Historií Velkopavlovických vinohradů

Transkript

1 Historií Velkopavlovických vinohradů Zpracovala: Barbora Hiclová, 3. B Název trati: Novosády, nachází se v západní části města (za ulicí Zelnice a Starohorská), možná to trošku půjde poznat z přiložené mapky. Z čeho název trati pochází? Název trati pochází pravděpodobně od toho, že z důvodu rozšiřování tradiční velkopavlovické trati Stará hora (což je trať naproti přes cestu Novosádů) se hledala vhodná místa pro novou výsadbu, a logicky první se využila nejbližší lokalita Staré hory. Odvozeně od nová výsadba, nový sad Novosád. Jméno majitele vinohradu. Majitelem je můj otec Jaroslav Hicl. Historie vinohradu. Rodina vinohrad vlastní již více jak 3 generace, vinohrad zakládal a vysazoval můj pradědeček před asi 50 lety. Zastoupení odrůd pěstovaných ve vinohradě. V tomto vinohradě jsou zastoupeny odrůdy bílé: Veltlínské zelené, Neuburské, Vlašský ryzlink, Muškát moravský (u této odrůdy jsou nejdříve zralé hrozny a jsou výborné, to stejné o víně říká i maminka).

2 I odrůdy červené: Frankovka (tu má nejraději můj táta), Portugal modrý, André. Technika využívaná v dřívějších dobách při obdělávání vinohradu. Z vyprávění od rodičů a prarodičů vím, že dříve můj pradědeček při obdělávání vinohradu využíval hlavně koňskou sílu při orání a upravování, dále jen ruční nástroje jako motyku na okopávání plevele, nůžky na stříhání, srp na užínání. K postřikům pradědečkovi sloužil traktor s postřikovačem. Tento postřikovač byl v té době prý ve Velkých Pavlovicích velmi ojedinělý a měli jej jen v málo hospodářstvích. Byl výjimečný tím, že byl první mechanizací na postřik vinohradu. Do té doby se postřik prováděl tak, že někdo musel na zádech nést ruční malou konev na stříkání. Tento postřikovač byl nesen za traktorem, měl nádrž na 400 litrů postřiku a velké množství tenkých hadiček, na jejichž konci byla stříkací pistole. S touto stříkací pistolí chodil jeden člověk v řádku vinohradu a stříkal, druhý mu ty hadičky potahoval až do požadovaného místa, nebo na konec řádku. Pohon tohoto postřikovače byl čerpadlem z náhonu traktoru. Technika využívaná dnes. Můj otec, který dnes na vinohradu nejvíce pracuje, využívá k jeho obdělávání především malotraktor (to na práce místo koní), dále ale zůstal u tradičních ručních nástrojů na ostatní práce, jako jsou motyka, srp, nůžky. Starý postřikovač (ve své době moderní novinka) prý už před delší dobou dosloužil, a proto dnes otec na postřik vinohradu používá motorový postřikovač nesený na zádech. Kdo z rodiny ve vinohradě pracuje. Z rodiny na vinohradě pracuje nejvíce otec, ale podle potřeby a o víkendech mu pomáháme jak já, sestra, maminka i děda. Druhy prací ve vinohradě od jara do zimy. Když jsem rodičům pokládala tuto otázku, tak jsem si ani nemyslela, kolik opravdu těch prací na vinohradě za celý rok je. A že jich je dost, nechť na to trošku poodpoví fotogalerie Na počátku roku, kdy je v lednu a únoru velká zima je na vinohradě klid. Teda jenom táta chodí fotografovat

3 Po největších mrazech je otec už nedočkavý a na vinohradu provádí řez (stříhání), říká, že je to jeho nejoblíbenější práce, ke které nechce nikoho pustit. Brzy na jaře se provádí vázání tažňů k drátěnce, na tuto práci se těšíme i my holky, protože zima bývá dlouhá na vinohradě je první sluníčko krásně osvěžující. V dubnu se vinohrad probouzí a začíná krásně růst, dělají se první práce na půdě a první postřik proti škůdcům.

4 V květnu a poté i před prázdninami jsou na vinohradu práce hlavně s narůstajícími přírůstky, které se musí protrhávat a zastrkovat do drátěnky. O prázdninách je na vinohradě nejvíce práce. Vinohrad má největší přírůstky, tráva si s ním nezadá a každých 10 dní se musí dělat postřik. Ale táta říká, že o to úžasnější je na vinohrad v tomto období pohled. Co myslíte? Koncem prázdnin se hrozny začínají vybarvovat a všichni společně vyhlížíme to nejoblíbenější na vinohradě. VINOBRANÍ!

5 Tak a to je moje nejoblíbenější práce na vinohradě. Obvykle se na sběr setkáme celá rodina a když je krásné počasí, tak i ta práce jde sama od ruky. Po sbírání se těšíme všichni na malé posezení a výbornou svačinu od maminky v přírodě, což je tradiční a neodmyslitelný rituál u každého našeho vinobraní. Potom už vinohrad na čas zase osiří a práce se přesunou do sklepa