HODNOCENÍ PERSPEKTIVNÍCH MATERIÁLŮ ŢÁROVÝCH NÁSTŘIKŮ PRO APLIKACE V ENERGETICKÉM PRŮMYSLU SVOČ FST 2010

Transkript

1 HODNOCENÍ PERSPEKTIVNÍCH MATERIÁLŮ ŢÁROVÝCH NÁSTŘIKŮ PRO APLIKACE V ENERGETICKÉM PRŮMYSLU SVOČ FST 2 Vít Pileček, Západočeská univerzita v Plzni, Universitní 8, 36 14Plzeň Česká Republika ABSTRAKT Práce obsahuje nezbytné teoretické základy problematiky ţárově stříkaných povlaků a metody hodnocení jejích vlastností. V praktické části jsou hodnoceny samotné prášky a 7 povlaků připravených za různých parametrů nástřiků. Vzorky jsou porovnávány podle dosaţené tvrdosti, drsnosti a na základě obrazové analýzy. KLÍČOVÁ SLOVA Obrusitelné povlaky, ţárové nástřiky, obrazová analýza, drsnost, povrchová tvrdost, pórovitost. ÚVOD Se zvětšujícími se poţadavky na výstupní výkon energetických zařízení, hledají výrobci zaměření na danou problematiku moţnosti zvyšování účinnosti těchto zařízení (parních turbín, turbokompresorů, plynových turbín, turbodmychadel). Moţností zvyšování efektivity v těchto oblastech průmyslu je zlepšení těsnících ucpávek mezi rotující a stacionární částí těchto agregátů. Jedním z konstrukčních řešení tohoto problému je aplikace tzv. obrusitelných ucpávek aplikovaných technologií ţárového nástřiku. Tato nekonvenční metoda představuje relativně jednoduchý prostředek ke sniţování provozní vůle mezi rotační a nehybnou částí (lopatka / skříň motoru). Problematice těchto progresivních ucpávek ve formě povlaku se zabývá také společnost ŠKODA VÝZKUM, oddělení ţárového nástřiku, jenţ je zadavatelem této bakalářské práce. Výzkum a vývoj povlaku, který by zaručoval jeho správnou funkci v náročných provozních podmínkách energetických zařízení, zahrnuje zvládnutí celé řady aspektů od analýzy provozních podmínek aţ po zvládnutí technologie a parametrů výrobního procesu. Cílem této práce je určení vlivu depozičních parametrů při nástřiku na výslednou strukturu těchto obrusitelných povlaků, tedy na jejich vlastnosti. TECHNOLOGIE ŢÁROVÉHO NÁSTŘIKU [1] Obrusitelné ucpávky jsou aplikované technologií. Tato technologie poskytuje funkčně efektivní povlaky pouţívané v mnoha odvětvích průmyslu. Tato flexibilní, vysoce kvalitní a ekonomická technologie umoţňuje optimálně přizpůsobit povrchové vlastnosti součásti provozním podmínkám, v nichţ se nachází. Princip vytváření ţárových nástřiků Ţárový nástřik je částicový proces vytváření povlaků, které zpravidla přesahují tloušťku 5 µm, kdy je přídavný materiál nejčastěji ve formě prášku popř. drátu přiváděn do zařízení, kde dojde k jeho natavení a urychlení směrem k povlakované součásti tzv. substrátu. Po dopadu roztavené částice na substrát dojde k jejich plošnému rozprostření a následnému rychlému utuhnutí. Tím se vytváří povlak s charakteristickou lamelární strukturou a specifickými vlastnostmi. V porovnání s technologiemi PVD a CVD, dochází k vytvoření povlaku převáţně mechanickým ukotvením natavených a urychlených částic k substrátu. Struktura ţárových nástřiků Struktura ţárově stříkaných povlaků má charakteristickou lamelární strukturu tvořenou deformovanými částicemi, póry, oxidyckými vměstky a částečně nenatavenými částicemi. Základní stavební jednotkou, která tvoří povlak je deformovaná částice, tzv. splat, jenţ má v ideálním případě tvar disku. Technologie ţárového nástřiku plamenem Z hlediska parametrů nástřiku je pro aplikaci obrusitelných povlaků nejvhodnější technologie nástřiku plamenem, která k natavení přídavného materiálu vyuţívá směs stlačeného vzduchu nebo kyslíku a paliva (acetylen, propylen, propan, vodík). Nanášený materiál ve formě prášku je přiváděn do plamene, vzniklého hořením této směsi, kde dojde k jeho natavení a urychlení směrem k povlakované součásti. Obecně tento proces vytváří povlaky o niţší kvalitě, které nejsou vyuţívány pro aplikace, u kterých je potřeba povlak s vysokou hustotou a přilnavostí. Hlavním důvodem těchto nedostatků je nízká dopadová rychlost částic a nízká teplota plamene. OBRUSITELNÉ UCPÁVKY APLIKOVANÉ TECHNOLOGIÍ ŢÁROVÉHO NÁSTŘIKU Obrusitelné ucpávky jsou jedním z typů progresivních těsnění. Tyto ucpávky jsou aplikovány pomocí technologie ţárového nástřiku v podobě povlaku, který je nanášen na těsnící krouţky, které jsou rozmístěny kolem hřídelí (oblast labyrintových těsnění, či těsnění pomocí břitů na rotorech) a proti koncům lopatek (oblast proudění pracovního média

2 mezi rotačními a rozváděcími lopatkami) parních turbín a turbokompresorů, pouţívaných v letectví a energetice. Aplikací těchto povlaků dochází ke sniţování provozní vůle mezi krytem statoru a konci lopatek, coţ vede ke zvyšování účinnosti těchto zařízení. Bez pouţití těchto povlaků, musí být vůle za studena volena tak, aby při chodu zařízení nedošlo ke kritickému kontaktu mezi konci lopatek a krytem zařízení. Pouţitím obrusitelných ucpávek je umoţněno zmenšování velikosti těchto vůlí za studena s tím, ţe v případě kontaktu při chodu zařízení dojde k poškození obrusitelné ucpávky aniţ by došlo k poškození lopatek. V některých případech se dokonce vyuţívá cíleného zajetí lopatky do povlaku se záměrem vytvořit co nejtěsnější dráţku, čímţ dojde k vymezení radiální a axiální vůle. [2, 3, 4] Vlastnosti obrusitelných ucpávek Obrusitelné povlaky jsou de facto protikladem klasických ţárově stříkaných funkčních povlaků uţívaných ve strojírenství. U takových povlaků jsou především kladeny poţadavky na vysokou odolnost proti korozi, opotřebení a maximální přilnavost k substrátu. Těchto vlastností je dosahováno např. nízkou pórovitostí, sníţením obsahu vnitřních oxidů, a inkluzí nečistot v povlaku, jenţ zajišťuje jeho homogenitu. U obrusitelných povlaků je naopak jistý stupeň pórovitosti ţádoucí, neboť póry ve struktuře umoţňují snazší obrušování povlaků rotující lopatkou. Poţadavky na vlastnosti obrusitelných povlaků: vysoká obrobitelnost při minimálním opotřebení spoluzabírajícího protikusu velká odolnost proti erozi odolnost proti praskání vznik minimálního tepla v protikusu nízká afinita k protikusu nedochází ke svaru a nárůstku způsobující další opotřebení při obrušování vznikají velice jemné částečky s minimálním mechanickým či chemickým vlivem na komponenty při proudění media aplikace musí být reprodukovatelná s dostatečnou trvanlivostí a ţivotností nanášení lze provádět opakovaně a poměrně snadno i při generálních opravách Mikrostruktura obrusitelných povlaků Mikrostruktura obrusitelných povlaků obsahuje kromě klasických strukturních komponent také značné mnoţství pórů a měkkých fází (grafit, bentonit). Přítomnost těchto fází ve struktuře povlaku je klíčová pro jejich správnou funkci, neboť jeho vlastnosti. Vlivem pórů ve struktuře dochází k sniţování hodnot erozivní odolnosti a mezičásticové kohezní pevnosti při zvyšující se obrusivosti povlaku a minimálním opotřebení rotující části. Pro dodrţení poţadavku dobré obrusivosti povlaků je tedy nezbytné, aby jejich struktura obsahovala jistý stupeň pórovitosti. Pórovitosti lze ve struktuře povlaku dosáhnout buď vhodnou volbou parametrů nástřiku při depoziční procesu, nebo tzv. vypalováním, coţ je tepelné zpracování, která následuje po zhotovení povlaku (povlaky typu CoNiCrAlY-Cbn/PE). Mechanismus obrušování obrusitelných povlaků U obrusitelných povlaků rozlišujeme v závislosti na pouţitém druhu přídavného materiálu dva typy opotřebení: obrušování: - při vzájemném kontaktu obrusitelného povlaku a lopatky dojde vyráţení částic vyčnívajících z povlaku zhutňování: - dochází přednostně k jakémusi stlačování povlaku vlivem působení rotující lopatky [2, 4] Parametry nástřiku obrusitelných ucpávek Parametry nástřiku mají zásadní vliv na vlastnosti povlaku, neboť jejich změnou můţeme dosáhnout odlišného strukturního sloţení povlaků. Parametry nástřiku lze rozdělit na: kritické parametry: teplota a rychlost částic, které jsou výsledkem působení plamene další parametry: mnoţství podávaného prášku rychlost a mnoţství nosného plynu depoziční (nástřiková) vzdálenost druh, zrnitost a tavba nanášeného materiálu EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Práce se zabývá hodnocením vlastností obrusitelných povlaků, vytvořených za různých podmínek nástřiku. Na obrusitelných povlacích byla hodnocena drsnost povrchu a tvrdost. Na příčných výbrusech povlaků bylo dále provedeno hodnocení mikrostruktury a stanovení podílu jednotlivých fází pomocí obrazové analýzy. Prášky byly zdokumentovány a vyhodnoceny na elektronovém řádkovacím mikroskopu FEI QUANTA 2 na pracovišti NTC

3 Cílem práce: určení vlivu jednotlivých prášků na povlak, tj. na kolik se od sebe liší jednotlivé tavby prášků určení vhodného metalografického postupu pro obrusitelné povlaky charakterizace povlaků vytvořených za různých parametrů nástřiku stanovení podílu jednotlivých strukturní částí povlaku vyhodnocení závislosti vlastností povlaku (drsnot, tvrdost) na parametrech nástřiku. Experimentální materiál Zadavatelem práce, ŠKODA VÝZKUM s.r.o, byly dodány jak prášky pro nástřik povlaků, tak i samotné povlaky. Prášky: Hodnocené prášky Povlaky: Druh prášku Označení prášku Tavba 75Ni/25C DU NiCrAl/2Bentonit DU 2313 Tabulka 1: Souhrnné informace k práškům Označení Vzorek Materiál Tavba Průtok Průtok Podávané O 2 C 2 H 2 mnoţství prášku A 1659 I B 1659-II Ni/C C 1659-III D E NiCrAl/Bentonite F G Tabulka 2: Souhrnné informace k povlakům Nástřik vzorků Povlaky byly vytvořené metodou nástřiku plamenem na zařízení Typ 6P-II od firmy GTV. Před vytvořením samotných obrusitelných povlaků byl základní materiál zdrsněn tryskáním umělým korundem, a u vzorků typu NiCrAl/Bentonit byla na zdrsněném povrchu vytvořena tenká vrstva na Ni/Al, která zlepšuje adhezní přilnavost povlaku k základnímu materiálu HODNOCENÍ PRÁŠKŮ Hodnocení prášků pro ţárový nástřik probíhalo na elektronovém řádkovacím mikroskopu FEI-Quanta 2, jehoţ součástí je energeticky disperzní spektrometr EDAX. Účelem hodnocení prášků bylo nalezení odlišností v prvkovém sloţení mezi jednotlivými tavbami. Z obrázků 1, 2 je patrný rozdíl tvaru a morfologii jednotlivých typů prášků. Zatímco tvar prášků NiCrAl/Bentonite je spíše kulovitý, s poměrně pravidelnou zrnitostí, prášek Ni/C má tvar nepravidelný, ostrohranný, s větším rozptylem velikosti částic. Také povrch částic těchto kompozitních materiálů se na první pohled liší. U Ni/C je povrch prášku tvořen poměrně nepravidelně rozloţenou vrstvou niklu na grafitovém jádře, na rozdíl od prášku NiCrAl/Bentonit, jehoţ povrch je kompaktní, tyto rozdíly jsou dány odlišným způsobem výroby.

4 Obrázek 1: Prášek typu Ni/C Obrázek 2: Prášek typu NiCrAl/Bentonite Výsledky měření V tabulce 3 jsou uvedeny naměřené hodnoty podílu jednotlivých prvků v prášcích. Z tabulky je patrné, jak se od sebe liší hmotnostní podíly prvků jednotlivých taveb prášku 8NiCrAl/2Bentonit. Ani u prášku Ni/C naměřené mnoţství Ni, neodpovídalo uváděným (katalogovým) hodnotám (75%). Přitom jednotnost dávek je jedním z klíčových faktorů, ovlivňujících reprodukovatelnost procesu. Podíl jednotlivých prvků wt% Označení prášku Tavba Ni C O Al Cr Si Fe N ,4 29,2 7,9 7,9 2,3,2, NiCrAl/2Bentonit ,5 8,2 7,5 9,7 3,3,8,4 3, ,7 12,8 4,4 7,4 3,9,3, ,2 18,3 3,9 5, 5,,3, Ni/25C ,6 16, 1, Tabulka 3: :Hmotnostní podíly jednotlivých prvků HODNOCENÍ POVLAKŮ Metalografická příprava vzorků K hodnocení mikrostruktury se vyuţívá řez, který je vedený kolmo na povlak. Na tomto řezu je moţné sledovat jak mikrostrukturu povlaku, tak kvalitu rozhraní i případné změny ve struktuře materiálu substrátu, k nimţ můţe docházet při depozičním procesu. [1] Vlivem specifických vlastností obrusitelných povlaků (dobrá obrusnost) můţe v průběhu metalografické přípravy docházet ke vzniku neţádoucích artefaktů, jako např. uvolňování a vypadávání tvrdých částic tzv. pull-out effect, nebo naopak rozmazávání měkké a snadno deformovatelné části mikrostruktury tzv. smearing effect, které mohou následně zkreslit výsledky obrazové analýzy. Při pull-out efektu se stopy po vypadlých částicích jeví jako póry a tím naměřenou míru pórovitosti zvyšují, zatímco při smearing efektu dochází k zanášení existujících pórů okolním materiálem povlaku a tím ke sniţování zjevné pórovitosti. Bylo tedy nutné najít optimální způsob metalografické přípravy, který by zaručoval strukturu bez těchto neţádoucích artefaktů. Výsledný metalografický postup Dělení materiálu bylo provedeno na dělícím zařízení Struers Labotom, při intenzivním chlazení vodou. Řez byl vţdy veden od povlaku do substrátu, aby nedošlo k oddělení povlaku od substrátu. Zalévání vzorků zalévání za studena probíhalo pomocí dvousloţkové zalévací směsi Struers EpoFix (průhledná epoxidová pryskyřice). Pro zvýšení pevnosti povlaku a sníţení pull-out a smearing efektu je vhodné pouţít zalévání vzorků ve vakuu. Pouţití fluorescenční zalévací hmoty, při následném pozorování vzorků pod UV lampou, umoţňuje snazší odlišení původních pórů od pórů vzniklých při metalografické přípravě. metoda zalévání za tepla se neosvědčila, docházelo k porušení povlaku.

5 Broušení a leštění bylo provedeno na poloautomatické brusce Struers LaboPol. Výsledný metalografický postup přípravy výbrusů je uveden v tabulce 4. Operace Magnetický disk Zrnitost [μm] F[N] t[min] n[1/min] rovinné broušení MD Piano jemné broušení MD Largo jemné broušení MD Dac jemné broušení MD Dur, Tabulka 4: Postup metalografické přípravy obrusitelných povlaků Obrázek 3: Výsledek metalografické přípravy, NiCrAl/Bentonit, zvětšení 5x Obrázek 4: Výsledek metalografické přípravy, NiCrAl/Bentonit, zvětšení x Měření drsnosti povlaků Měření drsnosti povlaků bylo provedeno z důvodu optimalizace parametrů nástřiku, neboť v závislosti na naměřené drsnosti, můţeme porovnávat jednotlivé parametry, jimiţ byly povlaky vytvořeny. Větší protavení a rychlost částice je předpokladem pro její lepší plošné rozprostření, tedy menší hodnoty naměřené drsnosti povlaku. Měření drsnosti probíhalo na profilometru HOMMEL TESTER T. Výsledky měření Výsledky měření drsnosti povlaků jsou uvedeny v tabulce 5. Označení Vzorek Měřená charakteristika R a [µm] R z [µm] R max [µm] R t [µm] A 1659-I 5,57±1,2 3,36±4,31 41,3±6,7 43,64±7,33 B 1659-II 8,47±,66 44,82±3,87 63,41±,22 64,91±9,88 C 1659-III 7,56±,89 4,49±5,38 53,38±,9 55,37±,41 D ,22±2,4 71,77±9,25,65±22,88 3,8±22,77 E ,94±1,8 66,15±6,35 95,16±13,77 99,36±13,34 F 15,44±1,85 55,7±11,7 77,68±21,28 79,82±2,24 G ,5±1,99 66,95±9, 91,31±13,5 92,62±14,5 Tabulka 5: Výsledky měření drsnosti povlaku Z obrázků 5, 6 je patrné: nejvyšší hodnoty drsnosti pro materiál Ni/C jsou u vzorku s parametry nástřiku B (1659-II), u vzorků typu NiCrAl/Bentonit vzorek s parametry nástřiku D (158). Tyto grafy znázorňují závislost mezi depozičními parametry a drsností, kdy je patrné, ţe se zvyšujícím se poměrem obou plynů klesá hodnota drsnosti povlaků. Při stejném poměru plynů u povlaků u povlaků typu Ni/C bylo vzorku 1659-II zvýšeno mnoţství podávaného prášků. Pro vzorek typu NiCrAl/Bentonit 159 byla pouţita odlišná tavba přídavného materiálu.

6 Drsnost Ra [µm] Drsnost Ra [µm] Ni/C 1659-II 1659-III 1659-I,72,72,876 Relativní poměr plynů O2/C2H NiCrAl/Bentonit ,72,72,86,88 Relativní poměr plynů O2/C2H2 Obrázek 5: Drsnost povlaků v závislosti na relativním poměru plynů, Ni/C Obrázek 6: Drsnost povlaků v závislosti na relativním poměru plynů, NiCrAl/Bentonit Měření povrchové tvrdosti povlaků Pro měření povrchové tvrdosti byla pouţita zkouška podle Rockwella určená pro tyto specifické povlaky. Měření bylo provedeno na přístroji AMSLER-Wolpert Tester ve ŠKODA VÝZKUM. Základní parametry zkoušky : vnikací tělísko-kalená ocelová kulička o průměru 1/2", předběţné zatíţení-3 kg (3N), celkové zatíţení-15 kg (15N), doba měření-3 s. Výsledky měření Výsledky měření povrchové tvrdosti povlaků jsou uvedeny v tabulce 6. Parametry Vzorek Materiál povlaku nástřiku Tvrdost A 1659 I. 62 B 1659-II Ni/C 28 C 1659-III 26 D E NiCrAl/Bentonite F G Tabulka 6: Výsledky měření povrchové tvrdosti povlaků Nejvyšší hodnota tvrdosti byla u vzorků Ni/C naměřena u vzorku s parametry nástřiku A (1659-I), z povlaků typu NiCrAl/Bentonit vzorek s parametry nástřiku E (159). Z obrázků 7, 8 je patrné, ţe hodnota naměřené tvrdosti povlaku roste při zvyšování relativního poměru obou plynů. Vysvětlení rozdílu v tvrdostech vzorků 158 a 1511, vytvořených za stejných podmínek, lze hledat v jejich odlišné struktuře, kdy vzorek 158 obsahoval téměř čtyřnásobné mnoţství pórů. Musí tedy existovat ještě nějaký další parametr ovlivňující strukturu těchto povlaků, který zatím není znám.

7 Ni/25C 1659-I 1659-III 1659-II,72,72,876 Relativní poměr plynů O2/C2H NiCrAl/2Bentonit ,72,72,86,88 Relativní poměr plynů O2/C2H2 Obrázek 7: Tvrdost v závislosti na relativním poměru plynů, Ni/C Obrázek 8: Tvrdost v závislosti na relativním poměru plynů, NiCrAl/Bentonit Hodnocení mikrostruktury obrusitelných povlaků Účelem hodnocení mikrostruktury obrusitelných povlaků bylo stanovení podílu jednotlivých strukturních fází v příčných řezech povlaků. Hodnocení mikrostruktury bylo provedeno na metalografickém mikroskopu NIKON EPIPHOT2 se softwarem pro obrazovou analýzu LUCIA Postup zpracování snímků pomocí softwaru LUCIA se skládal z několika kroků: Snímání obrazu Úprava barevného obrazu pomocí SW LUCIA K těmto úpravám patří např. změna kontrastu, doostření, vyhlazení apod. Pouţitím těchto úprav bylo dosaţeno poţadované kvality obrazu. Transformace obrazu - Vzhledem ke sloţitosti a nehomogenitě povlaků, bylo poměrně náročné od sebe odlišit jednotlivé fáze povlaku, coţ je poměrně zásadní při následném práhování obrazu. Optimálním řešením se ukázala být transformace barevné obrazu RGB (obraz vyjádřený pomocí červené, zlené a modré) na obraz šedý, čímţ došlo ke zlepšení viditelnosti rozhraní jednotlivých fází. Prahování - Účelem prahování bylo převedení šedého obrazu na binární (bíla, černá), stanovení hranice mezi pozadím a objekty vybranými do binárního obrazu podle hodnot. Následovala ruční úprava obrazu pomocí funkcí editace binárního obrazu jako např. čištění, vyhlazení, uzavření děr apod. Měření- Změření objektů nadefinovaných v binárním obraze Výsledky měření Výsledky měření podílu jednotlivých strukturních fází jsou uvedeny v tabulce 7, 8. Zastoupení jednotlivých fází u vzorků typu Ni/C Parametry nástřiku Vzorek Ni C Póry A 1659 I 3,26 48,78 2,94 B 1659-II 25,62 48,69 25,64 C 1659-III 28,3 53,59 18,35 Tabulka 7: Výsledky obrazové analýzy, Ni/C Zastoupení jednotlivých fází u vzorků typu NiCrAl/Bentonit Parametry Vzorek NiCrAl Bentonit póry nástřiku D ,82 22,19 58,99 E ,93 36,7 17 F 15 27,34 52,7 19,95 G ,24 57,12 15,62 Tabulka 8: Výsledky obrazové analýzy, NiCrAl/bentonit Obrázky 9, znázorňují hodnoty naměřené tvrdosti při zastoupení jednotlivých strukturních fází povlaků. Z obrázků je patrné, ţe nejvyšší hodnota tvrdosti byla jednotlivých typů povlaků naměřena u vzorků, jejichţ struktura obsahovala největší mnoţství kovové fáze (1659-I, 159).

8 Zastoupení fází [%] Zastoupení fází [%] III Ni/C 1659-II 1659-I NiCrAl/Bentonit Ni C Póry NiCrAl Bentonit Póry Obrázek 9: Strukturní podílů jednotlivých fází, Ni/C Obrázek : Strukturní podílů jednotlivých fází, NiCrAl/Bentonit ZÁVĚR Na dodaných vzorcích bylo v této bakalářské práci: Hodnoceno prvkové sloţení jednotlivých prášků, z nichţ některé byly pouţity pro nástřik povlaků. Byly zjištěny odlišnosti v prvkovém sloţení jednotlivých taveb prášků typu NiCrAl/Bentonit. V této části práce bude ještě nutné provést další měření, která by vyhodnocovala prvkové sloţení z většího objemu dat. Vyzkoušeno několik postupů přípravy metalografických výbrusů. Byl nalezen optimální způsob metalografické přípravy. Naměřena drsnot povlaků. Byla nalezena závislost mezi drsností povlaku parametry nástřiku. Hodnocena povrchová tvrdost u všech dodaných povlaků. Byla nalezena závislost mezi povrchovou tvrdostí, relativním poměrem plynů a celkovým průtokem obou plynů Stanoven podíl jednotlivých fází v mikrostruktuře povlaků pomocí obrazové analýzy PODĚKOVÁNÍ Tímto chci poděkovat vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Olze Bláhové, PhD., za podporu, vedení i za čas, který mi věnovala. Mé poděkování patří Ing. Jarmile Savkové, Ing. R. Medlínovi a dále Ing. Františku Zahálkovi a Ing. Šárce Houdkové z firmy Škoda výzkum za jejich ochotu, cenné rady i vedení práce. LITERATURA [1] Houdková, Š., Enţl, R., Bláhová, O.: Ţárové nástřik moderní technologie povrchových úprav. [CD], Plzeň: ZČU, 23 [2] Zahálka, F.: Úvod do problematiky žárově stříkaných abradables povlaků pro zvýšení účinnosti a spolehlivosti energetických zařízení. [3] Hajmrle, K., Fiala, P., Chilkowich, A. P., Shiembob, L.: New Abradable Seals for Industrial Gas Turbines. Thermal Spray 23. ASM International, Materials Park, Ohio, USA 23 [4] Chupp, R. E., Ghasripoor, F., Moore, G. D., Kavl, L. S., Johnston, J. R.: New Abradable seals for Industrial Gas Turbines. GE Global Research Report, July 22