TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika"

Transkript

1 TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí a jejich tepelného zpracování. Experimentální část je zaměřena na hodnocení tepelného zpracování vybraných tří typů cementačních ocelí. Získané výsledky by měly sloužit jako ukázky změny vlastností vlivem tepelného zpracování ve výuce materiálových předmětů. Jako hlavní zkušební metody byly použity: čelní zkouška prokalitelnosti, měření tvrdosti a metalografický rozbor zpracovaných vzorků. KLÍČOVÁ SLOVA Konstrukční oceli, cementační oceli, tepelné zpracování, čelní zkouška prokalitelnosti, tvrdost, mikrostruktura ÚVOD Oceli jsou díky velké rozmanitosti vlastností a širokým možnostem použití, jakož i objemem výroby nejvýznamnější skupinou konstrukčních materiálů. Mnohoznačné působení uhlíku i přísad v oceli v kombinaci s tepelným a mechanickým, event. chemicko-tepelným a tepelně mechanickým zpracováním často umožňují dosahovat téměř stejných výsledných vlastností ocelí různými cestami. V technické praxi se používá velký počet značení ocelí. Oceli lze dělit podle různých hledisek, jakými jsou např.: výrobní pochod (ocel martinská, konvertorová, elektrostruskově přetavovaná atd.), stupeň desoxidace (ocel uklidněná, neuklidněná, polouklidněná), způsob použití (konstrukční, nástrojové, na odlitky), stupeň legování (uhlíkové, legované), vhodnost k dalšímu zpracování (ocel k zušlechťování, k cementování atd.), typický druh výrobku nebo průmyslový obor uplatnění (pružinová ocel, oceli pro jaderná energetická zařízení atd.). [5] První dvě hlediska jsou významná především z pohledu výrobce oceli a ovlivňují i ekonomii hutní výroby. Stupeň legování je významný pro výrobce i pro spotřebitele oceli. Ostatní hlediska jsou důležitá především pro spotřebitele oceli, i když některá nelze oddělit od metalurgických hledisek. Stanovit všeobecná pravidla pro volbu ocelí není možné. Můžeme se řídit jen určitými hledisky, zejména konstrukčními, provozními, výrobními a ekonomickými. Relativní důležitost hledisek je podmíněna značnou složitostí skutečných provozních podmínek za nichž má navrhovaná součást pracovat. TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ Konstrukční oceli Ocel se definuje jako slitina železa s uhlíkem a dalšími prvky, kde obsah uhlíku nepřesáhne 2,14 %, tj. jeho maximální rozpustnost v austenitu při eutektické teplotě. Uvedená hranice však platí jen u nelegovaných ocelí, protože legující prvky rozšiřují nebo zužují oblast gama. Podle obsahu uhlíku se oceli dělí na nízkouhlíkové (maximálně 0,25 %C), středně uhlíkové (0,25 až 0,60 %C), vysokouhlíkové (nad 0,60 %C). Podle obsahu legujících prvků se oceli dělí na nízkolegované (maximálně 5 % legujících prvků), středně legované (5 až 10 % legujících prvků), vysokolegované (více než 10 % legujících prvků). Dle ČSN se konstrukční tvářené oceli rozdělují do osmi tříd jakosti: 1

2 Konstrukční oceli: obvyklých jakostí (tř. 10, 11) ušlechtilé o uhlíkové (tř. 12) o slitinové (tř ) o slitinové s vysokým obsahem legujících prvků (tř. 17). Mezi konstrukční oceli patří i cementační oceli. Při cementování se tvoří na povrchu součástek vrstva se slabě nadeutektoidním obsahem uhlíku, která je po zakalení tvrdá, takže součástky mají vysokou odolnost proti opotřebení a vyšší mez únavy. Základní materiál (tj. jádro) musí mít přitom vysokou houževnatost a dostatečně vysokou pevnost, aby se relativně slabá povrchově vrstva neprolamovala. Nelegované oceli se používají pouze na málo namáhané součástky s menší tloušťkou stěny, protože jejich prokalitelnost je malá a pevnost jádra po zakalení relativně nízká. Obsah uhlíku musí být nízký, připouští se maximálně 0,24 %.[4] Na cementování jsou vhodné oceli třídy 12. Na součástky s větší tloušťkou stěny, resp. velmi namáhané se používají nízkolegované oceli. Legující prvky ovlivňují obsah uhlíku, který se rozpustí při cementování v povrchové vrstvě, prokalitelnost a tím také deformace při kalení, pevnost jádra, tloušťku cementační vrstvy a její tvrdost. V praxi se používají nejvíce oceli značky , , , Na cementování se používá často ocel značky Tato ocel dobře snáší atmosféry o vysokém sytícím potenciálu. Kinetika sycení je pak závislá na teplotě, při které dochází k sycení a na vhodnosti poměrů sytící a difúzní periody. Její nevýhodou je vysoký rozptyl pevnosti po tepelném zpracování (800 až 1450 MPa), protože má široké pásmo prokalitelnosti [4]. Pokud se žádají vysoké plastické vlastnosti, používají se oceli s přísadou niklu (třída 16), obvykle v kombinaci s chromem. Protože nikl zvyšuje aktivitu uhlíku, snižuje jeho obsah v povrchové vrstvě, ale zvyšuje difúzní rychlost. Vysokou pevnost a dobrou houževnatost je možno získat vhodnou kombinací chromu a niklu. Chromniklové oceli používané u nás je možno rozdělit do dvou skupin. Oceli prvé skupiny obsahují asi 1,5 % niklu a 1 % chromu. U ocelí druhé skupiny byl zvýšen obsah niklu na 3 až 5 %, obsah chromu zůstal stejný. Oceli se zvýšeným obsahem niklu mají vysokou pevnost jádra, takže jsou vhodné na ozubená kola se slabšími zuby, na kterých nesmí být silná cementovaná vrstva. Je však nutno počítat s poněkud menší tvrdostí povrchu, protože v matrici zůstává relativně vyšší obsah zbytkového austenitu. Do prvé skupiny patří ocel a [4] Na součástky s větší tloušťkou stěny se používají chrom-nikl-molybdenové oceli, které mají vysokou prokalitelnost, takže je možno kalit na vzduchu i dílce s větší tloušťkou stěny. Aby bylo možno cementovat za vyšších teplot a po cementaci kalit z cementačních teplot, byly vyvinuty oceli s přísadou titanu (14 223, ). Titan tvoří s uhlíkem stabilní karbid, který se rozpouští v austenitu až při vysokých teplotách, takže brání růstu zrna. Oceli s titanem mají vyšší obsah uhlíku, protože se jeho část váže na karbid.[4] Tepelné zpracování Tepelným zpracováním rozumíme záměrné využívání fázových a strukturních přeměn v tuhém stavu ke změně struktury a tím k získání požadovaných mechanických nebo strukturních vlastností výrobku nebo polotovaru. [1] Tedy jeho základem je znalost kinetiky a mechanismu fázových a strukturních přeměn v tuhém stavu, ale dané oceli o určitém složení a struktuře je třeba přiřadit představu konkrétního zpracovávaného předmětu o určitém tvaru a rozměrech. Důležitým se stává faktor vnitřních pnutí a jejich změn při tepelném zpracování a s ním související otázka tvarové a rozměrové stability. [3] Na rozdíl od ostatních strojařských technologií (obrábění, tváření) nedochází při tepelném zpracování ke změně tvaru součásti (resp. je tato změna nežádoucí), ale pouze k požadovaným změnám vlastností použitého výrobku. Tepelné zpracování spočívá v principu ohřevu na požadovanou teplotu, výdrži na této teplotě a ochlazování určitou rychlostí, tzn. požadované změny struktury a vlastností se dosáhne řízenými změnami teploty. Základními druhy tepelného zpracování je žíhání a kalení: Žíháním nazýváme postup tepelného zpracování, při kterém se výrobky ohřívají na určitou teplotu a po výdrži následuje (zpravidla pomalé) ochlazování. Cílem je pak dosáhnout struktury tvořené stabilními fázemi a pokud se v některých způsobech žíhání ocelí objevují také fáze nerovnovážné, není jejich tvorba záměrná a většinou je dokonce nežádoucí. Účelem žíhání bývá nejčastěji: vyrovnání rozdílů v chemickém složení, odstranění nerovnosti struktury, 2

3 zjemnění struktury, snížení zbytkových pnutí, zotavení deformovaných zrn, dosažení nízké tvrdosti. Žíhání obvykle rozdělujeme na: žíhání bez překrystalizace žíhání ke snížení zbytkových pnutí žíhání rekrystalizační žíhání na měkko žíhání s překrystalizací normalizační žíhání žíhání základní izotermické žíhání homogenizační (difúzní) žíhání. Účelem kalení je zvýšení tvrdosti oceli vytvořením částečně nebo zcela nerovnovážné struktury. Kalením nazýváme postup tepelného zpracování, při kterém se součást ohřeje na austenitizační teplotu (zpravidla u podeutektoidních ocelí 30 až 50 C nad A c3, u nadeutektoidních ocelí nad A c1, u ocelí s vysoce stabilními karbidy na teplotu podstatně vyšší), po výdrži na této teplotě následuje ochlazení větší rychlostí než kritickou. Základní strukturou kalených ocelí je tedy struktura martenzitická nebo bainitická.[1] Schopnost oceli dosáhnout kalením zvýšené tvrdosti se nazývá kalitelnost. Vlastnost oceli dosáhnout při ochlazování větší rychlosti, než je rychlost kritická, určité (maximální) tvrdosti, se nazývá zakalitelnost (tento název není normován) a závisí téměř jen na obsahu uhlíku rozpuštěného v austenitu. Prokalitelnost oceli je schopnost oceli dosáhnout při kalení určité tvrdosti do určité hloubky. Ochlazovací rychlost na povrch kaleného kusu je vždy podstatně větší než v jeho středu. Úplné prokalení v celém průřezu nastane tehdy, když i uvnitř kusu se dosáhne nebo překročí kritická rychlost ochlazování. Pokud je kritické rychlosti ochlazování dosaženo jen do určité hloubky pod povrchem, je na martenzit zakalena jen povrchová vrstva a jádro je tvořeno perlitem nebo bainitem. Účelem kalení zejména u konstrukčních ocelí, není zpravidla dosažení zvýšené tvrdosti jen na povrchu předmětu, ale v celém jeho průřezu. Proto se pro určitý průřez kaleného kusu a použitý ochlazovací prostředek musí volit ocel s vhodnou kritickou rychlostí ochlazování.[2] V praxi tepelného zpracování se setkáváme s různými postupy kalení. Volba vhodného způsobu závisí zejména na požadovaných vlastnostech kaleného výrobku, jeho velikosti i tvaru a druhu použité oceli.[1] Jedná se zejména o: kalení základní (nepřetržité) kalení lomené (přetržité) kalení termální izotermické kalení. Popouštění je ohřev kaleného předmětu na teplotu vyšší, než je obvyklá teplota místnosti, nejvýše však na teplotu těsně pod bodem A c1, výdrž na této teplotě k vytvoření struktur blížících se rovnoměrnému stavu u oceli s martenzitickou nebo bainitickou strukturou a další ochlazení na teplotu okolí způsobem vhodným pro danou ocel. Účelem popuštění u konstrukčních ocelí je snížení tvrdosti (pevnosti) za současného zvýšení plastických vlastností.[2] Fázové přeměny, ke kterým dochází, se týkají nejen základních fází (martenzitu a zbytkového austenitu), ale i minoritních fází (karbidů, karbidonitridů aj.), které buď již existují v zakaleném stavu nebo vznikají během popouštění. Podle výše popouštěcí teploty a účelu se popouštění rozděluje na dvě skupiny: popouštění při nízkých teplotách (do 350 C) účelem tohoto popouštění je snížení vnitřních pnutí po kalení, zmenšení podílu zbytkového austenitu, zlepšení houževnatosti, popř. stabilizace rozměrů. popouštění při vysokých teplotách účelem tohoto popouštění je získání struktur s příznivějšími mechanickými vlastnostmi, zejména s vysokou houževnatostí při vysoké mezi kluzu a mezi únavy. Patří sem i popouštění ocelí na sekundární tvrdost. Pro celkové zpracování, tj. martenzitické event. bainitické kalení po němž následuje popouštění při vysokých teplotách, se používá názvu zušlechťování. Podstatou všech způsobů chemicko-tepelného zpracování je úmyslně vyvolaná změna chemického složení oceli v povrchových vrstvách, která se projeví zvýšenou tvrdostí povrchu a jeho odolnosti proti opotřebení. Jádro součásti má tvrdost mnohem nižší a je houževnatější. [2] Chemicko tepelným zpracováním rozumíme procesy, při kterých dosahujeme požadované změny struktury a vlastností tepelným zpracováním provázaným změnami chemického složení zpracovávaného výrobku. Difúzním sycením povrchu výrobku různými prvky (kovy i nekovy) je možno dosáhnout rozdílných mechanických nebo 3

4 fyzikálně-chemických vlastností povrchu a jádra. Těchto vlastností je možno v zásadě dosáhnout dvěma způsoby: Úpravou chemického složení povrchu výrobku a následujícím tepelným zpracováním (např. cementace) Pouze samotnou úpravou chemického složení (např. nitridace). Základními způsoby chemicko-tepelného zpracování je cementování a nitridování. Cementování je sycení povrchu ocelového předmětu uhlíkem obsaženým v tuhém, kapalném nebo plynném prostředí, při teplotě nad A c3. Ve správně nauhličeném povrchu má být obsah uhlíku 0,85 %. Hloubka cementované vrstvy je nejčastěji do jednoho milimetru, jen zcela výjimečně více než dva milimetry. Obsah uhlíku v cementované vrstvě vyšší než 1 % se projeví vyloučením nadeutektoidních karbidů, které jsou nebezpečné tehdy, jsou-li vyloučeny na hranicích zrn, neboť velmi snižují houževnatost cementované vrstvy. Obsah a rozložení uhlíku v ní závisí na použitém cementačním prostředí, na výši cementační teploty, době výdrže na cementační teplotě a na chemickém složení cementované oceli, především na obsahu uhlíku a karbidotvorných prvků.[2] Oceli po cementaci musí být dále tepelně zpracovány, především kaleny a popouštěny, aby se využilo zvýšeného obsahu uhlíku pro dosažení větší tvrdosti povrchu.[2]. Způsoby tepelného zpracování po nauhličení jsou ukázány na obr. 1. Obr. 1: Schéma způsobů kalení po nauhličení (A přímé z cementační teploty, B přímé s přichlazením, C s podchlazením, D na jádro, E na vrstvu, F dvojité kalení [1] Nitridování je sycení povrchu ocelového předmětu dusíkem v plynném nebo kapalném prostředí při teplotě pod A c1 (především v rozmezí tepot 470 až 580 C). Předmět je před nitridováním opracován a tepelně zpracován. Nitridováním se získá tenká, velmi tvrdá povrchová vrstva odolná proti otěru, která zvyšuje i odolnost součástí proti únavě a korozi. Nitridované součásti se již dále tepelně nezpracovávají. Při nitridování vytváří dusík vniklý do oceli v povrchové vrstvě nitridy a zvyšuje její tvrdost. Zvýšení tvrdosti je malé u uhlíkových ocelí, výrazně se projevuje u ocelí obsahujících chrom a hliník. Optimální výchozí struktura před nitridováním je sorbit. Experimentální část Problematika tepelného zpracování konstrukčních ocelí je velmi široká, jak z hlediska různých typů ocelí, tak i z hlediska různých druhů tepelného zpracování. Jako cíl této práce bylo vybráno tepelné zpracování cementačních ocelí. Nemělo by se jednat o vlastní nasycování povrchu uhlíkem (cementování), ale o zpracování po cementaci tj. zejména chování jádra cementovaného výrobku při tepelném zpracování (kalení po vlastní cementaci). Jedná se tedy především o vliv austenitizační (kalící) teploty a druhu ochlazovacího prostředí na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti (tvrdost) součásti. Jako experimentální oceli byly zvoleny tři základní představitelé uhlíkových, chrommaganových a niklových cementačních ocelí, tj. oceli , a Jejich chemické složení je zobrazeno v tabulce 1. 4

5 chemické složení (hmotnostní %) C Mn Si P S Cr Ni Cu Mo V Ti W Al Co ,146 0,674 0,238 0,014 0,031 0,065 0,055 0,105 0,011 0,001 0,003 0,003 0,017 0, ,207 1,223 0,301 0,018 0,043 1,080 0,033 0,045 0,016 0,004 0,002 0,005 0,017 0, ,159 0,582 0,228 0,013 0,031 0,748 3,228 0,213 0,050 0,006 0,002 0,013 0,033 0,043 Tab. 1: Chemické složení zkušebních materiálů Použití zkušebních ocelí: méně namáhané strojní součásti silničních motorových vozidel určené k cementování se střední pevností v jádře po kalení, např. méně namáhaná ozubená kola, vačkové hřídele, vložky, větší řetězová kola, pouzdra, vodítka. Ve stavu žíhaném na háky jeřábů, výtahů apod. součásti k cementování lisované z plechu. [6] vhodná pro strojní součásti pro zušlechťování do průměru 35 mm, k cementování s velkou pevností v jádře, např. hřídele, ozubená kola, vačkové hřídele, zdviháky ventilů, pístní čepy, zubové spojky.[7] na namáhané strojní součásti, určené k cementování s vyšší pevností a vysokou houževnatostí v jádře, jako hřídele, drážkové hřídele, ozubená kola [8] V této práci bylo zvoleno pět teplot ohřevu (750, 820, 900, 1050 a 1200 C). Výdrž na teplotě ohřevu byla ve všech tepelných zpracování stejná, a to 20 minut. Pro ochlazování byly zvoleny čtyři ochlazovací prostředí (voda, olej, vzduch, pec). Vlastní postup tepelného zpracování byl u všech tří ocelí stejný a můžeme ho vidět v tabulce 2 i s označením vzorků. teplota [ C] čas [min] ochlazovací prostředí voda olej vzduch pec Tab. 2: Postup tepelného zpracování a označení vzorků Jominyho zkouška čelní prokalitelnosti Zkouška je vhodná zejména pro středně prokalující oceli, jedná se o jednoduchou zkoušku, dobře reprodukovatelnou, která nespotřebuje mnoho materiálu. Jominyho zkouška prokalitelnosti spočívá v ochlazování přímo z kalící teploty. Ohřátý vzorek je uchycen v přípravku, tak aby na čelo vzorku mohla ze spodní části stále proudit voda o tlaku asi 65±10 mm vodního sloupce. Nežli je vzorek na svém místě v přípravku, proudu vody brání clona, která se poté odstraní. Tím dochází k prudkému ochlazení čela a postupnému chladnutí vzorku od čela až k hlavě, za kterou je vzorek uchycen. Rychlost ochlazování je tedy největší na kaleném čele a se vzrůstající vzdáleností od něj se plynule zmenšuje. Po zakalení se vybrousí na válcovém povrchu dvě plošky ležící proti sobě, do hloubky 0,5 mm, na kterých se zjišťuje tvrdost HRC nebo HV v postupně se zvětšující vzdálenosti od kaleného čela. Zjištěné hodnoty tvrdosti v jednotlivých bodech se vynášejí do diagramu a jejich spojením vzniká křivka která charakterizuje prokalitelnost 5

6 zkoušené oceli. Dále se u Jominyho zkoušky prokalitelnosti určuje ideální nebo kritický průměr prokalitelnosti. Tyto průměry lze stanovit z diagramu určením vzdálenosti od kaleného čela tělesa, ve které tvrdost má hodnotu odpovídající 50 % martenzitu. Vzhledem k hodnocení materiálů s malou prokalitelností byla tvrdost měřena v následujících vzdálenostech od čelní kalené plochy: mm. Měření bylo prováděno podle Vickerse a zatížení bylo zvoleno 30 kp po dobu 15 s. Naměřené hodnoty jsou uvedeny na obr tvrdost HV vzdálenost od čela zkoušky /mm/ Obr. 2: Graf závislosti kritického průměru válce na vzdálenosti od kaleného čela Výsledky: Pro ocel byla zjištěna tvrdost struktury s 50 % martenzitu (0,146 %C - 295HV) ve vzdálenosti 1,9 m od čela, z čehož vyplývá hodnota ideálního prokalitelného průměru DI = 16 mm. Pro ocel byla zjištěna tvrdost struktury s 50 % martenzitu (0,207 %C 318HV) ve vzdálenosti 7,2 mm od čela, z čehož vyplývá hodnota ideálního prokalitelného průměru DI = 51 mm. Pro ocel byla zjištěna tvrdost struktury s 50 % martenzitu(0,159 %C 300HV) ve vzdálenosti 13,2 mm od čela, z čehož vyplývá hodnota ideálního prokalitelného průměru DI = 76 mm. Tvrdost Pro zjištění hodnot tvrdosti tepelně zpracovaných vzorků byl použit tvrdoměr HPO 250. Vtisky byly provedeny na metalografických výbrusech při zatížení 30 kp po dobu 15 s. Naměřené hodnoty tvrdosti jsou přehledně uvedeny na obr. 3. 6

7 Tvrdost HV voda olej vzduch pec C 820 C C 820 C C 820 C Obr. 3: Závislost tvrdosti na austenitizační teplotě a způsobu ochlazování Výsledky: nejvyšší hodnota tvrdosti byla zjištěna na vzorku ochlazeném do vody z teploty 820 C (270 HV), což odpovídá zvýšení 2,47 x vůči ochlazení v peci (110 HV). Již při ochlazování z teploty 750 C dochází ke zpevnění na 236 HV. Vliv ostatních ochlazovacích médií na hodnoty tvrdosti je malý teplota 750 C neovlivňuje význačně hodnotu tvrdosti. Nejvyšší tvrdost byla naměřena na vzorku ochlazeném do vody z teploty 900 C (453 HV), což odpovídá zvýšení 3,12 x vůči ochlazení v peci (145 HV). Tvrdost vzorků ochlazených do oleje se přibližuje vzorkům ochlazeným do vody již při austenitizační teplotě 750 C dochází k výraznému zpevnění a vliv změny této teploty je nízký. Nejvyšší tvrdost byla zjištěna na vzorku ochlazeném do vody z teploty 820 C (422 HV), což odpovídá zpevnění 2,22 x vůči ochlazování v peci (190 HV). Tvrdost vzorků ochlazovaných do oleje je jen o málo nižší než ochlazovaných do vody. I při ochlazení na vzduchu dochází ke zvýšení tvrdosti na cca 260 HV. Metalografické pozorování V této práci pro metalografické hodnocení mikrostruktur byl použit světelný mikroskop Nikon Optiphot 100S a software pro obrazovou analýzu Lucia [9]. Příprava metalografických vzorků se skládala z broušení, leštění a vyvolání mikrostruktury. Vyvolání mikrostruktury se uskutečnilo leptáním 3% Nitalem. Na obr. 4 jsou ukázky mikrostruktur tepelně zpracovaných vzorků, kde je zřejmé, že režim tepelného zpracování má vliv na mechanické vlastnosti (tvrdost) oceli. Z obr. 4 A, B je vidět vliv ochlazovacího prostředí. Při ochlazování do vody se výsledná struktura skládá z martenzitu a feritu, ale při ochlazování na vzduchu je výsledná struktura feriticko-perlitická. Na obr. 4 C a D si můžeme všimnout vlivu austenitizační teploty, kdy při teplotě 750 C nedošlo zcela k překrystalizaci. Vliv ochlazovacího prostředí u oceli je zobrazen na obr. 4 E, F. 7

8 A) C / voda B) C / vzduch C) C / voda D) C / voda E) C / voda F) C / vzduch Obr. 4: Ukázky mikrostruktur tepelně zpracovaných vzorků 8

9 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Tepelné zpracování cementačních ocelí po nauhličování je složité vzhledem k různé austenitizační (kalící) teplotě cementační oceli a nauhličené povrchové vrstvy (obr. 1). Dalším ovlivňujícím faktorem je v některých případech nutnost dodatečného třískového obrábění, tedy požadavek na obrobitelnost jádra. Úkolem této práce by mělo být vytvoření podkladů pro cvičení z předmětu Tepelné zpracování a slinování, event. dalších vyučující tuto problematiku, které by především obsahovaly: porovnání vlastností vybraných cementačních ocelí ověření, že oceli s obsahem C < 0,2 % jsou kalitelné potvrdit, že mechanické vlastnosti závisí (jsou ovlivnitelné) na podmínkách tepelného zpracování po cementaci. Ocel nejnižší prokalitelnost určuje nutnost použití vody jako ochlazovacího média. Vzhledem k absenci substitučního zpevnění (legujícími prvky) a nejnižšímu obsahu uhlíku (0,146 %) vykazuje pouze nízké hodnoty tvrdosti po zakalení (max. 270 HV, což odpovídá cca Brinellově pevnosti 970 MPa). Ocel vlivem legujících prvků dochází nejen k zvýšení prokalitelnosti a tvrdosti, ale i k posunu transformačních teplot k vyšším hodnotám (austenitizační teplota 750 C v podstatě není dostatečná pro překrystalizaci). Nejvyšší hodnota tvrdosti po zakalení do vody z teploty 900 C (455 HV, což odpovídá Brinellově pevnosti cca 1640 MPa) je ovlivněna zejména obsahem uhlíku (0,207 %). Ocel u této oceli naopak dochází k obrácenému posunu transformačních teplot. Vysoká hodnota prokalitelnosti zaručuje nejen minimální rozdíl v tvrdosti mezi ochlazování ve vodě a v oleji, ale i zvýšení mechanických vlastností při nižších rychlostech ochlazování (vzduch). Výsledky měření tvrdosti tepelně zpracovaných vzorků i metalografického rozboru potvrdily, že ochlazováním nadkritickou rychlostí z oblasti rovnovážného austenitu vzniká mikrostruktura jehlicovitého (dislokačního) martenzitu a tato změna je doprovázena změnou mechanických vlastností (tvrdosti). Volbou tepelného zpracování (zejména stupněm austenitizace tj. kalící teplotou) můžeme ovlivnit vznikající mikrostrukturu a tím mechanické vlastnosti po cementaci. LITERATURA [1] KRAUS, V. Tepelné zpracování a slinování. Plzeň: ZČU, [2] JECH, J. Tepelné zpracování oceli. Praha: SNTL, [3] PÍŠEK, F., JENÍČEK, L., RYŠ, P. Nauka o materiálu I. Praha: Academia, [4] FREMUNT, P., PODRÁBSKÝ, T. Konstrukční oceli. Brno: CERM, [5] PLUHAŘ, J. A KOL. Nauka o materiálech. Praha: SNTL Alfa, 1989 [6] Materiálový list oceli [7] Materiálový list oceli [8] Materiálový list oceli [9] JANDOŠ, F., GEMPERLE, A., ŘÍMAN, R. Využití moderních laboratorních metod v metalografii. 1.vyd., Praha: SNTL,

Jominiho zkouška prokalitelnosti

Jominiho zkouška prokalitelnosti Jominiho zkouška prokalitelnosti Zakalitelnost je schopnost materiálu při ochlazování nad kritickou rychlost přejít a setrvat v metastabilním stavu, tj. u ocelí získat martenzitickou strukturu. Protože

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika Hlavní skupinu materiálů, pouţívanou pro výrobu

Více

Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování

Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování Bc. Pavel Bílek Ing. Jana Sobotová, Ph.D Abstrakt Předložená práce se zabývá volbou metodiky hodnocení strukturních změn ve vysokolegovaných

Více

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu OCELI A LITINY Ing. V. Kraus, CSc. 1 OCELI Označování dle ČSN 1 Ocel (tvářená) Jakostní Tř. 10 a 11 - Rm. 10 skupina oceli Tř. 12 a_ 16 (třída) 3 obsah všech leg. prvků /%/ Význačné vlastnosti. Druh tepelného

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 PETR DOSKOČIL Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Tepelné zpracování oceli Bakalářská

Více

Měření mikro-mechanických vlastností tepelně zpracovaných ocelí. Jaroslav Zapletal

Měření mikro-mechanických vlastností tepelně zpracovaných ocelí. Jaroslav Zapletal Měření mikro-mechanických vlastností tepelně zpracovaných ocelí Jaroslav Zapletal Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá měřením mikro-mechanických vlastností modifikovaných

Více

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA STRUKTURU A MECHANICKÉ VLASTNOSTI NÁSTROJOVÝCH OCELÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA STRUKTURU A MECHANICKÉ VLASTNOSTI NÁSTROJOVÝCH OCELÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING

Více

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev

Více

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING 1 CHIPPER / VIKING 2 Charakteristika VIKING je vysoce legovaná ocel, kalitelná v oleji, na vzduchu a ve vakuu, která vykazuje následující charakteristické znaky: Dobrá rozměrová stálost při tepelném zpracování

Více

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev

Více

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,

Více

I.) Nedestruktivní zkoušení materiálu = návštěva laboratoří nedestruktivního zkoušení a seznámení se se základními principy jednotlivých metodik.

I.) Nedestruktivní zkoušení materiálu = návštěva laboratoří nedestruktivního zkoušení a seznámení se se základními principy jednotlivých metodik. 2017/18 VÝROBNÍ TECHNOLOGIE Jméno: st. skupina: I.) Nedestruktivní zkoušení materiálu II.) Praxe tepelného zpracování III.) Jominiho zkouška prokalitelnosti I.) Nedestruktivní zkoušení materiálu = návštěva

Více

4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. 4.1 Technické slitiny železa. 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků

4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. 4.1 Technické slitiny železa. 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků 4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ 4.1 Technické slitiny železa 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků Železo je přechodový kov s atomovým číslem 26, atomovou hmotností 55,85, měrnou

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_14

Více

TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST

TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST 2011 Bc. Miroslav Zajíček Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Kolejová vozidla procházejí

Více

þÿ V l i v v o d í k u n a p e v n o s t a s v ay i t vysokopevných martenzitických ocelí pro automobilové aplikace

þÿ V l i v v o d í k u n a p e v n o s t a s v ay i t vysokopevných martenzitických ocelí pro automobilové aplikace Digitální knihovna Univerzity Pardubice DSpace Repository Univerzita Pardubice http://dspace.org þÿ B a k a l áy s k é p r á c e / B a c h e l o r ' s w o r k s K D P D F J P 2010 þÿ V l i v v o d í k

Více

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI David Aišman D.Aisman@seznam.cz ABSTRACT Tato práce se zabývá možnostmi tepelného zpracování pro experimentální ocel 42SiCr. Jedná

Více

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006. Degradace nízkolegovaných ocelí v. abrazivním a korozivním prostředí

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006. Degradace nízkolegovaných ocelí v. abrazivním a korozivním prostředí ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006 Degradace nízkolegovaných ocelí v abrazivním a korozivním prostředí ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006 Odborný Curiculum Vitae Curiculum Vitae Michal Černý - 29.

Více

PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL

PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL Antonín Kříž, Bohumil Dostál ZČU v Plzni - KMM, Univerzitní 22 e-mail: kriz@kmm.zcu.cz Wikov Gear s.r.o. e-mail: bdostal@wikov.com Technologie cementování Ve správně nauhličeném

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_18 Autor

Více

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM Bc. Jiří Hodač Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

Více

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE 1 VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE Použití práškové metalurgie Prášková metalurgie umožňuje výrobu součástí z práškových směsí kovů navzájem neslévatelných (W-Cu, W-Ag), tj. v tekutém stavu nemísitelných nebo

Více

Metalografie ocelí a litin

Metalografie ocelí a litin Metalografie ocelí a litin Metalografie se zabývá pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury kovů a slitin. Dále také stanoví, jak tato struktura souvisí s chemickým složením, teplotou a tepelným

Více

Nástrojové oceli. Ing. Karel Němec, Ph.D.

Nástrojové oceli. Ing. Karel Němec, Ph.D. Nástrojové oceli Ing. Karel Němec, Ph.D. Rozdělení nástrojových ocelí podle chemického složení dle ČSN EN Podle ČSN EN-10027-1 Nástrojové oceli nelegované C35U (19065) C105U (19191) C125U (19255) Nástrojové

Více

V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury.

V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury. 3. TECHNICKÉ SLITINY ŽELEZA - rozdělení (oceli, litiny-šedá, tvárná, temperovaná) výroba, vlastnosti a použití - značení dle ČSN - perspektivní materiály V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je

Více

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY Temperovaná litina (dříve označovaná jako kujná litina anglicky malleable iron) je houževnatý snadno obrobitelný materiál vyráběný tepelným zpracováním odlitků z bílé litiny.

Více

LASEROVÉ KALENÍ FOREM A NÁSTROJŮ LASER HARDENING OF MOULDS AND TOOLS

LASEROVÉ KALENÍ FOREM A NÁSTROJŮ LASER HARDENING OF MOULDS AND TOOLS LASEROVÉ KALENÍ FOREM A NÁSTROJŮ LASER HARDENING OF MOULDS AND TOOLS Stanislav NĚMEČEK, Michal MÍŠEK MATEX PM s.r.o., Morseova 5, 301 00 Plzeň, Česká Republika, nemecek@matexpm.com Abstrakt Příspěvek se

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Technologie třískového obrábění 1 Obsah Technologie třískového obrábění... 3 Obrábění korozivzdorných ocelí... 4 Obrábění litiny... 5 Obrábění

Více

KALENÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů

KALENÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 vnávaznosti na platnost norem. Zákaz šířěnía modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

ŽÍHÁNÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů

ŽÍHÁNÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 vnávaznosti na platnost norem. Zákaz šířěnía modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

Hodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí. Jakub Kabeláč

Hodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí. Jakub Kabeláč Hodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí Jakub Kabeláč Bakalářská práce 211 Příjmení a jméno:. Obor:. P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že beru na vědomí, že odevzdáním diplomové/bakalářské

Více

TEORIE SLÉVÁNÍ. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie

TEORIE SLÉVÁNÍ. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie TEORIE SLÉVÁNÍ : Zásady metalurgické přípravy oceli na odlitky a zásady odlévání. Tavení v elektrických indukčních pecích, zvláštnosti vedení tavby slitinových ocelí, desoxidace, zásady odlévání oceli.

Více

Prášková metalurgie. Výrobní operace v práškové metalurgii

Prášková metalurgie. Výrobní operace v práškové metalurgii Prášková metalurgie Výrobní operace v práškové metalurgii Prášková metalurgie - úvod Prášková metalurgie je obor zabývající se výrobou práškových materiálů a jejich dalším zpracováním (tj. lisování, slinování,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_16 Autor

Více

C Cr V Mo W Mn 0,55 % 4,55 % 1,00 % 2,75% 2,15% 0,50%

C Cr V Mo W Mn 0,55 % 4,55 % 1,00 % 2,75% 2,15% 0,50% NÁSTROJOVÁ OCEL CPM 1 V Certifikace dle ISO 9001 CHEMICKÉ SLOŽENÍ C Cr V Mo W Mn 0,55 % 4,55 % 1,00 % 2,75% 2,15% 0,50% CPM 1 V je nově vyvinutá, extrémně houževnatá nástrojová ocel pro práci za tepla,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.6 k prezentaci Kalení

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.6 k prezentaci Kalení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_13 Autor

Více

Charakteristika. Vlastnosti. Použití NÁSTROJE NA TLAKOVÉ LITÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ NÁSTROJE PRO TVÁŘENÍ ZA TEPLA VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ

Charakteristika. Vlastnosti. Použití NÁSTROJE NA TLAKOVÉ LITÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ NÁSTROJE PRO TVÁŘENÍ ZA TEPLA VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ DIEVAR DIEVAR 2 DIEVAR Charakteristika DIEVAR je Cr-Mo-V legovaná vysoce výkonná ocel pro práci za tepla s vysokou odolností proti vzniku trhlin a prasklin z tepelné únavy a s vysokou odolností proti opotřebení

Více

VANADIS 10 Super Clean

VANADIS 10 Super Clean 1 VANADIS 10 Super Clean 2 Charakteristika VANADIS 10 je Cr-Mo-V legovaná prášková ocel, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Extrémně vysoká odolnost proti opotřebení Vysoká pevnost v tlaku

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny

Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny Nauka o materiálu Rozdělení neželezných kovů a slitin Jako kritérium pro rozdělení do skupin se volí teplota tání s př přihlédnutím na další vlastnosti (hustota, chemická stálost..) Neželezné kovy s nízkou

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ HEAT TREATMENT OF STEELS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR EVA ROSECKÁ VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR doc. Ing. JAROSLAV ŠENBERGER CSc. BRNO 2013 Vysoké učení technické

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B 2341 Strojírenství Studijní zaměření: Materiálové inženýrství a strojírenská metalurgie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kovové otěruvzdorné materiály

Více

Navařování korozivzdorných trvrdonávarů pro rotační díly plunžrů hydraulických lisů. Zbyněk Bunda

Navařování korozivzdorných trvrdonávarů pro rotační díly plunžrů hydraulických lisů. Zbyněk Bunda SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA STUDENTSKÝCH PRACÍ FST 2007 Navařování korozivzdorných trvrdonávarů pro rotační díly plunžrů hydraulických lisů ABSTRAKT Zbyněk Bunda Navařování je nanášení kovové vrstvy na povrch výrobku

Více

FÁZOVÉ PŘEMĚNY. Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny)

FÁZOVÉ PŘEMĚNY. Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny) FÁZOVÉ PŘEMĚNY Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny) mechanismus difúzní bezdifúzní Austenitizace Vliv: parametry

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 10.ZÁKLADY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Požadavky na technické materiály

Požadavky na technické materiály Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky

Více

Charakteristika. Vlastnosti. Použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI TEPLOTA KOROZNÍ ODOLNOST ELMAX. Kaleno a popouštěno na 58 HRC

Charakteristika. Vlastnosti. Použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI TEPLOTA KOROZNÍ ODOLNOST ELMAX. Kaleno a popouštěno na 58 HRC 1 ELMAX 2 Charakteristika ELMAX je Cr-Mo-V slitinová, práškovou metalurgií vyrobená ocel, s následujícími vlastnostmi: vysoká odolnost proti opotřebení vysoká pevnost v tlaku vysoká rozměrová stabilita

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Příprava metalografických výbrusů Odběr vzorků nesmí dojít k změně struktury (deformace, ohřev) světelný mikroskop pro dosažení požadovaných

Více

Závislost tvrdosti odlitků Al slitin na době stárnutí a průběhu tepelného zpracování

Závislost tvrdosti odlitků Al slitin na době stárnutí a průběhu tepelného zpracování Závislost tvrdosti odlitků Al slitin na době stárnutí a průběhu tepelného zpracování Jakub Kopecký Vedoucí práce: Ing. Aleš Herman, Ph.D. Abstrakt Tato práce se zabývá závislostí tvrdosti odlitků z konkrétních

Více

Okruh otázek s odpověďmi pro vstupní test.

Okruh otázek s odpověďmi pro vstupní test. Č.programu CZ.1.07/1.1.36/01.0004 Střední škola řemesel a služeb Moravské Budějovice Tovačovského sady 79, 676 02 Moravské Budějovice IČO: 00055069, tel.: 568 421 496, fax: 568 420 117 webové stránky školy:

Více

VLASTNOSTI TEPELNĚ ZPRACOVANÝCH SOUČÁSTÍ Z BERYLIOVÉHO BRONZU. Kříž Antonín 1) Schmiederová Iva 2) Kraus Václav 2)

VLASTNOSTI TEPELNĚ ZPRACOVANÝCH SOUČÁSTÍ Z BERYLIOVÉHO BRONZU. Kříž Antonín 1) Schmiederová Iva 2) Kraus Václav 2) VLASTNOSTI TEPELNĚ ZPRACOVANÝCH SOUČÁSTÍ Z BERYLIOVÉHO BRONZU Kříž Antonín 1) Schmiederová Iva 2) Kraus Václav 2) 1) New Technologies - Research Centre in Westbohemian Region, ZČU-Plzeň, Univerzitní 8,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY NÁSTROJE

Více

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické ZKOUŠKY MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ Mechanické zkoušky statické a dynamické Úvod Vlastnosti materiálu, lze rozdělit na: fyzikální a fyzikálně-chemické; mechanické; technologické. I. Mechanické vlastnosti

Více

THE IMPACT OF PROCESSING STEEL GRADE 14 260 ON CORROSIVE DEGRADATION VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI 14 260 NA KOROZNÍ DEGRADACI

THE IMPACT OF PROCESSING STEEL GRADE 14 260 ON CORROSIVE DEGRADATION VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI 14 260 NA KOROZNÍ DEGRADACI THE IMPACT OF PROCESSING STEEL GRADE 14 260 ON CORROSIVE DEGRADATION VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI 14 260 NA KOROZNÍ DEGRADACI Votava J., Černý M. Ústav techniky a automobilové dopravy, Agronomická fakulta,

Více

SMA 2. přednáška. Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ

SMA 2. přednáška. Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ SMA 2. přednáška Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ Millerovy indexy rovin (h k l) nesoudělné převrácené hodnoty úseků, které vytíná rovina na osách x, y, z Millerovy indexy této roviny jsou : (1 1

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Obsah Protahovací trn Povrchově kalená součást Fréza Karbidické vyřádkování Cementovaná součást Pozinkovaná součást Pivní korunky Klíč

Více

Všechny druhy výrobků válcovaných za tepla, kovaných, tažených za studena nebo válcovaných za studena z nástrojových ocelí podle normy ČSN EN ISO 4957

Všechny druhy výrobků válcovaných za tepla, kovaných, tažených za studena nebo válcovaných za studena z nástrojových ocelí podle normy ČSN EN ISO 4957 Všechny druhy výrobků válcovaných za tepla, kovaných, tažených za studena nebo válcovaných za studena z nástrojových ocelí podle normy ČSN EN ISO 4957 Druh nástrojových ocelí Způsob výroby Technické dodací

Více

Axiální zajištění ložisek... 199 Způsoby zajištění... 199 Připojovací rozměry... 202. Konstrukce souvisejících dílů... 204

Axiální zajištění ložisek... 199 Způsoby zajištění... 199 Připojovací rozměry... 202. Konstrukce souvisejících dílů... 204 Použití ložisek Uspořádání ložisek... 160 Uspořádání s axiálně vodícím a axiálně volným ložiskem... 160 Souměrné uspořádání ložisek... 162 Plovoucí uspořádání ložisek... 162 Radiální zajištění ložisek...

Více

C Cr V Mo W Si Mn 1,35% 4,25 % 4,00 % 4,50% 5,75% 0,30% 0,30%

C Cr V Mo W Si Mn 1,35% 4,25 % 4,00 % 4,50% 5,75% 0,30% 0,30% NÁSTROJOVÁ OCEL CPM REX M4 Certifikace dle ISO 9001 CHEMICKÉ SLOŽENÍ C Cr V Mo W Si Mn 1,35% 4,25 % 4,00 % 4,50% 5,75% 0,30% 0,30% CPM REX M4 Pro speciální aplikace vyvinutá vysokovýkonná rychlořezná ocel.

Více

US 2000 MC NÁSTROJOVÁ OCEL. Certifikace dle ISO 9001 CHARAKTER CHEMICKÉHO SLOŽENÍ. Typické oblasti použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI.

US 2000 MC NÁSTROJOVÁ OCEL. Certifikace dle ISO 9001 CHARAKTER CHEMICKÉHO SLOŽENÍ. Typické oblasti použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI. NÁSTROJOVÁ OCEL US 2000 MC Certifikace dle ISO 9001 CHARAKTER CHEMICKÉHO SLOŽENÍ C V W Mo US 2000 MC Pro speciální aplikace vyvinutá vysokovýkonná semi-rychlořezná ocel, která svojí koncepcí zaručuje vysokou

Více

METALOGRAFICKÝ ROZBOR ŽELEZNÉHO POLOTOVARU Z TAVBY V REKONSTRUKCI PECE S TENKOU HRUDÍ PROVEDENÉ 14. 5. 2008 VE STARÉ HUTI U ADAMOVA 1

METALOGRAFICKÝ ROZBOR ŽELEZNÉHO POLOTOVARU Z TAVBY V REKONSTRUKCI PECE S TENKOU HRUDÍ PROVEDENÉ 14. 5. 2008 VE STARÉ HUTI U ADAMOVA 1 ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI METALOGRAFICKÝ ROZBOR ŽELEZNÉHO POLOTOVARU Z TAVBY V REKONSTRUKCI PECE S TENKOU HRUDÍ PROVEDENÉ 14. 5. 2008 VE STARÉ HUTI U ADAMOVA 1 JIŘÍ

Více

Prokalitelnost Prokalitelností Čelní zkouška prokalitelnosti: Stanovení prokalitelnosti výpočtem:

Prokalitelnost Prokalitelností Čelní zkouška prokalitelnosti: Stanovení prokalitelnosti výpočtem: Prokalitelnost Prokalitelností se rozumí hloubka průniku zákalné struktury směrem od povrchu kaleného dílu. Snahou při kalení je, aby zákalnou strukturu tvořil především martenzit, vznikající strukturní

Více

STRUKTURNÍ STABILITA A VLASTNOSTI SVAROVÝCH SPOJŮ OCELI T24

STRUKTURNÍ STABILITA A VLASTNOSTI SVAROVÝCH SPOJŮ OCELI T24 STRUKTURNÍ STABILITA A VLASTNOSTI SVAROVÝCH SPOJŮ OCELI T24 prof. Ing. Jaroslav Koukal, CSc. 1,2 Ing. Martin Sondel, Ph.D. 1,2 doc. Ing. Drahomír Schwarz, CSc. 1,2 1 VŠB-TU Ostrava 2 Český svářečský ústav

Více

Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.

Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45. Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Statické zkoušky (pevnost, tvrdost) Dynamické zkoušky (cyklické,

Více

10. Experimentální část

10. Experimentální část 68 10. Experimentální část Výsledná jakost odlitku se skládá z mnoha činitelů. Jedním z nich je i dosažení požadovaných mechanických vlastností, které jsou určovány jak výslednou mikrostrukturou (tvar

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_17

Více

OPTIMALIZACE SVAŘOVACÍCH PARAMETRŮ PŘI ODPOROVÉM BODOVÉM SVAŘOVÁNÍ KOMBINOVANÝCH MATERIÁLŮ

OPTIMALIZACE SVAŘOVACÍCH PARAMETRŮ PŘI ODPOROVÉM BODOVÉM SVAŘOVÁNÍ KOMBINOVANÝCH MATERIÁLŮ OPTIMALIZACE SVAŘOVACÍCH PARAMETRŮ PŘI ODPOROVÉM BODOVÉM SVAŘOVÁNÍ KOMBINOVANÝCH MATERIÁLŮ Marie KOLAŘÍKOVÁ, Ladislav KOLAŘÍK ČVUT v Praze, FS, Technická 4, Praha 6, 166 07, tel: +420 224 352 628, email:

Více

PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž

PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž Vakuové tepelné zpracování a tepelné zpracování nástrojů 22. - 23.11. 2011 - Jihlava PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní Katedra materiálu

Více

Konstrukce soustružnického nože s VBD pomocí SW Catia V5 SVOČ FST 2009. Marek Urban (marekurban@seznam.cz)

Konstrukce soustružnického nože s VBD pomocí SW Catia V5 SVOČ FST 2009. Marek Urban (marekurban@seznam.cz) Konstrukce soustružnického nože s VBD pomocí SW Catia V5 SVOČ FST 2009 Marek Urban (marekurban@seznam.cz) 1 Úvod Z mnoha pohledů je soustružení nejjednodušší formou obrábění, kde pomocí jednobřitého nástroje

Více

ϑ 0 čas [ s, min, h ]

ϑ 0 čas [ s, min, h ] TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ 1 KOVOVÝCH MATERIÁLŮ Obsah: 1. Účel a základní rozdělení způsobů tepelného zpracování 2. Teorie tepelného zpracování 2.1 Ohřev 2.2 Ochlazování 2.2.1 Vliv rychlosti ochlazování na segregaci

Více

42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky

42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky Oceli na odlitky Oceli třídy 26: do 0,6 % C součásti elektrických strojů, ložiska vozidel, armatury a součásti parních kotlů a turbín, na součásti spalovacích motorů Oceli tříd 27 a 28: legovány Mn a Si,

Více

Vlastnosti V 0,2. Modul pružnosti Součinitel tepelné roztažnosti C od 20 C. Tepelná vodivost W/m. C Měrné teplo J/kg C

Vlastnosti V 0,2. Modul pružnosti Součinitel tepelné roztažnosti C od 20 C. Tepelná vodivost W/m. C Měrné teplo J/kg C 1 CALMAX 2 Charakteristika CALMAX je Cr-Mo-V legovaná ocel, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Vysoká houževnatost Dobrá odolnost proti opotřebení Dobrá prokalitelnost Dobrá rozměrová stálost

Více

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,

Více

Použití. Charakteristika SLEIPNER PŘÍKLADY:

Použití. Charakteristika SLEIPNER PŘÍKLADY: 1 SLEIPNER 2 Charakteristika SLEIPNER je Cr-Mo-V nástrojová legovaná ocel, kterou charakterizují tyto vlastnosti: Dobrá odolnost proti opotřebení Dobrá odolnost proti vyštipování hran a ostří Vysoká pevnost

Více

Kvantifikace strukturních změn v chrom-vanadové ledeburitické oceli v závislosti na teplotě austenitizace

Kvantifikace strukturních změn v chrom-vanadové ledeburitické oceli v závislosti na teplotě austenitizace Kvantifikace strukturních změn v chrom-vanadové ledeburitické oceli v závislosti na teplotě austenitizace Bc. Pavel Bílek Ing. Jana Sobotová, Ph.D Absrakt Vzorky z Cr-V ledeburitické nástrojové oceli vyráběné

Více

CHEMICKO-TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ CHEMICAL HEAT TREATMENT OF STEEL

CHEMICKO-TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ CHEMICAL HEAT TREATMENT OF STEEL VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING

Více

HODNOCENÍ KVALITY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NÁSTROJOVÝCH OCELÍ Antonín Kříž, Miloslav Kesl

HODNOCENÍ KVALITY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NÁSTROJOVÝCH OCELÍ Antonín Kříž, Miloslav Kesl Tento příspěvek vznikl na základě spolupráce s firmou ŠKO TOOLS Group s.r.o., a řešením projektu výzkumného záměru MSM 232100006 HODNOCENÍ KVALITY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NÁSTROJOVÝCH OCELÍ Antonín Kříž,

Více

Polotovary vyráběné tvářením za studena

Polotovary vyráběné tvářením za studena Polotovary vyráběné tvářením za studena Úvodem základní pojmy z nauky o materiálu Krystalová mřížka Krystalová mřížka je myšlená konstrukce, která vznikne, když krystalem proložíme tři vhodně orientované

Více

METODA FSW FRICTION STIR WELDING

METODA FSW FRICTION STIR WELDING METODA FSW FRICTION STIR WELDING RNDr. Libor Mrňa, Ph.D. 1. Princip metody 2. Mikrostruktura svaru 3. Svařovací fáze 4. Svařovací nástroje 5. Svařitelnost materiálů 6. Svařovací zařízení 7. Varianty metody

Více

Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů

Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Vedoucí práce: Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. Konzultant: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž Bc. Roman Voch Obsah 1) Cíle diplomové práce

Více

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008 Keramika Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008 Tuhost a váha materiálů Keramika má největší tuhost z technických materiálů Keramika je lehčí než kovy, ale

Více

Detektivem při vypracování bakalářské práce.

Detektivem při vypracování bakalářské práce. Detektivem při vypracování bakalářské práce. Kuksenko Yana Ing. Jana Sobotová, Ph.D. Abstrakt Výsledky bakalářské práce na téma Vliv kalicího média na užitné vlastnosti nástrojové oceli X210Cr12 jsou určeny

Více

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING

Více

Materiálové laboratoře Chomutov s.r.o. Zkušební laboratoř MTL Luční 4624, 430 01 Chomutov

Materiálové laboratoře Chomutov s.r.o. Zkušební laboratoř MTL Luční 4624, 430 01 Chomutov Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř uplatňuje flexibilní přístup k rozsahu akreditace upřesněný v dodatku. Aktuální seznam činností prováděných v rámci

Více

C Cr N Mo Ni Mn 0,3% 14,0 % 0,4 % 0,1% 0,4% 0,5%

C Cr N Mo Ni Mn 0,3% 14,0 % 0,4 % 0,1% 0,4% 0,5% NÁSTROJOVÁ OCEL LC 185 MP Certifikace dle ISO 9001 CHEMICKÉ SLOŽENÍ C Cr N Mo Ni Mn 0,3% 14,0 % 0,4 % 0,1% 0,4% 0,5% LC 185 MP Je dusíkem legovaná, korozivzdorná ocel typu matrix s excelentní leštitelností.

Více

Rozdělení ocelí podle použití. Konstrukční, nástrojové

Rozdělení ocelí podle použití. Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Podle použití oceli: Konstrukční (uhlíkové, legované), nástrojové (uhlíkové, legované). Konstrukční oceli uplatnění pro

Více

Metalurgie vysokopevn ch ocelí

Metalurgie vysokopevn ch ocelí Metalurgie vysokopevn ch ocelí Vysokopevné svařitelné oceli jsou podle konvence označovány oceli s hodnotou meze kluzu vyšší než 460 MPa. Vysokopevné svařitelné oceli uváděné v normách pod označením M

Více

Konstrukční, nástrojové

Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Podle použití oceli: konstrukční (uhlíkové, legované), nástrojové (uhlíkové, legované). Konstrukční oceli uplatnění pro

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY ANALÝZA

Více

BRUSKY. a) Brusky pro postupný úběr materiálu - mnoha třískami, přičemž pracují velkým posuvem a malým přísuvem.

BRUSKY. a) Brusky pro postupný úběr materiálu - mnoha třískami, přičemž pracují velkým posuvem a malým přísuvem. BRUSKY Broušení je nejčastěji používanou dokončovací operací s ohledem geometrickou i rozměrovou přesnost a drsnost povrchu. Přídavek na opracování bývá podle velikosti obrobku a s ohledem na použitou

Více

PEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII

PEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII METODY TVÁŘENÍ KOVŦ A PLASTŦ PEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII Důvody použití pevnostních materiálů: v současné době je snaha výrobců automobilů o zvýšení pasivní bezpečnosti (zvýšení tuhosti karoserie)

Více

Návrh řešení a eliminace deformací u tlakově litých rámů bezpečnostních interkomů ze slitiny zinku

Návrh řešení a eliminace deformací u tlakově litých rámů bezpečnostních interkomů ze slitiny zinku Návrh řešení a eliminace deformací u tlakově litých rámů bezpečnostních interkomů ze slitiny zinku Design proposal to prevent deformation of die-cast frames for zinc alloy security intercoms Bc. Simona

Více

Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Tepelné zpracování

Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Tepelné zpracování Druhy tepelného zpracování: Tepelné zpracování 1. Žíhání (ochlazení je tak pomalé, že nevzniká zákalná struktura) 2. Kalení (ohřev nad překrystalizační teplotu a ochlazení je tak prudké, aby vznikla zákalná

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: 2303T004 Strojírenská technologie - technologie obrábění DIPLOMOVÁ PRÁCE Vliv laserem kalené

Více

5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN

5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN 5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN Metody zkoumání fázových přeměn v kovech a slitinách jsou založeny na využití změn převážně fyzikálních vlastností, které fázovou přeměnu a s ní spojenou změnu struktury

Více

SNIŽOVÁNÍ HMOTNOSTI KAROSERIÍ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ NA ZÁKLADĚ VOLBY MATERIÁLU

SNIŽOVÁNÍ HMOTNOSTI KAROSERIÍ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ NA ZÁKLADĚ VOLBY MATERIÁLU SNIŽOVÁNÍ HMOTNOSTI KAROSERIÍ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ NA ZÁKLADĚ VOLBY MATERIÁLU REDUCTION OF THE BODY WEIGHT OF PASSENGER CARS BASED ON MATERIAL CHOICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR

Více

SLITINY ŽELEZA NA VÝFUKOVÁ POTRUBÍ SPALOVACÍCH MOTORŮ FERROUS ALLOYS FOR EXHAUST PIPELINE OF COMBUSTION ENGINES

SLITINY ŽELEZA NA VÝFUKOVÁ POTRUBÍ SPALOVACÍCH MOTORŮ FERROUS ALLOYS FOR EXHAUST PIPELINE OF COMBUSTION ENGINES SLITINY ŽELEZA NA VÝFUKOVÁ POTRUBÍ SPALOVACÍCH MOTORŮ FERROUS ALLOYS FOR EXHAUST PIPELINE OF COMBUSTION ENGINES Břetislav Skrbek a,b a TEDOM, s s.r.o, divize MOTORY, Jablonec nad Nisou,ČR, skrbek@motory.tedom.cz.

Více

Oceli k zušlechťování Část 3: technické dodací podmínky pro legované oceli

Oceli k zušlechťování Část 3: technické dodací podmínky pro legované oceli VÁ LC E P R O VÁ LC OV N Y S T R O Í R E N S K É V Ý R O BKY H U T N Í M T E R I Á L U Š L E C H T I L É O CE LI ČSN EN 100833 Oceli k zušlechťování Část 3: technické dodací podmínky pro legované oceli

Více

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával.

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával. Keramika Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával. Chceme li definovat pojem keramika, můžeme říci, že je to materiál převážně krystalický,

Více