5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek"

Transkript

1 5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek 5.1 Analýza konstrukce Modelování konstrukce V článku 5.1 jsou uvedeny zásady a aplikační pravidla potřebná pro stanovení výpočetních modelů, které se mají používat pro navrhování nebo ověřování konstrukcí v různých mezních stavech. Konstrukční systém pozemní nebo inženýrské stavby se má zvolit s ohledem na funkční požadavky a na bezpečnost a použitelnost z hlediska očekávaných účinků zatížení a vlivů prostředí. Předpokládá se, že konstrukční systém je vybrán přiměřeně kvalifikovanými a zkušenými pracovníky a splňuje příslušné požadavky na stavební materiály, provádění, kontrolu jakosti, údržbu a používání. Konstrukční systém obecně zahrnuje tři subsystémy: a) hlavní konstrukční systém: primární nosné prvky pozemní nebo inženýrské stavby a způsob, jakým tyto prvky spolupůsobí, b) sekundární nosné prvky, kterými se přenášejí zatížení do hlavního konstrukčního systému, c) další prvky, jako např. obvodový plášť nebo příčky, ze kterých se zatížení přenášejí do primárních a sekundárních nosných prvků. Jestliže dojde k porušení hlavního nosného systému, lze předpokládat celkové zřícení stavby s možností velkých následků, zatímco porušení sekundárních nosných prvků nebo dalších stavebních prvků je obvykle pouze lokálního charakteru s menšími následky. Proto může být potřebné pro každý z těchto subsystémů nebo pro jejich kombinace použít rozdílné výpočetní modely a úrovně spolehlivosti. V článku 5.1.1(1)P se upozorňuje, že se analýza každé konstrukce má provádět na základě vhodných modelů, které zahrnují všechny důležité základní veličiny, včetně vlivů prostředí. Modely se mají zvolit tak, aby umožnily výstižnou predikci chování konstrukce s ohledem na uvažovanou návrhovou situaci a příslušný mezní stav. Je zřejmé, že modely vhodné pro trvalé návrhové situace se mohou lišit od modelů požadovaných pro analýzu mimořádných návrhových situací při požáru, nárazu nebo výbuchu. Zatímco při ověřování trvalých návrhových situací se často vychází z předpokladu lineárního chování konstrukce, při ověřování mimořádných návrhových situací je třeba přihlížet k vlastnostem konstrukčních materiálů při krátkodobém namáhání od nárazu nebo při působení extrémních teplot během požáru. Při stanovení modelů konstrukce je třeba obecně vycházet ze zásad teorie konstrukcí a z praxe, s přihlédnutím k mechanickým vlastnostem konstrukčních materiálů. V nezbytných případech se mají mechanické vlastnosti konstrukčních materiálů nebo chování částí konstrukce ověřit experimentálně. Výběr modelu konstrukce ovlivňují tato hlediska: a) geometrické vlastnosti (uspořádání, rozpětí, rozměry průřezů, odchylky, imperfekce a očekávané deformace),

2 b) vlastnosti materiálů (pevnost, časově závislé vlastnosti, plasticita, teplotní roztažnost, nasákavost), c) zatížení (přímá, nepřímá, proměnnost v čase a prostoru, statická, dynamická). Volba adekvátního modelu konstrukce má tedy vycházet z předchozích zkušeností, ze znalostí o chování konstrukcí a má zahrnovat hlediska příslušných mezních stavů. Podle celkového uspořádání nosného systému se může uvažovat, že jde o systém třírozměrný nebo soustavu rovinných rámů. Například konstrukční systém, u kterého nedochází k významnému kroucení, by se mohl uvažovat jako soustava rovinných rámů. Často lze vhodný model konstrukce stanovit na základě analýzy deformací, způsobených příslušným zatížením. Při ověřování stability konstrukce je důležité ověřit jak jednotlivé nosné prvky, tak také celou konstrukci Statická zatížení Modely konstrukcí, které se používají pro určení účinků statických zatížení, mají přihlížet ke stanoveným silově deformačním vztahům mezi prvky a jejich styky, a také mezi prvky a základovou půdou. U staticky neurčitých konstrukcí a při ověřování mezních stavů použitelnosti jsou takové předpoklady o chování konstrukce nezbytné. Obecně jsou tyto předpoklady závislé na uvažované návrhové situaci, na ověřovaném mezním stavu a na působícím zatížení. Předpoklad lineárního chování poskytuje v některých případech pouze první aproximaci pro výstižnější nelineární řešení. Teorie plasticity, která předpokládá vznik plastických kloubů u nosníků nebo plastických oblastí u desek, by se měla používat obezřetně z několika důvodů: přetvoření nezbytná pro vytvoření plastických oblastí konstrukce mohou narušit požadavky na mezní stavy použitelnosti zejména u spojitých nosníků a prvků o velkých rozpětích, k přetvořením by nemělo opakovaně docházet s ohledem na nebezpečí vzniku nízkocyklové únavy, zvláštní pozornost by se měla věnovat konstrukcím, u nichž může dojít ke křehkému porušení nebo ke ztrátě stability. Obecně by se měly účinky zatížení a odolnost konstrukce stanovit za předpokladu konzistentních silově deformačních předpokladů. V mnoha případech se však tato pravidla nedodržují s ohledem na zjednodušení výpočtu. Například výpočet rámu se obvykle provádí za předpokladu lineárního (elastického) chování konstrukce, zatímco odolnost průřezů se zpravidla stanoví s ohledem na nelineární (plastické) chování konstrukčních materiálů (běžný postup u železobetonových nebo ocelových rámových konstrukcí). Při analýze konstrukce je nutné uvažovat účinky druhého řádu, jestliže mohou vést k významnému nárůstu účinků zatížení. Obvykle se rozlišují dva druhy účinků druhého řádu: účinek druhého řádu u konstrukce, účinek druhého řádu u jednotlivých nosných prvků. Účinky druhého řádu se většinou mohou zanedbat

3 pokud je přírůstek příslušných ohybových momentů nebo smykových sil vyvolaných deformacemi druhého řádu menší než 10 % účinku ohybového momentu od účinků prvního řádu, případně patrového posunu; pokud osové síly v konstrukci nepřekročí 10 % teoretického vzpěrného zatížení. V případech pravidelných ocelových nebo betonových rámových konstrukcí může celková analýza vycházet z metody prvního řádu a při analýze jednotlivých prvků uvažovat celkové účinky a účinky druhého řádu. Tento postup však nelze použít u nepravidelných nebo neobvyklých konstrukcí. Nepřímá zatížení (např. účinky teplot, sedání) se mají podle ČSN EN 1990 [1] uvažovat v lineárně pružné analýze přímo nebo prostřednictvím ekvivalentních zatížení, nebo v nelineární analýze jako vnesené deformace, jak uvádí článek 5.1.2(4)P. Pokud je například při navrhování důležité hledisko sedání a celková stabilita konstrukce, musí se uvažovat vliv základových konstrukcí a základových poměrů. Interakce mezi zeminou a základem se provádí ve společné analýze, nebo se rozčlení na analýzu jednotlivých systémů Dynamická zatížení Dynamická zatížení mohou vyvolat podstatná zrychlení konstrukce nebo nosných prvků (def ). Pro stanovení dynamických zatížení a pro jejich interakci s konstrukcí je třeba zvolit vhodný model konstrukce, ve kterém se uvažují všechny příslušné nosné prvky, včetně vlastní tíhy, pevnosti, tuhosti, charakteristik útlumu a vlastností nenosných částí a také skutečných okrajových podmínek. Pokud jsou dynamická zatížení vyvolána pohybem hmot (např. lidmi, stroji, vozidly), které jsou konstrukcí neseny, pak se v analýze tyto hmoty musí uvažovat, protože zejména u lehkých konstrukčních systémů mohou mít značný vliv. V mnoha případech je možné dynamická zatížení transformovat na ekvivalentní statická zatížení. Tyto ekvivalentní síly se stanovují tak, aby se jejich účinky co nejvíce shodovaly s účinky skutečných dynamických zatížení. Podle článku 5.1.3(3) se dynamické složky zatížení ve kvazistatickém modelu zatížení zohlední tak, že se buď zahrnou do statických hodnot, nebo se statická zatížení upraví na základě dynamických součinitelů. Dynamické součinitele se v některých případech stanovují s přihlédnutím k vlastním frekvencím konstrukce, jak se např. uvádí v ČSN EN [9]. Jestliže jsou dynamické účinky vyvolány významnou interakcí základové půdy s konstrukcí, může se pro modelování vlivu základové půdy použít vhodný systém náhradních pružin a tlumičů, např. pro určení nepříznivého účinku kmitání konstrukce vyvolávaného okolní dopravou. V některých případech lze pro odhad dynamického chování konstrukce použít modální analýzu spektra odezvy (např. kmitání konstrukce větrem, seizmická zatížení, zatížení lávky chodci). Obvykle je možné uvažovat s lineárním chováním materiálů i s geometrickou linearitou. Nelineární materiálové vlastnosti lze aproximovat na základě iterativních metod s uvážením proměnných tuhostí souvisejících s velikostí odezvy. U konstrukcí, u kterých přichází v úvahu pouze základní tvar kmitání, se může místo modální analýzy použít analýza s využitím ekvivalentních statických zatížení v závislosti na tvaru kmitání, na vlastní frekvenci a útlumu. Odezva konstrukce na dynamická zatížení se může určit na základě průběhu zatížení v čase nebo analýzy frekvenční oblasti, jak je uvedeno v článku 5.1.3(6).

4 V případě, že dynamická zatížení způsobují kmitání o velikosti nebo frekvenci, které by mohly narušit předpokládané využití konstrukce, musí se provést ověření mezních stavů použitelnosti. Doplňující pokyny pro dynamická zatížení jsou uvedeny v ČSN EN 1990 [1] a také v dalších částech EN Eurokódů Navrhování na účinky požáru V ČSN EN 1990 [1] se uvádějí obecné postupy, jak navrhovat konstrukci na účinky požáru. Tyto postupy jsou podrobně popsány v ČSN EN [3] a v dalších částech Eurokódů pro navrhování konstrukcí z různých materiálů na extrémní teploty. Zatížení teplotou od účinků požárů se klasifikují jako mimořádná zatížení a uvažují v mimořádných návrhových situacích. Při navrhování konstrukce na účinky požáru se musí uvažovat tři významná hlediska, která charakterizují příslušnou mimořádnou návrhovou situaci: návrhové scénáře při požáru, vývoj teplot v konstrukci, mechanické chování konstrukce za přítomnosti extrémních teplot. Při posuzování chování konstrukce vystavené účinkům požáru se rozlišují dva postupy: nominální zatížení požárem, zatížení požárem stanovené modelem. Kromě účinku teploty od požáru je třeba také uvažovat další druhy zatížení, postup jejich kombinace je uveden v kapitole 6. Ve většině případů se zatížení teplotou určují prostřednictvím nominálních časově závislých křivek. Tyto křivky se uvažují pro určenou návrhovou dobu a používají se normativní pravidla nebo výpočetní modely podle ČSN EN [3]. Parametrické časově závislé teplotní křivky se určují na základě fyzikálních parametrů, které se při navrhování konstrukce uplatňují ve výpočetních modelech. Některé údaje a výpočetní modely se uvádějí v informativních přílohách ČSN EN [3]. Zatížení požárem se uvažuje v mimořádných kombinacích zatížení, popsaných v kapitole 6 a příloze A1. Aby se mohla provést analýza chování konstrukce za působení zvýšených teplot, jsou v ČSN EN 1992 až 1996 a 1999 uvedeny modely teplot a modely různých druhů konstrukčních materiálů. V článku 5.1.4(5) se uvádějí zjednodušená pravidla a předpoklady týkající se modelů zatížení teplotou (rovnoměrný nebo nerovnoměrný průběh teplot po průřezu nebo podél prvku) a modelů konstrukce vystavených požáru, které zahrnují výpočet jednotlivých prvků nebo přihlížejí k interakci mezi prvky vystavenými požáru. Tyto předpoklady se zvolí s ohledem na vlastnosti materiálu nebo metody hodnocení. V článku 5.1.4(6) se doporučuje, aby se s ohledem na vliv teplot na vlastnosti materiálu použily nelineární modely pro mechanické chování nosných prvků za zvýšených teplot.

5 5.2 Navrhování na základě zkoušek Pro návrh se doporučuje použít kombinace zkoušek a výpočtů. Podrobnější pokyny jsou uvedeny v příloze D. Tyto postupy je vhodné uplatňovat tehdy, jestliže výpočetní modely nebo vlastnosti materiálů nejsou v Eurokódech dostatečně specifikovány, nebo pokud tyto postupy vedou k ekonomičtějšímu řešení, jak uvádí článek 5.2(1). V článku 5.2(2)P se požaduje, aby konstrukce nebo nosné prvky navržené na základě výsledků zkoušek splňovaly úroveň spolehlivosti, požadovanou pro příslušnou návrhovou situaci. Zkoušky se musí provést a zhodnotit takovým způsobem, aby konstrukce měla stejnou úroveň spolehlivosti s ohledem na všechny příslušné mezní stavy a návrhové situace, jaké by se dosáhlo návrhem na základě Eurokódů. Při vyhodnocování výsledků zkoušek se musí uvážit statistické nejistoty způsobené omezeným počtem zkoušek a vliv různých převodních součinitelů, které přihlížejí ke tvaru, velikosti, teplotě a vlhkosti zkoušených prvků. Pokyny pro uvážení statistických nejistot a převodních součinitelů jsou uvedeny v příloze D. Obecně se požaduje, aby podmínky během zkoušek byly dostatečně reprezentativní, tedy takové, jaké se očekávají u skutečné konstrukce. Přednost se obecně dává postupu, při kterém se návrhová hodnota vyšetřované veličiny (materiálová vlastnost, odolnost) stanoví na základě její charakteristické hodnoty odvozené z výsledků zkoušek a příslušných dílčích součinitelů, před postupem, při kterém se návrhová hodnota stanoví přímo z výsledků zkoušek. Přímé stanovení návrhové hodnoty totiž často selhává, zejména, když je k dispozici pouze malý počet zkoušek. V článku 5.2(3) se uvádí důležité doporučení, podle kterého se mají používat dílčí součinitele (včetně součinitelů modelových nejistot) srovnatelné se součiniteli podle ČSN EN 1991 až V ČSN EN 1990 [1] není uveden postup pro stanovení stálých zatížení na základě zkoušek. Potřebné informace pro tento důležitý postup, který se uplatní zejména při hodnocení existujících konstrukcí, lze nalézt v národní příloze ČSN ISO [29], popř. v odborné literatuře.

ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Doporučená literatura: ČSN EN 99 Eurokód: zásady navrhování konstrukcí. ČNI, Březen 24. ČSN EN 99-- Eurokód : Zatížení konstrukcí - Část -: Obecná zatížení - Objemové tíhy,

Více

Spolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010

Spolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010 1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení

Více

SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek

SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Program přednášek a cvičení Výuka: Úterý 12:00-13:40, C -219 Přednášky a cvičení:

Více

SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy

SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy Drahomír Novák Jan Eliáš 2012 Spolehlivost konstrukcí, Drahomír Novák & Jan Eliáš 1 část 8 Normové předpisy 2012 Spolehlivost konstrukcí,

Více

Principy navrhování stavebních konstrukcí

Principy navrhování stavebních konstrukcí Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů

Více

Principy navrhování stavebních konstrukcí

Principy navrhování stavebních konstrukcí Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů

Více

5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí. terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce

5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí. terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce 5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce 5.1 Terminologie stavebních konstrukcí nosné konstrukce

Více

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti

Více

Aktuální trendy v oblasti modelování

Aktuální trendy v oblasti modelování Aktuální trendy v oblasti modelování Vladimír Červenka Radomír Pukl Červenka Consulting, Praha 1 Modelování betonové a železobetonové konstrukce - tunelové (definitivní) ostění Metoda konečných prvků,

Více

ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ

ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ Charakteristiky zatížení a jejich stanovení Charakteristikami zatížení jsou: a) normová zatížení (obecně F n ), b) součinitele zatížení (obecně y ), c) výpočtová zatížení

Více

Principy navrhování stavebních konstrukcí

Principy navrhování stavebních konstrukcí Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Spolehlivost nosné konstrukce Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí ezní stav únosnosti,

Více

Principy navrhování stavebních konstrukcí

Principy navrhování stavebních konstrukcí Pružnost a plasticita, 2.ročník kombinovaného studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních

Více

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE 1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera, K134 Obsah přednášek 2 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4. 2. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné

Více

ČSN EN OPRAVA 1

ČSN EN OPRAVA 1 ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.220.50; 91.010.30; 91.080.40 Říjen 2009 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru ČSN EN 1992-1-2 OPRAVA

Více

7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Téma : Spřažené ocelobetonové konstrukce - úvod Spřažené

Více

Zatížení konstrukcí. Reprezentativní hodnoty zatížení

Zatížení konstrukcí. Reprezentativní hodnoty zatížení Zatížení konstrukcí Klasifikace zatížení podle jejich proměnnosti v čase: zatížení stálá (značky G, g), např. vlastní tíha konstrukcí a pevného vybavení (např. i zemina na terasách), zatížení předpětím,

Více

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem 2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se

Více

Mezní stavy. Obecné zásady a pravidla navrhování. Nejistoty ve stavebnictví. ČSN EN 1990 a ČSN ISO návrhové situace a životnost

Mezní stavy. Obecné zásady a pravidla navrhování. Nejistoty ve stavebnictví. ČSN EN 1990 a ČSN ISO návrhové situace a životnost Obecné zásady a pravidla navrhování Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Kloknerův ústav ČVUT, Šolínova 7, 66 08 Praha 6 Tel.: 4 353 84, Fax: 4 355 3 E-mail: holicky@klok.cvut.cz Návrhové situace Nejistoty

Více

Zatíženía spolehlivost (K132ZASP)

Zatíženía spolehlivost (K132ZASP) Zatíženía spolehlivost (K132ZASP) Přednáší: Ing. Matěj Lepš, Ph.D. Katedra mechaniky K132 místnost D2034 e-mail: matej.leps@fsv.cvut.cz konzultační hodiny Út 13:00-16:00 Literatura: P. Fajman, J. Kruis:

Více

Interakce stavebních konstrukcí

Interakce stavebních konstrukcí Interakce stavebních konstrukcí Interakce hlavních subsystémů budovy Hlavní subsystémy Hlavní subsystémy budovy: nosné konstrukce obalové a dělící konstrukce technická zařízení Proč se zabývat interakcemi

Více

Příloha D Navrhování pomocí zkoušek

Příloha D Navrhování pomocí zkoušek D.1 Rozsah platnosti a použití Příloha D Navrhování pomocí zkoušek Příloha D uvádí pokyny pro navrhování na základě zkoušek a pro určení charakteristické nebo návrhové hodnoty jedné materiálové vlastnosti

Více

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí Skládání a rozklad sil Skládání a rozklad sil v rovině

Více

Klasifikace zatížení

Klasifikace zatížení Klasifikace zatížení Stálá G - Vlastní tíha, pevně zabudované součásti - Předpětí - Zatížení vodou a zeminou - Nepřímá zatížení, např. od sedání základů Proměnná - Užitná zatížení - Sníh - Vítr - Nepřímá

Více

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN Stanovení požární odolnosti NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU ČSN EN 1993-1-2 Ing. Jiří Jirků Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. Prof. Ing. František Wald, CSc. 1 2 Přestup tepla do konstrukce v ČSN

Více

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Ústav železničních konstrukcí a staveb 1 BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Otto Plášek Bezstyková kolej na mostech 2 Obsah Vysvětlení rozdílů mezi předpisem SŽDC S3 a ČSN EN 1991-2 Teoretický základ interakce

Více

MECHANIKA KONSTRUKCÍ NORMOVÉ PŘEDPISY. Metody navrhování stavebních konstrukcí

MECHANIKA KONSTRUKCÍ NORMOVÉ PŘEDPISY. Metody navrhování stavebních konstrukcí MECHANIKA KONSTRUKCÍ NORMOVÉ PŘEDPISY Metody navrhování stavebních konstrukcí Metoda mezních stavů Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí podle Eurokódů 1 Vývoj norem pro navrhování

Více

Posouzení za požární situace

Posouzení za požární situace ANALÝZA KONSTRUKCE Zdeněk Sokol 1 Posouzení za požární situace Teplotní analýza požárního úseku Přestup tepla do konstrukce Návrhový model ČSN EN 1991-1-2 ČSN EN 199x-1-2 ČSN EN 199x-1-2 2 1 Princip posouzení

Více

NK 1 Zatížení 1. Vodojem

NK 1 Zatížení 1. Vodojem NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta

Více

6 Navrhování zděných konstrukcí na účinky požáru

6 Navrhování zděných konstrukcí na účinky požáru 6 Navrhování zděných konstrukcí na účinky požáru 6.1 Úvod Navrhování stavebních konstrukcí na účinky požáru je nezbytnou součástí projektové dokumentace. Zděné konstrukce, které jsou užívané na nosné i

Více

Zatížení konstrukcí. Reprezentativní hodnoty zatížení

Zatížení konstrukcí. Reprezentativní hodnoty zatížení Zatížení konstrukcí Základní klasifikace zatížení podle Eurokódu je obdobná jako ve starších ČSN. Používá se jen částečně jiná terminologie a jiné značky. Primárním zůstává klasifikace zatížení podle jejich

Více

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B2. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B2. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí 133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B2 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Tahové zpevnění spolupůsobení taženého betonu mezi trhlinami

Více

Použitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb

Použitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb Použitelnost - funkční způsobilost za provozních podmínek - pohodlí uživatelů - vzhled konstrukce Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí: mezní stav napětí z hlediska podmínek použitelnosti,

Více

Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová

Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová KERAMICKÉ STROPNÍ KONSTRUKCE ČSN EN 1992 Principy návrhu 28.3.2012 1 Ing. Zuzana Hejlová Přechod z národních na evropské normy od 1.4.2010 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0035 = > ČSN EN 1991 Navrhování

Více

Program předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )

Program předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( ) Program předmětu YMVB 1. Modelování konstrukcí (17.2.2012) 1.1 Globální a lokální modelování stavebních konstrukcí Globální modely pro konstrukce jako celek, lokální modely pro návrh výztuže detailů a

Více

2.2 Mezní stav pružnosti Mezní stav deformační stability Mezní stav porušení Prvek tělesa a napětí v řezu... p03 3.

2.2 Mezní stav pružnosti Mezní stav deformační stability Mezní stav porušení Prvek tělesa a napětí v řezu... p03 3. obsah 1 Obsah Zde je uveden přehled jednotlivých kapitol a podkapitol interaktivního učebního textu Pružnost a pevnost. Na tomto CD jsou kapitoly uloženy v samostatných souborech, jejichž název je v rámečku

Více

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh

Více

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí 133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A9 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Posuzování betonových sloupů Masivní sloupy

Více

NK 1 Zatížení 1. Vodojem

NK 1 Zatížení 1. Vodojem NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta

Více

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE STUPEŇ PROJEKTU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ (ve smyslu přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v platném znění, 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona) STAVBA INVESTOR

Více

Základy navrhování ocelových konstrukcí ve vztahu k ČSN EN Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze

Základy navrhování ocelových konstrukcí ve vztahu k ČSN EN Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze Základy navrhování ocelových konstrukcí ve vztahu k ČSN EN 1090 Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze Struktura pro navrhování ocelových konstrukcí EN 1990 Zásady EN 1991 zatížení EN Materiál

Více

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení,

Více

Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Vzpěrná pevnost skutečného prutu. Obsah přednášky. Únosnost tlačeného prutu. Výsledky zkoušek tlačených prutů

Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Vzpěrná pevnost skutečného prutu. Obsah přednášky. Únosnost tlačeného prutu. Výsledky zkoušek tlačených prutů Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K134OK1 4 kredity (2 + 2), zápočet, zkouška Pro. Ing. František ald, CSc., místnost B 632

Více

Program dalšího vzdělávání

Program dalšího vzdělávání Program dalšího vzdělávání VZDĚLÁVÁNÍ LEŠENÁŘŮ Učební plán kurzu: Vzdělávání odborně způsobilých osob pro DSK MODUL A2 Projekt: Konkurenceschopnost pro lešenáře Reg. č.: CZ.1.07/3.2.01/01.0024 Tento produkt

Více

ČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4

ČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4 ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.010.30 Leden 2011 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4 73 0002 idt EN 1990:2002/A1:2005/AC:2010-04 Corrigendum Tato oprava ČSN EN 1990:2004/A1:2007

Více

Téma 10: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí

Téma 10: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Téma 10: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Pravděpodobnostní posuzování konstrukcí 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební

Více

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB

CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh

Více

Statický výpočet požární odolnosti

Statický výpočet požární odolnosti požární Motivace Prezentovat metodiku pro prokázání požární spolehlivosti konstrukce Specifikovat informace nezbytné pro schválení navrženého řešení dotčenými úřady státní správy Uvést do možností požárních

Více

Interakce ocelové konstrukce s podložím

Interakce ocelové konstrukce s podložím Rozvojové projekty MŠMT 1. Úvod Nejrozšířenějšími pozemními konstrukcemi užívanými za účelem průmyslové výroby jsou ocelové haly. Základní nosné prvky těchto hal jsou příčné vazby, ztužidla a základy.

Více

Problematika je vyložena ve smyslu normy ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí.

Problematika je vyložena ve smyslu normy ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí. ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ 4. cvičení Problematika je vyložena ve smyslu normy ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí. Definice a základní pojmy Zatížení je jakýkoliv jev, který vyvolává změnu stavu napjatosti

Více

Základní výměry a kvantifikace

Základní výměry a kvantifikace Základní výměry a kvantifikace Materi l Hmotnost [kg] Povrch [m 2 ] Objemov hmotnost [kg/m 3 ] Objem [m 3 ] Z v!sy 253537,3 1615,133 7850,0 3,2298E+01 S 355 Ðp" #n ky a pylony 122596,0 637,951 7850,0 1,5617E+01

Více

Statistické vyhodnocení zkoušek betonového kompozitu

Statistické vyhodnocení zkoušek betonového kompozitu Statistické vyhodnocení zkoušek betonového kompozitu Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Program přednášek a cvičení Výuka: Středa 10:00-11:40, C -204 Přednášky a cvičení: Statistické vyhodnocení

Více

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury. ocelových 5. přednáška Vybrané partie z plasticity Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvut.cz ČVUT v Praze, Fakulta architektury 2. prosince 2015 Pracovní diagram ideálně pružného materiálu ocelových σ

Více

Betonové konstrukce (S)

Betonové konstrukce (S) Betonové konstrukce (S) Přednáška 11 Obsah Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru Jednoduché metody Izoterma 500 C Zónová metoda Metoda pro štíhlé sloupy ztužených konstrukcí Zjednodušená výpočetní

Více

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu Průvodní zpráva ke statickému výpočtu V následujícím statickém výpočtu jsou navrženy a posouzeny nosné prvky ocelové konstrukce zesílení části stávající stropní konstrukce v 1.a 2. NP objektu ředitelství

Více

Pružnost a plasticita CD03

Pružnost a plasticita CD03 Pružnost a plasticita CD03 Luděk Brdečko VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební mechaniky tel: 541147368 email: brdecko.l @ fce.vutbr.cz http://www.fce.vutbr.cz/stm/brdecko.l/html/distcz.htm Obsah

Více

1 Použité značky a symboly

1 Použité značky a symboly 1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req

Více

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B5. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B5. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí 33PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B5 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Předpjatý beton 2. část návrh předpětí Obsah: Navrhování

Více

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí Marek Šorf Seminář Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí 27. září 2017 ČVUT Praha 1 Obsah 1. část Ing. Marek Šorf Rozdíl oproti navrhování konstrukcí

Více

29.05.2013. Dřevo EN1995. Dřevo EN1995. Obsah: Ing. Radim Matela, Nemetschek Scia, s.r.o. Konference STATIKA 2013, 16. a 17.

29.05.2013. Dřevo EN1995. Dřevo EN1995. Obsah: Ing. Radim Matela, Nemetschek Scia, s.r.o. Konference STATIKA 2013, 16. a 17. Apollo Bridge Apollo Bridge Architect: Ing. Architect: Miroslav Ing. Maťaščík Miroslav Maťaščík - Alfa 04 a.s., - Alfa Bratislava 04 a.s., Bratislava Design: DOPRAVOPROJEKT Design: Dopravoprojekt a.s.,

Více

Trvanlivost betonových konstrukcí. Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT - stavební fakulta katedra betonových konstrukcí

Trvanlivost betonových konstrukcí. Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT - stavební fakulta katedra betonových konstrukcí Trvanlivost betonových konstrukcí Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT - stavební fakulta katedra betonových konstrukcí 1 Osnova přednášky Požadavky na betonové konstrukce Trvanlivost materiálu a konstrukce

Více

Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Princip spolehlivosti v mezních stavech. Obsah přednášky. Návrhová únosnost R d (design resistance)

Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Princip spolehlivosti v mezních stavech. Obsah přednášky. Návrhová únosnost R d (design resistance) Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K34OK 4 kredity ( + ), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B 63. Úvod,

Více

Téma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí

Téma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Téma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Spolehlivost a bezpečnost staveb 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební Vysoká škola

Více

OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH MOSTŮ PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ

OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH MOSTŮ PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH MOSTŮ PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ Milan Holický, Karel Jung, Jana Marková a Miroslav Sýkora Abstract Eurocodes are focused mainly on the design of new structures and supplementary

Více

NK 1 Zatížení 2. Klasifikace zatížení

NK 1 Zatížení 2. Klasifikace zatížení NK 1 Zatížení 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta

Více

I. Přehled norem pro ocelové konstrukce ČSN EN 1993 1 Úvod

I. Přehled norem pro ocelové konstrukce ČSN EN 1993 1 Úvod Úvod I. Přehled norem pro ocelové konstrukce ČSN EN 1993 1 Úvod Zatímco stavební praxe vystačí pro betonové, dřevěné a ocelobetonové konstrukce se třemi evropskými normami, pro ocelové konstrukce je k

Více

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE 1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera Obsah přednášek 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4.. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné

Více

Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica)

Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica) Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica) Obsah: 1. Úvod 4 2. Statické tabulky 6 2.1. Vlnitý profil 6 2.1.1. Frequence 18/76 6 2.2. Trapézové profily 8 2.2.1. Hacierba 20/137,5

Více

Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.

Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti. Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného

Více

VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM

VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce

Více

ROBUSTNÍ METODA NÁVRHU ŽELEZOBETONOVÝCH DESEK PRUŽNOU ANALÝZOU METODOU KONEČNÝCH PRVKŮ

ROBUSTNÍ METODA NÁVRHU ŽELEZOBETONOVÝCH DESEK PRUŽNOU ANALÝZOU METODOU KONEČNÝCH PRVKŮ 20. Betonářské dny (2013) Sborník Sekce ČT1B: Modelování a navrhování 2 ISBN 978-80-87158-34-0 / 978-80-87158-35-7 (CD) ROBUSTNÍ METODA NÁVRHU ŽELEZOBETONOVÝCH DESEK PRUŽNOU ANALÝZOU METODOU KONEČNÝCH

Více

Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14

Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14 Pružnost a pevnost zimní semestr 2013/14 Organizace předmětu Přednášející: Prof. Milan Jirásek, B322 Konzultace: pondělí 10:00-10:45 nebo dle dohody E-mail: Milan.Jirasek@fsv.cvut.cz Webové stránky předmětu:

Více

Ing. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail. Navrhování betonových konstrukcí 1D

Ing. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail. Navrhování betonových konstrukcí 1D Ing. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail Navrhování betonových konstrukcí 1D Úvod Nové moduly dostupné v Hlavním stromě Beton 15 Původní moduly dostupné po aktivaci ve Funkcionalitě projektu Staré posudky betonu

Více

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Obsah 1 Obsah statického výpočtu... 3 2 Popis výpočtu... 3 3 Materiály... 3 4 Podklady... 4 5 Výpočet střešního nosníku... 4 5.1 Schéma nosníku

Více

Přednáška 1 Obecná deformační metoda, podstata DM

Přednáška 1 Obecná deformační metoda, podstata DM Statika stavebních konstrukcí II., 3.ročník bakalářského studia Přednáška 1 Obecná deformační metoda, podstata DM Základní informace o výuce předmětu SSK II Metody řešení staticky neurčitých konstrukcí

Více

133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí. 4. přednáška. prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.

133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí. 4. přednáška. prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. 133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí 4. přednáška prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Zjednodušené

Více

Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.

Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Zatížení a namáhání Konstrukční prvky stavebního objektu jsou namáhány: vlastní hmotností užitným zatížením zatížením

Více

Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny

Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny Inženýrský manuál č. 18 Aktualizace: 08/2018 Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny Program: Soubor: Skupina pilot Demo_manual_18.gsp Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití programu

Více

Projevy dotvarování na konstrukcích (na úrovni průřezových modelů)

Projevy dotvarování na konstrukcích (na úrovni průřezových modelů) PŘEDNÁŠKY Projevy dotvarování na konstrukcích (na úrovni průřezových modelů) Volné dotvarování Vázané dotvarování Dotvarování a geometrická nelinearita Volné dotvarování Vývoj deformací není omezován staticky

Více

Přednášející: Ing. Zuzana HEJLOVÁ

Přednášející: Ing. Zuzana HEJLOVÁ NAVRHOVÁNÍ ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ ČSN EN 1996 Přednášející: Ing. Zuzana HEJLOVÁ 28.3.2012 1 ing. Zuzana Hejlová NORMY V ČR Soustava národních norem (ČR - ČSNI) Původní soustava ČSN - ČSN 73 1201 (pro Slovensko

Více

Betonové konstrukce. Beton. Beton. Beton

Betonové konstrukce. Beton. Beton. Beton Beton Požárně bezpečnostní řešení stavby a návrhové normy Praha 2. 2. 2012 Betonové konstrukce prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Ing. Radek Štefan Nehořlavý materiál. Ve srovnání s jinými stavebními

Více

Statický výpočet komínové výměny a stropního prostupu (vzorový příklad)

Statický výpočet komínové výměny a stropního prostupu (vzorový příklad) KERAMICKÉ STROPY HELUZ MIAKO Tabulky statických únosností stropy HELUZ MIAKO Obsah tabulka č. 1 tabulka č. 2 tabulka č. 3 tabulka č. 4 tabulka č. 5 tabulka č. 6 tabulka č. 7 tabulka č. 8 tabulka č. 9 tabulka

Více

MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI PŘEDPJATÝCH PRŮŘEZŮ DLE EUROKÓDŮ

MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI PŘEDPJATÝCH PRŮŘEZŮ DLE EUROKÓDŮ 20. Betonářské dny (2013) Sborník Sekce ČT1B: Modelování a navrhování 2 ISBN 978-80-87158-34-0 / 978-80-87158-35-7 (CD) MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI PŘEDPJATÝCH PRŮŘEZŮ DLE EUROKÓDŮ Jaroslav Navrátil 1,2

Více

PRUŽNOST A PLASTICITA I

PRUŽNOST A PLASTICITA I Otázky k procvičování PRUŽNOST A PLASTICITA I 1. Kdy je materiál homogenní? 2. Kdy je materiál izotropní? 3. Za jakých podmínek můžeme použít princip superpozice účinků? 4. Vysvětlete princip superpozice

Více

Nelineární problémy a MKP

Nelineární problémy a MKP Nelineární problémy a MKP Základní druhy nelinearit v mechanice tuhých těles: 1. materiálová (plasticita, viskoelasticita, viskoplasticita,...) 2. geometrická (velké posuvy a natočení, stabilita konstrukcí)

Více

NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM

NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Předmět: Vypracoval: Modelování a vyztužování betonových konstrukcí ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Thákurova

Více

VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 ŽB rámové mosty

VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 ŽB rámové mosty Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz Charakteristika a oblast použití - vzniká zmonolitněním konstrukce deskového nebo trámového mostu

Více

Ocelobetonové stropní konstrukce vystavené požáru Jednoduchá metoda pro požární návrh

Ocelobetonové stropní konstrukce vystavené požáru Jednoduchá metoda pro požární návrh Ocelobetonové stropní konstrukce vystavené požáru požární návrh Cíl návrhové metody požární návrh 2 požární návrh 3 Obsah prezentace za požáru ocelobetonových desek za běžné Model stropní desky Druhy porušení

Více

Účinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení

Účinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení PŘEDNÁŠKY Účinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení Pozemní stavby Pozemní stavby rámové konstrukce Vliv dotvarování a smršťování na sloupy a pilíře střední sloupy

Více

NK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému

NK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta

Více

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019

Více

Příloha A1 Použití pro pozemní stavby

Příloha A1 Použití pro pozemní stavby Příloha A1 Použití pro pozemní stavby A1.1 Rozsah použití V příloze A1 jsou uvedena pravidla pro kombinace zatížení a doporučeny návrhové hodnoty zatížení pro navrhování pozemních staveb. V článku A1.1(1)

Více

Obsah. Opakování. Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Kontaktní přípoje. Opakování Dělení hal Zatížení. Návrh prostorově tuhé konstrukce Prvky

Obsah. Opakování. Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Kontaktní přípoje. Opakování Dělení hal Zatížení. Návrh prostorově tuhé konstrukce Prvky Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K134OK1 4 kredity (2 + 2), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B

Více

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019

Více

Označení a číslo Název normy normy

Označení a číslo Název normy normy S účinností od 26. 8. 2009 nabyla platnosti vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, kde bylo použito systému normových hodnot. Proto, jako pracovní pomůcka, byl zpracován seznam

Více

Degradace materiálu - hodnocení rizik hodnocení konstrukcí

Degradace materiálu - hodnocení rizik hodnocení konstrukcí Leonardo da Vinci : CZ/13/LLP-LdV/TOI134014 Project č. 2013-1-CZ1-LEO05-13660 Degradace materiálu - hodnocení rizik hodnocení konstrukcí Vladislava Návarová DEGRADACE MATERIÁLU Během životnosti jsou konstrukce

Více

Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru

Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Dřevo hoří bezpečně chování dřeva a dřevěných konstrukcí při požáru Petr Kuklík České Budějovice, Kongresové centrum BAZILIKA 29.

Více

Dilatace nosných konstrukcí

Dilatace nosných konstrukcí ČVUT v Praze Fakulta stavební PSA2 - POZEMNÍ STAVBY A2 (do roku 2015 název KP2) Dilatace nosných konstrukcí doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na

Více

Přetvoření betonu při různých délkách času působení napětí. oblast linearity (přibližně)

Přetvoření betonu při různých délkách času působení napětí. oblast linearity (přibližně) Učební pomůcka Přetvoření betonu při různých délkách času působení napětí oblast linearity (přibližně) Deformace betonu vznikající bez vlivu napětí Vratné Nevratné Krátkodobé teplotní deformace ε t = α

Více