ENERGETICKÝ AUDIT. Bytový dům Panelová stavební soustava VVÚ - ETA Mezi školami č.p Praha 5

Transkript

1 STOPTERM spol. s r.o.,plamínkové 1564 / 5, Praha 4 tel. / fax : ENERGETICKÝ AUDIT Bytový dům Panelová stavební soustava VVÚ - ETA Mezi školami č.p Praha 5 Zadavatel auditu : Společenství vlastníků jednotek domu Mezi školami , Praha 5 Mezi školami Praha 5 Zpracoval : Robert Šafránek Praha, červenec 2009

2 2 OBSAH : 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 7 Zadavatel auditu... 7 Provozovatel předmětu energetického auditu... 7 Zpracovatel energetického auditu... 7 Předmět energetického auditu POPIS VÝCHOZÍHO STAVU... 7 Předmět energetického auditu... 7 Energetické vstupy do objektu... 7 Tab. č. 1a - Spotřeba tepla na TUV za poslední kalendářní roky ( podle předložených podkladů )... 8 Vlastní energetické zdroje... 8 Rozvody energie... 8 Významné spotřebiče energie... 9 a) Základní údaje o předmětu auditu... 9 Název předmětu energetického auditu... 9 Základní popis... 9 b) Základní informace o energetických vstupech do předmětu energetického auditu Tab. č. 2 - Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech Tab. č. 3 - Základní tvar energetické bilance Obr. č. 1 Podíly jednotlivých forem energie na energetických vstupech do objektu % c) Vlastní energetické zdroje Tab. č. 4 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů Tab. č. 5 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů d) Rozvod energie v předmětu energetického auditu Tab. č. 6 - Rozvody energie ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU a) Výchozí stav objektu a skladby hodnocených konstrukcí Výchozí stav objektu Stavební konstrukce Vytápění Příprava TUV Elektroinstalace Dosud provedené úpravy na snížení energetické náročnosti objektu Výchozí a současný stav budovy Skladby hodnocených základních obvodových a vnitřních konstrukcí b) Výchozí tepelné ztráty objektu Výchozí tepelně technické vlastnosti obvodových konstrukcí Tab. č. 7 - Výsledky hodnocení výchozích tepelně technických vlastností konstrukcí Označení : ( 1 ) - požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla ( ČSN : 2007 ) Výchozí tepelné ztráty objektu Tab. č. 8A - Výchozí tepelné ztráty objektu... 24

3 3 Tab. č. 9A - Výchozí tepelná ztráta infiltrací ZÁVĚR K VÝPOČTŮM VÝCHOZÍCH TEPELNÝCH ZTRÁT Výchozí intenzita výměny vzduchu Tab. č. 10A - Výchozí intenzita výměny vzduchu ZÁVĚR K VÝPOČTŮM VÝCHOZÍ INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU Současné tepelné ztráty objektu Tab. č. 8B - Současné tepelné ztráty objektu Tab. č. 9B - Současné tepelná ztráta infiltrací Tab. č. 10B - Současná intenzita výměny vzduchu ZÁVĚR K VÝPOČTŮM SOUČASNÉ INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU POROVNÁNÍ VYPOČTENÝCH TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU SE SKUTEČNOU SPOTŘEBOU TEPLA NA VYTÁPĚNÍ KLASIFIKACE PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY PODLE ČSN : VÝCHOZÍ STAV NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ Poznámka k dosud provedeným úpravám na snížení energetické náročnosti objektu : NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ : Úpravy stavebních konstrukcí Poznámky : Tab. č Požadované a doporučené hodnoty lineárního a bodového činitele prostupu tepla k, N a j, N tepelných vazeb mezi konstrukcemi ( ČSN : 2007 ) Úpravy otopné soustavy : Úprava rozvodů TUV Tab. č Požadavky vyhlášky 151 / 2001 Sb. na tloušťky tepelné izolace energetických rozvodů Tab. č Ekonomické hodnocení provedení tepelných izolací rozvodů TUV Úpravy elektroinstalace Větrání bytových jader Využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie Navrhované skladby obvodových konstrukcí - VARIANTA TEPELNÉ ZTRÁTY PO PROVEDENÍ DTI - VARIANTA Tepelně technické vlastnosti konstrukcí po provedení dodatečných tepelných izolací Tab. č Výsledky hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí po provedení DTI -VARIANTA Tab. č Alternativní varianty návrhů dodatečných tepelných izolací Výpočet tepelných ztrát po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Tepelná ztráta infiltrací po provedení DTI - VARIANTA ZÁVĚR K VÝPOČTŮM TEPELNÝCH ZTRÁT PO PROVEDENÍ DTI -VARIANTA Intenzita výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Intenzita výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA ZÁVĚR K VÝPOČTŮM INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU PO PROVEDENÍ DTI - VARIANTA Upravená energetická bilance po provedení DTI - VARIANTA

4 4 Tab. č Upravená energetická bilance Environmentální vyhodnocení po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Environmentální vyhodnocení po provedení DTI - VARIANTA Obr. č. 4 - Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA 1 - podíly stavebních konstrukcí % na celkové tepelné ztrátě objektu Obr. č. 5 - Celkové tepelné ztráty objektu W před a po realizaci opatření ( VARIANTA 1 ) na snížení jeho energetické náročnosti KLASIFIKACE PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY PODLE ČSN : VARIANTA STANOVENÍ INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ NA REALIZACI Tab. č Stanovení nákladů na realizaci úsporných opatření po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Ekonomické hodnocení po provedení DTI - VARIANTA STANOVENÍ MOŽNÝCH VARIANT ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ VARIANTA VARIANTA VARIANTA VYHODNOCENÍ VARIANTY Tab. č Tepelná ztráta po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Tepelná ztráta infiltrací po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Intenzita výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA Obr. č. 6 - Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA 2 - podíly stavebních konstrukcí % na celkové tepelné ztrátě objektu KLASIFIKACE PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY PODLE ČSN : VARIANTA Tab. č Stanovení nákladů na realizaci úsporných opatření po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Ekonomické hodnocení po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Upravená energetická bilance Tab. č Environmentální vyhodnocení po provedení DTI - VARIANTA VYHODNOCENÍ VARIANTY Tab. č Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA Tab. č. 31- Tepelná ztráta infiltrací po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Intenzita výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA Obr. č. 7 - Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA 3 - podíly stavebních konstrukcí % na celkové tepelné ztrátě objektu KLASIFIKACE PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY PODLE ČSN : VARIANTA Tab. č Stanovení nákladů na realizaci úsporných opatření po provedení DTI - VARIANTA Tab. č Ekonomické hodnocení po provedení DTI - VARIANTA

5 5 Tab. č Upravená energetická bilance Tab. č Environmentální vyhodnocení po provedení DTI - VARIANTA CELKOVÝ ZÁVĚR TEPELNĚ EKONOMICKÉ HODNOCENÍ VARIANTY URČENÉ K REALIZACI Tab. č Ekonomické hodnocení varianty určené k realizaci - VARIANTA Tab. č Základní ekonomické hodnocení dílčích opatření - VARIANTA ENVIRONMENTÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU A VARIANTY URČENÉ K REALIZACI - VARIANTA Tab. č Environmentální vyhodnocení VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY Zdůvodnění zvolené tloušťky izolantu Obr. č. 8 - Teplotní pole a tepelný tok standardním sendvičovým panelem ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU ZÁVĚREČNÉ PŘEHLEDNÉ TABULKY Tab. č Varianta určená k realizaci - VARIANTA Tab. č Upravená energetická bilance ZÁVĚREČNÁ PROHLÁŠENÍ A DOPORUČENÍ PŘÍLOHA Č. 1 - TEPELNĚ TECHNICKÉ VÝPOČTY STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PŘÍLOHA Č. 2 - VÝPOČET POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ - ČSN EN ISO PŘÍLOHA Č. 3 - EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU PŘÍLOHA Č. 4 - VÝPOČET REÁLNÉ DOBY NÁVRATNOSTI, ČISTÉ SOUČASNÉ HODNOTY A VNITŘNÍHO VÝNOSOVÉHO PROCENTA

6 6 Použitá literatura : 1.) ČSN / 1-4 : Tepelná ochrana budov, ) ČSN : Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění, ) ČSN EN ISO : Tepelně vlhkostní chování stavebních dílců a stavebních prvků - Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení kritické povrchové vlhkosti a kondenzace uvnitř konstrukce - Výpočtové metody. 4.) ČSN EN ISO 6946 : Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda. 5.) ČSN EN ISO : Tepelné chování budov - Výpočet potřeby energie na vytápění 6.) ČSN EN 832 : Tepelné chování budov - Výpočet potřeby energie na vytápění - Obytné budovy 7.) Úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá z pozdějších změn 8.) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 425/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu 9.) Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov 10.) Vyhláška č. 193 / 2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu. Použité zkratky : 1.) ÚT : ústřední topení. 2.) TUV : teplá užitková voda. 3.) TP : technické podlaží. 4.) NP : nadzemní podlaží. 5.) PP : podzemní podlaží. 6.) sut. : suterén, suterénní. 7.) MIV : meziokenní vložka. 8.) tl. : tloušťka. 9.) PVC : polvinylchlorid. 10.) SKD : sádrokartonové desky. 11.) DTI : dodatečná tepelná izolace. 12.) EPS : pěnový polystyren. 13.) XPS : extrudovaný polystyren. 14.) MW : minerální vlna ( mineral wool ) 15.) ETICS : vnější tepelně izolační kompozitní systém ( external thermal insulation composite system ) 16.) minerál. : minerální, ve spojitosti s DTI ( desky z minerálních vláken ). 17.) min. : minerální, ve spojitosti s DTI ( desky z minerálních vláken ). 18.) vl. : vlákno, vláken, ve spojitosti s DTI ( desky z minerálních vláken ). 19.) STN : stupeň tepelné náročnosti. 20.) ČHMÚ : Český hydrometeorologický ústav. 21.) Tab. : tabulka. 22.) TŽ : technická životnost. 23.) KMV : krajská materiálová varianta. 24.) CZT : centrální zdroj tepla ( centrální zásobování teplem ).

7 7 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Zadavatel auditu Společenství vlastníků jednotek domu Mezi školami , Praha 5, Mezi školami 2480, Praha 5, IČ : zastoupený: Ing. Zdeňkem Tvrdíkem - předsedou výboru Provozovatel předmětu energetického auditu Společenství vlastníků jednotek domu Mezi školami , Praha 5, Mezi školami 2480, Praha 5, IČ : Zpracovatel energetického auditu Robert Šafránek, zapsaný do Seznamu energetických auditorů podle 11 odst. 1 písm. g ) zákona č. 406 / 2000 Sb. o hospodaření s energií pod číslem 212. Předmět energetického auditu Předmětem energetického auditu je obytný dům. Vlastníkem předmětu energetického auditu je zadavatel energetického auditu. Energetický audit stanovuje možné snížení spotřeby energie obytného domu v ulici Mezi školami č.p , v Praze 5. Součástí energetického auditu je i posouzení úprav, které byly realizovány do data provedení energetického auditu budovy, ale které jsou zahrnuty jako součást prováděných prací v rámci projektu snižování energetické náročnosti objektu. 2. POPIS VÝCHOZÍHO STAVU Předmět energetického auditu Předmětem energetického auditu je obytná budova ( dále jen objekt ). Energetický audit stanovuje možné snížení spotřeby energie tohoto objektu. Energetické vstupy do objektu Objekt je zásobován teplem z centrálního zdroje. Předávací stanice je umístěna v technickém podlaží ( TP ) objektu č.p Měření spotřeby tepla na ÚT a TUV je umístěno v předávací stanici. Tab. č. 1 - Spotřeba tepla na ÚT za poslední kalendářní roky ( podle předložených podkladů ) TOPNÉ OBDOBÍ SPOTŘEBA TEPLA ÚT CENA TEPLA ÚT ÚPRAVA DENOSTUPŇŮ PODLE KLIMATICKÝCH PODMÍNEK PŘEPOČTENÁ SPOTŘEBA GJ / rok Kč / GJ % GJ , ,00-6, , , ,60-13, , , ,40-11, ,199 Průměrná spotřeba : 2 581, ,937

8 8 Tab. č. 1a - Spotřeba tepla na TUV za poslední kalendářní roky ( podle předložených podkladů ) TOPNÉ OBDOBÍ SPOTŘEBA TEPLA SKUTEČNÁ TUV GJ / rok CENA TEPLA TUV Kč / GJ , , , , , ,40 Průměrná spotřeba skutečná: 1 363,200 Počet obyvatel cca: 348 Výpočtová spotřeba tepla: 1 600,452 Poznámky : Uvedené spotřeby jsou výčtem množství fakturované energie dodavatelem tepla. Zadavatel energetického auditu nedal k dispozici kompletní faktury za UT a TUV, proto byly údaje získány pouze z ročních přehledů. U jednotlivých údajů nelze ověřit přesné datum odečtu měřidla, ke kterému mohlo docházet i s rozptylem několika týdnů. V letech 2007 a 2008 byla provedena částečná výměna výplní otvorů a meziokenních vložek. Z uvedených důvodů je uvedená průměrná spotřeba pouze aritmetickým průměrem fakturovaného množství tepla za předchozí 3 roky, nikoliv hodnota skutečné spotřeby tepla ve výchozím stavu ve smyslu vyhlášky 425/2004 Sb.. Spotřeba tepla pro ÚT byla upravena podle skutečných klimatických podmínek dle podkladů ČHMÚ za poslední topná období. Výpočtová spotřeba tepla pro ohřev TUV byla uvažována ve výši 3,5 kwh/obyvatel/den. Jednotková cena tepla pro TUV je uvažována bez nákladů na dodávku studené vody pro její ohřev. Vlastní energetické zdroje Předmětem energetického auditu je bytový dům zásobovaný energií z centrálního zdroje. Předávací stanice je umístěna v technickém podlaží ( TP ) objektu č.p Auditovaný objekt nemá vlastní energetické zdroje. Rozvody energie Otopná soustava je dvoutrubková s nuceným oběhem topné vody se jmenovitým teplotním spádem 90 / 70 O C. Rozvody topné vody jsou vedeny z technického podlaží do bytových podlaží objektu. Tepelné izolace jsou v průměrném technickém stavu, místy jsou poškozeny a místy chybí. V roce 2007 byly původní rozvody TUV nahrazeny novými z plastu typu HOSTALEN. Nové rozvody TUV jsou opatřeny tepelnou izolací typu MIRALON tl. cca 10 mm. Vodoměry pro TUV a studenou vodu jsou osazeny. Otopná tělesa jsou článková litinová typu KALOR. Otopná tělesa byla již od doby výstavby vybavena původními ventily s termostatickými hlavicemi. Poměrové měřiče tepla jsou osazeny od cca roku Soustava není zónována podle světových stran.

9 9 Významné spotřebiče energie Mezi nejvýznamnější spotřebiče energie patří zejména výplně otvorů ( okna, lodžiové dveře a vstupní portály ), obvodové stěny, strop technického podlaží ( TP ) a střechy a to prostřednictvím tepelných ztrát těchto stavebních konstrukcí. Podrobný seznam spotřebičů energie je patrný z rozboru výsledků výchozích tepelných ztrát, které byly provedeny obálkovou metodou v kapitole Výchozí tepelné ztráty objektu v Tab. č. 8A. a) Základní údaje o předmětu auditu Název předmětu energetického auditu Posuzovaný bytový dům se nachází v ulici Mezi školami č.p , v Praze 5. Energetický audit stanovuje možné snížení spotřeby energie uvedeného obytného domu. Základní popis Posuzovaný bytový dům tvoří tři dilatační celky s celkem třemi sekcemi. Má celkem 116 bytových jednotek a cca tři nebytové prostory v 1. nadzemním podlaží ( kanceláře ). Částí 1. nadzemního podlaží prochází budova mateřské školky, které není součástí posuzovaného bytového domu. Jedná se o objekt panelové stavební soustavy VVÚ - ETA. Dvě sekce budovy mají šest nadzemních bytových podlaží, zbylé čtyři sekcí mají sedm nadzemních bytových podlaží. Objekt má jedno podlaží technické, částečně pod úrovní přilehlého terénu.v technickém podlaží nejsou trvale vytápěné místnosti, pouze některé jeho části ( sušárny, prádelny, apod.) jsou vytápěny nárazově. Podrobný popis jednotlivých stavebních konstrukcí a dalších prvků budovy je uveden v kapitole Výchozí stav objektu a skladby hodnocených konstrukcí".

10 10 b) Základní informace o energetických vstupech do předmětu energetického auditu Objekt je zásobován teplem z centrálního zdroje. Předávací stanice je umístěna v TP objektu č.p Rozvody studené vody, teplé užitkové vody a topné vody jsou vedeny z technického do bytových podlaží. Objekt je dále zásobován elektrickou energií sloužící pro osvětlení, provoz výtahu, pro spotřebu v jednotlivých domácnostech a zemním plynem pro vaření. Tab. č. 2 - Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech Pro rok : průměrné hodnoty z let Vstupy paliv a energie Jednotka Množství Výhřevnost GJ / j. Přepočet na GJ Roční náklady Kč Nákup elektr. energie MWh 5,963 21, ,10 Nákup tepla - vytápění GJ 2 581, , ,30 Nákup tepla - TUV GJ 1 363, , ,10 Zemní plyn tis. m 3 Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Jiné plyny tis. m 3 Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 3 965, ,50 Změna stavu zásob paliv Celkem spotřeba paliv a energie 3 965, ,50 Poznámka : Zadavatel energetického auditu nedal k dispozici faktury za dodávky el. energie, proto byla spotřeba elektrické energie stanovena odborným odhadem. Spotřeba elektrické energie je ve společných částech domu ( osvětlení chodeb, provoz výtahů, apod. ). Spotřeby v jednotlivých bytech se neudávají. Tab. č. 3 - Základní tvar energetické bilance ř. Ukazatel GJ / rok tis. Kč / rok 1. Vstupy paliv a energie 4 342, , Změna zásob paliv 3. Spotřeba paliv a energie 4 342, , Prodej energie cizím 5. Konečná spotřeba paliv a energie v objektu( ř.3 - ř.4 ) 4 342, , Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) 347, , Spotřeba energie na vytápění a TUV 4 320, , Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy ( z ř.5 )

11 11 Obr. č. 1 Podíly jednotlivých forem energie na energetických vstupech do objektu % TUV 34,4% Vytápění 65,1% Elektrická energie 0,5% Celková roční spotřeba paliv a energie: ( průměrné hodnoty z let ) 3 965,867 GJ

12 12 c) Vlastní energetické zdroje Předmětem energetického auditu je obytný dům zásobovaný energií z centrálního zdroje. Objekt nemá vlastní energetické zdroje. Tab. č. 4 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů ř. Ukazatel Jednotka Roční hodnota 1. Instalovaný elektrický výkon celkem MW 2. Instalovaný tepelný výkon celkem MW tep 3. Dosažitelný elektrický výkon celkem MW 4. Pohotový elektrický výkon celkem MW 5. Výroba elektřiny MWh 6. Prodej elektřiny ( z ř. 5 ) MWh 7. Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie MWh 8. Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny GJ 9. Výroba dodávkového tepla GJ 10. Prodej tepla ( z ř. 9 ) GJ 11. Spotřeba tepla v palivu na výr. tepla GJ 12. Spotřeba tepla v palivu celkem ( ř. 8 + ř. 11 ) GJ Tab. č. 5 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů Ukazatel Výpočet ( dle Tab. č. 4 ) Vypočtená hodnota Roční energetická účinnost zdroje ( ř. 5 x 3,6+ř. 9 ): ř. 12 % Roční energetická účinnost výroby elektrické energie ( ř. 5 x 3,6 : ř. 8 ) % Roční energetická účinnost výroby tepla ( ř. 9 : ř. 11 ) % Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny ( ř. 8 : ř. 5 ) GJ/MWh Specifická spotřeba tepla v palivu na výr. dodávkového tepla ( ř. 11 : ř. 9 ) GJ/GJ Roční využití instalovaného elektrického výkonu ( ř. 5 : ř. 1 ) hod/rok Roční využití dosažitelného elektrického výkonu ( ř. 5 : ř. 3 ) hod/rok Roční využití pohotového elektrického výkonu ( ř. 5 : ř. 4 ) hod/rok Roční využití instalovaného tepelného výkonu ( ř. 9 : 3,6 : ř. 2 ) hod/rok

13 13 d) Rozvod energie v předmětu energetického auditu Rozvody topné vody jsou vedeny z technického podlaží do bytových podlaží objektu. Snížení tepelných ztrát v rozvodech mimo zastavěnou půdorysnou plochu budovy není předmětem energetického auditu. Tepelné ztráty ve vnitřních rozvodech jsou zahrnuty v celkové spotřebě energie ( tepla ). Tab. č. 6 - Rozvody energie č. DÉLKA SVĚTLOST PROVEDENÍ STÁŘÍ TECH. STAV ,0 3/8 Js ,0 1/2 Js ,0 3/4 Js ,0 1 Js ,0 5/4 Js ,0 6/4 Js Js ,0 Js 50,6 57 / 3, ,0 Js 53,9 60,3 / 3, ,0 Js 63,6 70 / 3, ,0 Js 72,8 76 / 3, ,0 Js 81,8 89 / 3, Js 94,0 102 / 4, ,0 Js 100,0 108 / 4, Js 125,0 133 / 4,5 ocel cca 15 let odpovídající stáří rozvodů Poznámka : Vzhledem k absenci projektové dokumentace otopné soustavy byly údaje o rozvodech energie určeny odborným odhadem.

14 14 3. ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU Zhodnocení výchozího stavu objektu je provedeno rozborem výchozích tepelných ztrát stanovených na základě všeobecného vizuálního stavebního průzkumu, použitého stavebního systému a na základě získaných informací o provedených stavebních opatřeních a úpravách zadavatele auditu. Úplná projektová dokumentace objektu nebyla k dispozici. Výpočet tepelně technických vlastností konstrukcí je proveden podle předpisu ČSN Tepelná ochrana budov" a v souladu s ČSN EN ISO a ČSN EN ISO Pro hodnocení byly vybrány konstrukce, kterými dochází k tepelným ztrátám, a které svými tepelně technickými vlastnostmi ovlivňují tepelnou pohodu a spotřebu tepla na vytápění objektu. Výchozí stav spotřeby energie v objektu je uveden v Tab. č. 3. a) Výchozí stav objektu a skladby hodnocených konstrukcí 1. Výchozí stav objektu Stavební konstrukce Posuzovaný bytový dům tvoří tři dilatační celky s celkem třemi sekcemi. Má celkem 116 bytových jednotek a cca tři nebytové prostory v 1. nadzemním podlaží ( kanceláře ). Částí 1. nadzemního podlaží prochází budova mateřské školky, které není součástí posuzovaného bytového domu. Jedná se o objekt panelové stavební soustavy VVÚ - ETA. Dvě sekce budovy mají šest nadzemních bytových podlaží, zbylé čtyři sekcí mají sedm nadzemních bytových podlaží. Objekt má jedno podlaží technické, částečně pod úrovní přilehlého terénu.v technickém podlaží nejsou trvale vytápěné místnosti, pouze některé jeho části ( sušárny, prádelny, apod.) jsou vytápěny nárazově. Konstrukční výška všech podlaží je 2,80 m. Výška objektu nad úrovní vstupního podlaží, včetně atiky, je pak cca ( 7 x 2,80 + 0,90 ) = 20,50 m. Celková půdorysná plocha zastavěná objektem je cca 1 799,5 m 2. Protože kompletní projektová dokumentace objektu nebyla k dispozici, vychází se z údajů podle typových podkladů příslušné stavební soustavy. Jednotlivé typové skladby se mohou od skutečnosti mírně lišit. Obvodové stěny průčelí, štítů a bočních lodžiových panelů odpovídají stavební panelové soustavě VVÚ-ETA. Panely jsou sendvičové železobetonové tl. 240 mm v průčelí a tl. 290 mm ve štítech. Boční lodžiové panely jsou tl. 330 mm. Tepelnou izolací jsou desky pěnového polystyrenu tl. 80 mm. Vnější železobetonová vrstva je tl. 60 mm. Obvodové stěny střešních nástaveb jsou železobetonové rovněž sendvičové, tl. 240 mm. Vnitřní nosná železobetonová vrstva je tl. 100 mm. Tepelnou izolací jsou desky pěnového polystyrenu tl. 80 mm. Vnější železobetonová vrstva je tl. 60 mm. Původní meziokenní vložky ( MIV ) s odvětrávanou vzduchovou mezerou mají dřevěnou výplň s tepelnou izolací pěnového polystyrenu tl. 82 mm. Vnější povrch je upraven tabulovým sklem. V rámci výměn výplní otvorů byly některé původní meziokenní vložky demontovány a nahrazovány plastovými meziokenními vložkami typu STADUR nebo vyzdívkami z pórobetonového zdiva typu YTONG tloušťky cca 200 mm bez provedení dodatečného zateplení ( viz. kapitola Dosud provedené úpravy na snížení energetické náročnosti objektu ). Vnitřní stěny jsou železobetonové tl. 190 mm.

15 15 Stropní panely jsou železobetonové dutinové tl. 190 mm. Stropní konstrukce nad technickým podlažím má ve svém souvrství tepelně izolační desky typu Lignopor tl. cca 25 mm. Stropní konstrukce zádveří u vstupů má ve svém souvrství tepelně izolační desky typu Lignopor tl. cca 35 mm. Střešní konstrukce je plochá dvouplášťová s odvětrávanou vzduchovou mezerou a tepelnou izolací z minerální plsti v tl. cca 120 mm. Horní střešní plášť ve spádu tvoří prefabrikované železobetonové žebírkové panely. Původní střešní krytina byla povlaková ze standardních oxidovaných asfaltových pasů. V letech 2005 a 2007 byla provedena oprava střešní krytiny bez provedení dodatečného zateplení. Nová střešní krytina je fóliová. Střešní konstrukce nástaveb se strojovnami výtahů je plochá jednoplášťová s tepelnou izolací z desek pěnového polystyrenu tl. 20 mm a desek POLSID, resp. dílců KSD na bázi polystyrenu tl. 50 mm. Spádovou vrstvu tvoří násyp kameniva min. tl. cca 35 mm. Po rekonstrukci střešní krytiny je nyní rovněž fóliová. Střešní konstrukce v části 6. NP je také jednoplášťová se spádovou vrstvou kameniva a tepelnou izolací z desek POLSID, resp. dílců KSD na bázi polystyrenu tl. 50 mm a z desek polystyrenu tl. 50 mm. Původní střešní krytina byla povlaková ze standardních oxidovaných asfaltových pasů. Po rekonstrukci střešní krytiny je nyní rovněž fóliová. V jižní,východní a západní fasádě objektu jsou zapuštěné lodžie. Část těchto lodžií byla v minulosti opatřena systémem dodatečného zasklení. Dodatečné zasklení lodžií, při daném počtu, nemá prakticky žádný vliv na snížení tepelných ztrát objektu jako celku, proto není jejich vliv v dalších výpočtech zohledněn. Původní okna a lodžiové dveře bytových podlaží jsou dřevěné zdvojené. Původní těsnění spár těchto výplní otvorů vlivem časového faktoru ztrácelo svou funkčnost a bylo individuálně nahrazováno jinými těsnícími prostředky. V letech 2007 a 2008 probíhala individuální výměna části výplní otvorů v bytech za nové z plastových profilů. V současné době je vyměněno cca 30 % původních výplní otvorů bytových podlaží. Vstupní portály jsou původní z kovových profilů prosklené jednoduchým tabulovým sklem. Okna střešních nástaveb jsou dřevěná zdvojená a ocelová jednoduše prosklená, dveře střešních nástaveb jsou ocelové. V technickém podlaží jsou okna ocelová zdvojená. Stížnosti od uživatelů bytů na tepelnou nepohodu v jednotlivých bytech nebyly zadavatelem auditu zaznamenány. Pouze v bytech u štítových panelů se místy vyskytují lokální plísně. Od své kolaudace cca v roce 1994 je objekt nepřetržitě v užívání. Stav objektu odpovídá době jeho užívání. Na obvodovém plášti jsou patrné lokální dilatační trhliny, kterými může zatékat agresivní srážková voda na spojovací výztuž, která je tak vystavena případnému riziku koroze, a tím postupnému rozrušování. Poznámka : Skladby stavebních konstrukcí jsou uvedeny v kapitole Skladby hodnocených základních obvodových a vnitřních konstrukcí.

16 16 Vytápění Bytový dům je zásobovaný teplem pro vytápění z centrálního zdroje. Předávací stanice je umístěna v technickém podlaží ( TP ) objektu č.p Otopná soustava je dvoutrubková s nuceným oběhem topné vody se jmenovitým teplotním spádem 90 / 70 C. Rozvody topné vody jsou vedeny z technického do bytových podlaží objektu. Rozvody ÚT v technickém podlaží jsou tepelně izolovány materiálem na bázi skelných resp. minerálních vláken tloušťky cca mm s ochranou folií z PVC, resp. sádrovým obalem. Izolace jsou v průměrném technickém stavu, místy jsou poškozeny a místy chybí. Otopná tělesa jsou článková litinová typu KALOR. Otopná tělesa byla již od doby výstavby vybavena původními ventily s termostatickými hlavicemi. Poměrové měřiče tepla jsou osazeny od cca roku Soustava není zónována podle světových stran. Příprava TUV Zásobování objektu TUV je shodné se způsobem zásobování teplem pro vytápění, a sice z centrálního zdroje. V předávací stanici jsou umístěny 2 zásobníky TUV o objemu 2x 6300 litrů. Stoupací potrubí TUV v instalačních šachtách a ležaté rozvody v technickém podlaží objektu byly v roce 2007 vyměněny za nové plastové typu HOSTALEN a opatřeny tepelnou izolací typu MIRALON tl. cca 10 mm. V objektu je provedena cirkulace TUV na ležatých rozvodech i stoupačkách. Vodoměry pro TUV a studenou vodou jsou osazeny. Denní spotřeba TUV, o teplotě 55 O C v obytných domech, činí průměrně 96 dm 3 na 1 osobu. Potřebné množství energie k ohřevu uvedeného množství TUV je 5,0 kwh na 1 obyvatele denně, pokud se spotřeba tepla neměří individuálně. Při individuálním měření se spotřeba TUV snižuje o 20 až 40 %. Při měřeném odběru je potom tedy spotřeba energie na ohřev TUV 3,5 kwh / den. Podle údajů o skutečně dosahované spotřebě TUV a tepla pro její ohřev v letech tyto hodnoty zcela neodpovídají výše uvedeným údajům ( Viz. Tab. č.1a ). Elektroinstalace Předmětem energetického auditu je pouze spotřeba elektrické energie ve společných částech domu, tedy pro osvětlení společných prostor, chodeb, schodišť, provoz výtahů, apod.. Osvětlení společných prostor ( technické podlaží apod. ) je zajištěno žárovkovými svítidly ovládanými vypínači bez regulace. Osvětlení chodeb a schodišť zajišťují žárovková svítidla o příkonu W. Svítidla jsou ovládaná pohybovými čidly. Kompletní elektrické rozvody, včetně světelných rozvodů a svítidel jsou původní. Umělé osvětlení je řešeno podle platných norem a předpisů z doby výstavby.

17 17 Dosud provedené úpravy na snížení energetické náročnosti objektu V minulosti byla provedena oprava a vytmelení spár mezi panely. Cca od roku 1999 jsou na otopných tělesech osazeny poměrové měřiče tepla. V letech 2005 a 2007 byla provedena rekonstrukce střešní krytiny bez aplikace dodatečné tepelné izolace ( DTI ). Nová střešní krytina je fóliová. V letech 2007 a 2008 probíhala individuální výměna části výplní otvorů v bytech za nové z plastových profilů. V současné době je vyměněno cca 30 % původních výplní otvorů bytových podlaží. Přesná hodnota celkového součinitele prostupu tepla U W / m 2 K těchto nových oken a lodžiových dveří nebyla k dispozici. V dalších výpočtech je předpokládaná hodnota U W / m 2 K nových výplní otvorů stanovena s uvážením vlivu jejich zasklení a rámu, a to v celkové výši U = 1,40 W / m 2 K. V rámci těchto výměn výplní otvorů byly původní meziokenní vložky demontovány a nahrazeny plastovými meziokenními vložkami typu STADUR nebo vyzdívkami z pórobetonového zdiva typu YTONG tloušťky cca 200 mm bez provedení dodatečného zateplení. Jiné stavební práce ani úpravy, které by měly zásadní vliv na snížení energetické náročnosti objektu, nebyly dosud prováděny. Výchozí a současný stav budovy Vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 425/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu, není přesně definován výchozí stav předmětu energetického auditu. Z tohoto důvodu je jako výchozí stav budovy uvažován stav před realizací projektu snižování energetické náročnosti objektu ( viz. 4 odst. 4 vyhlášky ). Výchozí stav odpovídá i stavu, v jakém byl objekt postaven a zkolaudován. Do roku 2006 nebyly provedeny žádné úpravy ke snížení energetické náročnosti. Současný stav je uvažován k datu zpracování energetického auditu, tedy po částečné výměně výplní otvorů a meziokenních vložek.

18 18 2. Skladby hodnocených základních obvodových a vnitřních konstrukcí Uvedené skladby obvodových a vnitřních konstrukcí charakterizují technologické provedení budovy. Pro stanovení výchozích tepelných ztrát byly vybrány konstrukce, kterými dochází k tepelným ztrátám, a které ovlivňují celkovou spotřebu energie objektu na jeho vytápění. Některé skladby jednotlivých stavebních konstrukcí, které jsou udávány směrem od interiéru k exteriéru, byly vzhledem k absenci úplné projektové dokumentace určeny odborným odhadem. Skladby všech stavebních konstrukcí jsou patrné z tepelně technických výpočtů uvedených v kapitole Tepelně technické výpočty stavebních konstrukcí. Pořadové číslo v názvu konstrukce ( např Strop technického podlaží ) odpovídá číslování ve výše citované kapitole Strop TP + strop přízemí pod b.j. - nášlapná vrstva tl. 5 mm - cementový potěr tl. 25 mm - Lignopor tl. 25 mm - pískový podsyp tl. 5 mm - stropní železobetonový dutinový panel tl. 190 mm - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm Střecha dvouplášťová - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - stropní železobetonový dutinový panel tl. 190 mm - minerální plsť tl. 120 mm - odvětrávaná vzduchová dutina tl mm - prefabrikované železobetonové panely tl. 150 mm - hydroizolační souvrství - fóliová krytina Střecha jednoplášťová nad 6.NP - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - stropní železobetonový dutinový panel tl. 190 mm - spádová vrstva kameniva prům tl. 120 mm - betonová mazanina tl. 40 mm - pěnový polystyren tl. 50 mm - POLSID resp. KSD tl. 50 mm - hydroizolační souvrství - fóliová krytina Střecha nástaveb - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - stropní železobetonový dutinový panel tl. 190 mm - spádová vrstva kameniva tl mm - betonová mazanina tl. 35 mm - IPA - pěnový polystyren tl. 20 mm - POLSID resp. KSD tl. 50 mm - hydroizolační souvrství

19 Meziokenní vložky ( MIV ) - dřevotřísková deska tl. 13 mm - dřevěná výplň s tepelnou izolací tl. 82 mm - dřevotřísková deska tl. 13 mm ( alternativně dřevovláknitá deska tl. 3,5 mm ) - odvětrávaná vzduchová mezera tl. 40 mm - vnější tabulové sklo tl. 3 mm Průčelí - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton vnitřní tl. 100 mm - pěnový polystyren tl. 80 mm - železobeton vnější tl. 60 mm Štíty - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton vnitřní tl. 150 mm - pěnový polystyren tl. 80 mm - železobeton vnější tl. 60 mm - omítka vnější tenkovrstvá tl. 5 mm Boční lodžiové panely - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton vnitřní tl. 190 mm - pěnový polystyren tl. 80 mm - železobeton vnější tl. 60 mm - omítka vnější tenkovrstvá tl. 5 mm Obvodové stěny nástaveb - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton vnitřní tl. 100 mm - pěnový polystyren tl. 80 mm - železobeton vnější tl. 60 mm - omítka vnější tenkovrstvá tl. 5 mm Vnitřní stěny do TP - omítka tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton tl. 190 mm - omítka tenkovrstvá tl. 5 mm

20 20 b) Výchozí tepelné ztráty objektu 3. Výchozí tepelně technické vlastnosti obvodových konstrukcí Výchozí stav objektu je uvažován v podobě v jaké byl postaven a zkolaudován, případně včetně úprav provedených v dřívější době. Ostatní úpravy realizované do data provedení energetického auditu budovy jsou zahrnuty v rámci energetickým auditem navrhovaných opatření jako součást prováděných prací v rámci snižování energetické náročnosti objektu, která je z důvodu nedostatku finančních prostředků vlastníka objektu rozdělena do víceletého období. Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí byly určeny podle ustanovení ČSN a v souladu s ČSN EN ISO a ČSN EN ISO Fyzikální vlastnosti použitých materiálů byly převzaty z ČSN Výpočty jsou provedeny výpočtovým programem Teplo" fy. SVOBODA - Kladno. Výsledky hodnocení výpočtů jsou uvedeny v Tab. č. 7. Skladby hodnocených stavebních konstrukcí jsou v předchozí kapitole a fyzikální vlastnosti použitých materiálů v kapitole Tepelně technické výpočty stavebních konstrukcí".

21 21 Tab. č. 7 - Výsledky hodnocení výchozích tepelně technických vlastností konstrukcí č. Konstrukce Požadavek ČSN /Z1 Požadovaná hodnota ( 1 ) U N Doporučená hodnota ( 2 ) Vypočtený součinitel prostupu tepla U Hodnocení W/m 2 K W/m 2 K 1. Průčelí 0,55 2. Štíty 0,38 0,25 0,54 3. Boční lodžiové panely 0,53 4. Meziokenní vložky 0,30 0,20 0,76 nevyhovuje 5. Strop TP + strop příz. pod b.j. 0,60 0,40 1,11 6. Střecha dvouplášťová 0,45 0,24 0,16 7. Střecha jednopl. nad 6. NP 0,37 8. Střecha střešních nástaveb 0,50 0,75 0,50 9. Obvodové stěny stř. nástaveb 0,55 vyhovuje Dřevěná okna 10. 2,40 U = 2,40 W/m 2 K 1,70 1,20 Dřevěné lodžiové dveře 11. 2,40 U = 2,40 W/m 2 K nevyhovuje 12. Dřevěná okna stř. nástaveb ( 3 ) U = 2,40 W/m 2 K 2,40 vyhovuje Ocelová okna stř. nástaveb 13. 5,65 U = 5,65 W/m 2 K 3,50 2,30 Plechové dveře stř. nástaveb 14. U = 5,65 W/m 2 K ( 3 ) 5,65 nevyhovuje 15. Sklo - ocel. vstupní portály ( 3 ) U = 5,65 W/m 2 K 5, Vnitřní stěny v TP ( 4 ) 1,30 0,90 3, Vnitřní dveře do TP ( 4 ) 3,50 2,30 2,00 vyhovuje Označení : ( 1 ) - požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla ( ČSN : 2007 ) ( 2 ) - hodnota součinitele prostupu tepla vhodná pro energeticky úsporné budovy ( ČSN : 2007 ) ( 3 ) - normová hodnota součinitele prostupu tepla ( ČSN ) ( 4 ) - konstrukce zahrnuté do výpočtu spotřeby tepla na vytápění ( ČSN EN ISO )

22 22 Z hodnocení ( Tab. č. 7 ) tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí, kterými dochází k tepelným ztrátám vyplývá : 1.) Konstrukce : obvodové stěny ( průčelí, štíty a boční lodžiové panely ) strop TP, strop přízemí pod byty střecha dvouplášťová střecha jednoplášťová nad 6. NP meziokenní vložky nesplňují požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : Původní obvodové i vnitřní hodnocené konstrukce odpovídají svými tepelně technickými vlastnostmi požadavkům ČSN platným v době realizace objektu. 2.) Konstrukce : obvodové stěny ( obvodové stěny střešních nástaveb ) střecha střešních nástaveb splňují požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : ) Výplně otvorů : dřevěná okna a dřevěné lodžiové dveře sklo - ocel. vstupní portál ocelová okna střešních nástaveb plechové dveře střešních nástaveb nesplňují požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : Uvedené výplně otvorů jsou poplatné době své realizace. Vykazují tepelné ztráty především prostupem tepla. Tepelné ztráty infiltrací jsou ovlivněny funkčností těsnících profilů. 4.) Výplně otvorů : dřevěná okna střešních nástaveb splňují požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : ) Konstrukce schodišťového prostoru : vnitřní dveře do TP splňují požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : Původní výplně otvorů odpovídají svými tepelně technickými vlastnostmi požadavkům ČSN platným v době realizace objektu. Tyto výplně otvorů a vnitřní konstrukce jsou zahrnuté pouze do výpočtu spotřeby tepla na vytápění ( ČSN EN ISO ).

23 23 6.) Konstrukce schodišťového prostoru : vnitřní stěny do TP. nesplňují požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : Tyto vnitřní konstrukce jsou zahrnuté pouze do výpočtu spotřeby tepla na vytápění ( ČSN EN ISO ). Rozdíly teplot v Tab. č. 8A a v dalších výpočtech jsou uvažovány mezi vnitřními prostory bytových podlaží a : vnějším prostředím = 32 o C technickým podlažím = 14 o C meziplášťovým prostorem dvouplášťové střechy = 29 o C Objekt je situován v teplotní oblasti s výpočtovou teplotou vnějšího vzduchu, pro výpočet tepelných ztrát podle ČSN : 1994 t e = - 12 o C. Objekt se podle ČSN : 2005 nachází v 1. teplotní oblasti s návrhovou teplotou venkovního vzduchu v zimním období θ e = - 13 o C, v krajině s normálním zatížením větrem. Výpočtová vnitřní teplota, resp. návrhová vnitřní teplota v zimním období, byla uvažována v bytových podlažích ve výši i = + 20 o C, na chodbách i = + 15 o C, v meziplášťovém prostoru dvouplášťové střechy e = - 11 o C a v technickém podlaží e = + 3 o C.

24 24 4. Výchozí tepelné ztráty objektu Výpočet výchozích tepelných ztrát byl proveden Obálkovou metodou, která je založena na stanovení tepelných ztrát obvodovým pláštěm budovy. Aby byly zohledněny i tepelné ztráty vnitřními konstrukcemi je výsledná hodnota vnějších tepelných ztrát zvýšena o 10 %. Výsledky výpočtů výchozích tepelných ztrát objektu jsou uvedeny v Tab. č 8A a jejich hodnocení v kapitole Závěr k výpočtům výchozích tepelných ztrát. Potřeba tepla na vytápění v Tab. č. 8A byla stanovena v souladu s ČSN EN 832 : Tepelné chování budov - Výpočet potřeby tepla na vytápění - Obytné budovy. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v kapitole Příloha 2 - Výpočet potřeby tepla na vytápění - ČSN EN Výpočty jsou provedeny výpočtovým programem Energie" fy. SVOBODA - Kladno, který je v souladu s výpočtovými postupy podle ČSN EN 832, ČSN EN ISO a ČSN EN ISO Tab. č. 8A - Výchozí tepelné ztráty objektu č. Konstrukce Plocha konstrukce S Součinitel prostupu tepla U p Teplotní rozdíl im - e Tepelná ztráta ( TZ ) Q Podíl na celkové ( TZ ) m 2 W/m 2 K o C W % 1. Průčelí 2 440,2 0, ,9 2. Štíty 949,5 0, ,6 3. Boční lodžiové panely 336,0 0, ,9 4. Meziokenní vložky 129,6 0, ,5 5. Strop TP + strop příz. pod b.j ,1 1, ,6 6. Střecha dvouplášťová 1 543,8 0, ,2 7. Střecha jednopl. nad 6.NP 33,6 0, ,1 8. Obvodové stěny stř. nástaveb 264,0 0, ,7 9. Střecha střešních nástaveb 135,7 0, , Dřevěná okna U = 2,40 W/m 2 K Dřevěné lodžiové dveře U = 2,40 W/m 2 K Ocelová okna stř. nástaveb U = 5,65 W/m 2 K Plechové dveře stř. nástaveb U = 5,65 W/m 2 K Sklo - ocel. vstupní portály U = 5,65 W/m 2 K 1 575,8 2, ,7 243,4 2, ,5 3,8 6, ,1 3,6 6, ,1 135,4 6, ,5 15. Infiltrace ,0 16. Vnitřní konstrukce ,1 Celkem Celková potřeba tepla na vytápění Q podle ČSN EN ISO ( viz. Příloha č.2 ) : 2 957,422 GJ Poznámka : V předchozí tabulce, ve sloupci označeném Konstrukce, je v případě výplní otvorů ( tj. oken, dveří, portálů apod. ) pod jejich názvem uvedena příslušná normová hodnota součinitele prostupu tepla. Ve sloupci označeném Součinitel prostupu tepla je uvedena výpočtová hodnota tohoto součinitele. Hodnoty byly stanoveny v souladu s ČSN

25 25 Tab. č. 9A - Výchozí tepelná ztráta infiltrací TEPELNÁ ZTRÁTA INFILTRACÍ Q v ( modifikovaná metodika ČSN ) Q v = 1300 ( i L.L ).B.M. T KONSTRUKCE L i E - 04 B M T Qv m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - o C W Dřevěná okna 4 707,6 1, Dřevěné lodž. dveře 580,8 1, Sklo-ocel. portály 74,2 2,50 0, ,0 1, Ocelová okna 11,2 2, Plechové dveře 11,4 2, T = ( im - e ) o C L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, T - teplotní rozdíl ZÁVĚR K VÝPOČTŮM VÝCHOZÍCH TEPELNÝCH ZTRÁT 1.) K nejvyšším tepelným ztrátám dochází u výplní otvorů ( dřevěná okna, dřevěné lodžiové dveře, vstupní portály, ocelová okna a plechové dveře stř. nástaveb ), a to prostupem i infiltrací. To je dáno plochou těchto konstrukcí a velikostí jejich otvíravých částí. Tepelné ztráty prostupem výplněmi otvorů tvoří cca 30,9 % z celkové tepelné ztráty budovy. Vzhledem k tepelné ztrátě infiltrací vykazují výplně otvorů tepelné ztráty ve výši cca 71,9 % z celkové tepelné ztráty objektu. Celkové tepelné ztráty budovy ovlivňují svými podíly tepelných ztrát následující konstrukce : 2.) Obvodové stěny ( 11,1 % ). 3.) Střechy ( 3,6 % ). 4.) Strop TP, strop přízemí pod byty ( 3,6 % ). 5.) Meziokenní vložky ( 0,5 % ). S výjimkou obvodových stěn budovy, nemají jednotlivé konstrukce zásadní vliv na tepelné ztráty objektu jako celku, ale jejich tepelně technické vlastnosti ovlivňují tepelnou pohodu v bytech a prostředí, které s nimi souvisí. Poznámka : 1.) Procentuální zastoupení tepelných ztrát jednotlivých konstrukcí je v Tab. č.8a. 2.) Tepelné odpory ( součinitelé prostupu tepla ) původních horizontálních i vertikálních obvodových konstrukcí odpovídají svou výší požadavkům platné normy v době jejich realizace.

26 26 5. Výchozí intenzita výměny vzduchu Výpočet výchozí intenzity výměny vzduchu byl proveden v souladu s ČSN : 94. Její hodnocení je podle ČSN Výsledky výpočtu výchozí intenzity výměny vzduchu jsou v Tab. č.10a a její hodnocení v kapitole Závěr k výpočtu výchozí intenzity výměny vzduchu. Tab. č. 10A - Výchozí intenzita výměny vzduchu INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU n ( modifikovaná metodika ČSN ) n = 3600 ( i L.L ).B.M. / V KONSTRUKCE L i E - 04 B M V n m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - m -3 1/ h Dřevěná okna 4 707,6 1,40 0,756 Dřevěné lodž. dveře 580,8 1,40 0,093 Sklo-ocel. portály 74,2 2,50 0, ,0 1, ,3 0,021 Ocelová okna 11,2 2,50 0,003 Plechové dveře 11,4 2,50 0,003 V = ,6 x 0,8 m 3 0,876 L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, V - vytápěný objem budovy ZÁVĚR K VÝPOČTŮM VÝCHOZÍ INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU Pro obytné a obdobné budovy je, podle ČSN , požadovaná intenzita výměny vzduchu, přepočítaná z minimálních množství potřebného čerstvého vzduchu obvykle mezi hodnotami n N = 0,3 h -1 až n N = 0,6 h -1. Vypočtená výchozí intenzita výměny vzduchu dosahuje, podle výpočtů v Tab. č. 10A, hodnoty 0,876 h -1, která je vyvozena stavem, funkčností, nebo případnou absencí těsnících profilů v rámech původních konstrukcí výplní otvorů a umístěním budovy v krajině. Uvedená hodnota převyšuje horní hranici intervalu požadované intenzity výměny vzduchu a splňuje hygienický požadavek na minimální intenzitu výměny vzduchu ve výši n = 0,5 h -1. V místnostech, kde jsou umístěny plynové sporáky, nebo jiné plynové spotřebiče musí intenzita výměny vzduchu dosahovat hodnoty n = 1,0 h -1.

27 27 6. Současné tepelné ztráty objektu Výpočet současných tepelných ztrát byl proveden Obálkovou metodou, která je založena na stanovení tepelných ztrát obvodovým pláštěm budovy. Aby byly zohledněny i tepelné ztráty vnitřními konstrukcemi je výsledná hodnota vnějších tepelných ztrát zvýšena o 10 %. Výsledky výpočtů současných tepelných ztrát objektu jsou uvedeny v Tab. č. 8B. Potřeba tepla na vytápění v Tab. č. 8B byla stanovena v souladu s ČSN EN 832 : Tepelné chování budov - Výpočet potřeby tepla na vytápění - Obytné budovy. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v kapitole Příloha 2 - Výpočet potřeby tepla na vytápění ČSN EN Výpočty jsou provedeny výpočtovým programem Energie" fy. SVOBODA - Kladno, který je v souladu s výpočtovými postupy podle ČSN EN 832, ČSN EN ISO a ČSN EN ISO

28 28 Tab. č. 8B - Současné tepelné ztráty objektu č. Konstrukce Plocha konstrukce S Součinitel prostupu tepla U p Teplotní rozdíl im - e Tepelná ztráta ( TZ ) Q Podíl na celkové ( TZ ) m 2 W/m 2 K o C W % 1. Průčelí 2 440,2 0, ,5 2. Štíty 949,5 0, ,9 3. Boční lodžiové panely 336,0 0, ,0 4. Meziokenní vložky 116,7 0, ,5 5. MIV Stadur 1,4 1, ,01 6. Již vyzděné MIV 11,5 0, ,04 7. Strop TP + strop příz. pod b.j ,1 1, ,9 8. Střecha dvouplášťová 1 543,8 0, ,5 9. Střecha jednopl. nad 6.NP 33,6 0, ,1 10. Obvodové stěny stř. nástaveb 264,0 0, ,8 11. Střecha střešních nástaveb 135,7 0, , Dřevěná okna U = 2,40 W/m 2 K Plastová okna - již osazená U = 1,40 W/m 2 K Dřevěné lodžiové dveře U = 2,40 W/m 2 K Plastové lodžiové dveře Již osazené, U = 1,40 W/m 2 K Ocelová okna stř. nástaveb U = 5,65 W/m 2 K Plechové dveře stř. nástaveb U = 5,65 W/m 2 K Sklo - ocel. vstupní portály U = 5,65 W/m 2 K 1 126,3 2, ,7 449,6 1, ,0 183,0 2, ,9 60,4 1, ,5 3,8 6, ,1 3,6 6, ,1 135,4 6, ,9 19. Infiltrace ,0 20. Vnitřní konstrukce ,1 Celkem Celková potřeba tepla na vytápění Q podle ČSN EN ISO ( viz. Příloha č.2 ) : 2 726,353 GJ Poznámka : V předchozí tabulce, ve sloupci označeném Konstrukce, je v případě výplní otvorů ( tj. oken, dveří, portálů apod. ) pod jejich názvem uvedena příslušná normová hodnota součinitele prostupu tepla. Ve sloupci označeném Součinitel prostupu tepla je uvedena výpočtová hodnoto tohoto součinitele. Hodnoty byly stanoveny v souladu s ČSN

29 29 Tab. č. 9B - Současné tepelná ztráta infiltrací TEPELNÁ ZTRÁTA INFILTRACÍ Q v ( modifikovaná metodika ČSN ) Q v = 1300 ( i L.L ).B.M. T KONSTRUKCE L i E - 04 B M T Qv m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - o C W Dřevěná okna 3 317,2 1, Plastová okna 1 390,4 0, Dřevěné lodž. dveře 396,0 1, Plastové lodž. dveře 184,8 0,90 0, ,0 1, Sklo-ocel. portály 74,2 2, Ocelová okna 11,2 2, Plechové dveře 11,4 2, T = ( im - e ) o C L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, T - teplotní rozdíl Tab. č. 10B - Současná intenzita výměny vzduchu INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU n ( modifikovaná metodika ČSN ) n = 3600 ( i L.L ).B.M. / V KONSTRUKCE L i E - 04 B M V n m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - m -3 1/ h Dřevěná okna 3 317,2 1,40 0,533 Plastová okna 1 390,4 0,90 0,144 Dřevěné lodž. dveře 396,0 1,40 0,064 Plastové lodž. dveře 184,8 0,90 0, ,0 1, ,3 0,019 Sklo-ocel. portály 74,2 2,50 0,021 Ocelová okna 11,2 2,50 0,003 Plechové dveře 11,4 2,50 0,003 V = ,6 x 0,8 m 3 0,787 L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, V - vytápěný objem budovy ZÁVĚR K VÝPOČTŮM SOUČASNÉ INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU Pro obytné a obdobné budovy je, podle ČSN , požadovaná intenzita výměny vzduchu, přepočítaná z minimálních množství potřebného čerstvého vzduchu obvykle mezi hodnotami n N = 0,3 h -1 až n N = 0,6 h -1. Vypočtená výchozí intenzita výměny vzduchu dosahuje, podle výpočtů v Tab. č. 10A, hodnoty 0,787 h -1, která je vyvozena stavem, funkčností, nebo případnou absencí těsnících profilů v rámech původních konstrukcí výplní otvorů a umístěním budovy v krajině. Uvedená hodnota převyšuje horní hranici intervalu požadované intenzity výměny vzduchu a splňuje hygienický požadavek na minimální intenzitu výměny vzduchu ve výši n = 0,5 h -1. V místnostech, kde jsou umístěny plynové sporáky, nebo jiné plynové spotřebiče musí intenzita výměny vzduchu dosahovat hodnoty n = 1,0 h -1.

30 30 POROVNÁNÍ VYPOČTENÝCH TEPELNÝCH ZTRÁT OBJEKTU SE SKUTEČNOU SPOTŘEBOU TEPLA NA VYTÁPĚNÍ Stanovení modelu energetické potřeby stavby ( viz. 5, odst. 7 vyhlášky 425/2004 Sb.) bylo provedeno podle ČSN EN 832 v souladu s ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO 6946 a ČSN Tento model byl upřesněn podle skutečných spotřeb energie v průběhu posledních 3 let. Z předaných podkladů o spotřebě tepla ( Tab. č.1 ) na vytápění objektu ve výchozím stavu objektu, tedy za kalendářní rok 2006, upravených podle skutečných klimatických podmínek z podkladů ČHMÚ, vychází spotřeba energie na vytápění GJ : Q skut. = 2 808,647 GJ / rok Vzhledem ke skutečnosti, že na otopných tělesech jsou již od doby realizace osazeny ventily s termostatickými hlavicemi, lze vytápění ve výchozím stavu uvažovat jako regulované. Potom vzhledem ke způsobu vytápění vychází výchozí celková potřeba energie na vytápění podle ČSN EN ISO ( viz. Příloha č.2 ) ve výši cca : Q výp., výchozí = 2 957,422 GJ / rok Rozdíl mezi skutečnou Q skut. a teoreticky vypočtenou Q výp. současnou celkovou potřebou energie na vytápění za tento kalendářní rok je cca 5,0 %. Z předaných podkladů o spotřebě tepla ( Tab. č.1 ) na vytápění objektu v současném stavu objektu, tedy za kalendářní rok 2008, upravených podle skutečných klimatických podmínek z podkladů ČHMÚ, vychází spotřeba energie na vytápění GJ : Q skut. = 2 989,199 GJ / rok Potom vzhledem ke způsobu vytápění a provedeným stavebním úpravám vychází současná celková potřeba energie na vytápění podle ČSN EN ISO ( viz. Příloha č.2 ) ve výši cca : Q výp., současná = 2 726,353 GJ / rok Rozdíl mezi skutečnou Q skut. a teoreticky vypočtenou Q výp. současnou celkovou potřebou energie na vytápění za tento kalendářní rok je cca 8,8 %. V letech 2007 a 2008 proběhla výměna cca 30 % výplní otvorů a části meziokenních vložek, přesto k nárůstu fakturované spotřeby tepelné energie. Údaje o spotřebách tepelné energie na vytápění za sledované období jsou však extrémně nízké. Průměrná teplota vnitřního vzduchu dodaná otopnou soustavou by v topném období podle výpočtů dle ČSN EN ISO vycházela ve výchozím i současném stavu cca 14,0 C ( nejedná se o skutečnou teplotu vnitřního vzduchu v budově, ale o ekvivalentní vyjádření přerušovaného vytápění oproti trvalému nepřerušovanému vytápění na 20ºC ). Tato skutečnost může být způsobena chybou měření či účtování, nebo extrémně ekonomickým chováním obyvatel domu, kteří by v době své nepřítomnosti, např. v pracovní době, úplně vypínali topení. Tato situace se často vyskytuje v domech s instalovanými poměrovými měřiči tepla, což je i tento případ. Z tohoto důvodu je i nízký potenciál úspor po provedení realizace opatření navrhovaných v dalších kapitolách energetického auditu.

31 Posouzení návrhu dodatečných tepelných izolací ( DTI ) a dalších úprav a opatření pro snížení energetické náročnosti objektu, včetně jejich ekonomického vyhodnocení bude vztaženo k výchozímu stavu budovy, tedy i se zohledněním úprav a opatření provedených před datem vypracování energetického auditu, které byly realizovány jako součást projektu snižování energetické náročnosti objektu. 31

32 32 KLASIFIKACE PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY PODLE ČSN : VÝCHOZÍ STAV Celk. plocha ochlaz. konstrukcí A = 9 219,5 m 2 Vytápěný objem budovy V = ,6 m 3 Geom. charakteristika = obj.faktor tvaru A/V = 0,294 m -1 A [ m² ] U [ W/ m²k ] b [ - ] A.U.b [ W/K ] Průčelí 2 440,2 0,55 1, ,2 Štíty 949,5 0,54 1,00 512,8 Boční lodžiové panely 336,0 0,53 1,00 178,1 Meziokenní vložky 129,6 0,76 1,00 98,5 Strop TP, strop přízemí pod byty 1 425,1 1,11 0,57 901,7 Střecha dvouplášťová 1 543,8 0,45 1,00 694,8 Střecha jednopl. nad 6.NP 33,6 0,37 1,00 12,5 Obvodové stěny stř. nástaveb 264,0 0,55 1,00 145,2 Střecha stř. nástaveb 135,7 0,50 1,00 67,9 Dřevěná okna 1 575,8 2,40 1, ,3 Dřevěné lodžiové dveře 243,4 2,40 1,15 671,8 Ocelová okna 3,8 5,65 1,15 24,7 Plechové dveře stř. nástaveb 3,6 5,65 1,15 23,4 Sklo-ocel.vstupní portály 135,4 5,65 1,15 879,8 Celkem A 9 219,5 0,1 A = 922,0 A.U.b = 9 902,7 W/K Průměrný součinitel prostupu tepla podle ČSN : 2007 Požadovaná hodnota U em,n,rq = 0,30 + (0,15 / (A/V)) = 0,81 [ W/(m 2.K) ] Doporučená hodnota U em,n,rc = 0,75. Uem,N,rq = 0,61 [ W/(m 2.K) ] Hodnota stavebního fondu U em,s = Uem,N,rq + 0,6 = 1,41 [ W/(m 2.K) ] Měrná ztráta prostupem tepla H T = A i.u i.b i + 0,1. A = ,7 [ W/K ] Průměrný součinitel prostupu tepla U em = H T / A = 1,17 [ W/(m 2.K) ] Klasifikační ukazatel CI: a) je-li Uem Uem,rq CI = Uem / Uem,rq 1,45 [ - ] b) je-li Uem > Uem,rq a Uem Uem,s CI = 1+(Uem-Uem,rq )/(Uem,s-Uem,rq) 1,61 [ - ] c) je-li Uem > Uem,s CI = 1+Uem / Uem,s 1,83 [ - ] ZÁVĚR Podle provedených výpočtů na této straně je průměrný součinitel prostupu tepla U em : U em = 1,17 W/(m 2.K) > 0,81 W/(m 2.K) = U em,n Budova je proto NEVYHOVUJÍCÍ z hlediska průměrného součinitele prostupu tepla podle ČSN : KLASIFIKAČNÍ TŘÍDA PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY ( CI ) podle ČSN : 2007 vychází ve výši 1,45 a odpovídá tak klasifikaci D pro nevyhovující budovu.

33 33 Obr. č. 2 - Výchozí tepelné ztráty - podíly stavebních konstrukcí % na celkové tepelné ztrátě objektu Infiltrace 41,0% Vnitřní konstrukce 9,1% Výplně otvorů 31,0% Meziokenní vložky 0,6% Střechy 3,7% Obvodové stěny 11,2% Strop TP, strop příz. pod b.j. 3,6% Výchozí tepelné ztráty : Celková tepelná ztráta : W

34 34 4. NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ Poznámka k dosud provedeným úpravám na snížení energetické náročnosti objektu : V minulosti byla provedena oprava a vytmelení spár mezi panely. Cca od roku 1999 jsou na otopných tělesech osazeny poměrové měřiče tepla. V letech 2005 a 2007 byla provedena rekonstrukce střešní krytiny bez aplikace dodatečné tepelné izolace ( DTI ). Nová střešní krytina je fóliová. V letech 2007 a 2008 probíhala individuální výměna části výplní otvorů v bytech za nové z plastových profilů. V současné době je vyměněno cca 30 % původních výplní otvorů bytových podlaží. Přesná hodnota celkového součinitele prostupu tepla U W / m 2 K těchto nových oken a lodžiových dveří nebyla k dispozici. V dalších výpočtech je předpokládaná hodnota U W / m 2 K nových výplní otvorů stanovena s uvážením vlivu jejich zasklení a rámu, a to v celkové výši U = 1,40 W / m 2 K. V rámci těchto výměn výplní otvorů byly původní meziokenní vložky demontovány a nahrazeny plastovými meziokenními vložkami typu STADUR nebo vyzdívkami z pórobetonového zdiva typu YTONG tloušťky cca 200 mm bez provedení dodatečného zateplení. Meziokenní vložky typu STADUR ( U = 1,14 W/m 2 K ) nesplňují požadovanou hodnotu ( U = 0,30 W/m 2 K ) součinitele prostupu tepla podle ČSN : 2007 a je proto nutné tyto konstrukce dodatečně zateplit. Vyzdívky MIV ( U = 0,63 W/m 2 K ) nesplňují požadovanou hodnotu ( U = 0,38 W/m 2 K ) součinitele prostupu tepla podle ČSN : 2007 a je proto nutné tyto konstrukce dodatečně zateplit. Výměna výplní otvorů (oken a lodžiových dveří ) byla vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti objektu. Úprava meziokenních vložek neodpovídá požadavkům současně platné normy ani normy platné v době realizace této úpravy.vyzdívky meziokenních vložek a nově osazené meziokenní vložky typu STADUR bude nutné dodatečně zateplit.

35 35 A. Navrhuje provedení dodatečných tepelných izolací ( DTI ) u : 1.) Obvodových stěn bytových podlaží ( průčelí, štíty, boční lodžiové panely a obvodové stěny střešních nástaveb ) : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm. 2.) Stropu TP + strop přízemí pod byty : DTI desek z minerálních vláken tl. 100 mm + SDK. 3.) Střechy ( DTI desek z minerálních vl., resp. EPS tl. 140 mm ). 4.) Střechy jednoplášťové nad 6. NP ( DTI desek z minerálních vl., resp. EPS tl. 120 mm ). 5.) Střechy střešních nástaveb : DTI desek z minerálních vláken, resp. EPS v tl. 100 mm. 6.) Již vyzděných MIV ( DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm ). 7.) MIV typu STADUR ( DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 130 mm ). B. Navrhuje kompletní demontáž a odstranění : 1.) Stávajících meziokenních vložek, jejich nahrazení vyzdívkou z pórobetonového zdiva, např. typu YTONG tl. 200 mm, opatřenou DTI EPS, resp. z desek z minerálních vláken v tl. 100 mm. C. Navrhuje ponechat bez dalších úprav : 1.) Již vyměněné výplně otvorů ( okna a lodžiové dveře ). D. Navrhuje kompletní výměnu původních výplní otvorů : 1.) Dřevěných oken, dřevěných lodžiových dveří. 2.) Sklo - ocelových vstupních portálů. 3.) Ocelových oken střešních nástaveb 4.) Plechových dveří střešních nástaveb. D. Doporučuje : 1.) Provést DTI obvodových stěn TP v závislosti na vytápění příslušných prostor. 2.) Vzhledem k technickému stavu původních výplní otvorů TP jejich výměnu za nové, spolu se zmenšením jejich plochy na nezbytně nutnou míru pro zajištění osvětlení a větrání prostor technického podlaží.

36 36 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ : Úpravy stavebních konstrukcí 1.) Obvodové stěny ( průčelí, štíty, boční lodžiové panely a obvodové stěny střešních nástaveb ) mají navrženu dodatečnou tepelnou izolaci ( DTI ) kontaktní technologií z desek pěnového stabilizovaného polystyrenu ( EPS ), resp. z desek minerálních vláken v tloušťce 100 mm ( ETICS ). Vnější povrch bude tvořen tenkovrstvou stěrkou a omítkou. Součástí zateplení musí být i provedení tepelných izolací všech detailů k eliminaci tepelných mostů, jako je např. ostění a nadpraží oken, zateplení pod parapetními plechy, konstrukčních styků po obvodu vytápěných částí objektu apod.. Technické řešení veškerých detailů je nutné posoudit a navrhnout v projektové dokumentaci stavebních úprav objektu dle požadavků ČSN : 2007 ( viz. tabulka č. 11 ). 2.) Podhled stropu technického podlaží ( TP ) je možné zateplit deskami z minerálních vláken tloušťky 100 mm. Povrch bude upraven např. sádrokartonovými deskami ( SKD ). S ohledem na nízký procentuální podíl stropu na celkových tepelných ztrátách objektu a relativně nízký potenciál energetických úspor doporučujeme následující postup: V první fázi je nutné provést kontrolu, opravu a doplnění tepelných izolací všech tepelných rozvodů v technickém podlaží, aby byly splněny požadavky vyhlášky č. 193 / 2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu ( viz. kapitola Úpravy otopné soustavy ). Následně je vhodné provést posouzení teplotního režimu v technickém podlaží a podle výsledků tohoto posouzení případně přistoupit k realizaci vlastního zateplení stropu TP. Realizace zateplení by byla nutná v případě tepelné nepohody v přízemních bytech či výskytu poruch, resp. vad při jejich užívání ( např. výskyt plísní atd. ). Zateplení podhledu stropu TP se nebude provádět v případě, že přilehlé prostory TP budou trvale vytápěné, ale potom bude nutné upravit podlahu na terénu a obvodové stěny tak, aby jejich součinitel prostupu tepla odpovídal požadované hodnotě U N W/m 2 K podle ČSN : 2007 a také vyměnit stávající okna za nová. Nově navržená okna musí splňovat požadovanou hodnotu U N W/m 2 K podle výše citované normy. 3.) Podhled stropu přízemí pod byty ve vstupních prostorech by z důvodu zvýšení tepelné pohody v bytech vyššího podlaží bylo vhodné také zateplit, a to např. deskami z minerálních vláken tloušťky 100 mm. Povrch bude upraven např. sádrokartonovými deskami ( SKD ). 4.) U dvouplášťové střechy budou utěsněny odvětrávací otvory. Horní plášť ve spádu bude zateplen deskami z minerálních vláken v tl. 140 mm a opatřen novým hydroizolačním systémem tak, aby bylo zabráněno zatékání srážkové vody do souvrství střešního pláště a případně do objektu. U dvouplášťové střechy je nutné, v případě zateplení vrchního pláště, omezit, nebo úplně zrušit stávající větrací otvory v atice. V případě ponechání odvětrání střešní dutiny je nutné, aby se jednalo jen o tzv. částečně větranou dvouplášťovou střechu, tedy omezit větrací otvory na nezbytně nutné minimum pouze pro odvod případné difundující vodní páry. V projektové dokumentace úprav objektu je proto nutné přesně spočítat parametry střechy, jako je rychlost proudění vzduchu, průběh teplot a tlaků ve větrané vrstvě apod. a provést tak návrh nutného průřezu větracích otvorů. Rovněž je možné použití jiného systému zateplení a hydroizolace střešního pláště, např. vyplněním vzduchové dutiny foukanou minerální vlnou, při současném zachování stávajícího odvětrání střechy, resp. vzduchové dutiny nad tepelnou izolací, je však nutné dodržet tepelně technické vlastnosti celé konstrukce stanovené v tomto energetickém auditu.

37 37 Skladbu střešního pláště je třeba před provedením dodatečného zateplení a s tím souvisejících dalších stavebních opatření ověřit, zda odpovídá údajům původní technické dokumentace, na základě kterých byla hodnocena a posouzena v tepelně technických výpočtech v tomto energetickém auditu. Po stavebním průzkumu této konstrukce musí být upřesněny difúzní charakteristiky použitých hydroizolačních materiálů ( vč. parozábrany ) a provedeno posouzení konstrukce z hlediska difúze a kondenzace vodní páry dle ČSN Vzhledem k velmi malému podílu střešní konstrukce na celkových tepelných ztrátách budovy, dlouhé ekonomické návratnosti navržené úpravy a relativně dobrému technickému stavu stávající krytiny není nutné provádět dodatečnou tepelnou izolaci střechy v současné době, ale až např. při nejbližší rekonstrukci střešní krytiny, nebo v případě tepelné nepohody v bytech posledního podlaží. 5.) U jednoplášťové střechy nad 6. NP bude provedena dodatečná tepelná izolace deskami z minerálních vláken, resp. pěnového stabilizovaného polystyrenu v min. tl. 120 mm a proveden nový hydroizolační systém tak, aby bylo zabráněno zatékání srážkové vody do souvrství střešního pláště a případně do objektu. Rovněž je možné použití jiného systému zateplení a hydroizolace střešního pláště, je však nutné dodržet tepelně technické vlastnosti celé konstrukce stanovené v tomto energetickém auditu. Skladby střešního pláště je třeba před provedením dodatečného zateplení a s tím souvisejících dalších stavebních opatření ověřit, zda odpovídají údajům původní technické dokumentace, na základě kterých byly hodnoceny a posouzeny v tepelně technických výpočtech v tomto energetickém auditu. Po stavebním průzkumu této konstrukce musí být upřesněny difúzní charakteristiky použitých hydroizolačních materiálů ( vč. parozábrany ) a provedeno posouzení konstrukce z hlediska difúze a kondenzace vodní páry dle ČSN Vzhledem k velmi malému podílu střešní konstrukce na celkových tepelných ztrátách budovy, dlouhé ekonomické návratnosti navržené úpravy a relativně dobrému technickému stavu stávající krytiny není nutné provádět dodatečnou tepelnou izolaci střechy v současné době, ale až např. při nejbližší rekonstrukci střešní krytiny, nebo v případě tepelné nepohody v bytech posledního podlaží. 6.) Jednoplášťová střecha střešních nástaveb bude zateplena deskami z minerálních vláken, resp. z desek pěnového stabilizovaného polystyrenu ( EPS ) v tl. 100 mm, a opatřena novým hydroizolačním systémem tak, aby bylo zabráněno zatékání srážkové vody do souvrství střešního pláště a případně do objektu. Rovněž je možné použití jiného systému zateplení a hydroizolace střešního pláště, je však nutné dodržet tepelně technické vlastnosti celé konstrukce stanovené v tomto energetickém auditu. Skladby střešního pláště je třeba před provedením dodatečného zateplení a s tím souvisejících dalších stavebních opatření ověřit, zda odpovídají údajům původní technické dokumentace, na základě kterých byly hodnoceny a posouzeny v tepelně technických výpočtech v tomto energetickém auditu. Vzhledem k velmi malému podílu střešní konstrukce střešních nástaveb na celkových tepelných ztrátách budovy, dlouhé ekonomické návratnosti navržené úpravy a relativně dobrému technickému stavu stávající krytiny není nutné provádět dodatečnou tepelnou izolaci střechy v současné době, ale až např. při nejbližší rekonstrukci střešní krytiny, nebo v případě tepelné nepohody v bytech posledního podlaží. 7.) Stávající původní meziokenní vložky ( MIV ) budou demontovány v celém rozsahu a nahrazeny novým pórobetonovým zdivem ( např. typu YTONG ) v tl. 200 mm, na které se aplikuje DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken v tl. 100 mm. Vnější povrch bude opatřen tenkovrstvou stěrkou a omítkou.

38 38 MIV mohou být také upraveny tak, že u nich bude demontováno vnější tabulové sklo. Posoudí se stav dřevěného rámečku, který může být napaden hnilobou či plísněmi. Poškozené dřevěné prvky se nahradí novými. Dřevěná konstrukce se opatří nátěrem proti biologické korozi. Na rámeček se pak mechanicky připevní cementotřísková deska CETRIS tl. 12 mm a provede se lepený systém DTI EPS v tloušťce 120 mm, případně DTI desek z minerálních vláken ve stejné tloušťce. Technologické spáry se utěsní silikonem, v případě větších rozměrů montážní pěnou. Vnější povrch bude opatřen tenkovrstvou stěrkou a omítkou. Na vnitřní povrch je nutné osadit parozábranu chráněnou např. sádrokartonovou deskou. Na úpravy meziokenních vložek je možné použít i jinou technologii ( např. úplnou demontáž a osazení speciálních prefabrikovaných kompletizovaných meziokenních vložek ). Je však nutné dodržet tepelně technické vlastnosti celé konstrukce stanovené v tomto energetickém auditu. Volbu způsobu úpravy meziokenních vložek je nutné provést v koordinaci se statikem a projektantem v oboru požární ochrany. 8.) Již vyzděné meziokenní vložky mají navrženu dodatečnou tepelnou izolaci ( DTI ) kontaktní technologií z desek pěnového stabilizovaného polystyrenu ( EPS ), resp. z desek minerálních vláken v tloušťce 100 mm ( ETICS ). Vnější povrch bude tvořen tenkovrstvou stěrkou a omítkou. Pokud by se prováděla vyzdívka z pórobetonového zdiva tloušťky pouze 150 mm, jednalo by se z hlediska požadavků tepelně technické normy o tzv. lehkou konstrukci s přísnějším požadavkem na součinitel prostupu tepla. Při dodatečném zateplení by proto musela být zvolena větší tloušťka izolantu, a sice 120 mm. 9.) Již osazené plastové meziokenní vložky ( MIV ) typu STADUR je nutné upravit takovým způsobem, aby dosahovaly minimálně stejných tepelně technických vlastností jako upravené původní MIV ( viz. odstavec 7 ). Na stávající MIV typu STADUR se mechanicky připevní cementotřísková deska CETRIS tl. 12 mm a provede se dodatečná tepelná izolace kontaktní technologií z desek pěnového stabilizovaného polystyrenu ( EPS ), resp. z desek minerálních vláken v tloušťce 130 mm. Vnější povrch bude opatřen tenkovrstvou stěrkou a omítkou. Pro splnění požadované hodnoty U N W/m 2 K podle ČSN : 2007 je nutné použití tepelného izolantu tloušťky min. 110 mm. 10.) Již osazené nové výplně otvorů bytových podlaží ( okna a lodžiové dveře ) z plastových profilů s předpokládaným celkovým součinitelem prostupu tepla U = 1,40 W / m 2 K zůstávají bez úprav. 11.) Tepelné ztráty prostupem původními dřevěnými okny, dřevěnými lodžiovými dveřmi budou a okny střešních nástaveb sníženy osazením nových výplní otvorů z plastových, nebo dřevěných profilů typu EURO s maximální hodnotou celkového součinitele prostupu tepla U = 1,30 W / m 2 K (např. zasklení s U = 1,10 W / m 2 K + kvalitní 5-ti komorové rámy s tzv. teplým zasklívacím rámečkem s hlubokým osazením ). Vhodné je použití okenních rámů s integrovanými rekuperačními prvky. Zároveň je vhodné provést výměnu požárně větrací klapky ve střešní nástavbě za energeticky vhodnější. Její návrh je nutné provést v rámci požární zprávy v projektové dokumentaci rekonstrukce objektu ( např. náhrada novými okny z plastových, nebo dřevěných profilů typu EURO s maximální hodnotou celkového součinitele prostupu tepla U = 1,30 W / m 2 K s funkcí požární klapky automatickým otvíráním pomocí kouřového čidla ).

39 39 12.) U původních ocelových portálů doporučujeme zmenšit prosklenou plochu tím, že budou nahrazeny částečně novými výplněmi otvorů a částečně novými vyzdívkami z pórobetonového zdiva ( např. typu YTONG ) v tl. 200 mm, na které se aplikuje dodatečná tepelná izolace z pěnového stabilizovaného polystyrenu ( EPS ), resp. desky z minerálních vláken v tloušťce 100 mm. Vnější povrch bude opatřen tenkovrstvou stěrkou a omítkou. Do těchto nových vyzdívek budou osazena nová okna z plastových, nebo dřevěných profilů typu EURO s maximální hodnotou celkového součinitele prostupu tepla U = 1,30 W / m 2 K, resp. nové vstupní dveře z plastových, nebo hliníkových profilů s maximální hodnotou celkového součinitele prostupu tepla U = 1,60 W / m 2 K. 13.) Tepelné ztráty prostupem a infiltrací plechovými dveřmi střešních nástaveb budou sníženy osazením nových výplní otvorů z plastových nebo hliníkových profilů s maximální hodnotou celkového součinitele prostupu tepla U = 1,60 W / m 2 K. 14.) Nově osazované výplně otvorů z plastových, dřevěných typu EURO, nebo hliníkových profilů mají účinné těsnění spár. Proto je nutné sledovat v interiéru výši relativní vlhkosti vzduchu. Při jejím nárůstu projevujícím se povrchovou kondenzací na oknech a dveřích i při nadnulových teplotách vnějšího vzduchu, bude třeba provádět častější větrání. Z tohoto důvodu musí nové výplně otvorů umožňovat řízenou výměnu vzduchu tzv. mikroventilaci, např. pomocí větracích štěrbin, nebo tzv. 4. polohou kliky. Volbu způsobu zajištění nutné výměny vzduchu je nutné posoudit a dořešit v rámci projektové dokumentace stavebních úprav objektu. Na zřetel je nutné brát např. přítomnost plynových spotřebičů a tedy návaznost na příslušné předpisy. Forma mikroventilace 4.polohou kliky velmi zhoršuje akustické vlastnosti oken, proto není vhodná do většiny objektů v městské zástavbě apod.. 15.) Nutné je i provést úpravu dilatační spáry mezi oddilatovanými sekcemi, a to vložením tepelné izolace ( EPS, desky z minerálních vláken, polyuretanové pěny apod.) v tloušťce odpovídající jejímu profilu do hloubky alespoň 1m ( ze strany průčelí i ze střechy ). Je nutné zajistit izolační hmotu proti případnému posuvu ( např. jednostranným nalepením k jedné ze stěn, které dilatační spáru ohraničují). Dilatační spára pak musí tvořit uzavřenou vzduchovou dutinu. 16.) Jako s energeticky úsporným opatřením je alternativně možné uvažovat i s dodatečným zasklením lodžií na osluněných fasádách objektu. Jedná se o prvky tzv. pasivní sluneční architektury, kdy Slunce ohřívá zeď umístěnou za prosklenou plochou a teplo se následně uvolňuje do prostoru. V důsledku vyšší teploty vzduchu v prostoru zasklené lodžie, tedy nižšího rozdílu teplot mezi vytápěnou místností za lodžií a venkovním prostředím, jsou následně nižší i tepelné ztráty budovy. Základním předpokladem využívání podobných systémů jsou však dobré akumulační schopnosti stavebních konstrukcí a pružná otopná soustava s regulací. 17.) Po dokončení realizace dodatečných tepelných izolací a dalších opatření dle výše uvedených odstavců bude nutné provést posouzení skutečného teplotního režimu chodeb a schodišť a následně navrhnout a případně provést i zateplení vnitřních stěn mezi byty a schodištěm resp. chodbami. Protože však nelze v současné době přesně určit způsob zateplení a je nutné koordinovat způsob řešení v návaznosti na další normy a předpisy ( šířka schodišťových ramen, požární normy apod. ), je s tímto eventuelním opatřením uvažováno až v dalších etapách projektu snižování energetické náročnosti.

40 40 Poznámky : 1.) V souladu s platnými požárními předpisy je nutné DTI desek pěnového stabilizovaného polystyrenu nahradit od požární výšky objektu 22,5 m deskami z minerálních vláken. Stabilizovaný pěnový polystyren je možné nahradit deskami z minerálních vláken i v nižších podlažích, přičemž musí mít takové tepelně technické parametry, aby byly dodrženy tepelně technické vlastnosti celé zateplované konstrukce stanovené v tomto energetickém auditu. 2.) Navrhovaná opatření na snížení tepelných ztrát objektu a spotřeby tepla na vytápění počítají s možností využití pasivní solární energie. Využití pasivní solární energie a vnitřních zdrojů tepla je závislé na vybavení vytápěcí soustavy potřebnými regulačními prvky, tak jak jsou uvedeny v kapitole Úpravy otopné soustavy. 3.) Eliminace možných teplotních mostů v oblasti konstrukčního styku obvodové stěny se stropní konstrukcí technického podlaží bude zajištěna, v těchto místech, protažením DTI obvodových stěn bytových podlaží o 500 mm na obvodové stěny TP ( jedná se o orientační hodnotu, přesné řešení je nutné navrhnout v rámci zpracování projektové dokumentace ). 4.) Eliminace případných teplotních mostů v oblasti konstrukčního styku obvodové stěny se stropní konstrukcí posledního nadzemního podlaží bude zajištěna, v těchto místech, protažením DTI obvodových stěn bytových podlaží na celou výšku atiky. 5.) Eliminaci případných teplotních mostů v oblasti lodžií, by bylo vhodné zajistit, v těchto místech, protažením zateplení obvodových stěn o 500 mm na boční lodžiový panel, stropní lodžiový panel a v případě rekonstrukce lodžií i umístěním tepelné izolace do jejich podlahy. Obvykle postačí poloviční tloušťka izolantu, tedy 50 mm. Jedná se o orientační hodnoty, přesné řešení je nutné navrhnout v rámci zpracování projektové dokumentace. 6.) K eliminaci teplotních mostů v nadpraží a na ostění výplní otvorů je možné doporučit použití izolantu v tloušťce alespoň 40 mm s přesahem 40 mm na rámy výplní otvorů. Zároveň se předpokládá zateplení pod parapetními plechy s použitím extrudovaného polystyrenu tloušťky alespoň 30 mm. Přesné technické řešení veškerých detailů je nutné posoudit a navrhnout v projektové dokumentaci stavebních úprav objektu dle požadavků ČSN : 2007 ( viz. tabulka č.11 ). 7.) Součinitel prostupu tepla U W / m 2 K udávaný u oken, lodžiových dveří a vstupních portálů charakterizuje konstrukci jako celek. Stanoví se na základě příslušných součinitelů prostupu tepla a velikostí ploch kolmých na směr tepelného toku u rámu, sloupků a zasklení. 8.) Topný režim v místnostech s nárazovým vytápěním bude optimalizován podle skutečných potřeb provozu. Využití regulačních prvků u vytápěcí soustavy bude takové, aby bylo možné využít pasivní solární energie na osluněných fasádách objektu. 9.) Výpočet jednotlivých stavebních konstrukcí je uveden v kapitole Tepelně technické výpočty stavebních konstrukcí. 10.) Hodnocení původních stavebních konstrukcí podle požadavků ČSN : 2007 je uvedeno v Tab. č. 7 Výsledky hodnocení výchozích tepelně technických vlastností konstrukcí. 11.) Hodnocení stavebních konstrukcí po realizaci DTI VARIANTA 1 podle požadavků ČSN : 2007 je uvedeno v Tab. č. 14. Výsledky hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí po provedení DTI - VARIANTA 1.

41 41 Tab. č Požadované a doporučené hodnoty lineárního a bodového činitele prostupu tepla k, N a j, N tepelných vazeb mezi konstrukcemi ( ČSN : 2007 ) Typ lineární tepelné vazby Vnější stěna navazující na další konstrukci s výjimkou výplně otvoru, např. na základ, strop nad nevytápěným prostorem, jinou vnější stěnou, střechu, lodžii či balkon, markýzu či arkýř, vnitřní stěnu a strop (při vnitřní izolaci), aj. Vnější stěna navazující na výplň otvoru, např. na okno, dveře, vrata a část prosklené stěny v parapetu, bočním ostění a v nadpraží Střecha navazující na výplň otvoru, např. střešní okno, světlík, poklop výlezu Typ bodové tepelné vazby Průnik tyčové konstrukce (sloupy, nosníky, konzoly) vnější stěnou, podhledem nebo střechou Požadované hodnoty Doporučené hodnoty Lineární činitel prostupu tepla k, N W/(m.K) 0,60 0,20 0,10 0,03 0,30 0,10 Bodový činitel prostupu tepla j, N W/K 0,90 0,30

42 42 Úpravy otopné soustavy : Vytápěcí soustava je již vybavena individuální regulací na otopných tělesech v jednotlivých místnostech ventily s termostatickými hlavicemi. Protože se ale jedná o původní hlavice z doby výstavby, je předpoklad, že už dostatečně neplní svou funkci. Z tohoto důvodu je možné doporučit instalaci nových modernějších ventilů s termostatickými hlavicemi. Paty stoupaček musí být osazeny regulačními, uzavíracími a vypouštěcími armaturami pro nastavení správných průtoků jednotlivými stoupačkami s možností regulovat, měřit, uzavírat a vypouštět jednotlivé stoupačky tak, aby mohla být nastavena správná tlaková diference. Vhodné je regulovat protékající množství teplonosné látky elektronickým oběhovým čerpadlem s proměnnými otáčkami. Uvedená regulace jednotlivých stoupaček umožní využití pasivního solárního záření a elektronická čerpadla vytvoří bezztrátovou regulaci protékajícího množství teplonosné látky. Provedení regulace otopné soustavy je i zákonnou povinností vlastníků budov, jejíž splnění bylo stanoveno do konce roku Zároveň je nutné provést kontrolu, opravu a doplnění tepelných izolací všech tepelných rozvodů v nevytápěných místnostech, zejména v technickém podlaží, aby byly splněny požadavky vyhlášky č. 193 / 2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu. Vhodným opatřením je zavedení energetického manažerství, spočívající v týdenní kontrole spotřeby tepla na vytápění objektu podle vnější teploty. Je nutné navrhnout a vypočítat křivku odběru tepla v závislosti na teplotě vnějšího vzduchu a následně kontrolovat, porovnávat a vyhodnocovat skutečný režim vytápění s projektovanými parametry. Pokud dojde k odchylce bude nutné okamžitě zjistit její příčinu a následně pak odstranit vzniklou závadu, nebo ovlivňovat uživatele bytů k energeticky vědomému chování. Topný režim v místnostech s nárazovým vytápěním ( sušárna, prádelna, apod.) doporučujeme optimalizovat podle skutečných potřeb tak, aby nedocházelo zbytečně k jejich vytápění v době nepřítomnosti osob. V objektu jsou již osazeny poměrové měřiče tepla ( rozdělovačů topných nákladů ) do jednotlivých bytů. Vyžadují sice zvýšené náklady na jejich odečty a rozúčtovávání mezi jednotlivé byty, v některých případech negativně vedou k úplnému uzavírání topení, což má za následek tepelnou nepohodu okolních bytů, na druhé straně motivují jejich uživatele k ekonomickému přístupu k hospodaření s tepelnou energií na vytápění.

43 43 Úprava rozvodů TUV Tepelné ztráty v rozvodech TUV jsou ovlivněny zejména kvalitou jejich tepelné izolace. Podle údajů v odborné literatuře, při použití plstěného pásu tl. 3-4 mm vzniká na trubce DN 25 při střední teplotě okolí ( např. v bytovém jádru ) 30 O C a střední teplotě TUV 52,5 O C tepelná ztráta až 32 W / m. Při konstrukční výšce podlaží 3 m a celkem 8 m ekvivalentní délky potrubí na 1 byt vychází průměrná tepelná ztráta rozvodu více než 250 W na byt, a.j. 6 kwh / den, což představuje až 40 % tepla dodaného TUV. Při použití kvalitnější tepelné izolace ( např. měkčeného polyuretanu tl. 20 mm ) klesne tepelná ztráta na 10 W / m, což představuje 2 kwh / den na byt a % tepla dodaného TUV. Je proto nutné provést, podobně jako u rozvodů ÚT doplnění všech rozvodů TUV tepelnou izolací podle požadavků vyhlášky č. 193 / 2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu. Provedená cirkulace TUV v objektu je vhodným řešením. Toto opatření se uplatňuje a ekonomicky vyplácí u obytných budov s 20 - ti a více byty. Dalším opatřením pro úspory energie v oblasti TUV je zavedení energetického manažerství. Vlastník objektu a každý z nájemníků by měl sledovat měsíční spotřebu vody a vyhodnocovat rozdíly oproti předešlým obdobím. Náhlý nárůst spotřeby signalizuje závadu na rozvodech. Je nutné rovněž sledovat technický stav zařízení a případné poruchy okamžitě odstraňovat. Tab. č Požadavky vyhlášky 151 / 2001 Sb. na tloušťky tepelné izolace energetických rozvodů Dimenze vnitřních rozvodů DN do DN 20 DN 20 až DN 35 DN 40 až DN 100 nad DN 100 Tloušťka izolace mm 20 mm 30 mm DN 100 mm Poznámky : Pro tepelné izolace rozvodů se použije materiál mající součinitel tepelné vodivosti u rozvodů 0,045 W / m.k a u vnitřních rozvodů 0,040 W / m.k. U vnitřních rozvodů z plastových a měděných potrubí se tloušťka tepelné izolace volí podle vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN. Pro potrubí vedené ve zdi, při průchodu potrubí stropem, křížení potrubí, ve spojovacích místech, u centrálního rozdělovače a u přípojek k otopným tělesům, které nejsou delší než 8 m, se volí poloviční tloušťka tepelné izolace. Vyhláška č. 151 / 2001 Sb. byla s účinností od nahrazena vyhláškou č. 193 / 2007 Sb., ve které již nejsou tloušťky izolantu taxativně stanoveny, ale stanovují se výpočtem. Tloušťky izolantu uvedené v tabulce 12 jsou proto pouze orientační.

44 44 Tab. č Ekonomické hodnocení provedení tepelných izolací rozvodů TUV Současné prům. tepelné ztráty v rozvodech cca Současné procento tepelných ztrát v rozvodech cca W/m % 17,500 14,000 Průměrné tepelné ztráty v rozvodech po úpravě Procento tepel. ztrát v rozvodech po úpravě cca W/m % 12,000 9,600 Současná průměrná spotřeba tepla pro ohřev TUV Potenciál energetických úspor Potenciál energetických úspor GJ % GJ 1 363,200 4,400 59,981 Celková délka rozvodů : Průměrná cena úprav : Celková cena úprav : m Kč/m Kč 928,00 120, ,00 Ušetřené množství energie Současná cena energie Cena ušetři. množství energie GJ Kč / GJ Kč 59, , ,18 Prostá doba návratnosti Reálná doba návratnosti Čistá současná hodnota Vnitřní výnos. procento rok rok tis. Kč % 3, ,870 37,32 Úpravy elektroinstalace Návrh opatření energetického auditu v oblasti spotřeby elektrické energie řeší pouze osvětlení společných prostor ( chodeb, schodišť apod. ). Úprava elektromotorů výtahů musí být řešena v rámci komplexní opravy a modernizace výtahů v závislosti na výsledcích periodických revizních prohlídek. Osvětlení společných prostor ( technické podlaží, sklípky apod. ) je zajištěno žárovkovými svítidly ovládanými vypínači bez regulace.osvětlení chodeb a schodišť zajišťují žárovková svítidla o příkonu W. Svítidla jsou ovládaná pohybovými čidly. Vhodným opatřením na snížení energetické náročnosti umělého osvětlení je výměna stávajících žárovkových svítidel za energeticky úsporné světelné zdroje v souladu s předpisy na zabezpečení minimální osvětlenosti ( podle hygienických a normových požadavků ). Stávající žárovkové zdroje je vhodné vyměnit za nové kompaktní zdroje s vyšším světelným výkonem. Návrh těchto svítidel je nutné provést na základě světelně technického výpočtu. Z důvodu značné finanční náročnosti navrhovaných úprav, malého podílu ekonomických nákladů na celkové energetické spotřebě objektu ( cca 1 % ) a dlouhé doby návratnosti se doporučuje provést realizaci těchto opatření v rámci komplexní rekonstrukce elektrické instalace společných prostor, po skončení technické životnosti instalovaných rozvodů a zařízení. Součástí úprav je i zavedení energetického manažerství, spočívajícího v kontrole délky časování doby osvětlení a kontrole správně zvolených sazeb odběru elektrické energie.

45 45 Větrání bytových jader Z hlediska větrání a výměny vzduchu v objektu, je možné doporučit v rámci rekonstrukce vzduchotechnického systému osazení rekuperačních jednotek. Rekuperace je zpětné získávání tepla, tedy děj, při němž se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperační jednotce odevzdá většinu svého tepla právě přiváděnému vzduchu. Účinnost rekuperačních zařízení udávají jednotliví výrobci v rozmezí 30 až 80 %, přičemž účinnosti nad 60 % se považují za výborné. Záleží na velikosti jednotky, typu rekuperačního výměníku, typu budovy apod.. Reálně lze uvažovat s účinností řádově okolo 50 %, což v praxi představuje cca poloviční úsporu nákladů na pokrytí tepelné ztráty infiltrací, tedy větráním. Předpokládá se však, že toto opatření by bylo prováděno až v horizontu několika let ( t.j. po zateplení objektu, výměně oken atd. ). Ponechání původních netěsných oken by naopak účinnost rekuperačního zařízení snižovalo a investice finančních prostředků by byla neefektivní. Tyto úpravy je proto nutné navrhnout a posoudit zejména s ohledem na technické možnosti rekuperačních zařízení v době realizace a tento energetický audit je dále v současnosti podrobněji nehodnotí. Rozhodně není možné doporučit osazení rotačních ventilačních hlavic ( tzv. turbín ). Tyto ventilační hlavice jsou vhodné z hygienického hlediska, neboť napomáhají k větší výměně vzduchu v budově, avšak z hlediska energetického působí negativně, protože zvyšují bez možnosti regulace tepelné ztráty infiltrací ( větráním ) místností. Po jejich případném osazení je proto nutné počítat s nárůstem spotřeby energie pro vytápění.

46 46 Využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie Mezi tzv. alternativní či obnovitelné zdroje energie se řadí zejména energie vody, geotermální energie, spalování biomasy, energie větru, energie slunečního záření, využití tepelných čerpadel a energie příboje a přílivu oceánů. Teoretické využití těchto forem energie lze u budov předpokládat pouze v oblasti spalování biomasy, slunečního záření a využití tepelných čerpadel. Principem tepelného čerpadla je odebírání tepla z jeho zdrojů ( voda, země, vzduch ) a jeho následné využití za pomoci další dodané pomocné energie. Teplo je odebíráno z okolního prostředí pracovní látkou a je přenášeno do výparníku. Ve výparníku je teplo odnímáno pracovní látce pomocí chladiva. Zahřátím kapalného chladiva dochází k jeho vypařování. Páry chladiva jsou odsávány a stlačovány v kompresoru. Tím se zvýší jejich teplota. Páry chladiva jsou dále odváděny do kondenzátoru, kde předávají teplo ohřívané látce, zchladí se a změní své skupenství na kapalné. Kapalné chladivo je přiváděno zpět přes expanzní ventil do výparníku a celý cyklus se opakuje. Z hlediska teplonosné látky je možné tepelná čerpadla rozdělit na čerpadla voda - voda, voda - vzduch, vzduch - voda, vzduch - vzduch a země - voda. U budov, zejména obytných, mají nejčastější uplatnění tepelná čerpadla voda - voda, země - voda nebo vzduch - voda. Protože tepelná čerpadla využívající energii vody potřebují pro svůj provoz zřízení studní pro čerpání a jímání vody ( pomineme - li využití přírodních jezer či řek ) a systémy využívající energii země pak zřízení zemních kolektorů či zemních sond, jsou tyto systémy vzhledem k nutným záborům pozemků prostorově náročné. U obytných budov v městské zástavbě je proto využití těchto systémů prakticky vyloučeno. V těchto případech připadá prakticky v úvahu jen využití systému vzduch - voda. U systému vzduch - voda je nutné počítat s tím, že při poklesu teploty venkovního vzduchu roste potřeba tepla na vytápění budovy, ale tepelný výkon čerpadla klesá. Z toho důvodu se k tepelnému čerpadlu instaluje i druhý zdroj tepla, např. elektrokotel, který kryje topný výkon při poklesu pod určitou teplotu, např. 0 C. Nevýhodou systému je také to, že je chlazení vzduchu na výparníku provázeno kondenzací vlhkosti obsažené ve vzduchu a jejím namrzáním. Námraza se musí periodicky odstraňovat ( odtávat ), což přináší zvýšené energetické nároky. Další nevýhodou je, že tepelná čerpadla pracují s nízkou teplotou topné vody, řádově 40 C, proto je nutné při instalaci tepelných čerpadel do stávajících objektů počítat s výměnou otopných těles za velkoplošná, což přináší další nemalé náklady. Obvyklá průměrná cena instalace tepelných čerpadel do stávajících bytových domů se pohybuje řádově okolo ,- Kč na jednu bytovou jednotku, návratnost takové investice pak činí cca 15 let. Výrobci tepelných čerpadel uvádějí jejich životnost let, u technických zařízení podobného typu je ale nutné zhruba po 15 letech počítat s jejich repasí. Otázkou zůstává vliv jejich ekonomické životnosti, kdy po 15 letech budou v současnosti vyráběná zařízení již zastaralá a technicky nevyhovující. Předpokladem využití tepelných čerpadel v budovách jsou jejich výborné tepelně technické vlastnosti. U stávajících budov je tedy nutné v případě jejich instalace nejprve realizovat zateplení obvodových stěn, výměny oken apod.. Z uvedených důvodů je možné instalaci tepelných čerpadel doporučit do novostaveb, ovšem pouze za předpokladu kladných výsledků důkladné technicko - ekonomické analýzy. Jako náhradu stávajícího způsobu vytápění je za současných ekonomických podmínek doporučit nelze.

47 47 Jedním z nejčistších a ekologicky nešetrnějších způsobů získávání energie je využívání solárního záření. Využití slunečního záření v oblasti budov může být buď pasivní, tedy prvky tzv. pasivní sluneční architektury ( prosklené fasády, Trombeho stěny, zasklené lodžie atd. ) nebo aktivní ( solární kolektory apod. ). Na Českou republiku dopadá ročně cca MJ/m 2, tedy zhruba kwh/m 2 energie při průměrném počtu hodin solárního svitu ( bez oblačnosti ) v rozmezí h/rok. Obr. č. 3 - Průměrné roční sumy globálního záření v MJ/m 2 ( zdroj ČHMÚ ) Jedním ze způsobů využití sluneční energie jsou aktivní systémy na bázi kapalinových solárních kolektorů, sloužící nejčastěji pro předehřev teplé vody ( TV, dříve TUV ), dále pak např. pro ohřev bazénové vody a pro přitápění. U aktivních solárních systémů se energie záření zachycuje absorpční plochou a ve formě tepla se předává teplonosné látce, která zprostředkovává jeho dopravu ke spotřebiči ( většinou do akumulační nádoby ). Účinnost přeměny solární energie na tepelnou prostřednictvím solárního kolektoru závisí na mnoha faktorech ( orientace kolektorů, jejich sklon, tepelné ztráty z povrchu absorbéru, tepelné ztráty v rozvodech, zašpinění povrchu kolektorů atd.). Obvyklou průměrnou roční účinnost výroby energie lze uvažovat řádově 40%, tedy roční výrobu 400 kwh/m 2 plochy kapalinového kolektoru, u modernějších vakuových trubicových kolektorů je to pak cca 600 kwh/m 2. Technickým problémem u bytových domů je nutná plocha solárních kolektorů, která představuje cca 5 m 2 na jednu bytovou jednotku. Jediným prakticky možným umístěním kolektorů je plochá střecha domu, u objektů s 20 a více byty ale vzniklá prostorový problém, že se na střechu kolektory nevejdou. Při obvyklé průměrné ceně instalace systému ve výši ,- Kč/m 2 plochy kolektoru a množství získaného tepla ve výši průměrně 500 kwh/m 2 ročně činí ekonomická návratnost investice řádově 20 let. Instalaci solárních kolektorů pro ohřev TV je možné doporučit pouze do rodinných domů s celoročním využitím vyrobeného tepla, např. pro ohřev bazénové vody. Doporučit jejich instalaci pro vícebytové domy není z technického ani ekonomického hlediska možné.

48 48 Další možností využití solárního záření je výroba elektrické energie fotovoltaickými panely. Při dopadu světla na rozhraní dvou polovodičových materiálů vzniká elektrické napětí. Takto získaný stejnosměrný elektrický proud se pomocí měničů mění na střídavý a je možné jej následně využívat pro vlastní spotřebu v budově nebo prodávat do distribuční sítě. Výkupní cena je stanovena na 13,46 Kč/kWh bez DPH, pokud se vyrobená elektrická energie spotřebovává pro vlastní potřebu, je možné inkasovat tzv. zelený bonus ve výši 12,65 Kč/kWh. Je to tzv. prémie za výrobu elektrické energie čistým způsobem. Jmenovitý výkon fotovoltaických panelů je udáván v jednotkách kwp ( kilo Watt peak ), což je výkon vyrobený solárním panelem při standardizovaných podmínkách, podobných běžnému letnímu bezoblačnému dni ( hustota záření 1000 W/m 2, 25 C, bezoblačná atmosféra ). 1 kwp nainstalovaného výkonu solárního panelu vyrobí v našich podmínkách ročně cca 900 kwh elektrické energie. Tato hodnota se může lišit v závislosti na konkrétních podmínkách ( nadmořská výška, orientace panelů, konkrétní umístění v rámci republiky viz. obr. 3 apod.). Jmenovitého výkonu 1 kwp dosáhne solární panel o ploše cca 8 m 2. Pro umístění panelů na terén nebo na ploché střechy je nutné počítat s nutnou vodorovnou plochou cca 2,5x větší, aby si panely vzájemně nestínily. Výrobci obvykle udávají životnost panelů 25 let, je ale nutné počítat s 0,8 % poklesem jejich výkonu ročně. Výrobci obvykle garantují 90% účinnost po 12 letech a 80% po 25 letech provozu. Technicky mohou panely fungovat i déle, např. i 30 let, otázkou ale zůstává jejich životnost ekonomická vzhledem k technickému pokroku a s ohledem na dvacetiletou garantovanou výkupní cenu energie. Po uplynutí této doby může být výhodnější pořídit nové zařízení s vyšší účinností. Cena instalace fotovoltaického systému se pohybuje okolo ,- Kč/kWp výkonu, je ovšem nutné počítat s dalšími náklady na získání licence k výrobě elektřiny od Energetického regulačního úřadu a s další související administrativou a dále pak s náklady na připojení k distribuční síti podle podmínek provozovatele distribuční soustavy. Ekonomická návratnost při celkových průměrných nákladech instalace ,- Kč/kWp a zohlednění nákladů na administrativu provozu, údržbu atd. činí řádově 15 let. Ekonomické parametry mohou vylepšit eventuelní státní dotace. Při celkovém hodnocení enviromentálních přínosů výroby elektrické energie fotovoltaickými systémy je nutné zohlednit i energetickou náročnost výroby a následné likvidace panelů, která není zcela zanedbatelná. Jednou z dalších variant využívání alternativních či obnovitelných zdrojů energie při provozu budov je spalování biomasy, tedy hmoty biologického původu ( rostlinného či živočišného ). Pro vytápění je možné využívat dřevní hmotu, tzv. pevná fytopaliva, kterými jsou polena, dřevní štěpky, piliny, kůra, brikety či pelety. Tento způsob vytápění je ekonomicky výhodný, má však velké nároky na skladovací prostory pro palivo a na odpadové hospodářství ( odvoz popela ). Z tohoto důvodu je jeho využití u obytných budov v městské zástavbě prakticky vyloučeno.

49 49 1. Navrhované skladby obvodových konstrukcí - VARIANTA 1 Některé skladby jednotlivých stavebních konstrukcí, které jsou udávány směrem od interiéru k exteriéru, byly vzhledem k absenci úplné projektové dokumentace určeny odborným odhadem. Skladby všech stavebních konstrukcí jsou patrné z tepelně technických výpočtů uvedených v kapitole Tepelně technické výpočty stavebních konstrukcí. Pořadové číslo v názvu konstrukce ( např Strop technického podlaží ) odpovídá číslování ve výše citované kapitole. Pořadové číslo v názvu konstrukce ( např Strop technického podlaží ) odpovídá číslování ve výše citované kapitole Strop TP + strop přízemí pod b.j. - nášlapná vrstva tl. 5 mm - cementový potěr tl. 25 mm - Lignopor tl. 25 mm - pískový podsyp tl. 5 mm - stropní železobetonový dutinový panel tl. 190 mm - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - desky z minerálních vláken tl. 100 mm - sádrokartonové desky tl. 12,5 mm Střecha - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - stropní železobetonový dutinový panel tl. 190 mm - minerální plsť tl. 120 mm - uzavřená vzduchová dutina tl mm - prefabrikované železobetonové panely tl. 150 mm - hydroizolační souvrství - fóliová krytina - desky z min. vláken, resp. EPS tl. 140 mm - nová hydroizolace Střecha jednoplášťová nad 6.NP - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - stropní železobetonový dutinový panel tl. 190 mm - spádová vrstva kameniva prům tl. 120 mm - betonová mazanina tl. 40 mm - pěnový polystyren tl. 50 mm - POLSID resp. KSD tl. 50 mm - hydroizolační souvrství - fóliová krytina - desky z min. vláken, resp. EPS tl. 120 mm - nová hydroizolace

50 Střecha nástaveb - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - stropní železobetonový dutinový panel tl. 190 mm - spádová vrstva kameniva tl mm - betonová mazanina tl. 35 mm - IPA - pěnový polystyren tl. 20 mm - POLSID resp. KSD tl. 50 mm - hydroizolační souvrství - fóliová krytina - desky z min. vláken, resp. EPS tl. 170 mm - nová hydroizolace Vyzdívky MIV - omítka Ytong vnitřní tl. 10 mm - pórobetonové zdivo např. typu YTONG tl. 200 mm - EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm - stěrka s tenkovrstvou omítkou tl. 5 mm Meziokenní vložky ( MIV ) - STADUR - desky z PVC tl. 2 mm - polyuretanová pěna tl. 20 mm - desky z PVC tl. 2 mm - desky CETRIS tl. 12 mm - EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 130 mm - stěrka s tenkovrstvou omítkou tl. 5 mm Průčelí - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton vnitřní tl. 100 mm - pěnový polystyren tl. 80 mm - železobeton vnější tl. 60 mm - EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm - stěrka s tenkovrstvou omítkou tl. 5 mm Štíty - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton vnitřní tl. 150 mm - pěnový polystyren tl. 80 mm - železobeton vnější tl. 60 mm - omítka vnější tenkovrstvá tl. 5 mm - EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm - stěrka s tenkovrstvou omítkou tl. 5 mm

51 Boční lodžiové panely - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton vnitřní tl. 190 mm - pěnový polystyren tl. 80 mm - železobeton vnější tl. 60 mm - omítka vnější tenkovrstvá tl. 5 mm - EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm - stěrka s tenkovrstvou omítkou tl. 5 mm Obvodové stěny nástaveb - omítka vnitřní tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton vnitřní tl. 100 mm - pěnový polystyren tl. 80 mm - železobeton vnější tl. 60 mm - omítka vnější tenkovrstvá tl. 5 mm - EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm - stěrka s tenkovrstvou omítkou tl. 5 mm Vnitřní stěny do TP - omítka tenkovrstvá tl. 5 mm - železobeton tl. 190 mm - omítka tenkovrstvá tl. 5 mm

52 52 5. TEPELNÉ ZTRÁTY PO PROVEDENÍ DTI - VARIANTA 1 2. Tepelně technické vlastnosti konstrukcí po provedení dodatečných tepelných izolací Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí byly určeny podle ustanovení ČSN a v souladu s ČSN EN ISO a ČSN EN ISO Fyzikální vlastnosti použitých materiálů byly převzaty z ČSN Výpočty jsou provedeny výpočtovým programem Teplo" fy. SVOBODA - Kladno. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v kapitole Příloha 1 - Tepelně technické výpočty stavebních konstrukcí. Výsledky hodnocení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí podle ČSN : 2007 po provedení dodatečných tepelných izolací ( DTI ) jsou uvedeny v Tab. č. 14. V Tab. č. 15 je uvedeno hodnocení alternativních variant DTI.

53 53 Tab. č Výsledky hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí po provedení DTI -VARIANTA 1 č. Konstrukce Požadavek ČSN /Z1 Požadovaná hodnota ( 1 ) U N Doporučená hodnota ( 2 ) Vypočtený součinitel prostupu tepla U Hodnocení Průčelí EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Štíty EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Boční lodžiové panely EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Vyzdívky MIV EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 130 mm Strop TP + strop příz. pod b.j. Desky z min.vl. tl. 100 mm + SKD Střecha Desky z min.vl.,resp. EPS tl.140 mm Střecha jednopl. nad 6. NP Desky z min.vl.,resp. EPS tl.120 mm Střecha střešních nástaveb Desky z min.vl.,resp. EPS tl.100 mm Obvodové stěny stř. nástaveb EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm W/m 2 K 0,38 0,25 W/m 2 K 0,24 0,24 0,24 0,26 0,30 0,20 0,26 0,60 0,40 0,40 0,24 0,16 0,75 0,50 Nová okna ( 3 ) U = 1,30 W/m 2 K Plastová okna - již osazená ( 3 ) 1,70 1,20 U = 1,40 W/m 2 K Nové lodžiové dveře ( 3 ) U = 1,30 W/m 2 K Plastové lodžiové dveře ( 3 ) 1,70 1,20 Již osazené, U = 1,40 W/m 2 K Nová okna stř. nástaveb ( 3 ) U = 1,30 W/m 2 K Nové dveře stř. nástaveb 3,50 2,30 U = 1,60 W/m 2 K ( 3 ) Nové vstupní portály ( 3 ) U = 1,60 W/m 2 K 0,18 0,19 0,24 0,24 1,30 1,40 1,30 1,40 1,30 1,60 1,60 vyhovuje 18. Vnitřní stěny v TP ( 4 ) 1,30 0,90 3,33 nevyhovuje 19. Vnitřní dveře do TP ( 4 ) 3,50 2,30 2,00 vyhovuje

54 54 Označení : ( 1 ) - požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla ( ČSN : 2007 ) ( 2 ) - hodnota součinitele prostupu tepla vhodná pro energeticky úsporné budovy ( ČSN : 2007 ) ( 3 ) - normová hodnota součinitele prostupu tepla ( ČSN ) ( 4 ) - konstrukce zahrnuté do výpočtu spotřeby tepla na vytápění ( ČSN EN ISO ) Z hodnocení ( Tab. č. 14 ) tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí, kterými dochází k tepelným ztrátám vyplývá : 1.) Konstrukce : obvodových stěn bytových podlaží ( průčelí, štíty, boční lodžiové panely a obvodové stěny střešních nástaveb ) strop TP + strop přízemí pod byty střechy střechy jednoplášťové nad 6. NP střechy střešních nástaveb vyzdívky MIV MIV Stadur splňují po realizaci navržených opatření požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : ) Výplně otvorů : již osazená plastová okna a lodžiové dveře nová okna a lodžiové dveře nové vstupní portály nová okna střešních nástaveb nová dveře střešních nástaveb splňují požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : Nové výplně otvorů budou vykazovat nižší tepelné ztráty prostupem tepla. Tepelné ztráty infiltrací se ve srovnání s výchozím stavem sníží, současně však bude splněn hygienický požadavek na minimální intenzitu výměny vzduchu ve výši n = 0,5 h ) Konstrukce schodišťového prostoru : vnitřní stěny do TP nesplňují požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : Původní vnitřní hodnocené konstrukce odpovídají svými tepelně technickými vlastnostmi požadavkům ČSN platným v době realizace objektu. Tyto konstrukce jsou zahrnuté pouze do výpočtu spotřeby tepla na vytápění ( ČSN EN ISO ). U těchto konstrukcí nejsou navrženy žádné úpravy.

55 55 4.) Konstrukce schodišťového prostoru : vnitřní dveře do TP splňují požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U N W/m 2 K podle ČSN : Původní vnitřní hodnocené výplně otvorů odpovídají svými tepelně technickými vlastnostmi požadavkům ČSN platným v době realizace objektu. Tyto výplně otvorů jsou zahrnuté pouze do výpočtu spotřeby tepla na vytápění ( ČSN EN ISO ), nejsou u nich navrženy žádné úpravy. Rozdíly teplot v Tab. č. 8A a v dalších výpočtech jsou uvažovány mezi vnitřními prostory bytových podlaží a : vnějším prostředím = 32 o C technickým podlažím = 14 o C Objekt je situován v teplotní oblasti s výpočtovou teplotou vnějšího vzduchu, pro výpočet tepelných ztrát podle ČSN : 1994 t e = - 12 o C. Objekt se podle ČSN : 2005 nachází v 1. teplotní oblasti s návrhovou teplotou venkovního vzduchu v zimním období θ e = - 13 o C, v krajině s normálním zatížením větrem. Výpočtová vnitřní teplota, resp. návrhová vnitřní teplota v zimním období, byla uvažována v bytových podlažích ve výši i = + 20 o C, na chodbách i = + 15 o C a v technickém podlaží e = + 3 o C.

56 56 Tab. č Alternativní varianty návrhů dodatečných tepelných izolací č. Konstrukce Požadavek ČSN U N Požadovaná hodnota ( 1 ) Doporučená hodnota ( 2 ) Vypočtený součinitel prostupu tepla U Hodnocení Průčelí EPS, desky z min. vláken tl. 30 mm Průčelí EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Štíty EPS, desky z min. vláken tl. 30 mm Štíty EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Boční lodžiové panely EPS, desky z min. vláken tl. 30 mm Boční lodžiové panely EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Vyzdívky lodžiových stěn EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Vyzdívky lodžiových stěn EPS, desky z min. vláken tl. 50 mm Vyzdívky lodžiových stěn EPS, desky z min. vláken tl. 110 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 110 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 180 mm Strop TP + strop příz. pod b.j. Desky z min.vl. tl. 40 mm + SKD Strop TP + strop příz. pod b.j. Desky z min.vl. tl. 50 mm + SKD Střecha Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 70 mm Střecha Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 80 mm Střecha Desky z min.vl.,resp.eps tl. 180 mm Střecha jednopl. nad 6.NP Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 60 mm Střecha jednopl. nad 6.NP Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 70 mm Střecha jednopl. nad 6.NP Desky z min.vl.,resp.eps tl. 160 mm W/m 2 K 0,38 0,25 0,30 0,25 0,60 0,40 0,24 0,16 W/m 2 K 0,40 nevyhovuje 0,37 vyhovuje 0,39 nevyhovuje 0,36 vyhovuje 0,39 nevyhovuje 0,36 vyhovuje 0,41 nevyhovuje 0,38 vyhovuje 0,25 0,31 nevyhovuje 0,29 vyhovuje 0,20 0,63 nevyhovuje 0,40 vyhovuje 0,25 nevyhovuje 0,24 vyhovuje 0,16 0,25 nevyhovuje 0,24 vyhovuje 0,16 V Tab.č.15 jsou uvedeny alternativní návrhy DTI. Některé z těchto alternativních návrhů jsou použity i v dalších variantách návrhů opatření ke snížení energetické náročnosti objektu.

57 57 3. Výpočet tepelných ztrát po provedení DTI - VARIANTA 1 Výsledky výpočtů tepelných ztrát provedených Obálkovou metodou po realizaci DTI - VARIANTA 1 jsou v Tab. č. 16. Potřeba tepla na vytápění v Tab. č. 16 byla stanovena v souladu s ČSN EN 832 : Tepelné chování budov - Výpočet potřeby tepla na vytápění - Obytné budovy. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v kapitole Příloha 2 - Výpočet potřeby tepla na vytápění - ČSN Výpočty jsou provedeny výpočtovým programem Energie" fy. SVOBODA - Kladno, který je v souladu s výpočtovými postupy podle ČSN EN 832, ČSN EN ISO a ČSN EN ISO

58 58 Tab. č Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA 1 č. Konstrukce Plocha konstrukce S Součinitel prostupu tepla U p Teplotní rozdíl im - e Tepelná ztráta ( TZ ) Q Podíl na celkové ( TZ ) Průčelí EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Štíty EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Boční lodžiové panely EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Vyzdívky MIV EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 130 mm Již vyzděné MIV EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Strop TP + strop příz. pod b.j. Desky z min.vl. tl. 100 mm + SKD Střecha Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 140 mm Střecha jednopl. nad 6.NP Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 120 mm Obvodové stěny stř. nástaveb EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Střecha střešní nástaveb Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 100 m Nová okna U = 1,30 W/m 2 K Plastová okna - již osazená U = 1,40 W/m 2 K Nové lodžiové dveře U = 1,30 W/m 2 K Plastové lodžiové dveře Již osazené, U = 1,40 W/m 2 K Nová okna stř. nástaveb U = 1,30 W/m 2 K Nové dveře stř. nástaveb U = 1,60 W/m 2 K Nové vstupní portály U = 1,60 W/m 2 K m 2 W/m 2 K o C W % 2 440,2 0, ,5 949,5 0, ,1 336,0 0, ,8 116,7 0, ,3 1,4 0, ,004 11,5 0, , ,1 0, , ,8 0, ,6 33,6 0, ,1 264,0 0, ,6 135,7 0, , ,3 1, ,9 449,6 1, ,8 183,0 1, ,6 60,4 1, ,9 3,8 1, ,1 3,6 1, ,1 135,4 1, ,4 19. Infiltrace ,5 20. Vnitřní konstrukce ,1 Celkem Celková potřeba tepla na vytápění Q podle ČSN EN ISO ( viz. Příloha č.2 ) : 1 848,401 GJ Poznámka : V předchozí tabulce, ve sloupci označeném Konstrukce, je v případě výplní otvorů ( tj. oken, dveří, portálů apod. ) pod jejich názvem uvedena příslušná normová hodnota součinitele prostupu tepla. Ve sloupci označeném Součinitel prostupu tepla je uvedena výpočtová hodnota tohoto součinitele. Hodnoty byly stanoveny v souladu s ČSN

59 59 Tab. č Tepelná ztráta infiltrací po provedení DTI - VARIANTA 1 TEPELNÁ ZTRÁTA INFILTRACÍ Q v ( modifikovaná metodika ČSN ) Q v = 1300 ( i L.L ).B.M. T KONSTRUKCE L i E - 04 B M T Qv m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - o C W Nová okna 3 317,2 0, Plastová okna 1 390,4 0, Nové lodžiové dveře 396,0 0, Plastové lodž. dveře 184,8 0,90 0, ,0 1, Nové vstupní portály 74,2 0, Nová okna 11,2 0, Nové dveře 11,4 0, T = ( im - e ) o C L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, T - teplotní rozdíl ZÁVĚR K VÝPOČTŮM TEPELNÝCH ZTRÁT PO PROVEDENÍ DTI - VARIANTA 1 Po realizaci DTI a opatření podle VARIANTY 1 dojde ke snížení tepelných ztrát prostupem tepla : 1.) Konstrukcemi výplní otvorů U = 1,30 W/m 2 K ( nová okna ), resp. U = 1,40 W/m 2 K ( již osazená okna a lodžiové dveře ), resp. U = 1,60 W/m 2 K ( nové vstupní portály a dveře střešních nástaveb ) o cca 49,5 %. 2.) Obvodovými stěnami ( DTI EPS, resp. desky z min. vláken tl. 100 mm ) o cca 56,0 %. 3.) Stropem TP, stropem přízemí pod b.j. ( DTI desek z min. vl. tl. 100 mm + SKD ) o cca 64,0 %. 4.) Střechami ( DTI z minerálních vl., resp. EPS tl mm ) o cca 55,4 %. 5.) Meziokenními vložkami ( DTI desek z min. vláken tl. 100 a 130 mm ) o cca 65,8 %. Po osazení nových výplní otvorů se tepelné ztráty infiltrací sníží o cca 36,6 % Poznámky : 1.) Tepelné ztráty konstrukcemi přilehlými k terénu ( podlaha na terénu, obvodové stěny v TP ) se v porovnání s výchozími tepelnými ztrátami nemění. U těchto konstrukcí není navržena DTI. 2.) Hodnocení intenzity výměny vzduchu po osazení nových výplní otvorů je provedeno v následující kapitole.

60 60 4. Intenzita výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA 1 Výpočet intenzity výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA 1 byl proveden podle ČSN : 94 a její hodnocení podle ČSN Výsledky výpočtu intenzity výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA 1 v Tab. č. 18. Tab. č Intenzita výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA 1 INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU n ( modifikovaná metodika ČSN ) n = 3600 ( i L.L ).B.M. / V KONSTRUKCE L i E - 04 B M V n m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - m -3 1/ h Nová okna 3 317,2 0,90 0,342 Plastová okna 1 390,4 0,90 0,144 Nové lodžiové dveře 396,0 0,90 0,041 Plastové lodž. dveře 184,8 0,90 0, ,0 1, ,3 0,019 Nové vstupní portály 74,2 0,90 0,008 Nová okna 11,2 0,90 0,001 Nové dveře 11,4 0,90 0,001 V = ,6 x 0,8 m 3 0,556 L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, V - vytápěný objem budovy jsou ZÁVĚR K VÝPOČTŮM INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU PO PROVEDENÍ DTI - VARIANTA 1 Pro obytné a obdobné budovy leží, podle ČSN , požadovaná intenzita výměny vzduchu, přepočítaná z minimálních množství potřebného čerstvého vzduchu obvykle mezi hodnotami n N = 0,3 h -1 až n N = 0,6 h -1. Vypočtená hodnota intenzity výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA 1 dosahuje hodnoty n = 0,556 h -1, leží tak v intervalu n N = 0,3 h -1 až n N = 0,6 h -1 podle ČSN , a splňuje hygienický požadavek na minimální intenzitu výměny vzduchu ve výši n = 0,5 h -1. V místnostech, kde jsou umístěny plynové sporáky, nebo jiné plynové spotřebiče musí intenzita výměny vzduchu dosahovat hodnoty n = 1,0 h -1.

61 61 5. Upravená energetická bilance po provedení DTI - VARIANTA 1 Tab. č Upravená energetická bilance Před realizací projektu Po realizaci projektu ř. Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady GJ / rok tis. Kč / rok GJ / rok tis. Kč / rok 1. Vstupy paliv a energie 4 342, , , , Změna zásob paliv 3. Spotřeba paliv a energie 4 342, , , , Prodej energie cizím 5. Konečná spotřeba paliv a energie v objektu ( ř. 3 - ř. 4 ) 4 342, , , , Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř. 5 ) 347, , , , Spotřeba energie na vytápění a TUV 4 320, , , , Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy ( z ř. 5 ) SPOTŘEBY ENERGIÍ ÚT TUV Elektřina ( před realizací ) ( po realizaci ) ( před a po realizaci ) ( před a po realizaci ) GJ / rok GJ / rok Kč / GJ GJ / rok Kč / rok GJ / rok Kč / rok 2 957, , , , ,10 21, ,10 6. Environmentální vyhodnocení po provedení DTI - VARIANTA 1 Tab. č Environmentální vyhodnocení po provedení DTI - VARIANTA 1 ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA VÝCHOZÍ STAV STAV PO REALIZACI ROZDÍL Hnědé uhlí prachové 4 320,622 GJ 3 211,601 GJ 1 109,021 GJ t / GJ Tuhé látky t / rok 0, , , ,39736 t / GJ SO 2 t / rok 0, , , ,22537 t / GJ NO x t / rok 0, , , ,22069 t / GJ CO t / rok 0, , , ,07319 t / GJ CO 2 t / rok 0, , , ,90210 Poznámka : Při výpočtu environmentálního vyhodnocení se vychází z přílohy č.5 k nařízení vlády č.352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

62 62 Obr. č. 4 - Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA 1 - podíly stavebních konstrukcí % na celkové tepelné ztrátě objektu Infiltrace 47,5% Vnitřní konstrukce 9,1% Výplně otvorů 28,7% Střechy 3,0% Strop TP, strop přízemí pod b.j. 2,4% Obvodové stěny 9,0% Meziokenní vložky 0,3% Tepelné ztráty po realizaci DTI ( VARIANTA 1 ) : Celková tepelná ztráta : W

63 63 Obr. č. 5 - Celkové tepelné ztráty objektu W před a po realizaci opatření ( VARIANTA 1 ) na snížení jeho energetické náročnosti Obvodové stěny Strop TP, strop přízemí pod b.j. Střechy Výplně otvorů Infiltrace Vnitřní konstrukce Meziokenní vložky Celkové tepelné ztráty objektu : ( barevné odlišení hodnot ) Po provedení DTI - VARIANTA 1 Výchozí tepelná ztráta : W W

64 64 KLASIFIKACE PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY PODLE ČSN : VARIANTA 1 A [ m² ] U [ W/ m²k ] b [ - ] A.U.b [ W/K ] Průčelí 2 440,2 0,24 1,00 585,7 Štíty 949,5 0,24 1,00 227,9 Boční lodžiové panely 336,0 0,24 1,00 80,7 Vyzdívky MIV 116,7 0,26 1,00 30,4 MIV Stadur 1,4 0,26 1,00 0,4 Již vyzděné MIV 11,5 0,26 1,00 3,0 Strop TP, strop přízemí pod byty 1 425,1 0,40 0,57 325,0 Střecha dvouplášťová 1 543,8 0,18 1,00 277,9 Střecha jednopl. nad 6.NP 33,6 0,19 1,00 6,4 Obvodové stěny stř. nástaveb 264,0 0,24 1,00 63,4 Střecha stř. nástaveb 135,7 0,24 1,00 32,6 Nová okna 1 126,3 1,30 1, ,9 Plastová okna 449,6 1,40 1,15 723,9 Nové lodžiové dveře 183,0 1,30 1,15 273,6 Plastové lodžiové dveře 60,4 1,40 1,15 97,3 Nová okna stř. nástaveb 3,8 1,30 1,15 5,7 Nové dveře stř. nástaveb 3,6 1,60 1,15 6,7 Nové vstupní portály 135,4 1,60 1,15 249,2 Celkem A 9 219,6 0,05 A = 461,0 A.U.b = 4 673,7 W/K Průměrný součinitel prostupu tepla podle ČSN : 2007 Požadovaná hodnota U em,n,rq = 0,30 + (0,15 / (A/V)) = 0,81 [ W/(m 2.K) ] Doporučená hodnota U em,n,rc = 0,75. Uem,N,rq = 0,61 [ W/(m 2.K) ] Hodnota stavebního fondu U em,s = Uem,N,rq + 0,6 = 1,41 [ W/(m 2.K) ] Měrná ztráta prostupem tepla H T = A i.u i.b i + 0,05. A = 5 134,7 [ W/K ] Průměrný součinitel prostupu tepla U em = H T / A = 0,56 [ W/(m 2.K) ] Klasifikační ukazatel CI: a) je-li Uem Uem,rq CI = Uem / Uem,rq 0,69 [ - ] b) je-li Uem > Uem,rq a Uem Uem,s CI = 1+(Uem-Uem,rq )/(Uem,s-Uem,rq) 0,58 [ - ] c) je-li Uem > Uem,s CI = 1+Uem / Uem,s 1,39 [ - ] ZÁVĚR 1 Podle provedených výpočtů na této straně je průměrný součinitel prostupu tepla U em : U em = 0,56 W/(m 2.K) 0,81 W/(m 2.K) = U em,n Budova je proto VYHOVUJÍCÍ z hlediska průměrného součinitele prostupu tepla podle ČSN : KLASIFIKAČNÍ TŘÍDA PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY ( CI ) podle ČSN : 2007 vychází ve výši 0,69 a odpovídá tak klasifikaci C pro vyhovující budovu..

65 65 6. STANOVENÍ INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ NA REALIZACI Stanovení celkových nákladů na realizaci úsporných opatření po provedení DTI - VARIANTA 1 je uvedeno v následující Tab. č. 21. Tab. č Stanovení nákladů na realizaci úsporných opatření po provedení DTI - VARIANTA NAVRHOVANÁ ÚPRAVA MJ VÝMĚRA Průčelí EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Štíty EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Boční lodžiové panely EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Vyzdívky MIV EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 130 mm Strop TP, strop přízemí pod byty Desky z min.vl. tl. 100 mm + SKD Střecha EPS,desky z min.vl.,resp.eps tl.140 mm Střecha jednopl. nad 6. NP EPS,desky z min.vl.,resp.eps tl.120 mm Střecha střešních nástaveb EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Obvodové stěny stř. nástaveb EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Nová okna U = 1,30 W/m 2 K Plastová okna - již osazená U = 1,40 W/m 2 K Nové lodžiové dveře U = 1,30 W/m 2 K Plastové lodžiové dveře Již osazené, U = 1,40 W/m 2 K Nová okna střešních nástaveb U = 1,30 W/m 2 K Nové dveře střešních nástaveb U = 1,60 W/m 2 K Nové vstupní portály U = 1,60 W/m 2 K CENA / MJ Kč CELKEM Kč m , m , m 2 336, m 2 128, m 2 1, m , m , m 2 33, m 2 135, m 2 264, m , m 2 449, m 2 183, m 2 60, m 2 3, m 2 3, m 2 135, Regulace vytápění b.j Izolace tepelných rozvodů v TP soub Celkem bez DPH DPH 9 % Celkem vč. DPH Poznámka : Rozdíl ve výkazech výměr v Tab. č. 15 a v Tab. č.21 je způsoben odlišnou plochou konstrukcí, které vykazují tepelnou ztrátu, a na kterých bude provedena DTI. V Tab. č. 21 ve sloupci označeném Navrhovaná úprava, je v případě výplní otvorů ( tj. oken, dveří, portálů apod. ) pod jejich názvem uvedena příslušná normová hodnota součinitele prostupu tepla podle ČSN

66 66 Do ekonomického hodnocení nejsou zahrnuty náklady na opatření k odstranění zanedbané údržby. Stav objektu odpovídá běžnému opotřebení. Uvedené ceny jsou stanoveny v obvyklé výši. Tab. č Ekonomické hodnocení po provedení DTI - VARIANTA 1 Tepelné ztráty před DTI kw Celková možná úspora energie kw Před realizací DTI Po realizaci DTI 621, , ,000 Spotřeba energie na vytápění GJ Ušetřené množství energie GJ Před realizací DTI Po realizaci DTI 2 957, , ,021 Ušetřené množství energie GJ Současná cena energie Kč/GJ Cena ušetř. množství energie Kč 1 109, ,40 Spotřeba energie na vytápění pro současnou cenu energie Kč Před realizací DTI Po realizaci DTI Náklady na DTI Kč Cena ušetř. množ. energie Kč Prostá návratnost rok Reálná doba návratnosti rok Čistá současná hodnota tis. Kč Vnitřní výnosové procento % ,720 4,92 Obestavěný prostor Spotřeba tepla / 1 m 3 OP Spotřeba tepla / 200 m 3 OP Úspora energie m 3 GJ/rok GJ/rok % ,5 0,058 11,567 37,5 Poznámka : Výpočet reálné doby návratnosti je proveden za předpokladu diskontní sazby ve výši 3%, předpokládaného budoucího růstu cen energií ve výši 5%. Doba hodnocení ( předpokládaná životnost prováděných úprav ) je 40 let.

67 67 7. STANOVENÍ MOŽNÝCH VARIANT ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ Hodnocené varianty vychází z požadavků revidované ČSN : VARIANTA 1 Navrhuje opatření, která jsou optimální z technického i ekonomického hlediska. 1.) Obvodové stěny ( průčelí, štíty, boční lodžiové panely a obvodové stěny střešních nástaveb) : DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 100 mm. 2.) Vyzdívky MIV : DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 100 mm. 3.) Již vyzděné MIV: DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 100 mm. 4.) MIV typu Stadur: DTI EPS, resp. z desek min. vláken v tl. 130 mm. 5.) Podhled stropu TP + strop přízemí pod byty: DTI desek z min. vláken tl. 100 mm + SDK. 6.) Střecha : DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 140 mm. 7.) Střecha jednoplášťová nad 6.NP: DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 120 mm. 8.) Střecha střešních nástaveb : DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 100 mm. 9.) Nová okna a nové lodžiové dveře : max. U = 1,30 W / m 2 K. 10.) Již osazení plastové výplně otvorů : bez úprav. 11.) Nová okna střešních nástaveb: max. U = 1,30 W / m 2 K. 12.) Nové dveře střešních nástaveb s max. U = 1,60 W / m 2 K. 13.) Nové vstupní portály: max. U = 1,60 W / m 2 K.

68 68 VARIANTA 2 Navrhuje taková opatření, která splňují doporučené hodnoty U N W/m 2 K ) podle ČSN : ) Obvodové stěny ( průčelí, štíty a boční lodžiové panely ) : DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 100 mm. 2.) Obvodové stěny ( obvodové stěny střešních nástaveb) : DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 10 mm. 3.) Vyzdívky MIV : DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 110 mm. 4.) Již vyzděné MIV: DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 110 mm. 5.) MIV typu Stadur: DTI EPS, resp. z desek min. vláken v tl. 180 mm. 6.) Podhled stropu TP + strop přízemí pod byty: DTI desek z min. vláken tl. 100 mm + SDK. 7.) Střecha : DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 180 mm. 8.) Střecha jednoplášťová nad 6.NP: DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 160 mm. 9.) Střecha střešních nástaveb : bez úprav. 10.) Nová okna a nové lodžiové dveře : max. U = 1,00 W / m 2 K. 11.) Již osazení plastové výplně otvorů : bez úprav. 12.) Nová okna střešních nástaveb: max. U = 1,00 W / m 2 K. 13.) Nové dveře střešních nástaveb s max. U = 1,60 W / m 2 K. 14.) Nové vstupní portály: max. U = 1,60 W / m 2 K. Poznámka : Nové výplně otvorů s celkovým součinitelem prostupu tepla max. U = 1,00 W / m 2 K jsou vybavena zasklením typu HEAT MIRROR

69 69 VARIANTA 3 Navrhuje taková opatření, která splňují požadované hodnoty U N W/m 2 K ) podle ČSN : ) Obvodové stěny ( průčelí, štíty a boční lodžiové panely ) : DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 40 mm. 2.) Obvodové stěny ( obvodové stěny střešních nástaveb) : bez úprav 3.) Vyzdívky MIV : DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 50 mm. 4.) Již vyzděné MIV: DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 50 mm. 5.) MIV typu Stadur: DTI EPS, resp. z desek min. vláken v tl. 110 mm. 6.) Podhled stropu TP + strop přízemí pod byty: DTI desek z min. vláken tl. 50 mm + SDK. 7.) Střecha : DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 80 mm. 8.) Střecha jednoplášťová nad 6.NP: DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 70 mm. 9.) Střecha střešních nástaveb : bez úprav. 10.) Nová okna a nové lodžiové dveře : max. U = 1,60 W / m 2 K. 11.) Již osazení plastové výplně otvorů : bez úprav. 12.) Nová okna střešních nástaveb: max. U = 1,60 W / m 2 K. 13.) Nové dveře střešních nástaveb s max. U = 1,70 W / m 2 K. 14.) Nové vstupní portály: max. U = 1,70 W / m 2 K. Poznámky ke všem variantám : 1.) Ve všech variantách se předpokládá kontrola relativní vlhkosti vzduchu v interiéru a regulace vytápěcí soustavy ( již provedena ), vč. kontroly, oprav a doplnění tepelných izolací všech tepelných rozvodů v nevytápěných místnostech.

70 70 VYHODNOCENÍ VARIANTY 2 Výsledky výpočtů tepelných ztrát provedených Obálkovou metodou po realizaci DTI - VARIANTA 2 jsou v Tab. č. 23. Potřeba tepla na vytápění v Tab. č. 23 byla stanovena v souladu s ČSN EN 832 : Tepelné chování budov - Výpočet potřeby tepla na vytápění - Obytné budovy. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v kapitole Příloha 2 - Výpočet potřeby tepla na vytápění - ČSN EN Výpočty jsou provedeny výpočtovým programem Energie" fy. SVOBODA - Kladno, který je v souladu s výpočtovými postupy podle ČSN EN 832, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO

71 71 Tab. č Tepelná ztráta po provedení DTI - VARIANTA 2 č. Konstrukce Plocha konstrukce S Součinitel prostupu tepla U p Teplotní rozdíl im - e Tepelná ztráta ( TZ ) Q Podíl na celkové ( TZ ) Průčelí EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Štíty EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Boční lodžiové panely EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Vyzdívky MIV EPS, desky z min. vláken tl. 110 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 180 mm Již vyzděné MIV EPS, desky z min. vláken tl. 110 mm Strop TP + strop příz. pod b.j. Desky z min.vl. tl. 100 mm + SKD Střecha Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 180 mm Střecha jednopl. nad 6.NP Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 160 m Obvodové stěny stř. nástaveb EPS, desky z min. vláken tl. 10 mm Střecha střešní nástaveb Bez úprav Nová okna U = 1,00 W/m 2 K Plastová okna - již osazená U = 1,40 W/m 2 K Nové lodžiové dveře U = 1,00 W/m 2 K Plastové lodžiové dveře Již osazené, U = 1,40 W/m 2 K Nová okna stř. nástaveb U = 1,00 W/m 2 K Nové dveře stř. nástaveb U = 1,60 W/m 2 K Nové vstupní portály U = 1,60 W/m 2 K m 2 W/m 2 K o C W % 2 440,2 0, ,8 949,5 0, ,2 336,0 0, ,8 116,7 0, ,3 1,4 0, ,003 11,5 0, , ,1 0, , ,8 0, ,4 33,6 0, ,1 264,0 0, ,3 135,7 0, , ,3 1, ,7 449,6 1, ,1 183,0 1, ,1 60,4 1, ,9 3,8 1, ,0 3,6 1, ,1 135,4 1, ,5 19. Infiltrace ,5 20. Vnitřní konstrukce ,1 Celkem Celková potřeba tepla na vytápění Q podle ČSN EN ISO ( viz. Příloha č.2 ) : 1 769,213 GJ Poznámka : V předchozí tabulce, ve sloupci označeném Konstrukce, je v případě výplní otvorů ( tj. oken, dveří, portálů apod. ) pod jejich názvem uvedena příslušná normová hodnota součinitele prostupu tepla. Ve sloupci označeném Součinitel prostupu tepla je uvedena výpočtová hodnota tohoto součinitele. Hodnoty byly stanoveny v souladu s ČSN

72 72 Tab. č Tepelná ztráta infiltrací po provedení DTI - VARIANTA 2 TEPELNÁ ZTRÁTA INFILTRACÍ Q v ( modifikovaná metodika ČSN ) Q v = 1300 ( i L.L ).B.M. T KONSTRUKCE L i E - 04 B M T Qv m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - o C W Nová okna 3 317,2 0, Plastová okna 1 390,4 0, Nové lodžiové dveře 396,0 0, Plastové lodž. dveře 184,8 0,90 0, ,0 1, Nové vstupní portály 74,2 0, Nová okna 11,2 0, Nové dveře 11,4 0, T = ( im - e ) o C L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, T - teplotní rozdíl Tab. č Intenzita výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA 2 INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU n ( modifikovaná metodika ČSN ) n = 3600 ( i L.L ).B.M. / V KONSTRUKCE L i E - 04 B M V n m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - m -3 1/ h Nová okna 3 317,2 0,90 0,342 Plastová okna 1 390,4 0,90 0,144 Nové lodžiové dveře 396,0 0,90 0,041 Plastové lodž. dveře 184,8 0,90 0, ,0 1, ,3 0,019 Nové vstupní portály 74,2 0,90 0,008 Nová okna 11,2 0,90 0,001 Nové dveře 11,4 0,90 0,001 V = ,6 x 0,8 m 3 0,556 L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, V - vytápěný objem budovy

73 73 Obr. č. 6 - Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA 2 - podíly stavebních konstrukcí % na celkové tepelné ztrátě objektu Infiltrace 49,5% Vnitřní konstrukce 9,1% Výplně otvorů 25,4% Obvodové stěny 10,1% Střechy 3,1% Strop TP, strop přízemí pod b.j. 2,5% Meziokenní vložky 0,2% Tepelné ztráty po realizaci DTI ( VARIANTA 2 ) : Celková tepelná ztráta : 325,573 W

74 74 KLASIFIKACE PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY PODLE ČSN : VARIANTA 2 Celk. plocha ochlaz. konstrukcí A = 9 219,6 m 2 Vytápěný objem budovy V = ,6 m 3 Geom. charakteristika = obj.faktor tvaru A/V = 0,294 m -1 A [ m² ] U [ W/ m²k ] b [ - ] A.U.b [ W/K ] Průčelí 2 440,2 0,24 1,00 585,7 Štíty 949,5 0,24 1,00 227,9 Boční lodžiové panely 336,0 0,24 1,00 80,7 Vyzdívky MIV 116,7 0,25 1,00 29,2 MIV Stadur 1,4 0,20 1,00 0,3 Již vyzděné MIV 11,5 0,25 1,00 2,9 Strop TP, strop přízemí pod byty 1 425,1 0,40 0,57 325,0 Střecha dvouplášťová 1 543,8 0,16 1,00 247,1 Střecha jednopl. nad 6.NP 33,6 0,16 1,00 5,4 Obvodové stěny stř. nástaveb 264,0 0,49 1,00 129,4 Střecha stř. nástaveb 135,7 0,50 1,00 67,9 Nová okna 1 126,3 1,00 1, ,3 Plastová okna 449,6 1,40 1,15 723,9 Nové lodžiové dveře 183,0 1,00 1,15 210,5 Plastové lodžiové dveře 60,4 1,40 1,15 97,3 Nová okna stř. nástaveb 3,8 1,00 1,15 4,4 Nové dveře stř. nástaveb 3,6 1,60 1,15 6,7 Nové vstupní portály 135,4 1,60 1,15 249,2 Celkem A 9 219,6 0,05 A = 461,0 A.U.b = 4 288,8 W/K Průměrný součinitel prostupu tepla podle ČSN : 2007 Požadovaná hodnota U em,n,rq = 0,30 + (0,15 / (A/V)) = 0,81 [ W/(m 2.K) ] Doporučená hodnota U em,n,rc = 0,75. Uem,N,rq = 0,61 [ W/(m 2.K) ] Hodnota stavebního fondu U em,s = Uem,N,rq + 0,6 = 1,41 [ W/(m 2.K) ] Měrná ztráta prostupem tepla H T = A i.u i.b i + 0,05. A = 4 749,8 [ W/K ] Průměrný součinitel prostupu tepla U em = H T / A = 0,52 [ W/(m 2.K) ] Klasifikační ukazatel CI: a) je-li Uem Uem,rq CI = Uem / Uem,rq 0,64 [ - ] b) je-li Uem > Uem,rq a Uem Uem,s CI = 1+(Uem-Uem,rq )/(Uem,s-Uem,rq) 0,51 [ - ] c) je-li Uem > Uem,s CI = 1+Uem / Uem,s 1,37 [ - ] ZÁVĚR 2 Podle provedených výpočtů na této straně je průměrný součinitel prostupu tepla U em : U em = 0,52 W/(m 2.K) 0,81 W/(m 2.K) = U em,n Budova je proto VYHOVUJÍCÍ z hlediska průměrného součinitele prostupu tepla podle ČSN : KLASIFIKAČNÍ TŘÍDA PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY ( CI ) podle ČSN : 2007 vychází ve výši 0,64 a odpovídá tak klasifikaci C pro vyhovující budovu..

75 75 Tab. č Stanovení nákladů na realizaci úsporných opatření po provedení DTI - VARIANTA NAVRHOVANÁ ÚPRAVA MJ VÝMĚRA Průčelí EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Štíty EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Boční lodžiové panely EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Vyzdívky MIV EPS, desky z min. vláken tl. 110 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 180 mm Strop TP, strop přízemí pod byty Desky z min.vl. tl. 100 mm + SKD Střecha EPS,desky z min.vl.,resp.eps tl.180 mm Střecha jednopl. nad 6. NP EPS,desky z min.vl.,resp.eps tl.160 mm Střecha střešních nástaveb Bez úprav Obvodové stěny stř. nástaveb EPS, desky z min. vláken tl. 10 mm Nová okna U = 1,00 W/m 2 K Plastová okna - již osazená U = 1,40 W/m 2 K Nové lodžiové dveře U = 1,00 W/m 2 K Plastové lodžiové dveře Již osazené, U = 1,40 W/m 2 K Nová okna střešních nástaveb U = 1,00 W/m 2 K Nové dveře střešních nástaveb U = 1,60 W/m 2 K Nové vstupní portály U = 1,60 W/m 2 K CENA / MJ Kč CELKEM Kč m , m , m 2 336, m 2 128, m 2 1, m , m , m 2 33, m 2 135,7 0 0 m 2 264, m , m 2 449, m 2 183, m 2 60, m 2 3, m 2 3, m 2 135, Regulace vytápění b.j Izolace tepelných rozvodů v TP soub Celkem bez DPH DPH 9 % Celkem vč. DPH Poznámka : Rozdíl ve výkazech výměr v Tab. č. 23 a v Tab. č.26 je způsoben odlišnou plochou konstrukcí, které vykazují tepelnou ztrátu, a na kterých bude provedena DTI. V Tab. č. 26 ve sloupci označeném Navrhovaná úprava, je v případě výplní otvorů ( tj. oken, dveří, portálů apod. ) pod jejich názvem uvedena příslušná normová hodnota součinitele prostupu tepla podle ČSN Do ekonomického hodnocení nejsou zahrnuty náklady na opatření k odstranění zanedbané údržby. Stav objektu odpovídá běžnému opotřebení. Uvedené ceny jsou stanoveny v obvyklé výši.

76 76 Tab. č Ekonomické hodnocení po provedení DTI - VARIANTA 2 Tepelné ztráty před DTI kw Celková možná úspora energie kw Před realizací DTI Po realizaci DTI 621, , ,781 Spotřeba energie na vytápění GJ Ušetřené množství energie GJ Před realizací DTI Po realizaci DTI 2 957, , ,209 Ušetřené množství energie GJ Současná cena energie Kč/GJ Cena ušetř. množství energie Kč 1 188, ,40 Spotřeba energie na vytápění pro současnou cenu energie Kč Před realizací DTI Po realizaci DTI Náklady na DTI Kč Cena ušetř. množ. energie Kč Prostá návratnost rok Reálná doba návratnosti rok Čistá současná hodnota tis. Kč Vnitřní výnosové procento % ,410 4,85 Obestavěný prostor Spotřeba tepla / 1 m 3 OP Spotřeba tepla / 200 m 3 OP Úspora energie m 3 GJ/rok GJ/rok % ,5 0,055 11,072 40,2 Poznámka : Výpočet reálné doby návratnosti je proveden za předpokladu diskontní sazby ve výši 3%, předpokládaného budoucího růstu cen energií ve výši 5%. Doba hodnocení ( předpokládaná životnost prováděných úprav ) je 40 let.

77 77 Tab. č Upravená energetická bilance Před realizací projektu Po realizaci projektu ř. Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady GJ / rok tis. Kč / rok GJ / rok tis. Kč / rok 1. Vstupy paliv a energie 4 342, , , , Změna zásob paliv 3. Spotřeba paliv a energie 4 342, , , , Prodej energie cizím 5. Konečná spotřeba paliv a energie v objektu ( ř. 3 - ř. 4 ) 4 342, , , , Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř. 5 ) 347, , , , Spotřeba energie na vytápění a TUV 4 320, , , , Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy ( z ř. 5 ) SPOTŘEBY ENERGIÍ ÚT TUV Elektřina ( před realizací ) ( po realizaci ) ( před a po realizaci ) ( před a po realizaci ) GJ / rok GJ / rok Kč / GJ GJ / rok Kč / rok GJ / rok Kč / rok 2 957, , , , ,10 21, ,10 Tab. č Environmentální vyhodnocení po provedení DTI - VARIANTA 2 ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA VÝCHOZÍ STAV STAV PO REALIZACI ROZDÍL Hnědé uhlí prachové 4 320,622 GJ 3 132,413 GJ 1 188,209 GJ t / GJ Tuhé látky t / rok 0, , , ,49714 t / GJ SO 2 t / rok 0, , , ,52708 t / GJ NO x t / rok 0, , , ,23645 t / GJ CO t / rok 0, , , ,07842 t / GJ CO 2 t / rok 0, , , ,82090 Poznámka : Při výpočtu environmentálního vyhodnocení se vychází z přílohy č.5 k nařízení vlády č.352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

78 78 VYHODNOCENÍ VARIANTY 3 Výsledky výpočtů tepelných ztrát provedených Obálkovou metodou po realizaci DTI - VARIANTA 3 jsou v Tab. č.30. Potřeba tepla na vytápění v Tab. č. 30 byla stanovena v souladu s ČSN EN 832 : Tepelné chování budov - Výpočet potřeby tepla na vytápění - Obytné budovy. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v kapitole Příloha 2 - Výpočet potřeby tepla na vytápění - ČSN EN 832. Výpočty jsou provedeny výpočtovým programem Energie" fy. SVOBODA - Kladno, který je v souladu s výpočtovými postupy podle ČSN EN 832, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO

79 79 Tab. č Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA 3 č. Konstrukce Plocha konstrukce S Součinitel prostupu tepla U p Teplotní rozdíl im - e Tepelná ztráta ( TZ ) Q Podíl na celkové ( TZ ) Průčelí EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Štíty EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Boční lodžiové panely EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Vyzdívky MIV EPS, desky z min. vláken tl. 50 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 110 mm Již vyzděné MIV EPS, desky z min. vláken tl. 50 mm Strop TP + strop příz. pod b.j. Desky z min.vl. tl. 50 mm + SKD Střecha Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 80 mm Střecha jednopl. nad 6.NP Desky z min.vl.,resp. EPS tl. 70 m Obvodové stěny stř. nástaveb Bez úprav Střecha střešní nástaveb Bez úprav Nová okna U = 1,60 W/m 2 K Plastová okna - již osazená U = 1,40 W/m 2 K Nové lodžiové dveře U = 1,60 W/m 2 K Plastové lodžiové dveře Již osazené, U = 1,40 W/m 2 K Nová okna stř. nástaveb U = 1,60 W/m 2 K Nové dveře stř. nástaveb U = 1,70 W/m 2 K Nové vstupní portály U = 1,70 W/m 2 K m 2 W/m 2 K o C W % 2 440,2 0, ,5 949,5 0, ,8 336,0 0, ,0 116,7 0, ,4 1,4 0, ,003 11,5 0, , ,1 0, , ,8 0, ,1 33,6 0, ,1 264,0 0, ,2 135,7 0, , ,3 1, ,3 449,6 1, ,0 183,0 1, ,8 60,4 1, ,8 3,8 1, ,1 3,6 1, ,1 135,4 1, ,2 19. Infiltrace ,9 20. Vnitřní konstrukce ,1 Celkem Celková potřeba tepla na vytápění Q podle ČSN EN ISO ( viz. Příloha č.2 ) : 2 121,678 GJ Poznámka : V předchozí tabulce, ve sloupci označeném Konstrukce, je v případě výplní otvorů ( tj. oken, dveří, portálů apod. ) pod jejich názvem uvedena příslušná normová hodnota součinitele prostupu tepla. Ve sloupci označeném Součinitel prostupu tepla je uvedena výpočtová hodnota tohoto součinitele. Hodnoty byly stanoveny v souladu s ČSN

80 80 Tab. č. 31- Tepelná ztráta infiltrací po provedení DTI - VARIANTA 3 TEPELNÁ ZTRÁTA INFILTRACÍ Q v ( modifikovaná metodika ČSN ) Q v = 1300 ( i L.L ).B.M. T KONSTRUKCE L i E - 04 B M T Qv m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - o C W Nová okna 3 317,2 0, Plastová okna 1 390,4 0, Nové lodžiové dveře 396,0 0, Plastové lodž. dveře 184,8 0,90 0, ,0 1, Nové vstupní portály 74,2 0, Nová okna 11,2 0, Nové dveře 11,4 0, T = ( im - e ) o C L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, T - teplotní rozdíl Tab. č Intenzita výměny vzduchu po provedení DTI - VARIANTA 3 INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU n ( modifikovaná metodika ČSN ) n = 3600 ( i L.L ).B.M. / V KONSTRUKCE L i E - 04 B M V n m m 2.s -1.Pa -n Pa 0,67 - m -3 1/ h Nová okna 3 317,2 0,90 0,342 Plastová okna 1 390,4 0,90 0,144 Nové lodžiové dveře 396,0 0,90 0,041 Plastové lodž. dveře 184,8 0,90 0, ,0 1, ,3 0,019 Nové vstupní portály 74,2 0,90 0,008 Nová okna 11,2 0,90 0,001 Nové dveře 11,4 0,90 0,001 V = ,6 x 0,8 m 3 0,556 L - délka spar otevíratelných částí výplní otvorů, i - součinitel průvzdušnosti spar, B - charakteristické číslo budovy, M - charakteristické číslo místnosti, V - vytápěný objem budovy

81 81 Obr. č. 7 - Tepelné ztráty po provedení DTI - VARIANTA 3 - podíly stavebních konstrukcí % na celkové tepelné ztrátě objektu Infiltrace 41,9% Vnitřní konstrukce 9,1% Výplně otvorů 29,3% Střechy 3,7% Strop TP, strop přízemí pod b.j. 3,0% Obvodové stěny 12,6% Meziokenní vložky 0,3% Tepelné ztráty po realizaci DTI ( VARIANTA 3 ) : Celková tepelná ztráta : W

82 82 KLASIFIKACE PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY PODLE ČSN : VARIANTA 3 Celk. plocha ochlaz. konstrukcí A = 9 219,6 m 2 Vytápěný objem budovy V = ,6 m 3 Geom. charakteristika = obj.faktor tvaru A/V = 0,294 m -1 A [ m² ] U [ W/ m²k ] b [ - ] A.U.b [ W/K ] Průčelí 2 440,2 0,37 1,00 902,9 Štíty 949,5 0,36 1,00 341,9 Boční lodžiové panely 336,0 0,36 1,00 121,0 Vyzdívky MIV 116,7 0,37 1,00 43,2 MIV Stadur 1,4 0,30 1,00 0,5 Již vyzděné MIV 11,5 0,37 1,00 4,3 Strop TP, strop přízemí pod byty 1 425,1 0,58 0,57 471,2 Střecha dvouplášťová 1 543,8 0,24 1,00 370,6 Střecha jednopl. nad 6.NP 33,6 0,24 1,00 8,1 Obvodové stěny stř. nástaveb 264,0 0,55 1,00 145,2 Střecha stř. nástaveb 135,7 0,50 1,00 67,9 Nová okna 1 126,3 1,60 1, ,4 Plastová okna 449,6 1,40 1,15 723,9 Nové lodžiové dveře 183,0 1,60 1,15 336,8 Plastové lodžiové dveře 60,4 1,40 1,15 97,3 Nová okna stř. nástaveb 3,8 1,60 1,15 7,0 Nové dveře stř. nástaveb 3,6 1,70 1,15 7,1 Nové vstupní portály 135,4 1,70 1,15 264,8 Celkem A 9 219,6 0,05 A = 461,0 A.U.b = 5 986,1 W/K Průměrný součinitel prostupu tepla podle ČSN : 2007 Požadovaná hodnota U em,n,rq = 0,30 + (0,15 / (A/V)) = 0,81 [ W/(m 2.K) ] Doporučená hodnota U em,n,rc = 0,75. Uem,N,rq = 0,61 [ W/(m 2.K) ] Hodnota stavebního fondu U em,s = Uem,N,rq + 0,6 = 1,41 [ W/(m 2.K) ] Měrná ztráta prostupem tepla H T = A i.u i.b i + 0,05. A = 6 447,1 [ W/K ] Průměrný součinitel prostupu tepla U em = H T / A = 0,70 [ W/(m 2.K) ] Klasifikační ukazatel CI: a) je-li Uem Uem,rq CI = Uem / Uem,rq 0,86 [ - ] b) je-li Uem > Uem,rq a Uem Uem,s CI = 1+(Uem-Uem,rq )/(Uem,s-Uem,rq) 0,81 [ - ] c) je-li Uem > Uem,s CI = 1+Uem / Uem,s 1,50 [ - ] ZÁVĚR 3 Podle provedených výpočtů na této straně je průměrný součinitel prostupu tepla U em : U em = 0,70 W/(m 2.K) 0,81 W/(m 2.K) = U em,n Budova je proto VYHOVUJÍCÍ z hlediska průměrného součinitele prostupu tepla podle ČSN : KLASIFIKAČNÍ TŘÍDA PROSTUPU TEPLA OBÁLKOU BUDOVY ( CI ) podle ČSN : 2007 vychází ve výši 0,86 a odpovídá tak klasifikaci C pro vyhovující budovu.

83 83 Tab. č Stanovení nákladů na realizaci úsporných opatření po provedení DTI - VARIANTA NAVRHOVANÁ ÚPRAVA MJ VÝMĚRA Průčelí EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Štíty EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Boční lodžiové panely EPS, desky z min. vláken tl. 40 mm Vyzdívky MIV EPS, desky z min. vláken tl. 50 mm MIV Stadur EPS, desky z min. vláken tl. 110 mm Strop TP, strop přízemí pod byty Desky z min.vl. tl. 50 mm + SKD Střecha EPS,desky z min.vl.,resp.eps tl. 80 mm Střecha jednopl. nad 6. NP EPS,desky z min.vl.,resp.eps tl. 70 mm Střecha střešních nástaveb Bez úprav Obvodové stěny stř. nástaveb Bez úprav Nová okna U = 1,60 W/m 2 K Plastová okna - již osazená U = 1,40 W/m 2 K Nové lodžiové dveře U = 1,60 W/m 2 K Plastové lodžiové dveře Již osazené, U = 1,40 W/m 2 K Nová okna střešních nástaveb U = 1,60 W/m 2 K Nové dveře střešních nástaveb U = 1,70 W/m 2 K Nové vstupní portály U = 1,70 W/m 2 K CENA / MJ Kč CELKEM Kč m , m , m 2 336, m 2 128, m 2 1, m , m , m 2 33, m 2 135,7 0 0 m 2 264,0 0 0 m , m 2 449, m 2 183, m 2 60, m 2 3, m 2 3, m 2 135, Regulace vytápění b.j Izolace tepelných rozvodů v TP soub Celkem bez DPH DPH 9 % Celkem vč. DPH Poznámka : Rozdíl ve výkazech výměr v Tab. č. 30 a v Tab. č. 33 je způsoben odlišnou plochou konstrukcí, které vykazují tepelnou ztrátu, a na kterých bude provedena DTI. V Tab. č. 33 ve sloupci označeném Navrhovaná úprava, je v případě výplní otvorů ( tj. oken, dveří, portálů apod. ) pod jejich názvem uvedena příslušná normová hodnota součinitele prostupu tepla podle ČSN Do ekonomického hodnocení nejsou zahrnuty náklady na opatření k odstranění zanedbané údržby. Stav objektu odpovídá běžnému opotřebení. Uvedené ceny jsou stanoveny v obvyklé výši.

84 84 Tab. č Ekonomické hodnocení po provedení DTI - VARIANTA 3 Tepelné ztráty před DTI kw Celková možná úspora energie kw Před realizací DTI Po realizaci DTI 621, , ,846 Spotřeba energie na vytápění GJ Ušetřené množství energie GJ Před realizací DTI Po realizaci DTI 2 957, , ,744 Ušetřené množství energie GJ Současná cena energie Kč/GJ Cena ušetř. množství energie Kč 835, ,40 Spotřeba energie na vytápění pro současnou cenu energie Kč Před realizací DTI Po realizaci DTI Náklady na DTI Kč Cena ušetř. množ. energie Kč Prostá návratnost rok Reálná doba návratnosti rok Čistá současná hodnota tis. Kč Vnitřní výnosové procento % ,570 3,99 Obestavěný prostor Spotřeba tepla / 1 m 3 OP Spotřeba tepla / 200 m 3 OP Úspora energie m 3 GJ/rok GJ/rok % ,5 0,066 13,277 28,3 Poznámka : Výpočet reálné doby návratnosti je proveden za předpokladu diskontní sazby ve výši 3 %, předpokládaného budoucího růstu cen energií ve výši 5%. Doba hodnocení ( předpokládaná životnost prováděných úprav ) je 40 let.

85 85 Tab. č Upravená energetická bilance Před realizací projektu Po realizaci projektu ř. Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady GJ / rok tis. Kč / rok GJ / rok tis. Kč / rok 1. Vstupy paliv a energie 4 342, , , , Změna zásob paliv 3. Spotřeba paliv a energie 4 342, , , , Prodej energie cizím 5. Konečná spotřeba paliv a energie v objektu ( ř. 3 - ř. 4 ) 4 342, , , , Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř. 5 ) 347, , , , Spotřeba energie na vytápění a TUV 4 320, , , , Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy ( z ř. 5 ) SPOTŘEBY ENERGIÍ ÚT TUV Elektřina ( před realizací ) ( po realizaci ) ( před a po realizaci ) ( před a po realizaci ) GJ / rok GJ / rok Kč / GJ GJ / rok Kč / rok GJ / rok Kč / rok 2 957, , , , ,10 21, ,10 Tab. č Environmentální vyhodnocení po provedení DTI - VARIANTA 3 ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA VÝCHOZÍ STAV STAV PO REALIZACI ROZDÍL Hnědé uhlí prachové 4 320,622 GJ 3 484,878 GJ 835,744 GJ t / GJ Tuhé látky t / rok 0, , , ,05303 t / GJ SO 2 t / rok 0, , , ,18418 t / GJ NO x t / rok 0, , , ,16631 t / GJ CO t / rok 0, , , ,05516 t / GJ CO 2 t / rok 0, , , ,57440 Poznámka : Při výpočtu environmentálního vyhodnocení se vychází z přílohy č.5 k nařízení vlády č.352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

86 86 CELKOVÝ ZÁVĚR Z provedeného posouzení uvažovaných variant návrhů provedení dodatečných tepelných izolací vyplývá, že nejvýhodnější je VARIANTA 1, která je zvolena za variantu určenou k realizaci. Při daném způsobu vytápění vykazují všechny VARIANTY relativně stejnou reálnou dobu návratnosti let. Reálná doba návratnosti VARIANTY 1 činí 30 let. Při porovnání s VARIANTOU 1 zajišťuje sice VARIANTA 2, vzhledem k větší tloušťce navržených dodatečných tepelných izolací části obvodových konstrukcí a vzhledem k nižšímu celkovému součiniteli prostupu tepla navržených výplní otvorů jejich lepší tepelnou pohodu v souvisejících bytech a v prostředí, ale s ohledem na technologickou náročnost není VARIANTA 2 doporučena k realizaci. Při porovnání s VARIANTOU 3 zajišťuje VARIANTA 1 vzhledem k větší tloušťce navržené dodatečných tepelných izolací části obvodových konstrukcí a vzhledem k menšímu celkovému součiniteli prostupu tepla navržených výplní otvorů bytových podlaží, jejich lepší tepelně technické vlastnosti a tím i lepší tepelnou pohodu v souvisejících bytech a prostředí. Vzhledem k uvedeným skutečnostem není VARIANTA 3 doporučena k realizaci. Požadavek z hlediska průměrného součinitele prostupu tepla dle ČSN : 2007 je splněn ve všech variantách. VARIANTA 1 omezuje tepelné ztráty prostupem tepla obvodovými konstrukcemi ( obvodové stěny, strop TP a střechy ). Snižuje tepelné ztráty výplněmi otvorů, tj. okny, lodžiovými dveřmi a vstupními portály. Tepelné ztráty prostupem tepla konstrukcí přilehlých k terénu ( podlaha na terénu, obvodové stěny v TP ) zůstávají v porovnání s výchozími tepelnými ztrátami stejné. Tyto konstrukce zůstávají bez dalších úprav. Tepelné ztráty infiltrací se oproti výchozímu stavu budovy sníží o cca 36,6 % současně však bude splněn hygienický požadavek na minimální intenzitu výměny vzduchu ve výši n = 0,5 h -1. Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy ( CI ) podle ČSN : 2007 vychází ve VARANTĚ 1 ve výši 0,69 a odpovídá tak klasifikaci C pro vyhovující budovu. Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie jsou u obytných budov v městské zástavbě velmi omezené, proto se s nimi v této fázi akce snižování energetické náročnosti objektu nepočítá. Požadavky ČSN : 2007 pro tepelnou stabilitu místností v letním období ( nejvyšší denní vzestup teploty vzduchu v místnosti Δ ai,max,n = 5,0 C ) budou splněny pouze za předpokladu osazení vnějších žaluzií se světlými lamelami na výplně otvorů, eventuelně aplikací reflexního zasklení či fólie odpovídajících parametrů na vnější sklo, nebo redukcí rozměrů oken. Rovněž je možné instalovat odpovídající klimatizační zařízení. Požadavky normy pro tepelnou stabilitu místností v zimním období budou dodrženy i bez provádění úprav objektu. Požadavek ČSN : 2007 na pokles dotykové teploty podlahy Δ 10,N do 5,5 C včetně, tedy v kategorii II. ( teplé podlahy ), který musí splňovat na např. obývací pokoj, pracovna, předsíň sousedící s pokoji apod., bude splněn pouze za předpokladu nášlapné celoplošné vrstvy z textilní podlahoviny. Pokles dotykové teploty podlahy Δ 10,N do 3,8 C včetně, tedy v kategorii I. ( velmi teplé podlahy ), který musí splňovat např. dětský pokoj, ložnice apod., bude zajištěn pouze v případě, kdy nášlapnou celoplošnou vrstvu bude tvořit podlahová textilie ( např. koberec ).

87 87 8. TEPELNĚ EKONOMICKÉ HODNOCENÍ VARIANTY URČENÉ K REALIZACI Výpočty reálné doby návratnosti, čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta jsou provedeny pro současné ceny energie. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v příloze. Prostá doba návratnosti vložených prostředků je stanovena pro současné ceny stavebních prací a současné ceny energií. Vzhledem k očekávanému nárůst cen energií bylo ekonomické vyhodnocení stanoveno metodikou "cash float" při uvažování podmínek uvedených v Tab. č. 37. Tab. č Ekonomické hodnocení varianty určené k realizaci - VARIANTA 1 Tepelné ztráty před DTI kw Celková možná úspora energie kw Před realizací DTI Po realizaci DTI 621, , ,000 Spotřeba energie na vytápění GJ Ušetřené množství energie GJ Před realizací DTI Po realizaci DTI 2 957, , ,021 Ušetřené množství energie GJ Současná cena energie Kč/GJ Cena ušetř. množství energie Kč 1 109, ,40 Spotřeba energie na vytápění pro současnou cenu energie Kč Před realizací DTI Po realizaci DTI Náklady na DTI Kč Cena ušetř. množ. energie Kč Prostá návratnost rok Reálná doba návratnosti rok Čistá současná hodnota tis. Kč Vnitřní výnosové procento % ,720 4,92 Obestavěný prostor Spotřeba tepla / 1 m 3 OP Spotřeba tepla / 200 m 3 OP Úspora energie m 3 GJ/rok GJ/rok % ,5 0,058 11,567 37,5 Poznámka : Výpočet reálné doby návratnosti je proveden za předpokladu diskontní sazby ve výši 3 %, předpokládaného budoucího růstu cen energií ve výši 5%. Doba hodnocení ( předpokládaná životnost prováděných úprav ) je 40 let.

88 88 Tab. č Základní ekonomické hodnocení dílčích opatření - VARIANTA 1 č Současná cena energie Kč/GJ KONSTRUKCE 569,40 Obvodové stěny EPS, desky z min. vl. tl. 100 mm Strop TP, strop příz. pod b.j. Desky z min. vl. tl. 100 mm + SKD Střechy Desky z min.vl.,eps tl mm Meziokenní vložky EPS,desky z min.vl. tl mm Nové výplně otvorů U = 1,30-1,60 W/m 2 K TEPELNÁ ZTRÁTA Q Před realizací opatření Po realizací opatření ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ HODNOCENÍ Úspora energie Náklady Prostá návratnost W W GJ Kč rok , , , , , Poznámka : Rozdíl ve výsledcích základního ekonomického hodnocení dílčích opatření oproti průkazu energetické náročnosti budovy je způsoben vztažením porovnání k výchozímu stavu objektu, kdežto v průkaz energetické náročnosti budovy se hodnocení vztahuje ke stavu současnému. 9. ENVIRONMENTÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU A VARIANTY URČENÉ K REALIZACI - VARIANTA 1 Tab. č Environmentální vyhodnocení ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA VÝCHOZÍ STAV STAV PO REALIZACI ROZDÍL Hnědé uhlí prachové 4 320,622 GJ 3 211,601 GJ 1 109,021 GJ t / GJ Tuhé látky t / rok 0, , , ,39736 t / GJ SO 2 t / rok 0, , , ,22537 t / GJ NO x t / rok 0, , , ,22069 t / GJ CO t / rok 0, , , ,07319 t / GJ CO 2 t / rok 0, , , ,90210 Poznámka : Při výpočtu environmentálního vyhodnocení se vychází z přílohy č.5 k nařízení vlády č.352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

89 VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY Jako optimální varianta byla zvolena VARIANTA 1 popsaná v kapitole 4. Tato varianta zahrnuje DTI obvodových konstrukcí, výměnu původních výplní otvorů a další opatření: Navrhuje opatření, která jsou optimální z technického i ekonomického hlediska. 1.) Obvodové stěny ( průčelí, štíty, boční lodžiové panely a obvodové stěny střešních nástaveb) : DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 100 mm. 2.) Vyzdívky MIV : DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 100 mm. 3.) Již vyzděné MIV: DTI EPS, resp. z desek minerálních vláken v tl. 100 mm. 4.) MIV typu Stadur: DTI EPS, resp. z desek min. vláken v tl. 130 mm. 5.) Podhled stropu TP + strop přízemí pod byty: DTI desek z min. vláken tl. 100 mm + SDK. 6.) Střecha : DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 140 mm. 7.) Střecha jednoplášťová nad 6.NP: DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 120 mm. 8.) Střecha střešních nástaveb : DTI z desek minerálních vláken, resp. EPS v tl. 100 mm. 9.) Nová okna a nové lodžiové dveře : max. U = 1,30 W / m 2 K. 10.) Již osazení plastové výplně otvorů : bez úprav. 11.) Nová okna střešních nástaveb: max. U = 1,30 W / m 2 K. 12.) Nové dveře střešních nástaveb s max. U = 1,60 W / m 2 K. 13.) Nové vstupní portály: max. U = 1,60 W / m 2 K. 14.) Regulace vytápěcí soustavy ( již provedena ). 15.) Kontrola, oprava a doplnění tepelných izolací všech tepelných rozvodů ÚT i TUV, zejména v nevytápěných prostorech. 16.) Topný režim v místnostech s nárazovým vytápěním bude optimalizován podle skutečných potřeb provozu. Využití regulačních prvků u vytápěcí soustavy bude takové, aby bylo možné využít pasivní solární energie na osluněných fasádách objektu. Tepelné ztráty infiltrací se oproti výchozímu stavu budovy sníží o cca 36,6 % současně však bude splněn hygienický požadavek na minimální intenzitu výměny vzduchu ve výši n = 0,5 h -1. Časový plán realizace předpokládá rozložení prací do dvou let, tj

90 90 Zdůvodnění zvolené tloušťky izolantu Při snižování energetické náročnosti bytových panelových domů prováděním vnějšího dodatečného zateplení obvodových stěn nemá největší význam zateplení vlastních ploch průčelí, štítů apod., ale důsledné zateplení jednotlivých detailů k vykrytí tepelných mostů. Součástí zateplení proto musí být i provedení tepelných izolací všech detailů k eliminaci tepelných mostů, jako je např. ostění a nadpraží oken, zateplení pod parapetními plechy, konstrukčních styků po obvodu vytápěných částí objektu apod.. Technické řešení veškerých detailů je nutné posoudit a navrhnout v projektové dokumentaci stavebních úprav objektu dle požadavků ČSN : 2007 ( viz. tabulka č. 11 ) a v průkazu energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov. Z následujících obrázků je patrné, že pouhé zvyšování tloušťky izolantu, zejména na úzkých pásech mezi výplněmi otvorů, nemá zásadní význam pro snižování celkové tepelné ztráty danou konstrukcí a tedy pro snižování celkové energetické náročnosti budovy. Zvýšením tloušťky izolantu ze 100 na 200 mm, tedy o 100%, dojde ke snížení celkové tepelné ztráty konstrukcí o necelých 20%. Z tohoto důvodu je možné pro zateplování průčelí panelových bytových domů doporučit použití izolantu maximální tloušťky 120 mm. Větší tloušťky izolantu, např. 150 mm pak pouze v případě velkých ploch bez výplní otvorů, tedy např. štítových stěn. Je nutné brát v potaz i jiné aspekty, např. kotvení izolantu, zmenšování užitné plochy lodžií atd.. Obr. č. 8 - Teplotní pole a tepelný tok standardním sendvičovým panelem.

91 ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU a) celkový potenciál úspor energie Celkový zjištěný dosažitelný potenciál energetických úspor optimální varianty ( VARIANTA 1 ) je odvozen z Tab. č. 8 ( "Výchozí tepelné ztráty objektu" ) a Tab. č. 16 ( "Tepelné ztráty objektu po provedení DTI - VARIANTA 1"). Výpočet je proveden v kapitole "Tepelně ekonomické hodnocení varianty určené k realizaci". b) návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu včetně ekonomického hodnocení Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu je uveden v kapitole Návrh opatření ke snížení spotřeby energie na vytápění. Ekonomické hodnocení variant 2 a 3 je uvedeno v kapitolách Vyhodnocení varianty 2 a Vyhodnocení varianty 3. Optimální byla zvolena VARIANTA 1. Ekonomické hodnocení této varianty je uvedeno v kapitole Stanovení investičních nákladů na realizaci. Úspory energie byly stanoveny podle ČSN EN ISO a ČSN , pro teplotní oblast - 13 o C. Uvedené energetické úspory v jednotlivých variantách vycházejí z předpokladu využití regulačních prvků otopné soustavy, které umožní využití pasivního solárního záření a z předpokladu energeticky vědomého chování uživatelů budovy.

92 92 ZÁVĚREČNÉ PŘEHLEDNÉ TABULKY Tab. č Varianta určená k realizaci - VARIANTA 1 KONSTRUKCE A RACIONALIZAČNÍ OPATŘENÍ TEPELNÁ ZTRÁTA Q W Průčelí, EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Štíty, EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Boční lodžiové panely, EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Vyzdívky MIV, EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm 971 MIV Stadur, EPS, desky z min. vláken tl. 130 mm 12 Již vyzděné MIV, EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm 96 Strop TP, strop přízemí pod byty, Desky z min. vláken tl. 100 mm + SKD Střecha, Desky z min. vláken, resp. EPS tl. 140 mm Střecha jednoplášťová nad 6.NP, Desky z min. vláken, resp. EPS tl. 120 mm 204 Obvodové stěny stř. nástaveb, EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Střecha stř. nástaveb, Desky z min. vláken, resp. EPS tl. 100 mm Nová okna, U = 1,30 W/m 2 K Plastová okna - již osazená, U = 1,40 W/m 2 K Nové lodžiové dveře, U = 1,30 W/m 2 K Plastové lodžiové dveře - již osazené, U = 1,40 W/m 2 K Plastová okna stř. nástaveb - již osazené, U = 1,40 W/m 2 K 182 Nové dveře stř. nástaveb, U = 1,60 W/m 2 K 213 Nové vstupní portály, U = 1,60 W/m 2 K Infiltrace Vnitřní konstrukce Tepelné ztráty celkem W Spotřeba tepla na vytápění GJ / rok 1 848,401 Úspora energie oproti výchozímu stavu % 37,5 Úspora energie oproti současnému stavu % 32,2 Cena navržených opatření tis. Kč ,681 Ušetřené množství energie GJ / rok 1 109,021 Cena ušetřeného množství energie / rok tis.kč 631,477 Prostá návratnost roků 38 Reálná doba návratnosti roků 30 Čistá současná hodnota tis. Kč ,720 Vnitřní výnosové procento % 4,92 Spotřeba tepla na 1 m 3 OP GJ / rok 0,058 Spotřeba tepla na 200 m 3 OP GJ / rok 11,567

93 93 Tab. č Upravená energetická bilance Před realizací projektu Po realizaci projektu ř. Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady GJ / rok tis. Kč / rok GJ / rok tis. Kč / rok 1. Vstupy paliv a energie 4 342, , , , Změna zásob paliv 3. Spotřeba paliv a energie 4 342, , , , Prodej energie cizím 5. Konečná spotřeba paliv a energie v objektu ( ř. 3 - ř. 4 ) 4 342, , , , Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř. 5 ) 347, , , , Spotřeba energie na vytápění a TUV 4 320, , , , Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy ( z ř. 5 ) SPOTŘEBY ENERGIÍ ÚT TUV Elektřina ( před realizací ) ( po realizaci ) ( před a po realizaci ) ( před a po realizaci ) GJ / rok GJ / rok Kč / GJ GJ / rok Kč / rok GJ / rok Kč / rok 2 957, , , , ,10 21, ,10 Tab. č Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy ( CI ) Hranice klasif. tříd Klasifikační třídy Slovní vyjádření klasifikační třídy Výchozí stav % VAR. 1 % VAR. 2 % VAR. 3 % 0,3 velmi úsporná 0,6 úsporná 1,00 vyhovující 0,69 0,64 0,86 1,50 nevyhovující 1,45 2,00 nehospodárná 2,50 velmi nehospodárná > 2,50 mimořádně nehospodárná Poznámky: Klasifikační třída prostupu tepla obálkou budovy se posuzuje podle ČSN : 2007 pomocí požadované normové hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla U em,rq a hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla stavebního fondu U em,s. Klasifikační třída A je vhodná pro pasivní domy. Klasifikační třída B je vhodná pro nízkoenergetické domy. Rozdíl tříd D a E odpovídá průměrnému stavu stavebního fondu v ČR do roku Klasifikační třídu C lze podrobněji rozdělit na: - C1 - vyhovující doporučené úrovni ( CI 0,75 ) - C2 - vyhovující požadované úrovni ( CI > 0,75 )