Sborník příspěvků přednesených na ekonomické konferenci uspořádané k příležitosti 21. ročníku slavnostního setkání osobností agrárního sektoru a

Transkript

1 Sborník příspěvků přednesených na ekonomické konferenci uspořádané k příležitosti 21. ročníku slavnostního setkání osobností agrárního sektoru a vyhlášení výsledků 16. ročníku soutěže o nejlepšího zemědělského hospodáře Zemědělec roku 217. brozura-nova.indd :11:59

2 ohlédnutí za loňskými ročníky soutěže Zemědělec roku brozura-nova.indd :12:

3 pokračujeme v tradici již 16. ročníkem soutěže 7 brozura-nova.indd :12:12

4 ohlédnutí za loňskými ročníky soutěže Zemědělec roku brozura-nova.indd :12:14

5 úvodní slovo Vážené dámy a pánové, kolegyně a kolegové, zemědělci, 5 každý rok je pro nás zemědělce jedinečný, protože vždy přináší nové výzvy. Výsledek naší práce ovlivňuje počasí, ale i náš a světový trh. Aktivní zemědělci a zemědělští podnikatelé se přesto velmi významně podílejí na výsledku hospodaření i na celkovém stavu zemědělství a krajiny. Právě proto je důležité, abychom práci dobrých hospodářů ocenili a brali ji jako příklad pro ostatní. Letošní rok byl pro zemědělce obtížný kvůli suchu i jarním mrazům, Ministerstvo zemědělství se jim snaží ztráty kompenzovat a také podporovat různorodost pěstovaných plodin. Proti suchu máme dlouhodobou strategii, připravili jsme soubor dvanácti dotačních programů na omezení jeho následků. Dalším problémem našeho zemědělství je věková struktura lidí, kteří v něm pracují. Proto k prioritám Ministerstva patří podpora mladých a začínajících zemědělců, například prostřednictvím nastavení přímých plateb a Programu rozvoje venkova. I přes tyto potíže patří zemědělství ke strategickým resortům, které mají pozitivní výsledky. Například v loňském roce se podařilo udržet růst a celkovou produkci zemědělského odvětví, proti roku vzrostla o 2,1 %. Stavy skotu v meziročním srovnání také mírně vzrostly. Zvýšily se i počty hospodářských podniků. Obrat českého agrárního zemědělského obchodu v roce stoupl o 1,2 %. Cílem Ministerstva je vytvářet takové podmínky, které zemědělcům usnadní jejich práci a pomohou jim v dalším rozvoji. Z osobní zkušenosti vím, že většina našich zemědělců pracuje tvrdě a poctivě. Jejich produkty snesou srovnání se zahraničím a někdy ho i předčí. Všem nám přeji hodně zdaru v naší práci. Marian Jurečka, ministr zemědělství brozura-nova.indd :12:14

6 úvodní slovo Vážení zemědělci, vážení účastníci a příznivci soutěže Zemědělec roku, udílení ocenění Zemědělec roku pro zemědělské farmy a podniky všech právně-organizačních forem jsme pro náš obor spolu s dalšími partnery odstartovali v roce 22. Důležitým cílem této iniciativy bylo pokusit se, aby zemědělství zvedlo hlavu, abychom si uvědomili důstojnost a význam našeho oboru, abychom si v ekonomicky těžších časech ještě před vstupem do EU připomněli, že v oboru jsou ekonomicky dobří, silní, investující a rozvíjející se zemědělci dosahující dobrých ekonomických výsledků. Bylo to v době, kdy zemědělství jako celek již více než dekádu dosahovalo záporných hospodářských výsledků a bylo dobré hledat a najít ty, kteří i v těchto těžkých dobách prosperovali. Dnes je to, naštěstí, jinak. Zemědělec roku se hodnotí a následně oceňuje podle souhrnného ekonomického ukazatele, kterým je index finančního zdraví. Je to parametr ilustrující dobrou a perspektivní ekonomiku podniků a farem. Nehodnotí jen podle zisku, nehodnotí pouze maximální výkony a výsledky majíce na paměti, že nejlepší a nejzdravější parametr podnikové ekonomiky je dosažení optimálního poměru mezi vloženými náklady a dosaženými příjmy, matematicky hledáme tzv. inflexní bod. Víme, že lze sledovat i spoustu dalších neekonomických parametrů a není rozhodně špatné je hodnotit, ale celá naše prvovýroba bude ekonomicky silná, pokud bude mít každá farma či podnik dobrý až výborný index finančního zdraví zohledňující jak příjmy, tak náklady, stejně tak investiční aktivitu, strukturu kapitálu či produktivitu práce. Naše zemědělství dosahuje jako celek již řadu let kladného a velmi dobrého hospodářského výsledku a ty ekonomicky nejzdravější farmy a podniky si stále zaslouží náš potlesk a ocenění. Novinkou letošního vyhlášení soutěže Zemědělec roku je ekonomická konference Ekonomika zemědělských komodit a podniků v evropském srovnání. Jak je na tom naše zemědělství, jak jsou na tom naši zemědělci, třeba i vítězové Zemědělce roku ve srovnání s ekonomikou zemědělců ze sousedních zemí? Zkusme si na tuto otázku společně odpovědět, analyzujme jednotlivé nákladové položky základních komodit, srovnejme se s mezinárodní konkurencí a hlavně, porovnejte si následně ekonomická data se svým vlastním účetnictvím a smysl naší konference bude naplněn. Dovolte mi poděkovat ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi za záštitu a podporu této konference, dovolte mi poděkovat řediteli Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Štěpánu Kalovi a všem jeho kolegům, kteří se na přípravě a interpretaci konference podíleli. Ing. Martin Sedláček, ředitel vydavatelství Profi Press s. r. o. 6 brozura-nova.indd :12:15

7 úvodní slovo Vážené dámy, vážení pánové, 7 jsem velmi rád, že se Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) společně s vydavatelstvím Profi Press s. r. o. podílí na pořádání odborné konference při příležitosti konání slavnostní akce Zemědělec roku. V letošním roce nese název Ekonomika zemědělských komodit a podniků v evropském srovnání. Jejím cílem je předat aktuální informace specialistů z ÚZEI zemědělské veřejnosti takovým způsobem, aby byly pro jejich činnost přínosné. Prostřednictvím odborných prezentací bude možné porovnat ekonomické výsledky zemědělských podniků ČR a EU, získat informace o ekonomikách výroby mléka, vepřového a hovězího masa a také pšenice a řepky v mezinárodním srovnání. Velmi si vážím také skutečnosti, že je ÚZEI již řadu let odborným garantem soutěže Zemědělec roku a že se v letošním roce stává společně s vydavatelstvím Profi Press s. r. o. rovněž spolupořadatelem akce. ÚZEI má dlouholetou, více než stoletou tradici (212), je státní příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem zemědělství. Pokud bych měl čtenáře seznámit s hlavními úkoly ÚZEI, musím především zmínit jeho působnost jako expertního centra zaměřeného na zemědělskou ekonomiku, potravinářství, zemědělské poradenství a informace. ÚZEI spolupracuje napříč vědeckými institucemi nejen v České republice, ale také ve světě. Je stálou informační základnou pro široké spektrum odborníků, je znaleckým ústavem v oboru ekonomika, potravinářství a zemědělství. Součástí ÚZEI je Kontaktní pracoviště FADN CZ a také jedna ze tří největších oborových knihoven na světě Knihovna Antonína Švehly, která poskytuje široké spektrum činností a služeb v rámci ČR a v mezinárodním měřítku. ÚZEI provádí základní a aplikovaný výzkum, šíří jeho výsledky, plní funkci vzdělávacího, poradenského a informačního centra pro oblasti zemědělství, potravinářství a rozvoj venkova. ÚZEI plní celou řadu dalších úkolů pro Ministerstvo zemědělství a spolupodílí se na vytváření zemědělské politiky. ÚZEI je otevřenou institucí, jež zároveň velmi ráda komunikuje s těmi, kteří pracují v oblasti praktického zemědělství, naslouchá jejich názorům a snaží se společně s nimi hledat optimální řešení pro budoucnost zemědělství, oboru, jenž je tolik nezbytný pro každého z nás. I z těchto důvodů hledá cesty, jak co nejvíce oslovit zemědělskou veřejnost, proto tolik vítá nabízenou spolupráci na pořádání odborných konferencí, které by se mohly stát pravidelnou součástí slavnostního vyhlášení cen každoroční soutěže Zemědělec roku. Ing. Štěpán Kala, MBA, Ph.D., ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací brozura-nova.indd :12:15

8 úvodní slovo Vážení přátelé a kolegové, Agrární komora České republiky je tradičním a hrdým partnerem soutěže Zemědělec roku a ráda tímto způsobem spolupracuje na naplnění ambice prezentovat ty nejlepší podniky, farmy i jednotlivce v mnoha odvětvích agrárního sektoru. Jsem přesvědčen, že tvrdá a usilovná práce podložená snahou o další zlepšování a rozvoj je rysem moderního a úspěšného podniku a lidí v jeho čele a každé ocenění je nejenom odměnou za tyto výsledky, ale i závazkem majitelů či managementu do let budoucích. Sem proto patří také poděkování společnosti Profi Press, která je duší a hybatelem této akce, a dále všem partnerům za spolupráci, podporu a energii, které přinášejí do každého ročníku tak, aby se Zemědělec roku nadále rozvíjel. Soutěž vnímám nejenom jako ocenění těch nejlepších, kterým slouží jako férová forma srovnání výkonů a hospodaření v příslušném roce a samozřejmě i jako motivace k jejich zlepšování, ale zároveň jako silnou propagaci zemědělství v celé šíři pestrých aktivit, na nichž se podílíme směrem k naší veřejnosti a spotřebitelům, ať již jde o výrobu chutných a bezpečných potravin, tak v péči o přírodní zdroje a zdravou krajinu. Věřím proto, že tyto závazky dokážeme ve vzájemné podpoře a respektu i nadále plnit. Gratuluji touto cestou výhercům a oceněným ve všech kategoriích a přeji vám zároveň mnoho osobních i podnikatelských úspěchů do dalších období. Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc., prezident Agrární komory ČR 8 brozura-nova.indd :12:16

9 úvodní slovo Vážení zemědělci, 9 jako dlouholetý partner akce vás Zemědělský svaz ČR vítá již na 16. ročníku soutěže Zemědělec roku 217, soutěže o nejlepšího hospodáře. Zemědělství není jednoduché. Je to leckdy tvrdá a těžká práce, která vyžaduje mnoho úsilí, a to nejen na poli či ve stáji. Důležité je také vyznat se v legislativě řídit se podle platných zákonů a obstát v byrokratické zátěži, hospodařit s ohledem na přírodu a jako každý podnikatel se snažit hospodařit bez ztráty. Zemědělství je také specifické svou závislostí na počasí. Bohužel klimatické podmínky ne vždy hrají zemědělcům do karet, v tomto roce měly negativní dopady na úrodu například pozdní mrazy či velké sucho. Jako sdružení velkých zemědělských podnikatelů chápeme význam této soutěže pro zviditelnění práce v zemědělství. Je důležité ve slavnostní atmosféře vyzdvihnout a ocenit práci českých zemědělců pro jednotlivá výrobní zaměření a regiony naší země. Dalším neméně důležitým přínosem je pro každého účastníka soutěže porovnání výsledků a také možnost výměny zkušeností s ostatními kolegy. Novinkou v tomto ročníku je uspořádání konference s tématem Ekonomika zemědělských komodit a podniků v evropském srovnání, která bude předcházet soutěži Zemědělec roku 217. Konference se zabývá zajímavými ekonomickými tématy, srovnáním české a evropské zemědělské praxe, porovnáním výroby důležitých zemědělských komodit v mezinárodním měřítku apod. Jsme si vědomi, že české zemědělství na tom je v mnoha ohledech hůře ve srovnání s okolními státy. Jsou ale odvětví, kde můžeme kvalitou zemědělských výrobků konkurovat či dokonce předčít jiné státy EU. Tak či tak je nutné zemědělce v jejich práci popularizovat, podporovat, vyzdvihovat a oceňovat jejich úsilí. Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR brozura-nova.indd :12:16

10 úvodní slovo Milí zemědělci, Vážené dámy, vážení pánové, jsem velmi rád, že Společnost mladých agrárníků České republiky, z. s., je partnerem soutěže Zemědělec roku 217. Jsem pyšný, že kategorie Mladý farmář roku byla začleněna do řady vyhlašovaných kategorií částečně i na základě podnětu naší organizace a s velkou podporou napříč členskou základnou SMA ČR. Mladý farmář roku je relativně mladá vyhlašovaná kategorie z velkého portfolia, proto je stále ještě málo známou. Přitom je to jedinečná příležitost zviditelnění vašich hospodářství či farem. Jako organizace, která stála při zrodu této kategorie, jsme si dali za cíl maximálně přiblížit tuto příležitost mladým zemědělcům. Mladý farmář, ať už velký či malý, je budoucností českého zemědělství. Je to právě on, kdo tvoří krajinu, udržuje kulturní život na vsích a drží zemědělskou tradici na venkově při životě. I do budoucna je naší prio ritou vyjednávat nejoptimálnější podmínky pro vás, pro mladé začínající zemědělce, protože pravidla musí být jasně dána. Farmaření a hospodaření je běh na dlouhou trať, neboť budování hospodářství či farmy nikdy není otázka pouze jedné generace. Naší snahou je vám počátky hospodaření co nejvíce zjednodušit. Za tuto nelehkou a dlouhodobou práci vám může být oceněním výhra třeba právě v kategorii Mladý farmář roku. Za Společnost mladých agrárníků České republiky, z. s., Petr Mahr, prezident společnosti jménem Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů bychom chtěli poblahopřát všem, kteří měli odvahu se zúčastnit této soutěže a samozřejmě i těm, kteří dosáhli na mety nejvyšší a mají být na co hrdí. Dnes se nacházíme v období s mnoha neznámými, ať již ze strany klimatu, politiky či ekonomiky. Když se však dlouho zaměřujete na jednu jedinou věc, byť důležitou, může vám uniknout něco úplně jiného. Proto bychom všem vítězům chtěli popřát, ať se daří nejen jim, ale ať se rozvíjí a utváří s nimi i jejich okolí, tedy venkov. Venkov, kde žijeme a kterému díky naší dobře odvedené práci můžeme pomoci růst. Práce v zemědělství je těžká a kvalita naší práce významně ovlivní další generace. Proto ji dělejme s láskou, co nejlépe, s úctou k přírodě tak, aby se nám všem žilo lépe. Náš venkov si to zaslouží. Ing. František Winter, předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů 1 brozura-nova.indd :12:17

11 obsah Ekonomické výsledky zemědělských podniků ČR a EU v síti FADN. Přednášející: Ing. Josef Hanibal strana 12 Ekonomika výroby mléka v mezinárodním srovnání. Přednášející: Ing. Iveta Bošková, Ph.D. strana 24 Ekonomika výroby hovězího masa v mezinárodním srovnání. Přednášející: Ing. Iveta Bošková, Ph.D. strana 32 Ekonomika výroby vepřového masa v mezinárodním srovnání. Přednášející: Ing. Miluše Abrahamová strana Ekonomika výroby pšenice a řepky v mezinárodním srovnání. Přednášející: Ing. Jan Boudný strana 54 brozura-nova.indd :12:17

12 Ing. Josef Hanibal jako vedoucí sekce informatiky stál v roce 1993 u zrodu novodobé podoby Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (původně VÚZE) a až do přítomnosti je nepřetržitě členem vedení ústavu. Od roku 2 zodpovídal za implementaci informačního systému FADN (Zemědělské účetní datové sítě) v ČR a od roku 24, kdy ministr zemědělství zřídil v ústavu Kontaktní pracoviště FADN, koordinuje jako jeho vedoucí rozvoj a využívání tohoto systému v ČR. Spolupracuje na řešení řady mezinárodních projektů využití dat FADN, působil mimo jiné jako národní koordinátor týmu expertů při zavádění FADN v Rumunsku. Systém FADN je v současnosti respektovaným zdrojem informací o ekonomické situaci zemědělských podniků a je intenzivně vyu žíván na národní úrovni Ministerstvem zemědělství při řešení otázek SZP, je významným zdrojem dat pro Český statistický úřad při zajišťování povinných statistik EU a v neposlední řadě poskytuje řadu cenných informací široké zemědělské veřejnosti i manažerům zemědělských podniků. Ekonomické výsledky zemědělských podniků ČR a EU v síti FADN Ing. Josef Hanibal, Ing. Eduard Slížka, Mgr. Tomáš Vintr, Ing. Zuzana Hloušková Hospodářský výsledek a ekonomická situace zemědělských podniků jsou velmi sledované a citlivé informace vypovídající o efektivnosti podniků a důchodové situaci farmářů. Objektivní zjišťování těchto informací tak, aby byly skutečně reprezentativní, srovnatelné a umožňovaly i hlubší analýzu příčin hospodářských výsledků zemědělských podniků, není jednoduché. Hlavním oficiálním zdrojem těchto informací se po vstupu do EU stává Zemědělská účetní datová síť FADN (Farm Accountancy Data Network), založená již v roce Jedná se o každoroční statistické výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků, které spadá pod Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI). Sběrem a zpracováním dat jsou v jednotlivých členských zemích EU pověřena tzv. kontaktní pracoviště FADN. Celkový výběrový soubor FADN zahrnuje přes 8 tisíc respondentů, kteří reprezentují přibližně pět milionů zemědělských podniků za všechny členské státy unie. Šetření FADN je zaměřeno pouze na komerčně orientované subjekty, které pokrývají přibližně 9 % celkové zemědělské produkce EU. Databáze FADN představuje unikátní nástroj umožňující detailní ekonomickou analýzu jednotlivých skupin zemědělských podniků. Jedinečnost FADN potvrzuje mimo jiné její intenzivní využívání Evropskou komisí pro účely tvorby a vyhodnocování dopadů společné zemědělské politiky EU. Výsledky FADN jsou každoročně prezentovány v rámci zprávy o stavu zemědělství EU. Nejobvyklejší formou prezentace výsledků šetření FADN je tzv. Standardní výstup FADN. Standardní výstup je soubor ukazatelů 12 brozura-nova.indd :12:17

13 Ekonomické výsledky zemědělských podniků ČR a EU v síti FADN 13 z databáze FADN uspořádaný tak, aby poskytoval ucelený pohled na hospodářské výsledky a ekonomickou situaci zemědělského podniku nebo skupiny podniků. Ukazatele Standardního výstupu FADN mají jednoznačnou definici a v rámci sítě FADN jsou kalkulovány jednotně ve všech státech EU. Tím tvoří výchozí základnu pro komparace výsledků zemědělských podniků a farem mezi státy EU. V této podobě se může s daty FADN setkat každý uživatel v publikacích či elektronických médiích EU. V České republice byla síť testovacích podniků FADN budována již od roku 1994 v rámci výběrových šetření hospodářských subjektů v zemědělství, která prováděl tehdejší Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE). V roce 23 pak došlo z rozhodnutí ministra zemědělství k založení Kontaktního pracoviště FADN ČR. Legislativně je šetření FADN v ČR vymezeno vyhláškou MZe č. 173/24 Sb., o způsobu a rozsahu vyžadování údajů Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky (nyní Ústav zemědělské ekonomiky a informací, ÚZEI). Od roku 24 jsou každoročně podniková data za Českou republiku předávána do databáze Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova. Dalším významným principem systému FADN je velmi přesný a jednotný způsob výběru zemědělských podniků do šetření FADN. Každá země musí sestavit podle jednotné metodiky, dané Řídícím výborem FADN EK, statistický plán výběru podniků šetření FADN, který garantuje reprezentativnost a validitu šetření v každém státě EU. Podniky jsou vybírány do šetření FADN tak, že každému podniku v souboru FADN je možné přidělit tzv. váhový faktor (Weighting Factor) vyjadřující počet podniků stejného typu, které tento podnik reprezentuje. Pomocí těchto váhových faktorů lze provádět vážení výsledků šetření FADN, aby byly reprezentativní, a současně lze z výběrového souboru FADN provádět extrapolaci celorepublikových hodnot, to je např. vypočítat celkovou produkci, náklady, přidanou hodnotu a další ukazatele za všechny zemědělské podniky ČR pro makroekonomické analýzy a hodnocení sektoru zemědělství. Výběrový soubor podniků FADN ČR obsahuje v současnosti přes 14 zemědělských podniků. Soubor tvoří z 6 % podniky fyzických osob, zbývajících 4 % představují právnické osoby. Celková výměra zemědělské obhospodařované půdy podniků v šetření FADN činí 837 tis. ha, tj. přibližně 23,5 % zemědělského půdního fondu České republiky. Výběrový soubor FADN je strukturován dle jednotlivých výrobních specializací a tříd velikosti v souladu s klasifikačním systémem zemědělských podniků EU. V současnosti je Česká republika povinna předat pracovišti DG AGRI podnikové výsledky za 1417 farem, které reprezentují 17 tisíc komerčně orientovaných zemědělských podniků v ČR. Údaje z databáze FADN jsou intenzivně využívány k mnoha účelům v rámci EU i na národní úrovni. Kromě pravidelných výstupů ÚZEI (Zpráva o stavu zemědělství ČR, tematické úkoly) jsou používány Ministerstvem zemědělství pro řešení aktuálních otázek, analýz a prognóz zemědělské politiky. V uplynulém roce bylo dat FADN využito například pro posouzení potenciálních ekonomických dopadů navrhované společné zemědělské politiky v ČR, hodnocení Programu rozvoje venkova, k propočtům diferenciace sazeb LFA podle faremních systémů, pro řešení nepříznivé ekonomické situace v sektoru mléka a vepřového masa, nebo pro analýzu ekonomiky ekologických zemědělců. Kontakt- brozura-nova.indd :12:17

14 ní pracoviště FADN dále poskytuje významné vstupy pro zemědělské statistiky ČSÚ. Podstatnou oblast využití dat FADN tvoří výzkumné projekty nejen ÚZEI, ale i dalších institucí, např. vysokých škol. Výsledky zemědělských podniků ČR v letech 212 Na vývoji ekonomických výsledků zemědělských podniků v období 212 si představíme základní ukazatele používané pro hodnocení ekonomické kondice zemědělských podniků. Prezentované výsledky vycházejí ze šetření FADN, ve kterém každý zemědělský podnik reprezentuje určitý počet obdobných podniků, přičemž tento počet je vahou, kterou jsou výsledky tohoto podniku násobeny, takže data výběrového souboru FADN reprezentují všechny zemědělské podniky ČR. Kč/ha Vývoj zemědělské produkce a nákladů v letech 212 Soubor FADN Fyzické a právnické osoby Celková produkce/ha FO Celkové náklady/ha FO Celková produkce/ha PO, , , , ,91,88 Celkové náklady/ha PO Celkové náklady bez mzdových na jednotku produkce FO Celkové náklady bez mzdových na jednotku produkce PO ,97,96,96, ,,95,9,85,8,75 Náklady/produkce Systém FADN umožňuje mnoho různých pohledů na zemědělské podniky ČR, takže jejich ekonomické výsledky můžeme analyzovat např. podle právních forem podniků, podle specializace (výrobního zaměření), podle velikosti, regionálně setříděné atp. V naší prezentaci se zaměříme na nejhrubší roztřídění na právnické osoby (PO) a fyzické osoby (FO) celkem a na detailnější členění podle nejvýznamnějších výrobních zaměření (VZ). Z důvodů srovnatelnosti ukazatelů jsou tyto ukazatele zpravidla přepočteny na 1 ha obhospodařované zemědělské půdy, případně na 1 přepočteného pracovníka AWU (annual work unit), který reprezentuje 2 hodin práce za rok. Sledované období (ve kterém údaje za rok jsou předběžné z probíhajícího šetření FADN) lze celé považovat za ekonomicky příznivé. Hodnotíme-li úroveň produkce, je nutné si uvědomit, že se jedná o hodnotu produkce RV, ŽV a ostatní produkce, která zahrnuje další aktivity podniku, zejména služby pro cizí, lesní výrobu, výrobu akvakultury, potravinářskou výrobu, příjmy z agroturistiky, produkce OZE a ostatní přidruženou výrobu. Produkce je kromě vnitropodnikových zásob výrobků vyjádřená v tržních cenách, takže její úroveň a vývoj významně závisí na realizačních cenách. Z grafu je zřejmá rozdílná intenzita produkce na 1 ha z. p. u PO a FO, přičemž u FO ve sledovaném období v podstatě stagnuje, u PO je patrný trend růstu produkce, která zůstává i v roce, kdy došlo k negativnímu cenovému vývoji, zejména u mléka, nad úrovní velmi příznivého roku. Úroveň celkových nákladů na 1 ha přesahuje hodnotu produkce zejména u PO, kde však na rozdíl od FO významný podíl celko- 14 brozura-nova.indd :12:17

15 Ekonomické výsledky zemědělských podniků ČR a EU v síti FADN 15 Kč/ha Vývoj provozních dotací a čisté přidané hodnoty v letech 212 Soubor FADN fyzické a právnické osoby Provozní dotace/ha FO Provozní dotace/ha PO Čistá přidaná hodnota/awu FO Čistá přidaná hodnota/ha FO Čistá přidaná hodnota/ha PO Čistá přidaná hodnota/awu PO Kč/AWU vých nákladů představují mzdové náklady. Pro hodnocení nákladovosti často využíváme přepočet nákladů na jednotku produkce, v naší prezentaci uvádíme tento ukazatel pro srovnatelnost s FO po odečtení mzdových nákladů. Z grafu je zřejmý trend růstu tohoto ukazatele u FO i PO. Z úrovně nákladovosti je zřejmá potřeba dotovat zemědělskou výrobu dotačními prostředky. Za nejvýznamnější ukazatel ekonomické situace podniku považujeme hodnotu čisté přidané hodnoty (ČPH), kterou získáme z hodnoty produkce a všech provozních podpor (dotací), od nichž odečteme všechny náklady včetně odpisů kromě nákladů faktorů práce (mzdové náklady), půdy (pachtovné a nájemné budov) a kapitálu (úroků z úvěrů). ČPH tak vyjadřuje zdroje na pokrytí nákladů těchto faktorů a případný zisk podniku. Z grafu je zřejmá závislost hodnoty tohoto ukazatele na poskytovaných provozních podporách, u kterých je patrná stagnace u FO a mírný růst podpor na 1 ha, který vyplývá částečně z podpor na OZE a v roce z opatření na řešení krize u mléka a prasat. Ukazatel ČPH ve vyjádření na přepočtenou pracovní jednotku AWU je považován za hlavní indikátor ekonomické a zejména důchodové situace podniku. Z grafu reprezentujícího průměr podniků ČR všech typů je zřejmá relativně příznivá úroveň tohoto ukazatele u FO, avšak s negativním sestupným trendem, a podstatně vyšší úroveň tohoto ukazatele u PO s trendem růstu, což svědčí mimo jiné i o rostoucí produktivitě práce u těchto podniků. Síť FADN může poskytovat mnohem detailnější pohled na ekonomiku zemědělských podniků a odhalovat disproporce v ekonomické efektivnosti zemědělských podniků. Nejpříznivějších výsledků jednoznačně dosahují podniky specializované na RV bez Kč/ha Vývoj zemědělské produkce a nákladů v letech 212 Výrobní zaměření polní výroba Celková produkce/ha FO Celkové náklady/ha FO Celková produkce/ha PO, , , , Celkové náklady/ha PO Celkové náklady bez mzdových na jednotku produkce FO Celkové náklady bez mzdových na jednotku produkce PO , ,91, , ,92, ,,95,9,85,8,75 Náklady/produkce brozura-nova.indd :12:18

16 Kč/ha Vývoj provozních dotací a čisté přidané hodnoty v letech 212 Výrobní zaměření polní výroba Provozní dotace/ha FO Provozní dotace/ha PO Čistá přidaná hodnota/awu FO Čistá přidaná hodnota/ha FO Čistá přidaná hodnota/ha PO Čistá přidaná hodnota/awu PO Kč/AWU Kč/ha , Vývoj zemědělské produkce a nákladů v letech 212 Výrobní zaměření smíšená výroba Celková produkce/ha FO Celkové náklady/ha FO Celková produkce/ha PO 47 1, , , ,87,88 Celkové náklady/ha PO Celkové náklady bez mzdových na jednotku produkce FO Celkové náklady bez mzdových na jednotku produkce PO ,97, ,, ,5 1,,95,9,85 Náklady/produkce ,8,75 nebo s malým podílem ŽV. Síť FADN reprezentuje cca 544 FO této specializace a cca 84 takto specializovaných PO. Relativně příznivá úroveň nákladovosti, nízká pracovní náročnost a příznivé realizační ceny RV ve sledovaném období se projevují ve vysokých hodnotách ČPH/AWU u FO, ovšem s negativní tendencí, a komfortních hodnotách u PO, kde je patrný trend růstu hodnoty tohoto ukazatele a zvyšujícího se rozdílu tohoto ukazatele mezi FO a PO. Zaměříme-li pozornost na výsledky druhého nejpočetnějšího výrobního zaměření, avšak vzhledem k rozhodujícímu podílu živočišné výroby nejvýznamnějšího výrobního zaměření na smíšenou výrobu RV a ŽV, jejíž podniky ve FADN reprezentují cca 324 FO a cca 83 PO, vidíme patrný rozdíl v ekonomické situaci oproti podnikům s RV i ve srovnání PO a FO. Kč/ha Vývoj provozních dotací a čisté přidané hodnoty v letech 212 Výrobní zaměření smíšená výroba Provozní dotace/ha FO Provozní dotace/ha PO Čistá přidaná hodnota/awu FO Čistá přidaná hodnota/ha FO Čistá přidaná hodnota/ha PO Čistá přidaná hodnota/awu PO Kč/AWU 16 brozura-nova.indd :12:18

17 Ekonomické výsledky zemědělských podniků ČR a EU v síti FADN Trend růstu nákladovosti na jednotku produkce je zřejmý u PO a markantně nepříznivý u FO, u kterých při stagnujících podporách dochází k poklesu ČPH/ha a zejména hodnota tohoto ukazatele přepočtená na AWU poklesla v letech a na úroveň značně rizikové důchodové situace podniku. Vzhledem k tomu, že se jedná o průměrnou hodnotu za všechny FO této specializace, lze předpokládat a z dat FADN doložit velmi složitou příjmovou situaci u velkého počtu FO tohoto zaměření. U PO je tento ukazatel ČPH/AWU sice výrazně pod úrovní podniků RV, avšak téměř dosahuje vysokého průměru všech PO s tendencí růstu, podmíněného i růstem podpor, zejména podpor ŽV a podpor na OZE, vzhledem k poměrně početnému zastoupení podniků tohoto výrobního zaměření s produkcí OZE. Zemědělská produkce v Kč/ha Hodnota zemědělské produkce EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Produkce RV (Kč/ha) Produkce ŽV (Kč/ha) Ostatní produkce (Kč/ha) Celková produkce (Kč/AWU) Celková produkce v Kč/AWU 17 Mezinárodní srovnání ekonomických výsledků zemědělských podniků v síti FADN Prezentované výsledky vycházejí z aktuálně uvolňovaných výsledků FADN EK za rok. Výsledky se týkají váženého průměru právnických a fyzických osob dohromady, přičemž výsledky ČR jsou podstatnou měrou ovlivněny údaji za PO, vzhledem k rozsahu produkce těchto podniků. Do srovnání byly vybrány zejména sousední země a některé další země s intenzivní zemědělskou produkcí. Údaje byly převzaty z databáze EU FADN a následně přepočteny oficiálním směnným kurzem pro ve výši 27,285 Kč/EUR. Hodnota zemědělské produkce průměrného podniku ČR je pod úrovní průměru EU a výrazně nižší ve srovnání s některými státy západní Evropy, přičemž produktivita práce je lehce 1% 8% 6% 4% 2% % 5,4 4,9 8,6 8,4 16,6 5,3 22,1 4,4 4,1 2,5 16,5 Struktura zemědělské produkce (%) 1,6 1,,7 1,7 7,3 6,3 3, 2,6 4,6 2, 3,4 8,3 4,6 11,6 7,5 13,5 6,6 15,2 4,9 8,3 16,1 7,4 29,1 1,6 9,7 13,9 9,7 5,2 8,8 2,5 7,7 18,2 7,8 14,7 15,2 15,6 13,1 5,2 2,1 2,3 23,8 15,6 2,9 5,3 15,2 18, 17,3 2,2 3,2 7,2 24,2 2, 3,3 4, 29,2 12,7 3,6 11,8 17,5 3,6 13,9 8,5 7,2 2,1 2,9 5, 19,3 6,2 2,4 6,9 12,9 8,3 5,2 4,5 3,3 3,2 3,5 1,3 2,6 3,2 1,9 1,8 3,7 3,4 27,7 3,9 2,2 7,1 17,4 18,6 19,4 22,7 13,2 17, 7,8 EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Obiloviny Brambory Cukrovka Olejniny Krmné plodiny Ovoce, zelenina, víno, květiny Ostatní produkce RV Kravské mléko a výrobky Skot Prasata Drůbež a vejce Ostatní produkce ŽV brozura-nova.indd :12:18

18 Náklady zemědělské produkce v Kč/ha Náklady zemědělské produkce v Kč/ha ,95, ,92,91,89, , , , ,82 EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady Nájemné půdy a budov Úroky Náklady (bez mzdových)/produkce 1,,95,9,85,8,75 Podíl nákladů (bez mzdových) na produkci nad průměrem EU. Nižší úroveň produkce vyplývá zejména ze struktury produkce s nižším podílem ŽV, intenzivní RV a ostatní produkce. Náklady zemědělské produkce na 1 ha odpovídají nižší intenzitě výroby a jsou pod průměrem EU, avšak nákladovost na jednotku produkce dosahuje nejvyšší úrovně ze srovnávaných států. Podrobnější pohled na strukturu a výši nákladů poskytuje graf, který vyjadřuje výši jednotlivých složek nákladů jako procento hodnoty produkce. Je zřejmé, že hlavní viník vysoké nákladovosti je velmi vysoká úroveň výrobní spotřeby, tj. materiálu, služeb, energií atp. na jednotku produkce. Úroveň provozních podpor na 1 ha je nad průměrem EU. ČPH/ha výrazně nižší oproti průměru EU a ve srovnání se státy % z celkové produkce 12, 1, 8, 6, 4, 2, 6,9 2,1 5,1 3, 4,9 5, 8,7 4,4 4,9 12,8 54,7 14, 62,4 64,5 52,2 4,2 1,7 35,3 54, Podíl složek produkce a nákladů na celkové produkci (%) 1,4 4,9 9,4 2,3 19,5 9,4 3,9 2,3,9 17,7 4,9 7,7 14,2 5,1 7, 12,7 9,8 9,7 12,1 7,3 11,2 13,1 38,7 8,3 16,2 28,9 47,2 47,9 77,3 69,5 68, 71,7 63,2 57,4 56,8 43,4 34,4 24,2 47, 28,7 1,6 1,6 3,2 1,1 3,1 1,4 5,3 22,3 44,9 17,5 63,3 53,4 64,1 1,6 48,7 4,7 2,3 4,4 9,7 12,3 73,4, Produkce Náklady Produkce Náklady Produkce Náklady Produkce Náklady Produkce Náklady Produkce Náklady Produkce Náklady Produkce Náklady Produkce Náklady Produkce Náklady 18 EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Produkce RV Produkce ŽV Ostatní produkce Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady Nájemné půdy a budov Úroky brozura-nova.indd :12:18

19 Ekonomické výsledky zemědělských podniků ČR a EU v síti FADN Provozní podpory a dotace v Kč/ha Provozní a investiční podpory v Kč/ha EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Environmentální dotace Dotace na LFA Dotace na výrobní spotřebu Dotace na externí faktory Jednotná platba na plochu/farmu (+greening+ml. zem) Ostatní dotace Investiční dotace Investiční dotace v Kč/ha s nejvyšší efektivností zemědělské výroby. Čistá přidaná hodnota na AWU je nad průměrem EU. Obdobné srovnání poskytují následující grafy, které prezentují komparace ekonomických výsledků za dvě, z našeho pohledu hlavní výrobní zaměření, polní výrobu a smíšenou výrobu. Vzhledem k tomu, že detailnější interpretace uvedených výsledků přesahuje rámec naší prezentace, pokusme se učinit souhrnný závěr. Úroveň ČPH/AWU pod průměrem nejvyspělejších států s intenzivnější produkcí, ale nad průměrem EU, u smíšené výroby výrazně nad průměrem EU, dosahovaná za vysoké dotační podpory i z národních zdrojů, svědčí o životaschopnosti zemědělských podniků ČR, při možnosti zvýšit efektivnost výroby snížením nákladovosti výroby, zejména výrobní spotřeby. 19 ČPH v Kč/ha Čistá přidaná hodnota EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Provozní dotace (Kč/ha) Čistá přidaná hodnota (Kč/ha) Čistá přidaná hodnota na pracovníka (Kč/AWU) ČPH v Kč/AWU Zemědělská produkce v Kč/ha Hodnota zemědělské produkce polní výroba EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Produkce RV (Kč/ha) Produkce ŽV (Kč/ha) Ostatní produkce (Kč/ha) Celková produkce (Kč/AWU) Celková produkce v Kč/AWU brozura-nova.indd :12:18

20 Náklady zemědělské produkce v Kč/ha Náklady zemědělské produkce v Kč/ha polní výroba,97,92,92, , ,87, , , , EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady 1,,98,96,94,92,9,88,86,84,82,8,78 Podíl nákladů (bez mzdových) na produkci Zemědělská produkce v Kč/ha Hodnota zemědělské produkce smíšená výroba EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Celková produkce v Kč/AWU Nájemné půdy a budov Úroky Náklady (bez mzdových)/produkce Produkce RV (Kč/ha) Produkce ŽV (Kč/ha) Ostatní produkce (Kč/ha) Celková produkce (Kč/AWU) ČPH v Kč/ha Čistá přidaná hodnota Polní výroba EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK ČPH v Kč/AWU Náklady zemědělské produkce v Kč/ha Náklady zemědělské produkce v Kč/ha smíšená výroba 1,3 1, ,, ,96, ,92,93, , EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK 1,4 1,2 1,,98,96,94,92,9,88,86,84 Podíl nákladů (bez mzdových) na produkci 2 Provozní dotace (Kč/ha) Čistá přidaná hodnota (Kč/ha) Čistá přidaná hodnota na pracovníka (Kč/AWU) Výrobní spotřeba Odpisy Mzdové náklady Nájemné půdy a budov Úroky Náklady (bez mzdových)/produkce brozura-nova.indd :12:18

21 Ekonomické výsledky zemědělských podniků ČR a EU v síti FADN 21 ČPH v Kč/ha Čistá přidaná hodnota smíšená výroba EU BEL CZE DAN DEU FRA HUN OST POL UK Provozní dotace (Kč/ha) Čistá přidaná hodnota (Kč/ha) Čistá přidaná hodnota na pracovníka (Kč/AWU) Extrapolace hospodářského výsledku odvětví za rok a odhad 217 na bázi FADN Kontaktní pracoviště FADN CZ uplatňuje metodický postup, který umožňuje extrapolaci údajů FADN k absolutnímu vyjádření ekonomických výsledků zemědělství za celou Českou republiku. Nápočtu je dosaženo tak, že se údaj každého podniku vynásobí tzv. váhovým faktorem, tj. počtem podniků, které jednotlivý podnik zastupuje ve skupině příslušného výrobního zaměření a ekonomické velikosti. Na základě extrapolace výsledků šetření FADN za rok dosáhlo zemědělství v České republice v roce důchodu ze zemědělské činnosti v hodnotě 17,97 mld. Kč (prakticky se jedná o zisk PO a důchod FO, ze kterého by měla být uhrazena mzda za neplacenou práci). ČPH v Kč/AWU Čistá přidaná hodnota v absolutním vyjádření byla na úrovni 74 mld. Kč. Tento výsledek hospodaření se odvíjel zejména od výše celkové produkce (143,5 mld. Kč), hodnoty celkových nákladů (167 mld. Kč) a provozních podpor (42,1 mld. Kč). Rostlinná produkce se podílí na celkové produkci 53,9 % a živočišná produkce 33,7 %. Zbylá část připadá na ostatní produkci. Největší část celkových nákladů připadá na výrobní spotřebu (66,3 %) a dále na externí faktory (23,6 %), mzdy, pachtovné a úroky. S využitím výsledků šetření FADN za rok a vstupních informací o vývoji aktuálního produkčního roku byly počátkem října zpracovány první odhady hospodářských výsledků účetního roku 217 na bázi FADN. Tyto výsledky budou s přibývajícími informacemi o sledovaném období upřesňovány. Hodnoty celkové zemědělské produkce se budou podle prvních odhadů pohybovat na obdobné úrovni jako předchozí rok. Očekává se nárůst živočišné produkce o 11,2 % a pokles rostlinné produkce o 7,7 %. Nižší rostlinná produkce je ovlivněna především nižšími výnosy vzhledem k suchu, jarním mrazům a škůdcům (kukuřice na zrno). Růst živočišné výroby vychází zejména z růstu cen mléka (22 %) a vepřového masa (12 %). Celkové náklady jsou pro rok 217 odhadovány s 2% nárůstem, z toho 1,3 % připadá na výrobní spotřebu. Provozní dotace v roce zahrnovaly dočasné mimořádné podpory, které v roce 217 nebyly vyplaceny (sucho, dojnice a prasnice), proto se v roce 217 předpokládá nižší celková hodnota provozních dotací (dle metodiky FADN) o 2,6 % na úrovni brozura-nova.indd :12:19

22 DZČ Důchod ze zemědělské činnosti a produkce v mld. Kč f Pozn.: 217f odhad roku 217 Produkce RV Produkce ŽV Ostatní produkce DZČ cca 41 mld. Kč. Ukazatel DZČ je podle metodiky FADN kalkulován včetně investičních dotací. V roce byla, vzhledem k novému programovému období, vyplacena malá část prostředků určených na investice v zemědělství. V roce 217 se předpokládá čerpání ve výši 2,8 mld. Kč. Hodnoty hrubé přidané hodnoty a čisté přidané hodnoty se v roce 217 sníží o 2,3 %, resp. 2,9 %. Po odečtení externích nákladů, kde významněji vzrostly náklady na pachtovné a mzdy, a přičtení investičních dotací je odhadován výsledný meziroční pokles důchodu ze zemědělské činnosti o 5 % na úroveň cca 16,9 mld. Kč. Graf zobrazuje vývoj produkce a důchodu ze zemědělské činnosti v období od roku 24 do roku a odhad výsledku za rok Produkce Závěr Šetření FADN představuje významný relevantní zdroj harmonizovaných a porovnatelných dat o hospodaření a ekonomických výsledcích zemědělských podniků zpracovaných jednotnou metodikou napříč všemi členskými státy EU. Využití databáze FADN umožňuje mnoho pohledů na mikroekonomické výsledky zemědělských podniků. Kontaktní pracoviště FADN v ÚZEI systematicky rozvíjí další možnosti a nástroje pro přístup zemědělské odborné veřejnosti i pro manažery zemědělských podniků k těmto údajům a výsledkům jejich zpracování. Jedním z významných úkolů pracoviště FADN je správa veřejné databáze, která umožňuje bezplatný přístup k výsledkům zemědělské účetní datové sítě široké zemědělské veřejnosti. Databáze FADN je členěna na moduly přizpůsobené pro využití širokému spektru uživatelů a umožňuje generování předem nastavených, či individuálně vytvořených datových výstupů v delší časové řadě. Pro respondenty zapojené do šetření FADN představuje tato databáze cenný zdroj informací využitelných pro efektivní řízení zemědělského podniku. Více informací o zemědělské účetní síti FADN, včetně instrukcí pro vstup do veřejné databáze, naleznete na webových stránkách 22 brozura-nova.indd :12:19

23 Ekonomické výsledky zemědělských podniků ČR a EU v síti FADN brozura-nova.indd :12:19

24 Ing. Iveta Bošková, Ph.D., vystudovala ekonomiku obchodu na Fakultě mezinárodních vztahů (dříve Fakultě obchodní) Vysoké školy ekonomické (magisterské studium) a ekonomiku a management na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity (doktorské studium). Na desetiletou praxi v zahraničním obchodě navázala působením v Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), kde je zaměstnána od roku 23. Od roku 24 je zástupkyní ČR v Mezinárodní síti pro ekonomiku srovnávání farem s výrobou mléka. V roce 28 a získala ocenění za nejlepší inovační přínos síti. Od roku 28 je zástupkyní ČR v Mezinárodní síti pro srovnávání ekonomiky výroby hovězího a skopového masa agri-benchmark Beef and Sheep. V ÚZEI vedla několik interních výzkumných projektů. Působí jako školitelka pro odbornou veřejnost, publikuje v českých i mezinárodních časopisech, vystupuje na zahraničních seminářích. V současné době zastává v ÚZEI pozici vedoucí odboru Agrární trh. Ekonomika výroby mléka v mezinárodním srovnání Ing. Iveta Bošková, Ph.D. Trh s mlékem v roce a 217 Dominantními světovými regiony ve výrobě mléka jsou Indie, EU a USA. V Indii se však většina mléka užije na farmě nebo prodá přímo z farmy a surovina tak není určena pro světový trh. Dominantními producenty pro světový trh jsou EU, USA a Nový Zéland. Přírůstek globální produkce mléka se v roce po dvou výrazně progresivních letech významně zpomalil (graf 1). Celková produkce všech druhů mlék dosáhla podle IFCN Dairy 847 mil. t, což je pouze o 9,5 mil. t (1,1 %) více než v roce. Jedná se o nejnižší meziroční přírůstek od roku Z regionálního pohledu byl zaznamenán největší růst objemu v Indii (6,9 mil. t), v USA (2,1 mil. t) a v EU (1,2 mil. t). Největší pokles produkce se projevil v Číně ( 1,4 mil. t), v Brazílii a Argentině (v každé ze zemí 1,3 mil. t) a v Oceánii (,7 mil. t). mil. t Graf 1 Přírůstky světové produkce mléka v letech 1997 až (v % a v mil. t ECM) Pozn.: ECM = energy corrected milk, mléko přepočtené na standardní obsah 4 % tuku a 3,3 % bílkovin. Pramen: IFCN Dairy 24 brozura-nova.indd :12:19

25 Ekonomika výroby mléka v mezinárodním srovnání 25 Zpomalení růstu produkce v roce a snížení přírůstku se příznivě projevila v ukazateli světové ceny mléka. Od června roku začaly hodnoty ukazatele vzrůstat. Z téměř minimální historické hodnoty 22,1 USD/1 kg ECM v květnu se hodnota ukazatele zvýšila na 38,4 USD v srpnu roku 217. To znamená růst o 74 % během 15 měsíců (graf 3). Světová cena mléka je vypočtený ukazatel, který převádí ceny vybraných mlékárenských výrobků dosažené na světových burzách na cenu syrového mléka. Ve světě se vyskytuje několik kalkulačních postupů, které se mohou lišit mírou započtení jednotlivých druhů výrobků. Metodika výpočtu ukazatele Mezinárodní sítě pro srovnávání ekonomiky farem s výrobou mléka (IFCN Dairy) obsahuje cenový průměr sušeného odstředěného mléka, másla a sýrů typu gouda, vážený podle obchodovaných objemů Graf 2 Přírůstky světové produkce mléka v roce oproti roku podle regionů (v mil. t ECM) 2,1 1,3 Pozn.: mléko kravské a buvolí. Pramen: IFCN Dairy EU-28 1,2,6 1,1 6,9 1,4,7 1,3,4 to milk production increase in mill t milk (ECM) to milk production decrease in mill t milk (ECM) USD/1 kg ECM Graf 3 Vývoj ukazatele světové ceny mléka v letech 1996 až 217 (v USD/1 kg ECM) Range of IFCN milk price indicators (SMP&butter, cheese&whey, WMP) Combined IFCN world milk price indicator 22,1 USD 38,4 USD M 6 J 6 S 6 D 6 M 7 J 7 S 7 D 7 M 8 J 8 S 8 D 8 M 9 J 9 S 9 D 9 M 1 J 1 S 1 D 1 M 11 J 11 S 11 D 11 M 12 J 12 S 12 D 12 M 13 J 13 S 13 D 13 M 14 J 14 S 14 D 14 M 15 J 15 S 15 D 15 M 16 J 16 S 16 D 16 M 17 Pozn.: ECM energeticky přepočtené mléko na standardní obsah složek 4 % tuku a 3,7 % bílkovin. Pramen: IFCN Dairy + 74 % uvedených výrobků na burzách a podle obsahu mléka ve výrobku přepočtený na standardní kvalitu mléka (tzv. energy corrected milk, ECM) o obsahu 4 % tuku a 3,3 % bílkoviny. Graf 4 uvádí globální přehled CZV mléka podle jednotlivých zemí. Země s vysokou cenou jsou vesměs deficitní ve výrobě mléka nebo mají regulovaný trh, nízké ceny mohou být důsledkem faremního systému či jiných nákladových položek, měnového kurzu nebo se jedná o jiný vliv. ČR patřila v rámci EU k zemím s nižší cenovou úrovní, ale ve stejné cenové kategorii byly mimo země střední a východní Evropy i Německo a Velká Británie. CZV mléka hlavních světových vývozců (EU, Nový Zéland a USA) jsou uvedeny v grafu 5, kde je patrný růst CZV v roce 217. Přírůstek nákupu mléka v EU se v roce výrazně zpomalil a v prvních sedmi měsících roku 217 byl dokonce meziročně brozura-nova.indd :12:19

26 >= 6 >= 5 < 6 >= 4 < 5 >= 3 < 4 >= 2 < 3 >= 1 < 2 no data Pramen: IFCN Dairy Graf 4 CZV mléka v roce v zemích světa (v USD/1 kg) world = 27 USD Graf 5 Vývoj ceny syrového mléka v hlavních vývozních zemích Tab. 1 Nákup mléka v EU v období leden až červenec (v tis. t) / v % Irsko Polsko Itálie Rumunsko Španělsko Bulharsko Česká republika *) Rakousko Belgie Řecko Dánsko Slovinsko Maďarsko Slovensko Portugalsko Chorvatsko Pobaltské státy Finsko Švédsko Spojené království Nizozemsko EU Francie Německo *) Pozn.: údaj doplněn ze statistiky MZe, Pramen: AMI Pramen: DG Agri, LTO Netherland US Milk (class III adj 4.2% fat) NZ Milk (Fonterra, adj 4.2% fat & 3.35% prot) EU Raw Milk price EUR/1 kg nižší (tab. 1). Přesto v části zemí pokračoval růst nákupu; nejvýrazněji v Irsku, Polsku a v Itálii. Díky poklesu celkového nákupu mléka v EU, vysokému vývozu z EU v kontextu s nízkými dodávkami v roce v Jižní Americe a na Novém Zélandu a vlivem silné domácí poptávky po sýrech a máslu začala CZV mléka v EU ve druhé polovině roku rychle vzrůstat. Od počátku roku 217 se však její růst zpomalil. Ve struktuře produkce mlékárenských výrobků v EU byly v období leden až červenec 217 zaznamenány změny ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Bylo vyrobeno o 9,3 % SOM a o 5,5 % másla a máselných olejů méně a o 1,4 % sýrů a 1,3 % za- 26 brozura-nova.indd :12:19

27 Ekonomika výroby mléka v mezinárodním srovnání Graf 6 CZV mléka ve vybraných zemích EU (EUR/1 kg) na jaře, jsou Dánsko a Itálie. Naopak Česká republika se dostala až na minimální CZV 21,9 EUR/1 kg a Polsko na 22,6 EUR/1 kg a na dolní hranici ostatních zemí zůstávají i během roku 217. Všeobecně se jako nejvíce fluktuující ukazují být ceny v Nizozemsku, které se z ceny 23,55 EUR/1 kg dostaly v prosinci až na 36,85 EUR/1 kg Pramen: AMI leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Německo Polsko leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden 217 únor březen duben květen červen Nizozemsko Dánsko Česká republika Irsko Itálie Spojené království kysaných výrobků více. Pokles výroby SOM nastal zřejmě pod vlivem naplnění intervenčních a soukromých skladů v předchozím období. Pokles výroby másla souvisel s využitím tukové složky ve výrobcích s vyšší přidanou hodnotou, zejména sýrů a využitím v jiných odvětvích. Na poklesu výroby obou komodit se podílel i nižší nákup mléka. Růst výroby sýrů je příznivým efektem. Růst světové ceny mléka se projevil i v EU. Vývoj CZV mléka ve vybraných zemích EU v období 217 je patrný z grafu 6. Graf slouží především k porovnání trendů, nikoliv samotné úrovně CZV, neboť ceny jsou sledovány za rozdílnou kvalitu mléka a tvořeny v jiných ekonomických prostředích. Všechny země zaznamenaly v roce cenový propad. V polovině roku začaly ceny výrazně stoupat. Cena se pomalu začala stabilizovat na jaře roku 217. Země, ve kterých nebyl tak značný propad ceny Porovnání ekonomiky výroby mléka ve vybraných zemích EU Metodika Mezinárodní srovnání ekonomiky výroby mléka v zemědělském podniku bylo provedeno z dat Mezinárodní sítě pro srovnávání ekonomiky farem s výrobou mléka (International Farm Comparison Network Dairy, IFCN Dairy). Mezinárodní síť využívá konceptu typických farem. Typická farma s výrobou mléka je existující farma nebo souhrn dat popisujících farmu, která reprezentuje významný počet farem s výrobou mléka v daném regionu z hlediska velikosti, technologie chovu, systému krmiv a organizace pracovní síly. Představuje tak nejběžnější typ farmy v regionu, která produkuje rozhodující část produkce nebo představuje významný počet producentů v regionu i přes menší podíl na produkci. Pro stanovení typické farmy v zemi či regionu je definován standardní postup. V rámci typické farmy s výrobou mléka je vymezen tzv. podnik s výrobou mléka. Podnik s výrobou mléka je definován jako část podniku nebo celý podnik, který se zabývá chovem dojeného skotu, telat a jalovic dojeného skotu a produkcí krmiv pro tyto kategorie skotu. Vyobrazené náklady se vztahují k takto definované- brozura-nova.indd :12:19

28 mu podniku s výrobou mléka. V rámci zemědělského podniku odpovídá tzv. podnik s výrobou mléka zhruba v české terminologii užívanému pojmu středisko s výrobou mléka, ale v pojmu existují rozdíly. V mezinárodní síti se např. mladý skot pro dojné stádo a s ním související náklady a výnosy evidují spolu s dojnicemi v jednom podniku, podle české terminologie středisku. Koncept typických farem umožňuje srovnání ekonomiky zemědělské výroby přímo daného produktu (zde mléka) na mezinárodní úrovni. To je rozdíl od FADN, kde jsou vykazována data za celý podnik zahrnující všechny druhy podnikových produktů. Mezinárodní síť IFCN Dairy eviduje údaje za celou typickou farmu, z nichž se však vyčlení a zpracují data vztahující se pouze k výrobě mléka. Pro výpočet ekonomických výsledků podniku s výrobou mléka byly použity na příjmové straně příjmy z prodeje mléka (cena mléka), příjmy z prodeje telat, jalovic a brakovaných krav dojeného skotu (cena mléka a skotu, tj. tržní příjmy) a přímé platby vztahující se k produkci mléka včetně plateb na plochy pro produkci vlastních krmiv (platby). Na nákladové straně byly použity placené náklady vztahující se k chovu dojnic, odchovu telat a jalovic včetně nákladů na výrobu vlastních krmiv (placené náklady), náklady na reprodukci výrobních prostředků (odpisy) a náklady na využití vlastních výrobních faktorů v podniku (náklady ušlých příležitostí). Všechny tři jmenované kategorie nákladů tvoří tzv. ekonomické náklady. Podíl příjmů včetně plateb a ekonomických nákladů je souhrnná rentabilita ekonomických nákladů podniku s výrobou mléka. Data za jednotlivé typické farmy byla do databáze IFCN Dairy pořízena prostřednictvím zástupců z dané země v mezinárodní síti v součinnosti s farmáři a nezávislými experty. Použita byla data za kalendářní rok. Pro pořízení dat je předepsán jednotný metodický postup, který zaručuje srovnatelnost všech typických farem. Charakteristika typických farem Velikost typických farem je napříč EU výrazně rozlišná. V zemích EU-15 převažují rodinné typické farmy; část zemí je reprezentována chovy do 1 dojnic (Rakousko, německé Bavorsko, Belgie, Francie, většina Polska a částečně Nizozemsko a Irsko) a část chovy zhruba mezi 1 až 3 dojnicemi (severní Německo, Itálie, Spojené království, Dánsko a zčásti Nizozemsko). Typické farmy ve východním Ně- Počet dojnic AT-17 bio AT-3 bio AT-68 DE-3S DE-79S DE-19S Graf 7 Velikost typických farem v zemích EU DE-139N DE-259N DE-7E DE-12E NL-99 NL-242 BE-4N BE-95N Velikost typické farmy FR-38MC FR-84C FR-66W IT-154 IT-229 UK-16NW UK-259SW IE-72 IE-132 Průměrná velikost farmy v zemi DK-17 DK-35 Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena) a počet dojnic na typické farmě (číslice). AT = Rakousko; DE S = Bavorsko; DE N = severní Německo Šlesvicko-Holštýnsko; DE E = východní Německo; NL = Nizozemsko; BE = Belgie; FR = Francie; IT = Itálie; UK = Spojené království; IE = Irsko; PL Polsko; CZ = Česká republika. Pramen: IFCN Dairy PL-16E PL-25 PL-65S PL-52N PL-75 PL-221N CZ-85 CZ brozura-nova.indd :12:19

29 Ekonomika výroby mléka v mezinárodním srovnání 29 kg ECM/rok Graf 8 Mléčná užitkovost a konverze krmiv na typických farmách v roce AT-17 bio AT-3 bio AT-68 DE-3S DE-79S DE-19S DE-139N DE-259N DE-7E DE-12E NL-99 NL-242 BE-4N BE-95N FR-38MC FR-84C FR-66W mecku a České republice jsou zastoupeny chovy mezi 7 až 12 dojnicemi a jsou korporátního charakteru. Česká republika je však zastoupena také rodinnou farmou s 85 dojnicemi (graf 7). Mléčná užitkovost dojnic holštýnského plemene se na typických farmách pohybovala v roce ponejvíce mezi 8 až 11 kg ECM/rok (graf 8), ale na některých typických farmách (např. v Irsku, Spojeném království a v části polských typických farem) volili farmáři cestu nižší užitkovosti. V ČR dosáhla typická soukromá farma s 85 dojnicemi na evropskou špičku a druhá česká typická farma se stádem 794 holštýnských dojnic a kříženek též vysoké úrovně v rámci souboru typických farem. Dojnice jiných plemen dosahovaly obecně nižších užitkovostí než holštýnská plemena, ale na rakouské typické farmě s ekologickým chovem se dokonce vyrovnala řadě chovů s holštýnskými dojnicemi. IT-154 IT-229 Mléčná užitkovost ve standardu ECM UK-16NW UK-259SW IE-72 IE-132 DK-17 DK-35 Výkonnost krmiv PL-16E PL-25 PL-65S PL-52N PL-75 PL-221N CZ-85 CZ-794 Pozn: 1) Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena) a počet dojnic na typické farmě (číslice). Legenda ke zkratkám zemí je v grafu 7. 2) Červený sloupec značí kombinované plemeno, modrý sloupec holštýnské plemeno, modrý sloupec s bílou výplní holštýnské plemeno a kříženky. Pramen: IFCN Dairy 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Podíl kg mléka ECM/kg krmiv v sušině V grafu 9 jsou porovnány mléčné užitkovosti a konverze krmiv sestupně podle nejvyšší konverze. Potvrdilo se, že na řadě typických farem bylo při relativně nižší mléčné užitkovosti dosaženo vyšší konverze krmiv do výroby mléka (např. typické farmy ve Francii, Spojeném království, Irsku, některé typické farmy v Dánsku a v Rakousku) než na typických farmách s vysokou užitkovostí. Nejlepší konverze krmiv dosáhla typická rodinná farma v ČR. Škála procenta brakace na typických farmách se pohybovala od 14 % (rakouská ekologická typická farma) po 43 % (dánská typická farma s 35 dojnicemi). Podíl mrtvě narozených telat na narozených telatech celkem se na rakouských typických farmách blížil nulovým hodnotám, zatímco nejvyšší byl na jedné francouzské typické farmě. Úhyn telat do odstavu se pohyboval v rozmezí 2 až 12 % (graf 1). kg ECM/ rok 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2 Graf 9 Vztah užitkovosti a konverze krmiv v roce CZ-85 IE-132 DK-35 DK-17 DE-7E DE-12E UK-259SW DE-139N FR-66W FR-84C FR-38MC DE-259N PL-221N PL-52N AT-68 NL-99 CZ-794 NL-242 PL-65S UK-16NW BE-95N PL-75 IT-229 AT-3 bio IT-154 CZ-4 DE-79S BE-4N DE-19S AT-17 bio DE-3S IE-72 PL-25 PL-16E Mléčná užitkovost ve standardu ECM Výkonnost krmiv Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena) a počet dojnic na typické farmě (číslice). Legenda ke zkratkám zemí je v grafu 7. Pramen: IFCN Dairy Podíl kg ECM mléka / kg krmiv v sušině brozura-nova.indd :12:19

30 % úmrtnosti AT-17 bio AT-3 bio AT-68 DE-3S DE-79S DE-19S DE-139N DE-259N DE-7E DE-12E Graf 1 Brakace dojnic a úmrtnost telat NL-99 NL-242 BE-4N BE-95N FR-38MC FR-84C FR-66W Náklady a výnosy výroby mléka Celkový přehled nákladů a výnosů typických farem je uveden v grafu 11. Placené náklady kolísaly napříč spektrem typických farem a české typické farmy se pohybovaly zhruba uprostřed škály. Typické farmy v ČR však vynikaly výrazně nižšími náklady ušlých příležitostí než téměř všechny ostatní typické farmy; výjimku srovnatelnou s ČR tvořily jen typické farmy v bývalém východním Německu. To je výrazná konkurenční výhoda pro české typické farmy. Souhrnná rentabilita ekonomických nákladů typických farem s výrobou mléka je vyznačena v grafu 12. V souboru 33 typických farem z 11 zemí EU byly v roce pokryty ekonomické náklady tržními příjmy (za mléko a za skot) pouze na třech typických farmách (jedné rakouské a dvou polských). Za podpory přímých IT-154 IT-229 UK-16NW UK-259SW IE-72 IE-132 DK-17 DK-35 Mrtvě narozená telata Úhyn telat do dostavu Procento brakace Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena) a počet dojnic na typické farmě (číslice). Legenda ke zkratkám zemí je v grafu 7. Pramen: IFCN Dairy PL-16E PL-25 PL-65S PL-52N PL-75 PL-221N CZ-85 CZ % brakace AT-17 bio AT-3 bio AT-68 Graf 11 Náklady a příjmy podniku s výrobou mléka (v Kč/kg mléka) DE-3S DE-79S DE-19S DE-139N DE-259N DE-7E DE-12E NL-99 NL-242 BE-4N BE-95N FR-38MC FR-84C FR-66W IT-154 IT-229 UK-16NW UK-259SW IE-72 IE-132 DK-17 DK-35 Placené náklady Odpisy Náklady ušlých příležitostí Cena mléka Cena mléka a skotu Cena mléka, skotu a platby Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena) a počet dojnic na typické farmě (číslice). Legenda ke zkratkám zemí je v grafu 7. Pramen: IFCN Dairy % AT-17 bio AT-3 bio AT-68 DE-3S DE-79S DE-19S DE-139N DE-259N DE-7E DE-12E NL-99 NL-242 BE-4N BE-95N FR-38MC FR-84C FR-66W IT-154 IT-229 UK- UK-259SW IE-72 IE-132 DK-17 DK-35 PL-16E PL-25 PL-65S PL-52N PL-75 PL-221N Graf 12 Souhrnná rentabilita ekonomických nákladů podniku s výrobou mléka Ekonomická rentabilita bez podpor Ekonomická rentabilita s podporami Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena) a počet dojnic na typické farmě (číslice). Legenda ke zkratkám zemí je v grafu 7. Pramen: IFCN Dairy PL-16E PL-25 PL-65S PL-52N PL-75 PL-221N CZ-85 CZ-794 CZ-85 CZ brozura-nova.indd :12:19

31 Ekonomika výroby mléka v mezinárodním srovnání plateb byly ekonomické náklady pokryty na necelé třetině typických farem. Do této skupiny patřila i větší česká typická farma CZ 794. Českou rodinnou typickou farmu výrazně zatížily odpisy. Nejvyšší souhrnné rentability ekonomických nákladů dosáhla jedna rakouská ekologická typická farma. Z grafu 11 je zřejmé, že dosáhla nejvyšší realizační ceny za mléko z celého souboru. Z konven čních typických farem měla nejvyšší souhrnnou ekonomickou rentabilitu typická farma PL 75, která vynikala nízkými náklady i poměrně vysokou realizační cenou mléka. Česká typická farma CZ 794 měla v rámci souboru velmi dobré výsledky zejména vlivem vyšších podpor než většina ostatních typických farem v souboru. Řada typických farem z produkčního severozápadního pásu Evropy dosáhla velmi špatných výsledků s ekonomickou rentabilitou pod minus 2 %. S využitím dat Mezinárodní sítě IFCN Dairy brozura-nova.indd :12:2

32 Ekonomika výroby hovězího masa v mezinárodním srovnání Ing. Iveta Bošková, Ph.D., Ing. Veronika Kohoutová Trh s hovězím masem ve světě Stavy skotu ve světě se v roce meziročně nepatrně zvýšily o necelé 1 % na 988,6 mil. kusů. U největšího chovatele skotu na světě, Indie, se počet kusů chovaného skotu navýšil v porovnání s předchozím rokem o,5 % na 32,6 mil. kusů, avšak významnější vliv na růst světových stavů skotu měl druhý největší chovatel Brazílie, jehož nárůst počtu kusů ve srovnání s rokem činil 2,9 % na 219,2 mil. kusů. V USA se počet kusů chovaného skotu v porovnání s předchozím rokem zvýšil o 3,1 % na 91,9 mil. Naopak meziročnímu poklesu stavů čelil třetí největší chovatel skotu na světě Čína, jejíž počty kusů se snížily o,2 % na 1,3 mil. Výrazněji omezila své stádo Austrálie, která je třetím největším exportérem hovězího masa, ale až sedmým chovatelem a producentem. Její stádo chovaného skotu čítalo v roce celkem 27,4 mil. kusů, což je o 5,8 % méně než v předchozím roce. Tab 1 Stavy skotu ve světě (tis. kusů) Země 213 * / (%) Indie 1) ,5 Brazílie ,9 Čína ,2 USA ,1 EU ,8 Argentina , Austrálie ,8 Rusko ,4 Mexiko ,9 Turecko ,5 Kanada ,9 Ostatní země ,1 Celkem ,9 Pozn.:*předběžně, údaje pouze za sledované země, 1) Indie, stavy včetně buvolů. Pramen: USDA-FAS, duben 217 V roce došlo k meziročnímu zvýšení světové produkce hovězího masa včetně telecího o 1,2 %. Celkový objem výroby tak dosáhl 6,5 mil. t. Hlavní podíl na růstu produkce měly Spojené státy, které jsou tradičně čelním světovým producentem hovězího masa. Tamní výroba se v roce, po pětiletém poklesu, meziročně zvýšila o 6,3 % na 11,5 mil. t. Tento růst byl zapříčiněn zlepšením pastevních podmínek, čímž došlo k obnově stáda, a také pozitivním vlivem nižších nákladů na krmiva. Růst výroby byl zaznamenán v Číně, jejíž produkce proti roku stoupla o 4,5 % na rekordních 7, mil. t. Vlivem růstu zahraniční poptávky zvýšila svou výrobu hovězího a telecího masa Indie, a to meziročně o 2,4 % na 4,2 mil. t. K poklesu produkce hovězího a telecího masa naopak došlo v roce u druhého největšího světového producenta Brazílie, a to meziročně o 1,5 % na 9,3 mil. t. Nejvýraznější omezení produkce ze sledovaných zemí vykázala Austrálie, kde po dlouhém období regrese došlo ke zlepšení pastevních podmínek, což umožnilo obnovu stáda a zapříčinilo pokles porážek. Austrálie v roce vyrobila 2,13 mil. t hovězího a telecího masa, což v porovnání s předchozím rokem představuje pokles o 16,6 %. Světová spotřeba hovězího masa včetně telecího se v roce podle předběžných údajů meziročně mírně zvýšila o 1,5 % na 58,7 mil. t. To souviselo s růstem spotřeby největšího světového konzumenta hovězího a telecího masa USA, a to ve srovnání s rokem o 3,5 % na 11,7 mil. t. K nejvýraznějšímu procent- 32 brozura-nova.indd :12:2

33 Ekonomika výroby hovězího masa v mezinárodním srovnání 33 3% 3% 2% 3% 4% 2% 2% 3% 4% Graf 1 Podíl hlavních producentů hovězího a telecího masa na celkové světové produkci v roce 2% 4% 3% 7% 4% 16% USA 19% Brazílie 19% 12% Pozn.: předběžný odhad produkce roku. Pramen: USDA-FAS 13% 13% Graf 2 Podíl hlavních zemí na celkové světové spotřebě hovězího a telecího masa v roce 21% 13% Pozn.: předběžný odhad domácí spotřeby v roce. Pramen: USDA-FAS 15% 13% USA Brazílie EU-27 Čína Argentina Rusko Indie EU-27 Čína Indie Argentina Austrálie Mexiko Pákistán Rusko Kanada Mexiko ostatní Pákistán Japonsko Kanada ostatní nímu růstu spotřeby hovězího a telecího masa došlo v roce v Číně a Indii, a to o 5,7 %, resp. o 6,2 %. Snížení spotřeby proti tomu bylo v roce zaznamenáno v Brazílii, a to meziročně o 1,7 %. Výrazněji omezila svou domácí spotřebu Argentina, která v roce zkonzumovala o 3,9 % méně než v předchozím roce. Nejvýraznější meziroční pokles ze sledovaných zemí vykázalo Rusko, jehož spotřeba hovězího masa klesá již čtvrtým rokem. V roce zkonzumovalo celkem 1,84 mil. t, což ve srovnání s rokem představuje 6,3% snížení. Trh s hovězím masem v EU Trh s hovězím a telecím masem v EU zaznamenal v roce další nárůst stavů skotu a s tím související zvýšení produkce a spotřeby hovězího masa. Výrazný podíl na růstu produkce hovězího masa mělo zvýšení porážek jatečných krav a jalovic vlivem zhoršené ekonomiky v odvětví mléka. Větší nabídka na trhu způsobila pokles cen všech kategorií skotu, přičemž nejvýrazněji se snížila cena jatečných jalovic. Zvýšená produkce byla kompenzována exportem, a to stejně jako v předchozím roce především do Turecka, kam směřovalo více převážně živého skotu z EU. Vzhledem k tomu, že vývoz vzrůstal rychlejším tempem než dovoz, došlo ke zlepšení aktivního salda obchodní bilance. Stavy skotu celkem v EU se v roce opět zvýšily a překročily hranici 1 mil. kusů. Podle předběžných údajů Eurostatu bylo k prosinci roku v unii chováno celkem 13,6 mil. kusů skotu, což představovalo meziroční přírůstek 16,2 %. Tento vývoj byl především důsledkem růstu stavů základního stáda krav cel- brozura-nova.indd :12:2

34 kem, jejichž počty se od roku 212 pravidelně zvyšovaly a v roce dosáhly 42,5 mil. kusů (meziroční přírůstek 18,5 %). Hlavní podíl na tomto vývoji měly stavy dojených krav, které meziročně vzrostly o 27,3 % na 3, mil. kusů, zatímco počty krav bez tržní produkce mléka v roce vzrostly jen mírně (o 1,6 %) na 12,5 mil. kusů. Na celkovém počtu krav v EU se rozhodujícím procentem podílely dojnice (téměř 71 %). V jednotlivých zemích EU byl vývoj počtu chovaného skotu rozdílný. V EU-15 byl zaznamenán dokonce pokles stavů skotu, a to hlavně ve Francii ( 2,1 %), Finsku ( 1,8 %), Německu ( 1,3 %), Dánsku (,8 %) a Nizozemsku (,5 %). Nárůst naproti tomu zaznamenalo Irsko (3, %), Itálie (2,6 %), Portugalsko (1,8 %), Velká Británie (1,3 %), Španělsko (1,2 %) a v menší míře také Lucembursko (,9 %) a Švédsko (,5 %). mil. ks Pramen: EUROSTAT Graf 3 Stavy dojných krav a krav BTPM v EU v letech ,3 11,93 12,4 12,31 23,19 23,47 23,56 23,6 12,51 3, krávy dojné krávy BTPM Nizozemsko 4 % Graf 4 Nejvýznamnější chovatelé skotu v EU, podíl z celkových stavů v roce ostatní 32 % Pramen: EUROSTAT Polsko 6 % Itálie 6 % Španělsko 6 % Irsko 6 % Francie 18 % Německo 12 % Spojené království 1 % Meziroční nárůst počtu poražených zvířat, který byl nejvýraznější v souvislosti se zhoršenou ekonomikou v odvětví mléka v EU u kategorie krav a jalovic (o 7, %, resp. 6,1 %), se v roce podstatně podílel na růstu produkce hovězího a telecího masa. Podle předběžných údajů Eurostatu meziročně vzrostla výroba v unii o 2,7 % na 7784 tis. t. Meziročně vyšší produkce hovězího a telecího masa byla evidována ve všech kategoriích skotu vyjma býků, kde naopak došlo k mírnému oslabení. V jednotlivých regionech EU byl ale vývoj produkce hovězího a telecího masa rozdílný (graf 5). Spotřeba hovězího masa včetně telecího v roce v průměru EU-28 podle odhadu EK zaznamenala mírné meziroční zvýšení o 1,9 %. V průměru unie převyšovala 15, kg/obyv./rok. Míra soběstačnosti v hovězím mase v průměru EU-28 v roce, podle předběžných údajů, meziročně vzrostla o 1, p. b. na 12 %. 34 brozura-nova.indd :12:2

35 Ekonomika výroby hovězího masa v mezinárodním srovnání tis. t Graf 5 Vývoj produkce hovězího masa ve vybraných státech EU v letech Graf 6 Zahraniční obchod EU v roce, nejvýznamnější odběratelé a dodavatelé z/do EU v tis. t j. hm. Bosna a Herc. Izrael Libanon Hongkong Turecko 38,9 41,7 47,1 58,4 71,2 hlavní odběratelé z EU Pramen: EUROSTAT Francie Německo Spojené království Irsko Španělsko Itálie Polsko Nizozemsko Bilance zahraničního obchodu s hovězím masem včetně živého skotu v EU byla v roce v hmotnostním vyjádření opět kladná. Ve srovnání s rokem bylo evidováno její zlepšení o 92,2 tis. t na 368,9 tis. t. K tomuto vývoji došlo díky meziročnímu posílení vývozu do třetích zemí o 17,9 %, které bylo vyšší než nárůst importu, jenž proti roku činil 3,4 %. V roce EU meziročně zvýšila vývoz hovězího a telecího masa včetně živého skotu o 17,3 % na 72,9 tis. t. Nejvýznamnějším obchodním partnerem bylo stejně jako v předchozím roce Turecko, které zaznamenalo další růst importu především živého skotu z EU. Celkem sem bylo z EU vyvezeno 71,2 tis. t hovězího masa včetně živého skotu, což představuje téměř 24% meziroční zvýšení. Na druhém místě došlo ke změně, kdy Libanon předstihl Hongkong, který (po snížení v roce ) v roce opět USA Austrálie Argentina Urugay Brazílie Pramen: Evropská komise 2,5 27,7 43,5 56,7 významně zvýšil import hovězího masa (převážně drobů) z EU, a to o 29,1 % na 58,4 tis. t. Libanon se díky meziročnímu poklesu o 6,4 % posunul na třetí místo. I přesto bylo na tento trh vyvezeno více než 47 tis. t hovězího masa včetně živých zvířat. K velice výraznému růstu došlo u exportu do Izraele, kam bylo vyvezeno 41,7 tis. t (o 121,1 % více než v předchozím roce) a tento stát se tak zařadil na čtvrté místo z hlediska množství vyvezeného hovězího masa včetně živého skotu z EU. Turecko, Izrael a Libanon dovezly z EU dohromady celkem 653 tis. kusů živého skotu, což představuje 2/3 obchodu s živým skotem EU. Stejně jako export, posílil i import hovězího masa včetně živého skotu do EU, i když méně výrazně. EU dovezla v roce celkem 333,9 tis. t hovězího masa, což představuje 3,5% meziroční růst. Všichni tři tradiční největší dodavatelé hovězího masa do 14,6, 2, 4, 6, 8, 1, 12, 14, 16, tis. t. j. hm. hlavní dodavatelé do EU brozura-nova.indd :12:2

36 EU, kteří dohromady zaujímali 72 % trhu, zaznamenali ve srovnání s předchozím rokem zvýšení. Uruguay o 22,4 %, Argentina, kde probíhala obnova stáda, o 3,3 % a navzdory silnému realu vzhledem k nižší domácí poptávce i Brazílie (o 2,8 %). Nárůst objemu vyvezeného hovězího masa a živého skotu do třetích zemí pomohl ulevit unijnímu trhu od zvýšené produkce a udržet tak rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na vnitřním trhu. Ceny jatečného skotu na reprezentativních trzích EU od roku 212 meziročně stále vzrůstaly. Hlavním důvodem byl nárůst vývozu hovězího masa a živého skotu do třetích zemí a poměrně dobrá poptávka na vnitřním trhu EU. V roce se růst cen zastavil a vyjma posledního měsíce daného roku se ceny v průměru snížily. Porovnání ekonomiky výroby mléka ve vybraných zemích EU Metodika Vyhodnocení ekonomické úspěšnosti produkce masného skotu v mezinárodní konkurenci bylo provedeno z údajů Mezinárodní sítě agri benchmark Beef and Sheep. Mezinárodní síť využívá konceptu typických farem. Typická farma je existující farma nebo souhrn dat popisujících farmu, která reprezentuje významný počet farem s chovem masného skotu v daném regionu z hlediska velikosti, technologie chovu, systému krmiv a organizace pracovní síly. Představuje tak nejběžnější typ farmy v regionu, která produkuje rozhodující část produkce nebo představuje významný počet producentů v regionu i přes menší podíl na produkci. Pro stanovení typické farmy v zemi či regionu je definován standardní postup. Typické farmy nejsou průměrem ze souboru dat, ale jsou založeny na údajích individuálních farem, které byly v rámci panelu typizovány nahrazením individuálních specifik převažujícími charakteristikami, čísly, technologiemi a postupy. V šetření agri benchmark Beef and Sheep jsou vykazovány separátně náklady na odchov skotu a náklady na výkrm skotu. V rámci farmy jsou vymezeny termíny podnik s odchovem skotu a podnik s výkrmem skotu, které zhruba odpovídají v České republice zavedené terminologii středisko odchovu skotu a středisko výkrmu skotu, ale v pojmu existují od českého pojetí částečné věcné rozdíly. Podnik s odchovem skotu začíná narozením telete a končí prodejem zástavového skotu. Produkt podniku s odchovem skotu se měří v celkové prodané živé hmotnosti a zahrnuje zástavová telata, brakovaná zvířata a chovná zvířata. Podnik s výkrmem skotu začíná koupí telat z mléčné produkce nebo zástavu od krav bez tržní produkce mléka (BTPM) nebo jiné kategorie skotu k výkrmu ze zdrojů mimo farmu nebo převodem z vlastní farmy. Při převodu zvířat z vlastní farmy je skot vstupující do výkrmu oceněn tržními cenami. Produkt podniku s výkrmem skotu se měří v prodané jatečné hmotnosti a zahrnuje všechna zvířata, která jsou chována výhradně k jatečním účelům, tj. býky, voly, jalovice, telata nebo krávy. Nezahrnuje brakovaná zvířata z podniku s výrobou mléka nebo z podniku s odchovem skotu na stejné farmě. Tento text je zaměřen na mezinárodní srovnání ekonomiky výkrmu skotu. Ekonomika podniků s výkrmem skotu se šetří v rámci ekonomiky celé typické farmy, z níž jsou jednotným systémovým 36 brozura-nova.indd :12:2

37 Ekonomika výroby hovězího masa v mezinárodním srovnání 37 přístupem alokovány příslušné hodnoty na podnik (středisko) s výkrmem skotu. V případě, že se jedná o typickou farmu, která se zabývá pouze výkrmem skotu, jsou započteny náklady a výnosy výkrmu skotu. Pro výpočet ekonomických výsledků podniku s výkrmem skotu byly použity na příjmové straně výnosy z prodeje vykrmeného skotu (cena skotu) a přímé platby vázané k výkrmu skotu. Na nákladové straně byly použity placené náklady vztahující se k výkrmu skotu (placené náklady), náklady na reprodukci výrobních prostředků (odpisy) a náklady využití vlastních výrobních faktorů v podniku (náklady ušlých příležitostí). Všechny tři jmenované kategorie nákladů tvoří tzv. ekonomické náklady. Podíl příjmů včetně plateb a ekonomických nákladů je souhrnná rentabilita ekonomických nákladů podniku s výkrmem skotu. Mezinárodní síť agri benchmark Beef and Sheep rozpočítává na jednotku produkce (kg prodaného skotu) pouze přímé platby vázané na produkci předmětné kategorie skotu, zatímco platby oddělené od produkce (např. SAPS a LFA) ponechává na úrovni farmy nepřiřazené ke konkrétní produkci. Ekonomický výstup v tomto pojetí tak vypovídá o ekonomické výhodnosti výkrmu skotu v konkurenci alternativních produkcí podniku/ farmy. Data se vztahují ke kalendářnímu roku. Charakteristika typických farem Skot vstupující do výkrmu je napříč spektrem typických farem velmi diverzifikovaný, a to nejen plemenem a pohlavím, ale i věkem a hmotností (telata, zástavový skot, skot z předvýkrmu). V průběhu výkrmu se diverzita produktu poněkud snižuje (např. délkou výkrmu se mnohdy vyrovnávají počáteční hmotnostní rozdíly ap.), ale i na konci výkrmu zůstává diverzita konečného produktu poměrně velká. Od této skutečnosti se odvíjí i rozdílnost v hodnotách některých výkonových ukazatelů. V řadě z nich se totiž odráží nejen výkon, ale i charakter vstupujícího a konečného produktu a odpovídající výrobní postup. Srovnatelným ekonomickým ukazatelem výkonu typické farmy je tedy pouze syntetický ukazatel rentability, zatímco dílčí ukazatele (např. průměrný denní přírůstek) jsou orientačními indikátory, které kombinují výkon s výrobním systémem. Hmotnost zvířat při zahájení výkrmu skotu (graf 7) a doba výkrmu (graf 8) se v jednotlivých zemích výrazně liší. To ovlivňuje průměrné denní přírůstky po dobu výkrmu (graf 9). V rámci Evropy patří český typický podnik k podnikům s nízkou počáteční hmotností a nejdelší dobou výkrmu, ale nedosahuje nejvyšší konečné hmotnosti. Obdobnou počáteční hmotnost, ale kratší dobu výkrmu a vyšší konečné hmotnosti mají typické farmy v Rakousku. Z toho je zřejmé, že průměrný denní přírůstek na typických rakouských farmách je vyšší než v českém typickém podniku. Na rakouských typických farmách se vykrmuje plemeno fleckvieh (a v jednom případě kříženci fleckvieh s charolais), zatímco v českém typickém podniku se vykrmují býci z dojného stáda holštýnského plemene, případně kříženky českého strakatého skotu a plemene holštýn, k nimž je přikupován skot masných a kombinovaných plemen. V rámci Evropy mají vysoké počáteční hmotnosti zvířat a krátkou dobu výkrmu především italské a irské typické farmy, ale tento typ výkrmu lze nalézt i v jiných evropských zemích. brozura-nova.indd :12:2

38 8 Graf 7 Hmotnost na počátku a na konci výkrmu 7 6 kg ž. hm AT_3_25 AT 35 AT 12 AT 175T DE 26 DE 28 DE 285 DE 38 DE 525T Váha na začátku výkrmu DE_14_8 FR_8B_6 FR_8A_7 FR 2 ES 4 ES_18_52 ES 55 IT 91 Váha na konci výkrmu Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena), počet krav bez tržní produkce mléka (pokud je farma chová; první číslice) a počet vykrmených kusů skotu za rok (druhá číslice). Kód A a B vzájemně rozlišuje farmy, které mají stejný počet kusů skotu. Kód K značí kilo, tedy tisícinásobek uvedeného čísla. AT = Rakousko; DE S = Bavorsko; DE = Německo; FR = Francie; ES = Španělsko; IT = Itálie; UK = Spojené království; IE = Irsko; PL Polsko; CZ = Česká republika. Pramen: agri benchmark Beef and Sheep, Braunschweig IT 266T UK_7_45 UK_1_8 UK 9 UK 75 IE_35_3 IE 4 PL_45_2 PL 3 CZ 5 Graf 8 Doba výkrmu dny AT_3_25 AT 35 AT 12 AT 175T DE 26 DE 28 DE 285 DE 38 DE 525T DE_14_8 FR_8B_6 FR_8A_7 FR 2 ES 4 ES_18_52 ES 55 IT 91 IT 266T UK_7_45 UK_1_8 UK 9 UK 75 IE_35_3 IE 4 PL_45_2 PL 3 CZ 5 38 Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena), počet krav bez tržní produkce mléka (pokud je farma chová; první číslice) a počet vykrmených kusů skotu za rok (druhá číslice). Kód A a B vzájemně rozlišuje farmy, které mají stejný počet kusů skotu. Kód K značí kilo, tedy tisícinásobek uvedeného čísla. Zkratky zemí jsou popsány v poznámce u grafu 7. Pramen: agri benchmark Beef and Sheep, Braunschweig brozura-nova.indd :12:2

39 Ekonomika výroby hovězího masa v mezinárodním srovnání 1 8 Graf 9 Průměrný denní přírůstek AT_3_25 AT 35 AT 12 AT 175T DE 26 g/den DE 28 DE 285 DE 38 DE 525T DE_14_8 FR_8B_6 FR_8A_7 FR 2 ES 4 ES_18_52 ES 55 IT 91 IT 266T UK_7_45 UK_1_8 UK 9 UK 75 IE_35_3 IE 4 PL_45_2 PL 3 CZ 5 Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena), počet krav bez tržní produkce mléka (pokud je farma chová; první číslice) a počet vykrmených kusů skotu za rok (druhá číslice). Kód A a B vzájemně rozlišuje farmy, které mají stejný počet kusů skotu. Kód K značí kilo, tedy tisícinásobek uvedeného čísla. Zkratky zemí jsou popsány v poznámce u grafu 7. Pramen: agri benchmark Beef and Sheep, Braunschweig 39 Náklady, jak uvedeno výše, jsou ovlivněny nejen výkonností podniku, ale také tím, v jakém věku zvířete a v jaké hmotnosti výkrm začíná. Přehled nákladů je uveden v grafu 1. Jejich výše v přepočtu na kilogram prodané hmotnosti je, jak již zmíněno výše, mimo vlastní výkonnosti výrobních faktorů ovlivněna též výrobním systémem, např. délkou výkrmu. Struktura nákladů je ovlivněna mírou vlastnictví výrobních faktorů práce, půdy a kapitálu. Náklady ušlých příležitostí v některých zemích hrají malou roli. V takovém případě podniky buď hospodaří z velké části na pronajaté půdě (např. ČR, bývalé východní Německo, jedna typická farma ve Spojeném království) nebo hospodaří systémem nákupu krmiv (např. Itálie). Česká typická farma, obdobně jako východoněmecká typická farma DE_14_8, měla ve srovnání s většinou typických farem vyšší placené náklady právě vlivem využívání najatých výrobních faktorů. Souhrnná rentabilita ekonomických nákladů typických farem s výkrmem skotu je vyznačena v grafu 11. V souboru 27 typických farem z devíti zemí EU byly v roce pokryty ekonomické náklady tržními příjmy za skot (modrý sloupec) pouze na jedné typické španělské farmě. Po započtení přímých plateb vázaných k výkrmu skotu zůstala siuauce téměř stejná (červená značka). Pokud by byla vypočtena souhrnná rentabilita pouze účetních nákladů (bez započtení nákladů ušlých příležitostí), byla by rentabilní zhruba třetina typických farem (zejména z Německa, Rakouska a jedna ze Španělska). Je ovšem třeba mít na zřeteli, že v případě výkrmu skotu nejsou v rentabilitě zahrnuty přímé platby oddělené od produkce. Výsledky tedy poskytují informaci o ekonomice výkrmu skotu ve srovnání s aternativními výrobami na farmě. brozura-nova.indd :12:2

40 Kč/kg j.hm AT_3_25 AT 35 AT 12 AT 175T DE 26 DE 28 DE 285 DE 38 DE 525T DE_14_8 Graf 1 Náklady a výnosy výkrmu skotu FR_8B_6 FR_8A_7 FR 2 ES 4 ES_18_52 ES 55 IT 91 IT 266T UK_7_45 UK_1_8 UK 9 UK 75 IE_35_3 IE 4 PL_45_2 PL 3 CZ 5 Placené náklady Odpisy Náklady ušlých příležitostí Cena skotu a vázané platby Cena skotu Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena), počet krav bez tržní produkce mléka (pokud je farma chová; první číslice) a počet vykrmených kusů skotu za rok (druhá číslice). Kód A a B vzájemně rozlišuje farmy, které mají stejný počet kusů skotu. Kód K značí kilo, tedy tisícinásobek uvedeného čísla. Zkratky zemí jsou popsány v poznámce u grafu 7. Pramen: agri benchmark Beef and Sheep, Braunschweig 1 Graf 11 Souhrnná rentabilita ekonomických nákladů podniků s výkrmem skotu (se započtením pouze plateb vázaných k výkrmu skotu) 1) 1 2 % AT_3_25 AT 35 AT 12 AT 175T DE 26 DE 28 DE 285 DE 38 DE 525T DE_14_8 FR_8B_6 FR_8A_7 FR 2 ES 4 ES_18_52 ES 55 IT 91 IT 266T UK_7_45 UK_1_8 UK 9 UK 75 IE_35_3 IE 4 PL_45_2 PL 3 CZ 5 4 Souhrrná rentabilita bez podpor Souhrrná rentabilita s vázanými podporami Pozn: 1) Nejsou zazapočteny platby oddělené od produkce, např. SAPS, LFA a další plošné a nepřímé platby. Pozn: Kód typické farmy zahrnuje označení země (písmena), počet krav bez tržní produkce mléka (pokud je farma chová; první číslice) a počet vykrmených kusů skotu za rok (druhá číslice). Kód A a B vzájemně rozlišuje farmy, které mají stejný počet kusů skotu. Kód K značí kilo, tedy tisícinásobek uvedeného čísla. Zkratky zemí jsou popsány v poznámce u grafu 7. Pramen: agri benchmark Beef and Sheep, Braunschweig brozura-nova.indd :12:2

41 Ekonomika výroby hovězího masa v mezinárodním srovnání Výkrm skotu je podle výsledků ekonomicky a na řadě typických farem i účetně nerentabilní. Vysvětlením, proč se přesto výkrm skotu udržuje, jsou efekty, které nejsou do tradičních ukazatelů zahrnuty, zejména proto, že nejsou přímo měřitelné. Jedním z přínosů výkrmu skotu je bezesporu zlepšování kvality půdy. Tento efekt lze zčásti do finančních ukazatelů zanést prostřednictvím ceny minerálních hnojiv, ovšem to nevyjadřuje efekt získaný návratem organické hmoty do půd. Dalším důvodem mohou být sociální aspekty a snaha udržet pracovní pozice v lokalitě, pokud to celopodniková ekonomika dovolí. Dále je možné, že část rodinných farem, zejména v zemích EU 15 s velkou rodinnou tradicí, považuje hospodaření za způsob, a tedy určitou kvalitu, života, kterou upřednostňují před maximalizací zisku z vložených prostředků. V neposlední řadě lze mezi argumenty pro pokračování ve výkrmu skotu zařadit i hledisko diverzifikace výroby na farmě. S využitím dat Mezinárodní sítě agri benchmark Beef and Sheep brozura-nova.indd :12:2

42 Ing. Miluše Abrahamová působí v ÚZEI od r. 1995, aktuálně (od r. ) zastává pozici náměstkyně ředitele pro úsek Věda a výzkum. Během svého profesního působení se účastnila řady odborných seminářů a konferencí. Podílela se na reportech pro Evropskou komisi (např. Ratinger T. a kol. Country report Support for farmers cooperatives in the Czech Republic, 212). Publikovala v recenzovaných časopisech (např. Maso, Náš chov: Abrahamová M., Boudný J., Trh s vepřovým masem v ČR a ekonomika výkrmu prasat; Abrahamová, M., Boudný, J.: Trh s hovězím masem v ČR a ekonomika výkrmu skotu) a v ostatním tisku (týdeník Zemědělec). Rovněž zpracovala kapitoly v odborné knize (Abrahamová, M., Produkce komodit v globalizovaném světě, In: Bořivoj Šarapatka a kolektiv, Agroekologie a východiska pro udržitelné zemědělské hospodaření; Nagy, L., Abrahamová, M., Gálik, J., Competitiveness of the pig sector. In: Biró, S. Structural changes in agriculture since EU accession in Slovakia, The Czech Republic and Hungary). Dlouhodobě spolupracuje s nevládními organizacemi, v letech 27 působila jako členka ekonomické komise AK. Účastní se jako lektorka na projektech pro Institut vzdělávání v zemědělství při ZS, pravidelně spolupracuje s ČMSCH. V období 27 byla členkou monitorovacího výboru OP Rybářství. Ekonomika výroby vepřového masa v mezinárodním srovnání Ing. Miluše Abrahamová, Ing. Jan Boudný V České republice náleží chov prasat spojený s produkcí vepřového masa k odvětví živočišné výroby, které vykazuje v rámci zemí EU dlouhodobě nízkou konkurenceschopnost. Poměrně stabilní tuzemská spotřebitelská poptávka je stále z větší míry kryta dovozy vepřového masa, které již několik let převyšují produkci. Soběstačnost jen mírně převyšuje 5 %. Ačkoli se od roku 213 výroba i počty chovaných prasat u nás stabilizovaly, ekonomika chovu prasat zůstala dlouhodobě ztrátová. Ani rok nebyl pro české chovatele prasat příliš příznivý, přestože došlo k mírnému navýšení produkce, mírně se zlepšilo saldo zahraničního obchodu a vzrostly ceny jatečných zvířat, rentabilita výroby vepřového masa byla opět ztrátová, obdobně jako ve většině zemí EU. Vliv trhu EU EU jako jeden z hlavních světových producentů a exportérů vepřového masa poměrně významně ovlivňuje globální trh s touto komoditou. Současně se však jakékoli změny odehrávající se v odvětví vepřového masa na společném trhu unie zpětně promítají do vnitřního trhu s vepřovým masem u nás. Převis nabídky nad poptávkou vepřového masa v unii, který se odrazil v poklesu cen, negativně ovlivňoval od konce roku až 42 brozura-nova.indd :12:2

43 Ekonomika výroby vepřového masa v mezinárodním srovnání Graf 1 Struktura chovaných prasat v ČR podle způsobu podnikání rok 213 fyzické osoby 8,5 % družstva 16,2 % rok fyzické osoby 6,6 % družstva 15,8 % spol. s.r.o. 13,1 % spol. s.r.o. 13,4 % akciové spol. 62,2 % akciové spol. 64,2 % Pramen: ČSÚ - Strukturální šetření 213, 43 do první poloviny roku ekonomiku chovu prasat ve všech členských zemích, tedy i v ČR. To se následně projevilo redukcí stavů prasat i prasnic, mírným růstem celkové výroby, poklesem porážek a pokračujícím růstem dovozů masa. Stejně jako ve většině členských zemí EU se také v ČR začaly ceny jatečných prasat výrazněji zvyšovat až ve druhé polovině roku, což se odrazilo ve zlepšující se ekonomice výroby vepřového masa, přesto však zůstala, obdobně jako ve většině zemí EU, v červených číslech. Stavy prasat a struktura podniků s chovem prasat Stavy prasat celkem se v České republice v letech 212 až stabilizovaly a v průměru těchto let se přibližovaly hranici 1,6 mil. kusů. V meziročním srovnání se pak v roce podle Soupisu hospodářských zvířat k stavy prasat zvýšily o 3,2 % (tj. o 5,3 tis. kusů) na 1,6 mil. kusů. K jejich nárůstu došlo především ve dvou kategoriích, a to u selat a prasat na výkrm (o 1,1 %, resp. 5,3 %). Hůře však na tom byly chovy prasnic, kde, obdobně jako v některých dalších zemích EU (např. v Německu, Polsku, Belgii), docházelo k jejich úbytku již několik let po sobě. Od roku 212 do roku se stavy prasnic v ČR snížily o 3,2 %, tj. o 3,1 tis. kusů. V meziročním srovnání se v roce stavy prasnic mírně zvýšily, a to o,8 % na 97,1 tis. kusů, zatímco počet chovaných prasniček a kanců klesl (o 7,7 %, resp. o 1,5 %). V rámci územního rozložení je v ČR téměř 6 % chovů prasat dlouhodobě koncentrováno ve čtyřech krajích: Středočeském, Vysočině, Pardubickém a Jihomoravském, naopak nejméně prasat bylo chováno v krajích Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském. brozura-nova.indd :12:2

44 V roce 217 došlo k obratu a stavy prasat celkem k se v ČR meziročně snížily o 119 tis. kusů, tj. o 7,4 % a obdobný trend byl zaznamenán také u chovaných prasnic, kde došlo k poklesu o 6 tis. kusů (tj. o 6,2 %). To je vůbec nejnižší počet chovaných prasnic, který kdy byl u nás zaznamenán. Většina populace prasat v ČR je chována především v obchodních společnostech (akciové společnosti, společnosti s. r. o.) a dále ve družstvech. Jen nízký podíl z celkového počtu zvířat je soustředěn u fyzických osob, kde se jedná především o menší chovy. Od roku 213 do roku se dle Strukturálního šetření ČSÚ tento vývoj příliš nezměnil, pouze mírně vzrostl počet chovaných prasat v obchodních společnostech především na úkor malých chovatelů (fyzických osob), ale částečně také družstev. Z pohledu velikosti chovů a koncentrace prasat v nich je většina produkce vepřového masa v ČR soustředěna převážně ve velkých podnicích a tento trend stále roste. V ČR bylo podle údajů MZe-ČMSCH ke konci roku na našem území evidováno celkem 2597 podniků zabývajících se chovem prasat s průměrným počtem 6 zvířat na podnik. Meziročně se počet chovatelů prasat mírně snížil (o necelé 1, %). Téměř 85 % zvířat bylo soustředěno ve 149 podnicích s chovy nad 2 tis. kusů prasat. Počet těchto velkých podniků u nás sice stále mírně klesá, naproti tomu soustřeďují stále větší počet chovaných prasat. V roce 28 bylo koncentrováno v těchto subjektech 76 % prasat z celkového počtu v ČR, zatímco v roce 213 to bylo již 82 %. Obdobně se také zvyšuje koncentrace prasat v podnicích v jiných evropských zemích. Např. v Německu bylo v roce 213 evidováno celkem 28 tis. chovatelů prasat s průměrným počtem zvířat v podniku 985 kusů, do roku klesl počet chovatelů v zemi na 25 tis. a průměrný počet zvířat v podniku se zvýšil na 118 kusů. Hlavním důvodem v této zemi je rušení chovů především u malých producentů. Chovatelů prasnic bylo v ČR v roce evidováno 1672 s průměrným počtem zvířat v podniků 58 kusů. Počet chovatelů meziročně klesl o 43. Největší podíl prasnic (tj. 57 %) je chován v podnicích s počtem zvířat v rozmezí 51 kusů do 5 kusů. Hlavním důvodem pokračující redukce počtu chovaných prasnic byla především zhoršená rentabilita produkce selat. Právě odchov selat je z ekonomického hlediska v tomto sektoru nejnáročnější fází výroby a na výkyvy cen vstupů a výstupů reaguje nejcitlivěji. Pokles průměrných stavů základního stáda prasnic v důsledku dlouhodobě nepříznivé ekonomiky odvětví se díky stále se zlepšujícím reprodukčním ukazatelům neprojevil v úbyt- Počet podniků Pramen: MZe-ČMSCH Graf 2 Více než polovina prasat je soustředěna u velkých chovatelů ks 11 5 ks 51 2 ks 21 1 ks Nad 1 ks Počet podniků 31 Počet prasat celkem v ks počet prasat v ks 44 brozura-nova.indd :12:2

45 Ekonomika výroby vepřového masa v mezinárodním srovnání 45 ku narozených a odchovaných selat. V roce bylo v ČR narozeno celkem 3,2 mil. selat, což představovalo v porovnání s předchozím rokem více o 2,9 %, (o 89 tis. kusů) a obdobně došlo rovněž ke zvýšení počtu odchovaných selat celkem o 2,4 %, (tj. o 66,2 tis. kusů) na 2,8 mil. kusů. 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Graf 3 Počty a podíly poražených prasat v ČR podle původu v tis. ks a v % 2 28,8 137,8 63, , , ,5 13,5 114,8 65,4 373,7 363,1 357,6 2225,2 Výroba, spotřeba a míra soběstačnosti Produkce vepřového masa je v ČR ovlivněna nejen negativním vývojem ekonomiky chovu prasat, ale také dynamicky se zvyšujícími dovozy, což se zpětně odráží v poklesu stavů prasat. Hrubá produkce vepřového masa (tj. prodej prasat ze zemědělských podniků včetně exportu a samozásobení) po dlouholetém snižování od roku 212 pozvolna rostla. Výjimkou byl rok, kdy propad cen jatečných prasat v důsledku nepříznivého vývoje v tomto odvětví provázeného poklesem cen na evropském trhu negativně ovlivnil její úroveň a došlo k jejímu meziročnímu snížení, zatímco ve většině členských zemí EU byl trend zcela opačný a produkce rostla. V roce v ČR hrubá produkce vepřového masa meziročně stoupla o 3,8 % na 253,1 tis. t j. hm. (321,6 tis. t ž. hm.). Porážky jatečných prasat v ČR však dlouhodobě klesají. Hlavním důvodem je úbytek stavů prasat, ale i jejich export do zahraničí. Podle údajů Státní veterinární správy bylo u nás v roce poraženo celkem 2,46 mil. prasat, což bylo o 3,2 % (tj. o 82 tis. kusů) méně než v roce a o 11,1 % méně než v roce 212. Podíl jatečných prasat tuzemského původu na celkových porážkách od roku 212 do roku výrazně vzrostl ze 73 % na 9 %, naopak klesl podíl poražených prasat od selat dovezených a vykrmených v ČR ze 22 % na 9 %. Pro srovnání, v Německu bylo z celkového počtu poražených prasat v roce téměř 2 % původem z jiné členské země, nejčastěji z Dánska a Nizozemska. S klesajícím počtem poražených prasat zároveň roste jejich jatečná hmotnost. Ta podle ČSÚ dosáhla v roce v průměru 119, kg/ž. hm. (tj. v jat. hmotnosti 9,8 kg), což bylo o 1,1 % více než v roce a o 5,7 % více než v roce. Masný zpracovatelský průmysl vyrobil v roce celkem 22,3 tis. t j. hm. vepřového masa, což bylo ve srovnání s rokem méně o 3,3 % (tj. o 7,4 tis. t j. hm.). Na celkové produkci vepřového masa EU se Česká republika podílí v posledních pěti letech zhruba 1 %, v rámci nových členských zemí, to je necelých 7 %. Česká republika se řadí k zemím, kde má obliba vepřového masa svou dlouholetou tradici a spotřeba si udržuje v rámci všech 22,6 215, porážky jatečných prasat z dovezených selat vykrmených v ČR porážky jatečných prasat ze selat narozených a vykrmených v ČR Pramen: SVS, ČSÚ Statistika zahraničního obchodu, výpočet ÚZEI dovoz jatečných prasat poražených v ČR brozura-nova.indd :12:2

46 druhů masa trvale první místo. Z těchto důvodů je jeho celková konzumace v naší zemi dlouhodobě značně vyrovnaná. V letech a díky poměrně nízkým cenám vepřového masa zaznamenala spotřeba nárůst. Na obyvatele v roce dosáhla 42,9 kg/rok, podle odhadu ÚZEI se v roce zvýšila o 1,6 % na 43,6 kg/rok. Tento objem zhruba odpovídá průměrné spotřebě EU, naproti tomu je skoro o 4 kg vyšší než např. v Maďarsku, a o 9 kg nižší než v Německu nebo Rakousku. ČR není ve výrobě vepřového masa dlouhodobě soběstačná a tento ukazatel se od vstupu do EU stále zhoršoval. Po určité stabilizaci v roce a mírném poklesu v roce se míra soběstačnosti v roce mírně zlepšila o 1,1 p. b. na 55,2 %. Spotřeba vepřového masa na obyvatele v roce dosáhla 42,9 kg/rok, podle odhadu ÚZEI se v roce zvýšila o 1,6 % výroba, spotřeba; tis. t j. hm Graf 4 Hrubá produkce, spotřeba a míra soběstačnosti vepřového masa predikce Hrubá produkce Domácí spotřeba Míra soběstačnosti Pramen: SVS MZe, ZZ, predikce ÚZEI soběstačnost v % na 43,6 kg/rok. Ve srovnání s jinými zeměmi EU je vyšší než např. v Nizozemsku, Belgii a Itálii, kde se pohybuje v rozmezí kg/ /obyv./rok. Naproti tomu je ale nižší než v Německu, Rakousku i Polsku, kde mírně převyšuje 51 kg/obyv./rok. V letošním roce však očekáváme mírně zhoršení míry soběstačnosti v důsledku nižší výroby, zatímco odhadovaná spotřeba by, i přes nárůst cen, neměla klesat. Zahraniční obchod Pro odvětví vepřového masa v ČR je charakteristická velmi nízká konkurenceschopnost, která se dlouhodobě promítá do pasívní bilance zahraničního obchodu. Celkové saldo zahrnující obchod s vepřovým masem včetně živých prasat je v rámci zemědělských komodit nejnižší. V roce sice došlo meziročně k jeho mírnému zlepšení o 9,1 tis. t j. hm. a o 43,4 mil. Kč díky rostoucím vývozům, přesto vykázalo výrazně zápornou hodnotu ve finančním vyjádření (11,4 mld. Kč). Hlavní podíl na tomto vývoji má již několik let po sobě prohlubující se záporná bilance zahraničního obchodu právě s vepřovým masem. V roce se sice meziročně zhoršila, ale pouze ve finančním vyjádření (o 266,9 mil. Kč), zatímco v objemovém vyjádření došlo ke zlepšení (o 1,9 tis. t). Bilance obchodu se živými prasaty byla naproti tomu v roce již třetím rokem po sobě aktivní. Proti roku došlo k jejímu zlepšení v objemovém i finančním vyjádření na 32,1 tis. t ž. hm. a 856 mil. Kč. V roce bylo dovezeno celkem 241 tis. kusů živých prasat za 446,4 mil. Kč, když meziročně klesl jejich import o 36,5 %, tj. o 158 tis. kusů. Hlavním důvodem byl především výrazně niž- 46 brozura-nova.indd :12:21

47 Ekonomika výroby vepřového masa v mezinárodním srovnání Graf 5 Saldo zahraničního obchodu v živých prasatech a vepřovém mase v mil. Kč 28,7 562,2 856,2-46,5-64, , , , , , tis. ks Graf 6 Nejvýznamnější dovozci selat do ČR v letech 212 v tis. ks 63,9 113,9 373,7 363,1 357,6 136,8 215,3 71,4 115,7 155, 85,7 82,8 352,5 77,1 91,4 26,3 36,6 161,4 125,4 85, Pramen: ČSÚ Statistika zahraničního obchodu živá prasata vepřové maso Pramen: ČSÚ Statistika zahraničního obchodu DK NL DE ostatní země 47 ší nákup selat (o 142,3 tis. kusů), ale i jatečných prasat v zahraničí (o 41 tis. kusů). Živá prasata pocházela především z členských zemí EU. Největší podíl (84, %) z importu představovala selata, která byla původem ze tří členských zemí (Německa, Dánska a Nizozemska). Zatímco do roku bylo jejich nejvýznamnějším dodavatelem Dánsko, od roku je to již Německo. Další kategorií prasat, která se v roce významněji podílela na importu do ČR, byla jatečná zvířata, která pocházela především z Německa a dále z Polska. Ostatní prasata (čistokrevná, chovná aj.) byla dovezena zejména z Dánska a na dovozu se podílela 3,2 %. V roce vzrostl meziročně dovoz vepřového masa do ČR pouze nepatrně (o,5 %) na 262,8 tis. t v celkové hodnotě 14,2 mld. Kč. Nejvýznamnějším dodavatelem bylo tradičně Německo, odkud pocházelo 89 tis. t vepřového masa za téměř 5 mld. Kč. Objem dovezeného masa z Německa se však od roku 213 snižuje na úkor rostoucích dovozů ze Španělska. Tato jižní země nyní pro ČR představuje druhého nejvýznamnějšího dodavatele s podílem na importu vepřového masa 19,2 % (tj. 51 tis. t za 2,3 mld. Kč). Obdobně jako v roce se v roce na dovozu významněji podílely ještě další tři členské země, a to Polsko, Belgie a Rakousko. Jednotková hodnota (Kč/kg) dováženého vepřového masa v roce byla v průměru o 3,8 Kč/kg vyšší než hodnota vyvezeného. U jednotlivých dílů vepřového masa většinou jednotková hodnota dovozu převyšovala hodnotu vývozu, výjimku tvořily plece a kusy z nich a kýty a kusy z nich, které byly dováženy v porovnání s vývozem levněji o 5,41 Kč/kg, resp. 1,26 Kč/kg. brozura-nova.indd :12:21

48 jednotková hodnota v Kč/kg Graf 7 Jednotková vývozní a dovozní hodnota vybraných druhů čerstvého nebo chlazeného vepřového masa v roce v Kč/kg ž. hm. 47,99 48,15 44,95 53,56 4,62 62,7 63,27 Vepřové půlky Kýty a kusy z nich, nevykostěné Plece a kusy z nich Bůčky prorostlé Maso chlazené, vykostěné (kromě Dovozní hodnota Vývozní hodnota bůčku) Pramen: ČSÚ Statistika zahraničního obchodu Ekonomika chovu prasat v porovnání zemí EU Data k mezinárodnímu porovnání ekonomiky výkrmu prasat byla získána na základě spolupráce ÚZEI s mezinárodní skupinou InterPIG. ÚZEI je členem této skupiny od roku 29. Cílem InterPIG je podat reprezentativní porovnání nákladů výroby vepřového masa mezi zúčastněnými zeměmi. Data finanční a naturální povahy (tj. náklady, výnosy, produkce ) vycházejí z národních šetření nákladů prováděných v jednotlivých spolupracujících zemích a odpovídají průměrným nákladům a výkonnosti v jednotlivých zemích. V ČR je hlavním zdrojem dat Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, které zabezpečuje ÚZEI. Pro zajištění porovnatelnosti výsledků mezi jednotlivými zeměmi byla vytvořena jednotná šablona, ve které byl obsah a náplň jednotlivých položek sjednocen tak, aby byly 41,88 56,81 61,91 finanční a naturální položky porovnatelné mezi jednotlivými zeměmi. Výsledky poskytují relativně přesné informace umožňující mezinárodní srovnání průměrných výrobních nákladů především v rámci EU. Porovnání nákladů ve výrobě vepřového masa je uvedeno za roky ve vybraných zemích EU s ohledem na jejich významnost z hlediska produkce i konkurence vůči ČR, přičemž v roce se jedná o předběžné výsledky. Do hodnocení byly zahrnuty následující země: Nizozemsko, Dánsko, Rakousko, Německo, Španělsko, Belgie, Maďarsko a Česká republika. K chovatelům, kteří dosahují v produkci vepřového masa v EU nejnižších výrobních nákladů, se řadí Španělsko, Dánsko a Belgie. V roce dosahovaly průměrné výrobní náklady 1,47 /kg jatečně upraveného těla za tepla (JUT), ve srovnání s rokem meziročně klesly téměř o tři eurocenty. Ve sledovaných zemích EU se náklady na 1 kg JUT za tepla pohybovaly v rozmezí 1,35 až 1,56 /kg. Čeští chovatelé dosahovali v roce v porovnání s nejlepšími evropskými producenty, tj. Španělskem, Dánskem a Belgií, vyšších nákladů, a to v rozmezí od 1 do 2 eurocentů/ /kg JUT prasete. V ČR byly průměrné náklady na produkci vepřového masa v letech vyšší přibližně o,7,11 /kg JUT než byl průměr vybraných zemí EU, náklady dosahovaly 1,55 až 1,61 /kg JUT za tepla. Zatímco v roce ještě ČR zaostávala za Rakouskem a Nizozemskem přibližně o pět eurocentů a dosahovala tak ve výrobě vepřového masa nejvyšších výrobních nákladů. V roce již byly náklady s těmito oběma zeměmi srovnatelné (tj. 1,56 /kg JUT za tepla), stále však byly o pět eurocentů vyšší než v Německu. 48 brozura-nova.indd :12:21

49 Ekonomika výroby vepřového masa v mezinárodním srovnání Graf 8 Struktura nákladů ve vybraných zemích EU v letech v eur/kg JUT za tepla 1,8 Náklady na krmiva Veterinární náklady a léčiva Náklady na obnovu stáda Energie Opravy a udržování Pracovní náklady Odpisy Finanční náklady Ostatní náklady Realizační cena prasat 1,6 1,4 EUR/kg JUT za tepla 1,2 1,,8,6,4,2, Pramen: InterPIG ČR Dánsko Belgie Nizozemsko Rakousko Německo Španělsko Maďarsko 49 Čeští chovatelé se během posledních let ekonomickými výsledky přiblížili nejlepším producentům EU. Významný podíl na tomto úspěchu lze připsat jak růstu užitkovosti prasnic, tak i zlepšování konverze krmiva. Užitkovost prasnic podle ČSÚ v roce meziročně vzrostla o 2,7 %, tj. stejnou měrou jako v Dánsku, Belgii, Rakousku a Španělsku. Celkové náklady na 1 kg JUT za tepla v ČR meziročně klesly o 3,3 % (5 eurocentů), tj. obdobně jako u všech významných evropských producentů. Ve Španělsku se náklady meziročně snížily výrazněji než v ostatních zemích, a to téměř o 6 % (tj. 8 eurocentů) na 1,35 /kg JUT za tepla. Rakousko bylo jedinou zemí, kde náklady meziročně mírně vzrostly (rostoucí odpisy a náklady na obnovu stáda). Meziroční pokles celkových nákladů ve sledovaných zemích byl nejvýznamněji ovlivněn nižšími náklady na krmiva oproti roku. Česká republika vykazuje značnou rezervu v ostatních nákladech (zahrnují náklady pomocných činností, ostatní přímé náklady, úroky a režijní náklady). Ve srovnání s průměrem zemí EU jsou tyto náklady přibližně dvojnásobné. Cena práce v ČR a Maďarsku vykazuje nejnižší hodnoty ze zemí EU, naproti tomu produktivita práce zde byla výrazně horší. To znamená, že např. v ČR je 1,9 3,3x vyšší počet vynaložených hodin práce na jednu tunu JUT, v Maďarsku je to 2,5 4,4x více, než dosahují v Rakousku, Německu a Dánsku. Pouze díky nízké ceně práce byly v ČR pracovní náklady srovnatelné, nebo dokonce nižší, v porovnání s ostatními evropskými producenty, protože produktivita práce byla v evropském srovnání velmi slabá. Na jednu tunu JUT za tepla bylo v České republice potřeba přibližně 19,8 hodiny práce (tj. o 1,3 hodiny méně než v roce ), brozura-nova.indd :12:21

50 Cena práce eur/h; počet hodin práce na 1t JUT Graf 9 Cena práce, počet hodin práce na 1 tunu JUT ve vybraných zemích EU v letech ČR Dánsko Belgie Nizozemsko Rakousko Německo Španělsko Maďarsko Počet hodin práce na 1 t JUT za tepla Náklady práce eur/h Pozn. počet hodin práce na jatečné prase resp. na produkci se v ČR nesleduje, jedná se o odhad na základě pracovních nákladů na práce a nákladů práce podle ČSÚ Pramen: InterPIG Spotřeba krmiva (kg) Graf 1 Celková spotřeba krmiva na jatečné prase a konverze krmiva v letech Pramen: InterPIG, ČR Dánsko Belgie Nizozemsko Rakousko Německo Španělsko Maďarsko Spotřeba krmiva prasnicí přepočet na jatečné prase (kg) Spotřeba krmiva ve fázi výkrmu jatečných prasat (kg) Spotřeba krmiva v předvýkrmu prasat (kg) Spotřeba krmiva na 1 kg ž. hm. (pravá osa) 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5 Spotřeba krmiva na 1 kg ž. hm. (kg) kdežto v Dánsku, Nizozemsku, Německu a Belgii to bylo pouze 5,9 8 hodin. To dokladuje, že na jednu hod. práce v ČR připadá produkce 5,5 kg vepřového masa (tj. o 3,2 kg více než v r. ), kdežto ve vybraných zemích EU to bylo např. v Rakousku 97 kg a v Nizozemsku až 169 kg. Významnou roli v úrovni nákladů hraje rovněž konverze krmiva. V ČR je dosahováno přibližně o 3 4 % horší konverze krmiva ve srovnání se západními producenty EU. V roce bylo v českých chovech v průměru na 1 kg JUT spotřebováno o,11 kg krmiva více než v chovatelsky vyspělých zemích EU a konverze krmiva dosahovala 2,95 kg/kg ž. hm. Proti roku došlo ke zlepšení o 3 %. Česká republika se trvale zlepšuje také v ukazatelích užitkovosti. V letech bylo u nás odstaveno v průměru 26,5 až 27,7 selete na prasnici za rok. To představovalo v roce 5 brozura-nova.indd :12:21

51 Ekonomika výroby vepřového masa v mezinárodním srovnání ks Pramen: InterPIG Graf 11 Počet odstavených selat na prasnici za rok ve vybraných zemích EU 27,67 32,1 29,8 rok rok rok 29,8 24,9 29,7 27, ČR Dánsko Belgie Nizozemsko Rakousko Německo Španělsko Maďarsko 23,69 o 2,8 selete více než v Rakousku,,7 selete více než ve Španělsku, ale o 1,4 selete méně než v Německu a Belgii, o 4,4 selete méně než v Dánsku a o 2,1 selete méně než v Nizozemsku. V České republice užitkovost prasnic v letech 213 a rostla meziročně tempem 6 8 %. V roce a se růst užitkovosti prasnic zpomalil na 1,1 2,7 %, tj. na úroveň vykazovanou v ostatních zemích EU, kde dosahoval,9 1,7 %. Výroba vepřového masa byla v letech až na výjimky ve sledovaných zemích EU ztrátová. V roce dosahovalo zisku pouze Maďarsko, Rakousko a Španělsko (,1,15 /kg). Úspěch Rakouska spočívá především v dobrém zpeněžování jatečných prasat, neboť ceny byly v obou sledovaných letech o,12 /kg vyšší, než je průměr vybraných zemí EU. Úspěch Španělska lze spatřovat v tom, že chovatelé zde v rámci všech členských zemí,15 Graf 12 Čistý zisk (eur/kg JUT za tepla),12,15 EUR/kg JUT za tepla,1,5,,5,1,15,2,25,3,79,24,14,3,1,1,5,12,3,17,33,16,1,7,4,1,2,6,3,5,, 51,35 ČR Dánsko Belgie Nizozemsko Rakousko Německo Španělsko Maďarsko Pramen: InterPIG brozura-nova.indd :12:21

52 EU dosahují nejnižších výrobních nákladů. V roce se ceny jatečných prasat prudce snížily, což mělo za následek zhoršení ekonomiky a vykázání ztráty ve všech zemích EU, včetně nejlepší třetiny podniků v Dánsku. V roce došlo ve všech zemích EU k oživení cen zemědělských výrobců prasat v průměru meziročně téměř o 5 %, současně klesaly výrobní náklady. Díky tomu došlo ke zlepšení rentability výroby vepřového masa. Výsledky se ve všech uvedených zemích meziročně zlepšily, přesto zisk vykázaly pouze chovy v Dánsku (,1 /kg JUT) a Španělsku (,5 /kg JUT), a zisk ani ztrátu pak dosáhlo Maďarsko. Česká republika byla v roce na úrovni prvovýroby v produkci prasat konkurenceschopná, v roce se situace mírně zhoršila. V roce byl v ČR výsledek obdobný s výsledkem Nizozemska. Ve srovnání s průměrem vybraných zemí byl zisk v ČR na kg JUT jatečného prasete o,1 nižší. Dobré pozici České republiky v mezinárodní konkurenci velmi výrazně napomáhala slabá koruna vůči euru, neboť pokud by byl průměrný kurz na úrovni Kč/, výrobní náklady po přepočtu na eura by byly o,1,15 /kg JUT vyšší. Ztráta by se tím prohloubila přibližně o,1 /kg JUT, což by pak představovalo výrazné zhoršení ekonomiky. 52 brozura-nova.indd :12:21

53 Ekonomika výroby vepřového masa v mezinárodním srovnání brozura-nova.indd :12:21

54 Jan Boudný působí v ÚZEI od r. 24, v současnosti zastává pozici vedoucího oddělení Ekonomika zemědělství a potravinářství. Jeho odborné zaměření je analýza úrovně a vývoje nákladovosti, výnosnosti a rentability zemědělských komodit se zaměřením na živočišnou výrobu. Podílí se a odpovídá za sběr, zpracování dat a kalkulaci nákladů v živočišné výrobě prezentovaných ÚZEI. Spolupracuje na kalkulacích souvisejích s nadstandardní pohodou zvířat a na hodnocení přínosů zavedených opatření dobrých životních podmínek zvířat. V rámci národního výzkumu se podílel na řešení projektů NAZV zaměřených na vyhodnocování vlivu reprodukčních schopností prasnic na ekonomiku chovu prasat a dále porovnání ekonomiky hospodaření v ekologickém a konvenčním režimu hospodaření. V letech zkoumal v rámci výzkumného záměru determinanty úspěšnosti a ne úspěšnosti zemědělských podniků pomocí odhadů technické efektivnosti podniků, odhadu efektivnosti jednotlivých výkonů rostlinné a živočišné výroby a analýzy vybraných finančních a nefinančních faktorů. Podílel se na aktualizaci metodiky Kalkulace nákladů a výnosů v zemědělství, která byla v roce 21 schválena jako doporučená metodika pro zemědělskou praxi. Od roku 28 je partnerem sítě agribenchmark Cash Crop, jejímž cílem je mezinárodní srovnání ekonomiky vybraných komodit rostlinné výroby. Od roku 21 je členem skupiny InterPIG, která se zabývá mezinárodním srovnáním nákladů, výnosů a rentability v produkci vepřového masa. Ekonomika výroby pšenice a řepky v mezinárodním srovnání Ing. Petr Novotný, Ing. Jan Boudný Úvod Příspěvek se zabývá produkcí hlavních obilovin a řepky ve světě a dále se zaměřuje na produkci v EU a ČR a na porovnání ekonomiky výroby pšenice ozimé a řepky ozimé. Porovnání je provedeno za vybrané státy EU v letech. 54 Metodika Mezinárodní srovnání nákladů a výnosů v období vychází z podkladů mezinárodní sítě agri benchmark Cash Crop, ve které je podrobně sledována ekonomika výroby tržních komodit ve světovém měřítku. Výsledky za každou zemi jsou reprezentovány tzv. typickými farmami, které jsou zvoleny s ohledem na nejdůležitější produkční oblasti dané země. Typické farmy zohledňují typickou velikost podniku, strukturu výroby, výměru plodin a nejčastěji používané technologie pěstování plodin, zpracování půdy a další charakteristiky typické pro danou oblast. Data pro každou typickou farmu vychází z reálných podnikových výsledků s následnou modifikací s ohledem na skutečnosti typické pro daný region. Výsledky jsou zpracovány podle jednotné metodiky, která umožňuje přímé srovnání nákladů a výnosů jednotli- brozura-nova.indd :12:21