PRINCIPY REFLEXOLOGIE

Transkript

1 OBSAH Úvod Co je reflexologie? Jak léãba funguje PrÛbûh léãby Reflexní zóny Co umí reflexologie léãit nejlépe Pfiípadové studie Reflexologie jako prevence Jak najít spolehlivého terapeuta

2 ÚVOD V posledních letech nesmírnû vzrostl zájem o komplementární medicínu, ãemuï napomohla vût í publicita, jaké se rûzn m druhûm alternativní léãby dostává. Nûkteré léãebné metody, napfiíklad homeopatie, chiropraxe nebo akupunktura, byly známé jiï dfiíve, ale fiada televizních a rozhlasov ch pofiadû a ãlánkû v novinách i ãasopisech pomohla, aby se vefiejnost seznámila s ménû znám mi zpûsoby léãby, napfiíklad reflexologií. Zv en zájem médií byl samozfiejmû velk m povzbuzením pro v echny terapeuty v této oblasti, drobn m nedostatkem zv ené publicity je v ak skuteãnost, Ïe pofiady na toto téma jsou ãasto pojímány odlehãenou a zábavnou formou, zvlá È v pfiípadû reflexologie, kde léãba spoãívá v masáïi reflexních bodû na chodidlech. Je celkem pochopitelné, Ïe lidé budou na toto téma Ïertovat, ale byla by velká koda, kdyby jim kvûli tomu unikl velk pfiínos této metody. Reflexologie je nûco víc neï jen lechtání na chodidlech! Pokud ji provádí kvalifikovan a zku en terapeut, mûïe mít tato metoda vskutku neãekané v sledky. Stejnû jako vût ina alternativních terapií se reflexologie dívá na ãlovûka jako na celek. Tento pfiístup se ponûkud li í od konvenãní medicíny, kde se léãí jednotlivé pfiíznaky. 7

3 PRINCIPY REFLEXOLOGIE Pacient bûhem vy etfiení probírá s lékafiem jednu konkrétní potíï, která se následnû léãí, ale ãasto se pfiitom nezmíní o dal ích problémech, které se mu v tu chvíli mohou zdát podruïné, nebo na nû zapomene, ale ty mohou souviset s jeho akutními zdravotními obtíïemi. Pfii léãbû pacienta jako celku lze pfiíznaky odstranit nebo zmírnit tím, Ïe se najde a odstraní sama pfiíãina problému. Dal í v hodou alternativních terapií je kuteãnost, Ïe pacienti mají víc ãasu promluvit si s lékafiem o sobû. Namísto obvyklé desetiminutové náv tûvy, kterou nabízí v eobecn lékafi, potrvá porada s terapeutem alternativní medicíny podstatnû déle. V pfiípadû reflexologie se náv tûva protáhne asi na hodinu, takïe lékafi s pacientem si mohou lépe porozumût a terapeut má vût í prostor k dûkladnému zhodnocení pacienta a jeho problémû. Lékafiská péãe zaji Èovaná konvenãní medicínou bude vïdy nezbytná, ale v souãasnosti se stále víc lidí obrací k alternativní medicínû v touze po komplexnûj ím pfiístupu ke svému zdraví a zdravotním problémûm. Lidé se také ãasto zdráhají uïívat nejrûznûj í léky, které mají pfiedepsané, jelikoï si uvûdomují jejich moïné vedlej í úãinky. V souãasnosti bohuïel není mnoho lékafiû, ktefií by dokázali plnû docenit pfiínos reflexologie, protoïe jim chybí informace o této metodû a pfiistupují k ní skepticky. KdyÏ se pacient u lékafie zmíní o tom, Ïe uvaïuje o reflexní terapii, obvykle se setká s názorem, Ïe pokud mu to neu kodí, tak není dûvod to nezkusit. Lékafi ov em ãasto dodá, Ïe podle jeho názoru to pacientovi pfiíli neprospûje! Pfiesto existuje hrstka lékafiû, ktefií pacienty posílají k odborníkovi na reflexologii a tuto léãbu doporuãují. Bylo by povzbudivé, kdyby tento trend sílil, to v ak mûïe trvat fiadu let. 8

4 ÚVOD Doufáme, Ïe následující kapitoly vám dûkladnûji vysvûtlí, co mûïete oãekávat, jestliïe se rozhodnete podstoupit léãbu reflexní terapií. Dal í stránky struãnû shrnují historii této metody, popisují, jak reflexologie funguje a kdy mûïe pomoci, a zdûrazàují obrovsk v znam chodidel. Jak se ukáïe, kaïdá ãást chodidla odpovídá nûjaké tûlesné ãásti, takïe prostfiednictvím chodidel je moïno léãit celé tûlo. Tato kniha nemá slouïit v hradnû jako pfiíruãka pro samoléãbu, aãkoli podrobnû popisuje jednotlivé léãebné postupy. Reflexologie ãasto svádí k dojmu, Ïe ji ãlovûk mûïe sám na sebe aplikovat byè jen s povrchními znalostmi celé problematiky; pravda je v ak taková, Ïe nejlep ích v sledkû se dosahuje pfii léãbû zku en m terapeutem. Doufáme, Ïe po pfieãtení následujících stránek vás reflexologie a reflexní terapie zaujme a Ïe se rozhodnete na vlastní kûïi vyzkou et, jak vám mûïe tato jednoduchá, av ak úãinná metoda prospût. 9

5 1 CO JE REFLEXOLOGIE? Dne ní reflexologie oznaãuje metodu, pfii níï se urãit m zpûsobem masírují reflexní body na chodidlech, ãímï se pûsobí na oblasti tûla vzdálené od chodidel. Podobné reflexní body se nacházejí i na rukou, ale jejich vyuïití není tak ãasté, protoïe reflexní plo ky na chodidlech vykazují lep í reakce. Reflexologie je odvozená od metody, která se pûvodnû oznaãovala jako zónová terapie, a tento termín se obãas pouïívá i dnes. Tyto dvû metody se v ak nepatrnû li í, jak ukazuje struãná historie reflexologie. Historie této léãebné metody Poãátky reflexologie spadají do období pfied nejménû 5000 lety, kdy âíàané pouïívali terapii vyuïívající tlakové body, která vycházela z podobn ch základû jako akupunktura. Také stafií EgypÈané praktikovali podobné metody jiï tfii století pfied na ím letopoãtem, jak dosvûdãují nástûnné malby v hrobkách, na nichï se zvlá tním zpûsobem drïí a masírují chodidla. Jednu z nejstar ích knih o zónové terapii vydali v roce 1582 dva v znamní evrop tí lékafii Adamus a Atatis. Dal í dílo na toto téma od doktora Bella vy lo nedlouho poté v Lipsku a je známo, Ïe v tûch dobách fiada 11

6 PRINCIPY REFLEXOLOGIE lidí ve stfiedoevropsk ch zemích, chud ch i bohat ch, vãetnû pfiíslu níkû královsk ch rodin, vyuïívala nûjakou formu pfiítlakové terapie. V dne ní dobû se objevují dûkazy o tom, Ïe nûkteré severoamerické indiánské kmeny a primitivní domorodé kmeny v Africe pouïívají jistou formu reflexologie. První skuteãn rozmach zónové terapie v ak lze pfiiãítat americkému lékafii a chirurgovi Williamu H. Fitzgeraldovi z Connecticutu. V roce 1913 zahájil doktor Fitzgerald v zkum léãebné metody, kterou oznaãil jako zónová terapie. V té dobû pûsobil jako pfiednosta otolaryngologické kliniky nemocnice St. Francis v Hartfordu a byl respektovan m chirurgem a lékafiem. Absolvoval Vermontskou univerzitu, potom strávil dva a pûl roku v Bostonské mûstské nemocnici a dva roky v nemocnici Central London Nose and Throat Hospital. Dal í dva roky dûlal asistenta profesorû Politzera a Otta Chiariho ve Vídni a pravdûpodobnû bûhem této doby strávené v Evropû propukl jeho zájem o zónovou terapii. Po návratu do Ameriky se této problematice dále vûnoval a zaãal zónovou terapii postupnû zaãleàovat do své praxe. Doktor Fitzgerald si zaslouïí obdiv a uznání za svou odvahu, protoïe jeho kolegové z fiad lékafiû pochopitelnû nebyli jeho novátorsk m my - lenkám pfiíli naklonûni. Závûry doktora Fitzgeralda Doktora Fitzgeralda nejdfiíve zaujalo, Ïe pro nûkterého pacienta nebyla operace nosohltanu pfiíli bolestivá, zatímco jin u podobného zákroku trpûl mnohem víc. Lékafi zjistil, Ïe v ménû bolestiv ch pfiípadech si pacient maãkal dlanû 12

7 CO JE REFLEXOLOGIE? Obrázek 1.1 Zóny tûla 13

8 PRINCIPY REFLEXOLOGIE anebo bûhem pfiedoperaãní prohlídky sám lékafi pûsobil na urãité oblasti tlakem, kter utlumil bolest v jin ch místech. Fitzgerald tyto oblasti postupnû vysledoval a popsal, jak lze tûlo rozdûlit na podélné zóny pût zón po kaïdé stranû stfiedové osy tûla. KaÏdá zóna odpovídala jednomu z desíti prstû u nohou, pfiiãemï zóna 1 vedla od palce u nohy pfies celé tûlo aï do mozku a pak zpátky dolû pfies païi k palci na ruce, zóna 2 vedla od druhého prstu na noze nahoru do mozku a k ukazováku na ruce, zóna 3 vedla od prostfiedního prstu na noze nahoru do mozku a k prostfiedníku na ruce, zóna 4 vedla od ãtvrtého prstu na noze do mozku a zpût k prsteníku a zóna 5, vnûj í zóna, vedla od malíku na noze do mozku a dolû k malíãku na ruce. Popis zón vedoucích od prstu u nohy do mozku a potom dolû k odpovídajícímu prstu na ruce nebyl závazn a mohl vést i obrácenû, od prstu na ruce pfies mozek dolû k prstu u nohy. V echny tyto zóny procházely naskrz tûlem a spí neï o jednotlivé ãáry lo o fiezy tûlem o stejné ífice. Zóny se v hlavû nekfiíïily, jak je tomu u nûkter ch nervû, takïe pravá strana hlavy a mozku odpovídala pfiíslu n m zónám na pravé stranû tûla a levá strana hlavy a mozku odpovídala pfiíslu n m zónám na levé stranû tûla. Tlakem na oblast ãi oblasti v urãité zónû bylo moïné potlaãit bolest v jin ch oblastech v rámci téïe zóny (viz obrázek 1.1). Lidé nevûdomky pouïívají základy zónové terapie jako automatickou reakci na bolest. Je známo, Ïe lidé pfii bolesti skfiípou zuby nebo je zatínají, ãímï ve skuteãnosti stimulují zóny, které mohou bolest zmírnit. Podobnû pacient pfii zákroku u zubafie nûkdy pevnû sevfie opûrky kfiesla a tím pûsobí tlakem na zóny na dlani, které mohou ulevit od bolesti v ústech. Jinou automatickou reakci na bolest, 14

9 CO JE REFLEXOLOGIE? Obrázek 1.2 PouÏití kolíãkû na prádlo a gumiãek na prstech pfii níï se pûsobí tlakem, mûïeme pozorovat u ãlovûka, kter se kou e do prstu, kam se udefiil, nebo si tfie poranûné a bolavé místo. Umûní zónové terapie pûvodnû spoãívalo v tlaku na kostní v stupky po celém tûle, zejména na klouby rukou a nohou a pfiedev ím na falangy (ãlánky prstû na rukou i nohou). Velikost tlaku nezbytného ke zmírnûní bolesti byla taková, aby zpûsobila jisté mnoïství snesitelné bolesti, 15

10 PRINCIPY REFLEXOLOGIE Obrázek 1.3 Nástroje pro pûsobení tlakem ale tlak nesmûl b t tak siln, aby po kodil tkáà pod povrchem. Tlak, kter se pohyboval od 1 do 4,5 kg, se nechával pûsobit po rûznou dobu, ale obvykle v rozmezí 30 vtefiin aï 5 minut, obãas i déle. K dosaïení pevnûj ího konstantního tlaku se ãasto pouïívaly rûzné pomûcky. Nebylo nic neobvyklého, Ïe se na klouby prstû pfiipevàovaly kolíãky na prádlo nebo gumiãky (viz obrázek 1.2). Doprovázelo to varování, Ïe pokud by prsty ãi jiná ãást tûla zaãaly modrat, je nutno tyto pomûcky okamïitû odstranit a doporuãovalo se postiïené oblasti masírovat, aby se obnovilo normální proudûní krve. Tlak se vyvolával i pomocí palcû nebo nehtû, pfiípadnû kulat m koncem tyãinky nebo opaãn m koncem zubního kartáãku (viz obrázek 1.3). PouÏívaly se i kovové hfiebeny, jejichï zuby maãkaly zóny na rukách (viz obrázek 1.4.). Vût inou se sice pûsobilo tlakem na ruce, ale gumiãky se mohly pouïívat i na dal í klouby, napfiíklad u prstû na nohou, zápûstí, kolen a loktû. Nûktefií terapeuti vyuïívali ke stimulaci zón také elektrické pfiístroje. 16

11 CO JE REFLEXOLOGIE? S postupujícím v zkumem se ukázalo, Ïe pûsobením tlaku na koneãky prstû u rukou a nohou lze zmírnit bolest v kterékoli ãásti odpovídající zóny. Pfiední (anteriorní) i zadní (posteriorní) ãásti kaïdé zóny tûla se setkávaly ve piãkách prstû na rukou a nohou, takïe právû prostfiednictvím tûchto oblastí bylo moïno zasáhnout pfiední i zadní stranu zároveà. Pfiední ãást tûla pfiedstavoval hfibet ruky a nárt nohy a zadní ãást tûla pfiedstavoval povrch dlanû a ploska nohy. Boãní strany prstû na rukou i nohou odpovídaly vnûj ím oblastem kaïdé pfiíslu né zóny. V nûkter ch pfiípadech se zjistilo, Ïe po pûsobení tlaku se bolest v léãené oblasti zesílila, namísto aby se zmírnila. To se pozdûji vysvûtlovalo jako znamení, Ïe v oblasti je infekce, nebo dokonce kufií oko ãi mozol, takïe nejdfiíve bylo tfieba odstranit pfiíãinu problému a aï pak mohl pûsobící tlak bolest zmírnit. Znamenalo by to pfiípadné odstranûní kufiího oka ãi mozolu nebo léãbu pfiíãiny pomocí pfiítlakové Obrázek 1.4 Vytváfiení tlaku pomocí hfiebene 17

12 PRINCIPY REFLEXOLOGIE terapie, ov em pro pacienta bolestivûj í, dokud se problém nenapraví. Doktor Fitzgerald dále popsal existenci deseti podéln ch zón na jazyku, opût s pûti zónami po kaïdé stranû stfiedové osy. Tlak pûsobící na horní stranu jazyka v rûzn ch zónách ovlivàoval zóny v pfiední ãásti tûla. Tlak pûsobící na spodní stranu jazyka ovlivàoval zóny na zadní stranû tûla. Tlak na jazyk se obvykle vyvolával pomocí kovové tyãinky nebo prstû. Jedním z doporuãovan ch zpûsobû, jak se zbavit kytavky, bylo omotat prsty kapesníkem, pevnû uchopit jazyk a vytáhnout jej co nejdál. Tvrdé a mûkké patro lze také rozdûlit na deset zón, vãetnû horní ãelisti. Tlak nebo dotek zadní plochy zubû a dásní pûsobil na zadní ãásti zón po celém tûle a tlak na pfiední plochy zase pûsobil na pfiední ãásti zón. Podobnû u zón v ústní ãásti hltanu (na konci ústní dutiny) platilo, Ïe zadní plochy pûsobily na zadní ãásti zón a pfiední plochy na pfiední ãásti zón. Pfiední a zadní strana rtû také odpovídala pfiedním a zadním ãástem zón a zuby bylo moïno léãit tlakem na oblast v zónû, kde leïely; napfiíklad fiezáky byly zastoupeny v zónû 1 a stoliãky v zónách 3 a 4. K dal ím zji tûním patfiilo, Ïe infekce v hltanu, nose nebo ústech, ãi dokonce v pochvû a rektu, mohou zpûsobovat nejen místní podráïdûní, ale také patologické zmûny v oblastech vzdálen ch od místa infekce, ale vysledovateln ch do stejné zóny. Mohli bychom uvést mnoho pfiíkladû práce doktora Fitzgeralda. On sám si nejvíce cenil sv ch v sledkû pfii léãbû bolestí hlavy, oãních vad, strumy, dûloïních myomû, bulek v prsou a d chacích potíïí, které na tuto terapii dobfie reagovaly. Uvádûlo se, Ïe pfiítlaková terapie byla úãinná v 65 aï 75 % pfiípadû, byla to tedy vysoká úspû nost. KdyÏ 18

13 CO JE REFLEXOLOGIE? se doktora Fitzgeralda ptali, zda byla úãinnost této metody vûdecky prokázána, ãasto odpovídal praktickou ukázkou, tedy tím nejpfiesvûdãivûj ím zpûsobem, jak m lze odpovûdût kritikûm. Jedním z jeho oblíben ch pfiíkladû bylo maãkání urãité ãásti malíãku, coï vyvolalo znecitlivûní ucha na stejné stranû tûla. To mu pak umoïnilo pokusné osobû zabodat do u ního boltce pendlíky, aniï by cítila jakoukoli bolest. Dal í prûkopníci metody Práci doktora Fitzgeralda jako první zpropagoval doktor Edwin F. Bowers, kritik a autor odborn ch lékafisk ch ãlánkû z New Yorku. Osobnû nav tívil doktora Fitzgeralda a nûjakou dobu studoval jeho metodu, neï zvefiejnil ãlánky o zónové terapii v tisku mimochodem, právû doktor Bowers tuto metodu poprvé oznaãil jako zónovou terapii. Lékafisk svût na tuto novou metodu nezareagoval pfiíli nad enû, ale vût í podpory se jí dostalo od terapeutû pfiírodní léãby, napfiíklad chiropraktikû, osteopatû a naturopatû. Jist zájem v ak projevili i kolegové lékafii, z nichï nûktefií se zaãali metodou hloubûji zab vat a pfiispûli cenn mi poznatky k jejímu rozvoji. Patfiili k nim dr. George Starr White, dr. Joe Riley a jeho manïelka Elizabeth Rileyová. Doktor Riley napsal na toto téma fiadu knih a zavedl pou- Ïívání hákové metody, kdy terapeut zahákne neboli obepne prsty nûjakou ãást pacientova tûla, aby s ní mohl manipulovat. Tuto metodu lze pouïít u tkání, napfiíklad ke zvednutí pokleslé dûlohy, nebo u kloubû, napfiíklad u klavikuly (klíãní kosti), scapuly (lopatky), Ïeber, sterna (hrudní kosti), kyãelní (iliakální) kosti, stydk ch kostí a kostrãe. 19

14 PRINCIPY REFLEXOLOGIE Podle teorie dr. Rileyho se v echny tyto oblasti dûlily na pût rûzn ch zón, s pfiípadnou v jimkou kostrãe a v bûïku hrudní kosti, které dokázaly ovlivnit celé tûlo, a proto bylo nutné s nimi zacházet velmi jemnû. Hákovou metodu bylo moïné pouïít i u kostûn ch oblastí ve stejné zónû, jako byla oblast, která vyïadovala léãbu. Napfiíklad u zaníceného kloubu nebo nervu bylo moïno pûsobit na odpovídající zónu, napfiíklad na loket v pfiípadû bolesti kolena nebo na rameno v pfiípadû kyãle. Dal í v znamnou prûkopnicí v této oblasti byla Ameriãanka Eunice D. Inghamová, která se pozdûji stala paní Stopfelovou poté, co se vdala za jednoho ze sv ch nadmíru spokojen ch pacientû. Eunice Inghamová pûvodnû pracovala s dr. Rileym a vyvinula svou vlastní reflexní pfiítlakovou metodu. Její dvû knihy Pfiíbûhy, které mohou vyprávût nohy a Pfiíbûhy, které vyprávûly nohy se staly uãebnicemi pro studenty reflexologie. Metoda Inghamové se zamûfiovala na reflexní body na chodidlech a zahrnovala speciální masáïe reflexních plo ek na ploskách, nártech i prstech u nohou. Eunice Inghamová byla kvalifikovaná rehabilitaãní pracovnice, takïe mûla zdravotnické vzdûlání, a pozdûji se plnû vûnovala reflexologii a propagaci této metody. ZaloÏila si velmi úspû nou praxi a po celé Americe pofiádala pfiedná ky, léãila a kolila nové terapeuty. Nejv znamnûj í prûkopnicí této metody ve Velké Británii byla Doreen E. Baylyová, pûvodní profesí zdravotní sestra. Doreen Baylyová se s Eunice Inghamovou seznámila bûhem náv tûvy u své sestry léãitelky v Americe. Její práce na ni silnû zapûsobila a studovala s Eunice Inghamovou aï do svého návratu do Anglie zaãátkem 60. let. Vytrvale se snaïila vzbudit v Británii a v Evropû vût í zájem o refle- 20

15 CO JE REFLEXOLOGIE? xologii, vybudovala si úspû nou praxi a zaloïila v ukové stfiedisko reflexologie. Doreen Baylyová si zaslouïí velké uznání za svou vytrvalou snahu o popularizaci reflexologie, protoïe zpoãátku se její práce nesetkávala s velk m nad ením a mnozí se k této metodû stavûli znaãnû odmítavû. Nakonec se v ak její úsilí vyplatilo. Zemfiela v roce 1979 tûsnû pfied sv mi osmdesát mi narozeninami v dobû, kdy si reflexologie právû zaãínala získávat vût í uznání. Její uãení se dodnes ífií prostfiednictvím The Bayly School of Reflexology. Reflexologie se vyvinula z pûvodní metody zónové terapie a v souãasnosti se vût ina terapeutû zamûfiuje na léãbu prostfiednictvím masáïe reflexních plo ek na noze. V nûkter ch pfiípadech lze pouïít i reflexní body na rukou, ale v eobecnû se reflexní plo ky v oblasti chodidel povaïují za citlivûj í. Také háková masáï doznala jist ch zmûn a pouïívá se jako doplnûk masáïe chodidel, ov em ponûkud ménû razantním zpûsobem neï kdysi. Masíruje se oblast kloubu nebo konãetiny umístûná ve stejné zónû jako problematická partie, napfiíklad loket pfii problémech s kolenem nebo pfiedloktí pfii potíïích s l tkem, napfiíklad pfii patném krevním obûhu. PouÏívá se ménû tlakov ch pomûcek a potfiebného pfiítlaku se spí dosahuje pomocí palcû nebo jin ch prstû, je to pfiirozenûj í a pfiijatelnûj í zpûsob nastartování léãebného procesu. 21