Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Transkript

1 Tkáně Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

2 Tkáně 1) 2) 3) 4) jsou tvořeny biliony buněk stejného původu a tvaru a specializují se na výkon jedné hlavní funkce Stavba orgánů podíl různých typů tkání, jedna má ale rozhodující význam Tkáň výstelková Tkáň pojivová Tkáň svalová Tkáň nervová

3 1) Tkáň výstelková - EPITEL (1) Tkáň rozložená do plochy + malé množství mezibuněčné hmoty Struktura je dána funkcí epitelu mechanická, sekreční, resorpční Buňky nasedají na bazální membránu, která jej odděluje od ostatních tkání Většinou neobsahuje cévy výživa difúzí

4 1) Tkáň výstelková - EPITEL (2) A) Dle vrstev: Jednovrstevný jedna vrstva buněk epitelu Dle tvaru buněk se dělí na: a) Jednovrstevný plochý (dlaždicový) buňky ve tvaru dlaždic nejčastěji vystýlá dutinu břišní a hrudní c) Jednovrstevný válcový (cylindrický) tvar hranolů, jádro u všech ve stejné výšce vystýlá žaludek, tenké a tlusté střevo (vstřebávací funkce + mikroklky zvětšují jeho povrch). S řasinkami = výstelka vejcovodu a dělohy

5 1) Tkáň výstelková - EPITEL (3) Jednovrstevný cylindrický Jednovrstevný dlaždicový Jednovrstevný kubický

6 1) Tkáň výstelková - EPITEL (4) c) Jednovrstevný krychlový (kubický) např. na povrchu vaječníků = zárodečný epitel d) Jednovrstevný víceřadý jedna vrstva, ale buňky různě vysoké, jádra v různých rovinách dýchací cesty, mužská uretra Mnohovrstevný 2 a více vrstev Dle tvaru buněk se dělí na: a) Mnohovrstevný dlaždicový vrstvy různě vysoké, směrem k povrchu se zplošťuje vystýlá GIT od rtů po žaludek zrohovatělá forma = pokožka

7 1) Tkáň výstelková - EPITEL (5) b) Mnohovrstevný cylindrický na přechodu růz ných zón epitelu spojivka oka, velké vývody některých žláz c) Mnohovrstevný přechodný několik vrstev bu něk stejné velikosti. Reaguje na objemové změny orgánu natažením se silně oploští výstelka močových cest B) Dle funkce: Epitel krycí chrání tkáně proti mechanickým a tepelným vlivům zrohovatělý epitel pokožky

8 1) Tkáň výstelková - EPITEL mnohovrstevný (6)

9 1) Tkáň výstelková - EPITEL (7) Epitel žlázový podkladem pro žlázy produkující různé látky viz. dále Epitel resorpční vstřebávání látek do krve střevní epitel Epitel smyslový zprostředkuje přenos nervových vzruchů (chemické x fyzikální podněty) epitel čichový, chuťový, buňky sítnice (čípky, tyčinky) Epitel zárodečný složka varlete a vaječníku jeho proliferace produkce pohlavních buněk Žlázový epitel

10 Žlázový epitel (1) Vylučují Exkrety - žlázy exkretorické (exokrinní) odpadové látky moč, pot... Sekrety žlázy sekretorické (exokrinní) látky pro tělo potřebné žaludeční šťávy Inkrety žlázy inkretorické (endokrinní) hormony Schopnost epitelu vchlípit se pod jiný epitel a vytvořit žlázky různého tvaru a funkce Trubičkovité (tubulózní) potní žlázy, střevní Váčkovité (alveolární) mléčná žláza, prostata Smíšené (tubuloalveolární) žlázy DC, slinné Rozvětvené tubulózní nebo alveolární nebo tubuloalveolární

11 Žlázový epitel (2) Žlázy inkretorické = endokrinní = s vnitřní sekrecí Nemají vývod, inkrety přecházejí přímo do krve Žlázy sekretorické a exkretorické = exokrinní = s vnější sekrecí Mají vývod ven z těla, do dutého orgánu

12 2) Tkáň pojivová (1) Propojuje různé útvary v těle, dělá oporu měkkým částem těla a metabolická funkce Buňky nenaléhají těsně na sebe velké množství mimobuněčné hmoty, kde jsou uloženy vláknité struktury (FIBRILY) FIBRILY: 1) KOLAGENNÍ bílkovina kolagen Ohebná a pevná na tah Varem pod tlakem klihovatí

13 2) Tkáň pojivová (2) 2) RETIKULÁRNÍ síťové uspořádání a podobá se vlastnostmi kolagenním fibrilům Jen v určitých pojivech Okolí drobných cév, svalových a nervových vláken, tukové buňky 4) ELASTICKÉ dlouhé a tenké, často se větví, jsou silně protažitelné, nerozpustná bílkovina elastin Trhají se až natažením větším než je polovina jejich délky Není-li tah, vrátí se do původní polohy

14 2) Tkáň pojivová (3) Dle typu buněk a struktury mezibunečné hmoty 3 základní typy pojiva: A) Vazivová tkáň VAZIVO C) Chrupavčitá tkáň - CHRUPAVKA E) Kostní tkáň KOST

15 2) Tkáň pojivová (4) A) VAZIVO = tela fibrosa Základem fibrocyty rozvětvené vzájemně spojené cytoplazmatickými výběžky buňky fixní + buňky volné = histiocyty, lymfocyty, plazmatické buňky... Mezibuněčná hmota = koloidní roztok vzniklý činností fibroblastů Fibrily a) Tuhé vazivo elastické nebo kolagenní fibrily Tuhé kolagenní = stříbřitě bílé Fibrily položené dle směru tlaku šlachy, vazy, kloubní pouzdra

16 2) Tkáň pojivová (5) A) VAZIVO Tuhé elastické = nažloutlá barva Dokonale pružné mezi oblouky obratlů b) Řídké vazivo (vmezeřené = intersticiální) nejrozšířenější typ. Velmi měkké a tažné Obklopuje některé orgány (jícen) Tvoří skluzné plochy tam, kde jednotlivé struktury po sobě kloužou v a kolem svalu c) Síťovité vazivo (retikulární) prostorová síť hvězdicových buněk kostní dřeň, slezina...

17 2) Tkáň pojivová (6) A) VAZIVO d) Tukové vazivo tukové buňky vyplněné kapkami tuku pod kůží, kolem ledvin, plosky nohy... f) Lymfoidní vazivo síť jemných retikulárních buněk. Oka sítí vyplněna lymfocyty Základ mízních uzlin Tuková tkáň

18 2) Tkáň pojivová (7) B) CHRUPAVKA = cartilago Bezcévná podpůrná pojivová tkáň výživa prolínáním z kosti a z perichondria Perichondrium (ochrustavice) cévnatá vazivová blanka, kryje chrupavku (mimo kloubní chrupavku) Špatná regenerační schopnost!!! Chondrocyty + mezibuněčná hmota (chondromukoid) + vazivové fibrily (kolagenní, elastické) Podle toho 3 typy chrupavky: a) Hyalinní (sklovitá) b) Elastická c) Fibrózní (vazivová)

19 Chondrocyt img_id= &img_type=1

20 2) Tkáň pojivová (8) B) CHRUPAVKA a) Hyalinní (sklovitá) chrupavka Sklovitý vzhled, bělavá barva, je tvrdá a křehká Mezibuněčná hmota = jemné kolagenní fibrily během vývoje = všechny kosti v dospělosti kloubní a žeberní chrupavky, dýchací cesty, skelet nosu c) Elastická chrupavka Nažloutlá barva, pružná Mezibuněčná hmota = elastické fibrily převažují nad kolagenními ušní boltec, epiglottis

21 2) Tkáň pojivová (9) B) CHRUPAVKA c) Fibrózní (vazivová) chrupavka Matně bílá, neprůhledná, odolná tlaku a tahu Mezibuněčná hmota = hustá síť kolagenních fibril meziobratlové destičky, nitrokloubní destičky, symfýza hyalinní chrupavka elastická chrupavka

22 2) Tkáň pojivová (10) C) KOST = os Nejtvrdší pojivo, kostra obratlovců Osteocyty bohatě rozvětvené a spojené do sítě, výběžky probíhají v kanálcích základní hmoty Osteoblasty mladá aktivní forma produkují prekurzory základní kostní hmoty, uvíznou v ní a změní se na osteocyt. Reaktivace je možná Základní hmota: Organická (osein) kolagenní fibrily. Zaručuje mladé kosti pružnost a ohebnost

23 2) Tkáň pojivová (11) C) KOST Anorganická soli vápníku, fosforu a flouoru. Zaručuje pevnost a tvrdost Poměr organické a anorganické složky = 25-40% : 60-75% Má pravidelnou stavbu ve vrstvách (lamely) = lamelózní kost Novorozenec větší podíl organické Stáří poměr ve prospěch anorganické kost je tvrdší, ale lomivější a křehčí Lamely kolem cévních kanálků V dutinách mezi lamelami osteocyty OSTEON (Haversův systém) = soubor lamel a osteocytů kolem jednoho cévního kanálku

24 2) Tkáň pojivová (12) C) KOST 2 druhy kostí: 1) Kompaktní (hutná) = substantia compacta Povrchová vrstva Růstová aktivita a výborná, zejména v mládí, regenerační schopnost diafýzy dlouhých kostí 2) Spongiózní (houbovitá) = substantia spongiosa Trámčitý charakter, je uvnitř kosti na epifýzách dlouhých kostí, u plochých mezi 2 vrstvami kompakty Architektonika kosti = speciální úprava vzhledem k zátěži

25 2) Tkáň pojivová (13) C) KOST Cavitas medullaris (dutina dřeňová) Uvnitř kosti a obsahuje medullu ossium (kostní dřeň) Osteogenní provází růst a vývoj kostí Hematogenní - červená - krvetvorná (ERY, LEUKO,TROM) Tuková - žlutá Stařecká - šedá želatinozní Periost Tenký vazivový obal na povrchu kosti Bohatě vaskularizovaný a inervovaný Fixace pomocí Sharpeyových vláken

26 2) Tkáň pojivová C) KOST (14)

27 3) Tkáň svalová (1) Základní funkcí je umožnění pohybu celého organismu i jednotlivých částí samostatně Kontraktilita = stažlivost díky nitkovitým útvarům v protoplazmě buněk MYOFIBRILA Dle uložení myofibril: A) Hladká svalová tkáň C) Příčně pruhovaná svalová tkáň E) Srdeční svalová tkáň

28 3) Tkáň svalová (2) A) HLADKÁ = útrobní Z podlouhlých, vřetenovitých buněk, jednojaderné, navzájem spojené jemným vazivem Myofibrily Jemná rovnoběžná vlákénka Smrštění je pomalé a dlouhotrvající, rytmická, kontrakcí se zkracuje celá buňka Podnět ke kontrakci je nervový, hormonální, místní změny Nepodléhá vlastní vůli vegetativní NS stěna žaludku, střev, močového měchýře, cévy...

29 3) Tkáň svalová (3) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ = kosterní Základní komponentou jsou mnohojaderná svalová vlákna Sarkolema tužší obal na povrchu vláken Vlákna obsahují příčně pruhované myofibrily Pravidelně se střídající tmavší (dvojlomné = anizotropní) a světlejší (jednolomné = izotropní) úseky Myofilamenta drobnější než myofibrila bílkovinné povahy Aktin v izotropním úseku Myosin v anizotropním úseku Tropomyosin spojuje aktinová vlákna

30 3) Tkáň svalová (4) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ Fce myofibril = pohyb aktinových vláken podél myosinových vláken Délka izotropního úseku se zmenšuje Délka anizotropního úseku je beze změny Energie z ATP mění s během děje na ADP a volnou energii Chemická přeměna díky adenosintrifosfatáze Aktivátory ATP = vápenaté soli v sarkoplazmatickém retikulu Konec podráždění vápenaté ionty zpět do retikula, uvolnění svalového vlákna a vytvoření ATP

31 3) Tkáň svalová (5) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ Posmrtná ztuhlost neobnovení ATP a kontraktilní bílkoviny ve stavu smrštění Kreatinfosfát = energeticky bohatá sloučenina ve svalovém vláknu Spotřebuje-li se glykolýza svalových buněk Aktinomyosináza = umožňuje jeho činnost Zásobní energie - dobíjí se v klidové fázi, při glykolýze a oxidativní foosforylaci 2 typy příčně pruhované svaloviny: a) Červená vlákna Tenčí, četné mitochondrie a více myoglobinu Kontrahují se pomaleji, vytrvalejší

32 3) Tkáň svalová (6) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ b) Bílá (bledá) vlákna Objemnější, méně mitochondrií, méně myoblobinu, více myofibril Při kontrakci větší síla, rychleji se unaví Volní kontrola = mozkomíšní nervy kosterní svaly

33 3) Tkáň svalová (7) B) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ

34 3) Tkáň svalová (7) C) SRDEČNÍ SVALOVINA Svalová stěna srdce myokard Síťově uspořádaná vlákna s interkalárními disky člení na jednobuněčné úseky s periferně uloženým jádrem umožňuje rychlý přenos vzruchu Buňky mají tvar Y Vlákna spojují plazmatické můstky Srdeční automacie schopnost tvořit vzruch bez nervového popudu Nervová vlákna zde končí, činnost myokardu jen usměrňují Inervace = vegetativně

35 3) Tkáň svalová (8) Hladká svalovina Příčně pruhovaná svalovina Srdeční svalovina

36 4) Tkáň nervová (1) Vysoce specializovaná a funkčně velmi složitá tkáň Nemá možnost regenerace, množí se jen prenatálně a velice krátce postnatálně NEURON (nervová buňka = gangliová buňka) = základní stavební a funkční jednotka NEUROGLIE (podpůrné buňky) = různý tvar, tvoří klima pro neurony Výživa neuronů Vyplňují prostor mezi neurony Odstranění odpadních látek z neuronů, mohou fagocytovat

37 4) Tkáň nervová (2) Neuroglie: a) Makroglie transport látek z neuronu b) Mikroglie schopnost transformace v makrofágy c) Oligodendroglie obklopuje výběžky buněk centrálních nervů a podílí se na vytváření myelinové pochvy těchto vláken, důležité pro metabolismus nervové tkáně d) Schwannova buňka obklopuje myelinovou pochvu axonu periferní NS

38 Neuroglie

39 4) Tkáň nervová (3) Základní vlastností NS : Dráždivost vznik vzruchů fyzikální, chemické a biolo- gické podněty (vnitřní a vnější) Vodivost rozvod vzruchů po celém organismu Integrační schopnost Neurony vzájemně propojené složité řetězce (sítě) napojuje se na výkonný orgán (sval) nebo spojuje receptor (smysly, čidla) s CN

40 4) Tkáň nervová (4) Neuron se skládá: Nervová buňka (neurocyt = perikaryon) Nisslova tigroidní substance typická součást buňky = nakupení vaků zrnitého endoplazmatického retikula. Při zatížení se vyčerpává, v klidu opět doplňuje Výběžky Dendrity krátké a bohatě větvené, vedou dostředivě Neurity mohou být dlouhé, bývá jeden, vede odstředivě. Odstupují větévky (kolaterály)

41 4) Tkáň nervová (5) Axon osové vlákno,obalené všemi obaly (myelinová a Schwannova pochva) větvení v koncové části SYNAPSE Obaly nervových buněk Myelinová vrstva (dřeňová pochva) vnitřní, tvořena myelinem (tuková látka) Čím silnější, tím rychleji vede vzruch ve vzdálenosti 0,1-1mm = Ranvierovy zářezy Schwannova pochva buňky obtáčejí spirálně myelinovou pochvu Pro životnost a funkci axonů

42 4) Tkáň nervová (6) Holý axon = jen v blízkosti nervové buňky a synapse

43 4) Tkáň nervová (7) ČINNOST NS Impuls (= vzruch) základní neustále se opakující děj s typickými energetickými změnami Nervové buňky na sebe navazují a tvoří řetězce nebo spojují se s jinými buňkami + smyslové buňky senzitivní (citlivé) zakončení + svalová buňka motorické zakončení + žlázová buňka sekreční zakončení

44 4) Tkáň nervová (8)

45 4) Tkáň nervová (9) SYNAPSE (= zápoj) Místo přenosu vzruchu z neuronu na neuron Kontakt Axon dendrit Axon neurocyt Axon axon Dendrit dendrit Neurocyt neurocyt Neurocyt dendrit Synaptický komplex Presynaptická část Postsynaptická část Synaptická štěrbina

46 4) Tkáň nervová (10) Synapse pouští vzruch jen jedním daným směrem, nervové vlákno vede obousměrně Presynaptická část nahromadění synaptických vesikul těsné přiložení presynaptické a postsynaptické membrány + úzká štěrbina mezi nimi akumulace elektrického materiálu z přilehlé cytoplazmě Řada chemických látek acetylcholin... usnadňují nebo blokují přenos vzruchu na synapsích Počet synapsí na dendritickém stromu = statisíce

47 Literatura Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, s. ISBN Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, s.