14149/16 jh/rk 1 DGC 2B

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 14. listopadu 2016 (OR. en) 14149/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 14. listopadu 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace CFSP/PESC 906 CSDP/PSDC 637 COPS 327 POLMIL 127 CIVCOM /16 CFSP/PESC 889 CSDP/PSDC 629 COPS 321 POLMIL 122 CIVCOM 214 Závěry Rady o provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany závěry Rady (14. listopadu 2016) Delegace naleznou v příloze závěry Rady o provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany, které Rada přijala na svém zasedání, konaném dne 14. listopadu /16 jh/rk 1 DGC 2B CS

2 PŘÍLOHA ZÁVĚRY RADY O PROVÁDĚNÍ GLOBÁLNÍ STRATEGIE EU V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OBRANY Rada pro zahraniční věci, 14. listopadu 2016 Úvod 1. Bezpečnostní prostředí Evropy vyžaduje silnou Evropskou unii, která je schopna podporovat mír a zaručit bezpečnost svých členských států a občanů. To vyžaduje, aby EU a její členské státy při řešení měnících se bezpečnostních hrozeb a výzev reagovaly koordinovaně a v duchu spolupráce a přitom plně využívaly Smluv. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (dále jen globální strategie EU ) v tomto ohledu poskytuje sdílenou vizi a navrhuje společný postup. 2. Rada je odhodlána zlepšit schopnost Unie jednat jako zajišťovatel bezpečnosti a posílit společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP) jako zásadní součást vnější činnosti Unie. Tím se posílí její globální strategická úloha a schopnost jednat v případě nutnosti samostatně, a kdykoli je to možné, ve spolupráci s partnery. Rada zdůrazňuje, že je potřeba o otázkách bezpečnosti a obrany diskutovat a rozhodovat pravidelně. Připomíná závazek Evropské rady pravidelně se zabývat otázkami bezpečnosti a obrany. 3. V návaznosti na závěry Rady o globální strategii EU ze dne 17. října Rada vítá prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany jakožto návrh vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise a vedoucí Evropské obranné agentury. Na základě tohoto prováděcího plánu stanoví Rada prostřednictvím těchto závěrů úroveň ambicí EU a priority konkrétních opatření potřebných k provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Tato opatření by měla EU a jejím členských státům pomoci při dalším řešení současných a budoucích potřeb Evropy v oblasti bezpečnosti a obrany a posílit její strategickou nezávislost a schopnost spolupracovat s partnery /16 jh/rk 2

3 4. Rada zdůrazňuje úzké propojení s širším prováděním globální strategie EU v dalších odvětvích, v souladu se závěry Rady z října Provádění strategie v oblasti bezpečnosti a obrany je také součástí širšího balíčku. Rada zdůrazňuje úzké propojení s evropským obranným akčním plánem připravovaným Komisí. Rada navíc zdůrazňuje, že se má rovněž doplňkově pokročit v provádění společného prohlášení, které podepsali vedoucí představitelé orgánů EU a NATO ve Varšavě, při plném respektování rozhodovací samostatnosti obou organizací a na základě zásady inkluzivnosti, aniž je dotčena konkrétní povaha bezpečnostní a obranné politiky kteréhokoli z členských států EU. 5. Rada připomíná závěry Evropské rady z prosince 2013 a června 2015, jakož i závěry Rady o SBOP přijaté v listopadu 2013, listopadu 2014 a květnu 2015, jež by měly být v plném rozsahu provedeny. V souladu se závěry Evropské rady z prosince 2013 o otázkách bezpečnosti a obrany Rada opakuje, že je zapotřebí zvýšit účinnost SBOP a rozvoj a udržení schopností členských států s využitím integrovanější, udržitelnější, inovativnější a konkurenceschopnější evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), což rovněž přispěje k vytváření pracovních míst, růstu a inovacím v celé EU a může zvýšit strategickou samostatnost Evropy, čímž posílí její schopnost podnikat kroky spolu s partnery. Rada připomíná, že tyto snahy by měly být inkluzivní a měly by přinášet rovné příležitosti pro obranný průmysl v EU, měly by být vyvážené a v plném souladu s právem EU. 6. Zvláštní důraz by měl být kladen na aktivní a koordinovanou strategickou komunikaci, jež by měla mířit jak dovnitř směrem k občanům EU, tak i navenek směrem k partnerům a dalším organizacím /16 jh/rk 3

4 Úroveň ambicí 7. Na základě návrhu obsaženého v prováděcím plánu Rada tímto stanovuje úroveň ambicí vytyčující hlavní cíle, jichž se EU a její členské státy budou snažit dosáhnout v zájmu provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany, mimo jiné i prostřednictvím SBOP, na podporu tří strategických priorit obsažených v globální strategii EU: a) reakce na vnější konflikty a krize, b) budování kapacit partnerů a c) ochrana Unie a jejích občanů. V rámci tohoto úsilí bude EU uplatňovat integrovaný přístup propojující koordinovaným způsobem různé nástroje EU, přičemž bude vycházet z komplexního přístupu EU a prosazovat civilní a vojenskou spolupráci. EU bude dodržovat samostatnost svých rozhodovacích procesů, avšak bude také i nadále úzce spolupracovat se svými partnery, především s OSN a NATO. a. Reakce na vnější konflikty a krize zahrnuje celé spektrum úkolů SBOP při civilním a vojenském řešení krizí mimo Unii. Cílem je zvýšit informovanost EU a její schopnost reagovat ve všech fázích konfliktu, včetně prevence konfliktu, aby se podpořil mír a bezpečnost v rámci světového pořádku založeného na pravidlech a opírajícího se o OSN. Ambicí EU i nadále zůstává schopnost reagovat rychlými a rozhodnými kroky v rámci celého spektra úkolů souvisejících s řešením krizí, které spadají pod článek 43 SEU. b. Budování kapacit partnerů je cílem misí nebo operací SBOP, jež plní úkoly v oblasti výcviku, poradenství či odborné vedení uvnitř bezpečnostního sektoru. Cílem je posílit schopnost SBOP přispívat v součinnosti s dalšími nástroji a aktéry EU systematičtěji k odolnosti a stabilizaci partnerských zemí, které se zotavují z konfliktu nebo nestability nebo jsou takovými situacemi ohroženy, a to i s ohledem na vazbu mezi bezpečností a rozvojem. SBOP lze rovněž využít k poskytování odborných znalostí a pomoci pro posílení odolnosti partnerů a boj proti hybridním hrozbám /16 jh/rk 4

5 Sem by mohly patřit i oblasti strategické komunikace, kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti hranic. Nedílnou součástí tohoto úsilí je prosazování dodržování mezinárodního práva, zejména předpisů týkajících se mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, i vnímavosti vůči genderovým otázkám, rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 a následujících rezolucí, ochrany civilistů a zásad demokracie a řádné správy věcí veřejných. c. Ochrana Unie a jejích občanů zahrnuje přínos, který EU a její členské státy mohou učinit z hlediska bezpečnosti a obrany, zejména prostřednictvím SBOP v souladu se smlouvou, aby čelily výzvám a hrozbám, které mají dopad na bezpečnost Unie a její občany, pokud jde o propojení vnitřní a vnější bezpečnosti, ve spolupráci aktéry v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. S ohledem na to, že mise a operace SBOP probíhají mimo území Unie, může EU z hlediska bezpečnosti a obrany přispět k posílení ochrany a odolnosti svých sítí a kritické infrastruktury; bezpečnosti svých vnějších hranic, jakož i budování kapacit partnerů za účelem řízení jejich hranic; civilní ochrany a reakce na katastrofy; zajištění stabilního přístupu k celosvětovým společným statkům a jejich využívání, včetně volného moře a kosmického prostoru; boje proti hybridním hrozbám; kybernetické bezpečnosti; předcházení terorismu a radikalizaci a boje proti nim; boje proti převaděčství a obchodování s lidmi; doplnění v rámci působnosti SBOP dalšího úsilí EU týkajícího se toků nelegální migrace, v souladu se závěry Evropské rady z října 2016; podpory dodržování režimů nešíření zbraní a boje proti nezákonnému obchodování se zbraněmi a organizované trestné činnosti. Stávající politiky EU v těchto oblastech by měly pokračovat komplexnějším způsobem. V této souvislosti se zdůrazňuje význam vzájemné pomoci v souladu s čl. 42 odst. 7 SEU a solidarity v souladu s článkem 222 SFEU. Rada připomíná, že NATO zůstává základem kolektivní obrany pro státy, které jsou jeho členy. Zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky všech členských států bude plně respektována /16 jh/rk 5

6 8. Rada zdůrazňuje, že tyto priority se vzájemně posilují. Mise a operace SBOP mimo území EU mohou přímo či nepřímo podpořit vlastní potřeby EU v oblasti bezpečnosti tím, že budou podporovat lidskou bezpečnost, věnovat se základním příčinám konfliktu a tím řešit krize a jejich vedlejší účinky na Unii. Budování kapacit může přispět k transformační strategii výkonných operací s cílem reagovat na krize. Rada podporuje typy možných misí a operací SBOP odvozené z úrovně ambicí, jak je uvedeno v příloze. 9. Rada zdůrazňuje, že úroveň ambicí musí být podpořena nezbytnými finančními prostředky. Připomíná výzvu Evropské rady v červnu roku 2015, aby členské státy vyčlenily dostatečný objem prostředků na obranu. Rada také připomíná, že je zapotřebí zvážit podporu finanční solidarity a další druhy sdílení zátěže. A konečně by měla být posílena dostupnost, flexibilita a způsobilost finančních nástrojů EU na podporu bezpečnosti a obrany. 10. Při sledování těchto cílů Rada zdůrazňuje, že EU bude i nadále jednat ve spolupráci se svými partnery, zejména OSN, NATO, OBSE a Africkou unií, s patřičným ohledem na samostatnost rozhodování EU a zásadu inkluzivnosti. Rada připomíná, že členské státy disponují jedním souborem ozbrojeným sil, jejž mohou využít v různých rámcích, takže rozvoj schopností členských států prostřednictvím SBOP a využitím nástrojů EU rovněž napomůže posílení schopností, které budou potenciálně k dispozici OSN a NATO. Opatření Připomínajíc závěry Evropské rady z prosince roku 2013 a června roku 2015 se dnes Rada dohodla na následujících činnostech s cílem realizovat úroveň ambicí: 14149/16 jh/rk 6

7 Stanovení priorit rozvoje schopností: 11. Rada vyzývá vysokou představitelku, aby co nejdříve do jara roku 2017 předložila návrhy na další zlepšení rozvoje civilních schopností, jak vyžaduje trvalá poptávka po rychle nasaditelných a náležitě vyškolených civilních odbornících, a to: a. přezkoumáním prioritních oblastí civilních misí SBOP, jež byly původně dohodnuty na zasedání Evropské rady ve Feiře v roce 2000 a následně se na nich pracovalo, s ohledem na vývoj politických priorit a v zájmu zlepšení reakcí na současné a budoucí bezpečnostní výzvy týkající se mimo jiné nelegální migrace, hybridních hrozeb, kybernetického terorismu, radikalizace, organizované trestné činnosti a správy hranic. Přezkum by se měl zaměřit na oblasti, kde SBOP může mít přidanou hodnotu v souladu s komplexním přístupem EU v průběhu celého cyklu konfliktu, včetně prevence, včasného varování, řešení krizí, stabilizace a budování míru, mimo jiné budováním odolnosti, budováním kapacit a podporou stability a bezpečnosti. V této souvislosti by se měla podporovat civilně-vojenská spolupráce v oblasti, jakož i případně posilovat vazby s aktéry v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. b. posílením schopnosti civilního řešení krizí reagovat na nové výzvy a hrozby. V tomto ohledu bude práce dále pokračovat, a to zejména na: i. zlepšení rychlé reakce při civilním řešení krizí a zajištění účinnějšího a rychlejšího vytvoření ozbrojených sil a jejich nasazení, mimo jiné zvážením předem stanovených specializovaných týmů odborníků a přezkoumáním mechanismu civilní zásahové skupiny; ii. prozkoumání možností rychlého nasazení malého počtu odborníků na omezené časové období za účelem cíleného řešení konkrétních otázek; iii. stanovení požadovaných schopností vycházejících z práce na seznamu obecných civilních úkolů SBOP a odpovídajícím přezkoumání plánu rozvoje civilních schopností, včetně stanovení konkrétních lhůt pro provádění; 14149/16 jh/rk 7

8 iv. posílení schopností týkajících se obecných funkcí, které jsou společné všem misím, a využití zřízení platformy pro podporu misí jako součásti úsilí rozvíjet koncepci střediska sdílených služeb; součástí toho by mělo být i posílení kapacity a schopnosti v oblasti řízení lidských zdrojů pro mise; v. zlepšení odborné přípravy účastníků mise, mimo jiné prostřednictvím připravované politiky zaměřené na odbornou přípravu pro účely SBOP a sítě Evropské bezpečnostní a obranné školy; vi. posílení systematického využívání získaných poznatků tak, aby se z nich těžilo při plánování a vedení misí SBOP. 12. V návaznosti na priority týkající se obranných kapacit, jež přijala Evropská rada v roce 2013, a na priority uvedené v plánu rozvoje schopností z roku 2014 a v globální strategii EU, Rada: a. bere na vědomí prioritní oblasti, do nichž Evropa musí odpovídajícím způsobem investovat a vytvořit přístupy založené na spolupráci, například: zpravodajství, pozorování a průzkum, systémy dálkově řízených letadel, satelitní komunikace a autonomní přístup do vesmíru a trvalé pozorování Země; nejmodernější vojenské schopnosti, včetně strategických podpůrných schopností; reakce na hybridní hrozby; jakož i další schopnosti, zejména ty, které jsou nutné k zajištění kybernetické a námořní bezpečnosti a ochrany sil. b. Vyzývá členské státy, aby do jara roku 2018 prostřednictvím Evropské obranné agentury a v úzké koordinaci s Vojenským výborem EU (EUMC) upřesnily a doplnily stanovené předběžné priority v oblasti schopností na základě úrovně ambicí a v rámci nadcházejícího přezkumu plánu rozvoje schopností a zohlednily přitom priority členských států. c. Ukládá, aby byly přezkoumány vojenské požadavky plynoucí z globální strategie EU a úrovně ambicí a vypracovány související ilustrativní scénáře v souladu s dohodnutými postupy a jako přínos k přezkumu plánu rozvoje schopností a aby byla současně zajištěna soudržnost výsledků a časových harmonogramů s procesem obranného plánování NATO v oblastech, v nichž se požadavky překrývají /16 jh/rk 8

9 d. U vědomí toho, že rozvoj schopností spadá do pravomoci členských států, vyzývá Komisi, aby je podporovala při provádění stanovených priorit v oblasti schopností, především prostřednictvím opatření, jež budou navržena v nadcházejícím evropském obranném akčním plánu. Prohlubování spolupráce v oblasti obrany: 13. Znovu opakujíc svou výzvu k prohloubení evropské spolupráce v oblasti obrany a k její větší systematičnosti s cílem dosáhnout klíčových schopností, jež Evropa potřebuje, a majíc na mysli, že EU může působit jako subjekt umožňující spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany v souladu se Smlouvami při dodržování nadřazenosti pravomocí členských států v oblasti obrany, Rada: a. Vyzývá vysokou představitelku / vedoucí Evropské obranné agentury, aby po důkladné konzultaci s členskými státy předložila na jaře roku 2017 ministrům návrhy rozhodnutí o podrobném rozsahu, metodách a obsahu koordinovaného každoročního procesu přezkumu v oblasti obrany vedeného členskými státy. Tento přezkum by při plném respektování výsad a závazků členských států v oblasti obrany, případně včetně oblasti kolektivní obrany, a jejich procesů obranného plánování podporoval takový rozvoj schopností, který by řešil nedostatky, prohluboval obrannou spolupráci a zajistil optimálnější využití plánů v oblasti výdajů na obranu, včetně jejich soudržnosti. Přezkum bude vycházet z politického rámce pro systematickou a dlouhodobou obrannou spolupráci a jeho cílem bude rozvíjet na dobrovolné bázi strukturovanější způsob, jak zajistit stanovené schopnosti na základě větší transparentnosti, politického zviditelnění a odpovědnosti členských států. b. Vyzývá Evropskou obrannou agenturu, aby v úzké spolupráci s členskými státy vypracovala návrhy na posílení evropské spolupráce v oblasti obrany s cílem jejich urychleného provádění: 14149/16 jh/rk 9

10 i. Promítnutí priorit v oblasti obrany do konkrétních programů spolupráce prostřednictvím plánu rozvoje schopností více zaměřeného na výsledky. Evropská obranná agentura se vyzývá, aby zahájila konzultace s členskými státy a s Vojenským výborem EU s cílem zlepšit unijní proces rozvoje schopností, a předložila do února roku 2017 návrhy, mimo jiné aby byly v přezkumu plánu rozvoje schopností zohledněny aspekty výzkumu a technologií a průmyslové aspekty; ii. Vyladění vazby mezi stávajícími procesy v oblasti priorit obranných schopností, zastřešujících priorit v oblasti výzkumu a technologií a klíčových strategických priorit (např. technologií, dovedností a průmyslových kapacit, jež mají být vymezeny, mimo jiné navázáním strukturovaného dialogu s odvětvím průmyslu) s cílem podporovat investice a poskytovat informace pro provádění evropského obranného akčního plánu; iii. Podpora členských států při soudržném a doplňkovém využívání zdrojů v oblasti výzkumu a technologií v Evropě; iv. Rozvoj návrhů a obchodních případů s cílem zopakovat úspěch mnohonárodního evropského velitelství letecké dopravy (EATC) v jiných doménách; v. Zlepšení rozhodujících faktorů pozitivních pro spolupráci, jako jsou normalizace, certifikace, testy a hodnocení, jakož i odborná příprava a vojenské vzdělávání při současném zajištění soudržnosti a omezení zbytečného zdvojování s vnitrostátními a mnohonárodními strukturami; vi. Zlepšení bezpečnosti dodávek prostřednictvím celostního přístupu založeného na politickém odhodlání členských států a stávajících programových dohod i dohod specifických pro jednotlivá odvětví /16 jh/rk 10

11 c. Se zájmem očekává evropský obranný akční plán vypracovaný Komisí, jehož cílem je posílit obranný průmysl EU a podnítit spolupráci zahrnující pokud možno všechny členské státy. Rada v této souvislosti vyzývá k předložení konkrétních návrhů týkajících se zejména: posouzení možného budoucího programu pro výzkum v oblasti obrany, financovaného EU, v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) (na základě posouzení související přípravné akce); podpory investic do dodavatelských řetězců EU v sektoru obrany a zajištění spravedlivého přístupu na přeshraniční trhy a do mezinárodních dodavatelských řetězců, zejména pro malé a střední podniky, zahrnujících všechny zainteresované strany (včetně veřejných orgánů a průmyslu), což posílí bezpečnost dodávek a posílení vnitřního trhu v oblasti obrany. Rada bere na vědomí záměr Komise předložit návrh na vytvoření evropského fondu pro obranu, aby byly financovány schopnosti, na nichž se členské státy dohodly, a vyzývá v této oblasti k další práci. Rada vezme se zájmem na vědomí výsledky jednání o způsobilosti financování obranného průmyslu z prostředků Evropské investiční banky (EIB), mimo jiné prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). 14. Tyto návrhy by v rámci evropského obranného akčního plánu měly přispět k rozvoji otevřené, konkurenceschopné, inovativní a inkluzivní evropské technologické a průmyslové základny v oblasti obrany, která by si zachovala své špičkové kompetence a schopnost plnit stávající i budoucí bezpečnostní a obranné potřeby Evropy a zároveň v celé EU stimulovala vytváření pracovních míst, růst a inovace. 15. Rada zdůrazňuje, že její závěry týkající se posílení rozvoje vojenských schopností a prohlubování spolupráce v oblasti obrany určené Evropské obranné agentuře představují pokyny Rady pro činnost této agentury v roce 2017 (rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1835 ze dne 12. října 2015). Uzpůsobení struktur, nástrojů a financování: 16. S cílem zlepšit kapacitu EU reagovat rychleji, účinněji a plynuleji Rada v rámci účinného komplexního přístupu EU stanovuje tyto priority: 14149/16 jh/rk 11

12 a. Přizpůsobit stávající struktury ESVČ tak, aby rozvíjely nezbytné struktury a schopnosti v oblasti trvalého plánování a vedení misí a operací SBOP za účelem posílení civilněvojenské součinnosti a plynulejšího plánování a vedení, s odlišnými ale koordinovanými systémy civilního a vojenského velení. Za tímto účelem Rada vyzývá vysokou představitelku, aby předložila co nejdříve návrhy, aby mohlo v prvním pololetí roku 2017 dojít k provádění, ohledně stanovení, v rámci krátkodobého cíle a v souladu se zásadou zamezení zbytečnému zdvojování s NATO: i) posíleného politického plánování na strategické úrovni a dohledu nad misemi a operacemi se zvláštním důrazem na civilní a vojenskou součinnost; ii) permanentního operačního plánování a schopnosti vedení na strategické úrovni, pokud jde o vojenské mise bez výkonných pravomocí, vzájemně spolupracující a zajišťující integrované zapojení SBOP, společně se schopností plánování a vedení civilních misí. To bude probíhat za politické kontroly a strategického řízení ze strany Politického a bezpečnostního výboru. b. Vyzývá ESVČ společně s členskými státy k posílení stávající sítě struktur EU a členských států přispívajících k autonomní informovanosti o situaci v zájmu lepšího informování kapacity EU v oblasti prevence a rozhodování, jakož i optimálního využívání procesu získaných poznatků. V zájmu posílení kapacity v oblasti rozhodování by se měla provádět pravidelná cvičení v souladu se všemi třemi strategickými prioritami. c. Vítá současný přínos, který pro SBOP představují vnitrostátní a mnohonárodní struktury (například EUROCORPS a EUROGENDFOR). Vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci svých příslušných mnohonárodních struktur či iniciativ s EU. V této souvislosti Rada souhlasí s tím, že prozkoumá možnosti lepšího využití stávajících vnitrostátních nebo mnohonárodních mobilních velitelství, která dostala EU na principu pravidelného střídání k dispozici, se zvláštním zaměřením na výcvik, odborné vedení a poradenství /16 jh/rk 12

13 d. Souhlasí s prodloužením stávajícího prohlášení Rady o společném financování pro nasazení bojových skupin EU po skončení jeho platnosti do konce roku Tato otázka by měla být dále zvážena v kontextu nadcházejícího přezkumu mechanismu Athena v roce Navíc vyzývá vysokou představitelku, aby v konzultaci s členskými státy do poloviny roku 2017 předložila návrhy na posílení významu, využitelnosti a nasaditelnosti nástroje rychlé reakce EU, včetně bojových skupin EU zejména za účelem posílení jejich modularity, jejich přípravy a jejich účinného financování. e. Souhlasí s tím, že zváží komplexně financování v oblasti bezpečnosti a obrany v zájmu posílení solidarity, účinnosti a flexibility při současném respektování úlohy členských států. V tomto kontextu Rada se zájmem očekává komplexní revizi mechanismu Athena, k níž má dojít do konce roku f. Zdůrazňuje, že je nesmírně důležité umožnit EU poskytování účinné, odpovědné a plynulé pomoci při budování kapacit. V této souvislosti Rada poukazuje na to, že je nutné rychle finalizovat řešení pro provádění iniciativy zaměřené na budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje. Rada vybízí vysokou představitelku, aby předložila návrhy na plné zahrnutí všech požadavků s ohledem na udržitelná a dlouhodobá opatření v rámci stávajícího rámce kontroly vývozu pro další podporu partnerských zemí, aby samy dokázaly předcházet krizím a řešit je. V této souvislosti Rada připomíná, že je nutné zabývat se určenými pilotními projekty v Africe. Znovu zdůrazňuje flexibilní zeměpisnou působnost uvedeného budování kapacit a vyzývá k určení nových projektů. Na základě plného potenciálu Smlouvy: Stálá strukturovaná spolupráce v oblasti obrany 17. S cílem posílit SBOP Rada souhlasí s tím, že rovněž prozkoumá potenciál inkluzivní stálé strukturované spolupráce, včetně modulárního přístupu, pokud jde o konkrétní projekty a iniciativy, což je podmíněno ochotou členských států přijmout konkrétní závazky. Vyzývá vysokou představitelku, aby co nejdříve předložila prvky a možnosti k dalšímu zvážení /16 jh/rk 13

14 Dosažení partnerství v oblasti SBOP: 18. Rada zdůrazňuje význam pokroku ve spolupráci s partnerskými organizacemi a partnerskými zeměmi a vyzývá vysokou představitelku, aby předložila možnosti strategičtějšího přístupu k partnerské spolupráci v oblasti SBOP s partnerskými zeměmi, které sdílejí hodnoty EU a jsou schopné a ochotné přispívat k misím a operacím SBOP, při plném respektování institucionálního rámce EU a její rozhodovací samostatnosti. Tento strategický přístup by měl rovněž zahrnovat možnosti posílení odolnosti partnerů na východ a na jih od nás, mimo jiné i v Africe, při současném zohlednění významu bezpečnosti v rámci přezkumu evropské politiky sousedství. Další postup 19. Rada zdůrazňuje, že provádění by mělo v souladu s těmito závěry začít neprodleně, mělo by zajistit vlastní odpovědnost členských států a mělo by probíhat v konzultaci s útvary Komise. Vítá záměr vysoké představitelky / místopředsedkyně Komise a vedoucí Evropské obranné agentury předložit v rámci celkového procesu provádění globální strategie EU do června roku 2017 první výroční zprávu o pokroku. Ta by měla informovat rovněž o pokroku při provádění nedořešených otázek z předchozích závěrů. Rada také se zájmem očekává, že v prosinci od hlav států a předsedů vlád obdrží strategické pokyny /16 jh/rk 14

15 PŘÍLOHA K PŘÍLOZE Typy možných civilních misí a vojenských operací SBOP odvozených od úrovně ambicí EU SBOP musí být podepřena důvěryhodnými, použitelnými, interoperabilními, udržitelnými a multifunkčními civilními a vojenskými schopnostmi, aby mohla podniknout rychlá a rozhodná opatření na podporu úrovně ambicí a jejích tří strategických priorit napříč celým spektrem úkolů krizového řízení, jichž se článek 43 SEU týká. EU v roli subjektu zajišťujícího bezpečnost by měla mít široký záběr, přičemž by se měla zaměřit na okolní regiony. Kdekoliv to bude možné, bude postupovat společně s partnery, a to vždy v souladu s mezinárodním právem. Na základě dříve dohodnutých cílů a závazků 1 by tak EU měla být schopna provádět následující typy civilních misí a vojenských operací SBOP mimo území Unie, z nichž několik může probíhat současně, v různých situacích 2, a to i v situacích většího bezpečnostního rizika a nedostatečně vyvinuté místní infrastruktury: společné operace pro řešení krizí v situacích vysokého bezpečnostního rizika v regionech kolem EU; společné stabilizační operace, včetně leteckých a zvláštních operací; civilní a vojenská rychlá reakce, včetně vojenských operací rychlé reakce, mimo jiné s využitím bojových skupin EU jako celku nebo v rámci seskupení sil uzpůsobeného dané misi; substituční / výkonné civilní mise; operace k zajištění letecké bezpečnosti včetně blízké vzdušné podpory a monitorování vzdušného prostoru; operace k zajištění bezpečnosti na moři nebo za účelem monitorování, včetně dlouhodobějších operací v blízkosti Evropy; mise za účelem budování civilních kapacit a mise na podporu reformy bezpečnostního sektoru (monitorování, odborné vedení a poradenství, odborná příprava), mimo jiné se zaměřením na policii, právní stát, správu hranic, boj proti terorismu, odolnost, reakci na hybridní hrozby a civilní správní orgány, jakož i civilní pozorovatelské mise; 1 2 Včetně základního cíle 2010, civilního základního cíle 2010 a ambice dohodnuté na zasedání Evropské rady v prosinci Některé z těchto misí a operací lze případně rovněž provádět za účelem poskytnutí pomoci v rámci celosvětové reakce na přírodní katastrofy a pandemie mimo území EU, zejména pokud takové situace mohou vést k rozsáhlé destabilizaci /16 jh/rk 15 PŘÍLOHA K PŘÍLOZE DGC 2B CS

16 budování vojenských kapacit prostřednictvím misí zajišťujících poradenství, odbornou přípravu a odborné vedení, včetně případné rozsáhlé ochrany sil, jakož i vojenské monitorovací a pozorovatelské mise. Tento neúplný seznam slouží jako podklad pro další navazující činnost směřující k odvození požadavků na základě přezkumu ilustrativních scénářů v souladu s dohodnutými postupy podle mechanismu rozvoje schopností pod vedením Politického a bezpečnostního výboru /16 jh/rk 16 PŘÍLOHA K PŘÍLOZE DGC 2B CS