Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2010

Transkript

1 Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2010 Průběžná zpráva IREAS centrum, s. r. o. (zpracovatel) Verze prosince /136

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK ÚVOD SOUVISLOSTI HODNOCENÍ KONTEXTUÁLNÍ INFORMACE O DOSAVADNÍM PRŮBĚHU IMPLEMENTACE OP LZZ KLÍČOVÉ EVALUAČNÍ ASPEKTY OPLZZ V ROCE POPIS PROCESU HODNOCENÍ, ÚČEL A ROZSAH HODNOCENÍ PŘEDSTAVENÍ CELKOVÉHO METODICKÉHO PŘÍSTUPU SBĚR DAT ZÁKLADNÍ METODY HODNOCENÍ PŘEHLED A SPECIFIKACE VYBRANÝCH METOD (POČTY) HLAVNÍ VÝSLEDKY ANALÝZY ZÁKLADNÍCH DAT A DESK RESEARCH ŘEŠENÍ EVALUAČNÍCH OTÁZEK S VAZBOU NA INDIKÁTORY NAVRŽENÍ METODOLOGIE MĚŘENÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ HODNOT INDIKÁTORU NAVRŽENÍ METODOLOGIE MĚŘENÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ HODNOT INDIKÁTORU DÍLČÍ VYHODNOCENÍ A ANALÝZA PRŮŘEZOVÝCH EVALUAČNÍCH OTÁZEK PRŮŘEZOVÁ EVALUAČNÍ OTÁZKA PRŮŘEZOVÁ EVALUAČNÍ OTÁZKA PRŮŘEZOVÁ EVALUAČNÍ OTÁZKA DÍLČÍ VYHODNOCENÍ A ANALÝZA EVALUAČNÍCH OTÁZEK DLE PRIORITNÍCH OS PRIORITNÍ OSA PRIORITNÍ OSA PRIORITNÍ OSA PRIORITNÍ OSA PRIORITNÍ OSA DÍLČÍ VYHODNOCENÍ VE VAZBĚ NA EVALUAČNÍ DESIGN ÚKOLU Č IDENTIFIKACE 3 OBLASTÍ PRO ROZVOJ OPLZZ PO KONZULTACI SE ZADAVATELEM IDENTIFIKACE OKRUHŮ PRO ZJIŠŤOVÁNÍ V RÁMCI ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ A PANELU EXPERTŮ STANOVENÍ PODMÍNEK A SOUVISLOSTÍ PRO REALIZACI DELPHI PANELU ZÁVĚRY SOUHRN A ZÁVĚRY VE VAZBĚ NA PROBÍHAJÍCÍ ŠETŘENÍ A VÝZKUM NAZNAČENÍ ŘEŠENÍ EVALUAČNÍHO ÚKOLU 3 V NÁVAZNOSTI NA EVALUAČNÍ ÚKOL PŘÍLOHA Č. 1 WEBOVÝ DOTAZNÍK... 3 PŘÍLOHA Č. 2 DÍLČÍ ANALÝZA KLÍČOVÝCH DOKUMENTŮ EU A ČR... 3 PŘÍLOHA Č. 3 - SUMARIZACE VLIVU PROJEKTŮ PO5 NA CÍLOVÉ SKUPINY... 3 PŘÍLOHA Č. 4 - OBLASTI PODPORY 3.1, 3.2, 3.3 A 3.4 A JEJICH CÍLOVÉ SKUPINY... 3 PŘÍLOHA Č. 5 - TABULKA VAZEB VPŘED A ROV /136

3 Seznam zkratek Zkratka Význam zkratky ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad IS Informační systém EK Evropská komise ES Evropská společenství ESF Evropský sociální fond ERDF European Regional Development Fund (Evropský fond regionálního rozvoje) EU Evropská unie HSS Hospodářská a sociální soudržnost NSRR Národní strategický referenční rámec OP Operační program OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OPPA Operační program Praha Adaptabilita OPVK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PO Prioritní osa RLZ Rozvoj lidských zdrojů ŘO Řídící orgán ROV Roční operační vyhodnocení SF Strukturální fondy 3/136

4 1. Úvod Tento dokument představuje Průběžnou zprávu, která byla vytvořena v rámci realizace projektu Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2010, jehož klíčovým cílem je posoudit pokrok OP LZZ v roce 2010 a poskytnout ŘO jasnou, přehlednou, srozumitelnou a z hlediska závěrů a doporučení využitelnou evaluační studii. Hlavním účelem Průběžné zprávy je poskytnout zadavateli podrobnější náhled na výsledky provedených analýz dle dosavadního vývoje projektu, a zejména pak informovat o průběhu realizace projektu a jeho navazujících etapách/fázích. Během října 2010 byly provedeny následující aktivity: Studium a analýza sekundární dokumentace o odborné studie k tématu, např. hodnocení veřejných výdajových programů (viz EO 1.3 a 1.5) včetně dosavadních studií, analýz a evaluačních zpráv k OP LZZ a dále rozvoj lidských zdrojů obecně (ostatní EO); Příprava podkladů a identifikace požadavků pro analýzu dostupných informací z MONIT7+ o Příprava dat pro statistickou analýzu stažení příslušných informací a jejich propojení do jediného datového souboru (vygenerované sestavy ke dni ); o V dosud provedených analýzách byly rozlišeny různé stavy projektů, přičemž ty nejdůležitější jsou následující: předložené projekty projekty od stavu P1 až P3; projekt v realizaci projekt od stavu P4; projekty ukončené projekt od stavu P5 P8. o Z MONIT7+ byly zpracovány všechny indikátory včetně identifikačních ukazatelů (problémy se vyskytly u geografické lokalizace a právní formy žadatele); Příprava dotazníkových šetření o Příprava otázek pro realizátory projektů i ostatní žadatele bez dosud přijaté žádosti v OPLZZ (viz také příloha č. 1); o Příprava otázek pro cílové skupiny v rámci jednotlivých oblastí podpory; o Příprava webového rozhraní pro dotazníkové šetření (komunikace s IT odborníkem). Během listopadu 2010 byly provedeny následující aktivity: Dotazníkové šetření o Dotazníkové šetření je z hlediska procentní návratnosti dotazníků zatím úspěšné, protože ke dni byl počet vyplněných dotazníků celkem 942, z toho: 4/136

5 560 dotazníků vyplněných konečnými příjemci, 160 dotazníků vyplněných žadateli zatím bez rozhodnutí o dotaci, 222 dotazníků vyplněných neúspěšnými žadateli. Dotazníkové šetření bylo ukončeno v pondělí , kdy byly z IT programu dotazníku vygenerovány sestavy odpovědí, které byly v uživatelsky vhodné podobě poskytnuty expertům řešitelského týmu (podoba dotazníku je Přílohou č. 1 tohoto dokumentu). S ohledem na nepřetížení respondentů v PO 2 a PO 4 bylo dotazníkové šetření zaměřené na cílové skupiny provedeno v první polovině prosince 2010, i když jsme původně předpokládali realizaci tohoto šetření souběžně s hlavním dotazníkem pro žadatele a konečné příjemce v listopadu. Práce s daty z MONIT7+ a vyhodnocení Tato průběžná zpráva měla podle původních předpokladů poskytnout zadavateli detailnější podklad s ohledem na vyhodnocení desk-research a zvláště pak i dat z MONIT7+. Ve srovnání s naplánovaným časovým harmonogramem však dochází k dílčímu posunu naplánovaných aktivit na prosinec 2010, resp. leden K tomuto posunu došlo v důsledku pomalého postupu při stahování dat z MONIT7+ a jejich zpracování do uživatelsky vhodné podoby pro práci jednotlivých evaluátorů. Proto je i řada dílčích výstupů a kapitol v této Průběžné zprávě zpracována spíše jen ve velmi hrubé verzi s neúplnými výsledky či předběžnými závěry. Informace získané z MONIT7+ byly vygenerovány k termínu Tato data byla následně náročným způsobem převáděna do formátu xls (různě rozsáhlé tabulky v Excelu byly propojovány prostřednictvím kolonky registračního čísla žádosti), takže jednotliví experti řešitelského týmu měli tato data k dispozici v použitelné formě k Proto se v období do odevzdání dílčích výstupů k jednotlivým evaluačním otázkám pro tuto Průběžnou zprávu zaměřovali zejména na sumarizaci a filtrování potřebných dat dle požadavků příslušných evaluačních otázek. U hodnocení některých evaluačních otázek již uvádíme dílčí sumarizace a předběžné závěry, které však budou dále zpracovávány a slaďovány s výsledky probíhajícího dotazníkového šetření. Výše uvedené problémy práce s MONIT7+ vyplývají z toho, že tento podpůrný softwarový nástroj není přizpůsoben potřebám evaluací a slouží spíše k evidencím a dohledávání jednotlivých případů. Nelze získat jednoduchým způsobem kompletní databázi se všemi potřebnými údaji, které jsou v IS k dispozici, nýbrž jen dílčí sestavy. Problematická je rovněž i spolupráce s pracovníky Tesca SW, která je nepružná a zdlouhavá. Jejich poslední odpověď (z ) na naše urgence byla, že požadujeme příliš složitou databázi, kterou systém neumí (jejich pracovníci neumějí) vytvořit. Máme si zadávat dílčí požadavky, např. získat jen registrační čísla bez kontaktních údajů, nebo jen některé oblasti podpory, apod. Systém je uživatelsky nevlídný a podle našeho názoru i v ŘO málo používaný. Systém neumí poskytovat data ve vhodném formátu (xls), který by umožnil přímé statistické zpracování. Řízené rozhovory na úrovni ZS OPLZZ a technické konzultace s ŘO OPLZZ V říjnu 2010 proběhly technické konzultace s pracovníky ŘO OPLZZ prostřednictvím společného kolokvia ( ), jejichž cílem byla diskuse a objasnění připomínek k první verzi Vstupní zprávy a zejména pak diskuse k metodice indikátorů (viz EO 1.3 a 1.5). 5/136

6 Na základě první sumarizace výsledků dat z MONIT7+ byla provedena technická konzultace rovněž s pracovníky ŘO OPLZZ k průřezovým otázkám 1.1 a 1.2 dne Dílčí výsledky diskuse v rámci těchto konzultací jsou již zapracovány v této Průběžné zprávě, kde jsou dále uvedeny a popsány navazující aktivity, jejichž realizaci předpokládáme v prosinci 2010 a lednu Na úrovni ZS OPLZZ (Ministerstvo vnitra) proběhly dva řízené rozhovory k tématům PO4. Řízené rozhovory byly provedeny s pracovníky implementačního subjektu Ministerstva vnitra ČR. Rozhovory vedli doc. Fantová a dr. Fanta. Předmětem zjišťování byly dosavadní zkušenosti z implementace PO4, zejména otázky spojené se zaměřením projektů a výzev, administrace projektů a výzev, věcná i formální kvalita předkládaných projektů (ověření si informací z Monit7+) a zhodnocení dosavadního vývoje naplňování cílů PO4. Řízené rozhovory s konečnými příjemci S ohledem na zpoždění v aktivitách projektu (viz výše) byly v první polovině prosince 2010 vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření s konečnými příjemci i žadateli. Tyto dílčí analýzy budou dále transformovány do identifikace problematických okruhů, se kterými se OPLZZ potýkal během letošního roku a dále vymezeny další dosud nezodpovězené otázky, které bude vhodné kvalitativně ověřit prostřednictvím pilotních řízených rozhovorů. Tyto řízené rozhovory s konečnými příjemci budou provedeny zejména v prvních 3 týdnech ledna Vytvoření metodiky indikátorů a Dle podmínek zadávací dokumentace bylo stanoveno, že Průběžná práva bude obsahovat metodiku zjišťování hodnot dvou dopadových indikátorů a V této Průběžné zprávě představujeme obě tyto metodiky, které byly diskutovány s příslušným pracovníkem ŘO OPLZZ a je možné je považovat za finální sestavu pro diskusi se zadavatelem o jejich nastavení, vhodnosti a rovněž souladu s představou externího hodnotitele. V případě metodiky indikátoru Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ byl ze strany zadavatele vznesen komentář, že předložená metodika se zaměřuje spíše na projekty PO5 než strategie a politiky LZZ. Externí hodnotitel však prostřednictvím ové komunikace vysvětlil svůj přístup, tj. hodnocení dopadového indikátoru PO5 a zjišťování příslušných hodnot míry efektivity pokrytí přenesených inovací a zkušeností v projektech PO5 a jejich vlivu na české strategie a politiky LZZ. Přesto bude nezbytné ještě během prosince 2010 tuto metodiku dále se zadavatelem diskutovat, příp. upravovat tak, aby došlo k maximální shodě představy zadavatele s představou externího hodnotitele. Řešitelský tým předpokládá v následujícím období tyto aktivity (aktivity do dalšího Flash reportu, který bude předložen ): Doplnění informací a údajů z MONIT7+ (geografická lokalizace podpořených projektů a právní subjektivita žadatele dle spolupráce s Tesco SW); Spuštění dotazníkového šetření pro cílové skupiny OP ( ); Finalizace hodnocení dat z MONIT7+ (dle sestavy generované ke dni ); Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření s konečnými příjemci a ostatními žadateli OPLZZ (do ); 6/136

7 Identifikace problematických okruhů a dalších nezodpovězených otázek pro naplánování a realizaci řízených rozhovorů s konečnými příjemci dle relevantních evaluačních otázek; Identifikace konečných příjemců a jejich kontaktů (dle údajů z MONIT7+) pro řízené rozhovory, které proběhnou v lednu 2010; Finalizace metodologie indikátorů a dle připomínek zadavatele k předložené metodice v Průběžné zprávě; Naplánování obsahové formy fokusních skupin s účastníky z ČR v návaznosti na dosavadní výsledky dotazníkového šetření a analýzy dat z MONIT7+; Po dohodě se zadavatelem bude IT expert za IREAS stahovat opět všechna data OPLZZ z MONIT7+ ke dni , která se budou následně znovu kompletovat do jednoho excelovského souboru, do uživatelsky vhodné podoby pro práci jednotlivých expertů. Během druhé poloviny ledna a začátkem února 2011 budou aktualizovány příslušné tabulky z MONIT7+ do závěrečné zprávy. Předpokládáme, že základní trendy identifikované ze sestavy dat z zůstanou celkově zachovány a vyjma drobných případů budou hlavní analýzy provedené v listopadu a prosinci 2010 rámcově stejné v Závěrečné zprávě projektu předkládané na konci února Řešitelský tým a rozdělení odpovědnosti za řešení dílčích evaluačních otázek K realizaci projektu byl vytvořen tým specialistů, kteří splňují vysoké požadavky na odbornost a znalosti v oblasti implementace programů financovaných z ESF, předpisů Evropského společenství a metodik pro SF EU, problematiky rozvoje lidských zdrojů, trhu práce a zaměstnanosti v ČR, evaluací programů financovaných ze SF, celkového kontextu politiky HSS v ČR i EU, statistiky a ekonomie, včetně znalostí odborné terminologie používané v rámci dané problematiky v ČR a v EU. Vedením projektu byl pověřen Ing. Martin Pělucha, Ph.D. (MP), který odpovídá na straně řešitelského týmu za celkovou realizaci projektu, koordinuje aktivity jednotlivých členů týmu a deleguje odpovědnost v projektu dle aktuálních potřeb a specializace jednotlivých členů realizačního týmu. Zástupci vedoucího projektu jsou Mgr. Viktor Květoň (VK) a Ing. Petr Fanta, Ph.D. Odborní experti řešitelského týmu (abecední pořadí): PhDr. Oldřich Čepelka (OČ) Ing. Petr Fanta, Ph.D. (PF) Mgr. Jaromíra Kotíková (JK) Mgr. Viktor Květoň (VK) Ing. Emil Machálek, CSc. (EM) Ing. Martin Pělucha, Ph.D. (MP) Ing. Oto Potluka, Ph.D. (OP) Doc. Ing. Markéta Šumpíková, Ph. D. (MŠ) Ing. Soňa Veverková (SV) 7/136

8 Technická asistence v projektu Bc. Markéta Vaisová (MV) V následující tabulce je uvedeno přiřazení jednotlivých expertů k příslušným evaluačním otázkám, včetně zvýraznění odborných garantů dílčích evaluačních otázek. 8/136

9 Přiřazení jednotlivých členů týmu k jednotlivým evaluačním otázkám (garanti řešení evaluačních otázek zvýrazněni červenou barvou) AKTIVITA OČ PF JK VK EM MP OP MŠ SV MV evaluační otázka 1.1 garant Emil Machálek X X X evaluační otázka 1.2 garant Emil Machálek X X X X evaluační otázka 1.3 garant Viktor Květoň X X X evaluační otázka 1.4 garant Viktor Květoň X X X evaluační otázka 1.5 garant Martin Pělucha X X X X evaluační otázka 1.6 garant Martin Pělucha X X X evaluační otázka 1.7 garant Petr Fanta X X X evaluační otázka 1.8 garant Viktor Květoň X X X evaluační otázka 1.9 garant Petr Fanta X X X evaluační otázka 1.10 garant Jaromíra Kotíková X X X evaluační otázka 1.11 garant Jaromíra Kotíková X X X evaluační otázka 1.12 garant Oldřich Čepelka X X X evaluační otázka 1.13 garant Emil Machálek X X X evaluační otázka 1.14 garant Emil Machálek X X X evaluační otázka 1.15 garant Emil Machálek X X X evaluační otázka 1.16 garant Soňa Veverková X X X evaluační otázka 1.17 garant Soňa Veverková X X X evaluační otázka 1.18 garant Soňa Veverková X X X evaluační otázka 1.19 garant Oldřich Čepelka X X X evaluační otázka 1.20 garant Petr Fanta X X X X evaluační otázka 1.21 garant Petr Fanta X X X X evaluační otázka 1.22 garant Petr Fanta X X X X evaluační otázka garant Oto Potluka X X X evaluační otázka 2.1 garanti MP, OP, VK, PF X X X X X X evaluační otázka 2.2 garanti MP, OP, VK, PF X X X X X X evaluační otázka 2.3 garanti MP, OP, VK, PF X X X X X X evaluační otázka 3.1 garanti MP, OP, VK, PF X X X X X X X X X X 9/136

10 2. Souvislosti hodnocení 2.1 Kontextuální informace o dosavadním průběhu implementace OP LZZ Dosavadní průběh a implementace OP LZZ byla ovlivněna několika faktory. Jedním z nich je hospodářská krize, na jejíž důsledky upozorňuje např. Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2009 (Regiopartner 2009). V průběhu roku 2009 se plně projevily dopady hospodářské krize, které de facto ovlivnily postavení cílových skupin OP LZZ a současně se národní ekonomická situace a její důsledky odrazily mezi potenciálními žadateli. Nicméně v důsledku toho nebo možná právě proto došlo v roce 2009 k velmi významnému posunu z hlediska implementace OP LZZ. Výsledkem bylo schválení a zahájení velmi významného množství projektů, které představují cca 26 % celkové alokace programu (viz Výroční zpráva OP LZZ za rok 2009). Během roku 2010 bylo vyhlášeno 21 výzev a celkový počet projektů s vydaným Rozhodnutím dosáhl 745 projektů. V rámci ROV 2009 vznikla řada podkladů pro výroční zprávu OP LZZ a také různá doporučení pro další implementaci programu. Teprve rok 2010 je však prvním rokem, kdy lze reálně začít provádět průběžnou evaluaci zejména věcného pokroku. Důvodem je skutečnost, že většina projektů začne naplňovat své indikátory právě v roce 2010, což je jeden z důležitých předpokladů pro hodnocení věcného pokroku a analýzu cílů projektu v kontextu se zlepšováním/zhoršováním situace cílových skupin na trhu práce. 2.2 Klíčové evaluační aspekty OPLZZ v roce 2010 Smyslem této evaluace je mj. reflektovat Veřejný plán řešení evaluačních doporučení z evaluací OP LZZ (VPŘED), který vznikl na základě evaluací realizovaných v roce 2009 a jejich doporučení a následně byl diskutován a vytvářen v rámci ŘO OP LZZ. ROV 2010 bude tedy dále rozvíjet identifikované slabé stránky v evaluacích a doporučeních z VPŘED. V tomto smyslu poskytuje plán důležitý zdroj informací pro evaluátory, jak (ne)akcentovat jednotlivé prvky evaluačního zadání a jaká témata hodnotit do větší hloubky. Klíčovým účelem je poskytnout zadavateli konkrétní náměty a doporučení k pokračujícímu zkvalitňování implementace OP LZZ s cílem zvýšit přínos pro cílové skupiny v kontextu aktuálního socioekonomického vývoje. V případě, že nebude možné některé dlouhodobější náměty zohlednit v současném programovém období, budou tato doporučení formulována pro přípravu nového programu v období Celá evaluace bude kromě samotného hodnocení pokroku programu zdůrazňovat poskytnutí nových a ověřitelných informací, které dosud nejsou zadavateli známy, nebo na které předchozí evaluace v minulosti pouze upozornily, ale detailně je nehodnotily. Smyslem je poskytnout ŘO pragmatická doporučení, která budou zaměřena na potenciálně řešitelné oblasti. Kromě přímé návaznosti na Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2009 budou řešena také relevantní témata z VPŘED, mezi která patří cíle a aktivity uvedené v tabulce v příloze č. 5. Tabulka ukazuje také vazbu VPŘED a aktuálně řešeného ROV Popis procesu hodnocení, účel a rozsah hodnocení Celá evaluační zpráva se zaměřuje zejména na posouzení pokroku, kterého bylo dosaženo při provádění OP LZZ během roku 2010, vytvoření analýzy a hodnocení (ne)dosažených 10

11 výsledků, (ne)problémových oblastí a formulaci konkrétních doporučení na možná zlepšení a další faktory. Výstupy tohoto projektu by neměly sloužit pouze jako odborný podklad pro vytvoření výroční zprávy (dle čl. 68 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006), ale také budou plnit roli určité Midterm evaluace OP LZZ, protože rok 2010 je v polovině programového období Proto je nezbytné hodnotit také strategické aspekty pokroku OP LZZ ve vztahu k cílům Společenství a dalším strategiím. V tomto smyslu je účelem hodnocení také zjištění přínosu OP LZZ k plnění cílů obecných strategických dokumentů (Strategické obecné zásady společenství, NSRR), k cílům politiky soudržnosti a také analýza přínosu OP LZZ pro růst zaměstnanosti a horizontálních témat. V následujících bodech jsou obecně shrnuty dílčí účely projektu: zhodnotit dopad intervencí OP LZZ s ohledem na nové a ověřitelné informace ve výzkumných šetřeních prostřednictvím vzájemné triangulace metod; zapojit participační metody dialogu mezi stakeholdery, odborníky v oblasti rozvoje lidských zdrojů, trhu práce a zaměstnanosti; vytvořit doporučení pro zvýšení účinnosti a efektivity intervencí OP LZZ; pragmaticky formulovat závěry a doporučení z provedených analýz v souladu s hierarchií evaluační kauzality a koncipovat je dle témat, důležitosti, adresátů a časového rámce provedení; vytvořit dílčí odborný podklad pro probíhající diskuse o budoucí podobě politiky soudržnosti po roce 2013 v oblasti působnosti ESF; aktivně komunikovat se zadavatelem po celou dobu realizace této veřejné zakázky. 3. Dílčí příspěvek tohoto evaluačního projektu spočívá v tom, že závěry a doporučení jsou vytvářeny tak, aby je bylo možné použít i v probíhajících diskusích o budoucí podobě politiky soudržnosti po r Dále by měly reflektovat dosavadní zkušenosti s podporami v rámci OP LZZ včetně vytvoření relevantních doporučení týkajících se implementace politiky soudržnosti v ČR ve vazbě na rozvoj lidských zdrojů, posilování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel. 11

12 Představení celkového metodického přístupu Při řešení této zakázky realizační tým využívá několika různých typů metod. Z nutnosti ověřování vstupujících informací z více zdrojů je použito více metod zpracování analýz, a to jak kvalitativních, tak kvantitativních. Tím bude dosaženo objektivního zhodnocení jednotlivých evaluačních otázek. Ve srovnání s naplánovaným časovým harmonogramem však dochází k dílčímu posunu naplánovaných aktivit na prosinec 2010, resp. leden K tomuto posunu došlo s ohledem na pomalý postup při stahování dat z MONIT7+ a jejich zpracování do uživatelsky vhodné podoby pro práci jednotlivých evaluátorů. Proto je i řada dílčích výstupů a kapitol v této Průběžné zprávě zpracována spíše jen ve velmi hrubé verzi s neúplnými výsledky či předběžnými závěry. Průběžná zpráva popisuje v této kapitole metodický způsob realizace tohoto hodnotícího projektu včetně zdrojů dat a informací tak, jak bylo schváleno zadavatelem ve Vstupní zprávě. Konkrétní rozpracování a posouzení evaluačních otázek z hlediska jejich metodického postupu řešení je uvedeno v dílčích kapitolách této průběžné zprávy. Celkový metodický přístup vychází z nastavení evaluace a jejího rozdělení na 3 klíčové fáze, tj.: 1. Zhodnotit vývoj věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 až 6 s ohledem na původně stanovené cíle a důrazem na kvalitativní analýzu; globální evaluační otázky společné pro všechny prioritní osy (1 6), evaluační otázky ve vazbě na indikátory, průřezové evaluační otázky pro všechny osy k průběhu výzev projektů, specifické otázky k jednotlivým osám. 2. V návaznosti na průběžné výstupy ze zpracování Úkolu č. 1 vyhodnotit ještě komplexněji tři oblasti implementace programu, u kterých lze předpokládat největší potenciál pro rozvoj programu jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů; 3. Vyhodnotit náměty možných témat pro zaměření evaluace v roce Sběr dat ROV OPLZZ 2010 probíhá v souladu s uznanými postupy hodnocení, což má vliv na sběr i analýzu dat. Odpovědi na evaluační otázky poskytne široká škála primárních i sekundárních zdrojů dat kvalitativní i kvantitativní povahy. Primární zdroje dat jsou následující: data z nově vytvořeného dotazníkového šetření k řešeným oblastem evaluačních otázek; informace z řízených rozhovorů s příjemci a řídícími pracovníky programu (ŘO OPLZZ, zprostředkující subjekty, zástupci z akademické sféry). Sekundární zdroje dat sestávají z: data z monitorovacího systému; 12

13 data ze stávajících šetření či předchozích hodnocení OP LZZ; data z výročních zpráv a programových dokumentů; národní statistické údaje z Českého statistického úřadu. 3.2 Základní metody hodnocení Celkově lze rozdělit jednotlivé techniky/aktivity do následujících oblastí: 1. Základní analýza (analýza programových podkladů, analýza základních dat); 2. Výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření; 3. Řízené rozhovory; 4. Panely expertů / Fokusní skupiny 5. Případové studie 6. Delphi panel (evaluační úkol 2) ad 1) Základní analýza se skládá ze dvou částí: A) Analýza programových podkladů (desk research) V této části budou sesbírány a shrnuty základní materiály, podklady a fakta k realizaci programu jako celku, ale také k jednotlivým prioritním osám OP LZZ. Prostřednictvím analýzy základních dat jsou shromážděny dokumenty mapující zkušenosti s implementací OP LZZ v předcházejícím období. Budou vyhodnocovány zejména studie a zprávy z již realizovaných projektů, výroční zprávy za rok 2009, pravidelné zprávy pro monitorovací výbor a další relevantní evaluační studie. Analýza základních dat poskytne zdroj informací pro provedení dotazníkového šetření a řízených rozhovorů s klíčovými aktéry zapojenými do OP LZZ. B) Analýza základních dat Mezi základní data zahrnujeme statistická data týkající se především realizovaných prioritních os. Jedná se o všechna sekundární data popsaná výše, která budou využita ke kvantitativní analýze dopadů OP LZZ. Analýza takových dat je provedena tak, aby umožnila vhodnou komparaci a závěry. V rámci hodnocení bude kladen důraz na zjištění dosavadních účinků programu, které vyvolal, a míry naplnění stanovených cílů. Kromě vymezení potřebných dat, vyhledání jejich zdroje a provedení sběru, bude nutné provést ověření validity těchto dat. Při zpracování dat bude řešitelský tým využívat také statistické metody hodnocení pro zvýšení kvality analýz a hodnocení (např. korelační a regresní analýzy tvrdých dat). ad 2) Výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření Při této metodě budou definovány otázky, na které budou odpovídat realizátoři projektů v OP LZZ a účastníci vzdělávacích kurzů (beneficienti cílové skupiny). Primárně budou tyto otázky směřovány na způsoby chování cílových skupin a jejich potřeby. Dotazník bude koncipován tak, aby jeho vyplnění bylo pro respondenty co nejméně 13

14 namáhavé. Snahou při formulaci otázek bude, aby respondenti nemuseli na otázky slovně odpovídat (resp. jen v menší míře), ale aby se jednalo převážně o tzv. uzavřené otázky, kde respondenti vybírají z předložených možností. Na základě tohoto přístupu bude možné dobře vyhodnotit výsledky dotazníkového šetření. Pro slovní komentáře bude ponechán u vybraných otázek dostatečný prostor. Webový dotazník bude koncipován tak, aby bylo možné vytvořit i křížový soubor dat pro regresní analýzu z vyplněných odpovědí, nikoliv pouze výsledky za danou odpověď. V rámci dotazníkového šetření klade evaluační tým rovněž důraz na identifikaci vnějších vlivů a jejich významu na intervence OPLZZ, které budou dále komparovány s údaji ČSÚ a výzkumnými zprávami VÚPSV. Zvláštní zřetel bude věnován regionálnímu rozměru této problematiky v ČR (viz řešení evaluační otázky 1.2). ad 3) Řízené rozhovory Účelem této metody je zjištění specifických informací, které není možné získat prostřednictvím dotazníkového šetření nebo analýzou základních dat. Výhodou této metody je možnost utvoření komplexního pohledu na problém. Řízené rozhovory bude tým evaluátorů realizovat zejména formou osobních schůzek. Respondenty této metody jsou zejména významní realizátoři projektů, pracovníci implementačních struktur a další oslovení experti (expertní rozhovory). Struktura otázek polořízených rozhovorů bude předem stanovena pro všechny dotazované osoby stejně, dle jednotlivých opatření. Tímto bude zajištěna možnost komparace odpovědí a následného vyhodnocení rozhovorů. Rozsah oslovených osob/respondentů a jejich struktura bude předem konzultována s pracovníky ŘO OP LZZ. ad 4) Panely expertů / Fokusní skupiny Panely expertů/fokusní skupiny/workshopy budou zahrnovat zástupce ŘO a implementační struktury OPLZZ, členy zpracovatelského týmu, nezávislé odborníky z oblasti akademické sféry a zainteresovaných zájmových skupin, realizátory projektů a vybrané zástupce příjemců pomoci. Od této metody očekáváme získání konsensuálních odpovědí na otázky, které nelze zodpovědět jinými nástroji. Výhodou této metody je, že výsledky, které projdou takovouto diskusí, lze považovat za objektivní a vhodné k implementaci či zpracování oficiálních podkladů ze strany ŘO OP LZZ (zadavatel). Tato metoda zároveň umožňuje hlouběji zjistit souvislosti problému. Využití této metody je stanoveno vždy u metodiky dané evaluační otázky (viz dále). ad 5) Případové studie Případové studie představují vhodný nástroj prezentace vybraných problematických okruhů či úspěšných postupů řešení v konkrétních případech. Proto řešitelský tým zahrnul do metodiky některých evaluačních otázek také vytvoření případových studií. ad 6) Delphi panel týká se výhradně evaluačního úkolu 2 Při této metodě budou vydefinovány základní otázky, které budou položeny vybranému (významnému) okruhu expertů. V prvním kole budou experti volit význam dopadů ESF na cílové skupiny OP LZZ. Po tomto kole bude provedeno vyhodnocení. Ve druhém kole bude výsledek vyhodnocení prvního kola sdělen zahrnutým expertům a bude jim 14

15 umožněno opětovně se vyjádřit. Tímto způsobem lze získat širší expertní náhled na problematiku dopadů intervencí OP LZZ na vybrané cílové skupiny. Tato metoda bude použita primárně k ověření výsledků ostatních metod evaluace. Týká se zejména evaluačního úkolu č Přehled a specifikace vybraných metod (počty) V přípravě vstupní zprávy došlo k dalšímu upřesnění využití metod, které jsou ve srovnání s nabídkou podrobnější a přesnější. Jejich přehled je v následující tabulce. metoda přibližný počet specifikace Individuální (příp. skupinové) rozhovory a) s pracovníky řídicího orgánu OP LZZ a ZS, cca Individuální rozhovory b) s příjemci podpory OP LZZ Fokusní skupiny Tematické panely expertů Dotazníkový průzkum (hromadné dotazování***) cca 30 3 s počtem do 10 účastníků 2 tématické panely s počtem expertů 7 až 10** 1 akce s oslovením všech subjektů s úspěšně přijatou žádostí (tj. 1664) a zároveň i položení několika dotazů všem neúspěšným žadatelům Vybrané kraje ČR*, tj. Jihomoravský, Středočeský, Ústecký, Jihočeský, Olomoucký, Hl. m. Praha Lokalita: Praha 1) FS eval. ot ) FS eval. ot ) FS eval.ot Lokalita: Praha 1) Panel eval. ot. 1.1, 1.7 2) Panel eval. ot úspěšní žadatelé (koneční příjemci) beneficienti (tj. cílové skupiny u PO 2 a PO 4) neúspěšní žadatelé Případové studie 14 Evaluační otázky 1.9 (3); 1.19 (2); 1.14 (3); 1.16 (3); 1.23 (3) Delphi panel počet dotázaných alespoň 20 (max. 30) Odborníci na oblast realizace OPLZZ, tj. ŘO, ZS, odborníci z akademické sféry a evaluace (výběr odborníků bude proveden dle kritérií pro panely expertů) * Pozn.: Výběr krajů byl proveden tak, aby vybrané kraje splňovaly hlavní odlišnosti a charakteristiky typické pro socioekonomickou úroveň v různých částech ČR, tj.: Jihomoravský kraj - venkovský region s dominantním regionálním centrem/metropolí ovlivňujícím socioekonomický rozvoj celého regionu, Středočeský kraj - venkovský region s větším počtem malých až středně velkých měst, jako centry socioekonomického rozvoje, Ústecký kraj strukturálně postižený kraj s výraznou urbánní strukturou, Jihočeský kraj socioekonomicky stabilizovaný kraj s nejnižší hustotou zalidnění, Olomoucký kraj průměrně se rozvíjející kraj s polycentrickou sídelní strukturou tvořící páteř socioekonomického rozvoje regionu, Hl. m. Praha specifické postavení regionu v národní ekonomice i sídelní struktuře. ** Pozn.: Panel č. 1 (tj. evaluační otázky 1.1 a 1.7) má průřezový charakter napříč spektrem prioritních os OPLZZ, tudíž zde budou vybráni experti zastupující konečné příjemce z různých prioritních os (alespoň 3), odborníci z implementace OPLZZ (ŘO nebo ZS, alespoň 2), zástupci akademické sféry zabývající se min

16 let tématikou rozvoje lidských zdrojů a trhem práce (alespoň 2). Panel č. 2 je zaměřen tématicky na prioritní osu 5, která má hlavní cíl přenos dobré praxe ze zahraničí a výměna zkušeností, proto zde budou přizváni zástupci KP PO 5 (alespoň 3), odborníci z implementace OPLZZ (ŘO nebo ZS, alespoň 1), odborníci z akademické sféry i praxe (např. v návaznosti na CIP EOUAL) zabývající se využitím vnějších dobrých zkušeností do českého legislativního či aplikačního kontextu (alespoň 3). *** Pozn.: Ke dni bylo celkem podáno 7317 projektů v OPLZZ, přijato bylo 1664 žádostí (tj. stavy: Projekt v realizaci; Projekt doporučen / schválen; Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou; Realizace projektu ukončena). 16

17 4. Hlavní výsledky analýzy základních dat a desk research 1.1. Jakého bylo dosaženo pokroku v implementaci programu ve vztahu k plánovaným výstupům a výsledkům? Zhodnocení pokroku OPLZZ z hlediska plnění stanovených cílů, výsledků a dopadů a plnění monitorovacích indikátorů v průběhu roku Evaluace se soustředí především na plnění hlavních strategických cílů jednotlivých prioritních os. Při hodnocení budou akcentovány i dopady Koncept řešení vnějšího vývoje (např. hospodářské krize na zaměstnanost a RLZ). Při provádění evaluace bude použita strategie triangulace, tak aby závěry byly vždy vyvozovány nejméně ze dvou zdrojů, kombinujících kvalitativní a kvantitativní přístup (datové zdroje získané od ŘO a klasické evaluační metody: desk research, dotazníková šetření, řízené rozhovory a výzkum prováděný přímo v terénu u vybraných projektů OP LZZ) Pro vyhodnocení této otázky budou realizovány následující aktivity: - Desk research aktuálního stavu projektů realizovaných v rámci OPLZZ, analýza a vyhodnocení evidence projektů v systému MONIT7+ (postup řešení, dosažené výsledky a plnění monitorovacích indikátorů Proces/aktivity - Dotazníkové šetření u žadatelů, jejichž projekty v roce 2010 byly zahájeny, pokračovala realizace po zahájení v minulém období, probíhá období udržitelnosti) se zaměřením na otevřené problémy - Řízené rozhovory s vybranými skupinami stakeholderů zaměřené na vyhodnocení zkušeností a identifikaci hlavních problémů - Výzkum vybraných problémových okruhů prováděný v místě realizace vybraných projektů Výsledek Komentovaný seznam konkrétních doporučení/opatření strukturovaný podle důležitosti a adresátů, zaměřený na eliminaci případných zjištěných nedostatků a k změně stávající situace. Vstupní informace a sběru Podotázky a cíl data výzkumu Zdroje dat a jejich Způsob analýzy Dílčí výsledky Jakého pokroku, ve vztahu ke konkrétním dosaženým výstupům a výsledkům, dosáhla implementace programu na úrovni celého OP LZZ v roce 2010? - Závěry průřezových a specifických evaluačních otázek pro PO 1-5 ( ) a průřezových otázek pro PO 1-5 zaměřených na výzvy a projekty ( ) - syntéza relevantních částí výstupů jednotlivých evaluačních otázek; - Výroční zpráva o provádění OP LZZ 2009; - Podklady předkládané Monitorovacímu výboru OP LZZ (zprávy, analýzy, studie); - data z MONIT7+; - Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009; - Řízené rozhovory se zástupci MPSV, řídící orgán OP LZZ - Informace a údaje získané v rámci dotazníkového šetření, panelu expertů a řízených rozhovorů - Syntéza klíčových závěrů dalších členů evaluačního týmu (průřezových otázek a částečně i otázek pro jednotlivé PO) ve vazbě na celkový pokrok realizace OPLZZ v roce Desk research a vyhodnocení závěrů z výroční zprávy OP LZZ 2009, ROV 2009 a podkladových materiálů předkládaných Monitorovacímu výboru OPLZZ. - Vyhodnocení údajů z MONIT7+ ve vazbě na celkový pokrok realizace OPLZZ celkové čerpání finančních prostředků ve vazbě na pravidlo N+2/N+3, identifikace pokroku naplňování monitorovacích indikátorů (tzv. winners / loosers); - Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření konfrontace vnějších i vnitřních vlivů na realizaci OPLZZ v roce 2010 z pohledu neúspěšných - Vyhodnocení naplňování cílů OP LZZ v roce kvantifikace pokroku dosaženého v rámci programu od jeho počátku do konce hodnoceného období (naplňování plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů). - Komentovaný seznam konkrétních doporučení k celkovému pokroku OPL ZZ strukturovaný podle důležitosti a adresátů 17

18 Jakého pokroku, ve vztahu ke konkrétním dosaženým výstupům a výsledkům, dosáhla implementace programu na úrovni jednotlivých prioritních os? Jakým způsobem a do jaké míry program přispěl a přispívá k plnění horizontálních témat? s vybranými stakeholdery. - Závěry evaluačních otázek zaměřených na jednotlivé prioritní osy; - Výroční zpráva o provádění OP LZZ 2009 a ROV 2009; - Podklady předkládané Monitorovacímu výboru OP LZZ; - Informace a údaje získané vyhodnocením dotazníkového šetření, panelu expertů a řízených rozhovorů s vybranými stakeholdery. - Výroční zprávy Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů za roky ; - Data z MONIT7+ - Horizontální témata Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (MPSV, MAD 93 z ); - Data pro srovnání budou získána studiem uvedených dokumentů a vyhodnocením žadatelů i příjemců zároveň prostřednictvím korelačních analýz na kategorii respondentů v roli příjemců pomoci z OPLZZ. - Vyhodnocení řízených rozhovorů kvalitativní analýza souvislostí týkajících se pokroku OPLZZ. - Dílčí aspekty budou diskutovány v rámci panelu expertů věnovanému obecnému vývoji a pokroku realizace OPLZZ (viz např. i propojení s evaluační otázkou 1.7). - Vyhodnocení závěrů dalších členů evaluačního týmu řešících evaluační otázky pro jednotlivé prioritní osy OPLZZ; - Desk research a vyhodnocení závěrů z výroční zprávy OP LZZ 2009 a podkladových materiálů předkládaných Monitorovacímu výboru OPLZZ ve vazbě na pokrok v roce 2010; - Vyhodnocení dat MONIT7+ u jednotlivých prioritních os a oblastí podpory s určením pokroku ve finančním plnění (ve vazbě na pravidlo N+2/N+3) a jejich konfrontace s kvalitativní analýzou výsledků dotazníkového šetření u příjemců pomoci z OPLZZ; - Řízené rozhovory s pracovníky Řídícího orgánu OP LZZ a vybranými skupinami stakeholderů. - Dílčí aspekty budou diskutovány v rámci panelu expertů věnovanému obecnému vývoji a pokroku realizace OPLZZ (viz např. i propojení s evaluační otázkou 1.7) doplnění kvalitativní analýzy pokroku OPLZZ u jednotlivých prioritních os. Analýza klíčových dokumentů v oblasti horizontálních témat z hlediska vazby na OP LZZ; Vyhodnocení dat MONIT7+ týkajících se posilování principu rovných příležitosti (počet podpořených žen/mužů, počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy /muže) a konfrontace s výsledky dotazníkového šetření, ve kterém je specifický důraz Kvantifikace pokroku dosaženého v rámci jednotlivých prioritních os programu od jeho počátku do konce hodnoceného období (vyhlašování výzev, proces administrace a schvalování projektů, průběh čerpání finančních prostředků vztah k fyzickým výsledkům, realizace podpůrných aktivit, naplňování plánovaných hodnot monitorovacích indikátorů) - Přehledná srovnávací tabulka: Horizontální témata /dosažené výsledky/monitorovací indikátory; - Kvantifikace míry přispění programu k posílení principu rovných příležitosti (počet podpořených žen/mužů, počet nově vytvořených 18

19 syntetických zpráv OP LZZ. Hlavní způsob sběru dat a informací bude desk research, dotazníkové šetření u příjemců pomoci a řízené rozhovory s pracovníky Řídícího orgánu OP LZZ a vybranými skupinami stakeholderů. kladen rovněž na toto horizontální téma (vyhodnocení vybraných relevantních dvojic ukazatelů prostřednictvím bodových grafů a následného určení regresního koeficientu); Vyhodnocení vazby výsledků a dopadů programu na plnění horizontálních cílů (rovné příležitosti, udržitelný rozvoj) dle kvalitativní analýzy výsledků řízených rozhovorů s pracovníky ŘO OPLZZ. pracovních míst pro ženy /muže); - Návrh konkrétních opatření toho, jak by měly být definovány způsoby při zajišťování rovnosti příležitostí v projektových žádostech a jejich následné sledování v monitorovacích zprávách v průběhu realizace projektu Dosavadní postup řešení Cílem první etapy řešení bylo shromáždění všech dostupných relevantních informačních zdrojů, jejich analýza z hlediska zadání a upřesnění metodiky zpracování a využití získaných údajů. Jako základní materiály, na základě kterých bude provedeno podrobné vyhodnocení pokroku OP LZZ dosaženého v roce 2010, byly využity následující dokumenty: Výroční zpráva o provádění OP LZZ 2009, Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2009, Zprávy o realizaci OP LZZ pro monitorovací výbor, který se konal a Pro souhrnné zhodnocení struktury programu z hlediska vlivu politiky soudržnosti a OP LZZ na vývoj zaměstnanosti v České republice byla v rámci desk research shromážděna a vyhodnocena data o vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009 a zejména 2010 (Zpráva MPSV z dubna 2010: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009 a data publikovaná Českým statistickým úřadem za jednotlivá období roku 2010). Na základě těchto údajů bude proveden odhad počtu nových pracovních míst, která byla vytvořena díky intervencím z OP LZZ. Byla provedena základní analýza čerpání finančních prostředků dle pravidla n+3/n+2 postavená na vyhodnocení aktuálního stavu implementace OP LZZ jako celku a podle prioritních os v členění: alokace finančních prostředků v jednotlivých letech, podané projektové žádosti, schválené žádosti, proplacené prostředky, certifikované výdaje (viz následující kapitola). Současně bylo vyhodnoceno i plnění monitorovacích indikátorů podle jednotlivých prioritních os a oblastí podpory a provedeno srovnání s cílovými hodnotami stanovenými v Prováděcím dokumentu OP LZZ. Vzhledem k časovému postupu prací byla v první etapě vyhodnocena dostupná data vygenerovaná v sestavě z MONIT7+ k Tato souhrnně zpracovaná data byla dále průběžně korigována na základě informací získaných z MONIT7+ a MPSV. V průběhu roku 2010 bylo ukončeno celkem 10 výzev pro individuální projekty (z toho 6 již v posledním období roku 2009) a 10 výzev pro grantové projekty. Stále probíhá 10 výzev pro individuální projekty a 6 výzev pro grantové projekty. Dne se na MPSV uskutečnila pracovní schůzka k postupu řešení a vysvětlení některých otevřených problémů souvisejících zejména se získáváním a využíváním dat z IS MONIT7+. Bylo dohodnuto, že pro závěrečné roční operační vyhodnocení OP LZZ 2010 budou data aktualizována k (resp. generování příslušné sestavy ke dni ). 19

20 Dosavadní analýzy Hlavním účelem této podkapitoly je shrnutí aktuálních údajů o finančním pokroku OP LZZ zejména z hlediska postupu čerpání finančních prostředků v kontextu pravidla N+2/N+3. Hodnocení finančního pokroku První orientační hodnocení pokroku realizace OP LZZ vychází z dostupných dat (IS MSC 2007, MSC 252/A, k ) podle následujících ukazatelů: registrované projektové žádosti, schválené projekty, proplacené prostředky a certifikované výdaje. Tyto ukazatele prokázaly, že nejslabším článkem v administraci programu je postup proplácení příjemcům a certifikace výdajů. Zatímco v rámci celého programu bylo (měřeno k celkové alokaci finančních prostředků) schváleno 57 % projektů, proplaceno bylo pouze 15 % a certifikováno jen 5 % projektů. Hodnocení pokroku v rámci jednotlivých prioritních os (PO) ukázalo poměrně vyrovnaný trend co se týče schválených projektů (51-62%), kde jsme nejnižší hodnotu zaznamenali u PO 5 Mezinárodní spolupráce (30 %). Nejvíce prostředků bylo příjemcům proplaceno v rámci PO 2 a PO 4 (18 a 23 %). Velmi nízké proplácení vykazuje PO 4 (1%). Hlubší analýza na úroveň oblasti podpory ukázala, že zvýšenou pozornost je třeba věnovat oblasti podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků, kde je podpora realizována prostřednictvím individuálních projektů (s odvětvovou působností na národní a regionální úrovni) a globálního grantu naplňovaného prostřednictvím individuálních projektů, (kde se v současné době realizuje 8 projektů ve finančním objemu 15 % z celkové alokace na OP). Dále je třeba zvýšenou pozornost věnovat oblasti podpory 2.2. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj, kde je podpora realizována prostřednictvím individuálních projektů systémového charakteru. V rámci této OP se v současné době realizuje 5 systémových projektů s finančním objemem ve výši 15 % z celkové alokace na tuto OP. Porovnání počtů a finančního objemu projektových žádostí podaných žadateli a registrovaných ŘO (splnily podmínky pro zařazení do hodnocení) a žádostí schválených ukázalo, že značným problémem je kvalita zpracovaných žádostí. Vzhledem k tomu, že v rámci OP LZZ žádosti většinou zpracovávají externí dodavatelé, bude nutno výběru a případné certifikaci těchto subjektů věnovat větší pozornost. Plnění monitorovacích indikátorů V rámci první etapy řešení jsme se soustředili rovněž na vyhodnocení pokroku realizace programu v oblasti monitorovacích indikátorů. Pro první fázi hodnocení tohoto velmi důležitého ukazatele jsme vycházeli z informací získaných rovněž z IS MONIT7+. Porovnání dosažených hodnot s cílovými hodnotami uvedenými v poslední verzi prováděcího dokumentu OP LZZ ukazuje, že naplňování jednotlivých povinných indikátorů je v rámci jednotlivých oblastí podpory značně rozkolísané. Týká se to především indikátorů počet podpořených osob, počet úspěšně podpořených osob, počet úspěšných absolventů kurzů, počet vytvořených inovovaných produktů. Z hlediska cílů programu je velmi důležitým indikátorem počet nově vytvořených pracovních míst (v rámci OP 2.1.), kde je podle dostupných podkladů vykázáno téměř naplnění cílové hodnoty (vykázáno nových pracovních míst/cílová hodnota ). Vzhledem k důležitosti tohoto ukazatele se mu budeme nadále věnovat a jeho vykazované hodnoty v jednotlivých projektech individuálně prověříme. Určité nejasnosti při vykazování dosažených hodnot indikátorů jsme zjistili u projektů realizovaných v rámci již zmíněných oblastí podpory 1.2. a 2.2. Vzhledem k nízkému počtu realizovaných projektů v rámci těchto OP (8 a 5) i zde provedeme individuální prověření a osobní dotázání žadatelů. 20

21 Další postup řešení (identifikace problémových okruhů dle celkového vývoje OPLZZ): Byly zpracovány otázky pro dotazníkové šetření, které bylo finalizováno na konci listopadu. Během prosince 2010 a ledna 2011 bude provedeno příslušné hodnocení dotazníkového šetření ve vazbě na výsledky analýzy dat z MONIT7+. Řešitelský tým původně plánoval, že již v této části budou naznačeny problematické okruhy, na které se bude zaměřovat v navazujících etapách projektu (z hlediska celkového pokroku OPLZZ). S ohledem na dosud probíhající dotazníkové šetření a neuzavřené vstupní analýzy dat a údajů z MONIT7+ budou tyto okruhy definovány do konce prosince 2010 a konzultovány s ŘO OPLZZ. 1.2 Dochází k odklonu od původně stanovených cílů programu tak, že by musela být provedena korekce na úrovni operačního programu, programových priorit či vyhlašovaných výzev, v důsledku: o významných socioekonomických změn, zejména v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti, rovnosti mužů a žen, snižování rozdílů mezi regiony a absorpční kapacity v problémových regionech apod. o potřeby ve větší míře nebo odlišným způsobem zohlednit významné změny priorit Společenství anebo celostátních nebo regionálních priorit; OP LZZ vznikal za odlišných socioekonomických podmínek, než s jakými se setkáváme nyní. Lze konstatovat, že ekonomický pokles problémy, na které má OP LZZ reagovat, prohloubil. Otázkou je, do jaké míry může OP LZZ tyto problémy napravit sám a do jaké míry bude k nápravě potřeba silnějších (např. legislativních či ekonomických) opatření. Na základě srovnání Koncept řešení socioekonomické situace v regionech a jejího vývoje v čase můžeme určit, zda jsou stanovené cíle programu aktuální a reagují na potřeby regionálních trhů práce. Podle toho pak můžeme doporučit případné korekce na různých úrovních. Otázka částečně souvisí s evaluační otázkou 1.8 (viz níže), která analyzuje regionální potřeby trhu práce. Pro vyhodnocení této otázky budou realizovány následující aktivity: desk research analýza současné socioekonomické situace v oblastech uvedených v evaluační otázce v jednotlivých regionech na základě výzkumných zpráv VÚPSV, v. v. i., desk research analýza dokumentů týkajících se OP LZZ (Roční operační vyhodnocení OP Proces/aktivity LZZ apod.) a porovnání se současnou socioekonomickou situací v regionech, desk research analýza a srovnání priorit Společenství, celostátních a regionálních priorit a návaznost OP LZZ na tyto priority, zjištění odchylek, expertní rozhovory doplňující předchozí analýzy o názory expertů. Analýza socioekonomické situace v jednotlivých regionech a případné změny oproti minulosti, Výsledek reakce OP LZZ na tyto změny, zjištění odchylek OP LZZ od priorit Společenství a celostátních a regionálních priorit, doporučení pro další výzvy Vstupní informace a Podotázky a cíl data Způsob analýzy Dílčí výsledky výzkumu Zdroje dat a jejich sběru Jaký dopad budou mít významné dokumenty přijaté v roce 2010 na úrovní EU a ČR v souvislosti s novými přístupy k zaměstnanosti a udržitelnosti a řešením globální hospodářské a finanční krize na OP LZZ a přípravu programu pro období ? - Evropa 2020 strategie pro růst a zaměstnanost ( ); - Národní cíle a podcíle Strategie Evropa 2020, schválené vládou ČR ; - Programové prohlášení vlády ČR; - Program úspor a reforem ČR; - Informace získané vyhodnocením výsledků - Desk research: rozbor uvedených dokumentů a vytipování stěžejních vazeb na OP LZZ, odhad potenciálu či případných ohrožení programu; - Dílčí aspekty budou diskutovány v rámci panelu expertů věnovaného obecnému vývoji a pokroku realizace OPLZZ. Vyhodnocení vazeb uvedených klíčových dokumentů EU a ČR na OP LZZ a analýza potenciálu OP LZZ na tyto výzvy reagovat nebo ohrožení plynoucí s případného nenaplnění stanovených strategických priorit. 21

22 Ovlivnily významné socioekonomické změny (zejména v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti, rovnosti mužů a žen, snižování rozdílů mezi regiony a absorpční kapacity v problémových regionech, které nastaly v roce 2010) plnění stanovených cílů do té míry, že bude třeba provést korekce OP LZZ a jeho priorit? Bude nutné dále upravovat plán výzev pro jednotlivé priority s ohledem na zjištění v předchozích podotázkách? panelu expertů a řízených rozhovorů se zástupci ŘO OPLZZ. - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost; - Prováděcí dokument OP LZZ (verze, 03/2010, 10/2009, 07/2009, 03/2009); - vyhodnocení dat z MONIT7+ týkajících se monitorovacích indikátorů a jejich trendu naplňování; - výzkumné zprávy VUPSV a data ČSÚ o situaci a vývoji v jednotlivých regionech ČR; - vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření ve vazbě na identifikaci míry významu vnějších socioekonomických změn v roce 2010 a jejich vlivu na realizaci projektů OPLZZ; - řízené rozhovory se zástupci ŘO OPLZZ. Plán výzev na rok 2010 Skutečně vyhlášené výzvy pro rok 2010 Data budou získána od Řídícího orgánu OP LZZ a z informací dostupných na stránkách strukturálních fondů. - Analýza verzí prováděcího dokumentu OP LZZ z roku 2009 a 2010, vyhodnocení korekcí a jejich vazby na socioekonomické změny, které nastaly v roce 2010; - Vyhodnocení významných socioekonomických změn v roce 2010 prostřednictvím kvalitativní analýzy - vyhodnocení dotazníkového šetření a řízených rozhovorů se zástupci ŘO OPLZZ a konečných příjemců ve vazbě na identifikaci významu vnějších socioekonomických vlivů na realizaci projektů podpořených OPLZZ; - v případě dotazníkového šetření je kladen zvláštní důraz na regionální rozměr vnějších vlivů působících na intervence OPLZZ v roce 2010; - Kvalitativní analýza z dotazníkového šetření bude konfrontována s výzkumnými analýzami VUPSV o situaci a vývoji v jednotlivých regionech ČR. Srovnávací analýza struktury výzev vyhlašovaných v roce 2009 a 2010 se zvláštním zaměřením na reflexi významných socioekonomických změn a problematických okruhů realizace OPLZZ, které budou identifikovány v předchozích podotázkách (zaměření výzev a formulace podporovaných aktivit). Zhodnocení současných socioekonomických změn z hlediska jejich možných dopadů na OP LZZ a jeho strukturu, návrh na případné nezbytné korekce OP LZZ. Tabulka dalších potřebných změn struktury výzev v jednotlivých oblastech podpory, zejména z hlediska zaměření podporovaných aktivit ve vazbě na významné socioekonomické změny. Doporučení pro ŘO k zaměření výzev v dalším období (posílení některých PO ve vazbě na změněné socioekonomické podmínky) dle srovnávací analýzy struktury výzev Dosavadní postup řešení: K termínu byla provedena analýza dokumentů ve vazbě na druhou definovanou část této evaluační otázky, tj. desk research klíčových dokumentů s ohledem na jejich vývoj 22