Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Lesnictví, 1. ročník. Lesnická botanika speciální. Semestrální práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Lesnictví, 1. ročník Lesnická botanika speciální Semestrální práce Charakteristika lesní oblasti na území města Tišnova Floristický soupis druhů Václav Štěpánek

2 Abstrakt Dub můžeme běžně najít zejména na kyselejších lehkých půdách. Vyskytuje se jednak monokulturně, ale také ve smíšených lesích s ostatními listnatými stromy mírného pásma. V mírně teplé klimatické oblasti v blízkosti města Tišnova byla vybrána lesní plocha o výměře 11,71 ha. Následně zde byla vykopána půdní sonda a byla provedena veškerá šetření potřebná k analyzování přítomné půdy. V zájmové oblasti byl zjištěn půdní typ kambizem rubifikovaná. Tato práce navazuje na zmíněné pedologické průzkumy, ale klade důraz především na pohled botanický. V úvodní části popisuji oblast z hlediska základních charakteristik, následně se zabývám terénním i laboratorním zkoumáním, kde jsou prezentovány informace zjištěné z průzkumu půdní sondy, půdních vzorků a především údaje fytocenologické a typologické. V závěru jsou všechny zjištěné údaje uvedeny do vzájemných souvislostí. Klíčová slova: Botanika, floristický soupis, doubrava, kambizem Abstract Oak we normally find especially on light acidic soils. It Appears partly in monoculture, but also in mixed forests with other leafy trees of temperate zone. In moderately warm climatic region near the town of Tišnov, forest land area of hectares was chosen. Consequently, there has been excavated soil probe and all necessary investigations were carried out to analyze the present soil. In the area of interest, the soil type of cambisol rubified was identified. This work follow the mentioned soil researches, but puts emphasis on the botanical view. The introduction describes the area by main characteristics, then I follow up field and laboratory exploration, where are presented information identified from the probe, soil samples and especially data phytocenological and typological. In the end, all the findings are put into the context. Key words: Botany, floristic inventory, oak forest, cambisol

3 Obsah 1. Úvod Materiál Lokalizace Klimatické podmínky Geologické poměry Půdní poměry Typologické a fytocenologické poměry Topografie Seznam nalezených druhů Druhy nalezené ve čtverci 20 x 20 m Druhy nalezené v monokultuře Pinus sylvestris Druhy nalezené v monokultuře smrku Druhy nalezené ve smíšeném lese s převahou listnáčů Celkový soupis nalezených druhů Vyhodnocení zastoupení druhů zvláště chráněných dle vyhlášky 395/92, druhů Červeného seznamu a druhů v ČR nepůvodních Výsledky terénního šetření a laboratorních rozborů půdy Terénní šetření Laboratorní rozbory půdy Závěr Seznam použité literatury Tištěné zdroje Elektronické zdroje

4 Seznam tabulek Tabulka 1 - Průměrné měsíční a roční úhrny srážek (v mm) Tabulka 2 Charakteristika půdního tělesa (popis půdní sondy) Tabulka 3 Fyzikální vlastnosti půdy Tabulka 4 Fyzikálně chemické vlastnosti půdy Tabulka 5 Biochemické vlastnosti Seznam obrázků Obrázek č. 1- Typologická mapa s vyznačením zájmové oblasti Obrázek č. 2- Letecká mapa s vyznačením místa výkopu sondy Obrázek č. 3- Geologická mapa podloží zájmové oblasti Obrázek č. 4- Letecká mapa s vyznačením zájmové oblasti Obrázek č. 5- Půdní sonda se zvýrazněním horizontů Obrázek č. 6- Okolí půdní sondy 3

5 1. Úvod Půda je dynamický přírodní útvar, tvořený minerálním a organickým materiálem, obsahuje také živé organismy, které se podílejí na rozkladu organických zbytků a tím na tvorbě půdy. Vzniká a vyvíjí se z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zmíněných organických pozůstatků působením půdotvorných faktorů, umožňuje tak život rostlinám i živočichům na půdu vázaným (Šimek, 2003). Půda má velký vliv na výskyt a vývoj rostlin v dané oblasti. V této práci bych se chtěl věnovat zejména popisu flóry ve mnou vybrané oblasti v návaznosti na již proběhlá pedologická šetření. Vybral jsem si lesní porost na kopci Klucanina (415 m. n. m.) o celkové rozloze 11,71 ha (Obr. 4 Letecká mapa s vyznačením zájmové oblasti), který se nachází v blízkosti města Tišnova, kde žiji. Oblast zájmu jsem zvolil na jižním až jihovýchodním svahu, tuto část tvoří načervenalé permské pískovce, slepence a arkózy, svědčící o příslušnosti jižní části hory k Boskovické brázdě (Doležel et al., 2013). Dle zjištěných informací by se na dané lokalitě měl vyskytovat půdní typ kambizem (Obr. 3 Geologická mapa podloží zájmové oblasti), ten byl také potvrzen a upřesněn na subtyp kambizem rubifikovaná. Ve vybraném území provedu floristický soupis druhů, jak celkový, tak pro vybrané území 20 x 20 metrů v nejbližším okolí půdní sondy. 4

6 2. Materiál V této části seminární práce se pokusím za použití zdrojů knižních a internetových popsat území, na kterém provádím botanický průzkum. Zejména se zaměřím na poměry geologické, pedologické, klimatické, typologické, fytocenologické, a také na topografii zájmové oblasti Lokalizace Zájmová oblast se nachází v blízkosti města Tišnova, asi 2 km JV od náměstí. Cesta k ní vede lesními cestami, které jsou dostatečně široké, slouží k těžebním účelům, ale i jako vycházkové trasy pro místní obyvatele. Náleží do majetku města Tišnova, začleněna je do LHC - Lesy města Tišnova, územně se nachází v lesní oblasti 33 - Předhoří Českomoravské vrchoviny, (URL [1]). Oblast je umístěna 400 metrů jižně od výškového bodu kopce Klucanina. Přesné zeměpisné souřadnice půdní sondy jsou severní šířky a východní délky, nadmořská výška výkopu je 380 m. n. m. (URL [2]). Celková rozloha zájmové oblasti, vybrané i s ohledem na zkoumání botanické, činí 11,71 ha (URL [3]). Dle geomorfologického členění můžeme Tišnov zařadit do soustavy Česko - moravské, podsoustavy Brněnská vrchovina, celku Boskovická brázda, podcelku Oslavanská brázda a okrsku Tišnovská kotlina (Demek et al., 2006) Klimatické podmínky Tišnov leží SZ od Brna, nachází se na rozhraní mírně teplé klimatické oblasti MT11 a mírně teplé oblasti MT7. Oblast MT11 lze v místních podmínkách považovat za konec extrémní jižní Moravy, je charakteristická dlouhým, suchým a teplým létem a krátkou zimou s nedlouhým trváním sněhové pokrývky. Kdežto MT7 lze chápat jako zásah chladnější Českomoravské vrchoviny. Tímto stykem dvou klimatických oblastí vzniká specifické klima, které je umocněno polohou města na dně kotliny, kde se poměrně často vytváří teplotní inverze. Avšak zájmová oblast se nachází na jihovýchodním okraji města, a tudíž jí můžeme přiřadit vlivy spíše teplejší oblasti MT11. Průměrná roční teplota vzduchu je 8,1 C, obvykle se však pohybuje v rozmezí 7-8,5 C. Průměrné maximum v lednu, nejchladnějším měsíci roku, je 7,0 C, v červenci, nejteplejším měsíci, je 31,4 C. Průměrné minimum v lednu je - 16,9 C, v červenci potom 6,5 C. Průměrně se zde vyskytuje 44,9 letních dnů a mrazových dnů lze v průměru čekat 111,6. Tišnov má průměrně zhruba 53 dnů se sněhovou pokrývkou, což ovšem skutečnosti posledních let neodpovídá. Jedním z pro pedologii nejdůležitějších meteorologických jevů je déšť a úhrn srážek jako takový. Pokud jde o průměrný roční srážkový úhrn, v Tišnově spadne ročně průměrně 579 mm atmosférických srážek. Pro lepší zobrazení přikládám následující údaje zpracované v tabulce, (Tab. 1: Průměrné měsíční a roční úhrny srážek). Z hodnot průměrných měsíčních srážkových úhrnů je patrný roční chod atmosférických srážek. Pro porovnání jsou zde uvedeny i hodnoty nejsušší (Libědice) a nejvlhčí (Bílý potok- U studánky) stanice v České republice. Z tabulky vyplývá, že v Tišnově spadne nejméně srážek v únoru, pouhých 27 mm, v dalších měsících množství srážek stoupá až k maximu v červenci, 80 mm (Doležel et al., 2013; Fic, Zacpal, 1999). 5

7 Tabulka 1 - Průměrné měsíční a roční úhrny srážek (v mm) Stanice Měsíce Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Tišnov Bílý potok Libědice Geologické poměry Tišnovsko má velice pestrou geologickou stavbu. Stýká se zde hned několik geologických jednotek: strážecké moldanubikum, svratecké krystalinikum, moravikum, brněnský masiv a Boskovická brázda. Geologickou stavbu komplikují četné zlomy. Mladší platformní pokryvy jsou zastoupeny mořskými miocenními usazeninami (písky, štěrky, jíly) v Brněnské a Tišnovské kotlině a v přilehlých depresích (Fic, Zacpal, 1999) Tišnov bývá obrazně označován brána Českomoravské vrchoviny, což je z hlediska jeho pozice v široké kotlině opodstatněné. Podíváme-li se z Čebínky, významného vrchu jihovýchodně od Tišnova, vidíme široký profil Tišnovské kotliny na pozadí právě Českomoravské vrchoviny, který skutečně bránu připomíná. Tišnovská kotlina je součástí geomorfologického podcelku Oslavanská brázda a geomorfologického celku Boskovická brázda. Ta náleží k podsoustavě Brněnské vrchoviny, a ta zase, podobně jako všechny okolní jednotky, k rozsáhlé Česko - moravské soustavě, ta se rozkládá v celé střední části České republiky. Tišnovská kotlina je obklopena vyšším reliéfem vrchovin, náležejících jednak ke geomorfologické podsoustavě Českomoravské vrchoviny a jejím dílčím podjednotkám, geomorfologickým celkům Křižanovské vrchovině na západě a Hornosvratecké vrchovině na severu a severovýchodě, jednak podsoustavě Brněnské vrchoviny na jihu. Boskovická brázda je sníženina protáhlého tvaru, jejíž součástí je, jak už bylo zmíněno, i Tišnovská kotlina. Náleží k nejvýznamnějším příkopovým propadlinám Českého masivu. Dnešní geomorfologicky dobře patrná sníženina s nápadnými svahy se často nekryje s boskovickou brázdou ve smyslu geologickém, která byla většinou širší a dnes přechází do okolního, krystalickými horninami budovaného povrchu zcela nenápadně a pozvolně. Je to způsobeno tím, že v třetihorách, či ještě dříve, byl povrch této sníženiny zarovnán působením erozně denudačních činitelů do jedné úrovně se svým okolím a potom koncem třetihor znovu obnoven poklesy, sice podle zlomů paralelních se starými, ale aktivovaných vlivem vrásnění Alp a Karpat. Tišnovská kotlina je vhloubený útvar protáhlého tvaru v severovýchodní části Oslavanské brázdy, jeho osa má směr severozápad jihovýchod, který je téměř kolmý ke směru ostatní Boskovické brázdy. Odlišností od Boskovické brázdy má však více. Dno kotliny nebudují 6

8 pouze permské usazeniny, ale i horniny mladší a jiného původu. Načervenalý perm se nachází pouze v jihovýchodní části (Doležel et al., 2013). Největší část regionu je tvořena horninami svratecké klenby moravika. Svratecká klenba se dělí na spodní autochtonní jednotku a příkrovovou jednotku. Autochtonní jednotku tvoří předdevonské krystalinikum a devonský obal. Ve vývoji Květnice, druhého tišnovského kopce, který leží proti Klucanině, a známé, přírodně velmi bohaté lokalitě, převládají různé typy vápenců. V příkrovové jednotce se od podloží do nadloží objevují skupiny Bílého potoka, skupina bítešská a skupina olešnická, ty obsahují fylity, svory, kvarcity, žuly, metabazity, ruly, amfibolity a vzácněji i karbonátové horniny (Fic, Zacpal, 1999). Klucanina, na níž leží oblast zájmu této práce, má podobně jako většina okolních vrchů východní úpatí výše než západní, nejvyšší bod se nachází v nadmořské výšce 415 metrů nad mořem. V půdorysu má tvar nepravidelného čtyřúhelníku protáhlého tvaru, spadajícího na jihovýchodě strmě do údolí potoka Lubě. Na nižším zaobleném vrcholu se nachází rozhledna, v okolí níž si lze i na povrchu povšimnout rozdílné skladby půdy oproti mnou zkoumané oblasti. Snadno si lze všimnout úlomků lesklého svoru, které dokládají, že severní část hory budují krystalické horniny. Tu jižní, jak už bylo zmíněno, tvoří především načervenalé permské pískovce, svědčící o příslušnosti k Boskovické brázdě. Tuto část hory rozčleňuje rozvětvený stržový systém neobvyklé mohutnosti. Soustava strží s hloubkou roklí až 11 metrů má jeden hlavní řád, který po trase do údolí přijímá řadu bočních ramen. Tyto boční větve nedosahují hloubky strže hlavní, a často končí 1 2 m nad jejím dnem. Ve spodní části přechází hlavní strž v úvozovou cestu a k dalšímu růstu roklí již nedochází. Tyto oblasti jsou pokryté vzrostlým bukovým porostem, který však vlivem eroze, především vodní, a silného větru z velké části podléhá vývratům. Jihozápadní úpatí kopce je kryto až 15 m mocným pokryvem čtvrtohorních spraší. Spraš je prachová zemina eolického původu, uložená větrem v chladných fázích ledových dob pleistocénu, je mimo jiné silně náchylná k erozi tekoucí vodou. Můžeme se proto domnívat, že počátek stržového systému na tomto kopci vznikl nejprve ve spraších při jižním úpatí hory, odkud se po odlesnění svahů ve středověku počal šířit výše (Doležel et al., 2013). Jak už bylo řečeno, matečnou horninou v mé zájmové oblasti jsou permské pískovce, které mají charakteristickou načervenalou barvu, která je následně vidět i na barvě půdy, zčásti se zde vyskytují i slepence a brekcie (Obr. 3 Geologická mapa podloží zájmové oblasti). Na Klucanině lze proto velmi snadno odlišit části budované těmito sedimenty a ty, budované horninami krystalickými. S načervenalými pískovci se lze setkat nejen v místě usazení či přesunu, ale i po celém městě Tišnově, dříve byly využívány jako kameny stavební či obkladové. Nalézt je můžeme v celé řadě starých tišnovských staveb. Zřetelně jsou vidět na opěrných pilířích místního kostela sv. Václava z 15. století i na obložení panských domů v okolí náměstí Půdní poměry Díky velmi pestrému geologickému podloží a rozdílným podmínkám v Tišnovské kotlině i na samotné Klucanině, lze očekávat stejně tak variabilní výskyt typů půd. Nenalezl jsem však žádnou literaturu, která by se zabývala výskytem půdních typů na Tišnovsku, tak lze vycházet pouze z pedologických map a mnou provedených pedologických šetření. 7

9 Informace obsažené v pedologických mapách lze ovšem brát pouze jako orientační a přesné určení půdního typu je možné jen po pedologickém výzkumu dané oblasti. V údolních částech Tišnovské kotliny se lze setkat s fluvisoly, důvodem jejich výskytu je tok řeky Svratky a celkem pravidelné záplavy dosti rozsáhlých území kolem ní. Na permských sedimentech okolních vrchů se vyskytují především různé subtypy a variety kambizemě. Blíže do údolí se vyskytují Luvisoly, nejvíce hnědozemě a luvizemě. Řídce se vyskytují vápencové kopce s vytvořenými rendzinami [URL (4)]. V zájmové oblasti byl zjištěn po důkladných pedologických šetřeních půdní typ kambizem rubifikovaná, což je půda zrnitostně lehčí, značně kyselá a silně vododržná, která se vyvíjí na substrátech podobných tomu přítomnému, tedy na pískovcích či arkózách 2.5. Typologické a fytocenologické poměry Klucanina s rozmezím nadmořské výšky m. n. m. náleží do 1. dubového, 2. bukodubového a 3. dubobukového vegetačního stupně, v hlubokých stržích pak můžeme v menší míře nalézt i 4. bukový vegetační stupeň (URL [1]). V zájmové oblasti se dle lesnické typologie vyskytují tyto lesní typy 2S4 (svěží buková doubrava s bikou a lipnicí hajní), 2C2 (vysýchavá buková doubrava lipnicová), 2S6 (svěží buková doubrava ochuzená), z části pak 2A2 (javorobuková doubrava strdivková, 2K4 (kyselá buková doubrava kostřavová) a 3H5 (hlinitá dubová bučina). Půdní sonda je umístěna v 2S4, což je patrné z mapy letecké a mapy typologické. Tyto mapy jsou přílohou mé semestrální práce (Obr. 1 Typologická mapa s vyznačením zájmové oblasti, Obr. 2 Letecká mapa s vyznačením místa výkopu sondy). Jedná se zde tedy zejména o středně bohaté svěží stanoviště a stanoviště živné vysýchavé. V podloží se vyskytují již zmíněné permské pískovce, částečně slepence a brekcie (Obr. 3 Geologická mapa s vyznačením zájmové oblasti), tyto horniny indikují půdy zrnitostně lehčí, avšak s ne zcela dobrým vodním režimem (voda se rychle vsakuje, může odnášet humusové látky, půda snadno vysychá) a s přihlédnutím na expozici svahu zde mohou nastat potíže s nedostatkem vody. Toto však není případ půdy vyskytující se v zájmové oblasti, jak potvrdí následující laboratorní analýzy. Ve sledované oblasti mezi dřevinami dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris L.), která zaujímá asi 60% plochy, vyskytuje se ve směsi s dubem, ale i monokulturně, v místě výkopu sondy i dále se hojně vyskytuje s asi 20% zastoupením dub zimní (Quercus petraea Matt.), který je zde přirozenou dřevinou. Dále zde můžeme nalézt i nemalý podíl asi 10% lípy velkolisté (Tilia platyphyllos Scop.), ta se zde v hojné míře vyskytuje i v podrostu, protože dobře snáší zastínění a v místě výskytu je i dostatek vody. Vyskytuje se zde i asi 5% podíl smrku ztepilého (Picea abies L.). Mezi další přimísené dřeviny, jejichž zastoupení nepřesahuje 1%, patří buk lesní (Fagus sylvatica L.), habr obecný (Carpinus betulus L.), javor mléč (Acer platanoides L.) a javor klen (acer pseudoplatanus L.). V patře keřovém se zde vyskytuje teplomilný keř dřín jarní (Cornus mas L.). V okolí půdní sondy se vyskytují rozsáhlé porosty netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora DC.). Nalézt zde můžeme také trávy - válečku lesní (Brachypodium pinnatum L.) a lipnici hajní (Poa nemoralis). A také biku bělavou (Luzula luzuloides Lam.) z čeledi sítinovitých. V brzkém jaru se v zájmové oblasti vyskytovaly hojně sasanky hajní (Anemone nemorosa L.), jaterníky podléšky (Hepatica nobilis Schreber) a šťavele kyselé (Oxalis acetosella L.) (Eisenreich et al., 1999). V okolí lesních cest lze 8

10 nalézt v hojné míře ruderální druhy svízel přítula (Galium aparine L.), kakost smrdutý (Geranium robertianum L.), vlaštovičník větší (Chelidonium majus L.), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) či česnáček lékařský (Alliaria petiolata M. Mieb.). Literatura také udává výskyt těchto vzácných rostlin v zájmovém území či v jeho blízkém okolí lýkovec jedovatý (Daphne mezereum L.), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis Wenderoth), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis Reichenb.), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum L.), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus L.), Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium Mill.), hlístník hnízdák (Neottia nidus avis L.) a brambořík nachový (Cyclamen purpurascens Mill.) (Lacina, Štolfa, 1999). Výskyt těchto nádherných rostlin však nemohu potvrdit Topografie Zájmovou oblast jsem vybral a půdní sondu vykopal na jihovýchodním svahu kopce Klucanina asi 400 m od vrcholu. V těchto místech je však svah velmi mírný, sklon terénu je do 15%. Sonda se nachází asi 50 m od cesty, která vede po vrstevnici s kótou 370, v blízkosti lze nalézt dřevěné posezení a čerstvě znovuobjevenou tišnovskou šibenici v místě zvaném Na spravedlnosti. Terén od kóty 370 začíná prudce klesat až k výšce asi 250 m. n. m. V minulosti byly na úpatí kopce těženy spraše a sprašové hlíny, které byly ceněnou surovinou pro výrobu cihlářského zboží (cihly plné i duté, krytina na střechy, odvodňovací trubky) velmi dobré jakosti v nedalekých cihlárnách (Doležel et al., 2013). 9

11 3. Seznam nalezených druhů V zájmové oblasti, kterou jsem si vybral z důvodu její heterogenity rostlinné skladby a zajímavé červené půdy (tu jsem později charakterizoval jako kambizem rubifikovanou), jsem provedl floristický soupis rostlin. Jelikož se mi nepodařilo zajistit mapy porostní, uvádím soupis nalezených druhů podle mého vizuálního hodnocení oblasti, respektive dle převládajícího zastoupení hlavní dřeviny. Zaznamenávání nalezených druhů rostlin jsem prováděl také za pomocí škrtacího seznamu s předem připravenými názvy bylin. Zkoumání jednotlivých částí zájmové oblasti a nejbližšího okolí půdní sondy (20 x 20 m) jsem prováděl několikrát v časovém období od konce února do června. A to z toho důvodu aby bylo zachyceno co nejširší spektrum rostlin, včetně rychle mizícího jarního aspektu. Vzhledem k nedostatečným znalostem v poznávání rostlin jsem používal k řádnému určení literaturu přímo v terénu, následně i internet k ověření Druhy nalezené ve čtverci 20 x 20 m Ve středu tohoto pozemku byla vykopána pedologická sonda, odkud byly odebírány vzorky k určení vlastností této půdy, z tohoto důvodu je také nutné důkladně prozkoumat a znát pokryv čtverce. Les se zde vyskytuje smíšený s převahou listnáčů, jedná se o charakteristickou část celé oblasti zájmu. D dominantní R ojedinělý výskyt Dřeviny: Hlavní úroveň: Picea abies Pinus sylvestris Quercus petraea - D Tilia platyphyllos - D Keřové patro: Crataegus oxyacantha Fraxinus excelsior Quercus petraea - D Tilia platyphyllos Rubus idaeus Nálet do výšky 1,3 m: Rosa canina - R 10

12 Byliny: Agrostis capillaris Anemone nemorosa D Brachypodium sylvaticum - D Fragaria vesca Galium aparine Geranium robertianum D Hepatica nobilis Humulus lupulus R Impatiens parviflora D Luzula luzuloides Melica uniflora - D Mycelis muralis R Poa nemoralis D Urtica dioica D Viola reichenbachiana D Druhy nalezené v monokultuře Pinus sylvestris Jedná se o pěstované kulturní lesy. V této oblasti, na jižním až jihovýchodním svahu kopce a na zrnitostně lehčí půdě, která bývá náchylná k vysychání, se jedná o často vysazovaný druh. V mé zájmové oblasti se tyto monokultury vyskytují vcelku hojně. Dřeviny: Hlavní úroveň: Pinus sylvestris D Keřové patro: Rubus caesius Rubus idaeus Nálet do výšky 1,3 m: Quercus petraea Rosa canina Byliny: Agrostis capillaris Brachypodium sylvaticum Calamagrostis epigejos Dryopteris filix mas - R 11

13 Fragaria vesca Galium aparine Geranium robertianum Humulus lupulus Impatiens parviflora Scrophularia nodosa Mycelis muralis Urtica dioica Veronica officinalis Viola reichenbachiana Druhy nalezené v monokultuře smrku Monokultura smrku se v mé zájmové oblasti nachází ve velmi malé míře, jistě z důvodu nevhodného stanoviště, které smrku vůbec nenapomáhá při bojích se škůdci. Tento porost je velmi chudý zejména na bylinné a keřové patro, jednak z důvodu kyselého opadu a nedostatečné průchodnosti slunečních paprsků. Dřeviny: Hlavní úroveň: Picea abies D Keřové patro: nezaznamenáno Nálet do výšky 1,3 m: nezaznamenáno Byliny: Geranium robertianum Impatiens parviflora - D Druhy nalezené ve smíšeném lese s převahou listnáčů Jedná se o pozůstatky původní dřevinné skladby v oblasti, sestávající se z dubu zimního, která byla doplněna především výsadbou dubů, borovic, javorů, ale také lip. Z mého pohledu se jedná o les lahodící oku, a to zejména velmi vysokou biodiverzitou, jak z pohledu rostlinného, tak živočišného. V mé zájmové oblasti se jedná o převažující porost, který je téměř shodný s porostem ve čtverci 20 x 20 m. Dřeviny: Hlavní úroveň: Acer platanoides - D Acer pseudoplatanus 12

14 Larix decidua Picea abies Pinus sylvestris - D Quercus petraea - D Tilia platyphyllos - D Keřové patro: Cornus mas Fraxinus excelsior Crataegus oxyacantha Rubus caesius Rubus idaeus Nálet do výšky 1,3 m: Quercus petraea Rosa canina Tilia platyphyllos Byliny: Achillea illefolium Agrostis capillaris Anemone nemorosa D Astragalus glycyphyllos Brachypodium sylvaticum - D Calamagrostis epigejos Dentaria bulbifera Digitalis grandiflora Fragaria vesca Galium aparine Geranium robertianum D Hepatica nobilis Hieracium murorum Humulus lupulus R Hylotelephium maximum - R 13

15 Chelidonium majus Impatiens parviflora D Luzula luzuloides Lysimachia nummularia Melica uniflora Mycelis muralis R Plantago major Poa nemoralis D Rumex obtusifolius Scrophularia nodosa Solidago virgaurea Taraxacum officinale Urtica dioica Veronica officinalis Viola reichenbachiana D Celkový soupis nalezených druhů Zde uvádím celkový soupis všech nalezených druhů rostlin. Acer platanoides Acer pseudoplatanus Achillea illefolium Agrostis capillaris Anemone nemorosa Astragalus glycyphyllos Brachypodium sylvaticum Calamagrostis epigejos Cornus mas Crataegus oxyacantha Dentaria bulbifera 14

16 Digitalis grandiflora Dryopteris filix - mas Fragaria vesca Fraxinus excelsior Galium aparine Geranium robertianum Hepatica nobilis Hieracium murorum Humulus lupulus Hylotelephium maximum Chelidonium majus Impatiens parviflora Larix decidua Luzula luzuloides Lysimachia nummularia Melica uniflora Mycelis muralis Picea abies Pinus sylvestris Plantago major Poa nemoralis Quercus petraea Rosa canina Rubus caesius Rubus idaeus Rumex obtusifolius Scrophularia nodosa Solidago virgaurea Taraxacum officinale 15

17 Tilia platyphyllos Urtica dioica Veronica officinalis Viola reichenbachiana 4. Vyhodnocení zastoupení druhů zvláště chráněných dle vyhlášky 395/92, druhů Červeného seznamu a druhů v ČR nepůvodních Druhem zařazeným do červeného seznamu a vyskytujícím se v mnou vybrané zájmové oblasti je dřín jarní (Cornus mas), který řadí mezi druhy vyžadující pozornost blízké ohrožení (URL [7]). Také vyhláška ministerstva životního prostředí č. 395 z roku 1992 zmiňuje dřín jarní (Cornus mas) a řadí ho do kategorie ohrožených druhů (URL [6]). Mezi druhy v České republice nepůvodní řadí Pyšek vyskytující se netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora) (URL [5]). 16

18 5. Výsledky terénního šetření a laboratorních rozborů půdy V této kapitole uvedu informace zjištěné pedologickým průzkumem zkoumané zájmové oblasti, a to jak nabyté v terénu - půdní sonda, tak získané laboratorními postupy v univerzitní laboratoři na ústavu pedologie a geologie z odebraných půdních vzorků Terénní šetření Nyní se budu zabývat vlastnostmi půdy zjištěnými z výkopu půdní sondy na zkusné ploše v zájmové oblasti. Půdní sondu jsem vykopal na jihovýchodním svahu kopce Klucanina na úpatí stráně, tudíž sklonitost terénu je zde do 15% a jedná se o mírný svah. Nejbližší okolí výkopu je rovinaté povahy, směrem na sever od sondy se terén mírně zvedá. Naopak jižnější část zájmové oblasti začíná vcelku prudce klesat a objevují se i menší strže. Sondu jsem vykopal do hloubky asi 110 cm, dále se vyskytoval půdotvorný horizont C tvořený již většími bloky pískovce a matečná hornina R, tedy pískovec. Šířka půdní sondy byla 80 cm, abych mohl snáze popisovat jednotlivé horizonty. Při výskytu skeletu jsem se snažil jej neodstraňovat a netvořit tak po něm v čele nepřirozené důlky aby byla zachována původní skeletnatost. Níže přidávám fotografii půdní sondy se zvýrazněním jednotlivých horizontů i hloubky sondy, která byla špatně patrná z přiloženého metru z důvodu odlesku slunečních paprsků. (Obr. 5- Půdní sonda se zvýrazněním horizontů). Výsledky z této činnosti jsou souhrnně uvedeny v následující tabulce [Tabulka 2 Charakteristika půdního tělesa (popis půdní sondy) ]. 17

19 Tabulka 2 Charakteristika půdního tělesa (popis půdní sondy) Datum: Reliéf terénu: úpatí mírného svahu, téměř rovinatý Expozice: jihovýchod Půdní jednotka: kambizem rubifikovaná Humusová forma: mul Sekvence horizontů: O - Ah - Br - Br/C - C Celková hloubka: 110 cm Fyziologická hloubka: 110 cm Genetická hloubka: 80 cm Půdotvorný substrát: permské pískovce Inklinace: do 15% L: 3 cm,dubový opad F: 2 cm, částečně rozložený dubový opad, černá barva H: nevyskytuje se Horizont: Ah Horní hranice/ přechod: 4 cm, téměř rovnoměrný Barva: hnědočerná Dolní hranice/ přechod: cm, vlnitý Textura: hlinito - písčitá Konzistence: velmi kyprá Vlhkost: mírně vlhká Skeletnatost: slabě skeletnatý, hrubý písek Edafon: - Prokořenění: silné, zejména kořeny do 2 mm Struktura: málo pevná, drobtovitá (2-5 mm) Horizont: Br Horní hranice/ přechod: 15 cm, vlnitý Barva: hnědá Dolní hranice/ přechod: 70 cm, vlnitý Textura: hlinito - písčitá Konzistence: mírně ulehlá Vlhkost: středně vlhká Skeletnatost: slabě skeletnatý, drobný štěrk Struktura: pevná, drobtovitá (středn Prokořenění: střední, nad 2 mm Edafon: - Horizont: Br/C Horní hranice/ přechod: 70 cm, vlnitý Barva: hnědá Dolní hranice/ přechod: 90 cm, vlnitý Textura: - Konzistence: - Vlhkost: - Skeletnatost: silně skeletnatý, hrubý štěrk a kameny Struktura: - Prokořenění: slabé Edafon: - Horizont: C Horní hranice/ přechod: 90 cm, vlnitý Barva: hnědá Dolní hranice/ přechod: 110 cm, vlnitý Textura: - Konzistence: - Vlhkost: - Skeletnatost: silně skeletnatý, kameny,balvany Struktura: - Prokořenění: slabé Edafon: - 18

20 5. 2. Laboratorní rozbory půdy Cílem laboratorních analýz bylo zjištění fyzikálních, fyzikálně chemických a biologických vlastností půdy ve vybraném zájmovém území. Tyto analýzy byly prováděny v univerzitní laboratoři v rámci cvičení z předmětu lesnická pedologie. Mají velký vliv na celkové vlastnosti půdy, a tedy zásadně ovlivňují vyskytující se rostliny. Půdu nacházející se v zájmové oblasti lze charakterizovat dle fyzikálních vlastností jako lehkou, hlinito písčitou. Měrná hmotnost stanovená pyknometricky vyšla 2,578 g.cm -3. Objemová hmotnost se rovná 1,22 g.cm -3, což odpovídá optimálnímu rozmezí pro lesní půdy (pokud by se jednalo o půdu více písčitou, hodnota by se mohla vyšplhat až na 1,8 g.cm -3 ) a objemová hmotnost redukovaná je 0,98 g.cm -3. Maximální kapilární vodní kapacita vychází 31,2 %, tudíž zkoumaný horizont můžeme charakterizovat jako silně vododržný, spočítaná hodnota se nachází v optimu pro lesní půdy, do jisté míry zde platí čím vyšší, tím lepší, pokud by ale hodnota byla extrémně vyšší, jednalo by se o půdu s nejnižší bonitou. Hodnota maximální vodní kapacity je 43,5 % a polní vodní kapacity 35,7 %. Následující výsledky analýz se silně dotýkají vodního režimu půd a patří jim velmi důležité místo při jejich charakteristice. Pórovitost vyšla téměř 62 %, můžeme tedy říci, že se jedná o půdu s vysokou pórovitostí, což při zkoumání horizontu A, který obsahuje i nezanedbatelné množství humusových látek, odpovídá. Takto vysoká hodnota pórovitosti může být také přičtena typu půdy, kambizemě mívají malé agregáty, mezi kterými je dostatek volného prostoru pro humusové látky, vodu a chemické reakce. Provzdušněnost je 50 %, minimální vzdušná kapacita pak 30,78 %, horizont lze označit za silně provzdušněný. Objemovou vlhkost jsem spočítal 11,95 % a hmotnostní vlhkost 12,2 %, jedná se o horizont vlhký. Obsah sušiny ve vzorku vyšel 87,8 %. Při žíhání vzorku v tyglíku v muflovací peci bylo spáleno 1,55 % hmotnosti, to odpovídá horizontu slabě humóznímu. Z hlediska půdní reakce se jedná o půdu silně kyselou. Půdní reakce aktivní ph/h2o vyšla 4,2 a půdní reakce potenciální výměnná ph/kcl vyšla 3,71. Takto nízké hodnoty mohou být způsobeny blízkostí porostů borovic a smrků, které produkují velmi kyselý opad, a ten pak může ovlivňovat ph půdy i ve vymezené ploše 20 x 20 m, kyselé látky sem mohou být také zanášeny pomocí vody po mírném svahu. Maximální sorpční kapacitu výměnných bazí můžeme označit za střední, s hodnotou 142,2 mmol.kg -1. Z hlediska okamžitého obsahu výměnných bazických kationů se jedná o horizont střední, z výpočtu vyšla hodnota 94,7 mmol.kg -1. Hydrolytická acidita byla zjištěna 47,52 mmol.kg -1. Stupeň nasycenosti sorpčního komplexu je 66,6 %, tuto lesní půdu můžeme tedy označit za nasycenou, tzv. eubazickou. Nakonec bych chtěl zhodnotit biologickou aktivitu půdy. Aktivita půdní katalázy byla střední, pomocí Jankova vápnoměru byla změřena hodnota vyprodukovaného kyslíku 15 ml na 5 g za 15 minut. Při pokusu o zjištění výskytu půdních celuláz nebyl prokázán výskyt žádný. Filtrační papírky představující běžně se v lese nalézající buňky celulózy nebyly ani dotčeny účinky enzymů. Můžeme tedy říct, že půda nemá žádné celulázy, jelikož nenastala žádná aktivita. Výsledek je to ovšem pouze orientační, a to z toho důvodu, že mohlo vlivem nedostatečné závlahy vzorku dojít ke zničení či utlumení enzymů a jejich neprojevení. Níže uvádím přehledné tabulky obsahující zjištěné hodnoty z analýz. 19

21 Tabulka 3 Fyzikální vlastnosti půdy Vlastnost Zjištěná hodnota Měrná hmotnost 2,578 g/cm 3 Objemová hmotnost 1,22 g/cm 3 Objemová hmotnost redukovaná 0,98 g/cm 3 Maximální kapilární vodní kapacita 31,2% Maximální vodní kapacita 43,5% Polní vodní kapacita 35,7% Pórovitost 62% Provzdušněnost 50% Minimální vzdušná kapacita 30,78% Objemová vlhkost 11,95% Hmotnostní vlhkost 12,2% Obsah sušiny 87,8% Tabulka 4 Fyzikálně chemické vlastnosti půdy Vlastnost Zjištěná hodnota Půdní reakce aktivní 4,2 Půdní reakce potencionální 3,71 Maximální sorpční kapacita výměnných bazí 142,2 mmol/kg Okamžitý obsah bazických výměnných kationů 94,7 mmol/kg Hydrolytická acidita 47,52 mmol/kg Stupeň nasycenosti sorpčního komplexu 66,6% Tabulka 5 Biochemické vlastnosti půdy Vlastnost Aktivita půdní katalázy Aktivita půdní celulázy Zjištěná hodnota 15 ml O2/5g bez aktivity 20

22 6. Závěr Při pohledu do geologických map, jsem zjistil pískovcové podloží, mohl jsem tedy očekávat zrnitostně lehčí půdy. To mi potvrdil výkop půdní sondy a následné analýzy, zde především určení textury půdy (půdního druhu). Z pedologických map vyplýval v dané lokalitě výskyt kambizemě, ta se vyskytuje v České republice velmi hojně na různém geologickém podloží, především pod listnatými lesy. Já jsem její výskyt potvrdil a určil jsem půdu jako Kambizem rubifikovanou, z důvodu rubifikace půdních horizontů. Rubifikace je půdotvorný proces, kdy půdy získávají červenavé zbarvení. Půdu, kterou jsem zde objevil lze z hlediska obsahu humusových látek označit za slabě humózní a dle půdní reakce také za velmi kyselou. Podle slabé mocnosti nadložního humusu a téměř jednotné barvy čela sondy soudím, že humusové látky jsou rovnoměrně distribuovány půdou a využívány kořeny bylin i dřevin, nejsou zde vidět žádné horizonty ochuzené a obohacené, a jedná se tak o celkem příznivé podmínky pro danou dřevinu. Tou je dub zimní (Quercus petraea Matt.), který se ve vymezené ploše kolem půdní sondy vyskytuje nejhojněji. Dub zimní je dobré pěstovat právě na takových stanovištích. Rostlinné zastoupení odpovídá právě zmíněným podmínkám na zrnitostně lehčích půdách ve zbytcích původních doubrav. Bylinné patro se při zběžném pohledu nezdá nikterak bohaté, což ovšem skutečnosti neodpovídá. Při bližším průzkumu zde nacházíme dominující druhy z čeledi Poaceae ( Brachypodium sylvaticum, Poa nemoralis a Melica uniflora), které se vyskytují právě v lesích s převahou listnáčů s mírným zastíněním. Ve stinných humóznějších částech dominuje nepůvodní Impatiens parviflora spolu s Geranium robertianum. Dále se zde nachází řada druhů, které svým vzrůstem nekonkurují travám, a proto je snadné je přehlédnout (např. Veronica officinalis, Mycelis muralis). Určitě je zajímavé, jak se ve čtverci 20 x 20 m vyvíjel růst rostlin, i přes mohutnou jarní převahu Impatiens parviflora. Nyní je zde biodiverzita na vysoké úrovni, jak lze vidět i z floristického soupisu. Myslím si, že vodní režim lze dle hydrofyzikálních analýz charakterizovat jako vyrovnaný. Z hlediska maximální kapilární vodní kapacity se jedná o horizont silně vododržný, avšak leží v optimu, a tak vododržnost zde není na úkor bonity. Myslím si, že daná lokalita je narušena nepřirozeným výskytem monokultur borovice lesní (Pinus sylvestris L.), které nahradily cenné lesy tvořené listnáči výše uvedenými s převahou dubu zimního (Quercus petraea Matt.). Z hlediska ekonomického je jistě rentabilnější pěstování borovice, avšak biodiverzita dubových porostů je mnohonásobně vyšší. Proto nelze než doporučit podsadbu dubu pod vzrostlé borovice a do budoucna změnu skladby sadebního materiálu. Nyní bych chtěl napsat krátké zhodnocení celého tohoto úkolu, od prozkoumávání půdy přes floristická pátrání a soupis druhů až po napsání semestrální práce. Při hledání podkladů jsem zjistil mnoho zajímavých věcí o místě mého bydliště i místě mých častých výletů do lesa. Práce při vyhledávání a poznávání rostlin byla zajímavá, i když časově i fyzicky dosti náročná. Spolu se zkoumáním pedologickým mi ale umožnila nahlédnout do složitosti vazeb ekosystému na půdu a snad i část těchto složitých vztahů pochopit. Samotné psaní semestrální práce a s tím spojené požadavky určitě nepřijdou vniveč a budou se hodit v dalším studiu. 21

23 7. Seznam použité literatury Tištěné zdroje Elektronické zdroje Demek, J. et al. (2006): Hory a nížiny zeměpisný lexikon ČR. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 582 s., ISBN Doležel, J. et al. (2013): Tišnov příroda dějiny památky - lidé. Tišnov: Město Tišnov, 628 s., ISBN Eisenreich, W. et al. (1999): Turistický průvodce přírodou do kapsy. Bratislava: Príroda a. s., 400 s., ISBN Fic, K., Zacpal, J. (1999): Tišnovsko Vlastivěda kraje od Pernštejna k Veveří. Tišnov: Bethania, 255 s., ISBN Lacina, J., Štolfa, V. (1999): Květnice a příroda Tišnovska. Tišnov: Sursum, 205 s., ISBN Němeček, J. et al. (2011): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Praha: ČZU, 94 s., ISBN Šimek, M. (2003): Základy nauky o půdě 1-neživé složky půdy. České Budějovice: Jihočeská univerzita - biologická fakulta, 131 s., ISBN [1]Veřejný mapový portál ( &mrp={%22c%22%3A22%2C%22tt%22%3A3}) [cit ] [2]Internetové stránky města Tišnova ( [cit ] [3]Veřejný mapový portál ÚHUL, Brandýs nad Labem ( [cit ] [4]Veřejný mapový portál Národní geoportál ( pudni_typy50/mapserver/wmsserver) [cit ] [5] Seznam druhů v ČR nepůvodních [cit ] 22

24 [6] Vyhláška ministerstva životního prostředí č [cit ] [7] Červený seznam cévnatých rostlin - ohrožené druhy (Vít Grulich 2012) [cit ] 23

25 Seznam příloh Příloha č. 1: Obrázek č. 1- Typologická mapa s vyznačením zájmové oblasti Příloha č. 2: Obrázek č. 2- Letecká mapa s vyznačením místa výkopu sondy Příloha č. 3: Obrázek č. 3- Geologická mapa podloží zájmové oblasti Příloha č. 4: Obrázek č. 4- Letecká mapa s vyznačením zájmové oblasti Příloha č. 5: Obrázek č. 5- Půdní sonda se zvýrazněním horizontů Příloha č. 6: Obrázek č. 6- Okolí půdní sondy

26 Obrázek č. 1- Typologická mapa s vyznačením zájmové oblasti Obrázek č. 2 - Letecká mapa s vyznačením místa výkopu sondy

27 Obrázek č. 3 - Geologická mapa podloží zájmové oblasti Obrázek č. 4 - Letecká mapa s vyznačením zájmové oblasti

28 Obrázek č. 5- Půdní sonda se zvýrazněním horizontů, autor: Václav Štěpánek

29 Obrázek č. 6- Okolí půdní sondy, autor: Václav Štěpánek