ZÁSADY KONSTRUKČNÍ BEZPEČNOSTI, HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI A POUŽITELNOSTI GENERÁTORŮ PLYNŮ

Transkript

1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ZÁSADY KONSTRUKČNÍ BEZPEČNOSTI, HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI A POUŽITELNOSTI GENERÁTORŮ PLYNŮ Praha

2 (VOLNÁ STRANA) 2

3 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ZÁSADY KONSTRUKČNÍ BEZPEČNOSTI, HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI A POUŽITELNOSTI GENERÁTORŮ PLYNŮ Základem pro tvorbu tohoto standardu byl originál následujícího dokumentu: STANAG 4519, Ed. 1 GAS GENERATORS, DESIGN SAFETY PRINCIPLES AND SAFETY AND SUITABILITY FOR SERVICE EVALUATION Zásady konstrukční bezpečnosti, hodnocení bezpečnosti a použitelnosti generátorů plynů Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha

4 OBSAH Strana 1 Předmět standardu Nahrazení standardů (norem) Souvisící citované dokumenty Zpracovatel ČOS Použité zkratky a definice Zkratky Definice Všeobecná ustanovení Zkoušky bezpečnosti použitých výbušnin Hodnocení konstrukční bezpečnosti Životní cyklus Vnější prostředí Osnova programu zkoušek bezpečnosti a použitelnosti Zkoušky a hodnocení bezpečnosti a použitelnosti Doplňkové zkoušky Parametry zkoušek Postupy zkoušek Výběr a posloupnost zkoušek Výsledky zkoušek a hodnocení Vztah k vývojovým zkouškám Zprávy o zkouškách a hodnocení bezpečnosti a použitelnosti 11 Přílohy Příloha A Zásady konstrukční bezpečnosti generátorů plynů. 13 Příloha B Další zásady konstrukční bezpečnosti generátorů plynů na kapalnou pohonnou hmotu.. 17 Příloha C Zásady konstrukční bezpečnosti a zkoušky částí generátorů plynů vystavených zvýšenému tlaku. 21 Příloha D Zkoušky bezpečnosti generátorů plynů Příloha E Zkoušky vlivu prostředí na generátory plynů

5 1 Předmět standardu ČOS ČOS ,, zavádí STANAG 4519, edice 1. Standard stanovuje principy konstrukční bezpečnosti a standardní postupy analýz a zkoušek pro hodnocení bezpečnosti a použitelnosti generátorů plynů a je závazný pro nové generátory plynů pořizované (samostatně nebo jako součást munice) pro užívání u organizačních celků Ministerstva obrany ČR po dni nabytí jeho účinnosti s výjimkou uvedenou v článku ČOS není závazný pro konkrétní typ generátoru plynů, jehož vývoj byl zahájen před dnem nabytí účinnosti standardu a který bude zaveden do užívání u organizačních celků MO ve lhůtě maximálně 18 měsíců od data nabytí účinnosti standardu. 2 Nahrazení standardů (norem) Tento standard nenahrazuje žádnou normu nebo standard. 3 Souvisící citované dokumenty ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS vydání ČOS ČOS ČOS Postupy zkoušek munice ohněm s použitím kapalného paliva Postupy zkoušek odolnosti munice vůči zásahu malorážovou střelou Postupy testování munice pádovou zkouškou Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti munice Postupy zkoušek munice na pomalý ohřev Postupy zkoušek munice na sympatetickou reakci Konstrukční požadavky na iniciační systémy Prostředí s bleskovými výboji a jejich vliv na munici Organizace a metody schvalování způsobilosti výbušnin pro vojenské účely Bezpečná likvidace munice konstrukční principy a požadavky, hodnocení bezpečnosti Vnější prostředí s elektrostatickými výboji Vliv elektromagnetického záření ve frekvenčním pásmu 200 khz až 40 GHz na konstrukci materiálu 5

6 ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS STANAG 1307, Ed. 2 STANAG 4239, Ed. 1 STANAG 4324, Ed. 1 STANAG 4327, Ed. 1 STANAG 4370, Ed. 2 STANAG 4439, Ed. 1 Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči mechanickým vlivům prostředí Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči klimatickým vlivům prostředí Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči vlivům prostředí Zkoušky odolnosti munice a zbraňových systémů obsahujících elektricky rozněcovatelné prostředky proti elektromagnetickému impulzu jaderného výbuchu Principy konstrukce munice, vlivy elektrického a elektromagnetického prostředí MAXIMUM NATO NAVAL OPERATIONAL ELECTRO- MAGNETIC ENVIRONMENT PRODUCED BY RADIO AND RADAR Nejvyšší úroveň elektromagnetického prostředí, které se vytvoří činností rádiových a radiolokačních prostředků vojenského námořnictva NATO ELECTROSTATIC DISCHARGE, MUNITIONS TEST PROCEDURES Postupy zkoušení munice z hlediska odolnosti proti elektrostatickému výboji ELECTROMAGNETIC RADIATION (RADIO FREQUENCY) TEST INFORMATION TO DETERMINE THE SAFETY AND SUITABILITY FOR SERVICE OF ELECTRO-EXPLOSIVE DEVICES AND ASSOCIATED ELECTRONIC SYSTEMS IN MUNITIONS AND WEAPON SYSTEMS Informace o zkouškách vlivu elektromagnetického vysokofrekvenčního záření pro stanovení bezpečnosti a použitelnosti elektricky rozněcovatelných prostředků a přidružených elektronických systémů u munice a zbraňových systémů LIGHTNING, MUNITION ASSESSMENT AND TEST PROCEDURES Postupy zkoušení a hodnocení munice v prostředí s bleskovými výboji ENVIRONMENTAL TESTING Zkoušky vlivu prostředí POLICY FOR INTRODUCTION, ASSESSMENT AND TESTING FOR INSENSITIVE MUNITIONS (MURAT) Zásady pro zavádění, hodnocení a zkoušení necitlivé munice 6

7 AAP-6 (2007) AECTP-200, Ed. 3 AEP-4, Ed. 1 AOP-24, Ed. 1 AOP-25, Ed. 1 AOP-34, Ed. 1 AOP-38, Ed. 4 NATO GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS (ENGLISH AND FRENCH) Terminologický slovník pojmů a definic NATO (anglicky a francouzsky) ENVIRONMENTAL CONDITIONS Vliv okolního prostředí na vojenskou techniku NUCLEAR SURVIVABILITY CRITERIA FOR ARMED FORCES MATERIAL AND INSTALLATIONS Kritéria odolnosti vojenského materiálu a zařízení vůči účinkům jaderného výbuchu ELECTROSTATIC DISCHARGE, MUNITION ASSESSMENT AND TEST PROCEDURES Postupy zkoušení munice a její hodnocení z hlediska odolnosti proti elektrostatickému výboji RATIONALE AND GUIDANCE CONCERNING STANAG LIGHTNING, MUNITION ASSESSMENT AND TEST PROCEDURES Zdůvodnění a doporučení týkající se STANAG Postupy zkoušení a hodnocení munice v prostředí s bleskovými výboji VIBRATION TESTS METHODS AND SEVERITIES FOR MUNITIONS CARRIED IN TRACKED VEHICLES Metody a míra vibračních zkoušek munice vezené v pásových vozidlech SPECIALIST GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS ON AMMUNITION SAFETY Specializovaný terminologický slovník pojmů a definic z oblasti bezpečnosti munice 4 Zpracovatel ČOS VOP-026 Šternberk, s. p., divize VTÚVM Slavičín, Ing. Lumír Kučera 7

8 5 Použité zkratky a definice 5.1 Zkratky Zkratka Originál Český název AAP Allied Administrative Publication Spojenecká administrativní publikace AECTP Allied Environmental Conditions Testing Publication Spojenecká publikace o zkoušení podmínek (okolního) prostředí AEP Allied Engineering Publication Spojenecká technická publikace AOP Allied Ordnance Publication Spojenecká publikace o munici (výzbrojní publikace) ČOS Český obranný standard ČR Česká republika MO Ministerstvo obrany MOP Maximum Operating Pressure Maximální provozní tlak STANAG NATO Standardization Agreement Standardizační dohoda NATO 5.2 Definice Níže uvedené pojmy a jejich definice jsou specifické pro tento standard a jsou zařazeny k usnadnění jeho použití. Další lze nalézt v AAP-6, AOP-38 a ostatních citovaných dokumentech. Generátor plynů Pyromechanismus (pyrotechnický akční člen) Podsystém munice vytvářející plyny pro účely jiné než zajištění tahu pro přímý raketový pohon munice, ve které je zabudován. Generátor plynů se skládá z pevného nebo kapalného paliva a, podle konkrétního konstrukčního řešení, z palivových nádrží, spalovací komory, ovládacích prvků hoření, systému pro snížení tlaku, filtru částic, iniciačního systému, zážehových prostředků a trubkového vedení do aplikačního systému. Specifický generátor plynů, který vytváří malé množství plynů a prostřednictvím pístu převádí jeho energii v jednoduchou mechanickou činnost. 6 Všeobecná ustanovení Tento standard se zabývá pouze generátory plynů a přidruženými prostředky sloužícími k iniciaci generátorů, jejich udržení v činnosti a odvedení produktů hoření do místa působení. Nezabývá se použitelností zařízení uváděných do činnosti plyny (např. turbínami nebo servomechanismy poháněnými horkými plyny). Zásady konstrukční bezpečnosti pro generátory plynů jsou uvedeny v přílohách A, B a C, požadované zkoušky bezpečnosti a vlivu prostředí v přílohách D a E. Účelem analýzy konstrukční bezpečnosti a zkoušek vlivu prostředí a bezpečnosti je poskytnout pro hodnocení generátorů plynů (a v případě potřeby i pro jejich balení) důkaz, že: a) generátor plynů jako celek i jeho součásti zůstanou bezpečné a použitelné a budou fungovat v rámci stanovených mezí technických parametrů po celou dobu 8

9 použitelnosti, a to i po vystavení nepříznivým manipulačním a extrémním klimatickým podmínkám odpovídajícím podmínkám, které mohou na materiál působit během skladování, přepravy a bojové činnosti; b) riziko porušení bezpečnosti nebo neúmyslného výbuchového děje v jakémkoliv okamžiku doby použitelnosti je přijatelně nízké. Nebezpečí mohou vznikat např. v důsledku činnosti hostitelské munice, závažné poruchy generátoru plynu či hostitelské munice nebo nepřátelské akce proti prostředku, jehož je generátor součástí; c) nedochází k žádné škodlivé interakci mezi hostitelskou municí, plavidlem, bojovým vozidlem, zbraňovým nosičem, stavební konstrukcí, letounem nebo vrtulníkem a generátorem plynů s příslušným balením při jejich vystavení provozním podmínkám; d) konstrukce, způsoby činnosti a likvidace generátorů plynů vyhovují příslušným zákonným předpisům v oblasti ochrany zdraví, životního prostředí a bezpečnosti; e) při poruše generátoru plynů nedojde k narušení bezpečného stavu hostitelské munice. Přestože je záměrem vyhnout se zdvojování zkoušek, vyhrazuje si Česká republika právo opakovat zkoušky uskutečněné v zemi provádějící vývoj a provést dodatečné zkoušky, pokud to považuje za nutné. Veškeré odchylky od dohodnutých postupů musí být zdokumentovány a zdůvodněny. Provozní prostředí, kterému může být munice obsahující generátor plynů vystavena, je specifikováno uživatelem. Konkrétní program zkoušky nemusí být omezen zkouškami uvedenými v tomto standardu. Aby se zajistilo, že budou vyšetřeny všechny možné způsoby vzniku poruch, musí být výběr zkoušek, jejich parametrů a posloupnosti založen na zhodnocení konstrukční bezpečnosti včetně analýzy nebezpečí (analýzy rizik) a na změřeném nebo analyticky předpovězeném profilu vnějšího prostředí životního cyklu generátoru plynů v souladu s ČOS Zkoušky bezpečnosti použitých výbušnin Bezpečnostní charakteristiky výbušnin (především střelivin), zvolených pro použití v generátorech plynů, musí být stanoveny v souladu s ČOS Snášenlivost všech materiálů se posuzuje rovněž podle ČOS Hodnocení konstrukční bezpečnosti Generátor plynů musí být posouzen z hlediska plnění zásad konstrukční bezpečnosti popsaných v přílohách A až C tohoto standardu, případně doplněných dle potřeb uživatele. Může být potřebné použít zavedené metody analýzy nebezpečí (rizik). Hodnocení konstrukční bezpečnosti určí požadované zkoušky bezpečnosti a může zdůraznit potřebu podrobněji prověřit některé konkrétní vlastnosti nebo slabé stránky konstrukce. 6.3 Životní cyklus V průběhu životního cyklu mohou na generátory plynů působit pozemní (suchozemská), mořská a vzdušná prostředí. V rámci těchto prostředí může být generátor vystaven vlivu skladování, manipulace, zkoušení, přepravy po silnici, železnici, moři a vzduchem, dopravy v lodích, bojových vozidlech a letadlech, nabíjení, odpálení a sil působících za letu. Zkoušky vyžadované pro stanovení charakteristik bezpečnosti a použitelnosti musí přihlédnout k nezbytnosti prokázat účinky předpokládaného prostředí na 9

10 generátor plynů během předpokládaného životního cyklu v souladu s takticko-technickými požadavky. Aby bylo zajištěno, že prostředí použitá během zkoušek jsou reprezentativní, musí předpokládané prostředí odpovídat takticko-technickým požadavkům a technické dokumentaci pro hostitelskou munici. Postup je definován v ČOS Vnější prostředí Volba vnějších prostředí, která musí být vzata v úvahu pro hodnocení a zkoušky generátorů plynů, se provede s využitím dotazníku uvedeného v příloze ČOS Prostředí zahrnují: a) klimatická prostředí s vlivy jako teplota, tlak, vlhkost, písek, bleskové výboje nebo slaná mlha; b) mechanická prostředí spojená s manipulací a přepravou generátorů plynů od jejich vyrobení přes skladování a instalaci do hostitelské munice až po jejich naložení do skladišť či ukládacích prostorů na lodi, v letadle, bojovém vozidle nebo vojenském objektu; c) elektrická prostředí včetně vyvolaných elektromagnetických, elektrostatických a prostředí s vlivy elektromagnetického impulzu jaderného výbuchu; d) netypická prostředí související s činností nepřítele a nehodami jako oheň, zásah jinou municí nebo střepinami, letecká havárie, nehoda při manipulaci apod.; e) vyvolaná prostředí spojená s možnou konečnou likvidací generátorů plynů. 6.5 Osnova programu zkoušek bezpečnosti a použitelnosti Program zkoušek bezpečnosti a použitelnosti musí být vypracován na základě hodnocení konstrukční bezpečnosti, analýzy nebezpečí (rizik) a profilu vnějšího prostředí, jak je uvedeno v kapitole 6 výše. Program zahrnuje zkoušky bezpečnosti a použitelnosti viz článek 6.6. Struktura programu musí zahrnovat pořadí zkoušek tak, aby reprezentovalo životní cyklus. Výběr zkoušek, zkušebních metod, parametrů, doby trvání a sledu zkoušek musí být odsouhlasen zástupcem objednatele a musí být odůvodněna logika výběru ve vztahu k předepsanému prostředí. 6.6 Zkoušky a hodnocení bezpečnosti a použitelnosti Pro stanovení odpovídající bezpečnosti během činnosti hostitelské munice, při věrohodných nehodových situacích a k prokázání použitelnosti se musí provést zkoušky a hodnocení bezpečnosti uvedené v příloze D tohoto standardu. Použitelnost některých z těchto zkoušek je podmíněna konstrukcí konkrétní hostitelské munice a jejím předpokládaným užitím. K získání dalších podkladů v rámci hodnocení bezpečnosti a použitelnosti se pro posouzení odolnosti vůči vlivům stanovených prostředí použijí zkoušky a hodnocení použitelnosti popsané v příloze E. Při zpracování programu zkoušek bezpečnosti a použitelnosti se musí vzít v úvahu všechny obecné i specifické zkoušky (a hodnocení) použitelnosti. 6.7 Doplňkové zkoušky Považuje-li to Národní autorita pro bezpečnost munice specifikovaná v ČOS (dále jen národní autorita) za nezbytné, mohou se provést další zkoušky, které nejsou zahrnuty v příloze E. Zvláště vliv poškození generátoru plynů nebo jeho neúmyslné funkce na hostitelskou munici nebo její přepravní systém může vyžadovat provedení dodatečných 10

11 zkoušek. Pro posouzení reakce generátoru na konkrétní prostředí nebo nebezpečí se musí provést jakákoliv zkouška, která v dostatečné míře simuluje takové prostředí nebo nebezpečí. 6.8 Parametry zkoušek Standardní postupy zkoušek a jejich parametry jsou uvedeny v přílohách A a E. Náročnost zkoušek musí být přinejmenším v souladu s minimálními požadavky, které jsou uvedeny nebo na něž je odkazováno v těchto přílohách. Vyplývá-li z výsledků analýz potřeba provést náročnější zkoušky nebo nejsou-li zkoušky v přílohách zmíněny, pak příslušné parametry či zkoušky musí být obsaženy v programu zkoušek. Dodržení zásad popsaných v tomto standardu nebrání provést zkoušky s vyšší náročností; z důvodů bezpečnosti je však nezbytné každý takový případ konzultovat s vývojovým subjektem. 6.9 Postupy zkoušek Zkoušky popsané v přílohách D a E se musí provádět v souladu s platnými STANAG, resp. ČOS, které je zavádějí do prostředí ČR. Pokud příslušný STANAG ještě nebyl vydán, provedou se zkoušky podle předpisů a dokumentů platných v ČR (např. technické dokumentace, takticko-technických požadavků), případně podle zvláštních postupů odsouhlasených národní autoritou. Součásti v hostitelské munici mohou být nahrazeny nefunkčními za podmínky, že to záporně neovlivní účel nebo posloupnost zkoušek. Takové uspořádání musí být specifikováno v programu zkoušek a zaznamenáno ve zprávě o zkouškách Výběr a posloupnost zkoušek Pro ověření bezpečnosti a použitelnosti generátoru plynů v předpokládaných prostředích jsou některé zkoušky v rámci programu prováděny postupně (následují po sobě v určeném pořadí). Část z nich bude součástí zkoušek vlivu prostředí u hostitelské munice. Takové posloupnosti zkoušek mohou končit destruktivní funkcí zkoušeného předmětu, destruktivní zkouškou bezpečnosti nebo rozebráním a zevrubnou kontrolou předmětu. Generátory plynů mohou být v určitých okamžicích vyjmuty z probíhajících zkoušek pro podrobné posouzení účinků působících prostředí. Konstrukce generátorů se musí kriticky posoudit, aby posloupnosti představovaly co nejlepší kompromis mezi skutečným životním cyklem a takovými posloupnostmi, které kumulativně vytvářejí nejzávažnější zhoršení stavu zkoušených generátorů. Obsah posloupností zkoušek a počet zkoušených kusů budou ovlivněny i podobností s dřívějšími konstrukčními typy nebo technickým zlepšením konstrukce. Rozdíly v technickém vybavení hostitelské munice mohou mít za následek velmi rozdílné životní cykly mezi dvěma téměř identickými jednotkami Výsledky zkoušek a hodnocení Zprávy o zkouškách a hodnoceních musí být na vyžádání poskytnuty národní autoritě. Pokud se objeví důkazy o nevyhovujících výsledcích, musí být vývojovým subjektem objasněna jejich závažnost a vymezeny možné dopady Vztah k vývojovým zkouškám Při vyhodnocení bezpečnosti a použitelnosti se mohou zohlednit výsledky vývojových zkoušek prováděných s generátory plynů nebo jejich částmi, představujícími standardní výrobní typ, za předpokladu dostupnosti údajů z těchto zkoušek Zprávy o zkouškách a hodnocení bezpečnosti a použitelnosti Pro vyhodnocení bezpečnosti a použitelnosti generátoru plynů musí být národní autoritě poskytnuty odpovídající podklady a údaje. Z tohoto důvodu musí vývojový subjekt nebo orgán země provádějící vývoj zbraně sestavit soubor údajů dokladujících metody 11

12 zkoušek a odůvodnění volby programu zkoušek. Zprávy musí být vypracovány oficiálně uznanými zkušebnami nebo zkušebními orgány poskytujícími dostatečnou záruku kvality. Soubor údajů ve zprávě o zkouškách musí obsahovat podrobné výsledky obdržené v průběhu zkoušek bezpečnosti a použitelnosti. V případě, kdy byly z důvodu umožnění redukce rozsahu nebo doby zkoušek použity výsledky z vývojových zkoušek, musí být v souboru rovněž zahrnuty výsledky těchto zkoušek, aby se prokázalo, že se zkoušené předměty neliší od výrobní verze. Soubor údajů musí být doplněn souhrnem technických konstrukčních údajů (technickou dokumentací). 12

13 Příloha A Zásady konstrukční bezpečnosti generátorů plynů A.1 Všeobecné požadavky A.1.1 Systém a všechny jeho součásti musí být konstruovány a instalovány tak, aby: a) fungovaly správně v souladu s příslušnými takticko-technickými požadavky. Součásti, jejichž funkce může být narušena chybnou montáží, musí být konstruovány tak, aby u nich byla možná pouze správná orientace; b) zůstaly bezpečné a použitelné při vystavení klimatickým a mechanickým podmínkám skladování, manipulace, přepravy, zkoušek a bojové činnosti předepsaným konstrukční dokumentací; c) splňovaly příslušné požadavky na bezpečnost uvedené v příloze C tohoto standardu; d) zamezily nežádoucímu poškození jakékoliv součásti systému nebo přidružené munice výtokem plynů, netěsností nebo přestupem tepla; e) zůstaly bezpečné a použitelné při vystavení elektrickým prostředím popsaným v ČOS , a a ve STANAG 1307 (uveden pro informaci, v podmínkách ČR se neuplatňuje a pro generátory plynů pořizované pro užívání u organizačních celků MO není závazný). A.1.2 Všechny iniciační a řídicí systémy musí být konstruovány tak, aby prokázaly, že při své činnosti vyhovují konstrukčním požadavkům, aby zajistily vyžadované reakce na vnější podněty a po celou dobu použitelnosti byly schopny plnit stanovené technické parametry v prostředí předepsaném pro zbraň. A.1.3 Aby se snížila možnost poškození systému a jeho součástí v důsledku působení stanovených vnějších prostředí, musí se v maximální možné míře využít metody ochranných povrchových úprav. A.1.4 Tam, kde jsou čidla a telemetrické snímače tlaku stálou součástí systému, nesmí jejich činnost nebo porucha narušit funkci tohoto systému. A.1.5 Provedení konektorů pro zážehové, řídicí a měřicí systémy musí být takové, že není možné jejich chybné propojení. A.2 Konstrukční kritéria A.2.1 U pohonných systémů s horkými plyny, které jsou určeny k iniciaci v době, kdy hostitelská munice není ve fázi volného letu, musí být při dosažení mezního tlaku zajištěno vypnutí systému nebo v případě, kdy začíná docházet k ucpávání výstupního otvoru, bezpečné vypuštění plynů skrz k tomu určený otvor. Vypouštěné plyny nesmí vytvářet nebezpečí pro odpalovací zařízení, odpalovací rampu nebo pro osoby, zvláště s ohledem na toxicitu a hoření (vysokou teplotu) takových plynů. Jakmile se tlak plynů vrátí na nominální hodnotu, výpustný otvor se musí uzavřít, aby se zachoval normální pracovní tlak. A.2.2 Závada jednotlivé součásti nesmí narušit výše zmíněné charakteristiky odolnosti systému proti poruchám. V případě dvojité poruchy musí zařízení bezpečně udržet tlak vznikajících plynů pod jejich maximální hodnotou stanovenou s využitím koeficientů uvedených v tabulce 1 v příloze C, případně nesmí v důsledku poruchy dojít k závažnému 13

14 Příloha A poškození (trhliny, lomy), které by ohrozilo jiná zařízení, osoby nebo by mělo za následek nebezpečí požáru. A.2.3 Některé pohonné hmoty a zážehové materiály jsou citlivé k vlhkosti. Musí být prokázáno odpovídající utěsnění při vysoké teplotě a vlhkosti. A.3 Bezpečnost A.3.1 Každý systém a všechny jeho součásti musí být konstruovány a instalovány tak, aby: a) vyhověly příslušným požadavkům na bezpečnost uvedeným v příloze C; b) zůstaly bezpečné při vystavení nehodovým situacím vymezeným v technických podmínkách (nebo obdobné specifikaci) pro zbraň; c) v souladu s požadavky na hostitelskou munici vyhověly zkouškám bezpečnosti podle ČOS , , a A.3.2 Elektrické vlastnosti zážehového rozněcovadla a jeho obvodů musí odpovídat požadavkům ČOS na elektricky rozněcovatelné prostředky. A.3.3 Je-li systém integrován v munici jinak než jako kompletně odzkoušená jednotka, pak musí být pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti definovány postupy a posloupnost kompletace a zkoušek. A.3.4 Je-li munice upevněna k letadlu, lodi nebo dopravnímu prostředku, musí se vzít v úvahu ustanovení příslušných požadavků na bezpečnost pro nosič. A.3.5 Pro čištění nebo zkoušení jakékoliv části systému, která je v kontaktu s pohonnými hmotami, se nesmí používat stlačený vzduch. Musí se použít suchý inertní plyn jako dusík nebo argon. A.4 Pevnost a životnost A.4.1 Zkušební a mezní parametry konstrukce se stanoví v souladu s požadavky uvedenými v příloze C. Nominální hodnota mezního tlaku (bez použití koeficientů) v sobě musí zahrnovat nejnepříznivější požadavky, předepsané v technických podmínkách (předpisu) pro zbraňový systém. A.4.2 Prokázání shody se zkušebními a mezními požadavky na konstrukci se provede výpočtem a/nebo zkouškami podle přílohy C. Musí být realizovatelné v jakémkoliv okamžiku stanovené doby života součásti. A.4.3 Každá část systému musí být konstruována tak, aby fungovala v rámci konstrukčních požadavků po celou dobu použitelnosti munice nebo generátoru plynů podle toho, která z nich je kratší. A.4.4 Zvláštní pozornost při konstrukci kompozitních (nekovových) součástí musí být věnována účinkům některých dalších prostředí jako vlhkosti, mikrobiologických činitelů a ultrafialového záření. Podle potřeby se generátor plynů nebo jeho příslušné součásti podrobí odpovídajícím zkouškám vlivu vnějších prostředí. A.4.5 Podsystém musí rovněž odolat: a) jakémukoliv namáhání v ohybu nebo v krutu, ke kterému může dojít během skladování, přepravy, odpálení, letu nebo oddělování; 14

15 Příloha A b) deformacím (deformačním napětím) vzniklým v důsledku namáhání na střih, v ohybu a v krutu během tahu raketového motoru a za podmínek vnějšího namáhání. A.5 Zkoušky A.5.1 Pokud v příslušném článku přílohy A není stanoveno jinak, provedou se veškeré zkoušky ověřující parametry konstrukce (kromě zkoušek pevnosti) s úplným podsystémem a jeho součástmi v souladu s platnými předpisy a dokumenty (např. technickou dokumentací, takticko-technickými požadavky), případně podle zvláštních postupů odsouhlasených národní autoritou. Tyto zkoušky a jejich výsledky musí být dostatečným podkladem pro hodnocení bezpečnosti a vlivu prostředí podle příloh D a E. A.5.2 Program zkoušek musí být vypracován tak, aby prokázal plnění technických parametrů, stanovených konstrukčními požadavky, ve všech předepsaných vnějších prostředích a po celou dobu použitelnosti. A.5.3 Všechny součásti a konstrukční prvky vystavené přetlaku musí být podrobeny zkoušce pevnosti dle přílohy C. A.5.4 Zkoušky musí prokázat soulad s požadavky ČOS a platných elektrotechnických předpisů, především z hlediska bezpečnosti. A.5.5 Je-li použita tuhá pohonná hmota, musí být vhodnými metodami zkontrolována za účelem zjištění trhlin a dutin; přípustné hodnoty stanoví na návrh vývojového subjektu národní autorita. A.5.6 Odpovídajícími metodami (např. zkouškami pevnosti lepeného spoje nebo rázovými zkouškami) musí být ověřena soudržnost (přilnavost) pancéřování tuhé pohonné hmoty; úroveň soudržnosti stanoví na návrh vývojového subjektu národní autorita. A.5.7 Musí být prokázána vzájemná snášenlivost všech materiálů přicházejících do styku s pohonnými hmotami podle požadavků ČOS A.6 Zážehový systém A.6.1 Zážehový systém musí být konstruován společně s ostatními částmi celkového systému tak, aby pohonná hmota byla zažehnuta spolehlivě a reprodukovatelným způsobem při všech předepsaných podmínkách. A.6.2 Funkce zážehového systému musí být přiměřeně zajištěna i při nízkých teplotách a bez toho, že by při vysokých teplotách vznikala extrémní tlaková maxima. V určitých případech, např. u zbraní používaných pod vodou nebo leteckých, musí zážehové rozněcovadlo (zažehovač) efektivně fungovat při všech stanovených rozsazích a kombinacích vnitřních a vnějších tlaků vznikajících v důsledku působení prostředí. A.7 Náplň generátoru plynů A.7.1 Náplň tuhé pohonné hmoty musí mít za předepsaných podmínek vnějšího prostředí a po stanovenou dobu odpovídající schopnost splnit požadovanou funkci. A.7.2 Geometrický tvar, složení a vlastnosti pohonné hmoty, brané ve vzájemné souvislosti, musí být takové, aby během požadované doby života nedošlo u náplně vlivem tepelného 15

16 Příloha A namáhání v důsledku změn teploty okolí ke vzniku trhlin nebo deformací v rozsahu, který by významně ovlivnil její technické parametry. A.8 Pancéřování tuhé pohonné hmoty A.8.1 Je-li vyžadováno pancéřování části hořícího povrchu náplně, musí mít použité materiály dostatečnou tloušťku, soudržnost (přilnavost) a odolnost vůči erozivnímu toku plynů. Tyto vlastnosti se nesmí v průběhu skladování nebo dopravy v bojovém prostředku za stanovených podmínek vnějšího prostředí zhoršit. A.8.2 Vlastnosti materiálu pancéřování musí zaručit, že při migraci jeho složek do pohonné hmoty nebo složek pohonné hmoty opačným směrem během skladování nedojde k závažným změnám ve funkčních parametrech systému. A.9 Mechanické vlastnosti A.9.1 Generátor plynů musí být utěsněn, aby se zabránilo přístupu vlhkosti, která by v případě své přítomnosti na povrchu náplně pohonné hmoty mohla ovlivnit její zažehovatelnost a způsobit degradaci pohonné hmoty. Pokud se má těsnění při zážehu rozpadnout nebo rozptýlit, pak musí být provedeno tak, aby nepříznivě neovlivnilo technické parametry generátoru nebo nezpůsobilo nebezpečí (ohrožení) pro zbraňový systém, odpalovací prostředek nebo osoby. A.9.2 Systém musí být navržen tak, aby veškeré plyny, které by mohly poškodit vnitřní části zbraňového systému nebo jeho zařízení, byly odvedeny vně tohoto zbraňového systému. Výfukový uzávěr nesmí při svém uvolnění způsobit nebezpečí pro hostitelskou munici, okolní konstrukci nebo osoby. A.9.3 Každá část systému, která by byla nepříznivě ovlivněna pevnými částicemi vytvářenými iniciačním systémem, pohonnou hmotou nebo pancéřováním, musí být přiměřeně chráněna filtry nebo jinými zařízeními. A.9.4 Je-li systém vybaven pojistným ventilem tlaku plynů, musí se při konstrukci nebo volbě ventilu vzít v úvahu tlak při maximálním možném průtoku plynů. Při pravděpodobném rychlém nárůstu tlaku musí být brán ohled na přechodovou odezvu ventilu. Zohledněn musí být též každý významný tlakový rozdíl (hystereze) mezi otevíracím a uzavíracím tlakem / charakteristikami průtoku. A.9.5 Je-li systém vybaven vnější pojistnou destičkou (přepážkou) proti roztržení, pak tato musí být chráněna před poškozením od jisker nebo úlomků pocházejících ze zážehového rozněcovadla (zažehovače). A.9.6 Systém musí být zkonstruován tak, aby fungoval bezpečně v předepsaném prostředí a zajistil tlak a průtok plynů během stanovené doby života. 16

17 Příloha B Další zásady konstrukční bezpečnosti generátorů plynů na kapalnou pohonnou hmotu B.1 Všeobecné požadavky B.1.1 Značení součástí systémů na kapalnou pohonnou hmotu musí být provedeno v souladu s platnými předpisy a dokumenty (např. technickou dokumentací), pokud tato příloha nestanoví jinak. B.1.2 Uspořádání systému na kapalnou pohonnou hmotu ve zbrani musí být takové, aby nedošlo k jeho vystavení tepelné zátěži o intenzitě, která by mohla způsobit nepřijatelné zhoršení a změny parametrů kapaliny nebo vnést do systému bezpečnostní rizika. K zabránění přestupu tepla je třeba použít odpovídající izolaci. B.1.3 Během výroby a plnění tlakového plynu nebo nádrží na pohonnou hmotu musí být definovány podmínky čistoty a zabráněno kontaminaci, stejně jako při výrobě, montáži a zkoušení součástí systému. B.1.4 Zohledněny musí být veškeré požadavky uživatele na toxicitu kapalin a produktů rozkladu nebo hoření. B.2 Nádrž na pohonnou hmotu B.2.1 Nádrže na pohonnou hmotu jsou tlakové nádoby, které musí splňovat požadavky přílohy C tohoto standardu, především s důrazem na: a) chemickou stabilitu pohonné hmoty (základním požadavkem je snášenlivost konstrukčních materiálů s obsaženou pohonnou hmotou po celou vyžadovanou dobu a za stanovených vnějších podmínek); b) jakékoli chemické působení pohonné hmoty na materiál nádrže. B.2.2 V nádrži musí být ponechán volný prostor, aby byla umožněna tepelná expanze a/nebo rozklad pohonné hmoty. Vstříknutí dodatečné bubliny tlakového plynu do přívodního zařízení pohonné hmoty nesmí způsobit nepřijatelnou poruchu činnosti systému s horkými plyny. B.2.3 Pokud teplota stanovená ve specifikaci vnějších prostředí pro daný systém připouští zamrznutí pohonné hmoty při jejím uložení, pak to nesmí záporně ovlivnit následující bezpečné a spolehlivé uložení nebo provoz nádrží. B.2.4 Tam, kde v důsledku rozkladu pohonné hmoty je požadovaná doba životnosti skladových zásob delší než doba, které lze dosáhnout při jednom naplnění nádrže, musí být stanoveny prostředky pro překonání tohoto problému jedním z následujících způsobů: a) vysušením (je-li třeba, pak i vyčištěním) pohonné hmoty a jejím opětovným naplněním do nádrže; b) výměnou nádrže. B.2.5 Pokud jsou systémy vybaveny přístroji jako tlakoměry nebo telemetrickými snímači pro monitorovací účely, pak porucha tohoto přístrojového vybavení nesmí zhoršit fungování systému. U tlakoměrů musí být zajištěna jejich funkčnost a přesnost. B.2.6 Všechny příruby, spojky a jiná pevná potrubní spojení musí být vybaveny nuceným (samočinným) blokováním ve shodě se zákonnými předpisy. U systémů s bipropelenty musí 17

18 Příloha B být příruby, spojky a další armatury řešeny tak, aby bylo znemožněno vzájemné propojení obou složek. B.2.7 Elektrická propojení kompletního hnacího systému a nádrží obsahujících hořlavou pohonnou hmotu, je-li s nimi manipulováno samostatně, musí odpovídat zákonným předpisům. B.2.8 Pokud má být systém pro zkušební účely zažehnut více než jednou, pak spojky v zabudovaných zařízeních pro přívod tlakového plynu a pohonné hmoty musí být konstrukčně řešeny tak, aby systém mohl být pokaždé zcela vysušen a odvětrán. Konstrukce systému musí rovněž u příslušných částí potrubí pro pohonnou hmotu umožnit jejich úplné naplnění kapalinou a odstranění uvnitř uzavřeného plynu. B.3 Systém vytváření přetlaku B.3.1 K přímému vytváření přetlaku nebo vytlačování (vytěsňování) volné hladiny dochází, je-li tlakový plyn v přímém kontaktu s pohonnou hmotou. Tento způsob vytlačení je však vhodný pouze při určitých vnějších gravitačních podmínkách a zpravidla je k zabránění nasátí tlakového plynu do přívodního systému pohonné hmoty nezbytné použít přepážek. Pro zajištění pohonné hmoty bez obsahu plynu na výstupním otvoru mohou být nádrže opatřeny zařízeními na úpravu kapilárního napětí povrchu (hladiny) v prostředích s malou zemskou přitažlivostí. Tato zařízení však mají velkou povrchovou plochu, která může u některých pohonných hmot vyvolat vysokou rychlost rozkladu. B.3.2 Není-li tlakový plyn v přímém kontaktu s pohonnými hmotami, obvykle se u zbraňových systémů použijí zařízení pro nucené (samočinné) vytlačení. U tohoto druhu nádrží mohou být pohonné hmoty vytlačeny téměř v jakémkoli směru nebo vnějších gravitačních podmínkách. B.3.3 Vytváření přetlaku s použitím vnitřního vaku nebo membrány poskytuje výhody jako: a) dvojí zajištění proti poruše prostřednictvím dvojitého odizolování pohonné hmoty; b) oddělení pohonné hmoty od tlakového plynu během činnosti systému. B.3.4 Při vytváření přetlaku prostřednictvím plynu z tlakového zásobníku musí být zařízení vybaveno prostředky pro izolaci systému pohonné hmoty od přívodu plynu zajišťujícími nucené oddělení obou systémů až do okamžiku normální činnosti hnacího systému. B.3.5 Tlakový zásobník plynu musí být konstruován podle požadavků uvedených v příloze C tohoto standardu. B.3.6 Je-li v nádržích s pohonnou hmotou vytvářen přetlak pomocí horkých plynů nebo zařízením, které je v okamžiku činnosti systému v aktivovaném stavu, pak se jejich konstrukce v závislosti na druhu použité pohonné hmoty musí řídit požadavky přílohy A nebo přílohy B. B.3.7 Pokud jsou systémy s bipropelenty plněny in situ (tj. v místě svého použití, ve své předurčené pozici), musí konstrukce nádrže zabezpečit, aby plnicí přívody nemohly být zaměněny. Způsob plnění musí být zvolen tak, aby při něm nemohlo dojít k úniku pohonné hmoty. Po ukončení plnění musí být plnicí otvory hermeticky uzavřeny a označeny v souladu se zákonnými předpisy. 18

19 Příloha B B.3.8 Systém na kapalnou pohonnou hmotu musí být konstruován tak, aby nádrž s pohonnou hmotou mohla být v případě svého poškození bezpečně odstraněna a její obsah odčerpán takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti zbylého zařízení a zbraně (munice). B.4 Přívodní systém pohonné hmoty B.4.1 Potrubí přívodu pohonné hmoty musí vyhovovat příslušným požadavkům této přílohy. B.4.2 Zvláštní pozornost musí být věnována zajištění snášenlivosti všech těsnění a těsnicích materiálů s pohonnými hmotami po celou stanovenou dobu životnosti motoru. U těsnění vystavených nepříznivým vlivům pouze při činnosti přívodního systému musí být snášenlivost zajištěna po dobu rovnající se nejméně desetinásobku celkové maximální doby činnosti. B.4.3 U systémů s bipropelenty může dojít k neúmyslnému smíchání pohonných hmot pouze tehdy, nastanou-li nejméně dvě poruchy nezávislého charakteru. B.4.4 Během doby životnosti naplněné nádrže může dojít k pomalému rozkladu obsažených pohonných hmot. Pro potvrzení, že tlak ve volném prostoru nádrže nepřesáhne v jakémkoli okamžiku její maximální skladovací tlak, musí být provedeny příslušné výpočty doplněné dlouhodobými skladovacími zkouškami reprezentujícími vliv prostředí po dobu životnosti. Je- -li nádrž vybavena pojistnými zařízeními proti roztržení, musí vyhovovat požadavkům na pojistnou destičku (přepážku) uvedeným níže. U pohonných hmot s významnou rychlostí rozkladu, jako je např. hydrazin, může být pro stanovení rychlosti nárůstu tlaku v každé nádrži vyžadována odpovídající provozní zkouška. Případně je přípustné monitorování tlaku v nádrži při úrovních nižších než maximální skladovací tlak, a to za předpokladu, že může být učiněn nápravný zásah zabraňující, aby tlak ve volném prostoru nádrže dosáhl hodnoty maximálního skladovacího tlaku. B.4.5 Snášenlivost tlakového plynu a pohonných hmot musí být prokázána nejméně po dobu funkční životnosti generátoru plynů. B.4.6 Jsou-li použity pojistné destičky (přepážky) proti roztržení, pak musí být konstruovány tak, aby tlak nutný pro jejich protržení při vytvoření přetlaku ze strany pohonné hmoty byl nejméně dvojnásobkem předpokládaného tlaku v nádrži na konci doby skladování naplněné nádrže. Tento tlak v nádrži musí být stanoven pro maximální předepsanou teplotu včetně normálních teplotních odchylek, jak jsou specifikovány vývojovým subjektem. B.4.7 Pokud je vyžadováno vypnutí (odstavení) systému a jeho opětovné natlakování v pozdější době, pak to musí být provedeno takovým způsobem, aby všechny části systému fungovaly bezpečným způsobem a veškeré hodnoty tlaků zůstaly v předepsaných mezích. B.4.8 Za předpokladu, že všechny součásti systému jsou elektricky propojeny se zemí prostřednictvím mechanického spojovacího článku, není nezbytné použití samostatných zemnicích vodičů. B.5 Pohonné hmoty a zážehový systém B.5.1 Zážehový systém musí být konstruován ve spojení se zbytkem celého systému tak, aby pohonná hmota byla za všech stanovených podmínek zažehnuta spolehlivým a reprodukovatelným způsobem a hořela po celou požadovanou dobu. B.5.2 Zvláštní pozornost musí být věnována utěsnění zážehového prostředku, protože absorpce vlhkosti může závažným způsobem ovlivnit jeho funkci. 19

20 Příloha B B.5.3 Z důvodu snížení kontaminace se dává přednost zážehovým prostředkům vytvářejícím plynné produkty před prostředky se spalnými produkty obsahující pevné částice. B.6 Zkoušky Systémy na kapalné pohonné hmoty musí být přezkoušeny podle požadavků uvedených v příloze C tohoto standardu. 20

21 Příloha C Zásady konstrukční bezpečnosti a zkoušky částí generátorů plynů vystavených zvýšenému tlaku C.1 Úvod Požadavky této přílohy doplňují zákonné požadavky a předpisy pro tlakové nádoby a zařízení. Příloha se zabývá zejména funkčními charakteristikami a chováním při tlakových rozdílech. Četné součásti vystavené zvýšenému tlaku slouží pro uskladnění tlakové energie nebo nebezpečných látek, často po dlouhou dobu. Tyto součásti obsahují jednorázová zařízení, která vydrží pouze jedno natlakování a jejich porucha může představovat obzvláštní rizika. Z tohoto důvodu musí být bezpečnosti věnována maximální pozornost. C.2 Rozsah a všeobecné požadavky C.2.1 Součásti pod zvýšeným tlakem mohou být předmětem širokého spektra zatížení a provozních požadavků, proto se musí na všechny konstrukční návrhy, součásti a způsoby použití aplikovat odpovídající koeficienty bezpečnosti (konstrukční faktory). C.2.2 U všech součástí pod zvýšeným tlakem musí vyhovění požadavkům na konstrukční řešení, tuhost konstrukce a únavovou životnost zahrnovat nemožnost nepřijatelného úniku nebo průniku tlakového plynu nebo kapaliny. C.3 Koeficienty bezpečnosti konstrukce C.3.1 Veškerá tlaková zatížení a všechny koeficienty musí být vztaženy k mezním tlakům stanoveným vývojovým subjektem ve shodě s touto přílohou. C.3.2 Minimální koeficienty bezpečnosti konstrukce pro zkušební a mezní podmínky pro různé způsoby použití a kategorie součástí jsou uvedeny v tabulce č. 1. C.3.3 Minimální koeficienty bezpečnosti konstrukce z tabulky č. 1 nesmí být použity k postižení takových vlivů jako únava materiálu, kumulativní poškození nebo postupné zhoršování vlastností konstrukce. C.3.4 Základní kategorie použití uvedené v tabulce č. 1 přímo souvisí se způsobem použití a fázemi činnosti (provozu) při namáhání tlakem. C.3.5 Může-li být součást pod tlakem samostatně nebo souběžně vystavena namáhání tlakem a namáhání majícím jinou příčinu (např. provozní, letová, z důvodu zrychlení), pak se pro každé zatížení musí použít odpovídající koeficienty bezpečnosti. Konstrukce musí vyhovovat nejnepříznivějším kombinacím mezních výpočtových zatížení, které se mohou vyskytnout. C.3.6 Pokud je deklarován abnormální mezní tlak (viz dále), pak může být spojen s redukovanými koeficienty o hodnotách 1,25 (mezní) a 1,00 (zkušební), nemůže-li porucha způsobit nebezpečí pro osoby. 21

22 Příloha C TABULKA č. 1 Koeficienty bezpečnosti konstrukce Kategorie při zvýšeném tlaku Minimální koeficient bezpečnosti Zkušební Mezní Před a po odpálení, uvolnění nebo vymetení 1,25 1,50 Při pohybu vzduchem, mimo odpalovací zařízení, nosný prostředek 1,125 1,30 nebo osobu, která provedla odpálení Součásti, jejichž porucha by mohla znamenat nebezpečí pro osoby 1,25 1,50 Součásti vystavené velkému riziku 1,25 2,0 nebo větší Jednorázová zařízení vyhovující zvláštním kontrolním kritériím pro fázi před odpálením Jednorázová zařízení vyhovující zvláštním kontrolním kritériím pro fázi po opuštění odpalovacího zařízení C.4 Mezní tlak 1,125 1,33 1,125 1,25 C.4.1 Mezní tlak je tlak, který se týká všech konstrukčních prvků a je definován jako největší tlak, který je součástí dosažitelný nebo kterému je vystavena za nejnepříznivějších podmínek v rámci mezí a podmínek předepsaných pro zařízení, systém a způsob použití, a to v jakémkoli okamžiku jejího životního cyklu. Podle vhodnosti se může použít buď absolutní, nebo statisticky stanovená hodnota. Mezní tlak musí být stanoven a deklarován vývojovým subjektem. C.4.2 Zvýšená pozornost musí být věnována všem podmínkám, které mohou ovlivnit tlak. Patří sem provozní, zkušební a materiálové podmínky, stáří a podmínky a parametry měnící se od vzorku ke vzorku. Tento výčet však není omezující. C.4.3 Pro součásti a systémy s nuceným řízením tlaku na regulovanou nebo pracovní hodnotu, případně jejichž tlak je omezen ventily, pojistnými destičkami (přepážkami) proti roztržení nebo podobnými prostředky, musí být mezní tlak stanoven s ohledem na nejnepříznivější předem nastavené nebo provozní tlaky, případně jejich dovolené odchylky a se zahrnutím rezervy pro nepříznivé vlivy tlaku způsobené omezením proudění. Nejsou-li k dispozici reálné údaje pro dolní hodnotu, musí být mezní tlak 1,25krát větší než hodnota řízeného tlaku. Pozornost musí být věnována nezbytnosti horní hodnoty pro kritické způsoby použití. C.4.4 Je-li mezní tlak odvozen statisticky nebo stanoven na základě výsledků zkoušek, pak to musí být tlak, který má pravděpodobnost výskytu s 95% konfidenční úrovní při nejnepříznivějších konstrukčních podmínkách. C.4.5 Pro určité součásti a/nebo způsoby použití může být nezbytné vzít v úvahu výjimečné individuální poruchy, selhání, abnormální stav nebo případy přetížení. Tlak za takových podmínek může být označen jako abnormální mezní tlak. 22

23 Příloha C C.5 Ověření statické pevnosti C.5.1 Pevnost a tuhost veškerých konstrukcí musí být pro každý způsob použití doložena v souladu s platnými předpisy a normami. Pro potvrzení výpočtů musí být u všech součástí provedeny odpovídající zkoušky. C.5.2 Pevnost součástí musí být za normálních okolností doložena zkouškami meze pevnosti. Výjimky jsou povoleny za podmínek uvedených dále v textu. C.5.3 Pro součásti, u kterých nemůže porucha vyvolat nebezpečí pro osoby a konstrukce i výroba mají konvenční charakter s využitím kovových materiálů, je přípustné doložit pevnost každého vzorku před jeho použitím provozní (výrobní) pevnostní zkouškou. Při použití tohoto postupu musí být každý vzorek přezkoušen tlakem o velikosti rovnající se nejméně hodnotě mezního tlaku vynásobené zkušebním koeficientem bezpečnosti. C.5.4 Není-li výše popsané přezkoušení proveditelné, může být prokázání pevnosti zcela výjimečně dovoleno pouze prostřednictvím výpočtů. Pro každou konstrukci a způsob použití musí vývojový subjekt definovat a uplatnit odpovídající přísné kontroly a zkoušky během výroby, aby se ověřily a dodržely konstrukční standardy a integrita. C.5.5 Při základním odůvodnění konstrukce a při každém jejím opětovném ověření zkouškami se hodnocení výsledků zkoušek musí řídit požadavky uvedenými v článku C.5.8. Pokud za stejných zkušebních podmínek dochází u součásti k výskytu dalších možných způsobů poruchy, mohou být výsledky zkoušek sloučeny za podmínky, že tyto další možnosti mají srovnatelnou pravděpodobnost z hlediska např. mechanického namáhání (napětí) nebo rezervy koeficientů bezpečnosti. C.5.6 U součástí, které se ověřují zkouškami meze pevnosti a u kterých existují významné změny (odchylky) v prováděcím projektu, materiálu, výrobním zdroji nebo postupu či v období dvanácti nebo více měsíců u nich nebyly zhotoveny žádné vzorky, musí být pevnost opětovně ověřena původně použitým postupem. C.5.7 Požadavky na úspěšnou zkoušku: a) během zatěžování až do hodnoty výpočtového nebo opraveného zkušebního zatížení a po jeho ukončení nesmí u součástky nebo konstrukce dojít k deformaci, která by negativně ovlivnila funkční vlastnosti zbraňového (muničního) systému. Po ukončení zatěžování nesmí být negativně ovlivněno plnění případných požadavků na zaměnitelnost předepsaných v příslušné výkresové dokumentaci pro generátor plynů nebo jeho části; b) před dosažením výpočtového nebo opraveného mezního zatížení nesmí dojít k poruše součástky nebo struktury; c) pro doložení pevnosti a pro analytické účely se u součástí, u kterých došlo při zkoušce k poruše, předpokládá, že k ní došlo při nejvyšším prokázaném tlaku. C.5.8 Součásti mohou být zkoušeny jako komplet nebo sestava součástí. Musí být podepřeny (zajištěny) a zatěžovány způsobem, který je pro všechny součástky reprezentativní. Pokud je to důležité pro konstrukci, musí být co nejlépe možným způsobem simulováno působení některých vlivů, jako je např. fluidní tok a dynamické charakteristiky. Rychlost vytváření přetlaku musí být z hlediska praktické použitelnosti zvolena tak, aby neovlivňovala způsob porušení nebo nevylepšovala výsledky zkoušky. 23

24 Příloha C C.5.9 Je-li součást současně vystavena zatížením nesouvisejícím s tlakem, pak tato musí být rovněž simulována (s příslušnými koeficienty). Výjimka je možná v případě prokázání, že pro pevnost při zatížení tlakem nemají význam. C.5.10 Před zkouškou se musí vzít v úvahu teplota, vlivy prostředí a další konstrukční parametry ovlivňující způsob použití. Pokud by zkoušení při nepříznivých hodnotách takových proměnných veličin mohlo záporně ovlivnit pevnost nebo chování zkoušeného předmětu, musí být takové parametry zahrnuty do zkoušky nebo schválena příslušná odchylka. Zvláštní pozornost musí být věnována náležitému zabezpečení a zaznamenání účinků zvýšené teploty. C.5.11 Vzít v úvahu se musí požadavky na tepelný ohřev nebo jinou temperaci před zkouškou a musí se uplatnit, pokud by mohly nepříznivě ovlivnit výsledky zkoušek. C.5.12 Je-li součást vystavena únavovému zatížení (ať související s tlakem či ne), musí zkoušky na doložení pevnosti prokázat, že po zatížení je dodržena deklarovaná bezpečná doba životnosti, což je doba, po kterou nedojde ke zhoršení statické pevnosti. C.5.13 Přihlédnout se musí k erozi vnitřních vedení plynů a s tím souvisejícímu snížení pevnosti. Důležité je to zvláště u opakovaně používaných zařízení. C.6 Ověření únavové pevnosti C.6.1 Jestliže se zkoušky provádí jednoúrovňovým tlakovým cyklem, musí mít horní zkušební tlak hodnotu mezního tlaku, pokud není vhodnější jiná hodnota. Pro zkoušky skutečným (provozním) cyklem nesmí být tlaky menší než tlaky, které se mohou vyskytnout za nejnepříznivějších podmínek. Urychlené zkoušky jsou přípustné pouze tehdy, může-li mít poměr úrovní mechanického namáhání (napětí) zřejmou souvislost s neuskutečněním cyklů. C.6.2 Za určitých okolností, když deklarovaná bezpečná doba životnosti je kratší než požadavek na životnost, je přípustné prodloužení životnosti za původně deklarovanou dobu pod podmínkou vyhovujících výsledků předepsaných periodických technických kontrol zahajovaných při dosažení této doby. Pro povolení tohoto postupu musí být prokázáno, že nejmenší vada, která může být snadno a spolehlivě touto kontrolou zjištěna, se nemůže vyvinout v poruchu během časového intervalu, který je kratší než udaný interval kontroly. Moment, do kterého má doba pro vývoj vady v poruchu přesáhnout interval kontroly, musí být závislý na způsobu použití a údajích ze zkoušky. Úplné podrobnosti o intervalech a normách kontroly musí být uvedeny na součásti nebo v odpovídajícím seznamu a zmíněny ve výkresové dokumentaci. C.6.3 Veškeré zkoušky se musí provádět za použití obdobných metod a postupů jako u zkoušek pro ověření statické pevnosti konstrukce. 24

25 Příloha D Zkoušky bezpečnosti generátorů plynů D.1 Úvod Mnohé z dále uvedených zkoušek se provádějí s generátorem plynů zabudovaným do základní munice in situ jako součást zkoušek této munice. Pro získání úplné důvěry může být nezbytné přezkoušet více vzorků, obvykle jako podsystémy. Přesný obsah a rozsah programů zkoušek bude záviset na provozním prostředí generátoru plynů. D.2 Pevnost konstrukce Zkouška se provádí k prokázání pevnosti konstrukce součástí generátoru plynů, které jsou vystaveny zvýšenému tlaku. Generátory plynů jsou zatěžovány speciálními náplněmi nebo náplněmi pro vytvoření přetlaku, případně je přetlakový ventil nastaven na funkci při zkušebním tlaku. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle platných předpisů a dokumentů (např. technické dokumentace, takticko-technických požadavků). D.3 Bezpečnost prachové náplně Účelem zkoušky je potvrdit, že maximální provozní tlak (MOP) vytvářený prachovou náplní je pro stanovený nejhorší případ provozních podmínek menší než bezpečný maximální tlak generátoru plynů. Prachové náplně musí být podrobeny předběžnému namáhání vnějším prostředím. Pro tento účel se může použít střelivina, která prošla postupnými zkouškami vlivu prostředí. Střelivina se odpálí při teplotě poskytující nárůst tlaku na hodnotu maximálního tlaku v komoře za účelem zaregistrování extrémního provozního tlaku. Ten obvykle vzniká při maximální teplotě odpálení. Pro stanovení teploty, při které se uplatní extrémní provozní podmínky, mohou být vyžadována doplňková odpálení při jiných extrémních teplotách. Postup zkoušky. Při zkouškách se zpravidla odpálí čtyři generátory plynů, ve kterých se použije střelivina z nejméně dvou výrobních sérií. Velikost zkoušeného vzorku se může měnit v závislosti na druhu a způsobu použití generátoru. U každého odpálení se zaznamená tlak, zpoždění zážehu a doba, po kterou se vytváří předepsaný výstupní tlak. D.4 Pádová zkouška Zkouška se provádí ke stanovení reakce generátoru plynů na náraz a zjištění, zda po náhodném pádu z větších výšek zůstane bezpečný pro manipulaci a likvidaci kvalifikovanými osobami. Zkouška simuluje náhodný pád generátoru zabudovaného ve své základní munici během nakládání (nebo vykládání) pro účely přepravy nebo použití. Minimální výška pádu je 12 metrů. Postup zkoušky. Zkouška se provede jako součást zkoušek základní munice a postupuje se v souladu s ČOS Jestliže rozbor životního cyklu ukazuje, že výška pádu může pro některou známou třídu lodí nebo plavidel (se započítáním rezervy pro zvedání 25