Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010

Transkript

1 Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010 Závěrečná evaluační zpráva Technická část s metodologickými detaily a dílčími výstupy PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST

2 Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010" spolufinancované z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Zadavatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu Praha 2 Zpracovatel: IREAS centrum, s.r.o. Sídlo: Mařákova 292/9, Praha 6 Kanceláře: Štěpánská 16, Praha 1 ireas@ireas.cz 1. června 2011 Praha 2/316

3 OBSAH SEZNAM ZKRATEK ÚVOD SOUVISLOSTI HODNOCENÍ KONTEXTUÁLNÍ INFORMACE O DOSAVADNÍM PRŮBĚHU IMPLEMENTACE OPLZZ KLÍČOVÉ EVALUAČNÍ ASPEKTY OPLZZ V ROCE POPIS PROCESU HODNOCENÍ, ÚČEL A ROZSAH HODNOCENÍ PŘEDSTAVENÍ CELKOVÉHO METODICKÉHO PŘÍSTUPU SBĚR DAT ZÁKLADNÍ METODY HODNOCENÍ PŘEHLED A SPECIFIKACE VYBRANÝCH METOD (POČTY) VYHODNOCENÍ ÚKOLU 1: ZHODNOŤTE VÝVOJ VĚCNÉHO POKROKU V OBLASTECH PRIORITNÍCH OS 1. AŽ 6 S OHLEDEM NA PŮVODNĚ STANOVENÉ CÍLE A DŮRAZEM NA KVALITATIVNÍ ANALÝZU GLOBÁLNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKY SPOLEČNÉ PRO VŠECHNY PRIORITNÍ OSY (1-6) EVALUAČNÍ OTÁZKY VE VAZBĚ NA INDIKÁTORY PRŮŘEZOVÉ OTÁZKY PRO VŠECHNY OSY K PRŮBĚHU VÝZEV A PROJEKTŮ SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉ EVALUAČNÍ OTÁZKY PRIORITNÍ OSY VYHODNOCENÍ ÚKOLU 2: V NÁVAZNOSTI NA PRŮBĚŽNÉ VÝSTUPY ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU Č. 1 VYHODNOŤTE JEŠTĚ VÍCE KOMPLEXNĚJI TŘI OBLASTI IMPLEMENTACE PROGRAMU, U KTERÝCH LZE PŘEDPOKLÁDAT NEJVĚTŠÍ POTENCIÁL PRO ROZVOJ PROGRAMU JAKO CELKU A DOSAŽENÍ JEHO PLÁNOVANÝCH CÍLŮ VYMEZENÍ TŘÍ OBLASTÍ IMPLEMENTACE PROGRAMU S NEJVĚTŠÍM POTENCIÁLEM PRO JEHO ROZVOJ PŘÍČINY, SOUVISLOSTI, DOPADY A KONKRÉTNÍ DOPORUČENÍ VE VYMEZENÝCH OBLASTECH IMPLEMENTACE OPLZZ VYHODNOCENÍ ÚKOLU 3: VYHODNOŤTE NÁMĚTY MOŽNÝCH TÉMAT PRO ZAMĚŘENÍ EVALUACE V ROCE ZKUŠENOSTI Z EVALUACE OPLZZ A NAVAZUJÍCÍ DOPORUČENÍ NÁMĚTY MOŽNÝCH TÉMAT PRO ZAMĚŘENÍ EVALUACE V ROCE PŘÍLOHA Č. 1 WEBOVÝ DOTAZNÍK PŘÍLOHA Č. 2 SOUHRNNÝ EXPERTNÍ DELPHI DOTAZNÍK A SEZNAM EXPERTŮ PŘÍLOHA Č. 3 PŘÍPADOVÉ STUDIE K PO 2, PO3, PO4, PO PŘÍLOHA Č. 4 INFORMACE O ANALYZOVANÝCH PROJEKTECH V EO PŘÍLOHA Č. 5 ODBORNÁ STUDIE K PROBLEMATICE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PŘÍLOHA Č. 6 - SUMARIZACE VLIVU PROJEKTŮ PO5 NA CÍLOVÉ SKUPINY PŘÍLOHA Č. 7 EXPERTNÍ ODHAD INOVATIVNOSTI PROJEKTU (PŘÍLOHA EO 1.23) PŘÍLOHA Č. 8 LOGICKÉ RÁMCE ŘEŠENÍ 3 VYBRANÝCH OBLASTÍ A NÁVRH ROZŠÍŘENÉ SOUPISKY ÚČETNÍCH DOKLADŮ V RÁMCI EVALUAČNÍHO ÚKOLU PŘÍLOHA Č. 9 TABULKY V RÁMCI GLOBÁLNÍ EVALUAČNÍ OTÁZKY /316

4 Seznam zkratek Zkratka Význam zkratky ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad IS Informační systém EK Evropská komise ERDF European Regional Development Fund (Evropský fond regionálního rozvoje) EO Evaluační otázka ES Evropská společenství ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie GIS Geografický informační systém HSS Hospodářská a sociální soudržnost KP Konečný příjemce MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MZ Monitorovací zpráva NSRR Národní strategický referenční rámec OP Operační program OPLZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OPPA Operační program Praha Adaptabilita OPVK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PO Prioritní osa RLZ Rozvoj lidských zdrojů ŘO Řídící orgán ROV Roční operační vyhodnocení SF Strukturální fondy VÚPSV Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ZS Zprostředkující subjekt 4/316

5 1. Úvod Tento dokument představuje technickou část závěrečné evaluační zprávy, která byla vytvořena v rámci projektu Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2010, jehož klíčovým cílem je posoudit pokrok OPLZZ v roce 2010 a poskytnout ŘO jasnou, přehlednou, srozumitelnou a z hlediska závěrů a doporučení využitelnou evaluační studii. Hlavním účelem této technické části závěrečné zprávy je poskytnout zadavateli podrobnější náhled na průběh, metodologii a kompletní dílčí výsledky provedených analýz, který bude sloužit především evaluační jednotce ŘO OP LZZ, příp. dalším zájemcům o tyto informace. Tato technická část zprávy doplňuje samostatný dokument Závěrečná evaluační zpráva - Syntéza dosažených výsledků, jehož účelem je oproti technické části podat stručnější přehled klíčových závěrů evaluace a kompletní přehled všech evaluačních doporučení pro bezprostřední využití těmi, ke kterým jsou v rámci implementační struktury OP LZZ evaluační doporučení směřována. Tento evaluační projekt byl zahájen v rámci kick-off setkání zástupců řešitelského týmu se zadavatelem a zakončení projektu se předpokládá v květnu 2011 předáním finální verze závěrečné zprávy, ve které budou vypořádány připomínky zadavatele. I přes počáteční zdržení zahájení realizace tohoto projektu způsobené pozdním podpisem smlouvy byly realizovány téměř všechny naplánované aktivity, které uvedl řešitelský tým ve Vstupní zprávě. Souhrnně se jednalo zejména o: rozsáhlý desk research dostupných dokumentů, podkladů, analýzu a vyhodnocení dat z MONIT7+, dotazníkové šetření u zástupců konečných příjemců i cílových skupin, řízené rozhovory se zástupci KP, odbornými experty v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti a také zástupci ZS OPLZZ, dílčí vyhodnocení ve vazbě na evaluační úkol 2, tj. obsahové vymezení problematických i potenciálních oblastí dalšího rozvoje OPLZZ, panely expertů (průřezový a tematický k PO5), fokusní skupina k problematice PO2, Delphi panel k evaluačnímu úkolu 2. Z vymezených metodických aktivit nebyly realizovány v plném rozsahu pouze fokusní skupiny k tematice relevance a dosavadních výstupů jednotlivých výzev dle prioritních os (evaluační otázka 1.7) a fokusní skupina v rámci zástupců cílové skupiny PO4 (evaluační otázka 1.20). Obě aktivity však byly plně nahrazeny alternativním způsobem zajištění příslušných informací a údajů, přičemž detailní informace jsou uvedeny u vyhodnocení příslušných evaluačních otázek. Naopak nad rámec původně naplánovaných aktivit vyplynula potřeba realizace specifického šetření na úrovni ŘO a ZS, které se týkalo předběžného otestování možných otázek v rámci evaluačního úkolu 2. Zástupci zadavatele poskytli v tomto smyslu velmi dobrou a aktivní součinnost s řešitelským týmem při zajištění dostatečného množství relevantních informací a údajů tak, aby závěrečná doporučení byla potenciálně co nejvíce realizovatelná v rámci běžné pracovní agendy ŘO/ZS. 5/316

6 Řešitelský tým a rozdělení odpovědnosti za řešení dílčích evaluačních otázek K realizaci projektu byl vytvořen tým specialistů, kteří splňují vysoké požadavky na odbornost a znalosti v oblasti implementace programů financovaných z ESF, předpisů Evropského společenství a metodik pro SF EU, problematiky rozvoje lidských zdrojů, trhu práce a zaměstnanosti v ČR, evaluací programů financovaných ze SF, celkového kontextu politiky HSS v ČR i EU, statistiky a ekonomie, včetně znalostí odborné terminologie používané v rámci dané problematiky v ČR a v EU. Vedením projektu byl pověřen Ing. Martin Pělucha, Ph.D., který odpovídá na straně řešitelského týmu za celkovou realizaci projektu, koordinuje aktivity jednotlivých členů týmu a deleguje odpovědnost v projektu dle aktuálních potřeb a specializace jednotlivých členů realizačního týmu. Zástupci vedoucího projektu jsou Mgr. Viktor Květoň a Ing. Petr Fanta, Ph.D. Odborní experti řešitelského týmu (abecední pořadí): PhDr. Oldřich Čepelka garant evaluačních otázek 1.12, 1.19 Ing. Petr Fanta, Ph.D. garant evaluačních otázek 1.7, 1.9, 1.20, 1.21 Mgr. Jaromíra Kotíková - garantka evaluačních otázek 1.10, 1.11 Mgr. Viktor Květoň - garant evaluačních otázek 1.3, 1.4, 1.8 Ing. Emil Machálek, CSc. - garant evaluačních otázek 1.1, 1.2, 1.13, 1.14, 1.15 Ing. Martin Pělucha, Ph.D. koordinátor projektu, garant evaluačního úkolu 2 a 3 Ing. Oto Potluka, Ph.D. - garant evaluační otázky 1.23 Doc. Ing. Markéta Fantová Šumpíková, Ph. D. - garantka evaluační otázky 1.22 Ing. Soňa Veverková - garantka evaluačních otázek 1.16, 1.17, 1.18 Technická asistence v projektu Bc. Markéta Vaisová 6/316

7 2. Souvislosti hodnocení 2.1 Kontextuální informace o dosavadním průběhu implementace OPLZZ Dosavadní průběh a implementace OPLZZ byl ovlivněna několika faktory. Jedním z nich je hospodářská krize, na jejíž důsledky upozorňuje např. Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009 (Regiopartner 2009). V průběhu roku 2009 se plně projevily dopady hospodářské krize, které de facto ovlivnily postavení cílových skupin OPLZZ a současně se národní ekonomická situace a její důsledky odrazily mezi potenciálními žadateli. Nicméně v důsledku toho nebo možná právě proto došlo v roce 2009 k velmi významnému posunu z hlediska implementace OPLZZ. Výsledkem bylo schválení a zahájení velmi významného množství projektů, které představují cca 26 % celkové alokace programu (viz Výroční zpráva OPLZZ za rok 2009). V rámci ROV 2009 vznikla řada podkladů pro výroční zprávu OPLZZ a také různá doporučení pro další implementaci programu. Teprve rok 2010 je však prvním rokem, kdy lze reálně začít provádět průběžnou evaluaci zejména věcného pokroku. Důvodem je skutečnost, že většina projektů začala naplňovat své indikátory právě v roce 2010, což je jeden z důležitých předpokladů pro hodnocení věcného pokroku a analýzu cílů projektu v kontextu se zlepšováním/zhoršováním situace cílových skupin na trhu práce. 2.2 Klíčové evaluační aspekty OPLZZ v roce 2010 Smyslem této evaluace bylo mj. reflektovat Veřejný plán řešení evaluačních doporučení z evaluací OPLZZ (VPŘED), který vznikl na základě evaluací realizovaných v roce 2009 a jejich doporučení a následně byl diskutován a vytvářen v rámci ŘO OPLZZ. ROV 2010 dále rozvíjel identifikované slabé stránky v evaluacích a doporučeních z VPŘED. V tomto smyslu poskytuje plán důležitý zdroj informací pro evaluátory, jak (ne)akcentovat jednotlivé prvky evaluačního zadání a jaká témata hodnotit do větší hloubky. Klíčovým účelem je poskytnout zadavateli konkrétní náměty a doporučení k pokračujícímu zkvalitňování implementace OPLZZ s cílem zvýšit přínos pro cílové skupiny v kontextu aktuálního socioekonomického vývoje. V případě, že nebylo možné některé dlouhodobější náměty zohlednit v současném programovém období, byla tato doporučení formulována pro přípravu nového programu v období Smyslem evaluace je poskytnout ŘO pragmatická doporučení, která budou zaměřena na potenciálně řešitelné oblasti. Kromě přímé návaznosti na Roční operační vyhodnocení OPLZZ 2009 byla řešena také relevantní témata ze souhrnné tabulky doporučení s názvem VPŘED. 2.3 Popis procesu hodnocení, účel a rozsah hodnocení Celá evaluační zpráva se zaměřuje zejména na posouzení pokroku, kterého bylo dosaženo při provádění OPLZZ během roku 2010, vytvoření analýzy a hodnocení (ne)dosažených výsledků, (ne)problémových oblastí a formulaci konkrétních doporučení na možná zlepšení a další faktory. Výstupy tohoto projektu by neměly sloužit pouze jako odborný podklad pro vytvoření výroční zprávy (dle čl. 68 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006), ale plní roli určité Mid-term evaluace OPLZZ, protože rok 2010 je v polovině programového období Proto je nezbytné hodnotit také strategické aspekty pokroku OPLZZ ve vztahu k cílům Společenství a dalším strategiím. V tomto smyslu je účelem hodnocení také zjištění přínosu OPLZZ k plnění cílů obecných strategických 7

8 dokumentů (Strategické obecné zásady společenství, NSRR), k cílům politiky soudržnosti a také analýza přínosu OPLZZ pro růst zaměstnanosti a horizontálních témat. V následujících bodech jsou obecně shrnuty dílčí účely projektu: zhodnotit dopad intervencí OPLZZ s ohledem na nové a ověřitelné informace ve výzkumných šetřeních prostřednictvím vzájemné triangulace metod; zapojit participační metody dialogu mezi stakeholdery, odborníky v oblasti rozvoje lidských zdrojů, trhu práce a zaměstnanosti; vytvořit doporučení pro zvýšení účinnosti a efektivity intervencí OPLZZ; pragmaticky formulovat závěry a doporučení z provedených analýz v souladu s hierarchií evaluační kauzality a koncipovat je dle témat, důležitosti, adresátů a časového rámce provedení; vytvořit dílčí odborný podklad pro probíhající diskuse o budoucí podobě politiky soudržnosti po roce 2013 v oblasti působnosti ESF; aktivně komunikovat se zadavatelem po celou dobu realizace této veřejné zakázky. Dílčí příspěvek tohoto evaluačního projektu spočívá v tom, že závěry a doporučení jsou vytvářeny tak, aby je bylo možné použít i v probíhajících diskusích o budoucí podobě politiky soudržnosti po r Dále by měly reflektovat dosavadní zkušenosti s podporami v rámci OPLZZ včetně vytvoření relevantních doporučení týkajících se implementace politiky soudržnosti v ČR ve vazbě na rozvoj lidských zdrojů, posilování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel. 3. Představení celkového metodického přístupu Při řešení této zakázky realizační tým využíval několika různých typů metod. Z nutnosti ověřování vstupujících informací z více zdrojů bylo použito více metod zpracování analýz, a to jak kvalitativních, tak kvantitativních. Tím bylo dosaženo objektivního zhodnocení jednotlivých evaluačních otázek. Závěrečná evaluační zpráva popisuje v této kapitole metodický způsob realizace tohoto hodnotícího projektu včetně zdrojů dat a informací tak, jak bylo schváleno zadavatelem ve Vstupní zprávě. Celkový metodický přístup vychází z nastavení evaluace a jejího rozdělení na 3 klíčové fáze: 1. Zhodnotit vývoj věcného pokroku v oblastech prioritních os 1 až 6 s ohledem na původně stanovené cíle a s důrazem na kvalitativní analýzu; globální evaluační otázky společné pro všechny prioritní osy (1 6), evaluační otázky ve vazbě na indikátory, průřezové evaluační otázky pro všechny osy k průběhu výzev projektů, specifické otázky k jednotlivým osám. 2. V návaznosti na průběžné výstupy ze zpracování Úkolu č. 1 vyhodnotit ještě komplexněji tři oblasti implementace programu, u kterých lze předpokládat největší potenciál pro rozvoj programu jako celku a dosažení jeho plánovaných cílů; 3. Vyhodnotit náměty možných témat pro zaměření evaluace v roce

9 3.1 Sběr dat ROV OPLZZ 2010 probíhal v souladu s uznanými postupy hodnocení, což má vliv na sběr i analýzu dat. Odpovědi na evaluační otázky byly zajištěny prostřednictvím použití široké škály primárních i sekundárních zdrojů dat kvalitativní i kvantitativní povahy. Primární zdroje dat byly následující: data z nově vytvořeného dotazníkového šetření k řešeným oblastem evaluačních otázek; informace z řízených rozhovorů s příjemci, odbornými experty v oblasti LZZ a řídícími pracovníky programu (zprostředkující subjekty, zástupci z akademické sféry); technické konzultace se zástupci ŘO OPLZZ. Sekundární zdroje dat sestávají z: data z monitorovacího systému; data ze stávajících šetření či předchozích hodnocení OPLZZ; data z výročních zpráv a programových dokumentů; národní statistické údaje z Českého statistického úřadu. 3.2 Základní metody hodnocení Celkově lze rozdělit jednotlivé techniky/aktivity do následujících oblastí: 1. Základní analýza (analýza programových podkladů, analýza základních dat); 2. Výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření; 3. Řízené rozhovory; 4. Panely expertů / Fokusní skupiny 5. Případové studie 6. Delphi panel (evaluační úkol 2) ad 1) Základní analýza se skládá ze dvou částí: A) Analýza programových podkladů (desk research) V této části byly sesbírány a shrnuty základní materiály, podklady a fakta k realizaci programu jako celku, a dále také k jednotlivým prioritním osám OPLZZ. Prostřednictvím analýzy základních dat byly shromážděny dokumenty mapující zkušenosti s implementací OPLZZ v předcházejícím období. Byly vyhodnocovány zejména studie a zprávy z již realizovaných projektů, výroční zprávy za rok 2009, pravidelné zprávy pro monitorovací výbor a další relevantní evaluační studie. Analýza základních dat poskytla zdroj informací pro provedení dotazníkového šetření a řízených rozhovorů s klíčovými aktéry zapojenými do OPLZZ. B) Analýza základních dat Mezi základní data jsme zahrnuli statistická data týkající se především realizovaných prioritních os. Jedná se o všechna sekundární data popsaná výše, která byla využita ke kvantitativní analýze dopadů OPLZZ. V rámci hodnocení byl kladen důraz na zjištění dosavadních účinků programu, které vyvolal, a míry naplnění stanovených cílů. Při zpracování dat řešitelský tým využíval také statistické metody hodnocení pro zvýšení kvality analýz a hodnocení (např. korelační a regresní analýzy tvrdých dat). 9

10 ad 2) Výzkum prostřednictvím dotazníkového šetření Při této metodě byly definovány otázky, na které odpovídali realizátoři projektů v OPLZZ a účastníci vzdělávacích kurzů (beneficienti cílové skupiny). Toto dotazníkové šetření bylo provedeno elektronicky prostřednictvím speciálního webového rozhraní. V případě šetření u zástupců KP i neúspěšných žadatelů lze konstatovat, že byl zajištěn dostatečný a relevantní vzorek odpovědí (respondentů). Celkem odpovědělo 960 respondentů, z toho bylo 576 respondentů v kategorii konečných příjemců, 161 respondentů byli žadatelé, o jejichž žádosti nebylo dosud rozhodnuto a 223 respondentů byli neúspěšní žadatelé. ad 3) Řízené rozhovory se zástupci KP, ZS a technické konzultace se zástupci ŘO Řízené rozhovory realizoval tým evaluátorů zejména formou osobních schůzek. Forma a obsahové vymezení technických konzultací byly průběžně přehledně uvedeny ve Flash reportech. Respondenty této metody byli zejména vybraní realizátoři projektů, pracovníci implementačních struktur a další oslovení experti (expertní rozhovory). ad 4) Panely expertů / Fokusní skupiny Panely expertů (1x průřezový a 1x k problematice PO5) a fokusní skupina (k problematice PO2) zahrnovaly zástupce ŘO a implementační struktury OPLZZ, členy řešitelského týmu, nezávislé odborníky z oblasti akademické sféry, evaluační praxe a zainteresovaných zájmových skupin (profesní asociace), realizátory projektů a vybrané zástupce příjemců pomoci. Tato metoda zároveň umožnila hlouběji zjistit souvislosti problému. ad 5) Případové studie Případové studie představují vhodný nástroj prezentace vybraných problematických okruhů či úspěšných postupů řešení v konkrétních případech. Proto řešitelský tým zahrnul do metodiky některých evaluačních otázek také vytvoření případových studií, které jsou uvedeny v příloze této závěrečné zprávy. ad 6) Delphi panel týká se výhradně evaluačního úkolu 2 Při této metodě byly vydefinovány základní otázky, zjištění a výroky, které byly položeny vybranému (významnému) okruhu expertů. Tento Delphi panel byl upraven na dvě základní kola šetření. V prvním kole Delphi panelu byli osloveni zástupci ŘO a ZS OPLZZ ohledně otázek ve vymezených problematických a potenciálních oblastí dalšího rozvoje OPLZZ. V prvním kole tito odborníci odpovídali na dílčí okruhy otázek spojených s významem dopadů vymezených problematických a potenciálních oblastí rozvoje OPLZZ. Po tomto kole šetření následovalo dílčí vyhodnocení a stanovení množiny možných výroků, doporučení a závěrů, které byly dále testovány a ověřovány v širším okruhu expertů působících rovněž vně implementačního systému OPLZZ. Tímto způsobem bylo možné získat širší expertní náhled na problematiku dopadů intervencí OPLZZ na vybrané problematické a potenciální oblasti tohoto programu. Tato metoda se týkala zejména evaluačního úkolu č. 2. Níže je uvedeno schéma celkového postupu prací z metodického pohledu. Schéma vystihuje posloupnost a chronologii použitých metod. Cílem schématu je vizualizovat interdisciplinární přístup k řešení celého projektu a vytvoření relevantních doporučení. Smyslem bylo získání zpětné vazby od všech klíčových subjektů podílejících se v nějaké roli na OPLZZ (žadatelé, příjemci dotace, ŘO, ZS, odborní experti z praxe, experti z akademické sféry apod.). 10

11 Obr. č. 1: Schéma metodického postupu ROV 2010 FÁZE SBĚRU DAT ANALYTICKO SYNTETICKÁ FÁZE DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ (příjemci a žadatelé) ŘÍZENÉ ROZHOVORY (koneční příjemci) ANALÝZA DAT MONIT7+ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ (ŘO a ZS) PANEL EXPERTŮ (průřezový - experti) DELPHI PANEL (experti, stakeholders) DOPORUČENÍ PRO ROV 2010 EXPERTI a STAKEHOLDEŘI - Členové řešitelského týmu - ŘO a ZS OPLZZ - Vybraní KP - Zástupci akademické sféry (VŠE, UK, VUPSV) - Soc. partneři ČMKOS, Hosp. komora aj. - Zástupci evaluační praxe Regiopartner, Navreme Boheme PANEL EXPERTŮ (PO5 - experti) FOKUSNÍ SKUPINA (s KP PO2) 11

12 3.3 Přehled a specifikace vybraných metod (počty) V níže uvedené tabulce je upřesněno využití metod popsaných v předchozí kapitole včetně uvedení počtu příslušných aktivit. Tabulka 1 Metoda Realizovaný počet Specifikace Individuální (příp. skupinové) rozhovory a) s pracovníky ZS OPLZZ 4 Individuální rozhovory b) s příjemci podpory OPLZZ (leden 2011) Fokusní skupina k PO2 (leden 2011) Tematické panely expertů (únor 2011) Dotazníkový průzkum v listopadu 2010 (hromadné dotazování***) tematické panely** 1 akce s oslovením všech subjektů s úspěšně přijatou žádostí (tj. 1664) a zároveň i položení několika dotazů všem neúspěšným žadatelům Na úrovni ZS OPLZZ (Ministerstvo vnitra) proběhly dva řízené rozhovory k tématům PO4 a 1 řízený rozhovor k PO6. Dále byl proveden 1 řízený rozhovor na MPSV k PO6. Vybrané kraje ČR*, tj. Jihomoravský, Středočeský, Ústecký, Jihočeský, Olomoucký, Hl. m. Praha Lokalita: Praha Původně naplánované FS k eval. ot. 1.7 a PO4 nebyly realizovány. Potřebné údaje a informace byly získány alternativním způsobem (viz metodická část příslušných evaluačních otázek) Lokalita: Praha 1) Panel eval. ot. 1.1, 1.7 2) Panel eval. ot úspěšní žadatelé (koneční příjemci) beneficienti (tj. cílové skupiny u PO 2 a PO 4) neúspěšní žadatelé Případové studie 14 Evaluační otázky 1.9 (3); 1.19 (2); 1.14 (3); 1.16 (3); 1.23 (3) Odborníci na oblast realizace OPLZZ, tj. ŘO, ZS Delphi panel Celkem bylo aktivně (8), odborníci z akademické sféry a evaluace zapojeno 26 odborníků (6), zástupci profesních asociací (5), zástupci KP (7) * Pozn.: Výběr krajů byl proveden tak, aby vybrané kraje splňovaly hlavní odlišnosti a charakteristiky typické pro socioekonomickou úroveň v různých částech ČR, tj.: Jihomoravský kraj - venkovský region s dominantním regionálním centrem/metropolí ovlivňujícím socioekonomický rozvoj celého regionu, Středočeský kraj - venkovský region s větším počtem malých až středně velkých měst, jako centry socioekonomického rozvoje, Ústecký kraj strukturálně postižený kraj s výraznou urbánní strukturou, Jihočeský kraj socioekonomicky stabilizovaný kraj s nejnižší hustotou zalidnění, Olomoucký kraj průměrně se rozvíjející kraj s polycentrickou sídelní strukturou tvořící páteř socioekonomického rozvoje regionu, Hl. m. Praha specifické postavení regionu v národní ekonomice i sídelní struktuře. ** Pozn.: Panel č. 1 (tj. evaluační otázky 1.1 a 1.7) měl průřezový charakter napříč spektrem prioritních os OPLZZ, tudíž zde byli vybráni experti zastupující konečné příjemce z různých prioritních os, odborníci z implementace OPLZZ, zástupci akademické sféry zabývající se min let tématikou rozvoje lidských zdrojů a trhem práce. Průřezového panelu se účastnilo celkem 19 expertů. Panel č. 2 byl zaměřen tematicky na prioritní osu 5, která má hlavní cíl přenos dobré praxe ze zahraničí a výměna zkušeností. Účastnilo se jej celkem 5 expertů. *** Pozn.: Ke dni bylo celkem podáno 7317 projektů v OPLZZ, přijato bylo 1664 žádostí (tj. stavy: Projekt v realizaci; Projekt doporučen / schválen; Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou; Realizace projektu ukončena), jejichž kontaktní osoby byly osloveny v rámci dotazníkového šetření. 12

13 4. Vyhodnocení úkolu 1: Zhodnoťte vývoj věcného pokroku v oblastech prioritních os 1. až 6 s ohledem na původně stanovené cíle a důrazem na kvalitativní analýzu 4.1 Globální evaluační otázky společné pro všechny prioritní osy (1-6) Evaluační otázka 1.1 dosažený pokrok v implementaci programu Znění evaluační otázky: Jakého bylo dosaženo pokroku v implementaci programu ve vztahu k plánovaným výstupům a výsledkům 1) ZJIŠTĚNÍ Kontext vývoje OPLZZ v rámci vyhlašovaných výzev v roce 2010 V roce 2010 přešel program ze startovní fáze do plné realizace, což se projevilo především zahájením řešení všech schválených projektů, kde zejména u krátkodobějších grantových projektů zaměřených na konkrétní problémy regionů, byla již realizována řada plánovaných aktivit. V průběhu roku 2010 došlo k vyhlášení 16 nových výzev pro podávání žádostí z toho 6 pro individuální projekty a 10 pro grantové projekty. V převážné většině případů se jednalo o výzvy časově omezené do roku Pouze v jednom případě výzvy pro grantové projekty přesáhla její platnost rok 2010 (výzva č. 36). Tato výzva se týká projektů v rámci PO1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků. U individuálních projektů se rovněž jednalo o výzvy krátkodobé s tím, že výzva č. 61 (oblast podpory 3.3.) bude ukončena a výzva 70 (oblast podpory 2.1.) vyhlášená koncem roku 2010 bude ukončena koncem roku Z hodnocení charakteru výzev podle jednotlivých prioritních os vyplývá, že v roce 2010 bylo nejvíce výzev soustředěno do PO 4 Veřejná správa a veřejné služby (celkem 6 výzev, z toho 4 IP a 2 GP) a PO 3 Sociální integrace a rovné příležitosti (celkem 6 výzev, z toho 1 IP a 5 GP). PO 1 Adaptabilita byly určeny 2 výzvy, obě pro GP. V rámci PO 2 Aktivní politiky trhu práce byla vyhlášena 1 výzva pro GP a v závěru roku 1 výzva pro regionální individuální projekt. Zhodnocení finančního pokroku OPLZZ v roce 2010 úroveň celého programu Pro hodnocení finančního pokroku programu byly porovnány hodnoty alokace finančních prostředků OPLZZ stanovených Prováděcím dokumentem (verze: říjen 2010) a skutečně dosažených finančních ukazatelů: plánované výdaje pro projekty s vydaným právním aktem, proplacené finanční prostředky příjemcům a certifikované výdaje předložené EU. Tyto údaje byly hodnoceny kumulovaně v rámci dosavadního trvání programu a ve srovnání s rokem Níže uvádíme souhrnnou tabulku dosavadního vývoje ve finančním pokroku OPLZZ dle jednotlivých prioritních os (detailnější členění vývoje až na úroveň oblastí podpory je uvedeno v příloze č. 9). 13

14 Tabulka 2: Finanční pokrok OPLZZ k (kumulativně v EUR) Prioritní osy Alokace Prostředky kryté Rozhodnutím/ Smlouvou (dodatkem) Proplacené prostředky příjemcům Certifikované prostředky* EUR EUR % EUR % EUR % a b b/a c c/a e e/a , , , , , , , , , , , , , , , , , ,38 OP CELKEM , , ,33 Zdroj: Pro sloupec a: Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, revidovaná verze z 30. října 2010, Veřejné prostředky celkem MSC 252A, přístup 5. ledna 2011, kumulativně, veřejné prostředky celkem, v EUR kurzem 25,24 Kč/EUR, zaokrouhleno na celá čísla *Celková částka způsobilých výdajů zaplacených příjemci dle Výkazu výdajů v EUR (tj. certifikované prostředky předložené EK očištěné o vratky, včetně soukromého financování), oblasti podpory dle sestavy MSC188 Většina schválených projektových žádostí má již vydaný právní akt. Finanční pokrok je z hlediska kontrahovaných finančních prostředků v souladu s časovým průběhem programu, který v roce 2010 dosáhl své faktické poloviny (první výzva byla vyhlášena ). Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou dosáhly celkové částky EUR, což představuje 56,23 % z celkové alokace na období Dle údajů MONIT7+ k bylo podpořeno projektů. O převisu počtu předložených a schválených prostředků svědčí fakt, že registrováno bylo celkem v celkové částce EUR. K nejvyššímu relativnímu nárůstu objemu finančních prostředků plánovaných pro projekty s vydaným právním aktem došlo u PO 1 (2009: 8,1 %, 2010: 58,29 %) a PO 4: (2009: 5,2 %, 2010: 52,70 %). U ostatních prioritních os došlo již k menšímu relativnímu nárůstu, protože byl tento ukazatel již v roce 2009 u těchto prioritních os poměrně vysoký. Tempo proplácení bylo nejvyšší u PO 3, (2009: 10,3 %, 2010: 26,81 %), PO 2 (2009: 4,3 %, 2010: 17,69 %) a PO 1 (2009: 1,8 %, 2010: 13,61 %). Největší rozdíly se logicky projevily v certifikaci výdajů předložených EK (ve vazbě na věcném pokroku projektů a u některých ukončení jejich realizace - zejména grantových). Pravidlo N+3/N+2 V rámci finančního pokroku se sleduje tzv. pravidlo N+3/N+2, které představuje nástroj Evropské komise pro zajištění určité plynulosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Toto pravidlo je aplikováno na všechny typy programů stejným způsobem, ačkoliv existují jednoznačná specifika a rozdíly mezi implementací tzv. tvrdých (ERDF) a měkkých (ESF) projektů. Jako specifikum OPLZZ je např. implementace globálních grantů, u kterých je čerpání finančních prostředků pomalejší z důvodu delšího procesu výběru projektů, náročnějších administrativních procedur či vyšší chybovosti monitorovacích zpráv a žádostí o platby. 1 Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou dosáhly v roce 2009 pouze úrovně 26,3 % z celkové alokace OPLZZ. 2 Podpořené projekty znamenají následující stavy projektu P4 - projekty s vydaným Rozhodnutím nebo podepsanou smlouvou, P45 - Projekt v realizaci, P5 - Realizace projektu ukončena 14

15 V tomto smyslu věnuje ŘO OPLZZ problematice průběžného monitoringu finančního pokroku pozornost zvlášť s ohledem na specifika věcného zaměření jednotlivých prioritních os. V rámci tohoto přístupu jsou vytvářeny přehledy o situaci a trendech ve finančním vývoji, které umožňují včas přijímat opatření ke vzniklým problémům. Průběh finančního pokroku OPLZZ za rok 2010 prokázal, že dosavadní čerpání OPLZZ není ohroženo z hlediska rizika automatického zrušení závazku. Z provedených analýz týkajících se plnění podmínek pravidla N+3/N+2 vyplynulo, že v rámci celého OP jsou uspokojivě plněny zejména dva sledované ukazatele, tj. registrované žádosti a prostředky kryté právním aktem. Dosud proběhly v OPLZZ čtyři certifikace výdajů (tři řádné a jedna mimořádná), certifikované výdaje přesáhly 10% alokace a podařilo se s výrazným časovým předstihem splnit pravidlo N+3 pro rok 2011 a překročit plánovaný objem finančních prostředků vyžádaných k refundaci z EK. Pokud bychom reflektovali metodiku MMR k pravidlu N+3/N+2, která je konstruována průřezově pro všechny operační programy bez ohledu na jejich dílčí specifika, tak v tomto smyslu vykazují ukazatele proplacené a certifikované prostředky OPLZZ uspokojující vývoj. V ukazateli proplacené prostředky bylo zatím proplaceno celkem EUR, což je 16,33 % celkové alokace. Potřebné min. hranice 10 % výše certifikovaných prostředků dle metodiky MMR bylo dosaženo k , tj. úrovně EUR certifikovaných výdajů předložených EK, tedy 10,33 % z celkové alokace. V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že v roce 2010 se jednalo o výrazný nárůst z 0,05 % na počátku roku Ačkoliv došlo během roku 2010 ke značnému zvýšení tempa navyšování ukazatelů v rámci pravidla N+3/N+2, tak přesto bude nutné dále tento vývoj velmi pečlivě sledovat a případně provést realokace v rámci prioritních os (zejména PO1, PO2 a PO3), aby se podpořil finanční pokrok programu. Velmi nízký stav proplácení prostředků a certifikace výdajů je rovněž u PO4. Tabulka 3: Souhrnná tabulka hodnocení plnění pravidla n+3/n+2 komparace doporučeného vývoje dle metodiky MMR s reálným stavem OPLZZ k (v tis. EUR) Podané Proplacené Alokace Schválené Certifikované Rok projektové prostředky (OPLZZ) projekty prostředky žádosti příjemcům Doporučený vývoj n+3/n (A) CELKEM (B) Reálný vývoj Míra naplnění doporučeného 240,0 143,7 73,5 54,9 vývoje (B/A) v % Zdroj: vlastní zpracování dle údajů MONIT7+ (k datu ); sloupec Alokace OPLZZ programový dokument OPLZZ, str

16 Tabulka 4: Míra naplnění doporučeného vývoje pravidla n+3/n+2 dle reálného stavu OPLZZ na úrovni jednotlivých prioritních os a oblastí podpor k (v %) Program/PO/OP Podané Proplacené Schválené Certifikované projektové prostředky projekty prostředky žádosti příjemcům OPLZZ celkem PO PO PO PO PO PO Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k Zhodnocení věcného pokroku OPLZZ v roce 2010 úroveň celého programu V rámci hodnocení věcného pokroku bylo analyzováno plnění monitorovacích indikátorů na základě údajů získaných z MONIT7+ (sestava k ). Hodnoty jednotlivých indikátorů vykázaných v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory konečnými příjemci projektů byly porovnány s cílovými hodnotami uvedenými v poslední verzi Prováděcího dokumentu OPLZZ (říjen 2010). Na úrovni indikátorů výstupů a výsledků je v rámci OPLZZ situace uspokojující. Potenciální riziko ve věcném pokroku se vyskytuje v prioritní ose 2, která výrazně zaostává v plnění značné části vytčených cílů. Doporučení k řešení této situace je uvedeno v následující části. V rámci oblasti podpory 3.3, Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce, existuje riziko nesplnění stanoveného cíle v počtu nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny (muži/ženy). Ve skupině dopadových indikátorů není dostatečně plněn indikátor zaměstnanosti žen, což by mohlo mít nepříznivý vliv na plnění globálních cílů programu. Tento stav je zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech, která byla charakteristická negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. Problematické může být rovněž splnění cíle počtu podpořených projektů v rámci PO 2, 3 a 5, nicméně se z hlediska věcného pokroku nejedná o závažnou záležitost, neboť počet podpořených projektů nemusí být nutně v korelaci s dosahováním cílů jednotlivých prioritních os. V rámci evaluace ročního operačního vyhodnocení programu 2010 vyplynulo (viz např. evaluační otázka 1.7), že většina výzev je dobře zacílena z hlediska jejich aktivit, cílových skupin i okruhu žadatelů. Současně mají výzvy dostatečný potenciál pro naplnění stanovených cílů jednotlivých prioritních os kvantifikovaných do core ukazatelů. Provedená šetření potvrdila problémy v oblasti indikátorové soustavy z hlediska vypovídací schopnosti cílových hodnot některých monitorovacích indikátorů stanovených na programové úrovni, které jsou vyhodnoceny v následující části této kapitoly podle jednotlivých prioritních os OPLZZ (např. indikátor počet nově vytvořených/inovovaných produktů) 16

17 Slovně definované cíle jednotlivých prioritních os nebylo možné objektivně posoudit, neboť se i přes snahu evaluačního týmu nepodařilo získat dostatečný počet hodnocení ze strany cílových skupin. Jediná prioritní osa, kde průzkum lze považovat za alespoň částečně reprezentativní je prioritní osa 4. V tomto směru je nutné zajistit lepší součinnost realizátorů projektů při zprostředkování kontaktu na cílovou skupinu, která je významným zdrojem informací pro hodnocení věcného pokroku OP LZZ. Hlavní přínosy a problematické aspekty realizace jednotlivých prioritních os OPLZZ jsou reflektovány v následující části. Analýza finančního a věcného pokroku podle jednotlivých prioritních os OPLZZ v roce 2010 PO 1 - Adaptabilita Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 1 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO1 (oblast podpory 1.1, 1.2) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou: 58,29 (OP1.1: 65,3 OP1.2: 17,60) Proplacené prostředky příjemcům: 13,61 (OP1.1: 15,9 OP1.2: 0,45) Certifikované výdaje předložené EU: 5,46 (OP1.1: 6,37 OP1.2: 0,23) Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO odpovídá plně postupu programu a je velmi uspokojivé. Nižší hodnoty proplácení a certifikace jsou způsobeny skutečností, že projekty se dostávaly do plné realizace postupně v roce Průměrné údaje za celou PO snižuje stav v oblasti podpory 1.2, způsobený problémy ve věcném plnění (viz dále) způsobující kritický stav úrovně proplacených i certifikovaných výdajů. Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 1 se realizuje ve dvou oblastech podpory, přičemž oblast podpory 1.1. je z hlediska věcného pokroku naplňována bez významnějších problémů a indikátory výstupů jsou plněny nadprůměrně. Vývoj při naplňování indikátorů výsledků naznačuje zatím jen pozvolný nárůst. Jde zejména o indikátor výsledku Počet úspěšných absolventů kurzů celkem, který je naplňován pouze na úrovni 20,6 %. Tuto úroveň zhruba potvrzuje i celková výše proplacených prostředků na úrovni 15,9 %. V dalším období se však tempo naplňování tohoto indikátoru výsledku výrazně zvýší s ohledem na souhrnnou cílovou hodnotu přijatou pro realizaci projektů. ŘO by v rámci monitoringu měl sledovat průběžné naplňování tohoto indikátoru. Oblast podpory 1.2 zaměřená na restrukturalizované podniky je jednou ze dvou oblastí podpory OPLZZ (společně s oblastí podpory 2.2), které zcela zaostávají v plnění stanovených cílů. Po věcné stránce je tato oblast podpory s ohledem na stanovené podmínky OPLZZ týkající se zejména délky administrace zcela nevhodně řešená. Velmi problematická je doba od podání žádosti až po její schválení. Problematika vzdělávání zaměstnanců restrukturalizovaných podniků je vhodná pro systémové projekty. Restrukturalizovaný podnik, z nejrůznějších objektivních i subjektivních důvodů, by neměl být nositelem žádosti, resp. projektu. Nositelem projektů zaměřených na řešení problémů restrukturalizace by měl být subjekt úzce spolupracující se zaměstnavateli restrukturalizovaných podniků, popř. odvětví, sociálními partnery, vzdělávacími institucemi a v neposlední řadě i státem. V této oblasti podpory bude třeba zrychlit administrativní proces rozhodování o schválení podpory, příp. částečně realokovat finanční 17

18 prostředky v rámci osy a tímto i následně upravit cílové stavy monitorovacích indikátorů schválených v programovém dokumentu. K významnému věcnému pokroku přitom zásadně přispěly protikrizově orientované výzvy. Nejpřínosnější k naplňování stanovených indikátorů byla výzva č. 34 Vzdělávejte se zaměřená na předkládání individuálních projektů na vzdělávání zaměstnanců podniků a grantová výzva č. 35 Školení je šance zaměřená rovněž na zaměstnance a zaměstnavatele. Tyto dvě výzvy byly prakticky schopny naplnit stanovené hodnoty indikátorů samostatně. I přes promítnutí všech cílů prioritní osy 1 při koncipování výzev však existují určitá omezení pro naplnění stanovených cílů v celé jejich šíři. Jde zejména o problematiku trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích, neboť nejsou většinou nastaveny mechanismy, které by vytvořily podmínky pro jejich udržení i po ukončení realizace podpořených projektů. Potenciálem pro další zlepšení tudíž spočívá zejména v posílení požadavku na vytváření podnikových vzdělávacích systémů. Dvě výzvy vyhlášené v rámci oblasti podpory 1.2 přispěly k naplňování cílů pouze zanedbatelně z důvodů uvedených výše. Specifika problematiky PO1 jsou dále řešena v této závěrečné zprávě v evaluačních otázkách zaměřených na specifika potenciálu výzev a projektů této prioritní osy. Relevance a význam podporovaných aktivit v rámci oblasti podpory 1.2. jsou rovněž řešeny v evaluačním úkolu 2. I přes uvedené nedostatky v rámci oblasti podpory 1.2 lze celkově dosažený pokrok v prioritní ose 1 považovat za velmi dobrý. Díky podpoře z OPLZZ se od začátku fungování programu do podařilo prostřednictvím realizovaných projektů vzdělat či jiným způsobem podpořit osob, což je o 44 % více, než bylo předpokládáno za celé programovací období. PO 2 Aktivní politika trhu práce Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 2 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO2 (OP 2.1, 2.2) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou: 49,63 (OP2.1: 55,86 OP2.2: 14,75) Proplacené prostředky příjemcům: 17,69 (OP2.1: 20,8 OP2.2: 0,3) Certifikované výdaje předložené EU: 16,44 (OP2.1: 19,34 OP2.2: 0,19) Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO odpovídá postupu programu. V rámci dosud vyhlášených 6 výzev (4 pro IP a 2 pro GP v rámci GG 2.1) bylo kontrahováno zhruba 50 % finanční alokace. Nižší hodnoty proplácení a certifikace jsou způsobeny skutečností, že projekty se dostávaly do plné realizace postupně v roce V rámci PO existuje velmi silný rozdíl mezi oběma oblastmi podpory, kde snižuje celkový výsledek za celou PO stav v oblasti podpory 2.2, způsobený problémy ve věcném plnění. Značnou část finančních prostředků bude nutné realokovat v rámci této prioritní osy do oblasti podpory 2.1., což je v kompetenci ŘO. Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 2 řeší velmi aktuální problémy aktivní politiky zaměstnanosti a je implementována dvěma oblastmi podpor. Oblast podpory 2.1. je z hlediska věcného pokroku naplňována bez významnějších problémů, kdy např. indikátor Počet vytvořených pracovních míst je z pohledu jeho cílové hodnoty již téměř naplněn. Zatím nízký počet podpořených projektů ve vztahu 18

19 původně stanoveným cílům způsobuje u této oblasti podpory dílčí problémy s naplněním indikátoru Počtu podpořených osob a Počet úspěšných absolventů kurzů. Tento stav je způsoben mj. nízkým objemem finančních prostředků alokovaných pro jednotlivé výzvy grantových projektů. V případě OP 2.1. existuje tedy zjevný nesoulad mezi věcným a finančním plněním k termínu Možným řešením této situace je zintenzivnění vyhlašování výzev, zejména pro grantové projekty. Naopak oblast podpory 2.2. se celkově jeví jako problematičtější ve věcném naplňování cílových hodnot monitorovacích indikátorů. Pro tuto oblast podpory byla dosud vypsána pouze jedna výzva, která k naplňování cílů přispěla jen minimálně. Hlavní důvody tohoto stavu vyplývají z nízkého počtu doposud podpořených projektů způsobeným nedostatečnou administrativní kapacitou. V souvislosti s tímto problémem bude nutné posílit struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí a širší zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti včetně dalších klíčových partnerů na regionální úrovni. Díky podpoře z OPLZZ se podařilo podpořit celkem osob z cílové skupiny (cílová hodnota indikátoru je 500 tis. podpořených osob) a nově vytvořit přes pracovních míst pro tyto osoby (cílová hodnota je 30 tis. pracovních míst).největší přínos k naplnění cílů oblasti podpory 2.1 měly výzvy č. 3 individuálního projektu pro Odbor implementace programů ESF a č. 13 pro úřady práce. Obě tyto výzvy byly vypsány na oblast podpory 2.1. Naopak minimální příspěvky k naplňování kvantifikovaných cílů lze sledovat u výzev č. 11 a 44. Pro oblast podpory 2.2 byla dosud vypsána pouze jedna výzva, která k naplňování cílů přispěla jen minimálně. Dílčí aspekty této problematiky jsou řešeny v evaluačních otázkách věnovaných PO2 a rovněž v rámci evaluačního úkolu 2. PO 3 Sociální integrace a rovné příležitosti Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 3 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO3 (OP 3.1, 3.2, 3.3, 3.4) Prostředky kryté Rozhodnutím: 60,07 (OP3.1: 77,35; OP3.2: 38,92; OP3.3:23,46; OP3.4: 39,12) Proplacené prostředky příjemcům: 26,81 (OP3.1: 37,0; OP3.2: 14,64; OP3.3: 7,78; OP3.4: 17,83) Certifikované výdaje předložené EU: 13,06 (OP3.1: 18,61; OP3.2: 6,65; OP3.3: 0; OP3.4: 7,56) V rámci realizovaných projektů v PO3 je kontrahováno 60 % finančních prostředků alokace PO3. Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO je nejvyšší z celého programu. Je to způsobeno vysokou úrovní kontrahovaných prostředků v rámci oblasti podpory 3.1 a dále i uspokojivým postupem v ostatních oblastech podpory. Nižší hodnoty proplácení a certifikace jsou způsobeny skutečností, že projekty se dostávaly do plné realizace postupně v roce Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 3 patří mezi nejúspěšnější z hlediska počtu registrovaných projektových žádostí (celkem 3 296). Přestože o výzvy PO3 je značný zájem a celkem bez problémů se daří naplňovat většinu indikátorů. Z hlediska věcného pokroku patří mezi nejproblematičtější oblast podpory 3.3. Do byl počet podpořených projektů u této oblasti podpory naplněn na úrovni 22,6 % cílové hodnoty. Věcné indikátory výstupu této oblasti podpory proto vykazují velmi nízké tempo naplnění. ŘO by měl věnovat v roce 2011 oblasti podpory 3.3 zvýšenou pozornost a v případě nízkého tempa 19

20 věcného naplnění příslušných indikátorů zvážit realokaci do ostatních oblastí podpory v rámci PO3. Zatím slabé naplnění lze identifikovat v případě indikátoru počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny. Tento stav je zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech, které byly charakteristické negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. Ostatní oblasti podpory vykazují uspokojivý věcný pokrok ve sledovaných indikátorech výstupu a výsledku. Z hlediska kvalitativního pokroku v rámci realizovaných výzev byl dosud nejlépe naplňován cíl počtu podpořených osob a úspěšných absolventů kurzů, a to téměř dvojnásobně. Za cílovou hodnotou však výrazně zaostává cíl tvorby nových pracovních míst pro znevýhodněné skupiny, ke kterému přispěly pouze dvě výzvy (č. 31 a 56, tj. výzvy vyhlášené v rámci oblasti podpory 3.3.). Závazek v rámci realizovaných projektů je sice stanoven na úrovni 16 % cílové hodnoty uvedeném v programu, nicméně dosažená hodnota byla v roce 2010 cca jen na 0,23 %. V obou výzvách byl přitom zaznamenán výrazný převis poptávky nad alokací výzev. Celkově lze za přínosné k naplňování cílů PO3 považovat zejména výzvy č. 5 (individuální projekt v rámci 3.1), 19 (grantová výzva v rámci 3.2) 10 (individuální výzva v rámci 3.4) a 26 (grantová výzva v 3.4). Oblasti podpory 3.1, 3.2, 3.3 a 3.4 jsou vzájemně provázány cíle, podporované činnosti a cílové skupiny se vzájemně doplňují. Při kvalitativním srovnání úspěšnosti IP a GG se z věcného hlediska (realizace sociálních služeb) zdají být úspěšnější formou podpory spíše individuální projekty, jejichž výhody převažují nad globálními granty. Ve formálním plnění (hodnoty monitorovacích indikátorů výsledků a výstupů) jsou v tuto chvíli individuální projekty taktéž úspěšnější, zde je však třeba vzít v úvahu ranou fázi realizace většiny projektů a s ní související nízké dosažené hodnoty těchto monitorovacích indikátorů. Totéž se týká i čerpání IP a GG. Celkově lze konstatovat, že cíle prioritní osy 3 jsou naplňovány bez větších problémů a díky OPLZZ bylo již podpořeno osob z cílové skupiny (cílová hodnota indikátoru je 140 tis. podpořených osob). PO 4 Veřejná správa a veřejné služby Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 4 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO4 (OP 4.1) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou: 52,70 Proplacené prostředky příjemcům: 1,57 Certifikované výdaje předložené EU: 0,89 V rámci realizovaných projektů v PO4 bylo kontrahováno cca 53 % prostředků určených na tuto prioritní osu. Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO4 odpovídá postupu programu. Velmi neuspokojivý stav však je v proplácení a certifikaci, jehož hodnoty jsou nejnižší ze všech PO. Uvedený stav je způsoben vysokým počtem projektů v realizaci, u kterých ještě nebyly v roce 2010 podány a schváleny žádosti o platbu. 20

21 Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 4 se zaměřuje na posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a má pouze jednu oblast podpory. Oblast podpory 4.1. má v polovině programového období zazávazkováno cca 114,7% cílové hodnoty počtu projektů, tudíž jsou nastaveny dobré podmínky pro potenciální bezproblémové věcné naplnění. Věcné naplnění indikátorů výstupů a výsledků sice vykazuje k velmi nízké hodnoty, nicméně plánovaná hodnota u přijatých projektů je v příslušných indikátorech nad úrovní cílové hodnoty stanovené v programovém dokumentu. Z hlediska věcného pokroku se tudíž stanovené monitorovací indikátory naplní bez větších problémů. Z hlediska zaměření výzev a projektů se jedná se o nejvíce heterogenní prioritní osu, protože tyto výzvy a projekty mají často nepřímou vazbu na rozvoj lidských zdrojů. Specifická skupina oprávněných žadatelů, kterými jsou subjekty veřejné správy, determinuje naplňování cílů této prioritní osy zejména prostřednictvím individuálních projektů, u kterých by měl být kladen zvýšený důraz na jejich systémový a inovativní přínos. Pravděpodobně nejvyšší reálný přínos ke zvyšování kvality veřejné správy lze spatřovat u výzvy č. 40, která byla zaměřena na rozvoj egon center. V provedené evaluaci byl identifikován největší přínos v přiblížení služby občanům a jejich rychlejšímu poskytování. Dílčí kvalitativní problém lze spatřovat v nastavení vzdělávání pro úředníky, kdy v dalším období by bylo vhodné podpořit možnosti specifického vzdělávání pro zástupce této cílové skupiny s možností volného výběru kurzů. Velká část projektů je zaměřena rovněž na zvyšování kvality veřejné správy, nicméně v tomto případě nelze jednoznačně posoudit skutečný přínos ke kvalitě, neboť dokončených projektů je v době zpracování evaluační zprávy velmi málo. Výsledky šetření mezi cílovou skupinou z prioritní osy 4 ukázaly, že realizované projekty spíše nepřispívají k naplňování cíle prioritní osy, kterým je posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy, přesto jsou určité přínosy k naplňování cíle evidentní. Díky podpoře z OPLZZ bylo k podpořeno celkem osob z cílové skupiny, v současnosti realizované projekty však plánují podpořit téměř osob. PO 5 Mezinárodní spolupráce Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 5 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO5 (OP 5.1) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou: 31,64 Proplacené prostředky příjemcům: 12,43 Certifikované výdaje předložené EU: 3,43 Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO5 je nejnižší z celého programu. Je to způsobeno především nízkou alokací finančních prostředků určených pro dvě zatím realizované výzvy, v rámci kterých bylo nakontrahováno pouze cca 32 % prostředků alokovaných na tuto osu. V rámci těchto výzev se realizuje celkem 64 projektů z 248 zaregistrovaných k Tomu následně odpovídá i postup proplácení a certifikace. 21

22 Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 5 dosahuje k sice nízké úrovně finančního čerpání, nicméně věcné plnění je prostřednictvím indikátorů výstupů a výsledků naplňováno velmi uspokojivě z pohledu jejich souhrnné cílové hodnoty naplánované ve schválených projektech. V tomto smyslu je věcný pokrok nastaven ve stávajících projektech tak, že nebude problém naplnit cílové hodnoty stanovené v programovém dokumentu. PO5 má dvě specifické charakteristiky posilující kvalitativní dopady podpořených projektů. Jedná se o problematiku dopadu na národní úrovni a využití principu partnerství. Podpořené projekty s dopadem na úrovni celé ČR byly ve srovnání s ostatními prioritními osami OPLZZ velmi frekventované (reprezentativní analýzy cílových skupin, účast na legislativním procesu). V PO5 se objevuje relativně často realizace aktivit směřující na mainstreaming výsledků projektů, včetně ovlivnění legislativního procesu, což může pomoci vysokým dopadům této prioritní osy. Druhá charakteristika spočívá ve významném využití principu partnerství. Velice často se objevují aktivity zaměřené na pokračování úspěšné části CIP EQUAL vytvoření národních tematických skupin k jednotlivým tématům. Partnerství je v případě realizace PO5 často pokračováním těchto aktivit a prostředkem k systémovým změnám. Koneční příjemci se primárně orientují na partnery ze zemí EU 15, kterých je v celé PO5 přibližně 63 %. V jistém ohledu by například pro podnikovou sféru bylo zajímavé také orientování se do rozvojových oblastí na Balkáně (v PO5 se objevilo několik žádostí postavených na proexportní politiku). V rámci tohoto evaluačního projektu byla vytvořena metodika dopadového indikátoru Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ, jehož konečné hodnoty se budou zjišťovat až v rámci ex-post hodnocení OPLZZ. Metodika sleduje změny ve vnějším prostředí, kde PO5 nemá bezprostřední vliv, ale podporované aktivity v projektech PO5 ke stanoveným oblastem politik a strategií směřují. Dle dostupných údajů z národních statistik byla vypočtena stávající hodnota vývoje tohoto indikátoru během krátkého období let 2007 a V tomto období došlo ke snížení efektivnosti strategií a politik o 5,93 %, přičemž nejvýznamnější podíl na tomto snížení efektivnosti měla cílová skupina osob se zdravotním postižením, na které se projekty v rámci PO5 dominantně zaměřují. Tato cílová skupina patří mezi nejohroženější v rámci OPLZZ s ohledem na významná technická specifika a možnosti jejich aktivního zapojení na trhu práce. Naopak všechny ostatní cílové skupiny zahrnuté do výpočtu efektivnosti strategií a politik zaznamenaly ve sledovaném období pozitivní trend (tj. uchazeči o zaměstnání, ženy po mateřské, osoby 50+ a mladé lidi let). Díky podpoře z OPLZZ bylo v rámci dosud realizovaných projektů již podpořeno osob (cílová hodnota indikátoru je podpořených osob) a vytvořeno 25 nových partnerství (cílová hodnota indikátoru je 50 nových partnerství), což adekvátně odpovídá polovině programového období. PO 6 Technická pomoc Zhodnocení finančního pokroku v roce 2010 V prioritní ose 6 OPLZZ bylo dosaženo v roce 2010 následující úrovně nakontrahovaných, proplacených a certifikovaných finančních prostředků z celkové alokace (v %): PO6 (OP 6.1) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou: 96,09 % Proplacené prostředky příjemcům: 8,79 % Certifikované výdaje předložené EU: 8,38 % 22

23 Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO je nejvyšší z celého programu, a téměř již pokrývá celou alokaci. Podstatně horší je stav proplácení prostředků příjemcům. Téměř všechny proplacené prostředky již byly certifikovány. Zhodnocení věcného pokroku v roce 2010 s ohledem na původně stanovené cíle Prioritní osa 6 sleduje ve věcném pokroku dva indikátory výstupu, tj.: Počet podpořených projektů, kde cílová hodnota je 150; Počet nově vytvořených/inovovaných produktů (Počet vytvořených produktů - evaluační studie, analýzy, publicitní opatření), cílová hodnota je 80. V rámci technické pomoci bylo k realizováno celkem 32 projektů (tj. stav P45 a P5). Cílová hodnota tohoto indikátoru je však pouze indikativní a počty projektů se odvíjejí od potřebnosti a rozsahu aktivit podpořených v rámci technické pomoci. Dále jsou sledovány dva indikátory výsledku, tj.: Počet úspěšných absolventů kurzů celkem, tj. Počet podpořených osob, které získaly kvalifikaci/doklad o kvalifikaci, kde cílová hodnota je 500; Míra čerpání prostředků programu, tj. Dosažení cílů n+3/n+2, kde předpokládaná hodnota naplnění je 100 %. K termínu byla v rámci indikátoru dosažená hodnota na úrovni 1333 úspěšných absolventů kurzů. Z věcného hlediska byla více než dvojnásobně překročena původní cílová hodnota tohoto indikátoru stanovená v programu. Druhý indikátor týkající se míry čerpání finančních prostředků je zatím hluboko pod cílovou hodnotou. Prostředky kryté Rozhodnutím již téměř cílové hodnoty dosáhly, proto jsou nastaveny podmínky pro bezproblémové vyčerpání finančních prostředků v rámci pravidla n+3/n+2. Příspěvek programu k plnění horizontálních témat Hlavní zásady naplňování tzv. horizontálních témat - Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace (článek 16) a Udržitelný rozvoj (článek 17) obsahuje NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Základní principy uplatňování horizontálních témat při implementaci OPLZZ jsou formulovány v platné verzi operačního programu (kapitola 3.9). Relevantní aktivity v oblasti horizontálních témat jsou dále detailně rozpracovány v aktuální verzi prováděcího dokumentu v kapitole 3 Podrobný popis oblastí podpory. Pro žadatele/příjemce je určena příručka Horizontální témata Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. 3 Horizontální téma Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace je Řídícím orgánem MPSV respektováno i při vymezení cílových skupin v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory, kde jsou znevýhodněné skupiny přesně definovány. Horizontální téma Udržitelný rozvoj je z hlediska charakteru a zaměření OPLZZ spíše neutrální, přesto však při vyhlašování výzev a podmínek pro žadatele je kladen důraz na environmentální aspekty realizovaných aktivit. 3 Identifikační číslo: MAD 93, příloha OM OPLZZ: D3, platnost od

24 Kritéria pro hodnocení projektů jsou nastavena tak, že projekt s případným negativním dopadem na rovné příležitosti nebo životní prostředí je automaticky vyřazen z hodnocení. Pro plnění cílů OPLZZ by bylo lepší, kdyby se však neposuzovala pouze absence rozporu projektu s RP, jakožto horizontálním tématem, ale kdyby se v konkrétním projektu přímo hodnotila a bodově preferovala míra řešení RP. Řada žadatelů se sice nevyhne obecným proklamacím, ale u dalších může dojít k obohacení původního projektu o konkrétní pomoc z hlediska RP. Doporučujeme proto, aby ve všech oblastech podpory, kde je to relevantní (v podstatě v celé prioritní ose 1, 3, 5 a v oblasti 2.1), byla zavedena preference pomocí specifického kritéria, zaměřeného na konkrétní aktivity a akce, které podporují obecně RP a specificky podmínky pro ženy. V rámci OPLZZ je na problematiku rovných příležitostí speciálně zaměřena PO 3, kde se zatím nedaří zcela uspokojivě naplňovat indikátory počtu nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny (muži/ženy) a realizované projekty zatím generují nová pracovní místa pro tyto skupiny za vyšší náklady, než bylo předpokládáno. Tento stav byl zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech, které byly charakteristické negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. ŘO věnuje naplňování tohoto indikátoru soustavnou pozornost, řeší tento problém ve spolupráci se všemi relevantními subjekty implementační struktury a situaci opětovně vyhodnotí po schválení dalších projektů v plánovaných výzvách. V roce 2011 by měly aktivity podporující rovné příležitosti zohlednit i závěry a úkoly vyplývající z následujících klíčových dokumentů zaměřených na tuto oblast: Zpráva EK Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů, Rovnost žen a mužů 2010 (SEK 2009, 1706), která představuje výzvy a priority pro budoucnost v této oblasti; Úmluva, OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala na počátku roku Cílem této úmluvy je zajistit, aby lidé se zdravotním postižením mohli požívat svých práv, stejně jako všichni ostatní. Budoucí výzvy vyhlašované v rámci příslušných prioritních os by měly více akcentovat následující témata: - přeorientace OPLZZ na vyšší zaměstnanost žen, napříč všemi prioritními osami (ne pouze v rámci oblasti podpory 3.4); - zlepšení opatření ke sladění pracovního a soukromého života u žen i mužů, včetně pracovního volna z rodinných důvodů, pečovatelských služeb, flexibilních pracovních úvazků, a podpora rovného rozdělení soukromých a rodinných povinností s cílem usnadnit zaměstnání žen i mužů na plný pracovní úvazek; - podpora osob se zdravotním postižením a zejména osob s kumulací znevýhodnění

25 2) ZÁVĚRY Závěry k pokroku implementace celého programu Zatímco v roce 2009 se program dostával teprve do určitého startovacího tempa a byla zahajována většina projektů, v hodnoceném roce 2010 se již průběh programu postupně zrychloval. Byla zahájena realizace řady individuálních projektů a začaly být intenzivněji realizovány grantové projekty, které reagovaly na specifické podmínky a problémy ve všech oblastech pokrytých prioritními osami. V OPLZZ bylo v roce 2010 vyhlášeno celkem 16 nových výzev. Z hlediska finančního pokroku v roce 2010 došlo k akceleraci realizace projektů a v návaznosti na to i ke zvýšení tempa proplácení finančních prostředků. Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou dosáhly celkové částky EUR, což představuje 56,23 % z celkové alokace na období (podpořeno bylo projektů dle údajů MONIT7+ k ). O převisu počtu předložených a schválených prostředků svědčí fakt, že registrováno bylo celkem v celkové částce EUR. Průběh finančního pokroku OPLZZ za rok 2010 prokázal, že dosavadní čerpání OPLZZ není ohroženo z hlediska rizika automatického zrušení závazku. Z provedených analýz týkajících se plnění podmínek pravidla N+3/N+2 vyplynulo, že v rámci celého OP jsou uspokojivě plněny zejména dva sledované ukazatele, tj. registrované žádosti a prostředky kryté právním aktem. Dosud proběhly v OPLZZ čtyři certifikace výdajů (tři řádné a jedna mimořádná), certifikované výdaje přesáhly 10% alokace a podařilo se s výrazným časovým předstihem splnit pravidlo N+3 pro rok 2011 a překročit plánovaný objem finančních prostředků vyžádaných k refundaci z EK. Ačkoliv došlo během roku 2010 ke značnému zvýšení tempa navyšování ukazatelů v rámci pravidla N+3/N+2, tak přesto bude nutné dále tento vývoj velmi pečlivě sledovat a provést případné realokace v rámci prioritních os (zejména PO1, PO2 a PO3), aby se podpořil finanční pokrok programu. Velmi nízký stav proplácení prostředků a certifikace výdajů je rovněž u PO4. Výše zmíněný pozitivní trend v počtu projektů krytých právním aktem (Rozhodnutím/Smlouvou) návazně podpořil věcný pokrok v postupném naplňování stanovených monitorovacích indikátorů kvantifikujících globální a specifické cíle programu i jednotlivých prioritních os. Na úrovni monitorovacích indikátorů výstupů a výsledků je v rámci OPLZZ situace v obecné rovině uspokojující. V rámci jednotlivých PO však existují velké rozdíly mezi jejich jednotlivými oblastmi podpor. Potenciální riziko ve věcném pokroku se vyskytuje v prioritní ose 2, která výrazně zaostává v plnění značné části vytčených cílů. V rámci prioritní osy 3, zaměřené na sociální integraci a rovné příležitosti, totiž existuje riziko nesplnění indikátorů nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny (muži/ženy). Ve skupině dopadových indikátorů není dostatečně plněn indikátor zaměstnanosti žen, což by mohlo mít nepříznivý vliv na plnění globálních cílů programu. Tento stav je zapříčiněn zejména vnějším vývojem v posledních dvou letech, která byla charakteristická negativními dopady hospodářské krize v ČR. V tomto období se obecně počet nově vytvářených pracovních míst snižoval, a v tomto kontextu docházelo spíše k obsazování uchazečů o zaměstnání na uvolněná místa. Problematické může být rovněž splnění cíle počtu podpořených projektů v rámci PO 2, 3 a 5, nicméně se z hlediska věcného pokroku nejedná o závažnou záležitost, neboť počet podpořených projektů nemusí být nutně v korelaci s dosahováním cílů jednotlivých prioritních os. 25

26 Závěry k pokroku implementace jednotlivých prioritních os Prioritní osa 1 vykazuje kvalitní průběh a bezproblémové naplňování indikátorů v oblasti podpory 1.1. Významně přitom přispěly protikrizově orientované výzvy. Oblast podpory 1.2 zaměřená na restrukturalizované podniky je jednou ze dvou oblastí podpory OPLZZ, která výrazně zaostává ve finančním i věcném pokroku, tj. v plnění stanovených cílů. Důvodem je specifičnost cílových skupin vymezených v oblasti podpory 1.2 (tj. zaměstnanci restrukturalizovaných podniků), která není zcela v souladu s možnostmi řešení aktuálních potřeb konečných příjemců. Prioritní osa 2 řeší velmi aktuální problémy aktivní politiky zaměstnanosti a je implementována dvěma oblastmi podpor. Oblast podpory 2.1. je z hlediska finančního i věcného pokroku naplňována bez významnějších problémů, naopak oblast podpory 2.2. je velmi problematická. Hlavní důvody neuspokojivého stavu vyplývají z nízkého počtu doposud podpořených projektů způsobeným nedostatečnou kapacitou MPSV pro přípravu, realizaci a koordinaci podpořených aktivit. Prioritní osa 3 patří mezi nejúspěšnější z hlediska počtu podaných projektových žádostí. PO3 rovněž dosahuje nejlepších výsledků úrovně tempa proplácení prostředků. Přestože o výzvy PO3 je značný zájem a celkem bez problémů se daří naplňovat většinu indikátorů, tak zatím slabé naplnění lze identifikovat v případě oblasti podpory 3.3. Velmi nízké tempo věcného naplnění lze identifikovat u indikátoru počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny. Tento stav byl zapříčiněn zejména vnějším hospodářským vývojem a ekonomickou krizí v posledních dvou letech. Prioritní osa 4, která se zaměřuje na zvýšení kvality veřejné správy. Jedná se o nejvíce heterogenní prioritní osu z hlediska zaměření výzev a projektů, které často mají velmi slabou či nepřímou vazbu na rozvoj lidských zdrojů. Specifická skupina oprávněných žadatelů, kterými jsou subjekty veřejné správy, determinuje naplňování cílů PO zejména prostřednictvím individuálních projektů. Věcné naplnění indikátorů výstupů a výsledků sice vykazuje za rok 2010 velmi nízké hodnoty, nicméně plánovaná hodnota u přijatých projektů je v příslušných indikátorech nad úrovní cílové hodnoty stanovené v programovém dokumentu. Z hlediska věcného pokroku se tudíž stanovené monitorovací indikátory naplní bez větších problémů. Prioritní osa 5 je zaměřená na problematiku mezinárodní spolupráce. Výše prostředků krytých smlouvou v rámci PO5 je nejnižší z celého programu (32 % ve vztahu k alokaci). Je to způsobeno především nízkou alokací finančních prostředků určených pro dvě zatím realizované výzvy. Z tohoto důvodu je úroveň proplácených i certifikovaných prostředků velmi nízká a nedosahuje doporučeného vývoje v rámci pravidla N+3/N+2. Na druhou stranu je však v aktuálně podpořených projektech velmi dobře nastaveno věcné plnění monitorovacích indikátorů výstupů a výsledků, ve kterých jsou souhrnné cílové hodnoty uspokojivě naplánovány ve schválených projektech. Tempo naplňování těchto cílových hodnot v podpořených projektech tedy bude nutné velmi pečlivě sledovat v roce ) DOPORUČENÍ V rámci syntetického zpracování návrhů doporučení byly vyhodnoceny všechny související evaluační otázky a zohledněny výsledky řízených rozhovorů, fokusní skupiny, panelů expertů a Delphi panelu. Níže uvádíme souhrnně klíčová doporučení ROV 2010, která jsou klasifikována s ohledem na jejich realizovatelnost a význam. Detailní kontext a postupy jsou uvedeny v příslušných evaluačních otázkách (EO) této závěrečné zprávy, která jsou doprovázena ještě řadou dalších dílčích doporučení. Souhrn všech specifických doporučení vyplývajících z tohoto evaluačního projektu je uveden v přehledné tabulkové formě v příloze č

27 Všechna doporučení v této závěrečné zprávě jsou označena dle následující klasifikace: Realizovatelnost: škála 1-5; 1 - je plně v kompetenci pracovníků ŘO OPLZZ zabývajících se příslušnou agendou (v rámci jednoho oddělení) 5 2 je plně v kompetenci ŘO OPLZZ (např. vyžaduje koordinaci více oddělení nebo rozhodnutí managementu ŘO) 3 je realizovatelné na úrovni implementační struktury OPLZZ (koordinace ŘO a ZS) 4 je realizovatelné pouze v širším pojetí dle gesce svěřených politik v kompetenci MPSV ČR 5 - MPSV ČR nemůže doporučení realizovat, přenáší podnět na jiný subjekt (např. MMR, Vláda ČR) Význam doporučení může být různorodý s ohledem na různé úrovně OPLZZ. Klasické číslování může automaticky evokovat hodnocení doporučení jako ve škole. Pro běžnou práci v rámci ŘO je však vhodné spíše identifikovat, pro kterou úroveň implementace OPLZZ je dané doporučení významné. Význam: škála A až E; A - Jde o zlepšení implementace celého OPLZZ (tj. včetně žadatelů nebo příjemců a včetně interních změn v práci ŘO a ZS), B - Jde o zlepšení implementace OPLZZ jen na úrovni některé z prioritních os OPLZZ C - Jde o zlepšení implementace OPLZZ jen na úrovni oblasti podpory OPLZZ D - Jde o zlepšení implementace OPLZZ jen pro určité skupiny (např. jen některé výzvy nebo vybrané skupiny příjemců) E - Jde jen o interní a malé zlepšení implementace OPLZZ (tj. v samotné práci ŘO, příp. ZS). Pozn.: A, B, C, D se týkají žadatelů/příjemců i ŘO/ZS, kdežto E jen ŘO/ZS A) Přehled průřezových doporučení ve věcné oblasti, které jsou v této závěrečné zprávě detailněji řešeny a doplněny dalšími konkrétními doporučeními v dílčích evaluačních otázkách. Tabulka 5 Odkaz na EO EO 3 Doporučení V příštím programovém období zavést evidenci cílových skupin, které byly podpořeny v rámci realizovaného projektu OPLZZ resp. nástupního programu. Doporučujeme zavést povinnost pro příjemce elektronicky dodávat do monitorovacího systému základní informace o cílové skupině, a to v minimálním rozsahu Jméno, Příjmení, Datum narození, Bydliště, kontaktní /telefon. Význam doporučení Realizovatelnost A 5 5 Nejde jen o evaluátory ale obecně, jde-li o doporučení k publicitě, zda to vyřeší lidi z publicity sami atd. 27

28 Odkaz na EO EO 7 EO 16 Doporučení V souvislosti se zavedením evidence podpořených osob začít pracovat na úpravách monitorovacího systému. Zde řešitelský tým doporučuje zavést jednotný monitorovací systém pro budoucí operační programy. Jednalo by se o jednotnou metodiku sběru dat a monitoring na úrovni řídících orgánů. Smyslem je, aby bylo možné jednoduše vyhodnotit dopady a účelnost finančních prostředků. Jedna osoba může být podpořena v rámci několika projektů z různých operačních programů a bylo by vhodné tyto informace mít pohromadě jako informaci o šíři dopadu aktivit na cílové skupiny. Nastavit v příštím monitorovacím období systém vykazování monitorovacích indikátorů tak, aby byla postižitelná i kvalitativní stránka podpory, tj. aby z monitorovacího systému bylo zjistitelné, jaký druh podpory cílová skupina získala, jako např. obecné a/nebo odborné vzdělávání v rozsahu x hodin, rekvalifikace, poradenství, apod. Smyslem je začít sledovat kvalitativní stránku získané podpory. Při hodnotícím procesu, či ještě lépe již při konzultacích s žadateli, monitorovat zaměření projektů tak, aby nebyly podporovány stejné či podobné projekty, které stejné aktivity zaměřují na stejnou cílovou skupinu ve stejném regionu. Při konzultacích se žadateli v takovém případě např. doporučit partnerství atp. Význam doporučení Realizovatelnost A 5 A 3 A 3 B) Přehled obecných doporučení ve finanční oblasti: - Doporučení k PO1: V oblasti podpory 1.2 bude třeba zrychlit celkovou implementaci, příp. částečně realokovat finanční prostředky v rámci osy. - Doporučení k PO2: V oblasti podpory 2.2 bude nutné posílit struktury podporující přípravu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, tvorby a rozvoje nestátních institucí trhu práce a širší zapojení samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti včetně dalších klíčových partnerů na regionální úrovni a dále rovněž připravit podmínky pro částečnou realokaci finančních prostředků v rámci osy. - Doporučení k PO3: ŘO musí věnovat v roce 2011 oblasti podpory 3.3 zvýšenou pozornost a v případě nízkého tempa věcného naplnění příslušných indikátorů zvážit realokaci do ostatních oblastí podpory v rámci PO3. - Doporučení k PO4: ŘO musí věnovat pozornost neuspokojivému stavu v oblasti ukazatelů týkajících se proplácení a certifikace finančních prostředků, jejichž hodnoty jsou nejnižší ze všech prioritních os OPLZZ. - Doporučení k PO5: Věnovat zvýšenou pozornost finančnímu pokroku této prioritní osy. V případě uspokojivého tempa naplňování hodnot věcných indikátorů PO5 bude vhodné připravit podmínky pro realokaci na jiné prioritní osy OPLZZ. Definitivní rozhodnutí k této tématice by mělo být ŘO provedeno na konci roku 2011, aby bylo možné připravit podklady pro příslušné schválení Evropskou komisí (navýšení roční alokace 2013 u vybraných prioritních os). C) Přehled obecných doporučení v oblasti horizontálního tématu - rovné příležitosti Problematika rovných příležitostí je předmětem dlouhodobého zájmu Evropské komise, což se projevuje při prosazování této tématiky v rámci víceletých strategií. Lze předpokládat, že na tyto aspekty bude kladen silný důraz i v příštím programovacím období. ČR však v této tématice v mezinárodním srovnání zatím zaostává. V případě OPLZZ má tudíž tato tématika velký potenciál v dalším rozvoji v rámci následujících obecných doporučení, která jsou specificky řešena v evaluační otázce 1.19 a evaluačním úkolu 2: 28

29 Posílení této problematiky napříč prioritními osami 1, 3, 5 a v oblasti podpory 2.1 OPLZZ by pozitivně řešilo dosavadní neuspokojivý vývoj při naplňování hodnot dopadových indikátorů OPLZZ; Potenciál a pozitivní dopady rozvoje této tématiky je vhodné dále podporovat v rámci oblasti podpory 3.4 prostřednictvím šíření dobré praxe z realizovaných projektů a posílením příjmu projektů zaměřených na konkretizaci rovných příležitostí v praxi Evaluační otázka 1.2 plnění stanovených cílů programu Znění evaluační otázky: Dochází k odklonu od původně stanovených cílů programu, tak že by musela být provedena korekce na úrovni operačního programu, programových priorit či vyhlašovaných výzev, v důsledku: - významných socioekonomických změn, zejména v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti, rovnosti mužů a žen, snižování rozdílů mezi regiony a absorpční kapacity v problémových regionech apod. - potřeby ve větší míře nebo odlišným způsobem zohlednit významné změny priorit Společenství a nebo celo-státních nebo regionálních priorit 1) ZJIŠTĚNÍ Byly analyzovány a zhodnoceny relevantní aktuální klíčové dokumenty reflektující současnou globální hospodářskou a finanční krizi z hlediska jejich dopadu na zaměstnanost a definovaných opatření k řešení stávajících problémů: - Strategie Evropa 2020 (nahrazující Lisabonskou strategii, na základě které byl OPLZZ připravován); - 5. Zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (publikována ); - Pětiletá strategii na podporu rovnosti žen a mužů v Evropě (Brusel , IP/10/1149); - Integrované směry pro růst a zaměstnanost (Integrated guidelines Igs) Z uvedených a dalších souvisejících dokumentů vyplývá celá řada námětů na opatření v oblasti směrování, frekvence a časování budoucích výzev, ale i některých korekcí v rámci cílů a zaměření programu OPLZZ: A) Strategie Evropa 2020 Strategie Evropa 2020 předkládá tři vzájemně se posilující priority: Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích; Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje; Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností. Dokument vymezuje i cíle, které by EU chtěla dosáhnout do roku 2020 při souběžném naplňování stanovených priorit. V oblasti zaměstnanosti byly vytýčeny následující cíle: - 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, - počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů. 29

30 Tyto cíle jsou ve vzájemném vztahu a jsou prvořadé pro dosažení celkového úspěchu. Komise navrhuje převést cíle EU do podoby vnitrostátních cílů a směrů, a tím zaručit, že každý členský stát strategii Evropa 2020 přizpůsobí své konkrétní situaci. Tyto cíle nejsou ovšem vyčerpávající. Bude nutné učinit řadu opatření pro jejich podporu, a to na úrovni členských států a EU i na úrovni mezinárodní. V oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti se jedná především o následující iniciativy: 6 - Inovace v Unii zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se zajistilo, aby se z inovativních nápadů staly výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa. - Mládež v pohybu posílení výkonu systémů vzdělávání a usnadnění vstupu mladých lidí na pracovní trh. - Průmyslová politika pro éru globalizace zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschopná v celosvětovém měřítku. - Program pro nové dovednosti a pracovní místa modernizace pracovních trhů a posílení postavení občanů rozvojem jejich dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce, mimo jiné prostřednictvím mobility pracovních sil. - Evropská platforma pro boj proti chudobě zajištění sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti. B) 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti. - budoucí politika soudržnosti musí být v souladu se strategií Evropa 2020; - financování zůstane soustředěno do méně rozvinutých regionů. Pro budoucí zaměření OPLZZ jsou nejdůležitější následující cíle: 7 posilování partnerství (zlepšování začlenění místních a regionálních zúčastněných subjektů, sociálních partnerů, občanské společnosti); zavedení nové dimenze: územní soudržnost (podpora územní spolupráce, zaměření na oblasti se specifickými geografickými nebo demografickými rysy). C) Pětiletá strategie na podporu rovnosti žen a mužů v Evropě (Brusel , IP/10/1149) Hlavním cílem tohoto dokumentu je lépe využít potenciál žen, a tak přispět k dosahování celkových ekonomických a sociálních cílů EU. Strategie pro rovnost žen a mužů, kterou Evropská komise přijala, obsahuje řadu opatření zaměřených mimo jiné i na následující priority v oblasti lidských zdrojů: - zvýšení počtu žen na trhu práce a pomoc při dosahování cílové míry zaměstnanosti stanovené ve strategii Evropa 2020, tj. 75 % celkově pro muže i ženy (viz IP/10/225); - předložení cílených iniciativ ke zvýšení počtu žen ve vysokých funkcích v ekonomickém rozhodovacím procesu; 6 Zdroj: SDĚLENÍ KOMISE: EVROPA 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění KOM(2010) 2020, Zdroj: Investing in Europe s future, 5. Report on economic, social and territorial cohesion, preliminary vision, EU, November

31 - podpora podnikání žen, včetně jejich samostatné výdělečné činnosti. Komise také zahájí na téma rovnosti žen a mužů každoroční dialog na vysoké úrovni s Evropským parlamentem, předsedajícími státy Rady, evropskými sociálními partnery a občanskou společností, jehož prostřednictvím vyhodnotí pokrok při uplatňování strategie. D) Integrované směry pro růst a zaměstnanost (Integrated guidelines Igs) Články Lisabonské smlouvy stanoví, že členské státy EU koordinují své hospodářské politiky. K tomu jim slouží dokument nazvaný Hlavní směry hospodářských politik (Broad Economic Policy Guidelines BEPGs). V roce 2005 byly ve snaze o zjednodušení a zajištění vnitřní soudržnosti sloučeny BEPGs s Hlavními směry pro zaměstnanost a vznikl tak dokument nazvaný Integrované směry pro růst a zaměstnanost (integrated guidelines IGs). IGs navrhuje Komise a schvaluje Rada. Doposud byly schváleny IGs na období , , Na základě dřívějšího konsensu a v zájmu zvýšení jejich účinnosti byl počet integrovaných směrů stanovených na období snížen z původních 24 na 10. Návrh integrovaných směrů politicky podpořila Evropská rada První část, tj. hlavní směry hospodářských politik, schválila Rada ECOFIN Ke druhé části, tj. ke směrům zaměstnanosti, vyjádřil své stanovisko Evropský parlament a jako celek byly schváleny v říjnu Z hlediska cílů a zaměření OPLZZ i přípravy následného programu pro programové období jsou relevantní následující hlavní směry: HS 7: Zvýšení participace na trhu práce a snížení strukturální nezaměstnanosti HS 8: Rozvoj zkušené pracovní síly odpovídající požadavkům trhu práce, podpora kvality práce a celoživotní učení OPLZZ, který svým zaměřením a členěním do příslušných prioritních os rozpracovaných podrobně do oblastí podpory, pokrývá prakticky celou problematiku zaměstnanosti a přispívá k naplňování obou hlavních směrů pro oblast zaměstnanosti. V obou případech sehrává největší význam prioritní osa 1 zaměřená na zvyšování adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků a osy 2 podporující posilování aktivních politik zaměstnanosti (zvyšování kvalifikace, rekvalifikace). 2) ZÁVĚRY Významné dokumenty přijaté v roce 2010 a základní koncepční dokumenty s platností pro rok 2010 a další roky budou, vzhledem ke svému charakteru a závaznosti pro členské státy EU a v rámci ČR pro příslušné zainteresované instituce mít zásadní dopad na přípravu programových dokumentů pro období Stávající OPLZZ již zásadním způsobem neovlivní, především co se týče stanovených priorit, některé zásadní principy a inovativní opatření se však mohou promítnout do přípravy a zaměření výzev pro jednotlivé oblasti podpory OPLZZ realizované do konce programového období Konkrétní návrhy jsou uvedeny v částech závěry a doporučení. Z provedené analýzy vyplývá, že výzvy vyhlášené v roce 2010 a plánované pro rok 2011 pokrývají všechny prioritní osy a oblasti opatření tak, aby projekty, které byly a budou v rámci nich předkládány, přispěly k plnění globálního cíle programu a specifických cílů jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Výsledky řízených rozhovorů ukázaly, že široké založení výzev je z hlediska plnění stanovených cílů žádoucí a vytváří pro žadatele dostatečný prostor pro zpracování projektů, podle konkrétních potřeb cílových skupin. Současnému stavu věcného i finančního pokroku programu, jednotlivých prioritních os a oblastí opatření odpovídá i to, že pro rok 2011 jsou plánovány výhradně 31

32 výzvy pro grantové projekty, v nichž pravidelně dochází k výraznému převisu počtu předkládaných projektů nad objemem výzvy. Vzhledem k problémům s výší proplacených a certifikovaných finančních prostředků je nezbytné, aby stanovené alokace pro jednotlivé výzvy tuto skutečnost v dostatečné míře reflektovaly a umožnily tak podstatně vyšší uspokojení žadatelů o realizaci grantových projektů. 3) DOPORUČENÍ 1) Pro následující roky programového období na základě současného stavu hodnocení doporučujeme zaměřit budoucí výzvy a posílení realizace projektů v oblasti: Aktivních politik zaměstnanosti, zejména se zaměřením na řešení strukturální nezaměstnanosti (řešení nevyhovující kvalifikace zaměstnanců, které firmy potřebují); Systémových projektů pro modernizaci institucí a rozvoj služeb zaměstnanosti zvýšení koordinace práce Úřadů práce případně nového úřadu, jehož zřízení je připravováno; Mezinárodních projektů zvýšení inovativnosti, využití příkladů dobré praxe a přenosu zkušeností; V období soustředit pozornost především na inovativní grantové projekty, kde se ukazuje, že absorpční kapacita v této oblasti je podstatně vyšší než finanční objemy stanovené ve výzvách. Dobré grantové projekty jsou schopné zajistit řešení aktuálních podmínek v konkrétních podmínkách příslušných území a zajistit individuální a cílený přístup k cílovým skupinám a zapojení osob nejvíce vzdálených od trhu práce a osob s kumulovanými překážkami zaměstnanosti; Rozšířit okruh způsobilých příjemců o další, nejenom vzdělávací neziskové organizace, které jsou často velmi úspěšné při navrhování a realizaci projektů, jež zapojují osoby na něž projekty realizované ve smyslu stanovených pravidel nedosáhly. Tyto NNO využít jako zprostředkující subjekt operující prostřednictvím místních partnerství podporující mikroprojekty malé granty; U individuálních projektů nad 50 mil Kč navrhujeme stanovit jako nepovinnou přílohu Analýzu nákladů a užitků (CBA), která by však byla při věcném hodnocení bodově zvýhodněna. CBA dovoluje vyhodnotit celospolečenský užitek výsledků a dopadů realizovaných projektů. Jedině prostřednictvím dobře a zodpovědně zpracované CBA je možno vedle finančních nákladů a výnosů reflektovat i sociálně-ekonomické náklady a přínosy, jejichž příjemci, resp. plátci nejsou jen osoby přímo spojené s projektem, ale také další subjekty jako veřejnost, stát regiony, obce apod.). Při přípravě základních podkladů pro další programové období a především formulaci klíčových priorit a vymezení oblastí podpory doporučujeme vycházet z následujících očekávaných trendů v oblasti zaměstnanosti v EU a ČR: - Pět hlavních trendů zaměstnanosti v EU do roku 2020; - Postupný růst zaměstnanosti v sektoru služeb; - Změny ve struktuře nových pracovních míst; - Očekávaný nedostatek pracovníků; - Změny ve struktuře povolání; - Změny v požadavcích na kvalifikaci. 32

33 Zohlednění českých specifik: ekonomiku a trh práce bude v ČR v příštích letech nejvíce ovlivňovat: - Nedostatek kvalifikovaných pracovníků - Demografický vývoj (stárnutí populace) - Tempo růstu ekonomiky (pomalejší tempa) - Nástup generace Y (posun hodnot a preferencí u ekonomicky aktivní části populace) - Postupující globalizace - Investiční politika globálních (nadnárodních) firem) - Změny nákladových faktorů (růst cen energie a mezd) Pracovnímu týmu pro přípravu dokumentů pro programové období doporučujeme maximálně vytěžit i závěrů Zprávy o konkurenceschopnosti ČR (NERV, únor 2011), zejména v části trh zboží, služeb a práce. Realizovatelnost doporučení: 3; Význam doporučení: A 2) Prověřit aktuálnost stanovených cílových hodnot monitorovacích indikátorů a v případě potřeby provést jejich korekci v souladu se změněnou situací, či potřebami trhu práce. Realizovatelnost doporučení: 2; Význam doporučení: B 4.2 Evaluační otázky ve vazbě na indikátory Evaluační otázka 1.3 a 1.4 indikátor efektivnosti podpořených projektů Znění evaluační otázky 1.3: Navrhněte a vytvořte metodologii pro zjištění hodnoty indikátoru Efektivnost podpořených projektů Znění evaluační otázky 1.4: Zjistěte hodnoty indikátoru pro rok 2010 podle vytvořené metodologie, včetně slovního kvalitativního komentáře 1) ZJIŠTĚNÍ Pro řešení tohoto úkolu a navržení příslušné metodologie byl řešitelský tým inspirován vícekriteriální analýzou OECD a především monografiemi prof. Ochrany (2006) a knihou Šumpíková, Ochrana, Pavel a kol. (2005), kteří sledují hodnocení veřejných výdajových programů a stanovují metodiku. Evaluační úkol je proto založen na kombinaci hodnocení účinnosti, úspornosti a účelnosti. Tento přístup vychází ze skutečnosti, že operační programy jsou soustředěny nejen na kvantitativně vyjádřené efekty, ale také na velmi obtížně vyjádřitelné efekty a nepřímé přínosy. Metodické poznámky Dle dohody se zadavatelem má vytvořená metodologie několik variant pro hodnocení efektivnosti na úrovni jednotlivých oblastí podpory. Jelikož existuje vysoká variabilita realizovaných aktivit a výstupů napříč jednotlivými prioritními osami a vzájemná porovnatelnost je velmi omezená, bylo vytvořeno několik variant pro vypočítání efektivnosti dle OP. 33

34 Dále je nezbytné upozornit, že níže navržená metodika je vhodná pro jednoduché a komplexní hodnocení velkého množství projektů a jejich výstupů, ale její slabou stránkou (která byla diskutována s ŘO) je fakt, že nebude zohledňovat efekt mrtvé váhy a další efekty, které jsou vhodné pro hodnocení dopadů (avšak spíše na menším vzorku projekt případové studie). Na základě dostupných metodik hodnocení veřejných výdajových programů se jevilo jako vhodné použití několika kritérií vztahujících se k nákladové úspornosti na straně jedné a hodnocení účelnosti na straně druhé. Celá metodika je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu. Na jedné straně je silně akcentováno kvantitativní hodnocení dosažených hodnot indikátorů v monitorovacím systému OPLZZ, ale současně je do metodiky zakomponováno kvalitativní šetření v podobě webového dotazníku, kde je zjišťována zpětná vazba (účelnost či smysluplnost výstupů projektu) z pohledu zástupců cílových skupin. Metodologie se vztahuje k dokončeným projektům a proto i pilotní ověření a prvotní výsledky se budou vztahovat k již ukončeným projektům OPLZZ, přičemž lze předpokládat opakování takového šetření i v následujících letech. Ve výsledném vzorci bylo nezbytné počítat často s mediánovou hodnotou dílčího ukazatele, např. mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem. Důvodem použití mediánu a nikoliv aritmetického průměru byla snaha o eliminaci extrémních hodnot v celkovém souboru. Zejména u podílu dosažených a cílových hodnot monitorovacího indikátoru se často ukázalo, že cílové hodnoty indikátoru mohou být (jsou) podhodnocené. Výsledek tedy působil jako extrémně úspěšný a efektivní projekt. Pro tyto účely však bylo vhodné využít medián. Výsledná metodika pro jednotlivou prioritní osu / oblast podpory má charakter jednoduchého vzorce, který je složen z několika dílčích ukazatelů, které mají akcentovat hospodárnost, efektivnost i účelnost (viz metodické poznámky pod příslušným vzorcem). Hodnota indikátoru je potom průměrem zmíněných dílčích vypočítaných hodnot ukazatelů. Prioritní osa 1 (resp. relevantní oblasti podpory) H (FIN / IN074613) + (IND / INC074613) + (IND / INC075700) + x (Ui) E= 4 kde, H (FIN / IN074613) je podíl celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Z tohoto ukazatele byla zjištěna průměrná hodnota a následně zjištěn podíl projektů, jejichž hodnota vypočítaného ukazatele je menší než zjištěný průměr (IND / INC074613) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem (IND / INC075700) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů / cílová hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů x(ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušné oblasti podpory v PO 1 z dotazníkového šetření, kde respondenti označili přínos vytvořeného produktu (školení aj.). 34

35 Hodnocení proběhlo na škále 1 10, kde 1 znamená nejpřínosnější a 10 nejméně přínosné. Hodnota 1 tedy označuje 100% spokojenost a přínos, 2 znamená 90% spokojenost, 3 = 80% spokojenost resp. přínos atd. Prioritní osa 2 (resp. relevantní oblasti podpory) H (FIN / IN074613) + (IND / INC074613) + (IND / INC075700) + x (Ui) E= 4 kde, H (FIN / IN074613) je podíl celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Z tohoto ukazatele byla zjištěna průměrná hodnota a následně zjištěn podíl projektů, jejichž hodnota vypočítaného ukazatele je menší než zjištěný průměr (IND / INC074613) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem (IND / INC070100) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu vytvořených pracovních míst celkem / cílová hodnota počtu vytvořených pracovních míst celkem (IND / INC075700) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů / cílová hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů x(ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušné oblasti podpory v PO 2 z dotazníkového šetření, kde respondenti označili přínos vytvořeného produktu (školení aj.). Hodnocení proběhlo na škále 1 10, kde 1 znamená nejpřínosnější a 10 nejméně přínosné. Hodnota 1 tedy označuje 100% spokojenost a přínos, 2 znamená 90% spokojenost, 3 = 80% spokojenost resp. přínos atd. Prioritní osa 3 (resp. relevantní oblasti podpory) H (FIN / IN074613) + (IND / INC074613) + (IND / INC075700) + x (Ui) E= 4 kde, H (FIN / IN074613) je podíl celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Z tohoto ukazatele byla zjištěna průměrná hodnota a následně zjištěn podíl projektů, jejichž hodnota vypočítaného ukazatele je menší než zjištěný průměr (IND / INC074613) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem (IND / INC070200) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem / cílová hodnota počtu vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem (IND / INC075700) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů / cílová hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů x(ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušné oblasti podpory v PO 3 z dotazníkového šetření, kde respondenti označili přínos vytvořeného produktu (školení aj.). Hodnocení proběhlo na škále 1 10, kde 1 znamená nejpřínosnější a 10 nejméně přínosné. 35

36 Hodnota 1 tedy označuje 100% spokojenost a přínos, 2 znamená 90% spokojenost, 3 = 80% spokojenost resp. přínos atd. Prioritní osa 4 (resp. relevantní oblasti podpory) H (FIN / IN074613) + (IND / INC074613) + (IND / INC075700) + x (Ui) E= 4 kde, H (FIN / IN074613) je podíl celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Z tohoto ukazatele byla zjištěna průměrná hodnota a následně zjištěn podíl projektů, jejichž hodnota vypočítaného ukazatele je menší než zjištěný průměr (IND / INC074613) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem / cílová hodnota počtu úspěšných absolventů kurzu celkem (IND / INC075700) je mediánová hodnota ukazatele dosažená hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů / cílová hodnota počtu nově vytvořených inovativních produktů x(ui) je aritmetický průměr hodnocení cílových skupin příslušných oblastí podpory v PO 4 z dotazníkového šetření, kde respondenti označili přínos vytvořeného produktu (školení aj.). Hodnocení proběhlo na škále 1 10, kde 1 znamená nejpřínosnější a 10 nejméně přínosné. Hodnota 1 tedy označuje 100% spokojenost a přínos, 2 znamená 90% spokojenost, 3 = 80% spokojenost resp. přínos atd. Kvalita naplnění cílů Při hodnocení projektů by se měl zjišťovat soulad mezi hospodárností a efektivností na straně jedné a účelností na straně druhé. Za předpokladu, že nákladová efektivnost a účelnost je definována v určitých cílových stavech (očekáváních), lze následně expertně nebo dotazníkovým šetřením zjišťovat stupeň naplnění daného očekávání. Z tohoto pohledu se jevilo jako vhodné oslovit cílové skupiny (osoby, které prošly kurzy a vzděláváním jednotlivých projektů) a vyhodnotit jejich přínos/účelnost vzhledem k očekávanému efektu. Podstatou webového dotazníku bylo kvantifikovat přínos z pohledu cílové skupiny (jednalo se o škálu 1 až 10, kde respondent vyplnil míru spokojenosti s ohledem na plánovaný a očekávaný cíl např. pomoc se začleněním na trh práce apod.). Tyto výsledky byly následně zakomponovány do výsledného posouzení efektivnosti. Respondenti pro dotazníkové šetření byly osloveni prostřednictvím příjemců dotace. Byli osloveni všichni zástupci ukončených projektů ve všech oblastech podpory. Tímto způsobem nebylo možné zajistit oslovení všech cílových skupin (jelikož záleželo na postoji příjemce), ale jednalo se o jediný způsob, jak hromadně oslovit větší část cílových skupin. V této souvislosti je z pohledu řešitelského týmu zcela zásadní a nutné v příštím programovém období vést evidenci cílových skupin, které byly podpořeny v rámci realizovaného projektu OPLZZ resp. nástupního programu. Zdroje dat: - Data z monitorovacího systému pro vypočítání dílčích kritérií hodnocení (plánované i cílové hodnoty indikátorů, informace o rozpočtech projektů) - Pro hodnocení účelnosti bylo do metodiky zakomponováno také dotazníkové šetření se zástupci cílových skupin jednalo se o subjektivní kvantifikaci přínosu pro cílové skupiny (bodové ohodnocení přínosů). Viz výše uvedené poznámky. Shrnutí k vytvořené metodologii 36

37 Vytvořená metodika si neklade ambice detailně hodnotit efektivnost podpořených projektů. S ohledem na stávající dostupnost dat to ani není reálné. Nicméně její přidanou hodnou je relativní jednoduchost a možnost aplikace na velkém množství projektů, což bude vhodné použít zejména na konci programového období, kdy bude většina projektů již ukončena. Z tohoto pohledu doporučujeme postup opakovat v pravidelných časových úsecích (2x za rok), aby byl vidět pokrok v jednotlivých oblastech podpory. Navržená metodika zcela jednoznačně upozorňuje na disparity mezi jednotlivými projekty (disparity v oblasti finanční hospodárnosti, v oblasti naplnění stanovených cílů i disparity z hlediska účelnosti výstupů projektu), což je důležitý aspekt hodnocení. Současně však není vhodné dosažené hodnoty komparovat mezi jednotlivými oblastmi podpory z důvodu velmi rozdílného zaměření projektů. V kontextu celé evaluace lze přijmout dosažené výsledky s určitou obezřetností. Řešitelé si jsou vědomi všech metodických úskalí, která jsou zde diskutována. S ohledem na současnou situaci monitorování programu představuje výsledná metodika komplexní přístup k hodnocení tzv. efektivnosti projektů. Výsledné hodnoty mezi sebou nelze porovnávat (z důvodu zcela rozdílných aktivit). Nicméně komparovat lze dílčí proměnné, které jsou následně agregoávny ve výsledné hodnotě. Z tohoto pohledu byla zjištěna relativně vysoká variabilita z hlediska hospodárnosti podpořených projektů i obsahového naplnění cílů projektu. Zpětná vazba cílovách skupin ke kvalitě a přínosnosti projektů současně upozorňuje, že některé projekty mohou být realizovány spíše formálně nebo s nevhodnou cílovou skupinou (toto tvrzení však bude nezbytné ověřit v širším šetření mezi cílovými skupinami). Hodnoty indikátoru v roce 2010 Na základě stanovené metodiky byly vypočítány hodnoty indikátorů na úrovni jednotlivých oblastí podpory. V některých případech nebyla dostupná data, resp. nebyl dosud ukončen žádný projekt. Nicméně u OP 1.1, 2.1, 3.1 a 3.3 byly vypočítány konkrétní hodnoty. S ohledem na vysokou variabilitu projektů, které jsou zaměřeny na velmi široké spektrum cílů, není vhodné komparovat dosažené výsledky mezi jednotlivými OP. Celkově však nejnižší hodnota indikátoru byla zjištěna v případě oblasti podpory 1.1 Způsob zpracování dat a komentované výsledky dílčí evaluační otázky 1.4 Pro výpočet hodnot indikátoru byla použita dle zadávací dokumentace nově vytvořená metodika (viz evaluační otázka 1.3). Smyslem metodiky bylo vystihnout kritérium hospodárnosti, účinnosti a účelnosti. Celá metodika je založena na hodnocení úspěšně ukončených projektů (nikoliv aktuálně realizovaných). Zdrojem dat jsou data z monitorovacího systému OPLZZ tj. data ze závěrečných zpráv ukončených projektů. Metodické poznámky k jednotlivým výpočtům a dostupnosti dat jsou uvedeny pod níže uvedenou tabulkou. Tabulka 6: Hodnoty indikátoru Efektivnost podpořených projektů Oblast podpory ,99 Oblast podpory 1.2 N/A* Oblast podpory ,12 Oblast podpory 2.2 N/A* Oblast podpory ,75 Oblast podpory 3.2 N/A** Oblast podpory 3.3 N/A* Oblast podpory ,15 Oblast podpory 4.1 N/A*** Zdroj: vlastní výpočty na základě stanovené metodiky v evaluační otázce

38 Pozn.: * K lednu 2011 nebyl žádný ukončený projekt, který by měl v MONIT7+ závěrečnou zprávu s dosaženými indikátory ** V oblasti podpory byl v lednu 2011 pouze 1 dokončený projekt, jehož výsledky není možné generalizovat jako výsledky efektivnosti celé oblasti podpory *** Aktuální dokončené projekty v PO4 byly podpořeny v rámci výzvy č. 32, která byla velmi specifická a projekty nevykazují požadované indikátory. Navržená metodika pro PO4 by měla být aplikována v okamžiku, až budou dokončeny i jiné typy projektů z PO4. Z výsledků vyplývá nejnižší míra efektivity v rámci oblasti podpory 1.1. Nižší výsledná hodnota je ovlivněna především dvěma faktory - podílem celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem a také kvalitativním hodnocením účelnosti ze strany cílových skupin. Naopak zbylé dva ukazatele založené na podílu reálně dosažené hodnoty indikátoru a cílové (plánované) hodnoty indikátoru jsou ve většině případů nad 100% hranicí, tzn. většina projektů vykázala např. více proškolených osob než prvotně plánovala. Nicméně je nezbytné zdůraznit, že výsledná hodnota indikátoru za rok 2010 byla získána ze vzorku 17 projektů, které měly v monitorovacím systému závěrečnou zprávu. Výsledky tedy nelze zcela generalizovat na celou oblast podpory a z pohledu řešitelského týmu doporučujeme provést kontrolní šetření v druhé polovině roku 2011, kdy bude dostupných více dat z ukončených projektů v OP 1.1. Další oblastí podpory, za kterou se podařilo vypočítat požadovaný indikátor, je oblast podpory 2.1. Dosažená hodnota je nejvyšší ze všech oblastí podpory, pro které byla dostupná data. Výslednou hodnotu je nezbytné brát s určitou rezervou, neboť bylo možné počítat s údaji za 5 dokončených projektů, které mají v monitorovacím systému dostupnou závěrečnou zprávu. Hodnota indikátoru je nejvíce sycena nadprůměrně dobrými dosaženými výsledky hlavních monitorovacích indikátorů, ale současně v případě OP 2.1. byla zjištěna velmi dobrá a pozitivní odezva ze strany zástupců cílových skupin. V případě oblasti podpory 3.1 bylo možné počítat s 11 ukončenými projekty, které mají závěrečnou zprávu projektu v monitorovacím systému. Ačkoliv tyto monitorovací zprávy jsou pouze zaregistrované a nikoliv schválené, lze předpokládat, že dosažené hodnoty indikátorů se již nebudou měnit a monitorovací zpráva bude schválena. Tato poznámka platí pro všechny výpočty u všech oblastí podpory. Na rozdíl od předchozích oblastí podpory dosažené hodnoty indikátorů v OP 3.1 tak výrazně nepřesahují původně stanovené cílové hodnoty. Nelze však usuzovat, že by efektivita projektů v OP 3.1 byla nižší. Naopak se může jednat o reálnější nastavení cílových hodnot indikátorů než u předchozích oblastí podpory, jejichž cílové hodnoty mohly být v několika případech podhodnoceny. V případě OP 3.1 se také na výsledné hodnotě indikátoru projevilo pozitivní vnímání a zpětná vazba ze strany cílových skupin. Poslední hodnocenou oblastí podpory byla OP 3.4, ve které bylo počítáno s 12 dokončenými projekty s dostupnými hodnotami indikátorů. Specifikem této oblasti podpory je nízká variabilita ukazatele hospodárnosti resp. podílu celkových finančních prostředků projektu na počet úspěšných absolventů kurzu celkem. Soubor ukončených projektů v tomto ukazateli nevykazoval žádné extrémní hodnoty a proto je výsledný indikátor na relativně dobré úrovni. Současně je typickým znakem, podobně jako v oblasti podpory 3.1, reálné nastavení hlavních monitorovacích indikátorů výstupu. Dosažené hodnoty byly ve všech případech dosaženy, ale opět se v souboru nevyskytuje žádná extrémní hodnota (na rozdíl od OP 1.1). Pro zbylé oblasti podpory nebylo možné počítat hodnotu indikátoru z důvodu nedostupností dat. Tato nedostupnost je zapříčiněna nedostupností dosažených hodnot monitorovacích indikátorů nebo tím, že v příslušné oblasti podpory není zatím ukončený žádný projekt. 38

39 2) SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ A DOPORUČENÍ DLE VÝSLEDKŮ Výsledné hodnoty byly vypočítány na základě požadavku a zadání projektu, nicméně hodnoty indikátoru v jednotlivých oblastech podpory by bylo vhodné znovu vypočítat v druhé polovině roku Tím by došlo k ověření metodiky na větším počtu projektů a výsledné hodnoty by mnohem více ukazovaly na reálnou situaci v jednotlivých oblastech podpory. V současné době není možné vypočítané hodnoty indikátoru generalizovat pro celou oblast podpory, neboť počet ukončených projektů s odstupnými hodnotami indikátorů je velmi malý. Také je nezbytné zdůraznit, že výsledné hodnoty indikátoru nejsou komparovatelné z důvodu rozdílného metodického postupu (ačkoliv základ metodiky je u všech podobný) a také z důvodu velké roztříštěnosti podporovaných aktivit v jednotlivých oblastech podpory. Doporučení: Aktualizovat výpočty indikátoru na základě stanovené metodiky v druhé polovině roku Realizovatelnost: 1, Význam: E Evaluační otázka 1.5 a 1.6 indikátor efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ Znění evaluační otázky 1.5: Navrhněte a vytvořte metodologii pro zjištění hodnoty indikátoru Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ kvantifikovaného v jednotkách procent. Znění evaluační otázky 1.6: Zjistěte výchozí hodnotu doplněnou kvalitativním komentářem relevantní pro indikátor v roce 2010, vzhledem ke které by se po opakování šetření v roce 2012 dalo vyčíslit zvýšení efektivnosti. 1) ZJIŠTĚNÍ Východiska problematiky zjišťování hodnoty indikátoru Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ Indikátor Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ je indikátorem dopadu, tzn. že jeho konečné hodnoty se budou zjišťovat až v rámci ex-post hodnocení OPLZZ. Dopadové indikátory se podle MMR (2006, str. 6) 8 zaměřují na souvislosti, které překračují rámec okamžitých účinků a rozlišují se na dvě skupiny: Indikátory specifických dopadů charakterizující přínosy, které se sice projevují až po určitém časovém intervalu, ale které jsou přesto bezprostředně spojeny s konkrétní realizovanou akcí a s přímým beneficientem; Indikátory globálních dopadů charakterizující dlouhodobé přínosy v sociálně ekonomickém prostředí a široce ovlivňující obyvatelstvo. Metodika dopadového indikátoru v rámci prioritní osy 5 OPLZZ naplňuje pojetí indikátoru globálního dopadu, tj. sleduje změny ve vnějším prostředí, kde PO5 nemá bezprostřední vliv, ale 8 MMR (2006): Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci, Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor RPS, ČR, březen

40 podporované aktivity v projektech PO5 ke stanoveným oblastem politik a strategií směřují (tzv. contribution analysis). PO5 je z hlediska typologie jednotlivých projektů velmi heterogenní. 9 Projekty se z hlediska aktivit zaměřují zejména na: podporu sdílení dobré praxe, přenos know-how ze zahraničí. Celkově bylo dosud podáno 248 projektů, z nichž je v současné době v realizaci 54 (stav P45; ke dni ) a 7 projektů již bylo ukončeno (stav P5; ke dni ). Většina těchto projektů sleduje následující monitorovací indikátory: počet podpořených osob celkem, počet proškolených osob, počet vytvořených partnerství, počet nově vytvořených inovovaných produktů. Pouze dva z projektů v realizaci uvádí dílčí vliv na legislativu ČR, přičemž ostatní projekty vliv na legislativu národní či regionální neuvádějí. Klíčovou otázkou a východiskem této problematiky je vymezení pojmu efektivnost strategií a politik LZZ. V případě indikátoru nelze použít klasické pojetí efektivnosti, tj. hodnota výstupu/hodnota vstupu, protože výše uvedené monitorovací indikátory nevypovídají o úspěšnosti začlenění cílových skupin na trhu práce či míry využívání inovací vybranými cílovými skupinami (např. úřady práce či krajské úřady). Zároveň není možné využít finanční hledisko jednotlivých projektu, tj. výše jejich rozpočtů, protože na tomto základě nelze v praxi rozlišit, do jaké míry byl úspěšnější 2 mil. či 8 mil. projekt. Je totiž docela možné, že projekty s nižším rozpočtem mohou přinášet mnohem větší efekt vůči politikám a strategiím LZZ. V kontextu pojetí globálních dopadů indikátoru se tedy metodika jeho sledování a výpočtu zaměřuje na úspěšnost začleňování vybraných cílových skupin na trhu práce v těch oblastech politik a strategií, na které se většina podpořených projektů v PO5 snaží působit. Identifikace procentního pokroku začleňování vybraných cílových skupin na trhu práce bude dále v ex-post hodnocení expertně posouzena s ohledem na vývoj hospodářského cyklu celé národní ekonomiky (konfrontace s hospodářskou konjunkturou či recesí ovlivňujících vývoj situace na trhu práce). V tomto smyslu musí metodika posouzení zvyšování efektivnosti strategií vycházet v první fázi z identifikace reálných dopadů podporovaných projektů a jejich vlivu na praxi, tj. pokrytí cílových skupin dané politiky či strategie v podpořených projektech PO5 v polovině programového období Metodika pro zjištění hodnoty indikátoru Jak nepřímo vyplývá z předchozí části, tak metodika zjišťování hodnot indikátoru bude vycházet z tzv. contribution analysis, tj. snaha o specifikaci množiny strategií a politik LZZ, na 9 Vše v tématech např. sociální začleňování, nelegální migrace, sociální služby, zaměstnatelnost a volný čas seniorů, zaměstnávání znevýhodněných, domácí násilí u osob jiných etnik, sociální firmy, flexibilní vzdělávání pro ženy v aktivní fázi rodičovství dle zahraničních zkušeností apod. Jsou tedy podporovány projekty zaměřené na podporu dosažení cílů ostatních prioritních os OPLZZ (viz programový dokument OPLZZ, str. 140). 40

41 které se podpořené projekty PO5 snaží zaměřovat prostřednictvím vlivu na konkrétní cílové skupiny. Nejedná se však pouze o politiky a strategie reflektované v OPLZZ, ale i o strategie a politiky mimo rámec tohoto operačního programu (viz výše globální charakter dopadu). Vzhledem k tomu, že řada projektů v PO5 se zaměřuje také na spolupráci NNO či transfer specifických zkušeností bez přímého vlivu na některé z cílových skupin (např. zlepšení pracovních postupů ve vzdělávacích agenturách), musí být provedeno pečlivé prostudování zaměření jednotlivých projektů v MONIT7+ ve vazbě na identifikaci i nepřímého vlivu na určité cílové skupiny (např. dle zaměření běžných aktivit konečného příjemce). Míra příspěvku vyjádřená v procentech by měla sdělovat zásadní informaci, tj. do jaké míry došlo na trhu práce k začlenění vybraných cílových skupin, které jsou během programového období ovlivňovány intervencemi v PO5 (tj. intervence se snaží zvýšit efektivnost strategií a politik LZZ). Než přistoupíme k vymezení metodiky hodnocení indikátoru , je nutné si položit jednu důležitou (a do určité míry hypotetickou) otázku. Pokud máme tímto indikátorem sledovat procentní zvýšení efektivnosti strategií, tak dílčí odpověď na příslušnou metodiku dostaneme otázkou Kdy, v jakém případě nebo za jakých okolností, dojde ke 100 % zvýšení efektivnosti strategií a politik LZZ v rámci realizovaných projektů PO5? Odpověď uvádíme v níže uvedeném boxu. HYPOTETICKÝ PŘÍKLAD PRO ZVOLENÍ METODIKY Otázka Kdy dojde ke 100 % zvýšení efektivnosti strategií a politik prostřednictvím realizovaných projektů PO5? Odpověď: Celkově by se efektivnost strategií zvýšila v rámci realizovaných projektů PO5 o 100% za předpokladu, že aktuální podíl osob ve všech identifikovaných skupinách znevýhodněných osob, které jsou začleněny na trhu práce (tj. mají zaměstnání), se zdvojnásobí. S ohledem na globální dopady indikátoru PO5 jsou hypoteticky vybrány nejvýznamnější podíly cílových skupin, které jsou v této prioritní ose podpořeny prostřednictvím projektů v realizaci (tj. stav dle MONIT7+ P45 ). Tímto jsou naplněny základní charakteristiky tzv. contribution analysis, tj. počáteční zjištění politik, na které se v PO5 cílí a mělo by tudíž dojít k určitým změnám. Výše uvedené předpoklady abstrahují od vymezení váhy jednotlivých stupňů hiearchie trhu práce a jsou postaveny na vzájemné rovnosti v jejich důležitosti a významu. Metodika tohoto indikátoru nerozlišuje rozdílnou významnost např. národní či lokální úrovně (dtto cílové skupiny) a všechny považuje za stejně důležité pro dosažení 100 % úspěchu strategií a politik LZZ. Metodika dále rovněž nerozlišuje různorodost výše rozpočtů jednotlivých projektů. Metodický postup stanovení efektivnosti strategií a politik v PO5 1. Pokrytí cílových skupin projekty PO5 V metodice se počítá s cílovými skupinami znevýhodněných osob na trhu práce, na které se projekty PO5 zaměřují. Expertním způsobem musí být identifikovány vlivy projektů na skupiny znevýhodněných osob. Žadatelé totiž někdy v MONIT7+ uvádějí velmi různorodé cílové skupiny, které se mohou i překrývat, z čehož je patrné, že ne vždy musí jasně chápat definici cílových skupin, příp. je nazývají alternativními způsoby. 41

42 Ke dni se projekty v realizaci týkaly 13 různých cílových skupin (skupiny znevýhodněných osob). Cílové skupiny organizací se v tomto smyslu v metodickém postupu neřeší (pouze případný nepřímý vliv na znevýhodněné osoby v jejich běžných aktivitách). Navíc v žádném projektu v realizaci PO5 není v době zpracování této metodiky definována jako cílová skupina instituce či zaměstnanci podílející se na implementaci OPLZZ, jak předpokládá prováděcí dokument OPLZZ (viz příloha č. 6 tohoto dokumentu). Expertním způsobem jsou v ROV 2010 přiřazeny dle údajů z MONIT7+ identifikované cílové skupiny v konkrétních projektech k vymezeným 13 cílovým skupinám znevýhodněných osob na trhu práce. Dle přílohy č. 6 tohoto dokumentu vyplývá, že projekty v PO5 pokrývají cílové skupiny v následujících procentních podílech (projekty ve stavu P45 a P5). uchazeči o zaměstnání - 25,0% osoby se ZP - 26,4% Ženy - 2,8% dl.nezam.ženy (nad 6 měs.) - 1,4% osoby 50+, tj. 8,3% mladí let - 8,3% osoby závislé na návyk. látk. - 4,2% ženy po mateřské ( příp. rodiče) - 13,9% Cizinci - 2,8% domácí násilí - 1,4% osoby bez přístřeší - 1,4% rómské etnické menšiny - 1,4% etnické menšiny - 2,8% Z výše uvedených údajů vyplývá, že u 5 podporovaných cílových skupin je pokrytí projekty PO5 na úrovni 81,9 %. Ostatní cílové skupiny mají pouze marginální význam, a proto nebude jejich celkový vývoj v rámci ČR sledován. Z hlediska dostupnosti dat není problém u výše uvedených klíčových cílových skupin vyjma kategorie ženy po mateřské (příp. rodiče), kde jsou dostupná data pouze v rámci výběrového šetření pracovních sil prováděného ČSÚ 10. Podle zjišťovaných informací u odborníků na VUPSV se tato data zjišťují permanentně a publikují čtvrtletně. V tomto smyslu nebude problém tyto údaje aktualizovat v souvislosti s výpočtem tohoto indikátoru na konci programového období v ex-post hodnocení. S ohledem na výše uvedenou váhu jednotlivých cílových skupin v PO5 se bude sledovat vývoj efektivnosti strategií a politik u následujících ukazatelů: - uchazeči o zaměstnání - osoby se zdravotním postižením - osoby nad 50 let věku - mladí lidé let věku - ženy po mateřské (příp. rodiče) Zdroj: ČSÚ (2010), VŠPS, on-line: 11 Tato cílová skupina je hodnocena prostřednictvím ukazatele míra zaměstnanosti žen ve věku let dle věku nejmladšího dítěte v ČR v rozlišení na: Nejmladší dítě 0-2 roky; Nejmladší dítě 3-5 let; Nejmladší dítě 6-14 let. V další analýze nebudeme do výpočtu zahrnovat kategorii nejmladší dítě 0-2 roky, protože dle 42

43 Indikátor je udáván jako jeden údaj v procentech. Proto bude sledován vývoj ve výše uvedených 5 ukazatelích, které budou ještě dále váženy mírou zastoupení dílčích politik v projektech PO5. Tímto bude zjišťován vývoj efektivnosti strategií a politik, na které cílí projekty PO5 dle dílčích strategií a politik. 2. Geografické pokrytí cílových skupin projekty PO5 v ČR Při vymezení metodiky sledování údajů a dat indikátoru Zvýšení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ je rovněž nutné reflektovat geografické pokrytí projektů PO5 v ČR. Nutnost reflexe tohoto aspektu v metodice indikátoru vyplynula v rámci konzultací se zástupci ŘO. Hlavním účelem bylo identifikovat případná geografická centra zvýšeného zájmu žadatelů/konečných příjemců a určit případná regionální specifika dopadů PO5. Z provedené analýzy dat MONIT7+ vyplynulo, že Plzeňský, Liberecký a Jihočeský kraj nemají své zástupce konečných příjemců v PO5. Zcela dominantní postavení má Hl. m. Praha s téměř 40 % podílem všech konečných příjemců PO5. Řešitelský tým však dále provedl kartografickou analýzu geografické lokalizace realizovaných projektů PO5 viz také kap , řešení evaluační otázky 1.8. V této souvislosti je nutné uvést, že PO5 je silně založená na partnerství subjektů, které mají min. stejný (někdy i větší) vliv a schopnost ovlivnit vymezené cílové skupiny. Z kartografické analýzy vyplývá rovnoměrné pokrytí vlivu v ČR (viz kap ). Lze pouze identifikovat zvýšenou koncentraci v oblasti jesenického výběžku a dále pak i v oblasti Vsetínska. Jedná se však o koncentraci na mikroregionální úrovni. Celkově je ČR pokryta relativně rovnoměrně aktivitami PO5, a proto je dále v metodice uvažováno se statistickými údaji dostupnými na národní úrovni. 3. Vymezení clusterů politik a strategií LZZ V rámci ex-post hodnocení bude vhodné u hodnocení tohoto indikátoru rozlišit dílčí vývoj v jednotlivých strategiích a politikách. Proto jako druhou část této metodiky uvádíme analytická východiska stavu zaměření podpor PO5 ve vazbě na jednotlivé strategie a politiky. V programovém dokumentu OPLZZ je uvedeno celkem 6 typů politik a strategií v oblasti LZZ 12, přičemž 54 realizovaných projektů v PO5 a 7 zakončených projektů (stav ke dni ) je naplňují v následujících relacích: konstatování ČSÚ (2010) nemá smysl se podrobně zabývat úrovní nezaměstnanosti žen s dětmi do 3 let věku nejmladšího dítěte, neboť v tomto věku dítěte bude počet nezaměstnaných žen relativně nízký zcela jednoznačně bude převažovat ekonomická neaktivita. 12 Tato metodika pracuje s předpokladem, že každá hierarchická úroveň trhu práce má stejný význam na efektivnost realizace strategií a politik LZZ. Vzhledem k tomu, že z evidovaných informací v MONIT7+ není možné s jistotou zjistit hierarchický dopad daného projektu na trh práce, tak toto kritérium nebude sledováno (ve vazbě na rozdělení dopadu na národní, regionální či lokální úroveň). 43

44 Tabulka 7 POLITIKA / STRATEGIE počet projektů 1 aktivní politika zaměstnanosti 9 2 sociální integrace a rovné příležitosti rozvoj celoživotního učení (další profesní vzdělávání) adaptabilita podnikání 4 5 modernizace veřejné správy 2 Projekty v PO5 naplňují výše uvedené politiky prostřednictvím 3 následujících aktivit: A - společný vývoj nebo přenos inovací a jejich zavedení v ČR B - tématické sítě C - místní partnerství Pokud detailněji rozlišíme jednotlivé projekty dle jejich typu aktivit a vlivu na politiku, tak situace je následující: Tabulka 8 Věcné zaměření projektu Celkem A1 6 A2 30 A3 6 A4 4 A5 1 B1 1 B2 5 B3 1 C1 2 C2 2 C3 2 C5 1 Celkový součet 61 Z výše uvedených tabulek byly stanoveny následující dominantní oblasti politik lidských zdrojů a zaměstnanosti, kterými se realizované projekty zabývají: 1) Politika sociální integrace a rovné příležitosti (61 % projektů) 2) Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání (15 % projektů) 3) Politika rozvoje celoživotního učení (další profesní vzdělávání) a politika modernizace veřejné správy (15 % projektů) Vzhledem k tomu, že politika rozvoje celoživotního učení není v přímé vazbě na cílové skupiny ve velké míře zastoupena, tak pro další hodnocení byly vybrány pouze Politika 13 Pod politiku č. 2 patří dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, děti, mládež a mladé dospělé, seniory, etnické menšiny, imigranty a azylanty, bezdomovce, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, oběti trestné činnosti, domácího násilí, osoby komerčně zneužívané a oběti obchodu s lidmi. Rovné příležitosti - prosazování principů rovnosti mužů a žen jako součást politiky vlády, právní zabezpečení předpokladu rovnosti mužů a žen, zvyšování úrovně právního vědomí, zajištění rovných příležitostí žen a mužů, zajištění přístupů k ekonomické aktivitě, vyrovnávání sociálního postavení žen a mužů pečujících o děti nebo potřebné členy rodiny, zohledňování žen z hlediska jejich reprodukční funkce a fyziologických odlišností, potlačování násilí páchaného na ženách, sledování a vyhodnocování účinnosti uplatňování principu rovného postavení žen a mužů. 14 Pod 3 se za klíčovou považuje podpora spolupráce zaměstnavatelů a vzdělávacích institutů a institucí odborně profesních. Další oblast, která bude podporována, je propojení cílů vzdělávání s cíli podniku, zejména podpora podnikatelských subjektů při realizaci školení, vzdělávání zaměstnanců a vybudovaní prvků infrastruktury standardů IIP (Investors in people), včetně jeho zavádění. 44

45 sociální integrace a rovné příležitosti a Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání, jejichž vývoj bude nezbytné rozlišit v ex-post hodnocení. 4. Stanovení váhy ukazatelů cílových skupin a váhy clusterů politik a strategií LZZ S ohledem na předchozí dva body metodického postupu navrhujeme dle provedených propočtů následující váhy pro výpočet syntetického dopadového indikátoru efektivnosti strategií a politik LZZ: A) Politika sociální integrace a rovné příležitosti váha politiky 0,8 osoby se zdravotním postižením váha v rámci politiky 0,54 osoby nad 50 let věku váha v rámci politiky 0,17 ženy po mateřské (příp. rodiče) váha v rámci politiky 0,29 B) Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání váha politiky 0,2 uchazeči o zaměstnání váha v rámci politiky 0,75 mladí lidé let věku váha v rámci politiky 0,25 2) ZÁVĚRY K VÝPOČTU INDIKÁTORU EFEKTIVNOSTI STRATEGIÍ Výpočet ESP Statistické údaje pro příslušné ukazatele: osoby se zdravotním postižením bylo umístěno na trh práce 1284 osob ze ZP (statistika MPSV, 2009, str. 23) z celkového počtu uchazečů se ZP s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (statistika MPSV, 2009, str. 19) tj. 8,3 % bylo umístěno na trh práce 974 osob ze ZP (statistika MPSV, 2009, str. 23) z celkového počtu uchazečů se ZP s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (statistika MPSV, 2009, str. 19) tj. 5,77 % osoby nad 50 let věku (do 64 let věku) bylo zaměstnáno osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii tj. 94,0 % bylo zaměstnáno osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii osob tj. 96,1 % ženy po mateřské (příp. rodiče) V roce 2006 byla zaměstnanost žen ve věku let dle věku nejmladšího dítěte v ČR: Zaměstnanost žen dle věku dtěte % změna (váha 1/3 každého dílčího indikátoru) Nejmladší dítě 3-5 let 54,8 56,7 + 1,0 % Nejmladší dítě 6-14 let 84,6 87,2 + 1,03% CELKEM % ZMĚNA XXX XXX +1,03 % Zdroj: ČSÚ, VŠPS (2010) 45

46 uchazeči o zaměstnání bylo evidováno uchazečů 15 z celkových osob pracovní síly tj. 9,1 % bylo evidováno uchazečů 16 z celkových osob pracovní síly tj. 6,2 % mladí lidé let věku bylo zaměstnáno osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii tj. 61,2 % bylo zaměstnáno osob z celkových osob pracovní síly v dané věkové kategorii tj. 75,6 % Výpočet: Politika sociální integrace a rovné příležitosti váha politiky 0,8 osoby se zdravotním postižením změna -28,7% váha v rámci politiky 0,54 osoby nad 50 let věku změna +2,2% - váha v rámci politiky 0,17 ženy po mateřské (příp. rodiče) změna +1,03% - váha v rámci politiky 0,29 Aktivní politika zaměstnanosti a adaptabilita podnikání váha politiky 0,2 uchazeči o zaměstnání změna +31,8% - váha v rámci politiky 0,75 Pozn.: Počet uchazečů o zaměstnání se ve sledovaném období snížil, proto se jedná o kladnou změnu. mladí lidé let věku změna +23,5% - váha v rámci politiky 0,25 ESP = (-28,7*0,54 + 2,2*0,17 + 1,03*0,29) *0,8 + (31,8*0, ,5*0,25) * 0,2 ESP = (-14,825) * 0,8 + 29,66 * 0,2 ESP = -11,86 + 5,932 ESP = -5,93 % Vážený průměr všech ESP je 5,93 %. Komentář k výsledku ESP Během krátkého období let 2007 a 2008 došlo ke snížení efektivnosti strategií a politik o 5,93 %. Nejvýznamnější podíl na tomto snížení efektivnosti strategií měla cílová skupina osob se zdravotním postižením, na které se projekty v rámci PO5 dominantně zaměřují. Tato cílová skupina patří mezi nejohroženější v rámci OPLZZ s ohledem na významná technická specifika a možnosti jejich aktivního zapojení na trhu práce. Negativní trend u této cílové skupiny i nadále pokračoval během roku 2009 z důvodů prohlubující se hospodářské krize. Naopak všechny ostatní cílové skupiny zahrnuté do výpočtu efektivnosti strategií a politik zaznamenaly ve sledovaném období pozitivní trend. Bylo to z toho důvodu, že rok 2008 je možné označit jako předkrizový rok, ve kterém ještě pokračoval růst ekonomiky. Na druhou stranu se však situace na trhu práce začala v průběhu roku 2008 výrazně měnit, kdy v jeho první polovině se v některých měsících přihlásilo do evidence úřadů práce více nových uchazečů o zaměstnání ve srovnání se situací v předešlých letech. S ohledem na negativní vývoj hospodářství a trhu práce v ČR v letech 2009 a 2010 tak lze očekávat spíše další snížení efektivnosti strategií a politik v oblasti LZZ. 15 statistická ročenka 2009, MPSV, str statistická ročenka 2009, MPSV, str

47 4.3 Průřezové otázky pro všechny osy k průběhu výzev a projektů Evaluační otázka 1.7 relevance a dosavadní výstupy jednotlivých výzev dle prioritních os Znění evaluační otázky 1.7: Do jaké míry a proč byla relevantní realizace a dosavadní výstupy a výsledky jednotlivých výzev a projektů z hlediska naplňování cílů jednotlivých prioritních os? Jaká lze identifikovat doporučení pro jejich optimalizaci, resp. pro přípravu dalších výzev a projektů? 1) ZJIŠTĚNÍ Naplňování kvantifikovaných cílů prioritních os jednotlivými výzvami OPLZZ stanovuje pro jednotlivé prioritní osy sledované povinné monitorovací ukazatele, které slouží jako kvantifikace cílů těchto prioritních os. V následujících tabulkách jsou uvedeny příspěvky jednotlivých dosud realizovaných výzev k naplňování těchto cílů (indikátorů). S ohledem na skutečnost, že většina projektů byla v době evaluace stále v řešení a data z MONIT7+ nebyla zcela aktuální, obsahují tabulky vedle aktuálně dosažených výsledků i plánované výsledky, tj. kvantifikaci monitorovacích indikátorů za jednotlivé výzvy. Pozn.: Podpořené projekty znamenají následující stavy projektu P4 - projekty s vydaným Rozhodnutím nebo podepsanou smlouvou, P45 - Projekt v realizaci, P5 - Realizace projektu ukončena Prioritní osa 1 Tabulka 9: Prioritní osa Počet podpoř. projektů Počet podpořených osob Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů Počet úspěšných absolventů kurzů Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Cílová hodnota za PO Celkem Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k Poznámka: % počítané v tabulce je počítáno vzhledem k cílové hodnotě indikátoru za celou prioritní osu. 47

48 Počet podpořených projektů Cíl je splněn na 65%, když ve dvanácti výzvách bylo smluvně podpořeno celkem projektů. Největším podílem přitom přispěly výzvy č. 35 (836 projektů) a 23 (227 projektů). Jednalo se o grantové výzvy zaměřené na podnikatelské subjekty. Logicky potom nejmenší počet realizovaných projektů přinesly individuální výzvy. Ve výzvě č. 50 byl dosud předložen jediný projekt, který však byl vrácen k přepracování. Z tohoto důvodu je ve všech sledovaných ukazatelích u výzvy 50 uvedena hodnota 0. Počet podpořených osob Cílová hodnota je již v tuto chvíli vysoce přesažena - cíl je splněn na 144 %. Největší přínos k naplnění tohoto ukazatele měla individuální výzva číslo 34 s názvem Vzdělávejte se! V této výzvě byl předložen jeden národní individuální projekt, který naplnil indikátor z 92 %. Tato výzva byla cílena zejména jako protikrizové opatření a směřovala v zásadě ke všem podnikatelským subjektům. Naopak nejnižší přínos k naplnění indikátoru měly výzvy č. 37, 39 a 60, u kterých smluvně zavázaný indikátor byl nižší než 10 % cílové hodnoty. Počet nově vytvořených / inovovaných produktů Indikátor je v době zpracování evaluace naplněn z 39 %, nicméně smluvně je v rámci jednotlivých projektů zavázáno plnění již na 2220 %. Největší přínos k naplnění tohoto indikátoru měla výzva č. 35. U tohoto indikátoru a jeho předběžného naplnění je nezbytné upozornit na metodický problém definice indikátorů (inovovaného produktu), kdy každý žadatel/příjemce považuje a uvádí jako inovovaný produkt něco jiného. Taková nesourodost deformuje výsledky naplnění cílové hodnoty indikátoru i celé prioritní osy. Počet úspěšných absolventů kurzů Indikátor byl v době zpracování již reálně naplněn z 20 %, nicméně smluvně bylo zavázáno jeho plnění již na 582 %. Největší přínos k naplnění tohoto indikátoru měly zejména dvě výzvy, a to výzva č. 35 a 52. První z nich byla určena zejména pro podnikatelské subjekty, druhá jmenovaná potom pro profesní a oborová sdružení. Prioritní osa 2 Tabulka 10: Prioritní osa Počet podpoř. projektů Počet podpořených osob Počet úspěšných absolventů kurzů Počet vytvořených pracovních míst celkem Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Cílová hodnota za PO , , Celkem , ,8 82 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k

49 Počet podpořených projektů Cíl je splněn na 16,75 %, když v pěti výzvách bylo smluvně podpořeno celkem 134 projektů. Výzva č. 63 nebyla v době zpracování dosud vyhodnocena, z toho důvodu je u této výzvy všude uváděna hodnota 0. Největším podílem k naplnění tohoto indikátoru přitom přispěly výzvy č. 13 (71 projektů) a 44 (55 projektů). Obě tyto výzvy byly zaměřeny na oblast podpory 2.1. Na oblast podpory 2.2 byla zaměřena jediná výzva, která přispěla celkem pěti projekty. Z hlediska naplnění indikátoru by bylo vhodné podpořit výzvy, které budou zaměřeny na vyšší počet možných projektů. Počet podpořených osob Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna z 28 %, přičemž smluvně je v rámci projektů ošetřeno 33 % cílové hodnoty. Nejvíce k naplnění indikátoru přispěly individuální výzvy č. 3 (25 %) a 13 (7 %). Naopak výzvy č. 11 a 44 přispěly k naplňování stanovených cílů minimálně. Počet úspěšných absolventů kurzů Výsledky jsou analogické s předchozím ukazatelem, jelikož tyto dva spolu velmi úzce souvisí. Smluvně je v rámci projektů ošetřeno naplnění tohoto ukazatele zatím pouze z 25 %, přičemž největší přínos zaznamenaly výzvy číslo 3 a 13. Vzhledem k tomu, že se v roce 2010 nacházíme v polovině programovacího období, existuje na základě dosavadního vývoje určité riziko, že nebude tento indikátor splněn. Počet vytvořených pracovních míst celkem Stanovený cíl je v tuto chvíli již naplněn z 89 %, což je dokonce o 7 % pracovních míst více, než bylo plánováno v probíhajících projektech. K naplnění indikátoru však v zásadě přispěla jediná výzva, a to výzva č. 3. Splnění cílové hodnoty indikátoru by nemělo být větším problémem. Prioritní osa 3 Tabulka 11: Prioritní osa Počet podpoř Počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem Počet podpořených osob Počet úspěšných absolventů kurzů projektů Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Cílová hodnota za PO

50 Počet podpoř. projektů Počet podpořených osob Počet úspěšných absolventů kurzů Počet vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny celkem Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Celkem Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k Počet podpořených projektů Cíl je splněn na 23,23 %, když v celkem 22 výzvách bylo smluvně podpořeno celkem 511 projektů. V době zpracování evaluační zprávy však nebylo dosud 6 výzev vyhodnoceno a uzavřeny smlouvy. Z tohoto důvodu jsou u těchto výzev uvedeny ve všech sloupcích hodnoty 0. V některých z těchto dosud nevyhodnocených výzev bylo předloženo několik set žádostí, lze tedy předpokládat, že tyto výzvy zvýší počet podpořených projektů. Nicméně i tak by bylo v případě snahy o dosažení plánované hodnoty třeba koncipovat výzvy tak, aby byl podpořen větší počet projektů, jinak hrozí nenaplnění indikátoru. Dosud největší počet projektů byl schválen ve výzvě č. 26. Počet podpořených osob Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna již z 89 %, přičemž smluvně je v rámci projektů ošetřeno již více než 196 % cílové hodnoty. V tomto plánu navíc nejsou započítány dosud nevyhodnocené výzvy. Celkově tak tento indikátor bude s největší pravděpodobností několikanásobně převýšen. Největší podíl na tom má výzva č. 5, která v rámci 28 schválených projektů přispěla 64 % k naplnění cílové hodnoty pro celou prioritní osu 3. Dále k naplnění indikátoru přispěly (nebo plánují přispět) výzvy č. 19 (54 %), 10 (36 %) a 26 (17 %). Stanovený cíl by v tomto případě neměl být problém naplnit. Počet úspěšných absolventů kurzů Výsledky jsou analogické s předchozím ukazatelem, jelikož tyto dva spolu velmi úzce souvisí. Reálně je indikátor naplněn z 31 %, nicméně smluvně je zavázáno plnění již na 115 %. Tato statistika navíc nepočítá s příspěvkem dosud nevyhodnocených výzev. Celkově by tak splnění tohoto cíle neměl být problém. Počet vytvořených pracovních pro znevýhodněné skupiny Stanovený cíl vytvořit pracovních míst pro znevýhodněné skupiny nebyl v době zpracování reálně naplněn v podstatě vůbec, když byla vytvořena pouhá 4 tato místa. Smluvně bylo zajištěno naplnění stanoveného cíle pouze na 16 %. Tento cíl byl přitom podpořen pouze projekty předkládanými v rámci dvou výzev, a to výzev č. 31 a 56. Tento cíl spatřujeme jako potenciálně největší hrozbu z hlediska jeho nesplnění. V dalších výzvách by proto mělo být podpořeno zejména naplnění tohoto indikátoru (cíle). 50

51 Tabulka 12: Prioritní osa Počet podpoř. projektů Počet podpořených osob Počet úspěšných absolventů kurzů Počet nově vytvořených/ inovovaných produktů Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Cílová hodnota za PO Celkem Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k Počet podpořených projektů Stanovený cíl podpořit celkem 300 projektů v rámci prioritní osy 4 je v době zpracování této evaluační studie splněn již na 127 %. Navíc byly v rámci PO4 vyhlášeny další dvě výzvy, které nebyly v době evaluace ještě zcela vyhodnoceny, proto je u nich uvedena nulová hodnota. Největším počtem projektů přispěly zejména výzvy č. 40, 53 a 57. Počet podpořených osob Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna z celkem 9 %, přičemž smluvně je v rámci projektů ošetřeno již 105 % cílové hodnoty. Navíc opět nejsou v tomto přehledu zahrnuty dosud nevyhodnocené výzvy. Celkově tak tento indikátor bude s největší pravděpodobností bez problémů splněn. Největší podíl na tom má výzva č. 40, která se specializovala na vzdělávání. Podobně specificky zaměřená je i dosud nevyhodnocená výzva č. 69, která s největší pravděpodobností rovněž výrazně přispěje k naplnění tohoto indikátoru. Stanovený cíl by tak v tomto případě neměl být problém naplnit. Počet úspěšných absolventů kurzů Výsledky jsou analogické s předchozím ukazatelem, jelikož tyto dva spolu velmi úzce souvisí. Reálně je indikátor naplněn z 22 %, nicméně smluvně je zavázáno plnění již na 328 %. Tato statistika navíc nepočítá s příspěvkem dosud nevyhodnocených výzev. Největším podílem přispěla k naplnění tohoto cíle již zmiňovaná výzva č. 40, která byla schopna sama splnit tento indikátor na 235 %. Celkově by tak splnění tohoto cíle neměl být problém. Počet nově vytvořených / inovovaných produktů Stanovený cíl vytvořit 100 nových nebo inovovaných produktů je v době zpracování evaluační zprávy naplněn již z 85 %. V rámci smluvně podchycených projektů je však již naplánováno plnění tohoto indikátoru na %. (viz kritická reflexe u tohoto indikátoru v PO 1) 51

52 Tabulka 13: Prioritní osa Počet podpořen ých projektů Počet podpořených osob Počet vytvořených partnerství Počet proškolených osob Výzva Dosaž. % Plán % Dosaž. % Plán % Dos až. % Plán % Cílová hodnota za PO Celkem Zdroj: vlastní výpočty na základě dat z MONIT7+ k Počet podpořených projektů Stanovený cíl podpořit celkem 200 projektů v rámci prioritní osy 5 je v době zpracování této evaluační studie splněn na 32 %. Obě dosud vyhlášené výzvy přispěly k naplnění tohoto indikátoru víceméně rovnoměrně. Pokud by však měl být tento kvantifikovaný cíl splněn, bude třeba v dalších výzvách podpořit více třeba i menších projektů. Počet podpořených osob Cílová hodnota prioritní osy je v tuto chvíli naplněna z celkem 54 %, přičemž smluvně je v rámci projektů ošetřeno již 401 % cílové hodnoty. Každá z obou dosud vyhlášených výzev by přitom byla schopna tento indikátor naplnit samostatně. Počet vytvořených partnerství Cílová hodnota indikátoru je v době přípravy evaluační studie naplněna již z poloviny. Smluvně je přitom zajištěno plnění indikátorů na 104 %, přičemž obě z dosud vyhlášených výzev přispěly naplnění tohoto indikátoru víceméně rovnoměrně. Splnění cílové hodnoty by proto neměl být problém. Počet proškolených osob Stanovený cíl je dosud naplněn z 12 %, nicméně projekty realizované v obou dosud vyhlášených výzvách plánují splnit tento indikátor na 119 %. Výrazněji přitom k naplnění tohoto indikátoru přispívá výzva č. 51. Ani v tomto případě by nemělo být naplnění stanoveného cíle problémem. Naplňování kvalitativních cílů Vedle cílů prioritních os kvantifikovaných prostřednictvím cílových hodnot monitorovacích ukazatelů sledují jednotlivé prioritní osy i další cíle specifikované slovně. Příspěvek dosud vyhlášených výzev a realizovaných projektů je diskutován dále opět v členění podle prioritních os. Prioritní osa 1 Cíle PO1 jsou: Zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů Zvýšení adaptability zaměstnanců ohrožených nezaměstnaností a zaměstnavatelů restrukturalizovaných podniků S výjimkou výzev č. 1 a 46 obsahují všechny dosud vyhlášené výzvy v oblasti podpory 1.1 shodné podporované činnosti: další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli a tvorba podnikových 52

53 vzdělávacích plánů včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů. Všechny výzvy pak obsahují vedle těchto dvou hlavních činností i další podporované aktivity. V zásadě lze konstatovat, že činnosti podporované výzvami v oblasti podpory 1.1 se v průběhu času nemění. Důležitějším faktorem k odlišení výzev je spíše to, zda jsou zaměřeny spíše na specifické nebo obecné vzdělávání. Pozitivně hodnotíme, že ve všech výzvách lze do určité míry kombinovat obě formy. Na specifické vzdělávání byly primárně zaměřeny výzvy č. 39 a 60. Převážně obecné vzdělávání bylo potom podporováno spíše výzvami č. 23, 33, 34, 35, 50 a 52. Z hlediska podporovaných činností vybočují dvě výzvy, a to výzva č. 1, která kladla důraz na rozvoj sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů. Tomu byly zaměřeny i jednotlivé podporované činnosti. Druhou specifičtější výzvou je výzva č. 46, která byla zaměřena výhradně na zdravotnická zařízení a zdravotnické pracovníky. Podporované činnosti jsou analogické s ostatními výzvami, pouze zdůrazňují aspekt zdravotnictví. Podporované činnosti jsou u výzev z OP 1.2 zcela totožné a zaměřují se na pomoc zaměstnancům ohroženým nezaměstnaností z důvodů restrukturalizace. Lze konstatovat, že všechny dosud vypsané výzvy z PO1 jsou v souladu a směřují k naplnění cílů této prioritní osy. I přes promítnutí všech cílů prioritní osy 1 při koncipování výzev reálně k naplnění cílů v celé své šíři, zejména pak ve smyslu trvalé tvorby systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích nedochází, neboť podpořené aktivity mají povahu zejména absolvování vzdělávání a po ukončení operačního programu nezůstávají v podnicích systémy řízení rozvoje lidských zdrojů, k jejichž tvorbě by podpora v rámci operačních programů měla sloužit. Prioritní osa 2 Cíle PO2: Zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných osob nebo osob ohrožených na trhu práce prostřednictvím efektivního a cíleného využití nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti Zvýšení kapacity, komplexnosti a kvality služeb poskytovaných institucemi služeb zaměstnanosti Podporované činnosti jsou u všech výzev z OP 2.1 totožné. Z podporovaných činností v pozdějších výzvách vypadla pouze podpora veřejně prospěšných prací. Naopak přibyla možnost příspěvku na úhradu mzdových nákladů zaměstnavatelům. V oblasti podpory 2.2 byla vyhlášena dosud jediná výzva, která podporovanými činnostmi koresponduje s cíli této oblasti podpory. Jednotlivé dosud vyhlášené výzvy zahrnovaly aktivity směřující k naplnění cílů prioritní osy. Prioritní osa 3 Cíle PO3: Sociální začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání, cestou zajištění a zvyšování dostupnosti, kvality a kontroly služeb 53

54 Sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit zajištěním dostupnosti, kvality a kontroly služeb, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání a v přístupu k investiční podpoře Prosazování cílených opatření pro plnění principu rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života Posílení pracovní integrace osob, ohrožených sociálním vyloučením, odstraňováním bariér znesnadňujících jejich rovnocenný vstup na trh práce Vedle dvou systémově zaměřených individuálních výzev lze v OP 3.1 vytipovat další 4 typy výzev, z nichž ty, které jsou zaměřeny na vlastní poskytování sociálních služeb a ty na vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb se opakují (zatím 3x) v zásadě nezměněné formě. Všechny dosud vyhlášené výzvy v oblasti podpory 3.2 (s výjimkou výzvy č. 8) se soustřeďují na stejný okruh činností pouze s tím, že některé aktivity jsou u některých výzev vypuštěny. To je dáno především okruhem žadatelů vymezených pro jednotlivé výzvy. Výraznější diferenciace výzev je potom právě z hlediska oprávněných žadatelů. V OP 3.3 se jednotlivé výzvy periodicky opakují a nevykazují žádné výraznější změny v průběhu času. Podporované činnosti směřují k cílům oblasti podpory. Podobně pozitivně z pohledu potenciálu k naplňování cíle oblasti podpory lze hodnotit i výzvy z OP 3.4. V kontextu současného stavu poznání lze dosud vypsané výzvy v prioritní ose 3 považovat za dostatečně vhodně navržené s ohledem na dosažení kvalitativních cílů prioritní osy. Prioritní osa 4 Cíle PO4: Zvýšit kvalitu regulace a řízení ve správních úřadech včetně zvýšení jejich transparentnosti a otevřenosti Zvýšit kvalitu řízení v úřadech územních samosprávných celků včetně zvýšení jejich efektivnosti, transparentnosti a otevřenosti Výzvy vyhlášené v PO 4 se svým charakterem významně liší a jsou většinou přizpůsobovány potřebám resortu nebo instituce, pro které je individuální výzva vypsána. V zásadě lze vysledovat tyto typy výzev z hlediska jejich zaměření: 1. Strategické výzvy pro Ministerstvo vnitra jde o výzvy č. 27, Projekty zaměřené na analýzy a studie proveditelnosti výzva č Výzvy na vytvoření strategických metodik a procesů pro obce - výzvy č. 62 a Vzdělávání cílových skupin výzvy č. 40 a Výzvy zaměřené na nastavení procesů v rámci státní správy a územní samosprávy výzvy č. 41, 42, 48, 53, 57, 58 a 59 Výzvu č. 32 zaměřenou na analýzy a studie proveditelnosti lze jako jedinou považovat za nenaplňující cíle prioritní osy 4, neboť její výsledky nemají přímý vliv na dosažení těchto cílů. Ostatní dosud vyhlášené výzvy jsou svým zaměřením a podporovanými aktivitami vhodně zaměřeny na naplňování stanovených cílů PO4. 54

55 Prioritní osa 5 Cíle PO5: Zvýšit efektivnost strategií a politik v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti; Rozvoj partnerství, paktů a iniciativ v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti. V rámci PO5 byly dosud vypsány dvě výzvy. Výzva č. 12 se zaměřovala na 3 oblasti, a to na Inovativní projekty, Rozvoj partnerství a tematických sítí a Mobilitu (pouze pro NNO). Výzva č. 51 se potom zaměřovala na Společný vývoj nebo přenos inovací a jejich zavedení v ČR, Tematické sítě a Místní partnerství. Obě vyhlášené výzvy svými podporovanými činnostmi pokrývají stanovené cíle prioritní osy. Jak jsou reálně naplňované cíle jednotlivých prioritních os? K posouzení reálných naplňování cílů prioritních os bylo využito dotazníkové šetření mezi cílovými skupinami. Jedinou prioritní osou, za kterou bylo možné vyhodnotit šetření, neboť byl získán statisticky dostatečný počet odpovědí, byla prioritní osa 4, ve které odpovědělo 83 respondentů. Za ostatní PO byly odpovědi cílových skupin nevyhodnotitelné. Projekty realizované v rámci prioritní osy 4 byly zkoumány z hlediska jejich vlivu na zvyšování kvality a transparentnosti veřejné správy a na snižování administrativní zátěže. Z šetření vyplynulo, že většina projektů byla zaměřena na zvyšování kvality veřejné správy. Naopak respondenti hodnotili projekty jako nepřínosné ke zvyšování transparentnosti. Z odpovědí realizátorů pak vyplynulo, že na zvyšování transparentnosti nebyly projekty téměř zaměřeny. Z pohledu snižování administrativní zátěže jsou projekty hodnoceny respondenty někdy i negativně, tj. že zvyšují administrativní zátěž. Blíže k této tématice viz evaluační otázky 1.20 a v kapitole věnované těmto specifickým evaluačním otázkám PO4. Jak vnímají nastavení výzev žadatelé Základním zdrojem informací k této evaluační problematice bylo dotazníkové šetření mezi 960 respondenty a dále pak řízené rozhovory s příjemci, žadateli a expertní posouzení. V dotazníkovém šetření se otázky zaměřovaly na vymezení podporovaných aktivit, vymezení typů žadatelů a cílových skupin ve vyhlašovaných výzvách. Dále byla jedna z otázek směřována na omezenou dobu trvání projektů ve výzvách. Zvláštní pozornost byla pak věnována možnostem přizpůsobování výzev regionálním podmínkám. Všechny tyto faktory měli respondenti zhodnotit na škále od 1 do 10, kde 1 znamenala spokojenost se současným nastavením, 10 potom maximální nutnost změny. Obr. č. 2 Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni

56 Z grafu je zřejmé, že vymezení podporovaných aktivit nevnímají žadatelé a realizátoři jako problém. Ani při řízených rozhovorech nevyplynulo vymezení podporovaných aktivit jako problém. Obr. č. 3 Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni Za ještě méně problematické než vymezení podporovaných aktivit považují žadatelé a realizátoři vymezení typů žadatelů. Naprosté většině respondentů současné vymezení možných žadatelů vyhovuje. Žadatelé by však více než vymezení typu žadatelů ocenili přizpůsobení načasování výzev typům žadatelů. Jedná se zejména o problematiku prioritní osy 4, kdy žadateli jsou subjekty veřejné správy, u nichž proces schvalování projektu a jeho následné přípravy bývá časově náročnější. Například poměrně atraktivní výzva č 69 zaměřená na obecné vzdělávání úředníků samospráv byla vyhlášena na období komunálních voleb. Některé obce tak nebyly schopny projekt předložit, neboť staré zastupitelstvo již nechtělo obec k ničemu zavazovat a nové zastupitelstvo ještě nebylo zvoleno. Obr. č. 4 Zdroj: dotazníkové šetření IREAS ke dni Graf opět ukazuje, že žadatelé a realizátoři nevnímají příliš úzké vymezení cílových skupin jako problém. Na druhou stranu se však při šetření objevily připomínky k příliš striktnímu vymezení cílových skupin. Žadatelé a realizátoři by uvítali volnější výklad cílových skupin, aby mohla podpora z projektu směřovat k více osobám, které podporu potřebují, ale nespadají do striktně vymezených 56