PREVENTIVNÍ PROGRAM K POTÍRÁNÍ

Transkript

1 GYMNÁZIUM A ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA ŠLAPANICE, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE PREVENTIVNÍ PROGRAM K POTÍRÁNÍ PATOLOGICKÝCH JEVŮ VE SPOLEČNOSTI Platnost a účinnost od:

2 OBSAH 1 Úvod Charakteristika patologických jevů Postup školy při prevenci Východiska Hrozby Cíle a cílové skupiny Vzdělávací činnost školy a prevence Další vzdělávání pedagogů v oblasti prevence Spolupráce s ostatními subjekty Represivní nástroje Postup při zjištění patologického jevu Metody práce Závěrečná ustanovení... 8

3 1 Úvod Tento preventivní program vychází z Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve škole a školských zařízeních MŠMT ČR č. j / ze dne a také z Metodického pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních č. j /2016. Koncipován je jako součást plánu školy, zakomponován do Školního řádu Gymnázia a Základní umělecké školy Šlapanice, příspěvkové organizace, a do tematických plánů jednotlivých předmětů. 2 Charakteristika patologických jevů Mezi sledované patologické jevy, které se v současné době objevují u dospívající mládeže, patří požívání alkoholu, kouření, aplikování drog, týrání a domácí násilí, záškoláctví, krádeže, netolismus, hráčství a sázení, počítačové hry, poruchy v příjmu potravy (anorexie, bulimie), šikana, internetová šikana, rasová nenávist. 3 Postup školy při prevenci 1. Vedení školy organizuje a koordinuje akce zaměřené proti patologickým jevům, spolupracuje s Odborem školství Jihomoravského kraje, MěÚ Šlapanice a s dalšími odborníky, spolupracuje se zákonnými zástupci žáků a sdružením SPARG, eviduje akce a zajišťuje finanční prostředky na jejich uskutečnění. 2. Směrnicemi a úpravou školního řádu vytváří ředitel školy právní rámec pro prevenci patologických jevů ve škole. 3. Metodik prevence, výchovný poradce a třídní učitelé sledují individuální problémy a požadavky studentů, informují ředitelství o patologických jevech, kontaktují se se sociálními pracovníky příslušných úřadů i s úřadem práce. Jsou připraveni poskytnout informace k této problematice studentům i jejich zákonným zástupcům. 4. Metodik pracuje se studenty vyškolenými v rámci preventivních programů, spolu s nimi zajišťuje přednášky pro další žáky, konzultuje problémy patologických jevů s ostatními vyučujícími, koordinuje spolu s vedením školy akce a činnost kroužků, zkvalitňuje a zdokonaluje mimoškolní činnost. Metodik musí být silnou osobností a získat si důvěru žáků. 5. Třídní učitelé soustavně sledují svěřené studenty, jsou v kontaktu se zákonnými zástupci, jsou povinni ověřovat si podezřelé absence i u ošetřujících lékařů. Okamžitě reagují na záškoláctví a tuto situaci ihned řeší s výchovným poradcem, ředitelstvím a rodiči. Spolupracují s OPPP, psychologem popř. psychiatrem. Případné problémy s omamnými látkami konzultují s protidrogovými koordinátory ve vybraném protidrogovém centru. Složitější problémy hlásí sociálním pracovníkům příslušného úřadu, popř. policii, je-li zde podezření z trestné činnosti. 3

4 4 Východiska 1. Je třeba sledovat nejrozšířenější negativní jevy na škole vztahy mezi dětmi bez dozoru dospělých, zhoršený prospěch, vysokou absenci, způsob omlouvání ze strany zákonných zástupců. 2. Všímat si neochoty rodičů spolupracovat se školou, jejich nezájmu o školní výsledky svých dětí, užívání návykových látek v rodině. Znát sociální podmínky a rodinné zázemí žáků. 3. Řešit a potírat vandalismus. 4. Je vhodné využít osvědčené programy z minulých let - bohatou zájmovou činnost, průřezová témata ve školním vzdělávacím programu, etickou výchovu, schránku důvěry, dotazníková šetření, vzájemnou informovanost učitelů a spolupráci při výchovném působení, společné poznávací akce a výlety. 5. Spolupráce s psychologickými a pedagogickými poradnami při zohledňování žáků se specifickými poruchami učení 5 Hrozby 1. Nedostatek financí na materiální vybavení a vzdělávací aktivity školy. 2. Nedůslednost při řešení výchovných problémů. Lhostejnost, přehlížení a podceňování prvotních příznaků problému. 3. Necitlivost a amatérismus při řešení problémů. 6 Cíle a cílové skupiny 1. Cílovými skupinami jsou: žáci nižšího a vyššího gymnázia, žáci ZUŠ, žáci ze znevýhodněného sociokulturního prostředí, pedagogové a veřejnost. 2. Cílem prevence je zajištění informovanosti všech žáků školy o problematice rizikového chování. Problematiku rizikového chování dětí přiblížit žákům a také jejich zákonným zástupcům. 3. Bojovat proti nudě poskytnutím dostatečného zázemí pro kvalitní trávení volného času, podílet se na zkvalitňování životního prostředí. 4. Vytvořit pozitivní sociální klima ve škole s minimem kázeňských problémů, rozvíjet a podporovat sociální kompetence. 5. Vypěstovat v žácích zodpovědnost za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jejich věku, schopnost dělat samostatná správná rozhodnutí, schopnost řešit problém a nalézat pomoc. 6. Vštípit žákům odmítavý postoj k návykovým látkám. 7. Posílit duševní odolnost vůči stresu, negativním zážitkům a vlivů. 4

5 7 Vzdělávací činnost školy a prevence 1. Biologie: vyučující zařadí témata o zdravé výživě, zdravém způsobu života, o vlivu škodlivých látek na lidský organismus. 2. Chemie: studenti budou seznámeni nejen se složením některých návykových látek, ale hlavně s některými důsledky jejich zneužití. Bude pohovořeno o nebezpečí zneužívání léků. 3. Základy společenských věd, občanská výchova: učitelé zdůrazní důsledky zneužívání návykových látek pro soužití lidí, dopady v oblasti partnerských vztahů, rodinných i společenských. Budou sledovat změny v psychice postižených lidí a problémy v oblasti sociální. Zdůrazní zdravý způsob života. Proberou i záležitosti trestně právní. 4. Zeměpis: lze zde využít video materiály o zemích původu různých opiátů. Je třeba zmínit celosvětový problém pašování drog a trestní odpovědnost. 5. Dějepis: v rámci tohoto předmětu je možno zdokumentovat problém drog z hlediska historického např. formou seminární práce či projektu, ať už se jedná o sondu do nejstarších civilizací nebo o zmapování této problematiky v 21. století. 6. Výtvarná výchova: je možno tvořit nástěnky, plakáty i fotografie. 7. Tělesná výchova: ve studentech je třeba probudit zájem o zdravý způsob života, motivovat mladé lidi k tělesné aktivitě a ke sportu. Je možné vhodně propojovat práci ve výchovách s dalšími volnočasovými aktivitami a s mimoškolní činností. 8. Organizace volného času dětí v nepovinných předmětech (odbíjená hochů i dívek, florbal hochů i dívek, dramatický a taneční kroužek, sborový zpěv, kroužek informatiky, kroužek matematiky, kroužek chemie a přírodních věd, výtvarný kroužek, náboženská výchova) tak, aby byla nabídnuta široká škála aktivit. 8 Další vzdělávání pedagogů v oblasti prevence 1. Ředitelství informuje učitele o preventivních programech a školeních. 2. Pověřený metodik školy se účastní schůzek, školení a dalších akcí pořádaných příslušnými úřady, protidrogovými centry apod. 3. Ředitelství školy zajistí další vzdělávání pedagogů minimálně formou přednášek odborníka na některý sledovaný patologický jev. 9 Spolupráce s ostatními subjekty 1. Škola spolupracuje v oblasti prevence s občanským spolkem SPARG, jehož členy jsou zákonní zástupci, pedagogové i studenti a zástupci obce. Spolek je zaměřen na získávání finančních prostředků na preventivní aktivity a na zkvalitnění mimoškolní činnosti. Za klíčovou lze považovat spolupráci rodičů a pedagogů. 5

6 2. Škola spolupracuje s tělovýchovnými jednotami Sokol Šlapanice a Orel Šlapanice. Aktivně se podílí na mimoškolních sportovních akcích. 3. Zástupce školy je aktivním členem kulturně školské komise při MěÚ Šlapanice. Jedenkrát měsíčně je spolu se zástupci města a ostatními zástupci škol a školských zařízení hodnocena situace v této oblasti. 4. Škola je rovněž v kontaktu s městskou i státní policií, s církví římskokatolickou, která je nápomocna při řešení některých problémů. 10 Represivní nástroje 1. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni důsledně vyžadovat od studentů plnění školního řádu a nelze podceňovat některá opakovaná porušování řádu. Školní řád stanoví postih při držení či konzumaci návykových látek, postih při zjištěné šikaně i ostatních patologických jevech. 2. V těchto případech je třeba reagovat ihned svoláním mimořádné pedagogické rady, která zhodnotí situaci a v případě nutnosti vyvodí opatření k posílení kázně na základě klasifikačního řádu školy. 3. V případě nutnosti je třeba kontaktovat sociální pracovníky a zkoumat, zda zákonný zástupce problémového studenta plní výchovné povinnosti. 4. V naléhavých případech s podezřením na trestný čin je třeba případ předat policii. 11 Postup při zjištění patologického jevu 1. Podezření: Situace se řeší nejprve pohovorem se studentem a se spolužáky. Důležitý je kontakt se zákonnými zástupci a vzájemné konzultace popř. s ošetřujícím lékařem. Doporučuje se vyhledat odborníka na daný problém. Škola má k okamžité dispozici několik specialistů, s nimiž lze konzultovat jednotlivé případy. 2. Spolupráce s drogově závislým: Pokud je prokázána u studenta drogová závislost a ten se léčí, postupuje škola podle platných právních předpisů, tzn. lze povolit přerušení studia, individuální studijní plán stejně jako u studenta nemocného. 3. Odmítnutí spolupráce drogově závislého: V případě, že drogově závislý odmítá spolupracovat, trvá škola na tom, aby si předně splnil všechny své studijní povinnosti. Škola sleduje kontakty postiženého s ostatními studenty a snaží se nejrůznějšími metodami zamezit šíření tohoto jevu. O prokazatelně drogově závislé osobě škola informuje policii a protidrogová centra a snaží se spolupracovat při odhalování případného dealerství, což je trestný čin podle 217 trestního zákona. 4. Dokumentace: Postup školy při řešení případů je postupně písemně dokumentován. V případě výskytu některého patologického jevu ve škole, jej škola eviduje a dále reviduje preventivní postupy a krizové plány a nastaví taková opatření, aby bránila návratu rizikového chování. 6

7 12 Metody práce 1. Pozorování: Sledují se poruchy chování, úzkostní stavy, časté absence a nevolnosti, rizikové sociální prostředí, poruchy pozornosti, sebepoškozování, závislost na alkoholu nebo návykových látkách u rodičů či přátel. 2. Pohovor: Je forma individuální prevence, zahrnující konzultace konkrétních případů s odborníky, individuální pohovory postiženého s osobou, k níž má největší důvěru, bez ohledu na funkci či postavení této osoby. 3. Společné akce s rodiči: Nejde jen o pohovor, ale o nastolení atmosféry důvěry, zapojení rodičů do neformálních akcí školy hlavně v oblasti kultury a sportu. 4. Přednášky: Vykonávají je pedagogové, či jiní akreditovaní odborníci. Důležité je zapojení proškolených specialistů, závažné jsou přednášky právníků i zástupců policie o trestní odpovědnosti. 5. Besedy: Jsou to akce formální, otevřenější, na místě je třeba studenty přimět k diskusi, při níž musíme mít přesvědčivé argumenty. 6. Dotazníky a ankety: Je dobré vyhovět požadavkům dětí a nechat respondenty v anonymitě. Je důležité tyto akce zodpovědně vyhodnotit a vyvodit popř. důsledky, o nichž musí být studenti informováni. 7. Konzultace s odborníky: S lékařem, psychologem, ostatními pedagogy i s odborníkem hovoříme nejdříve bez přítomnosti postiženého, potom v jeho přítomnosti, pokud spolupracuje. Musíme informovat studenty o tel. číslech Modré linky apod. 8. Podpora volnočasových aktivit: Studentům je předložena rozšířená nabídka nepovinných předmětů (odbíjená, florbal, atletika, pěvecký sbor, dramatický kroužek ) a spolupráce se ZUŠ. 9. Propagace: Propagace se zaměří na zdravý způsob života, sport, umění, tvorbu plakátů, přípravu představení, tvorba nástěnek. 10. Negativní příklady: V oblasti protidrogové prevence lze využít video materiály o narkomanech, besedy s vyléčeným narkomanem apod. 11. Schránka důvěry: Na chodbě školy je dostupná všem pro veškeré dotazy (i anonymní) a vzkazy. 12. Represe: Postupuje se dle platného trestního řádu ČR. 13. Časový harmonogram: Preferovány budou akce dlouhodobé, které mají návaznost a ve studentech více budí pocit zodpovědnosti, soudržnosti s kolektivem a vyžadují pevnější vůli. Časový harmonogram odpovídá ročnímu plánu školy. 14. Dramatická výchova: Je vhodné vytvářet modelové situace i v neškolním prostředí (např. park, zahrada), kde se studenti učí odmítnout drogu apod. 15. Časopisy: Studenti mají k dispozici školní knihovnu, která je doplněna publikacemi dodanými JMK. 7

8 13 Závěrečná ustanovení 1. Podle tohoto vnitřního předpisu lze postupovat v případě zjištění drogové závislosti, závislosti na alkoholu, kouření, šikanování a jiných patologických jevech. 2. Tímto se ruší minimální preventivní program na Gymnáziu Šlapanice ze dne Tento preventivní program nabývá účinnosti od Mgr. Gabriela Kokešová ředitelka školy 8