SJEZD ČMKOS A DALŠÍ STÁVKOVÁ POHOTOVOST V NAŠEM SVAZU

Transkript

1 Měsíčník pro Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví SJEZD ČMKOS A DALŠÍ STÁVKOVÁ POHOTOVOST V NAŠEM SVAZU AKTUÁLNÍ TÉMA VII. sjezd ČMKOS a konference Moderních odborů ČSOB, str. 2 PRÁVNÍ SERVIS Návrat po překážce v práci, str. 6 ZPRÁVY ZE ŽIŽKOVA Přinese 22 měsíců práce výsledek?, str. 4 OTÁZKY A ODPOVĚDI Zeptali jsme se vás: Co očekáváte od OS v dalších dvou letech?, str. 8 BOZP 8 mrtvých, aneb povinnosti BOZP, str. 5 BYTOVÉ PORADENSTVÍ Restaurace v přízemí bytového domu, str. 9 Vadný bojler, str. 9 1

2 AKTUÁLNÍ TÉMA VII. sjezd ČMKOS a konference Moderních odborů ČSOB Delegace OSPPP na sjezdu ČMKOS Společně silnější Ve dnech se konal v hotelu Olšanka VII. sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů. Nutno podotknout, že to byl velkolepý sjezd. Heslem bylo Společně silnější. Za náš odborový svaz se zúčastnili spolu předsedou OS F. Hupkou, také místopředsedové L. Spielbergerová (ČSOB) a A. Veverka (ČS), O. Thoma (KB) a J. Drahokoupil (ČS zástupce malých organizací). Jednání bylo dvoudenní a úvod obstaralo několik hudebníků s bubny. Fantastický úvod, kdy mráz běhal po zádech. Dopolední části, která se nesla ve slavnostním duchu, se zúčastnili politici v čele s premiérem v demisi A. Babišem, místopředsedou Parlamentu ČR J. Hamáčkem a předsedou Senátu ČR M. Štěch, kteří měli projevy. Každý měl možnost si udělat obrázek o politickém stavu naší země. Sjezdu se zúčastnilo mnoho dalších hostů, a to jak z ČR, tak také ze zahraničí. Staronové vedení Odpolední část byla pracovní, hodnotila se práce za uplynulé 4 roky, přijali se dokumenty pro další období a především se volilo nové vedení ČMKOS a revizní komise. Náš OS se stejně jako mnoho dalších svazů rozhodnul vyslat do boje vedení stávající. Předsedou byl znovu zvolen J. Středula, místopředsedy R. Sokolová a V. Samek. Sjezd touto volbou potvrdil skvělou práci, kterou nejen tito tři nejvyšší představitelé vykonávají, ale především práci ČMKOS jako celku. Druhý den byl zahájen vzpomínkovou akcí za oběti pracovních úrazů. To byl druhý moment sjezdu, kdy mrazilo v zádech, byla to úchvatná podívaná a některým účastníkům to vehnalo slzy do očí. Následně pokračovalo pracovní jednání. Několikrát v prezentaci J. Středuly byl zmíněn i náš odborový svaz, takže je vidět, že nejsme pouze statisty, kteří jsme součástí ČM- KOS pouze do počtu. Více o sjezdu ČMKOS najdete na stránkách ČMKOS. 2

3 AKTUÁLNÍ TÉMA Konference MO Mimořádná konference Moderních odborů v ČSOB Zaměstnanci v ČSOB, a.s., jsou již pět měsíců bez Kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel odmítá vyjednávat o mzdách a předkládá pro Moderní odbory neakceptovatelné návrhy. Proběhla tři jednání před zprostředkovatelkou, která nevedla k podpisu KS. Musel tedy následovat další krok. O co vlastně v této kauze jde? Vyjednávání začala již v květnu minulého roku, tak aby se stihla dohoda o KS do konce roku, protože platnost stávající končila Zaměstnavatel nabídnul 2 % navýšení objemu mzdových prostředků a odbory požadovaly 15 %. Zaměstnavatel, který měl nejvyšší zisk v novodobé historii ČSOB, tedy přišel s návrhem, že za tuto práci odmění zaměstnance snížením příjmu v průměru o 0,5 %. Nyní jednostranně zaměstnavatel rozhodnul, že přidá zaměstnancům za měsíc necelých deset belgických piv, nebo jednu slušnou večeři při mzdě ,- Kč. To přeci nemohou odbory přijmout. Silový tým korporace vs. odborová diplomacie a elegance V mezidobí došlo k tvrdým atakům na zástupkyně odborů (matky malých dětí nechal zaměstnavatel bez příjmů, je podávána ze strany odborů žaloba na zaměstnavatele) a k eliminaci jejich práce pro zaměstnance, kdy zaměstnavatel místo snahy o dialog ukazoval pouze svou sílu se snahou zastrašit odbory a donutit je k poslušnosti. Zaměstnanci velmi záhy pochopili snahy zaměstnavatele a podpořili kroky Moderních odborů. Tlaky zaměstnavatele vyvolávají adekvátní reakce odborářů a tou poslední reakcí je vyhlášení neomezené stávkové pohotovosti v ČSOB, a.s., kterou konference vyhlásila jednomyslně. Na této mimořádné konferenci předsedkyně MO L. Spielbergerová rekapitulovala celý vývoj kolektivní vyjednávání. Svou účastí a proslovem přijeli odboráře MO podpořit A. di Cristo, šéf UNI Global Finance, J. Středula, předseda ČMKOS a F. Hupka, předseda OS. Jednání se také zúčastnili kolegové z našeho partnerského OZPPP ze Slovenska a kolegové z COZZ, což je polská organizace, která nám pomáhá s náborem nových členů. Konference přijala prohlášení, ve kterém kromě jiného deklaruje připravenost svých zástupců dále vyjednávat, ale tentokrát již s belgickým managementem, protože ten český, měl rok čas na to, aby se strany dohodly. Zástupci MO využijí všech dostupných prostředků, přes sociální sítě, média, jak v ČR, tak v zahraničí, aby informovaly o neutěšené situaci v ČSOB v ČR. K tomu mají plnou podporu všech institucí, jejichž zástupci se konference zúčastnili. 3

4 ZPRÁVY ZE ŽIŽKOVA Přinese 22 měsíců práce výsledek? Vážené kolegyně, vážení kolegové, je za námi další měsíc velmi intenzivní práce, o čemž píšeme v jiných článcích Peněžníku a také na sociálních sítích. Jaro začalo vysokými teplotami, které pokračují v současné době, jen občas se protrhnou mraky a odplaví vše, co jim stojí v cestě. Bouřky nám dávají najevo, že ne vždy je nebe bez mráčků, a tak to asi má být. 22 měsíců uplyne od zahájení kolektivního vyjednávání o Kolektivní smlouvě vyššího stupně a rok od doby, kdy přestala platit. Proběhla další jednání se zástupci zaměstnavatelů, kde jsme dohodli finální podmínky znění KSVS. V současné době probíhá závěrečná kontrola textace a následné schválení v orgánech obou svazů (odborového i zaměstnavatelského). Bylo řečeno a napsáno mnoho. Chtěl bych poděkovat všem za naši stranu, kteří se na vyjednávání podíleli. Chtěl bych vyjádřit poděkování také zástupcům zaměstnavatelů, protože bez nich bychom nebyli tak silní a zkušení, jako jsme nyní. Jejich odmítání, hraní si na gramofonovou desku, nás posunulo hodně kupředu. Vyhlásili jsme stávkovou pohotovost, která i přes názory některých rádoby funkcionářů, přinesla své ovoce při vyjednáváních v mnoha firmách. Naučili jsme se komunikovat s médii, se členy, s veřejností. Dostali jsme se do povědomí zaměstnanců nečlenů a podařilo se získávat nové členy. Naučili jsme se dělat marketing a PR, bez kterých se současné odbory neobejdou. Naučili jsme se nové techniky vyjednávání s využitím námi dosud nevyužívaných prostředků. Minimální mzda v našem sektoru bude ,- Kč Co vše se povedlo dojednat, zveřejníme po podpisu KSVS. Mně osobně je smutno z každého rozhovoru, kdy slyším příběhy zaměstnanců, nebo lidí pracujících pro pojišťovny jako OSVČ o tom, za jakých podmínek pracují pro firmy, které vykazují veliké zisky. Kmenoví zaměstnanci si musí přivydělávat jinde? PROČ? Kvůli tomu, aby bohatli jiní? Proč náš sektor dává mzdy na hranici příjmové chudoby? To vše je ostudou zaměstnavatelů, ale co je nějaká ostuda proti žoldu, kteří odpovědní manažeři mají. Záměrně píši odpovědní a ne zodpovědní. V současné době se zodpovědní nemohou chovat k zaměstnancům lhostejně a přezíravě. Je potřeba názor zaměstnanců slyšet, ne tlumit, a aby byl slyšet, od toho by měly být odbory. Odbory, které jste si zvolily, které vás zastupují, a které by měly hájit vaše zájmy. Rád bych vás vyzval k tomu, abyste nás informovali o svých zkušenostech z vyjednávání u vás ve firmách, o tom, jak je váš hlas slyšet prostřednictvím vašich zástupců. O tom, jak vy, jako zástupci, jste podporováni svými kolegy, a jaký dialog máte ve firmě. V téhle debatě se zase můžeme posunout někam dál. Ještě o jeden zážitek se s vámi chci podělit a tím je práce Moderních odborů, jejich konference a vyhlášení stávkové pohotovosti. Úžasný pocit jednoty, síly, podpory a solidarity. Nejen přímí účastníci konference, ale také ostatní, kteří se nemohli zúčastnit, to vše vyjadřují. Vážím si jejich vzkazů, ať už v rámci svazu, nebo podpory jiných svazů a organizací. Všichni jsou odboráři bez ohledu na to, jakou mají mzdu, nebo kde pracují. Fantastický pocit a odměna za práci pro lidi, kteří ji dělají srdcem. Díky za to. Rozloučím se s vámi citátem Sigmunda Freuda: V drobných věcech se spolehni na rozum, ve velkých věř srdci. Držím vám palce při všech vašich rozhodnutích a užívejte života. František :) Předseda Bc. František Hupka mobil: hupka.frantisek@cmkos.cz 4

5 PRÁVNÍ SERVIS Návrat po překážce v práci Za několik měsíců mi končí rodičovská dovolená a chci se vrátit zpět do práce. Kontaktovala jsem v předstihu svého nadřízeného, který mi odepsal, že zváží možnosti a podívá se, jaké pracovní pozice jsou volné a co by mi mohl nabídnout. Můj dotaz zní, zda jsem povinna přijmout jakoukoli práci, kterou mi zaměstnavatel nabídne? Ráda bych se totiž vrátila na tu pracovní pozici, kde jsem byla před tím, než jsem odešla na mateřskou. Slyšela jsem, že stejné místo musí zaměstnavatel držet jen asi půl roku a když se zaměstnanec vrací z rodičovské později, může ho už zařadit libovolně. Návrat zaměstnance zpět do práce po skončení překážky v práci, například mateřské a rodičovské dovolené, řeší v zákoníku práce 47. Informace, kterou jste slyšela, tedy že zaměstnavatel musí držet totéž pracovní místo jen po nějakou dobu, vychází z tohoto ustanovení, ovšem je značně nepřesná. Není pravdou, že by zaměstnavatel mohl zaměstnankyni či zaměstnance vracejícího se zpět do práce po skončení rodičovské dovolené zařadit na libovolnou pracovní pozici, ačkoli si to zaměstnavatelé (i zaměstnanci) někdy myslí. Výše zmiňovaný 47 zákoníku práce vyjmenovává překážky v práci, po jejichž skončení musí zaměstnavatel zaměstnance zařadit zpět na původní práci a pracoviště. Mezi tyto překážky patří i mateřská dovolená a rodičovská dovolená čerpaná zaměstnancem po dobu, kdy je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (to je případ, kdy zaměstnanec muž, čerpá rodičovskou dovolenou v době 22 týdnů po narození dítěte, tj. v době, kdy je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou). Po dobu trvání některé z těchto překážek musí tedy zaměstnavatel počítat s tím, že po jejím skončení bude mít zaměstnanec právo na zařazení zpět na zcela stejnou pracovní pozici, na které vykonával práci předtím, než překážka v práci nastala. Na jinou pozici může zaměstnavatel za daných okolností zařadit zaměstnance jen tehdy, pokud původní pracovní místo zaniklo. Mezi překážky v práci, po jejichž skončení má zaměstnanec právo na zařazení na původní práci a pracoviště, nepatří rodičovská dovolená. Z této skutečnosti pramení nesprávná představa, že může zaměstnavatel zaměstnance zařadit na libovolné pracovní místo. Je to ale jinak. Čerpání rodičovské dovolené nic nemění na tom, že zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu, v níž byl sjednán i druh práce. Smlouvu není možné jednostranně změnit. I po návratu zaměstnance do práce třeba i po několika letech čerpání rodičovské dovolené jsou obě strany vázány pracovní smlouvou. Zaměstnanec má tedy dále právo na přidělování práce, která druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě. Smysl výše popsaného ustanovení 47 zákoníku práce spočívá v řešení případů, kdy byl druh práce v pracovní smlouvě sjednán trochu širším způsobem a u zaměstnavatele existuje několik pracovních pozic, které by mohly být pod tento druh práce podřazeny. Pak platí, že když se zaměstnankyně vrací zpět do práce po mateřské dovolené, měl by jí zaměstnavatel zařadit zpět na úplně to stejné místo, které zastávala předtím (v personalistické hantýrce se mluví o vrácení na stejnou židli ). Vrací-li se po rodičovské dovolené, toto pravidlo už dodrženo být nemusí a zaměstnavatel tak může zaměstnankyni či zaměstnance zpět zařadit i na trochu odlišné místo, případně třeba do jiného útvaru, ovšem stále při zachování druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Při jednání se svým nadřízeným tedy trvejte na tom, že budete nadále vykonávat práci, kterou máte uvedenou v pracovní smlouvě. Pokud Vám bude například sděleno, že budete vykonávat stejnou práci, ale v jiném organizačním útvaru než v tom, kde jste pracovala dříve, budete to muset akceptovat. Rozhodně ale nemusíte přijmout zcela odlišnou pracovní pozici, která neodpovídá tomu, co máte ve smlouvě. Pokud by Vám bylo sděleno, že je pro Vás po návratu z rodičovské dovolené připraveno nějaké jiné pracovní místo, považujte to za návrh na dohodu o změně pracovní smlouvy, který buď přijměte, nebo odmítněte. Právník OSPPP JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. mobil: stransky@prps.cz 5

6 OTÁZKY A ODPOVĚDI Zeptali jsme se vás: Co očekáváte od OS v dalších dvou letech? - Více debat, osobních setkání. - Diskuze o živých problémech. - Vzájemná podpora. - Odborová organizace musí být zajímavá pro nové a mladé zaměstnance. Pokračovat v boji za zvýšení platu + zlepšovat pracovní prostředí. Zpracovat do kolektivního vyjednávání i program 55+. Pokračování v informovanosti, co se děje a setkávání s Vámi při řešení daných situací a zdárného řešení našich problémů. Pokračovat v nastavených představách. Spoléhám na spolupráci, která se týká problémů mých kolegů + boj za lepší podmínky. Pokračování v nastávajícím proudu práce. Ještě silnější více slyšet hlasy odborů u zaměstnavatelů. Pokračovat ve vyjednávání o VKS neustupovat výrazně z požadavků. Prosadit stejné podmínky v ČR jako u našich nadnárodních firemních matek, to znamená platy, pracovní doba, podmínky na pracovišti atd. Větší oporu a pomoc při rozšíření odborové základny. Informovanost, různá školení právní minimum, BOZP, další společná setkávání. Informovanost je pro mě dostačující (u KB Opava). Velký problém je pro mě odměňování zaměstnanců hodnota stravenek se zvýšila o 5 kč, a to je nedostačující. Očekávám dokončení jednání a následné uzavření kolektivní smlouvy. Pokračovat ve stejném úsilí, a hlavně dotáhnout cíle do konce. Pokračovat v nastoleném trendu, zviditelňovat zásluhy odborů a nenechat zaměstnavatele slíznout smetanu. Pokračovat v započaté práci a neustupovat. Navýšit počet členské základny. Podporu, vědět, na koho se můžu obrátit + kontakty. Pokračovat ve stejném duchu a nepolevovat! Uzavření kolektivní smlouvy s více jistotami pro zaměstnance. Očekávám zlepšení komunikace mezi svazem a zaměstnavateli, tzv. sociální dialog. Uzavřít KSVS ve znění přijatelném pro obě strany. Více propagace co OS dělá pro zaměstnance - někteří to nevidí. 6

7 OTÁZKY A ODPOVĚDI - Podepsat vyšší kolektivní smlouvu. - Stabilní tým OS. Stabilnější tým a zachování současné výborné komunikace. Očekávám další pozitivní info a podpis VKS. Lépe propagovat odbory a nábor nových členů, stabilnější tým na sekretariátu. Nárůst členů v členské základně. Pokračovat v podpoře členů a dostat do podvědomí lidí práci odborů (což se už začíná dít). Podpora členů a zvýšení členské základny. Růst členské základny. Podpis vyšší KS a transparentnost informací OS/ zaměstnanců. Pokračovat v nastaveném směřování. další viditelné akce, jednání se svazem bank a uzavření vyšší KS. Očekávám podporu v případném střetu se zaměstnavatelem. Informace od kolegů dostávám a jsem za ně ráda. Více informace ze zahraničí, tam také fungují odbory, funkcionáři, odboráři jak jsou na tom, mají podporu zaměstnanců atd. Možnosti širšího vzdělávání členů v oblasti občanské odpovědnosti, společenské odpovědnosti atd. Minimálně stejný vývoj jako doposud. Nebál bych se být agresivnější (stávka). Uvítal bych více tlaků na pracovištích, není to jenom o mzdách. Myslím, že by bylo dobré mít jen 1 vyjednávací tým pro banky a jiný pro pojišťovny. Stálé vyjednávání se zaměstnavateli, abychom se i my, řadoví zaměstnanci, dočkali průměrných příjmů v bankovnictví, tj. 53 tisíc. Pokračovat v najetém tempu. Vyjednávání v rámci VKS se zaměřením nejen na peníze, ale i zacházení se zaměstnanci a pracovní prostředí a práce bez stresu. Zastupování zájmů zaměstnanců, ocenila bych smířlivější tón chápu, že to vždy nelze, ale stávková pohotovost? To se musí zaměstnancům řádně vysvětlit, jinak nemůžeme počítat s jejich podporou. Pokračovat s kvalitní spoluprací, ucelené informace z pravidelných jednání, zahraničních cest, Zvýšení mezd v bankovním sektoru a srovnání pracovních podmínek u nás a v zemi matky. Větší vnitřní diskuze problémů u jednotlivých subjektů, sdílení úspěchů, ale i neúspěchů z jednání se zaměstnavateli. Možná i zajistit někoho na diskuze kolem ekonomiky procházení výročních zpráv, hledání argumentů a podkladů pro vyjednávání. Zaměstnavatel musí pochopit, že OS myslí svoje požadavky vážně a situace se musí řešit. 7

8 BOZP 8 mrtvých, aneb povinnosti BOZP Téměř celou republikou otřásly v minulých měsících 2 události týkající se BOZP. První z událostí byl výbuch v areálu chemičky Unipetrol v Kralupech nad Vltavou, kde zemřelo šest lidí. Druhou událostí bylo prasknutí hadice pro přepravu fenolu v Chemotexu v Děčíně, s následnou smrtí 2 lidí a 16 zraněnými. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že se našeho sektoru tyto události netýkají, není tomu tak. Jedná se pouze o špičku ledovce, zvýrazňující problémy vyskytující se i u nás. Podle prozatímních neoficiálních zpráv z inspektorátu práce se může jednat o pochybení zaměstnavatele. Jaké problémy tedy mohly být příčinnou? Hodnocení rizik Prvním problémem je stále a pořád dokola zmiňované předávání rizik. Jak jsme si v minulosti několikrát řekli, vyhodnocení rizik zaměstnavatelem je jednou z jeho základních povinností. Nejenom, že by toto vyhodnocení mělo být dostatečně konkrétní = vztahovat se ke konkrétnímu pracovišti. Má se i jednat o činnost soustavnou. Zákon dále hovoří i o písemném předávání rizik mezi jednotlivými zaměstnavateli. A tady narážíme na několik problémů. Nejen, že prakticky k předávání mezi zaměstnavateli nedochází. Zapracování předaných rizik do vlastního dokumentu už je prakticky sci-fi. Soustavnou činnost můžeme reflektovat tím, že jsou nám při kontrolách předávány vyhodnocení rizik z roku 2014, ale i starší. Že by se tedy za 4 roky na pracovišti nic nezměnilo??? To, že seznámení zaměstnanců s riziky je spíše administrativním úkonem než praktickým seznámením, už jen dokresluje celou situaci. Zaměstnavatel často ani neví, jaká opatření proti vyhodnoceným rizikům přijal. Zpravidla je vyhodnocení zpracováno externě, a vznikají tak i 60ti stránkové dokumenty, které pochopitelně nikdo nečetl a všichni podepsali. Zaměstnavatel se mylně domnívá, že se podpisem zaměstnance se zbavuje odpovědnosti v případě neočekávané události. Jak už ale prokázaly rozsudky jednotlivých soudů, nemusí tomu tak být vždy. Úloha vedoucího a kontrolní činnost Péče o zaměstnance v oblasti BOZP je povinností danou zaměstnavateli. Zaměstnavatel dohled nad BOZP vykonává většinou jednou ročně prostřednictvím tzv. ročních prověrek BOZP, se kterými se mnozí z Vás na svých pracovištích setkali. Neméně důležitou roli v kontrolní činnosti systému BOZP ale hrají povinnosti dané vedoucím zaměstnancům. Častým porušením tedy bývá nedodržování povinností daných vedoucím zaměstnancům (na všech stupních řízení). Vedoucí jsou téměř vždy proškoleni. Praktická kontrola pracoviště však z jejich strany často chybí. I když tuto povinnost sám zaměstnavatel ve svých vnitřních předpisech zmiňuje. Zaměstnavatel nedisponuje žádným kontrolním či restriktivním nástrojem k vymáhání těchto povinností a tváří se, že toho mají vedoucí přece hodně. Péče o BOZP je povinností danou zákonem, a tedy nadřazenou povinností pro všechny vedoucí. Je potřeba si uvědomit, že z vězení už plány potřeba plnit nebude. A že už v ČR takové případy zaznamenány byly. Závěr Jak již z dostupných zdrojů vyplynulo - několik lidí zemřelo, protože pravděpodobně někdo nedostatečně plnil svoje povinnosti. A jak tomu zabránit příště? Co když se mimořádná situace příště stane u nás? Vím co, kdy, kde a kam? Poučte se, zastavte se a zamyslete. Je to tak správně? Je potřeba zmínit, že ani v jednom výše popsaných případů nebylo zatím vyšetřování uzavřeno a čeká se na odborné expertizy. V textu vycházím z osobních setkání s inspektory, či konzultacích na veřejných debatách. Svazový inspektor BOZP Miroslav Zajíc mobil: zajic.miroslav@cmkos.cz 8

9 BYTOVÉ PORADENSTVÍ Restaurace v přízemí bytového domu V našem bytovém domě máme v přízemí restauraci. Jistě si dovedete představit, jak je příjemné zde bydlet. Denně hluk hostů, hlasitá hudba, kouření, hádky, bitky a veřejné záchody u zdi domu na ulici. Na stížnosti pronajímatel tak, že nás odkáže na provozovatele restaurace. Na nějaký čas se vždy stane jen to, že se mírně ztiší produkce hudby. Pak je vše znovu. Pronajímatel tvrdí, že on za hosty restaurace neručí a že prý máme svobodu podnikání. Můžeme se nějak bránit? Situaci popsanou ve vašem dotazu by měl především řešit váš pronajímatel. Ten by vám měl nájemcům bytu zajistit nerušený výkon práva na bydlení v pronajatém bytě. Pronajímatel pronajal nebytové prostory jako restauraci, proto ho musí zajímat, jak se nájemce v nebytových prostorech chová. Z praxe je však známo, že pronajímatel na stížnosti nájemců bytů nebere zřetel, proto vám takto odpověděl. To, že máme svobodu podnikání, nemůže být na úkor např. svobody na klidné bydlení a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Svých práv se můžete domáhat takto: Požádáte stavební úřad, aby prověřil soulad užívání stavby s platnými povoleními (např. zda jsou v provozovně povoleny pravidelné hudební produkce). Následně můžete dát podnět KHS, zda jsou dodržovány hlukové limity. Zároveň je možné se obrátit s žádostí na obec (město), zda reguluje provozní dobu hostinských zařízení obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Pokud obec vyhlášku má, je možné zjistit, zda v dané lokalitě neplatí omezení provozní doby restaurací např. do 22:00 hod., přičemž porušování vyhlášky může obec postihovat pokutou. Pokud obec vyhlášku nemá, můžete se obrátit na zastupitele s žádostí o její vydání. Pokud jde o hlasové projevy hostů v provozovně, na ty se zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, nově nevztahuje (nepovažují se za hluk) a KHS je tak nebude moci postihovat. Hlučné hlasové projevy návštěvníků restaurace, pohybujících se mimo provozovnu a rušících noční klid, postihuje obecní či státní policie jako přestupek. Žaloba k soudu; toto řešení však považuji za krajní možnost. Vadný bojler Bydlím v nájmu. Na ohřev vody máme bojler. Bohužel, stalo se to, že ventilem bojleru unikala voda, ventil pořád dopouštěl vodu, voda šla rovnou do odpadu. Takto to trvalo půl roku. Přišli jsme na to až při revizi bojleru. Na vodě jsme měli nedoplatek Kč. Pronajímatel trvá na tom, že to musíme zaplatit my. My si myslíme, že platit má pronajímatele. Kdo má pravdu? Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. V souladu s nařízením vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu je oprava bojleru považována za drobnou opravu. Přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/ m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy. Nad tuto částku jde oprava k tíži pronajímatele. To, co jste zaplatili opraváři včetně jeho dopravy se do této částky nezapočítává. V každém případě ale opravu bojleru provádí nájemce, proto i nedoplatek za vyúčtování vody musíte uhradit vy nikoliv pronajímatel. Koc. Předseda sdružení nájemníků ČR, z.s. Místopředseda České společnosti pro rozvoj bydlení Ing. Milan Taraba mobil: info@son.cz, taraba@son.cz 9

10 MO v tom nejsou sami L. Spielbergerová a A. Veverka při volbě nového vedení ČMKOS Konference MO v ČSOB F. Hupka a L. Spielberegrová na VII. sjezdu ČMKOS Měsíčník pro Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví Ročník 2 číslo květen Redakce a sídlo OSPPP: nám. W. Churchilla 2, , Praha 3 Předseda: Bc. Hupka František hupka.frantisek@cmkos.cz Sekretariát: Luna Nguyen nguyen.luna@cmkos.cz Kontakty: dotazy@osppp.cz sekretariat@osppp.cz Svazový inspektor: Miroslav Zajíc zajic.miroslav@cmkos.cz Grafická úprava: Petra Kolmanová kolmanovapetracz@gmail.com