Ministerstvo financí Čj.: MF /2018/ B. Zpráva ke státnímu rozpočtu České republiky na rok 2019

Transkript

1 Ministerstvo financí Čj.: MF /2018/ B. Zpráva ke státnímu rozpočtu České republiky na rok 2019

2 Obsah OBSAH... 1 ÚVOD VÝCHODISKA A PRIORITY NÁVRHU STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK Východiska Hlavní výdajové priority státního rozpočtu na rok Výdajový rámec na rok Úprava výdajového rámce na rok SOUHRNNÉ ÚDAJE O PŘÍJMECH, VÝDAJÍCH A SALDU STÁTNÍHO ROZPOČTU DETAILNÍ POHLED NA PŘÍJMY Daňové příjmy Vývoj daňové kvóty Celková predikce daňových příjmů Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů fyzických osob Daň z nabytí nemovitých věcí Odvod z elektřiny ze slunečního záření Daň z hazardu Ostatní daně a poplatky Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Ostatní příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery DETAILNÍ POHLED NA VÝDAJE Mandatorní výdaje Kapitálové výdaje Běžné výdaje Běžné výdaje na provoz organizačních složek státu Výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci Vlivy zapracované do návrhu státního rozpočtu na rok Spolufinancování z Evropské unie a finančních mechanismů (EU/FM) Průměrné platy Výdaje státního rozpočtu v souvislosti s rozpočtem EU a finančních mechanismů Výdaje na financování programů Výdaje na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům Výdaje státu na podporu činnosti nestátních neziskových organizací

3 4.10. Státní záruky Výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací Výdaje vybraných kapitol Státní dluh Operace státních finančních aktiv Všeobecná pokladní správa Vybrané výdaje, které byly promítnuty do návrhu výdajů kapitol pro rok Výdaje kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Výdaje na víceleté významné veřejné zakázky a na koncesní smlouvy FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTU EU, EHP, NORSKU A ŠVÝCARSKU Souhrnné rozpočtové vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům Příjmy státního rozpočtu - transfery na krytí předfinancovaných evropských politik a finančních mechanismů ze státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu - programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů Výdaje státního rozpočtu - odvod vlastních zdrojů Evropské unie ze státního rozpočtu do rozpočtu EU PŘÍLOHY

4 Úvod Předložená zpráva poskytuje přehled o nejdůležitějších hlediscích navrženého zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 a blíže popisuje číselné údaje, které zákon obsahuje. Státní rozpočet na rok 2019 vychází z přijaté vládní politiky, která je obsahem Programového prohlášení vlády. 1. Východiska a priority návrhu státního rozpočtu na rok Východiska Programové prohlášení vlády České republiky; Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na roky 2019 až 2021 podle zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, schválená usnesením vlády č. 281 ze dne 30. dubna 2018; předběžné návrhy příjmů a výdajů rozpočtových kapitol schválené usnesením vlády č. 379 ze dne 19. června 2018; predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2021 (zpracovaná Ministerstvem financí v červenci 2018). Tabulka č. 1 Predikce základních makroekonomických indikátorů Predikce Predikce Výhled Výhled Hrubý domácí produkt mld. Kč Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. -0,5 2,7 5,3 2,5 4,3 3,2 3,1 2,7 2,4 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 0,5 1,8 3,7 3,6 4,3 4,3 3,9 2,8 2,6 Spotřeba vlády růst v %, s.c. 2,5 1,1 1,9 2,7 1,3 2,1 2,0 1,8 1,8 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -2,5 3,9 10,2-3,1 3,3 7,5 3,2 2,9 2,8 Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 0,1-0,5-0,2 1,4 1,1-0,7 0,1 0,3 0,2 Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,7 1,1 0,8-0,4 0,1-0,4 0,0 0,0 0,0 Deflátor HDP růst v % 1,4 2,5 1,2 1,3 1,5 1,8 2,3 1,7 1,9 Průměrná míra inflace % 1,4 0,4 0,3 0,7 2,5 2,2 2,3 1,9 1,8 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,0 0,8 1,4 1,9 1,6 1,3 0,2 0,2 0,1 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 7,0 6,1 5,1 4,0 2,9 2,3 2,3 2,3 2,3 Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 0,5 3,6 4,8 5,7 8,2 9,3 8,3 5,5 5,4 Podíl BÚ na HDP % -0,5 0,2 0,2 1,6 1,1-0,3-0,2 0,1 0,3 Saldo vládního sektoru / HDP % -1,2-2,1-0,6 0,7 1,6 1,5... Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR 26,0 27,5 27,3 27,0 26,3 25,6 25,2 24,6 24,0 Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 2,2 1,4 0,6 0,4 1,0 2,1 2,5 2,9. Ropa Brent USD/barel HDP eurozóny (EA19) růst v %, s.c. -0,2 1,3 2,1 1,8 2,4 2,2 1,8 1,8 1,7 Zdroj: MF: Makroekonomická predikce ČR, červenec

5 1.2. Hlavní výdajové priority státního rozpočtu na rok 2019 Pro rok 2019 jsou navrženy následující výdajové priority: zvýšení průměrného starobního důchodu o cca 900 Kč od 1. ledna 2019 na Kč; výrazné je posílení platové oblasti, a to o 23,3 mld. Kč, růst platů není plošný, ale je diferencován podle jednotlivých profesí; pedagogičtí pracovníci v regionálním školství +15 %; nepedagogičtí pracovníci +10 % s tím, že je počítáno i na vyrovnání mezikrajových rozdílů; civilní zaměstnanci státních zastupitelství +15,9 %; civilní zaměstnanci soudů +13,9 %; zaměstnanci příspěvkových organizací v kultuře +10,9 %; zaměstnanci v úřadech práce +10,5 %; zaměstnanci v České správě sociálního zabezpečení +9,6 %; příslušníci bezpečnostních sborů (policisté a hasiči apod.) +8 %; vojáci a ostatní zaměstnanci státní správy +7,4 %; v oblasti odměňování pracovníků v regionálním školství je prioritou zajistit, aby průměrný plat učitelů v roce 2021 dosáhl výše 45 tis. Kč; zvýšení výdajů na sport o 2,0 mld. Kč meziročně na celkový objem 8,4 mld. Kč, z toho kapitola Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 7 mld. Kč; navýšení výdajů pro vysoké školy o 2 mld. Kč vč. prostředků na nárůst počtu studentů na lékařských fakultách o 15 %; zvýšení kapitálových výdajů (bez prostředků EU a FM) v roce 2019 na celkovou výši 79,4 mld. Kč, tj. o 21,7 mld. Kč více než v roce 2018; posílení výdajů na výzkum, vývoj a inovace o 1,2 mld. Kč na úroveň národních zdrojů ve výši 36 mld. Kč; po započtení zahraničních zdrojů dosahuje podíl těchto výdajů na HDP 0,8 %; platba státu do veřejného zdravotního pojištění se meziročně zvyšuje o 3,5 mld. Kč na celkovou částku 73,3 mld. Kč; posílení výdajů na národní dotace do zemědělství na úroveň 3,8 mld. Kč; zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,8 mld. Kč na celkové výdaje 66,7 mld. Kč, tj. 1,19 % HDP; kompenzace slev jízdného ve veřejné osobní dopravě, tj. zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty s dopadem 5,7 mld. Kč ročně na celkovou výši 6 mld. Kč; zvýšení národního výdajového rámce Státního fondu dopravní infrastruktury oproti roku 2018 činí 11,7 mld. Kč na celkovou úroveň 65,5 mld. Kč; 4

6 valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 10 % s dopadem 1,1 mld. Kč; snížení výdajů na platy nad 3% neobsazenost ke konci 1. čtvrtletí 2018, tj. úspora ve výši 3,4 mld. Kč, netýká se regionálního školství; zrušení funkčních míst nad 5% neobsazenost, tj. úspora okolo cca funkčních míst, netýká se regionálního školství a dalších vybraných kapitol. Toto opatření se provedlo i u zaměstnanců EU/FM, což představuje snížení o dalších cca 160 míst Výdajový rámec na rok 2019 Způsob určení výdajových rámců se, v souladu se zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, odvíjí od takzvaného střednědobého rozpočtového cíle, jenž vychází z konceptu salda upraveného o vlivy hospodářského cyklu a jednorázová či jiná přechodná opatření, která nemají strukturální povahu. Střednědobý rozpočtový cíl je pro Českou republiku stanoven na úrovni schodku ve výši 1 % HDP tak, aby zabezpečil dlouhodobě udržitelné hospodaření celého sektoru vládních institucí, stejně jako prostor pro působení automatických stabilizátorů. Konstrukce odvození výdajových rámců tím vychází z principu proticyklického a obezřetného nastavení fiskální politiky. Reforma fiskálního a rozpočtového rámce tak propojila střednědobý rozpočtový cíl s národní rozpočtovou metodikou pro státní rozpočet a státní fondy, a dovedla tak nařízení Rady EU k Paktu o stabilitě a růstu do národního rozpočtového procesu. Aplikace a popis odvození střednědobých výdajových rámců je obsahem Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí na roky , schválené vládou dne 30. dubna Jedná se o závazný dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů, včetně celkové částky pro jejich konsolidované výdaje na roky 2019 až Při vypracování Strategie se Ministerstvo financí řídilo metodickými postupy, které byly diskutovány a odsouhlaseny Národní rozpočtovou radou. Způsob aplikace dohodnutých postupů pak Národní rozpočtová rada ověřila svým sdělením ze dne 28. března Pro výdajový rámec na následující tři roky je klíčová prognóza makroekonomického vývoje, stejně jako příjmů a výdajů veřejných 1 Viz 2 Vláda schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2019 až 2021 dne 30. dubna 2018 usnesením č

7 institucí. Aktualizované výdajové rámce vychází z Makroekonomické predikce České republiky Ministerstva financí z července Aby byly rámce založeny na co nejpravděpodobnějším či obezřetnějším makroekonomickém a fiskálním scénáři, byla makroekonomická predikce posouzena dne 8. srpna 2018 a prognóza příjmů dne 28. srpna 2018 Výborem pro rozpočtové prognózy. Výbor pro rozpočtové prognózy ve svém stanovisku č. 1/2018 konstatoval, že makroekonomická prognóza na roky 2018 a 2019 je založena na realistickém scénáři. Ve stanovisku č. 2/2018 k prognóze příjmů se pak vyjádřil, že jde o mírně optimistickou prognózu. Z proběhlého jednání se zástupci Výboru vyplynulo, že rozdíl v odhadech fiskálních příjmů činí asi 0,2 % celkových příjmů veřejných financí. Při současném vývoji pokladního plnění, které významně převyšuje původní očekávání a dynamiku ekonomiky, je velmi pravděpodobné, že se predikce Ministerstva financí naplní Úprava výdajového rámce na rok 2019 Výdajové rámce jsou odvozovány z celkového salda sektoru vládních institucí v mezinárodně srovnatelné akruální metodice Evropského systému národních a regionálních účtů z roku 2010, které je upraveno o očekávaný vliv hospodářského cyklu a případná jednorázová či jiná přechodná opatření. Odečtením predikované výše strukturálních sald všech ostatních jednotek sektoru vládních institucí mimo státní rozpočet a státní fondy je získána očekávaná výše strukturálního salda státního rozpočtu a státních fondů. Výdajové rámce na hotovostní bázi pak vzniknou odečtením metodických úprav, které odlišují akruální a hotovostní pojetí transakcí, a přičtením predikovaných konsolidovaných hotovostních příjmů státního rozpočtu a státních fondů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění platných předpisů, umožňuje Ministerstvu financí, aby částky stanovené v Rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí ČR byly v průběhu přípravy návrhu státního rozpočtu ČR a rozpočtů státních fondů či jejich střednědobých výhledů aktualizovány o následující taxativní výčet: a) změnu prognózovaných celkových příjmů včetně příjmů prostředků z rozpočtu EU a z finančních mechanismů na příslušný rok upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, b) vliv významného zhoršení ekonomického vývoje, pokud Ministerstvo financí předpovídá v daném čtvrtletí meziroční pokles reálného HDP o nejméně 3 %, c) vliv zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vyhlášením mimořádných opatření vládou ke zvýšení jeho obranyschopnosti, d) vliv odstraňování následků živelních pohrom, 6

8 e) 0,3 % této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo. Na rok 2019 schválila vláda ČR svým usnesením č. 281 o Rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí ČR hotovostní konsolidovaný výdajový rámec státního rozpočtu ČR a státních fondů ve výši mld. Kč. Pro rok 2019 je možné naposledy uplatnit přechodná ustanovení zákona č. 23/2017 Sb. a navýšit částku výdajového rámce o 0,25 % predikovaného HDP, což činí v absolutní výši 14 mld. Kč. Tento rámec se ve výše uvedených intencích upraví: V oblasti predikce makroekonomického vývoje (Tabulka 2) došlo mezi dubnem a červencem pouze k relativně malým změnám, přičemž odhad růstu pro rok 2019 byl snížen o 0,2 p. b., zatímco pro rok 2020 byl o 0,1 p. b. zvýšen. Z hlediska makroekonomických základen jednotlivých příjmových položek došlo k úpravě spotřeby domácností (mírné snížení o 0,2 p. b. v roce 2019) a objemu mezd a platů (zvýšení o 1,8 p. b. v roce 2019). Největších změn tak doznaly daň z příjmů fyzických osob a příjmy ze sociálního pojištění. Aktualizací makroekonomické predikce došlo i k výrazné změně odhadu produkční mezery. Její výši pro rok 2019 odhadujeme na 1,9 % HDP, tedy o cca 0,6 p. b. nižší oproti dubnu. Pomalejší predikovaná dynamika reálného HDP se totiž do potenciálního produktu transformuje pouze omezeně a navíc jen prostřednictvím některých položek. Pokles kladné produkční mezery tak z logiky fiskálního pravidla založeného na strukturálním saldu výdajový rámec zvyšuje. Odlišná predikce hotovostních příjmů státního rozpočtu a státních fondů je založena nejenom na aktualizované makroekonomické predikci, ale i na údajích z pokladního plnění, které byly v době zpracování predikce známy k červenci roku 2018, a na nových diskrečních opatřeních. Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí ČR počítala s prostředky z EU a finančních mechanismů ve výši 70,0 mld. Kč a tato částka byla navýšena na 93,9 mld. Kč (vč. účetní operace Programu rozvoje venkova). Na základě nové predikce příjmů státního rozpočtu a státních fondů je pak možné zvýšit výdajový rámec pro rok 2019 o 63,9 mld. Kč, přičemž dvě třetiny tohoto zvýšení jdou na vrub daňovým příjmům včetně sociálního pojištění a jedna třetina je navýšení ostatních příjmů (zejména o převod z privatizačního účtu). Vliv hospodářského cyklu ve změně příjmů je pak odhadován na 0,8 mld. Kč. Aktualizovaná výše konsolidovaného výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů na rok 2019 (viz tabulka 3) tak po zaokrouhlení na celé miliardy korun činí mld. Kč. 7

9 Tabulka č. 2 Srovnání makroekonomických predikcí Predikce červenec 2018 Predikce duben 2018 Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 4,3 3,2 3,1 4,4 3,6 3,3 Objem mezd a platů růst v %, b.c. 8,2 9,3 8,3 8,3 7,7 6,5 Produkční mezera % pot. produktu 1,4 1,9 1,9 1,4 2,1 2,5 Pramen: MF ČR: Makroekonomická predikce ČR (duben 2018, červenec 2018). Tabulka č. 3 Souhrn změn výdajového rámce na rok 2019 Konsolidovaný výdajový rámec dle usnesení vlády ČR č. 281/2018 mld. Kč 1 496,0 Změna hotovostních příjmů státního rozpočtu a státních fondů * + mld. Kč 63,9 Cyklická složka změny hotovostních příjmů státního rozpočtu a státních fondů - mld. Kč 0,8 Změna odhadu příjmů z fondů Evropské unie a finančních mechanismů + mld. Kč 23,9 Upravený konsolidovaný výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů (po zaokrouhlení) mld. Kč 1 583, Poznámka: *) Mimo příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Pramen: Usnesení vlády ČR č. 281/2018. Výpočty a predikce MF ČR. Z návrhu příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu a státních fondů na rok 2019 vyplývá, že konsolidovaný střednědobý výdajový rámec pro státní rozpočet a státní fondy činí 1 539,5 mld. Kč a je v souladu se schválenou Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí na roky 2019 až 2021 podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a podle zákona o rozpočtových pravidlech. 8

10 2. Souhrnné údaje o příjmech, výdajích a saldu státního rozpočtu Základní charakteristiky státního rozpočtu na rok 2019 lze vyjádřit takto: příjmy státního rozpočtu v roce 2019 dosáhnou výše 1 465,3 mld. Kč, což je o 150,8 mld. Kč více oproti schválenému rozpočtu na rok 2018, výdaje státního rozpočtu v roce 2019 dosáhnou 1 505,3 mld. Kč, meziročně se zvýší o 140,8 mld. Kč, saldo státního rozpočtu v roce 2019 dosáhne -40 mld. Kč, což je o 10 mld. Kč méně než ve schváleném rozpočtu na rok Tabulka č. 4 Základní ukazatele státního rozpočtu v letech 2015 až 2019 (v mld. Kč) ukazatel skutečnost 2015 skutečnost 2016 skutečnost 2017 schválený 2018 návr h 2019 index 2019/2018 rozdíl =5/4 7=5-4 příjmy státního rozpočtu 1 234, , , , ,3 111,5 150,8 výdaje státního rozpočtu 1 297, , , , ,3 110,3 140,8 saldo státního rozpočtu -62,8 61,8-6,2-50,0-40,0 80,0 10,0 Graf č. 1 Vývoj deficitu státního rozpočtu v letech 1998 až 2019 (v mld. Kč) 9

11 Vývoj základních parametrů státního rozpočtu bez EU a FM a bez účetních operací Programu rozvoje venkova v porovnání s deficitem s EU a FM dokládá následující graf. Graf č.2 Vývoj základních parametrů státního rozpočtu (bez EU a FM) v porovnání s deficitem s EU a FM (v mld. Kč) Základní charakteristiky státního rozpočtu podle rozpočtové skladby (druhové a odvětvové třídění) jsou uvedeny v tabulce č. 5 a 6. 10

12 Tabulka č. 5 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč) Ukazatel Skutečnost 2015 Skutečnost 2016 Skutečnost 2017 Státní rozpočet 2018 Státní rozpočet 2019 Rozdíl Index 2019/ 2018 *) Skuteč podíl na celkových příjmech / výdajích v % *) Skuteč podíl na celkových příjmech / výdajích v % *) Skuteč.2017 podíl na celkových příjmech / výdajích v % *) SR 2018 podíl na celkových příjmech / výdajích v % *) SR 2019 podíl na celkových příjmech / výdajích v % *) Daňové příjmy celkem 1 002, , , , ,3 106,1 108,7 81,2 83,6 90,7 92,8 90,4 v tom: příjmy z daní a poplatků 597,3 643,0 689,3 722,3 768,9 46,6 106,5 48,4 50,2 54,1 54,9 52,5 pojistné na soc. zabezpečení 404,8 428,5 466,3 496,9 556,4 59,5 112,0 32,8 33,4 36,6 37,8 38,0 Nedaňové a kapitálové příjmy, přijaté transfery 232,4 210,1 118,0 95,3 140,0 44,7 147,0 18,8 16,4 9,3 7,2 9,6 Příjmy celkem 1 234, , , , ,3 150,8 111,5 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Sociální dávky (bez souvisejících výdajů) 506,4 513,1 529,9 557,9 602,2 44,3 107,9 39,0 42,1 41,4 40,9 40,0 Platy zaměstnanců, ostatní platby za provedenou práci a povinné pojistné placené zaměstnavatelem 104,1 109,8 120,0 133,7 142,4 8,7 106,5 8,0 9,0 9,4 9,8 9,5 Úroky a ostatní finanční výdaje 53,3 40,7 40,0 45,3 46,5 1,2 102,8 4,1 3,3 3,1 3,3 3,1 Ostatní neinvestiční nákupy a související výdaje OSS 63,7 59,1 63,8 73,9 78,2 4,3 105,8 4,9 4,8 5,0 5,4 5,2 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 117,5 122,8 139,1 152,3 178,2 25,9 117,0 9,1 10,1 10,9 11,2 11,8 Neinvestiční transfery neziskovým apod. organizacím 10,4 11,4 14,9 11,8 16,6 4,8 140,7 0,8 0,9 1,2 0,9 1,1 Neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím 59,3 58,7 66,6 67,9 73,5 5,6 108,2 4,6 4,8 5,2 5,0 4,9 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně 105,7 109,5 107,4 104,9 114,2 9,3 108,8 8,1 9,0 8,4 7,7 7,6 Neinvestiční transfery a související platby do zahraničí 39,8 42,5 41,6 45,6 49,3 3,7 108,2 3,1 3,5 3,2 3,3 3,3 Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům 39,1 44,2 48,3 47,8 49,7 1,9 103,9 3,0 3,6 3,8 3,5 3,3 Náhrady placené obyvatelstvu a ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu 14,1 15,2 15,1 15,6 15,5-0,1 99,6 1,1 1,3 1,2 1,1 1,0 Převody vlastním fondům 0,8 1,2 1,8 1,9 2,0 0,1 105,9 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Neinvestiční půjčené prostředky 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Ostatní běžné výdaje 7,5 7,3 9,2 15,8 15,0-0,8 95,2 0,6 0,6 0,7 1,2 1,0 Běžné výdaje celkem 1 121, , , , ,3 108,9 108,6 86,5 93,1 93,6 93,4 91,9 Kapitálové výdaje celkem 175,6 84,3 81,7 90,1 122,0 31,9 135,3 13,5 6,9 6,4 6,6 8,1 Výdaje celkem 1 297, , , , ,3 140,8 110,3 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Schodek -62,8 61,8-6,2-50,0-40,0 10,0 80,0 Financování: Zvýšení stavu státních dluhopisů 64,9-60,8 7,2 50,5 43,9-6,6 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv -2,1-1,0-1,0-0,5-4,0-3,5 Zvýšení stavu přijatých dlouhodobých úvěrů 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 Součet financování 62,8-61,8 6,2 50,0 40,0-10,0 *) počítáno z údajů v Kč 11

13 Tabulka č. 6 Odvětvové členění výdajů (v mld. Kč) Oddíl dle rozpočtové skladby U k a z a t e l Skutečnost 2015 Skutečnost 2016 Skutečnost 2017 Státní rozpočet 2018 Státní rozpočet 2019 Rozdíl Index 2018/2017 v % *) Podíl v % na celkových výdajích rok 2015 Podíl v % na celkových výdajích rok 2016 Podíl v % na celkových výdajích rok 2017 Podíl v % na celkových výdajích rok 2018 Podíl v % na celkových výdajích rok Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství 46,5 52,1 49,9 49,0 56,6 7,6 115,6 3,6 4,3 3,9 3,6 3,8 21 Průmysl, stavebnictví, obchod a služby 56,7 36,6 45,5 42,2 40,0-2,2 94,7 4,4 3,0 3,6 3,1 2,7 22 Doprava 76,4 56,9 58,6 54,7 73,1 18,4 133,6 5,9 4,7 4,6 4,0 4,9 23 Vodní hospodářství 14,4 3,9 4,3 2,0 1,7-0,3 86,0 1,1 0,3 0,3 0,1 0,1 24 Spoje 0,7 0,7 0,6 1,3 1,5 0,2 117,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 25 Všeobecné hospodářské záležitosti a ostatní ekon. 7,0 7,2 7,4 7,8 8,0 0,2 103,2 0,5 0,6 0,6 0,6 0,5 funkce Vzdělávání a školské služby 130,8 132,9 148,4 163,2 192,1 28,9 117,7 10,1 10,9 11,6 12,0 12,8 33 Kultura, církve a sdělovací prostředky 12,1 12,4 13,0 13,9 15,5 1,6 110,9 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 34 Tělovýchova a zájmová činnost 3,3 4,1 5,0 6,2 8,0 1,8 128,3 0,3 0,3 0,4 0,5 0,5 35 Zdravotnictví 71,0 71,9 75,5 79,3 83,5 4,2 105,3 5,5 5,9 5,9 5,8 5,5 36 Bydlení, komunální služby a územní rozvoj 32,7 20,4 10,7 9,2 15,0 5,8 163,3 2,5 1,7 0,8 0,7 1,0 37 Ochrana životního prostředí 20,1 7,0 9,7 13,8 15,4 1,6 111,4 1,6 0,6 0,8 1,0 1,0 38 Ostatní výzkum a vývoj 23,6 17,6 19,1 23,7 24,4 0,7 102,9 1,8 1,4 1,5 1,7 1,6 39 Ostatní činnosti související se službami pro obyvatelstvo 0,0 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 96,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 41 Dávky a podpory v sociálním zabezpečení 506,7 513,4 530,6 564,7 604,0 39,3 107,0 39,1 42,1 41,5 41,4 40,1 42 Politika zaměstnanosti 23,2 20,9 19,0 16,3 18,0 1,7 110,7 1,8 1,7 1,5 1,2 1,2 43 Sociální služby a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice 27,5 28,9 34,4 36,0 41,7 5,7 115,9 2,1 2,4 2,7 2,6 2,8 zaměstnanosti 51 Obrana 37,6 36,2 42,7 49,4 55,5 6,1 112,5 2,9 3,0 3,3 3,6 3,7 52 Civilní připravenost na krizové stavy 2,2 2,4 2,7 2,7 2,9 0,2 107,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 53 Bezpečnost a veřejný pořádek 41,8 40,1 43,8 50,4 54,1 3,7 107,3 3,2 3,3 3,4 3,7 3,6 54 Právní ochrana 23,4 23,4 25,0 27,2 29,6 2,4 108,7 1,8 1,9 2,0 2,0 2,0 55 Požární ochrana a integrovaný záchranný systém 10,1 8,8 9,9 10,0 10,7 0,7 106,9 0,8 0,7 0,8 0,7 0,7 61 Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické 62,3 65,9 67,2 73,4 80,4 7,0 109,6 4,8 5,4 5,3 5,4 5,3 strany 62 Jiné veřejné služby a činnosti 4,0 5,2 5,4 5,8 6,0 0,2 103,6 0,3 0,4 0,4 0,4 0,4 63 Finanční operace 53,6 41,1 40,8 45,9 47,1 1,2 102,7 4,1 3,4 3,2 3,4 3,1 64 Ostatní činnosti 9,6 9,7 10,5 16,4 20,5 4,1 124,3 0,7 0,8 0,8 1,2 1,4 C e l k e m 1 297, , , , ,3 140,8 110,3 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 *) počítáno z údajů v Kč 12

14 3. Detailní pohled na příjmy Ve státním rozpočtu na rok 2019 by celkové rozpočtové příjmy měly dosáhnout objemu 1 465,3 mld. Kč. Při meziročním srovnání celkových příjmů státního rozpočtu očištěných o vliv příjmů z rozpočtu EU a FM dochází k nárůstu příjmů o 128,1 mld. Kč. Tabulka č. 7 Příjmy státního rozpočtu (v mld. Kč) ukazatel Celkové příjmy SR vč. příjmů z rozpočtu EU a FM Vliv příjmů z rozpočtu EU a FM (vč. účetní operace v rámci PRV) Celkové příjmy SR bez příjmů z rozpočtu EU a FM skutečnost 2015 skutečnost 2016 skutečnost 2017 index schválený rozpočet 2018 návrh /2018 v % rozdíl =5/4 7= , , , , ,3 111,5 150,8 173,4 159,0 77,1 71,2 93,9 131,9 22, , , , , ,4 110,3 128,1 Graf č. 3 Struktura příjmů státního rozpočtu (v mld. Kč) +44, Daňové příjmy Vývoj daňové kvóty Jednoduchá daňová kvóta zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, které se jako daně skutečně označují. Naproti tomu složená daňová kvóta zahrnuje kromě výše zmíněných daňových příjmů i příjmy z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na 13

15 státní politiku zaměstnanosti i příjmy z povinného pojistného na zdravotní pojištění. Tato kvóta je komplexnějším ukazatelem daňového zatížení. Pro všechny metodiky výpočtů daňových kvót je společné, že jmenovatelem vždy zůstává hodnota nominálního HDP a liší se tedy pouze hodnoty v čitateli podle toho, co jednotlivé metodiky definují jako daňové příjmy. Daňové příjmy v čitateli mohou být na hotovostním nebo na akruálním principu. Akruální princip je založen na tom, že příjmy jsou evidovány v době, kdy nastaly ekonomické skutečnosti, které zavdaly příčinu zdanění, a nikoli v okamžiku, kdy jsou peníze přijaty na účet. Národní metodika dle rozpočtové skladby je založena na hotovostním základě, stejně jako státní rozpočet a vychází z rozpočtové skladby daňových příjmů platných v ČR. Tabulka č. 8 Vývoj daňové kvóty dle rozpočtové skladby v ČR (v %) oč.sk návrh jednoduchá daňová kvóta v % 18,4 18,8 18,6 18,3 19,1 19,4 19,8 19,9 složená daňová kvóta v % 33,1 33,5 33,0 32,6 33,6 34,3 35,3 35, Celková predikce daňových příjmů Aktuální odhady daňových příjmů jsou založeny na červencové makroekonomické predikci Ministerstva financí. Při zpracování odhadu daňových příjmů byla zohledněna i současná ekonomická situace v České republice. 14

16 Tabulka č. 9 Daňové příjmy (v mld. Kč) daňový příjem schválený rozpočet oček. skut. rozdíl výhled návrh rozdíl 1 2 3= =5-4 DPH 280,9 279,8-1,1 292,1 297,9 5,8 Spotřební daně 152,8 153,7 0,9 154,9 155,3 0,4 v tom: minerální oleje 81,9 82,7 0,8 84,0 83,8-0,2 energetické daně 3,2 3,3 0,1 3,2 3,3 0,1 ostatní 67,7 67,7 0,0 67,7 68,2 0,5 Daně z příjmů 263,8 268,4 4,6 278,2 290,0 11,8 v tom: DPPO 118,4 122,0 3,6 122,9 124,4 1,5 DPFO placená plátci celkem 127,9 128,4 0,5 135,4 146,2 10,8 DPFO zvláštní sazba 10,7 12,0 1,3 10,7 12,0 1,3 DPFO placená poplatníky celkem 6,8 6,0-0,8 9,2 7,4-1,8 Daň z nabytí nemovitých věcí 12,0 13,3 1,3 11,5 12,3 0,8 Ostatní daně a poplatky 4,3 4,3 0,0 4,2 4,0-0,2 Poplatky za znečišťování životního prostředí (odvody na jaderný účet) a příjmy z úhrad za dobývání nerostů 1,6 2,3 0,7 1,6 2,2 0,6 Odvod za el. ze slunečního záření 1,9 2,1 0,2 1,9 2,1 0,2 Odvod za odnětí půdy 0,2 0,3 0,1 0,2 0,3 0,1 Odvod z loterií/ daň z hazardních her 4,8 4,8 0,0 4,8 4,8 0,0 Daňové příjmy celkem 722,3 729,0 6,7 749,4 768,9 19, Daň z přidané hodnoty V roce 2019 předpokládáme inkaso DPH na úrovni státního rozpočtu 297,9 mld. Kč. Růst inkasa bude způsoben především pozitivním ekonomickým vývojem, projeví se zde také pozitivní dopad opatření zavedených v předchozích letech jako je elektronická evidence tržeb či dodatečný dopad kontrolního hlášení. Rok 2019 počítá s pozitivním efektem spuštění 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb s odhadovaným dopadem 0,7 mld. Kč. V rámci 15

17 3. etapy elektronické evidence tržeb se jedná například o svobodná povolání, dopravu a zemědělství. V rámci 4. etapy se jedná o vybraná řemesla a výrobní činnosti. V roce 2019 se také předpokládá mírně pozitivní dopad z důvodu změny režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání a dodatečný pozitivní dopad vyplývající se zvýšení disponibilního důchodu domácností z důvodu zvýšení mezd. Současně se projeví negativní dopad přesunu části některých služeb do 10 % sazby DPH v odhadované výši -1 mld. Kč Spotřební daně Příjem státního rozpočtu v oblasti minerálních olejů je v roce 2019 odhadován na 83,8 mld. Kč. Predikovaný pozitivní ekonomický vývoj, s nímž souvisí mimo jiné růst přepravního výkonu i růst disponibilního důchodu domácností se pozitivně promítne do růstu spotřeby pohonných hmot (zejména motorové nafty), a tedy i do výše inkasa této daně. Celkový růst inkasa však bude nadále tlumit v roce 2017 zavedená vratka za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu. Odhadovaná výše inkasa spotřební daně z tabákových výrobků v roce 2019 dosahuje 56,1 mld. Kč, na rok 2019 není plánováno navyšování sazeb této daně, bude však nově zavedena spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky. Negativní dopad na inkaso bude mít nadále zavedení zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (tzv. protikuřácký zákon). Inkaso ostatních spotřebních daní nevykazuje meziročně výrazné výkyvy a rozpočtovaná částka nebyla v následujících případech ovlivněna legislativními či jinými výraznými změnami. Zavedení tzv. protikuřáckého zákona se dosud nijak dramaticky neprojevilo v poklesu spotřeby alkoholických nápojů, proto je inkaso predikováno pro následující roky ve stabilní výši. Inkaso spotřební daně z piva je na rok 2019 odhadováno ve výši 4,6 mld. Kč. Předpokládané inkaso spotřební daně z lihu v roce 2019 dosáhne 7,2 mld. Kč. V případě vína bude v roce 2019 inkaso činit 0,3 mld. Kč. V oblasti energetických daní, tj. daň z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv, je v roce 2019 očekáván příjem státního rozpočtu ve výši 3,3 mld. Kč Daň z příjmů právnických osob Inkaso DPPO v roce 2019 předpokládáme ve výši 124,4 mld. Kč. Inkaso bude meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb, a to na úrovni státního rozpočtu v celkem odhadované výši cca 1,3 mld. Kč. Naopak negativní vliv na inkaso v roce 2019 bude mít, obdobně jako v roce 2018, změna v oblasti odepisování majetku svěřeného 16

18 územním samosprávným celkem do správy příspěvkové organizaci, u které je očekáván negativní dopad ve výši 0,1 mld. Kč Daň z příjmů fyzických osob V roce 2019 je předpoklad odhadu celkového inkasa u této daně ve výši cca 165,6 mld. Kč. Odhadovaná částka je především odrazem vysokého stupně zaměstnanosti, růstu ekonomiky a přijatých legislativních opatření (např. zvýšení minimální mzdy, zavedení elektronické evidence tržeb, aj.), které mají významný vliv na výši odhadového inkasa. Inkaso daně placené plátci je predikováno ve výši 146,2 mld. Kč. Pozitivní dopad na růst inkasa bude mít i v tomto roce nízké procento nezaměstnanosti a očekáváné tempo nárůstu mezd a platů, které je odrazem tempa růstu ekonomiky v posledních třech letech. Pozitivně se na inkasu projevuje i zavedení elektronické evidence tržeb a zvýšení mezd v roce Na inkaso působí negativně opatření jako např. postupné zvýšení daňového zvýhodnění na děti, tzv. školkovné aj., které byly zavedeny v předchozích letech a negativně tak ovlivňují výši inkasa již delší dobu. Inkaso daně placené poplatníky na úrovni státního rozpočtu pro rok 2019 je odhadováno ve výši 7,4 mld. Kč. Pozitivní dopad na výši inkasa očekáváme z důvodu zavedení elektronické evidence tržeb (EET). V tomto roce by se měl už projevit plný rozpočtový celoroční dopad za první a druhou fázi EET. Naopak negativní dopad na inkaso ve výši 1 mld. Kč očekáváme z důvodu snížení limitu pro výdajové paušály a současného zrušení omezení uplatnění vybraných slev na dani u poplatníků uplatňujících paušální výdaje. Negativně inkaso v roce 2019 ovlivní také zvýšení daňového zvýhodnění na první děti ve výši 0,4 mld. Kč. Inkaso daně vybírané srážkou je pro rok 2019 odhadnuto na 12,0 mld. Kč Daň z nabytí nemovitých věcí Inkaso pro rok 2019 je odhadováno na úrovni 12,3 mld. Kč. Inkaso bude meziročně negativně ovlivněno dopadem zavedení osvobození prvního úplatného převodu bytu v rodinném domě a to v předpokládané výši 0,1 mld. Kč. Na vývoj autonomního inkasa bude mít dále vliv i předpokládaná pozvolná stagnace realitního trhu. 17

19 Odvod z elektřiny ze slunečního záření Pro rok 2019 nejsou aktuálně plánovány žádné legislativní změny, které by měly bezprostřední vliv na inkaso odvodu. V roce 2019 je predikce výše odvodu z elektřiny vyrobené ze slunečního záření na úrovni 2,1 mld. Kč Daň z hazardu Pro rok 2019 se aktuálně nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. V roce 2019 je inkaso odhadováno na úrovni 4,8 mld. Kč Ostatní daně a poplatky Ostatní daně a poplatky jsou rozpočtovány ve výši 4 mld. Kč. Jedná se zejména o příjmy z prodeje kolků ve výši 0,8 mld. Kč, odvody nahrazující zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopnosti ve výši 0,6 mld. Kč a příjmy ze správních poplatků ve výši 1,9 mld. Kč. Součástí těchto příjmů jsou i poplatky na činnost správních úřadů (podseskupení položek rozpočtové skladby 137), a to poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu podle novely energetického zákona (téměř 0,3 mld. Kč) a dále poplatky Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (udržovací poplatek podle atomového zákona 0,2 mld. Kč). V souvislosti s přijetím novely horního zákona č. 89/2016 Sb. došlo od roku 2017 k zásadním změnám při stanovení výše povinnosti úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů a ve způsobu rozdělování výnosu úhrad z vydobytých nerostů. Příjmy z těchto úhrad jsou součástí daňových příjmů (týká se kapitol Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Českého báňského úřadu v roce 2019 celkem 0,6 mld. Kč). Poplatky za uložení odpadů rozpočtované ve výši 1,55 mld. Kč se týkají odvodů od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet (součást příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv). Kvantifikace daňových úlev v České republice za rok 2015 je uvedena v příloze č. 4 této zprávy Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Návrh příjmů z pojistného je založen na aktualizaci schváleného výhledu příjmů z pojistného na rok 2019 ve vazbě na vývoj očekávaného inkasa v roce 2018 a s využitím predikce makroekonomických ukazatelů z července 2018, zejména vyšší dynamiky meziročního růstu 18

20 objemu mezd a platů pro rok 2018 (9,3 %) a rok 2019 (8,3 %), ve které se promítá jak růst zaměstnanosti, tak i výrazný růst pracovních příjmů. V odhadu příjmů z pojistného se přiměřeně promítá rozpočtované zvýšení platů a změny v počtech zaměstnanců vládního sektoru, včetně ozbrojených složek státu. Sazby povinného odvodu pojistného se pro rok 2019 nemění a činí za zaměstnance 31,5 %, v tom zaměstnanci odvádí na důchodové pojištění 6,5 % ze mzdy a zaměstnavatelé 25 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců na všechny tři složky sociálního zabezpečení (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti). OSVČ povinně odvádí ze zákonem stanoveného vyměřovacího základu 29,2 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Maximální roční základ pro odvod pojistného zůstává na úrovni 48násobku průměrné měsíční mzdy. S ohledem na zákonnou úpravu správy pojistného jsou příjmy z pojistného rozpočtovány v kapitolách Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí (celní správa), Ministerstva spravedlnosti (Vězeňská služba) a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Odhad celkových příjmů z povinných odvodů pojistného činí pro rok 2019 částku 556,4 mld. Kč a je o 59,5 mld. Kč vyšší než je rozpočtováno pro Proti očekávané skutečnosti inkasa příjmů v roce 2018 činí zvýšení přes 41,5 mld. Kč, tj. o 8,1 %. Z odhadu celkových příjmů z pojistného připadá na pojistné důchodového pojištění pro rok 2019 (včetně příslušenství) 494,6 mld. Kč, tj. 88,9 %. Tabulka č. 10 Pojistné na sociální zabezpečení hrazené povinně (v mld. Kč) ukazatel skut skut skut schválený rozpočet 2018 oček. skut návrh indexy v % =6/4 8=6/5 Příjmy z pojistného celkem 404,8 428,5 466,3 496,9 514,9 556,4 112,0 108,1 z toho: na důchodové pojištění 361,4 383,1 416,4 443,6 459,8 494,6 111,5 107,6 Příjmy z pojistného tvoří 40,6 % celkových příjmů státního rozpočtu (bez příjmů z EU a FM). Pokud se rozpočtované údaje a předpoklady v roce 2019 reálně naplní, příjmy z pojistného na důchodové pojištění budou dostačující na pokrytí výdajů na důchody a na správní výdaje spojené s důchodovým systémem. Na základě výpočtu podle vyhlášky by příjmy z pojistného byly o 17,8 mld. Kč vyšší, než výdaje na důchody včetně výdajů na správu důchodové agendy. 19

21 3.3. Ostatní příjmy Přehled o ostatních příjmech státního rozpočtu je uveden v tabulce: Tabulka č. 11 Vývoj ostatních příjmů (v mil. Kč) skutečnost 2015 skutečnost 2016 skutečnost 2017 SR 2018 SR 2019 index 2019/2018 v % nedaňové příjmy ,6 kapitálové příjmy ,3 přijaté transfery ,0 z toho příjmy z rozpočtu EU a FM ,7 celkem ,0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery jsou rozpočtovány pro rok 2019 ve výši 140 mld. Kč. Ve srovnání se státním rozpočtem na rok 2018 jsou o 44,7 mld. Kč vyšší, přičemž současně dochází i ke změně struktury těchto příjmů Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy tvoří především příjmy jednotlivých kapitol za služby, které poskytují veřejnosti. Dále to jsou přijaté vratky dotací, pokuty a jiné sankční platby, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, přijaté splátky návratných finančních výpomocí a ostatní příjmy. U tohoto druhu příjmů se předpokládá zvýšení celkového objemu oproti roku 2018 o 1,7 mld. Kč, tj. na částku 18,1 mld. Kč. Odhady jednotlivých položek vycházejí z těchto předpokladů: celková výše příjmů z vlastní činnosti se rozpočtuje ve výši 1,8 mld. Kč, tj. v podstatě na úrovni roku 2018; odvody organizací jsou rozpočtovány ve výši 3,5 mld. Kč, tj. o 1,6 mld. Kč méně než v roce Součástí rozpočtu je zejména odvod přebytku z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu anebo nemoci z povolání (podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. a v návaznosti na platné sazby tohoto pojistného) ve výši 2 mld. Kč (v roce 2018 částka 1,2 mld. Kč). Dále jsou v této skupině příjmů rozpočtovány převody prostředků z fondů státních podniků do státního rozpočtu. Tyto příjmy činí celkem 1,3 mld. Kč, což oproti roku 2018 představuje pokles o 2,5 mld. Kč. Odvody jsou rozpočtovány v kapitole Ministerstva obrany ve výši 20

22 0,2 mld. Kč, v kapitole Ministerstva zemědělství ve výši 1 mld. Kč a v kapitole Ministerstva dopravy ve výši 0,1 mld. Kč; příjmy z úroků a realizace finančního majetku se rozpočtují ve výši 3,9 mld. Kč, tj. o 3,1 mld. Kč více než roce předchozím. Součástí jsou i příjmy z dividend v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu (Česká energetická přenosová soustava - ČEPS, a.s.) ve výši 0,4 mld. Kč a v kapitole Operace státních finančních aktiv příjmy z dividend společnosti Český Aeroholding, a.s. ve výši 3 mld. Kč. Zahrnuty jsou rovněž úrokové výnosy z finančního investování na jaderném účtu ve výši téměř 0,4 mld. Kč; příjmy ze soudních poplatků (kapitola Ministerstvo spravedlnosti) se rozpočtují ve výši 1,1 mld. Kč, tj. o cca 0,1 mld. Kč méně než v roce 2018; příjmy ze sankčních plateb se odhadují ve výši necelých 1,5 mld. Kč, tj. v podstatě ve stejné výši jako v roce 2018; příjmy z dobrovolného pojistného na sociální zabezpečení (kapitola Ministerstvo práce a sociálních věcí) se očekávají ve výši 0,3 mld. Kč, tj. na stejné úrovni jako v roce 2018; ostatní příjmy (příjmy z pronájmu majetku, přijaté vratky transferů, příjmy z prodeje krátkodobého a drobného dlouhodobého majetku, ostatní nedaňové příjmy, příjmy z využívání výhradních práv k přírodním zdrojům, příjmy za využívání dalších majetkových práv) se rozpočtují ve výši necelých 3,4 mld. Kč, tj. o 0,5 mld. Kč více než v roce S vyššími příjmy počítá zejména kapitola Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zemědělství; v návaznosti na splátkové kalendáře se rozpočtují příjmy ze splátek návratných finančních výpomocí ve výši 0,7 mld. Kč a příjmy ze zahraničních pohledávek ve výši 0,1 mld. Kč. Meziroční pokles těchto příjmů ovlivnil mimořádný příjem ve výši 0,45 mld. Kč v roce 2018 v kapitole Všeobecná pokladní správa (vratka trvalé zálohy na depozitním účtu Ministerstva zahraničních věcí, která byla poskytnuta v minulých letech formou půjčky tomuto ministerstvu z kapitoly Všeobecná pokladní správa). Naopak pro rok 2019 jsou rozpočtovány příjmy z poskytnuté návratné finanční výpomoci na projekty ČVUT ve výši 0,3 mld. Kč v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu; příjmy sdílené s Evropskou unií (jedná se o 25 % výnosu z cel, které podle práva Evropské unie zůstávají ponechány členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem) se rozpočtují ve výši necelých 1,7 mld. Kč, tj. v podstatě na stejné úrovni jako v roce

23 Kapitálové příjmy Do této kategorie patří především příjmy z prodeje dlouhodobého majetku. Rozpočtovaná částka činí necelých 8,6 mld. Kč (v roce 2018 ve výši 7,6 mld. Kč). V této částce jsou zahrnuty mj. příjmy z obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v kapitole Ministerstvo životního prostředí (částka 7,4 mld. Kč pro rok 2019, v roce 2018 částka 5,9 mld. Kč). Pro rok 2019 jsou další kapitálové příjmy rozpočtovány zejména v kapitolách Ministerstvo financí (0,6 mld. Kč), Ministerstvo zemědělství (částka 0,4 mld. Kč) a Ministerstvo obrany (0,2 mld. Kč) Přijaté transfery Celková částka přijatých transferů se rozpočtuje ve výši 113,3 mld. Kč, což je o 42,1 mld. Kč více než bylo v roce V této kategorii příjmů jsou rozpočtovány příjmy z rozpočtu Evropské unie, příjmy na financování projektů Finančních mechanismů EHP/Norska a ostatní přijaté transfery. Meziroční zvýšení přijatých transferů je ovlivněno vyšším rozpočtovaným objemem prostředků z rozpočtu Evropské unie a prostředků na financování finančních mechanismů (v roce 2019 rozpočtována částka 92,5 mld. Kč, v roce 2018 rozpočtována částka 70,2 mld. Kč, tj. celkem zvýšení o 22,3 mld. Kč). Tato problematika je komentována v části č.5 Finanční vztahy k rozpočtu EU, EHP, Norsku a Švýcarsku této zprávy. V rámci ostatních přijatých transferů jsou mj. rozpočtovány v kapitole Ministerstva zemědělství příjmy ze Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši 1,4 mld. Kč, týkající se programů EU realizovaných touto kapitolou (v roce 2018 částka 0,95 mld. Kč). Dále se počítá v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu s příjmy ze zvláštních účtů MF ve výši 1,35 mld. Kč k úhradě nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem podle usnesení vlády č. 655/2017. V rámci transferů se pro rok 2019 počítá i s příjmy ze zvláštních účtů MF ve výši 18 mld. Kč v kapitole Všeobecná pokladní správa. 22

24 4. Detailní pohled na výdaje Ve státním rozpočtu na rok 2019 celkové rozpočtové výdaje dosahují objemu 1 505,3 mld. Kč. Při meziročním srovnání celkových výdajů státního rozpočtu bez výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU a FM dochází k nárůstu výdajů o 118,1 mld. Kč. Tabulka č. 12 Výdaje státního rozpočtu (v mld. Kč) ukazatel skutečnost 2015 skutečnost 2016 skutečnost 2017 schválený rozpočet 2018 návrh 2019 index 2019/2018 v % rozdíl celkové výdaje SR vč. výdajů kr ytých př íjmy z r ozpočtu EU a FM vliv EU a FM (vč. účetní operace v rámci PRV) celkové výdaje SR bez výdajů krytých př íjmy z r ozpočtu EU a FM =6/5 8= , , , , ,3 110,3 140,8 193,5 83,8 82,9 71,2 93,9 131,9 22, , , , , ,4 109,1 118,1 Graf č. 4 Struktura celkových výdajů státního rozpočtu (v mld. Kč) 4.1. Mandatorní výdaje Výdajovou stranu státního rozpočtu lze hodnotit podle různých kritérií. Jedním z nich je kritérium zákonné předurčenosti výdajových položek, podle něhož lze odlišit výdaje mandatorní, které je vláda povinna uhradit, a výdaje ostatní (nemandatorní), v jejichž rámci 23

25 může vláda pružně reagovat na měnící se podmínky fungování organizačních složek státu a na změny v jejich aktivitách. Graf č. 5 Vývoj základních ukazatelů státního rozpočtu (v mld. Kč) Dlouhodobě sledované mandatorní výdaje jsou rozčleněny na výdaje ze zákona povinné a výdaje ostatní, které vyplývají z jiných právních norem, resp. ze smluvních závazků státu. Souhrnné údaje o těchto výdajích jsou uvedeny v následující tabulce (podrobné údaje jsou uvedeny v příloze č. 1 této zprávy). Podíl mandatorních výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích státního rozpočtu se očekává ve výši 54,8 %. V porovnání se schváleným rozpočtem roku 2018 dochází ke snížení tohoto podílu o 2,5 p.b. Tabulka č. 13 Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu (v mld. Kč) ukazatel 2009 skut skut skut skut skut skut skut skut skut. SR 2018 návrh 2019 Výdaje SR celkem 1 167, , , , , , , , , , ,3 Mandatorní výdaje celkem 622,0 628,1 661,5 665,1 682,9 699,8 703,4 710,3 730,0 782,1 825,3 Podíl MV na výdajích SR v % 53,3 54,3 57,2 57,7 58,2 57,8 54,2 58,2 57,0 57,3 54,8 24

26 Graf č. 6 Vývoj podílu mandatorních výdajů na celkových výdajích v % Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona jsou pro rok 2019 rozpočtovány ve výši 776,5 mld. Kč a tvoří 94,1 % celkových mandatorních výdajů. Zbývající část představují ostatní mandatorní výdaje, které plynou z jiných právních norem, případně smluvních závazků státu a v roce 2019 činí 48,8 mld. Kč (z toho 43,6 mld. Kč činí odvody do rozpočtu EU). Tabulka č. 14 Mandatorní výdaje a jejich podíl na HDP ukazatel 2009 skut skut skut skut skut skut skut skut skut. SR 2018 návrh 2019 mandatorní výdaje vyplývající ze zákona (v mld. Kč) 585,0 589,1 613,3 625,4 640,0 655,0 662,5 667,1 689,0 736,8 776,5 podíl mandatorních výdajů vyplývajících ze zákona na HDP v % 14,9 14,9 15,2 15,4 15,6 15,2 14,4 14,0 13,7 13,9 13,9 ostatní mandatorní výdaje (v mld. Kč) 36,9 39,0 48,2 39,7 42,9 44,8 41,0 43,3 41,0 45,3 48,8 podíl ostatních mandatorních výdajů na HDP v % 0,9 1,0 1,2 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,9 0,9 25

27 4.2. Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje jsou pro rok 2019 rozpočtovány ve výši 122 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2018 dochází k nárůstu o 31,9 mld. Kč. K meziročnímu nárůstu dochází u kapitálových výdajů, které jsou kryty příjmy z rozpočtu EU a FM, a to o 10,2 mld. Kč a u českých kapitálových výdajů je zaznamenán výrazný nárůst o 21,7 mld. Kč. Vývoj kapitálových výdajů v rozdělení na kapitálové výdaje české a kapitálové výdaje kryté příjmy z rozpočtu EU a FM dokládá následující graf. Graf č. 7 Vývoj kapitálových výdajů (v mld. Kč) Vývoj kapitálových výdajů od roku 2014 z pohledu schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách, konečného rozpočtu a skutečnosti (v roce 2018 je uvedena skutečnost k ) uvádí následující graf. 26

28 Graf č. 8 Vývoj kapitálových výdajů (v mld. Kč) 4.3. Běžné výdaje Běžné výdaje jsou rozpočtovány ve výši 1 383,4 mld. Kč, oproti schválenému rozpočtu na rok 2018 rostou o 109 mld. Kč. Z druhového hlediska se běžné výdaje člení na platy a podobné a související výdaje, neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům, veřejnoprávním subjektům a obyvatelstvu, neinvestiční transfery do zahraničí, neinvestiční půjčené prostředky, neinvestiční převody Národnímu fondu a ostatní neinvestiční výdaje. 27

29 Tabulka č. 15 Běžné výdaje (v mld. Kč) druh výdajů skutečnost 2017 SR 2018 návrh 2019 index 2019/2018 v % rozdíl Platy a podobné a související výdaje 120,1 133,7 142,7 106,7 9,0 Neinvestiční nákupy a související výdaje 103,8 119,2 124,8 104,7 5,6 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům 68,7 64,6 66,3 102,6 1,7 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům 315,2 327,3 368,1 112,5 40,8 Neinvestiční transfery obyvatelstvu 545,0 573,5 617,7 107,7 44,2 Neinvestiční transfery a související platby do zahraničí 41,6 45,5 49,3 108,4 3,8 Neinvestiční půjčené prostředky 0,4 0,0 0,0 0,0 Neinvestiční převody Národnímu fondu 0,0 0,2 0,5 250,0 0,3 Ostatní neinvestiční výdaje 3,3 10,4 14,0 134,6 3,6 Celkem 1 198, , ,4 108,6 109,0 K nárůstu oproti schválenému rozpočtu na rok 2018 dochází zejména u neinvestičních transferů obyvatelstvu a veřejnoprávním subjektům. Transfery tvoří 80 % běžných výdajů státního rozpočtu. Většina celkového objemu (93 %) neinvestičních transferů je rozpočtována v kapitolách Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže tělovýchovy, Všeobecná pokladní správa, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Neinvestiční transfery obyvatelstvu představují 45 % celkového objemu běžných výdajů, přičemž 95 % těchto transferů je rozpočtováno v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí (na důchody, příspěvky na péči, rodičovské příspěvky, nemocenské a ostatní dávky a podpory v sociálním zabezpečení). Významných objemů dosahují transfery obyvatelstvu i v kapitolách Všeobecná pokladní správa (výdaje na podporu stavebního spoření a státní příspěvky na důchodové připojištění), Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra (starobní důchody a výsluhové příspěvky). Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům sestávají ze: 48 % z transferů územním samosprávám: zejména z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na platy a učební pomůcky pro mateřské, základní a střední školy, z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí na služby a činnosti v oblasti sociální péče a z kapitoly Všeobecná pokladní správa - výdaje v rámci finančních vztahů k rozpočtům krajů a obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy; 28

30 32 % z transferů veřejným rozpočtům ústřední úrovně (největší položkou je platba státu na pojistné zdravotního pojištění z kapitoly Všeobecná pokladní správa a dále transfery státním fondům z kapitol Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy); 20 % z transferů příspěvkovým a podobným organizacím (nejvyšších hodnot dosahují v rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva kultury, Akademie věd České republiky, Grantové agentury České republiky a Ministerstva zdravotnictví). Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům jsou zejména součástí rozpočtu ministerstev průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, zemědělství a kultury a dále kapitol Všeobecná pokladní správa a Technologická agentura České republiky. Jedná se o transfery prostředků státního rozpočtu podnikatelským subjektům (viz část 4.8. zprávy), spolkům, církvím a podobným organizacím (viz část 4.9. zprávy). Patří sem mj. příspěvky zaměstnavatelům zaměstnávajícím osoby se zdravotním postižením, podpora úspor energie a obnovitelných zdrojů nebo podpora výzkumu a vývoje. Neinvestiční transfery do zahraničí jsou rozpočtovány především v kapitole Všeobecná pokladní správa, zejména výdaje na odvody vlastních zdrojů Evropské unie do rozpočtu Evropské unie. Dále jsou rozpočtovány příspěvky mezinárodním organizacím a zahraniční pomoc včetně pomoci humanitární. Neinvestiční nákupy a související výdaje se v návrhu rozpočtu na rok 2019 zvyšují o 4,7 % oproti schválenému rozpočtu Vývoj vybraných druhů běžných výdajů je komentován v dalších kapitolách této zprávy. Odvětvový pohled je podrobně uveden v návrzích rozpočtů jednotlivých kapitol, které předkládají jejich správci výborům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Běžné výdaje na provoz organizačních složek státu Výdaje na provoz organizačních složek státu (dále jen užší běžné výdaje ) jsou součástí neinvestičních nákupů a ostatních neinvestičních výdajů státního rozpočtu. Jedná se o nákupy materiálu, vody, paliv, energie a služeb, nájemné, cestovné a ostatní nákupy a výdaje jinde nezařazené. V rozpočtu na rok 2019 dosahují tyto výdaje (bez kapitol Všeobecná pokladní správa, Operace státních finančních aktiv a Státní dluh) objemu 62 mld. Kč a oproti roku 2018 mírně klesá jejich podíl na celkových běžných výdajích (ze 4,7 % na 4,5 %). Struktura užších běžných výdajů se výrazně nemění. Objemově nejvýznamnější jsou nákupy služeb. 29

31 Graf č. 9 Druhová struktura užších běžných výdajů ve státním rozpočtu na rok 2019 (v %) Celkový objem užších běžných výdajů oproti rozpočtu na rok 2018 stoupá o 2,5 %. K výraznému zvýšení dochází u položek zpracování dat a služby související s informačními a komunikačními technologiemi a nákup ostatních služeb. Pokles naopak zaznamenávají výdaje na nájemné a na opravy a udržování. 30

32 Tabulka č. 16 Užší běžné výdaje organizačních složek státu v členění dle druhu výdajů (v mil. Kč) Nákupy materiálu skutečnost 2017 SR 2018 návrh rozpočtu 2019 index 2019/2018 v % rozdíl Potraviny 604,5 691,3 638,9 92,4-52,4 Ochranné pomůcky 148,2 93,3 117,4 125,8 24,1 Léky a zdravotnický materiál 179,2 179,0 181,9 101,6 2,9 Prádlo, oděv a obuv 1 244,1 687,0 807,3 117,5 120,3 Učebnice a bezplatně poskytované školní potřeby 0,1 0,2 0,6 300,0 0,4 Knihy, učební pomůcky a tisk 70,8 78,0 81,8 104,9 3,8 Drobný hmotný dlouhodobý majetek 2 057, , ,4 101,1 16,0 Nákup zboží (za účelem dalšího prodeje) 320,7 26,3 124,6 473,8 98,3 Nákup materiálu jinde nezařazený 4 157, , ,9 104,9 285,0 Celkem nákup materiálu Nákup vody, paliv a energie 8 782, , ,8 105,6 498,4 Studená voda 565,6 589,8 592,2 100,4 2,4 Teplo 623,2 686,5 688,9 100,3 2,4 Plyn 594,6 734,6 721,5 98,2-13,1 Elektrická energie 1 322, , ,3 101,5 21,5 Pevná paliva 12,1 36,9 34,9 94,6-2,0 Pohonné hmoty a maziva 1 458, , ,7 91,2-145,1 Teplá voda 9,1 10,3 10,4 101,0 0,1 Nákup ostatních paliv a energie 36,9 47,0 58,8 125,1 11,8 Celkem nákup vody, paliv a energie Nákup služeb Celkem nákup služeb Ostatní nákupy 4 622, , ,7 97,7-122,0 Poštovní služby 1 393, , ,0 106,0 82,9 Služby elektronických komunikací 1 211, , ,9 105,9 75,1 Služby peněžních ústavů 165,3 149,6 185,0 123,7 35,4 Nájemné 2 810, , ,3 69, ,8 Nájemné za půdu 1,4 0,9 0,7 77,8-0,2 Konzultační, poradenské a právní služby 570,2 781,9 935,5 119,6 153,6 Služby školení a vzdělávání 815,9 765,1 771,0 100,8 5,9 Zpracování dat a služby související s informačními a komunikačními technologiemi Celkem ostatní nákupy položka 7 432, , ,0 114, ,0 Nákup ostatních služeb , , ,1 105, , , , ,5 104, ,1 Opravy a udržování 5 973, , ,6 92,8-416,9 Programové vybavení 345,6 262,9 245,3 93,3-17,6 Cestovné (tuzemské i zahraniční) 1 625, , ,9 101,1 20,5 Pohoštění 135,1 132,1 161,4 122,2 29,3 Účastnické poplatky na konference 28,8 30,3 30,3 100,0 0,0 Nákup uměleckých předmětů 19,6 11,2 0,0 0,0-11,2 Nájemné za nájem s právem koupě 0,0 0,2 0,0 0,0-0,2 Ostatní nákupy jinde nezařazené 616,5 653,6 444,0 67,9-209, , , ,5 93,0-605,7 Ostatní neinvestiční výdaje Nespecifikované rezervy 312,5 549,5 175,8 237,0 Ostatní neinvestiční výdaje jinde nezařazené 3 335, , ,1 103,0 150,4 Celkem ostatní neinvestiční výdaje Celkem užší běžné výdaje 3 335, , ,6 107,2 387, , , ,1 102, ,2 31

33 Výdaje na nákupy služeb jsou rozpočtovány v objemu 33,7 mld. Kč, což odpovídá zvýšení těchto výdajů o 4,2 % oproti schválenému rozpočtu na rok Mezi položkami nákupu služeb dominují následující: nákup ostatních služeb (18,7 mld. Kč) - nejvyšších hodnot dosahuje u kapitol Ministerstvo vnitra (4,9 mld. Kč), Ministerstvo obrany (3,8 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (1,5 mld. Kč), Správa státních hmotných rezerv (2 mld. Kč) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (1,5 mld. Kč); zpracování dat a služby související s informačními a komunikačními technologiemi (celkem 7,8 mld. Kč) v největších částkách je rozpočtováno u kapitol Ministerstvo vnitra (2 mld. Kč), Ministerstvo financí (1,6 mld. Kč) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (1,7 mld. Kč); nájemné (2,4 mld. Kč) dosahuje nejvyšších hodnot v rozpočtu kapitol Ministerstvo obrany (1 mld. Kč), Ministerstvo zahraničních věcí (0,3 mld. Kč) a Ministerstvo vnitra (0,3 mld. Kč); poštovní služby (1,5 mld. Kč) s nejvyšším objemem výdajů v kapitolách Ministerstvo práce a sociálních věcí (0,7 mld. Kč) a Ministerstvo spravedlnosti (0,3 mld. Kč); služby elektronických komunikací (1,4 mld. Kč), kde je významný objem výdajů rozpočtován v kapitolách Ministerstvo vnitra (0,6 mld. Kč) a Ministerstvo obrany (0,2 mld. Kč). Ostatní nákupy dosahují ve státním rozpočtu celkového objemu 8 mld. Kč, což znamená pokles o 7 % proti roku Nejvýznamnějšími položkami ostatních nákupů jsou: výdaje na opravy a udržování, rozpočtované v celkové výši 5,3 mld. Kč; v největších objemech jsou zastoupeny v rozpočtových kapitolách Ministerstvo obrany (3,1 mld. Kč) a Ministerstvo spravedlnosti (0,5 mld. Kč); cestovné, které činí celkem 1,8 mld. Kč. Nejvyšší částku na této položce rozpočtuje Ministerstvo obrany (0,7 mld. Kč). Nákupy materiálu jsou rozpočtovány ve výši 9,5 mld. Kč, ve srovnání s rokem 2018 vzrůstají o 5,6 %. Nejvýznamnějšími položkami jsou: nákup materiálu jinde nezařazený o celkovém objemu 6,1 mld. Kč. Nejvyšší výdaje zde rozpočtuje Ministerstvo obrany (2,8 mld. Kč) a Ministerstvo vnitra (1,4 mld. Kč); 32

34 drobný hmotný dlouhodobý majetek o celkových výdajích 1,5 mld. Kč. Nejvyššího objemu dosahuje tato položka v rozpočtu ministerstev obrany, práce a sociálních věcí, financí a vnitra; výdaje na nákup prádla, oděvů, obuvi jsou rozpočtovány v objemu 0,8 mld. Kč. Nejvyšších hodnot dosahují v rozpočtu kapitoly Ministerstvo obrany; výdaje na nákup potravin o celkovém objemu 0,6 mld. Kč jsou rozpočtovány především v kapitole Ministerstva spravedlnosti. Výdaje na nákup vody, paliv a energie jsou rozpočtovány ve výši 5,1 mld. Kč a oproti schválenému rozpočtu na rok 2018 klesají o 2,3 %. Objemově nejvýznamnější jsou: elektrická energie o celkových výdajích 1,5 mld. Kč, nejvyšších hodnot dosahuje v rozpočtu ministerstev vnitra (0,4 mld. Kč) a obrany (0,3 mld. Kč); pohonné hmoty a maziva o celkových výdajích 1,5 mld. Kč. Nejvyšší výdaje na této položce rozpočtuje Ministerstvo obrany (0,6 mld. Kč) a Ministerstvo vnitra (0,7 mld. Kč); plyn o celkových výdajích 0,7 mld. Kč, nejvyšší částky zde rozpočtuje Ministerstvo vnitra (0,3 mld. Kč) a Ministerstvo spravedlnosti (0,2 mld. Kč); teplo o celkových výdajích 0,7 mld. Kč, přičemž nejvíce na tuto položku vydá Ministerstvo vnitra (0,3 mld. Kč); studená voda o celkových výdajích 0,6 mld. Kč. Nejvyšší hodnoty dosahuje tato položka v kapitole Ministerstvo spravedlnosti (0,2 mld. Kč). Ostatní neinvestiční výdaje jsou rozpočtovány v objemu 5,8 mld. Kč a vzrůstají o 7,2 % oproti schválenému rozpočtu na rok Jedná se především o nespecifikované rezervy a o ostatní neinvestiční výdaje jinde nezařazené, kde nejvyšší hodnoty dosahuje Ministerstvo obrany. Z hlediska odpovědnosti jednotlivých správců kapitol má největší podíl na čerpání užších běžných výdajů Ministerstvo obrany, dále pak Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti. 33

35 Graf č. 10 Podíl jednotlivých kapitol na celkovém objemu užších běžných výdajů (v %) V rozpočtové kapitole Ministerstvo obrany jsou významné především opravy a udržování, nákup ostatních služeb, nákup materiálu a nájemné. Ministerstvo vnitra zde rozpočtuje zejména výdaje na nákup ostatních služeb, na zpracování dat a služby související s informačními a komunikačními technologiemi a na nákup materiálu. Ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2018 se užší běžné výdaje zvyšují v procentním vyjádření především v kapitolách Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český statistický úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a to převážně na nákup služeb a na výdaje spojené s informačními technologiemi. Předmětné výdaje naopak výrazně klesají v kapitolách Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy a Ústavní soud. V kapitole Grantová agentura je vývoj užších běžných výdajů ovlivněn tím, že správce kapitoly rozpočtuje na zde obsažené položce nespecifikovaných rezerv prostředky na budoucí nové projekty vědy a výzkumu, u nichž ještě není známa struktura příjemců a po přijetí příslušných rozhodnutí o účelové podpoře tyto zatřídí na položkách transferů, tedy mimo užší běžné výdaje. 34

36 Tabulka č. 17 Užší běžné výdaje organizačních složek státu v členění dle kapitol (v mil. Kč) kapitola skutečnost 2017 SR 2018 návrh 2019 index 2019/2018 v % rozdíl Kancelář prezidenta republiky 15,1 27,7 27,4 98,9-0,3 Poslanecká sněmovna Parlamentu 458,4 468,0 448,7 95,9-19,3 Senát Parlamentu 174,5 195,6 193,4 98,9-2,2 Úřad vlády České republiky 143,0 152,9 171,6 112,2 18,7 Bezpečnostní informační služba 1 246, , ,0 106,7 105,4 Ministerstvo zahraničních věcí 1 971, , ,2 99,7-8,3 Ministerstvo obrany , , ,2 101,8 300,1 Národní bezpečnostní úřad 79,9 51,3 50,5 98,4-0,8 Kancelář veřejného ochránce práv 22,9 25,2 23,9 94,8-1,3 Ministerstvo financí 3 994, , ,4 126,8 887,0 Ministerstvo práce a sociálních věcí 5 237, , ,8 90,4-585,3 Ministerstvo vnitra , , ,5 102,4 301,6 Ministerstvo životního prostředí 554, , ,5 108,2 92,4 Ministerstvo pro místní rozvoj 572, ,8 895,9 66,3-454,9 Grantová agentura České republiky 36,6 98,3 271,9 276,6 173,6 Ministerstvo průmyslu a obchodu 728, , ,4 161,4 805,3 Ministerstvo dopravy 1 572, ,7 870,4 50,9-839,3 Český telekomunikační úřad 127,6 129,8 119,7 92,2-10,1 Ministerstvo zemědělství 2 251, , ,4 118,0 470,6 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 294,8 403,8 336,3 83,3-67,5 Ministerstvo kultury 74,0 75,1 77,4 103,1 2,3 Ministerstvo zdravotnictví 894, , ,6 88,2-158,4 Ministerstvo spravedlnosti 3 541, , ,0 105,6 210,3 Úřad pro ochranu osobních údajů 60,2 54,5 47,2 86,6-7,3 Úřad průmyslového vlastnictví 41,3 38,2 38,0 99,5-0,2 Český statistický úřad 223,2 123,2 231,6 188,0 108,4 Český úřad zeměměřický a katastrální 615,3 592,6 601,4 101,5 8,8 Český báňský úřad 14,9 16,2 16,9 104,3 0,7 Energetický regulační úřad 50,5 35,6 55,4 155,6 19,8 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 44,1 30,6 49,0 160,1 18,4 Ústav pro studium totalitních režimů 32,8 29,2 30,2 103,4 1,0 Ústavní soud 73,9 80,8 44,1 54,6-36,7 Úřad Národní rozpočtové rady 4,8 4,8 Akademie věd České republiky 7,7 14,9 17,4 116,8 2,5 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí 4,9 13,7 14,1 102,9 0,4 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 17,0 18,0 17,5 97,2-0,5 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 3,5 4,0 2,8 70,0-1,2 Správa státních hmotných rezerv 2 268, , ,3 107,1 146,8 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 98,0 90,4 82,5 91,3-7,9 Generální inspekce bezpečnostních sborů 41,2 43,5 38,9 89,4-4,6 Technologická agentura České republiky 50,4 56,4 55,7 98,8-0,7 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 21,3 91,7 127,4 138,9 35,7 Nejvyšší kontrolní úřad 98,5 117,4 114,8 97,8-2,6 Celkem , , ,1 102, ,2 35

37 4.4. Výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti Návrh výdajů na dlouhodobě srovnatelný soubor sociálních dávek a různých zákonem upravených sociálních příspěvků (včetně výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti) na rok 2019 je předkládán podle aktuálního vývoje příslušných rozpočtových položek a s využitím makroekonomických predikcí, zejména ve vazbě na vývoj průměrné mzdy, inflace a míry nezaměstnanosti. Aktualizace byla provedena i v návaznosti na vývoj čerpání jednotlivých titulů v průběhu roku a jejich očekávanou skutečnost Odhad sociálních výdajů a výdajů na služby zaměstnanosti ve výši 693,4 mld. Kč je téměř o 45,0 mld. Kč vyšší oproti očekávaným výdajům v roce 2018, tj. o 6,9 %. Nejvyšší meziroční přírůstek výdajů oproti očekávané skutečnosti v roce 2018 představují výdaje na sociální dávky, a to 41,2 mld. Kč, převážnou část z tohoto objemu představuje zvýšení výdajů na dávky důchodového pojištění, a to 37,9 mld. Kč. Na přírůstku sociálních výdajů se částkou 4,9 mld. Kč podílejí výdaje na platbu státu do systému veřejného zdravotního pojištění, tyto výdaje jsou vyšší o 7,2 % oproti očekávané skutečnosti roku Celkové sociální výdaje a výdaje na služby zaměstnanosti představují 49,1 % výdajů státního rozpočtu (bez prostředků EU a FM). Strukturu výdajů podle hlavních položek ukazuje následující tabulka: 36

38 Tabulka č. 18 Struktura sociálních výdajů podle jednotlivých výdajových titulů (v mil. Kč) ukazatel skutečnost 2015 skutečnost 2016 skutečnost 2017 SR 2018 očekávaná skutečnost 2018 státní rozpočet 2019 index v % =6/5 I. Výdaje na sociální dávky ,3 I.1 Důchodové pojištění ,7 I.2 Nemocenské pojištění ,9 I.3 Úrazové pojištění I.4 Státní sociální podpora a pěstounská péče ,7 I.5 Podpory v nezaměstnanosti ,3 I.6 Dávky pomoci ve hmotné nouzi ,2 I.7 Dávky pro zdravotně postižené ,1 I.8 Příspěvek na péči v sociálních službách ,1 I.9 Zvláštní dávky ozbrojených sborů ,7 I.10 Ostatní dávky povahy sociálního zabezpečení ,0 II. Odškodnění a náhrady obyvatelstvu ,4 III. Náhrady mezd - ochrana zaměstnanců ,0 I. až III. Mandatorní peněžní transfery fyz. osobám celkem ,3 IV. Příspěvek na penzijní připojištění ,9 V. Platba do veřejného zdravotního pojištění ,2 VI. Sociální dotace a příspěvky zaměstnavatelům ,2 VI.1 Podpora zaměstnávání zdravotně postižených osob ,4 VI.2 Příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace ,4 I. až VI. Mandatorní sociální výdaje celkem ,3 VII. Aktivní politika zaměstnanosti (služby) * ) ,9 I. až VII. Sociální výdaje a služby zaměstnanosti celkem ,9 Pozn. *) nezahrnuje prostředky z EU a FM 37

39 Vývoj sociálních výdajů je ovlivněn jak autonomním vývojem, tak schválenými systémovými změnami sociální legislativy, které nabývaly účinnosti v průběhu roku 2018 a jejich plný dopad se projeví v rozpočtu roku 2019 a ve střednědobém horizontu. Od 1. ledna 2019 se jedná o následující legislativní změny: novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění základní výměra důchodu se zvyšuje z 9 % na 10 % průměrné mzdy a příjemcům důchodů starších 85 let se zvýší navíc procentní výměra důchodů o 1000 Kč; zákon č. 297/2017 Sb., který novelizoval zákon č. 592/1992 Sb., ve kterém je přímo stanoveno zvýšení vyměřovacího základu pro platbu za osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát k Platba za osobu a měsíc dosáhne Kč. Částka v roce 2018 činila 969 Kč, tzn. zvýšení o 49 Kč. V rámci výdajů na sociální dávky tvoří 78,3 % výdaje na dávky důchodového pojištění, což je v absolutním vyjádření 472,5 mld. Kč, tj. zvýšení oproti očekávané skutečnosti roku 2018 o 8,7 %. V meziročním přírůstku výdajů na důchody je zohledněna jak očekávaná valorizace důchodů k 1. lednu 2019 s využitím novelizovaného valorizačního schématu (21,2 mld. Kč), zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy (12 mld. Kč), zvýšení důchodů u příjemců důchodu starších 85 let (2,4 mld. Kč), dále pak i obměna důchodců v tom smyslu, že systém opouštějí důchodci s nižšími příjmy a naopak do něj vstupují důchodci s vyššími důchody, zároveň se počítá i s přírůstkem počtu důchodců. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody zvyšují v pravidelném termínu každoročně od ledna. Valorizace se určuje podle údajů Českého statistického úřadu. U průměrného starobního důchodu se pro zvýšení od roku 2018 zohledňuje 100 % růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen nebo 100 % růstu indexu životních nákladů důchodců vybere se ten index, který bude vyšší, a zohlední se 1/2 růstu reálných mezd. Základní výměra se zvýší o 570 Kč z částky Kč na částku Kč a procentní výměra se zvýší o 3,4 %. Na základě výše uvedeného se průměrný samostatně vyplácený starobní důchod zvýší od 1. ledna 2019 o 900 Kč z částky Kč na Kč. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, vývojem nemocnosti a též legislativními změnami, jejichž účinnost se částečně projeví v roce 2018 v celoročním dopadu v roce Pro rok 2019 se navrhuje částka 36,5 mld. Kč, což je o 4,9 % více, než je očekávaná skutečnost roku 2018 a v absolutním vyjádření se jedná o navýšení o 1,7 mld. Kč. Navýšení 38

40 výdajů je dáno jak autonomním vývojem, tak úpravami ve výpočtu již stávajících dávek, které byly realizovány v roce 2018, jako např. vyšší nemocenská při déletrvající nemoci, do 30. dne nemoci bude náhrada 60 % redukovaného vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne 66 % a od 61. dne do skončení pracovní neschopnosti 72 % oproti současným 60 % redukovaného vyměřovacího základu po celou dobu nemoci. Dále byly do systému nemocenského pojištění zavedeny zcela nové dávky - otcovská poporodní péče a tzv. pečovatelská dovolená, jejich celoroční dopad do výdajů systému nemocenského pojištění se projeví až v roce Státní politika zaměstnanosti v sobě zahrnuje výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, což jsou podpory v nezaměstnanosti, a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. Výdaje na podpory v nezaměstnanosti jsou zapracovány v částce 7,3 mld. Kč. Tato částka je dostatečná vzhledem k výraznému poklesu míry nezaměstnanosti, který souvisí s ekonomickým růstem. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (bez prostředků EU a FM) jsou schváleny ve výši 0,5 mld. Kč a v této částce jsou zahrnuty prostředky např. na rekvalifikace, na veřejně prospěšné práce, na společensky účelná pracovní místa, na podporu zaměstnanosti zdravotně postižených občanů, na investiční pobídky a na cílené programy k řešení zaměstnanosti. K financování aktivní politiky zaměstnanosti budou v roce 2019 využity též nároky z nespotřebovaných výdajů z minulých let. Mezi nepojistné sociální dávkové systémy patří dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro zdravotně postižené občany a též příspěvek na péči, který je vyplácen podle zákona o sociálních službách. Výplatu všech těchto dávek zajišťuje Úřad práce České republiky a jeho organizační složky. Na dávky státní sociální podpory a pěstounské péče je vyčleněna v roce 2019 celková částka ve výši 43,2 mld. Kč, což je o 0,7 mld. Kč více, než je očekávaná skutečnost roku Navrhované zvýšení výdajů u dávek státní sociální podpory a pěstounské péče z očekávaných 42,5 mld. Kč v roce 2018 na 43,2 mld. Kč v roce 2019, tj. o 1,7 % je dáno legislativními úpravami účinnými od ledna 2018 (jednalo se o zvýšení přídavku na dítě z 500 Kč na 800 Kč, z 610 Kč na 910 Kč a z 700 Kč na Kč v závislosti na věku dítěte a rozšíření okruhu jeho příjemců), dále možností zvolit si čerpání rodičovského příspěvku ve vyšší částce, než doposud (až do výše peněžité pomoci v mateřství) a zvýšení celkové výše rodičovského příspěvku při porodu vícerčat z 220 tis. Kč na 330 tis. Kč). Na růstu výdajů se podílí též navýšení dávek pěstounské péče (tj. částky na úhradu potřeb dítěte a odměny 39

41 pěstouna). Trvale se zvyšují též výdaje na příspěvek na bydlení. Součástí těchto výdajů jsou i výdaje na povinné pojistné placené zaměstnavatelem pro zajištění výplat odměn pěstounů. Na dávky pomoci v hmotné nouzi je vyčleněna částka 6,6 mld. Kč, což by mělo být dostačující vzhledem k tomu, že nárok na dávky má méně osob, popř. je jejich úroveň nižší. Oproti schválenému střednědobému výhledu byly výdaje sníženy téměř o 2,1 mld. Kč, což souvisí s vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem jak minimální mzdy, tak i růstem mezd a platů. Výdaje na příspěvek na péči jsou rozpočtované v částce 26,6 mld. Kč. Nárůst výdajů je způsoben zvyšujícím se počtem příjemců dávky a změnou ve struktuře, tzn. přiznáváním vyššího stupně závislosti. Výdaje na dávky pro zdravotně postižené občany se navrhují v částce 3,0 mld. Kč, což by mělo pokrýt zákonné nároky zdravotně postižených, které vyplývají ze zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Výdaje na zvláštní dávky pro ozbrojené složky jsou navrhovány pro rok 2019 ve výši skoro 8,0 mld. Kč, což je o 0,3 mld. Kč více, než je rozpočet roku 2018 a návrh je v souladu s očekávanou skutečností roku Oproti předchozím letům dochází u dávek pro ozbrojené složky k postupné stabilizaci výdajů. Výdaje na platbu pojistného na veřejné zdravotní pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát jsou rozpočtovány ve výši 73,3 mld. Kč, kdy se do výdajů promítne zvýšení měsíčního vyměřovacího základu ze Kč na Kč od 1. ledna Součástí výdajů státního rozpočtu jsou i výdaje na dotace na sociální služby, kterými stát přispívá na provoz zařízení sociálních služeb. Jedná se o nenárokový výdaj, který byl poprvé v této podobě poskytnut v roce 2007 v souvislosti s účinností nového zákona o sociálních službách k 1. lednu Pro rok 2019 je navrhována na dotace na sociální služby částka ve výši 15,5 mld. Kč. Od roku 2007 dochází k postupnému navyšování dotace ze 7,1 mld. Kč v roce 2007 na 15,5 mld. Kč pro rok 2019, což je úroveň 2,2 krát vyšší, než v roce Výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu tvoří významnou součást veřejné spotřeby. Spolu s náklady na platy a ostatními osobními náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2019 rozpočtovány v objemu 209,75 mld. Kč. Proti schválenému rozpočtu 2018 došlo k jejich zvýšení o 23,32 mld. Kč. 40

42 V rozpočtovaných částkách jsou zahrnuty výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci těch organizačních složek státu a příspěvkových organizací, ve kterých jsou počty míst a výdělková úroveň regulovány vládou. Nejsou v ní tedy zahrnuty výdaje na platy zaměstnanců vysokých, církevních a soukromých škol, veřejných výzkumných institucí a zdravotnických zařízení, jejichž financování je napojeno na síť zdravotních pojišťoven, ani výdaje organizací, které své zaměstnance odměňují podle platových předpisů platných pro zaměstnavatele v podnikatelské sféře. V důsledku všech vlivů, které jsou popsány níže, se celkové výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci (vč. nákladů na platy a ostatní osobní náklady příspěvkových organizací) zvyšují oproti schválenému rozpočtu na rok 2018 o 12,5 %, celkový počet míst se zvyšuje o 3,6 % a celkový průměrný plat (bez zahrnutí krácení za neobsazenost) se zvyšuje o 9,7 %. Tabulka č. 19 Vývoj objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci, počtu míst a průměrných platů v OSS a PO v letech OSS a PO celkem SR 2014 SR 2015 SR 2016 SR 2017 SR 2018 NR 2019* rozdíl =6-5 Prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci celkem (mil. Kč) Počet míst celkem Průměrný plat celkem (Kč) * průměrný plat bez zahrnutí krácení míst a prostředků na platy za neobsazenost míst. Graf č. 11 Počty míst zaměstnanců, příslušníků, vojáků, státních zástupců a odvozených v OSS a PO 41

43 Tabulka č. 20 Prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci v OSS a PO organizační členění objemy na platy a OPPP v Kč SR 2018 NR 2019 rozdíl index 2019/2018 v % Organizační složky státu ,6 Platy dle ZP mimo služební místa ,6 Platy příslušníků a vojáků ,3 Platy na služebních místech dle ZSS ,4 Platy státních zástupců a odvozených ,8 Ostatní platby za provedenou práci ,2 z toho: Platy soudců a ústavních činitelů ,1 Příspěvkové organizace ,2 Platy dle ZP mimo služební místa ,7 Platy na služebních místech dle ZSS ,7 Ostatní osobní náklady ,5 OSS a PO celkem ,5 ZP - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ZSS - Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě Tabulka č. 21 Počty míst zaměstnanců, příslušníků, vojáků, státních zástupců a odvozených v OSS a PO organizační členění počty míst* SR 2018 NR 2019 rozdíl index 2019/2018 v % Organizační složky státu ,0 Zaměstnanci dle ZP mimo služební místa ,0 Příslušníci a vojáci ,9 Zaměstnanci na služebních místech dle ZSS ,1 Státní zástupci a odvození ,7 Příspěvkové organizace ,6 Zaměstnanci dle ZP mimo služební místa ,6 Zaměstnanci na služebních místech dle ZSS ,1 OSS a PO celkem ,6 ZP - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ZSS - Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě * přepočtené počty míst na úvazky v celoročním vyjádření. Údaje jsou zaokrouhleny na 2 desetinná místa a zobrazeny jako čísla celá Objemy prostředků na platy, ostatní platby za provedenou práci a celkové počty míst v jednotlivých kapitolách a dalším členění jsou dále rozepsány v tabulkové části dokumentace (Tabulková část, tabulky č ) Vlivy zapracované do návrhu státního rozpočtu na rok 2019 Rozpočet v oblasti výdajů na platy, ostatní platby za provedenou práci a počty míst na rok 2019 vychází z parametrů střednědobého výhledu na rok 2019, který byl schválen usnesením vlády č. 674/2017. Ten byl v průběhu rozpočtových prací dále upraven o zapracování rozpočtových opatření s charakterem trvalých vlivů z roku 2018, vlivů plynoucích ze 42

44 schválených usnesení vlády a jiných předpisů, přesunů dle resortních priorit, rozhodnutí ministryně financí a promítnutí vládních priorit. Objemově a početně nejvýraznější vlivy v platové a personální oblasti (konkrétně navýšení objemu prostředků o 6 % a 15%, krácení prostředků a míst za neobsazenost, posílení v regionálním školství) již byly vládou schváleny prostřednictvím usnesení vlády č. 379/2018. Navržený rozpočtovaný objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci na rok 2019 představuje oproti parametrům schváleného rozpočtu na rok 2018 nárůst o 23,32 mld. Kč. V počtu míst (úvazky přepočtené na celorok) dochází oproti limitu schváleného rozpočtu na rok 2018 k navýšení o míst, z čehož 87 míst je zařazeno v organizačních složkách státu a míst v příspěvkových organizacích. Uvedená meziroční navýšení jsou mimo oblast čerpání prostředků z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů tvořena zejména následujícími vlivy. Dopad ve výši 9,91 mld. Kč v důsledku navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 %. Dopad ve výši 6,45 mld. Kč v důsledku navýšení objemu prostředků na platy ostatních skupin zaměstnanců odměňovaných ze státního rozpočtu o 6 % (vyjma kapitoly Generální inspekce bezpečnostních sborů, kde došlo k navýšení o 2 %). Dodatečný dopad ve výši 0,66 mld. Kč v důsledku rozhodnutí o navýšení platů zaměstnanců odměňovaných ze státního rozpočtu (vyjma zaměstnanců regionálního školství, příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání a civilních zaměstnanců soudů a státních zastupitelství) o 500 Kč na zaměstnance. Dodatečný dopad ve výši 0,64 mld. Kč v důsledku rozhodnutí o navýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů o 8 % namísto 6 %. Dodatečný dopad ve výši 0,59 mld. Kč v důsledku rozhodnutí o navýšení platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % namísto 6 %. U nízkopříjmových skupin zaměstnanců dochází k dalšímu dodatečnému posílení objemu prostředků na platy. U zaměstnanců soudů a státních zastupitelství dochází k výraznému posílení na průměrný plat Kč, zaměstnancům příspěvkových organizací Ministerstva kultury, civilním zaměstnancům Vězeňské služby, Probační a mediační služby, Rejstříku trestů, Justiční akademie, katastrálních úřadů, České inspekce životního prostředí, Agentury pro ochranu přírody a krajiny, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je navýšeno o Kč na zaměstnance měsíčně a zaměstnancům Úřadu průmyslového vlastnictví, Českého telekomunikačního úřadu, Ústavu pro studium 43

45 totalitních režimů a zaměstnancům podle zákoníku práce ve Správě státních hmotných rezerv je navýšeno o 500 Kč na zaměstnance měsíčně s rozpočtovým celkovým dopadem 0,35 mld. Kč. Nadto v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí dochází k částečnému krytí dodatečného navýšení platů zaměstnanců Úřadu práce a České správy sociálního ve výši 65 mil. Kč. Druhou část bude kapitola v roce 2019 hradit z nároků z nespotřebovaných výdajů. V roce 2020 již dochází k dokrytí oblasti platů o 84 mil. Kč do potřebné úrovně. Tím bude zajištěn nárůst v průměru o 774 Kč na zaměstnance Úřadu práce a o cca 560 Kč na zaměstnance České správy sociálního zabezpečení. Dokrytí 9 % navýšení objemu prostředků na platy (v souvislosti s nárůstem platových tarifů od o 10 %) u rozpočtových kapitol, které podléhají ve smyslu 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, odlišnému režimu přípravy státního rozpočtu (Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna Parlamentu, Senát Parlamentu, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv). Z důvodu odlišného způsobu sestavování rozpočtů těchto kapitol nebylo možno navýšení zapracovat do střednědobého výhledu na roky 2019 a V případě kapitoly Kancelář prezidenta republiky došlo rovněž k promítnutí pozměňovacího návrhu, který reagoval na přijetí nařízení vlády č. 168/2017, kterým došlo k úpravám, resp. sloučení vybraných stupnic platových tarifů s účinností od U parlamentních kapitol rovněž došlo k promítnutí usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 87, 88, 89, 97, 98, 99 a 100, zejm. dílčích vlivů v platové oblasti kapitol Kancelář Veřejného ochránce práv (zabezpečení novely antidiskriminačního zákona a promítnutí plánované realizace projektu v rámci AMIF), Ústavní soud (zabezpečení oblasti IT a experta na občanské právo) a Úřad národní rozpočtové rady (promítnutí limitů rozpočtu, které střednědobý výhled z důvodu chybějící legislativy ještě neobsahoval). V návrhu je promítnuta (vyjma parlamentních kapitol) aktualizace propočtů v oblasti prostředků na platy ústavních činitelů (a odvozených), soudců a státních zástupců z důvodu vyhlášení údaje Českého statistického úřadu o dosažené průměrné nominální mzdě v nepodnikatelské sféře za referenční rok 2017, který je nutný pro stanovení platových základen na rok Propočty jsou postaveny na platné legislativě (předpokladu nastavení obecné právní úpravy obsažené v 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, kterou od 44

46 1. ledna 2019 dojde k navýšení násobku platové základny představitelů státní moci z 2,5 na 2,75 násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře). Platová základna soudců a státních zástupců roste meziročně o 8,6 % a u ostatních ústavních činitelů o 19,5 %. Objem prostředků na platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů roste meziročně o 0,6 mld. Kč, tj. o cca 9 %. Záporně se v rozpočtových parametrech promítá aplikovaná redukce počtu míst nad 5% míru neobsazenosti a redukce objemu prostředků na platy nad 3% míru neobsazenosti. Rozhodnutí o krácení nad stanovené míry neobsazenosti bylo přijato komplexně napříč všemi kapitolami státního rozpočtu a bylo schváleno v rámci projednání materiálu Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2019 a střednědobého výhledu na léta 2020 a 2021 na jednání vlády dne prostřednictvím usnesení vlády č. 379/2018. Zároveň byl potvrzen metodický rámec výpočtu uvedeného plošného krácení, tj. platnost stavů počtu míst k období 1. čtvrtletí Zavedené opatření představuje redukci míst a objemu prostředků na platy ve výši 2,5 mld. Kč. Proti předběžnému návrhu parametrů rozpočtu, který schválila vláda usnesením vlády č. 379/2018, dochází ke snížení redukce počtu míst o cca 900 míst, z toho 170 míst bylo vráceno z důvodu zohlednění neobsazených míst, která jsou zatížena mateřskou či rodičovskou dovolenou, 58 míst z technických důvodů (opravy nesrovnalostí ve výkazech), 521 míst z důvodu zmírnění opatření pro příslušníky bezpečnostních sborů či 85 míst u Ministerstva vnitra v oblasti azylové a migrační politiky. U menších úřadů byla zohledněna jejich specifičnost. Zmírnění opatření se netýká finančních dopadů, které zůstávají na shodné úrovni. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že místa, která v limitu kapitolám zůstala bez finančního krytí, je Ministerstvo financí připraveno finančně pokrýt v případě, že míra neobsazenosti se v průběhu příštího roku dostane na přijatelnou úroveň. K tomuto účelu byla ve Všeobecné pokladní správě vytvořena rezervní položka Prostředky na pokrytí dopadu zvýšené obsazenosti funkčních míst, ze které bude v odůvodněných případech možné rozpočtovým opatřením platovou oblast dokrýt. Dopady do jednotlivých rozpočtových kapitol demonstruje následující tabulka. Aplikace výše uvedeného opatření v oblasti EU/FM míst je popsána v části a v tabulce č

47 Tabulka č. 22 Krácení objemu prostředků na platy nad 3% míru neobsazenosti a počtu míst nad 5% míru neobsazenosti v jednotlivých kapitolách (neobsahuje EU/FM) kapitola prostředky na platy v Kč NR 2019 počet míst Kancelář prezidenta republiky 0 0 Poslanecká sněmovna Parlamentu 0 0 Senát Parlamentu 0 0 Úřad vlády České republiky Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo obrany Národní bezpečnostní úřad Kancelář veřejného ochránce práv 0 0 Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj Grantová agentura České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy Český telekomunikační úřad Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro ochranu osobních údajů Úřad průmyslového vlastnictví Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad Energetický regulační úřad Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ústav pro studium totalitních režimů Ústavní soud 0 0 Úřad národní rozpočtové rady 0 0 Akademie věd České republiky Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Generální inspekce bezpečnostních sborů Technologická agentura České republiky 0 0 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Nejvyšší kontrolní úřad 0 0 Celkem

48 Podobu rozpočtových parametrů dále ovlivňují konkrétní vlivy v jednotlivých rozpočtových kapitolách, kterými jsou zejména: - V kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dochází z rozhodnutí vlády k navýšení v oblasti regionálního školství, a to o 1,6 mld. Kč a míst pedagogů a asistentů pedagogů na další zabezpečení podpory společného vzdělávání (inkluze), o 1 mld. Kč a míst pedagogů ve vazbě na růst počtu výkonů (počtu dětí), o 1,3 mld. Kč a míst pedagogů na zabezpečení rozšíření doby provozu mateřských škol včetně překryvu pedagogů ve třídě až o 2,5 hodiny, o 0,5 mld. Kč a přepočtených míst pedagogů od v souvislosti s reformou financování školství zabezpečující dělení hodin (PHmax), resp. dělení tříd (v návrhu střednědobého výhledu na rok 2020 a na léta následující je tento vliv zapracován již v rozsahu 1,5 mld. Kč a míst pedagogů) a o 0,6 mld. Kč a míst pedagogů na personální podporu speciálního školství. Součástí reformy financování regionálního školství je vyrovnávání mezikrajových rozdílů v odměňování, v roce 2019 zacílením účelové podpory do cca 3 až 5 krajů s nejnižší úrovní průměrných platů. - V kapitole Ministerstvo obrany dochází (vyjma navýšení o vojáků z povolání a 115 míst obslužného aparátu včetně navýšení prostředků na platy o 0,5 mld. Kč, které již vychází ze střednědobého výhledu) k navýšení objemu prostředků na příplatky za službu v zahraničí v souvislosti s novými misemi (usnesení vlády č. 221/2018) o 0,67 mld. Kč, dále k navýšení na kázeňské odměny vojáků z povolání o 0,25 mld. Kč a k navýšení limitu počtu míst o 99 a objemu prostředků na platy o 50,5 mil. Kč u příspěvkové organizace Vojenská lázeňská a rekreační zařízení z důvodu úpravy klíčování hlavní a vedlejší činnosti v příspěvkové organizaci v návaznosti na kontrolní závěr NKÚ (hrazeno v rámci rozpočtu kapitoly). - V kapitole Ministerstvo vnitra dochází (vyjma navýšení o 66 míst příslušníků Policie ČR - dokrytí zabezpečení usnesení vlády č. 332/2017 a usnesení vlády č. 331/2017, které již vychází ze střednědobého výhledu) k posílení o 51 míst bez prostředků na platy na zajištění usnesení vlády č. 79/2018 (zaměstnanecké karty), 5 míst bez prostředků na platy na zajištění usnesení vlády č. 416/2018 (zaměstnanecké karty Srbsko), 11 míst a 4,5 mil. Kč na zajištění usnesení vlády č. 358/2018 (škola Sokolov), 7 míst příslušníků hasičského sboru včetně 3,9 mil. Kč (posílení bezpečnosti MB Škoda Auto), 10 míst a 3,6 mil. Kč (rozšíření školy Holešov), posílení ostatních plateb za provedenou práci (příplatky) o 5,9 mil. Kč v rámci podpory v Iráku v období (usnesení vlády č. 824/2017) a k přesunu 1 místa včetně prostředků na 47

49 platy na Ministerstvo zahraničních věcí (diplomat pro bezpečnostní spolupráci ve Vídni). - V kapitole Ministerstvo financí dochází ke zrušení 139 míst a snížení objemu prostředků na platy o 85,3 mil. Kč u Celní správy z důvodu neschválení rozšíření trestní kompetence v oblasti všech přímých daní a rovněž z důvodu vysoké neobsazenosti míst. U Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dochází k navýšení o 10 právních zástupců z důvodu nárůstu počtu zastupování organizačních složek státu dle 6 zákona č. 201/2002 Sb. - V kapitole Ministerstvo spravedlnosti dochází k posílení objemu prostředků na platy o 59 mil. Kč ve Vězeňské službě v souvislosti s novelou zákona č. 361/2003 Sb. (placené přesčasy, služba ve svátek) a o 10,5 mil. Kč na ostatní platby za provedenou práci pro lékaře ve věznicích. Limit počtu míst obsahuje 15 míst bez finančního krytí u Probační a mediační služby (výkon probace). - V kapitole Úřad vlády dochází k promítnutí zrušení 56 míst včetně snížení prostředků na platy ve výši 19,2 mil. Kč k (usnesení vlády č. 895/2017), promítnutí přesunu 13 míst včetně prostředků na platy k částečně do kapitoly Ministerstvo životního prostředí (agenda udržitelného rozvoje) a částečně do kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu (agenda národní a inovační strategie) a zrušení dalších 51 míst včetně snížení prostředků na platy o 17 mil. Kč v důsledku organizačních změn. - V kapitole Ministerstvo zemědělství dochází v rámci organizačních změn ke snížení limitu o 67 míst včetně prostředků na platy ve výši 36,8 mil. Kč. - V kapitole Ministerstvo životního prostředí dochází k navýšení limitu počtu míst o 167 a objemu prostředků na platy o 79 mil. Kč u příspěvkové organizace Česká geologická služba z důvodu technické úpravy, resp. trvalého promítnutí vlivu, který je každoročně prováděn úpravou limitů během rozpočtového roku. Jedná se o oblast institucionální podpory VVI. Limit počtu míst u České inspekce životního prostředí obsahuje 12 míst bez finančních prostředků na zajištění agendy kontrol likvidace starých ekologických zátěží. - V kapitole Ministerstvo kultury limit počtu míst u ústředního orgánu obsahuje 3 místa bez finančního krytí na kontrolní činnost v oblasti poskytování dotací, limit u Muzea romské kultury 10 míst (usnesení vlády č. 665/2017 a usnesení vlády č. 609/2017, resp. usnesení vlády č. 766/2017), u Národního památkového ústavu 48

50 jednak 10 míst a prostředků na platy na dobu určitou na zrychlení realizace projektů, tak 30 míst a 9,5 mil. Kč (hrazeno v rámci rozpočtu kapitoly) na zabezpečení přesunu průvodců a pokladních z režimu DPP a DPČ do pracovního poměru. - V kapitole Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je v limitu počtu míst zajištěno 25 míst bez finančního krytí na zajištění kybernetické bezpečnosti a 4 místa včetně prostředků na platy ve výši 1,9 mil. Kč v rámci pokračující činnosti vyslaných odborníků na vybrané zastupitelské úřady (Tel Aviv, Brusel, Washington, Soul). - V kapitole Technologická agentura ČR je v limitu počtu míst zajištěno 20 míst a prostředků na platy ve výši 11 mil. Kč na optimalizaci projektového řízení a zesílení kontrolní činnosti. - V kapitole Český statistický úřad dochází ke snížení objemu prostředků na ostatní platby za provedenou práci o 42,3 mil. Kč z důvodu dostatku disponibilních prostředků v nárocích z nespotřebovaných výdajů. Limity obsahují 145 míst a prostředky na platy ve výši 60,8 mil. Kč na spuštění příprav projektu Sčítání lidu, domů a bytů V kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu dochází k posílení o 4 místa bez prostředků na platy na zajištění usnesení vlády č. 79/2018 a usnesení vlády č. 416/2018 (zaměstnanecké karty). Dále ke snížení limitu prostředků na platy ve výši 22 mil. Kč a 45 míst u Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví z důvodu zřízení České agentury pro standardizaci, jakožto vládou neregulované příspěvkové organizace v podřízenosti úřadu. - V kapitole Ministerstvo zahraničních věcí limit počtu míst obsahuje 16 míst bez prostředků na platy na zajištění usnesení vlády č. 79/2018 (zaměstnanecké karty), na GK v Miláně, GK v Saigonu a posílení kapacity na stálém zastoupení v EU (Brusel) přesun 1 místa včetně prostředků na platy z Ministerstva vnitra pro zabezpečení diplomata pro bezpečnostní spolupráci ve Vídni. - V kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí dochází k posílení o 9 míst bez prostředků na platy na zajištění usnesení vlády č. 79/2018 (zaměstnanecké karty). - V kapitole Ministerstvo dopravy limit počtu míst ústředního orgánu obsahuje 5 míst bez finančního krytí na zajištění agendy odvolávání proti rozhodnutí ve stavebním řízení a limit počtu míst Úřadu pro civilní letectví obsahuje 4 místa bez finančního krytí na zajištění kontrolní činnosti z podnětu EASA. 49

51 Tabulka č. 23 Platy a ostatní platby za provedenou práci a počty míst vč. EU a FM kapitola NR 2019 z toho: rozdíly celkem vč. prostředků na platy z rozpočtu EU a FM prostředky z rozpočtu EU a FM celkem vč. prostředků na platy z rozpočtu EU a FM z toho: prostředky z rozpočtu EU a FM platy a OPPP počet platy a OPPP počet platy a OPPP počet platy a OPPP počet (OON) v Kč míst* (OON) v Kč míst* (OON) v Kč míst (OON) v Kč míst Kancelář prezidenta republiky Poslanecká sněmovna Parlamentu Senát Parlamentu Úřad vlády České republiky Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo obrany Národní bezpečnostní úřad Kancelář veřejného ochránce práv Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj Grantová agentura České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy Český telekomunikační úřad Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro ochranu osobních údajů Úřad průmyslového vlastnictví Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad Energetický regulační úřad Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ústav pro studium totalitních režimů Ústavní soud Úřad národní rozpočtové rady Akademie věd České republiky Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Generální inspekce bezpečnostních sborů Technologická agentura České republiky Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Nejvyšší kontrolní úřad Celkem OPPP - Ostatní platby za provedenou práci; OON - Ostatní osobní náklady; FM - Finanční mechanismy * přepočtené počty míst na úvazky v celoročním vyjádření. Údaje jsou zaokrouhleny na 2 desetinná místa a zobrazeny jako čísla celá 50

52 Spolufinancování z Evropské unie a finančních mechanismů (EU/FM) Konečnou podobu celkových rozpočtových parametrů svou měrou rovněž ovlivňuje objem prostředků na platy, ostatní platby za provedenou práci a počet míst určený na administraci a realizaci projektů v rámci programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů (dále EU/FM). Do platové oblasti je pro rok 2019 z nadnárodních zdrojů vybilancovaných zvýšenými příjmy z EU/FM zahrnuta částka ve výši 2,27 mld. Kč, což cca odpovídá úrovni ve schváleném rozpočtu na rok K výdajům krytým příjmy z EU/FM je v oblasti platů a ostatních plateb za provedenou práci rozpočtována rovněž národní část prostředků na spolufinancovaní ze státního rozpočtu, tento podíl pro rok 2019 činí celkem 0,47 mld. Kč, z něhož cca 0,09 mld. Kč bylo do platové oblasti s roční platností zařazeno z ostatních provozních výdajů. Zatímco při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2018 bylo s ohledem na hospodárné vynakládání prostředků v platové oblasti v odůvodněných případech přistoupeno ke krácení navržených objemů o poměr rezervy, která je nakumulována v nárocích z nespotřebovaných výdajů, při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2019 bylo přistoupeno k redukci počtu míst (pouze u administrace) nad 5% míru neobsazenosti a objemu prostředků na platy (u administrace i realizace) nad 3% míru neobsazenosti způsobem shodným, jakým bylo přistoupeno k agendám kmenovým. Rozdílný je pouze budoucí způsob finančního zajištění míst, která kapitolám zůstala v limitu bez finančního krytí v případě, že dojde k obsazenosti. V případě snížení neobsazenosti na adekvátní úroveň nebudou finanční prostředky dokrývány z rezervy ve Všeobecné pokladní správě, ale z jiných výdajových položek dotčených kapitol. Kapitoly nebyly nuceny snižovat příjmy a výdaje z nadnárodních zdrojů, ale prostředky zůstávají rozpočtovány mimo platovou oblast tak, aby nedošlo k jejich nehospodárnému vynaložení na mimotarifní složky platu. V celkovém počtu míst se promítá meziroční změna v jednorázovém navýšení počtu míst v souvislosti se zabezpečením administrace a realizace projektů. Mezi návrhem rozpočtu na rok 2019 a schváleným rozpočtem 2018 dochází k poklesu o 37 míst. To je způsobeno především redukcí v oblasti administrativní kapacity nad 5% míru neobsazenosti, která převažuje nárůst personálních kapacit v oblasti realizace projektů. Redukci v platové a personální oblasti za neobsazenost demonstruje tabulka níže. 51

53 Tabulka č. 24 Krácení objemu prostředků na platy nad 3% míru neobsazenosti a počtu míst nad 5% míru neobsazenosti v jednotlivých kapitolách (oblast EU/FM) kapitola NR oblast EU/FM národní podíl nadnárodní podíl CELKEM počet platy v Kč platy v Kč platy v Kč míst Úřad vlády České republiky Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo spravedlnosti Úřad průmyslového vlastnictví Český statistický úřad Technologická agentura České republiky Celkem V limitu počtu míst na rok 2019 je tedy navržen celkový počet jednorázových míst ve výši Jednorázové navýšení představuje místa, která jsou do limitu státního rozpočtu promítána ročně společně s rozpočtovanými prostředky z EU/FM. Jsou určena primárně na zabezpečení administrace a realizace programů/projektů po dobu programovacího období včetně započtení pravidla N+3. Mimo jednorázové navýšení mají úřady možnost ze svých personálních limitů vyčlenit část kapacity, která se po dobu administrace či realizace bude podílet na čerpání prostředků z EU/FM. Tyto zaměstnance lze po ukončení projektů, maximálně programového období, zařadit zpět do kmenových agend. V parametrech rozpočtu na rok 2019 je napříč dotčenými úřady vyspecifikováno 362 míst kmenových zaměstnanců (183 v oblasti administrace a 179 v oblasti realizace). Třetím případem jsou kmenoví zaměstnanci úřadů, jejichž plat je plně hrazen ze státního rozpočtu a zároveň existuje možnost jejich motivaci (osobní příplatek, odměny) částečně nebo plně hradit z prostředků EU/FM. 52

54 Pro rok 2019 se uvažuje se 663 fyzickými zaměstnanci, na které by se tato možnost měla vztahovat. Podrobnější přehled v rozdělení na administrativní a ostatní personální kapacity v členění podle jednotlivých kapitol státního rozpočtu je uveden jednak v tabulce č. 17 (Tabulková část) a rovněž v Příloze č. 3 k této Zprávě Průměrné platy Vývoj průměrných platů jednotlivých skupin zaměstnanců vyplývá z vlivů uvedených výše, přičemž nejvýraznějšími z nich jsou navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 %, nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 %, příslušníků bezpečnostních sborů o 8 %, ostatních skupin zaměstnanců o 6 % a dalších 500 Kč na zaměstnance či mimořádné navýšení od Kč na zaměstnance měsíčně u nízkopříjmových skupin zaměstnanců. Záporně jsou veličiny ovlivněny krácením rozpočtovaných prostředků nad 3% míru neobsazenosti, přičemž počet míst byl krácen nad 5% míru neobsazenosti, čímž dochází k tomu, že limit obsahuje počty míst bez finančního krytí, což průměrný plat zkresluje. Svou měrou se na vývoji průměrného platu podílí i vnitřní přesuny prostředků na základě požadavků resortů. Průměrné platy vypočtené z celkových parametrů shrnuje tabulka č. 25 níže. Tabulka č. 25 Průměrné platy v OSS a PO obsažen vliv krácení a neobsazenosti organizační členění průměrné platy v Kč SR 2018 NR 2019 rozdíl index 2019/2018 v % Organizační složky státu ,9 Platy dle ZP mimo služební místa ,6 Platy příslušníků a vojáků ,3 Platy na služebních místech dle ZSS ,5 Platy státních zástupců a odvozených ,0 Příspěvkové organizace ,1 Platy dle ZP mimo služební místa ,2 Platy na služebních místech dle ZSS ,8 OSS a PO celkem ,6 ZP - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ZSS - Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě Průměrné platy při nezahrnutí vlivu krácení za neobsazenost shrnuje tabulka č

55 Tabulka č. 26 Průměrné platy v OSS a PO bez vlivu krácení a neobsazenost (kmenová i EU a FM část) organizační členění průměrné platy v Kč SR 2018 NR 2019 rozdíl index 2019/2018 v % Organizační složky státu ,9 Platy dle ZP mimo služební místa ,2 Platy příslušníků a vojáků ,4 Platy na služebních místech dle ZSS ,9 Platy státních zástupců a odvozených ,0 Příspěvkové organizace ,1 Platy dle ZP mimo služební místa ,2 Platy na služebních místech dle ZSS ,6 OSS a PO celkem ,7 ZP - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ZSS - Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě 4.6. Výdaje státního rozpočtu v souvislosti s rozpočtem EU a finančních mechanismů Tyto výdaje lze rozdělit do tří kategorií. Členství v EU je podmíněno odvody členských států do rozpočtu EU, ze kterých je plněna příjmová strana rozpočtu EU. Z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa jsou hrazeny zdroje z DPH a HND. Ve státním rozpočtu je na rok 2019 naplánována částka 43,6 mld. Kč. Další kategorií jsou výdaje státního rozpočtu na předfinancování evropských politik včetně podílu státního rozpočtu na spolufinancování. Celková částka vyčleněná na oblast EU dosahuje 103 mld. Kč; z toho 92,2 mld. Kč bude kryto příjmy z rozpočtu EU a 10,8 mld. Kč přispěje státní rozpočet na spolufinancování. Poslední samostatnou kategorií jsou prostředky na financování aktivit v rámci finančních mechanismů v celkové výši 352,8 mil. Kč (podíl FM 270,3 mil. Kč a podíl SR 82,5 mil. Kč). V případě finančních mechanismů není Česká republika povinována žádnými odvody k vytváření zdrojů pro financování těchto aktivit. Detailně se výdaji na oblast EU/FM zabývá kapitola č. 5 Finanční vztahy k rozpočtu EU, EHP, Norsku a Švýcarsku, na kterou navazují tabulky č. 7 a č. 8 v tabulkové části rozpočtové dokumentace. 54

56 4.7. Výdaje na financování programů Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku jsou navrženy v celkové výši 113,5 mld. Kč, tj. oproti schválenému rozpočtu na rok 2018 o 28,7 mld. Kč, resp. o 25,3 % vyšší. V roce 2019 došlo ke zvýšení investičních i neinvestičních výdajů vedených v informačním systému programového financování spravovaných různými resorty. Do návrhu výdajů roku 2019 je zahrnuta i část dotací poskytnutých na financování programů z fondů EU v celkové výši 37,4 mld. Kč, proti roku 2018 o 10,0 mld. Kč více. Investiční výdaje představují částku 107,3 mld. Kč a neinvestiční výdaje 6,2 mld. Kč. Tyto částky představují souhrn veškerých předpokládaných zdrojů financování projektů, jako jsou např. vlastní zdroje účastníka programu, dotace z územních rozpočtů, dotace ze státních fondů a další. Podrobné údaje jsou uvedeny v příloze E, která je členěna tak, že akce v jednotlivých programech jsou rozděleny podle typu výdaje na EDS (evidenční dotační systém) a SMVS (správa majetku ve vlastnictví státu). Jmenovitý seznam akcí je uváděn v knize bilance s finančními objemy ve všech letech jejich realizace, podle údajů uvedených v informačním systému programového financování EDS/SMVS. Tyto údaje slouží ke sledování rozestavěnosti a možnosti státního rozpočtu financovat investiční výstavbu a sledovat výdaje na reprodukci majetku. Z celkových výdajů na programové financování ve výši 113,5 mld. Kč připadá na EDS, tedy na dotace poskytované ze státního rozpočtu 79,9 mld. Kč a na SMVS, tedy na obnovu a pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku včetně souvisejících výdajů 33,6 mld. Kč. Rozpočet programového financování EDS/SMVS obsahuje nejen kapitálové výdaje v celkové výši 107,2 mld. Kč, ale také výdaje běžné (neinvestiční) v celkové výši 6,3 mld. Kč. Výdaje státního rozpočtu na financování konkrétních programů jsou směřovány z největší části na níže uvedené programy. Stěžejní část návrhu rozpočtu programového financování na rok 2019 tvoří program Podpora financování dopravy ve výši 48,7 mld. Kč, tj. 42,9 % návrhu rozpočtu za programové financování. Program je rozdělen na tři podprogramy z důvodu zvýšení efektivnosti správy dat. Podprogram OP Doprava má za cíl podporu udržitelné dopravy a odstraňování 55

57 nedostatků v klíčových síťových dopravních infrastrukturách. Náplní dalšího podprogramu Nástroj pro propojení Evropy je financování výstavby a modernizace dopravní infrastruktury a spolufinancování investičních projektů EU. Třetím podprogramem je program Ostatní dotace SFDI, který má za cíl financování výstavby a modernizace dopravní infrastruktury a spolufinancování investičních projektů EU. Další část návrhu rozpočtu tvoří Operační program Životní prostředí, který je pro rok 2019 navrhován ve výši 7,5 mld. Kč. Náplní programu je ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel ČR, podpora efektivního využívání zdrojů, eliminace negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zmírňování dopadů změny klimatu. Náplní Integrovaného regionální operačního programu, který je navržen ve výši 5,1 mld. Kč, je zajištění vyváženého rozvoje území, zlepšení veřejné služby a veřejné správy. Strategický program pozemních sil ve výši 3,2 mld. Kč je určen k realizaci kompletní obměny techniky pozemních a vzdušných sil Armády ČR. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je navrhován ve výši 2,0 mld. Kč a jeho náplní je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Při meziročním porovnávání rozpočtu na programové financování je z níže uvedené tabulky a grafu patrné, že výdaje realizované prostřednictvím programového financování, které je cíleně zaměřeno do jednotlivých odvětví národního hospodářství, od roku 2017 narůstají. Tento trend je ovlivňován zejména stupněm připravenosti výběrových řízení, ukončenými výběrovými řízeními z předchozích období, financováním pokračujících investičních akcí, čerpáním nároků z nespotřebovaných výdajů atd. 56

58 Tabulka č. 27 Výdaje na programové financování v letech (v mld. Kč) ukazatel skut skut skut SR 2018 návrh 2019 rozdíl index 2019/2018 výdaje na programové financování 82,1 43,4 78,1 84,8 113,5 28,7 133,8 Graf č. 12 Výdaje na programové financování v letech (v mld. Kč) 57

59 Tabulka č. 28 Výdaje na programové financování dle kapitol (v mil. Kč) kapitola schválený rozpočet návrh index 2019/2018 Kancelář prezidenta republiky 91,6 156,9 125,8 163,1 51,8 31,8 Poslanecká sněmovna Parlamentu 20,0 20,0 32,4 40,0 35,0 87,5 Senát Parlamentu 33,7 33,0 25,9 23,9 15,5 64,6 Úřad vlády České republiky 12,7 29,8 30,1 33,2 62,6 188,8 Bezpečnostní informační služba 105,0 250,0 298,0 426,0 390,0 91,5 Ministerstvo zahraničních věcí 410,0 333,0 325,0 330,3 461,8 139,8 Ministerstvo obrany 4 826, , , , ,5 135,2 Národní bezpečnostní úřad 47,8 61,5 51,1 2,4 35, ,6 Kancelář veřejného ochránce práv 12,6 8,5 5,5 5,5 15,5 282,8 Ministerstvo financí 2 827, , , , ,9 82,2 Ministerstvo práce a sociálních věcí 1 412,3 958, , ,2 491,4 48,5 Ministerstvo vnitra 1 834, , , , ,9 152,1 Ministerstvo životního prostředí 6 627, , , , ,6 117,3 Ministerstvo pro místní rozvoj 1 544, , , , ,7 271,3 Ministerstvo průmyslu a obchodu 224, ,9 989, , ,8 202,0 Ministerstvo dopravy 171, , , , ,0 132,6 Český telekomunikační úřad 87,4 125,3 46,8 30,0 48,6 162,1 Ministerstvo zemědělství 2 181, , , , ,7 80,4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 3 352, , , , ,7 126,6 Ministerstvo kultury 1 736, , , , ,7 172,4 Ministerstvo zdravotnictví 1 372, , , , ,9 86,4 Ministerstvo spravedlnosti 1 026,2 952,5 939, , ,4 111,7 Úřad pro ochranu osobních údajů 14,2 17,7 17,4 18,9 23,1 122,2 Úřad průmyslového vlastnictví 10,3 14,6 10,7 11,6 12,0 103,1 Český statistický úřad 52,8 36,0 47,4 96,4 199,3 206,8 Český úřad zeměměřický a katastrální 192,9 214,0 182,8 220,1 253,4 115,1 Český báňský úřad 11,7 17,4 17,5 22,0 19,9 90,3 Energetický regulační úřad 24,4 14,4 18,0 18,6 5,0 26,9 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 34,8 39,0 37,0 31,8 33,0 103,9 Ústav pro studium totalitních režimů 5,4 19,3 108,1 37,7 53,4 141,5 Ústavní soud 34,3 36,8 93,7 33,8 31,6 93,7 Úřad Národní rozpočtové rady 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9 Úřad pro dohled nad hospodařením polit. stran a polit. hnutí 0,0 0,0 0,0 4,0 2,1 53,8 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 0,8 1,1 0,7 1,0 0,9 90,0 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Správa státních hmotných rezerv 82,0 208,2 235,9 255,4 256,9 100,6 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 129,8 122,1 112,0 155,6 181,3 116,5 Generální inspekce bezpečnostních sborů 4,4 4,5 11,0 6,0 6,0 100,0 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 0,0 0,0 0,0 124,6 76,7 61,5 Nejvyšší kontrolní úřad 68,2 61,3 53,7 177,8 359,9 202,4 Všeobecná pokladní správa 705,0 905,0 745,0 796, ,2 148,4 celkem , , , , ,8 133,9 Bilance potřeb a zdrojů financování všech akcí (projektů) evidovaných v informačním systému programového financování EDS/SMVS v členění na investiční, neinvestiční a souhrnnou je uvedena v tabulkách v příloze č. 2 této zprávy. 58

60 4.8. Výdaje na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům Objem neinvestičních transferů podnikatelským subjektům v návrhu státního rozpočtu na rok 2019 představuje 49,7 mld. Kč. Při meziročním porovnání těchto transferů dochází ke zvýšení oproti schválenému rozpočtu na rok 2018 o 3,9 %. Největší část neinvestičních transferů pro podnikatelské subjekty na rok 2019 připadá na Ministerstvo průmyslu a obchodu ve výši 31,1 mld. Kč. Nejvýznamnější podíl na tomto objemu má dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 25 mld. Kč. Podmínky financování podpory elektřiny a provozní podpory tepla jsou nastaveny v souladu se zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na útlum hornictví jsou určeny finanční prostředky v celkové výši 2,3 mld. Kč, z toho je na mandatorní sociální dotace zaměstnavatelům stanoveno 850 mil. Kč a na technickou část zahlazování hornické činnosti 1,5 mld. Kč. Dotace a půjčky na výzkum a vývoj bez spolufinancovaných programů z EU představují 2 mld. Kč. Na spolufinancované projekty výzkumu, vývoje a inovací realizované v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) je na českou část spolufinancování v návrhu rozpočtu na rok 2019 určeno 14,6 mil. Kč. Rozhodující část dotace podnikatelům bude hrazena z evropských prostředků. V souladu s usnesením vlády ČR č. 655 ze dne 18. září 2017 bude zajišťována úhrada nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činnostech v oblasti Stráže pod Ralskem. Pro r se jedná o neinvestiční transfery ve výši 1,2 mld. Kč. Neinvestiční transfer na akci Hyundai a další investiční akce představuje 270 mil. Kč, ekologická dotace na úhrady z vydobytých nerostů činí 170 mil. Kč a státní program úspor energie EFEKT 70 mil. Kč. V kapitole Ministerstva dopravy jsou pro rok 2019 navrhovány neinvestiční transfery ve výši 488,7 mil. Kč. Nejvýznamnější položkou neinvestičních transferů je příspěvek na dopravní cestu nehrazený ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 400 mil. Kč. Příspěvek je určen na úhradu části neinvestičních nákladů souvisejících s provozováním dráhy, příjemcem je Správa železniční dopravní cesty, s.o. Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům v rámci kapitoly Ministerstva zemědělství jsou pro rok 2019 předpokládány ve výši 4,9 mld. Kč. Na podporu agropotravinářského komplexu je určeno 4,6 mld. Kč, z čehož jsou v rámci národních podpor vymezeny téměř 3 mld. Kč na podpůrné programy, 1,5 mld. Kč na dotaci PGRLF a 42 mil. Kč Vinařskému 59

61 fondu. Do lesního hospodářství směřuje 160 mil. Kč, do Operačního programu Rybářství 151,7 mil Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje s neinvestičními transfery pro podnikatelské subjekty pro rok 2019 ve výši 8,5 mld. Kč. Podstatné zvýšení objemu oproti předchozím létům je dáno změnou začlenění příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, který činí 5,5 mld. Kč. Na aktivní politiku zaměstnanosti je určeno 1,9 mld. Kč, a to zejména na veřejně prospěšné práce a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Neinvestiční nedávkové transfery spolufinancované z Evropské unie a z finančních mechanismů představují 1,1 mld. Kč. V kapitole Ministerstva zdravotnictví jsou pro rok 2019 navrhovány neinvestiční transfery ve výši 537 mil. Kč, převážně na další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozpočtuje neinvestiční transfery podnikatelským subjektům v částce 464,5 mil. Kč a finanční prostředky jsou stanoveny především na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje. Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům v kapitole Technologická agentura ČR v objemu 1,9 mld. Kč jsou určeny na dotační program vybraných projektů aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje. V kapitole Všeobecná pokladní správa jsou rozpočtovány neinvestiční transfery podnikatelským subjektům pro rok 2019 v celkové výši 1,3 mld. Kč. Na podporu exportu jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši 730 mil. Kč. Rozsah a intenzita státní podpory exportu vychází z podmínek stanovených zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů. Institucionální základnu pro realizaci státní podpory exportu podle zákona č. 58/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoří Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále EGAP) a Česká exportní banka, a.s., které zajišťují všechny formy pojišťovacích produktů a podpořeného financování českého exportu. Neinvestiční transfer na krytí ztrát České exportní banky je pro rok 2019 rozpočtován ve výši 480 mil. Kč a umožní bance pokrýt všechny ztráty související s provozováním podpořeného financování vývozu a s rozšiřováním úvěrových aktivit. Částka 250 mil. Kč je vyčleněna na dotaci na dorovnání úrokových rozdílů u vývozních úvěrů. V rámci neinvestičních transferů podnikatelským subjektům je v kapitole Všeobecná pokladní správa rozpočtována část výdajů na záruky na úvěry od EIB přijaté ČMZRB, a.s. 60

62 ve výši 593 mil. Kč. Podrobněji je problematika státních záruk uvedena v další části zprávy v kapitole Výše uvedené kapitoly se na celkových rozpočtovaných neinvestičních transferech podnikatelským subjektům podílejí 99 %. Na ostatní resorty připadají podstatně nižší objemy dotací Výdaje státu na podporu činnosti nestátních neziskových organizací Podle zákona o rozpočtových pravidlech se ze státního rozpočtu poskytují dotace nestátním neziskovým organizacím, jako jsou spolky, nadace a nadační fondy, ústavy, obecně prospěšné společnosti či další právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti je poskytování zejména zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a sociálně právní ochrana dětí. Poskytování dotací je podrobně upraveno Zásadami vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, jejichž aktuální platné znění bylo schváleno usnesením vlády č. 657 ze dne 6. srpna Ve státním rozpočtu na rok 2019 se projevuje významná podpora aktivit nestátních neziskových organizací ze strany státu. Jsou zde zahrnuty dotační a nedotační neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím v celkovém objemu 16,6 mld. Kč. Většina těchto transferů, celkem 86 % celkového objemu, je součástí rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva kultury. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2018 dochází k výraznému nárůstu v kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí. Během roku 2018 byl rozpočtovaný objem neinvestičních transferů nestátním neziskovým organizacím v této kapitole upraven souvztažným zvýšením příjmů a výdajů a také zapojením nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let. Návrh rozpočtu na rok 2019 vychází z těchto úprav a také z nárůstu rozpočtu evropského podílu transferů nestátním neziskovým organizacím z programu OPZ. Vedle neinvestičních transferů jsou nestátním neziskovým organizacím ze státního rozpočtu poskytovány také investiční transfery. V návrhu rozpočtu na rok 2019 dosahují celkového objemu 2,1 mld. Kč, přičemž většina těchto prostředků bude poskytována z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nadále pokračuje navyšování podpory sportu, z nárůstu finančních prostředků je mil. Kč určeno na investiční dotace pro spolky působící v tělovýchovné činnosti. 61

63 Graf č. 13 Podpora nestátních neziskových organizací podle oblastí v roce 2019 Tabulka č. 29 Investiční transfery neziskovým a podobným organizacím (v mil. Kč) kapitola skutečnost 2017 SR 2018 návrh 2019 index 2019/2018 v % rozdíl Ministerstvo obrany 0,6 1,9 316,7 1,3 Ministerstvo práce a sociálních věcí 143,4 29,5 4,9 16,6-24,6 Ministerstvo vnitra 21,5 15,0 15,0 100,0 0,0 Ministerstvo životního prostředí 94,2 0,0 Ministerstvo pro místní rozvoj 219,8 23,2-23,2 Ministerstvo průmyslu a obchodu 1,8 0,0 Ministerstvo zemědělství 35,7 133,0 7,0 5,3-126,0 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 128, , ,5 201, ,3 Ministerstvo kultury 11,0 11,0 4,5 40,9-6,5 Ministerstvo zdravotnictví 6,1 5,5 12,5 227,3 7,0 Celkem 661, , ,3 170,0 878,3 62

64 Tabulka č. 30 Neinvestiční transfery a nedotační transfery neziskovým a podobným organizacím (v mil. Kč) kapitola skutečnost 2017 SR 2018 návrh 2019 index 2019/2018 v % rozdíl Úřad vlády České republiky 172,7 176,9 209,7 118,5 32,8 Ministerstvo zahraničních věcí 352,7 295,0 343,0 116,3 48,0 Ministerstvo obrany 27,6 34,7 36,0 103,7 1,3 Ministerstvo financí 9,8 71,4 71,4 Ministerstvo práce a sociálních věcí 3 248, , ,8 275, ,9 Ministerstvo vnitra 137,5 61,2 61,2 100,0 0,0 Ministerstvo životního prostředí 90,0 42,0 42,0 100,0 0,0 Ministerstvo pro místní rozvoj 494,6 182,8 140,6 76,9-42,2 Grantová agentura České republiky 16,0 10,5 17,0 161,9 6,5 Ministerstvo průmyslu a obchodu 98,5 16,0 16,0 100,0 0,0 Ministerstvo dopravy 9,1 7,5 9,6 128,0 2,1 Ministerstvo zemědělství 490,1 130,0 391,7 301,3 261,7 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 6 609, , ,3 105,9 394,8 Ministerstvo kultury 2 004, , ,8 98,5-28,8 Ministerstvo zdravotnictví 143,3 173,9 165,2 95,0-8,7 Ministerstvo spravedlnosti 21,9 28,0 24,0 85,7-4,0 Ústav pro studium totalitních režimů 0,3 0,0 Akademie věd České republiky 8,4 10,7 10,9 101,9 0,2 Technologická agentura České republiky 34,6 54,3 60,0 110,5 5,7 Všeobecná pokladní správa 1 048,1 591,0 729,7 123,5 138,7 Celkem , , ,9 134, , Státní záruky Stav státních záruk v roce 2018 Celkový objem závazků (načerpané a dosud nesplacené úvěry a nestandardní garance), které jsou v současné době pokryty státní zárukou ze zákona o rozpočtových pravidlech (č. 576/1990 Sb. a č. 218/2000 Sb.), bude ke konci roku 2018 činit cca 2,381 mld. Kč. Oproti roku 2017 se jedná o další pokles z důvodu plného splácení úvěrů. V tomto roce proběhl schvalovací proces na poskytnutí nové státní záruky. Jedná se o zajištění půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond ve výši 1,5 mld. EUR, která nebyla dosud čerpána. Výdaje na realizaci státních záruk byly ve schváleném státním rozpočtu roku 2018 rozpočtovány v kapitole VPS v souhrnné výši 1,320 mld. Kč. V průběhu roku byly 63

65 realizovány zejména státní záruky za závazky z úvěrů s. o. Správa železniční dopravní cesty, z nichž úvěr od banky Kreditanstalt für Wiederaufbau z roku 2002 byl plně splacen. Úvěr byl určen na financování výstavby a modernizace I. železničního koridoru. Příjmy a úhrady této státní organizace za použití železniční dopravní cesty dlouhodobě nepostačují na pokrytí nákladů na její správu, provoz, údržbu a další rozvoj. Správa železniční dopravní cesty proto nevytváří volné zdroje, ze kterých by byla schopna své závazky vyplývající z dluhové služby plnit. K plnění ze záruky ve prospěch České národní banky z titulu záruky udělené v roce 2000 v souvislosti s převzetím Investiční a Poštovní banky Československou obchodní bankou, a.s. nebyl v roce 2018 podán relevantní podnět. V této kauze nedošlo k žádnému plnění ze záruky ani ve prospěch Československé obchodní banky. Nedořešen zůstává případ společnosti ICEC-HOLDING, a.s. (cca 20 mld. Kč), s níž ČSOB nadále vede spor, na jehož plnění požadovala od ČNB poskytnutí zálohy. ČNB plnění odmítla s tím, že nespadá pod státní záruku. Plnění ze záruky v tomto případě je otázkou budoucnosti a dalších jednání, pravděpodobně soudních. Podle splátkových kalendářů pokračovaly splátky úroků a jistin z úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Úvěrové prostředky byly určeny na výstavbu dopravní infrastruktury, odstraňování škod z povodní a vodohospodářské stavby. Zcela splacen byl úvěr na financování Projektu české dálnice A ve výši 230 mil. EUR z roku Očekávaný vývoj státních záruk v roce 2019 Částka výdajů rozpočtovaná na realizaci rizikových státních záruk v roce 2019 je navrhována ve výši 915 mil. Kč. Z těchto prostředků budou prováděny úhrady dluhové služby při platební neschopnosti dlužníka (splátky jistin a úroků) v členění: - státní záruky poskytnuté podle rozpočtových pravidel za úvěry SŽDC, s.o. a - úvěry Evropské investiční banky přijaté ČMZRB. Objem všech řádných splátek garantovaných úvěrů (jistin včetně příslušenství) podle splátkových kalendářů bude v roce 2019 činit cca 1,135 mld. Kč. Částka rozpočtovaná na realizaci rizikových státních záruk, poskytnutých podle rozpočtových pravidel, je rozpočtována ve výši 322 mil. Kč a zahrnuje již pouze dluhovou službu úvěrů s. o. Správa železniční dopravní cesty. Nesplacen zůstane pouze jeden úvěr poskytnutý v roce

66 Evropskou investiční bankou ve výši 160 mil. EUR, který má být splacen v roce 2020 a byla jím financována modernizace a výstavba II. železničního koridoru. Dluhová služba garantovaných úvěrů přijatých od Evropské investiční banky (před rokem 2001) prostřednictvím finančního manažera - Českomoravské záruční a rozvojové banky, kde se k úhradě dluhové služby zavázal přímo státní rozpočet, je navrhována ve výši 593 mil. Kč a rozpočtována v položce Realizace záruk za úvěry přijaté ČMZRB. V této částce není zahrnuta odměna finančního manažera. V roce 2019 má být plně splacen úvěr určený na Program zlepšení stavu silnic třídy E-II ve výši 100 mil. EUR, přijatý v roce Od roku 2001, tj. od účinnosti zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je financování infrastrukturálních programů řešeno přijímáním přímých úvěrů státu (zejména od EIB), nikoliv úvěrů se státní zárukou. Ze zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů, stát ručí podle 8 za závazky Exportní, garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (EGAP) z pojištění vývozních úvěrových rizik, za závazky České exportní banky (ČEB) za splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za její závazky z ostatních operací na finančních trzích. ČEB předpokládá, že v roce 2019 se tyto závazky sníží o 15 mld. Kč na limitní objem 55 mld. Kč. Banka předpokládá, že objem poskytnutých úvěrů se bude snižovat, proto se sníží i potřeba zdrojového krytí. Rizikem pro státní rozpočet z těchto záruk je plnění v případě, že by exportní banka nemohla splácet své závazky. ČEB uplatnila rovněž požadavek na dotaci exportu ve výši 480 mil. Kč. Limitující pojistná kapacita EGAP se oproti minulému roku snižuje o 23 mld. Kč na celkových 188 mld. Kč. Požadavek na dotaci do pojistných fondů EGAP neuplatňuje, na dorovnání úrokových rozdílů u vývozních úvěrů je požadavek ve výši 250 mil. Kč. Celkový přehled o poskytnutých státních zárukách, jejich objemu, splatnosti a předpokládaných splátkách v roce 2019 obsahuje tabulka č. 20 v Tabulkové části. Z přehledu rovněž vyplývá, že celkový objem státních záruk poskytnutých před účinností zákona č. 218/2000 Sb. je menší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu na příslušný rok, což podle 77 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. dává možnost v případě potřeby poskytnout novou státní záruku Výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací Ve státním rozpočtu na rok 2019 jsou na podporu oblasti výzkumu, vývoje a inovací zahrnuty výdaje v celkovém objemu 42,1 mld. Kč, což proti roku 2018 představuje zvýšení výdajů 65

67 o 1,5 mld. Kč (tj. na 103,7 %). Podíl těchto výdajů na HDP v b. c. pro rok 2019 dosahuje 0,8 %. Tabulka č. 31 Vývoj výdajů na výzkum, vývoj a inovace (v mld. Kč) ukazatel skut. skut. skut. rozpočet návrh celkem vč. zahraničních zdrojů 42,0 30,7 35,1 40,6 42,1 z toho: státní rozpočet 27,8 28,0 30,6 34,8 36,0 kryté zahraničními zdroji 14,2 2,7 4,5 5,8 6,1 podíl celkových výdajů na HDP v % 0,9 0,6 0,7 0,8 0,8 Graf č. 14 Rozdělení výdajů na výzkum, vývoj a inovace dle institucionálních a účelových výdajů a výdajů krytých zahraničními zdroji (v mld. Kč) V rámci celkového objemu podpory pro rok 2019 jsou zahrnuty výdaje na předfinancování výdajů krytých příjmy z EU a FM v kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 5,1 mld. Kč, v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu ve výši 0,9 mld. Kč a v kapitole Technologická agentura ČR ve výši 0,1 mld. Kč. Výdaje ze státního rozpočtu na podporu výzkumu, vývoje a inovací, bez výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU, činí 36 mld. Kč. Oproti roku 2018 činí nárůst národní části podpory 1,2 mld. Kč. V částce 36 mld. Kč jsou zahrnuty výdaje státního rozpočtu na spolufinancování výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU a FM v kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 66