NÁVRH TECHNOLOGIE POVRCHOVÉHO KALENÍ LASEREM U KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ FST

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁVRH TECHNOLOGIE POVRCHOVÉHO KALENÍ LASEREM U KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ FST"

Transkript

1 NÁVRH TECHNOLOGIE POVRCHOVÉHO KALENÍ LASEREM U KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Bc. Pavla Klufová Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika ABSTRAKT Pro povrchové kalení laserem je charakteristické použití vysoké intenzity světelného záření, které má za následek velmi rychlý ohřev povrchových vrstev materiálu a jejich následné ochlazení. Právě rychlost průběhu procesu, vznik vysokého teplotního gradientu a následné zakalení bez přítomnosti kapalného chladícího média patří mezi základní výhody tohoto procesu. Popis technologie povrchového kalení HPDD laserem je uveden v teoretické části diplomové práce. Vědecko-výzkumný program byl zaměřen především na metalografické hodnocení povrchově zakalené vrstvy vytvořené při různých procesních parametrech (příkon laseru a rychlost pohybu laserového paprsku) HPDD laserem a při různých stavech tepelného zpracování výchozí struktury. Hlavním cílem je optimalizace procesních parametrů pro ocel ČSN KLÍČOVÁ SLOVA Povrchové kalení laserem, HPDD laser, procesní parametry, rychlost pohybu laserového paprsku, příkon laseru. 1. ÚVOD Ačkoliv je proces povrchového kalení laserem známý již řadu let, dochází se stále postupujícím rozvojem laserových technologií k vývoji nových typů laserů, u nichž proces povrchového kalení nebyl doposud optimalizován. Samotný proces povrchového kalení laserem je charakteristický použitím vysoké intenzity laserového záření mající vliv na velmi rychlý ohřev povrchových vrstev materiálu a jejich následnou fázovou transformaci na austenit. Díky vysokým rychlostem ohřevu dochází ke vzniku strmého teplotního gradientu na povrchu tepelně zpracovávaného materiálu, který umožní okamžitý odvod vneseného tepla do jádra součásti. Právě tento vysoký teplotní gradient umožňuje následné povrchové zakalení materiálu bez přítomnosti chladícího média. Povrchové kalení laserem se vyznačuje ve srovnání s konvenčními způsoby povrchového kalení celou řadou dalších výhod. Mezi základní patří [1]: Zakaleného povrchu je dosaženo bez přítomnosti kapalného chladícího média. Kalícím prostředím je vzduch, jehož použitím odpadá následné čištění a omývání zpracovávané součásti. Množství energie dodané povrchu materiálu laserem je možné ovlivnit typem použitého laseru (zdroj energie, optická soustava, druh aktivního prostředí) a rychlostí pohybu světelného paprsku po povrchu součásti. Pohyb světelného paprsku po povrchu součásti je řízen automaticky využitím operačního systému. Umožňuje tepelné zpracování tvarově složitých součástí. Deformace součásti po tepelném zpracování jsou minimální. V mnoha případech je tepelné zpracování posledním procesem při výrobě součásti (minimální deformace), může však následovat obrábění broušením. Povrchové kalení laserem je možné uplatnit v kusové i v hromadné výrobě. Technologie je předurčená k automatizaci. Důvodů, které se naskytly pro vypracování diplomové práce na téma Návrh technologie povrchového kalení laserem u konstrukčních ocelí byla celá řada. Patří sem především navázání spolupráce ZCU/FST/KMM s ZCU/NTC/CELAT v oblasti použití HPDD laseru při povrchovém kalení. V současné době je naprostá většina pracovišť zabývajících se povrchovým kalením laserem vybavena CO 2 laserem, pro který je již uvedený proces tepelného zpracování optimalizován. HPDD laser se však při srovnání s CO 2 laserem vyznačuje velkou řadou odlišností, které mají nejenom zásadní vliv na průběh procesu povrchového kalení, liší se i v pořizovací ceně a v řadě dalších důležitých aspektů. Dalším důvodem pro řešení diplomové práce je i problém samotného hodnocení povrchově zakalené vrstvy. Za měřítko optimální zakalené struktury je považována určitá hodnota povrchové tvrdosti, která však ne vždy odpovídá ideálně povrchově zakalené struktuře. Posledním impulzem pro diplomovou práci se stal experimentální materiál - ocel ČSN Jedná se právě o ocel nejčastěji používanou k povrchovému kalení a proto je velmi důležité analyzovat proces interakce HPDD laseru s tímto materiálem. Za hlavní cíl vědecko-výzkumného programu diplomové práce bylo zvoleno stanovení optimálních procesních parametrů (především kombinace rychlosti pohybu laserového paprsku a příkonu laseru) při povrchovém kalení oceli ČSN HPDD laserem. Vzhledem k nezanedbatelnému vlivu výchozí struktury na proces povrchového kalení (velikost zrna, stav předchozího tepelného zpracování atd.) byl cíl diplomové práce rozšířen o analýzu závislosti vlivu

2 výchozí struktury na výslednou povrchově zakalenou strukturu. Posledním důležitým úkolem, který by měl být v rámci diplomové práce vyhodnocen je úprava procesu laserového povrchového kalení s využitím předehřevu. 2. HPDD LASER COHERENT ISL-4000L U HPDD (High Power Direct Diode) laseru je paprsek vytvářen přímou transformací elektrické energie na světelnou. Princip transformace energie je stejný jako u běžně používaných laserových diod. K dosažení vysokého výkonu jsou jednotlivé laserové diody seskupeny do modulů. Vycházející laserové záření je pak usměrňováno jednou fokusační čočkou. Vlnová délka záření je závislá na typu použitého p-n přechodu diody. V případě HPDD laseru Coherent ISL- 4000L je p-n přechod tvořen polovodičovými materiály InGaAs/GaAs, které emitují záření o vlnové délce 808 nm. Uvedená vlnová délka se vyznačuje především dobrou energetickou absorpcí (30-40%) a následně vysokou rychlostí průběhu procesu povrchového kalení [2]. Mezi základní procesní parametry laseru, které zásadním způsobem ovlivňují efektivitu a výslednou kvalitu tepelného zpracování patří [3]: Výstupní výkon Hustota výkonu ve fokusační vzdálenosti Vlnová délka Energetické rozložení Procesní rychlost Vlnová délka 805 ± 10 nm Maximální výkon 4000 W Pracovní teplota prostředí 4 37 C Pracovní vzdálenost 90 mm Tab. 1 Procesní parametry HPDD laseru Coherent ISL-4000L Obr. 1 HPDD laser Coherent ISL-4000L 3. POPIS EXPERIMENTÁLNÍHO MATERIÁLU Experimentálním materiálem je ocel ČSN (AISI 1045, C45). Jedná se o ocel používanou především k povrchovému kalení a zušlechťování. Její využití je rozšířeno na celou řadu strojních součástí, jako jsou např. větší ozubená kola, šneky, ozubené věnce, hřídele těžebních strojů, turbokompresorů, karuselů atd [4]. Před zahájením experimentálního programu byly zkušební vzorky oceli ČSN hodnoceny z hlediska výchozí struktury pomocí metalografie a z hlediska chemického složení pomocí analýzy GD-OES. Metalografický rozbor výchozí struktury odhalil značné rozdíly ve velikosti perliticko-feritického zrna. Vzhledem k tomu, že stav výchozí struktury zásadním způsobem ovlivňuje průběh procesu povrchového kalení a má tedy i nezanedbatelný vliv na finální strukturu zakalené oceli, byl experimentální materiál podroben tepelnému zpracování normalizačním žíháním. Výchozí strukturu oceli ČSN zobrazuje obr. 2 a 3. Obr. 2 Struktura oceli ČSN , leptáno Nital 3%, Obr. 3 Struktura oceli ČSN , leptáno

3 Kontrola chemického složení oceli ČSN byla provedena porovnáním výsledků chemické analýzy GD-OES s chemickým složením udávaným normou ČSN Výsledné hodnoty koncentrace jednotlivých prvků jsou uvedeny v tabulce 2. Chem. prvek C Mn Si Cr Ni Cu P S Chem. složení dle ČSN Chem. Složení dle GD-OES 0,42-0,50 0,50-0,80 0,17-0,37 0,25 0,30 0,30 0,40 0,48 0,75 0, Tab. 2 porovnání výsledků chemické analýzy GD-OES s chemickým složením udávaným normou ČSN ,30 4. VYHODNOCENÍ NAVRŽENÉHO EXPERIMENTÁLNÍHO PROGRAMU 4.1 Optimalizace parametrů příkonu a rychlosti pohybu laserového paprsku při tvorbě stopy vytvořené jediným průběhem laseru po povrchu vzorku popis experimentu číslo 1 Experiment byl proveden na vzorku o rozměrech 300x100x35mm. Samotný proces povrchového kalení byl v tomto případě omezen na tvorbu tří stop probíhajících v podélném směru součásti na ploše 300x100mm. Tvorba každé z dílčích stop označených 1, 2, 3 byla započata na samém okraji vzorku při konstantním příkonu 40% (1,6kW) maximálního příkonu laseru (4kW) a ukončena na protilehlé straně vzorku konstantním příkonem 100% (4kW) laseru. Stopa 1 byla provedena rychlostí pohybu v 1 =200 cm/min, stopa 2 při v 2 =230 cm/min a stopa 3 při v 3 =260 cm/min. Změna příkonu laseru byla uskutečněna skokovým zvyšováním příkonu o 4% (počítáno z maximálního výkonu laseru 4kW) po každých 20mm délky stopy s konstantním příkonem s výjimkou oblasti počátku a konce vzorku, tzn. při výkonu 40 a 100% byla stopa s konstantním příkonem provedena pouze v délce 10mm. Se zvyšováním příkonu přímo souvisí nárůst energie absorbované materiálem, který se projeví rozšiřováním zakalené stopy z počátečních 7mm na konečných 12,5mm. Procesní parametry povrchového kalení jednotlivých stop byly navrženy s ohledem na poměrně velkou plochu zkušebního vzorku. Důvodem bylo získání co největšího počtu kombinací parametrů příkon laseru vs rychlost pohybu laserového paprsku a následné komplexní hodnocení průběhu stopy z hlediska povrchové tvrdosti a mikrostruktury zakalené vrstvy. Celkem bylo vyhodnoceno 48 kombinací procesních parametrů. Obr. 4 Laserové povrchové kalení bez přetavení Obr. 5 Stopy vytvořené povrchovým kalením Obr. 6 Laserové povrchové kalení s přetavením Způsob provedení experimentu umožnil nejenom vyhodnocení velkého počtu kombinací procesních parametrů, ale zároveň zachycuje dva různé způsoby povrchového kalení a to laserové povrchové kalení bez přetavení a s přetavením. Na obr. 4 je stopa vytvořená laserovým povrchovým kalením bez přetavením. Tento způsob povrchového kalení je označován jako optimální, kdy nedochází vlivem přetavení povrchových vrstev k vytvoření reliéfu na povrchu tepelně zpracovaného předmětu. Naproti tomu povrchové kalení laserem s přetavením (obr. 6) se vyznačuje vznikem reliéfu v povrchově natavených oblastech a po procesu povrchového tepelného zpracování je nutné následné obrábění broušením.

4 HV 30 Vyhodnocení zkoušky povrchové tvrdosti Povrchová tvrdost byla měřena v oblasti průběhu celé zakalené stopy 1, 2 a 3. Grafické vyjádření průběhu tvrdosti v závislosti na vzdálenosti od čela vzorku je uvedeno na obr. 7. Při analýze je nutné akceptovat zvyšující se příkon laseru se vzrůstající vzdáleností od čela vzorku a tím pádem i zohlednit změnu tepelného zpracování povrchovým kalením bez přetavovaní povrchu na proces s natavováním povrchové vrstvy. Veškerá měření průběhu tvrdosti shodně prokázala tendenci vzestupu povrchové tvrdosti se vzrůstajícím použitým příkonem laseru. Se zvyšující se rychlostí pohybu laserového paprsku naopak dochází k mírnému poklesu tvrdosti při použitých nižších Průběh tvrdosti vzdálenost od čela vzorku [mm] stopa 1; v1=200cm/min stopa 2; v2=230cm/min stopa 3; v3=260cm/min výkonech. Například při výkonu 40% (1,6kW) Obr. 7 Tvrdost HV 30 v průběhu délky stopy 1, 2 a 3 maximálního výkonu laseru 100% (4kW) byla u stopy 1 (v 1 =200cm/min) naměřena tvrdost 287±44 HV, zatímco u stopy 3 (v 3 =260cm/min) se tvrdost rovnala 208±9 HV. Od výkonu 2,24kW (odpovídá vzdálenosti 90mm od čela vzorku) není možné z dosažených výsledků jednoznačně prokázat vliv zvyšující se rychlosti pohybu laserového paprsku na snižování povrchové tvrdosti. Metalografické hodnocení Pro metalografické hodnocení hloubky a struktury zakalené vrstvy byly vybrány 4 vzorky ze stopy 1 (v 1 =200cm/min) na nichž byl proveden podélný výbrus z oblastí odebraných ve vzdálenosti 40mm (vzorek A), 100mm (vzorek B), 200mm (vzorek C) a 275mm (vzorek D) od čela zkušebního vzorku. Podélný řez stopami byl veden v ose pohybu laserového paprsku z důvodu použitého profilu HPDD laseru (v ose laserového paprsku je nejvyšší intenzita emitovaného záření a pokud by byl řez veden mimo osu stopy, nebylo by možné porovnání hloubky zakalení mezi jednotlivými vzorky). Leptáno Nital 3%, doba leptání 4s. Obr. 8 A/ P= 2,08kW, Obr. 9 B/ P= 2,40kW, } martenzit } martenzit-troostit } martenzit-ferit Obr. 10 C/ P= 3,36kW, Obr. 11 D/ P= 4,00kW, Metalografické struktury vzorků A, B, C, D zachycených na obr poukazují, že nebylo u experimentu dosaženo optimálních procesních parametrů pro ocel ČSN Oblast povrchu se v případě ideálně povrchově zakalené oceli vyznačuje výskytem martenzitu těsně pod povrchem, který následně přechází v popuštěnou sorbitickou fázi až do základního materiálu. V tomto případě došlo k vytvoření několika podpovrchových vrstev označených na obr. 10.

5 Důvodem jejich vzniku je nejspíše velmi vysoká rychlost pohybu laserového paprsku, která s kombinací použitého příkonu nestačila k dostatečné austenitizaci povrchových vrstev. Optimalizace parametrů příkonu a rychlosti pohybu laserového paprsku při tvorbě stopy vytvořené jediným průběhem laseru po povrchu vzorku popis experimentu číslo 2 Experiment číslo 2 byl proveden na zkušebním vzorku o rozměrech 150x50x35mm. Stejně jako v předchozí kapitole se laserové povrchové kalení omezuje pouze na tvorbu stopy s cílem nalezení optimálních parametrů příkonu a rychlosti pohybu laserového paprsku. Vzhledem k neuspokojivým výsledkům předcházejícího experimentu byly navrhnuty další kombinace procesních parametrů tak, aby bylo dosaženo snížení teplotního gradientu a tím i zlepšení procesu austenitizace v průběhu povrchového kalení. U tohoto experimentu bylo vyhodnoceno 41 kombinací procesních parametrů. Na experimentálním materiálu bylo vytvořeno celkem 6 stop a to po 3 stopách na každé straně vzorku na ploše 150x50mm. Podobně jako v kapitole 4.1 dochází i zde v průběhu tvorby stopy ke zvyšování příkonu laseru při konstantní rychlosti pohybu paprsku, avšak pouze u stop 1 až 5. Šestá stopa se navíc vyznačuje konstantním příkonem. Ke zvyšování příkonu o 2,25% (z maximálního výkonu laseru 4kW) docházelo skokově po každých 20mm délky stopy s výjimkou počáteční oblasti, kde byl příkon zvýšen už po 15mm. Jednotlivé intervaly délky stopy s konstantním příkonem byly označeny abecedně písmeny A až H (obr. 12 a tab. 3.). Obr. 12 Stopy vytvořené povrchovým kalením laserem Stopa Rychlost pohybu laserového paprsku [cm/min] Označení oblasti s konstantním výkonem A B C D E F G H Příkon laseru [kw] ,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2, ,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2, ,7 1,8 1,9 2,0 2,1 2,2 2,3 2, ,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2, ,5 2,6 2,7 2,8 2,9 3,0 3,1 3, ,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 Tab. 3 Rychlosti pohybu laserového paprsku pro jednotlivé povrchově zakalené stopy a změna příkonu laseru v jednotlivých stopách; červené vyznačení vzorků - pro porovnání závislosti změny rychlosti pohybu laserového paprsku při konstantním příkonu laseru; modré vyznačení vzorků - pro porovnání závislosti změny příkonu laseru při konstantní rychlosti pohybu laserového paprsku Důležitým cílem toho experimentu bylo nejenom opět vyhodnotit celou řadu možných kombinací procesních parametrů (příkon laseru vs rychlost pohybu laserového paprsku), ale také odhalit vliv změny rychlosti pohybu paprsku na tloušťku vzniklých strukturních vrstev při konstantním příkonu laseru. K tomuto vyhodnocení byly použity vzorky 1H (v 1 =60cm/min), 2H (v 2 =40cm/min) a 6E (v 6 =50cm/min) vytvořené při konstantním příkonu laseru 50% (2kW) a

6 červeně označené v tab. 3. Opačná závislost (vliv změny příkonu laseru při konstantní rychlosti pohybu paprsku) byla sledována u stopy 4 (v 4 =80cm/min), resp. u vzorků 4C (P=2,3kW), 4E (P=2,5kW), a 4G (P=2,7kW) modře označených v tab Metalografické hodnocení závislosti změny rychlosti pohybu laserového paprsku při konstantním příkonu laseru Obr. 13 vzorek 2H, v 2 =40cm/min, P=2kW, leptáno Nital 3%, Obr. 14 vzorek 6E, v 6 =50cm/min, P=2kW, leptáno Nital 3%, Obr. 15 vzorek 1H, v 1 =60cm/min, P=2kW, leptáno Nital 3%, Obr. 16 vzorku 2H, martenzit, v 2 =40cm/min, P=2kW, leptáno Obr. 17 vzorek 6E, martenzit, v 6 =50cm/min, P=2kW, leptáno Obr. 18 vzorek 1H, martenzit, v 1 =60cm/min, P=2kW, leptáno Z metalografického hodnocení je patrné, že opět nebylo dosaženo optimální zakalené struktury, a že se znovu výsledná povrchová vrstva skládá z několika dílčích vrstev. Stejně jako u předchozího experimentu došlo ke vzniku martenzitické vrstvy těsně pod povrchem, vrstvy martenziticko-troostitické a vrstvy martenziticko-feritické nad základním materiálem. Jak je vidět z obr , dochází při snižování rychlosti pohybu paprsku s konstantním příkonem laseru k nárůstu tloušťek strukturních vrstev. Na obr je možné pozorovat vliv zvyšující se rychlosti pohybu paprsku při použitém konstantním příkonu laseru na rozložení martenzitu. Zatímco při rychlosti pohybu paprsku v 2 =40cm/min (obr. 16) bylo dosaženo rovnoměrné martenzitické struktury, vyšší rychlost v 1 =60cm/min (obr. 18) měla za následek nedostatečnou austenitizaci povrchu vedoucí ke vzniku ohraničených oblastí vysokouhlíkového a nízkouhlíkového martenzitu Metalografické hodnocení závislosti změny příkonu laseru při konstantní rychlosti pohybu laserového paprsku Obr. 19 vzorek 4C, P=2,3kW, v 4 =80cm/min, leptáno Nital 3%, Obr. 20 vzorek 4E, P=2,5kW, v 4 =80cm/min, leptáno Nital 3%, Obr. 21 vzorek 4G, P=2,7kW, v 4 =80cm/min, leptáno Nital 3%,

7 Obr. 22 vzorek 4C, martenzit, P=2,3kW, v 4 =80cm/min, leptáno Obr. 23 vzorek 4E, martenzit, P=2,5kW, v 4 =80cm/min, leptáno Obr. 24 vzorek 4G, martenzit, P=2,7kW, v 4 =80cm/min, leptáno Obr. 25 vzorek 4C, martenzitferit, P=2,3kW, v 4 =80cm/min, leptáno Obr. 26 vzorek 4E, martenzitferit, P=2,5kW, v 4 =80cm/min, leptáno Obr. 27 vzorek 4G, martenzitferit, P=2,7kW, v 4 =80cm/min, leptáno Jak ukazují obr dochází se zvyšováním příkonu laseru při konstantní rychlosti pohybu paprsku k nárůstu tloušťek strukturních vrstev, přičemž existuje přímo úměrná závislost mezi zvyšujícím se příkonem laseru a vzrůstající tloušťkou povrchových vrstev. Vliv má i hodnota použitého příkonu laseru na výslednou martenzitickou strukturu v oblasti pod povrchem, kdy např. u vzorku 4C je z metalografického výbrusu (obr. 22) patrná přítomnost kombinace vysokouhlíkového a nízkouhlíkového martenzitu, na rozdíl od struktury martenzitu na vzorcích 4E a 4G (obr. 23, 24) Mikrotvrdost HV 0,025 Pro potvrzení domněnky přítomnosti výše uvedených strukturních vrstev v oblasti zakaleného povrchu bylo na vzorku 4E (P=2,5kW, v 4 =80cm/min) provedeno měření mikrotvrdosti HV 0,025. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následujících obr s označením příslušné strukturní fáze, ve které bylo naměřené mikrotvrdosti dosaženo. V případě oblasti pod povrchem zkušebního materiálu (obr. 28) odpovídají hodnoty mikrotvrdosti přítomnosti vysokouhlíkového a nízkouhlíkového martenzitu. Ve vzdálenosti 400µm pod povrchem (obr. 29) již bylo dosaženo nežádoucích strukturních změn kombinace vysokouhlíkového martenzitu a troostitu. Mikrotvrdost naměřená v oblasti nad základním materiálem (obr. 30) potvrzuje přítomnost vysokouhlíkového martenzitu a feritu. HV 0, HV 0, Obr. 28 Mikrotvrdost HV 0,025, vysokouhlíkový a nízkouhlíkový martenzit, leptáno Nital 3%, zvětšeno 500x HV 0, HV 0, Obr. 29 Mikrotvrdost HV 0,025, vysokouhlíkový martenzit a troostit, leptáno Nital 3%, zvětšeno 500x HV 0, HV 0, Obr. 30 Mikrotvrdost HV 0,025, vysokouhlíkový martenzit a ferit, leptáno Nital 3%, zvětšeno 500x

8 5. ZÁVĚR Bylo zjištěno, jakou kombinací procesních parametrů laseru lze ovlivnit tloušťku jednotlivých strukturních vrstev povrchově kalené oceli ČSN Při zvyšující se rychlosti pohybu laserového paprsku a při konstantním příkonu laseru dochází ke snižování tloušťek dílčích strukturních vrstev a naopak při zvyšujícím se příkonu laseru s konstantní rychlostí pohybu paprsku dochází ke zvyšování tloušťek strukturních vrstev. Dále byl analyzován vliv laserového povrchového kalení s přetavením na povrchovou tvrdost. Nejvyšší tvrdosti naměřené v průběhu stopy celého vzorku bylo dosaženo v oblastech, kde již vlivem kombinace procesních parametrů docházelo k natavování povrchové vrstvy. Doposud provedený experimentální program diplomové práce neodhalil správnou kombinaci procesních parametrů při povrchovém kalení HPDD laserem. Základem nevyhovujících výsledků je pravděpodobně nedokonalý proces austenitizace, který má za následek vznik chemicky nestejnorodého martenzitu, přítomnost feritu po hranici zrna a vznik troostitu během ochlazování. Vzhledem k dosavadním provedeným výsledkům bude následující experimentální část diplomové práce navržena s ohledem na získané poznatky. Ze získaných výsledků je možné s určitostí předvídat, že různou kombinací procesních parametrů dochází pouze ke změnám tloušťek strukturních vrstev, ale nedochází k jejich strukturním změnám. Z tohoto důvodu se následující vývoj řešení diplomové práce zaměří na úpravu výchozí struktury materiálu oceli ČSN na zušlechtěnou. Stav výchozí struktury má zásadní vliv na rychlost průběhu procesu austenitizace a proto popouštění, ke kterému v průběhu procesu zušlechťování oceli dochází, a které zajistí vyrovnání koncentrace chemického složení základního materiálu, může mít zásadní vliv na finální strukturu vytvořenou laserovým povrchovým kalením. Pro potvrzení rozdílné koncentrace chemických prvků (především uhlíku) v oblasti hranice a v oblasti uvnitř zrna bude provedena EDX analýza chemického složení. Poslední experiment, který završí výzkumný program diplomové práce bude zaměřen na úpravu procesu laserového povrchového kalením využitím předehřevu. Veškeré dosažené výsledky doposud poukazují na neustále velmi vysokou hodnotu teplotního gradientu v průběhu procesu kalení HPDD laserem. Použití předehřevu by mělo mít za následek snížení teplotního gradientu na povrchu zpracovávané součásti, vyšší teplota povrchu ovlivní hodnotu absorptivity laseru a především bude snadněji probíhat proces austenitizace povrchových vrstev. PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomáhali při tvorbě diplomové práce. Poděkování patří především vedoucímu práce Doc. Dr. Ing. A. Křížovi a konzultantovi Ing. J. Hájkovi, Ph. D. Rovněž děkuji Doc. Ing. Milanu Honnerovi, Ph. D. a Ing. Ondřeji Soukupovi, kteří mi umožnili realizaci experimentů v laboratoři Centra laserových a automatizačních technologií v NTC ZČU Plzeň. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Totten, G. E., Steel heat treatment, Taylor&Francis Group, Portland State University 2007 [2] [3] [4] ČSN

Západočeská univerzita v Plzni fakulta Strojní

Západočeská univerzita v Plzni fakulta Strojní Západočeská univerzita v Plzni fakulta Strojní 23. dny tepelného zpracování s mezinárodní účastí Návrh technologie laserového povrchového kalení oceli C45 Autor: Klufová Pavla, Ing. Kříž Antonín, Doc.

Více

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ JIŘÍ HÁJEK, PAVLA KLUFOVÁ, ANTONÍN KŘÍŽ, ONDŘEJ SOUKUP ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI 1 Obsah příspěvku ÚVOD EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Příprava metalografických výbrusů Odběr vzorků nesmí dojít k změně struktury (deformace, ohřev) světelný mikroskop pro dosažení požadovaných

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Obsah Protahovací trn Povrchově kalená součást Fréza Karbidické vyřádkování Cementovaná součást Pozinkovaná součást Pivní korunky Klíč

Více

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI David Aišman D.Aisman@seznam.cz ABSTRACT Tato práce se zabývá možnostmi tepelného zpracování pro experimentální ocel 42SiCr. Jedná

Více

PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž

PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž Vakuové tepelné zpracování a tepelné zpracování nástrojů 22. - 23.11. 2011 - Jihlava PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní Katedra materiálu

Více

Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů

Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Vedoucí práce: Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. Konzultant: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž Bc. Roman Voch Obsah 1) Cíle diplomové práce

Více

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství.

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. Laserové kalení Úvod Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. poslední době se začínají komerčně prosazovat

Více

Jominiho zkouška prokalitelnosti

Jominiho zkouška prokalitelnosti Jominiho zkouška prokalitelnosti Zakalitelnost je schopnost materiálu při ochlazování nad kritickou rychlost přejít a setrvat v metastabilním stavu, tj. u ocelí získat martenzitickou strukturu. Protože

Více

KALENÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů

KALENÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 vnávaznosti na platnost norem. Zákaz šířěnía modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

Možnosti Impact testu při posuzování správnosti tepelného zpracování ocelí. Ing. Petr Beneš

Možnosti Impact testu při posuzování správnosti tepelného zpracování ocelí. Ing. Petr Beneš Možnosti Impact testu při posuzování správnosti tepelného zpracování ocelí Vedoucí: Konzultanti: Vypracoval: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž Ing. Jiří Hájek Ph.D Ing. Petr Beneš Martin Vadlejch Impact test

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí

Více

TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST

TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST 2011 Bc. Miroslav Zajíček Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Kolejová vozidla procházejí

Více

VYUŽITÍ INVESTICE VÝKONNÝ LASER + ROBOT

VYUŽITÍ INVESTICE VÝKONNÝ LASER + ROBOT CENTRUM NOVÝCH TECHNOLOGIÍ A MATERIÁLŮ VYUŽITÍ INVESTICE VÝKONNÝ LASER + ROBOT Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. Ing. Ondřej Soukup odbor TTP - CENTEM 3 Nové technologie - výzkumné centrum Západočeská univerzita

Více

Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu

Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu ČSN 19 830 zušlechtěno dle předpisů pro danou ocel tj. kaleno a 3x popuštěno a) b) Obr.č. 1 a) Poškozený zub protahovacího trnu; b) Zdravý zub druhá

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_17

Více

NITRIDACE KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ FST Michal Peković Západočeská univerzita v Plzni Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

NITRIDACE KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ FST Michal Peković Západočeská univerzita v Plzni Univerzitní 8, Plzeň Česká republika NITRIDACE KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ FST 2016 Michal Peković Západočeská univerzita v Plzni Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Tato práce je založena na zkoumání vlastností konstrukčních

Více

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika Hlavní skupinu materiálů, pouţívanou pro výrobu

Více

Kvantifikace strukturních změn v chrom-vanadové ledeburitické oceli v závislosti na teplotě austenitizace

Kvantifikace strukturních změn v chrom-vanadové ledeburitické oceli v závislosti na teplotě austenitizace Kvantifikace strukturních změn v chrom-vanadové ledeburitické oceli v závislosti na teplotě austenitizace Bc. Pavel Bílek Ing. Jana Sobotová, Ph.D Absrakt Vzorky z Cr-V ledeburitické nástrojové oceli vyráběné

Více

Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování

Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování Bc. Pavel Bílek Ing. Jana Sobotová, Ph.D Abstrakt Předložená práce se zabývá volbou metodiky hodnocení strukturních změn ve vysokolegovaných

Více

VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SVAROVÝCH SPOJŮ MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ T24 A P92. Ing. Petr Mohyla, Ph.D.

VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SVAROVÝCH SPOJŮ MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ T24 A P92. Ing. Petr Mohyla, Ph.D. VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SVAROVÝCH SPOJŮ MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ T24 A P92 Ing. Petr Mohyla, Ph.D. Úvod Od konce osmdesátých let 20. století probíhá v celosvětovém měřítku intenzivní vývoj

Více

Charakteristika. Vlastnosti. Použití NÁSTROJE NA TLAKOVÉ LITÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ NÁSTROJE PRO TVÁŘENÍ ZA TEPLA VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ

Charakteristika. Vlastnosti. Použití NÁSTROJE NA TLAKOVÉ LITÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ NÁSTROJE PRO TVÁŘENÍ ZA TEPLA VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ DIEVAR DIEVAR 2 DIEVAR Charakteristika DIEVAR je Cr-Mo-V legovaná vysoce výkonná ocel pro práci za tepla s vysokou odolností proti vzniku trhlin a prasklin z tepelné únavy a s vysokou odolností proti opotřebení

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_14

Více

Díly forem. Vložky forem Jádra Vtokové dílce Trysky Vyhazovače (nitridované) tlakové písty, tlakové komory (normálně nitridované) V 0,4

Díly forem. Vložky forem Jádra Vtokové dílce Trysky Vyhazovače (nitridované) tlakové písty, tlakové komory (normálně nitridované) V 0,4 1 VIDAR SUPREME 2 Charakteristika VIDAR SUPREME je Cr-Mo-V legovaná ocel pro práci za tepla, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Velmi dobrá odolnost proti náhlým změnám teploty a tvoření

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ Ing. V. Kraus, CSc. 1 TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ záměrné využívání fázových a strukturních přeměn v tuhém stavu ke změně struktury a tím k získání požadovaných mechanických nebo strukturních

Více

OBSERVATION OF KINETICS OF STRUCTURAL CHANGES DURING LONG-TERM ANNEALING OF TRANSITIONAL WELDS ON P91 STEEL

OBSERVATION OF KINETICS OF STRUCTURAL CHANGES DURING LONG-TERM ANNEALING OF TRANSITIONAL WELDS ON P91 STEEL SLEDOVÁNÍ KINETIKY STRUKTURNÍCH ZMĚN BĚHEM DLOUHODOBÉHO ŽÍHÁNÍ PŘECHODOVÝCH SVARŮ OCELÍ P91 OBSERVATION OF KINETICS OF STRUCTURAL CHANGES DURING LONG-TERM ANNEALING OF TRANSITIONAL WELDS ON P91 STEEL Daniela

Více

FÁZOVÉ PŘEMĚNY. Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny)

FÁZOVÉ PŘEMĚNY. Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny) FÁZOVÉ PŘEMĚNY Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny) mechanismus difúzní bezdifúzní Austenitizace Vliv: parametry

Více

ASTM A694 F60 - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI ASTM A694 F60 HEAT TREATMENT AND MECHANICAL PROPERTIES

ASTM A694 F60 - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI ASTM A694 F60 HEAT TREATMENT AND MECHANICAL PROPERTIES ASTM A694 F60 - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI ASTM A694 F60 HEAT TREATMENT AND MECHANICAL PROPERTIES Martin BALCAR, Jaroslav NOVÁK, Libor SOCHOR, Pavel FILA, Ludvík MARTÍNEK ŽĎAS, a.s., Strojírenská

Více

VLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ

VLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ Transfer inovácií 2/211 211 VLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ Ing. Libor Černý, Ph.D. 1 prof. Ing. Ivo Schindler, CSc. 2 Ing. Petr Strzyž 3 Ing. Radim Pachlopník

Více

Nástrojové oceli. Ing. Karel Němec, Ph.D.

Nástrojové oceli. Ing. Karel Němec, Ph.D. Nástrojové oceli Ing. Karel Němec, Ph.D. Rozdělení nástrojových ocelí podle chemického složení dle ČSN EN Podle ČSN EN-10027-1 Nástrojové oceli nelegované C35U (19065) C105U (19191) C125U (19255) Nástrojové

Více

POPIS NOVÝCH STRUKTURNÍCH FÁZÍ A JEJICH VLIV NA VLASTNOSTI CÍNOVÉ KOMPOZICE STANIT

POPIS NOVÝCH STRUKTURNÍCH FÁZÍ A JEJICH VLIV NA VLASTNOSTI CÍNOVÉ KOMPOZICE STANIT POPIS NOVÝCH STRUKTURNÍCH FÁZÍ A JEJICH VLIV NA VLASTNOSTI CÍNOVÉ KOMPOZICE STANIT Antonín Kříž Univerzitní 22, 306 14 Plzeň, e-mail: kriz@kmm.zcu.cz Příspěvek vznikl ve spolupráci s firmou GTW TECHNIK

Více

TECHNOLOGICAL PROCESS IN ISOTHERMAL HEAT TREATMENT OF STEEL TECHNOLOGICKÝ POSTUP PŘI IZOTERMICKÉM TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ OCELI

TECHNOLOGICAL PROCESS IN ISOTHERMAL HEAT TREATMENT OF STEEL TECHNOLOGICKÝ POSTUP PŘI IZOTERMICKÉM TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ OCELI TECHNOLOGICAL PROCESS IN ISOTHERMAL HEAT TREATMENT OF STEEL TECHNOLOGICKÝ POSTUP PŘI IZOTERMICKÉM TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ OCELI Učeň M., Filípek J. Ústav techniky a automobilové dopravy, Agronomická fakulta,

Více

I.) Nedestruktivní zkoušení materiálu = návštěva laboratoří nedestruktivního zkoušení a seznámení se se základními principy jednotlivých metodik.

I.) Nedestruktivní zkoušení materiálu = návštěva laboratoří nedestruktivního zkoušení a seznámení se se základními principy jednotlivých metodik. 2017/18 VÝROBNÍ TECHNOLOGIE Jméno: st. skupina: I.) Nedestruktivní zkoušení materiálu II.) Praxe tepelného zpracování III.) Jominiho zkouška prokalitelnosti I.) Nedestruktivní zkoušení materiálu = návštěva

Více

Vlastnosti. Charakteristika. Použití FYZIKÁLNÍ HODNOTY VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ MECHANICKÉ VLASTNOSTI HOTVAR

Vlastnosti. Charakteristika. Použití FYZIKÁLNÍ HODNOTY VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ MECHANICKÉ VLASTNOSTI HOTVAR HOTVAR 2 Charakteristika HOTVAR je Cr-Mo-V legovaná vysokovýkonná ocel pro práci za tepla, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Vysoká odolnost proti opotřebení za tepla Velmi dobré vlastnosti

Více

PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ

PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ doc. Ing. Petr Mohyla, Ph.D. Fakulta strojní, VŠB TU Ostrava 1. Úvod Snižování spotřeby fosilních paliv a snižování škodlivých emisí vede k

Více

POVRCHOVÉ KALENÍ V PRŮMYSLOVÉ APLIKACI

POVRCHOVÉ KALENÍ V PRŮMYSLOVÉ APLIKACI POVRCHOVÉ KALENÍ V PRŮMYSLOVÉ APLIKACI Antonín Kříž Department of Material Engineering and Engineering Metallurgy, ZČU-Plzeň, Univerzitní 22, Plzeň 306 14, Czech Republic, e-mail: kriz@kmm.zcu.cz Cílem

Více

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,

Více

C Cr N Mo Ni Mn 0,3% 14,0 % 0,4 % 0,1% 0,4% 0,5%

C Cr N Mo Ni Mn 0,3% 14,0 % 0,4 % 0,1% 0,4% 0,5% NÁSTROJOVÁ OCEL LC 185 MP Certifikace dle ISO 9001 CHEMICKÉ SLOŽENÍ C Cr N Mo Ni Mn 0,3% 14,0 % 0,4 % 0,1% 0,4% 0,5% LC 185 MP Je dusíkem legovaná, korozivzdorná ocel typu matrix s excelentní leštitelností.

Více

CSM 21 je označení ROBERT ZAPP WERKSTOFFTECHNIK GmbH 0,02 % 15,00 % 4,75 % 3,50 %

CSM 21 je označení ROBERT ZAPP WERKSTOFFTECHNIK GmbH 0,02 % 15,00 % 4,75 % 3,50 % CSM 21 Vysoce pevná, martenziticky vytvrditelná korozivzdorná ocel. CSM 21 je označení ROBERT ZAPP WERKSTOFFTECHNIK GmbH SMĚRNÉ CHEMICKÉ SLOŽENÍ C Cr Ni Cu 0,02 % 15,00 % 4,75 % 3,50 % CSM 21 je precipitačně

Více

EFEKTIVNÍ FRÉZOVÁNÍ FERITICKO-MARTENZITICKÝCH OCELÍ VLIV MIKROGEOMETRIE NÁSTROJE NA ŘEZNÝ PROCES SVOČ FST 2013

EFEKTIVNÍ FRÉZOVÁNÍ FERITICKO-MARTENZITICKÝCH OCELÍ VLIV MIKROGEOMETRIE NÁSTROJE NA ŘEZNÝ PROCES SVOČ FST 2013 EFEKTIVNÍ FRÉZOVÁNÍ FERITICKO-MARTENZITICKÝCH OCELÍ VLIV MIKROGEOMETRIE NÁSTROJE NA ŘEZNÝ PROCES SVOČ FST 2013 Bc. Petele Jan, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

Více

C Cr N Mo Ni Mn 0,3% 15,0 % 0,5 % 0,95% 0,5% 1,0%

C Cr N Mo Ni Mn 0,3% 15,0 % 0,5 % 0,95% 0,5% 1,0% NÁSTROJOVÁ OCEL LC 200 N Certifikace dle ISO 9001 CHEMICKÉ SLOŽENÍ C Cr N Mo Ni Mn 0,3% 15,0 % 0,5 % 0,95% 0,5% 1,0% LC 200 N Je vysoce korozivzdorná, dusíkem legovaná nástrojová ocel s výtečnou houževnatostí

Více

COMTES FHT a.s. R&D in metals

COMTES FHT a.s. R&D in metals COMTES FHT a.s. R&D in metals 2 Komplexnost Idea na bázi základního a aplikovaného výzkumu Produkt nebo technologie s novou přidanou hodnotou Simulace vlastností materiálu a technologického zpracování

Více

PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL

PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL Antonín Kříž, Bohumil Dostál ZČU v Plzni - KMM, Univerzitní 22 e-mail: kriz@kmm.zcu.cz Wikov Gear s.r.o. e-mail: bdostal@wikov.com Technologie cementování Ve správně nauhličeném

Více

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev

Více

Použití. Části formy V 0,9. Části nástroje. Matrice Podpěrné nástroje, držáky matric, pouzdra, lisovací podložky,

Použití. Části formy V 0,9. Části nástroje. Matrice Podpěrné nástroje, držáky matric, pouzdra, lisovací podložky, ORVAR SUPREME 2 Charakteristika ORVAR SUPREME je Cr-Mo-V legovaná nástrojová ocel, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Velmi dobrá odolnost proti náhlým tepelným změnám a tvoření trhlin za

Více

Použití. Charakteristika FORMY PRO TLAKOVÉ LITÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ QRO 90 SUPREME

Použití. Charakteristika FORMY PRO TLAKOVÉ LITÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ NÁSTROJE NA PROTLAČOVÁNÍ VYŠŠÍ ŽIVOTNOST NÁSTROJŮ QRO 90 SUPREME 1 QRO 90 SUPREME 2 Charakteristika QRO 90 SUPREME je vysokovýkonná Cr-Mo-V legovaná ocel pro práci za tepla, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Vysoká pevnost a tvrdost při zvýšených teplotách

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 10.ZÁKLADY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC

ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC Sborník str. 392-400 ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC Antonín Kříž Výzkumné centrum kolejových vozidel, ZČU v Plzni,Univerzitní 22, 306 14, Česká republika, kriz@kmm.zcu.cz Požadavky kladené dnešními

Více

Vliv doby austenitizace na vlastnosti a strukturu W-Mo-V-Co PM rychlořezné oceli Vanadis 30

Vliv doby austenitizace na vlastnosti a strukturu W-Mo-V-Co PM rychlořezné oceli Vanadis 30 Vliv doby austenitizace na vlastnosti a strukturu W-Mo-V-Co PM rychlořezné oceli Vanadis 30 Bc. Martin Kuřík Ing. Jana Sobotová, Ph.D Abstrakt V dostupné literatuře není v současnosti dostatečně popsán

Více

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING 1 CHIPPER / VIKING 2 Charakteristika VIKING je vysoce legovaná ocel, kalitelná v oleji, na vzduchu a ve vakuu, která vykazuje následující charakteristické znaky: Dobrá rozměrová stálost při tepelném zpracování

Více

VLIV ZPŮSOBŮ OHŘEVU NA TEPLOTNÍ DEGRADACI TENKÝCH OTĚRUVZDORNÝCH PVD VRSTEV ZJIŠŤOVANÝCH POMOCÍ VYBRANÝCH METOD

VLIV ZPŮSOBŮ OHŘEVU NA TEPLOTNÍ DEGRADACI TENKÝCH OTĚRUVZDORNÝCH PVD VRSTEV ZJIŠŤOVANÝCH POMOCÍ VYBRANÝCH METOD 23. 25.11.2010, Jihlava, Česká republika VLIV ZPŮSOBŮ OHŘEVU NA TEPLOTNÍ DEGRADACI TENKÝCH OTĚRUVZDORNÝCH PVD VRSTEV ZJIŠŤOVANÝCH POMOCÍ VYBRANÝCH METOD Ing.Petr Beneš Ph.D. Doc.Dr.Ing. Antonín Kříž Katedra

Více

1 Svařování Laser-Hybridem

1 Svařování Laser-Hybridem 1 Svařování Laser-Hybridem Laser-Hybrid je kombinace svařování nejčastěji pevnolátkovým Nd YAG laserem a jinou obloukovou technologií. V zásadě jsou známy tyto kombinace: laser TIG, laser MIG/MAG, laser

Více

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,

Více

PLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI

PLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI PLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI PLASTIC PROPERTIES OF HIGH STRENGHT STEELS CUTTING BY SPECIAL TECHNOLOGIES Pavel Doubek a Pavel Solfronk a Michaela

Více

Vliv povrchu na užitné vlastnosti výrobku

Vliv povrchu na užitné vlastnosti výrobku Vliv povrchu na užitné vlastnosti výrobku Antonín Kříž Tento příspěvek vznikl na základě dlouhodobé spolupráce s průmyslovou společností HOFMEISTER s.r.o. a řešení průmyslového projektu FI-IM4/226, který

Více

Černé označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5

Černé označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 Řešení 1. Definujte tvrdost, rozdělte zkoušky tvrdosti Tvrdost materiálu je jeho vlastnost. Dá se charakterizovat, jako jeho schopnost odolávat vniku cizího tělesa. Zkoušky tvrdosti dělíme dle jejich charakteru

Více

Integrita povrchu a její význam v praktickém využití

Integrita povrchu a její význam v praktickém využití Integrita povrchu a její význam v praktickém využití Michal Rogl Obsah: 7. Válečkování články O. Zemčík 9. Integrita povrchu norma ANSI B211.1 1986 11. Laserová konfokální mikroskopie Válečkování způsob

Více

Metalurgie vysokopevn ch ocelí

Metalurgie vysokopevn ch ocelí Metalurgie vysokopevn ch ocelí Vysokopevné svařitelné oceli jsou podle konvence označovány oceli s hodnotou meze kluzu vyšší než 460 MPa. Vysokopevné svařitelné oceli uváděné v normách pod označením M

Více

OPTIMÁLNÍ POSTUPY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ PRO PRÁCI ZA TEPLA. Jiří Stanislav

OPTIMÁLNÍ POSTUPY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ PRO PRÁCI ZA TEPLA. Jiří Stanislav OPTIMÁLNÍ POSTUPY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ PRO PRÁCI ZA TEPLA Jiří Stanislav Bodycote HT, CZ 1. Úvod Tepelné zpracování nástrojových ocelí pro práci za tepla patří k nejnáročnějším disciplinám oboru.

Více

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 4 _ T E P E L N É Z P R A C O V Á N Í _ P W

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 4 _ T E P E L N É Z P R A C O V Á N Í _ P W A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 4 _ T E P E L N É Z P R A C O V Á N Í _ P W P Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název

Více

INFLUENCE OF TEMPERING ON THE PROPERTIES OF CAST C-Mn STEEL AFTER NORMALIZING AND AFTER INTERCRITICAL ANNEALING. Josef Bárta, Jiří Pluháček

INFLUENCE OF TEMPERING ON THE PROPERTIES OF CAST C-Mn STEEL AFTER NORMALIZING AND AFTER INTERCRITICAL ANNEALING. Josef Bárta, Jiří Pluháček VLIV POPOUŠTĚNÍ NA VLASTNOSTI LITÉ C-Mn OCELI PO NORMALIZACI A PO INTERKRITICKÉM ŽÍHÁNÍ INFLUENCE OF TEMPERING ON THE PROPERTIES OF CAST C-Mn STEEL AFTER NORMALIZING AND AFTER INTERCRITICAL ANNEALING Josef

Více

Technologický postup kalení a popouštění

Technologický postup kalení a popouštění Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Strojírenská technologie čtvrtý V. Večeřová 25.6.2012 Název zpracovaného celku: Technologický postup kalení a popouštění Technologický postup kalení a popouštění Zadání:

Více

Tryskací materiál Tryskací materiál pro Shot Peening Ventily Magna Valve Almen Gage Almen Strip

Tryskací materiál Tryskací materiál pro Shot Peening Ventily Magna Valve Almen Gage Almen Strip Tryskací materiál Tryskací materiál pro Shot Peening Ventily Magna Valve Almen Gage Almen Strip Tryskací materiály Mnohostranný materiál, mnohostranné použití Ocelový granulát -Steel shot Ocelová drť -Steel

Více

Mendelova univerzita v Brně. Analýza vybraných mechanických vlastností konstrukčních materiálů pro dřevostavby

Mendelova univerzita v Brně. Analýza vybraných mechanických vlastností konstrukčních materiálů pro dřevostavby Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Analýza vybraných mechanických vlastností konstrukčních materiálů pro dřevostavby Diplomová práce Vedoucí práce:

Více

Autor: Bc. Tomáš Zavadil Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Pitter, Ph.D. ATG (Advanced Technology Group), s.r.o

Autor: Bc. Tomáš Zavadil Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Pitter, Ph.D. ATG (Advanced Technology Group), s.r.o Autor: Bc. Tomáš Zavadil Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Pitter, Ph.D. ATG (Advanced Technology Group), s.r.o. www.atg.cz 2011-06-02 1. Motivace 2. Cíl práce 3. Zbytková životnost 4. Nedestruktivní zkoušení

Více

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM Bc. Jiří Hodač Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

Více

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006. Degradace nízkolegovaných ocelí v. abrazivním a korozivním prostředí

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006. Degradace nízkolegovaných ocelí v. abrazivním a korozivním prostředí ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006 Degradace nízkolegovaných ocelí v abrazivním a korozivním prostředí ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006 Odborný Curiculum Vitae Curiculum Vitae Michal Černý - 29.

Více

VŠB Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical engineering, 17. Listopadu 15, Ostrava Poruba, Czech Republic

VŠB Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical engineering, 17. Listopadu 15, Ostrava Poruba, Czech Republic SIMULACE PROTLAČOVÁNÍ SLITIN Al NÁSTROJEM ECAP S UPRAVENOU GEOMETRIÍ A POROVNÁNÍ S EXPERIMENTY Abstrakt Jan Kedroň, Stanislav Rusz, Stanislav Tylšar VŠB Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical

Více

Charakteristika. Použití TVÁŘECÍ NÁSTROJE STŘÍHÁNÍ RIGOR

Charakteristika. Použití TVÁŘECÍ NÁSTROJE STŘÍHÁNÍ RIGOR 1 RIGOR 2 Charakteristika RIGOR je na vzduchu nebo v oleji kalitelná Cr-Mo-V legovaná ocel, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Dobrá obrobitelnost Vysoká rozměrová stálost po kalení Vysoká

Více

ŽÍHÁNÍ 1. ŽÍHÁNÍ OCELÍ

ŽÍHÁNÍ 1. ŽÍHÁNÍ OCELÍ 1 ŽÍHÁNÍ Žíhání je způsob tepelného zpracování, kterým chceme u součásti dosáhnout stavu blízkého stavu rovnovážnému. Podstatou je rovnoměrný ohřev součásti na teplotu žíhání, setrvání na této teplotě

Více

LABORATORNÍ ZKOUŠKY VZORKY LABORATORNÍ ZKOUŠKY. Postup laboratorních zkoušek

LABORATORNÍ ZKOUŠKY VZORKY LABORATORNÍ ZKOUŠKY. Postup laboratorních zkoušek LABORATORNÍ ZKOUŠKY Jednou z hlavních součástí grantového projektu jsou laboratorní zkoušky elastomerových ložisek. Cílem zkoušek je získání pracovního diagramu elastomerových ložisek v tlaku a porovnání

Více

Obrobený povrch a jeho vliv na užitné vlastnosti Antonín Kříž

Obrobený povrch a jeho vliv na užitné vlastnosti Antonín Kříž Obrobený povrch a jeho vliv na užitné vlastnosti Antonín Kříž Seminář Inovace řezných nástrojů a technologií obrábění Cech brusičů a výrobců nástrojů HOFMEISTER s.r.o. - výrobce speciálního nářadí ZČU

Více

5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN

5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN 5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN Metody zkoumání fázových přeměn v kovech a slitinách jsou založeny na využití změn převážně fyzikálních vlastností, které fázovou přeměnu a s ní spojenou změnu struktury

Více

SMA 2. přednáška. Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ

SMA 2. přednáška. Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ SMA 2. přednáška Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ Millerovy indexy rovin (h k l) nesoudělné převrácené hodnoty úseků, které vytíná rovina na osách x, y, z Millerovy indexy této roviny jsou : (1 1

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_16 Autor

Více

Analýza struktury a mechanických vlastností slévárenské oceli G22NiMoCr5-6

Analýza struktury a mechanických vlastností slévárenské oceli G22NiMoCr5-6 Analýza struktury a mechanických vlastností slévárenské oceli GNiMoCr5-6 Tomáš Kment 1, Jana Sobotová 1, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav materiálového inženýrství, Karlovo náměstí 13, 11 35 Praha,

Více

Reflexní parotěsná fólie SUNFLEX Roof-In Plus v praktické zkoušce

Reflexní parotěsná fólie SUNFLEX Roof-In Plus v praktické zkoušce Reflexní parotěsná SUNFLEX Roof-In Plus v praktické zkoušce Měření povrchových teplot předstěny s reflexní fólií a rozbor výsledků Tepelné vlastnosti SUNFLEX Roof-In Plus s tepelně reflexní vrstvou otestovala

Více

VYUŽITÍ SNÍMACÍCH SYSTÉMU V PRŮMYSLOVÉ AUTOMATIZACI SVOČ FST 2019

VYUŽITÍ SNÍMACÍCH SYSTÉMU V PRŮMYSLOVÉ AUTOMATIZACI SVOČ FST 2019 VYUŽITÍ SNÍMACÍCH SYSTÉMU V PRŮMYSLOVÉ AUTOMATIZACI SVOČ FST 2019 Bc. Michael Froněk Západočeská univerzita v Plzni Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce se zabývá řešením problému

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N 2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: 2303T004 Strojírenská technologie - technologie obrábění DIPLOMOVÁ PRÁCE Vliv laserem kalené

Více

Použití. Charakteristika SLEIPNER PŘÍKLADY:

Použití. Charakteristika SLEIPNER PŘÍKLADY: 1 SLEIPNER 2 Charakteristika SLEIPNER je Cr-Mo-V nástrojová legovaná ocel, kterou charakterizují tyto vlastnosti: Dobrá odolnost proti opotřebení Dobrá odolnost proti vyštipování hran a ostří Vysoká pevnost

Více

Formování tloušťky filmu v elastohydrodynamicky mazaných poddajných kontaktech

Formování tloušťky filmu v elastohydrodynamicky mazaných poddajných kontaktech Formování tloušťky filmu v elastohydrodynamicky mazaných poddajných kontaktech Jiří Křupka ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně V Brně, 23. 4. 2018 OBSAH Motivace pro řešení problému

Více

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Základní návrhové předpisy: - ČSN 73 1401/98 Navrhování ocelových

Více

VÝVOJ MIKROSTRUKTURY VÍCEFÁZOVÉ OCELI S TRIP EFEKTEM SVOČ - FST 2013

VÝVOJ MIKROSTRUKTURY VÍCEFÁZOVÉ OCELI S TRIP EFEKTEM SVOČ - FST 2013 VÝVOJ MIKROSTRUKTURY VÍCEFÁZOVÉ OCELI S TRIP EFEKTEM SVOČ - FST 2013 Bc. Vojtěch Průcha, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce se zabývá rozborem mikrostruktur

Více

ŽÍHÁNÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů

ŽÍHÁNÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 vnávaznosti na platnost norem. Zákaz šířěnía modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

CENTEM3 = CENTRUM LASEROVÝCH A AUTOMATIZAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

CENTEM3 = CENTRUM LASEROVÝCH A AUTOMATIZAČNÍCH TECHNOLOGIÍ CENTRUM NOVÝCH TECHNOLOGIÍ A MATERIÁLŮ CENTEM3 = CENTRUM LASEROVÝCH A AUTOMATIZAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. odbor TTP - CENTEM 3 Nové technologie - výzkumné centrum Západočeská univerzita

Více

Oblast cementačních teplot

Oblast cementačních teplot Cementace Oblast cementačních teplot Tvrdosti a pevnost ocelí Martenzit Cementační oceli Množství zbytkového austenitu Nad eutektoidem silně roste Pro nadeutektoidní obsah uhlíku klesá tvrdost nebezpečí

Více

Vlastnosti W 1,3. Modul pružnosti 194 000 189 000 173 000. Součinitel tepelné roztažnosti C od 20 C. Tepelná vodivost W/m. C Měrné teplo J/kg C

Vlastnosti W 1,3. Modul pružnosti 194 000 189 000 173 000. Součinitel tepelné roztažnosti C od 20 C. Tepelná vodivost W/m. C Měrné teplo J/kg C 1 SVERKER 3 2 Charakteristika SVERKER 3 je wolframem legovaná nástrojová ocel s vysokým obsahem uhlíku a chrómu, která vykazuje následující charakteristické znaky: Maximální odolnost proti opotřebení Vysoká

Více

METALOGRAFICKÝ ROZBOR ŽELEZNÉHO POLOTOVARU Z TAVBY V REKONSTRUKCI PECE S TENKOU HRUDÍ PROVEDENÉ 14. 5. 2008 VE STARÉ HUTI U ADAMOVA 1

METALOGRAFICKÝ ROZBOR ŽELEZNÉHO POLOTOVARU Z TAVBY V REKONSTRUKCI PECE S TENKOU HRUDÍ PROVEDENÉ 14. 5. 2008 VE STARÉ HUTI U ADAMOVA 1 ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI METALOGRAFICKÝ ROZBOR ŽELEZNÉHO POLOTOVARU Z TAVBY V REKONSTRUKCI PECE S TENKOU HRUDÍ PROVEDENÉ 14. 5. 2008 VE STARÉ HUTI U ADAMOVA 1 JIŘÍ

Více

Analýza využitelnosti existujících norem NADCA pro formy k tlakovému lití slitin hliníku Ing. Petr Zikmund Vedoucí práce: Ing. Aleš Herman, Ph.D.

Analýza využitelnosti existujících norem NADCA pro formy k tlakovému lití slitin hliníku Ing. Petr Zikmund Vedoucí práce: Ing. Aleš Herman, Ph.D. Analýza využitelnosti existujících norem NADCA pro formy k tlakovému lití slitin hliníku Ing. Petr Zikmund Vedoucí práce: Ing. Aleš Herman, Ph.D. Abstrakt: Příspěvek se zabývá problematikou přejímání nástrojových

Více

NÁSTROJOVÉ OCELI CPM 10 V

NÁSTROJOVÉ OCELI CPM 10 V NÁSTROJOVÁ OCEL CPM 10 V CERTIFIKACE DLE ISO 9001 Chem. složení C 2,45 % Cr 5,25 % V 9,75 % Mo 1,30 % Mn 0,50 % Si 0,90 % CPM 10 V Je jedinečná vysokovýkonná ocel, vyráběná společností Crucible (USA) metodou

Více

Svařitelnost vysokopevné oceli s mezí kluzu 1100 MPa

Svařitelnost vysokopevné oceli s mezí kluzu 1100 MPa Svařitelnost vysokopevné oceli s mezí kluzu 1100 MPa doc. Ing. Jiří Janovec, CSc., Ing. Petr Ducháček ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Karlovo náměstí 13, Praha 2 Jiri.Janovec@fs.cvut.cz, Petr.Duchacek@fs.cvut.cz

Více

Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TUO a její spolupráce s průmyslem

Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TUO a její spolupráce s průmyslem Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TUO a její spolupráce s průmyslem Setkání OU dne 12. 6. 2018, Praha Prof. Ing. Jana Dobrovská, CSc. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Univerzita,

Více

Charakteristika. Vlastnosti. Použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI MECHANICKÉ VLASTNOSTI UNIMAX

Charakteristika. Vlastnosti. Použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI MECHANICKÉ VLASTNOSTI UNIMAX 1 UNIMAX 2 Charakteristika UNIMAX je Cr-Mo-V legovaná ocel pro práci v oblast zpracování plastů, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Vynikající houževnatost a tažnost ve všech průřezech Dobrá

Více

Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Tepelné zpracování

Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Tepelné zpracování Druhy tepelného zpracování: Tepelné zpracování 1. Žíhání (ochlazení je tak pomalé, že nevzniká zákalná struktura) 2. Kalení (ohřev nad překrystalizační teplotu a ochlazení je tak prudké, aby vznikla zákalná

Více

Charakteristika. Použití. Vlastnosti FYZIKALNÍ VLASTNOSTI PEVNOST V TAHU RAMAX 2

Charakteristika. Použití. Vlastnosti FYZIKALNÍ VLASTNOSTI PEVNOST V TAHU RAMAX 2 1 RAMAX 2 2 Charakteristika RAMAX 2 je chromová konstrukční ocel odolná proti korozi. Tato ocel se dodává ve stavu zušlechtěném. RAMAX 2 se vyznačuje: vynikající obrobitelnost dobrá odolnost proti korozi

Více

Bc. Jan Stanek, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

Bc. Jan Stanek, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika VYUŽITÍ POKROČILÝCH CAD/CAM SIMULACÍ PRO NÁVRH SPECIÁLNÍHO HORIZONTKOVÉHO PRACOVIŠTĚ. SVOČ FST 2018 Bc. Jan Stanek, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT

Více

LASER MATERIAL PROCESSING HARDENING AND WELDING. Stanislav Němeček Tomáš Mužík

LASER MATERIAL PROCESSING HARDENING AND WELDING. Stanislav Němeček Tomáš Mužík ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ LASEREM - KALENÍ A SVAŘOVÁNÍ LASER MATERIAL PROCESSING HARDENING AND WELDING Stanislav Němeček Tomáš Mužík MATEX PM, s.r.o., Morseova 5, 301 00 Plzeň, ČR, nemecek@matexpm.com Abstrakt

Více

VLIV VODÍKU NA MATERIÁLOVÉ A STRUKTURNÍ VLASTNOSTI OCELI CM 5 (ČSN )

VLIV VODÍKU NA MATERIÁLOVÉ A STRUKTURNÍ VLASTNOSTI OCELI CM 5 (ČSN ) VLIV VODÍKU NA MATERIÁLOVÉ A STRUKTURNÍ VLASTNOSTI OCELI CM 5 (ČSN 415 142 ) Michal Valdecký, Petr Mutafov, Jaroslav Víšek, Pavel Bílek Vedoucí práce : Ing. Jana Pechmanová Poděkování podniku Poldi-Hütte

Více