Plemeno měsíce: Starokladrubský kůň

Transkript

1 NÁŠ 60 Kč 2,40 ODBORNÝ ČASOPIS PRO CHOVATELE HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A VETERINÁRNÍ LÉKAŘE Plemeno měsíce: Starokladrubský kůň Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Přehlídka v Řepči se vydařila Africkým ovcím se na jihu Čech daří

2 2 000 CHOVATELSKÝ VELETRH Clermont-Ferrand errand FRANcie Tel.: (+420) a.pechova@groupe-logos.com Zdarma vstupenky na veletrh a na komentované Tel. +33 (0)

3 editorial Odborný recenzovaný časopis pro chovatele hospodářských zvířat a veterinární lékaře 7/2015 ROČNÍK LXXV. Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR i SR: odbyt předplatné tel.: odbyt@profipress.cz reklamace@profipress.cz zelená linka pro SR zdarma: (bez předvolby) Cena jednotlivého výtisku 60 Kč/2,40 Cena za předplatné 720 Kč/28,80 Sleva pro studenty 50 % Šéfredaktor Ing. Lukáš Rytina tel.: mobil: lukas.rytina@profipress.cz Redaktoři Ing. Alena Ježková, CSc. tel.: mobil: alena.jezkova@profipress.cz Ing. Martin Jedlička tel.: mobil: martin.jedlicka@profipress.cz Inzerce Ing. Václav Slunéčko telefon: mobil: vaclav.slunecko@profipress.cz Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Jazyková korektura Věra Dvorská, Hana Gruntorádová, Věra Melicharová Adresa redakce Jana Masaryka 2559/56b Praha 2 Grafika Jan Bronec, Tomáš Bronec Scan foto David Košťálek Redakční rada doc. Ing. Oldřich Doležal, Dr.Sc. Ing. Jiří Hojer doc. Ing. Petr Homolka, Ph.D. doc. Dr. Ing. Josef Kučera Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. Ing. Vlastislav Machander, CSc. Ing. Vít Mareš doc. Ing Jiří Motyčka, CSc. prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. prof. Ing. Jaroslav Pytloun, DrSc. Ing. Jan Stibal Karel Šeba Tisk Tiskárna H.R.G. spol. s r. o. Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b Praha 2 Vychází jednou za měsíc. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakční uzávěrka Vychází registrace MK ČR E 652 ISSN Doplácejí chovatelé na tuzemské mlékárny, které zaspaly u cihly? Vážení čtenáři a příznivci Našeho, vítejte při čtení prvního prázdninového čísla, které jsme dokončovali začátkem června, kdy byla média plná určité paniky z dramatického poklesu farmářských cen mléka. Zkusím to vše shrnout. Po více než třiceti letech byly v EU zrušeny mléčné kvóty, které regulovaly nadprodukci mléka. Evropa v čele s Německem a Francií (37 % mléka EU) nyní vyrobí asi o 12 % mléka více, než spotřebuje. Česká republika také vyrobí více mléka, než spotřebuje. Statistiky se však liší ministerstvo počítá soběstačnost z celkové výroby, bez zřetele na to, co se vyveze (tedy v tuzemsku nezpracuje). Soběstačnost pak vychází asi na 128 %. Pokud však počítáme soběstačnost pouze z toho, co u nás zpracujeme, vychází asi na 107 %. Rozdíl odpovídá asi 20 % suroviny, kterou ČR vyváží. Stavy dojnic v ČR začaly růst, užitkovost stále významně stoupá. Uznání zaslouží všichni šlechtitelé a chovatelé skotu za pokrok, kterého dosáhly ve všech směrech. Co je jim to však platné, když aktuální výkupní cena mléka jim jenom stěží uhradí náklady? Jak se dočtete v naší pravidelné rubrice Máte slovo, důvody lze hledat v oslabení světové (zejména čínské) poptávky po mléčných výrobcích a zároveň v navýšení výroby mléka světovými hráči (USA, Austrálie, Nový Zéland), ve vyšších tuzemských dodávkách do mlékáren, v ruském embargu na dovoz mléčných výrobků. Cena tedy klesá celosvětové, ale v České republice ještě více! Proč český farmář dostává za mléko v přepočtu o korunu méně (až 1,50 Kč) než průměrný evropský, a to jak v době mléčné konjunktury, tak v době mléčné krize? Proč v tuzemsku nejvíce tlačí na snížení výkupních cen mlékárny vlastněné českými majiteli na rozdíl od mlékáren zahraničních vlastníků? Někteří odborníci vidí náš hlavní problém v tom, že český spotřebitel kupuje z více než 40 % mléčné výrobky z dovozu (při vstupu do EU byl tento podíl 15 %). Ano, české mlékárny se mnohem hůře dostávají do regálů supermarketů. Proč si spotřebitel vybírá zahraniční mléčný výrobek před tuzemským? Já to jako průměrný spotřebitel vnímám tak, že dovezený zahraniční sortiment je mnohem bohatší, tudíž může nabídnout např. sýr s ananasem, krém s lískovými oříšky, kozí sýr holandského typu s chrpou na povrchu, francouzské nebo italské tradiční mléčné výrobky asi není třeba jmenovat. Ačkoli bych chtěl podporovat české výrobce, to co mi chutná, prostě v regálech od českých mlékáren nenajdu. Ptám se tedy, jestli české mlékárny trošku nezaspaly u krabicového mléka, másla, eidamské cihly a sušáku. A protože se s těmito výrobky neprosadí ani v zahraničí, nezmohou se na nic jiného, než svůj neúspěch vymáhat na farmářích. Ptám se dále: Dělají české mlékárny dobrý marketing? Česká republika je největším vývozcem syrového mléka z celé EU viz příspěvek v NCH 5/2015, str. 6. Čeští zpracovatelé tedy nedokáží vyrobit přidanou hodnotu, ta se tvoří asi z pětiny českého mléka v zahraničí, pak se dováží ve formě mléčných výrobků zpět. Je to otázka k další diskusi, kterou bychom rádi rozproudili na stránkách kde můžete reagovat na článek z rubriky Máte slovo, který bude propojený s anketou. Takže pokud možno hezkou dovolenou, snad krávy v létě přestanou dojit a cena trošku stoupne Lukáš Rytina Navštivte webové stránky časopisu Náš chov na Kalendář chovatelských akcí Oslava 25. výročí založení Svazu chovatelů českého strakatého skotu Místo konání: Radešínská Svratka Pořádá: Svaz chovatelů českého strakatého skotu Informace: Chovatelský den Orlický pohár 2015 Místo konání: Horal, akciová společnost, Hláska Informace: Chovatelský den Mžany 2015 Místo konání: areál ZAS Mžany, středisko Sovětice Pořádá: ZAS Mžany Informace: Chovatelský den Zdislavice Místo konání: Zdislavice Pořádá: VOD Zdislavice a CRV Czech Republic Informace: Ing. Čermák, Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky Místo konání: výstaviště Brno Pořádá: Veletrhy Brno, a. s. Informace: Pořádáte chovatelský den, seminář, konferenci, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou akci týkající se chovu nebo výživy hospodářských zvířat? Zajistěte si potřebnou účast oznámením v našem časopise. Sdělení zasílejte poštou, faxem nebo em do redakce. Náš chov, Jana Masaryka 2559/56 b, Praha 2, , tel , alena.jezkova@profipress.cz, alena.jezkova@agroweb.cz 3 7/2015

4 Obsah Máte slovo Ceny mléka Aktuálně Sledování citlivosti k ATB u veterinárně významných patogenů Plemeno měsíce Starokladrubský kůň Reportáž Čestr svaz oslavil pětadvacítku Přehlídka v Řepči se vydařila Skot dojený Velogenetika mléčného skotu Ekonomické ukazatele výroby mléka v roce Environmentální a kontagiózní mastitidní patogeny na farmě Jak optimalizovat chov dojnic Prasata Aktivita a spánek odstavených selat Aktuální globální hrozba virové průjmy selat Specifika nákladovosti chovu prasat Ovce, kozy Africkým ovcím se lví hřívou se na jihu Čech daří Trpasličí ovce z Bretaně Pro zootechnickou praxi Diagnostika březosti Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Výkrm českých kuřat podle welfare Komfort ve stáji je základem užitkovosti Programy tlumení salmonel v chovech drůbeže Aktuální otázky související s výrobou drůbežího masa Stavy drůbeže v rozmnožovacích chovech, stavy nosnic a líhnutí v roce Výsledky testů kontroly užitkovosti drůbeže v roce Ekonomika, výroba a obchod v chovu drůbeže Titulní foto: Magdalena Straková Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých příspěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv. Připravujeme Číslo 8/2015: Technologické systémy v chovu hospodářských zvířat Plemeno měsíce česká landrase 4 7/2015

5 Proč ceny mléka o tolik klesly? Máte slovo Farmářské ceny mléka v dubnu a v květnu nebývale klesly, dokonce se mluví o největším skokovém propadu v novodobé historii ČR. Zeptali jsme se na důvody tohoto poklesu jednak zpracovatelů, které reprezentuje Ing. Jiří Kopáček, CSc., z Českomoravského svazu mlékárenského, a jednak zástupce prvovýroby, Ing. Oldřicha Žďárského z odbytového družstva Morava. Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského Současné období není pro mlékárenství příliš příznivé. Přestože byla za rok 2014 v České republice docílena historicky nejvyšší průměrná nákupní cena syrového mléka ve výši 9,37 Kč/l, dochází již od dubna 2014, tedy po dobu 13 měsíců, k jejímu poklesu. Za květen 2015 lze dokonce očekávat prolomení hranice 8 Kč/litr, přičemž u některých mlékáren byla zaznamenána cena již daleko nižší. Co je toho příčinou? Předně je potřeba uvést, že dochází k nárůstu výroby a tím i dodávek mléka. I když Česká republika za období uplatňování mléčných kvót s výjimkou kvótového roku 2005/2006 přidělenou kvótu nevyužívala, 5 až 10 %, skončil poslední kvótový rok 2014/2015 s nedočerpáním pouhých 1,2 %. V letošním roce jsou za první čtyři měsíce dodávky mléka ke zpracování v českých mlékárnách vyšší dokonce o 3,7 % a současné příznivé počasí a dostatek kvalitní píce dávají předpoklad k tomu, že k poklesu výroby zřejmě nedojde. Dalším významným důvodem současného neutěšeného stavu je oslabení celosvětové poptávky po mléčných výrobcích, a to zejména z hlavních dovozových zemí. Situaci prohlubuje také pokračující ruské embargo na dovoz mléčných výrobků. Z dovozových zemí musím zmínit zejména Čínu, která je světovým importérem č. 1, a přitom se zde meziročně snížil dovoz z EU o 46 % u másla, 38 % u sušeného odstředěného mléka, 50 % u sušeného plnotučného mléka, 10 % u sušené syrovátky a také 4 % u sýrů. Tato obchodně nerealizovaná množství mléčných výrobků představují obrovské množství mléka v hodnotě mléčného ekvivalentu, které zůstává na skladech a samozřejmě má dopad na zpeněžování mléka, resp. Na světovém trhu projevuje významný převis nabídky nad poptávkou. pokles nákupních cen. S přihlédnutím k současné vysoké výrobě mléka v USA (za tři měsíce +1,7 %), v Austrálii (+2,9 %) a na Novém Zélandu (+2,2 %) se tak na světovém trhu projevuje významný převis nabídky nad poptávkou. Při obchodování na celosvětové burze s mléčnými komoditami (Global Dairy Tender) na Novém Zélandu dne 2. června se meziměsíčně ceny snížily v průměru o 4,6 % a dosáhly nejnižší hladiny od července Skutečná virtuální hodnota mléka vypočítávaná podle obchodního zpeněžování mlékárenský komodit (tzv. ife Rohstoffwert) se v květnu dostala na hodnotu 24,9 ct/kg mléka, což odpovídá přibližně 6,85 Kč/kg. Ve střednědobém horizontu se zatím nedá očekávat významnější změna této situace, snad by pouze s létem mohlo dojít k určitému poklesu dodávky tudíž zastabilizování cen na současné nízké úrovni. K obratu může dojít zřejmě až na podzim v návaznosti na opětovný zimní růst obsahových složek mléka. Je tedy zřejmé, že tato nelehká situace si bude muset vyžádat mimořádná opatření, jak ze systémových tržních nástrojů (záchranná síť), popř. jiných zásahů EU a společnosti. Jedním z nich může být (dočasný) návrat k exportním dotacím, ale také nutnost navýšení hladiny intervenční ceny pro máslo a SOM. Na téma cen mléka můžete diskutovat na Ing. Oldřich Ždárský, předseda představenstva Morava, Mlékařské odbytové družstvo, Vyškov Současná cena mléka je pro prvovýrobce velmi špatná. Nikdo z nás si při zrušení kvót k prvnímu dubnu tohoto roku nedovedl představit takový dramatický pád. Takový propad o celých 50 haléřů jako nyní z dubna na květen jsme v České republice zatím nikdy nezažili. Květnová cena byla hluboce pod 8 Kč, takže mnohým producentům již nepokrývala náklady. Hlavní problém vidíme v to, že 44 % mléčných výrobků spotřebovaných u nás je z dovozu. Přitom při vstupu do Evropské unie byl tento podíl pod 15 %. Dovoz mléčných výrobků roste rychleji než vývoz. V roce 2004 byl vývoz 7,6 mld. Kč a dovoz 4,9 a 2014 to bylo již 13,6 mld. Kč. Mlékárny se stále hůře dostávají na pulty supermarketů řetězců, které jsou vlastněny zahraničními majiteli. Zejména lze jmenovat německé vlastníky, kteří již dlouhodobě lépe spolupracují s německými mlékárnami. Je sice pravdou, že u nás za loňský rok stoupla mléčná produkce, ale naše farmářská cena byla za rok 2014 sedmou nejnižší v Evropské unii. Tento rozdíl byl až 1,50 Kč na litru v náš neprospěch a i při současném celoevropském poklesu cen rozdíl v náš neprospěch stále přetrvává. Hlavní problém vidíme v to, že 44 % mléčných výrobků spotřebovaných u nás je z dovozu. To znamená, že mlékárny na západ od nás jsou i v této době schopny platit výrazně lepší cenu. Současný výpadek v tržbách za mléko pro zemědělce lze odhadnout na 4 až 6 miliard korun. To může vést k velkým problémům v celém sektoru. Zdá se, že největší problémy mají u nás mlékárny s českými vlastníky. Ty především tlačí na snížení výkupních cen. Na rozdíl od mlékáren nadnárodních korporací, které dokážou úspěšně své výrobky exportovat i mimo EU. To dokládají statistická data, kdy za první čtvrtletí roku 2015 se zvýšil export sušeného mléka o 23 %. Proto je třeba, aby česká vláda systematicky podpořila export mléčných výrobků. O obchodních agrárních atašé se mluví rok. Bohužel je smutné, že než dojde k činům, trvá to u nás hodně dlouho. TECHNOLOGIE PRO ŽIVOČIŠNOU VÝROBU Agrico s. r. o. Rybářská 671, CZ Třeboň II. tel.: , agrico@agrico.cz ISO 9001 ISO OHSAS /2015

6 Aktuálně Sledování citlivosti na antibiotika u veterinárně významných patogenů Pilotní program tohoto sledování probíhá od do za účasti SVÚ Praha, SVÚ Jihlava a SVÚ Olomouc. Na základě zkušeností z tohoto pilotního programu bude ustanoven regulérní víceletý program, do kterého mohou být následně začleněn i další pracoviště. Veterinární lékař odebere vzorky, vyplní objednávku laboratorního vyšetření a pošle vzorky do Státního veterinárního ústavu do Jihlavy, Prahy nebo Olomouce. Tam bude provedeno bakteriologické vyšetření zahrnující kultivaci a identifikaci bakteriálního původce onemocnění. Tato část vyšetření je hrazena chovatelem. Pokud bude v rámci tohoto vyšetření izolován veterinárně významný patogen zahrnutý do monitoringu ATB rezistence, bude tento izolát vyšetřen na citlivosti k antimikrobiálním látkám diluční metodou ke stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC). Vyšetřen bude vždy jeden izolát z epizootologické jednotky (hejno, stádo). Toto vyšetření bude plně hrazeno ze státního rozpočtu. Protokol o vyšetření obsahuje bakteriologický nález a také antibiogram. V něm je uveden kvantitativní výsledek (MIC antimikrobika v μg/ /ml) a kvalitativní výsledek (izolát na antimikrobiální látku citlivý nebo intermediárně citlivý nebo rezistentní). Jsou to údaje, které veterinární lékař může využít pro antimikrobiální terapii v praxi. Patogeny zařazené do sledování Prasata Actinobacillus pleuropneumoniae, Pasteurella multocida, Escherichia coli (klinicky významné s faktory patogenity), Streptococcus suis, Staphylocuccus hyicus Skot Mannheimia haemolytica, Pasteurella multocida, Escherichia coli (klinicky významné izoláty), Histophilus somni Skot mastitidy: Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae, Streptococcus uberis, Staphylococcus aureus, Escherichia coli (z klinických mastitid), Klebsiella spp. (Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca aj., Raoultella spp.) Drůbež hrabavá Escherichia coli, Pasteurella multocida, Enterobacter spp., Enterococcus spp., Staphylococcus aureus Výběr vzorků k vyšetření Pokud bude ve vašem chovu podezření na bakteriální onemocnění, které si vyžádá aplikaci antimikrobik a budete mít zájem o vyšetření uvedená v tomto článku, použijte tento jednoduchý postup: Vyplňte pečlivě žádanku Doporučujeme Objednávku laboratorního vyšetření vzor č. 1 (viz: www. svscr.cz formuláře pro stažení /objednávky laboratorního vyšetření) nebo jakoukoliv jinou objednávku, na kterou jste zvyklí, vyplňte všechny údaje a především nezapomeňte vyplnit registrační číslo hospodářství. Odeberte odpovídajícím způsobem vzorky Odběru vzorků ze zvířat, kadáverů, jatek a prostředí prosím věnujte náležitou pozornost. Na tomto kroku a jeho správném provedení velmi záleží. V případě nejasností využijte možnost konzultace s pracovníky laboratoří. Doporučujeme odebrat 3 5 vzorků u velkých zvířat při respiratorních nebo zažívacích onemocněních, u drůbeže asi vzorků, u vzorků mastitid cca zhruba vzorků mléka. Vzorky odebírejte pokud možno z neléčených zvířat, na počátku onemocnění. Prasata, skot Respirační onemocnění: plíce část, kde je rozhraní změněné a zdravé tkáně, velikost 10 x 10 cm, nepropustný obal, co nejrychleji do laboratoře; stěr z plic ze změněné tkáně plic, trachey a bronchů, uložit do transportního média (např. Amies transportní médium s aktivním uhlím), uchovat při 5 25 C, doporučuje se dopravit vzorek po odběru do 24 hodin do laboratoře; hluboký nasální výtěr výtěr po odběru uložit do transportního média, (např. Amies transportní médium s aktivním uhlím), uchovat při 5 25 C, doporučuje se dopravit vzorek po odběru do 24 hodin do laboratoře; kadáver (čerstvý) nebo celé plíce doručit chlazené, plíce ev. i mražené a co nejrychleji do laboratoře; jiné vzorky, např. bronchoalveolární laváže, (transtracheální laváže), stěry z mandlí, hemokultury platí pravidla viz výše (po odběru doručit co nejrychleji do laboratoře). Průjmová onemocnění trus, část podvázaného tenkého nebo tlustého střeva (v závislosti na rozsahu vyšetření a případně i virologické nebo jiná vyšetření), obsah střeva; nepropustný obal, uchovat v chladu, co nejdříve do laboratoře; rektální výtěr (např. Amies transportní médium s aktivním uhlím), uchovat při 5 25 C, doporučuje se dopravit vzorek po odběru do 24 hodin do laboratoře. Mastitidy Preferujeme čerstvý vzorek mléka. Do sterilní vzorkovnice (zkumavky) odeberte 5 10 ml mléka. Odběr provádějte v rukavicích, po očistě struků, po oddojení prvních tří střiků mléka do pomocné nádobky (obsah pak neškodně zlikvidujte), vnitřní plochu víčka zkumavky udržujte v čistotě, bez dotyku rukou, směrem k podlaze. Potom teprve nadojte vzorek mléka. Odběru věnujte zvýšenou pozornost, aby nedošlo ke kontaminaci z prostředí. Označte řádně zkumavku, stačí pořadové číslo, identifikační číslo zvířete uveďte až do žádanky objednávky vyšetření. Možné je zaslat čtvrťový, půlový nebo směsný vzorek ze všech struků, z akutních, chronických, subklinických případů mastitid, zkrátka podle potřeby. Drůbež hrabavá kadávery kuřat dodat co nejrychleji do laboratoře, chlazené; odběr materiálu ke kultivaci provádí většinou patolog podle patologického nálezu nebo podle instrukcí a anamnézy uvedené v žádance; stěry z orgánů (např. Amies transportní médium s aktivním uhlím), uchovat při 5 25 C, doporučuje se dopravit vzorek po odběru do 24 hodin do laboratoře; trus stěry z trusu, pro jejich odběr platí pravidla již zmíněná výše. Zpracování výsledků vyšetření Výsledky budou zpracovávány anonymně, formou agregovaných výsledků, které nebudou vztaženy na jednotlivá hospodářství. Chovatelé a veterinární lékaři budou mít výsledky pouze ze svého chovu, se kterými budou moci pracovat, ale z celkových výsledků monitoringu nebude možné veřejně zjistit výsledky jednotlivých nebo cizích farem. Článek byl vypracován v rámci projektu Ministerstva zemědělství (číslo grantu QJ ). MVDr. Petr Šatrán, Ph. D., Státní veterinární správa, Praha, MVDr. Kateřina Nedbalcová, Ph. D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno 6 7/2015

7 Plemeno měsíce Starokladrubský kůň Starokladrubský kůň je původním českým plemenem koní, které svým významem překračuje hranice České republiky. Je rovněž zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů hospodářských zvířat. Plemeno je dobře přizpůsobeno specifickým podmínkám prostředí, má jedinečné vlastnosti a vysokou kulturní a historickou hodnotu. Plemeno je chováno ve stádech v Kladrubech nad Labem (bělouši) a ve Slatiňanech (vraníci) a dále u soukromých chovatelů. Je jedním z nejstarších plemen koní. Jde o teplokrevné plemeno, jež vzniklo na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Chovným cílem je mohutný kočárový kůň pro ceremoniální a reprezentativní účely. Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách a od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům. Historie Starokladrubští koně jsou chováni více než 400 let. Bývalý dvorní hřebčín v Kladrubech nad Labem byl založen v kladrubské oboře na císařském panství pardubickém Rudolfem II. podle dekretu vydaného na Hradě pražském dne 24. dubna Hřebčín vzkvétal a upadal během dvou století v závislosti na finančních poměrech a potřebách panovníků. V době sedmileté války ( ) byl chovný materiál z Kladrub přesunut do hřebčína Eneyedu v Uhrách a tam koně zůstali do roku V červnu 1757 hřebčín dokonce vyhořel. Až v r dal císař Josef II. znovu zřídit hřebčín Kladruby a povolal zpět všechen chovný materiál. Úkolem hřebčína bylo produkovat koně pro císařský dvůr v typu mohutného graciézního karosiéra v různých barvách. Kočároví koně byli dodáváni do dvorních stájí, do Prahy na Hradčany a dále i trvale do Vídně. Stádo koní španělských a španělsko-italských muselo být podle císařských výnosů čistokrevně konzervativně udržováno. Když koncem 18. a začátkem 19. stoupl zájem o koně anglické, zmizela plemena těchto koní i v původní domovině. Protože nikde jinde italsko-španělští koně nebyli, stal se název 'kůň starokladrubský' novým jménem plemene. Existovala dvě stáda vraníků a běloušů. Do třicátých let 19. století bylo tady také stádo starokladrubských hnědáků, jež bylo ale znehodnoceno křížením s holandskými hřebci. Po roce 1918 převzal kladrubský hřebčín československý stát a bylo rozhodnuto, aby hřebčín produkoval plemenné hřebce pro zemské chovy ČSR. Do Kladrub se dostala z Piberu část matek a hřebců anglických a anglo- -arabských polokrevníků Przedswit, Gidran, Furioso a North-Star a z Radovce plemenné klisny těchto kmenů. V Kladrubech byly v době první světové války umístěny i tři ročníky lipicánských hříbat, která se po roce 1980 stala majetkem státu a v roce 1923 byla přeložena do Topolčianek. Z původního chovu starokladrubských koní se do vzniku ČSR zachoval zbytek tohoto plemene ve dvou barevných variantách běloušů s otcovskou linií Generale a Generalisimus a vraníků s liniemi Sacramoso a Napoleone. Pro nenávist ke všemu habsburskému bylo po roce 1918 nejprve rozhodnuto historické stádo kladrubských běloušů i vraníků zlikvidovat. Nakonec se podařilo udržet v Kladrubech stádo starokladrubských koní jako zootechnický unikát ČSR. Bylo rozhodnuto zachovat v malém měřítku stádo běloušů, zatímco stádo vraníků b ylo odsouzeno k postupné likvidaci. Kmenový hřebec vraník Napoleone Solo, byl odvezen na porážku, a padlo rozhodnutí dále jeho rod v potomstvu neudržovat. Ke krytí starokladrubských vranek byl na jejich dožití ponechán jediný čistokrevný hřebec, vraník Sacramoso XXVII-Aja. Snahou bylo brzy zlikvidovat stádo vraných matek. K velké restrikci stáda starokladrubských vraníků v hřebčíně Kladruby nad Labem došlo v roce 1925 a pokračovala až do listopadu 1931, kdy zbytek již rozebraného stáda převzal spišský biskupský statek i s kmenovým hřebcem Sacramoso XXIV. Tak začal zánik starokladrubských vraníků, kmene jediného autochtonního plemene koní chovaného v Čechách po celá staletí. K jeho rege /2015

8 Plemeno měsíce neraci, která začala v roce 1941, došlo až zásluhou profesora VŠZ v Praze, PhDr. et. MUDr. Františka Bílka, DrSc. Původ koní Původ starokladrubského koně je možno vysledovat zpět k zakladatelům kmenů, které daly jména současně existujícím otcovským kmenům (Generale, Generalissimus, Sacramoso, Solo, Favory, Siglavi Pakra, Romke, Rudolfo). Zakladateli čistokrevných neklasických kmenů starokladrubských koní byli Siglavi Pakra, Romke, Rudolfo. Současná populace je rozdělena na pět čistokrevných klasických kmenů a tři čistokrevné neklasické kmeny, z nichž jsou Generale, Favory a Rudolfo bělouši, Solo a Siglavi Pakra vraníci a Generalissimus, Sacramoso a Romke se vyskytují v obou barevných variantách. Původ starokladrubského koně je možno vysledovat zpět k osmi zakladatelkám čistokrevných klasických rodin (Africa, Rava, Deflorata, Almerina, Sardinia, Ragusa, Cariera, Madar VI) a sedmi zakladatelkám čistokrevných neklasických rodin (Narcis, Xandra, Bárta, Ritorna, Favora, Dana, Gita). Zakladatelem starokladrubských běloušů je vraník Peppoli (1764), který byl otcem bělouše Imperatore (1775) a ten otcem bělouše Generale. Bělouši byli chováni ve dvou liniích, a to Generale (1787) a Generalissimus (1797) a ve čtyřech rodinách. Největší zastoupení má rodina, která se rozštěpila ve tři další, jména představitelek začínají písmeny E, A a P. Společnou matkou jim byla klisna Alba VIII (Generale XXII), narozená v roce Rodina C byla založena v roce 1894 klisnou Cariera (Blue Boy) a rodina R Ragusou I (Napoleone Amelia) v roce Nejmladší rodinou je rodina S, jejíž zakladatelkou je klisna Sardinia (Maestoso Gratia). Původní kmen Generalissimus (1797) zanikl v r úhynem hřebce Generalissimus XXII. Byl znovu obnoven roku 1941 zařazením hřebce Generalissimus XXIII (po otci Generale XXIII z matky 407 Gss XXII) a v r zařazením hřebce Generalissimus XXIX (po otci Favory IV z matky 817 Gss XXIII). Chov starokladrubských vraníků byl původně veden ve dvou liniích, a to Sacramoso a Napoleone, ale linie Plemenný hřebec Generale Aversa XLIX, šedý bělouš (nar ) po otci Generale Alata XLVI z matky 226 Aversa (F XI) Foto archiv NHK Napoleone zanikla v roce Linie Sacramoso byla založena vraníkem, který pocházel z arcibiskupského hřebčína Ries (u Salcburku). Tato linie však také časem zanikla a udržela se druhá linie Sacramosů, která byla založena hřebcem Sacramoso, narozeným v roce 1800 v Kroměříži. Současný chov je založen na čtyřech základních liniích Sacramoso, Solo, Siglavi Pakra a Romke. Plemenné klisny jsou zařazeny do třinácti rodin. Regenerační proces v chovu starokladrubského vraníka Do roku 1941 se zachovali tři hřebci- -polobratři, synové posledního vraného starokladrubského pepiniéra Sacramoso XXIX. Byli to Sacramoso XXX (nar v Kladrubech n. L.) z matky 266 Neapolitano Gratia, po Neapolitano Gratia z 80 Napoleone, po Napoleone Amelia, s podílem 75 % starokladrubské krve, 12,5 % lipické krve a 12,5 % arabské krve, hřebec Sacramoso XXXI - Solo (nar v Kladrubech n. L.), z matky 271 Sacramoso XXVII, po Sacramoso Aja XXVII z 80 Napoleone, po Napoleone Amelia, s podílem 100 % starokladrubské krve a hřebec 530 Sacramoso XXIX-3 Avara (nar v Kladrubech n. L.) z matky 57 Sacramoso XXVII, po Sacramoso Aja XXVII z 80 Napoleone, po Napoleone Amelia, s podílem 100 % starokladrubské krve. V rodičovské generaci matek byla situace také nepříliš dobrá. Celkem bylo v regeneračním procesu využito Plemenný hřebec Sacramoso Mantova X, vraník (nar ) po otci Sacramoso Favina XLIX z matky 409 Mantova (So VIII) Foto archiv NHK 54 matek různého původu. Byly to dvě čistokrevné starokladrubské vranky, 23 klisen čistokrevných starokladrubských bělek a klisny s částečným podílem starokladrubské krve (tedy 17 starokladrubských bělek z hřebčína Kladruby n. L., jedna starokladrubská narozená v Zahrádkách u České Lípy, tři starokladrubské vranky narozené v Kroměříži, Nových Dvorech u Opavy a Chrasti u Chrudimi, dvě lipické vranky s podílem 25 % starokladrubského vraníka z Topolčianek), dále 18 čistokrevných lipických klisen, z nichž bylo jedenáct z hřebčína v Topolčiankách a sedm z hřebčína Piber, tři teplokrevné klisny, pět klisen bez původu nebo kořistní a tři importované klisny orlovského klusáka. Mnohé z použitých klisen byly z různých příčin k chovu nezpůsobilé a musely být vyřazeny, aniž by daly potomstvo. V průběhu celého regeneračního procesu, tedy až do konce října 1973, bylo využito celkem 34 plemeníků (dva čistokrevní starokladrubští vraníci, šest starokladrubských vraníků s podílem nad 50 % starokladrubské krve, sedm starokladrubských vraníků s podílem pod 50 % starokladrubské krve převážně s příměsí krve lipické, arabské a orlovského klusáka a sedm hřebců starokladrubského bělouše). Pro zachování plemene starokladrubského vraníka nebylo možné využít čistokrevnou plemenitbu (poslední tři výchozí hřebci byli úzce příbuzensky prochováni), a tak se používalo i osvěžení krve jinými plemeny. Nejvíce byli využíváni hřebci lipického plemene (celkem deset), dále hřebec černý hnědák s podílem krve Nonius a hřebec oldenburský. V době ukončení regeneračního procesu v roce 1973 bylo v hřebčíně ve Slatiňanech evidováno šest plemenných hřebců Solo Narcis IV (62,5 % starokladrubský, 25% lipicán), Solo Bárta V (43,75 % starokladrubský, 50 % orlovský klusák) Sacramoso Roma XXX- VI (71,67 % starokladrubský, 25 % lipicán), Nonius XLV (25 % starokladrubský, 25 % lipicán, 50 % nonius), a dva praví bratři Siglavi Pakra I a Siglavi Pakra II (31,25 % starokladrubský, 59,37 % lipicán). V základním stádě bylo zařazeno 33 matek z 13 rodin, 52 hříbat a mladých koní v odchovu a výcviku. 7/

9 Plemeno měsíce Výběr z chovného cíle, šlechtitelského programu a řádu plemenné knihy Chovný cíl, šlechtitelský program a řád plemenné knihy byly schváleny rozhodnutím Ministerstva zemědělství č.j.: 87607/2014-MZE dne Chovný cíl Kůň středně velkého až velkého obdélníkového rámce s korektní stavbou těla, harmonickými proporcemi a typickou klabonosou hlavou s výrazným velkým tmavým okem. Vyznačuje se pravidelnými kadencovanými chody s typickou vysokou akcí hrudních končetin v klusu. Cílem je zachování původního českého plemene koní v typu galakarosiera pro ceremoniální a reprezentativní službu, soutěže spřežení, drezuru, barokní a rekreační ježdění. Dvě barevné varianty bělouši a vraníci. Jde o o vybělující bělouše, jejichž kůže je tmavošedě pigmentovaná, s výskytem bílých odznaků (růžová kůže), s chlupovým pokryvem těla, který vykazuje u hříbat při narození základní barvy s různými odstíny a s odlišným stupněm prokvetlosti. Kůže vraníků je tmavošedě pigmentovaná, vyjma odznaků, které jsou růžové barvy. Výskyt bílých odznaků je nežádoucí. Menší bílé odznaky jsou přípustné na spodní části končetin a na hlavě. Vyskytují se tři typy vraníků, a to vraník s uhlově černou a lesklou barvou po celé roční období, vraník s černou barvou bez lesku a vraník s černou barvou bez lesku, který v letním období vykazuje hnědý nebo ryzí nádech černé barvy. Z plemenitby se nevylučují jiné barevné varianty klisen hnědáci a ryzáci. U hřebců jsou jiné barevné varianty hřebců z plemenitby vyloučeny. Znaky exteriéru Hlava suchá s jasně zřetelnými konturami krajin, s typickým klabonosem, s výrazným velkým tmavým okem. Krk vysoko nasazený, přiměřeně dlouhý, klenutý a dobře osvalený. Kohoutek méně znatelný, dobře utvářený. Hřbet středně dlouhý s dobrou vazbou beder. Hrudník středně hluboký i široký se zaúhlením lopatky. Středotrupí je oválné s dobře klenutými žebry. Záď středně široká, zezadu oválná, event. mírně střechovitá, dobře osvalená. Končetiny korektní, přiměřeně kostnaté s výraznými suchými klouby, se středně dlouhou holení, někdy se strmějšími spěnkami a pravidelnými, velkými a pevnými kopyty. Chody jsou pravidelné, kadencované s typickou vysokou akcí hrudních končetin v klusu. Užitkové vlastnosti Plemeno se vyznačuje pozdním dospíváním, dlouhověkostí, dobrou plodností, pevnou konstitucí, adaptabilitou pro různá prostředí a dobrou krmitelností. Psychické vlastnosti Zvířata jsou živého temperamentu, vyrovnaného charakteru, snadno ovladatelná, učenlivá, pracovitá a dobře spolupracující s lidmi. Š lechtitelský program Zahrnuje všechna opatření, která směřují k zajištění chovného cíle: 1. Informační systém údajů o zvířatech 2. Označování a identifikace zvířat 3. Evidence, registrace a ověřování původu zvířat 4. Kontrola užitkovosti (vlastnosti produkční růst a vývin, vlastnosti reprodukční samčí a samičí plodnost a dlouhověkost, kontrola dědičnosti zdraví) 5. Kontrola výkonnosti (zkušební systém zkoušky výkonnosti a sportovní výkonnost) 6. Popis, evidence a vyhodnocení znaků lineárního popisu 7. Ocenění genetické hodnoty (odhad plemenné hodnoty) 8. Selekce 9. Sestavení a realizace připařovacích plánů 10. Využití biotechnických metod ve šlechtění Plemenný hřebec Rudolfo Curiosa V, šedý bělouš (nar ) po otci Rudolfo Candia II z matky 211 Curiosa (F XI) Foto archiv NHK Informační systém má moduly evidence (původ, narození, vlastnictví, umístění, nákup, prodej a vyřazení koně z PK), reprodukce (samičí reprodukce přirozená plemenitba, inseminace, kontrola březosti, průběh porodu a samčí reprodukci počet zapuštěných, inseminovaných klisen, kvalita spermatu, schopnost k odběru semene, procento oplození apod.), mladá zvířata (původ, narození, vlastnictví, nákup, prodej a vyřazení hříběte), růst a vývin (vážení a měření koní do čtyř roků i porovnání růstu s růstovým standardem), zkoušky výkonnosti (všechny výsledky zkoušek výkonnosti, hodnocení při přehlídkách a soutěžích), lineární popis (popis mladých koní hříbat a koní ve věku čtyř roků, případně při jejich zařazení do plemenitby), odhad plemenné hodnoty (podle vlastní výkonnosti a užitkovosti v případě dostatečného počtu potomků doplněn o hodnocení podle potomstva), selekce (na základě odhadnuté plemenné hodnoty a zdraví), připařování (doporučená, náhradní a uskutečněná páření podle příbuznosti mezi jedinci a odhadnutou plemennou hodnotou). Řád plemenné knihy starokladrubských koní Účelem PK je zabezpečovat cílevědomé a soustavné zdokonalování genetické úrovně populace starokladrubských (stkl) koní pro zachování a rozvoj nejcennějšího genetického zdroje a živoucí národní kulturní památky. Pro naplnění tohoto úkolu nositel PK: stanoví chovný cíl, standard plemene a zpracuje šlechtitelský program, usměrňuje a hodnotí vývoj šlechtění plemene, registruje chovy, plemenná zvířata a jejich potomstvo v PK, registruje a potvrzuje původ a plemennou hodnotu zvířat, stanoví parametry pro výběr plemenných zvířat vybraných k reprodukci populace a podílí se na jejich výběru, každoročně vyhodnocuje realizaci šlechtitelského programu a zveřejňuje jeho výsledky, zveřejňuje informace o stavu PK a výsledcích kontroly užitkovosti, výkonnosti a odhadu plemenné hodnoty, navazuje a udržuje kontakty s tuzemskými a zahraničními organizacemi obdobného, poslání, s Ústřední evidencí a koordinátorem Národního programu pro využití genetických zdrojů, propaguje přiměřenou formou a prostředky plemeno stkl koně v národním a mezinárodním kontextu /2015

10 Plemeno měsíce Vedení plemenné knihy Nositelem PK starokladrubských koní je Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p. o. PK je vedena formou počítačové databáze a duplicitně ručně psanou formou. Je členěna do těchto oddílů: A) plemenná kniha hřebců B) plemenná kniha klisen: hlavní oddíl: HPK hlavní plemenná kniha, PK plemenná kniha přípravný oddíl: 1. PPK první pomocná PK, 2. PPK druhá pomocná PK C) plemenný registr D) registr chovatelů E) připouštěcí registr Podmínky pro registraci chovu v PK Za příslušníky plemene jsou považováni hřebci a klisny, v jejichž rodokmenech je významný podíl genů původních stkl koní. PK starokladrubských koní je jediná a uzavřená, to znamená, že je přístupná pouze pro hřebce a klisny, kteří pocházejí z rodičů deklarovaných jako stkl koně. Od jejího uzavření jsou do PK starokladrubských koní zapisováni hřebci a klisny po splnění podmínek stanovených aktuálním zákonem a Řádem PK. Pro zápis hřebců a klisen do PK není limitující podíl původních stkl genů (na rozdíl od zápisu do genetických zdrojů) a rozhodující je kvalita typových a exteriérových znaků a užitkových vlastností. V plemenném registru (PR) je evidováno samčí a samičí potomstvo hřebců a klisen zapsaných v PK do doby zápisu do PK. V registru chovatelů (RCH) jsou evidováni všichni chovatelé a majitelé, kteří vlastní stkl koně. V připouštěcím registru (PřR) jsou evidována veškerá zapuštění klisen a připuštění hřebců, včetně inseminací a transferu embryí. Požadavky na zápis O zápisech do PK rozhoduje Rada PK. Plemenným hřebcem může být potomek rodičů zapsaných do PK stkl koní. Otcové a otcové matek v přímé mateřské linii do 5. generace předků přísluší k PK stkl koní. Plemenným hřebcem může být pouze bělouš nebo vraník. Podmínkou je složení zkoušek výkonnosti. Známka za typ, exteriér, výkonnost a mechaniku pohybu musí být minimálně 7 bodů. Hřebci, kteří mají hodnocení nižší, mohou dostat výjimku do prověření jejich potomstva, jestliže je jejich rodokmenová hodnota pro další využití v chovu nezbytná. Hřebec musí splňovat standard plemene pro výšku v kohoutku hůlkovou (KVH). Výjimečně může být zapsán i hřebec s menší nebo větší KVH při splnění ostatních podmínek a je-li jeho zařazení nezbytné. Před zapsáním do ústředního registru plemeníků musí mít hřebec osvědčení o genetickém typu (DNA) a před udělením výběru k plemenitbě se provede vyšetření spermatu k posouzení pohlavních funkcí. Plemennou klisnou může být pouze potomek rodičů zapsaných do PK stkl koní. Podmínkou pro zapsání do HPK a PK a PPK je absolvování zkoušek výkonnosti. Otcové a otcové matek v přímé mateřské linii do 5. generace předků přísluší k PK stkl koní. Pro zapsání do HPK musí hodnocení typu, exteriéru a mechaniky pohybu klisny dosáhnout minimálně 7 bodů a ostatních užitkových znaků nesmí být nižší než 5 bodů. Klisny musí splnit standard pro KVH. V případě jeho nesplnění jsou klisny zapsány do přípravného oddílu PK. Do PK mohou být zapsány klisny, které při hodnocení typu, exteriéru a mechaniky pohybu dostanou minimálně 6 bodů a hodnocení ostatních užitkových znaků nesmí být nižší než 5 bodů. Pokud nesplní standardu pro KVH, zapisují se do přípravného oddílu PK. Pro zapsání do 1. PPK musí otcové a otcové matek v přímé mateřské linii do 3. generace předků být k PK stkl koní. Hodnocení znaků při zkouškách výkonnosti musí dosáhnout nejméně 4 bodů a nemusí splňovat standard pro KVH. Při zápisu 2. PPK není hranice pro kvantitativní hodnocení typu, exteriéru a výkonnosti stanovena a klisny nemusí splňovat standard pro KVH a požadavky rodokmenu jsou stejné jako v 1. PPK. Všechny změny údajů o zvířeti (změna majitele, kastrace, vývoz, úhyn, utracení, porážka, ztráta, event. změna barvy a odznaků) je majitel koně povinen neprodleně nahlásit na příslušném tiskopise (hlášení změny) nositeli PK. Plemenná klisna, smíšení bělka 365 Corelia (nar ) po otci Rudolfo Candia II z matky 261 Cordoba (Gss XXX) Foto archiv NHK Označování a identifikace plemenných zvířat K označování a následné identifikaci stkl koní se používají výžehy se slovním a grafickým popisem. Starokladrubští koně se označují systémem kmenových a rodových výžehů. Umístění výžehů v sedlové poloze 4 prsty za zadním okrajem lopatky a střední linie páteře. V levém sedle kmenový výžeh otce, pod ním rodový výžeh matky, v pravém sedle pořadové číslo hříběte po otci. Na levém stehně nebo levé žuchvě vlastnický výžeh chovatele, ale není povinný. U hříbat narozených po inseminaci či embryotransferu, nebo v případě, že hříbě nelze označit pod matkou do stáří osmi měsíců, je chovatel povinen nechat ověřit jeho původ autorizovanou laboratoří. Každý kůň obdrží při registraci do plemenné knihy identifikační číslo. Toto číslo je patnáctimístné a nemění se. Příkladem je číslo , kde 203 je kód země (ČR), 006 číslo registrující organizace (Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p. o.), registrační číslo koně (dříve životní), 44 kód plemene starokladrubský kůň, 75 číslo registrační knihy, 001 pořadové číslo koně v registrační knize, 05 poslední dvojčíslí roku narození. Pojmenovávání koní Jméno dostane plemenný hřebec při zařazení do chovu. Je složeno ze jména kmene, tj. otcovské linie na 1. místě, jména matky hřebce na 2. místě a z římského čísla tzv. kmenového čísla označujícího pořadí hřebce v otcovské linii na 3. místě. Římská čísla jsou přidělována od I do L. Po přidělení kmenového čísla L, začíná číselná řada od I. Je-li jméno kmene složeno ze dvou jmen, uvádí se druhé jméno pouze velkým písmenem (např. Siglavi Pakra Favorina I = Siglavi P. Favorina I). Jméno dostane hřebec po narození nebo při označování a popisu hříběte. Je složeno ze jména kmene, tj. otcovské linie na 1. místě, jména matky na 2. místě, římského čísla, tj. kmenového čísla otce na 3. místě, pomlčky a arabského čísla, označujícího pořadové číslo hříběte po otci. Klisna dostane jméno také po narození nebo při označování a popisu hříběte. Počáteční písmeno je shodné se jménem matky (rodiny). Registrace starokladrubských koní Narozené hříbě se registruje na základě zaslané hlášenky o narození (nejpozději do 14 dnů po porodu). Hříbě se zapíše do plemenného registru se všemi údaji (původ, datum narození, pohlaví, chovatel). Ve stáří asi 5 8 měsíců se hříbě pod matkou označí výžehy, provede se slovní a grafický popis, PK vydá potvrzení o původu a ústřední evidence (ÚE) průkaz koně. Plemenný hřebec musí být registrován v ústředním registru plemeníků. Doklady Doklady o původu, užitkovosti a plemenné hodnotě vystavuje organizace pověřená vedením PK. Průkaz koně vydává ÚE všem narozeným a označeným hříbatům v příslušném roce. Tento průkaz je povinný při všech přesunech a slouží k identifikaci koně a vedení veterinárních záznamů. 7/

11 Plemeno měsíce Současnost chovu V současné době se v národním hřebčíně chová více než pět set koní, tedy asi 30 % světové populace starokladrubských koní. Exteriér a charakter Typickým znakem starokladrubských koní je obdélníkový rámec těla, klabonosá (konvexní) hlava s výrazným velkým živým okem, vysoko nasazený mohutný klenutý krk s méně znatelným kohoutkem, široký a hluboký hrudník, mohutná široká záď, dobrý kostnatý fundament, strmější lopatka umožňující typický pohyb. Chody jsou elastické, kadencované a prostorné s vysokou akcí hrudních končetin v klusu. Vyznačuje se tvrdou konstitucí, vytrvalostí, dobrou plodností a dlouhověkostí. Kohoutková výška hůlková se pohybuje v rozmezí cm u hřebců a cm u klisen. Obvod hrudi je u hřebců 190 až 205 cm, u klisen 190 až 207 cm. Obvod holeně činí u hřebců 21,5 cm až 24 cm, u klisen 20,5 až 23 cm. Hmotnost hřebců je 560 až 680 kg, hmotnost klisen 550 až 670 kg. Starokladrubský kůň má živý charakter a vyrovnaný temperament, je snadno ovladatelný, učenlivý, pracovitý a dobře spolupracuje s lidmi. Bělouši a vraníci Zatímco bělouš byl chován v kladrubském hřebčíně bez přerušení, bylo stádo vraníka ve třicátých letech zlikvidováno a rozprodáno. V roce 1938 se prof. František Bílek rozhodl plemeno vraníka regenerovat. Ve Výzkumné stanici pro chov koní ve Slatiňanech u Chrudimi Vývoj počtu starokladrubských koní v letech (NHK a privátní chovy) Foto Vladimíra Padevětová se k tomu využívala geneticky příbuzná plemena lipicáni a kladrubští bělouši. Regenerační proces byl úspěšně zakončen v roce 1973, a nyní probíhá fáze udržovacího šlechtění. Starokladrubští koně se využívají k vozatajskému sportu (kde dosahují vynikajících výsledků), jsou využíváni i k drezúrnímu a rekreačnímu ježdění. Pro svou povahu se výborně hodí pro hipoterapii. V roce 1995 byl starokladrubský kůň vyhlášen kulturní památkou a v roce 2002 bylo plemeno spolu s komplexem Kladrubského hřebčína uznáno ná rodní kulturní památkou. Zařazením do seznamu ohrožených plemen mezinárodní organizací FAO získal stkl kůň statut genové rezervy. Vývoj početního stavu genetického zdroje Národní hřebčín rok klisny hřebci bělouš vraník bělouš vraník Zemský chov rok počet chovů klisny hřebci bělouš vraník bělouš vraník /2015

12 Plemeno měsíce Stavy a reprodukce koní Velikost populace starokladrubských koní v České republice v posledních letech stagnuje, a v loňském roce nedošlo k jejímu významnému navýšení. Také počet plemenných koní (plemenní hřebci a chovné klisny) se rovněž výrazně nemění. Situace v chovu starokladrubských koní je stabilizovaná a ani v loňském roce nedošlo k větším zvratům v dlouhodobých trendech. Ke konci loňského roku, , bylo ve stavu národního hřebčína 46 ple menných hřebců (23 běloušů, 23 vraníků) a 501 chovných klisen (240 bělek, 261 vranek). Do genetických zdrojů starokladrubských koní je z celkového stavu zařazeno 44 hřebců 21 běloušů a 23 vraníků, a 346 klisen (69%) 155 bělek a 191 vranek. V roce 2014 činil export 27 % všech prodaných koní (53 koní prodaných do zahraničí). Uhynulo pět plemenných hřebců a jeden byl z plemenitby vyřazen ze zdravotních důvodů. Do plemenitby zařazeni hřebci Favory Fiona XXVIII a Solo Fasciola XXXI. Noví mladí hřebci V roce 2014 se narodil pouze jeden hřebec, zástupce kmene Generale (a tři klisny). Tomuto klasickému kmenu je třeba v nadcházejících letech věnovat zvýšenou pozornost. Ve kmeni Favory byl v roce 2014 zařazen plemenný hřebec Favory Fiona XXVIII. Od plemenného hřebce Favory Albuza XXVII byly zhotoveny zmražené inseminační dávky. V roce 2014 se narodili celkem tři hřebci, náležející ke kmeni Favory. Hřebci kmene Favory bylo v roce 2014 zapuštěno 12 klisen. Ve kmeni Romke se v roce 2014 narodilo pět hřebečků, 11 klisen bylo zapuštěno plemennými hřebci tohoto kmene. V hřebčíně byla plemennému hřebci Romke Eleja X dána v posledních letech větší příležitost se uplatnit v chovu a v odchovu je tak devět hřebečků. Narodilo se celkem pět hřebečků kmene Rudolfo. Hřebci tohoto kmene bylo zapuštěno celkem 11 klisen. V hřebčíně je v odchovu sedm hřebečků kmene Rudolfo. Z čistokrevných klasických rodin je nutné sledovat početní stav klisen podrodiny Almerina-Aluta P a Rava-Ravana. Je třeba podpořit zapouštění klisen těchto rodin i u privátních majitelů. Výsledky reprodukce V roce 2013 bylo v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, s. p. o., (NHK) zapuštěno již opět větší množství klisen, což je základním předpokladem pro chovatelskou práci, výběr kvalitních jedinců a optimální obrat stáda chovných klisen. V roce 2014 se narodilo v NHK 64 živých hříbat, před odstavem bylo registrováno 60 hříbat. V privátním chovu přetrvává tendence zapouštět méně klisen, v roce 2014 se živě narodilo 50 hříbat, registrováno bylo 49. To je za uplynulé desetiletí druhý nejmenší počet narozených hříbat. V roce 2014 už bylo opět zapuštěno i v privátních chovech více klisen (74), z toho 28 % (21 klisen) inseminací čerstvým semenem pro tuto sezónu byli po několika letech obměněni plemenní hřebci na stanici Zemský hřebčinec Tlumačov, s. p. Celkem bylo v roce 2013 zapuštěno 88 klisen z celkového stavu 141 chovných klisen (62 %), z nichž se živě narodilo 64 hříbat. V roce 2014 bylo zapuštěno 112 klisen z celkového stavu 144 (78 %). Letos se očekává narození 81 hříbat, 47 jich má být ve vrané variantě a 34 starokladrubských běloušů. Privátní chovy, ve kterých se vloni narodila tři a více hříbat: Ladislav Dobrovský, Vacenovice (6), Radoslav Dobrovský, Vacenovice (3), David Haitl, Bernartice n. O. (4), Eva Halenková, Chrastice (3), Favory Horses, s. r. o., Benice (4), Maneo s. r. o., Brno (5). Zkoušky výkonnosti Ke zkouškám výkonnosti bylo předvedeno devět hřebců, šest běloušů v majetku NHK, tři hřebci privátních chovatelů (dva bělouši, jeden vraník). Šest hřebců úspěšně absolvovalo výkonnostní zkoušky a splnilo podmínky pro zápis do plemenné knihy hřebců. Hřebec Favory Fiona XV 43 byl zapsán do plemenitby jako 2039 Favory Fiona XXVIII, hřebec Solo Fasciola XVII 64 byl zapsán do plemenitby jako 2033 Solo Fasciola XXXI. Ke zkouškám výkonnosti nastoupilo 15 klisen, z toho 11 v majetku NHK (jedna bělka a deset vranek) a čtyři klisny privátních chovatelů (dvě bělky a dvě vranky). Do HPK byly zařazeny tři klisny, do PK devět klisen, dvě klisny nesplnily stanovené parametry standardu pro KVH a byly zařazeny do 1. PPK. Všechny klisny, které úspěšně absolvovaly výkonnostní zkoušky, splnily též podmínky pro zařazení do genetického zdroje. Shrnutí Celkem bylo v roce 2013 zapuštěno 157 klisen z celkového stavu 499 chovných klisen to je 31 %, z nichž se narodilo 114 hříbat. Počet aktivních plemeníků v populaci, tj. plemenných hřebců s narozeným potomstvem, byl 32. Bylo zapuštěno 186 klisen z celkového stavu 501 (37 %). Celkové procento zapuštěných klisen se oproti roku 2013 mírně zvýšilo, i v roce 2014 byl významně vyšší podíl klisen v majetku NHK (60 %), privátní chovatelé jich nechali zapustit méně (40 %). NHK bude dále dávat privátním chovatelům k dispozici plemenné hřebce ve svém majetku umístěním do zemských hřebčinců, event. formou zmražených inseminačních dávek. V roce 2014 byly zmrazeny inseminační dávky hřebců Generalissimus Aversa XLIV, Favory Albuza XXVII, Solo Siria XXIX, Siglavi P. Montilla XI, Romke Rosinanta VIII. K udržení nízké příbuznosti napomáhá alternativní připařovací plán, který nabízí vhodné rodičovské páry se vzájemnou příbuzností fx < 6,25%. V NHK je alternativní připařovací plán jedním z vodítek při tvorbě připařovacího plánu, v privátním chovu je klisna (genetický zdroj) ohřebená v kombinaci z alternativního plánu zvýhodněna vyšší sazbou dotace. Těsně po narození Foto Jiří Machek Nabídka inseminačních dávek Hřebci plemene starokladrubský kůň v majetku Národního hřebčína Kladruby nad Labem, s. p. o., nebudou ani (mimo hřebce umístěné v zemských hřebčincích) v letošním roce majitelům privátních klisen k dispozici k přirozené plemenitbě. Je ale možné zakoupit mražené inseminační dávky. Inseminační dávky s čerstvým spermatem se dají získat od hřebců v zemských hřebčincích (1029 Generalissimus Aversa XLIV Zemský hřebčinec Písek a 1424 Solo Elgata XXVIII Zemský hřebčinec Tlumačov). Prodává se zmrazené sperma starokladrubských běloušů NHK (821 Sacramoso Aboca, 1428 Generale Pastorella VII, 1427 Generalissimus Energia XLIX, 1217 Romke Eleja X, 1033 Rudolfo Curiosa V) a lusitano (289 Rudolfo). V sezóně 2015 budou působit v přirozené plemenitbě hřebci v majetku privátních chovatelů. 7/

13 Plemeno měsíce Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, s. p. o. Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem patří mezi nejstarší velké hřebčíny na světě. Leží v Polabské nížině nedaleko Pardubic, v příznivých podmínkách pro chov koní. Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, s. p. o., jsou v současné době chováni jednak v Kladrubech samotných (bělouši) a dále ve Slatiňanech (vraníci). Kladruby nad Labem leží v Pardubickém kraji, zhruba 6 km severozápadně od Přelouče a 22 km západně od Pardubic. Obec Kladruby byla kolem roku 1352, kdy se o ní objevily první zmínky v majetku vladyckého rodu z Kladrub. Koncem 15. stol. koupil dvůr v Kladrubech od Jana Zdechovského ze Sekeřic Vilém z Perštejna. Za Perštejnů byla v blízkosti dvora vybudována rozsáhlá obora. Roku 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal statek královské komoře spolu s pardubickým panstvím. Hřebčín založil v roce 1563 císař Maxmilián II. Císař zde často pobýval, a proto si nechal postavit zámek. Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu a v půdorysu připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, vedle něho byly vystavěny správní a provozní budovy dům správce hřebčína, jízdárna a kovářská dílna. V roce 1579 císař Rudolf II. nechal koňskou oboru povýšit na císařský dvorní hřebčín (24. dubna 1579). Tento rok je považován za datum založení hřebčína. Hřebčín v roce 1757 vyhořel a císař Josef II. ho dal v roce 1770 znovu vystavět. Později v letech byly vystavěny nové empírové stáje. Od roku 1918 byl hřebčín pod správou státu, v roce 1952 vzniklo kladrubské učiliště a od roku 1995 je základní kmenové stádo v barvě bílé a vrané uznáno za kulturní památku. V roce 2002 se stal kladrubský hřebčín a kmenové stádo 65 klisen a čtyř hřebců starokladrubských běloušů národní kulturní památkou. Od roku 2007 jsou Národní hřebčín Kladruby nad Labem a krajina hřebčína zapsány v indikativním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V současnosti se chová v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem téměř 500 koní. Přímo v Kladrubech nad Labem jsou ustájeni koně základního stáda plemenní hřebci a chovné klisny, hříbata Aktuální fotografie kostela v areálu hřebčína v Kladrubech nad Labem do odstavu, koně ve výcviku, sportovní a koně určení k prodeji. Plemenní hřebci mají k dispozici box, plemenné klisny a klisny s hříbaty jsou ustájeny v boxech či ve volné stáji. Ještě několik měsíců budou probíhat práce na projektu Obnova součástí národní kulturní památky hřebčín v Kladrubech nad Labem. Projekt je téměř u konce. Stavební část s výjimkou jednoho objektu bude ukončena v průběhu měsíce července. Interiéry se již finálně připravují k instalaci expozic. Na zámku vznikne prohlídkový okruh věnovaný období, kdy ve svém dvorním hřebčíně pobýval císař František I. se svojí chotí císařovnou Alžbětou. Návštěvníci se mohou těšit na nové prostory kočárovny, galapostrojovnu, expozici věnovanou chovu a využití starokladrubských koní nebo lesovnu s ukázkou sedlářského řemesla. Zejména dětem bude určena projížďka kladrubskou krajinou na 3D simulátoru nebo vzdělávací hra o hřebčíně, kterou si budou moci zahrát na tabletech nebo chytrých telefonech. Kdo si bude chtít prohlédnout hřebčín z výšky, může se vydat na bývalou vodárenskou věž, která byla v rámci projektu upravena na rozhlednu. Zrekonstruovaný hřebčín své brány otevře prvním návštěvníkům v průběhu měsíce října. Po rekonstrukci zaměřené na obnovu původního stavu dostane hřebčín zelenou barvu. Tato barva převládala po celé klasicistní období, a to až do roku 1979 a podle císařského výnosu byly všechny císařské stavby v té době postavené či opravené zelené. Hřebčín Kladruby nad Labem je unikátní celek nemovité národní kulturní památky, movité národní kulturní památky i živé kultury a starokladrubský kůň je jediným živým tvorem na světě, který je památkově chráněn. Hřebčín Slatiňany Město Slatiňany naleznete na úpatí Železných hor asi čtyři km jižně od Chrudimi. První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku 1294, kdy zde stála pouze dřevěná gotická tvrz. Na sklonku 16. století koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek. Následovala řada dalších vlastníků (například Jan Sigmund Knobloch, rodina Berků z Dubé, František Adam z Bubna a z Litic, František Josef ze Schőnfeldu, kníže Jan Adam z Auerspergu a další následníci tohoto rodu) a k největšímu rozkvětu obece došlo v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina Auerspergů. Vzniká zde například v roce 1859 cukrovar s rafinérií a kostkárnou, v roce 1877 továrna na umělá hnojiva, parní pila v roce 1901 a v roce 1903 lihovar. Zámek ve Slatiňanech se proměnil v moderní sídlo šlechtické rodiny Auerspergů. V zámku je k vidění ukázka zařízení knížecího domu, ale hlavně hipologická sbírka. Jde o soubor předmětů (obrazů, grafik, plastik a dalších), z mnoha hradů a zámků a různých institucí. Hřebčín Slatiňany je od roku 1992 součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Hřebčín Slatiňany byl založen r jako zámecký hřebčín a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku. Vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parforsní hony. Po ukončení II. světové války a po převzetí objektů (srpen 1945) byli starokladrubští vraníci z Průhonic u Prahy přestěhováni do stájí ve Slatiňanech. Vznikl Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech a pokračovalo se v regeneraci tohoto plemene až do roku V roce 1948 byl hřebčín přejmenován na Výzkumnou stanici pro chov koní ve Slatiňanech, výzkumnou činností se zabývala až do r V hřebčíně se přes 65 let chová starokladrubský vraník v současnosti kolem 250 koní. Středisko chovu tvoří stáj plemenných hřebců a tři stáje plemenných klisen. Hřebčín Slatiňany byl založen r jako zámecký hřebčín Plemenní hřebci jsou ustájeni v prostorných boxech, plemenné klisny bez hříbat ve vazných stáních, klisny s hříbaty v boxech nebo ve volné stáji. Ve výcvikovém středisku se provádí výcvik hřebců a klisen (pod sedlem i v zápřeži), ukončený zkouškami výkonnosti, a výcvik starokladrubských koní určených k prodeji. Ke slatiňanskému hřebčínu patří výcvikové středisko Heřmanův Městec, jehož součástí je galasedlovna se sbírkou uzdění, sedel a postrojů (prohlášených za kulturní památku), hříbárna Slavice, kde jsou odchováváni hřebečci a klisničky od odstavu až do věku tři a půl roku. V hřebčíně je středisko Ústřední evidence koní, středisko chovu koní /2015

14 Plemeno měsíce Rozhovor s.. Ing. Jiřím Machkem, ředitelem Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, s. p. o. Na co jste jako ředitel NHK (nebo nejen jako ředitel) hrdý, co vám dělá radost? Hrdý jsem samozřejmě na celý Národní hřebčín včetně starokladrubských koní, protože se opravdu jedná o naprosto výjimečné plemeno. Vzhledem k tomu, že pocházím přímo z Kladrub, takže tato hrdost je ve mně vypěstována již od klukovských let. Jak rozsáhlý je areál národního hřebčína v Kladrubech nad Labem? Národní hřebčín obhospodařuje celkem zhruba 640 ha zemědělské půdy, z toho v Kladrubech je necelých 390 ha. Většinou se jedná o louky a pastviny. K tomu máme ještě v Kladrubech přes 500 ha lesa. Celý kladrubský areál má rozlohu přibližně 1200 ha, jedná se až na několik výjimek o naprosto shodné území původní obory koňské, na základě které vznikl hřebčín v tom dnešním slova smyslu. Kolik koní je v současné době v hřebčíně? Celkem Národní hřebčín chová přibližně 500 koní. Přesný počet se samozřejmě v průběhu sezóny mění. K to je přesně 273 koní ve Slatiňanech a 239 koní v Kladrubech. Při celkovém počtu 1700 starokladrubských koní na celém světě drží Národní hřebčín přibližně třetinu celé populace. Situace se oproti minulosti zlepšila, protože dokonce bývaly doby, kdy většinu starokladrubáků choval hřebčín v Kladrubech, později choval přibližně polovinu. Nicméně celkem je jich stále málo, optimální by byla velikost populace v počtu několika tisíc. Kolik hříbat se již letos narodilo a kolik jich asi bude nakonec celkem? Celkem letos očekáváme narození 80 hříbat, máme jich již 70, takže k dnešnímu dni zbývá ještě deset hříbat. Kolik koní ročně asi prodáte a kam? Ročně prodáme 50 až 70 koní. Z toho jedna třetina se prodá do zahraničí, převážně se jedná o německy mluvící země. Jak pokračuje obnova hřebčína? Jsou již některé budovy úplně hotové? Většina objektů je po stavební stránce již těsně před dokončením, nebo je již hotova. Výjimkou je hřbitovní kaple, kde se stavební práce zpozdily předěláváním projektové dokumentace. Teď nás čeká vybavení interiérů a instalace expozic. Hotové jsou stáje Františkov a Josefov. Jsou již v některých stájích koně? Koně jsou již zpět právě v selmické hříbárně Františkov a na dvoře Josefov. Oba dvory jsou součástí projektu IOP obnovy hřebčína. Kdy se otevře areál pro návštěvníky a co uvidí? Uvažovali jsme o otevření některých expozic v průběhu letošní sezóny, ale vzhledem k tomu, že v areálu hřebčína ještě budou probíhat některé stavební práce nad rámec projektu IOP obnovy hřebčína, je velmi problematické prohlídky zajistit. Proto areál otevřeme pro návštěvníky v polovině října. Návštěvníci budou moci vidět samozřejmě především stáje s koňmi, novou expozici kočárů, galapostrojovnu, expozici věnovanou chovu a využití starokladrubských koní v podkroví bývalé chlapecké ubytovny. Dále rozšířenou expozici císařských pokojů na zámku. Úplně nová expozice bude v objektu, který dosud návštěvníci neznal, to v lesovně. Jedná se o objekt uprostřed obce mimo areál hřebčína. Zde bude ukázka původního řemesla sedlářství, dále expozice nadlesního a část bude věnována dětem včetně simulátoru jízdy spřežením. Další novinkou bude rozhledna v bývalé vodárenské věži. Opravená by měla být i hřbitovní kaple, která bude přístupná veřejnosti. Foto Gabriela Kotková Jaké další jsou nápady a plány na vylepšení provozu hřebčína a propagaci starokladrubského koně? Plánů a nápadů jsou spousty, ale vše musí jít postupně. Nejdříve se budeme muset v opravených objektech řádně zabydlet. Nicméně atmosféru hřebčína a jeho celkový dojem např. kazí stará, ale nepůvodní administrativní budova tzv. parlament, která stojí v původní zámecké zahradě. Zbourat ji ale bude možné, až budeme mít její alternativu na jiném místě. Co se týká propagace 'starokladrubáků' v zahraničí, využíváme kontaktů z Asociace evropských státních hřebčínů (ESSA). Díky nim jsme se např. ve dnech května prezentovali s našimi koňmi v rámci doprovodného programu prestižních mezinárodních závodů Pfingst Turnier 2015 v německém Wiesbadenu. Další možností je prezentace našich koní především v soutěžích spřežení. Od loňského roku soutěžíme se dvěma čtyřspřežími, velmi důležité pro nás v loni bylo 5. místo Jiřího Nesvačila jun. v překážkové jízdě čtyřspřeží na Světových jezdeckých hrách. V Čechách nadále počítáme s účastí našich koní na významných chovatelských a i společenských akcích, prestižní je již tradiční spolupráce s Hradní stráží. Na Pražském hradě 2014 Foto Jiří Machek Na Plemeni měsíce spolupracovali: Ing. Jiří Machek, Ing. Zuzana Šancová, Mgr. Lenka Dudová Připravila Alena Ježková Kontakty Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p. o. Hřebčín Kladruby nad Labem Kladruby nad Labem Tel.: Fax: kladruby@nhkladruby.cz Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p. o. Hřebčín Slatiňany Slatiňany Tel.: sekretariat.slatinany@nhkladruby.cz Národní koordinační středisko pro genetické zdroje Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Přátelství Praha 10 Uhříněves Ing. Věra Mátlová Tel.: Zemský hřebčinec Písek s. p. U hřebčince Písek Zemský hřebčinec Tlumačov s. p. Dolní Tlumačov 7/

15 inzerce

16 Reportáž Čestr svaz oslavil pětadvacítku I ministr zemědělství Marian Jurečka přijel pogratulovat Svazu chovatelů českého strakatého skotu k 25. výročí od založení. Kromě toho se v Radešínské Svratce konala přehlídka potomstva dcer býků českého strakatého skotu, předávaly se výroční ceny, trošku se také hrálo a tančilo. Přítomní návštěvníci v Radešínské Svratce mohli 3. června zhlédnout komentovanou přehlídku vybraných dcer špičkových býků, jmenovitě: HG-275 Excel, RAD-398 Ibalgin, HEL--070 Heron, UF-171 Joska, MOR-219 Jem, MOR-216 Jimbeam, MOR-184 Hurican, ZEL-117 Zapfhahn, HG 331 Wildwest, RAD 274 Round Up a BCH 102 Ricki. Majiteli býků jsou oprávněné organizace, které zajistily komentář. Jde o společnosti Plemo, a. s., Natural, spol. s r. o., Reprogen, a. s., Chovatelské družstvo Impuls, družstvo a Bayern-Genetik. Plemenářské úspěchy v podobě dcer zmíněných býků předvedli zástupci chovatelů: ADV Libštát, Nahořanská, a. s., ZOD Roztoky-Kruh, Luděk Jáchym, Agrochov Stará Paka, DV Police nad Metují, VOD Velký Bor, ZD Roprachtice nad Metují, Školní statek Humpolec, VOD Plavsko, AGRA Březnice, a. s., ZAS Mžany, Proagro Radešínská Svratka, HD Určice, družstvo, AGRO Liboměřice, ZD Mezilesí-Telecí, ZD Kouty, Bobrovská a. s., a DVP družstvo Pyšel. Kráva Berta ze Svratky má svou knížku Spisovatelka z blízké obce Zdeňka Šiborová pokřtila za aktivní účasti ministra knížku pro děti o kravičce Bertě. Červenostrakatou krávu Bertu a její dceru si mohli všichni návštěvníci prohlédnout v předvadišti také naživo. Následovala autogramiáda této knížky. Zleva autorka a ilustrátorka knihy Kravička Berta, kráva Berta z Radešínské Svratky a Marian Jurečka Druhou knihu zkropil šampaňským rektor Mendelovy univerzity v Brně prof. Ladislav Havel autorovi doc. Jiřímu Skládankovi Jmenuje se jednoduše a příznačně: Chov strakatého skotu. Leštěné rohy měly úspěch Chovatelé českého strakatého skotu i zahraniční gratulanti k výročí svazu se měli na co dívat, vybrané chovy obdržely od svazu uznání za produkci zmíněných býků. Sám ministr Marian Jurečka spolu s předsedou svazu Romanem Šustáčkem předávali pamětní rohy pro významné osobnosti a subjekty dlouhodobě se podílející na rozvoji svazu a plemene české strakaté. Pamětním rohem s logem svazu a připomínkou roku založení byly oceněni: Pavel Novotný, dlouholetý předseda ZD Bernartice, zakládající člen a člen rady svazu do roku 1997, viceprezident Agrární komory ČR a předseda komoditní rady pro hovězí maso a mléko. Ing. Jiří Pytlík ze Žichlické zemědělské, a. s., člen rady svazu ( ), místopředseda svazu, předseda Západočeského sdružení chovatelů. Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., specialista v oboru technologií s více než 47letou praxí, autor řady metodických pokynů pro chovatele, kterému se daří propojit vědu s praxí. Ing. Alois Šacl, zakládající člen Svazu, první místopředseda svazu, zootechnik ZD Radešínská Svratka v době uznání RS za šlechtitelský chov, majitel firmy Bohemia Breeding, sportovec a milovník vína. Ing. Marian Jurečka, který převzal ocenění za spolupráci a podporu MZe ČR v oblasti šlechtění hospodářských zvířat. Ing. František Hájíček (ocenění předáno v jeho nepřítomnosti): ZD Opařany, jihočeský patriot, člen rady svazu ve dvou volebních obdobích (1993 až 2001). Dále cenu obdržely subjekty: Českomoravská společnost chovatelů, a. s., Plemenárské služby Slovenskej republiky, š. p., Profi Press s. r. o., Mendelova univerzita v Brně, Zemědělský svaz České republiky, Agrární komora České republiky, Státní veterinární správa České republiky, Česká plemenářská inspekce, Kraj Vysočina. Kapela Doubravěnka přijala tubistu na záskok Ministr Marian Jurečka se vydržel bavit s chovateli do pozdních večerních hodin, jako velice zdatný hudebník si zahrál s kapelou Doubravěnka na tubu, v závěru improvizoval také na cokoli, co mělo nátrubek mimo jiné i křídlovku. Český strakatý skot má před sebou světlou budoucnost, čeští chovatelé mají co nabídnout, registrujeme trvalý nárůst poptávky po plemenném materiálu z České republiky konstatovali mimo jiné předseda svazu Roman Šustáček a ředitel Josef Kučera. Ocenění chovatelé spolu s plemenáři Lukáš Rytina 16 7/2015

17

18 Reportáž Přehlídka v Řepči se vydařila Memoriál Františka Švadleny se jako již tradičně konal v druhé polovině května na předvadišti v Řepči. V letošním roce přijela na výstavu plemenného skotu Opařany 2015 padesátka strakatých krav soutěžit o metu nejvyšší o titul národní šampiónky pro tento rok. Součástí akce byla také soutěžní přehlídka holštýnských plemenic, které přivezli z osmi zemědělských podniků. Na posuzování českých strakatých krav pozvali zástupci domácího svazu kolegu ze Slovenska nejlepší dojnice vybíral ředitel Zväzu chovateľov slovenského strakatého dobytka Ing. Matúš Kohút, kterému sekundoval šlechtitel českého Svazu chovatelů českého strakatého skotu Ing. Pavel Král. Na předvadišti v Řepči soutěžily strakaté plemenice v tradičních kategoriích prvotelky, krávy na druhé a třetí laktaci a krávy na čtvrté a další laktaci. Závěrem vybral sudí národní šampiónku a krávu s nejlepším vemenem. Soutěže se zúčastnily podniky Zemědělské družstvo Opařany, Nahořanská a. s. Nahořany, Zemědělská společnost Nalžovice, a. s., Zemědělská a. s. Koloveč, Uniagro, s. r. o., ZD Krásná Hora nad Vltavou, a. s., ZKS Agro Zahořany, s. r. o., Agro Liboměřice, a. s., Agra Březnice, a. s., Proagro Radešínská Svratka, a. s., Klas Nekoř, a. s., Příkosická zemědělská a. s. Příkosice, Výrobně-obchodní družstvo se sídlem v Kameni a ZVS Nemyšl, s. r. o. Na první laktaci Mezi prvotelkami se Ing. Kohútovi nejvíce zalíbila reprezentantka ZD Krásná Hora nad Vltavou, a. s., s číslem /921 pocházející z plemenné Dvě nejlepší strakaté krávy z letošních Opařan, vlevo šampiónka, vpravo kráva s nejlepším vemenem kombinace UF-168 Jojo x MOR-163 Manitoba narozená 22. června 2012 a otelená 5. září Tato prvotelka reprezentuje kombinovaný užitkový typ, je středního tělesného rámce s korektními končetinami a kvalitním vemenem, pochválil ji. Na pomyslné stříbrné příčce mezi nejmladšími kravami se umístila dcera MOR-216 Jim Beam (otec matky BA Don Juan) s číslem /953 z podniku Agro Liboměřice, a. s., která se narodila 9. ledna 2013 a otelila 4. února tohoto roku. Je středního tělesného rámce, průměrně osvalená, Finále prvotelek: vlevo vítězka kategorie po otci UF-168 Jojo z Krásné Hory s kapacitním vemenem, pronesl na její adresu ředitel slovenského svazu. Třetí místo v této kategorii pak obsadila zástupkyně Nahořanské akciové společnosti Karolína s číslem /952 (RAD-253 Erogen x RAD 276 Rau). Tato plemenice se narodila 9. srpna 2012 a otelila 7. října Podle hodnotitele je velkého tělesného rámce, ale k dokonalosti jí chybí jemnost. Druhá a třetí laktace V této skupině se podle rozhodčího nejlépe prezentovala kráva na druhé laktaci s číslem /921, kterou dovezli z podniku Zemědělská společnost Nalžovice, a. s. Plemenice pochází z kombinace HG-215 Cesna x BO-837 a na své první laktaci nadojila 7144 kg mléka se 4,52 % tuku a 3,91 % bílkovin. Ing. Kohúta zaujala především dobře upnutým vemenem, tělesným rámcem a velmi dobrou chodivostí. Druhou příčku obsadila reprezentantka akciové společnosti Klas Nekoř s číslem /953, která má v kolonce otec zapsáno jméno býka Dewalt UF-121 (OM: REZ-327 Pickel). Je na třetí laktaci, na druhé nadojila 5818 kg mléka se 4,23 % tuku a 3,58 % bílkovin. Sudího přesvědčila tělesným rámcem, délkou těla a korektními končetinami. Na bronzový stupínek Matuš Kohút dosadil Lindu, dceru býka HG-240 Wal (otec matky RAD-64) z Nahořanské a. s., s číslem /952. Kráva na druhé laktaci, která se ve své první pyšnila užitkovostí na úrovni 9047 kg mléka, 3,44 % tuku a 3,16 % bílkovin, bodovala především kombinovaným užitkovým typem a žilnatým a kapacitním vemenem. Nejstarší plemenice Mezi kravami na čtvrté a vyšší laktaci se podle slovenského hodnotitele bylo vskutku na co koukat. Publikum mělo možnost vidět například dceru býka Illion s číslem /961, která opanovala opařanskou přehlídku v letech 2014 a V loňském roce zvítězila navíc i na výstavě Techagro v Brně a v Košeticích. O titul šampiónky bojovala i letos a sudí napínal publikum do poslední chvíle. Nakonec jej ale neobhájila. V kategorii starších krav brali zlato chovatelé z Krásné Hory nad Vltavou za krávu s číslem /921 po otci RAD-277 Imposium (otec matky ZEL-78). Je harmonická, s vynikajicím vemenem, hlubokým středotrupím a korektními končetinami. Navíc je i výborně připravená a předvedená, ocenil práci chovatelů ředitel Zväzu chovateľov slovenského strakatého dobytka. Vítězka královské kategorie se narodila 14. srpna 2009 a je na čtvrté laktaci. Na své druhé maximální laktaci nadojila 8610 kg mléka se 4,01 % tuku a 3,53 % bílkovin. Druhé místo obsadila již zmiňovaná dcera Iliona z Radešínské Svratky 18 7/2015

19 Reportáž Nejlepší strakatou krávu na druhé a další laktaci přivezli ze Zemědělské společnosti Nalžovice s číslem /961, která se narodila zhruba o dva měsíce později než vítězka (25. října 2009) a je také na čtvrté laktaci. Na třetí přitom nadojila 9037 kg mléka s 4,98 % tuku a 3,67 % bílkovin. Oproti vítězce se dnes o něco hůře předvedla, na druhou stranu zabodovala výborným vemenem, ohodnotil aktuální kondici krávy Kohút. Na třetí příčce v této kategorii se umístila Bára (208862/952, otec RAD-276 Rau, otec matky MOR-59), kterou do Opařan dovezli z Nahořan. Bronzová plemenice se narodila 30. srpna 2009, je na čtvrté laktaci a na své třetí laktaci nadojila kilogramů mléka (3,27 % tuku a 3,46 % bílkovin). Podle rozhodčího vyniká kombinovaným užitkovým typem a utvářením mléčné žlázy. Napínavé finále A které z plemenic nakonec ředitel Zväzu chovateľov slovenského strakatého dobytka Ing. Matúš Kohút věnoval vítězné poplácání? Po dlouhém přemýšlení si titul národní šampiónky odvezli chovatelé do Krásné Hory nad Vltavou za plemenici na čtvrté laktaci s číslem /921 po otci RAD-277 Imposium. Nejlepší vemeno ze všech strakatých plemenic pak měla podle Kohúta připnuto známá kráva z Radešínské Svratky s číslem /961 také na čtvrté laktaci z kombinace Ilion x Ruap. Nejlepší holštýnky Návštěvníci, kteří v nevlídném počasí v Řepči vydrželi až do odpoledne, kdy se předváděly holštýnské plemenice, rozhodně nepřišli zkrátka. I tady se bylo na co dívat. Nejlepší plemenice sem přivezli z osmi zemědělských podniků. Národní šampiónka plemene české strakaté pro rok 2015 po otci Imposium pochází ze ZD Krásná Hora nad Vltavou Mezi mladými kravami dosadil na stupně vítězů hodnotitel Ing. Ladislav Vondrášek ze Svazu chovatelů holštýnského skotu za pomoci Ing. Zdeňka Schaffelhofera mladšího (Českomoravská společnost chovatelů) dceru býka Emerald NXA-930 (otec matky Ulier Cham NEA-928), kterou dovezli z podniku Agrodružstvo Vyšetice se sídlem v Pravoníně. Tato prvotelka se narodila 28. března 2013 a otelila 19. března tohoto roku. Hodnotitele zaujala především mléčným charakterem, kapacitou a znaky vemene. Druhou příčku obsadila prvotelka ze Zemědělské farmy Rolnička Lipanovice Lenka (479631/931, otec NEO-070 Windbrook, otec matky NXA-206 Grog) narozená a otelená bodovala především mléčným charakterem, zadním i předním upnutím vemene. Pomyslný bronz v Opařanech vybojovala zástupkyně ZOD Sepekov s číslem Excelentní holštýnské vemeno v podání Kra-Ho Bohemia Nejlepší holštýnská plemenice po otci Sholten z podniku Agrodružstvo Vyšetice se sídlem v Pravoníně /931 z kombinace NEO-056 Omanoman x NXA-676 Florin narozená a otelená 10. března Hodnotitelé ocenili její utváření zádě a mléčný charakter. Mezi staršími holštýnskými kravami získala pomyslnou zlatou medaili reprezentantka Agrodružstva Vyšetice se sídlem v Pravoníně s číslem /931 na druhé laktaci, která za první laktaci nadojila 9791 kg mléka s 4,15 % tuku a 3,49 % bílkovin. Dojnice pocházející z plemenné kombinace NEA-887 Sholten x NEA-150 Okendo hodnotitele nadchla: Má perfektní stavbu těla, vyniká mléčným charakterem a znaky vemene, například zadním upnutím nebo závěsným vazem, pochválil ji Ing. Vondrášek. Za ní skončila Kra-Ho Bohemia (číslo /921) po otci NEA-490 Bolton (otec matky NX-698 Jesther) z podniku ZD Krásná Hora nad Vltavou. Tato plemenice zaujala především perfektně utvářeným vemenem, které hodnotitelé zvlášť ocenili vzhledem k tomu, že je již na páté laktaci. Na čtvrté přitom nadojila kg mléka (3,79 % tuku a 3,15 % bílkovin). Třetí příčku v této kategorii vybojovala Kra-Ho Tanja RC (RED-550 Jotan x NXA-598 Klenot) ze stejného podniku. Plemenice na třetí laktaci zabodovala díky kapacitě těla a mléčnému charakteru. Šampiónkou výstavy se nakonec stala dcera Sholtena z Vyšetic, ocenění za nejlepší vemeno si odvezli chovatelé do Krásné Hory nad Vltavou za plemenici na páté laktaci Kra-Ho Bohemia. Text a foto Jana Velechovská /2015

20 dojený skot Velogenetika mléčného skotu Vědci z americké soukromé biotechnologické společnost Trans Ova Genetics využili pro zvýšení genetického zisku u jerseyských dojnic všeho, co současná věda chovu skotu nabízí. Úspěšně zkombinovali techniky superovulace, ovum pick-up, in vitro oplození, přenos embryí, genomické analýzy buněk embryí a klonování přenosem jader somatických buněk do jednoho komplexního postupu. Světová poptávka po kravském mléce a hovězím mase neustále roste. Tlak na efektivnější chov skotu a intenzivnější šlechtění stoupá. V poslední době využívají chovatelé a šlechtitelé ve vyspělých zemí celé řady výdobytků moderní vědy buněčnou biologií počínaje a molekulární genetikou konče. Genomická selekce je založena na genotypizaci zvířat pomocí DNA čipů. Na nich se detekují jednotlivé SNP (single nucleotide polymorphism), jež mají vztah k ekonomicky významným vlastnostem. Tato revoluční novinka rychle zdomácněla v chovech skotu a je hojně využívána ke šlechtění. Chovateli přináší zkrácení generačního intervalu, zvýšení přesnosti odhadu plemenné hodnoty a vyšší intenzitu selekce. Genomická selekce dovoluje hodnotit i vlastnosti s obtížně měřitelným fenotypem. I když s sebou genomická selekce nese určité zvýšení nákladů, při efektivním využívání snižuje celkové výdaje na šlechtitelské programy. Další velké možnosti nabízejí reprodukční biotechnologie, jako je superovulace, odběr oocytů z ovaria aspirací z folikulů pod ultrasonografickou kontrolou (tzv. ovum pick-up čili OPU), oplození oocytů spermiemi v laboratorních podmínkách (in vitro fertilizace čili IVF), přenos embryí (embryo transfer čili ET) či klonování přenosem jader somatických buněk (somatic cell nuclear tranfer čili SCNT). Velogenetika spojení genomiky s reprodukční biotechnologií Už počátkem 90. let minulého století byla vytvořena koncepce tzv. velogenetiky (velos znamená řecky rychlý, jde tedy o jakousi rychlostní genetiku), která využívá výhod vyplývajících z funkčního propojení moderních genetických a biotechnologických postupů. Reprodukční biotechnologie zvyšují intenzitu selekce, a to například výrazným zkrácením generačního intervalu. Postupy molekulární genetiky zase dovolují výrazně zvýšit přesnost selekce. Úskalí genotypizace předimplantačních embryí Jednou z možností, jak dosáhnout efektivního propojení genomiky a reprodukčních biotechnologií, je tvorba embryí in vitro, odběr buněk z předimplantačních vývojových stadií embryí a následná genotypizace a selekce embryí na základě analýz DNA buněk odebraných z embrya. Tento postup však zatím naráží na řadu technických problémů. Odběr jednotlivých buněk z předimplantačního embrya je náročný jak na vybavení, tak i na zkušenost pracovníků, kteří jej provádějí. Zcela limitující faktor však představuje kvalita DNA získaná z embryí. Ta mnohdy neumožní spolehlivé hodnocení všech potřebných sekvencí v genomu na DNA čipu. Další omezení představuje nutnost kryokonzervace embryí před jejich selekcí a případným přenosem, protože analýza genomu embrya si vyžádá určitý čas. Kvalita embryí může kryokonzervací vážně utrpět. Vědci ze společnosti Trans Ova Genetics nyní v předním vědeckém časopise Scientific Reports představili funkční velogenetický model pro produkci telat s vysokou plemennou hodnotou, který se obejde bez odběru buněk z předimplantačních embryí i kryokonzervace embryí a obchází tak slabé body původní velogenetické koncepce. Schéma velogenetického postupu, jak jej realizovala firma Trans Ova Genetics (podle Kasinathana et al. Scientific Reports, 5, 8674, 2015) Poprvé v praxi V experimentu, který prokázal funkčnost nového velogenetického postupu, vybral tým z Trans Ova Genetics elitní jerseyské krávy a ty superovuloval pomocí folikuly stimulujícího hormonu. Z narostlých folikulů byly technikou OPU odebrány dozrálé oocyty a ty byly podrobeny IVF. Vzniklá embrya byla kultivována do přenosuschopného vývojového stadia a pak přenesena příjemkyním. Jedna příjemkyně dostala 5 až 8 embryí. Tím bylo dosaženo významného snížení celkových nákladů na přenosy embryí i následné zákroky. Embrya se vyvíjela v děloze příjemkyň až do stáří 21 až 23 dní. Pak byl do gravidní dělohy zaveden speciální katetr a embrya byla vypláchnuta i s plodovými obaly. Z pokožky takto získaných embryí byly odebrány kožní buňky fibroblasty a ty byly dále kultivovány v laboratorních podmínkách. Úspěšnost kultivace fibroblastů a jejich proměny na stabilní buněčnou linii byla vysoká (přes 97 %). Jen výjimečně tedy došlo k tomu, že od některého embrya nebyly buňky nakultivovány. 20 7/2015

21 dojený skot Část fibroblastů byla kryokonzervována pro pozdější použití a z části byla izolována DNA pro genomické analýzy na DNA čipu. Celkem bylo genotypováno 71 buněčných linií odvozených od jednotlivých embryí. Úspěšnost genotypování přesáhla 99 %. Z geneticky otestovaných linií byla na základě zjištěných SNP vybrána nejlepší linie s ohledem na ekonomicky významné vlastnosti dojného skotu. Buňky z vybrané linie byly využity pro klonování pomocí SCNT. Přitom byla vajíčka získaná z krav poražených na jatkách kultivována v laboratoři a po dozrání zbavena své vlastní jaderné dědičné informace tzv. enukleací. Následně bylo do každého takto enukleovaného vajíčka vneseno buněčné jádro z fibroblastu vybrané buněčné linie. Vzniklá embrya se vyvíjela týden v laboratorních podmínkách s úspěšností 23,7 %. Na konci této kultivace bylo vybráno 16 vysoce kvalitních embryí a ta byla přenesena synchronizovaným příjemkyním. Čtyřicátý den byla zjištěna březost u 11 příjemkyň (tj. u 69 % všech příjemkyň). Čtyři příjemkyně zmetaly mezi 40. a 60. dnem březosti. Celkem Spojení genomiky s reprodukční biotechnologií může být revolucí v genetickém pokroku Ilustrační foto Michal Basovník se narodilo 7 telat. Pět telat bylo zcela zdravých. Jedno se narodilo o 10 dní dříve a po několika dnech uhynulo. Stejně tak uhynulo i další tele, které vykazovalo už druhý den po narození známky celkové slabosti. Všem pěti zdravým telatům byly odebrány vzorky DNA a následná genetická analýza potvrdila, že zvířata mají původ v buňkách selektované linie fibroblastů. Efektivněji, rychleji a levněji Tato studie jako první popisuje v praxi využitelný velogenetický systém, který zvyšuje genetický zisk jak využitím genomické selekce, tak i výrazným zkrácením generačního intervalu využitím moderních reprodukčních technologií. Produkce embryí pomocí IVF a získání embryí ve stáří 21 dní zabralo tři týdny. Tvorba linií fibroblastů, jejich kryokonzervace a genotypování si vyžádaly 1 až 2 měsíce. Dalších devět měsíců bylo zapotřebí, než se narodila telata klonovaná z vybrané linie buněk. Celkem se tak generační interval zkrátil asi o sedm měsíců. Úspěšnost celého procesu byla vysoká. I když je do systému zařazena náročná technika klonování, účinnost je srovnatelná s komerční produkcí embryí skotu pomocí IVF. Výhody systému vyniknou ve srovnání s genomickou selekcí předimplantačních embryí, kde je z vybraného embrya získáno nanejvýš jediné zvíře. Autoři studie odhadují, že jimi popsaný systém má asi o 40 % nižší náklady na jednu příjemkyni. Klonováním ze zamražených buněk lze přitom získat další vysoce kvalitní telata bez nároků na superovulaci, OPU, IVF a další techniky. Očekáváme, že uplatnění této metody významně zvýší genetický zisk ve šlechtění využívajícím genomickou selekci a napomohou k pokrytí předpokládaného zvýšení poptávky po kravském mléce a hovězím mase, píší autoři v závěru studie. Ing. Jan Nevoral, Ph.D., Ing. Tereza Žalmanová, Ph.D., Ing. Kristýna Hošková, Ing. Kateřina Zámostná, ČZU Praha, prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., VÚŽV, v. v. i., Praha /2015

22 dojený skot Ekonomické ukazatele výroby mléka v roce 2014 Souhrn U souboru 78 podniků s chovem dojených krav byly za rok 2014 zjištěny celkové náklady na chov jedné dojené krávy ve výši 72 tis. Kč, resp. 9,23 Kč na litr prodaného mléka. Při meziročním nárůstu nákupní ceny litru mléka lze při zohlednění dotací na dojené krávy odhadnout celkový zisk ve výši 8476 Kč na krávu a rok, tj. 1,08 Kč na litr. Značná variabilita vykázaných výsledků značí možnost zlepšení ekonomických ukazatelů. Výpočty prokázaly závislost úrovně nákladů na chovaném plemenu, velikosti stáda a výši tržní produkce, kde nejvyššího zisku bylo dosaženo u podniků s tržní produkcí nad 10 tis. litrů. Zvýšení dojivosti o 100 litrů by mělo za následek růst nákladů na krávu a zároveň navýšení tržeb a tím by bylo dosaženo vyššího zisku o 249 Kč na krávu a rok. Klíčová slova: mléko, dojivost krav, náklady, tržby, rentabilita Summary: Economic indicators of milk production in 2014 In a group of 78 farmers with breeding dairy cows were detected for year 2014 the total costs per one dairy cow in amount of 72 thousand CZK or 9.23 CZK per liter of milk. An annual increase milk prices can be estimated at counting subsidies for dairy cows total profit in the amount of 8,476 CZK per cow per year, i. e CZK per liter of milk. Considerable variability in reported results talks about possibility of improving economic indicators. Calculations showed addiction level of costs to breeds, farm size and amount of market production, where the highest profit was achieved by the companies, which annual market production is over 10 thousand liters of milk. Increase the milk yield of 100 liters would lead to increase in costs per cow and also increases in sales and thereby achieves a higher profit about CZK 249 per cow per year. Keywords: milk, milk yield, costs, revenues, profitability Úvod Pro dlouhodobou udržitelnost chovu dojeného skotu a uplatnění na trhu i po zrušení mléčných kvót je zapotřebí dosahovat zisku v produkci mléka. Cílem každého chovatele by proto měla být výroba mléka s náklady nižšími než je nákupní cena. Cena mléka je hlavní faktor určující rentabilitu chovu dojnic. Znalost ekonomické podstaty chovu dojených krav je důležitá i v souvislosti s aktuální aplikací pravidel společné zemědělské politiky a z ní plynoucí modifikace jednotlivých dotačních titulů. Cílem příspěvku je zhodnotit ekonomickou situaci výroby mléka v ČR v roce 2014 a posoudit výslednou rentabilitu v závislosti na různých faktorech. Materiál a metodika Výpočty vycházejí z údajů získaných od 78 podniků s chovem dojených krav v ČR za rok Podniky s chovem krav českého strakatého, holštýnského a obou plemen jsou označeny písmeny C, H a CH. V příspěvku se počítají náklady na krmný den, jednu chovanou krávu a nejčastěji ve vyjádření na litr prodaného mléka, což zohlední též výši produkce. Je počítán zisk jako rozdíl mezi výnosy 22 7/2015

23 dojený skot Tab. 1 Rentabilita výroby mléka v roce 2014 Ukazatel Náklady na krávu (Kč) krmný den (Kč) litr prodaného mléka Kč % Krmiva jadrná ,91 2,23 24,13 Krmiva objemná ,99 1,49 16,11 Ostatní krmiva a steliva ,13 0,28 3,09 Krmiva a steliva celkem ,03 4,00 43,33 Pracovní náklady (mzdy + odvody) ,62 1,24 13,41 Odpisy krav ,58 0,82 8,86 Odpisy majetku ,95 0,42 4,51 Veterinární výkony + léky ,67 0,36 3,86 Plemenářské výkony a inseminace ,09 0,19 2,06 Opravy a udržování ,12 0,24 2,58 Energie ,94 0,23 2,49 Pojištění majetku a krav 461 1,26 0,06 0,64 Režijní náklady ,53 1,09 11,85 Ostatní nákladové položky ,77 0,59 6,43 Náklady celkem ,57 9, Odpočet vedlejších výrobků 1) ,34 0,48 5,21 Náklady na prodané mléko 2) ,23 8,75 94,79 Tržby za mléko ,54 9,51 x Ukazatel IOFC 3) ,50 5,51 x Zisk (rozdíl tržeb a nákladů) bez dotací ,30 0,76 x Dotace na dojené krávy (článek 68) ,92 0,32 x Zisk včetně dotace ,22 1,08 x 1) 2) 3) Graf 1 Struktura celkových nákladů na litr prodaného mléka v roce 2014 (n = 78) telata a statková hnojiva po odpočtu vedlejších výrobků ukazatel vyjadřuje výši tržeb po odečtení nákladů na krmiva tvořenými prodejem mléka a veškerými náklady vynaloženými na chov dojených krav za rok. Od sumy nákladů se odečítá ocenění statkových hnojiv a narozených telat a jsou počítány náklady po odpočtu. Ukazatel rentability je stanoven v procentech podílem mezi výší zisku a náklady po odpočtu. Je kalkulován ukazatel IOFC (Income Over Feed Cost), který představuje část tržeb, která v podniku zůstane po úhradě nákladů na krmiva. Je tedy stanoven rozdílem mezi tržbami za prodej mléka a celkovými náklady na krmiva. Income Over Feed Cost se kalkuluje v chovatelsky vyspělých zemí a tato částka vyjadřuje výši finančních prostředků určených na úhradu ostatních výdajů spojených s chovem (mzdy, veterinární výkony, odpisy, režie, aj.). Zisk je kalkulován bez dotací a také se zohledněním dotací na podporu krav chovaných v systému s tržní produkcí mléka (dotace na dojnice podle článku 68). Průměrné hodnoty jsou uváděny jako průměry prosté. Zahraniční data jsou převáděna v kurzu 1 EUR = 27,50 Kč a 1 GBP = 38 Kč. Výsledky a diskuse Ekonomické výsledky chovu dojnic a jejich variabilita Celkové náklady za rok 2014 lze odhadnout na 72 tis. Kč na chov jedné dojené krávy, 199 Kč na krmný den a 9,23 Kč na litr prodaného mléka (tabulka 1). Největší nákladovou položkou jsou krmiva, která tvoří v průměru 43 % veškerých nákladů chovu (graf 1) a větší mírou jsou zastoupena krmiva jadrná. Významně se na celkových nákladech podílí také pracovní náklady (13 %), odpisy krav (8,9 %) a režijní náklady (11,9 %). Tyto tři nákladové položky společně s krmivy zatěžují úroveň nákladů 77 %. Odpočet vedlejších výrobků sníží úroveň vykázaných nákladů zhruba o 5 % na hodnotu 8,75 Kč na litr, resp. 69 tis. Kč na krávu. Jedním z hlavních faktorů určujících výši zisku Graf 2 Náklady na litr prodaného mléka a krmný den v roce 2014 (n = 78) tis. Kč na krávu. Přijaté dotace na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka pak zlepšily ekonomickou stránku produkce mléka přibližně o 0,32 Kč na litr a případné zohlednění dalších dotací by ještě zvýšilo rentabilitu výroby. Znatelně lepší výsledky za rok 2014 oproti předešlému roku jsou způsobeny meziročním zvýšením nákupní ceny je cena za litr prodaného mléka. V ČR podle údajů MZe průměrná nákupní cena mléka za rok 2014 kolísala mezi 8,84 Kč/litr a 9,75 Kč/litr při průměru 9,37 Kč/litr. Ve sledovaném souboru 78 podniků se průměrná cena mléka rovnala 9,51 Kč za litr, čímž se vytvořil v porovnání s náklady po odpočtu kladný zisk na úrovni 0,76 Kč na litr, resp. 6 Tab. 2 Variabilita ekonomických ukazatelů výroby mléka v roce 2014 Ukazatel Kč/litr pr. min. max. Kč/KD s1) v2) pr. min. max. s1) v2) Krmiva 4,00 2,40 5,57 0,621 15,519 86,03 48,62 130,99 18,506 21,527 Pracovní náklady 1,24 0,49 2,76 0,455 36,803 26,62 9,11 56,21 9,241 35,248 Vet. a plem. náklady 0,55 0,16 1,08 0,194 35,866 11,76 3,76 23,40 4,211 36,481 Odpisy krav 0,82 0,20 1,59 0,266 32,544 17,58 4,67 35,66 5,935 34,108 Odpisy majetku 0,42 0,00 1,61 0,307 73,731 8,95 0,07 42,68 6,484 73,199 Opravy a udržování 0,24 0,03 0,88 0,161 67,594 5,12 0,46 23,47 3,624 70,648 Energie 0,23 0,01 0,48 0,109 47,376 4,94 0,08 9,97 2,236 45,984 Pojištění majetku a krav 0,06 0,01 0,58 0, ,914 1,26 0,17 9,91 1, ,658 Režijní náklady 1,09 0,11 3,34 0,667 61,000 23,53 2,40 70,24 14,205 61,259 Ostatní náklady 0,59 0,04 3,19 0,590 90,087 12,77 0,96 73,53 13,471 94,670 Náklady celkem 9,23 6,75 12,43 1,119 12, ,6 140,53 278,60 32,246 16,335 směrodatná odchylka 2) variační koeficient 1) 23 7/2015

24 dojený skot Tab. 3 Průměrné náklady na litr mléka a krmný den podle chovaných plemen Ukazatel Plemeno/náklady C (n=23) H (n=44) CH (n=11) Kč/litr Kč/KD Kč/litr Kč/KD Kč/litr Kč/KD Krmiva celkem 4,05 71,2 3,93 92,9 4,16 89,0 Pracovní náklady 1,34 23,5 1,26 29,1 0,94 20,3 Veterinární 0,51 8,9 0,57 13,2 0,49 10,6 a plemenářské náklady Odpisy krav 0,83 14,5 0,80 18,6 0,87 18,5 Odpisy majetku 0,48 8,4 0,41 9,7 0,30 6,3 Režie 1,22 21,7 1,05 24,4 0,99 21,7 Ostatní položky 1,13 19,9 1,10 26,0 1,21 26,0 Náklady celkem 9,57 168,1 9,12 214,0 8,96 192,4 Tržby za mléko 9,67 170,4 9,36 221,9 9,74 209,5 Zisk s dotací 1,08 19,4 0,95 24,3 1,61 34,7 Tab. 4 Náklady na litr prodaného mléka podle tržní produkce (Kč/l) Ukazatel Tržní produkce v tis. litrech pod nad 10 Počet podniků Pracovní náklady 1,49 1,30 1,30 1,16 1,03 1,19 Krmiva celkem 4,04 4,09 4,17 3,88 3,72 4,23 z toho jadrná krmiva 2,20 1,96 2,49 2,05 2,21 2,81 z toho objemná krmiva 1,52 1,81 1,38 1,57 1,32 1,09 Veterinární a plemenářské 0,53 0,60 0,54 0,58 0,47 0,39 náklady Odpisy majetku 0,49 0,55 0,38 0,35 0,47 0,31 Odpisy krav 0,86 1,01 0,76 0,82 0,77 0,58 Pojištění majetku a krav 0,10 0,09 0,05 0,06 0,02 0,02 Opravy a udržování 0,31 0,19 0,24 0,20 0,28 0,27 Režie 1,33 0,84 1,27 1,20 0,87 0,54 Energie 0,22 0,32 0,22 0,23 0,20 0,14 Ostatní 0,37 0,70 0,56 0,64 0,78 0,45 Náklady celkem 9,73 9,67 9,51 9,11 8,61 8,13 Náklady po odpočtu 1) 9,12 9,12 9,00 8,68 8,21 7,78 Ukazatel IOFC 2) 5,54 5,43 5,47 5,45 5,72 5,52 Zisk bez dotace 0,46 0,40 0,64 0,66 1,23 1,96 Míra rentability bez dotace 5,70 5,65 8,58 10,16 15,55 25,43 (%) Zisk s dotací na dojnice 0,89 0,81 0,96 0,93 1,51 2,20 Míra rentability s dotací na dojnice (%) 10,46 10,24 12,20 13,39 18,98 28,49 1) po odpočtu vedlejších výrobků (telata a statková hnojiva) 2) ukazatel vyjadřuje výši tržeb po odečtení nákladů na krmiva Graf 3 Celkové náklady a tržby v závislosti na tržní produkci (2014) Tab. 5 Rentabilita výroby mléka v Německu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko za rok 2012 Ukazatel Celkem Mléka na krávu (kg)/výnosy a náklady (Kč/kg) pod 7 tis. 7 až 8 tis. 8 až 9 tis. 9 až 10 tis. nad 10 tis. Vyhodnocených podniků Dojivost na krávu (ECM) (kg) Tržby za mléko 9,82 9,77 9,80 9,81 9,83 9,94 Ostatní výnosy 1,52 1,83 1,67 1,44 1,53 1,33 Výnosy celkem 11,34 11,60 11,47 11,25 11,35 11,28 Obměna stáda 0,26 0,28 0,50 0,20 0,21 0,12 Krmiva celkem 5,95 6,41 6,37 5,95 5,81 5,22 Veterinární 0,46 0,43 0,48 0,44 0,50 0,47 výkony a léky Plemenářské výkony, inseminace 0,18 0,13 0,16 0,18 0,20 0,21 Voda a energie 0,27 0,34 0,30 0,26 0,25 0,25 Ostatní přímé 0,72 0,91 0,77 0,72 0,66 0,69 náklady Přímé náklady 7,83 8,49 8,58 7,74 7,64 6,95 celkem Mzdy 1,64 2,48 1,80 1,66 1,48 1,36 Náklady na 0,70 0,65 0,73 0,69 0,69 0,76 stavby (odpisy) Ostatní nepřímé 1,23 1,01 1,30 1,20 1,26 1,17 náklady Nepřímé 3,56 4,13 3,82 3,55 3,43 3,28 náklady celkem Celkové náklady 11,40 12,62 12,40 11,29 11,07 10,24 Zisk bez prémií -0,06-1,03-0,94-0,04 0,29 1,04 Podniková 1,06 1,52 1,17 1,05 0,98 0,84 prémie Zisk s prémií 1,00 0,50 0,23 1,01 1,27 1,88 1 euro = 27,50 Kč Pramen: Thomsen J., Ergebnisse der Vollkostenauswertung der Rinderspezialberatungsringe in Schleswig-Holstein mléka, která v souboru podniků koresponduje s vývojem v celé ČR. Celkové náklady vyjádřené na litr mléka jsou v souboru podniků nižší, než je dosaženo v Bavorsku, kde podle zprávy (Dorfner a kol., 2013) vyšly celkové náklady na výrobu mléka 14 Kč na kg mléka, tj. asi 115 tis. Kč na krávu za rok. Celkové náklady zjištěné u 430 podniků ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko s průměrnou užitkovosti 8700 litrů byly zhruba 11,40 Kč, což při ceně mléka 9,82 Kč, ostatních výnosech a přijatých podnikových prémií generuje průměrný zisk asi 1 Kč na litr mléka (Thomsen, 2013). Na rozdíl od způsobu kalkulace používaných v ČR se do výpočtu v německých kalkulacích počítají do výnosů také tržby za jatečné krávy a v nákladech se promítá doplnění stáda, což je v ČR uvedeno souhrnně v položce odpisy krav. Značná variabilita mezi jednotlivými i celkovými náklady (tabulka 2) dává prostor pro optimalizaci a celkovou možnou úsporu výdajů. Opatření směřující k redukci nákladových položek by se mělo zaměřit především na hlavní výdaje s cílem zefektivnit výrobu, neboť snížení nákladů nemusí vždy znamenat vyšší zisk. Efektivita produkce mléka podle plemene dojených krav Mezi hlavními chovanými plemeny dojených krav v ČR existují podle výsledků šetření rozdíly v nákladovosti i celkové rentabilitě chovu. Chov plemene C je vyznačován nižšími náklady na jeden krmný den, ale kvůli vyšší dojivosti vychází celkové náklady na litr prodaného mléka nižší v případě chovu krav plemene H (tabulka 3). Rozdíl je obzvláště zřejmý v nákladech na krmiva a v odpisech krav, které souvisí s větší obměnou stáda v případě chovu krav holštýnského plemene. Při hodnocení zisku včetně přijatých dotací lze konstatovat nejvyšší ziskovost v případě větších podniků s chovem obou plemen (chovy CH), které dosahují úrovně zisku 1,61 Kč na litr, resp. 35 Kč na krmný den. 24 7/2015

25 dojený skot Tab. 6 Koeficienty korelace a regrese mezi dojivostí krav a náklady Ukazatel Koeficienty korelace (dojivost x ukazatel) Změna při zvýšení dojivosti o 100 l mléka na krávu/rok na krávu na litr mléka na krávu na litr mléka Náklady na krmiva + 0,720** - 0, ,006 Pracovní náklady + 0,253* - 0,239* ,008 Veterin. a plem. + 0,283* - 0, ,002 výkony Odpisy krav + 0,234* - 0,253* ,005 Náklady celkem + 0,768** - 0,360** ,030 Tržby za mléko + 0,947** - 0, ,004 Zisk bez dotací + 0,343** + 0,229* ,020 * P < 0,05; ** P < 0,01 Tab. 7 Nákladovost chovu dojnic v závislosti na velikosti stáda (Kč/litr) Ukazatel Průměrný počet dojnic do až až 900 nad 900 Počet podniků Krmiva jadrná 2,30 2,15 2,14 2,49 Krmiva objemná 1,27 1,54 1,77 1,15 Krmiva a steliva celkem 4,01 3,91 4,14 4,01 Pracovní náklady 1,51 1,25 1,14 1,02 Veterinární 0,60 0,53 0,55 0,48 a plemenářské náklady Odpisy krav 0,82 0,80 0,81 0,85 Odpisy majetku 0,43 0,44 0,39 0,39 Pojištění majetku a krav 0,08 0,06 0,06 0,03 Opravy a udržování 0,23 0,24 0,24 0,25 Energie 0,23 0,24 0,23 0,20 Režie 1,66 1,04 0,95 0,85 Náklady celkem 9,94 9,20 9,04 8,77 Ukazatel IOFC 1) 5,55 5,60 5,21 5,68 Zisk (včetně dotací) 0,41 1,16 1,08 1,64 1) ukazatel vyjadřuje výši tržeb po odečtení nákladů na krmiva. Tab. 8 Výše ukazatele IOFC v závislosti na denní dojivosti Cena mléka (Kč/kg) Cena sušiny (Kč/kg sušiny) Dojivost litry Tržní produkce jako hlavní faktor určující ziskovost výroby mléka Ekonomické výsledky chovu dojených krav jsou vedle cen mléka a vstupních cen (krmiva, práce, veterinární výkony, léčiva aj.) ovlivňovány výrobními ukazateli. Mezi ně patří především dojivost krav, obsah složek mléka, jakost mléka, plodnost krav, obměna stáda a počet odchovaných telat. Celkové náklady na krmný den rostou s vyšší roční dojivostí a klesají ve vyjádření nákladů na litr prodaného mléka (graf 2). Podle výsledků v tabulce 4 je zřejmé, že nejvyšší náklady na litr mléka jsou v případě dojivosti pod 6 tis. litrů (9,73 Kč) a postupně celkové náklady klesají na hodnotu 8,13 Příjem sušiny (kg/ks) Náklady na krmiva (Kč/100 litrů) IOFC (Kč/den) 9,50 7, , ,50 7, , ,50 7, , ,50 7, , ,50 7, , libra = 38 Kč; Pramen: Bethard, G., Measuring Monitoring & Improving Feed Costs. Large Herd Seminar 2013 Kč na litr u podniků s tržní produkcí na dojnici nad 10 tis. litrů. Výnosy, tvořené objemem prodaného mléka a jeho cenou vyplacenou od mlékáren, při různých úrovních tržní produkce jen mírně kolísají (graf 3), z čehož lze usuzovat, že zisk ve vyjádření na litr mléka má rostoucí tendenci v závislosti na objemu prodaného mléka. Odpisy krav souvisí s vyřazováním krav a roční obměnou stáda a ve vztahu k roční tržní produkci mléka, stejně jako celkové náklady, klesají při vyšším objemu prodaného mléka (graf 4). Efekt klesajících nákladů na litr mléka ve vazbě na produkci potvrzují též výsledky z německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko (tabulka 5), kde jsou, při podobném Graf 4 Náklady celkem a odpisy krav (2014) způsobu kalkulace ekonomických položek výrobní náklady největší při nejnižším ročním objemu prodaného mléka od jedné krávy a se zvyšující se dojivostí klesají (Thomsen, 2013). Ve zprávě Rinderreport Rheinland-Pfalz 2012/13 ze spolkové země Porýní-Falc jsou vyčísleny náklady na výrobu litru mléka u krav s produkcí nad 10 tis. kg mléka ve výši zhruba 11,30 Kč a rostou až na úroveň 13,20 Kč za litr u skupiny podniků s tržní produkcí pod 8 tis. kg za rok. Z koeficientů regrese lze odhadnout (tabulka 6), že se zvýšením roční dojivosti o 100 litrů na krávu a rok dojde v přepočtu na krávu za rok ke zvýšení celkových nákladů celkem o 673 Kč. Zvýšení dojivosti by mělo logicky vliv na růst tržeb, které by se zvýšily o 918 Kč, a tím by se zvýšil i zisk asi o 249 Kč na krávu a rok. Při vyšší dojivosti by se náklady vyjádřené na litr prodaného mléka rozpustily mezi větší množství mléka, klesly by náklady a výsledkem by byl opět vyšší zisk o 0,02 Kč/litr. Vztah mezi produkcí mléka a velikostí stáda Větší počet krav v podniku znamená rozdělení celkových nákladů mezi více kusů, a tím dochází k poklesu nákladů vyjádřených na litr mléka při větším počtu ustájených dojnic (graf 5). Klesající efekt lze pozorovat především v případě pracovních nákladů (tabulka 7), které jsou ve výši 1,51 Kč na litr v průměru u podniků chovající do 300 krav a dosahují průměrné hodnoty 1,02 Kč na litr mléka u podniků, které chovají v průměru více než 900 krav. I výsledky nákladové šetření z Bavorska potvrzují klesající pracovní i celkové náklady v závislosti na velikosti stáda (Dorfner et al., 2013). Náklady na krmení Náklady na krmiva jsou hlavní nákladovou položkou a představují výdaje na krmiva jadrná a náklady na objemná krmiva. Jsou rozdílná v závislosti na chovaném plemenu dojených krav, kde ve vyjádření na litr mléka vychází nižší náklady Graf 5 Počet krav a náklady celkem na litr prodaného mléka (2014) /2015

26 dojený skot na chov plemene H (tabulka 3) a náklady na krmiva se mění také podle výše roční produkce mléka (tabulka 4). U objemných krmiv byla v souboru podniků zjištěna průměrná cena tuny kukuřičné siláže určené pouze ke krmení dojnic 658 Kč a pohybovala se v rozpětí od 300 Kč do 1234 Kč za tunu při průměrné produkci 5482 tun na podnik. U senáží (vojtěška, trávy, směsky aj.) bylo vnitropodnikové ocenění v rozpětí od 300 Kč do 1280 Kč při průměrné ceně 675 Kč za tunu a výrobě 5096 tun na podnik. V průměru se spotřebovalo jadrných krmiv 1005 t/podnik, průměrná cena činila 3,75 Kč/kg. Průměrná cena řepkového extrahovaného šrotu činila 6,10 Kč za kg a průměrná spotřeba na jeden chov vyšla u sledovaných farem na 254 tun. Sójového extrahovaného šrotu se v průměru zkrmilo 199 tun/podnik a jeho průměrná cena za rok 2014 činila 10,91 Kč za kg. Větší spotřeba šrotů (řepkového i sójového) je zjevná u podniků s větší roční dojivostí. Bylo prokázáno, že spotřeba se úměrně zvětšuje s růstem tržní produkce mléka při malých odchylkách v průměrných cenách za kilogram. V chovatelsky vyspělých zemích se používá ukazatel IOFC (Income Over Feed Cost), který kalkuluje, kolik zůstane chovateli po úhradě nákladů na krmiva z tržeb za mléko na úhradu dalších nákladů a jaký bude hrubý zisk. Ve sledovaném souboru chovů vychází tento ukazatel za rok 2014 v průměru 118 Kč na krmný den, tj. asi 43 tis. Kč na ustájenou krávu za rok, podle výše užitkovosti pak nejlépe u skupin krav s roční dojivostí 9 až 10 tisíc litrů ve výši 5,72 Kč/litr dodaného mléka (tabulka 4). Na jeden krmný den vychází u podniků s tržní produkcí mléka do 6 tis. litrů hodnota 88,5 Kč a je zde patrný trend postupného zvyšování hodnoty, která vychází až 158 Kč u skupiny podniků s tržní produkcí nad 10 tis. litrů. Tento růst ukazatele IOFC s růstem denní dojivosti potvrzují výpočty Dr. Betharda, kde při ceně mléka 9,50 Kč/l a 7,60 Kč/kg sušiny se s zvyšujícím se příjmem sušiny a dojivostí zvyšuje hodnota IOFC až na 238 Kč/KD (tabulka 8). Závěr Podstatou výroby mléka je stejně jako v jiných odvětvích podnikání dosahování zisku, bez kterého by nebyl chov dojeného skotu z dlouhodobého pohledu udržitelný. Chov dojnic je důležitý pro celé zemědělství, neboť z ekonomického pohledu generuje jedny z hlavních příjmů v podobě prodeje mléka. Rok 2014 se vyznačoval pro chovatele dojnic v porovnání s minulými obdobími vyšší nákupní cenou za litr mléka, která v průměru zaplatila veškeré náklady spojené s chovem a i bez započítání přijatých dotací byla výroba mléka zisková. Meziročně došlo ke zvýšení nákladů na úroveň 72 tis. Kč na kus a růst byl zaznamenán i ve vyjádření na litr mléka, kde i při větší roční dojivosti náklady vzrostly na hodnotu 9,23 Kč na litr prodaného mléka. Ekonomická efektivita je závislá mj. na velikosti stáda a především na úrovni dojivosti, která má dopad jak do nákladů, tak zejména do ročních výnosů celého podniku. Vedle dosahování optimálních nákladů na krmiva je důležitá výborná reprodukce stáda, zdraví a pohoda zvířat tak, aby tržní produkce mléka byla co nejvyšší. Ekonomickou stránku chovu dojených krav v příštím období ovlivní i pozměněný systém vyplácení dotací a zrušení systému mléčných kvót. Pro dosažení kladné rentability však zůstává klíčová úroveň zpeněžování syrového mléka. Literatura: Bethard G. (2013). Measuring Monitoring & Improving Feed Costs. Large Herd Seminar Dorfner G., Hofmann G. (2013). Milchreport Bayern Ergebnisse der Betriebszweigabrechnung Milchproduktion, Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft, September MZe (2015). Výsledky statistického zjišťování Mlék (MZe) Mléko - přehled roku Rinderreport Rheinland-Pfalz 2012/13 (2014). Arbeitsgemeinschaft der Milchviehberatungsringe Rheinland-Pfalz und Dienstleistungszentrum Ländlicher Raum (DLR) Thomsen J. (2013). Ergebnisse der Vollkostenauswertung der Rinderspezialberatungsringe in Schleswig-Holstein Auswertungsjahr2011/2012. Landwirtschaftskammer Schleswig-Holstein, LVZ Futterkamp. Seznam další použité literatury je k dispozici u autorů příspěvku. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZERO0714 a projektu NAZV QJ Ing. Jan Syrůček 1 Ing. Jiří Burdych, MBA 1,2 1 VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves; 2 VVS Verměřovice, s. r. o. Nenecháme mastitidu, aby vás okrádala inzerce Současný ekonomický tlak na prvovýrobu mléka nutí chovatele přemýšlet o každé koruně. Mastitidy jsou bezesporu nejdražším onemocněním v chovu dojného skotu. Právě proto má investice do účinného a prověřeného systému prevence mastitid obrovskou návratnost. To potvrzuje řada spokojených chovatelů, kterým se už podařilo takový systém najít. V zemědělském družstvu Čechtice jsme se sešli se zástupkyní hlavního zootechnika Vladimíra Havlíka Janou Kočovou a faremní zootechničkou Monikou Zídkovou, které nám v krátkosti představily podnik a pověděly nám, jak vypadá jejich program prevence mastitid. Zemědělské družstvo Čechtice hospodaří v jižní části Středočeského kraje na necelých 2300 ha zemědělské půdy, z toho je 1870 orné. Kromě nosného programu bramborářství se v Čechticích zaměřujeme na pěstování dalších plodin jako obilniny, řepka, kukuřice na siláž a jetelotrávy. Něco přes 300 ha pak připadá na TTP. V oblasti živočišné výroby se zaměřujeme především na chov skotu s produkcí mléka. Na farmě v Čechticím máme v současné době ve třech stájích ustájeno 470 holštýnských krav a 260 krav plemene montbeliard. Celková denní dodávka mléka do mlékárny činní 22 tisíc kilogramů, kdy na holštýnskou krávu v průměru připadá 43 a na montbeliardku téměř 32 kilogramů mléka denně. V Nakvasovicích pak máme odchovnu býků, které porážíme na vlastních jatkách v Jeníkově. Jalovice odchováváme na farmě v Otročicích. Vysoká somatika Asi před šesti roky jsme začali mít dost velké problémy s vysokými SB z kontroly užitkovosti. Potřebovali jsme proto rychlé a účinné řešení! Nový systém dojení Situaci jsme se rozhodli řešit změnou systému dojení. To zpočátku znamenalo, že některá zootechnička nebo zootechnik museli být denně na dojírně, aby se nový postup přípravy před dojením dostal lidem co nejrychleji pod kůži. Přecházeli jsme totiž ze systému, kdy se nejprve struky otíraly vlhčenou utěrkou, pak se odstřikovaly a poté se začaly dojit na systém, kdy se nejprve provádí první střiky, pak se struky namáčí do dezinfekce, nakonec, těsně před nasazením dojačky, se struky otřou jednorázovou utěrkou. V neposlední řadě jsme se rozhodli vrátit k Valiantu, který jsme znali velmi dobře, protože se v Čechticích řadu let používal. Věděli jsme tedy, že ve Valiantu je jistota. Také jsme začali vyřazovat chronické milionářky a krávy s hyperkeratózou, což často byla tatáž zvířata. Další opatření Hodně dbáme na dezinfekci po dojení, chceme, aby struky byly oprav- 26 7/2015

27 dojený skot du perfektně pokryté. Právě proto jsme na jedné z našich dvou dojíren vypnuli automatický odchod, aby zvířata nemohla odcházet s nevydezinfikovanými struky. Dojičky je proto pouští až po důkladném provedení dezinfekce. Mezi další důležitá opatření patří využívání systému faremní Ve Valiantu je jistota. Vyzkoušeli jsme mraky přípravků a vždy jsme se k Valiantu vrátili, říká zástupkyně hlavního zootechnika Jana Kočová a faremní zootechnička Monika Zídková kultivace vzorků mléka. Vždy, když v KU některým kravám vyjdou vysoké SB, uděláme jim NK testy a čtvrťové vzorky mléka dáme na kultivaci. U řady krav tak odhalíme problémovou čtvrť a tu následně přeléčíme antibiotiky. Snažíme se také snižovat infekční tlak stájového prostředí, a proto do separátu pravidelně přimícháváme vápenec. Současné výsledky Po více než pětiletém používání Valiantu a dodržování všech zmiňovaných opatření jsme se v podstatě zbavili klinických zánětů. Na 640 dojených kravách míváme minimální množství zánětů za měsíc. Somatika z kontroly užitkovosti se pohybuje těsně nad 200 tisíci a k 250 tisícům se přiblíží jen výjimečně. Plány do budoucna V brzké době plánujeme celkovou rekonstrukci stájí včetně nákupu nové dojírny a využití jedné ze starých dojíren čistě pro mlezivové dojení. Určitě budeme dále dodržovat všechna výše popsaná opatření, která jsme v prevenci mastitid zavedli a i nadále chceme používat Valiant. Ve Valiantu je jistota. Vyzkoušeli jsme mraky přípravků a vždy jsme se k Valiantu vrátili. Ano, na Valiantu se dá ušetřit, ale vždy je to za cenu vylitého mléka. Jako zootechnici nedáme na Valiant dopustit! Valiant vrátí vaše krávy do hry Valiant již více než 15 let pomáhá chovatelům dojného skotu předcházet ztrátám způsobeným mastitidou. Ztrátám za mléko, které nemohou zpeněžit, nebo které dojnice kvůli mastitidě nikdy nevyprodukují. Nesporným přínosem je také snížení nákladů na léčbu infikovaných zvířat. Sami nejlépe víte, že jsou to náklady opravdu vysoké. Valiant je systém prevence mastitid, který je mezi chovateli velmi oblíben, což potvrzuje rostoucí počet těch, kteří na něj spoléhají, a množství krav, které jsou Valiantem denně ošetřovány. Pavel Liehman ml., ABS cz s. r. o. Foto archiv firmy /2015

28 dojený skot Environmentální a kontagiózní mastitidní patogeny na farmě H. Nejeschlebová 1, M. Klimešová 2, R. Karpíšková 3, O. Hanuš 2, L. Nejeschlebová 2 1 Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno 2 Výzkumný ústav mlékárenský, s. r. o., Praha 3 Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno Souhrn Cílem této práce bylo vyhodnocení souboru vybraných mastitidních patogenů izolovaných od dojnic na mléčné farmě v průběhu osmiletého sledování. Celkem bylo vyšetřeno 3255 individuálních vzorků mléka se suspektní mastitidou, z tohoto počtu bylo detekováno 1069 pozitivních nálezů, což představuje prevalenci 32,8 %. Jako dominantní původci mastitid byly určeny environmentální patogeny s prevalencí 25 %. Další významnou skupinu mastitidních patogenů tvořila skupina koaguláza negativních stafylokoků (CNS) prevalence 5,7 %. Kontagiózní patogeny byly v průběhu řešení této práce na sledované mléčné farmě téměř eradikovány, jejich prevalence za sledované období činila pouhých 2,1 %. Bakteriální druh s nejvyšší prevalencí (13,8 %) představoval Streptococcus uberis. Klíčová slova: dojnice, prevalence, Staphylococcus, Streptococcus, Enterococcus, Enterobacteriaceae, CNS, mikrobiologické vyšetření, mléčná žláza, onemocnění Summary The objective of this work was to evaluate the set of pathogens involved in mastitis on one specific dairy farm during eight-year period. There were investigated 3255 quarter milk samples from cows with suspicious mastitis infection in total. Mastitis pathogens were isolated from 1069 of all samples (32.8 %). Environmental pathogens were determined as major mastitis pathogens, their prevalence was 25 %. Prevalence of CNS pathogens reached 5.7 %. Therefore, these were the next most important mastitis pathogen group. Contagious pathogens were almost eradicated (prevalence 2.1 %) on the farm during the monitored period. The pathogen species with the highest prevalence was Streptococcus uberis (13.8 %). Key words: dairy cow, prevalence, Staphylococcus, Streptococcus, Enterococcus, Enterobacteriaceae, CNS, microbiological examination, mammary gland, disease Jako mastitida je označována zánětlivá reakce tkání mléčné žlázy na mikrobiální, chemické, termické a mechanické podněty. Jedná se o polyfaktorové a polyetiologické onemocnění, přičemž se v patogenezi mastitid uplatňují tři zásadní biosystémy, a to makroorganismus hostitel, infekční agens a vnější prostředí (Holec, 1996). Z epizootologického hlediska dělíme patogeny vyvolávající záněty mléčné žlázy na kontagiózní (infekční) a environmentální. Další významnou skupinou mastitidních patogenů je skupina koaguláza negativních stafylokoků (CNS) a pyogenní streptokoky (Hofírek et al.., 2009). K významným představitelům vyvolávajícím kontagiózní mastitidy se řadí Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae a Staphylococcus aureus. Primárním zdrojem těchto patogenů je samotná mléčná žláza postižená infekcí. Infekční agens se přenáší nejčastěji z dojnice na dojnici nedodržením hygienického režimu dojení, nedostatečnou dezinfekcí struků před dojením a po něm a neošetřením mléčné žlázy antibiotiky v době zaprahování. Důsledné dodržování těchto tří principů přináší významný pokles v incidenci kontagiózních mastitid, současně však do popředí mohou vstoupit původci environmentálních mastitid (Booth, 1997). Environmentální mastitidy jsou způsobovány patogeny, jejichž výskyt je vázán na vnější prostředí, tedy bez specifické vazby na mléčnou žlázu. Do této skupiny náleží především Streptococcus uberis, Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium a bakterie čeledi Enterobacteriaceae, z nichž dominantní postavení má Escherichia coli. Dalšími významnými patogeny patřícími do čeledi Enterobacteriaceae jsou bakterie rodů Enterobacter, Klebsiella, Serratia, Proteus a Yersinia (Smola et Haas, 2003). Dalším druhem, který je spojován se vznikem mastitid, je Lactococcus garvieae (Sedláček et Benda, 1998). Na rozdíl od kontagiózních mastitid vyvolávají environmentální patogeny infekci mléčné žlázy především v období mezi dojeními. Při nárůstu environmentálních mastitid ve stádě je proto nutné klást zvýšené nároky na hygienu prostředí, ve kterém jsou dojnice umístěny. Obecně to tedy znamená dbát především na čistotu, udržení sucha a vhodnou teplotu prostředí (Ryšánek, 2007). Zařazení CNS do kategorie kontagiózních nebo environmentálních mastitidních patogenů je obtížné, bylo však zjištěno, že důsledným dodržováním zásad pro prevenci výskytu kontagiózních mastitidních patogenů je možné docílit i snížení výskytu CNS ve stádě. CNS jsou běžně nalézány na zdravé kůži struků, strukového kanálu a pochvy, na srsti, nosním chřípí a v uších dojnic, jsou nazývány oportunními mikroorganismy, neboť žijí na místech, kde mají možnost snadného šíření, takovým místem je například strukový kanálek s možností proniknutí do sekretorických tkání (Pyörälä et Taponen, 2009). Cílem této práce bylo vyhodnocení souboru vybraných mastitidních patogenů izolovaných od dojnic na jedné mléčné farmě a sledování vývoje jejich výskytu v průběhu let Materiál a metodika Od roku 2005 prováděla sledovaná mléčná farma pravidelný monitoring výskytu suspektních mastitid u dojnic (ho lštýnský skot). Z toho důvodu byla navázána spo- 28 7/2015

29 dojený skot Tab. 1 Souhrn výskytu mastitidních patogenů na mléčné farmě Mastitidní patogen Celkem [%] 1) [%] 2) [%] 3) Kontagiózní Environmentální Str. agalactiae 4 0,1 5,8 Str. dysgalactiae 4 0,1 5,8 2,1 S. aureus 61 1,9 88,4 69 environmentální streptokoky ,3 73,3 environmentální enterokoky 146 4,5 18,0 L.garvieae 43 1,3 5,3 25,0 Enterobacteriaceae 28 0,9 3,4 813 S. chromogenes 57 1,8 30,5 S. haemolyticus 81 2,5 43,3 CNS S. simulans 9 0,3 4,8 S. epidermidis 8 0,2 4,3 5,7 S. saprophyticus 6 0,2 3,2 Staphylococcus spp. 26 0,8 13,9 187 Vysvětlivky 1) prevalence jednotlivých mastitidních patogenů 2) procentuální zastoupení jednotlivých mastitidních patogenů vzhledem k celkovému počtu kontagiózních/environmentálních mastitidních patogenů/cns 3) prevalence kontagiózních/environmentálních mastitidních patogenů/cns lupráce s mikrobiologickou laboratoří, ve které byly analyzovány individuální vzorky mléka na přítomnost hlavních mastitidních patogenů: koaguláza pozitivních a koaguláza negativních stafylokoků, průkaz streptokoků, enterokoků a enterobakterií, včetně stanovení citlivosti jednotlivých izolovaných patogenů k antimikrobiálním látkám. Ke stanovení mastitidních patogenů byla použita plotnová metoda za použití kultivačních půd Baird Parker M G (HiMedia), Blood Agar Base CM0055 (Oxoid), Edwards Medium Base Modified M 748 (HiMedia) a Endo Agar M 029 (HiMedia). K provedení koagulázového testu byla použita lidská krevní plazma. Identifikace izolovaných kmenů byla provedena podle výsledků identifikačních testů STAPHYtest 24 (Erba Lachema Brno), STREPTOtest 24 (Erba Lachema Brno), ENTEROtest 24 (Erba Lachema Brno) a identifikačního programu TNW Pro Auto 7.0 (Erba Lachema Brno). Výsledky a diskuse V průběhu monitoringu ( ) bylo z celkového počtu 3255 individuálních vzorků mléka pozitivních na přítomnost některého ze sledovaných patogenů 1069 vzorků, což představuje prevalenci 32,8 % (tabulka 1). Z vyšetřovaných vzorků mléka byli identifikováni zástupci rodu Streptococcus, Enterococcus, Lactococcus, Staphylococcus (koaguláza pozitivní a koaguláza negativní) a bakterie čeledi Enterobacteriaceae. U rodu Streptococcus byly identifikovány druhy Str. agalactiae, Str. dysgalactiae, Str. uberis, Str. parauberis a Str. bovis. Některé kmeny streptokoků se dostupnými testy (STREPTOtest 24 N) nepodařilo přiřadit ke konkrétnímu druhu, a proto byly tyto kmeny určeny pouze rodově s označením Streptococcus spp. Z rodu Enterococcus byl identifikován E. faecalis a E. faecium, z rodu Lactococcus pak L. garvieae. Ze skupiny koaguláza-pozitivních stafylokoků byla potvrzena přítomnost S. aureus a ze skupiny koaguláza-negativních stafylokoků (CNS) byl detekován S. chromogenes, S. haemolyticus, S. simulans, S. epidermidis a S. saprophyticus. Ze zástupců čeledi Enterobacteriaceae byly identifikovány E. coli, Klebsiella oxytoca, Proteus vulgaris a Enterobacter cloacae. S výjimkou E. coli byli výše jmenovaní zástupci čeledi Enterobacteriaceae izolováni pouze v ojedinělých případech. Kontagiózní mastitidní patogeny Str. agalactiae byl v minulosti považován za jednoho z nejčastěji se vyskytujících kontagiózních mastitidních patogenů. V posledních letech se však jeho podíl na vzniku mastitidního onemocnění skotu snižuje a dominantní postavení získávají původci environmentálních mastitid (Smola et Haas, 2003). V případě sledované farmy byl Str. agalactiae za celé sledované období identifikován pouze ve čtyřech případech, což představuje prevalenci 0,1 % (tabulka 2). Skutečnost, že výskyt Str. agalactiae byl na sledované farmě prakticky eliminován, svědčí o tom, že Str. agalactiae je možné při dodržování určitých zásad ze stáda eradikovat. Jedná se o dodržování hygienických zásad dojení, správnou diagnostiku onemocnění, separaci nemocných dojnic a jejich cílenou léčbu, která je v případě Str. agalactiae efektivnější v porovnání s jiným kontagiózním patogenem, kterým je S. aureus (Keefe, 2012). V případě Str. dysgalactiae byla zaznamenána stejná četnost výskytu jako u Str. agalactiae. S. aureus dosáhl za celé sledované období prevalence 1,9 %, přičemž jeho výskyt vykazoval sestupnou tendenci. Zatímco v roce 2005 byl S. aureus identifikován ve 23 případech (prevalence 7,2 %), v roce 2012 nebyl identifikován v žádném z vyšetřovaných vzorků mléka (tabulka 2). Obecně nízký výskyt S. aureus na dané mléčné farmě byl podle vyjádření vedoucího zootechnika této farmy výsledkem důsledné brakace dojnic s opakovanými záněty mléčné žlázy vyvolanými S. aureus a vysoké úrovně hygieny získávání mléka. Skutečnost, že je možné výskyt tohoto patogenu výrazně omezit (prevalence <2 %) právě důslednou hygienou dojení a vy /2015

30 Tab. 2 Výskyt mastitidních patogenů na mléčné farmě v letech dojený skot řazováním dojnic s recidivou, uvádějí také Bradley a Green (2004). Environmentální mastitidní patogeny Str. uberis ve sledovaném období dosáhl ze všech izolovaných mastitidních patogenů nejvyšší prevalence 13,8 % (tab. 2). Tento druh se řadí k environmentálním patogenům, vyskytuje se ve vnějším prostředí, tudíž existuje celá řada faktorů, které mohou výskyt Str. uberis, ale i dalších environmentálních patogenů, ovlivnit. Důležitou roli zde hraje čistota dojnic, podestýlky, prostředí, dobrá ventilace, nízká teplota a vlhkost (Seydlová, 2001). Minimalizace výskytu environmentálních patogenů v prostředí stájí je možné dosáhnout důsledným dodržováním hygieny a sanitací zemědělských provozů (Zadoks, 2013). Vysoké procento výskytu Str. uberis na sledované mléčné farmě odpovídá trendu, že se snižováním počtu kontagiózních mastitidních patogenů ve stádě nabývají na významu environmentální mastitidní patogeny, především pak Str. uberis a enterokoky (Booth, 1997) L. garvieae dosáhl za sledované období prevalence 1,3 %, tento druh byl identifikován pouze v letech 2005 až 2008, v druhé polovině sledovaného období byl jeho výskyt nulový (tabulka 1 a 2). E. faecalis a E. faecium dosáhly za sledované období prevalence 4,5 % (tabulka 1). Častěji identifikovaným druhem byl E. faecalis, který představoval 95,2 % izolovaných enterokoků, zatímco E. faecium pak tvořil pouze 4,8 %. Rostoucí výskyt enterokoků ve sledovaném chovu odpovídá trendu zvyšování podílu environmentálních patogenů na vznik mastitid. Výskyt zástupců čeledi Enterobacteriaceae dosáhl za sledované období 2005 až 2012 prevalence pouze 0,9 % (tabulka 1), přičemž druh E. coli tvořil z této hodnoty 74,1 %. Nízká prevalence bakterií čeledi Enterobacteriaceae na sledované mléčné farmě je skvělým výsledkem, který svědčí o dobré úrovni hygieny stájového prostředí. Koaguláza negativní stafylokoky (CNS) Skupina CNS za sledované období dosáhla prevalence 5,7 %. Nejčastěji byl v této skupině izolován S. haemolyticus Rok Str. agalactiae (43,3 %) a S. chromogenes (30,5 %), tab. 1. Ostatní druhy stafylokoků byly izolovány jen sporadicky (tabulka 1 a 2). CNS nebyly ještě před několika lety považovány za mastitidní patogeny nebo byly klasifikovány jen jako patogeny, které se na vzniku mastitid podílely pouze sekundárně (Verhoeff et al., 1981). V dnešní době však jejich význam vzrůstá a v některých zemích se řadí k často se vyskytujícím mastitidním patogenům (Pyörälä et Taponen, 2009). Například studie uskutečněná v Norsku uvádí prevalenci CNS 16 % (Whist et al., 2006). Velmi vysoká prevalence mastitid způsobených CNS byla hlášena ve Finsku, kde se CNS podílely 50 % na všech pozitivních nálezech individuálních vzorků mléka (Pitkälä et al., 2004). Získané výsledky vzorků mléka ze sledované farmy ukazují, že CNS v daném chovu patří k patogenům, které není možné přehlížet a měla by jim být věnována náležitá pozornost. Závěr Ze zpracovaných dat je patrné, že se na monitorované farmě staly dominantními původci mastitid environmentální patogeny s prevalencí 25 %. Další významnou skupinou mastitidních patogenů byla skupina CNS (prevalence 5,7 %) a skupinou s nejnižší prevalencí byly kontagiózní patogeny (2,1 %). Z dosažených výsledků monitoringu je zřejmé, že zde došlo k postupnému snižování výskytu kontagiózních patogenů, mastitidní patogen kontagiózní environmentální CNS Str. dysgalactiae S. aureus Str. uberis Str. parauberis Str. bovis Streptococcus spp. L.garvieae E. faecalis Celkem Prevalence (%) 0,1 0,1 1,9 13,8 0,4 0,1 4,1 1,3 4,3 0,2 0,6 0,1 0,2 0,0 1,8 2,5 0,3 0,2 0,2 0,8 E.faecium E.coli Enterobacter cloacae Proteus vulgaris především pak výskytu S. aureus, přičemž tento trend je patrný především v posledních čtyřech letech sledování. V posledním roce monitoringu byl výskyt kontagiózních patogenů dokonce nulový. Určitý problém pro danou farmu představuje skupina CNS, kde se potvrzuje světový trend růstu podílu CNS jako mastitidních patogenů. Pro eliminaci mastitid vyvolaných CNS je nutné dodržovat opatření zahrnující tlumení jak kontagiózních, tak i environmentálních mastitid. Větší pozornost by měla být věnována péči o krávy při stání na sucho, neboť v tomto období je riziko infekce CNS nejvyšší. Environmentální patogeny pro sledovanou mléčnou farmu představují nejvyšší riziko, neboť tyto původce environmentálních mastitid se ve stádě nepodaří nikdy zcela eradikovat. Jako rozhodující preventivní opatření vedoucí k jejich eliminaci se proto jeví nutnost udržení vysoké hygienické úrovně stájového prostředí. Všeobecně lze konstatovat, že sledovaná farma patří k těm farmám, kterým se z hlediska výskytu mastitidních patogenů daří dosahovat velmi dobrých výsledků. Literatura HOFÍREK, B., SMOLA, J., ČÍŽEK, A., HAAS, D. Záněty mléčné žlázy podle původců. In Hofírek, B. et al. Nemoci skotu. Brno: Noviko, 2009 b, s ISBN KEEFE, G. Update on control of Staphylococcus aureus and Streptococcus agalactiae for management Klebsiella oxytoca S. chromogenes S. haemolyticus S. simulans S. epidermidis S. saprophyticus Staphylococcus spp. of mastitis. Veterinary Clinics of North America-Food Animal Practice. 2012, vol. 28, no. 2, p DOI /j.cvfa PITKÄLÄ, A., HAVERI, M., PYÖRÄLÄ, S., MYLLYS, V., HONKANEN-BUZALSKI, T. Bovine mastitis in Finland prevalence, distribution of bacteria, and antimicrobial resistance. Journal of Dairy Science. 2004, vol. 87, no. 8, p ISSN PYÖRÄLÄ, S., TAPONEN, S. Coagulase-negative staphylococci Emerging mastitis pathogens. Veterinary Microbiology. 2009, vol. 134, no. 1-2, s DOI /j.vetmic RYŠÁNEK, D. Mastitidy [online]. Květen 2007 [cit ]. Dostupné z image/pracovnici/rysanek/kapit_predn/mastitidy.pdf. ZADOKS, R. N. An update on Streptococcus uberis mastitis and control. Cattle Practice. 2013, vol. 21, part 2, p ISSN Další literatura je k dispozici u autorů. Tato publikace vznikla za podpory projektů NAZV KUS QJ a QJ Článek byl odborně recenzován. celkem Bc. Hana Nejeschlebová 1, doc. RNDr. Marcela Klimešová, Ph.D. 2, doc. MVDr. Renata Karpíšková, Ph. D. 3, prof. Ing. Oto Hanuš, Ph.D. 2, Ludmila Nejeschlebová 2 1 Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno 2 Výzkumný ústav mlékárenský, s. r. o., Praha 3 Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. Brno 30 7/2015

31 dojený skot Jak optimalizovat chov dojnic Profesor Michael Hutjens ze Spojených států amerických je uznávaným odborníkem na chov dojeného skotu. Čas od času navštíví i Českou republiku, aby se s chovateli podělil o nejnovější poznatky z tohoto oboru. Celkem byla na programu semináře čtyři témata strategie krmení dojnic v dobách snižujících se cen mléka, optimalizace tranzitního období u krav, správný postup při silážování pícnin a krmná aditiva. Řečník při první přednášce shrnul své názory do tzv. Hutjensových zlatých pravidel, celkem jich uvedl pět. Snižující se ceny Jak informoval prof. Hutjens, ani ve Spojených státech není snižování výkupních cen mléka neznámé. Například v roce 2015 poklesly farmářské ceny i o 30 procent a ceny krmiva pouze o deset. Prvním pravidlem je S mlékem to nikdy nevzdávejte!, konstatoval přednášející a uvedl aktuální ceny: 1 kg sušiny krmiva stojí 0,30 USD (7,40 Kč), cena mléka je 0,44 USD (10,90 Kč) za kg. Dobré krávy podle jeho slov produkují 2 kg mléka na kg sušiny přijatého krmiva, z toho vyplývá zisk 0,14 USD (3,50 Kč) na dojnici a den. Zlatým pravidlem č. 2 podle Hutjense je: Vytvořte si vlastní cenu za mléko. V tomto ohledu chovatelům poradil zaměřit se na vyšší obsah složek: Obvykle získáte 30 až 40 centů, což je 7,50 až 9,80 Kč na 45 kg mléka (denní nádoj jedné krávy). Dále doporučuji zaměřit se na získání příplatků za kvalitu mléka. Za nižší počty mikroorganismů dostanete v Illinois běžně 50 centů, tedy 12,40 Kč na 45 kilogramů mléka, za snížení počtu somatických buněk získáte 30 centů (7,50 Kč) na 45 kg, uvedl prof. Hutjens. Pro americké chovatele je dále výhodné nepoužívat růstový hormon, za to získávají běžně 55 centů (13,60 Kč) na 45 kg. Správná rozhodnutí Třetím zlatým pravidlem je podle Hutjense: Dělejte správná dlouhodobá rozhodnutí na základě ekonomiky chovu. Příkladem takového rozhodnutí je například kvalitní dlouhodobý program minerální výživy s využitím stopových prvků v organické formě, informoval přednášející. Dalšími podmínkami úspěchu podle jeho slov je: holštýnské jalovice musí mít přírůstek 0,7 až 0,8 kg/den, PSB musí být pod , servis perioda musí být pod 120 dnů, odchov telat musí být intenzívní ( 1 kg sušiny z mléka nebo mléčné krmné směsi/tele/den). Z hlediska aditiv zařazujte jen ta, která se vyplatí, pro laktující dojnice doporučuji například bachorové pufry, živé kvasinky, silážní inokulanty, biotin nebo organicky vázané stopové prvky." Čtvrté zlaté pravidlo spočívá podle Hutjense v optimalizaci změn krmné dávky tak, aby se minimalizovaly nepříznivé reakce krav. Příjem sušiny Tento ukazatel je podle prof. Hutjense jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšnosti chovu dojnic. Příjem sušiny je základem bachorových funkcí, tedy ovlivňuje produkci těkavých mastných kyselin a energetický metabolismus a také výrobu mikrobiálního proteinu. Dále ovlivňuje sušina příjem energie tak, že obsah sušiny v objemných krmivech předurčuje přijatou sušinu, sdělil řečník. Tranzitní období Ve svém druhém příspěvku se Mike Hutjens věnoval tématu období okolo porodu. Vyřazené krávy představují obrovské náklady, uvedl a dodal, že ztráty představují zhruba 1500 až 3000 dolarů (37 až 74 tisíc korun) na krávu a také ztrátu okolo 9000 kg mléka za další laktaci. Přibližně dvacet procent plemenic se přitom musí brakovat před šedesátým dnem po otelení. Zkrátka, krávy v tranzitním období jsou vysoce rizikové a metabolické poruchy jsou nákladné, podotkl s úsměvem řečník. Možnosti zlepšení Pro zlepšení stavu krav v tranzitním období doporučuje prof. Hutjens následující postupy: Jedna skupina pro suchostojné (bez změny krmné dávky x krmná dávka s aditivy) Oddělené skupiny pro stání na sucho a přípravu na porod Oddělená skupina pro rozdoj x bez rozdoje Maximalizace příjmu sušiny krmiva před otelením (postupné zvyšování příjmu sušiny) Zkrmování slámy v průběhu tranzitního období Podávání aniontových přípravků (kontrola hladiny vápníku v krvi). Drenčování Zkrmování kukuřičné siláže s nízkým obsahem ligninu před otelením Zkrmování sójových slupek, kukuřičného glutenového krmiva nebo cukrovarských řízků Vhodná krmná aditiva v optimálním množství Klíčové ukazatele výkonnosti Dále řečník představil tzv. Hutjensovy klíčové ukazatele výkonnosti (KPI). Jedná se o specifický, měřitelný a kontrolovatelný ukazatel výkonnosti (užitkovosti), který umožní předvídat možné problémy v chovu a předcházet jim. Stejně jako kontrolky na palubní desce auta poskytují ukazatele KPI včasné varování, že si farma nevede tak, jak se očekává. Umožňují prošetřit situaci, zjistit, v čem tkví problém, a napravit jej dříve, než vzniknou daleko větší potíže, vysvětlil Mike Hutjens. Prvním z ukazatelů je počet vyřazených krav před 60. dnem laktace. Měl by být maximálně osm procent. Podle řečníka se však pohybuje i na hranici dvaceti procent, což je nepřijatelné. Druhým KPI je příjem sušiny v přípravě na porod. U plemena holštýn by se měly dodržet následující minimální hodnoty: v případě jen dospělých krav ve skupině se jedná o 13,6 kg sušiny, u krav společně s jalovicemi jde o 12,7 kg a u pouze jalovic 11,3 kilogramu sušiny na kus a den. Příjem sušiny před otelením je totiž pozitivně korelován s příjmem sušiny po otelení, a tím i s nádojem. Suchostojné krávy U krav stojících na sucho musí být podle přednášejícího splněna jejich potřeba energie (15 až 18 Mcal, MJ NEL) a potřeba metabolizovatelného proteinu (1100 až 1200 gramů). Cílem je trvale splňovat potřebu energie u krav z 90 až 110 % (13 až 16 Mcal/ den, 54 až 67 MJ/den) a zabezpečit adekvátní přísun všech živin. Nesmí však docházet ke ztučnění krav, tzn., že jejich kondice nesmí být vyšší než 3,5. Jalovice pak musejí mít vyšší koncentraci živin v krmné dávce (vzhledem k nižšímu příjmu sušiny a potřebě pro růst). Podle Hutjense platí tzv. pravidlo 18 megakalorií. Krávy v přípravě na porod potřebují 18 Mcal netto energie na den. Nízkoenergetická krmná dávka obsahuje 0,60 Mcal na lb sušiny (5,5 MJ/kg). Kráva přijme až 18 Mcal (75 MJ) nebo 30 lb (13,6 kg) sušiny, aby splnila svoji potřebu energie, byla fyzicky naplněná a fungoval jí bachor. Metabolické problémy Třetím klíčovým ukazatelem výkonnosti je omezení metabolických poruch. Maximální výskyt poporodní parézy by měl být do tří procent, ketózy do dvou procent, dislokace slezu do pěti procent a zadržení lůžka do osmi procent. Náklady na metabolické poruchy jsou vysoké, například mléčná horečka přijde v průměru na 334 dolarů, podobně jako dislokace slezu, ketóza na 145 dolarů atd. Dalším klíčovým bodem (č. 4) je dosažení cílového příjmu sušiny po otelení. Nízký příjem sušiny může vést /2015

32 dojený skot k zhoršení imunity, zánětům, narušení jaterních funkcí či dislokaci slezu. Doporučovaný příjem sušiny v prvních pěti týdnech po porodu u prvotelek a starších krav uvádí tab. 1. Jako pátý KTI uvedl Hutjens strategii použití krmných aditiv. Doporučuje následující aditiva: kvasinková kultura (150 gramů), propylenglykol (300 až 500 ml), propionan vápenatý (450 g), chrom (500 ppb). Podle potřeby radí přidávat tyto přípravky: aniontové přípravky (50 meq/kg) chráněný cholin (15 gramů), niacin (3 g, chráněný), probiotika. Šestým ukazatelem je podle Hutjense strategie použití programů podávání nápojů (drenčování). V zásadě jsou tři možnosti, buď dostane nápoj po porodu každá kráva (20 až 60 litrů teplého nápoje), nebo vybraná podle několika ukazatelů (věk, pořadí laktace, současná situace, historie krávy), či plemenice se zdravotními nebo metabolickými problémy. Někteří chovatelé také drenčování nepoužívají vůbec. Vitamíny a minerály Pod KTI číslo sedm se skrývá výživa vitamíny a stopovými prvky. Prof. Hutjens jednoznačně preferuje stopové prvky v organické formě. Velmi důležité je také dodání vitamínů, zvláště vitamínu E, jehož obsah doporučuje zvýšit zvláště u krav stojících na sucho, při přípravě na porod a v rozdoji. S minerální výživou souvisí i pravidlo číslo osm, a to udržení dostatečné hladiny vápníku v krvi plemenice. Důsledky subklinické hypokalcemie jsou závažné, uvedl řečník. Podle jeho slov souvisí tento stav se zvýšeným rizikem metritidy (3,2 x), poporodní horečky (2,4 x), zvýšenou hladinou BHB po otelení (1,0 oproti 0,7 mmol/l) a prodloužením servis periody. Byla také zjištěna imunosuprese, která s nízkou hladinou vápníku v krvi souvisí. Jedná se například o sníženou koncentraci neutrofilů, konstatoval Mike Hutjens. Pod pravidlo číslo devět spadá snížení hladiny ketolátek v krvi. Podle přednášejícího je ketózou, jejíž dopad na produkci mléka a plodnost je významný, Tab. 1 Doporučovaný příjem sušiny v prvních pěti týdnech po porodu na krávu a den Týden po otelení 1. laktace (kg) 2. a další laktace (kg) , Tab. 2 Strategie úspěšného startu jalovic do laktace (Mají-li prvotelky svoji vlastní skupinu, déle a častěji žerou, tím mají vyšší příjem sušiny. Také delší dobu leží a mají zdravější paznehty. Významná je i menší míra stresu) Smíchané prvotelky a starší krávy postiženo asi třicet procent krav po porodu. Proto doporučuje sledování BHB do 16 dnů po otelení (i pomocí stájového měřiče z krve, subklinická ketóza je při BHB > 1,2 mmol/litr), případně podání propylenglykolu. Desátým ukazatelem výkonnosti je sledování čerstvě otelených krav. Je potřeba si uvědomit, že otelené krávy přecházejí od krmné dávky s nižší koncentrací energie k vyšší. Přechod na jinou dávku by měl trvat minimálně deset dní, krávy je přitom nutné individuálně sledovat. Ideální je pomůcka FATMUD od Dr. Richarda Wallace. Každé písmeno přitom znamená oblast, na kterou by se chovatel měl zaměřit. Jde o příjem krmiva, postoj, teplotu, výkaly a výtok z dělohy, vysvětlil Hutjens. Kvalita objemných krmiv V další části dne se prof. Mike Hutjens věnoval tématu objemných krmiv. Faktory ovlivňující kvalitu píce jsou podle něj: Rozdělené na prvotelky a starší krávy Doba příjmu krmiva (min/den) Četnost příjmu krmiva/den 5,9 6,4 Příjem sušiny (kg/den) 17,7 20,1 Doba ležení (h/den) 7,1 7,7 Periody ležení (počet/den) 5,3 6,3 Mléčná užitkovost (kg/den) 18,3 19,9 Obsah tuku (%) 3,92 3,97 poměr hmoty listu ke hmotě stonku nebo poměr zrna ke stonku, stupeň zralosti, ztráty při sklizni, úrodnost půdy, vegetační podmínky (slunce, teplota, voda). Významným ukazatelem stravitelnosti jednotlivých pícnin je NDF (neutrálně detergentní vláknina) stanovovaná laboratorně, která souvisí s příjmem sušiny a objemem přijatého krmiva. Acidodetergentní vláknina (ADF) souvisí se stravitelností píce a obsahem energie. Lignin je potom nestravitelná frakce. Zvýšení stravitelnosti NDF významně zvětšuje příjem krmiv i užitkovost u vysokoprodukčních dojnic. Dalším ukazatelem je undfd, který vyjadřuje naplnění bachoru z objemných krmiv. Běžně se udává, že 2,7 až 2,9 kg undfd je maximální hodnota pro holštýny, konstatoval zahraniční odborník. Krmná aditiva Ve čtvrtém příspěvku se prof. Hutjens věnoval krmným aditivům, tedy složkám krmiva, které mají jinou než živinovou funkci. Důvody použití aditiv jsou podle jeho slov u různých chovatelů odlišné. Může to být zamaskování špatného managementu, nebo správnější posílení krmné dávky a současné zlepšení produkce, zdraví nebo růstu. Slyšel jsem i názor, že kdyby chovatel zkrmoval všechna aditiva mnou doporučovaná, bude dojit 60 litrů na krávu a den. Jak to tedy opravdu je? otázal se Mike Hutjens. Ve výběru aditiv by se podle něj měl chovatel orientovat podle pravidla 2R a 2V. První R je reakce. Chovatel by měl sledovat následující reakci na přidání konkrétního aditiva: zlepšené trávení v bachoru, vyšší nádoj, lepší výsledky KU, snížení stresu, lepší zdraví, zlepšení růstu, vyšší příjem krmiva. Druhé R je rentabilita. Ta spočívá v poměru výnosů a nákladů a existují také jiné než ekonomické přínosy. Prvním V je výzkum, který by měl být kontrolovaný, nezaujatý a statisticky významný. Druhým V jsou výsledky podání aditiva. V souhrnu doporučuje Mike Hutjens dojnicím v laktaci podávat tato aditiva: bachorové pufry, kvasinkové kultury/kvasinkové produkty, silážní inokulanty (prostřednictvím objemných krmiv), biotin, organicky vázané stopové prvky. Prioritou řečníka je přitom aditivum s pozitivním vlivem na bachor, následují silážní inokulanty, organické stopové prvky (Zn, Se, Cu) a biotin. Pro přípravu na porod doporučuje přednášející tyto přípravky: kvasinková kultura/kvasinkové produkty, silážní inokulanty, organicky vázané stopové prvky, aniontové přípravky. V rozdoji by se měly podle mínění Hutjense kravám podávat následující produkty: bachorové pufry, 32 7/2015

33 dojený skot kvasinková kultura/kvasinkové produkty, doplněk vápníku (bolus/drenč), silážní inokulanty, biotin, organicky vázané stopové prvky + chrom, chráněný cholin. Na Hutjensově seznamu podle potřeby pak najdeme: propylenglykol (300 až 500 ml), propionan vápenatý (150 ml), niacin (3 g chráněný; 3 g nechráněný), adsorbenty mykotoxinů (minerální jíly nebo MOS z buněčné stěny kvasinek), chráněný cholin (15 g na den), aniontové přípravky/soli (různé množství), konzervanty na bázi kyselin (balíkované seno a drcené vlhké kukuřičné zrno 0,5 až 1%). Probiotika neboli přímo zkrmované mikrobiální přípravky mají podle řečníka za úkol produkci metabolitů, které likvidují nežádoucí mikroorganismy, enzymů zlepšujících využitelnost živin, nebo detoxikaci škodlivých metabolitů. Jejich množství není jasně definováno, náklady jsou 1,25 až 3,70 Kč na krávu a den. Poměr přínosů a nákladů není k dispozici, přesto doporučuji probiotika podávat telatům do odstavu, kravám v době otelení a v obdobích stresu, zhodnotil prof. Hutjens. Jako další aditivum uvedl éterické oleje (např. skořicový, hřebíčkový nebo česnekový). Mají mít za úkol zlepšit bachorovou fermentaci omezením deaminace proteinů, zvýšit produkci kyseliny propionové, zvýšit efektivitu využití krmiva a zlepšit rovnováhu vodíkových iontů. Na krávu a den se podává 0,5 až 1,5 g. Podle údajů univerzity ve Wisconsinu je poměr přínosů a nákladů 7 : 1, konstatoval Hutjens. Jako doporučený přípravek uvedl přednášející biotin zlepšující stav končetin zmírněním lézí patky, lézí paznehtů, onemocnění bílé čáry, prasklin rohoviny a chodidlových vředů a s tím související zvýšení produkce mléka. Biotin se podává v množství 10 až 20 mg/ krávu/den po šest měsíců až jeden rok. Náklady jsou 2 až 2,50 Kč/krávu/den. Poměr přínosů a nákladů činí 4 : 1. Zajímavou alternativou jsou podle Hutjense enzymy pomáhající při štěpení vlákniny nebo škrobu. Pro zvýšení stravitelnosti vlákniny či škrobu a následné navýšení příjmu sušiny se doporučuje ošetření krmiva 12 hodin před zkrmováním, přičemž postřik na TMR je efektivnější než aplikace do suchých doplňkových krmiv. Množství zatím není jasně definováno, náklady se uvádějí ve výši 3,70 až 7,40 Kč na krávu a den. Podle dat z Kanady je poměr přínosů a nákladů na úrovni 2 až 3 : 1, uvedl odborník. Pro podávání formou drenčování doporučuje prof. Mike Hutjens propionan vápenatý, jehož aplikace zvyšuje hladinu glukózy a vápníku v krvi. Podává se většinou od sedmi dnů před otelením do sedmi dnů po otelení nebo do doby ovlivnění apetitu (nízká chutnost). Náklady jsou asi 44 Kč na kilogram přípravku. Text a foto Jana Velechovská Smetanově husté mléko s 35 % sušeného odstředěného mléka S účinnou látkou Účinná látka SangroSan pro vitální telata se silnou imunitou a optimální využití živin. Sušené odstředěné mléko s vysoce stravitelným kaseinem jako vysoce hodnotný zdroj proteinů. Vysoce stravitelná syrovátková bílkovina a izoláty proteinu s optimální skladbou aminokyselin pro vysoké denní přírůstky. Jemný rostlinný olej s bodem tání nižším nežli je teplota těla pro optimální trávení. Mléčný cukr jako rychle dostupný zdroj energie. Kombinace kyselin předchází poruchám trávení a chrání před choroboplodnými zárodky. Probiotika regulují střevní flóru a vypuzují patogenní zárodky z trávicího traktu. Vyvážená kombinace vitamínů, organicky vázaných mikroprvků a účinných látek posiluje obranyschopnost a podporuje látkovou výměnu. AM 18 je chuťově sladěné s navazujícími Sano produkty. Rychlý vývoj k přežvýkavci. Nižší náklady na kilogram přírůstku. Váš Sano odborný poradce Vám rád zodpoví případné dotazy Sano Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, Domažlice Tel.: ; Fax: , sano@sano.cz; Internet: /2015

34 dojený skot Jaká je pravda o Staphylococcus aureus? Prevence infekcí způsobených Staphylococcus aureus začíná už u telat. Výzkum naznačuje, že telata krmená mlékem obsahujícím Staphylococcus aureus se mohou stát rezervoárem těchto bakterií. Jako prostředek kontroly a eliminace infekcí se musí dodržovat základní hygienické zásady Prevence je klíčem k řešení výskytu Staphylococcus aureus, kontagiózního onemocnění, jež se může šířit z krávy na krávu, a léčba antibiotiky má jen malé výsledky. Je důležité, aby dojiči nosili čisté rukavice, protože St. aureus může také kolonizovat ruce a použití rukavic pomáhá zastavit přenos z člověka na dojnice. Dalším klíčovým faktorem, který je třeba mít na paměti, je význam jednorázových utěrek. Po dojení zůstává v dojicí jednotce zbytek mléka a další dojená kráva může být infikována bakteriemi přítomnými v tomto zbytku. Je nezbytné použití dezinfekce struků po dojení (postdiping) jako prostředek pro zabránění vzniku nových infekcí. Mladý skot může být útočištěm bakterií Kromě hygieny dojení se musí věnovat pozornost i telatům jalovičkám. Některé výzkumy naznačují, že malá telata krmená mlékem obsahujícím St. aureus mohou tyto bakterie ukrývat, dokud se ve dvou letech neotelí a neprojeví se u nich mastitida. Proto, pokud byla identifikována kráva jako pozitivní na St. aureus, je lepší nepoužívat její kolostrum. To platí i pro odpadní mléko. Jalovice jsou budoucnost chovu, takže jejich zdravotní stav je třeba chránit. Co víme o stafylokokové infekci Už jsme se něco dozvěděli o mastitidách způsobených Staphylococcus aureus v posledních 50 letech? Odpověď zní ano. Změnilo to, co jsme se naučili, základní předpoklad, že hygiena dojení je hlavní kritický kontrolní bod a že je St. aureus odolný vůči léčbě? Ne. Konečné rozhodnutí o tom, jak zvládnout mastitidy způsobené St. aureus v daném stádě, závisí na nakažlivosti, přetrvávání a kmenech stafylokoků. Využití historických dat o nových infekcích, počtech somatických buněk a reakcích na léčbu bude cenným nástrojem pro management zdraví mléčné žlázy. Kultivace a zjištění kmenů v izolátu jsou důležité pro to, abychom lépe pochopili, jak nakažlivý je St. aureus právě tomto stádě. Je-li většina infekcí výsledkem jednoho kmene způsobujícího chronické mastitidy, které jsou rezistentní k léčbě, může být jediným postupem pro udržení kvality mléka v bazénu vyřazení infikovaných krav. Naopak sporadické případy intramamárních infekcí St. aureus způsobené rozdílnými typy kmene nemusí mít takové výrazné důsledky na úrovni stáda, a proto strategií managementu je věnovat se individuálně infikované krávě. Podle thecattlesites.com, duben 2015, Alena Ježková Hledáme spolupracovníky Eurofarm systems je dynamicky se rozvíjející společnost, která působí v oblasti odborného poradenství v zemědělské prvovýrobě již 11 let. Zároveň zastupujeme v ČR celosvětově rozšířené značky: Calvatis GmbH, System Happel GmbH, Hydromer Inc., SCR a další. Naším cílem je doplnit vysoce profesionální tým odborných poradců, který zajišťuje na nejvyšší úrovni komplexní poradenský a prodejní servis v oblasti hygieny, zdravotního stavu dojnic a dojící techniky pro spolupracující zemědělské podniky. Proto hledáme nové spolupracovníky pro oblast Vysočina a Morava ale i pro všechny ostatní regiony ČR. Požadujeme: Dobré komunikační a vyjednávací schopnosti. Cílevědomost, ctižádost a smysl pro povinnost. Příjemné a profesionální vystupování. Předností jsou zkušenosti, nebo znalosti živočišné výroby nebo dojících technologií. Vysoké pracovní nasazení. Nabízíme: Důkladné zaškolení a kontinuální odborné vzdělávání. Finanční ohodnocení v závislosti na dosažených výsledcích. Dobrý kolektiv - příjemný a vysoce odborný tým. Zajímavou práci s možností osobní i profesní realizace. Písemné nabídky (životopis, reference a fotografii) zasílejte na adresu: Eurofarm systems s.r.o., Puclice 72, Staňkov Tel.: jana.jelinkova@eurofarm.cz 34 7/2015

35 Aktivita a spánek odstavených selat Foto Lukáš Rytina Na skupině šesti selat po odstavu byly pozorovány jejich aktivity spánek a bdělost, ale také výskyt masážního reflexu, který narušuje ustavování denního rytmu odstavených selat v předvýkrmu. REM spánek je typický pro mláďata, což se obecně dává do souvislosti s jeho vlivem na dozrávání CNS. Teprve s maturací centrálního nervového systému jeho podíl klesá. Selata po narození a v průběhu kojení si postupně vytvářejí svůj spánkový režim. Délka a charakter spánku do velké míry odráží úroveň jejich nutrice a tepelné pohody. V ideálních podmínkách, tj. při přísném dodržování termoneutrality, pravidelném a dostatečném příjmu krmiva, může spánek v prvých dnech života zaujímat až 90 % denní i noční doby. Selata u prasnice prospí kolem 70 % této doby a jejich aktivita je směrována téměř výhradně k příjmu potravy. Lze konstatovat, že čím je doba spánku delší, tím více energie je využito pro anabolické procesy. Spánek je tedy významným konzervátorem energie, přičemž zvláštní roli v tomto směru sehrává jeho REM fáze. V této fázi je redukován svalový tonus, a tím i podíl tepla, které svaly produkují. Vedle toho klesá i tzv. specifický dynamický účinek potravy část energie krmiva, která se po nakrmení obligátně mění rovněž v teplo (Kotrbáček a kol., Náš chov, 11/2013). Odstav znamená velkou změnu Situace po odstavu se ale podstatně mění. Selata jsou odloučena od matky, vrhy se slučují, dochází ke změně prostředí (často jak krmiva, tak i tepelných podmínek). Negativní vliv některých z těchto faktorů lze tlumit. Například se nemění krmivo, na které byla selata navyklá, také teplota nového prostředí by n eměla být příliš odlišná od poměrů Masážní reflex u odstavených selat Foto archiv autora před odstavem. Její postupné snižování je možné až poté, co se příjem pevného krmiva stabilizuje. Adaptaci na nové prostředí při odstavu však může značně narušit nevyhasnutí masážního reflexu. Reflex může být aplikován i na jiných selatech. Jde o mechanismus vrozeného chování spojený s rituálem kojení. Prasnice již během porodu i krátce po něm spouští mlezivo, a to díky vysoké hladině hormonu oxytocinu, uvolněného z neurohypofýzy. Po porodu koncentrace tohoto hormonu v krvi postupně klesá a její úroveň nutná k ejekci mléka se zvyšuje teprve po dvou- až tříminutové vydatné masáži mléčné žlázy selaty. Poté nastává asi půlminutové spouštění mléka, po kterém selata pokračují ve druhé, několikaminutové masáži. Ta již k novému spouštění mléka nevede, je však významná pro prokrvení jednotlivých oddílů mléčné žlázy a především ke stimulaci produkce prolaktinu organismem matky. Tento hormon, syntetizovaný v adenohypofýze, podporuje rozvoj sekrečního parenchymu mléčné žlázy, a tím i příští produkci mléka. Selata tuto masáž provádějí velmi důkladně. Ošetřovaný struk si pak bedlivě hlídají. S rozvojem příjmu pevného krmiva a vody postupně reflex ochabuje a po odstavu by měl zcela vyhasnout. Ve vrzích však mohou existovat jedinci, u nichž lze i po odstavu popsané chování zaznamenat /2015

36 prasata Aktivity selat během dne Sele č. Doba spánku (% z doby z toho NREM spánek (%) z toho REM spánek (%) Bdělost (% z doby z toho klid (%) z toho pohyb (%) z toho masáž (%) pozorování) pozorování) Průměr 50,8 78,7 21,3 49,2 42,2 48,0 9,8 Směrodatná odchylka 16,3 5,5 5,5 16,3 17,7 11,8 13,0 Výskyt masážního reflexu V jednom z našich pozorování jsme se výskytem vzájemných masáží zabývali a pokusili je časově analyzovat. Šlo o skupinu šesti selat odstavených do klece, sledovaných po dobu jednoho týdne po odstavu, vždy od 8. do 13. hodiny v průběhu dne. U jednotlivých selat jsme zaznamenávali celkovou dobu spánku, včetně podílu non REM (NREM) a REM fáze, čas věnovaný klidnému odpočinku, pohybové aktivitě a masážím břišních partií jiných selat. Zastoupení jednotlivých aktivit shrnuje tabulka. Z tabulky je patrné, že odstavená selata spala přibližně 1/4 až 2/3 z doby pozorování. Zbývající část zaujímala bdělost. Poměry blízké polovině doby spánku a polovině doby bdělosti lze běžně nalézt u dospělých jedinců. V naší skupině selat vybočují údaje zjištěné u selat č. 5 a č. 6 (39, resp. 24 %). Zajímavé bylo, že právě u těchto selat jsme zjistili vysoký podíl REM spánku. REM spánek je typický pro mláďata, což se obecně dává do souvislosti s jeho vlivem na dozrávání CNS. Teprve s maturací centrálního nervového systému jeho podíl klesá. Naše výsledky naznačují, že selata v pokuse na stejném stupni vývoje CNS zřejmě nebyla. Sele č. 6 více než třetinu doby bdělosti věnovalo masážím břicha ostatních selat. Také u selete č. 5, s nejvyšším podílem REM fází, se krátké pokusy o masírování objevovaly po celou dobu pokusu. Nejčastějším objektem masírování byla selata, která vlivem REM spánku zaujímají boční polohu. Zajímavé bylo, že toto vyrušování, prováděné často s velkou intenzitou, nebylo považováno za agresi a selata po probuzení většinou klidně odcházela na jiné místo kotce. U dvou dalších selat, u kterých byl z počátku tento reflex rovněž pozorován, došlo postupně k jeho vyhasnutí. Nedostatečný návyk na prestarter Za hlavní faktor přetrvávajícího masážního reflexu je považován nedostatečný návyk na příjem kvalitního prestarteru v období před odstavem. Navodit ho mohou i náhlé změny ve složení diety po odstavu, neboť selata jsou velmi citlivá na senzorické změny krmiva (chutnosti, vůně i vzhledu). Je dobře známo, že přechod na starter musí být pozvolný, aby neklesl přívod živin do organismu. Domníváme se, že nejvíce predisponovaná selata pro takové chování mohou být i ta, u nichž byl vývoj centrálního nervového systému, ale i somatický růst z nejrůznějších důvodů opožděn. Například již během intrauterinního života, postnatálně pak zejména vlivem onemocnění gastrointestinálního traktu. Negativní roli mohou hrát i nevhodné podmínky prostředí odchovny. Výrazná manifestace tohoto chování v našem pokuse zřejmě souvisela s faktem, že selata byla umístěna do drátěné klece, do jednoduchého, na okolní stimuly chudého prostředí. Při odstavu do prostornějších kotců, eventuálně na podestýlku, lze očekávat nižší výskyt tohoto chování. Podle zkušeností z velmi dobrých chovů přetrvávající masážní reflex se vyskytuje zhruba u 2 % jedinců a k jeho vyhasnutí dochází přibližně po deseti dnech. Závěr Obecně lze říci, že i když přetrvávající masážní reflex není příliš rozšířeným jevem, jeho důsledkem je narušování nově se ustavujícího denního rytmu selat v předvýkrmu a zejména pak volného střídání jednotlivých spánkových fází. Jedinci s tímto chováním negativně ovlivňují pohodu ostatních zvířat a v konečném důsledku i využití jejich růstových schopností. Doc. Ing. Václav Kotrbáček, CSc., Ing. Filip Offenbartl, prof. MVDr. Jaroslav Doubek, CSc., VFU Brno Foto Lukáš Rytina Při odstavu jsou selata odloučena od matky, vrhy se slučují, dochází ke změně krmiva a někdy i tepelných podmínek 36 7/2015

37 prasata Aktuální globální hrozba virové průjmy selat Celosvětová produkce prasat prochází vleklou ekonomickou krizí, kterou se přes veškeré inovace v managementu chovu prasat a úrovni biologické bezpečnosti nepodařilo překonat. V řadě zemí, jako například v USA, Kanadě a některých státech EU, bylo dosaženo vysoké úrovně zdraví stád, což umožnilo realizaci vysokých parametrů v produkci selat, ale i vepřového masa. Není pochyb o tom, že tento trend dával záruku vysoké konkurenceschopnosti na globálním trhu s prasaty. Jen málokdo by očekával, že právě země, které jsou na celosvětové špičce v produkci, managementu a biologické bezpečnosti, budou čelit novým infekčním chorobám devastujícím většinu jejich chovů. Ohlédneme-li se do nedávné minulosti, nemůžeme říci, že by hrozba vzniku nových, nebo návratu starých, velmi závažných infekčních onemocnění prasat byla podceňována. V uplynulých dvaceti letech se pravidelně konala vědecká sympozia, na kterých se vyjmenovávaly choroby, které jsou považovány za hrozbu, jako například chřipka prasat, s ohledem na velkou diverzitu viru chřipky prasat. Tato předpověď se splnila v podobě pandemického viru H1N1, který byl opravdovou hrozbou pro chovaná prasata, ale také pro populaci lidí. V tomto výčtu byl také zmiňován klasický mor prasat a v poslední době především africký mor prasat a jeho další šíření na euroasijském kontinentě. Při retrospektivním pohledu docházíme k velmi zajímavému zjištění: žádná z nových virových chorob prasat vyskytujících se v současnosti v USA, nebyla uvedena jako konkrétní hrozba do budoucna. Z toho je zřejmé, že naše schopnosti předvídat globálně hrozící choroby prasat jsou stále omezené. Vycházíme především ze zkušeností získaných s dříve známými agens. Přes výrazný pokrok v oblasti základního výzkumu původců infekčních nemocí prasat je však skutečná předpověď vzniku nových mutant kmenů, nebo nových druhů prakticky nemožná, nikoliv však zcela. Vezmeme-li například v úvahu, že nejčastějšími novými patogeny zvířat a člověka v posledních 30 letech byly RNA viry, měli bychom jejich trvalou hrozbu očekávat v určitém počtu i v budoucnu. Právě tyto RNA viry se vyznačují vysokou frekvencí mutací, což zvyšuje hrozbu ve smyslu jejich zvýšené patogenity, zejména u nových genetických variant nebo rekombinantů, při jejich kontaktu s imunologicky naivní populací prasat. Dobrým příkladem rychle se měnící reálné situace v globálním měřítku je pohled do 10. vydání monografie Disesses of swine (nemoci prasat) z roku 2012 v USA. V ní se v kapitole o prasečím reoviru mimo jiné uvádí: Reovirus byl detekován jak u zdravých prasat, tak i u prasat s příznaky respiratorního, enterálního a reprodukčního onemocnění. V současnosti však role reovirů v onemocnění prasat není jistá, jako důkaz jsou doloženy citace studií ze 70. let. Krátce před tím (2011), však zveřejnili čínští autoři článek o novém reoviru, který izolovali z průjmujících prasat již v roce 2007, tedy o několik let dříve. Aktuálnost hrozeb představovaných koronaviry prasat, jako jsou nový klon viru PED a delta koronavirus prasat (DCoV) Skutečně nové globální hrozby pro zdraví velkých populací prasat se datují od května roku 2013, kdy se poprvé v USA zaznamenal výskyt hromadných ztrát selat v důsledku akutního průjmového onemocnění, které se rozšířilo nezvykle rychle do mnoha farem. Z původního podezření na infekci způsobenou virem trasmisivní gastroenteritidy (TGE) se postupně jako příčina potvrdila infekce jinými koronaviry, tedy virem prasečí epidemické diarrhoae (PED) a později dalším novým koronavirem označovaným, jako prasečí delta koronavirus (DCoV). Jen během osmi měsíců v roce 2013 dosáhly ztráty novorozených selat v USA /2015

38 prasata neuvěřitelného počtu osmi milionů kusů a pokračovaly v neztenčené míře na dalších farmách až do května Pro upřesnění je třeba zmínit, že na podkladě příslušných rozhodnutí na federální úrovni jsou od určité doby všechna prasečí enterální koronavirová onemocnění evidována na celém území USA na základě povinného hlášení. Tímto způsobem bylo zaznamenáno v období od 5. června 2014 do 22. ledna 2015 celkem 731 nových případů výskytu v chovech prasat. Přestože byla přijata velmi přísná opatření v oblasti biosekurity, onemocnění se šířilo dále, jako by nebylo proti němu systematicky bojováno, nejméně do 32 států unie. V rámci nařízeného monitorování výskytu, které bylo spojeno s laboratorním vyšetřováním, byly popsány případy opakovaných epizod akutních průjmů selat a to v již dříve pozitivních stádech s výskytem prasečích enterálních koronavirových onemocnění. Racionálním vysvětlením těchto epizod bylo, že sledované koronaviry nemusí být jediným agens odpovědným za tuto bezprecedentní epidemii v USA. Mezitím se onemocnění rozšířilo z USA do sousedních zemí, tj. Kanady, Mexika, ale i států na sever Jižní Ameriky (Ecuador, Peru, Kolumbie). Nedotčená zatím zůstává Brazílie, jako největší producent v Jižní Americe. První výskyt na evropském kontinentu byl popsán pouze, jak známo, na Ukrajině, zatímco v Asii je to kromě Číny také Japonsko. S ohledem na složitou situaci na Ukrajině lze jen těžko předpokládat směry dalšího šíření vysoce patogenních koronavirů z jejich farem. Budou to zřejmě sousedé, kteří jsou provázáni s ukrajinskými farmami obchodně a kde se předpokládá velká frekvence pohybu transportních vozidel, prasat a lidí. V rámci prevence zavlečení těchto nových koronavirů do našich chovů je třeba nejvíce pozornosti v této fázi věnovat prasatům. V dané situaci se musí zásadně zpřísnit podmínky pro izolaci nově získávaných prasniček ze zdrojů mimo vlastní kooperaci. Bezpečná izolace se musí stát povinným krokem při začleňování nového genetického materiálu do stáda. Krom toho je nezbytné průběžně sledovat vývoj zdravotního stavu ve stádě původu prasniček. Za skutečný stav se může považovat jen takový, který byl Vodnatý průjem po jeho otisku z plastového roštu doložen písemně z akreditované laboratoře, datem posledních odběrů a výsledků monitorování. Daleko větší riziko mohou představovat nákupy selat do předvýkrmu a výkrmu, kterého se účastní prostředníci. Musíme si uvědomit, že nákup zvířat není nikdy spojován s absolutní garancí za jejich zdravotní stav. Ten může být ovlivněn, ještě před vyskladněním z farmy, pokud jsou prasata v inkubaci, během transportu ale i nedodržením biosekurity při vyskladňování zvířat do karantény a později při jejich izolaci. Další nová hrozba rozpoznaná v USA Savčí orthoreovirus typ 3 (MRV3) Reoviry společně s rotaviry náleží do čeledi Reoviridae, která se vyznačuje tím, že má segmentovanou dvou- vláknitou (Ds) RNA. S ohledem na jejich segmentované genomy (rotaviry mají 11 segmentů a reoviry 10 segmentů) dochází snadno v rámci rodu mezi jednotlivými kmeny ke genetickému reasortmentu, který odpovídá za jejich širokou genetickou diverzitu. Rotaviry prasat jsou u nás dobře známy jako původci gastroenteritid u sajících a odstavených selat, včetně jejich vysoké diverzity. Jako původci průjmů se vyskytují ve stádech endemicky a jejich prevence spočívá ve vakcinaci prasnic. Ve srovnání s tím byla příčinná role reovirů až dosud velmi nejasná. Obecně je reovirus popisován jako neobalený virus s ikozahedrální symetrií o velikosti v průměru 75 nm, který se vyznačuje rezistencí k éteru a trypsinu. Je stabilní při kyselém ph 3, ale citlivý na teplotu 50 C po dobu šedesáti minut. Zapadlé oko selete při dehydrataci v důsledku akutního průjmu Reovirus prasat je zatříděn do rodu Orthoreovirus a to jeho savčích virů, které se rozlišují na typy 1 až 3, přičemž prasečí kmeny se řadí do typu 3. V tomto článku bude pro snadnější možnost odlišení starších a nových kmenů reovirů, používán termín reovirus pro původní kmeny a pro nový kmen popsaný v USA termín orthoreovirus. Již dříve bylo známo, že šíření reovirů mezi prasaty se děje oro-fekální cestou, nebo respiratorní cestou. V pokusech o infekci prasat se ukázalo, že původní reovirus nevyvolával onemocnění selat důsledně. Většina selat ve věku 1 až 6 týdnů reagovala po experimentální infekci virem zvýšením teploty, nikoliv však klinicky se manifestujícím onemocněním. Ve zmíněné monografii bylo v roce 2012 konstatováno, že situace vyžaduje provést dodatečné studie pro dosažení lepších charakteristik vzniku a průběhu klinického onemocnění vyvolaných prasečím reovirem. K tomu v podstatě nedošlo až do nedávné doby, protože výzkum ve vyspělých zemích je obvykle orientován na aktuálně se vyskytující choroby a jejich původce a tím reovirus prasat nebyl! S výjimkou upozornění na potenciálně nový reovirus izolovaný z prasat v Čině (2011) a Jižní Koreji (2012). Teprve letos v květnu byl v USA publikován a popsán nový patogenní orthoreovirus pocházející z průjmujících prasat a vzorků krevní moučky prasat. Na základě zjištěných vlastností nových izolátů lze konstatovat, že došlo k výraznému zlomu v náhledu na etiologický význam těchto virů v nemocech prasat. Geneze tohoto objevu je velmi zajímavá, protože souvisí s hledáním příčin výskytu a šíření prasečí epidemické diarrheai v USA od května Nový virus izolovaný z průjmů v USA patří do skupiny savčích orthoreovirů typu 3 (MRV3), se kterými je prokazatelně evolučně příbuzný. Tímto nálezem se patrně podařilo vysvětlit určité nejasnosti panující kolem případů výskytu závažných průjmových onemocnění, kde se nepodařila přesvědčivě dokázat příčinná souvislost s enterálními koronaviry prasat (PEDV a PDCoV), které byly jednoznačně spojovány s probíhající vlnou v populaci prasat USA. Byly to případy, kdy se větší souvislost výskytu průjmů jevila s použi- 38 7/2015

39 prasata tím krmiv obsahujících krevní deriváty původem z prasat. Nový prasečí orthoreovirus, jehož RNA má z deseti segmentů se vyznačuje unikátními biologickými charakteristikami. Je stabilní při 56 C, a to bez významné ztráty infekčnosti viru, navíc zůstává životaschopný při teplotě 90 C po dobu jedné hodiny. Dále je rezistentní k trypsinu, což má význam pro jeho přežití ve střevě prasat, kde napadá enterocyty na vrcholu střevních klků. Velikost těchto virových částic se pohybuje v rozmezí od 80 do 85 nm, je tedy překvapivě větší než u izolátů tohoto typu viru pocházejících z evropských netopýrů. Bylo prokázáno, že nový prasečí orthoreovirus izolovaný v USA je vysoce patogenní pro prasata. Všechna novorozená selata (100 %) infikovaná v pokusech kmeny izolovanými z průjmů selat, ale překvapivě i krevních mouček obsažených v krmivech onemocněla klinicky, se ztrátou fyzické aktivity, těžkým průjmem a snížením tělesné hmotnosti. Selata, která byla infikována izoláty z prasat, měla nejvyšší klinické skóre průjmů první den po infekci s vrcholem ve třetím dnu. Změny v tenkém střevě se jevily jako střední až závažné s poměrem krypt k mikroklkům 1 : 1 až 1 : 4. Výzva pro nás včasná diagnostika virových průjmů novorozených selat Co znamenají nové choroby pro nás? Musíme zvýšit nejenom biosekuritu ale i pozornost při nových epizodách průjmových onemocnění sajících selat, která jsou nesrovnatelná s předchozími. Základním kritériem musí být určení závažnosti nově se vyskytujících průjmů. O tom svědčí jednak procento nemocných selat, především však vysoké procento uhynulých jedinců u nových původců. Pro virovou etiologii pozorovaných průjmů selat svědčí skutečnost, že průjmová epizoda neodpovídá na léčbu antibiotiky a postihuje stádo, v němž probíhá vakcinace prasnic proti virovým agens způsobujícím neonatální průjmy (rotaviry). Postup diagnostiky virových průjmů neonatálních selat Od klinického obrazu směřujeme vyšetření k odběru vzorků výkalů a tkání z tenkého střeva s cílem prokázat příslušný virus a poškození klků tenkého střeva. V žádném případě se nesoustřeďujeme na průkaz protilátek. Klinický obraz Jde vesměs o akutně probíhající průjmové onemocnění s typicky vodnatými průjmy a zvracením. Selata jsou silně znečištěná, dehydratovaná (zapadlé oči, kůže není elastická), po několika dnech zesláblá, málo aktivní a neschopná sání. Je důležité vědět, že pro diagnostiku neonatálních průjmů selat nemusí být určující průjem pozorovaný během prvního dne života. Za předpokladu, že inkubační doba infekce je přibližně 24 h, je nutné sledovat časování vzniku průjmu druhý nebo třetí den života, dále pak jeho trvání a intenzitu. Vodnatý obsah je zbarven do žluta, přičemž při zachycení výkalů na papírovou utěrku není vidět téměř žádný obsah, kromě tekutin. Patologické vyšetření a odběry vzorků Výběr selat určených k vyšetření je klíčový. Vybíráme selata s maximálními klinickými projevy onemocnění, u kterých je přibližně známa doba vzniku klinických projevů. Musíme se vyhnout případům, kdy dochází u selat k uzdravování. Vybraná zvířata se utrácí pomocí registrované látky (T61). Mohou se vybrat i čerstvě uhynulá selata, ne déle než 1 až 2 hodiny. U nich se o odběru vzorků rozhodujeme až v případě přesvědčivých patologických změn v tenkém střevě. Tenké střevo s infekcí destruující klky střevo je průsvitné, obsah viditelný Okamžitě po utracení se provede rychlá diagnostická pitva se zaměřením na onemocnění žaludku a střev. Patologické změny jsou zřejmé po otevření dutiny břišní, protože v určité části tenkého střeva je stěna viditelně ztenčená, průhlednější. Stěna tenkého střeva v místě postižení je vypnutá, nikoliv svraštělá, rovná a plochá. Nejvíce bývá virovou infekcí postiženo ileum a kaudální část jejuna, nikoliv dvanáctník. Obsah tenkých střev v postižené části je vodnatý, podobně i tlustém střevě pokud infekce probíhá po dva až tři dny. Z utracených, nebo čerstvě uhynulých selat je za nejvhodnější k odběru považováno ileum, nebo kaudální část jejuna. Do zvláštní zkumavky odebereme vodnatý obsah střeva pomocí injekční stříkačky. Následně z téže části odebereme několik malých kousků stěny tenkého střeva. Jeden vzorek tkáně, který je určen pro mikrobiologické vyšetření, vložíme do sterilní zkumavky. Tento vzorek musí být chlazen a dopraven do laboratoře ve stejný den, nebo nejpozději do 24 h. Další vzorky tkání určené k histologickému vyšetření se vkládají do čerstvého pufrovaného roztoku formalínu. Vzorky odebrané po úhynu, nebo utracení později se vyznačují značným stupněm autolytických procesů, které mění strukturu a znemožňují přesnou morfologickou diagnózu. Nelze tedy doporučit odesílání celých kadáverů uhynulých selat. Pokud považujeme za nutné odebrat více vzorků, volíme odběr výkalů přímo z rekta průjmujících selat. Místo odběru tamponem, který je ideální pro průkaz bakterií, volíme odběr určitého objemu tekutých výkalů do zkumavky. Zásady pro laboratorní vyšetření Primárním cílem musí být přímý průkaz viru a současně s tím i histologický důkaz o poškození klků. Pro potvrzení virového původce jsou požadovány tyto důkazy: 1. Přímý průkaz etiologického viru rychlými postupy, jako je PCR; 2. Histologické vyšetření zaměřené na základní struktury (klky, krypty) sliznice tenkého střeva. Histologické vyšetření tenkých střev umožnuje vymezit virovou infekci na základě značného zkrácení klků v poměru ke kryptám z normálního 1 : 9 na 1 : 4 až 1 : 1. V žádance o vyšetření požadujeme přímý průkaz s použitím PCR pro viry PED (staré i nové varianty), Delta corona virus a nové varianty MRV3 popsané v USA. Vyšetření zaměřené na rotavirus by mělo být rovněž spolehlivé, tedy založené na elektronové mikroskopii nebo capture Elisa testu. Závěr Poslední výsledky získané sledováním neonatálních průjmů selat v USA ukazují na nové hrozby v podobě prasečích enterálních koronavirů, zejména nové formy viru PED. Novým poznatkem je popis nového vysoce virulentního viru, který patří k typu 3 Othoreoviru savců, který byl izolován nejenom z průjmujících selat, ale i z krevní moučky přidávané do krmiv. Existuje velká pravděpodobnost, že tento nový virus, který odolává teplotě 90 C, se šíří na prasečí farmy prostřednictvím krmiv, která obsahují krevní moučku původem z prasat. V nejbližší době se budou hledat odpovědi na otázky, zda klon MRV3 vyvolává hromadně se vyskytující průjmy na farmách v USA samostatně nebo společně s koronaviry. Problémem také zůstává, zda oba koronaviry, ale i MRV3 nemají původ v netopýrech v Čině. Práce vznikla v rámci projektu NAZV MZ České republiky QJ Prof. MVDr. Jiří Smola, CSc., Klinika chorob přežvýkavců a prasat FVL, VFU Brno /2015

40 prasata Specifika nákladovosti chovu prasat Podobně, jako každý výrobní proces, tak i chov prasat má svoje zvláštnosti. Systém chovu prasat, přesněji jeho biologická a technologická specifičnost, se projevuje také v nákladech na jejich chov a zejména ve struktuře nákladových položek. Pro hlubší pohled na ekonomické parametry chovu se proto naše pozornost zaměří na zhodnocení jednotlivých nákladových položek v chovu prasat v České republice. Jako příklad slouží data publikovaná Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (Boudný, ÚZEI) za tento sektor živočišné výroby v předcházejícím tříletém období. Náklady nejen na krmiva Z celkových nákladů na chov prasat tvoří největší podíl náklady na krmiva vlastní a nakoupené. V případě krmiv pro základní stádo prasnic je to v průměru 33 % nákladů, kde krmiva nakoupená tvoří 23 % a krmiva vlastní jen 10 % z celkových nákladů. V porovnání s chovem skotu a ovcí je tak v této nákladové položce zřetelný vliv systému výživy tohoto odvětví živočišné výroby (monogastr). Současně nabývá výraznější vliv vnější tržní prostředí na ekonomiku chovu, a to především prostřednictvím cen nakupovaných krmiv (ceny jádra a tím ceny kompletních krmných směsí). Přestože je v segmentu produkce krmiv pro prasata v posledním období zaznamenáván pokles v důsledku poklesu stavů, je jejich podíl na struktuře výroby krmných směsí v ČR kolem 30 % (ÚZEI a MZe, 2012). Podíl krmiv na celkových nákladech chovu je u ostatních kategorií prasat, tedy u mladých chovných prasniček, prasat v předvýkrmu a ve výkrmu, vyšší (57 64 %). Důvodem je nižší materiálová a pracovní náročnost na jejich chov ve srovnání se základním stádem prasnic. Tato skutečnost se projevuje v nižším zastoupení ostatních nákladových položek, např. mezd (8 13 %) a ostatních materiálových nákladů (3 6 %) v uvedených kategoriích prasat. Naproti tomu v kategorii prasnic se mzdy přímých a nepřímých pracovníků (včetně sociálních nákladů a odvodů) podílejí na celkových nákladech až 20 % a spotřeba ostatního materiálu 7 %. Samozřejmě, v případě prasnic je potřebné k nim připočíst také hodnotu odpisů zvířat základního stáda, které představují 6 % z celkových nákladů na chov. Výrazným pozitivem z hlediska struktury nákladů je fakt, že podíl nepřímých nákladů, tedy výrobní a správní režie, nepřesahuje ani u jedné kategorie prasat hodnotu nad 15 %. U prasnic je to např. 14 %, u mladých chovných prasniček 8 %, v předvýkrmu a ve výkrmu shodně po 10 % z celkových nákladů na chov dané kategorie. Uvedený podíl hovoří o tom, že většina nákladů je vynakládána v úzké součinnosti s výrobním procesem a je tak vytvořen první předpoklad pro jejich efektivní využití v chovu. Parametry užitkovosti Druhým aspektem efektivního využití nákladů je úroveň produkčních a reprodukčních ukazatelů chovu. Z pohledu na mezinárodní porovnání uvedených ukazatelů chovu prasat (Agriculture and Horticulture Development Board, 2013) je patrné, že jsou dosahované parametry v ČR mírně pod průměrem zemí EU. Při porovnání reprodukčních ukazatelů s lídry v této oblasti (Dánsko, Německo, Nizozemsko) je např. průměrný počet vrhů na prasnici a rok porovnatelný s Dánskem, rozdíl je však v produkci selat na prasnici a rok. Týká se to jak počtu narozených a odstavených selat, tak i prodaných prasat. Ve finále, je to asi o 4 až 6 prodaných prasat na prasnici a rok méně než v uvedených zemích. Podílí se na tom nejen nižší četnost selat při jejich narození v přepočtu na prasnici a vrh, nýbrž i jejich vyšší ztráty v období do odstavu (+2 až +4 %). Mortalita prasat ve výkrmu odpovídá průměrným hodnotám za země EU (0 až +1 %). Pozitivem v posledním období je, že v rámci České republiky se mortalita prasat postupně meziročně Ilustrační foto Zdenka Horňáková snižuje (v průměru o 0,25 % za rok). Podobně stoupá i počet selat vyprodukovaných na prasnici a rok v ČR (v průměru o 6 7 % za rok). Co se týče produkčních ukazatelů, průměrný denní přírůstek prasat ve výkrmu je mírně pod průměrem zemí EU ( 20 až 35 g/den). Výrazně však zaostáváme za lídry, např. za Dánskem přibližně o 150 až 160 g/den prasat ve výkrmu. Tento ukazatel tak nepříznivě ovlivňuje nejen celkovou produkci masa na prasnici a rok (o 300 až 400 kg v porovnání s průměrem zemí EU), ale i efektivnost využití nákladů investovaných do chovu prasat. Výsledkem je též vyšší spotřeba krmiva na kg přírůstku (+0,50 až +0,87), která má přímý vliv na nákladovou stránku výroby, a tím i na rentabilitu chovu. V součinnosti s rostoucími cenami vstupů se zvyšují i celkové náklady na produkci jatečných prasat (+4 %). Pro úplnost je však potřebné podotknout, že tento trend je zaznamenáván ve všech zemích EU (+8 %). Závěrem je možné konstatovat, že nákladové parametry chovu prasat jsou, v porovnání s jinými druhy hospodářských zvířat (dojený skot a ovce), výrazněji ovlivněny situací na trhu rostlinných komodit (zejména cenami jadrných krmiv). Na druhé straně v jejich prospěch svědčí nižší potřeba lidské práce v intenzivním velkovýrobním procesu finalizace produkce. Dosažené produkční ukazatele domácích chovů prasat jsou sice mírně nižší než průměr zemí EU, v posledních letech je však v některých parametrech zaznamenáván pozitivní vývoj. Uvedený trend naznačuje zlepšování chovatelské úrovně jak z hlediska zlepšování vlastních podmínek v chovu, tak z hlediska využití výkonnějšího genetického materiálu. Z komplexního ekonomického hlediska je však potřebné podotknout i fakt, že zvyšování ukazatelů užitkovosti (přírůstku, počtu selat vyprodukovaných na prasnici a rok apod.) nemusí vždy vést k maximalizaci zisku. Na jedné straně je výsledkem zvyšování užitkovosti růst tržeb z prodeje, na druhé straně mohou růst i náklady na chov. Pro chovatele je proto důležité hledat optimální stav dosahovaných ukazatelů. Příspěvek vznikl za podpory projektu NAZV-QJ Optimalizace Českého národního programu pro šlechtění prasat se zvláštním ohledem na funkční a reprodukční znaky. Ing. Zuzana Krupová, Ph.D., Ing. Emil Krupa Ph.D., Ing. Eliška Žáková Ph.D. Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Praha-Uhříněves 40 7/2015

41 ovce, kozy Africkým ovcím se lví hřívou se na jihu Čech daří Zatímco v sousedním Německu se kamerunské ovce chovají za účelem produkce masa, které se některými vlastnostmi podobá divočině, u nás se tito afričtí zástupci domestikovaných malých přežvýkavců využívají zejména coby živé sekačky k udržování oplocených zahrad a sadů. V současnosti je malá populace kolem sta čistokrevných bahnic v kontrole užitkovosti rozptýlena mezi patnáct chovatelů. Mezi ně patří i Petr Kříž, který na své farmě v Nadějkově chová stádo asi osmdesáti zvířat. Kamerunské ovce se u nás chovají od konce devadesátých let minulého století. Základ domácího chovu tohoto srstnatého plemene položila zvířata z českých zoologických zahrad v Ostravě a Liberci. Za účelem rozšíření chovatelské základny se zmiňované zájmové plemeno ovcí začalo dovážet ze sousedního Německa, kde se chová extenzivním způsobem pro produkci masa. Do Evropy se kamerunské ovce dostaly ze západní Afriky, respektive z Kamerunu lodní dopravou. Zasloužil se o to Karl Hagenbeck, ředitel ZOO v Hamburku a velkoobchodník s exotickými zvířaty, kterému tyto ovce na lodi sloužily jako zásoba živé potravy pro dovážené africké šelmy. Zvířata, která nezkrmil, se pak stala základem zájmového chovu v malých populacích. Až začátkem 90. let minulého století byla v Německu založena plemenná kniha pro kamerunské ovce. Cíleným chovem a šlechtěním naši západní sousedé zlepšili u tohoto srstnatého plemene ovcí jak tělesný rámec, tak i užitkové vlastnosti. Dnes ve svých chovech evidují populaci okolo sedmi tisíc zvířat, z nichž drtivá většina je v plemenných chovech, řekl v úvodu naší návštěvy zkušený chovatel Petr Kříž. Charakteristika plemene Jedná se o plemeno menšího tělesného rámce, se středně hlubokou a širokou hrudí, rovným hřbetem a mírně Plemenný standard: hlava středně dlouhá, u beranů mírně klabonosá, krk svalnatý a poměrně dlouhý, hruď středně hluboká a široká, končetiny středně dlouhé, pevné, hřbet rovný, záď mírně sražená, srst vyrovnaná a lesklá, sortiment E F (nad 40 mm). sraženou zádí. Podle našeho standardu mají berani stanovenou kohoutkovou míru v rozmezí od 55 do 65 cm a hmotnost okolo 50 kg, respektive mezi 45 až 55 kg. U bahnic je kohoutková výška 45 až 55 cm a minimální hmotnost 30 kg. Vedle velikosti je nejvýraznějším znakem pohlavního dimorfismu kamerunských ovcí rohatost a hříva u beranů. Při jejich výběru do plemenitby se preferují zvířata se široce nasazenými rohy, jedinci s rohy směřujícími blízko k lícním kostem jsou z chovu vyřazeni. Jejich srst, která zejména v zimě vyrůstá od spodní části krku až za lopatky, vytváří pomyslnou lví hřívu. Plemeno je barevně nejednotné a vyskytuje se ve dvou základních barevných rázech: V srnčí hnědé s černou maskou na hlavě, černým břichem a černým zbarvením na vnitřní části nohou, tzv. černým pálením. V druhém barevném rázu jsou zvířata černá, s různou intenzitou zlatého pesíku, tzv. zlatopesíkaté. Oba tyto barevné rázy mohou nést bílé znaky od téměř bílé přes valiskou kresbu až po nepravidelnou strakatost. Německý standard povoluje pouze celobarevné jedince, to je hnědé srnčí s tmavým pálením nebo černé s odstíny zlatého pálení. Vylučuje zvířata s bílými znaky. U nás je bílá kresba naopak povolena, ale strakatost je hodně variabilní. Ve svém chovu se ji snažím ustálit a vybírám zvířata s tmavým sedlem a bílou zádí, doplnil Petr Kříž /2015

42 ovce, kozy Galileo, DE , * , dovoz Německo, zakladatel linie v ČR, st.reg. GAL-0001, zapsán KA 2014, ER, 50kg Foto Petr Kříž Hezoun, CZ , * , vlastní chov, St. reg. HEZ-0021, zapsán KA 2009, ER, 65 kg Foto Petr Kříž Plemenný chov v Nadějkově Momentálně největší plemenný chov kamerunských ovcí najdete na Táborku v obci Nadějkov a patří chovateli Petru Křížovi. Jeho osmdesátihlavé stádo reprezentuje 25 bahnic základního stáda (respektive 30 včetně jehniček), šest registrovaných beranů reprezentujících stejný počet linií, tj. Hezoun, Čert, Ramses, Zeus, Sas a Galileo a dále dvaačtyřicet jehňat. Chovatelským záměrem je rozšířit základní stádo bahnic na 30 matek, a to o dvě až tři jehničky z každé linie. Pro úplnost je ale třeba říci, že základ tohoto perspektivního chovu položily v roce 2002 tři bahnice (jedna z Belgie a další dvě od Josefa Čapka z Rušinova u Chotěboře) a beran linie Holan. Přikoupil jsem ještě černobílou jehnici a původního berana pak nahradil plemeníkem Hektorem (od Pavla Nováka z Rabštejnské Lhoty). Další plemenný beran, kterého jsem pořídil, byl od chovatele Štechmüllera z Ostrova u Dobříše. Ten se stal zakladatelem linie Mefisto a měl po matce německý původ. Kvůli malé chovatelské základně jezdím pro plemenná zvířata do Německa, kde je chov kamerunských ovcí na velmi dobré úrovni. Postupně jsem dovezl čtyři linie beranů: Ramsese, Zeuse, Sase a Galilea. První tři pocházejí od Brém a byli postupně dovezeni během léta v roce V zimě roku 2013 dovezený Galileo a pět jehnic pocházejí od Rostocku v severovýchodním Německu, vypočítal dále chovatel, který své první kamerunské ovce pořídil před třinácti roky.,,časem jsem si pořídil k základnímu stádu kamerunek také vřesové ovce. Ač jsou si taxonomicky velice blízko, díky rozdílným podmínkám v místě jejich původního výskytu mají i zcela rozdílné nároky na chov. Pokud bych měl obě plemena porovnat, kamerunské ovce jsou náročnější na chovatelskou péči. Zejména zjara musí mít trvalý přístup k senu. Hůře se vyrovnávají s nadbytkem vody v mladé pastvě, mívají pak průjmy a jehňata trpí následně na kokcidiózy. Zejména sající jehňata jsou také vnímavá k začervení. Naopak vřesová ovce je nesmírně tvrdé plemeno bez zvýšených nároků na pastvu a ustájení. Výsledný produkt užitkového křížení získává od vřesových ovcí nejen zmiňovanou tvrdost, ale také takřka srovnatelné užitkové parametry v podobě přírůstku. To vše při vynikající kvalitě masa. Němečtí chovatelé uvádějí, že ve 100 g svaloviny kamerunských ovcí je v průměru 3,7 g tuku. Jinými slovy se jedná o libové maso, srovnatelné s telecím. Od kamerunských ovcí se odvozuje také asi o třetinu vyšší a bezmála o polovinu těžší americké plemeno barbados blackbelly, které místní chovají právě za účelem produkce kvalitního masa, konstatoval vzápětí. Ustájení a krmení Stejně jako většině ovcí ani kamerunkám nevyhovuje vlhké počasí a průvan. Proto by měly mít k dispozici přístřešek i na pastvině, kde jsou mimo zimní období po většinu roku. Při pasení upřednostňují pravé trávy, s oblibou však sbírají také květy bylin nebo zavadlé suché bodláky, pcháče a kopřivy. Vedle toho okusují i listy stromů nebo keřů a nepohrdnou ani listím ze země nebo spadaným ovocem. V zimě je základem krmné dávky kvalitní luční seno a senáž. Nezbytným doplňkem zimního krmení jsou jádro a minerální lizy. Přes zimu bahnicím podávám seno a přikrmuji je jádrem, respektive směsí granulované krmné směsi pro jehňata, tritikale a ovsa v dávce 300 g na kus. Senáží krmím až po porodu, abych zamezil komplikovaným porodům narostlých jehňat. Při vyhnání na pastvinu je třeba zvířatům poskytnout dostatečné množství sena na zasušení, bez něhož by si zvířata přivodila komplikace zažívacího traktu. Bahnění plánuji od konce března, aby se jehňata rodila do lepšího počasí a mohla se s matkami vyhnat na pastvu. Ještě předtím však bahnice odčervím, podruhé tuto preventivní činnost zamezující šíření parazitických červů provádím na podzim a současně ošetřím paznehty. Protože jehňata jsou velmi vnímavá na střevní parazity, musím je odčervovat častěji. Poprvé po třech týdnech a do odstavu ještě dvakrát. Pro jehňata mám vybudované příkrmiště, do něhož zakládám čistou granulovanou směs. Naučí se tam chodit snadno, nejprve s matkami, potom už sama, navázal Petr Kříž. Chovatelská práce Protože bahnice mohou být v říji kaž dé tři týdny, chovatel drží berany odděleně. Je zastáncem názoru, že je rozumnější mít ve stádu dlouhověké bahnice a ne je vyřazovat po pěti porodech z důvodu jejich vyčerpání, jak tomu často bývá. A dalo by se napsat, že mu to ovce vracejí tím, že ve vrzích mívají často dvojčata. Konkrétně pak Zeus, DE , * , dovoz Německo, zakladatel linie v ČR, st. reg. ZEU-0001, zapsán KA 2012, ER, 60kg Foto Petr Kříž Kamerunské ovce jsou dobrými matkami, rodí samostatně a o svá jehňata se pečlivě starají 42 7/2015

43 ovce, kozy za celé stádo dosahuje v průměru 1,5 jehněte ve vrhu. Přitom průměrná hmotnost jedináčků se pohybuje mezi 2,2 až 2,5 kg, u dvojčat pod dva kilogramy (1,7 až 2 kg). Kamerunské ovce jsou dobrými matkami, rodí samostatně a o svá jehňata se pečlivě starají. Při dobré mléčnosti matek jehňata velmi dobře rostou, již za dva týdny svou porodní hmotnost zdvojnásobí. Chovatel Petr Kříž synchronizuje porody, což je výhodné nejen z hlediska vážení hmotnosti jehňat praktikované v kontrole užitkovosti, ale i z toho důvodu, že bahnice často bez problémů přijmou osiřelá jehňata. Tento pud starání se o všechna jehňata ve stádu si domestikované bahnice kamerunských ovcí s sebou nesou po svých divokých předcích, u nichž se vyvinula tato strategie jako účinný nástroj proti časté predaci afrických šelem. Na druhou stranu to komplikuje určení parentity, z toho důvodu plánuji mezi porody v rodinách asi týdenní časové odstupy. Abych se vyvaroval inbreedingu, bahnice základního stáda dávám do rodin, ke každé pak pouštím nepříbuzného berana. To si hlídám po Chovatel Petr Kříž se svou nejstarší bahnicí dvě generace. Do dalšího chovu vybírám zvířata na základě přírůstku, plodnosti a konečně zbarvení. Nejžádanější je srnčí kresba. Těší mne, že z letos narozených dvaačtyřiceti jehňat je čtyřicet s tímto vyhledávaným zbarvením, pochvaloval si ovčák z Nadějkova. O jehňata je zájem Protože kamerunské ovce patří mezi ranější plemena ovcí, chovatel odstavuje beránky po stodenním vážení, ve třech a půl měsících věku. Naproti tomu jehničky zůstanou pod matkami až do doby, než na podzim rozděluje základní stádo do harémů. Do tří měsíců věku jehňata vykazují velmi dobrou intenzitu růstu. Při vážení ve 100 dnech věku mají beránci průměrnou hmotnost pod dvacet kilogramů, jehničky bývají asi o dva kilogramy lehčí. Šestiměsíční zvířata určená k prodeji nechávám bonitovat, jehničky vybrané do chovu zapouštím až napřesrok. Hodnocení kamerunských beranů probíhá bodovým systémem, který je v porovnání se zavedenou klasifikací zahrnující celkovou plemennou hodnotu plastičtější a snazší pro naplánovanou kombinaci zvířat. Výsledky v odchovu plemenných zvířat se stále zlepšují, což jen dokládá, že je tento systém klasifikace stále funkční. A dá se říci, že současně také napomáhá k potřebnému rozšiřování chovatelské základny, podotkl jen tak na okraj chovatel. Chovatel ovcí Petr Kříž se pravidelně účastní všech chovatelských akcí, kde má Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR svou expozici s živými zvířaty. A získává na nich různá chovatelská ocenění a čestná uznání. Například na předloňské výstavě Země živitelka získal cenu za nejlepší kolekci ovcí. Nejezdím po výstavách kvůli cenám, ale z důvodu propagace plemene. Také díky tomu nemám problém s odbytem vyprodukovaných jehňat. Zájem o jehnice kamerunských ovcí je velký, ale i beránci se prodávají poměrně dobře. Jezdí ke mně zájemci z celé republiky, kteří zakládají malé skupiny složené ze dvou až tří jehnic a beránka k vypásání zahrady. Protože to jsou velmi kontaktní zvířata, dají se chovat i jako domácí mazlíčci. Je však třeba dát pozor na beránky, z nichž někteří se s přibývajícím věkem mohou stát nebezpeční svému okolí. I z toho důvodu provádím ve stádu selekci podle povahy, prozradil na závěr Petr Kříž. Martin Jedlička Trpasličí ovce z Bretaně Asi posledních patnáct let se početní stavy malých přežvýkavců v našich chovech stále navyšují. Pokud jde o ovce, v loňském roce bylo zapojeno do kontroly užitkovosti kusů, z nichž polovina reprezentovala kombinovaná plemena, dalších bezmála 40 % připadá na masná plemena a zbývající podíl na zástupce plodných a mléčných plemen. Stále více se však v našich chovech rozšiřují tzv. zájmová plemena, mezi něž se podle kritérií Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR řadí také ouessantská ovce. Chovem tohoto nejmenšího plemene ovcí se zabývá poměrně dost chovatelů, ale jen hrstka z nich má svá zvířata zapojena do kontroly užitkovosti. Patří k nim i chovatelka Jindra Vaňačová, která se chovu minioveček věnuje od roku První ouessantské ovečky, které Jindra a Petr Vaňačovi pořídili především za účelem vypásání zahrady a do jisté míry také jako domácího mazlíčka pro své děti. Svou nenáročností a mírnou povahou však pořízená zvířata oslovila chovatele natolik, že začali uvažovat o produkci plemenných zvířat. K tomuto kroku však bylo potřeba pořídit ovečky s průkazem o původu a chov zapojit do kontroly užitkovosti. První 'papírové' ovečky jsme pořídili na podzim v roce Krátce nato jsme se přihlásili do kontroly užitkovosti a začali spolupracovat se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR, respektive s jeho šlechtitelem Ing. Richardem Konrádem. Ten nám Petr Vaňač se svým stádečkem ouessantských oveček poradil, jak postupně chov zlepšovat, na co zaměřovat selekci. Z jehňat narozených v roce 2013 po beranovi linie Maigret jsme si do dalšího chovu nechali dvě jehničky a o rok později tři jehničky a beránka. Na podzim roku 2013 jsme pořídili plemeníka linie Jim of Cammal, po němž bychom měli mít letos první jehňata. Momentálně máme v chovu sedm bahnic základního stáda a dvě linie plemeníků, které bychom chtěli letos rozšířit o další linii berana, řekla na úvod naší návštěvy Jindra Vaňačová. Chovatelská práce Stádečko ouessantských oveček ve středočeských Kounicích má celoročně k dis /2015

44 ovce, kozy Berani mají na rozdíl od bahnic mohutné rohy a klabonosou hlavu pozici zděnou stáj s výběhem na zahradu. V době vegetace se ovce mohou pohybovat po celé zahradě o výměře 2500 m 2, kde podle slov Petra Vaňače spasou vše, na co přijdou, tedy kromě čerstvých kopřiv, které pozřou až zavadlé. Přilepšují si také okusem větví a spadaným ovocem. Od října až do doby, než naroste tráva, ovce přikrmujeme senem, dále podáváme minerálně-vitaminové lizy a samozřejmě vodu. Pro udržení malého tělesného rámce ovcím jádro takřka nepodáváme, respektive jen výjimečně za účelem nalákání zvířat. Osvědčil se nám minerální liz obohacený o selen, po němž jsou zvířata opravdu vitální. Porody plánujeme na přelom dubna a května, tak aby se jehňata rodila do tepla. Bahnění je bezproblémové, bahnice jsou vynikající matky. Zatím jsme měli pouze jedináčky. Hmotnost jehňat po narození se pohybuje mezi 1,2 až 1,6 kg, při vážení ve sto dnech je šestinásobně vyšší a dosahuje v průměru okolo 8,5 kg. Aukční beránci se na rozdíl od většiny plemen ovcí klasifikují až ve dvanácti měsících. S chovem těchto nenáročných a kontaktních oveček budeme pokračovat i nadále, ale velikost chovu máme limitovanou výměrou zahrady (na ovci se počítá minimálně 300 m² plochy pastviny). Podle ohlasu na výstavě Náš chov v Lysé nad Labem, kde svá zvířata prezentujeme v rámci expozice Svazu chovatelů ovcí a koz, vidíme, že o hobby plemena malých přežvýkavců je zájem. A to je pro náš chovatelský záměr jenom dobře, doplnil Petr Vaňač. Stručná charakteristika a exteriérové znaky plemene Ouessantská ovce patří do skupiny hrubovlných krátkoocasých ovcí a vyznačuje se harmonickou stavbou těla. Jejím výrazným plemenným znakem je klabonosá hlava s krátkýma ušima. Berani dosahují hmotnosti okolo dvaceti kilogramů a jejich hlavu zdobí velké rohy. O něco lehčí bahnice se vyznačují výrazným anestrem a vynikajícím mateřským instinktem. Ve vrzích převažují jedináčci, u nichž se dosahuje dobrých přírůstků. Pokud jde o exteriérové znaky, hlava je drobná, zepředu trojúhelníková s výraznějším klabonosem u beranů (bahnice mají nosní kost většinou rovnou). Oči jsou jasné, uši krátké. Krk je kratší, dobře zvýrazněný. Záda jsou přímá rovná, břicho a boky přiměřeně hluboké. Zadek je plochý, nepříliš dlouhý ocas dosahuje k hlezennímu kloubu. Nohy jsou štíhlé, střední délky. Paznehty jsou tmavé u tmavých zvířat a světlé u bílých kusů. Některá zvířata mohou mít pod krkem kožní výrůstky, které po odstranění znovu nenarůstají. Berani nesou impozantní rohy mufloního vzhledu, ve spirálách postupně odstávající od Malá velikost a mírná povaha dělá z ouessantských ovcí vhodného mazlíčka i pro děti Foto Jindra Vaňačová Ouessantská ovce má svůj název odvozený od ostrova Ouessant, který leží u pobřeží Bretaňského poloostrova a patří Francii. Jeho rozloha je 15,58 čtverečních kilometrů a žije na něm okolo osmi set obyvatel. Tělesnou stavbu ovcí utvářely nepříznivé klimatické podmínky, které na ostrově v Atlantském oceánu panovaly. Nenáročné plemeno ovcí byly pro místní obyvatele nejen jednou z mála alternativ doplňující potřebné bílkoviny v jejich jídelníčku, ale také zdrojem černě zbarvené vlny, z níž vyráběli originální ošacení. Kvůli popularitě bílé vlny a snaze vyšlechtit větší zvířata se za účelem křížení s původní ouessantskou ovcí na ostrov dovážela jiná plemena. Zatímco pro ostrovní populaci ouessantských ovcí byl tento krok likvidační, na pevnině byla snaha udržovat dovezená zvířata v původním exteriéru s hmotností beranů v rozmezí od 15 do 22 kg (ovce 12 až 16 kg) a kohoutkovou výškou 42 až 49 cm (ovce 40 až 46 cm). Foto Jindra Vaňačová hlavy, ovce jsou bezrohé nebo mají jen malé rohové výstupky. Zbarvení rohů je tmavé u černých nebo hnědých beranů a světlé u bílých jedinců. Vlna pokrývá část tváře, část temene a celé tělo. Barva rouna u původní populace ouessantské ovce je černá, vyskytují se však také zvířata hnědá, kaštanová, bílá nebo smetanová. V těchto barvách se mohou vyskytovat různé barevné odstíny, ale vždy jednotné v celé délce chlupu. Odlišně zbarvené skvrny, například na hlavě, které se objevují u některých jehňat, nejsou důvodem k vyřazení (s postupujícím věkem a po střiži totiž zmizí). Průměrná střiž u beranů odpovídá 1,2 až 2 kilogramům, u ovcí je to 1 až 1,5 kg. Vlna je pružná, hebká, delší, hustá se sílou vlákna 27 až 28 mikronů. Z plemenitby se vylučují například zvířata, která se vyznačují příliš velkým tělesným rámcem nebo jsou nepřiměřeně vysoká. Vylučujícím znakem je i nesouměrnost, tenké spěnky, nestandardní postoj, deformované paznehty, asymetrické nebo chybějící rohy u beranů, dále postavení rohů (příliš těsné u hlavy, nebo naopak otevřené), dlouhý ocas, velké uši, barevný pigment ve vlně, který neprostupuje skrz celé vlákno, příliš tenký nebo plstnatý vlas, apod. Ouessantská ovce k nám byla poprvé dovezena před jedenácti roky. Podle údajů Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR momentálně působí ve čtrnácti chovech zapojených do kontroly užitkovosti pět linií beranů, z nichž šest plemeníků reprezentuje Maigreta, čtyři Jimy of Cammala, tři Nostice a Raimunda a jeden je potomkem po Utopias Diesel. Martin Jedlička 44 7/2015

45 Pro zootechnickou praxi Diagnostika březosti Včasná diagnostika březosti je pro chovatele důležitá především z ekonomického hlediska. Metod, kterými lze březost zjišťovat, je celá řada, ale u některých zvířat je jejich využití v praxi omezené. Diagnostika březosti může být buď přímá, za využití klinického vyšetření samice, nebo nepřímá, pomocí laboratorního vyšetření tělních tekutin anebo tkání. V rámci klinických metod detekce březosti se sledují změny pohlavního chování samice, uspořádání břicha, změny na mléčné žláze, vyšetřuje se zevní pohlavní ústrojí a přes stěnu břišní se pohmatem vyšetřuje děloha a přítomný plod. Kromě zevních metod jsou možné také metody vnitřního vyšetření, které se provádí buď přes pochvu, anebo přes konečník gravidní samice. K diagnostice je možné použít ultrazvuk nebo rentgen. Zevní vyšetření samice Sledování pohlavního chování samice po inseminaci má význam zejména u polyestrických zvířat. Spolehlivost metody zvyšuje využití plemeníka pro detekci říje. Tento způsob je nejvíce rozšířen ve velkochovech prasat, kdy se u samice mezi dnem od poslední inseminace testuje zkušebním kancem reflex nehybnosti. U prasnic lze použít k zesílení příznaků případné říje aplikaci hormonálních preparátů. Na našem trhu je dostupný preparát P.G. 600, který obsahuje sérový a choriový gonadotropin a doporučuje se k diagnostice březosti až po 80. dni od oplození. Reflexologická metoda pomocí zkušebního samce je využívána také u ovcí mezi 14. až 21. dnem a u koz den od poslední říje. U klisen není tato metoda pro malou spolehlivost rozšířena. Dále se zevní diagnostika zaměřuje na detekci přítomnosti plodu, a to pohledem, poslechem a pohmatem. Vyšetření pohmatem, balotáž plodu, se provádí u skotu položením ruky před pravou předkolenní řasu a tlakem na břišní stěnu se rozhoupe děloha s obsahem. V případě březosti naráží plod na stěnu břicha a ruku vyšetřující osoby. U ovcí a koz lze nahmatat zvětšený děložní roh nebo i plod mezi dnem od připuštění. Zvířata jsou vyšetřována pohmatem přes stěnu břicha v sedící poloze. Vyšetřující klečí z levé strany a pravým kolenem přizvedne břicho i s dělohou zespodu a odtlačuje Obr. 1 Diagnostika březosti u krávy rektálním vyšetřením: a) děloha 70. den březosti, b) děloha 110. den březosti, c) děloha před blížícím se porodem (Noakes a kol., Arthur`s Veterinary Reproduction and Obstetrics, 2001) bachor i dělohu k pravé straně břicha a zde se pravou rukou, kterou zvíře obejme, pokouší o palpaci obřezlé dělohy nebo plodu. U malých zvířat je palpace plodu přes břišní stěnu jediná aplikovatelná klinická metoda bez použití přístrojů. Přesnost metody se zvyšuje zvednutím zvířete za přední končetiny a vyšetřením ihned po defekaci. V pozdějších stádiích gravidity lze u klisny a u krávy (6. 7. měsíc) pozorovat pohyby plodu, u krav zejména při napojení studenou vodou či dojení. Od konce 7. měsíce březosti krávy lze poslechem zaznamenat srdeční ozvy. Vnitřní vyšetření samice Vaginální a rektální vyšetření se provádí hlavně u velkých zvířat. Vagina se vyšetřuje pohledem pomocí poševního zrcadla či manuálně. Pokud je samice březí, děložní krček je dlouhý, dobře uzavřený a zalepený hlenem. Tento způsob zjišťování gravidity je však jen orientační a v praxi se, na rozdíl od rektálního vyšetření, příliš nevyužívá. Rektální vyšetření poskytuje spolehlivé výsledky již od 40. dne od inseminace krávy či u klisny od dne po zapuštění, u prvniček dříve. S růstem plodu a jeho obalů dochází ke zvětšování objemu a hmotnosti dělohy, snižuje se tonus děložní stěny a děloha pomalu sestupuje do dutiny břišní. U skotu k tomu dochází kolem 70. dne březosti. Diagnostiku gravidity u skotu je třeba učinit nejpozději do konce čtvrtého měsíce, protože pak už se děloha Obr. 2 Sonografické vyšetření gravidní dělohy feny v 50. dni březosti (MVDr. Lázeňská, 2015) nachází příliš nízko v dutině břišní, kde kolem 150. dne dosahuje jejího dna a rozrůstá se hlavně v její pravé polovině. Děloha březí krávy je na pohmat hebká, uvolněná a vláčná s přelévající se tekutinou. V důsledku vývoje plodu v jednom děložním rohu dochází k asymetrii rohů děložních, kterou lze zjistit zejména na kraniálním konci obřezlého rohu od 5. týdne březosti. Později dochází k rozšíření i druhého děložního rohu a těla dělohy. Jistotou, že je samice březí, je nahmatání plodových obalů, placentomů a plodu. Za čtyři týdny po oplození je možné rozpoznat amniový obal, 40. den i alantochorion, 50. den plod a jeho jednotlivé části od konce třetího měsíce. 75. den od inseminace je možné zaznamenat přítomnost placentomů, což jsou útvary vzniklé spojením karunkulů děložní sliznice a kotyledonů choria. U březích klisen je děloha na pohmat tuhá s výrazným tonusem, s rozšířeným jedním děložním rohem o velikosti pomeranče na konci prvního měsíce gravidity. Po 60 dnech je rozšířenina již o velikosti malého melounu a plod se začíná rozrůstat více do děložního těla. Plod lze nahmatat 100 až 120 dní po připuštění. S rozvojem dělohy se zvyšuje přítok krve do ní, rozšiřuje se střední děložní tepna, ve které lze zaznamenat crčivý pulz neboli fremitus. Zobrazovací metody Rentgenologické vyšetření lze použít až v době, kdy je kostra plodu částečně osifikována. V praxi se využívá při /2015

46 Pro zootechnickou praxi Obr. 3 Schéma hladin hormonů v průběhu březosti a porodu: a) krávy, b) klisny (Noakes a kol., Arthur`s Veterinary Reproduction and Obstetrics, 2001) zjišťování březosti u fen (po 45. dni), výjimečně u prasnic, ovcí a koz (po 70. dni). Výhodou je přesné zjištění počtu plodů a jejich uložení a velikost, rizikem však je také případné odumření plodu. Stále častěji se k diagnostice březosti využívá sonografické vyšetření, a to zejména ve velkochovech prasat, u malých přežvýkavců a fen. Touto metodou lze rozlišit tekutinu od tkáně a detekovat tak přítomnost plodových vod a tím diagnostikovat graviditu velice brzy. U prasnice je to již od 15. dne, kdy je možné zachytit tekutinu v děloze, spolehlivost tohoto výsledku je však nízká 98% přesnost diagnostiky je až od 23. dne, kdy je možné pozorovat vyvíjející se zárodek. U malých přežvýkavců je diagnostika spolehlivá od 28. dne a u krávy od 25. dne gravidity. U klisny je z důvodu vyloučení embryonální mortality potřeba potvrdit březost v 16, ve 35 a v 60 dnech. Použití sonografické metody využívající Dopplerova jevu umožňuje zachytit pohyb krve v srdci plodu či v pupečníkových cévách. Tyto přístroje poskytují obrazový nebo zvukový výstup. V případě audiosignálu je potřeba vyloučit záměnu s naplněným močových měchýřem. Při diagnostice se využívají rektální či břišní sondy. Břišní sonda se u prasnice přikládá v oblasti pod podkolenní řasou, těsně nad mléčnou žlázou, směrem k pánvi. změn, které provází graviditu u jednotlivých samic hospodářských zvířat. Stanovení koncentrace hormonů Nepřímý průkaz březosti lze provést stanovením hladiny progesteronu v mléce či v krvi pomocí radioimunologické metody RIA nebo imunologickou metodou ELISA. Podle druhu zvířete se vzorky odebírají mezi dnem po připuštění. Výsledek je spolehlivější v případě nízké koncentrace progesteronu svědčící o tom, že samice březí není. Zvýšená koncentrace hormonu totiž nemusí být způsobena jen graviditou, ale i perzistujícím žlutým tělískem, embryonální mortalitou, luteálními cystami, krátkým říjovým cyklem či inseminací mimo říji. Chyba ve výsledku může být způsobena také špatným skladováním či špatnou homogenizací vzorku. U prasnic je možné použití kitu Ovucheck Sowside přímo v provozu, ale využitelnost této metody snižuje nutnost odběru krve. V pozdějším období gravidity lze u malých přežvýkavců usuzovat podle koncentrace progesteronu i na počet vyvíjejících se plodů. Estrogen, konkrétně estron sulfát, lze stanovovat z krevního séra prasnic mezi dnem po inseminaci. Placentární estrogeny je možné zjistit u kozy již od 50. dne březosti a u krávy 105. den v mléce nebo v krvi. U klisny jsou estrogeny průkazné v krvi od 85. dne březosti a od dne v moči. U klisny je přímějším důkazem gravidity nalezení sérového gonadotropinu březích klisen (ecg equinní choriový gonadotropin), který lze prokázat v krevním séru od dne po oplození. K průkazu se používá imunologická metoda. Falešně pozitivní výsledek může být způsoben embryonální mortalitou. Naopak příčina falešně negativního výsledku může být v předčasném či pozdním odběru, kdy je produkce ecg snížena. Při diagnostice gravidity je možné sledovat i hladiny prostaglandinu F2 u prasnic nebo u přežvýkavců pro březost specifický B-protein, který je produkován trofoblastem embrya a přetrvává v krvi i několik týdnů po březosti. Cytologické a histologické vyšetření Další nepřímou metodou stanovení březosti je vaginální biopsie využívající se u prasnic den a u ovcí a koz od 40. dne po připuštění. Nevýhodou této metody je její pracnost, vyšší cena a prodleva v získání výsledku. U malých přežvýkavců může být výsledek falešně pozitivní, pokud se samice nachází v pozdním diestru či anestru. Vhodnější je proto vyšetření z hlenu děložního krčku ve druhém týdnu březosti. Hlen březích samic se zahřátím v destilované vodě sráží, u nebřezích se rozpustí a vytvoří zákal. U klisen lze z děložního čípku udělat stěr a provést Kurosawův mukocytologický test. V posledních letech se začínají rozvíjet neinvazivní metody zjišťování březosti, jako je například krystalizace slin. Spolehlivos t těchto metod však není příliš vysoká. Obecně lze říci, že jednotlivé diagnostické metody se liší svou použitelností v závislosti na druhu zvířete, době od poslední inseminace a spolehlivostí. Laboratorní diagnostika březosti Laboratorní diagnostika březosti zahrnuje stanovení koncentrace hormonů a cytologické a histologické vyšetření. Využitelnost jednotlivých laboratorních metod se liší podle charakteru Diagnostika březosti pomocí sonografu Foto Genex.com Ing. Lenka Tůmová, doc. Eva Chmelíková, prof. Markéta Sedmíková, Ing. Ivona Weingartová, Ing. Ondřej Šimoník, katedra veterinárních disciplín, FAPPZ, ČZU v Praze 7/

47 obchod.profipress.cz měřítko 1 : 32 obj. č secí stroj Amazone 575 Kč EDX 6000-T obj. č postřikovač Amazone 410 Kč UX obj. č přívěs Claas Cargos 580 Kč 5455 obj. č rozmetadlo hnoje 495 Kč Strautmann VS 2403 obj. č přepravník hospodářských 295 Kč zvířar obj. č traktorový návěs 500 Kč s balíky obj. č třínápravový návěs 665 Kč Joskin obj. č lis na kulaté balíky 470 Kč John Deere obj. č traktor Claas 570 Kč Axion 950 obj. č traktor Valtra 590 Kč série S obj. č traktor 570 Kč John Deere 6210R obj. č traktor Steyer 635 Kč CVT 6230 obj. č traktor New Holland 615 Kč T8050 obj. č pásový traktor Case IH 785 Kč Quadtrac 600 obj. č traktor John Deere 725 Kč 9560R obj. č Kč traktor Case Magnum 1 : 16 obj. č traktor 600 Kč New Holland TG 285 obj. č traktor JCB Fastrac Kč obj. č traktor 600 Kč Fendt 936 Vario obj. č traktor 600 Kč John Deere 7930 obj. č sklápěcí vůz 510 Kč Fliegl obj. č traktorový návěs 550 Kč Joskin (3 nápravy) obj. č teleskopický nakladač 980 Kč Manitou obj. č kombain 1365 Kč Claas Lexion 780 obj. č. Falk867AB šlapací traktor modrý s vlekem 1655 Kč věk 2-5 let. 141 x 42 cm, výška 50 cm Objednávám si následující modely: obj. číslo obj. číslo obj. číslo počet kusů. počet kusů. počet kusů. obj. číslo obj. číslo obj. číslo obj. č. Falk872AB šlapací traktor červený s vlekem 1655 Kč věk 2-5 let. 141 x 42 cm, výška 50 cm počet kusů. počet kusů. počet kusů. obj. č. B02132 sklízecí mlátička John Deere T670i Kč 60,3 x 47,3 x 23,7 cm Po telefonické dohodě možný i osobní odběr na níže uvedené adrese *Jméno a příjmení... *Adresa.... *Tel.:.... Podpis.... *označené hvězdičkou PROSÍM vyplňte!!! Objednávkový kupón zašlete na adresu: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2, modrá linka: , tel.: , 602 Objednané modely vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky bude přičteno poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Platí do vyprodání zásob.

48 Pacient zaujímá na koni polohy, které odpovídají jeho klinickému stavu. U vzpřímeného pacienta nevnímáme sed jako jezdecký. Chybou je násilné tvarování pacienta do tzv. korektního sedu. Pacientům to neumožňuje jejich poškozený pohybový systém a snaha vyhovět požadavkům provokuje patologické reakce. Novinky vydavatelství Profi Press s.r.o. Choroby polních plodin Evženie Prokinová Plevele polních plodin Jan Mikulka Škůdci polních plodin Jan Kazda Ochrana rostlin dohromady JEN 960 Kč + šanon ZDARMA Choroby polních plodin Evženie Prokinová Plevele polních plodin Jan Mikulka Škůdci polních plodin Jan Kazda Choroby polních plodin Autor: Evženie Prokinová Kniha nabízí základní orientaci v příznacích chorob a možnostech využívání různých metod ochrany rostlin proti nejběžnějším chorobách hlavních polních plodin. Zabývá se též antirezistentní strategií, přehledem u nás registrovaných skupin fungicidních látek podle principu jejich účinku. Publikace poslouží profesionálním pěstitelům, studentů i dalším zájemcům. Rozsah 92 stran Formát 210 x 297 mm Vazba kroužková Cena 430 Kč HISTORIE SKLÍZECÍCH MLÁTIČEK LUBOŠ STEHNO a kolektiv Plevele polních plodin Autor: Jan Mikulka Publikace seznamuje čtenáře s problematikou plevelných rostlin, jejich biologickými vlastnostmi, úlohou v agroekosystému, škodlivostí a možnostmi jejich regulace. Kapitoly jsou přehledně uspořádány od rozpoznání a druhů plevelů až po prostředky na jejich hubení. Kniha je určena pro pracovníky v zemědělství, studenty i zahrádkáře a čtenáře, kteří se zajímají o přírodu. Rozsah 180 stran Formát 210 x 297 mm Vazba kroužková Cena 430 Kč Škůdci polních plodin Autor: Jan Kazda Kniha nabízí přehled škůdců nejběžnějších polních plodin. U každého škůdce je uveden jeho popis, hospodářský význam, způsob ochrany a možnosti záměny. Vše doplňují názorné fotografie a doporučené období použití ochrany. Knihu ocení pracovníci v zemědělských podnicích, farmách i drobní pěstitelé. Rozsah 116 stran Formát 210 x 297 mm Vazba kroužková Cena 430 Kč Základy Hipoterapie Hana a Herm annová, no,d Daniela amü nichová, Zoran Ner andžič a kolektiv Historie sklízecích mlátiček Autor: Luboš Stehno a kolektiv Kniha se věnuje historii i současnosti techniky pro sklizeň obilnin. Je členěna do jedenácti kapitol, které mapují převážně současné značky. Poslední dvě kapitoly pojednávají o sklízecích mlátičkách, které v minulém století v omezeném počtu jezdily na našich polích, přičemž často se jedná o značky již zaniklé. Kniha obsahuje bohatou fotodokumentaci více něž 500 fotografií z nichž značná část nebyla dosud publikována. Jedná se o unikátní dílo za posledních několik desítek let, pro všechny zájemce o zemědělskou techniku. Rozsah 284 stran Formát 210 x 297 mm Vazba V8 Cena 475 Kč Základy hipoterapie i Autoři: Hana Hermannová, Daniela Műnichová, Zoran Nerandžič a kolektiv Kniha je určena pro nejširší odbornou i laickou veřejnost. Zaměřuje se na terapeutickou roli koní, jejich výběr a výchovu. Definuje metody a rozsah jejich využití v rehabilitaci. Podstatná část knihy je též věnována problematice vzdělávání rehabilitačních pracovníků a výběru terapeutů. Rozsah 168 stran Formát 240 x 295 mm Vazba V2 Cena 430 Kč Jan Hulsen Dries Aerden Signály krmení Praktická příručka ke krmení dojnic pro jejich zdraví a užitkovost Signály krmení Autor: Jan Hulsen, Diers Aerden Praktická příručka přehledným způsobem rozebírá otázky správného příjmu krmiva, optimalizace a výpočtu krmné dávky v návaznosti na principy kvalitního uskladnění a manipulace s krmivy. V závěru se publikace zabývá problémy s krmením, zdravotním stavem krav a následnými produkčními chorobami. Informace doplňuje před 250 fotografií. Rozsah 108 stran Formát 205 x 265 mm Vazba V2 Cena 380 Kč Objednávejte na obchod.profipress.cz Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2, modrá linka: , tel.: odbyt@profipress.cz Objednané knihy vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky bude přičteno poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Kompletní nabídka platí do vyprodání zásob.

49 TÉMA: CHOV HRABAVÉ A VODNÍ DRŮBEŽE Výkrm českých kuřat podle welfare V akciové společnosti Drůbežářský závod Klatovy zpracovávají výhradně česká kuřata. Ta pocházejí jednak z podnikových farem, jednak od prověřených a osvědčených certifikovaných dodavatelů převážně z jižních a západních Čech. Podle generálního ředitele uvedené společnosti z Plzeňského kraje Ing. Davida Bednáře není jednoduché produkovat kvalitní drůbeží sortiment. Jenom dodržování nejvyšších standardů může zaručit vysokou kvalitu výrobků. Uvedená akciová společnost disponuje vlastními farmami v obcích Bečov, Libínky, Bítozeves, Ahníkov a Horšov. O tom, jak probíhá výkrm českých kuřat podle welfare pravidel se mohla přesvědčit skupina zájemců při návštěvě drůbeží farmy v Horšově, kde se v sedmi halách při kapacitě jednorázového naskladnění 320 tisíc jednodenních kuřat vyprodukuje v průměru sedm zástavů ročně. A jak již bylo řečeno, při důsledném dodržování životní pohody vykrmovaných brojlerů. Jedná se především o zajištění optimálních podmínek ustájení (kvalitní podestýlka, dostatek prostoru, teplota v úrovni životního prostoru kuřat, světelný režim a intenzita osvětlení), ale i krmení a napájení s cílem dosažení dobrého zdravotního stavu kuřat po celou dobu výkrmu. Technologie krmení a napájení Farma Horšov, která se nachází nedaleko Horšovského Týna je největší a nejmodernější podnikovou provozovnou. Naskladněná kuřata mají celkem v sedmi výkrmových halách, osazených technologickými systémy firmy Big Dutchman, k dispozici podlahovou plochu m 2. V nejnovější hale, kde drůbežáři západočeské společnosti zahajovali provoz v roce 2012, je například nainstalováno sedm řad kapátkových napáječek, včetně jednoramenného podšálku a příslušenství (regulace tlaku vody, filtru, Zatím poslední hala v Horšově byla vybudovaná v roce 2012 elektronického vodoměru, který odesílá spotřebu vody do řídicí jednotky VIPER a konečně medikátoru). V hale je celkem 2772 napájecích míst, což znamená, že při naskladnění 50 tisíc kuřat vychází jedna napáječka na 18 kusů. Výšku napáječek od podlahy lze regulovat centrálními navijáky umístěnými na štítové stěně. Ke krmení slouží šest plně automatických krmných linií s krmítky osazených pětiprvkovou mřížkou a kapsovitou krmnou miskou. V hale je instalováno celkem 792 krmítek o průměru 33 cm; na krmítko tak připadá 63,1 kuřete. Také krmný systém, který je zavěšen pod stropem stáje, lze vytahovat a spouštět elektrickými navijáky. Navazující součástí technologie krmení jsou sila z žárově pozinkovaného plechu, v nichž se skladuje krmná směs. U představované haly jsou tři sila, každé o objemu 20,3 m 3, respektive se skladovací kapacitou 13,2 tuny krmné směsi. Součástí dodávky sil, která jsou opatřena servisními dvířky pro čištění, je také spirálový dopravník, který dopravuje krmivo do krmných násypek v hale /2015

50 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Pro vyšší pohodu zvířat Požadovaný teplotní komfort ve stáji zajišťuje šest hořáků typu Jet-Master GP70 o výkonu 70 kw na zemní plyn. Pro zvýšení pohodlí a lepších životních podmínek zvířat jsou haly vybaveny účinnou ventilací, která samozřejmě reguluje teplotu, vlhkost a koncentraci plynů a především zajišťuje dostatek čerstvého vzduchu. Základní odsávání, které zajišťuje deset ventilačních komínů se servopohony ovládanými škrticími klapkami, doplňuje deset ventilátorů umístěných v předním i zadním štítu. Jejich celkový výkon je m 3 /hod při podtlaku 30 Pa, což představuje 9 m 3 vzduchu/ hod na jedno kuře. K nasávání jsme použili dva typy nasávacích ventilů, a to pro zimní a letní období. V chladnějších měsících a na začátku každého výkrmu je vzduch do stáje přisáván celkem sedmdesáti stropními klapkami, které slouží k přisávání předehřátého vzduchu z půdního prostoru. Tím dochází k úspoře nákladů na vytápění a zlepšení prostředí ve stáji. V letním období jsou stropní klapky uzavřené a nasávání vzduchu z venkovního prostředí zajišťuje stejný počet stěnových nasávacích klapek, které jsou rovnoměrně rozdělené po celé délce stáje ve výšce 110 cm nad podlahou. Hala je vybavena také vysokotlakým vodním chlazením celkem s 300 tryskami o průměru 0,2 mm ve třech řadách. Dvě řady jsou umístěny u stěnových nasávacích klapek a třetí uprostřed stáje. V letních měsících můžeme s jejich pomocí dosáhnout snížení teploty ve stáji až o 5 C oproti teplotě venkovní. Součástí chlazení je také čerpadlo, filtrační jednotka a ovládací rozvaděč. Prostřednictvím chlazení je také možné provádět dezinfekci celé haly, prozradil reprezentant firmy Big Dutchman Ing. Miroslav Masner. Osvětlení o intenzitě 40 luxů zajišťuje celkem 110 světel osazených úspornými jedenáctiwattovými zelenými zářivkami. Světla jsou umístěna v pěti řadách v počtu po 22 kusech tak, aby zajistila rovnoměrné světlo po celém chovném prostoru. Jedná se o zářivky určené přímo pro drůbež s možností stmívání v rozmezí od 5 do 100 % prostřednictvím řídicí jednotky osvětlení. Celý systém je ovládán řídicí jednotkou VIPER, která sleduje ve stáji teplotu, vlhkost, obsah CO 2 a také venkovní teplotu. Jedná se o počítač, který zaznamenává i data související s managementem. Řídicí jednotka je navíc vybavena nouzovým otevíráním, který v případě přerušení dodávky elektrické energie otevře boční nasávací klapky a škrticí klapky v odsávacích komínech a zajistí nouzovou ventilaci ve stáji, vysvětlil dále Ing. Masner. Hala připravená k naskladnění jednodenních kuřat Chovatelská rutina Základní technologické a pracovní postupy při přípravě hal na nový zástav kuřat i v jeho průběhu určuje sanitační řád. Jeho cílem je zajistit dobrý zdravotní stav kuřat v průběhu celého výkrmu, a tím zajistit kvalitní surovinu pro zpracovatele a zdravotně nezávadnou a bezpečnou potravinu pro spotřebitele, zdůraznil před přítomnými návštěvníky generální ředitel podniku Drůbežářský závod Klatovy, a. s., Ing. Bednář. Po vyskladnění kuřat a ukončení turnusu se odváží podestýlka na centrální hnojiště. V hale se odstraňují usazené nečistoty, a to jak z povrchů technologického vybavení, tak ze stěn a podlahy. Součástí této první fáze je i vyčištění prázdných zásobníků na krmivo a očista napájecího zařízení. Po mechanické očistě následuje mytí tlakovou vodou. Po umytí se kontroluje funkčnost nainstalovaných technologických systémů. Na dezinfekci výkrmových hal si podnik najímá specializovanou firmu, která svou činnost zahajuje tzv. mokrou dezinfekcí. Nejpozději dva dny před naskladněním kuřat se provádí ještě dezinfekce hal plynováním. Účinnost dezinfekce kontroluje veterinární dozor. Do podestlané haly (používá se řezaná sláma, hobliny nebo rašelina do výšky od pěti do deseti centimetrů) vyhřáté na teplotu v rozmezí mezi 30 C až 32 C se naskladňují pouze jednodenní kuřata stejného původu, ale i věku rodičovského hejna. Od věku rodičů se totiž odvíjí hmotnost jednodenních kuřat, která se pohybuje mezi 35 až 45 gramy. Naskladnění celkové kapacity zajišťuje firma Mach drůbež, a. s., Litomyšl, která dodá ročně přibližně kuřat. Zpočátku se krmná směs kuřatům zakládá na zakrmovací papíry rozložené mezi napájecí systém, aby se okamžitě chytla zdroje vody a krmení. Používaná krmná směs je složena z kukuřice, sójového šrotu a pšenice a dále je obohacena o vitamíny a stopové prvky a antioxidanty. Za účelem snížení ph trávicího traktu kuřat a minimalizace rizika pomnožení střevní mikroflóry chovatelé krmnou směs acidifikují. K eliminaci možného výskytu nežádoucích mikroorganismů v krmivu slouží tepelné ošetření, které je ve výrobnách krmných směsí standardním článkem dobré výrobní praxe. Dodavatelem krmných směsí pro vykrmovanou drůbež jsou Zemědělské služby Dynín a Zemědělské zásobování Strakonice. Šetrnější vyskladňování zvyšuje kvalitu produktu Dostatek životního prostoru by kuřatům měla zajišťovat evropská směrnice Rady č. 2007/43 ES, která se opírá o maximální zatížení živou hmotností na metr čtvereční ustájovací plochy na konci výkrmu. Podle tohoto nařízení je základní koncentrace vymezena třiatřiceti kilogramy na čtvereční metr podlahové plochy. Po splnění vyjmenovaných kritérií se ve výkrmu tolerují ještě koncentrace od 33 do Naskladněná brojlerová kuřata pocházejí z líhně firmy Mach drůbež, a. s., Litomyšl Na farmách společnosti Drůbežářský závod Klatovy se kuřata vykrmují 34 až 36 dní 50 7/2015

51 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Krmná směs jde ze sila do plně automatických krmných linií přes krmné násypky 39 kg/m 2 a nakonec hustota od 39 do maximálních 42 kg/m 2. Na farmách společnosti Drůbežářský závod Klatovy vyskladňují kuřata ve věku 34 až 36 dní, kdy dosahují průměrné hmotnosti v rozmezí od 1,8 do 2,1 kg. Odchytávají se s využitím moderní technologie Peer Systém, která je mnohem šetrnější než ruční odchyt a napomáhá eliminovat stres u ptáků. Takzvaný kombajn překládá odchycená kuřata na přepravník vybavený váhou, která zaznamenává celkovou hmotnost naložených kuřat. Kuřaty naložený přepravník vyjede z haly a přeloží je do transportního vozidla, které je vybaveno regulovanou ventilací. Tímto způsobem je transportér s kapacitou na osm tisíc dvoukilogramových jatečných kuřat naložený asi za hodinu. U představované haly jsou tři sila na krmnou směs, každé o objemu 20,3 m 3 Řídicí jednotka VIPER sleduje jak teplotu, vlhkost a obsah CO 2 ve stáji, tak venkovní teplotu V Evropské unii se od 1. dubna 2015 musí drůbeží, ale i vepřové, skopové a kozí maso povinně označovat zemí původu i porážky. Dosud tato povinnost platila jen u hovězího masa. Pokud zvíře bylo chováno v jedné a poraženo v druhé zemi, musí výrobce uvést na etiketě nebo cedulce u prodejního pultu oba údaje. Jestliže bylo chováno a poraženo v jednom státě, stačí údaj o původu zvířete. Ovšem pro označení masa zemí původu musí zvíře splňovat určitou lhůtu, po kterou se vykrmuje. Prakticky zahrnuje podstatnou část doby výkrmu, která se u výše zmiňovaných jatečných zvířat samozřejmě liší. Například u drůbeže platí, že se v dané zemi musí vykrmovat alespoň měsíc. V celém procesu naší výroby, expedice a přepravy masa jsou dodržovány a průběžně ověřovány mikrobiologické, fyzikálně-chemické, senzorické a nutriční parametry všech výrobků. Řídíme se nejen legislativními požadavky České republiky a Evropské unie, ale také nadstandardními nároky našich odběratelů, které jsou ovlivněny i koncovými spotřebiteli, uvedl na adresu zpracování drůbežího masa Ing. Bednář. Současná legislativa v Evropské unii od prvního dubna zlepšuje informovanost spotřebitelů při nákupu masa. Nyní se zákazníci z etikety či cedulky u prodejního pultu dozví, kde bylo zvíře chováno a kde bylo poraženo. To je důležitá informace pro spotřebitele, kteří vyhledávají české produkty s garantovanou kvalitou. Martin Jedlička CalciPlus Důležitý vápník CalciPlus Podává se přes napájecí vodu Optimální využití vápníku Zlepšuje vývoj kostí omezuje ztráty u brojlerů Zlepšuje kvalitu skořápky Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. Na Chvalce 2049, Praha 9 Horní Počernice tel.: +420/ , , tel./fax: +420/ odbyt.biofaktory@nutreco.com, /2015

52 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Komfort ve stáji je základem užitkovosti Bude to již bezmála dvacet let, co se bratři Josef a Milan Dragúňovi rozhodli pro podnikání v zemědělství se specializací na živočišnou výrobu, respektive výkrm drůbeže. V roce 1997 začínali s krůtami, které však po stále nižší poptávce na trhu a problematičtějším zpeněžování nahradili v posledních devíti letech výkrmem brojlerů. K tomu účelu využívají na svých třech farmách devět výkrmových hal s naskladňovací kapacitou pro 13 tisíc jednodenních kuřat. Při sedmitýdenním výrobním cyklu ročně udělají 7,5 turnusu, což představuje 2300 tun vyprodukovaného kuřecího masa. Firma JMbrojler Vacanovice s. r. o., kterou bratři Dragúňovi před třemi roky navázali na své předchozí aktivity, působí v Olomouckém kraji. Brojlerová kuřata vykrmují na třech farmách, a to v Čechovicích, kde jsou čtyři haly, další dvě výkrmové kapacity jsou ve Vacanovicích a tři ve Staměřicích. Celkem devět hal má průměrnou kapacitu 13 tisíc naskladněných jednodenních kuřat. Dodavatelem obou vykrmovaných hybridních kombinací Ross a Cobb je firma Xavergen, a. s. Upřednostňujeme hybrid Ross, který má podle našich zkušeností lepší konverzi krmiva a spíše se hodí do tvrdších chovatelských podmínek. V obou případech kuřata vykrmujeme v průměru 35 až 36 dnů, kdy dosahují průměrné jatečné hmotnosti v rozmezí od 2 do 2,2 kilogramu, uvedl Josef Dragúň. Využívané výkrmové kapacity jsou vybaveny technologiemi krmení a napájení Roxell, které dodala a nainstalovala firma AGE, s. r. o., České Meziříčí. Konkrétně se jedná o modulární miskový krmný systém Minimax line a hladinové napáječky s plováčkem (Spark-cup). Preferujeme hladinové napáječky, protože když kuřata vidí hladinu vody, rychleji se rozpijí. To je stejně důležité, jako je co nejrychleji navyknout na příjem krmiva, které proto zpočátku zakládáme na zakrmovací pásy. Krmíme standardní granulovanou krmnou směsí, kterou odebíráme z VKS Kroměříž, navázal sourozenec Milan. Sourozenci Milan a Josef Dragúňovi Optimalizace stájového mikroklimatu Dosažení maximálního přírůstku kuřat za co nejkratší dobu výkrmu se neobejde bez zajištění optimálního mikroklimatu ve stáji, které vykrmovanou drůbež nestresuje. Toho dosáhne jen ten chovatel, který dovede zamezit tepelným ztrátám, nastavit požadovanou výměnu vzduchu v průběhu turnusu a předcházet problémům s kondenzací. Stejně jako nová technologická řešení a mechanické prostředky ventilačních systémů se vyvíjely i elektronické řídicí systémy, které nahrazovaly obsluhu personálu. Požadovanou úroveň stájového klima tak již standardně řídí mikropočítače, které se přizpůsobí nejen ročnímu období a denním a nočním teplotním výkyvům, ale i rozdílným tepelně-izolačním vlastnostem hal. Také na farmě ve Staměřicích nainstalovaný ventilační systém, který podobně jako ostatní technologii dodala firma AGE, splňuje požadavky farmářů, a to jak z pohledu funkčnosti, tak i efektivnosti. Naučili jsme se se systémem pracovat. Na této farmě využíváme v halách pulzní a podtlakovou ventilaci. V prvním 52 7/2015

53 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže K zajištění optimální ventilace v letních měsících přispívají velké ventilátory umístěné v obou štítových stěnách případě se jedná o spouštění ventilátorů v určitých intervalech pomocí řídicí počítačové jednotky, a to v závislosti na počtu kuřat, nastavení teplotních podmínek v hale a ve venkovním prostředí. Kromě základních fyzikálních veličin, jako jsou teplota, vlhkost, případně proudění vzduchu, ovládací jednotka současně zamezuje překročení limitních hodnot některých stájových plynů (NH 3, CO 2 ), což významně přispívá k vyšší kvalitě mikroklimatu ve stáji. Tím, že ventilátory neběží po celou dobu, dochází k úspoře elektrické energie. V počáteční fázi výkrmu je ventilace minimální, čímž se současně zefektivňuje vytápění. S pokročilejší dobou výkrmu se pro dosažení účinné a rovnoměrné výměny vzduchu do ventilačního systému zapojují ventilační klapky na stěnách. V letním období se v hale ještě spouští velké ventilátory umístěné v obou štítových stěnách a odkrývají se velká okna na bočních stěnách. Tím se zvýší rychlost proudění vzduchu a docílí se efektu tunelové ventilace, díky čemuž lze účinně minimalizovat ztráty kuřat přehřátím z důvodu tepelného stresu. Další možnosti ochlazování stájového prostředí, jako je například mlžení vodou, které je v halách taktéž naistalované, během letního období již ani nejsou třeba. Z chovatelského hlediska je velmi důležité, že ani v tomto kritickém období roku kuřata nepřestávají přijímat krmivo a stále navyšují svou hmotnost. Je však třeba současně dodat, že základním předpokladem spolehlivého fungování tunelové ventilace je důkladné utěsnění všech spár v hale, a to jak u stropu, tak po obvodu celého pláště, okolo oken, dveří apod. V nových halách je to bezproblémové, s minimálními stavebními úpravami lze dosáhnout této podmínky i ve starších výkrmových kapacitách. Se systémem pulzní a tunelové ventilace, který používáme již dva roky, jsme velmi spokojení. Navíc se nám podařilo snížit náklady na vytápění zemním plynem o 30 % a ušetřit 20 % z vynaložených investic za elektrickou energii, pokračoval Josef Dragúň. Vytápění výkrmových hal na farmě ve Staměřicích zajišťují horkovzdušné agregáty Ermaf (typ RGA 100 s výfukovým potrubím) V plánu je modernizace farem Vytápění výkrmových hal zajišťují horkovzdušné agregáty Ermaf umístěné po dvou v každé hale. Na farmě ve Staměřicích je typ RGA 100 s výfukovým potrubím, který odvádí spaliny mimo stáj a napomáhá tak udržovat komfortní mikroklima v hale nejen pro zvířata, ale i obsluhující personál. Tato topidla se dodávají standardně ve verzi na zemní plyn nebo propan. Pro uživatele je výhodná i ga /2015

54 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Předpokladem spolehlivého fungování tunelové ventilace je důkladné utěsnění všech spár v hale Požadovanou úroveň stájového klima tak již standardně řídí mikropočítače Sanační práce v hale řeší rodinná firma JMbrojler Vacanovice s. r. o. svépomocí rantovaná dlouhá životnost, kterou horkovzdušnému agregátu dodává vysoce kvalitní nerezová ocel. Z dalších výhod tohoto typu o výkonu 100 kw, který při spotřebě 8 m³ zemního plynu za hodinu ohřeje 8000 m³ vzduchu, je třeba uvést řídicí jednotku BCU, automatické zapalování, vyšší úroveň zabezpečení, plně automatický provoz, ochranu systému proti přehřátí a konečně čistý vyhřívaný vzduch bez zápachu. Jak již bylo řečeno, rodinná firma JMbrojler Vacanovice s. r. o. při sedmitýdenním cyklu ve svých halách udělá 7,5 turnusu za rok. Kuřata vyskladňují ve 35 až 36 dnech při průměrné jatečné hmotnosti 2 až 2,2 kg. Vyprodukovaná kuřata v ročním objemu 2300 tun dodávají jednak na jatky Jevíčko (vlastník Rabbit Trhový Štěpánov), jednak na porážku Modřice (Vodňanské kuře). Na farmách v Čechovicích a ve Vacanovicích kuřata vyskladňujeme ručně, do Staměřic jezdí pro jatečnou produkci transportér s kombajnem. Podle mého názoru je tento systém šetrnější než ruční chytání do beden. Kombajn, který se navádí na dálku, je vybavený teleskopickým ramenem s gumovými prsty, kterými posouvá kuřata na pohyblivý pás. Na jeho konci se elektronicky zaznamenává hmotnost kuřat, která se poté v klimatizovaném kamionu rozdělují do jednotlivých pater s pohyblivým dnem. Kuřata se převážejí na volno, což je rozhodně šetrnější, než kdyby byla nacpaná v bednách. Tento systém vyskladňování kuřat bychom chtěli realizovat i na ostatních našich farmách. Kromě značné časové úspory, kdy je jedna hala vyskladněná asi za hodinu, by nám odpadla i starost se sháněním brigádníků, kterých je pro tuto neatraktivní činnost v nočních hodinách stále nedostatek. A pokud jde o plány do budoucna, rádi bychom zmodernizovali provoz na všech farmách. V Čechovicích plánujeme novou výkrmovou kapacitu pro kuřat, stavbu bychom chtěli zahájit letos v září, prozradili v závěru naší návštěvy Josef a Milan Dragúňovi, kteří ve své firmě zaměstnávají dva pracovníky. Martin Jedlička Programy tlumení salmonel v chovech drůbeže Programy tlumení salmonel jsou harmonizovaně zavedeny v chovech drůbeže ve všech členských státech Evropské unie a od roku 2007 rovněž ve třetích zemích, které dovážejí do unie živou drůbež, násadová či konzumní vejce. Pro Českou republiku byly poslední tři roky ( ) tlumení salmonel úspěšnější než léta předchozí. Poprvé za osmileté období trvání programů byl udržen trvalý trend poklesu prevalence sledovaných sérotypů salmonel po celé tři roky současně ve všech kategoriích kura domácího. Programy tlumení salmonel v chovech jsou komplexem opatření zahrnujících v první řadě prevenci spočívající v dodržování pravidel biologické bezpečnosti, včetně zavedení sanitačního programu, a v povinné vakcinaci proti Salmonella Enteritidis v chovech nosnic s produkcí konzumních vajec. Na tuto povinnou vakcinaci je chovateli nosnic poskytován příspěvek státu v maximální výši 5,70 Kč na jednu kuřici. Na preventivní opatření navazují specifické postupy, které se uplatňují, pokud se již některý z vybraných tzv. sledovaných sérotypů salmonel (tab. 1) v hejnu vyskytne. Některá z těchto opatření, jako například porážku hejna nebo likvidaci násadových vajec, nařizuje příslušná krajská veterinární správa v tzv. mimořádných veterinárních opatřeních. Povinnosti chovatelů Legislativa však ukládá chovateli při výskytu sledovaných sérotypů v hejnu i povinnosti, které musí splnit, aniž by mu byly nařízeny v mimořádných veterinárních opatřeních. Tato povinná opatření souvisí se skutečným cílem programů tlumení salmonel, kterým je především snížení rizika kontaminace produktů a ohrožení zdraví spotřebitele. K těmto opatřením patří především zákaz uvolňovat na trh jako třídu A vejce ze všech hejn pozitivních na sledované sérotypy a rovněž ze všech hejn, u kterých vzniklo podezření na výskyt sledovaných sérotypů salmonel. Konzumní vejce jsou proto určena pouze k tepelnému zpracování a je zakázáno je uvolňovat na trh jako vejce třídy A i v případě pozitivního výsledku vzorku, který odebral chovatel. Toto omezení platí pro všechna vejce snesená od data odběru vzorku s pozitivním výsledkem až do doby, než je výskyt salmonel vyloučen nebo potvrzen výsledkem vyšetření úředního vzorku. Dále k povinnostem, za jejichž provedení je zodpovědný sám chovatel, patří požadavek uvést při dodávce ptáků na jatka údaj o výskytu Salmonella spp. v hejnu do informace o potravinovém řetězci. Do informace o potravinovém řetězci se uvádí výsledky posledního vyšetření všech hejn dodávaných z hospodářství na 54 7/2015

55 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Graf 1 Výskyt salmonel v reprodukčních chovech v letech jatka, popř. se přiloží protokoly o výsledku vyšetření těchto hejn. Bakteriologické vyšetření vzorků Výskyt salmonel v chovech je v rámci programů sledován prostřednictvím pravidelných bakteriologických vyšetření vzorků, které jsou odebírány podle harmonogramů stanovených pro jednotlivé kategorie drůbeže. Pro účely vyhodnocení výsledků programů se zvlášť stanovuje pro jednotlivé kategorie drůbeže zahrnuté v programu kromě celkové prevalence Salmonella spp. rovněž prevalence tzv. sledovaných sérotypů salmonel. Jde o sérotypy s významem pro lidské zdraví. Pro tyto sledované sérotypy jsou evropskou legislativou určeny cílové hodnoty prevalence, kterých má být dosaženo a které mají být udrženy (tab. 1). Výsledky tohoto monitoringu a vývoj prevalence od roku 2009 až do konce Graf 2 Výskyt salmonel v chovech nosnic s produkcí konzumních vajec v letech roku 2014 jsou patrny z grafů 1 4. Je zřejmé, že rok 2014 přinesl další pokles výskytu salmonel ve všech sledovaných kategoriích drůbeže. V této souvislosti je významné zejména udržení prevalence sledovaných sérotypů nižší než cílové jedno procento v reprodukčních hejnech po dobu dvou roků. Tato skutečnost umožnila v souladu s evropskou legislativou snížit pro rok 2015 frekvenci odběru vzorků v těchto hejnech z dvoutýdenního intervalu na třítýdenní. Zachování tohoto nového režimu odběrů závisí na udržení prevalence nižší než 1 % v roce letošním i letech dalších. Zatímco v hejnech nosnic, rodičů i ve výkrmech krůt je prevalence sledovaných sérotypů zjištěná v roce 2014 již nižší než hodnota cílové prevalence, ve výkrmech kuřat je stále prevalence výrazně vyšší než cíl stanovený evropskou legislativou. Přestože se počet hejn s nálezem salmonel v roce 2014 HLEDÍME SI SVÉHO ZDRAVÍ adicox SOL PF Dodává: The Best Products for Animals BIOFERM CZ, spol. s r.o. Banskobystrická 55, Brno, tel.: , fax: bioferm.cz@bioferm.com, /2015

56 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Graf 5 Výskyt salmonel na hospodářstvích s chovem kuřat na maso v letech Graf 3 Výskyt salmonel v hejnech kuřat na maso v letech Graf 6 Četnost výskytu Salmonella spp. v chovech kuřat na maso a ve vzorcích odebraných z jatečných těl kuřat na maso v letech ve srovnání s rokem 2013 snížil, procento hospodářství s výskytem salmonel zůstává téměř beze změn (graf 5). Proto není jisté, že trend snižování výskytu bude pokračovat i v následujících letech. Graf 4 Výskyt salmonel v hejnech krůt na výkrm v letech Tab. 1 Sledované sérotypy a cílové prevalence u jednotlivých kategorií drůbeže Kategorie drůbeže Sledované sérotypy salmonel Cílová prevalence sledovaných sérotypů S. Enteritidis, S. Typhimurium, monofázická S.Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-, S. Infantis, S. Hadar S. Virchow 1% Chovy nosnic pro konzumní vejce S. Enteritidis, S. Typhimurium, monofázická S.Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-, 2% Chovy kuřat na maso S. Enteritidis, S. Typhimurium, monofázická S.Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-, 1% Chovy krůt S. Enteritidis, S. Typhimurium, monofázická S.Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-, 1% Reprodukční chovy Monitoring na jatkách V souvislosti s problematickými výsledky vyšetření na salmonelu v chovech brojlerů se průběžně provádí hodnocení dopadu na výsledky monitoringu na jatkách. Výskyt salmonel ve výkrmech, zejména nárůst prevalence Salmonella Enteritidis v roce 2012, se projevuje i v počtu nálezů salmonel v jatečně opracovaných tělech (JUT) na jatkách (grafy 6 a 7). Výskyt salmonel ve výkrmu a v JUT nelze řešit jen na úrovni chovů. Je třeba jej sledovat v celé produkční pyramidě. To znamená, že jatka musí sledovat, odkud je jim dodávána vykrmená drůbež a s jakým dopadem na výsledky vyšetření, chovatelé musí sledovat vazbu výsledků vyšetření na salmonelu na původ kuřat (rodičovské hejno, líheň). Kromě sledovaných sérotypů salmonel, při jejichž výskytu se v programech tlumení salmonel přijímají stanovená opatření, je v rámci programů monitorován i výskyt všech ostatních sérotypů. Státní veterinární správa zajišťuje také vyšetření ku- Tab. 2 Výskyt salmonel v chovech drůbeže v období leden až duben roku 2015 Kategorie Vyšetřeno Pozitivní na Salmonella spp. hejna Reprodukční chovy ,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % Nosnice konzumní vejce ,5 % 1 0,4 % 1 1,5 % 1 0,4 % Kuřata na maso ,4 % 42 3,9 % 18 7,2 % 24 2,2 % Krůty výkrm ,8 % 3 3,1 % 1 2,9 % 1 0,9 % 7/2015 hospodářství Pozitivní na sledované sérotypy hospodářství hejna 56 hospodářství hejna

57 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Graf 7 Četnost výskytu Salmonella Enteritidis v chovech kuřat na maso a ve vzorcích odebraných z jatečných těl kuřat na maso v letech Graf 9 Srovnání výskytu sledovaných sérotypů v chovech kuřat na maso v období leden až březen v letech Graf 8 Zastoupení sérotypů Salmonella spp. v chovech drůbeže a v kuřecích a krůtích JUT v roce 2014 řecích a krůtích jatečně upravených těl na přítomnost všech sérotypů Salmonella spp. na drůbežích jatkách. Z grafu 8 je zřejmé, že zastoupení jednotlivých sérotypů zjištěné v roce 2014 v chovech drůbeže koreluje s četností nálezů konkrétních sérotypů při vyšetření na jatkách. Tato korelace je zřejmá zejména u S. Enteritidis a S. Infantis v případě kuřat na maso a u S. Kentucky a S. Newport v případě krůt. Z výsledků vyšetření na salmonelu v rámci programů tlumení, které jsou již k dispozici za letošní rok, lze odhadnout pro rok 2015 podobný trend ve výskytu salmonel v jednotlivých kategoriích jako v předchozích letech (tabulka 2, graf 9). V roce 2015 předpokládáme další pozvolný pokles výskytu salmonel v reprodukčních chovech i v chovech nosnic pro konzumní vejce a doufáme v další snížení nebo alespoň udržení stávající prevalence ve výkrmech. MVDr. Milada Dubská, MVDr. Petr Šatrán, Ph.D, MVDr. Zbyněk Semerád, Státní veterinární správa Kombinace probiotik a enzymů Probiotika a enzymy prokázaly příznivý vliv na zdraví střevního traktu kuřat. Ten může pomoci k omezování použití antibiotik na farmách. Řada důkazů svědčí o tom, že rezistence na antibiotika používaná v krmivářství se může dostat do potravního řetězce pomocí bakterií, jako je Salmonella spp. a Campylobacter spp., které jsou celosvětově nejběžnějšími příčinami průjmů u lidí. Zajištění příznivé mikroflóry v prvních dnech po vylíhnutí kuřat má silný vliv na jejich celkové zdraví. Komerční výrobní podmínky a krátká délka života brojlerových kuřat neumožňují úplné dozrávání imunitního systému. To je může postupně učinit náchylnými k problémům, které se projevují zjevnými způsoby, tj. průjmy. Projevy mohou být subklinické, snižující produkční parametry, jako je růstová schopnost a konverze krmiv. Funkce krmných enzymů Nestrávené živiny, které se dostávají do zadní části střeva, přispívání k nežádoucí změně mikroflóry. To postupně ovlivňuje funkční vyrovnanost vrstvy hlenu, epitelové a imunní buňky ve střevním traktu a nepříznivě působí na konverzi krmiv a zdraví kuřat. Nestrávené bílkoviny mohou být faktorem spojeným s výskytem bakterie Clostridium perfringens, kokcidiózy a nekrotické enteritidy u kuřat. Ukázalo se, že enzymy xylanázy tvoří xylooligosacharidy aj zvláště ve slepém střevě. Působí jako prebiotika, selektivně stimulující růst prospěšných bakterií. Ty také produkují ve střevě mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Nejsou jen prospěšným zdrojem energie, ale prokázalo se, že také snižují kolonizaci salmonelou ve slepém střevě a zlepšují užitkovost. Jak působí probiotika Již v roce 1974 Parker zjistil, že probiotika přispívají k mikrobiální vyváženosti ve střevě. A v r Fuller potvrdil prospěšnost pro hostitelský organismus. Lee et al. (2010) zjistili, že spory Bacillus spp. způsobují ve střevě prostředí méně napomáhající kolonizaci patogenními bakteriemi, konkurující s nimi o mukózní spojení a živiny a zlepšující absobci živin přes rozvoj klků. Jak ukázaly četné pokusy provedené s druhy Bacillus v prvních několika týdnech po vylíhnutí kuřat, konverze krmiv byla v průměru o 4,4 % vyšší. Aplikace produktu obsahujícího Bacillus snižuje nepříznivý vliv nekrotické enteritidy na užitkovost od vylíhnutí do stáří 28 dnů. Řešení musí být rentabilní Výsledky pokusů kombinace probiotik a enzymů (Poultry Research, Georgia, USA 2013) ukázaly pozitiva také u specifické nekrotické enteritidy. Přidání do krmiva poskytuje o 14 % lepší výnos na 1 kg přírůstku živé hmotnosti oproti kontrole. Výsledky pokusů prokázaly, že přidání fytázy ke xylanáze, amyláze a proteáze v kombinaci s bakteriemi Bacillus mělo za následek o 2,5 % vyšší hrubý zisk ve srovnání s použitím antibiotik. Kemmen, K.: Probiotics and enzymes: A good combination, All About Feed, 2014, č. 10, s Zkrácený překlad Ladislav Slavík /2015

58 inzerce Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Běžné mykotoxiny, jejich interakce a vliv na produkci drůbeže Mykotoxiny jsou sekundárními metabolity plísní, které rostou na různých surovinách, krmných surovinách a krmivech pro zvířata. Krmivo obsahující střední až vysoké hladiny mykotoxinů způsobuje klinické příznaky u většiny zvířat, od poškození orgánů k akutní mortalitě. Nižší hladiny mykotoxinů v kontaminovaném krmivu mohou vést k subklinickým problémům, jako je imunosuprese. Do dnešní doby bylo identifikováno přes 500 mykotoxinů a jen na několik z nich jsou v praxi běžně prováděny analýzy. Na světě je pouze několik laboratoří, které dokážou provést širokospektrální analýzu mykotoxinů. Program 37+ společnosti Alltech využívá technologie UPLC-MS/MS pro analýzu více než 37 mykotoxinů v jednom vzorku. Tato technologie posuzuje mykotoxiny přítomné v jednom vzorku jako celek, nikoliv jednotlivě. Tímto způsobem se lépe uchopí problémy v komerční produkci a výzvy, kterým čelí výrobci na celém světě. Protože jednotlivé druhy a kategorie drůbeže jsou vnímavé vůči mykotoxinům různou měrou, u vzorků analyzovaných programem 37+ je také stanoveno množství ekvivalentu rizika (Risk Equivalent Quantity, REQ), což je číslo, které bere v úvahu kumulativní účinek mykotoxinů a měří celkové riziko pro cílovou skupinu zvířat. Ve svém globálním průzkumu krmiv pro drůbež zjistil Alltech, že kontaminace krmiv více mykotoxiny najednou je dnešní realitou v produkci drůbeže (graf 1), přičemž 87 % testovaných vzorků z celého světa bylo kontaminováno fumonisiny (graf 2). Dopady u drůbeže Jedním z největších problémů u mykotoxikóz je nespecifická povaha příznaků u drůbeže. Mohou být podobné jako příznaky onemocnění způsobených špatným managementem, výživou nebo zdravotním stavem. Proto je v praxi poměrně běžné posuzovat výsledky testů mykotoxinů v krmivech pro drůbež společně se symptomy v hejnu, aby mohla být potvrzena mykotoxikóza. Při histologickém vyšetření trávicího traktu bývají zjišťovány multifokální nekrózy v játrech, hyperplazie žlučovodu, zmenšení střevních klků a hyperplazie pohárkových buněk. Také se uvádí, že fumonisin B1 způsobuje vyčerpání lymfatické tkáně brzlíku, dále má toxický účinek na makrofágy a omezí mitogenní odpověď. Trichotecenová mykotoxikóza může mít leptavé a radiomimetické účinky. Kontakt s těmito mykotoxiny vede k odmítání krmiva a nekrózám ústní sliznice a kůže. Trichoteceny mohou způsobit akutní onemocnění trávicího traktu, charakterizované zarudnutím gastrointestinální sliznice, imunosupresí a alteracemi kostní dřeně. Atrofie sleziny, distenze žlučníku, skvrny na játrech a viscerální hemoragie, to jsou další běžné symptomy způsobované trichoteceny. Příjem kontaminovaného krmiva také vede k omezení růstu, trávicím poruchám, změnám pigmentace, rachitidě, abnormálnímu opeřování a nervovým poruchám. U nosnic mohou T-2 a HT-2 toxiny způsobit prudký pokles snášky a také výskyt tenké skořápky krátce po konzumaci kontaminovaného krmiva. Pro toxikózu vyvolanou námelovými alkaloidy je charakteristický snížený příjem krmiva a růst, nekrózy hřebínku, zobáku a prstů, a průjem. Také může být přítomna vesikulární dermatitida lalůčků, hřebínku, obličeje a očních víček, zejména u nosnic. Trvalá atrofie hřebínku a lalůčků je dalším důsledkem otravy námelovými alkaloidy u drůbeže. Mykotoxiny plísní rodu Aspergillus, včetně sterigmatocystinu, verruculogenu a gliotoxinů, jsou méně toxické než aflatoxin, ale mohou být produkovány ve vyšších koncentracích. U nosnic mohou způsobit pokles příjmu krmiva a snášky a na hnědých vejcích se může objevit nepravidelná pigmentace. Dalším klinickým nálezem při otravách aspergilovými toxiny jsou bledá a ztučnělá játra s hemoragiemi. Závěry Drůbež je citlivá na mykotoxiny a tato senzitivita se vůči různým mykotoxinům liší. Porozumění mykotoxikózám u drůbeže je komplikováno skutečností, že se v krmivech pro drůbež běžně vyskytuje několik mykotoxinů zároveň, jsou mezi nimi interakce a vyvolávají nespecifické symptomy. Komerčně dostupná detekce širokého spektra mykotoxinů nabízí chovatelům přesnější obrázek celkového rizika pro jejich drůbež a opatření, která mohou učinit, aby minimalizovali dopad mykotoxinů na zdraví a užitkovost zvířat. Dr. Tugrul Durali, odborný manažer, Mycotoxin Management Team, Alltech procento vzork po et mykotoxin procento vzork Aflatoxin (B1) a atoxin (B1) Total Aflatoxins celkové a atoxiny Ochratoxins ochratoxiny B Trichothecenes trichoteceny typu B Fusaric Acid kyselina fusariová A Trichothecenes trichoteceny typu A fumonisiny Fumonisins zearalenony Zearalenones skupina mykotoxin Other Penicillums peniciliové mykotoxiny Other Aspergillus aspergilové mykotoxiny Ergot Toxins námelové toxiny Graf 1 Počet různých mykotoxinů kontaminujících vzorky krmiva (n = 646, průměr = 6,6) Graf 2 Výskyt jednotlivých skupin mykotoxinů (n = 646) 58 7/2015

59

60 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Aktuální otázky související s výrobou drůbežího masa Výroba drůbežího masa, zejména kuřecího, zaznamenala v uplynulých letech velký rozvoj. Rostoucí zájem ze strany spotřebitelů o hodnotný zdroj bílkovin, který je podporovaný příznivými cenami (ve srovnání s dalšími druhy masa) a rozšiřující se sortiment nabízených produktů spolu s rychlou kuchyňskou úpravou vedly k růstu poptávky po této komoditě. V roce 1985 byla spotřeba drůbežího masa v České republice 10,6 kg na osobu, v roce kg, o osm roků později dosáhla 23,8 kg a v současné době se pohybuje na úrovni okolo 25 kilogramů na osobu za rok. Obliba drůbežího masa stoupá vzhledem k jeho dietetickým vlastnostem, možnosti rychlé úpravy a v neposlední řadě z cenových důvodů. Spotřebovává se stále větší podíl drůbeže chlazené. Podíl spotřeby mraženého drůbežího masa klesá. Současně roste zájem spotřebitelů o dělené drůbeží maso a prodává se ho větší množství než celých kuřat. Dělené drůbeží maso (prsní řízek, stehenní řízek, stehna a další díly) se porcují z celých kuřat pomocí automatických strojů. Od roku 2003 do roku 2014 vzrostl prodej děleného drůbežího masa o sedmnáct procent a předpokládáme, že tento trend bude pokračovat i v budoucnosti. Od vstupu České republiky do Evropské unie jsou čeští producenti vystaveni velké konkurenci na společném evropském trhu, kde se drůbeží maso řadí ke komoditám, u nichž ani při velkém kolísání cen nejsou žádné, nebo jen minimální intervenční zásahy. Podle údajů ministerstva zemědělství výroba drůbežího masa v České republice dosahovala nejvyšších hodnot v roce 2005, kdy činila 241,3 tisíce tun. Potom postupně klesala až na 176,25 tisíce tun v roce Na druhé straně roste dovoz drůbežího masa do České republiky. Zvyšování dovozu začal již po našem vstupu do Evropské unie, ale dynamicky se zvyšuje zejména v posledních letech. Zatímco v roce 2002 bylo dovezeno asi 20 tisíc tun, v loňském roce již bylo dovezeno přibližně 109,5 tisíce tun drůbežího masa. Podle údajů o dovozu a vývozu za první měsíce tohoto roku se dá předpokládat, že trend růstu dovozu drůbežího masa bude pokračovat i v letošním roce. Evropská legislativa zvyšuje náklady chovatelům i zpracovatelům Plnění současné legislativy neustále zpřísňující požadavky na úseku zdraví zvířat, dodržování welfare při jejich chovu, přepravě a porážení je pro evropské chovatele a zpracovatele velmi náročné. Požadavky se zpřísňují i při zpracování a výrobě drůbežího masa a drůbežích masných výrobků. Těmito kroky však dochází k růstu nákladů v prvovýrobě i při zpracování masa. Je proto nezbytné, aby se plnění těchto přísných požadavků uplatňovalo i na výrobky dovážené do Evropské unie ze třetích zemí, kde existují rozdíly například na úseku welfare zvířat. V těchto zemích není omezena koncentrace chované drůbeže (ustájené na m 2 podlahové plochy), v Brazílii a dalších zemích se do krmných směsí používají masokostní moučky a krmiva s geneticky modifikovanými organismy, které v Evropě nejsou povoleny. Ani některé systémy jatečného opracování neodpovídají běžným standardům uplatňovaným v členských zemích EU, tedy i v České množství (t) množství (t) roky Graf 1 Prodej nedělené a dělené drůbeže v letech 2001 až 2014 roky Graf 2 Bilance dovotu a vývozu drůbežího masa za roky 2000 až /2015

61 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Graf 3 Dovoz drůbežího masa v roce 2014 republice. Jedná se například o způsob chlazení ve vodě, včetně používání dezinfekčních prostředků, který je v Evropě zakázaný již několik let. V Brazílii, USA a dalších významných produkčních zemích se drůbež po poražení chladí ve společné vodní lázni. Tento způsob chlazení je však z hygienického hlediska problematický a maso nedosahuje takové kvality jako při chlazení vzduchem. Je však potřeba uvést, že ani všechny členské země nepoužívají náročné a nákladné systémy chlazení vzduchem. Patří mezi ně například Polsko, ale i další evropské země, jejichž některé porážky ještě dnes disponují pouze systémy chlazení vodou. Růst spotřeby a obliby drůbežího masa v tuzemsku (v kg/osobu/rok) Drůbeží maso , ,8 25,2 Výše uvedené skutečnosti významně negativně ovlivňují ekonomiku výroby drůbežího masa v tuzemsku, a to jak chovatelů, tak i zpracovatelů. Mezi další důležité faktory ovlivňující výrobu drůbežího masa v ČR patří různé výše podpory jednotlivých zemí, které směřují do zemědělství a potravinářství, dále zdanění pracovní síly, vysoké sazby DPH na potraviny a řada dalších faktorů. Následkem těchto nerovných podmínek se k nám může dovážet maso vyrobené při nižších nákladech, často však nižší kvality. Pro české výrobce je taková situace velmi složitá a vede k postupné ztrátě konkurenceschopnosti. Prioritou hygienická bezpečnost potravin Evropská unie zpřísnila řadu předpisů na úseku hygieny výroby, welfare, životního prostředí a dalších, jejichž výsledkem je výroba kvalitních a bezpečných potravin, avšak za cenu vyšších výrobních nákladů. Jednou z oblastí, kde došlo ke změnám je úsek potravinářské legislativy. Dochází díky tomu k podstatným dopadům na výrobu a značení výrobků s cílem poskytnout spotřebitelům lepší informace pro jejich rozhodování při výběru potravin. U drůbežího masa se od musí značit navíc země původu, kde byla zvířata chována a kde byla poražena s použitím názvu členského státu nebo třetí země. Evropská komise v současnosti uvažuje o zavedení systému značení země původu masa, které je složkou masného výrobku. Český drůbežářský průmysl se může pochlubit svými vysokými standardy kvality a bezpečnosti. Spotřebitelé si mohou být jistí, že se kvalita českého drůbežího masa nepřetržitě zvyšuje s ohledem na rostoucí požadavky, zejména na klíčové otázky bezpečnosti a kvality potravin. Zdraví zvířat se také neustále zlepšuje zejména díky zvyšující se biologické bezpečnosti chovů, opatřeními na úseku prevence nákaz a dobré výrobní praxi. Čeští chovatelé pracují podle zásady, že prevence je lepší než léčba. MVDr. František Mates, Sdružení drůbežářských podniků DOPLŇKY VÝŽIVY PRO DRŮBEŽ tvorba receptur podle dané kategorie drůbeže s ohledem na požadavky nových hybridů fázování výživy podle hmotnosti vykrmované drůbeže kontinuální měření základních ukazatelů mikroklimatu během výkrmu nebo odchovu jednorázové měření specifických ukazatelů mikroklimatu (kyslík, sirovodík, podtlak, CO2, NH4 ) základní veterinární servis, monitorování zdravotního stavu v chovech MIKROP ČEBÍN a.s ČEBÍN 416, Česká republika marketing@mikrop.cz Garant výživy drůbeže: ing. Miloš Joch, tel.: fax: objednávky /2015

62 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Stavy drůbeže v rozmnožovacích chovech, stavy nosnic a líhnutí Stavy drůbeže v rozmnožovacích chovech v roce 2014 se nevymykají z trendu minulých let a potvrzují stabilitu tohoto odvětví chovu drůbeže.v chovech kura domácího nosného typu bylo převedeno do produkce 150 tisíc matek, což je oproti minulému roku navýšení téměř o 37 tisíc kusů. Jedná se převážně o chovy s hybridy šlechtěnými v tuzemsku. Největší podíl, více než 35 % však zaujímá hybrid ISA hnědá a Bovans hnědý s 21 % z celkového stavu v rodičovských chovech. V chovech kura domácího masného typu došlo oproti minulému roku ke snížení stavu o 200 tisíc kusů na současných 2186 tisíc matek, což odpovídá stavu v roce Rozhodující podíl zaujímají hybridy Ross 308 s 53 % a Cobb 500 s 46 % z celkového stavu. Pomalu rostoucího hybrida Hubbard JA 757 reprezentuje podíl 0,4 %. V rozmnožovacích chovech krůt Tab. 1 Stavy drůbeže a zastoupení jednotlivých kombinací v rozmnožovacích chovech ČR v roce 2014 Typ drůbeže Kombinace Počet otců Počet matek Celkem ks % Kur domácí Bovans Brown ,13 nosný typ Dekalb White ,01 Dominat ,45 Hisex Brown ,82 Horal ,98 ISA Brown ,94 ISA Sussex ,18 Moravia ,49 Celkem nosný typ Kur domácí Cobb ,30 masný typ JA ,40 Ross ,15 Testy ,15 Celkem masný typ Krůty BIG Celkem krůty Kachny Barbaria ,23 Hortobáďská Pekingská ,48 Cherry Valley ,82 RITO ,27 Star ,79 TTH ,41 Celkem kachny Husy Deutsche Legegans ,08 Eskildsen Schwer ,76 Husa Landeská ,52 Lipittcher XL ,64 NH 2829, ,45 Testy ,55 Celkem husy Zdroj: ÚED bylo chováno 6,5 tisíce matek hybridní kombinace BIG 6. Stavy matek v rozmnožovacích chovech kachen se zvýšily o 21 tisíc kusů. Bylo chováno 81 tisíc matek s největším podílem hybrida Cherry Valley SM 3 (téměř 64% podíl) a Star 53 s 22 % z celkového stavu. Stavy v rozmnožovacích chovech hus se mírně zvýšily, a to na sedm tisíc kusů. Podíl produktů domácího šlechtění kombinace NH 2829 a 2821 činil 55 % z celkového stavu hus. Stavy drůbeže v rozmnožovacích chovech v roce 2014 jsou uvedeny v tabulce 1. V roce 2014 bylo vylíhnuto tisíc slepiček nosného typu kura domácího. Sice o 300 tisíc kusů více než v předešlém roce, ale vzhledem k menšímu dovozu a většímu vývozu bylo do odchovu v České republice v loňském roce zařazeno 4790 tisíc jednodenních slepiček, což bylo o 2300 tisíc kusů méně než v předchozím roce. Počet vylíhnutých kuřat chovaných na maso se oproti roku 2013 zvýšil o 30 miliónů kusů na celkových 210 milionů. ilustrační foto Martin Jedlička Ovšem opět vzhledem k vyššímu vývozu bylo v tuzemských chovech do výkrmu zastaveno stejné množství kuřat jako v roce K výkrmu krůt bylo dovezeno téměř 643 tisíce jednodenních krůťat, to znamená o 500 tisíc kusů méně než v předešlém roce. Kachen bylo v roce 2014 vylíhnuto tisíc, což je o 2,6 milionu více než v předešlém roce. Převážná část jich byla vyvezena, do výkrmu v České republice bylo zastaveno 3900 tisíc kusů, o 700 tisíc kusů více než v roce Počet vylíhnutých housat byl v roce 2014 o 47 tisíc housat vyšší než v roce ilustrační foto Martin Jedlička 62 7/2015

63 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Tab. 2 Líhnutí (v tis. ks) Kuřata výkrm Kuřata nosný typ nesex. Kachny Husy Leden Únor Březen čtvrt Duben Květen Červen čtvrt Červenec Srpen ,3 Září čtvrt ,3 16 Říjen Listopad Prosinec čtvrt Celkem Zdroj: ÚED Tab. 3 Líhnutí, dovoz a vývoz jednodenní drůbeže Druh drůbeže Kuřata nosný vylíhnuto typ (slepičky) dovoz vývoz celkem Kuřata výkrm vylíhnuto dovoz vývoz celkem Krůty vylíhnuto dovoz vývoz celkem Kachny vylíhnuto dovoz vývoz celkem Husy vylíhnuto dovoz vývoz celkem Zdroj: ÚED, ČSÚ Tab. 4 Kapacity a stavy nosnic v jednotlivých typech technologií (pouze aktivně hlásící hospodářství) Typ technologie k k k kapacita akt. stav kapacita akt. stav kapacita akt. stav tis. ks % tis. ks % tis. ks % tis. ks % tis. ks % tis. ks % 0 bio 18 0,4 3,4 0,1 25 0,5 8,3 0,2 13,9 0,2 11,6 0,3 1 výběh 4,2 0,1 2 0,1 11,3 0,2 1,1 0,1 8,3 0,2 6,8 0,2 2 podlahový chov, voliéry 965,1 18,9 693,3 16,5 862,8 15,5 446,9 10,4 805, , obohacené klece 4 093,7 80, ,5 83, ,7 83, ,6 89, , 2 84, , 6 85,5 Celkem 5 081, , , , , , Zdroj: ÚED 2013, celkem 212 tisíc kusů. Do výkrmu v ČR bylo zastaveno 173 tisíc housat. Výsledky líhnutí a dovozu a vývozu jednodenních mláďat jsou v tabulkách 2 a 3. Stavy nosnic v chovech produkující konzumní vejce jsou na stejné úrovni jako v předcházejícím roce a odpovídají úrovni 4211 tisíc kusů. Většina nosnic je chována v obohacených klecových technologiích, a to z 85 %. V podlahových chovech a voliérách je chováno 14 % nosnic. Vývoj kapacit a stavy podle jednotlivých technologií k za poslední tři roky jsou uvedeny v tabulce 4. Ing. Vlastislav Machander, Ph.D., Ing. Simona Zimová Mezinárodní testování drůbeže, s.p., Ústrašice /2015

64 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Výsledky testů kontroly užitkovosti drůbeže v roce 2014 V roce 2014 byl v testovacích stanicích státního podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice ukončen další ročník testů kontroly užitkovosti drůbeže. Mimo jiné byl ukončen již XLII. mezinárodní test rodičovských forem masných typů slepic, XXII. mezinárodní test finálních hybridů nosných typů slepic v klecích a prověřeny byly i hybridní kombinace vodní drůbeže. Do rodičovského testu masných typů slepic byly mimo jiné zastaveny všechny kombinace zastoupené na našem trhu: Cobb 500, Hubbard F15 a Ross 308. Vlastní test rodičovských forem sestával z odchovu rodičů do věku 154 dnů, snáškového období v délce Tab. 1 Výsledky snášky masný typ slepic Snáška na poč. stav (ks) Hmotnost vajec (g) 280 dnů a čtyř dílčích výkrmových testů potomstva. Odchov probíhal v bezokenní hale s hlubokou podestýlkou. Rovněž snáška byla v bezokenních halách s hlubokou podestýlkou, napájení bylo zajištěno z kalíškových či kapátkových Oplozenost (%) Líhnivost z vložených (%) Počet vylíhlých kuřat (ks) napáječek a krmení z tubusových krmítek. V tabulce 1 jsou uvedeny základní zjišťované parametry: počet snesených vajec, hmotnost vajec, oplozenost a líhnivost, spotřeba krmiva na jeden krmný den a na jedno násadové vejce. Spotřeba krmiv/1 NV (g) Ztráty slepic ve snášce (%) Cobb ,7 64,8 94,3 85,7 127,5 267,6 4,1 Hubbard F15 172,7 62, ,7 121,4 244,7 9,5 Ross ,5 65,2 93,7 77,4 123,9 262,3 5 Tab. 2 Výsledky výkrmového testu kuřat Hmotnost 1den. kuřat (g) Hmotnost na konci výkrmu (g) Spotřeba krmiva na 1 kg ŽH (g) Ztráty během výkrmu (%) Prsní svalovina bez kůže z ŽH (%) Cobb , , ,3 22,6 Hubbard F15 44, , ,6 3,1 19,9 Ross , , ,4 2,3 23,5 Na hluboké podestýlce v halách s řízeným světelným režimem a klimatizací probíhal i výkrm potomstva finálních hybridů. V testu byly provedeny čtyři dílčí výkrmové testy potomstva se zatížením 17,2 kuřete/1 m 2, délka výkrmu byla 35 dnů, přičemž 1. a 3. dílčí výkrmový test byl prodloužen na 42 dnů. Součástí testu byla i jatečná analýza vykrmených kuřat. Výsledky základních ukazatelů ve věku 35 dnů jsou uvedeny v tabulce 2. Do XXII. mezinárodního testu finálních hybridů nosných typů slepic v klecích byly přihlášeny kombinace Bovans Brown, Hisex Brown, H & N Brown Nick, Hy-Line Brown, ISA Brown, Lohmann Brown Classic, Lohmann Brown Lite, Lohmann 64 7/2015

65 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Tab. 3 Výsledky snáškového testu v obohacených klecích Eskildsen Schwer 1leté Eskildsen Schwer 2leté Tab. 7 Výsledky výkrmového testu hus Eskildsen Schwer 1leté Eskildsen Schwer 2leté Eskildsen Schwer 1leté Eskildsen Schwer 2leté Snáška na poč. stav (ks) Snáška na poč. stav (ks) Hmotnost 1-den. kachňat (g) Hmotnost 1den. housatt (g) Hmotnost vajec (g) Hmotnost vajec (g) Hmotnost na konci výkrmu (g) Tab. 6 Výsledky snášky rodiče husy Oplozenost (%) Hmotnost na konci výkrmu (g) Vaječná hmota (kg) Tab. 5 Výsledky výkrmových testů kachen barbaria Spotřeba krmiva na 1 kg ŽH (g) Kachny 80 dnů Líhnivost z vložených (%) Spotřeba krmiva na 1 kg ŽH (g) jatečná zralost 56 dnů Ztráty během výkrmu (%) Prsní svalovina s kůží ze ŽH (%) 91, , ,7 3,2 13,4 108, , ,6 3,5 13,7 jatečná zralost dnů Spotř. krmiva na 1 vejce (g) Počet vylíhlých housat (ks) Ztráty během výkrmu (%) Spotř. krmiv na kg vaj. hmoty (kg) Spotřeba krmiv/1nv (g) Prsní svalovina s kůží ze ŽH (%) Barbaria R 71 51, , ,9 4,1 21 Kačeři 84 dny Barbaria R 71 52, , ,8 1,1 20,5 91, , ,3 7,2 16,4 108, , ,8 7 16,3 Ztráty slepic ve snášce (%) Bovans Brown 354,2 62,7 22,2 140,2 2,23 3,3 Hisex Brown ,8 21,4 140,5 2,31 5,3 H&N Brown Nick 351,2 61,4 21,6 141,1 2,30 4 Hy-Line Brown 341, ,8 144,5 2,37 2 ISA Brown 354,6 62,7 22,2 139,9 2,23 2 Lohmann Brown Classic 341,3 61,7 21,1 144,1 2,33 4 Lohmann Brown 342,3 61,5 21,1 144,1 2,34 8 Lite Lohmann Tradition 345,2 62,5 21,6 143,6 2,30 4,7 Novogen Brown CL 345,2 61,9 21,4 142,8 2,31 4,7 Novogen Brown Lite 349, ,3 141,9 2,33 2,7 Novogen White 328, ,6 2,42 14,7 Tetra SL 341,3 59,3 20,2 144,8 2,44 2,7 Dominant D ,9 64,3 20,3 157,6 2,45 3,9 Tab. 4 Výsledky 124. výkrmového testu kachen Hmotnost 1den. kachňat (g) Hmotnost na konci výkrmu (g) Spotřeba krmiva na 1 kg ŽH (g) Ztráty během výkrmu (%) Prsní svalovina s kůží ze ŽH (%) SM 3 53, , ,8 0,8 18,5 RITO 59, , ,3 3,5 17,7 Star 53 52, ,9 1,9 17,8 Ztráty hus ve snášce (%) 50,6 158,9 91,7 63,2 29, ,7 9,2 64,7 178,5 87,8 74,2 45, ,5 Tradition, Novogen Brown CL, Novogen Brown Lite, Novogen White, Tetra SL a Dominant D 102. Odchov byl proveden v klecové technologii v bezokenní hale, s řízeným světelným režimem a klimatizací do 18. týdne věku. V tomto věku bylo hejno převedeno do snášky, která trvala 14 period po čtyřech týdnech a test byl ukončen ve věku slepic 518 dnů. V období snášky byl rovněž uplatněn světelný režim (s maximální délkou světla 16 hodin od 22 týdnů věku). Slepice byly umístěny po deseti kusech do obohacené klece o rozměrech 120 x 60 cm. V tabulce 3 jsou uvedeny základní sledované ukazatele v průběhu snášky: produkce vajec, průměrná hmotnost vajec, produkce vaječné hmoty a spotřeba krmiva na jednotku produkce. Do výkrmových testů kachen byly zařazeny kombinace z tuzemských rozmnožovacích chovů: Cherry Valley SM 3, RITO a Star 53. Výkrm probíhal do věku 14 dní v teplé odchovně s řízeným prostředím, a pak od 15. dne do konce výkrmu ve 44 dnech ve studené odchovně na hluboké podestýlce s přirozeným světelným a teplotním režimem. Byla použita třífázová výživa, kapátkové napáječky. Souhrnné výsledky ze 124. výkrmového testu jsou uvedeny v tabulce 4. Do 127. výkrmového testu kachen pižmových kachen barbaria, byla zařazena kombinace barbaria-r 71 z tuzemského rozmnožovacího chovu. Výkrm probíhal v hale na hluboké podestýlce s řízeným světelným a teplotním režimem. Byla použita třífázová výživa, kapátkové napáječky. Kachny byly vykrmovány do věku 80 dní, kačeři do věku 84 dní. Výsledky výkrmového testu jsou uvedeny v tabulce 5. V roce 2014 byl ukončen a XXXVIII. a XXXVII. (dvouleté) rodičovský test hus. V obou testech byl zařazen vzorek Eskildsen Schwer. Rodičovský test tvoří fáze odchovu a přípravy na snášku v délce 250 dní a fáze snášky v délce 140 dní. V dalším roce věku probíhá druhé snáškové období, opět v délce 140 dnů. Součástí testu jsou i dva dílčí výkrmové testy potomstva do věku 56 a 112 dnů. Základní ukazatele fáze snášky jsou uvedeny v tabulce 6. Výkrmové testy potomstva hus probíhaly do osmi týdnů věku v hale, druhá fáze výkrmu do věku 16. týdnů probíhala v travnatém výběhu. Výsledky výkrmových testů hus jsou v tabulce 7. Ing. Vlastislav Machander, Ph.D., ředitel státního podniku Mezinárodní testování drůbeže, Ústrašice /2015

66 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Mykotoxiny jako limitující faktor užitkovosti brojlerů inzerce Mykotoxiny způsobují různě se projevující problémy, souhrnně nazývané mykotoxikózy. Projevují se typickými příznaky, které však mohou být důsledkem působení i jiných stresových faktorů, např. nedostatečné výživy, nezvládnutého managementu nebo patogenních mikroorganismů. Mykotoxiny obecně ovlivňují příjem živin, vedou k oslabení imunitního systému a snížení užitkovosti. Odolnost organismu proti infekcím oslabují narušením různých obranných mechanismů a především potlačením produkce protilátek. Střevní bariéra Gastrointestinální trakt je nejvíce zatěžovaná tkáň v těle, a tím i nejdůležitější bariéra mezi vnitřním a vnějším prostředím. Střevní trakt u drůbeže ukrývá více než 650 různých druhů bakterií, obsahuje více než 20 různých hormonů, tráví a absorbuje většinu živin, a spotřebuje kolem 20 % celkové vydané energie těla. Je zároveň největším orgánem imunitního systému. Mykotoxické léze Mykotoxiny mohou negativně ovlivňovat klíčové funkce střeva včetně zmenšení povrchu pro absorpci živin. Střevo je první systém vystavený účinkům mykotoxinů při trávení. Hlavní mykotoxiny, které působí na střevní trakt, jsou T 2 toxin (T 2), HT 2 toxin (HT 2), deoxynivalenol (DON), monoacetoxyscirpenol (MAS) a diacetoxyscirpenol (DAS) ze skupiny fuzáriových trichotecenů, a kyselina cyklopiazonová (CPA) jako produkt Aspergillus flavus nebo Penicillium fungi. Tyto mykotoxiny mohou způsobovat orální léze, nekrózy volete, léze a záněty žaludků, záněty střevní sliznice a střevní krvácení. Nejsilnější účinky z této skupiny toxinů mají T 2 a DAS, které způsobují vznik lézí v ústní dutině (zobák, jazyk, patro; obr. 1) a poškození sliznice žaludku. DON výrazně poškozuje svalnatý žaludek a jeho sliznici. Další mykotoxiny, které negativně ovlivňují svalnatý žaludek a způsobují žaludeční vředy, jsou moniliformin a fumonisiny B1 a B2. Diagnóza V běžných komerčních chovech je těžké určit přesnou příčinu lézí, neboť ty jsou výsledkem kombinace několika faktorů včetně mykotoxinů, a je známé, že účinky mykotoxinů jsou v kombinaci s jinými faktory silnější (tzv. synergický účinek). Pravidelné testování krmiva na přítomnost mykotoxinů a znalosti o jejich účincích jsou dobrým začátkem pro prevenci vzniku těchto lézí. Obr. 1 Léze u brojlerů v důsledku T-2 toxinu Copyright Biomin GmbH Mohou být nízké hladiny mykotoxinů pro drůbež škodlivé? I nízké hladiny mykotoxinů mohou způsobit ztráty v chovech drůbeže. Problémem bývá především výskyt většího počtu různých mykotoxinů v daném krmivu a jejich synergický účinek, vysoký bakteriální tlak a používání vedlejších produktů po zpracování surovin, které způsobují podráždění a záněty střevní sliznice. Mykotoxiny, toxické metabolity plísní, mohou narušit trávicí trakt, otevřít cestu pro původce infekcí a zvýšit vnímavost zvířete k mnoha stresovým faktorům, které povedou ke snížení užitkovosti a vyššímu výskytu onemocnění. Kdykoli se diskutuje o mykotoxinech ve výrobně směsí nebo v chovu, první otázka směřuje k hladinám mykotoxinů, které vyvolávají příznaky chorob. Při relativně vysokých limitech stanovených regulačními orgány (Evrop ská komise v EU a Food and Drug Administration v USA) se stává, Graf 1 Synergický účinek DON a Clostridium perfringens na výskyt lézí v tenkém střevě (Antonissen, 2012) Graf 2 Mortalita brojlerů v důsledků infekce E. coli v kombinaci s ochratoxinem A (Kumar et al., 2003) 66 7/2015

67 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Souhrn publikací o účincích mykotoxinů u drůbeže Autoři, rok Mykotoxiny Typ pokusu Účinek na drůbež Awad et al., 2009; Awad et al., 2010 DON (samotný nebo v kombinaci s jinými fuzáriovými toxiny) In vivo Zkrácení střevních klků v duodenu a jejunu Awad et al., 2005 T-2 In vitro a in vivo Snížení absorpce glukózy Koynarski et al., 2007 OTA In vivo Vyšší výskyt lézí, poškození sliznice a vyšší počet oocyst při kokcidiové infekci Girgis et al., 2010a; Girgis et al., 2010b; Girgis et al., 2008 DON In vivo Snížená činnost střeva a pomalejší zotavení po kokcidiové infekci T-2 In vivo Snížený účinek kokcidiostatik Kombinace Afla a T-2 In vivo Zvýšený počet CFU Salmonella typhimurium v duodenu a slepém střevě Grenier a Applegate, 2013 (review) DON In vitro a in vivo (různé druhy zvířat) Zvýšení prozánětlivých cytokinů ve střevním traktu Grenier a Applegate, 2013 (review) FUM In vitro a in vivo (různé druhy zvířat) Změny bariérových funkcí střevního epitelu Subklinické koncentrace různých mykotoxinů In vitro a in vivo (různé druhy zvířat) Zvýšená vnímavost k infekčním onemocněním a snížená účinnost vakcinace a medikací Varga and Vanyi, 1992 Fukata et al., 1996 Antonissen a kol., 2014 (review) že problémy u zvířat se vyskytují i při koncentracích mykotoxinů pod těmito hodnotami. V mnoha případech se mykotoxiny vyskytují bez jakýchkoliv příznaků v hladinách pod stanovenými limity. I subklinické hladiny mykotoxinů však zvířatům škodí, ačkoliv to není navenek patrné. 3a 3b Účinky mykotoxinů Účinek mykotoxinů na trávicí trakt byl sledován v mnoha pokusech. Meta analýza publikovaná Grenierem and Applegatem (2013) ukázala, že krmení drůbeže nízkými až středními dávkami DON samotného nebo v kombinaci s jinými fuzáriovými toxiny vede ÒþLQN\ P\NRWR[LQĤ X GUĤEHåH $)%1 7 '21 '$6 1,9 27$ ]WXþQČQt MDWHU LPXQRVXSUHVH UR]URVWORVW QHKRPRJHQQt VNXSLQ\ SRUXFK\ RSHĜHQt QHUYRYp SRUXFK\ 27$ DON - deoxynivalenol SRãNR]HQt OHGYLQ ]YêãHQi VSRWĜHED YRG\ ZEN - zearalenon AFB1 - aflatoxin B1 T-2 - T-2 toxin HT-2 - HT-2 toxin NIV - nivalenol DAS - diacetoxyscirpenol OTA - ochratoxin A Ergotové alkaloidy =(1 '21 7 '$6 (UJRWRYp DONDORLG\ - námelové alkaloidy VQtåHQi OtKQLYRVW VQtåHQi SURGXNFH YDMHF RYDULiOQt F\VW\ HPEU\RQiOQt PRUWDOLWD RSRåGČQi SRKODYQt GRVSČORVW 9DMtþNR $)%1 27$ 7 '21 =(1 UH]LGXD VQtåHQi NYDOLWD VNRĜiSN\ NUYDYp VNYUQ\ YH åorxwnx ]DNDOHQê åorxwhn ,9 '$6 '21 $)%1 (UJRWRYp DONDORLG\ RUiOQt D NRåQt Op]H ]iqčw\ VOL]QLFH ~VWQt GXWLQ\ UHVSLUDþQt SUREOpP\ 7 '21 ådoxghþqt Op]H RGPtWiQt NUPLYD VQtåHQê SĜtMHP NUPLYD SUĤMHP ]~åhqt NUHYQtFK FpY QHNUy]\ mycofix.biomin.net 67 Graf 3 Účinek Mycofix Select 3.E na snížení výskytu lézí a na konverzi krmiva u brojlerů krmených směsí s T-2 toxinem (BIOMIN, 2008) *T-2 = T-2 toxin, MSE = Mycofix Select ke zkrácení střevních klků v tenkém střevě. Praktickým důsledkem je menší absorbční kapacita střevní sliznice pro živiny s negativním dopadem na užitkovost zvířat. V mnoha pokusech se prokázala souvislost mezi výskytem mykotoxinů a střevní odolností proti parazitům a bakteriálním infekcím. Konkrétní příklady synergického účinku mykotoxinů a patogenních mikroorganismů jsou uvedeny v grafech 1 a 2. Výzkumy s běžnou kontaminací mykotoxiny prokázaly, že DON i při hladinách pod úrovní považovanou za bezpečnou pro drůbež negativně ovlivňuje střevní funkce a zotavení sliznice po infekci kokcidiemi. Rovněž při zkrmování krmiva kontaminovaného T 2 toxinem byly pozorovány projevy kok- 7/2015

68 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže M Y C OF IX cidiózy i přes použití kokcidiostatik. Většina dostupných studií ukazuje, že DON zvyšuje zánětlivé reakce střeva při infekci Salmonella typhimurium a vede k výraznému nárůstu počtu a epiteliálních přenosů baktérií rodu Salmonella u prasat. Podobné závěry byly zjištěny při kombinaci fumonisinů v krmivu prasat současně s E. coli delší průběh střevní infekce, zvýšená kolonizace střeva a přenos bakterií do plic, jater a sleziny. Díky neustále se vyvíjejícímu výzkumu mohou být subklinické účinky mykotoxinů přesněji popsány. Závěry Gunthera Antonissena z Univerzity v Ghentu publikované v roce 2014 sumarizují desetiletí výzkumu účinků mykotoxinů na vnímavost k infekčním chorobám. Tabulka uvádí souhrn literatury o účincích mykotoxinů na drůbež. Účinné strategie proti účinkům mykotoxinů? V současné době jsou ke snížení negativních účinků mykotoxinů používané dvě strategie adsorpce a biotransformace. Adsorbenty neboli vyvazovače jsou látky schopné účinně vázat některé mykotoxiny v trávicím traktu. Tyto adsorbenty jsou však účinné pouze na některé mykotoxiny, např. aflatoxiny, ergotové alkaloidy a endotoxiny, nikoliv na další mykotoxiny, které v našem regionu způsobují největší problémy, tj. DON, T 2 toxin, zearalenon aj. Na tyto mykotoxiny je vhodné použít strategii biotransformace, tj. mikrobiální nebo enzymatickou degradaci, která je velmi účinnou metodou deaktivace neadsorbovatelných mykotoxinů. Specifické enzymy, které jsou součástí produktové linie Mycofix, účinně redukují toxicitu trichotecenů (např. DON, T 2 toxin grafy 3a a 3b), zearalenonu a fumonisinů. Účinnost této strategie biotransformace potvrzuje také úspěšná registrace látek Biomin BBSH 797 a FUMzyme v Evropské unii v kategorii látek pro snížení kontaminace krmiva mykotoxiny (nařízení č. 1831/2003 o doplňkových látkách). Ing. Dana Pavelková, Ph.D., Inês Rodrigues, BIOMIN Czech s.r.o., dana.pavelkova@biomin.net Mycofix Naturally ahead 68 7/2015

69 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Ekonomika, výroba a obchod v chovu drůbeže I. Bošková, J. Boudný, J. Menzlová, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Souhrn Výroba drůbežího masa v České republice se v posledních pěti letech pohybuje okolo 180 tis. tun j. hm., výkyvy v produkci víceméně kopírují kolísání domácí spotřeby. Ve vývozu mírně převažuje živá drůbež, dovoz sestává téměř výhradně z drůbežího masa. Produkce i domácí spotřeba vajec je relativně stabilní. Konzumní vejce mají záporné obchodní saldo, násadová vejce mají saldo kladné. Ekonomika výkrmu brojlerů je v průměru nepříznivá. Vyšší intenzita výkrmu kuřat se však pozitivně promítala do ekonomiky výroby, nicméně rentabilita zůstala záporná. V roce 2014 se situace podle odhadu mírně zlepšila. Klíčová slova: drůbeží maso, spotřeba, zahraniční obchod, náklady, rentabilita Summary Domestic poultry production amounts around 180 thousand tons carcass weight, and it s volume fluctuates in a similar scale as the domestic consumptionwhereas live poultry slightly prevail in exports, imports consist mainly of poultry meat. Production and consumption of eggs is relatively stable. Table eggs show negative trade balance, hatching eggs have a positive balance. The profitability of poultry fattening is unprofitable on average. Higher intensity of fattening poultry was positively reflected in the economics of production, but profitability remained negative. The situation seems to have improved slightly in Keywords: poultry meat, consumption, foreign trade, costs, return on costs Sektor drůbeže patří mezi významná odvětví agrárního sektoru České republiky. V roce 2014 činila podle předběžných údajů hodnota zemědělské výroby drůbeže v ČR 5,26 mld. Kč, což je 27% podíl na hodnotě domácí produkce zvířat a 12 % hodnoty živočišné výroby. Podíl vajec na hodnotě živočišné výroby dosáhl 4,5 %. Zatímco celková spotřeba hovězího masa v ČR dlouhodobě klesá a v posledních třech letech klesá i celková domácí spotřeba vepřového masa, domácí spotřeba drůbežího masa se s určitými výkyvy drží na vyrovnanější úrovni. Producenti a zpracovatelé drůbeže však čelí vysokému tlaku na cenu produkce a ti, kteří chtějí uspět, musejí dosahovat maximální efektivity výroby. Obdobně je tomu i v případě trhu s vejci. Cílem článku je prověřit, jak se vyvíjí ekonomika zemědělské výroby obou zmíněných komodit a do jaké míry se daří domácím výrobcům drůbeže a vajec odolávat zahraniční konkurenci. Metodika Podrobněji je analyzován vývoj zahraničního obchodu ČR s živou drůbeží, drůbežím masem a vejci, a to v časovém vývoji a v teritoriálním členění z hlediska absolutních hodnot i ve vztahu k domácí výrobě a spotřebě. Primární data jsou zpracována prostřednictvím indexů a poměrových ukazatelů. Data o zahraničním obchodu vycházejí z databáze Ministerstva zemědělství a jsou platná ke Analýza ekonomiky je zaměřena na sestavení a vyhodnocení rentability nákladů výkrmu kuřat a chovu nosnic v ČR. Data o nákladech a výnosech ve výkrmu kuřat a chovu nosnic vycházejí z výběrového šetření nákladů a výnosů ÚZEI v letech , pro rok 2014 byly výsledky odhadnuty na základě vývoje cen vstupů do zemědělství. ilustrační foto Martin Jedlička Výsledky Bilance drůbeže a drůbežího masa Spotřeba drůbežího masa v České republice v posledních pěti letech kolísá mezi 216 a 238 tis. t j. hm. V roce 2014 dosáhla 234,7 tis. tj. hm., tj. o 5 % více než v předchozím roce. Výroba drůbežího masa v ČR se pohybuje okolo 180 tis. t j. hm. a její výkyvy víceméně kopírují kolísání domácí spotřeby. V roce 2014 dosáhla výroba 188,1 tis. t j. hm., tj. v meziročním srovnání o 6,5 % více. Domácí soběstačnost se tak v posledních čtyřech letech udržovala okolo hranice 80 % a v posledních dvou letech dokonce nepatrně, zhruba o 1 p. b. ročně, vzrůstala. V roce 2014 dosáhla 80,1 %. Země EU však ve stejném roce dosáhly v průměru soběstačnosti 103,9 %. V obchodní výměně lze naopak pozorovat rostoucí trend. V období let 2010 až 2014 (s malou výjimkou) vzrůstaly celkové hodnoty vývozu i dovozu v odvětví (drůbeží maso a živá drůbež celkem). Vývoz vzrůstal více než domácí výroba a podíl vývozu na produkci se spíše zvyšoval /2015

70 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Bohužel, zároveň dovoz vzrůstal více než domácí spotřeba a podíl dovozu na domácí spotřebě se naopak zhoršoval. V roce 2014 došlo k mírné odchylce od těchto trendů (tab. 1). Struktura vývozu a dovozu je zcela odlišná. Ve vývozu mírně převažuje živá drůbež, zatímco dovoz sestává téměř výhradně z drůbežího masa. V roce 2014 bylo z ČR vyvezeno v přepočtu celkem 71 tis. j. hm., z toho 52 % hmotnosti činil vývoz živé drůbeže, zbytek bylo drůbeží maso. Ve stejném roce bylo dovezeno v přepočtu celkem 117,3 tis. t j. hm., z toho dovoz drůbežího masa činil 95 % dovezené hmotnosti a jen 5 % činil dovoz živé drůbeže. Vývoj obchodu s oběma druhy výrobků (živou drůbeží a drůbežím masem) v letech 2010 až 2014 je uveden v tabulce 2. Z přehledu je zřejmé aktivní saldo zahraničního obchodu s živou drůbeží. V množstevním vyjádření (kusech) je navíc zřejmé výrazné vylepšení salda v roce Ve finančním vyjádření saldo s živou drůbeží vzrůstalo v podstatě po celé sledované období. Naopak saldo zahraničního obchodu s drůbežím masem je pasivní, v množstevním vyjádření (tunách) mělo spíše zhoršující se trend a ve finančním vyjádření se prohlubovalo v podstatě po celé období. Data napovídají, že domácím chovatelům drůbeže se vcelku daří čelit dovozům a jsou úspěšní na zahraničních trzích. V obou případech se situace značně zlepšila zejména v roce Naopak domácí zpracovatelé čelí dovozům obtížně (v roce 2014 se růst dovozů navíc urychlil) a ve vývozu se jim nedaří více se prosadit. Zahraniční obchod s živou drůbeží Živá drůbež patří mezi hlavní vývozní komodity ČR. V roce 2013 činil její podíl na celkovém agrárním vývozu ČR 1,3 %. (Pro srovnání největší podíl měly cigarety a pšenice s 5,8 % a 5,3 %; Pohlová, 2013). Nejvýznamnější položkou vývozu živé drůbeže jsou dlouhodobě živá kuřata do 185 g určená na výkrm. V roce 2014 činil jejich podíl na celkovém vývozu živé drůbeže 75 % (tj. 100,8 mil. kusu). Druhou významnou položkou je jatečná drůbež (11 %, tj. 14,8 mil. kusů). Mezi další tradiční vývozní položky se řadí živá kachňata do 185 g (7 %, Pramen: ČSÚ - Celní statistika, rok předběžně Graf 1 Bilance drůbeže a drůbežího masa v letech tj. 9,8 mil. kusů), živé kuřičky do 185 g určených pro snášení vajec (6 %, tj. 7,6 mil. kusů) a jatečné krůty a krocani (1 %, tj. 1 mil. kusů). Vývoz velkého množství zejména mladých zvířat naznačuje problematickou ekonomiku výkrmu domácích chovatelů, jak je uvedeno níže. Klíčovou vývozní destinací pro živou drůbež se během posledních pěti let stalo Slovensko, jehož podíl na celkovém vývozu živé drůbeže se zvýšil v uvedeném období o 10 p. b. a v roce 2014 dosáhl 44 % (graf 2). Na Slovensko směřují zejména živá kuřata do 185 g určená na výkrm, jejichž vývoz během posledních čtyř let vzrostl o 64 % na 54,2 mil. kusů. Druhou příčku ve vývozu živé drůbeže zaujímá Polsko (jeho podíl se pohyboval ve sledovaném období mezi 16 a 24 %). Také do Polska směřují Pramen: ČSÚ Celní statistika, rok 2014 předběžně Graf 2 Vývoz živé drůbeže v roce 2014 podíl jednotlivých zemí na celkovém vývozu rok zejména živá kuřata do 185 g určená na výkrm, dále živá kachňata do 185 g určená na výkrm a jatečná drůbež. Třetím významným odběratelem živé drůbeže je Rumunsko (podíl se pohyboval mezi 15 a 21%). Množství do této destinace se během sledovaného období zvýšilo (o 44 % na 23,7 mil. kusů). Do Rumunska se vyváží zejména živá kuřata do 185 g určená na výkrm (nárůst o 42 % na 21,2 mil. kusů) a živé kuřičky do 185 g určené pro snášení vajec (nárůst o 73 % na 2,5 mil. kusů). Další vývozní destinací je Ukrajina. Vývoz na Ukrajinu v letech 2010 až 2011 vzrostl, poté oslaboval a v roce 2014 se opětovně zvýšil. Na Ukrajinu se nejvíce vyvážela živá kuřata do 185 g určená na výkrm, v menší míře pak živé kuřičky do 185 g určených pro snášení vajec. Pátou vývozní destinací s klesajícím podílem na celkovém vývozu je Německo. Množství živé drůbeže vyvezené do Německa se snížilo během sledovaného období o 28 % na 8,7 mil. kusů. Do Německa se vyváží především jatečná drůbež, přestože podíl během posledních pěti let spíše oslaboval, v roce 2014 opět posílil (54 %, tj. 8 mil. kusů). V dovozu živé drůbeže byla v letech 2010 až 2014 nejvýznamnější položkou živá kuřata do 185 g určená pro výkrm. Jejich podíl na dovozu živé drůbeže v roce 2014 činil 83,8 %. Nejvíce živé drůbeže bylo dovezeno z Německa (13,9 mil. kusů) a ze Slovenska (4,8 mil. kusů). Zahraniční obchod s drůbežím masem Dovoz drůbežího masa se do České republiky v posledních čtyřech letech zvýšil o třetinu. Z celkového dovozu drůbežího masa bylo v roce 2014 dovezeno zhruba 80 % kuřecího masa a zhruba 20 % drůbežího masa ostatních druhů drůbeže (kachny, husy, krocani a krůty). V dovozu kuřecího masa převažovalo ještě v roce 2010 maso zmrazené (57 % dovezeného kuřecího masa), ale od roku 2012 se jeho dovoz snižoval a zvyšoval se dovoz chlazeného kuřecího masa. Podíl zmrazeného (51 %) a chlazeného (49 %) kuřecího masa se v roce 2014 téměř vyrovnal. Dovoz zmrazeného kuřecího masa se uskutečňuje zejména z Brazílie a z Polska, podíl dalších zemí je nižší (graf 3). Brazílie však v posledních dvou letech ztrácí významné postavení a je vytlačována zejména Polskem, přitom vzrůstá i vliv Německa a Slovenska. V roce 2014 činil podíl Brazílie 27 %, Polska 24 %, Německa 14 % a Slovenska 10 %. Výrobková struktura dovozů kuřecího masa z Brazílie je uvedena v grafu 5. V dovozu chlazeného kuřecího masa do ČR se v průběhu posledních čtyř let stalo Polsko zcela dominantní zemí. Zatímco v roce 2010 se ještě na dovozu této komodity z 20 % podílelo Slovensko, v roce 2014 již z Polska pocházelo 93 % dovezeného chlazeného kuřecího masa. Polsko tak zcela vytlačilo dovoz ze Slovenska (v roce 2014 již jen 4 %) a význam dalších zemí zůstal minimální. Výrobková struktu- 70 7/2015

71 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Tab. 1 Podíl dovozu na spotřebě a podíl vývozu na produkci drůbežího masa včetně živých zvířat v ČR v letech (%)* Rok Podíl dovozu na spotřebě Podíl vývozu na produkci ,5 29, ,5 36, , ,1 38, ,7 Index 2014**/ ,9 98,8 Index 2014*/ ,4 126,2 Pozn.: * výchozí data o výrobě a spotřebě pocházejí z bilance odvětví, kterou sestavily ÚZEI a MZe, data o vývozu a dovozu pochází z celní statistiky ČSÚ (viz graf 1). ** rok 2014 předběžně. Pramen: Výpočet ÚZEI z dat Statistiky zahraničního obchodu a výkazů ČSÚ, 2014 předběžně Tab. 3 Podíl dovozu na spotřebě a podíl vývozu na produkci vajec v ČR v letech (%) Rok Podíl dovozu na spotřebě Podíl vývozu na produkci ,2 10, ,7 14, ,4 12, ,0 15, ,9 12,2 Index 2014*/ ,2 77,5 Index 2014*/ ,0 118,8 Pozn.: * rok 2014 předběžně Pramen: Výpočet ÚZEI z dat Statistiky zahraničního obchodu a výkazů ČSÚ, 2014 předběžně ra dovozů kuřecího masa z Polska je uvedena v grafu 6. Vývoz drůbežího masa v letech vzrostl zhruba o čtvrtinu. Z celkového vývozu drůbežího masa činil v roce 2014 vývoz kuřecího masa 94 %. Ve vývozu kuřecího masa posiluje mražené maso, jehož vývoz se za poslední čtyři roky zdvojnásobil a v roce 2014 tvořilo zmrazené kuřecí maso 59 % vývozu kuřecího masa. Nejvýznamnější exportní destinací pro tuto komoditu je Slovensko, ale jeho pozice ve sledovaném období nijak neposílila. V roce 2014 sem byly vyvezeny necelé dvě třetiny celkového vývozu této komodity. Zato vzrostl význam Nizozemska, kam směřovalo v roce 2014 již 15 % vývozu mraženého kuřecího masa. K dalším vývozním destinacím patřilo Polsko (5 %), Německo (4 %) a další země. I ve vývozu čerstvého chlazeného kuřecího masa je hlavním partnerem Slovensko, ovšem u této komodity během posledních čtyř let Slovensko jasně vytlačilo další vývozní destinace. Vývoz této komodity na Slovensko ve sledovaném období vzrostl o 181 % na 7,7 tis. t a jeho podíl činil 59 % na vývozu chlazeného kuřecího masa. Slovensko tak nahradilo Nizozemsko a Německo. Podíl Německa na celkovém vývozu v roce 2010 činil 32 %, Nizozemska 31 %, ovšem v roce 2014 se podílelo Německo již jen 17 % a Nizozemsko 10 %. Bilance vajec Spotřeba vajec v ČR po dvouletém klesání v roce 2014 výrazně vzrostla (graf 7). Ačkoliv domácí výrobci reagovali zvýšením výroby, růst výroby nestačil pokrýt znatelný růst domácí poptávky, což vedlo k poklesu domácí soběstačnosti, poklesu vývozů a růstu dovozů. Celkem bylo spotřebováno 167,6 tis. t vajec, tj. 2,92 mil. kusů (včetně odhadu násadových vajec), což je o 9,6 % více než v předchozím roce. Výroba vajec (včetně odhadu násadových) činila 147,2 tis. t (2,56 mil. kusů) a soběstačnost výroby dosáhla 87,8 %, tj. o 4,8 p. b. méně než v předchozím roce. Tab. 2 Vývoj zahraničního obchodu s živou drůbeží a drůbežím masem v ČR v letech Rok Dovoz Vývoz Saldo živá drůbež drůbeží maso živá drůbež drůbeží maso živá drůbež drůbeží maso tis. ks mil. Kč tis. t mil. Kč tis. ks mil. Kč tis. t mil. Kč tis. ks mil. Kč tis. t mil. Kč ,2 84, ,4 27, , ,2-57, ,4 99, ,2 26, , ,8-73, , , ,9 31, , ,4-80, , ,4 107, ,1 33, , ,7-74, ,4 2014* ,8 112, ,2 33, , ,4-78, ,3 2014*/ ,7 99,2 104,1 110,4 124,5 115,2 101,8 109, ,3 105,1 110,6 (%) 2014*/2010 (%) 72,8 124,9 132,4 162,0 125,1 153,2 124,2 163,7 149,1 168,7 136,3 161,2 Pramen: Statistika zahraničního obchodu ČSÚ, výpočet ÚZEI, 2014* předběžně rok Pramen: ČSÚ - Celní statistika, rok předběžně Graf 3 Vývoj dovozu zmrazeného kuřecího masa z hlavních dovozních zemích v letech (tis. t) Domácí spotřeba je doplňována dovozem převážně konzumních vajec, v menší míře dovozem vaječných hmot. Ve vývozu byl podíl násadových a konzumních vajec relativně vyrovnaný (tab. 4). Konzumní vejce měla po celé sledované období záporné obchodní saldo, zatímco saldo obchodu s násadovými vejci bylo kladné a ještě se výrazně vylepšilo. Nejvýznamnější vývozní destinací pro konzumní vejce bylo Slovensko a Německo (celkem 68 % celkového vývozu konzumních vajec). Dalšími vývozními zeměmi byly s odstupem Polsko, Maďarsko a další země. Téměř polovina násadových vajec směřovala do Ruska a další destinace (Polsko, Maďarsko, Irák a řada dalších) měly výrazný odstup. Nejvýznamnějším dodavatelem konzumních vajec do ČR zůstalo Polsko a svou pozici ještě upevnilo. Její podíl na celkovém dovozu konzumních vajec dosáhl 53,6 %. Dovozy z Německa byly potlačeny a dosáhly pouze 10 % dovozů konzumních vajec. Dalšími dovozními zeměmi bylo Lotyšsko (9,7 %), Litva (5,2 %), Francie (4,9 %) a další země. Nejvíce dovezených vaječných hmot pocházelo z Polska (zhruba 63,7 %), s velkým odstupem z Německa a dalších zemí. Ekonomika výkrmu kuřat a chovu nosnic v letech Ekonomika výkrmu kuřat a chovu nosnic je v ÚZEI sledována v rámci výběrového šetření nákladů a výnosů, zastoupeny jsou pouze podniky právnických osob, avšak nejedná se o úzce specializované podniky na výkrm kuřat bez zemědělské půdy. Převážně se jedná o podniky s kombinovanou výrobou, s běžným zastoupením polních plodin, chovem dojeného i masného /2015

72 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže Tab. 4 Vývoj zahraničního obchodu s vejci v ČR v letech Rok Dovoz Vývoz Saldo konzumní vejce násadová vejce vaječné hmoty konzumní vejce násadová vejce vaječné hmoty konzumní vejce násadová vejce vaječné hmoty tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t mil. Kč tis. t mil. Kč tis. t mil. Kč ,3 1,0 11,2 5,8 4,0 4,3 17, , , ,1 2,6 10,8 10,0 6,7 3,2 16, , , ,8 1,9 11,1 7,3 7,3 2,0 18, , , ,2 1,8 11,2 11,8 7,8 1,9 9, , , * 22,9 3,3 11,9 7,8 9,5 0,6 15, , , */ (%) 2014*/2010 (%) Pramen: Statistika zahraničního obchodu ČSÚ, výpočet ÚZEI, 2014* předběžně Tab. 5 Vývoj nákladů, výnosů a míry rentability výkrmu kuřat v ČR Ukazatel e Náklady celkem (Kč/1000 KD) Užitkovost (kg/1000 KD) 48,03 51,36 51,40 50,23 50,23 Náklady na přírůstek (Kč/kg) 18,28 20,42 20,98 23,04 21,92 Náklady na živou hmotnost (Kč/kg) 21,99 24,18 24,72 26,97 25,85 Realizační cena (Kč/kg) 20,16 21,11 23,73 23,43 23,86 Míra rentability (%) 8,32 12,70 4,02 13,11 7,70 Průměrná hmotnost (kg) 1,93 2,02 1,99 1,98 1,98 Délka výkrmu (dny) 40,15 39,37 38,79 39,35 - Pozn.: v roce 2014 se jedná o odhad Pramen: ÚZEI Tab. 6 Náklady jatečných kuřat v ČR v závislosti na užitkovosti v roce 2013 Ukazatel Interval průměrného přírůstku (kg/1000 KD) do 50 nad 50 Náklady celkem (Kč/1000 KD) Užitkovost (kg/1000 KD) 48,28 57,29 Náklady na přírůstek (Kč/kg) 23,53 21,58 Náklady na živou hmotnost (Kč/kg) 27,50 25,23 Realizační cena (Kč/kg) 23,41 23,50 Míra rentability (%) -14,87-6,83 Průměrná hmotnost (kg) 1,96 2,02 Náklady celkem (Kč/ks) 53,90 50,96 Tržba celkem (Kč/ks) 45,89 47,48 Délka výkrmu (dny) 40,60 35,26 Pramen: ÚZEI skotu a částečně i s chovem prasat. Aktuálně je v šetření ÚZEI zahrnuto 12 respondentů s výkrmem kuřat. Počet respondentů s chovem nosnic je pod hranicí reprezentativnosti, proto jsou uvedené ekonomické výsledky prezentovány pouze jako orientační. Náklady ve výkrmu kuřat se v období pohybovaly v rozmezí Kč/KD. Nákladovost výkrmu kuřat je závislá především na vývoji cen hlavních krmných obilovin a krmných směsí pro drůbež, protože náklady na krmiva zaujímají přibližně 70 % z celkových nákladů. Do roku 2010 byly ceny krmných směsí pro drůbež a nejvýznamnějších krmných obilovin pro výrobu krmných směsí nejnižší z celého sledovaného období a to se pozitivně promítlo do nákladů na výkrm kuřat, které dosahovaly méně než 0,90 Kč/ KD (graf 8, tabulka 5). V následujících letech náklady ve výkrmu kuřat rostly, a to v důsledku rostoucích cen vstupů, především krmiv. Nejvíce vzrostly náklady v roce 2011, kdy překročily 1 Kč/KD a byly oproti roku 2010 vyšší téměř o 20 %. Růst nákladů byl největší měrou ovlivněn meziročním zvýšením nákladů na krmiva o 17 %. Zvyšovaly se také mzdové a osobní náklady a ostatní přímé náklady a služby (energie, nájemné). Ke zlepšení došlo v užitkovosti kuřat ve výkrmu, která meziročně vzrostla o 7 % na 51,36 kg/1000 KD. Nicméně náklady na krmný den se zvyšovaly rychlejším tempem než užitkovost, proto jednotkové náklady rostly (náklady na přírůstek). Ve srovnání s rokem 2010 se náklady na 1 kg přírůstku zvýšily téměř o 12 %, tj. o více než 2 Kč, na 20,42 Kč/ kg přírůstku. V roce 2012 se růst nákladů výrazně zpomalil, náklady na krmný den vzrostly pouze o 1,8 %. Užitkovost kuřat ve výkrmu stagnovala na úrovni předchozího roku. V roce 2013 rostly ceny většiny vstupů, náklady ve výkrmu kuřat se meziročně zvýšily o 8,4 %. Při současném mírném poklesu užitkovosti náklady na přírůstek vzrostly ve srovnání s předchozím rokem o více než 2 Kč a byly tak nejvyšší v celém sledovaném období. Na základě odhadu nákladů pro rok 2014, který vychází z meziročního vývoje cen vstupů, lze předpokládat, že v případě srovnatelné užitkovosti celkové náklady poklesnou téměř o 5 % a náklady na přírůstek se sníží přibližně o 1 Kč. Náklady na krmiva jsou nejvýznamnější nákladovou položkou ve výkrmu kuřat. Na celkových nákladech zaujímaly v letech 2010 až 2013 podíl 66,5 72,4 %, tj Kč/1000 KD. Dalšími významnými nákladovými položkami byly ostatní přímé náklady a služby (11 18,2 %), mzdové náklady (asi 6,1 7,7 %) a režijní náklady s podílem přibližně 3 7,6 % na celkových nákladech (graf 9). Ve sledovaném období je možné pozorovat rostoucí podíl nákladů na vlastní krmiva na úkor nakupovaných krmiv. Tento vývoj může být způsoben jednak snahou ušetřit peníze mícháním vlastních směsí z vlastních obilovin, jednak může být ovlivněn poklesem počtu respondentů ve výběrovém šetření ÚZEI od roku K vyjádření celkových nákladů na jatečné kuře, resp. nákladů na 1 kg Pramen: ČSÚ Celní statistika, rok 2014 předběžně Graf 4 Vývoj dovozu čerstvého/chlazeného kuřecího masa z hlavních dovozních zemí v letech (tis. t) Tab. 7 Odhad vývoje nákladů, výnosů a míry rentability chovu nosnic v ČR Ukazatel * Náklady celkem (Kč/1000 KD) Užitkovost (ks vajec/1000 KD) Náklady na vejce 1,45 1,71 1,75 1,76 1,74 Náklady na vejce, vč. amortizace 1,71 2,06 2,06 2,09 2,07 Realizační cena (Kč/kus) 1,52 1,39 2,14 1,78 1,79 Míra rentability (%) -11,55-32,37 3,77-14,79-13,35 Pozn.: *rok 2014 předběžně Pramen: výpočet ÚZEI 72 7/2015

73 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže rok rok Pramen: ČSÚ Celní statistika, rok 2014 předběžně Pramen: ČSÚ - Celní statistika, rok předběžně Graf 5 Vývoj struktury dovozu hlavních položek kuřecího masa z Brazílie v letech ž. hm. kuřat ve výkrmu je potřeba k nákladům na přírůstek připočíst nákupní cenu jednodenních kuřat. Náklady na jednodenní kuře, které se promítají do nákladů na 1 kg ž. hm., jsou ovlivněny jak nákupní cenou jednodenních kuřat, tak průměrnou prodejní hmotnosti vykrmených kuřat. V roce 2013 se nákupní cena jednodenního kuřete pohybovala kolem 7,76 Kč/kus, což při průměrné prodejní hmotnosti jatečného kuřete 1,98 kg představovalo 3,93 Kč/kg ž. hm. V ostatních letech byla prodejní hmotnost kuřat ve výkrmu podobná jako v roce 2013 a pohybovala se od 1,91 do 2,02 kg a nákupní cena jednodenních kuřat kolísala v rozmezí 7,15 7,80 Kč/kus. Náklady kuřat ve výkrmu v přepočtu na živou hmotnost se v období pohybovaly v rozmezí 21,99 26,97 Kč/kg. ž. hm. (tabulka 5). Nejnižší náklady byly dosaženy Graf 6 Vývoj struktury dovozu hlavních položek kuřecího masa z Polska v letech v letech V letech náklady každoročně rostly, nejvyšší byly v roce 2013, kdy náklady na 1 kg ž. hm. dosahovaly téměř 27 Kč. V závislosti na prodejní hmotnosti kuřat a ceně jednodenních kuřat se náklady na vykrmené kuře pohybovaly od 40,90 53,30 Kč a doba výkrmu dosahovala přibližně dnů. Průměrné realizační ceny kuřat ve výkrmu nedosahovaly ve sledovaném období výrobních nákladů tzn., výkrm kuřat byl v průměru ztrátový. Realizační ceny se pohybovaly v rozmezí 20,16 23,73 Kč/kg ž. hm. Výrobní náklady se s výjimkou roku 2012 zvyšovaly rychlejším tempem než realizační ceny kuřat, což negativně ovlivňovalo vývoj nákladové míry rentability, která se do roku 2011 zhoršovala. V roce 2011 nákladová rentabilita meziročně poklesla o více než 4 p. b. na 12,7 %. Výrazný meziroční nárůst realizačních cen kuřat v roce 2012 o 12,7 % přispěl ke zlepšení nákladové míry rentability, která se oproti roku 2011 zlepšila téměř o 9 p. b. V roce 2013 byly výsledky podobné výsledkům v roce 2011, kdy vzhledem k meziročnímu růstu nákladů o 8,9 % a současnému poklesu realizačních cen o 1,5 % poklesla nákladová míra rentability na 13,11 %, což byl nejhorší výsledek od roku Ekonomické výsledky výkrmu kuřat byly v celém sledovaném období v průměru nepříznivé, chov kuřat byl nerentabilitní. Ztráta se pohybovala v rozmezí 0,87 3,54 Kč/kg ž. hm., resp. 1,67 6,99 Kč/kus. Zhruba čtvrtina podniků však hospodařila na hranici rentability až s mírným ziskem. Další podniky (zhruba polovinu) od hranice rentability dělilo jen něko- lik procentních bodů. V roce 2014 se při očekávaném meziročním poklesu nákladů a mírně lepší realizační ceně než v roce 2013 očekává zlepšení nákladové míry rentability přibližně o 5 p. b. Náklady a výnosy ve výkrmu kuřat v závislosti na intenzitě výroby Intenzita výroby je charakterizovaná úrovní přírůstku ve výkrmu kuřat. Pro porovnání intenzity výroby byly podniky rozděleny do dvou skupin užitkovosti, tj. do 50 kg/1000 KD a nad 50 kg/1000 KD. Rozdělení pouze na dvě skupiny podniků podle užitkovosti je dáno nízkým počtem respondentů s výkrmem kuřat v šetření ÚZEI v roce 2013, v každé skupině užitkovosti bylo šest podniků. Ve skupině podniků s užitkovostí nad 50 kg/1000 KD byly v roce 2013 zjištěny o 8 % vyšší náklady na krmný rok Pramen: ČSÚ, MZe, ÚZEI, rok předběžně Graf 7 Bilance vajec v letech Pramen: ČSÚ rok Graf 8 Vývoj CPV krmné směsi pro brojlery, CZV hlavních krmných obilovin a CZV jatečných kuřat v ČR v letech /2015

74 Téma: Chov hrabavé a vodní drůbeže den. V podnicích s vyšší užitkovostí tvořily naprostou většinu nákladů na krmiva nakupované krmné směsi, kdežto u podniků s užitkovostí do 50 kg/1000 KD to bylo kolem 54 %, zbytek představovala vlastní krmiva (tabulka 6). O 18,7 % vyšší přírůstek ve skupině s užitkovostí nad 50 kg/1000 KD umožnil zkrátit dobu výkrmu kuřat o 5,3 dne, což mělo velký vliv na nákladovost, ale i na obrátkovost a produkci kuřat. Ve skupině podniků s vyšší užitkovostí byly náklady na přírůstek přibližně o 2 Kč/kg nižší a náklady na živou hmotnost kuřat byly po zahrnutí nakoupených jednodenních kuřat nižší téměř o 2,30 Kč. Při jatečné hmotnosti kuřat 1,96 kg ve skupině s nižší užitkovostí a 2,02 kg ve skupině s vyšší užitkovostí byly celkové náklady na jatečné kuře 53,90 Kč/kus, resp. 50,96 Kč/kus, a tržby 45,89 Kč/kus, resp. 47,48 Kč/kus. Z tabulky 6 vyplývá, že v obou skupinách užitkovosti byla dosažena ztráta 3,50 až 8 Kč/kus ve skupině s vyšší užitkovostí byla ztráta přibližně poloviční. Chov nosnic je ve výběrovém souboru nákladů a výnosů ÚZEI pokrytý pouze malým počtem podniků, uvedené výsledky je proto nutné považovat za orientační. Obdobně jako ve výkrmu kuřat, také v chovu nosnic je nákladovost výrazně závislá na cenách krmných směsí a hlavních krmných obilovin. Ceny krmných směsí pro nosnice rostly každoročně až do roku 2013, v roce 2014 došlo k meziročnímu poklesu cen krmných směsí. To ovlivňovalo náklady v chovu nosnic, které se ve sledovaném období pohybovaly v rozmezí 1,187 1,484 Kč/KD. Nejvíce rostly náklady v letech 2011 a 2012, kdy se zvyšovaly tempem % ročně. Nejvyšších nákladů dosahovali chovatelé nosnic v letech 2012 a 2013, kdy převyšovaly 1,40 Kč/KD. Průměrná cena tříděných vajec podle ČSÚ v roce 2013 činila 1,77 Kč/kus (ÚZEI 1,78 Kč/kus), tj. proti roku 2012 výrazné oslabení o 20,6 % (ÚZEI snížení o 17 %). Z porovnáním nákladů na vejce a realizační ceny vajec vyplývá, že s výjimkou roku 2012 byla rentabilita výroby vajec záporná, nákladová míra rentability dosahovala 32,37 % až 3,77 % (tabulka 7). Závěr Výroba, spotřeba, obchod a ekonomika v odvětví chovu drůbeže byly sledovány za období posledních pěti let. Rentabilita nákladů výkrmu kuřat ilustrační foto Martin Jedlička a výroby vajec byla v průměru za sledovaný soubor ve všech letech (s malou výjimkou) záporná. Jen zhruba čtvrtina podniků s výkrmem kuřat byla mírně rentabilní. Hodnoty za rok 2013 ukázaly, že v podnicích s intenzivnějším výkrmem kuřat byla rentabilita v průměru lepší než u podniků s nižší intenzitou výkrmu. Ani u intenzivních podniků však nebyla rentabilita v průměru za soubor kladná. Záporná rentabilita v chovech nosnic je pro malý počet respondentů výsledek pouze orientační. Jelikož se jedná o podniky s kombinovanou výrobou, jsou negativní výsledky výkrmu kuřat pravděpodobně kompenzovány rostlinnou výrobou. Podle výsledků výběrového šetření lze tedy usuzovat, že jen malá část chovatelů dokázala efektivně využít vložené náklady a hospodařit se ziskem. Nutno poznamenat, že prostor pro podnikové procesy a jejich efektivitu je poměrně úzký. Např. u vysokointenzivního (rentabilnějšího) výkrmu kuřat činily zhruba 70 % nákladů nakupovaná krmiva. Výrobní řetězec pravděpodobně nenachází podporu ani u domácích zpracovatelů drůbežího masa. Zatímco živá drůbež je úspěšnou vývozní komoditou s výraznou progresí a její dovozy jsou ustálené, spotřeba drůbežího (tedy zpracovaného) masa na domácím trhu je v rostoucí míře uspokojována z dovoz u a vývoz z ČR přitom nemá ekvivalentní progresi. Zejména Polsko získává podíly na českém trhu. V posledních dvou letech se totiž podařilo umírnit dovozy drůbežího masa z Brazílie, ale dovoz této komodity z Polska se za poslední čtyři roky téměř zdvojnásobil. Mírně se zvýšily i dovozy z Německa a Slovenska. V obchodu s vejci je situace ustálenější, avšak i zde zaujímá Polsko významnou část domácího trhu. Údaje z roku 2014 naznačují, že mírné zlepšení ekonomiky chovu bylo následováno i mírným vylepšením (snížením) podílu dovozu drůbežího masa na jeho domácí spotřebě. Článek byl odborně recenzován Seznam literatury k dispozici u autorů příspěvku. Ing. Iveta Bošková, Ph. D., Ing. Jan Boudný, Ing. Josefína Menzlová, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha rok Pramen: ÚZEI Graf 9 Struktura nákladů ve výkrmu kuřat v ČR v letech Pramen: ÚZEI Graf 10 Struktura nákladů výkrmu kuřat v ČR v závislosti na užitkovosti 74 7/2015

75 Vše z jedné ruky: Big Dutchman. Pro moderní výkrm drůbeže. Nabízíme Vám široké spektrum produktů, které splní každé Vaše přání: Krmení, napájení, ventilace, čištění vzduchu a mnoho dalšího. Přesvědčte se sami rádi pro Vás připravíme nabídku. novinka! krmení od sila až po krmítko napájení od regulátoru až po napáječku ventilace od nasávacích klapek až po řízení počítačem elektroinstalace od rozvodné skříně až po senzor chladící kontejnery/boxy na kadávery inovativní systém čištění vzduchu péče o zákazníka od plánování až po naskladnění odborný servis ve Vaší blízkosti inovativní výměník tepla rozmanitá nabídka systémů vytápění a chlazení novinka! Big Dutchman International GmbH P.O. Box 1163 D Vechta Germany Phone +49 (0) Fax +49 (0) big@bigdutchman.de Zastoupení pro ČR Jan Šašek Mírové náměstí 696/ Písek Tel./fax: sasek@bigdutchman.cz

76 S krmivy De Heus pro drubež Dosáhnete efektivní produkce VÝBORNÁ KONVERZE OPTIMÁLNÍ R ST PROFESIONÁLNÍ SERVIS 100 LET ZKUŠENOSTÍ