadaní sólisté i ãlenové company a s tím spojená prozíravá práce i dal ích kolegû z realizaãního t mu to se pak nelze divit tomu, Ïe diváci i odborná kritika jsou beze zbytku nad eni. Inscenace úspû nû reprezentovala brnûnskou i ãeskou divadelní kulturu ve slovinské PortoroÏi a v nûmeckém Ingolstadtu, kde byla uvedena ãtyfii pfiedstavení s dialogy v nûmeckém jazyce. Poãet repríz k : 52 10

11 Arthur Miller âarodùjky ZE SALEMU Historické drama ReÏie: Mikolá Tyc Pfieklad: Katefiina Hilská Inscenaãní úprava: Mikolá Tyc a Jan otkovsk Scéna: Andrej ëurík Kost my: Aneta GrÀáková Hudba: Jifií Hájek Pohybová spolupráce: Adéla Stodolová Svûteln design: David Kachlífi Dramaturgie: Jan otkovsk Asistent reïie: Jakub Przebinda Premiéry 10. a 11. února 2018 na âinoherní scénû 2018 FOTO TINO KRATOCHVIL DESIGN PETR HLOUŠEK Dramaturgie Mûstského divadla Brno pravidelnû dbá o nasazování her z bohaté svûtové pokladnice klasick ch titulû, které svou mimofiádnou silou mohou promlouvat i k souãasn m divákûm. A nejinak se to stalo i v pfiípadû skvûlého dramatu âarodûjky ze Salemu Arthura Millera, jednoho z nejvût ích dramatikû 20. století. Jeho pfiíbûh se zakládá na skuteãn ch historick ch událostech. âarodûjnick soudní proces, k nûmuï do lo v massachusettském Salemu v roce 1692, je jednou z nejtemnûj ích kapitol americk ch dûjin. Pfiíbûh o tom, jak se z nejprve nevinného noãního dobrodruïství mlad ch dívek postupnû stává krut a nesmysln hon na ãarodûjnice, psal Miller jako analogii mccarthismu v Americe 50. let. Hra v ak, bohuïel, i dnes ukazuje svou nadãasovou sílu, neboè davová hysterie, potfieba prosazovat totalitnû jedinou svatou pravdu za kaïdou cenu i touha vyfiídit si úãty se sv mi bliïními pod zástûrkou boje za spravedlnost existují neustále, a to ve v ech dûjinn ch obdobích i zfiízeních. Millerovo drama za pûta edesát let od svého vzniku nikdy neopustilo svûtová jevi tû a bylo jen otázkou ãasu, kdy se objeví taky na tom na em. Situace, do níï se dostane hrd John Proctor, farmáfi, kter se neohroïenû postaví soudní zvûli, je fascinujícím extraktem dramatického boje lidské cti s omezenou tupostí. ReÏisérem inscenace je Mikolá Tyc. Jeho mrazivû souãasné pojetí historického pfiíbûhu tûïí ze silného textu a mistrnû vyuïívá v teãné herecké osobnosti na eho divadla. Hraje se ve v teãném pfiekladu Katefiiny Hilské a v inscenaãní úpravû reïiséra inscenace, kterou pfiipravil s dramaturgem Janem otkovsk m. Scéna Andreje ëuríka s v born m svícením Davida Kachlífie dobfie evokuje vefiejn prostor a svou zámûrnou indiferentností skvûle napomáhá divácké koncentraci na dûj pfiíbûhu. Temné a k souãasnosti i pfies historické stfiihy odkazující kost my Anety GrÀákové pak dobfie poukazují nemûnnost lidské mentality. Hudba Jifiího Hájka vystihuje temnou podstatu lpûní na dogmatech, pov ení lïi na mocensk princip a vyuïití intrik proti spoluobãanûm s cílem zbohatnout. V teãnou práci odvedli a dílu nesmírnû pomohli Eli ka Skálová s Danem Ryme em, ktefií suverénnû nazpívali acapellová sóla. Pohybová spolupráce je dílem Adély Stodolové a úspû ná jazyková spolupráce pak Evy Spoustové. 11

12 V rolích bifiicû Herricka a Hopkinse pomáhají v inscenaci navozovat atmosféru slepé poslu nosti vyvûrající ze strachu sv mi plnû zodpovûdn mi v kony Ondfiej Halámek a Jakub Przebinda. Ezekiela Cheevera, naivnû aktivního kolaboranta hraje s patfiiãn m nad en m pfiesvûdãením Vojtûch Blahuta. Barbora Remi ová, Katefiina Marie Fialová i Nikol Wetterová v raznû napomáhají sv mi extrémnû exaltovan mi v kony mlad ch dívek Zuzany Walcotové, Mercy Lewisové a Betty Parrisové vytváfiet s dal ími kolegynûmi situace názorovû i emocionálnû pfiedstíran ch spoleãn ch stanovisek, z nichï aï mrazí. Právû tyto ãarodûjnické scény reïisér realizuje jako doklad toho, Ïe lidé mohou b t ve své negativní ãlovûãí podstatû sv m bliïním mnohem nebezpeãnûj í neï pfiípadné ãarodûjnice skuteãné. Postavu Soudce Hathorna odvádí Zdenûk Bure na bázi sv ch zku eností naprosto pfiesvûdãivû jako omezeného ãlovûka fiídícího se pouh mi formálními zákony. Miroslava Koláfiová hraje Rebeccu Nurseovou jako bytost z druhého bfiehu a sv m v konem pfiedjímá její tragick osud. Putnam v podání Alana Novotného je nebezpeãn muï, kter zpovzdálí v e su e kontroluje a mírnû koordinuje tak, aby sám získal co nejvût í profit. Okázalou oporou mu je jeho Ïena, chladná Anna Putnamová v precizním provedení Hany Kováfiíkové. Titubu vytváfií Marta Matûjová z kfiehk ch mentálních dílkû povahy naivní, dûvûfiivé pfiítelkynû, av ak ve v sledku obûti, kdy svûj charakter obûtuje lïi. Jan Mazák zde podává jako v emocn Místoguvernér mistrovsk hereck v kon. Jeho postava vyniká chladnou pfiesností a slep m aï fanatick m zaujetím. Skvûl je rovnûï v momentech, kdy jako by zvaïoval i jiné aspekty událostí, které vy etfiuje, i kdyï je nakonec vzhledem ke své slepé vífie vïdy opou tí. Viktor Skála jako knûz Parris akcentuje v této postavû pfiekotnou hysterii, která vyvûrá ze strachu o jeho kariéru. Michal Isteník coby knûz Hale pfiedvádí ve své roli obrovsk v voj ãlovûka-vykonavatele od jednoznaãného odsouzení, pfies pochyby aï k odvaze postavit se zrûdné realitû. V raznou postavu zemitého sedláka Gilese Coreyho vytváfií perfektnû Zdenûk Junák. 12

13 SloÏitou vnitfiní rozkolísaností charakterizuje v bornû Eli ka Skálová roli Mary Warrenové. Prostá mladá dívka, která neunese nátlak mocného okolí i sv ch druïek. Postavu Abigail Williamsové, zhrzené milenky Johna Proctora, fanatiãky a lháfiky, ztváràuje bájeãnû Barbora Goldmannová. S absolutním zaujetím pfiedvádí promy lenû strhující v kon. Lenka Janíková jako Ïena farmáfie Proctora odvádí v inscenaci nádhernou hereckou práci, kdy nejprve tûïí ze svého Ïivota prosáklého utrpením a zhrzeností, aby se z této psychické pózy zvedla k obranû skuteãn ch kfiesèansk ch zásad. Brilantní v kon v kaïdém okamïiku její jevi tní existence. Farmáfie Johna Proctora hraje úchvatnû Petr tûpán, kter nás ohromuje úïasnou jevi tní suverenitou, pfiehledem i závidûníhodn m citem pro kaïdiãk detail. Na tûstí dal autor jeho postavû do vínku konkrétní hfiích, kter herci nedovolí ztváràovat ãirého hrdinu. O to v ak silnûj í jsou v echny dramatické situace, kter m je vystaven a kdy v souboji s vlastní i obecnou morálkou pfiiná í sv m chlapsk m konáním na jevi tû aï antické utrpení, ze kterého logicky nemûïe b t Ïádné pozitivní v chodisko. Mimofiádné a zaujaté v kony, pfiesn a atraktivní reïijní v klad, v teãnû zvolené prostfiedky a tak není divu, Ïe takto vytfiíbenû ucelená zpráva o ideové zvûli strhává diváky k absolutní a nad ené pozornosti. Tato v jimeãná inscenace je od premiéry pfii v ech reprízách pravidelnû odmûàována dlouh m potleskem vestoje a kritika nad ní ne etfií chválou. Poãet repríz k : 27 13

14 Glenn Berenbeim, Shuki Levy, David Goldsmith P EDSTAV SI Muzikál o síle lidství 2018 FOTO TINO KRATOCHVIL DESIGN PETR HLOUŠEK ReÏie a úprava: Petr Gazdík Pfieklad: Petr Gazdík, Zuzana âtveráãková Hudební nastudování a dirigent: Dan Kalousek Scéna: Emil Koneãn Projekce: Petr Hlou ek Kost my: Eli ka Ondráãková Lupaãová Choreografie: Lucie Holánková Asistent reïie: Igor Ondfiíãek Asistenti choreografie: Krist na Ga peráková, Jakub Li ka Produkce: Zdenûk Helbich Dramaturgie: Klára Latzková Kontinentální premiéra: 10. bfiezna 2018 na Hudební scénû Je vhodné si stále pfiipomínat, Ïe jednou ze základních premis zdûvodàující v stavbu Hudební scény Mûstského divadla Brno bylo poskytnout odpovídající platformu pro vznik ãi uvádûní soudob ch hudebních inscenací, coï se jiï témûfi tfiináct let dafií naplàovat. Muzikál hudebního skladatele Shuki Levyho, libretisty Glenna Berenbeima a autora pís- Àov ch textû Davida Goldsmithe Pfiedstav si je ve svém Ïánru pro fascinující pfiíbûh a skvûlé celkové zpracování naprosto ojedinûl m dílem. Pfiíbûh se odehrává ve dvou hlavních ãasov ch rovinách. Tou první je Var ava roku Nacisté právû likvidují divadelní spoleãnost Daniela Warshowského a jeho herce vyhánûjí s ostatními Îidy do nuzn ch podmínek var avského ghetta. Daniel se rozhodne i tady v divadelní práci pokraãovat, aby dodal jeho obyvatelûm trochu nadûje a snad i zábavy. Zaãne tady zkou et muzikál na téma starodávného pfiíbûhu o obléhání Masady. Právû zde, v roce 66 na eho letopoãtu, vypuklo Ïidovské povstání proti fiímské nadvládû. Na stolové hofie, kousek od Mrtvého mofie, skupinka ÎidÛ vybudovala pevnost, která se na dlouhá staletí stala symbolem odhodlání a marné touhy po vítûzství. Skuteãn pfiíbûh konãí sebevraïdou devíti set edesáti muïû, Ïen a dûtí, ke které se obyvatelé pevnosti rozhodli tûsnû pfied zdrcujícím útokem desáté fiímské legie. Historie jako by se opakovala. Obyvatelé ghetta stojí pfied podobn m rozhodnutím jako jejich dávní pfiedci, i kdyï jejich konec je stejnû neodbytn jako konec jejich pfiedchûdcû. Svûtovou premiéru v Lond nû provázelo mnoho nedorozumûní i fiízené zá ti, která se zbyteãnû omílala i pfii na em uvedení. Naprosto ojedinûl a mimofiádnû siln záïitek z tohoto jevi tního díla v ak Ïádnému z na ich divákû ani aktérû nedokázala pokazit. ReÏisér Petr Gazdík realizuje jímavé poselství veskrze smutného pfiíbûhu s absolutním pfiehledem, jevi tní fantazií, zdrcujícími symboly i pfiekvapiv m, av ak patfiiãn m humorem, a tak vytváfií spolu s poãetn m kolektivem nesmírnû silnou inscenaci, která na ãeské muzikálové scénû nemá obdoby. Cel soubor pojímá toto pfiedstavení jako jist typ bohosluïby, neboè se s pfiíbûhem ztotoïàuje nejenom umûlecky, ale i lidsky. Nad enû vûfií v jeho hloubku, sílu a poselství. Hraje se v citlivém pfiekladu Petra Gazdíka a Zuzany âtveráãkové. Inscenace pro la vnímavou dramaturgií Kláry Latzkové a Petr Gazdík se stal i autorem 14

15 jevi tní úpravy. Nápaditá choreografie je dílem Lucie Holánkové, která pfiedev ím pomocí tyãí osvûïila pohybová sdûlení inscenace neobvykl mi prvky a zhusta rovnûï úãelnû pou- Ïívá rûzné taneãní formace jako souãást scénografie. Inscenaci v mnohém urãuje víceúrovàová scéna Emila Koneãného, kter na jevi ti postavil obrovskou konstrukci pfiipomínající vûï tovární haly. V pûli tuto vûï pfietíná ochozem, jak msi velk m balkónem, ve spodním patfie jsou velká otevírací vrata evokující jak vûzení, tak i poslední cestu z nûj. Technicistní odosobnûlost tohoto prostoru znamenitû evokuje sklíãenou atmosféru ghetta a zároveà se jedná o metaforickou citaci samotné Masady. Je to prostor, z nûhoï není úniku. Svûtelná reïie, na Hudební scénû snad poprvé, byla vzhledem ke krátké nemoci D. Kachlífie pfiedpfiipravena Martinem Seidlem a Danem Kachlífiem, ktefií tuto práci zvládli skvûle. Dekorace v bornû doplàují projekce Petra Hlou ka. V teãné jsou kost my Eli ky Ondráãkové Lupaãové, která zejména v materiálech a stfiizích civilních atû Ïidovsk ch Ïen zachytila pfiesnû styl onûch smutn ch ãasû. Naprosto v jimeãná je zde samotná hudba, která v úpravû Dana Kyzlinka má charakter aï symfonické filmové muziky. Ve v sledku je úïasnû celistvá, dramatická a hladce prorûstající dûjem. Hudba logicky nepostrádá prvky klezmeru. Sborová ãísla, jednotlivé songy ãi efektní dueta se z ní rodí naprosto nenásilnû. Interpretace této hudby klade obzvlá tní nároky na hráãe ÏesÈové sekce. Jsou zde v teãnû provedena i ãetná houslová sóla, která v sostnû dobfie hrají na i koncertní mistfii Franti ek kolafi a Zdenek Svozil, a sóla violoncellová v brilantním provedení AlÏbûty Poukarové ãi Martina Havláta. V ichni hráãi v orchestru vysoké nároky na nû kladené splàují na v bornou. Orchestr je ikovnû skryt za scénou a pohled do podsvíceného kotle s hudebníky diváka nijak nerozptyluje. O bájeãné hudební nastudování vãetnû pfiípravn ch prací se sbory se postaral jedin dirigent inscenace Dan Kalousek, kter rovnûï s pfiehledem dirigoval zatím v echny reprízy. Orchestr pod jeho vedením a za hudební reïie Michala Huly s pomocí hudební supervize Jifiího 15

16 Topola Novotného podává po v ech stránkách skvûl v kon. Dan Kalousek inscenaci spoleãnû s Jaroslavou Michalíkovou a Monikou Jakubíãkovou zodpovûdnû nakorepetovali. Je zapotfiebí, jako jiï mnohokrát, ocenit práci dal ích kolegû v men ích rolích stejnû jako odevzdanost a profesionalitu ãlenû mnohaãetné company jako i v konû obou chlapcû Gazdíkov ch, Josefa a Adama, ktefií s pfiehledem zvládli dal í tentokrát dvojroli dnes jiï svého bohatého repertoáru: Leona, syna Daniela a Hannah, a Davida. Své kolegy v company skvûle na pozicích swingû hlídali Krist na Ga peráková a Jakub Li ka, ktefií se v bornû zhostili i práce asistentû choreografie. V ne pfiíli velké company, která v ak fungovala, jak se patfií, odvedli obrovsk kus práce kolegové Igor Mar álek, Luká Kuãera, Dana Puková, Monika Havlíãková, Vendula Hudcová, Renáta Mrózková, Barbora Musilová, Markéta Pe ková, Petra imberová, Simona eligová, Eva Ventrubová, Ondfiej Biravsk, David âernák, Daniel Ryme, Marek Koláfi, Petr Drábek, Bohumil Vitula, Tomá Smiãka a Lubo Goby, pfiiãemï mnozí z nich v inscenaci nastudovali v pozicích Understudy rûzné dal í stfiední i velké role. I v dal ím obsazení pouïil reïisér formu Understudy jako metodu, která mu umoïnila koncentrovanûj í zkou ení. Monika Svûtnicová hrála s pfiehledem postavu Hannah Warshowsky, pfiiãemï na vysoké úrovni odvedla i práci na dvojroli Sarah, Danielovy sestry a Naomi. Markéta Pe ková vyuïila velmi pfiesvûdãivû svého dramatického potenciálu pro roli Esther a skvûle se zhostila také postavy Rebeccy. Igor Ondfiíãek postavu démonického dûstojníka SS, Hauptsturmführera Blicka vybavil suverénní pfiesvûdãivostí i zrûdnou normálností. Tuto roli s ním neménû úspû nû alternuje mrazivû pfiesvûdãiv Ondfiej Studénka. Nad eného a aktivního Schloma s vyuïitím sv ch rûzn ch dovedností pfiedvádí na jevi ti jímavû Daniel Ryme, kter rovnûï nûkolikrát senzaãnû zastoupil roli Izzyho. Jacob Marka Koláfie je postavou spfiedenou z logick ch obav i nutnosti neztratit tváfi v roli Jana se pak posunuje do sféry pfiesného charakterového herectví. 16

17 Luká Vlãek hraje jako Izzy kfiesèanského sluhu Pompeye s kouzeln m odevzdáním a vkusnou nadsázkou. Jeho dialog v fiímském zajetí s Îidem Aaronem, ve v borném a moudrém podání Roberta Jíchy (Jan), o rozdílném pfiístupu k Ïivotu podle náboïenství patfií k vrcholn m momentûm inscenace. Ne Èastnou Lolu, která doufá, Ïe se mûïe vykoupit z beznadûje, hraje a v postavû Salome tanãí v bornû Diana Velãická, s níï tuto dvojroli alternuje znamenitû i Eva Ventrubová. Otta a ve hfie na jevi ti ímského vojáka Rufuse, posedlého touhou po moci, hraje v teãnû Ale Slanina. Adama, ãlena odboje a ve hfie Legionáfie Silvu realizuje Du an Vitázek jako bytost posedlou touhou okamïitû v echno zmûnit ve prospûch t raného národa, touhou po boji proti tyranovi. Jeho v kon je doslova strhující. S patfiiãnou moudrostí vytváfií krásnou jevi tní postavu v osobû Adolpha Warshowskeho, otce Daniela i postavu Císafie Ladislav Koláfi. Jeho obdivuhodn klid je ozdobou i této inscenace. S ním stejnou dvojroli úspû nû alternuje Miloslav âíïek. ManÏela Danielovy sestry Sarah Maxe i postavu Jeremiaha pojímá Tomá Sagher v nádherné slohu, kdy z jeho v konu vnímáme a cítíme odvûk rozpor národa jeho postav, zda bojovat za svou svobodu a zemfiít, ãi se podfiídit vûli usurpátora a Ïít svûj Ïivot v podruãí a potupû. Dvojroli Sarah a Naomi posvûcuje Ivana VaÀková sv m v jimeãn m dramatick m umûním i osobnostní vzne eností. Danielovu dceru Rebeccu a souãasnû rebelku Tamar, jejíï láska k Adamovi-Silvovi se prolíná obûma rovinami pfiíbûhu, hraje naprosto pfiesvûdãivû Krist na DaÀhelová. Je stejnû tak lyricky kfiehká jako i razantnû odváïná. Technicky naprosto dokonalá a je radost si uïívat její suverénní jevi tní existence. Ústfiedního hrdinu, principála herecké spoleãnosti Daniela Warshowského i vûdce rebelû Eleazara ztváràuje po v ech stránkách v born, typovû pfiesn Martin Havelka. Mimofiádnû tûïkou roli zvládá s obdivuhodnou vnitfiní pfiesvûdãivostí a díky své letofie, talentu a umûní je skuteãnou morální autoritou ve kerého jevi tního dûní. Muzikál Pfiedstav si není a nikdy nebude inscenací, kterou mûïeme reprízovat mnohokrát. Zfiejmû jej potká obdobn osud jako jiné na e dílo, Probuzení jara, coï neznamená, Ïe není úspû n. Naopak! Siln a dojemn pfiíbûh své publikum doslova pfiimrazil k sedadlûm, o ãemï svûdãí aï hmatatelnû napjaté ticho v sále po celé pfiedstavení i dlouhé boufilivé ovace po jeho skonãení. Ohlas je zcela mimofiádn a inscenace nás v bornû reprezentovala na festivalu Dokofián pro hudební divadlo Brno Poãet repríz k : 21 17

18 Molière LAKOMEC Komedie, v níï o peníze jde aï v první fiadû ReÏie a úprava: Stanislav Mo a Pfieklad: Zuzana âtveráãková Scéna: Jaroslav Milfajt Kost my: Andrea Kuãerová Svûteln design: David Kachlífi Hudba: Mirko Vuksanoviç Dramaturgie: Jifií Závi Asistent reïie: Jan Mazák Produkce: Zdenûk Helbich Premiéry 24. a 25. bfiezna 2018 na âinoherní scénû 2018 FOTO TINO KRATOCHVIL DESIGN PETR HLOUŠEK Dobré divadlo vïdy zdobí kvalitní komedie a nejinak se tomu stalo v pfiípadû nasazení tohoto nesmrtelného díla Molièrova, které uvádíme ve zcela novém pfiekladu Zuzany âtveráãkové. Pfieklad Svatopluka Kadlece z poãátku padesát ch let zní dnes pfiece jenom archaicky Úprava reïiséra inscenace Stanislava Mo i od poãátku kalkulovala obdobnû jako v pfiípadech Shakespearov ch dramat Benátsk kupec a Král Lear s tím, Ïe se v titulní roli objeví Boleslav Polívka. To v e se odehrávalo pod kontrolou moudrého dramaturga Jifiího Závi e. Scénograf Jaroslav Milfajt za pomocí svûtel Davida Kachlífie pojímá scénu v souladu s reïijní koncepcí hyperrealisticky. Procovsk pokoj evokuje hned na prv pohled blahobytnou jistotu. Kost my a masky Andrey Kuãerové jsou rozpustile pestré, odpovídající dobû, kdy se pfiíbûh odehrává, a samy o sobû vypovídají o tom, Ïe se hraje komedie. Za tuto kreaci získala její autorka Cenu Kfiídel. Bájeãná je jednoduchá a pfiitom mnohov znamná hudba Mirka Vuksanoviãe. V bornû napomáhá celkovému rozpustilému duchu inscenace, kterou pomáhá i skvûle rytmizovat. Lakomec je samozfiejmû pfiedev ím fra ka a v ichni kolegové to na jevi ti sv mi v kony potvrzují. Hrají disciplinovanû a v souladu s celkovou koncepcí jsou zde nûkter m dovolena i rûzná improvizovaná extempore. Patrik Bofieck jako Policejní komisafi vede úspû nû, odpovûdnû, stroze i ponûkud sebestfiednû vy etfiování oné loupeïe tisíciletí. Hned dvûma libery jsou zde vychrtlí Harpagonovi v udypfiítomní a potutelnû zákefiní sluhové St blo Jakuba Uliãníka a Treska Alana Novotného, ktefií zdárnû pomáhají vytváfiet v jeho domû nástin situace, která hovofií o tom, Ïe stejnû tak, jako Harpagon okrádá jiné, je sám sv mi nejbliï ími podvádûn. Zprostfiedkovatele Pana Simona hraje Josef Jurásek jako nestranného a ponûkud jiï senilního filutu. Svou typickou energií podobnou síle uragánu, zde lehce slepou, definuje kyprou postavu Anselma, ztraceného otce Valéra a Mariany, jako vïdy renesanãní Zdenûk Junák. Jan Mazák na jevi ti s úspûchem vytváfií postavu sluhy Floka, kterého charakterizuje odzbrojující letargií i celkovû sympaticky zti en m projevem. Dagmar KfiíÏová je jako Mariana, o níï usi- 18

19 lují Harpagon i jeho syn Kleant, za maskou porcelánové panenky pûknû rozpustil m zvífiátkem s ostr mi drápky. Stejnû jako Svetlana Janotová která skvûle uïívá svého nádherného daru vytfiíbené komediální komiky v kombinaci se svou pfiirozenou vysokou inteligencí, aby v postavû Harpagonovy dcery Eli ky dokázala bûhem zlomkû vtefiin odehrát tolik, na co by jiní potfiebovali celé veãery To její milenec Valér to vûbec nemá jednoduché. Musí slouïit hned dvûma pánûm, své lásce a nevyzpytatelnému Harpagonovi. Jifií Mach v tom nakonec lítá docela velmi dobfie. V domnûlé dvojroli Kuchafie a Koãího na jevi ti v mnoha situacích triumfuje bájeãn Michal Isteník jako mistr Jakub, kter si ke svému potû ení a k ohromné radosti publika velkolepû uïívá kaïd moment své pfiítomnosti na jevi ti. Zemitû roz afn s perfektním citem pro timing jak slovního, tak mimického vtipu. K vrcholûm inscenace patfií v stupy dohazovaãky Frosiny v podání úïasné Aleny Antalové. Pfii své pfiirozené a v jimeãné atraktivitû si dokáïe ze sebe non alantním zpûsobem udûlat legraci a pfiitom si aristokraticky podrïet potfiebn odstup pfied nûkdy plebejsky roz afn mi ataky Harpagonov mi. Mezi ní a Bolkem Polívkou to v tom nejlep ím slova smyslu dokonale jiskfií. Bolek Polívka vkládá do svého lakomého Harpagona pfiimûfiené mnoïství svého geniálního klaunství, av ak v intencích dohodnuté koncepce nepojímá tuto hru v hradnû jako fra ku. Harpagona hraje pfiedev ím jako smutnû tragickou postavu, která si postupnû uvûdomuje své limity, a pfiedev ím pak své stáfií. PolívkÛv lichváfi Harpagon tak nakonec není natolik odpudiv i pfies svoji hamiïnost a sebestfiednost, tak jak je obvykle hrán. Je zde v mnohém podobn jinému kolegovi z klasické literatury, Donu Quijotovi. Ale Lakomce dne ní obecenstvo i pfies ve keré jeho chyby miluje. Snad proto, Ïe jsou to chyby v em velice blízce známé. V ak taky z jevi tû právû z Harpagonov ch úst uï po tfii staletí a v rûzn ch provedeních zní: Komu se smûjete? Sami sobû se smûjete! 19

20 A nejinak se tomu dûje i v na em divadle, kdy nadmíru nad ené publikum i kritika oce- Àují soudobost, atraktivitu a Ïivost tohoto provedení. Inscenace nás úspû nû reprezentovala jiï na fiadû zájezdû a dal í budou následovat. Poãet repríz k : 36 20

21 JARNÍ KONCERT S HRADI ËANEM MORAVSKÁ LIDOVÁ POEZIE V PÍSNÍCH úprava Zdenek Merta Krist na DaÀhelová - zpûv Viktória Matu ovová - zpûv AlÏbûta Poukarová - violoncello Antonín Mühlhansl - klarinet Zdenek Merta - klavír Zdenek Merta - MORAVIANA Variace na píseà Vandrovali hudci pro klavír a orchestr (svûtová premiéra) Martin Kasík - klavír Franti ek Segrado - zpûv Orchestr MdB fiídí Dan Kalousek Jifií Pavlica - CHVùNÍ Symfonická suita dialogû na texty Vladimíra Holana, Jana Skácela, Josefa Veselého, Michala Stránského, Jifiího Brabce, Du ana Vanãury a staroslovûnsk pfieklad Matou ova evangelia ReÏie: Stanislav Slovák Dramaturg: Zdenek Merta Hudební nastudování: Dan Kalousek Dirigent: Dan Kalousek Produkce: Vûra Kadlecová, Zdenûk Helbich Zvuková reïie: Jifií Topol Novotn, Michal Hula Premiéra: 14. dubna 2018 na Hudební scénû Poslední list Moje vina Poslední list - návrat Jdu já, jde ty, v ichni jdem Joan Krstitel Úãtování na vesmírn ch kontech Vtefiiny kfiehké Andûl stráïn Svût se mi vzná el Rozpomínání Krátk popis léta Haleluja Hradi Èan Orchestr MdB fiídí Dan Kalousek JiÏ tradiãní jarní koncerty byly v jimeãnû krásn m záïitkem pro na e publikum. Odehrály se 14. a 15. dubna. V první ãásti koncertu zaznûla ve svûtové premiéfie skladba Zdenka Merty Moraviana pro klavír a orchestr, která je symfonickou variací na proslulou moravskou lidovou píseà Vandrovali hudci. Tu zazpíval vala sk bard Franti ek Segrado. Kompozice pracuje s folklórními motivy i kompoziãními metodami dvacátého století. Má charakter novodobé pocty moravsk m kulturním tradicím a pohybuje se na pomezí klasického klavírního koncertu a crossoveru. Koncert je zároveà virtuózním pfiedstavením sólisty, v tomto pfiípadû mimofiádného pianisty Martina Kasíka. Orchestr MdB inspirován tímto vynikajícím sólistou podal pod taktovkou éfdirigenta Dana Kalouska mimofiádn v kon. Vynikající souhru a zvuk orchestru vysoce ocenil i umûleck vedoucí Hradi Èanu Jifií Pavlica. PfieváÏnû jeho skladby doprovodil pak orchestr MdB v druhé polovinû veãera v hudebním projektu s názvem Chvûní. Tyto koncertní aktivity budeme i pro nádhernou odezvu obecenstva rádi i nadále realizovat. Poãet repríz k : 2 21

22 John Du Prez, Eric Idle, Graham Chapman, John Cleese, Terry Gilliam, Terry Jones a Michael Palin MONTY PYTHON'S SPAMALOT Bláznivá muzikálová komedie podle Monthy PythonÛ (Nov muzikál láskyplnû vykrádající film) 2018 FOTO TINO KRATOCHVIL DESIGN PETR HLOUŠEK ReÏie: Stanislav Slovák Pfieklad: Zuzana âtveráãková Hudební nastudování: Dalibor TuÏ Dirigenti: Dalibor TuÏ, Franti ek terbák Scéna: Christoph Weyers Scénické projekce: Petr Hlou ek Kost my a masky: Andrea Kuãerová, Adéla Kuãerová Choreografie: Martin Pacek Sbormistr: Jana Suchomelová Asistent reïie: Jan BroÏek Asistent choreografie: Michal Matûj Dramaturgie: Miroslav Ondra Produkce: Zdenûk Helbich Premiéra: 28. dubna 2018 na Hudební scénû John Du Prez, Eric Idle, Graham Chapman, John Cleese, Tery Gilliam, Terry Jones, Michael Palin to v echno jsou autofii tohoto bláznivého muzikálu, kter vznikl podle scénáfie poslednû jmenovaného a kter pfietavil do divadelní podoby jeden ze ãlenû slavné recesistické skupiny Eric Idle spolu s hudebním skladatelem Johnem Du Prezem. Slavná broadwayská premiéra se uskuteãnila v bfieznu 2005 a dílo pfiineslo sv m autorûm tfii Ceny Tony vãetnû té hlavní za nejlep í muzikál sezóny 2004/2005. Muzikál, kde Ïádn nápad není dost blázniv a kter je nabit absurdním bfiitk m humorem, se stal tím prav m bonbónkem nejen pro milovníky Monty Pythona. Lond nskou inscenaci jsme zaznamenali chvíli po její premiéfie a tû ili se, Ïe se jednoho dne objeví i na na í scénû, za coï je tfieba b t vdûãn producentu ZdeÀku Helbichovi, kter sv m pfiesvûdãením o moïném úspûchu tohoto titulu u nás nakazil i v echny ostatní ve vedení divadla i v realizaãním t mu. Inscenace mûla u nás premiéru v novém pfiekladu Zuzany âtveráãkové, kter v ichni vãetnû kritiky oceàují jako brilantní a v sostnû vtipn. Jedna z kritik dokonce pí e o tom, Ïe se písnû z této komedie koneãnû dají zpívat i v ãe tinû. Stanislav Slovák jako reïisér vyu- Ïívá ve kerého situaãního, slovního i charakterového potenciálu pfiedlohy k rozehrání cel ch smr tí jevi tního humoru. V teãnû mu k tomu slouïí témûfi pohádková scéna Christopha Weyerse podpofiená mistrn m svícením Davida Kachlífie, projekcemi Petra Hlou ka a okouzlujícími kost my i maskami Andrey a Adély Kuãerov ch. Dramaturgem tohoto rozdovádûného balábile byl Miroslav Ondra. O vynikající hudební nastudování se nav sost dobfie postaral Dalibor TuÏ, kter inscenaci s pfiehledem a pfii stfiídání se s Jakubem Urbanem i diriguje. Dalibor TuÏ u nás debutoval a jako dirigent dobfie uplatnil své bohaté zku enosti s Ïánrem muzikálu a stal se tak velk m pfiínosem jak pro nastudování, tak i pro zdafiilé reprízy. Orchestr hraje Ïivû, pfiesnû a s obvykl m nad ením, a to v e pod kontrolou hudebního reïiséra Martina Pitzmose a za 22

23 supervize Jifiího Topola Novotného. Sbory pfiesnû a peãlivû secviãila Jana Suchomelová. O kvalitní korepetice se postaraly Zuzana Kadlãíková a Jana Suchomelová, která navíc perfektnû nastudovala i sbory. Roztomilé jsou i v sledky snaïení ne pfiíli poãetné company, která v ak napomáhá zdobit celé toto zoufale rozpustilé jevi tní dílo, jemuï v pohybov ch a úchylnû taneãních scénách napomáhá um a fantazie choreografa Martina Packa. ZároveÀ je tfieba poznamenat, Ïe to v e se dûje pod pfiísnou taktovkou reïiséra, kter vesmûs nedovolí, aby humor v ech zde pfiítomn ch nepfiesáhl míru vkusu. Na pozicích swingû své kolegy z company bezpeãnû jistí Petra imberová, Robin Schenk, Bohumil Vitula, Simona eligo - vá a Barbora Musilová. Company, kterou tvofií Jakub Ressler, Barbora Goldmannová, Vendula Hudcová, Sára Milfajtová, Michaela Mrkosová, Eli ka Skálová, David âernák, Diana Velãická, Petr Drábek, Jakub Li ka, Igor Mar álek a Tomá Smiãka, jak uï je u nás zaïit m pravidlem, inscenaci dotváfií zodpovûdnou a v bornou prací s tím, Ïe si tentokrát mûïe i organizovanû zablbnout. BoÏímu hlasu nemohl zapûjãit svûj hlas nikdo jin neï laskav Zdenûk Junák. V teãnému vyznûní inscenace slouïí i odpovûdn, nûkdy v ak i náznakovû ílen v kon Jifiího Resslera ãi Joná e Floriána v rûzn ch men ích rolích napfi. Historika, Ne mrtvého Freda aj. Starostlivého Sira Bedevera odpovûdnû i efektnû hraje Rastislav Gajdo, s nímï tuto roli s pfiehledem alternuje Ondfiej Biravsk. Hyperpotroublého a stejnû tak poèouchlého Sira Galahada pak vybavují oba alternanti Luká Janota i Ale Slanina v teãnou tupostí hraniãící s nedelirantním stavem. Pro ty, ktefií nevûdí, co to je, vysvûtlení: 1 nebo 2 dny pfied deliriem vzniká tzv. nedelirantní stav, jenï nastane náhl m pfieru ením pfiíjmu alkoholu Tupohlavého Sira Robina pfiesnû sv m v konem na hranici sebezniãení vystihuje jak Marco Salvadori, tak i s ním alternující velmi pfiesvûdãiv Daniel Ryme. Unikátnû zaslepeného blba Sira Lancelota hraje s odpovídající odevzdaností i brilantním uïitím cizích, 23

24 a pfiitom pro v echny srozumiteln ch jazykû skvûle Du an Vitázek ve v borné alternaci Ondfieje Studénky. Jedinou vût í, av ak nepfiehlédnutelnou Ïenskou rolí je zde podivuhodnû bláznivû ztfie - tûná postava extravagantní hereãky donucené sexistick mi autory hrát Dámu z jezera. Andrea Zelová si díky své v sostné profesionalitû kombinované s vrozenou elegancí i patfiiãnou drzostí této figury skvûle a s nadhledem uïívá. Hana Holi ová, obdafiená vedle toho v eho, co je vyjmenováno u její kolegynû, si této role bájeãnû dopfiává s mimofiádnou chutí uï taky díky tomu, Ïe nemusí nic pfiedstírat. Jako Understudy své kolegynû skvûle jistí a roli realizuje i Sára Milfajtová. S nelehk mi úkoly, které s sebou nese postava prûbûïnû animujícího Patsyho, se v hluboké pokofie bájeãnû vyrovnává jak smutnû klaunsk Jan BroÏek, tak i na tvanû odevzdan Ondfiej Halámek. Petr tûpán jako Král Artu nenechává nikoho na pochybách, Ïe libovat si suverénnû a bez mrknutí oka v zabejãenosti, jíï charakterizuje svou pfiimûfienû hloupouãkou postavu, je pro nûj obzvlá tním potû ením. Luká Vlãek se pak se stejnou rolí dokáïe absolutnû ztotoïnit, aï si zahrává s nebezpeãím, Ïe pfií tû si ho Monty Pythoni vezmou k sobû. Spamelotu, tohoto podivuhodného divadelního útvaru si uïívají diváci pln mi dou ky, kritika jej vyná í do nebe a zajisté jej ãeká je tû mnoho dal ích repríz adorovan ch nad en mi diváky. Poãet repríz k : 29 24

25 Vítûzslav Nezval T I MU KET I bohat rsko - milostná hudební komedie o 12 obrazech podle románu Alexandra Dumase 2018 FOTO TINO KRATOCHVIL DESIGN PETR HLOUŠEK ReÏie: Igor Ondfiíãek Inscenaãní úprava: Igor Ondfiíãek, Klára Latzková, Miroslav Ondra Hudba: David Rotter Dramaturgie: Klára Latzková, Miroslav Ondra Scéna: Tomá Rusín Kost my: Roman olc Masky: Renáta koloutová Scénické projekce: Petr Hlou ek Umûleck záznam a stfiih pfiedstavení: Dalibor âernák Choreografie: Hana Va áková Pohybová spolupráce: Josef Jurásek Korepetice: Jana Suchomelová Svûtelná reïie: Martin Seidl Asistent reïie: Robert Jícha Produkce: Zdenûk Helbich Premiéra: 17. ãervna 2018 na Biskupském dvofie Biskupsk dvûr se stal jiï podeváté letní scénou na eho divadla a tentokrát v návaznosti na divácky veleúspû n historick muzikál Noc na Karl tejnû zde reïisér Igor Ondfiíãek uvedl jinou legendu svûtové literatury, básnickou adaptaci románu Alexandra Dumase Tfii mu ket fii z pera Vítûzslava Nezvala. âtyfiiatfiicetilet básník vytvofiil dramatizaci v roce 1934 na zadání dramaturgie Vinohradského divadla, a tak v Brnû pod ir m nebem v roce 2018 mohli na i diváci sledovat svûtoznám pfiíbûh pln lásky, intrik, stateãnosti a pfiedev ím nesmrtelného pfiátelství. Nezvalovy ver e se v peãlivé reïii Igora Ondfiíãka a v u lechtilém tvaru celé inscenace stávají hlavní devízou na í nejnovûj í inscenace. Sametové kost my Romana olce i peãlivé masky Renáty koloutové v souladu s dominantní scénografií Tomá e Rusína a za pomoci svûtelné reïie Martina Seidla a projekcí Petra Hlou ka pokládají estetick základ celkovému vnímání a jdou v souladu s krásnou reïisérovou koncepcí za cílem oslavy u lechtilosti srdce, které musí ve stfietech s pfietváfikou a fal í vïdy zvítûzit, na coï kladli dûraz i oba pfiísní i laskaví dramaturgové Klára Latzková a Miroslav Ondra. Hudba Davida Rottera je úãinná a vhodnû slouïí Nezvalov m ver Ûm, které peãlivû nakorepetovala Jana Suchomelová. O úãelné choreografie se s úspûchem postarala Hana Va áková. Nároãná pohybová spolupráce je dílem Josefa Juráska. Celkovû na jevi ti vystupuje témûfi edesát hercû a hereãek, ktefií spoleãnû vytváfiejí úctyhodné dílo. V zástupech rolí HostÛ, Lidu, DvofianÛ, SluÏebnictva, Mu ket rû, KardinálovcÛ a mnoha dal ích inscenaci v tom nejlep ím slova smyslu slouïí a zároveà ji sv mi v kony i sami sebou sam mi zdobí Petra imberová, Simona eligová, Dana Puková, Barbora Musilová, Vendula Hudcová, Dagmar HlavoÀová, Eva Jedliãková, Jifií Ressler, Bohumil Vitula, Michal Matûj, Igor Mar álek, Jakub Li ka, Mirek Kosík, David âernák, Tereza Smetanová, Miroslav Broum, Jifií Fridrich, Ivo Horák, Martin Tlapák a Jakub Jifiíãek. 25

26 V dal ích rolích srdnat ch mu ket rû, domnûl ch CestáfiÛ a jin ch lidiãek odvádûjí obrovsk kus obûtavé a efektní práce Joná Florián, Robert Rozsochateck a Marco Salvadori. Komorníkovi pana de Tréville, Hostinskému v Calais a dal ím postavám propûjãuje Josef Jurásek své bohaté zku enosti i aristokratick naturel. Jussaca, Velitele kardinálovy strá- Ïe, Prvního hráãe a dal í role pfiedvádí na oãekávané úrovni Marek Koláfi. Nádherné dvorní dámy a spoustu dal ích postav vytváfiejí s pfiehledem na e talentované a krásné kolegynû Markéta Pe ková, Sára Milfajtová, Eva Ventrubová, Katarína Mikulová a Katefiina Marie Fialová. Královského kancléfie stroze a zodpovûdnû stejnû tak jako i dal í role hraje Radek Novotn. Buckinghamova komorníka s potfiebnou anglickou úsluïností i dal í postavy se s pfiehledem odevzdává inscenaci Patrik Földe i. S elegancí sobû vlastní podává gargantuovsk v kon Jaroslav Zádûra coby První host i v dal ích, jen jemu pfiíslu ejícím figurám. Postavy La Porteho, Kardinálova písafie, Buckinghamova zlatníka a dal í role pfiedvádí suverénnû Miloslav âíïek. Z vûdãích figur inscenace je zcela nepfiehlédnuteln Robin Schenk v temné postavû Rocheforta. Pravidelnou ozdobou na ich projektû, a to i pod ir m nebem b vá neomylnû Jan Mazák, kter i tentokrát nezklame jako Otec d'artagnanûv, KardinálÛv písafi, První domnûl cestáfi a záfií i v dal ích postavách. Nejvût ím chudákem pfii v ech adaptacích Dumasova veledíla b vá Planchet, sluha d'artagnanûv a nejinak je to i v na í produkci, kde se tohoto úkolu v bornû vûrohodnû zhostil Daniel Ryme, podobnû jako Marek Hurák v roli Basina, sluhy Aramise, ãi Petr Drábek, sluha Athose, nebo Alan Novotn jako neomalen Mousqueton, sluha PorthosÛv. Barbora Remi ová, Dagmar KfiíÏová a Hana Va áková v rûzn ch postavách Ïen z lidu dotváfiejí inscenaci pfiesn mi studiemi. S radostí si diváci uïívají potfie tûnosti Pana Bonasieux v podání plnû kaïdé vtefiinû odevzdaného Patrika Bofieckého. Popleteného Krále Ludvíka XIII. odpovûdnû ztváràuje Robert Jícha, kter v tomto projektu skvûle vykonal i práci asistenta reïie. Viktor Skála se zvlá tní energií vlastní jen jemu v bornû kreslí svou postavu Kapitána mu ket rû De Trévilla. 26

27 Aristokratickou u lechtilostí vybavil Kristian Pekar postavu Vévody Buckinghama. Lucie Bergerová v teãnû hraje a znamenitû zpívá v roli ne Èastné Královny Anny. Pfiesnou studií je pak v kon Jifiího Macha v postavû úlisného Kardinála Richelieu. Záhadnou a proradnou Mylady hraje v bornû a s pfiehledem Barbora Goldmannová. Rozko nû milá i Ïensky protivná je Paní Bonacieux Eli ky Skálové. Na jevi ti dominuje mladicky euforick d'artagnan Jana BroÏka vynikající autenticitou i profesionálním zvládnutím mluveného textu. Sympatick mi partnery v rolích nezi tn ch pfiátel mu jsou dal í mu ket fii, zádumãiv Athos Ale e Slaniny, roz afnû barokní Porthos Jakuba Uliãníka i jemn Aramis Ondfieje Studénky. Diváci na ich nov ch Tfií mu ket rû jsou nad eni, inscenace vyprodaná a kritici ne etfií chválou. Co více si pfiát? Poãet repríz k : 10 27

28 Karel Cón, Petr tûpán, Jan otkovsk, Stanislav Slovák OSMYâKY Totální unféerie z dûjin národa ãeského 2018 FOTO TINO KRATOCHVIL DESIGN PETR HLOUŠEK ReÏie: Stanislav Slovák Hudební nastudování a dirigent: Karel Cón Dirigent: Tomá Küfhaber Scéna: Jaroslav Milfajt Kost my: Andrea Kuãerová Choreografie: Martin Pacek Scénické projekce: Petr Hlou ek Dramaturgie: Miroslav Ondra, Jan otkovsk Asistent reïie: Jan BroÏek Asistent choreografie: Michal Matûj Premiéra: 15. a 16. záfií 2018 na âinoherní scénû Rok 2018 nám pfiinesl hned na prv pohled milou povinnost vyrovnat se hned se dvûma v jimeãn mi jubilei, které si pfiipomínal cel ná národ. Rok 1918, tedy ustanovení samostatného âeskoslovenského státu, a rok 1968, brutální okupace vojsky Var avské smlouvy. Autofii scénáfie na eho pfiedstavení se rozhodli, Ïe nebudou rekapitulovat pouze tato dvû, byè v znamná v roãí, ale Ïe je zapotfiebí totálního historického ohlédnutí se do dûjin na eho národa a aè uï na historicky reáln ch kfiiïovatkách na eho osudu ãi tûch hypotetick ch vystavût v politicko-satirickém pfiedstavení smutn památník ãeskému charakteru. I proto se v názvu této inscenace dopustili zámûrnû gramatické chyby, která jasnû vypovídá o jejich kritickém vidûní na í minulosti i pfiítomnosti. Osudové osmiãky jednotliv ch letopoãtû scelili do slova Osmyãky, dokládající v echny ty serpentiny, kter mi musel ná národ díky své letofie i neurval m sousedûm ve sv ch dûjinách projít. Autofii napsali scénáfi, kter je nesmírnû hrav a opl vá v jimeãnou invencí a v mnoha ohledech originálním humorem. Jak misi vûãn mi prûvodci po na ich ne Èastn ch dûjinách jsou zde dva vûãnû pro- Ïluklé, udavaãské, farizejské, sebestfiedné, vychcané, tupé typy âeàka a Marcela, jimï s velkou chutí propûjãili své inteligentní herectví Petr tûpán coby Marcel Zat kal i Michal Isteník jako âenûk Udavaã. Vytvofiili stra idelnû nebezpeãné kreatury, v nichï, bohuïel, mûïeme aï pfiíli intenzivnû identifikovat v echny ty odpudivé a pfiitom základní rysy na í ãeské povahy. Autofii libreta Stanislav Slovák, Jan otkovsk a Petr tûpán prokázali vytfiíbené vûdomí historick ch souvislostí, a pfiedev ím pak schopnost je v rozliãn ch zkratkách materializovat v samotném scénáfii. Zdafiilé texty písní pocházejí z dílny Petra tûpána a Jana otkovského. ReÏie Stanislava Slováka je kabaretnû hravá, ale neváhá pouïít i dramatické prvky, kter mi akcentuje tragické události na ich dûjin i souãasnosti a dosahuje tím i nesmírnû hlubok, stejnû tak racionální jako i emocionální vhled do nás: âechû, MoravanÛ, SlezanÛ a SlovákÛ. Vhled sekyry podoby âtvrt m autorem tohoto díla se stal hudební skladatel Karel Cón, kter pfiedstavení spoleãnû s Tomá em Küfhabrem i diriguje. V historii mezi pravdou a fikcí pouïívá standardnû 28

29 rozjívené kabaretní fláky v nespoãtu rozliãn ch ÏánrÛ a s pouïitím stejnû velkého mnoïství citací od dechovky aï po rap. Orchestr je poãetn a odvádí v inscenaci odpovûdnou a nav sost profesionální práci. Vyznûní inscenace bylo realizováno pod peãliv m dohledem dramaturgû Miroslava Ondry a Jana otkovského. Velk m pomocníkem reïii byla choreografie Martina Packa, jenï zde opakovanû projevil svûj vytfiíben smysl pro realizaci pfiesvûdãiv ch jevi tních komick ch situací. Scénografii Jaroslava Milfajta dominují pivní beãky i transparent s nápisem Kdo svûj národ miluje, ne etfií ho. Scéna rovnûï umoïàuje úãelné vyuïití projekcí z dílny mimofiádnû obratného Petra Hlou ka. Svûtelná reïie je pak dílem neménû ikovného Davida Kachlífie. Kost my Andrey Kuãerové vstfiícnû napomáhají dûjinné orientaci a zároveà svou jistou stfieleností podtrhují komediální charakter celého díla. V celé záplavû rolí, aè uï z doby kamenné, ãi souãasnosti, nebo ze sféry metafyzické, excelují vïdy pfieváïnû zemit Jaroslav Zádûra, obvykle mile tup Michal Nevûãn, pfieváïnû ed Martin Tlapák, inscenaci slouïící Robert Hamala. Speciálními hosty se díky manaïerskému umûní reïiséra stali rûzné populární osobnosti, aè uï Ondfiej Blaho, Viktor Preiss ãi Krist na Kloubková. V záznamu uplatàuje svûj redaktorsk talent i Jan BroÏek, podobnû jako Alan Novotn, jehoï mechov hlas zazní v metru. Jifií Ressler podobnû jako dal í kolegové v inscenaci ztváràuje bezpoãet postav, z nichï v pamûti nejvíce uvízne coby velitel vûznice. Ondfiej Halámek nás ve sv ch postavách pfiesvûdãuje o své vzácné osobitosti aè uï jako vladyka Velen ãi obhájce, etc. etc. Jakub Uliãník okouzluje obecenstvo ve v ech sv ch postavách svou zemitou roztomilostí, jako napfiíklad Lucifer ãi zamlkl Pfiemysl Oráã, atd. atd. Du an Vitázek zdobí inscenaci svou vzácnou vitalitou, aè uï jako Pfiemysl Otakar II., ne Èastn Karel IV. a je tû ne Èastnûj í JeÏí Kristus, apod. apod. V inscenaci si v ech sv ch postav s nadhledem i závidûníhodnou energií uïívá Ladislav Koláfi, napfi. jako Praotec âech ãi tatíãek T. G. Masaryk. Jediná hereãka v inscenaci Radka Coufalová má zde hned dvojí úkol, z nichï ten prv je investigativní v echny na prv 29

30 pohled nesourodé události nám pomáhá témûfi detektivním zpûsobem jevi tnû rozplétat, pfiiãemï druh m jejím úkolem, jenï bezezbytku plní, je inscenaci v tom nejlep ím slova smyslu sv m pûvabem, sv m nasazením, sv m umem zdobit. Jen málokterá umûlecká iniciativa v âeské republice dokázala s takov m nadhledem, humorem i mystifikaãní, ãi reálnou krutostí oslavit onen osmiãkov rok jako právû toto na e nesmírnû vtipné jako i hluboce smutné historické leporelo. Navíc se ukazuje, Ïe zájem divákû a jejich nad ené reakce neskonãily s rokem 2018, ale o pfiedstavení je i nadále mimofiádn zájem, a to nejenom v na em mûstû. Kritiky pûjí ódy a kaïdá z repríz si uïívá nekonãících ovací vstoje. Poãet repríz k : 23 30

31 KONCERT KE 100. NAROZENINÁM L. BERNSTEINA ReÏie: Petr Gazdík Hudební nastudování: Zdenek Merta, Dan Kalousek Dirigent: Dan Kalousek Dramaturgie: Zdenek Merta Umûleck záznam a stfiih pfiedstavení: Dalibor âernák Produkce: Vûra Kadlecová Premiéra: 25. záfií 2018 na Hudební scénû 2018 DESIGN PETR HLOUŠEK Muzikál West Side Story skladatele Leonarda Bernsteina patfií neodmyslitelnû k na emu divadlu. UÏ pfii premiéfie v roce 1996 bylo v em jasné, Ïe se v Brnû zrodilo cosi neobyãej - ného a úïasného. A odehran ch neuvûfiiteln ch 648 repríz v âeské republice i v zahraniãí a nad ené ohlasy divácké i mediální jsou toho rozhodnû dokladem. I proto jsme nemohli nevzpomenout na sté v roãí narození tohoto v teãného klavíristy, skladatele, dirigenta a pedagoga, jedné z nejv raznûj ích osobností hudby 20. století. A jak jinak vzdát poctu velkému skladateli a oslavit jeho narozeniny neï hudbou? ReÏisér Petr Gazdík pfiipravil peãlivû ve spolupráci s dirigentem Danem Kalouskem, skladatelem Zdenkem Mertou a poãetn m orchestrem MdB vskutku mimofiádn hudební veãer. V jeho první ãásti zaznûla pfiedehra ke druhému nejslavnûj ímu Bernsteinovu dílu muzikálu Candide, ve kterém se umnû splétá smûs muzikálov ch melodií, taneãní hudby, operety, kabaretu i opery. Následovala skladba Zdenka Merty Century Dance, kompozice pro pût rûzn ch trubek a orchestr, bûhem níï exceloval Ondfiej Jurãeka, první trumpetista Filharmonie Brno, kter patfií k absolutní ãeské piãce. Neuvûfiitelná pestrost a rozmanitost jeho virtuózní hry byla naprosto strhující a diváci si díky nûmu mohli vychutnat jednotlivé díly skladby od lyrického waltzu, divokého tanga, rytmického boogie aï po zádumãivé blues. Druhá polovina veãera pak samozfiejmû patfiila jiï zmínûnému muzikálu West Side Story, kter jsme pfiipomnûli koncertní verzí pfiedstavení Jazz Side Story v reïii Petra Gazdíka a precizních pûveck ch v konû Du ana Vitázka, Radky Coufalové, Luká e Janoty, Petra Gazdíka, Hany Holi ové, Viktórie Matu ovové, Stanislava Slováka, Johany Gazdíkové za pfiispûní soulov ch zpûvû Máriy Lalkové, Marty Matûjové, Jifiího Macha, Daniela Ryme e, Karla karky a Petra mifiáka. Na e divadlo tak dûstojn m zpûsobem pfiipomenulo v znamné v roãí génia svûtové hudby a diváci to po zásluze ocenili. Poãet repríz k : 1 31

32 John Weidman, David Shire, Richard Maltby Jr. BIG Muzikálová pohádka o splnûn ch pfiáních 2018 FOTO TINO KRATOCHVIL DESIGN PETR HLOUŠEK ReÏie a úprava: Petr Gazdík Pfieklad: Petr Gazdík, Karel karka Hudební nastudování a dirigenti: Dan Kalousek, Jakub Îídek Scéna: Emil Koneãn Kost my: Eli ka Ondráãková Lupaãová Projekce: Petr Hlou ek Choreografie: Carli Rebecca Jefferson Sbormistr: Karel karka, Dan Kalousek, Jakub Îídek Zvuková supervize: Petr Gazdík Asistentka reïie: Anna Marie Formánková Asistenti choreografie: Hana Va áková, Jakub Li ka Produkce: Zdenûk Helbich Dramaturgie: Klára Latzková Premiéra: 20. fiíjna 2018 na Hudební scénû Po nutném ukonãení reprízování rodinného pohádkového muzikálu Mary Poppins hledalo na e divadlo pro tento typ publika nové hudební dílo. Volba padla na muzikál splnûn ch pfiání, kter byl napsán na bázi svûtoznámého filmu s Tomem Hanksem v hlavní roli. Chytr, vtipn i jímav pfiíbûh o malém chlapci, kter se na základû svého pfiání stane velk m, pfiiná í na jevi tû neobvyklou konfrontaci vnímání svûta tfiináctilet m klukem v okolnostech dan ch jeho novou podobou, tedy du í dítûte v tûle dospûlého mladého muïe. ReÏijní koncept Petra Gazdíka obratnû rozvíjí cel tento ponûkud bizarní pfiíbûh, s pfiehledem jej vypráví sv m divákûm a ve vyznûní akcentuje zbyteãnost obdobn ch skokû v ãase, kdy v souladu s autory pfiitaká dospívání v normálním, tedy evoluãním fiádu. Nasadit na jevi tû tento muzikál je po v ech stránkách rozhodnutí, které pfii své realizaci pfiiná í neuvûfiitelnû velk poãet nesnází, z nichï tou nejmarkantnûj í je nutnost obsadit inscenaci, a to v hlavních rolích, hned nûkolika dûtmi. (I v tomto ohledu je tu blízká podobnost s pohádkou o tajemné chûvû Mary Poppins.) ZároveÀ v ak se na jevi ti pohybuje vedle dospûl ch hercû i dal í takzvaná dûtská company ãítající na tfiicet nedospûl ch jedincû. (!) Petr Gazdík je nejenom reïisérem a upravovatelem inscenace, ale spoleãnû s Karlem karkou i jejím pfiekladatelem. Texty dialogû i písní jsou zcela jasné, pfiehledné a vïdy ve sluïbû informaãní pfiehlednosti celého díla. Jako reïisér prokazuje, a to jiï ponûkolikáté, v jimeãnou schopnost vysoce efektivní práce s dûtsk mi pfiedstaviteli jednotliv ch rolí. S neb valou obratností fie í i pfiehlednost v ech dospûl ch charakterû, které se na jevi ti objeví, a ve spolupráci s cel m realizaãním t mem dokáïe maximálnû vyuïívat ve keré technické vymoïenosti na eho divadla a uplatnit je ve prospûch inscenace. Nikde nepfiehání, netlaãí zbyteãnû na pilu, v tom nejlep ím slova smyslu slouïí sv m pfiístupem tomu, aby tato pohádka byla pochopitelná pro v echny divácké generace. Dramaturgyní úspû - nû dozírající nad správn m vyznûním díla i jeho ve kerou textovou v bavou byla laskavá i pfiísná Klára Latzková. O hudební nastudování a dirigování této inscenace se postarali rukou spoleãnou Dan Kalousek a Jakub Îídek. Hudbu, která má filmov charakter a kterou pro na e divadlo novû a zdárnû aranïoval Daniel Kyzlink, realizují v interpretaci témûfi ãty- 32

33 fiicetiãlenného orchestru s bravurou a potfiebnou energií. O nastudování nelehk ch sborû se úspû nû postarali sbormistfii Karel karka, Dan Kalousek a Jakub Îídek. Sólové role zpívaly své party s nádhern m pfiehledem i díky peãlivé pfiípravné práci korepetitorek Moniky Jakubíãkové a Zuzany Kadlãíkové. To, Ïe v e v inscenaci funguje na maximálnû dosaïitelné zvukové úrovni, je zásluhou zvukové supervize Petra Gazdíka. Scéna Emila Koneãného je pfiedev ím postavena na dominantní kovové konstrukci, která se klene nad cel m jevi tûm a umoïàuje tak v jeho spodní ãásti realizovat i za pomoci v teãn ch projekcí Petra Hlou ka a jako vïdy bájeãné svûtelné reïie Davida Kachlífie rychlé promûny ve vztahu k jednotliv m situacím. Kost my Eli ky Ondráãkové Lupaãové slouïí inscenaci svou stylovou, dobovou i sociální charakteristikou. Velmi obratná i originální je choreografie Carli Rebeccy Jefferson, která i dûtsk m hercûm umoïàuje v kaïdém taneãním ãísle patfiiãnû triumfovat. V neb vale velké dûtské company zvládají v echny své taneãní herecké i pûvecké úkoly na zcela profesionální úrovni Ondfiej Zezula, Eli ka Bergerová, Samuel Selveker, Adam Petr, Matyá Nov, Luká Kuãera jr., Jan Juráãek, Filip Demko, Franz Alexander Bundschuh, Aneta Zbitková, Daniela Zábojová, Alice umberová, Barbora tanclová, Sofie karková, Natálie Nová, Marie Ne porová, Veronika Musilová, Veronika MartinÛ, Emma Lebánková, Nicol Kratochvílová, Lucie Klímová, Elena Juráãková, Alena Juráãková, Adriana Hrdliãková, Karolína Bínová a Jana DaÀhelová. Inscenaci v tom nejlep ím slova smyslu odpovûdnû i na úrovni slouïí company dospûl ch Simona eligová, Robert Rozsochateck, Petra imberová, David âernák, Barbora Musilová, Filip Biró, Jifií Daniel, Marek Hurák, Marek Koláfi, Jakub Przebinda, Radek Novotn, Diana Velãická, Markéta Pe ková, Pavlína Palmovská, Renáta Mrózková, Vendula Hudcová, Stanislava Hajduková, Katefiina Marie Fialová a Michaela Baladová, která je, tak jak je to u nás v divadle obvyklé, jednoznaãnû úspû nou pfiedev ím díky svému profesionálnímu nasazení. Tyto kolegy 33

34 v pozicích swingû prûbûïnû v reprízách zastupují Petr Drábek, Jakub Li ka, Krist na Ga peráková a Hana Va áková. Nûktefií kolegové z dospûlého sboru vytváfiejí i men í ãi vût í sólové role. Jako napfi Jifií Daniel coby mystická loutka Zoltar, Marek Hurák jako idol nedospûl ch dívek Derek nebo Petra imberová coby Cynthia Bensonová alias kráska. Ve vût ích rolích pak mimo své sborové povinnosti zaujmou Katefiina Marie Fialová, nebo Michaela Danielová jako jedna z hystericky Èastn ch manïelek Abigail, stejnû jako Markéta Pe ková ãi Stanislava Hajduková v roli jiné rozjívené manïelky Diany nebo v roli paní Kopeckiové. Marek Koláfi a Jakub Przebinda rovnûï mimo své povinnosti v dospûlém sboru s non alancí jim vlastní hrají postavu Nicka a tatínka hlavního hrdiny, pana Baskina. Jana Musilová v této inscenaci realizuje v postavû sleãny Watsonové milou studii fanaticky své práci odevzdané sekretáfiky. Tuto roli s ní neménû úspû nû alternuje i Mária Lalková. Nápadníka Susan Lawrencové realizuje Robert Jícha na bázi odpudivé sebestfiednosti i slizké podbízivosti s naprostou pfiesvûdãivostí. Obdobnû úspû nû odpudiv je v téïe roli Jifií Mach. Bohatého, tro ku popleteného, av ak laskavého dûdeãka v pohádkovém obchodû hraje zpívá i brilantnû na klávesy naddimenzovaného piana tanãí velmi pfiesn Jan Mazák. V téïe roli vyniká svou sympatickou upfiímností a samozfiejmû schopností zvládnout na nûj v echny kladené nejednoduché úkoly i Zdenûk Junák. Maminku, paní Baskinovou vytváfií Johana Gazdíková v naprosté suverenitû jako bytost odevzdanou sv m kaïdodenním povinnostem, díky jejichï mnoïství logicky pfiehlíïí boufiliv vnitfiní Ïivot svého dospívajícího syna. S ní tuto roli s obdobnû v teãn m v sledkem alternuje Eva Jedliãková. Viktória Matu ovová musela vzhledem ke zranûní své alternantky odehrát v echny hlavní zkou ky, generálky, premiéry i nespoãet repríz sama. Díky svému zcela neobvyklému technickému vybavení i díky závidûníhodné vitalitû dokázala tento nelehk úkol s pfiehledem zvládnout. A to se pfiitom jedná o hlavní Ïenskou roli. Její Susan Lawrencová je v inscenaci neustále zmítána celou plejádou hraniãních emocí, kdy zasaïena láskou vûãi 34

35 zázraãnû dospûlému Joshovi je vystavována atakûm vypl vajícím z jeho pravé pfiirozenosti. Realizace této role v podání Viktórie Matu ovové patfií k ozdobám celé na í divadelní sezóny. Po uzdravení se do repríz vrátila i její alternantka Tereza Martinková, která tuto roli odvádí rovnûï se závidûníhodnou bravurou a s oãekávan m, tedy v born m v sledkem. ReÏisér Petr Gazdík naloïil sv m synûm vskutku nemalou porci práce, kdyï je spoleãnû obsadil kfiíïem do obou hlavních dûtsk ch rolí, takïe je nakonec realizují ve vzájemném stfiídání. UÏ to, Ïe by zvládli jednu z nich, by bylo pro kohokoliv v jejich vûku úïasn m v sledkem. To, Ïe v ak hrají obû dvû tyto role, uvádí v echny v logick úïas. Jsou absolutnû dokonalí ve svém projevu hereckém, taneãním i pûveckém. A to jak kfiehãí Josef Gazdík, tak i razantnûj í Gazdík Adam. Dospûlého Joshe Baskina s dûtskou du í hrají hned dva kolegové. A oba v teãnû. Joná Florián je naprosto pfiesvûdãiv ve svém mentálním zadrhávání a je okouzlující ve své ãistû dûtské naivitû. Jan BroÏek je v téïe roli odzbrojující svou autentickou spontaneitou a aï nakaïlivou radostí ze hry. Oba kolegové jsou naprosto perfektní ve zvládnutí v ech potfiebn ch fiemesel a jejich v kony je nutno zafiadit k tomu nejlep ímu, co u nás v tomto období vzniklo. Na tento muzikál si ve svûtû trouflo jenom velmi málo divadel. AÈ uï se to t ká problémû se zmínûnou poãetnou dûtskou company i technick ch nárokû. V na í zemi jsme pak jednoznaãnû jedinou scénou, která si takov to poãin mûïe dovolit. Dílo akcentuje nádhernou a nikdy v dûtech neutuchající schopnost dívat se na svût právû a jenom jejich oãima. V echny reprízy jsou vïdy dopfiedu zcela vyprodány a dûkování hercû provází nad en dlouhotrvající potlesk vestoje. Poãet repríz k : 30 35

36 VIVA LALALA REPUBLIKA Slavnostní koncert Scénáfi: Igor Ondfiíãek, Vojtûch Blahuta ReÏie: Igor Ondfiíãek Hudební aranïe: Dan Kyzlink, Jifií Levíãek, Richard Mlynáfi, Franti ek terbák, Dominik Svoboda, Petr Mlynáfi, Petr Jirák Hudební nastudování a dirigent: Dan Kalousek Zvuková reïie: Michal Hula, Martin Pitzmos Dramaturgie: Ivan Rössler, Dan Kalousek, Dan Kyzlink Projekce: Dalibor âernák Kost my: Lenka âerná Choreografie: Simona eligová Produkce: Vûra Kadlecová Premiéra: 27. fiíjna 2018 na Hudební scénû UÏ na jafie jsme se rozhodli, Ïe uspofiádáme slavností koncert na poãest 100. v roãí republiky. Noviny jej oznaãily jako veãer pln emocí, hudby, smíchu i pláãe: ti, ktefií sobotu pfied 28. listopadem 2018 v 19 hodin zavítali na Hudební scénu MdB, rozhodnû nelitovali. Mûli totiï moïnost proïít nezapomenuteln veãer v pfiítomnosti nejvût ích hvûzd MdB. Koncert Viva "LALALA" republika na poãest 100. v roãí republiky mapoval poslední století nejen pomocí hudby. Jednotlivá ãísla byla prokládána v born mi scénkami Eli ky Skálové a Vojtûcha Blahuty, ktefií cel m veãerem provázeli. A jaké Ïe jsme mohli sly et hity? Rozhodnû vyzvednout je tfieba napfiíklad Lady Karneval od Karla Gotta v podání Luká e Janoty, Lásko má já stûàu z muzikálu Noc na Karl tejnû v podání pûvabné Sáry Milfajtové, Tmavomodr svût v podání Petra tûpána a mnoho dal ího. Vrchol veãera byla potom Modlitba pro Martu v perfektním podání Lucie Bergerové. Diváci se pobavili nad písniãkou JoÏin z baïin v podání Radka Novotného spoleãnû s Kristianem Pekarem a Markem Koláfiem a naopak slzy ukáply ve chvíli, kdy se program dostal k srpnu 1968, pfiedev ím tedy u písniãky Karla Kryla Bratfiíãku, zavírej vrátka v podání Jifiího Macha, kter pfiedvedl jeden z nejlep ích v konû veãera. Cel program byl potom zakonãen státní hymnou a dlouhou dûkovaãkou vestoje, kterou si úãinkující a koneckoncû i na e republika zaslouïí Pro obrovsk úspûch jsme se rozhodli tento koncert i nadále pfiíleïitostnû reprízovat. Poãet repríz k : 1 36

37 Jonathan Larson RENT Rocková opera ReÏie a úprava: Stanislav Mo a Pfieklad: Zuzana âtveráãková Scéna: Christoph Weyers Kost my: Andrea Kuãerová Hudební nastudování: Karel karka, Tomá Küfhaber Dirigent: Tomá Küfhaber Choreografie: Michal Matûj Korepetice: Karel karka Zvuková supervize: Petr Gazdík Asistent reïie: Igor Ondfiíãek Dramaturgie: Miroslav Ondra Produkce: Zdenûk Helbich Premiéry: 3. a 4. listopadu 2018 na âinoherní scénû Jednou se to muselo stát. Na na e jevi tû, tentokrát ãinoherní, zavítal svûtovû proslul muzikál RENT (dílo volnû inspirováno Pucciniho Bohémou), kter pfii svém uvedení na Broadwayi, kde se hrál nepfietrïitû dvanáct let, získal ãtyfii Ceny Tony, est Drama Desk Award a dvû Theatre World Award a jeho jedinému autorovi pfiinesl i Pullitzerovu cenu. A zcela spravedlivû, neboè se jedná o dílo s mimofiádnû hlubok m filozofick m podtextem, strhujícím pfiíbûhem, kter pfii své formulaci pouïívá nespoãet konotací na historické, umûlecké, politické my lenkové bohatství na eho svûta. Jedná se o dílo, které se v na em k nepfiátelství, nenávisti, netoleranci inklinujícím svûtû soustfiedí na témata o svobodû, toleranci, prostém tûstí i drobn ch v hrách. Navíc Jonathan Larson zkomponoval zcela originální a fascinující hudbu. ReÏisér Stanislav Mo a zvolil pro RENT âinoherní scénu pfiedev ím proto, aby mohl inscenaci realizovat v prûbûïnû se odehrávajícím blízkém dialogu s obecenstvem, a to i pfiesto, Ïe se jedná o muzikál rockov, tedy z principu dynamicky hodnû atakující publikum. Mal a sevfien prostor âinoherní scény dovoluje navázat s diváky odpovídající i oãekávan intimní rozhovor. Obecnû je známo, Ïe vzhledem k ohromnému mnoïství textov ch odkazû i surrealistické metodû autorova psaní je tûïké tento muzikál pfieloïit do jakéhokoliv jazyka. Jak se s tímto úkolem vyrovnala na e pfiekladatelka do ãe tiny Zuzana âtveráãková, dokládá recenze Romany vecové: Pfieklad je v muzikálu tûïk m ofií kem a u Rentu to platí nejmíà trojnásobnû. Jonathan Larson pravdûpodobnû nepoãítal s tím, Ïe jeho písnû bude nûkdo pfiekládat jsou plné nejrûznûj ích slovních hfiíãek, naráïek a odkazû. Zuzanû âtveráãkové se v ak podafiilo tento hlavolam vyfie it skvûle Inscenace vznikla pod peãlivou kontrolou dramaturga Miroslava Ondry. Produkãnû ji jako obvykle na maximální úrovni pfiedpfiipravil Zdenûk Helbich. Ne zcela jednoduch a mnohdy nepfiehledn pfiíbûh vede reïie pevnou rukou s dûrazem na autenticitu a vitalitu mlad ch postav s tím, Ïe hojnû a úspû nû pouïívá i symbolizující a poetizující prvky. K tomu jí v teãnû slouïí jednoduchá brutalistní scéna Christopha Weyerse v podobû jakéhosi dávno opu tûného loftu pouze s nezbytn m nábytkem a v hor- 37

38 ním traktu jevi tû umístûn m mal m orchestrem. V e v odkazu na konec osmdesát ch let, na prostfiedí newyorské rodící se nové umûlecké generace, Ïijící na hranû Ïivota ve zcela nevyhovujících podmínkách. Scénografie je zde umocnûna dûmysln m a efektním svícením Davida Kachlífie. Kost my Andrey Kuãerové pak zcela pfiesnû odpovídají jednotliv m charakterûm i dobû, ve které se pfiíbûh odehrává, a znamenitû rozli ují sociální postavení jednotliv ch figur. O kompletní hudební nastudování se s pfiehledem postaral Karel karka. Mal orchestr zruãnû pfii pfiedstaveních diriguje Tomá Küfhaber. Inscenaci pûvecky peãlivû pfiipravila jako korepetitorka Jaroslava Michalíková. Nároãnou zvukafiskou práci s úspûchem realizuje Ivo Zemek pod celkovou v teãnou supervizí Petra Gazdíka. Vynalézavá choreografie Michala Matûje nenásilnû a autenticky odpovídá svobodnému prostfiedí, které je pro v echny postavy v této inscenaci tou nejvy í hodnotou. Úãinkuje zde celkovû patnáct interpretû, z nichï osm má pouze jednu z hlavních rolí. KaÏd ze sedmi dal ích kolegû pak vytváfií hned nûkolik postav. Ov em spoustu krát fungují v ichni obsazení jako jedno tûlo. To se t ká pfiedev ím hromadn ch scén, z nichï je na první pohled markantnû patrné, Ïe se více neï jindy jedná o splynutí v ech patnácti kolegû do jednoho úïasného t mu, v nûmï doslova jeden d chá za druhého. Tento ohromn pozitivní druh energie je jakousi pfiidanou hodnotou na eho pfiedstavení RENTu. Postavy Hereãky, Sue, Policistky, Dívky a Paní Marquezové vytváfií s nádhern m odevzdáním Katarína Mikulová, s níï tuto roli úspû nû alternuje Sára Milfajtová. Obûtavost a v sostná profesionalita zdobí v kon Marty Matûjové, nebo s ní alternující Barbory Remi ové v rolích Hereãky, Paní Cohenové, Aly a Bezdomovkynû. Postavy Herce, Tfietího zlodûje, Steva, âistiãe oken a Chlapce s nad ením hraje Michal Matûj, alternující s Patrikem Földe im, kter navíc v této inscenaci jako Understudy hraje i jednu z hlavních rolí, Rogera Davise. Pfies nároãnost této role i pfies prozatímní nezku enost mladého absolventa JAMU se jedná o pozoruhodn v kon. Role Herce, Druhého zlodûje, Paula, Bezdomovce a Barmana posvûcuje Ondfiej Halámek zcela pfiehlednou charakterotvorbou. Herce, Prvního zlodûje, Gordona, Bezdomovce a Dealera hraje Ondfiej Studénka vïdy s absolutním nasazením i perfektním rozli ením v ech tûchto nejednoduch ch postav. 38

39 Hereãku, Paní Jeffersonovou, Pamelu, Starou Ïebraãku, Alexi Darling a Paní Davisovou hraje Markéta Sedláãková. Skvûle zpívá a v echny jí svûfiené role hraje aï s blázniv m nad ením i perfektním odevzdáním se jednotliv m charakterûm. Herce, Pana Jeffersona, Policejního dûstojníka, Pana Graye a Pastora vybavuje Rastislav Gajdo, coby nejstar í ze v ech kolegû na jevi ti, velice zruãn m vyjádfiením podstaty v ech sv ch postav. Umí b t stejnû tak politováníhodn ve své názorové zaslepenosti jako i smû n pro jiné typy omezenosti figur, které hraje. Benjaminovi Bennymu Coffinovi III. propûjãují oba alternující kolegové Luká Janota nebo Marco Salvadori svou v sostnou profesionalitu a kaïd pak hodnû ze své osobitosti. Marco Salvadori pfiedvádí sympatickou minucióznost ve v ech rovinách této zpoãátku jediné velké negativní figury a Luká Janota pak této roli dodává jiï od samotného zaãátku veskrze lidsk rozmûr b valého blízkého pfiítele, kterému pouze okolnosti zmûnily Ïivotní podmínky, ale nedokázaly zcela zniãit jeho nádhernou bohémskou du i. Maureen Johnson, lesbickou aktivistku, dal í z hlavních postav pojímá Hana Holi ová jako mimofiádnû chytrou, byè ztfie - tûnou exhibující bytost, které není v její sebeprezentaci nic cizí. Její v stup na demonstraci patfií k vrcholûm této inscenace. Stejnû tak se dafií v této roli i mladinké Krist nû DaÀhelové, která navíc tuto postavu obohacuje o sympatické tûkavé pochybnosti. Obû kolegynû v tomto díle dominují i sv mi technicky i osobnostnû mimofiádnû disponovan mi pûveck mi projevy. V roli Angela Dumotta Schunarda na jevi ti triumfuje Ale Slanina, kter si uïívá v postavû milého, kreativního i bezbranného transvestity kaïdého okamïiku své jevi tní existence. Suverénnû zvládá v echny nesmírnû tûïké taneãní i pûvecké pasáïe a sv m v konem evidentnû kraluje celému pfiedstavení. Jako jak si laskav katalyzátor je rovnûï absolutním extraktem pfiíkladného pfiátelství, pfiipraveného k jakékoliv obûti. Intelektuála Toma Collinse realizuje Igor Ondfiíãek jako dominantního éfa tohoto spoleãenství. V ichni vnímají jeho pfiirozenou autoritu a v ichni oceàují i jeho naprosto unikátní smysl pro hravost, která je zde alfou i omegou ve kerého snaïení. Igor Ondfiíãek se se svou postavou naprosto identifikuje, a tak není divu, Ïe i on se stává miláãkem obecenstva, ãehoï dosahuje i jeho 39

40 alternant Du an Vitázek, pro kterého je tato role nádhernou pfiíleïitostí k rûzn m rozko n m kreacím, které jsou v principu úïasnû rozveden mi asociacemi jednotliv ch situací i vztahû. Oba kolegové suverénnû zpívají a sv m vnitfiním ztotoïnûním se se svou postavou docilují absolutní emocionální odezvy u svého publika. Andrea Zelová vytváfií v postavû Mimi Marquez velkolepou studii dívky postiïené nemocí AIDS, která se rozhodne maximálnû si uïít posledních dnû svého Ïivota. Nesmírnû nároãn taneãní i hereck part zvládá s dokonalou bravurou pfiedev ím díky sv m technick m, vizuálním i osobnostním pfiedpokladûm. Neménû úspû nû s ní tuto roli alternuje ãerstvá absolventka JAMU AlÏbeta Trembecká. Kristian Pekar je jako by svou letorou i chlapskou vizáïí zrozen pro roli b valého rockového zpûváka Rogera Davise. Hamletovsky rozhárané nitro svého hrdiny neopou tí ani na okamïik a aï do samotného konce hry svádí úchvatn boj o smysl své existence. Skvûle zpívá, a tak úspû nû zavr uje dal í z hlavních rolí, které ho v poslední dobû na na ich jevi tích potkaly. I pro dal í hlavní roli této inscenace, zaãínajícího reïiséra, scenáristy a kameramana Marka Cohena máme v souboru naprosto pfiesného pfiedstavitele v osobû mimofiádnû talentovaného a technicky perfektnû vybaveného Daniela Ryme e. S nakaïlivou euforií provádí od poãátku aï do konce diváky sv m pfiíbûhem. Od poãátku aï do konce je jako nad ené dítû zaujat kaïdou situací a s nádhern m étosem dokáïe vybojovat i svûj velk boj o nezaprodání se té obrovské spoleãenské ma inû, která mûní bohémy na kravaèáky s pln mi kapsami penûz. Muzikál RENT, dílo o v ech podobách lásky, dílo, které jazykem mlad ch lidí vystaven ch do konfrontace se svou budoucí existencí limitovanou infekcí AIDS hovofií naprosto ojedinûl m zpûsobem. Otevfienost, s níï tak ãiní, je podporována mimofiádnou autentiãností v konû v ech interpretû a dosahuje úãinku, kter nemusí b t pro v echny diváky pfiíjemnû snesiteln. Pfiesto je naprosto evidentní, Ïe dílo s takov mto pfiesahem jsme uvést museli, a jsme rádi, Ïe u citlivého publika nachází úïasné zpûtné reakce. Pro xenofoby rûzného vûku v ak toto dílo v Ïádném pfiípadû není vhodné Poãet repríz k : 15 40

41 Eduard Bass, Jifií Levíãek, Stanislav Slovák, Petr tûpán, Jan otkovsk KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA Fotbalová pohádka 2018 FOTO TINO KRATOCHVIL DESIGN PETR HLOUŠEK ReÏie: Stanislav Slovák Hudební nastudování: Martin Procházka Dirigenti: Martin Procházka, Tomá Küfhaber Scéna: Jaroslav Milfajt Kost my: Andrea Kuãerová, Adéla Kuãerová Projekce: Petr Hlou ek Choreografie: Martin Pacek Sbormistr: Jana Suchomelová Korepetice: Zuzana Kadlãíková, Jana Suchomelová Asistent reïie: Jan BroÏek Asistent choreografie: Michal Matûj Dramaturgie: Miroslav Ondra, Jan otkovsk Produkce: Zdenûk Helbich Premiéra: 15. a 31. prosince 2018 na âinoherní scénû Pfii hledání titulu pro silvestrovskou, u nás vïdy komediálnû ladûnou ãinohru jsme prostû nemohli pfiehlédnout klasick ãesk román Eduarda Basse z roku 1922, ten mile ovinisticky krásn a stejnû tak vesel pfiíbûh o jedné unikátní rodinû a o tom, jakou Ïe to díru udûlá do svûta ve vûci tak zásadní, jakou je fotbal. O dramatizaci románu se postarala trojice Stanislav Slovák, Jan otkovsk a Petr tûpán. S tím, Ïe texty písní napsali Petr tûpán s Janem otkovsk m a Stanislav Slovák se stal reïisérem inscenace. Autofii postupovali ve stylu, kter na emu malému národu slu í. Napsali velice milou zprávu, ne nepodobnou pohádce, v níï s laskavostí, úsmûvem a moudr m nadhledem komentují zrod, cestu i v echny rûzné krizové peripetie unikátního Klapzubova fotbalového t mu a jeho rodiny. Miroslav Ondra se spoleãnû s Janem otkovsk m stali díky své obezfietnosti a intelektuálnímu nadhledu správn mi ochránci tohoto díla na pozicích dramaturgû. V znamnou pomocí pro intenzivní sledování tohoto pfiíbûhu se stalo rozhodnutí pfiivést do autorského t mu mladého hudebního skladatele Jifiího Levíãka, kter napsal bájeãnou hudbu sloïenou pfieváïnû z fiady kabaretních kupletû. Hudebnû si v ak rovnûï uïijeme bluesov ch melodií, jazzu, a navíc nás Levíãkova hudba pomáhá doprovázet pfiedstavením i v pasáïích taneãních, pfii pfiestavbách. ZároveÀ jeho hudba znamenitû charakterizuje jednotlivé zemû, v nichï se pfiíbûh odehrává. U Levíãka musíme ocenit jeho mimofiádnou schopnost skládat hudbu zcela originálnû v nádhern ch aranïích, a pfiitom vïdy v absolutním kontextu s tím, co se na jevi ti odehrává. Inscenaci hudebnû nastudoval Martin Procházka, kter ji rovnûï bravurnû diriguje. Jeho dirigentsk post posléze na nûkolik pfiedstavení pfievzal i Tomá Küfhaber. Sbory peãlivû se souborem nastudovala Jana Suchomelová, která se Zuzanou Kadlãíkovou odvedla jako obvykle i perfektní práci pfii korepeticích. O zvukovou reïii insce- 41

42 nace se velmi dobfie postaral Martin Pitzmos. Jaroslav Milfajt pfiipravil pro inscenaci mile naivistickou scénu, jíï charakterizuje neustále pfiítomné prostfiedí malebné vesniãky Bukviãek. Jevi ti pak dominuje païit fotbalového hfii tû, na nûmï i nad nímï scénograf umnû stfiídá jednotlivá prostfiedí. To v e za pomoci kouzeln ch projekcí Petra Hlou ka a úãelného svícení Davida Kachlífie. Kost my Andrey a Adély Kuãerov ch slouïí laskavému i dûstojnû komediálnímu duchu celé inscenace a v mnoha scénách pfiekypují úãinnou fantazií. V mnoha ohledech je nutno ocenit senzaãní a kreativní práci choreografa Martina Packa, kter dokázal spoleãnû s reïisérem inscenace vtipnû realizovat i ty nejnároãnûj í fotbalové maãe. Postavy Anglického krále, BafuÀáfiÛ rûzn ch klubû, Starosty, Hospodského, NovináfiÛ, Fanou kû, tamgastû a v ech dal ích rûzn ch pestr ch figurek s noblesou i roz afností realizovali na v borné úrovni vïdy pfiesnû sr at Zdenûk Bure, vlídn Miloslav âíïek, nad en Rastislav Gajdo, zádumãiv Ondfiej Halámek, aktivní Robert Jícha a hyperaktivní Alan Novotn. To, co v inscenaci vytváfií dámsk sbor, je nutno oznaãit za v ech okolností za naprosto v jimeãné. Dûvãata se postupnû objevují v obrovském poãtu rûzn ch postav, ale i fotbalov ch t mû a pfies kanibalskou epizodu, i coby sportovní dívãí muïstvo. Krist na DaÀhelová, Katarína Mikulová, Sára Milfajtová, Renáta Mrózková, Barbora Remi ová, Eli ka Skálová, Hana Kubinová a jejich swingy Dá a KfiíÏová ãi AlÏbeta Trembecká odvádûjí v inscenaci maximum moïného a jsou její naprosto dokonalou ozdobou. Prince Waleského, Edwarda hraje s naivností je tû nedospûlého muïe Tomá Daleck, jenï v ak v závûru s rozhodností získanou právû pfii v chovû u otce Klapzuby dokáïe naznaãit své budoucí královské moïnosti. Sestavu Klapzubovy jedenáctky v na em divadle tvofií bájeãní mladíci! V roli Josífka jako benjamínek rodiny je tû dûtsk Luká Kuãera. O v znamnou pozici si svou letorou i postavou fiekl v roli mlãícího maskota a achisty Mireãka Jakub Uliãník. Jarou e hraje pfiesvûdãivû Dominik Brychta. Laìu vïdy s odhodláním Michal Matûj, SvaÈu energick Patrik Földe i, Kvûto e suverénní Petr Drábek, Juru 42

43 zaujat Marco Salvadori, Frantíka vûãnû pochybovaãn Jakub Przebinda a Slávka optimistick Joná Florián. V roli Karlíka Klapzuby se stfiídají ne vïdy spokojení Ondfiej Studénka, podobnû jako Jifií Ressler. Mezi dûvãaty si mimo práci ve sboru vût ího úkolu uïije Eli ka Skálová v roli Eli ky, která se zamiluje do Honzy Klapzuby, brankáfie a kapitána hraného Kristianem Pekarem. Oba nadchnou své obecenstvo prvorepublikovû naivnû veden m dialogem, v nûmï krásnû ctí zákonitosti tehdej ích mravû. Oba, stejnû jako v ichni ostatní, zpívají s naprost m pfiehledem a suverenitou. íbra a gaunera, Vincence Mace ku, roli ne nepodobnou vyãûranému Vocílkovi ze Strakonického dudáka, hraje Tomá Sagher. Za v ech okolností patolízalsk podvodn egocentrick ãesk hajzlík. Alena Antalová propûjãuje mámû v ech tûch klukû Klapzubov ch svou dojemnou starostlivost a laskavost, která jako by neznala mezí. V této témûfi andûlské podobû vyuïívá ve ker ch dispozic své mimofiádné osobnosti. Dûdu Klapzubu hraje Zdenûk Junák s prozírav m nadhledem ãlovûka, kter má uï to pozemské ha tefiení dávno za sebou a v pozici prûvodce a laskavého komentátora vytváfií laskav protipól tomu ve kerému svûtskému hemïení. Táta Klapzuba je v podání Viktora Skály nádhernou studií milujícího rodiãe, kter si je plnû vûdom své zodpovûdnosti nenechat vyrûstat své dûti jako stromy v lese. DokáÏe nakládat s rûzn mi tajemstvími své postavy sympaticky neokázale a neustále udrïovat jak své kolegy na jevi ti, tak i nás v sále v napûtí z oãekávání vûcí pfií tích. Nádhern v kon! Inscenaci pfiijímá na e obecenstvo s absolutním nad ením, kritiky pí ou o tomto díle veskrze pozitivnû, a tak je jenom koda, Ïe tuto novou hru nenastuduje Ïádné zahraniãní divadlo, uï jenom proto, Ïe si kdokoliv, kdo není z na í zemû, nemûïe dovolit pfiipustit, aby se mistrem svûta ve fotbale stala nûjaká podivná rodina ze zapadlé ãeské vísky To mûïeme ocenit pouze my tady u nás, a tak si samozfiejmû a rádi s potuteln m úsmûvem tohoto milého pfiedstavení uïíváme. Poãet repríz k : 10 43

44 ZDENEK MERTA U KLAVÍRU Veãer pln hudby Námût: Zdenek Merta Scénáfi: Zdenek Merta, Stanislav Slovák ReÏie: Stanislav Slovák Scéna: Jaroslav Milfajt Dramaturg: Miroslav Ondra Projekce: Petr Hlou ek Hudební materiály: Dan Kyzlink, Zdenek Merta Umûleck záznam a stfiih pfiedstavení: Dalibor âernák Tento v jimeãn projekt dvorního skladatele MdB Zdenka Merty vypráví pfiedev ím o hudbû a hudebnících. Byl reprízován nûkolikrát, , , (pod názvem Zdenek Merta pod vínem), a v rûzn ch variacích a vïdy se zajímav mi hosty ze svûta hudby. Vzhledem ke komornímu charakteru pofiadu spoleãnû se Zdenkem Mertou úãinkuje vïdy komorní kapela sloïená ze ãlenû orchestru MdB. V ichni hudebníci (Daniel Kyzlink, Petr upler, AlÏbûta Poukarová, Antonín Mühlhansl a Jan Navrátil) podávají v borné sólové v kony. Skvûlá aranïmá pro tento projekt obstarává Daniel Kyzlink. Veãery vznikají pod reïijní taktovkou Stanislava Slováka a v dramaturgii Miroslava Ondry. Diváci b vají vïdy naprosto uchváceni. Poãet repríz k : 6 44