Cesty do pekla Stavíme za miliardy, ale nikam to nevede 22

Transkript

1 Korupční kastrace. Novele zákona o veřejných zakázkách hrozí ve sněmovně okleštění 28 Když ženy mají chuť, jdou na pivo, spoléhají se pivovarníci 32 Aby si Michálek na Fondu životního prostředí zachránil kůži, založil odbory Cesty do pekla Stavíme za miliardy, ale nikam to nevede 22

2

3 3 dopravní infrastruktura focus Cesty, které nikam nevedou V Česku se nestaví to, co by bylo účelné a ekonomické, ale to, co už má nějaké razítko nebo alespoň šikovné lobbisty v zádech Kdo se někdy vracel v neděli večer z lyžovačky v Rakousku, dobře tu situaci zná. Cesta pěkně ubíhá, ale někde u Kaplic dojedete kamion, který není možné předjet. Druhý pruh se ne a ne objevit, a tak jedinou nadějí je, že loudání v závěsu za přetíženým náklaďákem je možné dohnat na několikakilometrovém úseku D3 u Tábora. Vede sice odnikud nikam, zato má pruhy hned tři. Selský rozum by velel, že když někde jízdní pruh chybí a jinde přebývá, mělo se to dávno zařídit tak, aby byly všude dva. Dálnice přitom není nutně potřeba, stačila by silnice, která dostojí přívlastku rychlostní, a na níž se tak nebudou vytvářet dlouhé kolony táhnoucí se za nákladními vozy. Jenže jsme v Česku a tady selská logika v dopravní infrastruktuře nefunguje. Stát sice dokáže strategickými materiály popsat stovky stran papíru, ty ale končí zasuté v šuplících ministerských úředníků. Jim samotným se nelze divit. Při pohledu na žalostnou přípravu staveb, které by měly již za pár let dostávat nové peníze z Bruselu, jsou představy plánovačů o nových asfaltových tepnách opravdu jen snem. V Česku se staví ne to, co by bylo účelné a ekonomické, ale především to, co už má obstaráno nějaké razítko nebo alespoň šikovné lobbisty v zádech. Stát si dokonce donedávna vydržoval za statisícové platy vládní zmocněnce, kteří měli za úkol tvrdě tlačit na dostavbu údajně životně důležitých silničních tahů. Výsledkem nejrůznějších kliček a ústupků betonářské lobby jsou svébytné krajinné památníky české současnosti torza obchvatů, mostů a tunelů. Mají většinou jediný účel: salámovou metodou přinutit veřejnost i příslušné úřady, že se daný úsek silnice nebo dálnice postavit musí. Oblíbeným trikem přitom bývá argumentace podle pořekadla nechci slevu zadarmo. V Bruselu na nás prý čekají miliardy, a tak se není třeba bát pustit nějakou tu korunu navíc. Kam takové slepé spoléhání na penězovody z EU vede, dobře ukazuje příklad Ředitelství vodních cest (ŘVC), které v náhodném vzorku projektů vybraných bruselskými auditory vykázalo 96procentní chybovost. Ke všemu je tento výkon to poslední, co na poli Bruselem spolufinancovaných projektů vodní inženýři odvedli. Na příští dva roky má totiž ŘVC v kolonce spolufinancování projektů EU naplánovanou velkou nulu. Možná je to tak dobře. Plánovači totiž mají v záloze další projekty, které hrozí fiaskem. Tak třeba splavnění Berounky v Radotíně, které by mělo být dokončeno v roce Za 1,2 miliardy korun se z vltavského přítoku má stát dopravní tepna, která ulehčí kamionové dopravě. Má to ale háček České přístavy, které radotínský přístav vlastní, samy počítají s tím, že Berounka i přístaviště budou určeny pro sportovní a rekreační lodě. Za miliardovou investici ŘVC se po Berounce budou prohánět leda tak vodáci. Možná ještě horší než nejrůznější vytáčky a mediální kličky, jimiž státní úředníci dokazují, že čtyřprocentní úspěšnost vodních projektů je vlastně úplně normální, je skutečnost, že si přitom sami lžeme do kapsy. Předražené dálnice omlouváme tím, že je konečně po čem jezdit, miliardové investice do výletních parníků tím, že turistika je spásou jižních Čech, a nedostatečnou ekonomickou analýzu staveb železničních koridorů argumentem, že se jen mění staré koleje za nové. A v případě hrozby vrácení evropských dotací ze zbabraných projektů spoléháme na to, že to v Bruselu naši byrokraté nakonec nějak okecají. Neházejme ale vinu na úředníky: mnoho z nich jsou zkušení stavaři ovládající světové jazyky i spleti unijního zákonodárství. Navíc se na ně politici dívají často skrz prsty třeba Státní fond dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železniční dopravní cesty mají v čele šéfy, které nikdo nejmenoval a kteří dlouhé měsíce fungují jen jako pověřenci. Snad v obavě, že by mohli vydržet v úřadu déle než jejich ministr. Žádnému šéfovi resortu dopravy se přitom nepovedlo přilákat do dopravní infrastruktury soukromé investory, takže se stále jen přerozdělují veřejné finance. Možná největším problémem dopravních staveb je, že od nich očekáváme stále lepší servis. Nebylo to tak vždy. V dobách vrcholného středověku se platilo mýto, a přesto obchodníci dávali městům a klášterům peníze na stavbu mostů a cest. Peněžní dary ve prospěch velkých technických staveb získaly podobnou váhu jako konvenční formy péče o spásu duše, píše ve své knize Cestování ve středověku německý historik Norbert Ohler. Spásu duše dnes žádný investor nečeká. O spásu veřejných financí by se ale někdo, kdo udělá v systému pořádek, postarat mohl.

4 sleva až 25 % Poukázka na odběr zboží od společnosti Profimed - profesionální péče o ústní hygienu platí do hodnota dárku 1500 Kč cena ročního předplatného 1722 Kč Poukázka na nákup pánských oděvů a módních doplňků značky Blažek platí do hodnota dárku 1500 Kč cena ročního předplatného 1722 Kč Poukázka na masáž dle vlastního výběru ve studiu Planet Zen platí do hodnota dárku 1500 Kč cena ročního předplatného 1722 Kč JAK OBJEDNAT PODMÍNKY

5 ČASOPIS ROKU 2010 S PRODANÝM NÁKLADEM OD DO KUSŮ 22 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA. Peníze na silnice došly. Ministr dopravy si chce půjčovat, ale nikdo neví, z čeho se bude splácet 50 ITÁLIE. Apeninský poloostrov doplácí na neschopnost politiků, v lepším případě bude stagnovat 72 KOMIKSFEST! Od pátku 28. října do soboty 5. listopadu bude v Praze ke zhlédnutí patnáct výstav, ale i divadlo a filmy od známých komiksových tvůrců monitor 16 MAKROEKONOMIKA 17 POZITIVNÍ ZPRÁVY 18 KÁVA S 20 LIDÉ A PODNIKY report 22 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Stavíme draze a neúčelně. Evropský účetní dvůr přesto přesvědčujeme, že je to tak v pořádku 28 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Novela zákona o veřejných zakázkách problémy s korupcí sama vyřešit nemůže 32 PIVOVARNICTVÍ Ve světě, který býval doménou mužů, prokázaly ženy lepší intuici. Vždy tíhly spíše k malým pivovarům 34 EXPORT Indie má aktuálně připraveno na modernizaci své ekonomiky a infrastruktury bilion dolarů 38 POTRAVINÁŘSTVÍ Majitel Agrofertu je při chuti a krouží kolem dalších mlékáren. Kde chce smetanu slíznout tentokrát? 40 VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK Jedinou nadějí na úspěch v miliardové právní bitvě o jugoslávský dluh je mimosoudní vyrovnání 42 SPORT Sportovcům hrozí, že přijdou o více než dvě miliardy korun, které inkasovali od loterijních a sázkových firem 44 PODPORA VÝVOZU Vedení České exportní banky chce začít zveřejňovat všechny smlouvy o poskytnutí úvěru 46 KAUZA KORUPCE NA SFŽP Bývalý šéf SFŽP Libor Michálek založil ve fondu odbory. Jako odborový předák je prakticky nevyhoditelný 48 KOMENTÁŘ PAVLA PÁRALA 49 ČTENÁŘSKÝ DENÍK Thomas L. Friedman a Michael Mandelbaum: Takoví jsme byli global 50 ITÁLIE Země na Apeninském poloostrově trpí chronickou nemocí: růst její ekonomiky se skoro zastavil 54 BELGIE Sestavit vládu už nebude nemožné. Dohoda počítá i s větší decentralizací 56 BARMA Civilní vláda zahájila změny, ruší dřívější restrikce a uděluje amnestie 58 ROZHOVOR Podle zakladatele a výkonného ředitele Saxo Bank čeká eurozónu chaotický rozpad 61 DOHODY O SPOLUPRÁCI Tchaj-wan usiluje o smlouvu s Evropskou unií. Podobnou už má s Pekingem 62 KATAR Malý emirát se stává novou mocností Blízkého východu. A jeho vliv občas sahá mnohem dál 64 KOMENTÁŘ JEFIMA FIŠTEJNA 65 MEDIÁLNÍ REVUE Somálským pirátům bude horko. Chystá se na ně tisícovka bývalých vojáků Královského námořnictva hyde park 66 VYSOKÉ ŠKOLY Také poslední verze návrhu vysokoškolského zákona obsahuje body, s nimiž univerzity nemohou souhlasit 68 EVROPSKÁ UNIE Bez ekonomického sjednocení bude Evropa na odpis. Týká se to i České republiky 70 MANAŽERSKÝ PANEL Sociální sítě mohou být pro kariéru klíčové. Lidé nechávají na internetu stále více otisků 71 PRÁVO & DANĚ Trestní odpovědnost právnické osoby ještě neplatí, povinnost řádného hospodaření ale zavazuje k přípravě light 5 obsah euro KOMIKSFEST! 2011 Dlouhodobé předsudky se pozvolna rozplývají. Zásluhu na tom má i festival komiksu, jehož další ročník tento týden začíná v Praze 76 DESIGN Nový typ jezdicích schodů od britského vědce dopřeje rozmach architektům a ušetří energii 78 VÝTVARNÉ UMĚNÍ Výstava nejlepších děl ze sbírky čokoládového magnáta potrvá ve vídeňském Muzeu moderního umění až do ledna příštího roku 80 LITERATURA Skandinávské detektivky dosahují stotisícových nákladů. Co stojí za oblibou Stiega Larssona a jemu podobných autorů? 84 ŠVEJK RESTAURANT U KARLA Řetězec švejkovských podniků se pokouší o staročeskou kuchyni zatím se střídavými úspěchy, z šedi průměrnosti se však nevymanil ani v Křemencově ulici 86 AUTO: VW GOLF CABRIOLET Golf s plátěnou střechou se vrací na scénu a ukazuje ostatním, jak se mají kabriolety dělat

6 6 Euro října 2011 monitor 6 PŘÍPAD ŠNÁBL Poradce ministra financí se stále snaží zbavit nálepky daňového podvodníka. V kauze už nebude rozhodovat soudkyně, která ho označila za viníka 8 EUROZÓNA Jeden summit následuje druhý, řešení dluhové krize eurozóny ale stále nepřichází. Tento týden by se ledy měly konečně pohnout 10 NÁKLADY SOUDNÍCH ŘÍZENÍ Dlužníci se mohou těšit. Vyhláška ministerstva spravedlnosti přesune od ledna větší část nákladů za advokáty na věřitele 12 FINANČNÍ TRH Metropolitní spořitelní družstvo následuje další kampeličky a chce požádat o bankovní licenci 13 KAUZA PANDURY Vyšetřování nákupu obrněných transportérů se navenek proměnilo v pátrání po tom, kdo vynáší informace z policie 14 LYBIE PO KADDÁFÍM Šílený plukovník je po smrti a válkou poznamenaná země se pomalu chystá k obnově. Evropa se už těší na více ropy (Ne)vinný Šnábl Ústecká soudkyně, která odsoudila bývalého vysokého státního úředníka Radka Šnábla za napomáhání k daňovému podvodu, už nesmí v případu rozhodovat Podivná kauza, ve které figuruje Kalouskův poradce Radek Šnábl, vstupuje do dalšího dějství. Bývalý vysoký státní úředník, který platí za předního odborníka na mezinárodní arbitráže, byl v roce 2008 pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu a pokutě tři sta tisíc korun za napomáhání daňovým deliktům. Šnábl trval na své nevinně, přestože jeho námitky smetl ze stolu Vrchní i Ústavní soud. S novými důkazy usiloval o obnovu řízení a letos na jaře vytáhl do dalšího protiútoku. Obvinil z podjatosti soudkyni Krajského soudu v Ústí nad Labem Kamilu Krejcarovou, která ho už jednou označila za viníka a měla rozhodovat i v novém projednání celé kauzy. Vrchní soud v Praze dal nyní Šnáblovi za pravdu. OTEC Z MINISTERSTVA Podle našich informací Vrchní soud v Praze rozhodl k naší námitce o podjatosti paní Krejcarové tak, že spis přidělil jinému soudci v Ústí nad Labem. Dovozuji tím, že vyhověl naší námitce o podjatosti, protože jinak by to bylo odejmutí zákonného soudce, což trestní řád a právní pořádek v České republice neumožňuje. Jediný můj závěr o tom, proč to má jiný soudce, je, že bylo vyhověno námitce podjatosti, řekl týdeníku Euro Šnáblův obhájce Jiří Matzner s tím, že rozhodnutí soudu zatím nemá v ruce. Vyloučení soudkyně žádal Šnábl z několika důvodů. Kromě toho, že měla rozhodovat ve stejné kauze podruhé, a tudíž se prý nedalo čekat, že by rozhodla jinak, jde také o to, že Krejcarová je dcerou bývalého poslance Josefa Hojdara. Ten byl v minulosti na ministerstvu Šnáblovi přímo podřízen. Začátkem ledna 2008 prý Hojdar na Šnábla tlačil, aby stát koupil padesát hektarů půdy na Mostecku. Neuspěl však, a když pak Šnábl v témže roce prohrál u soudu, měl Hojdar údajně před svědky k rozsudku prohlásit, že si za to Radek může sám. Mimochodem tento příběh líčil Šnábl u soudu a je popsán v soudním spise. Další námitka proti soudkyni spočívala v tom, že Krejcarová v médiích komentovala své rozhodnutí v kauze Šnábl dřív, než bylo doručeno oběma stranám. NOVÉ DŮKAZY O co v celé kauze jde? Firma, kde byl Šnábl předsedou představenstva, koupila v roce 1999 starší hrací automaty a prodala je jiné společnosti. Ta pak automaty vyvezla do Arménie a žádala po Finančním úřadu v Děčíně vrácení daně z přidané hodnoty (DPH). Finanční úředníky ale zarazil nadměrný odpočet daně, který firma žádala. DPH nakonec společnosti nevrátila a okamžitě podala trestní oznámení. Součástí tohoto obvinění byl i Šnábl. Soudkyně Krejcarová uznala Šnábla vinným na základě výpovědi arménského obchodníka, který tvrdil, že dovezl jen náhradní díly. Arménec přitom nekupoval přímo od Šnáblovy firmy, tudíž není jasné, jak se

7 7 soudní spory monitor NEPOHODLNÝ ÚŘEDNÍK? V roce 2008, kdy byl Radek Šnábl pravomocně odsouzen, byl šéfem mezinárodněprávního odboru na ministerstvu financí a řídil miliardové arbitráže. expert na arbitráže do pavučiny obvinění dostal. Podivné je rovněž to, že Arménec v Česku nikdy nebyl, před ústeckým soudem vůbec nevypovídal, advokáti nedostali šanci ho vyslechnout a soudkyni stačilo pouze jeho prohlášení před arménskými úřady, že dovezl jen náhradní díly. Tím ale podivné okolnosti případu nekončí. Dotyčný arménský překupník byl již v minulosti vyšetřován pro páchání trestné činnosti kvůli padělání dovozních listin, a jeho výpověď tudíž nemusí být věrohodná. To ústecký soud při projednávání Šnáblovy kauzy vůbec nezohlednil, o obvinění Arménce prý nevěděl. Právě to chce nyní Šnábl v obnoveném řízení zohlednit. Další nový důkaz, který má v obnoveném řízení dokázat jeho nevinu, je dopis společnosti Maersk, mezinárodního přepravce. V dokumentu firma potvrzuje, že Šnábl skutečně prodal hrací automaty, které také Maersk skutečně dovezla do Arménie. Proč Arménec nakonec tvrdil, že dovezl žárovky, není jasné. Navíc zboží bylo v Česku při převzetí od Šnáblovy firmy překontrolováno celníky i finančním úřadem, tudíž existují záznamy, že Šnábl prodal, co deklaruje. Přesto soud uvěřil výpovědi neznámého Arménce. Paradoxní je rovněž to, že transakci, kvůli které byl Šnábl obviněn a ze které měl mít jeho odběratel neoprávněný prospěch v podobě vrácení daně z přidané hodnoty, přezkoumával ústecký soud ještě ve správním řízení. Soud řekl, že finanční úřad nepostupoval správně a že Šnáblův odběratel má Pokud bude Šnábl osvobozen, je otázkou, zda celá kauza neměla za cíl jeho diskreditaci na vrácení DPH nárok. Existují tudíž dva pohledy na jedinou transakci. První říká, že šlo o trestný čin. A druhý, že firmě DPH opravdu náleží. KOMU VADÍ? Celou situaci dost možná zkomplikoval fakt, že v devadesátých letech se s hracími automaty hodně obchodovalo a velmi často se při těchto transakcích podvádělo na DPH. I Šnáblův odběratel byl z něčeho podobného v minulosti vyšetřován. Zda se jednalo ze strany soudu o omyl a kauza se svezla s ostatními podvody, anebo šlo o skutečně promyšlený komplot, jak ze státu vylákat DPH, se musí rozhodnout v novém projednání případu. Pravdou ale je, že mnoho věcí do skládačky nezapadá. V roce 2008, kdy byl Radek Šnábl pravomocně odsouzen, dělal šéfa mezinárodněprávního odboru na ministerstvu financí a řídil arbitráže, ve kterých mohlo Česko přijít o desítky miliard korun. Předtím si resort financí najímal velmi často externí právníky. Účty za elitní obhájce byly astronomické, výsledky tristní. Teprve po Šnáblově příchodu Česko přestalo ztrácet dech. Odstřihl předražené advokátní kanceláře a ministerstvo si začalo řešit tyto spory převážně přes interní zdroje. Externí právníci tak v podstatě kvůli Šnáblovi přišli o tučné výdělky, které inkasovali i přesto, že spory pro ministerstvo nakonec nedopadaly nijak příznivě. Pokud bude Šnábl osvobozen, je otázkou, zda celá kauza neměla za cíl jeho diskreditaci, a možná je namístě se ptát, komu vadil. petra.pelantova@euro.cz

8 8 Euro října 2011 monitor SLÍVA POLITICKÝ DIÁŘ Chucpe, igelitky a další kolo Ačkoli je člověk od politiků zvyklý už na leda- - - Já považuju za velmi důležité, že nemá docházet k propojování funkcí mezi veřejnou správou a soukromým byznysem. - - EUROZÓNA Všude samý summit ZA MINUTU DVANÁCT. Je možné, že se konečně blíží setkání evropských politiků, ze kterého bychom se také mohli něco dozvědět o plánu, jak zachránit evropský bankovní systém? Vrcholných schůzek ministrů, kancléřů a prezidentů už bylo tolik, že se to nezdá pravděpodobné ani v nejmenším. Čas ale běží a ve středu večer, kdy se odehraje čerstvě oznámený summit, se snad z úst Angely Merkelové či Nicolase Sarkozyho dočkáme oznámení konkrétních opatření. Mělo k tomu dojít už během uplynulého víkendu, už předem se ale objevila varování, že skutečný výsledek zatím nebude. Evropa má schůzku s historií, varoval německou kolegyni francouzský prezident. Jejich země totiž stále nedokázaly nalézt cestu k navýšení prostředků evropského záchranného mechanismu (EFSF) tak, aby do něj Němci nemuseli přispívat. Ti se totiž, jak známo, svým voličům zavázali, že jejich příspěvek nepřekročí 211 miliard eur. Merkelová údajně bude muset tento závazek porušit. Zatím hledá cestu, jak výsledný plán protlačit Bundestagem. Žijeme v demokraciích a musíme operovat s určitými pravidly, kontrovala Sarkozymu. Navíc není vůbec jisté, jakým způsobem bude onen navýšený záchranný mechanismus pracovat, aby zabránil šíření krize do zemí jako Španělsko nebo Itálie. Francouzští politici navrhovali, aby se stal bankou, a mohl si tak půjčovat od Evropské centrální banky. To německá strana pochopitelně odmítla. Ve hře je také možnost, že by EFSF poskytoval záruky na vládní dluhopisy problematických zemí, to by ale velmi pravděpodobně stálo daňové poplatníky další peníze. Podle dalšího názoru by mohl poskytovat přímé garance problémovým státům, to však zase neumožňují evropské smlouvy. Mezitím se zvyšuje nervozita na trzích a také v zemích mimo eurozónu. Americký ministr financí Timothy Geithner už se vyjádřil v tom smyslu, že v tomto týdnu očekává od Evropy jasný výsledek. Podobné stanovisko budou pravděpodobně mít i ostatní představitelé zemí skupiny G20, jejíž summit těsně navazuje na středeční jednání eurozóny. (plh) Z podobné kategorie byla i úterní zpráva, po V politice platí více než kde jinde: nikdy neří Nevím, jestli on si o tom přeje hovořit, což já respektuji. Určitě však bude nějaká forma konzultací pokračovat. Zcela nepochybně bych rád využil to zázemí velice schopných lidí, které on má. Já bych si to samozřejmě přál, - - -

9

10 10 Euro října 2011 monitor náklady soudních řízení Jak ulevit dlužníkům Věřitelům mají od příštího roku vzrůst náklady na vymáhání nezaplacených pohledávek TREST PRO VĚŘI- TELE. Již podruhé během několika měsíců se zvyšují náklady soudního řízení věřitelům, kteří se snaží vymoci svou pohledávku. Od září vzrostly soudní poplatky. Od ledna pak věřitelé zaplatí více také advokátům, kteří je ve sporech zastupují. Vyhláška ministerstva spravedlnosti totiž v jednoduchých sporech snižuje na polovinu náhrady nákladů na advokáty, které musí uhradit dlužník, jenž prohrál spor. Změna by měla platit od počátku příštího roku a týká se řízení, které končí vydáním platebního rozkazu. Pokud by vyhláška začala platit v navrhované podobě, pak by na ni doplatili podnikatelé řádně plnící své závazky. Rozdíl vzniklý snížením náhrad by musel advokátovi zaplatit vymáhající věřitel. Novela by tak vedla ke zvýšení nákladů poctivých podnikatelů a byla by další komplikací ze strany státu při výkonu jejich podnikatelské činnosti, zdůrazňuje ředitelka odboru legislativy Hospodářské komory Tereza Šamanová. jen na případy malých neplatičů, a netýká se tedy velkých dlužníků, kteří neplatí takříkajíc programově. Pohled do ministerského návrhu však vyvádí z omylu. Novela není omezena výší dlužné částky. To znamená, že náhrada nákladů se na polovinu sníží i věřiteli, kterému někdo dluží 50 tisíc, milion nebo třeba miliardu, upozorňuje advokát Filip Chytrý z AK Chytrý & Valtrová. Hospodářská komora navrhuje, aby se jako kompromisní řešení stanovila částka, do které by platila snížená hranice paušální odměny. Mohlo by jít například o drobnou pohledávku do 5000 korun, říká Šamanová. TUČNÉ ODMĚNY Výše pohledávky Sazba odměny pramen: vyhláška ministerstva spravedlnosti NEJEN MALÉ POHLEDÁVKY Ministerstvo svůj návrh zdůvodnilo tím, že náhrady advokátních odměn často mnohonásobně převyšují vymáhanou částku. A že se tedy mají týkat jen nízkých nezaplacených částek, kdy se například u nezaplacených pokut za jízdu načerno či u nemocničních poplatků skokově dluhy zvyšují z původních stokorun až na desetitisíce. Hlavním důvodem pro navržené změny je skutečnost, že v případě bagatelních pohledávek náklady věřitele do značné míry převyšují vymáhanou částku, uvedl při představování změny ministr Jiří Pospíšil. Jenže to není tak úplně pravda. Při medializaci záměru se chvíli zdálo, že novela míří PŘIJDOU O STATISÍCE U malých dlužných částek by jistě bylo záhodno omezit další výdaje. I proto, že existují firmy, které si postavili byznys právě na tom, že skupují bagatelní pohledávky a žijí především z přisouzených mnohonásobně vyšších náhrad nákladů soudního řízení. Ale i tady ministerstvo šláplo dle neziskových institucí či soudců vedle. Podle nich je snížení těchto odměn na polovinu málo razantní. Na druhou stranu novela vyhlášky nespravedlivě snižuje náklady i velkým neplatičům. I u nich totiž často řízení končí již vydáním platebního rozkazu, a spadají tedy do kategorie jednoduchých sporů. Ročně řešíme stovky případů za miliony korun a zhruba devadesáti procent z námi žalovaných pohledávek by se změna dotkla. Poté, co byla v září zdvojnásobena výše soudního poplatku, by to pro nás znamenalo další zvýšení nákladů na advokátní zastoupení. Tyto vícenáklady lze předpokládat v řádech stovek tisíc korun ročně, popisuje ředitel právního oddělení společnosti Fincentrum Vladek Krámek. U dluhů v řádu statisíců jde o zdražení o desetitisíce korun. Například soudí-li se nyní podnikatel o pohledávku ve výši 250 tisíc korun, musí mu dlužník uhradit po prohraném sporu navrch 60 tisíc korun, což de facto kryje skutečné náklady na soudní poplatek a advokáta. Napřesrok by ovšem byl dlužník odsouzen k zaplacení náhrad jen ve výši 38 tisíc korun. MARCELA ALFÖ

11

12 12 Euro října 2011 monitor FINANČNÍ TRH Další družstvo chce bankovní licenci Na český bankovní trh zamíří další kampelička. O bankovní licenci hodlá požádat Metropolitní spořitelní družstvo (MSD). Týdeníku Euro to potvrdil šéf představenstva MSD Petr Jánský s tím, že plán je součástí dlouhodobé strategie. Změna z družstevní záložny na banku je plánována v souvislosti s dosavadním zvyšováním bilanční sumy, růstem kapitálu a předpokládaným budoucím rozvojem, upřesnil Jánský. Záložna nedávno navýšila základní kapitál na 366 milionů korun a ještě do konce roku se chce dostat na 436 milionů. Aby mohla požádat o bankovní licenci, potřebuje alespoň půl miliardy. Kdy si přesně MSD o licenci u České národní banky řekne, zatím není jasné, podle Jánského to ale MSD V ČÍSLECH: Počet klientů 4650 Bilanční suma 3,8 mld. Kč Základní kapitál 366 mil. Kč pramen: MSD bude nejpozději do tří let. Výhodou transformace na banku bude další rozvoj naší instituce v oblastech, kde Metropolitní spořitelní družstvo dosud nepůsobí, a v možném dalším rozšíření produktové nabídky pro klienty, řekl. Podle expertů budou o transformaci na banku usilovat i další kampeličky. Úspěšnou přeměnu uskutečnila například Fio družstevní záložna. Své plány požádat o bankovní licenci už dříve zmínil Moravský peněžní ústav, zájem mají i WPB Capital a Unibon. Kampeličky si od bankovní licence slibují především vylepšení své image, ale také možnost nabízet klientům více služeb. (pel) ČESKÁ TELEVIZE CISCO SYSTEMS Management před kompletací V dohledné době by měl nový generální ředitel České televize Petr Dvořák zkompletovat management veřejnoprávního média. Podle informací týdeníku Euro Dvořák komunikuje například s Janou Kasalovou nebo neúspěšným kandidátem televizní volby Janem Svobodou. Sám Dvořák se k těmto informacím nevyjádřil. S oběma jedná, ale nejen s nimi, potvrdil zdroj z vedení televize. Kasalová je zkušenou televizní rutinérkou, pracovala jako scenáristka a dramaturgyně pro televizi Nova. Od roku 1998 působila na Primě postupně jako šéfredaktorka publicistiky, programová ředitelka a ředitelka vlastní výroby. Později se stala mediální konzultantkou ministerstva zahraničních věcí, kde měla na starost vládní kampaň na podporu vstupu České republiky do Evropské unie. Jan Svoboda byl marketingovým ředitelem Primy, posléze pražských Dopravních podniků. Mimo jiné je úzce spjat s někdejším šéfem Primy a dnes Dopravních podniků Martinem Dvořákem, kterému stojí za zády vlivný lobbista Roman Janoušek. (hrb) JANA KASALOVÁ JAN SVOBODA Los obchodním ředitelem Obnova top managementu v české pobočce technologické firmy Cisco Systems pokračuje. Po změně na postu generálního ředitele, kterým se stal Jiří Devát, nyní přichází do firmy i nový obchodní ředitel Jan Los, dosavadní manažer české pobočky SAP. Týdeníku Euro to potvrdilo několik zdrojů. ELEKTROMOBILY ČEZ vybral EmotionCar Výběrové řízení společnosti ČEZ na dodávky dobíjecích stanic pro elektromobily vyhrála tuzemská firma EmotionCar. Hlavními kritérii tendru byly cena a předem stanovené technické parametry. Tedy kromě jiného schopnost zařízení komunikovat mezi zákazníkem a dodavatelem elektřiny. Firma EmotionCar dodá ČEZ zařízení jak pro normální nabíjení, tak i rychlonabíjení. ČEZ chce do konce letošního roku postavit zhruba padesát dobíjecích stanic. První z nich bude stát před centrálou energetické firmy v Praze. Energetická společnost hodlá letos stavět dobíjecí stanice především v hlavním městě, a to mimo jiné v obchodních centrech, v blízkosti supermarketů či fastfoodů. Poté by měla přijít na řadu i další česká města, mimo jiné Ostrava, Vrchlabí či Mladá Boleslav. Do konce roku 2013 chce ČEZ nainstalovat kolem 150 stanic. Za zmínku stojí, že firma EmotionCar byla založena na konci loňského listopadu. Na webových stránkách společnost nemá Jan Los je absolventem pražské ČVUT, během své profese prošel několika technologickými společnostmi, jako je Dell Computer, ICZ, Ness či Český Telecom a jeho nástupce Telefónica. V největší české ICT firmě působil téměř šest let, naposledy jako ředitel pro prodej pro státní správu a korporátní segment. Na konci roku 2009 přešel do společnosti SAP, kde pracoval jako obchodní ředitel. (oh) uveden žádný kontaktní telefon, jen internetový formulář. Firma o sobě vůbec nepodává mnoho konkrétních informací. Píše například, že je mladou, dynamickou společností, která se seriózně věnuje problematice elektromobility a zaměřuje se především na oblast rozvoje sítě normálních a rychlodobíjecích stanic. Pokud se chcete na stránkách firmy dozvědět něco o připravovaných nebo realizovaných projektech, máte smůlu. Po kliknutí na tuto sekci se objeví informace: Web ve výstavbě. (foj)

13 13 monitor KAUZA PANDURY Vyšetřování na třetí EKOTENDR Kalousek odpískal ekotendr Vyšetřování nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu se dostává do naprosto absurdní situace. Místo toho, aby se celá transakce skutečně objasnila a ukázalo se, kdo a případně za co nákup obrněnců prosadil (možností je víc), se tento pokus doslova zvrhl v policejní kanibalství. Nechť čtenář posoudí: samotný nákup a jeho okolnosti vyšetřuje protikorupční policie. Únik informací z vyšetřovacího spisu (výpověď manažera rakouského Steyru) vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Ten si v uplynulých dvou týdnech pozval k podání vysvětlení ministra obrany Alexandra Vondru, šéfku kanceláře premiéra Janu Nagyovou, v té době ještě pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu, někdejšího šéfa Úřadu vlády Jana Nováka nebo exministra obrany Martina Bartáka. Minulý týden začala celou záležitost vyšetřovat ještě policejní inspekce. V tomto případě prý jde o únik informací, kdo bude vyslechnut k předchozímu úniku informací. Inspekce si začala na kobereček zvát novináře, kteří o pozvaných lidech psali. Ještě v úterý večer ministr financí Miroslav Kalousek na neformálním setkání politiků TOP 09 s novináři v Malostranské besedě podrážděně hřímal, že do konce měsíce určitě nerozhodne o dalším osudu ekotendru, bez ohledu na záměr premiéra Petra Nečase. Už druhý den ale vyšla zpráva, že Kalousek dospěl k názoru, že i nejnižší nabídka konsorcia Marius Pedersen Engineering (56,8 miliardy korun) je příliš vysoká. Naplnily se tak kuloární informace, že si ministr financí nakonec vyhodnotí, že proti vůli ODS a véčkařů tendr beztak nemá šanci prosadit, a proto ho nakonec odpíská. Ačkoli se Kalousek ještě v úterý večer prsil, kterak do konce října nerozhodne, INZERCE po středě už lidé z jeho okolí vyhlašovali, že původně chtěl vše oznámit právě o den dříve. Na poslední chvíli si to ale údajně rozmyslel kvůli textu Práva o tom, že ho protikorup ční policie vyšetřuje pro podezření z korupce. Prý by to totiž vypadalo, že se snaží odvádět pozornost. Podle detektivů měl Kalousek v roce 2008 ještě coby šéf resortu financí za lidovce ve vládě Mirka Topolánka (ODS) povolit internetové kurzové sázky, za což měl údajně dostat od šéfa investiční skupiny Penta Marka Dospivy jedenáct milionů korun pro TOP 09. Kalousek i Dospiva to shodně odmítají. (pdk) KDO VYNÁŠÍ?.Policejní inspekce pátrá, kudy prosakují informace z vyšetřování kolem obrněnců. Jsem velmi znepokojen opakovanými úniky informací z probíhajících policejních šetření a trestních řízení, které se v poslední době objevují v médiích. Tyto úniky mohou negativně ovlivnit probíhající trestní řízení a znesnadňují práci lidí, kteří na případech pracují pod mediálním tlakem. Zároveň dochází k,mediální kriminalizaci osob, které možná nebudou nikdy obviněny a odsouzeny, konstatoval ministr vnitra Jan Kubice. Týdeník Euro může být také znepokojen, ale spíše prací policie. Toto vyšetřování na třetí a samopožírání policie je v dějinách českých ozbrojených složek naprosté unikum. (hrb)

14 14 Euro října 2011 monitor LIBYE Plukovník padl, ropná pole ožijí KADDÁFÍ JE MRTEV, LIBYE SLAVÍ. Místo zbraní přichází na řadu zase hlavně ropa. MIREK TOPOLÁNEK Prokurista s gulama Někdejší premiér Mirek Topolánek je po odchodu z činné politiky doslova k neutahání. Radí například bohatým obchodníkům Juraji Kamarásovi a Ladislavu Krajňákovi s investicemi v Kazachstánu, stal se předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky, donedávna byl konzultantem společnosti VAE Controls, s. r. o., a je generálním ředitelem VAE Controls Group. Možná je to jen shoda čistě náhodná: Topolánek vlastnil dříve čtvrtinový podíl ve společnosti VAE, a. s., kterou podle svých slov prodal v roce 2005 za 2,5 milionu korun. Spekulace o možném stálém držení podílu po odchodu z politiky vždy tvrdošíjně odmítal. Před pár týdny (6. října) společnost VAE Controls zřídila nový post prokuristu. Připomeňme, že prokurou se rozumí zvláštní plná moc, kterou podnikatel zmocňuje fyzickou osobu (prokuristu) ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o obsahově velmi široké zmocnění, třebaže není bezbřehé. Kdo by Snímky mrtvého diktátora Muammara Kaddáfího obletěly celý svět. Libyi zaplavila vlna nadšení skončilo mnohaměsíční úsilí povstalců o osvobození země a také éra nejdéle vládnoucího despoty v moderních dějinách. Jde o historický moment, konec tyranie a diktatury, řekl předseda přechodné vlády v Libyi Mahmúd Džibríl. Za příležitost k začátku potřebných změn označila tuto událost také většina světových státníků. Vůbec prvním úkolem prozatímní vlády bude obnovení bezpečnosti. Na procesu ustavení nového režimu se bude muset domluvit s dalšími aktéry libyjské revoluce ozbrojenými složkami, náboženskými lídry a regionálními vůdci. Stabilizace poničeného hospodářství bude do značné míry záviset na rychlosti obnovení těžby ropy. Vrty sice po svržení Kaddáfího koncem srpna znovu ožily, zhruba 350 tisíc barelů denně však představuje pouhý zlomek z původní produkce. Letos v lednu, před zahájením protirežimních bojů, se těžilo přibližně 1,6 mi lionu barelů za den. Současná úroveň těžby stačí sotva pro domácí spotřebu, vývoz bude možný až po jejím zvýšení. V tomto ohledu se už objevily nadějné informace. Libyjská společnost National Oil Corp začala minulý týden už před dopadením diktátora nabízet kontrakty na listopadové dodávky ropy z naleziště Zuetina. Analytici hádal, že zbrusu novým prokuristou eseróčka VAE Controls se stal Mirek Topolánek, hádal by správně. Na privátních obchodních aktivitách expremiéra asi není nic až tak zaráženíhodného. Obočí se ovšem poněkud pozdvihne, když zjistíme, že firma dělá byznys s Čeprem, Letištěm Praha, Správou státních hmotných rezerv nebo armádou. Že by se Topolánek pustil střemhlavě do střetu zájmů, to snad ale nikoho nenapadne... (hrb) JAKO RYBIČKA. Mirek Topolánek se čile pohybuje ve vodách byznysu. nyní odhadují, že do konce roku by se mohla libyjská produkce této suroviny zvýšit na zhruba 600 tisíc barelů denně. Největší část vytěžené ropy před revolucí směřovala do Evropy. Vůbec největší produkční kapacity měla na lybijských polích italská firma ENI. Únorové přerušení těžby ale postihlo i další velké energetické hráče: britskou BP, nizozemsko-britskou Royal Dutch Shell nebo americkou Occidental Petroleum. Těžbu v severní Africe nyní může obnovit i brazilský Petrobras. V hledáčku zahraničních firem byl v posledním desetiletí i zemní plyn. Licence na průzkum ložisek nebo dohody o společných aktivitách měly před pádem Kaddáfího režimu energetické koncerny jako například ruský Gaz prom, polská PGNiG nebo japonské firmy. Dohodu o průzkumu a budoucí těžbě uzavřely s libyjskou vládou v roce 2005 společnosti Nippon Oil, Mitsubishi Corp a prospektorská JAPEX. Mezi firmy, jimž přineslo přerušení aktivit v Libyi největší ztráty, nicméně patří americký stavební kolos AECOM. Ten měl v zemi kontrakt na budování infrastruktury za 500 milionů dolarů a v době zahájení bojů už většinu staveb dokončenou nebo před dokončením. Obnova libyjské ekonomiky zajímá i další investory a spolu s nimi také jejich vlády. Francie minulý měsíc avizovala, že uvolní ve prospěch libyjské povstalecké vlády 1,5 miliardy eur. Podle listu Libération to nebude zcela zadarmo, výměnou by prý získala třetinový podíl libyjské ropné produkce. O podpoře při obnově poničené země se hovořilo už v září také na vrcholné schůzce v Paříži. Akce pořádané Nicolasem Sarkozym se zúčastnili zástupci 49 zemí a osmi mezinárodních organizací včetně OSN, NATO a Evropské unie. Plány na obnovu země zahrnující vypracování nové ústavy a svolání voleb během půldruhého roku na ní představila libyjská delegace v čele s předsedou Přechodné národní rady Mustafá Abdal Džalílem. (ru)

15

16 16 Euro října 2011 monitor makroekonomika Čínské taiči a český dolarový růst Řízený kurz jüanu může výrazně zkreslovat srovnávací data Podíváte-li se na tyto grafy, podle nichž hrubý domácí produkt v běžných dolarech na obyvatele rostl v Česku po většinu minulého desetiletí podstatně strměji než v Číně, nebude se vám chtít věřit. Nota bene když se absolutní rozdíl v tomto ukazateli každoročně zvyšoval až do roku 2008, kdy dosáhl dolarů. Pokud se bdělému čtenáři vybaví snad nejslavnější podvržený citát v dějinách: Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval, jejž Joseph Goebbels připsal Winstonu Churchillovi, je namístě k tomu dát nějaké vysvětlení. Zaprvé World Development Indicators Světové banky, odkud jsou zdrojová data převzata, nesestavovali najatí čeští agenti. Zadruhé klíč k rébusu spočívá v běžných dolarech a ve vývoji jeho kurzu ke koruně a k čínskému jüanu. Česká koruna je již několik let v režimu plovoucího kurzu. Dolar dosáhl svého historického maxima právě v roce 2000, kdy se jednu dobu dostal nad hranici 43 korun, naopak svého minima dosáhl v roce 2008, kdy byl chvilku pod 14,50. Obdobně v měnovém páru koruna/jüan byla historicky čínská měna nejvýše rovněž v roce 2000 a nejslabší v roce Přepočtete-li nominální HDP na obyvatele průměrnými ročními kurzy koruny a jüanu k dolaru, vyjde vám tahle divočina, stejně jako Světové bance. A to přesto, že reálný ekonomický růst v Česku byl samozřejmě mnohem pomalejší než v Číně. Čína svůj kurz pečlivě řídí, navíc na vypuknutí světové finanční krize Číňané zareagovali jeho fixací, a teprve loni v létě dovolili jeho mírné zpevňování. Kdyby Čína přistoupila ke stejnému kurzovému režimu jako Česko, jüan by byl podstatně silnější, než je. Jaké by byly důsledky? Pravděpodobně o dost pomalejší růst exportně orientovaných odvětví, s nižší zaměstnaností, mnohem vyšší mzdy a platy v dolarovém vyjádření, vyšší dovoz a vyšší příklon ke spotřebě. Světové ekonomice by to pomohlo. V dimenzích čínské ekonomiky jde však o zcela zásadní manévr, o jehož potřebě sice většina čínských ekonomů a také část nejvyššího čínského vedení nepochybuje, nicméně obavy z otřesů (například v bankovní soustavě a na trhu práce) transformují čínskou hospodářskou politiku do jakéhosi taiči: žádné prudké pohyby. miroslav.zamecnik@euro.cz ZDÁNÍ KLAME HDP na obyvatele (v běžných dolarech) ČESKÁ REPUBLIKA SVĚT ČÍNA Průměrné roční kurzy KČ/USD JÜAN/USD pramen: Světová banka, ČNB, FED ,59 38,04 32,74 28,23 25,70 23,95 22,61 20,31 17,04 19, ,11 8,246 8,277 8,277 8,277 8,276 8,193 7,972 7,605 6,947 6,831 6,

17 17 pozitivní zprávy monitor ČESKÝ OLYMPIJSKÝ VÝBOR John Cleese v České televizi NADACE PRO MOTOL Dražba na golfu LOOSERS Praha žije literaturou Britský herec John Cleese, člen proslulé komediální skupiny Monty Python, bude tuzemské fanoušky až do začátku olympiády v Londýně v roce 2012 vyučovat britským zvyklostem a zvát je do dějiště her. Spolupráce s Johnem Cleesem se zrodila v březnu letošního roku, kdy se s ním v Londýně sešel Ladislav Báča za agenturu Mather Activa tion, která koncept pro Český olympijský tým připravila. Johna Cleese nadchla možnost, že může do jednotlivých spotů promluvit i autorsky, což je přesně to, na co byl zvyklý z Monty Pythonů, říká Báča. Spoty pro Český olympijský tým vysílá Česká televize. Celá řada osobností včetně ekonoma Zdeňka Tůmy přišla podpořit nadaci Pro Motol. V rámci charitativního golfového turnaje, který se uskutečnil na hřišti v pražském Motole, byla vydražena kolekce obrazů chorvatské umělkyně Maji Maljkovič a ručně vyrobený prsten z kolekce firmy JK Jitka Kudláčková Jewels. Peníze z charitativního turnaje putují na nákup přístroje OCT, který dokáže diagnostikovat jednotlivé oční choroby. V České republice se každým rokem narodí se šedým zákalem jedno z pěti a půl tisíce novorozeňat. Šek na celkových 157 tisíc předal Veronice Vránové, výkonné ředitelce nadace, starosta Prahy 5 Radek Klíma. Překvapit chodce literaturou v různých podobách a také usnadnit všem zájemcům o knihy a čtení orientaci v pražském literárním životě. To jsou hlavní cíle projektu Praha město literatury, který ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze navrhla a realizuje kreativní agentura Loosers. V současnosti mohou lidé v metropoli nacházet úryvky z knih vztahujících se vždy k vybraným místům. Praha bude městem literatury až do začátku prosince. ČSOB Stipendium pro hendikepované studenty Dalších devět studentů se zdravotním a sociálním hendikepem přibylo k dosavadním 49, kterým poradní sbor Fondu vzdělání udělil pravidelné stipendium. Fond vzdělání je společný dlouhodobý projekt ČSOB a Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové. Fond vzdělání považujeme za jeden z nejúčinnějších nástrojů začleňování znevýhodněných mladých lidí do společnosti, říká Milena Černá, ředitelka Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové. INZERCE

18 18 Euro října 2011 monitor káva s... Petrem Slabým Akcie nakupují jen ti odvážnější Klientům radíme udržovat podíl zlata na úrovni odpovídající jeho finančním cílům, tvrdí šéf privátního bankovnictví Komerční banky Bohatí klienti obvykle očekávají od privátních bankéřů portfolio, které jim zajistí pokrytí inflace a mírný výnos. Díky vysoce konzervativnímu zaměření se finanční krize na privátním bankovnictví nijak výrazněji nepodepsala. I bankéři velmi movitých lidí však připouštějí, že krize ještě není u konce. Jsme v období, kdy tušíme, že jedna krize odeznívá. Jsme ale také v nejistotě, zda další etapa recese nezačíná, tvrdí šéf privátního bankovnictví Komerční banky Petr Slabý. Jak hodnotíte příchod nové konkurence na trh privátního bankovnictví? Jde především o příchod banky Gutmann či rozjezd nové značky Fridrich Wilhelm Raiffeisen. Kvalitu každé banky mohou v delším období hodnotit pouze klienti a investoři, případně nezávislí analytici. Uvědomme si, že jeden nebo dva roky jsou v privátním bankovnictví velmi krátká doba. Každý privátní bankéř ví, že v privátním bankovnictví jde o dlouhodobý vztah a o důvěru mezi bankou a klientem. Nežijeme v cyklu marketingových kampaní. Kam v současné době nejvíc investují bohatí? Co jim radíte? Klienti oceňují transparentní uložení prostředků včetně depozitních vkladů. V případě investic preferují úrokové instrumenty vysoce kredibilních emitentů s kratší dobou splatnosti nebo nízkou citlivostí na změny úrokových sazeb. Odvážnější klienti opatrně nakupují některé akciové tituly a instrumenty. Spravovat rodinný kapitál vyžaduje od klien ta a bankéře nastavení individuální investiční strategie. Opravdu je zlato tak výhodná investice, jak se poslední dobou říkalo? Spekulativní nákup investičního zlata může znamenat vysoké riziko pro investora. Rozhodující je jeho podíl na celkovém portfoliu. Investiční zlato samotné je jedním z nejvíce kolísavých aktiv. Klientům radíme podíl zlata udržovat na úrovni odpovídající jeho finančním cílům, zpravidla pět až deset procent, a tuto pozici vytvářet postupnými nákupy. Nesmíme zapomínat, že držba investičního zlata nepřináší úrokové výnosy. Naopak se k němu vážou náklady na jeho uložení a případně zpětný prodej. DŮVĚRA NUTNÁ. Budete v oblasti privátního bankovnictví něco měnit? Privátní bankovnictví stojí na svých tradičních hodnotách, jako je ochrana hodnoty majetku, prvotřídní kvalita ve všech bankovních službách a absolutní diskrétnost. Samozřejmě i my využíváme inovací a nejlepších zkušeností z globálního pohledu. Konkrétně připravujeme výrazné zjednodušení čerpání lombardních úvěrů. Klient si může elegantním způsobem proti svému portfoliu aktiv načerpat za velmi příznivou úrokovou sazbu privátní úvěr. Změnila se nějak cílová skupina, pro kterou jsou určeny vaše služby privátního bankovnictví? Naše strategie zůstává nezměněna. Služby privátního bankovnictví nabízíme na čtrnácti velkých regionálních pobočkách klientům s aktivy od osmi milionů korun a ve třech pobočkách privátního bankovnictví v Praze, Brně a Ostravě klientům s aktivy nad dvacet milionů korun. Jaká je pro vás optimální výše volného majetku či úspor, která otvírá dveře do privátního bankovnictví? Velmi individuálního nastavení portfolia a kvalitní diverzifikace lze dosáhnout v částkách nad dvacet milionů korun. To ale neznamená, že pro nižší objemy portfolií nelze najít velmi kvalitní řešení. Banka nebo správce aktiv musejí definovat rizikové profily klientů a navrhnout odpovídající investiční řešení. Máte nějaké odhady, kolik je v Česku úspor, které by mohly být pod správou privátních bankéřů? Budou to stovky miliard korun. Chci ale zdůraznit, že privátní bankovnictví neznamená pouze investice. Je to nejvyšší standard všech bankovních služeb od vedení účtů přes obsluhu klientů až po vysokou míru diskrétnosti dotaženou v každém detailu. Kterou největší chybu ve vztahu ke klientovi může udělat privátní bankéř? Jednoznačně klienta špatně informovat. Vztah mezi bankéřem a klientem je jako vztah mezi lékařem a pacientem, musí být založen na vzájemné důvěře. Další chybou, za kterou bývá odpovědný management banky, je výměna privátního bankéře. Řada klien tů změnu bankéře považuje a zcela oprávněně za těžký zásah do diskrétnosti a nastavené komunikace s bankou. petra.pelantova@euro.cz INZERCE

19

20 20 Euro října 2011 monitor lidé a podniky 1 Marek Demo LTA 1 Karel Ryšavý LTA 2 Barbora Stejskalová Accace 3 Andrew Krenek PricewaterhouseCoopers 4 Soňa Schwarzová ING Pojišťovna 5 David Bentley SpenglerFox 6 Vladimír Vaněk Deloitte 7 Soňa Uhrová Huawei 8 Libor Kytýr Zentiva, Sanofi-Aventis 9 Ladislav Vopálenský Medicover 1 LTA právník právník Právní tým poradenské skupiny LTA získal dvě nové posily Marka Dema a Karla Ryšavého. Marek Demo je advokát se sedmiletou praxí v mezinárodní advokátní kanceláři. Specializuje se na poradenství v oblasti práva obchodních společností, insolvence a sporné agendy. Právní služby poskytuje také v německém a v anglickém jazyce. Karel Ryšavý absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a ve společnosti LTA bude působit v pozici koncipienta se zaměřením na energetické právo a právo obchodních společností. Během studia pracoval v mezinárodní advokátní kanceláři, právní služby poskytuje i v angličtině. 2 ACCACE tax senior manažerka Do tuzemského týmu společnosti Accace nastoupila Barbora Stejskalová. Ve firmě, která nabízí daňové a účetní poradenství již v jedenácti evropských zemích, zastává pozici tax senior manažerky. Do Accace přišla Stejskalová z firmy Deloitte Advisory, kde se během svého více než desetiletého působení specializovala na otázky korporátního zdanění a investičních pobídek. Podobné oblasti bude mít na starost i ve svém novém působišti. Stejskalová se ve volném čase ráda věnuje své rodině, lyžování a cestování. 3 PRICEWATERHOUSECOOPERS ředitel HR poradenství Andrew Krenek (47) se stal ředitelem oddělení poradenství pro řízení lidských zdrojů ve společnosti PwC Česká republika. Ve své nové funkci bude odpovědný za řízení a další rozvoj poradenských služeb PwC v této oblasti v České republice. Do PwC Krenek přišel z poradenské společnosti Aon Hewitt (dříve Hewitt Associates), kde působil posledních pět let v pozici výkonného ředitele pro Českou republiku a Slovensko. Rodilý Čech s americkým občanstvím Andrew Krenek má téměř 20 let zkušeností z různých řídicích pozic v oblasti HR. Byl mimo jiné ředitelem lidských zdrojů ve společnosti Kraft Foods či viceprezidentem pro HR v Citibank. Je ženatý a má dvě děti. Aktivně se věnuje plavání, v mládí byl členem české plavecké reprezentace. 4 ING POJIŠŤOVNA personální ředitelka HR tým ING Pojišťovny nově vede Soňa Schwarzová. Přišla z Komerční banky, kde téměř deset let působila v úseku lidských zdrojů; poslední dva roky v pozici zástupkyně výkonného ředitele pro lidské zdroje. Zkušenosti sbírala nejen v České republice, ale i v zahraničí. Absolventka lingvistiky na Palackého a Karlově univerzitě se v současné době dále vzdělává v oboru andragogika a personální management. Mluví plynně anglicky a francouzsky. Volný čas věnuje nejraději svým třem dětem, má ráda gastronomii, francouzské filmy a všechno italské. 5 SPENGLERFOX ředitel pro Česko a Slovensko SpenglerFox, mezinárodní společnost zabývající se přímým vyhledáváním vedoucích pracovníků a poradenstvím v oblasti lidských zdrojů, jmenovala Davida Bentleyho (40) do funkce country managera. Odpovídat bude za pobočky v České a Slovenské republice. Bentley přišel do České republiky v roce 1995 a pracoval jako ředitel pro studijní záležitosti v pražské jazykové škole. Poté se v roce 1999 přeorientoval na oblast vyhledávání vedoucích pracovníků. Od roku 2004 působí ve společnosti SpenglerFox. Je držitelem čestného titulu z politické teorie, který získal na University of Liverpool ve Velké Británii, a nositelem čestného titulu Freeman of the City of London. Kromě mateřské angličtiny hovoří na střední úrovni česky. Se svou manželkou má dceru a mezi jeho koníčky patří horské kolo, turistika a četba. 6 DELOITTE vedoucí partner oddělení Společnost Deloitte v rámci globální strategie As One sjednotila oddělení podnikového poradenství a oddělení řízení podnikových rizik v ČR a na Slovensku. V čele nového týmu je v pozici vedoucího partnera oddělení podnikového poradenství Vladimír Vaněk. Od roku 1998 se Vaněk ve společnosti Deloitte podílel na klíčových projektech zejména v energetice a finančních institucích, ale i v oblasti veřejné správy. V roce 2001 se stal partnerem v oddělení podnikového poradenství. V roce 2006 vedl nově vytvořené oddělení podnikových rizik v ČR a na Slovensku a stal se zároveň vedoucím partnerem pro odvětví energetiky ve skupině Deloitte Central Europe. 7 HUAWEI marketingová specialistka Marketingové oddělení divize terminálů společnosti Huawei se rozrůstá. Do pozice marketing specialisty nastoupila Soňa Uhrová, která bude zodpovídat za PR a marketingové aktivity a uvedení nových produktů na český trh. KRÁTCE STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA - Zdeněk Mach AWT Edin Sose CENTROPOL Petr Vincenz -

21 21 lidé a podniky monitor HENKEL ČR Jaroslava Haid-Járková generální ředitelka Uhrová přišla ze společnosti Dun & Bradstreet, kde vykonávala funkci marketingové manažerky pro Českou republiku a Slovensko. Předtím pracovala v oblasti consumer segmentu a telekomunikací. Soňa Uhrová je absolventkou Univerzity Palackého v Olomouci, plynule hovoří anglicky a německy, ve volném čase ráda cestuje a dlouhodobě se věnuje výtvarnému umění. 8 ZENTIVA, SANOFI-AVENTIS ředitel firemní komunikace Ředitelem firemní komunikace společnosti Zentiva a Sanofi-Aventis CR & SK se stal Libor Kytýr. Na starost bude mít především řízení komunikačních aktivit značky Zentiva na všech trzích, kde působí, a dále společnosti Sanofi-Aventis v České republice a na Slovensku. Přišel ze společnosti Tesco, kde působil jako manažer korporátní komunikace pro Českou republiku a Slovensko. Libor Kytýr vystudoval marketing a management na Newport University ve Spojených státech. Mezi jeho koníčky patří cyklistika, běh a literatura. 9 MEDICOVER ředitel obchodu a marketingu Společnost Medicover má nového obchodního a marketingového ředitele. Stal se jím Ladislav Vopálenský, který je ve své nové pozici zodpovědný za rozvíjení obchodních aktivit, rozšiřování portfolia firemních a individuálních klientů společnosti a za marketingové aktivity. Ladislav Vopálenský vystudoval ČVUT a má čtrnáctiletou praxi v oblasti B2B prodeje a marketingu. Ve své předchozí kariéře pracoval například pro American Express, CCB Czech Credit Bureau či ČSOB pojišťovnu.ve volném čase se rád věnuje sportu. Mezi jeho oblíbené aktivity patří plavání a lyžování. INZERCE

22 22 Euro října 2011 report 22 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Stavíme draze a neúčelně. Evropský účetní dvůr ale přesvědčujeme, že je to v pořádku 28 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Novela zákona o veřejných zakázkách problémy s korupcí sama vyřešit nemůže 32 PIVOVARNICTVÍ Ve světě, který býval doménou mužů, prokázaly ženy lepší intuici. Vždy tíhly spíše k malým pivovarům 34 EXPORT Indie má aktuálně připraveno na modernizaci své ekonomiky a infrastruktury bilion dolarů. Na část peněz si chtějí sáhnout i české firmy 38 POTRAVINÁŘSTVÍ Majitel Agrofertu je při chuti a krouží kolem dalších mlékáren. Kde chce smetanu slíznout tentokrát? 40 VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK Jedinou nadějí na úspěch v miliardové právní bitvě o jugoslávský dluh s neznámými firmami je mimosoudní vyrovnání 42 SPORT Sportovcům hrozí, že přijdou o více než dvě miliardy korun, které inkasovali ve formě veřejně prospěšných účelů od loterijních a sázkových firem 44 PODPORA VÝVOZU Vedení České exportní banky chce začít zveřejňovat všechny smlouvy o poskytnutí úvěru 46 KAUZA KORUPCE NA SFŽP Bývalý šéf SFŽP Libor Michálek založil ve fondu odbory. Jako odborový předák je prakticky nevyhoditelný 48 KOMENTÁŘ PAVLA PÁRALA 49 ČTENÁŘSKÝ DENÍK Kniha Thomase L. Friedmana a Michaela Mandelbauma Takoví jsme byli. Co se s Amerikou stalo špatného a jak se může dostat zpět Klient za všechny prachy Peníze na silnice došly. Ministr dopravy si chce půjčovat, ale nikdo neví, z čeho se bude splácet Ministr dopravy Pavel Dobeš nosí v hlavě plán, jak povolit závity kohoutku, který jako mytický Kerberos hlídá ministr financí. Příspěvkovou organizaci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) změní na akciovou společnost, jež si vezme úvěr na 20 až 30 miliard korun. Tolik bude v systému financování dopravní infrastruktury chybět už v letech 2013 až Pokud se mi nepodaří transformovat ŘSD do konce roku 2013, budu to považovat za osobní neúspěch, prohlašuje rezolutně ministr dopravy. Největším kouzlem celé operace je, že půjčka by se nestala součástí veřejného dluhu. Geniální konstrukt by ovšem mohly pokazit samotné banky. Finančníci zřejmě nebudou odvázaní z představy úvěrování fragmentů silnic, u nichž navíc vzrostou náklady během výstavby o desítky procent. VELKÉ POTŘEBY, MALÉ PŘÍJMY Pokud chce stát do roku 2025 dobudovat páteřní silniční a dálniční síť v zásadě už Výstavba dopravní infrastruktury může stabilně počítat jen s příjmy ze silniční daně, dálničních kuponů, podílu ze spotřební daně z minerálních olejů a mýta kromě dokončení rozestavěných komunikací chybí jen dostavba a modernizace D1, pražský okruh, dostavba rychlostní komunikace R35 a výstavba dálnice D3 na jih země musí do dopravní infrastruktury během následujících osmi let proudit mezi 70 a 80 miliardami ročně. To by ovšem znamenalo, že stát bude každým rokem dotovat rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) minimálně dvaceti miliardami korun, což je částka iluzorní. Ani letošních usmlouvaných čtrnáct miliard se už zřejmě nebude opakovat. Pro roky 2013 až 2015 v delším horizontu nemá v tuto chvíli smysl kalkulovat tedy bude potřeba najít zdroj dalších dvaceti až třiceti miliard korun. Ministr Dobeš se proto chce obrátit na komerční sféru. Potíž je ale v tom, že soukromé peníze jsou za současného stavu financování dopravních staveb natolik nejistou investicí, že stát možná bude jen těžko hledat banku, která si bude dobrovolně chtít pálit prsty. Kdyby si finanční ústav chtěl proklepnout Ředitelství silnic a dálnic jako investora stejně pečlivě, jako to dělává třeba u žadatelů o hypotéku, těžko by nějaký úvěr poskytl. Výstavba dopravní infrastruktury totiž může stabilně počítat jen»

23 23 dopravní infrastruktura report

24 24 Euro října 2011 report dopravní infrastruktura (POD)VODNÍ HRÁTKY » s příjmy ze silniční daně, dálničních kuponů, podílu ze spotřební daně z minerálních olejů a mýta. To celé dohromady vygeneruje ročně očištěný příjem zhruba 20 miliard korun, přičemž jen na údržbu a opravy infrastruktury by bylo ideálně třeba 15 miliard korun. Zbytek národních zdrojů musí jít ze státního rozpočtu jako dotace. A to je totéž jako rodina, která tři čtvrtiny příjmů utratí a myslí si, že jí každá banka ráda půjčí. Nic na tom nemění ani fakt, že se podaří něco vyhandrkovat se státem a erár do děravého rozpočtu přidá. Pro příští rok si ministerstvo obstaralo část dodatečných příjmů zvýšením mýta o 25 procent a ceny dálničních známek na 1500 korun. Stejný trik už ale nezopakuje. Jejich výše se už přiblížila kritické hranici, po jejímž překročení by začaly dosažené výnosy klesat. Logická úvaha, aby fond dostával vyšší podíl ze spotřební daně z nafty a benzinu než současných zhruba devět procent, narazí na odpor ministra financí, kterému by tyto miliardy chyběly jinde. PÍPAJÍCÍ SOUSEDI Ministerstvo dopravy se proto inspirovalo v okolních zemích. Například Slovensko nebo Rakousko financuje dopravní infrastrukturu také prostřednictvím dluhu. Nabízí se i cesta PPP projektu, jenže ta v Česku končí v jednosměrce. Dobeš jej za svého ministrování nestihne připravit, takže případný úspěch by neslízl on. Chybí mu k tomu i silný politický mandát, který je základním předpokladem prosazení PPP projektu. Ne každý je buldok jako Robert Fico. Slovenský expremiér v zájmu spojení Nitry s Banskou Bystricí neváhal protlačit zákon o vyvlastňování pozemků a vznik speciálního stavebního úřadu, který vydával povolení na všechny stavby a úseky zamýšlené silnice. Koncem října budou u sousedů otevírat 46kilometrový úsek rychlostní silnice, který postavila Eurovia za 26 měsíců. V Polsku zase minulý měsíc Skanska zprovoznila 62 kilometrů dlouhý úsek dálnice, který dostavěla s měsíčním předstihem. V Česku jsou ale PPP projekty zatím jen na papíře. Už v roce 2003 kabinet rozhodl, že propojení státního a soukromého kapitálu odzkouší na dálnici D3. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu už příprava této pilotáže stála 120 milionů korun, z nichž velká část byla vyplacena střídajícím se poradcům. Rámcovou smlouvu na poradenství v hodnotě 150 milionů korun podepsalo ministerstvo se třemi firmami i letos. Tím ale pravděpodobně tato aktivita skončila. HLAVNĚ SI TO SPOČÍTAT Půjčka, kterou si vezme ŘSD, se proto může jevit jako rozumný krok. Zvlášť proto, že každý ministr financí si může zadarmo vylepšit účetnictví. Půjčka nebo garance totiž nemusejí být součástí veřejného dluhu podle maastrichtských kritérií. Některé země v Evropě běžně čerpají na financování dopravní infrastruktury úvěry nebo dluhopisy a splácejí je například z výnosů z mýta. Velmi dobře a stabilně to funguje například v sousedním Rakousku. Úvěr ovšem nesmí překročit rozumnou míru, říká Jakub Sova, expert společnosti Deloitte. Špatně si to spočítali například v Belgii, kde mýto nepokrývá obsluhu dluhu. Malé výnosy jsou jedním z faktorů, který způsobil pád francouzsko-belgické banky Dexia. Na periferii Evropy nás posouvá dosavadní princip hlavním kritériem zahajování staveb často bývá nikoli jejich potřebnost a ekonomický přínos, nýbrž jejich připravenost Ministr dopravy ale neuvažuje jen o bankách. Financujícím partnerem by prý mohly být i samotné stavební firmy. Možností je financování pomocí factoringu. Umím si představit, že by se úvěr začal splácet třeba za pět let a na platby by šly výnosy z mýta, říká Dobeš. S novými výnosy z mýta ze silnic druhé a třetí třídy ministr počítá od roku Soutěž na zhotovitele chce vyhlásit už příští rok, minimálně dva roky ale bude trvat, než

25 25 dopravní infrastruktura report DOPRAVNÍ STAVBY Okecané miliardy se systém zprovozní. Nebudeme říkat, jakou technologii chceme. Je mi jedno, jestli půjde o satelitní nebo mikrovlnný systém. Podstatné je, aby byl poměr výnosů a nákladů jiný, než je nyní, avizuje Dobeš. Současný mýtný systém generuje příjmy zhruba šest až sedm miliard, nicméně každoroční fixní odvody vyplácené firmě Kapsch dosahují gigantických 3,5 miliardy korun. Smlouva s Rakušany vyprší v roce 2016 a vybudovaná infrastruktura se stane majetkem státu, takže náklady by už nemusely požírat polovinu výnosů. VÍTĚZÍ RAZÍTKA Ani v případě, že se podaří nalézt dodatečné miliardy, nebudeme za vodou. Problémem dopravní infrastruktury nejsou jen chybějící peníze, bruselští účetní či rozežrané stavební firmy, proti nimž chtěl teatrálně vytáhnout exministr dopravy Vít Bárta. Na periferii Evropy nás posouvá dosavadní princip hlavním kritériem zahajování staveb často bývá nikoli jejich potřebnost a ekonomický přínos, nýbrž jejich připravenost. A i ta bývá nakonec mizerná. Peníze se bezhlavě vrhají tam, kde jsou obstarána alespoň základní razítka. A pokud stavbu označí za svůj program politická strana, která se dostane k moci, je na průšvih zaděláno. Typickým příkladem je dálnice D47, která bývá některými experty označována za nejzbytečnější českou dopravní tepnu vůbec. V roce 2002 tehdejší premiér Miloš Zeman v Ostravě slavnostně položil základní kámen, i když projekt nebyl zdaleka připraven. Stavbu komplikovaly výkupy pozemků, jen získání stavebních povolení u tří významných úseků trvalo oproti předpokladům o 64 měsíců déle. Aby ŘSD dostálo politickým proklamacím, stavělo podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu často bez potřebných stavebních povolení, vycházelo vstříc neopodstatněným přáním dotčených obcí, peníze určené dluhopisovým programem pro tuto dálnici se narychlo přesouvaly na jiné projekty. Zeman ovšem nebyl výjimkou. Zejména v letech 2007 a 2008, kdy byl dostatek vlastních peněz a otevřely se cesty i k těm evropským, politici extrémně rádi zahajovali» OHROŽENÉ PENÍZE Z EU pramen: ministerstvo dopravy NEZPŮSOBILÉ NÁKLADY NESCHVÁLENÍ PROJEKTŮ 8,2 VÍCEPRÁCE 2,0 4,4 36 CELKEM 21,4 NESPLNĚNÍ EKONOMICKÝCH LIMITŮ EFEKTIVNOSTI INVESTIC FAVORIT VODNÍ STAVBY VÍCEPRÁCE NEVADÍ (boř, bh)

26 26 Euro října 2011 report dopravní infrastruktura ŽRANICE SKON- ČILA MILIARDY PRO OKRUH » stavby bez potřebných stavebních povolení, kterých je potřeba několik desítek. Nyní se projekty soutěží, když mají alespoň povolení na hlavní trasu, říká pověřený šéf SFDI Tomáš Čoček. S návrhy, jak výstavbu silnic zlevnit a urychlit, přichází ministr Dobeš, který chce změnit pravidla výkupu pozemků a servilnost státu k požadavkům samospráv. Složitý a zdlouhavý proces přípravy výstavby komunikací běžně trvá devět až dvanáct let je totiž hlavní příčinou zažitého systému víceprací, které Evropě na rozdíl od jejich rozsahu nevoní, jak ukázal audit. Přestože se pole už roky hromadně mění ve stavební pozemky a majitelé parcel se nechávají raději zdlouhavě dobrovolně vyvlastnit soudem, který jim zpravidla přiřkne vyšší než tabulkovou cenu, změnit legislativu se zatím nikomu nepodařilo. Pozemky proto za vyšší ceny vykupují samosprávy a zpětně je prodávají ŘSD. Státní výkupčí suplují i samy stavební firmy, které potom tyto náklady rozpouštějí s tichým souhlasem ŘSD právě v rámci víceprací. Oblíbeným trikem, jak výstavbu urychlit, je salámová metoda. Když se postaví tunel odnikud nikam, je větší šance, že chybějící razítka se nějak dodají, stát najde chybějící peníze a novináři přestanou otravovat poté, co se svezou po nové silnici. Důsledkem je nesouvislá výstavba za miliardy, která nepřináší ekonomické efekty. Jako třeba obchvat České Lípy, který trčí v polích. Zřejmě nejkřiklavějším případem je výstavba dálnice D8, jejíž jednotlivé fragmenty působí v krajině jako zjevení. Zjevení, která se nám ovšem pěkně prodraží. MANTRA JMÉNEM EU Cestou z mizérie není ani tolikrát opakovaná mantra v podobě evropských dotací. S těmi to ale není žádná sláva (viz Okecané miliardy). Po odečtení výdajů na opravu a údržbu, doplatky a financování rozběhnutých akcí zbývají v rozpočtu SFDI na příští rok na nové investice necelé tři miliardy korun, které fond navíc musí využít na náhradní projekty v pří-

27 27 dopravní infrastruktura report VYSYCHAJÍCÍ PENĚZOVOD Z BRUSELU pramen: Dopravní sektorová strategie, střední varianta KDE BRÁT Z DOMÁCÍCH ZDROJŮ pramen: ministerstvo dopravy ,0 7,6 3,6 9,3 15,0 0, ,0 7,6 3,6 9,5 9,0 2, ,0 7,6 3,6 11,9 8, padě, že budeme muset vracet peníze zpět do bruselské kasy. Na přípravu všech akcí včetně těch pro další bruselskou sedmiletku ( ) je v rozpočtu alokováno 2,5 miliardy korun. Opět žádná sláva. Pokud chceme účinně čerpat už od počátku nového programovacího období, měla příprava začít už dávno, varuje Marek Pastucha, ředitel evropského odboru mini- INZERCE sterstva dopravy. Zmatky v investicích do dopravních staveb a vymýšlení způsobů, jak narychlo přesunout evropské peníze, jsou o to zrádnější, že se penězotok z Bruselu pomalu zastavuje a za deset let už nepřiteče ani koruna. Za tři roky začne platit nová bruselská sedmiletka, v níž už si přijdeme na mnohem méně než v letech 2007 až Na kolik? To zatím neví ani ministerstvo dopravy, které se nemůže dopočítat. Zatímco takzvaná superstrategie vydaná letos v lednu počítá pro období 2014 až 2020 s 113,65 miliardy korun, dva roky stará čísla analytiků PricewaterhouseCoopers jsou mnohem střízlivější. V té nejoptimističtější variantě jde o 71 miliard korun, tedy polovinu částky, kterou můžeme čerpat nyní. MILIARDY PRO BOHATÉ Odhady sumy, kterou Česko z Bruselu dostane, ale nejsou tím, co by nás mělo pálit. Problémem je především to, že sama unie už dala najevo, že balík peněz určený na silnice a železnice pro někdejší nováčky by měl být štědřejší i k těm bohatým. V kohezním fondu, který je určen na pomoc chudým zemím, kam se Česko počítá, bude do roku 2020 připraveno téměř 69 miliard eur. Jenže deset z nich si zablokuje pro sebe Evropská komise, která je chce investovat především do staré dobré západní Evropy. Na ministerstvu dopravy zatím panuje klid. Do roku 2014 je ještě daleko a úředníci navíc argumentují tím, že oněch deset miliard eur nakonec stejně půjde na celoevropskou síť TEN-T. Těch tras vedoucích přes Česko není zas tak málo, říká Marek Pastucha a ukazuje na mapu na zdi. Zdání ale klame. Evropská komise totiž po roce 2013 počítá s jedinou novou stavbou, která má šanci být zařazena do prioritní páteřní evropské sítě dálnic a železnic. Jde o tah D3 z Českých Budějovic na jih jednu z nejkontroverznějších staveb, jejíž realizace je v nedohlednu. Peněz na dopravní projekty nejenže reálně ubude, ale EU si na ně navíc posvítí mnohem důkladněji než dosud. Bude probíhat každoroční monitoring s cílem zjistit, jak byly prostředky vynaloženy. Nepůjde ale jen o to, jestli řádně, ale i o to, čeho bylo v projektu dosaženo, potvrdil eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Česku proto hrozí, že mu Brusel nesmyslně proinvestované projekty hodí na hlavu ještě dříve, než budou ukončeny. Ministerští úředníci už připravili novinku kdo bude chtít po roce 2014 peníze z Operačního programu Doprava, musí si už teď nachystat externí audit. Auditorská razítka bude na základě tendru rozdávat PricewaterhouseCoopers. SESTRA V AKCI Mechanismus skrývající se pod názvem Dopravní sektorové strategie, 2. fáze (jinak též v dopravácké hantýrce Sestra 2), v rámci něhož předběžný audit probíhá, přitom tentokrát není žádnou povinností, kterou by Brusel členským zemím přikázal. Evropská komise to nicméně doporučuje, uzavírá Marek Pastucha. Otázkou ovšem je, jestli bedlivá práce auditorů nakonec k něčemu povede. Dosavadní zkušenost totiž praví, že dlouhodobé materiály stejně končily v šuplících ministerských úředníků. Ministerstvo ostatně dodnes nemá tabulku priorit, z níž by se dalo vyčíst, která stavba by se měla kvůli tenčícím se dotacím z EU rychle dostavět, a kde je naopak možné ještě počkat. Povinně nepovinný audit zaplacený z peněz EU by snad měl celou věc vyjasnit. A dost možná, že se podaří zabít dvě mouchy jednou ranou a přesvědčit i komerční sféru, že Česko není jen zemí nenažraných betonářských bossů, ale i úředníků, kteří to se sháněním peněz myslí upřímně, nevědí ale, jak o tom přesvědčit případné věřitele.

28 28 Euro října 2011 report veřejné zakázky Vítejte v Zakázkistánu Blíží se další kolo schvalování novely zákona o veřejných zakázkách. Problémy s korupcí ale sám vyřešit nemůže JE TO TADY. Úřad ministra pro místní rozvoj Kamila Janovského pracoval na novele zákona o veřejných zakázkách už od poloviny loňského roku. Udělají poslanci z výsledku cedník? Vroce 2006 to bylo jedno z nejoblíbenějších videí v Česku. Sledujeme zástupce karlovarské radnice, kterak v přítomnosti nezávislé komise a notářky postupně losují zájemce o zakázku na výstavbu multifunkční haly v ceně více než jedné miliardy korun. Losující nejprve vytahuje tři lístky, při čtvrtém začne tápat a marně hledat a u pátého už bez servítků více než půl minuty nahmatává onu vyvolenou firmu, která zjevně nesměla být opomenuta a zakázku také nakonec skutečně získala. Není divu, že karlovarská losovačka se stala symbolem korupce v Česku. Korupce, která se více než často objevuje právě při zadávání veřejných zakázek. PŮLBILIONOVÝ PYTEL Když se před více než rokem dostala k moci nová vláda, jejímž programem měl být kromě jiného také boj proti korupci (pokolikáté už?), jedním z jejích klíčových tahů měla být úprava zákona o veřejných zakázkách. Ten po dlouhých přípravách a expertních řízeních vstupuje v tomto týdnu do druhého parlamentního čtení. Přestože experti se na něj vesměs dívají jako na jednu z nejpozitivnějších norem, jaká kdy byla v tomto odvětví vytvořena, očekává se záplava pozměňovacích návrhů, jejichž výsledkem také může být okleštění nove-

29 29 veřejné zakázky report EVROPSKÁ SKÓRE Průměrný počet nabídek na veřejnou zakázku pramen: Transparency International ly o její nejpozitivnější dopady. Navíc je třeba se zbavit laciného idealismu jen těžko se totiž ve veřejných zakázkách přestane krást díky jedné, byť sebegeniálnější novele. Je to velice dobré, zatím to nejlepší, co se tady ve veřejných zakázkách povedlo, říká Jan Pavel, ekonom a poradce premié ra, který jak okamžitě dodává se na zákoně významným způ- INZERCE sobem podílel. Přesto jeho názor nelze lehkomyslně označit za zaujatý. Pavel se totiž veřejným zakázkám věnuje už deset let a svou akademickou i profesní dráhu de facto zasvětil zefektivnění a zprůhlednění systému, v němž se u nás až příliš snadno ztrácejí peníze. Proč si on i mnoho dalších osobností za zákonem tvrdě stojí, je poměrně jednoduché vysvětlit. Ve veřejných zakázkách se v Česku protočí na 600 miliard korun, přitom podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj se asi deset procent této částky ztrácí. Výše zmiňovaný zákon by tomu měl zamezit v několika ohledech předně celý proces učiní mnohem transparentnějším. Hodnotitelé zakázek budou například vybíráni losem ze sdružení odborníků, tudíž k podobnému excesu jako v Karlových Varech už by dojít nemělo. Zároveň budou výrazně sníženy limity toho, odkdy už musí být tendr veřejný již od milionu korun namísto dvou. Ten zákon zkrátka zamezuje některým hodně problematickým věcem, říká Jan Pavel. Naneštěstí nyní, kdy se několikaletá snaha na přípravě zákona blíží k dosažení konkrétního cíle, naráží na problém. Jsou jím samotní poslanci, kteří už v tuto chvíli drží v rukou celou řadu pozměňovacích návrhů připravených k tomu, aby ze stěžejního zákona udělali dalšího z řady legislativních mrzáků. ZÁMINKA K POPRAVĚ? Velmi se toho bojím. Mám strach, že dojde k vykastrování těch opatření, která by měla zabránit největším únikům, říká Pavel. Jeho strach už nabyl konkrétních obrysů. A hraje se o to, zda zákon vůbec projde. Například poslanci za TOP 09 přispěchali na poslední chvíli s velmi razantním návrhem. Chtějí totiž, aby každá firma ucházející se o veřejný tendr musela odhalit svou vlastnickou strukturu. Pokud tak neučiní, zvítězí místo ní druhá v pořadí. Nedokážu si představit, že by kterýkoli člen koalice hlasoval proti, tvrdí šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Opravdu to zní jako dobrý nápad s úctyhodným záměrem, až na to, že s ním nesouhlasí autoři zákona. Především ministerstvo pro místní rozvoj, pod jehož dikcí novela vznikala, není z této iniciativy příliš nadšeno. Návrh by totiž mohl být v rozporu s evropskou legislativou, která velmi přísně brání jakémukoliv ekonomickému zvýhodňování. O tom, že jde o silnou třecí plochu, svědčí i fakt, že pozměňovací návrh musela TOP 09 protlačit za pomoci levice. Mně je ten návrh sám o sobě sympatický, ale je otázka, zda je to vůbec I zapřisáhlí zastánci původního vládního zákona podporují myšlenku, že schválit by se zkrátka měl možné. A mám obavy, aby ho někdo nevyužil k zablokování celé novely. Vůbec nejlepší by bylo řešit otázku akcionářské struktury v rámci jiného zákona, myslí si Jan Pavel. TOP 09 si za svými návrhy zatím stojí velmi pevně a bude napínavé sledovat, zda se podaří najít kompromis. Výše uvedený spor je ještě víceméně politickou otázkou, jistě ale přijde řada dalších pozměňovacích návrhů, za kterými stojí ne tak docela jasné zájmy. Legislativní proces se změnil v poslední fázi v lobbistické orgie a je velkou otázkou, jak vše nakonec dopadne, varuje ředitel české Transparency International David Ondráčka. Jako příklad je možné uvést třeba snahu poslanců Milana Urbana (ČSSD) a Petra Bendla (ODS), aby byli ze zákona částečně či úplně vypuštěni sektoroví zadavatelé. To znamená, že veřejné tendry v oblasti energetiky, plynárenství, teplárenství nebo vodárenství by si

30 30 Euro října 2011 report veřejné zakázky NESMRTELNÝ HIT. de facto žily svým vlastním životem. Omezení povinností sektorových zadavatelů silně zavání prací energetické lobby, naznačuje Ondráčka. Je tedy docela možné, že hrozí vznik legislativního paskvilu. I zapřisáhlí zastánci původního vládního zákona ovšem podporují myšlenku, že schválit by se zkrátka měl i za cenu toho, že se dřív nebo později bude muset upravovat. V Parlamentu hájí postoje ministerstva pro místní rozvoj poslankyně Lenka Andrýsová (VV), která hodlá držet obranný val původní novely, dokud to bude možné, zároveň se ale usilovně snaží o kompromis. Názory jednotlivých stran opravdu nejsou úplně homogenní, je tam spousta třecích ploch a teď vůbec nedokážu říct, v jaké podobě to nakonec vyjde. Určitě to ale bude cesta kupředu, říká Andrýsová. PROČ TO VLASTNĚ KUPUJEME? Ať už bude onen dlouho očekávaný zákon vypadat jakkoli, je třeba se také zamyslet nad tím, co vlastně v oblasti veřejných zakázek funguje špatně a proč. Jisté je, že veřejné tendry jsou nutné stát zkrátka bez privátního sektoru není schopen všechny služby zajistit. V Česku ale toto partnerství připomíná spíše nepřehlednou džungli a při bližším pohledu lze dojít k podezření, že i když Například u stavebních zakázek bylo prokázáno, že čím více soutěžících se přihlásí, tím je výsledná cena nižší je zmiňovaná novela napsána dobře a obsahuje spousty pozitivních opatření, mraky neprůhledného hospodaření sama o sobě odkryje jen velmi málo. Všechno začíná už při samotném rozhodnutí, co je potřeba nakoupit či postavit a jak. Představme si hypotetického úředníka magistrátu (například v Karlových Varech), který se jednoho dne rozhodne, že nakoupí balonky naplněné heliem za tři miliardy korun. Pokud soutěž vypíše podle předepsaných pravidel, v systému veřejných zakázek je v podstatě velmi ukázněným hospodářem. Co na tom, že jediným dodavatelem balonků široko daleko je zrovna jeho soused? Takto může docházet k situaci, kdy se například v jižních Čechách spustil gigantický projekt na splavnění Vltavy v ceně dvou miliard korun, aby z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou mohly jezdit výletní parníčky. Nebýt toho, že autoři splavnění špatně vypsali grant a přišli o přislíbené evropské dotace, byla by celá zakázka křišťálově čistá. Podle novely sice bude každý zadavatel veřejné zakázky nově uveřejňovat odůvodnění toho, proč k danému tendru dochází, to se ale nebude řídit žádným konkrétním pravidlem. Je otázkou, zda vůbec neposunout zákon trochu dál ekonomickým směrem. Například Slovinci normu neberou jen jako obchodní zákon, ale hodnotí podle něj také kritéria efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti. Zkrátka kritéria pro to, proč se kupuje to a ono, říká Pavel. Ona zmiňovaná kritéria nejsou ničím novým, ekonomie je zná už poměrně dlouho pod pojmem 3E (Economy, Efficiency, Effectiveness) a ani v Česku nejsou žádnou novinkou. Například Transparency International je prosazuje už několik let a původně se vyskytovaly také v pracovních verzích novely ministerstva pro místní rozvoj. Bohužel to vypadlo, protože se nenašla shoda, říká Pavel. CHYBÍ ODPOVĚDNOST Zákon je důležitým krokem, ale sám o sobě postup zadavatelů ani dodavatelů nezmění. NĚKTERÁ OPATŘENÍ VLÁDNÍ NOVELY ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH 1. SNÍŽENÍ LIMITŮ 2. ODŮVODNĚNÍ - 3. PŘÍSNĚJŠÍ POSTUP U VÝZNAMNÝCH VE- ŘEJNÝCH ZAKÁZEK ODSTRANĚNÍ LOSOVÁNÍ - 5. LOSOVÁNÍ HODNOTITELŮ POVINNÉ ZRUŠENÍ PŘI JEDNÉ NABÍDCE ZPŘÍSNĚNÍ SANKCÍ - 8. POVINNÉ ELEKTRONICKÉ AUKCE PŘÍSTUP K INFORMACÍM - pramen: MMR

31 31 veřejné zakázky report Musíme lépe plánovat vládní nákupy, sledovat jejich smysluplnost a hospodárnost, kontrolovat zneužívání výjimek a vyvozovat konkrétní osobní odpovědnost za chyby, myslí si také Ondráčka. Tím se dostáváme k dalšímu bodu, a to osobní odpovědnosti. Onen hypotetický úředník na magistrátu v Karlových Varech možná svým nákupem INZERCE balonků připravil veřejné prostředky o spousty peněz, podle zákona však nemá žádnou osobní odpovědnost. Pokud skutečně udělal chybu a následná kontrola zakázku zruší, může klidně o týden později znovu vypsat tendr na zahradní motyky. Jede se zkrátka dál. V současnosti provádí kontrolu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který také vypisuje pokuty. Ty se ovšem vztahují na jednotlivé zadavatele (radnice, ministerstva, úřady) a je jen na nich, zda vyhodnotí konkrétní odpovědnost. Z průzkumu, který provedla Transparency International, vyplývá, že z 26 zadavatelů, kteří udělali v tendrech prokazatelně chybu, jen osm z nich určilo osobní odpovědnost. S osobní odpovědností úředníků je to ale v Česku více než těžké. Ještě před vstupem do Evropské unie tehdejší vláda schválila zákon o státní službě, který měl činnost veřejné správy odpolitizovat, vymezit kompetence a odpovědnost, ale zároveň také úředníky chránit před politiky (v překladu úředník, který odmítne nakoupit balonky, nemůže být nahrazen jiným, politicky povolnějším). Platnost onoho zákona se ale už sedm let odsouvá kvůli nekonečným výmluvám na to, že ještě nejsme připraveni. Naštěstí se zdá, že ministerstvo pro místní rozvoj tento problém bere alespoň na vědomí. V oblasti odpovědnosti úředníků dlouhodobě prosazujeme rychlé přijetí zákona o státní službě, který by tuto oblast upravil obecně, tedy nejen pro oblast veřejných zakázek, ale i pro oblast nakládání s majetkem a čerpání dotací, říká Jana Jabůrková, tisková mluvčí ministerstva. Dokud nebude existovat konkrétní osoba, která bude schopna osobně se zaručit, že tendr byl skutečně vypsán tou nejvýhodnější možnou cestou, plýtvání a rozkrádání veřejného sektoru bude existovat nadále. HRÁTKY S KRITÉRII Existuje totiž řada příkladů, v kterých špatné nastavení kritérií veřejné zakázky v podstatě předem rozhodlo o tom, že se do ní přihlásí málo firem. A to je problém. Například u stavebních zakázek bylo prokázáno, že čím více soutěžících se přihlásí, tím je výsledná cena nižší. S každou další firmou přibližně o 4,5 procenta. V Česku se přitom do průměrného tendru přihlásí pouze tři účastníci. Kdyby jich bylo devět, jako je tomu v sousedním Německu, ušetřili bychom na každé zakázce významný objem veřejných financí. Nastavit pravidla soutěže tak, aby se do ní zapojilo co nejméně firem (v určitých případech i předem jasně určených), není zase tak těžké. Stačí dopředu říct, že vysoutěžená cena nemá rozhodující váhu, ale budou rozhodovat také všemožné technické a finanční specifikace. Pokud se váha ceny sníží na padesát procent, podle Transparency International se do tendru prokazatelně přihlásí v průměru o čtyři účastníky méně. Podobný vliv má také velikost zakázky. V obřích tendrech vítězí obvykle jen konsorcia velkých firem, která mají logicky mnohem méně konkurence. Kupříkladu při výstavbě posledního úseku dálnice D8 vyhlásilo Ředitelství silnic a dálnic jednu velkou zakázku, v které navíc o vítězi rozhodovala cena jen ze 40 procent. Není tedy divu, že se do takové soutěže přihlásily jen dvě velké společnosti. Nebýt toho, s velkou pravděpodobností mohla být konečná cena mnohem nižší než výsledných devět miliard korun. Zákonem to samozřejmě nekončí, ještě by měla přijít celá řada věcí. Obecně je ale to, co přišlo od ministerstva, dobré a čím míň se od toho v tuto chvíli odchýlíme, tím lépe, říká Jan Pavel. Jak dopadne druhé čtení a s ním související smršť pozměňováků, můžeme v tuto chvíli jen napjatě očekávat. Na cestě neprostupným pralesem veřejných zakázek se každopádně objevilo alespoň malé, byť zatím nepříliš oslňující světlo.

32 32 Euro října 2011 report pivo a ženy Šestý smysl Ve světě, který býval doménou mužů, prokázaly ženy lepší intuici. Vždy tíhly spíše k malým pivovarům Ženy nemají tolik předsudků jako muži, nebojí se experimentovat a přispívají ke zvyšování pivní kultury. V konzumaci národního nápoje přitom mají rezervy. Na druhé straně tuzemskému pivovarnictví se příliš nedaří, v uplynulých dvou letech výrazně ztrácelo. Letos se propad zastavil, produkce bude zhruba stejná jako loni, očekává ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Pro pivovary soupeřící o zákazníky jsou proto ženy zajímavou spotřebitelskou skupinou. Obzvlášť pro malé, kterým fandí více než velkým. Přitáhnout ženy se ale snaží všichni pivovarníci bez ohledu na velikost. Mladší, vzdělanější a profesně úspěšnější. Takové jsou typické představitelky dámské části české populace, které mají vřelejší vztah k pivu, charakterizuje Jiří Vinopal z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd. V tradiční pivařské zemi dlouhodobě sleduje postoj občanů k národnímu nápoji. Z průzkumů vyplývá, že podíl žen, které se hlásí k pití piva, kolísá mezi padesáti až šedesáti procenty. Muži si trvale udržují hladinku kolem devadesáti procent. Týdně si dají v průměru osm půllitrů, zatímco ženy dva. Mladší, vzdělanější a profesně úspěšnější. Typické představitelky dámské části české populace, které mají vřelejší vztah k pivu Nemusíme se ve všem vyrovnat mužům, říká Hana Černá-Šípková, která je prezidentkou Prvního dámského pivního klubu. Jeho snahou je změnit image žen, které rády pijí pivo. A také ho představovat jako lahodný a zdravý nápoj místo stále běžného vnímání jako levného přísunu alkoholu. Před deseti lety nebylo běžné, aby si třeba advokátka dala na pracovní schůzce pivo. To se změnilo, hodnotí příznivkyně piva a zastánkyně kultivovaného pití. Právě takové dámský klub sdružuje. Už snad zmizel předsudek, že pivo je sprostší nápoj, zatímco víno má noblesu, věří Černá-Šípková. STÁLE OBLÍBE- NĚJŠÍ. DÁMSKÁ VOLENKA Výsledky veřejného průzkumu hovoří o tom, že ženy častěji než muži tíhnou k menším pivovarům. Může to být tím, že ženy mají v povaze spíše podpořit malé a slabší, vysvětluje si Vinopal. V roce 2004, kdy CVVM poprvé zjišťovalo postoje veřejnosti k pivu, fandilo malým pivovarům 26 procent žen oproti 22 procentům mužů. Velcí vítězili u jedenácti procent žen a sedmnácti procent mužů. Pro remízu se v pomyslném sportovním utkání pivařských obrů a trpaslíků vyslovilo 44 procent mužů, ale jen 24 procent žen. Během šesti let se muži v těchto preferencích posunuli více k ženám. Pro remízu hlasovalo loni už jen třicet procent mužů a k malým se přiklonilo 34 procent. Pětina jich je stále nakloněna velkým pivovarům, zatímco u žen je to jen mírně víc než desetina. Příklon žen k malým pivovarům potvrdily i čerstvé výsledky Dámské pivní volby. V anketě pořádané dámským klubem pod záštitou Českého svazu pivovarů a sladoven byl nejpopulárnější značkou Bernard z humpoleckého pivovaru. Druhé místo si u žen získaly Svijany a třetí Pilsner Urquell. Asi čtyři stovky hlasujících žen nominovaly do soutěže celkem 33 piv od velkých a malých pivovarů i minipivovarů. Bernard získal od žen nejvíce hlasů i loni. Druhý byl Pilsner Urquell, na třetí místo vynesly dámské hlasy Velkopopovického kozla. Že se nám podařilo prvenství obhájit, z toho jsem doslova nadšen. Daří se nám pivo vařit a prezentovat jako ušlechtilý nápoj, který vychutnává čím díl více žen, těší spolumajitele a ředitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda. Jak dodává, v pivovaru se ženami počítají a myslí na ně, když na konzervativní český trh přicházejí s novými netradičními nápoji, jakými jsou kombinace nealkoholického piva s ovocnými podíly. POZORNOST VELKÝCH Nadnárodní koncern Heineken vnímá, jak jsou zdejší pivařky nevšední. Pivo na českém trhu má tu výhodu, že jeho hořkost není překážkou ani u žen. Jde o celosvětový fenomén, oceňuje za pivovary Heineken ČR mluvčí Kateřina Beute. Z měření výkonnosti značek, které si skupina Heineken, trojka na tu-

33 33 pivo a ženy report zemském trhu, pravidelně vyhodnocuje, jí vychází, že ženy jsou mezi konzumenty jejích piv zastoupeny přibližně patnácti procenty. Firemní statistiky vypovídají, že z jejich portfolia hodnotí dámská část nejlépe značky Zlatopramen, Starobrno a Heineken. Ženy chápeme jako významnou cílovou skupinu, proto se při inovacích snažíme nacházet řešení zajímavá i pro ně, říká Beute. Potvrzuje, že ženy mají chuť experimentovat. Nebrání se speciálním sezonním pivům, s nimiž přicházíme několikrát do roka. Zatím nejpozitivněji nám z hodnocení žen vyšlo velikonoční Zelené pivo a specialita Modrá kometa, jmenuje Beute. Stále významnější skupinou spotřebitelů, především u některých značek, jsou ženy také pro tuzemskou dvojku, Pivovary Staropramen. Přibývá žen, které si dopřávají pivo PIVO A ŽENY V ROCE 2010 Preference v imaginárním zápasu velkých a malých pivovarů (v procentech) NEZAJÍMÁ SE ženy muži pramen: CVVM SPÍŠE VELKÝM 15 Podíl žen a mužů, kteří si vybírají jen některé značky piva (v %) REMÍZA SPÍŠE MALÝM Jaký podíl žen a mužů vnímá nealkoholické pivo jako náhradu běžného piva (v %) pravidelně a vybírají si ho jako hlavní nápoj večera, tvrdí mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. Přičítá to vyšší kultuře jeho pití i širší nabídce piv, která jsou ženám chuťově bližší. V našem portfoliu jsou tři značky, u nichž je podíl spotřeby žen vyšší Stella Artois, letošní novinka Staropramen Cool Lemon a Hoegaarden, upřesňuje Barvík. Jednička na trhu Plzeňský Prazdroj má ze spontánních odpovědí na nejčastěji konzumované pivo mezi ženami zjištěno, že stejně jako u mužů jsou to značky Gambrinus a Velkopovický Kozel. Výsadní postavení má samozřejmě plzeňský ležák, připomíná mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Zmiňuje také všeobecný názor, že ženy mají rády méně hořká a tmavá piva. Proto často pijí tmavého kozla a také speciály Master polotmavý a tmavý, dodává. CO OPRAVDU CHTĚJÍ ŽENY? Při výběru piva se ženy více než muži dívají na cenu. Průzkum CVVM zjistil, že šedesát procent mužů preferuje chuť před cenou. U žen je to méně než polovina 47 procent. Pro čtyřicet procent žen jsou obě hlediska stejně důležitá, z mužů dalo rovnítko mezi cenu a chuť 31 procent. Zatímco třináct procent žen upřednostňuje cenu před chutí, u mužů je to jen sedm procent. Když si ženy vyberou pivo podle chuti, jaké to bude? Letošní anketa opět ukázala, že preferujeme hořká piva plzeňského typu, odvolává se Černá-Šípková na výsledky Dámské pivní volby. Považuje za mýtus, že ženy vyhledávají tmavá piva. Mezi nominovanými se vůbec neobjevila ochucená piva. Přitom hlasovaly i mladé ženy a nejen znalkyně, dodává šéfka dámského klubu. Výraznější oblibu černých piv a speciálů u žen ovšem potvrzuje dlouhodobější průzkum CVVM. Ženy mají rafinovanější chutě. Odbornice pijí klasická hořká piva, ale těch není mnoho, míní ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Jak poznamenává, určitá skupina lidí prostě není připravena na hořkou chuť. Potvrzuje to kupříkladu Cool Lemon, se kterým se Staropramen strefil do vkusu mladých lidí. Ženy jsou druhou nejvýznamnější částí jeho cílové skupiny, doplňuje mluvčí Staropramenu. PRVNÍ DÁMSKÝ PIVNÍ KLUB Je to skutečná rarita, jediný klub na světě, který si založily dámy ve vyhlášené zemi pivařů. Pivní znalec Honza Kočka vypátral ještě jedno ženské sdružení v Americe. Jde ale o profesionálky, ženy zaměstnané v pivovarnickém byznysu. Říkají si Pink Boots Society, doplňuje Kočka. Počin českých žen, které se snaží podpořit vnímání piva jako společenského nápoje, považuje za chvályhodný. Dáma je ve věku od třiceti let, proto členka nemůže být mladší, říká prezidentka elitního klubu Hana Černá-Šípková. Vztah k pivu spojuje lékařky, novinářky, právničky, odbornice na výživu a další vzdělané ženy. Na svůj klub mají zaregistrovanou ochrannou známku, a to i v Bruselu. Dostat se do plus minus padesátičlenné skupiny není snadné. Máme přísná pravidla. Členka, která doporučí novou uchazečku, nad ní zpočátku drží patronát. Každá prochází,nástupní praxí. Každého naše činnost nemusí bavit, což se během té doby ukáže, poznamenává šéfka klubu. V programu má degustace, exkurze v pivovarech, tematické přednášky, pořádání seminářů a samozřejmě pravidelné návštěvy pivnic. Pivo si dámy dávají ve třetinkách. Masově navštěvované pivní festivaly nevyhledáváme. Tam jde hlavně o velkou konzumaci, vysvětluje Černá-Šípková. Za zvlášť zavrženíhodné jednání, pro které může být příslušnice klubu vyloučena, považují stanovy na prvním místě alkoholismus. Pivovarníci tuto zálibu dam vítají. Je naprosto mimořádné, co pro pověst piva dělají, oceňuje ředitel svazu pivovarů Jan Veselý. Svaz ženám nabízí úzkou spolupráci. Ony si ale vystačí. Velmi si zakládají na své nezávislosti, nechtějí finanční ani technickou podporu, poznamenává. Šéf vyhlášené pražské pivnice Pivovarský klub Aleš Dočkal si nemyslí, že pivovary získají vyšší procento pivařek tím, že se jim budou podbízet chuťově. Spíše jde o to změnit předsudky, které kolem piva vládnou. A přispívají k tomu i některé pivovary reklamou stavěnou na chlapech, říká Dočkal. V jeho pivnici tvoří ženy asi třetinu hostů. Piva nevypijí tolik, ale více si vybírají. Nemají takové zábrany třeba u ochucených piv, která někteří muži považují za prohřešek proti maskulinní pivní kultuře, poznává přímo na place. tana.kralova@euro.cz

34 34 Euro října 2011 report exportní politika Kocourkovo asijské tažení Indie má aktuálně připraveno na modernizaci své ekonomiky a infrastruktury bilion dolarů Nevíte, jak přinutit Číňany, aby slevili ze své nabídky na výstavbu elektrárny v Indii? Pozvěte do tendru Čechy. Ne, to není vtip, ale realita. Mnohdy nás Indové využívají jako cenovou páku proti nabídkám čínských firem. My vyhrajeme a pak je námi straší a tvrdí, pokud nepůjdete s cenou dolů, podepíšeme s těmi Čechy. Přitom nabízejí technologie a produkty v mnohem horší kvalitě než my. Obdobné je to ale třeba i ve Vietnamu, tvrdí český podnikatel, jeden z padesáti byznysmenů, kteří se zúčastnili mise ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka po Asii. Konkrétně po Indii, Vietnamu a Srí Lance, které mají v budoucnu sehrát významnou roli v českém exportu. Navzdory předchozímu tvrzení mají čeští exportéři o rozvíjející se indický trh stále větší zájem. Jen pro vysvětlení, indická vláda věnuje na rozvoj své ekonomiky a infrastruktury zhruba jeden bilion amerických dolarů. Další miliardy dolarů přihodí soukromé firmy. Zájem o spolupráci je kromě jiného v oborech, jako jsou farmacie, věda, IT, telekomunikace, energetika a strojírenství, uvádí ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. O tom, že Indie potřebuje investovat do obnovy, ostatně svědčily pravidelné výpadky dodávek proudu v luxusním hotelu v centru Nového Dillí, kde byla ubytována ministerská a podnikatelská výprava. Třeba v průběhu jednání českých podnikatelů s jejich indickými protějšky. Něco ve stylu: Dobrý den blik tma následuje několikasekundové čekaní, než naběhnou záložní zdroje. PAPÍROVÁ VÁLKA Čeští šéfové si stěžují, že většímu rozvoji obchodních aktivit v Indii stále brání množství překážek, byrokracie, zmíněná nespolehlivost partnerů, příliš zdlouhavé schvalování projektů a korupce. Podnikatelé navíc upozorňují, že získat kontrakt v Indii je časově náročné. Od prvního kontaktu do podpisu závazné smlouvy je to v průměru šestnáct až dvacet měsíců. Současně s tím je nutné ve většině případů indické partnery takřka POMALU, ALE JIS- TĚ. -

35 35 exportní politika report ÚSPĚCH. kaž dý měsíc osobně navštěvovat, což výrazně zvyšuje firemní náklady. Menší české podniky si takové aktivity z finančních důvodů ani nemohou dovolit. Společnost Fans například asi před deseti měsíci vyhrála tendr na výstavbu čtyř chladicích věží pro indickou uhelnou elektrárnu za 380 milionů korun. S investorem akce, energetickou firmou NTPC, ale konečnou smlouvu zatím nepodepsala kvůli sporům o platnost tendru na dodávky další části elektrárny (v tomto případě s jiným dodavatelem). Pro nás je to velká komplikace, již několikrát jsme museli naši původní nabídku prodloužit, jenže ceny stavebních prací a surovin stále rostou. Navíc máme signály, že se konkurence snaží této prodlevy využít a poškodit nás, tvrdí obchodní ředitel Fans pro Asii a Afriku Michal Kasan. Navzdory těžkostem považuje indický trh za natolik atraktivní, že jej takové komplikace od dalších aktivit neodradí. Fans mimo jiné s indickým a českým partnerem založil společnou firmu Fans Asia, která v Indii ještě letos začne s výstavbou závodu na výrobu ocelových konstrukcí a speciálních profilů. Do konce roku chce v novém podniku investovat přibližně milion eur. OKRÁST LZE KAŽDÉHO Obdobné zkušenosti má leckterý český podnik. Pokud chcete podnikat v Indii, musíte mít na paměti jedno z místních hesel. Žádný Ind není tak chudý, aby na něm další Ind nemohl vydělat, říká jiný z účastníků mise. Odstranit bariéry měla napomoci také Kocourkova mise v Indii. Český ministr se setkal s několika významnými indickými protějšky, například s ministrem uhelného průmyslu Šríprakašem Džaisvalou či ministrem obchodu Ánandem Šarmou. Kooperaci obou zemí bude nově podporovat smíšená komise na ministerské úrovni, slibujeme si od ní především hlubší obchodní a ekonomické vazby, informoval po jednáních Kocourek. Komisi na tak vysoké personální úrovni má Česko s Indií jako vůbec první země ve střední Evropě. Hodláme posílit spolupráci ve všech sektorech, nejen v těch tradičních, jako jsou energetika a strojírenství, sdělil týdeníku Euro ministr obchodu Šarma. Indie podle něj hodlá zjednodušit proces spolupráce mezi svými a českými podniky. Dohody na projektech a jejich následné schvalování by mělo být rychlejší. Šarma zároveň přislíbil, že Indie kvůli tomu vydá novou národní výrobní strategii. Bývalé Československo vyvezlo do Indie přes sto investičních celků, je tu tak tradice, na kterou se dá navázat. NEŠETRNÉ ROZHODNUTÍ V rozporu s plány na posílení obchodních vazeb s Indií je verdikt českého ministerstva zahraničí o zrušení konzulátu v Bombaji, v provozu zůstala jen ambasáda v Dillí. Takové rozhodnutí nepovažujeme za šťastné, nesouhlasíme s ním, uvádí člen představenstva Bývalé Československo vyvezlo do Indie přes sto investičních celků, je tu tak tradice, na kterou se dá navázat Svazu průmyslu a dopravy Pavel Kafka a dodává, že jen v Evropě, která svojí velikostí zhruba odpovídá indickému teritoriu, provozuje Česko 32 ambasád. Kriticky reaguje i obchodní ředitel společnosti Vítkovice Machinery Group Dalibor Fabián, který rozhodnutí označil za nekoncepční. Jak tvrdí, právě v okolí Bombaje se koncentrují podnikatelské aktivity vítkovické firmy a její obchodní indičtí partneři jsou nuceni, třeba kvůli vízům, letět napříč zemí až do Dillí. Místo jednoho zavřeného bych naopak považoval za rozumné otevření dalších dvou nových konzulátů, a to v místech, kde se koncentruje zdejší byznys, navrhuje Fabián. Vítkovice patří mezi nejúspěšnější české firmy v Indii. I prostřednictvím své afilace Vítkovice India Power v oblastech, jako jsou metalurgie, strojírenství a energetika. Není důležité zboží jen prodat, musí existovat i nějaký poprodejní servis, naznačil Fabián, proč je firma tak úspěšná v Indii. Za perspektivní označil tamní trh s ocelovými lahvemi. Existuje tu potenciál v řádech desítek tisíc kusů, naznačil další obchodní aktivity Fabián. Indické firmy nejsou podle něj na současný rozvoj ekonomiky připraveny a budou potřebovat pomoc ze zahraničí. Indové nastartovali ekonomickou expanzi a teď zjišťují, kterým směrem se bude ubírat, myslí si Fabián. Existují ale i jiné šance, jak v Indii uspět, aniž by bylo nutné otevírat pobočku. Nejsme příznivci častých obchodních cest do Indie, tvrdí generální ředitel společnosti ČKD Goup Jan Musil. Zakázky v Indii získala firma s pomocí zprostředkovatelské společnosti. Indie je složitý trh, je nutné pečlivě diskutovat o podrobnostech kontraktu, upozornil Musil. Jinými slovy, jasně formulovat hodnotu dodávek. Pokud se to nezdaří hned na začátku, je lepší jednání ukončit, dodal Musil. DESET KORUN NA DEN Nahradit zrušený konzulát v Bombaji by měla podnikatelům částečně tamní pobočka státní agentury CzechTrade. Do konce roku posílí o tři zaměstnance, navíc má strategii, jak zajistit více exportních příležitostí pro české firmy. Setkáváme se s vrcholovými manažery strategických indických firem, lídrů na zdejším trhu, a zjišťujeme, o jaké zboží a spolupráci mají zájem. Pak s touto nabídkou oslovujeme vybrané české firmy, tvrdí šéf indického zastoupení CzechTrade Ivan Kameník. CzechTrade se zaměřuje především na obory, jako jsou nanotechnologie, ochrana životního prostředí, potravinářství a dodávky zdravotnické techniky. S rostoucí životní úrovní totiž stoupá i poptávka po zdravotnické technice, třebaže se podobné služby týkají jen zlomku obyvatel. Hranice chudoby v Indii je oficiálně určena denním příjmem 37 rupií, což je zhruba deset korun. Za 37 rupií lze přitom koupit v Dillí třetinku piva nebo jeden chleba, máslo nebo litr mléka. Kolik lidí se pod hranicí chudoby skutečně pohybuje, nelze určit, oficiální statistiky neexistují. K získání alespoň částečného přehledu stačí opustit oplocené prostory hotelu v Novém Dillí a ujít několik desítek metrů.»

36 36 Euro října 2011 report exportní politika BEZ SKÚTRU ANI RÁNU.» Nejen v zapadlých uličkách, ale i na rušných POJĎ NA JEDNO. hlavních komunikacích přespávají desítky lidí bez domova. Výjimkou nejsou ani celé rodiny včetně několika měsíčních dětí přespávajících na chodníku. Podobně jako mají v Česku rozdělena lukrativní stanoviště taxikáři, tak si v Indii dělí rajony žebráci. Šéfové ráno vyšlou své podřízené na přidělená místa a večer je o všechno zkasírují, popsal situaci Čech, který v Indii žije několik let. Dle něj je běžnou praxí, že rodiče často záměrně mrzačí své děti, aby při žebrotě vydělali více peněz. VLHKOST 80 PROCENT Vietnam je krásný, skvělá jídlo, příroda a hezčí holka než tady, vyzdvihl přednosti své pravlasti jeden z vietnamských obchodníků v pražských Nuslích. Měl pravdu. Navíc je tato země pro české firmy velmi přitažlivá. Do rozvoje a modernizace průmyslu chce investovat tamní socialistická vláda stovky milionů dolarů. Nicméně obchodní spolupráce zatím vázne, respektive především pro české firmy je daleko za potenciálem. Vietnam se socialistickým zřízením nelze považovat za standardní tržní ekonomiku. Pokud chce česká firma získat zakázku ve Vietnamu nebo sem něco vyvést, musí překonat velmi složité administrativní překážky. U státních zakázek je docela běžná korupce. A ne každý snese místní životní prostředí, počínaje podnebím a možnostmi stravování konče, upozorňuje jeden z podnikatelů. V době návštěvy ministerské delegace v Hanoji byla venkovní teplota kolem 30 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu přesahovala osmdesát procent a každé opuštění klimatizovaných prostor je tvrdě ztrestáno několika litry potu a všudypřítomným smogem. České podniky se budou podílet na modernizaci rafinerie na Srí Lance. Hodnota zakázky představuje dvě miliardy dolarů. Dohodli jsme se, že problémy budeme operativně řešit tak, aby se projekty, které tu má Česká republika rozpracované, dotáhly do konce, konstatoval po jednání s místopředsedou vietnamské vlády pro ekonomiku ministr Kocourek. Podle něj potenciál vzájemné spolupráce zatím není ani zdaleka naplněn, zejména v souvislosti s exportem českých firem. Jen loni se z Vietnamu do České republiky vyvezlo zboží zhruba za pět miliard korun, zatímco opačným směrem putovalo zboží a služby za 1,2 miliardy. Jisté náznaky, že dochází k mírnému zlepšení tohoto nepoměru, se ale již objevují. V průběhu Kocourkovy návštěvy podepsala společnost INCO Engineering kontrakt na dodávky těžebních strojů za 36 milionů dolarů. Ve Vietnamu rovněž staví cementárnu česká firma Inekon Group, Alta Brno dodává technologie pro antracitové doly a společnost BMG v zemi vybudovala továrnu na těžbu a úpravu kaolinu. SRÍ LANKA: MILIARDY NA OBZORU Vyjádřeno penězi, patrně nejúspěšnější částí ministersko-podnikatelského asijského turné byla návštěva Srí Lanky. České firmy by tam měly v nejbližších letech uzavřít kontrakty za několik desítek miliard korun. Kromě jiného by se měly podílet na modernizaci místní rafinerie, přičemž hodnota této zakázky se pohybuje kolem dvou miliard dolarů, tedy zhruba 36 miliard korun. Kontrakt by mělo získat konsorcium českých podniků pod vedením společnosti MPI. Dalšími slibnými možnostmi jsou dodávka zařízení pro vodní elektrárnu, monitorovací systém kvality ovzduší v hlavním městě země Kolombu, obnovitelné zdroje energií či budování skládek komunálního odpadu. Srílanská vláda má navíc eminentní zájem o to, aby se do jejího bankovního systému výraz-

37 37 exportní politika report PAN KUCHAŘ. MÍROTVŮRCI. ně zapojila společnost Home Credit. Zájem je i o spolupráci ve strojírenství a energetice. Teď již záleží jen na českých firmách, jak se jim podaří předjednané kontrakty dotáhnout do konce, dodal ministr průmyslu a obchodu. Kocourkův náměstek Milan Hovorka soudí, že české firmy mají aktuálně na Srí Lance dobrou vyjednávací pozici. Česko bylo totiž jednou z prvních zemí, která poskytla ostrovu v Indickém oceánu humanitární a finanční pomoc poté, co jej zasáhla ničívá vlna tsunami. A je tu i další komparativní výhoda, za niž lze vděčit především společnosti MPI. Ta totiž podporovala dodávkami zbraní vládu v Kolombu v jejím boji proti Tamilským Tygrům. Válka skončila zhruba před dvěma lety, ale střílet se ve Srí Lance nepřestalo. Ministr Martin Kocourek se měl původně setkat se srílanským prezidentem Mahindou Radžapaksem. Jenže tomu v předvečer příjezdu české delegace na předvolebním shromáždění zastřelila opozice jeho přítele a klíčového poradce. Na jednání s Kocourkem místo sebe poslal premiéra. Jak tvrdí zúčastnění, navzdory této překážce byla srílanská mise velmi úspěšná. Radost mohou mít zejména v pražské zoo, které představitelé Kolomba darovali dva slony. Do Prahy by měli dorazit na jaře příštího roku. Všichni již o nás vědí a ptají se, kdože jim to v Asii vyfoukl všechny kontrakty, hodnotil s trochou nadsázky výsledky ministersko-podnikatelské mise v Asii Kocourek. Obdobně reagovala většina zúčastněných podnikatelů. Mise byla úspěšná, obchodní vztahy v Indii, ve Vietnamu a na Srí Lance jsou velmi perspektivní, prohlásil opoziční poslanec a předseda Hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). Za aktuálního rozložení politických sil v Česku lze jeho reakci považovat za překvapivou. Doma jsme jako Sparta se Slávií, ale v cizině hrajeme za jeden nároďák, vysvětlil Urban.

38 38 Euro října 2011 report potravinářství Babišova mléčná dráha Majitel Agrofertu je při chuti a krouží kolem dalších mlékáren. Kde chce smetanu slíznout tentokrát? Choceňské pomazánkové máslo by si Andrej Babiš rád přimázl do svého impéria Agrofert. K olomoucké Olmě a letošnímu přírůstku Mlékárně Hlinsko chce přidat další zpracovatele mléka. Na výběr toho už moc nemá. Majitel Agrofertu si vyhlédl Choceňskou a Bohušovickou mlékárnu z holdingu Accom manželů Krajníkových. Projevil zájem také o jihlavskou mlékárnu Moravia Lacto. Ta spolu s opočenským Bohemilkem a Mlékárnou Olešnice tvoří mlékárenskou divizi skupiny Interlacto Oldřicha Gojiše. O jihlavskou mlékárnu se nezajímáme, odpověděl Babiš na dotaz týdeníku Euro. Její majitel Gojiš ovšem potvrzuje, že šéf Agrofertu projevil přání mlékárnu koupit. Svůj zájem o Choceňskou mlékárnu Babiš nepopřel. Bohušovickou mlékárnu si byl už prohlédnout, potvrdilo týdeníku Euro více lidí z oboru. Stejně jako informaci, že Babiš jednal s majitelem Accomu, ovládajícím obě mlékárny, Jaroslavem Krajníkem. TAŽENÍ NA SEVER Z Hané a Vysočiny by se mlékař Babiš dostal po převzetí obou provozů dál do Čech. V severočeských Bohušovicích by zároveň vstoupil do programu Školní mléko. Dotované krabičky s mlékem a smetanové krémy pro děti z mateřských a základních škol, a dokonce i pro studenty středních škol vyrábějí v Česku pouze dvě mlékárny Madeta a Bohušovická mlékárna. Ta rovněž chrlí kapsle s mlíčkem do kávy pod vlastní značkou Kapucín, ale i pod různými privátními značkami. Choceňská mlékárna je zase největším výrobcem oblíbeného pomazánkového másla. Kvůli označení tohoto produktu slovem máslo vede Česká republika dlouhodobý spor s Bruselem. Pokud Babiš spolkne vyhlédnuté mlékárny z Krajníkovy stáje Accom, zůstanou v republice už jen dva mlékárenské objekty, které by Agrofertu stály za úlovek. Přirozeně je to jednička na trhu jihočeská Madeta Milana Teplého. Ten ovšem opakované nabídky odmítá s tím, že své dítě nikdy neprodá. Druhým cílem, na který Andrej Babiš míří, je zmíněná Moravia Lacto z Jihlavy. LOŇSKÉ VÝSLEDKY mlékárna obrat zisk Olma ,3 Hlinsko ,3 Bohušovice 414 3,0 Choceň 520 3,7 Pan Babiš několikrát projevil přání koupit naši mlékárenskou i zemědělskou divizi. V současné době to není aktuální. O prodeji mlékáren ani zemědělské větve neuvažuji, tvrdí jejich vlastník Oldřich Gojiš. Jak dodává, naopak investuje do rozšíření výrobního a technologického zázemí. V mlékárně Bohemilk ve východočeském Opočně začal v loňském roce s výrobou kojenecké dětské výživy. Nikdo jiný ji v Česku nevyrábí. Bohemilk ovšem tuto produkci vyváží na Východ. Agrární sekci Gojišovy skupiny Interlacto tvoří tři farmy s polní a živočišnou výrobou a velkovýkrmna prasat Selma. Součástí divize je také zemědělský výkup v Jihlavě, který obchoduje s obilím a řepkou, vyrábí krmné směsi a prodává hnojiva a chemikálie. Většinu podniků tohoto typu z celé republiky již soustředil pod svá křídla Agrofert. POVOLENÁ TATRA Jsou to dva měsíce, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil Agrofertu, že může koupit Mlékárnu Hlinsko a významně tím posílit pozici na trhu. Šéf úřadu Petr Rafaj konstatoval, že převzetí nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. K Olmě, která je po Madetě a Pragolaktosu trojkou na českém trhu, přidal Agrofert hlineckou mlékárnu, jež v žebříčku sestaveném dle výkupu syrového mléka drží čtvrtou pozici. Antimonopolní úřad posuzoval především dopady spojení na trhy výkupu syrového kravského mléka, výroby a prodeje konzumního mléka, másla a dalších mléčných výrobků. Podle Rafaje dojde jen k mírnému navýšení tržních podílů. Na části dotčených trhů má spojení pouze konglomerátní povahu, tedy působí na něm jen jedna ze spojujících se firem, uvedl předseda antimonopolního úřadu na příkladu zahuštěného mléka, které se vyrábí v Hlinsku pod značkou Tatra. Rafaj obhajoval souhlas s převzetím mlékárny také argumentem, že na jednotlivých trzích působí konkurenti se srovnatelnou tržní silou. Značná část výrobků směřuje do obchodních řetězců, které mají vůči svým dodavatelům silnou vyjednávací pozici, vysvětloval. Mlékárenský sektor má pro tuto dekádu celosvětově dobré vyhlídky, předpovídají Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace pro potraviny a zemědělství FAO. Očekávají období s vyššími cenami, rostoucí spotřebou mléka a mléčných výrobků, ale i s vyššími výrobními náklady. Na stoupající produkci se ovšem většinou budou podílet rozvojové země, kde současně nejvíc poroste i spotřeba. Ve vyspělých státech má konzumace růst jen velmi mírně. S výjimkou sýrů, jejichž spotřeba by se do roku 2020 měla zvýšit o šestnáct procent v porovnání s předchozími dvěma lety. Prognóza totiž počítá s tím, že lidé budou sýrem částečně nahrazovat maso.

39 Založte si spořicí účet 2,3 % p.a. Hledáme náročné klienty, kteří si to umějí spočítat. Jste to vy? Simply better banking volejte

40 40 Euro října 2011 report vymáhání pohledávek Nedobytné jugoslávské peníze Jedinou nadějí na úspěch v miliardové právní bitvě o jugoslávský dluh s neznámými firmami je mimosoudní vyrovnání Šance ministerstva financí (MF) na vymožení alespoň části pohledávky za státy bývalé Jugoslávie klesají. Z právních analýz, které si ministerstvo nechalo udělat, vyplývá, že jedinou nadějí na úspěch Česka v miliardové právní bitvě s neznámými firmami je zřejmě mimosoudní vyrovnání. Řešení je ale v nedohlednu. Zatímco ještě loni MF s variantou řešení bez soudu počítalo, nyní náměstek ministra financí Tomáš Zídek tvrdí, že budoucí kroky MF nelze v současnosti odhadnout. Stát navíc čelí kvůli vymáhání jugoslávské pohledávky už dvěma žalobám. První podala švýcarská společnost Raffels a druhou Rondex Finance se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Oba dva soudní spory jsou z mnoha ohledů velmi komplikované, což dosvědčuje i doba trvání prvního z nich, kde soud dosud nepřikročil k projednávání věci, ačkoli probíhá od roku V obou sporech proto na výzvu soudu obě strany postupně osvětlují celou řadu otázek a zpracovávají celou řadu podání, řekl týdeníku Euro Zídek. PODIVNÝ FAX Proč jsou nyní šance MF mizivé? Nejprve je nutné vrátit se na začátek. Vše odstartovalo v roce 1999, kdy se neznámá společnost Raffels dohodla s MF, že pomůže zprostředkovat likvidaci jugoslávské pohledávky v aktuální výši 2,5 miliardy korun. O rok později za podivných okolností a velmi výhodně kupuje čtvrtinu dluhu další neznámá a podle všeho s Raffels spřízněná firma Rondex Finance, neboť za obě firmy na MF vyjednával stejný člověk. Krátce po prodeji si Raffels s MF domluvila opci na prodej zbytku dluhu, o který v roce BYL U TOHO. V roce 2000, kdy ministerstvo financí nevýhodně prodalo čtvrtinu jugoslávské pohledávky, čímž de facto zablokovalo vymáhaní celého dluhu, šéfoval státní kase Pavel Mertlík. Smlouvu podepisoval jeho tehdejší náměstek a současný ekonomický expert ČSSD Jan Mládek projevila ve faxové zprávě zájem. Jenže k dalšímu jednání nedošlo, až v roce 2008 podala Raffels u soudu v Herisau žalobu. Tvrdí, že zbylá část dluhu je její. A kupní smlouva prý byla uzavřena onou faxovou zprávou. KDO ZA TO MŮŽE Druhou žalobu na MF podala loni na jaře u soudu v Curychu firma Rondex Finance. Chce v přepočtu více než půl miliardy korun v případě, že by transakce z roku 2000, kdy koupila čtvrtinu pohledávky, byla neplatná. Jenže potíž je v tom, že platnost této transakce u soudu dosud nikdo nenapadl. Společnost Rondex tak vlastně žádá odškodnění za něco, co se nestalo, ale zřejmě tušila, že se může stát v budoucnu. Právní analýza, kterou má týdeník Euro k dispozici, totiž uvádí, že právě napadení zmiňovaného prodeje čtvrtiny pohledávky mohlo MF ve vyjednávání výrazně pomoci. Zpochybnit prodej čtvrtiny jugoslávského dluhu by nebyl problém. K prodeji části zahraniční pohledávky totiž potřeboval stát souhlas dlužníka, tedy země bývalé Jugoslávie, což MF nemělo. Ovšem vzhledem k tomu, že obchod proběhl už v dubnu 2000, vypršela loni na jaře desetiletá lhůta, kdy bylo možné transakci napadnout. Jako další varianta alespoň částečně úspěšného řešení se proto dle právních expertů jeví už pouze mimosoudní vyrovnání. MF totiž reálně hrozí, že nejenom přijde o pohledávku, ale ještě bude muset platit tučné odškodné. MF zastupuje ve sporu advokátní kancelář PRK Partners. Úředníci povolali na pomoc i špičkové švýcarské advokáty. Je logické, že stát bude raději utrácet za drahé právníky a nepřizná, že pohledávka je v podstatě nedobytná. Její odpis by totiž z účetního hlediska znamenal zhoršení deficitu veřejných financí, a to si v současné době nemůže státní kasa dovolit. Za celou kauzou přitom stojí skandální chyby státních úředníků, kteří šli podivným firmám na ruku. petra.pelantova@euro.cz JAK STÁT O JUGOSLÁVSKOU POHLEDÁVKU PŘIŠEL Listopad 1999 Duben 2000 Červenec 2003 Leden 2008 Duben 2010 MF uzavírá smlouvu s firmou Raffels o zprostředkování likvidace pohledávky za státy bývalé Jugoslávie. Původní hodnota pohledávky činí 55 milionů dolarů, což v přepočtu a po zahrnutí úroků činí zhruba 2,5 miliardy korun. MF uzavírá se společností Rondex Finance smlouvu o prodeji 25 procent jugoslávské pohledávky za 686 ti síc dolarů (12,7 milionu korun). O prodeji rozhodl Jan Mládek z ČSSD, obchod připravoval Aleš Šatánek, někdejší šéf odboru mezinárodně finančních vztahů MF. MF nabízí Raffels možnost odkoupit zbytek pohledávky. Raffels potvrzuje, že má zájem, avšak jednání se neuskuteční. Jednání vedl Ladislav Zelinka, který byl na MF nástupcem Aleše Šatánka. Raffels podává žalobu u švýcarského soudu na MF, že má postoupit zbytek pohledávky anebo uhradit vzniklou škodu. Celkem žádá 35 milionů dolarů (necelých 650 milionů korun). Rondex podává žalobu u soudu v Herisau, požaduje odškodnění přesahující půl miliardy korun v případě, že by prodej čtvrtinové pohledávky z roku 2000 byl neplatný.

41

42 42 Euro října 2011 FOTBAL PŘIJDE O NEJVÍC Dvoumiliardový otazník, který visí nad budoucím financováním českého sportu, trápí zástupce všech odvětví, ale ze všeho nejvíce fotbal. Z prostředků, které jdou na sportovní veřejně prospěšné účely, končí zhruba polovina ve fotbale. Je tedy logické, že jakékoliv politické rozhodnutí, které by sportu vzalo peníze, se nejvíce dotkne právě nás, řekl týdeníku Euro Jindřich Rajchl, místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) a jeden z vážných kandidátů na post předsedy, uvolněný po rezignaci Ivana Haška. Rajchl nekritizuje zdanění hazardu jako takové, vadí mu především fakt, že peníze, které stát chce vybrat od loterijních firem, nemusejí ani z části skončit ve sportu. Potřebujeme samostatnou rozpočtovou kapitolu ve výši, která by výpadek od loterijních firem nahradila, tedy kolem dvou miliard korun. Již dnes jsme v Evropské unii třetí od konce z hlediska veřejných peněz investovaných do sportu. Jakékoli řešení, které objem peněz ještě zmenší, je atentátem na sport, říká Rajchl. Zároveň připomíná výsledky studie, která vypočítala, že každé euro investované do sportu, se průměrné evropské zemi v budoucnu vrátí ve čtyřech eurech uspořených v boji proti drogám, obezitě a na zdravotních nákladech. Již dnes jsme v rámci unie státem s nejrychlejším nárůstem obezity a může být ještě hůř. Dnes jsou každý den na fotbalovém trávníku statisíce dětí, které nesedí u televize nebo nefetují na ulici. V momentě, kdy malým regionálním klubům vypadnou příjmy z obecně prospěšných účelů, může se stát, že peníze na mládež prostě nebudou, dodává. Podle Jakuba Haase z ministerstva financí je nepochybné, že se koalice domlureport novela zákona Atentát na sport Českému sportu hrozí, že po zdanění hazardu přijde o více než dvě miliardy korun Ekonomika českého sportu se letos otřásá v nejhlubších základech. Nejprve po krachu společnosti Sazka vyschl stamilionový penězovod proudící z této loterijní firmy do Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV), poté se ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozhodlo státní dotace sportovcům rozdělovat napřímo, nikoli posílat prostřednictvím ČSTV. Ta nejtěžší rána do vazu tuzemského sportu však teprve přijde. Vládní koalice se totiž minulý týden shodla na nových pravidlech zdanění hazardu, tedy výherních automatů, kasin, loterií a také firem provozujících kurzové sázky. Právě ty byly obrovským donátorem sportovních klubů a tělovýchovných jednot, například vloni sportovci inkasovali 2,17 miliardy korun. Novela daňového zákona, která zcela změní systém a výši odvodů na takzvané veřejně prospěšné účely, má platit od ledna příštího roku. NOVÝCH DEVĚT MILIARD Devatenáctiprocentní daň z příjmu, dvacetiprocentní odvod z obratu, a navíc ještě 20 tisíc korun ročně za každý výherní automat. To jsou základní parametry zdanění hazardu, které mají platit od ledna příštího roku. U výherních hracích automatů a videoloterijních terminálů budou 70 procent odvodů inkasovat obce a města, která provoz strojů povolí, a zbývajících třicet procent půjde do státního rozpočtu. V případě kasin, kurzových sázek a dalších forem hazardu to bude naopak 30 procent poputuje obcím, sedmdesát procent do státního rozpočtu. Peníze mají loterijní společnosti odvádět do takzvaného Jednotného inkasního místa (JIM), které bude provozovat Finanční správa nová instituce, jež vznikne přeměnou současné Daňové správy, tedy systému finančních úřadů a navazujících organizací. Pro ministerstvo financí jakožto zastřešující úřad zdanění hazardu de facto znamená zcela nový zdroj peněz. A ne vůbec malý, jeho odhadovaná výše se pohybuje na úrovni bezmála devíti miliard korun. Dvacetiprocentní odvod z obratu by měl mít celkový výnos přibližně osm miliard korun a příjem ze zrušení osvobození od daně by měl představovat částku v řádech stamilionů korun, řekl týdeníku Euro Jakub Hass, zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí. OBAVA Z LIKVIDACE Jenže tyto nové státní peníze logicky musejí někde ubýt. Kromě loterijních firem, na jejichž byznys cílí zásadní část vládní daňové reformy, si budou muset na nové pořádky zvykat především sportovci sdružení v klubech, tělovýchovných jednotách, ale i v centrálních sportovních svazech. Právě na sport, kulturu, školství, zdravotnictví, ekologii, do nadačních fondů a obcím dosud odváděly loterijní firmy peníze na veřejně prospěšné účely dle velikosti společnosti a dosažených ekonomických parametrů činil odvod šest až dvacet procent z takzvaných hrubých výher. Vloni takto provozovatelé automatů, kasin a kurzových sázek odvedli téměř 3,7 miliardy, v roce 2010 přes 3,3 miliardy korun. Více než polovina všech odvodů směřovala do oblasti sportu. Každé euro investované do sportu se průměrné evropské zemi v budoucnu vrátí ve čtyřech eurech uspořených v boji proti drogám, obezitě a na zdravotních nákladech Jenže loterijní firmy dosud měly plně ve své moci rozhodování, kam a kolik peněz na dobro pošlou. Často se tak stávalo, že docházelo ke zneužívání těchto odvodů, peníze například putovaly do pochybných či účelově zřízených nadací nebo byly formou sponzoringu podporovány vrcholoví, profesionální sportovci, ačkoliv oficiálně, dle dikce loterijního zákona, byla podporována mládež. Je korektní říci, že některé firmy odvodů zneužívaly, ale byly to výjimečné a malé případy. Jednotný odvod ve výši dvaceti procent, v kombinaci s korporátní daní, je pro náš obor téměř likvidační. Některé firmy s tím budou mít velké problémy, říká Marek Herman, ředitel Asociace provozovatelů kurzového sázení (APKURS).

43 43 novela zákona report HAZARDNÍ MILIARDY VE SPORTU 2,5 2,173 2,0 1,5 1,430 1,511 1,628 1,763 1,0 0,5 0, pramen: ministerstvo financí DRESY SI BUDOU PRÁT SAMI. ví na posílení některých výdajových oblastí rozpočtu týkajících se sportu, ale součástí připravované daňové reformy, tedy i zdanění hazardu, takové ustanovení není. A to je ten největší problém. Tím, že sport nebude mít garantovanou určitou sumu z vybraných peněz, bude odkázán na politické půtky a lobbis tické vyjednávání. Všichni víme, jak napjatý je státní rozpočet, a vždy se může objevit názor, že jsou důležitější oblasti než sport; třeba kultura, školství nebo zdravotnictví, řekl týdeníku Euro Tomáš Král, prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH). SPORTOVNÍ PYRAMIDA Miroslav Jansta, šéf České basketbalové federace (ČBF), předpokládá, že výpadky peněz od loterijních společností se dotknou především mládežnického a výkonnostního sportu v regionech. Basket není pro sázkařské firmy tak atraktivní jako fotbal, hokej a jiné velké sporty, přesto na veřejně prospěšných odvodech inkasujeme ročně 30 až 50 milionů korun, zejména na mládež. Proto je nutné politikům připomenout, zda si uvědomují, koho tato změna ohrozí nejvíce, uvádí rázně. Jsou to malé částky, které v celkovém úhrnu znamenají strašně moc, dodává Jansta. I proto svazy sdružené v iniciativě Český sport 2011 vyhlásili Výzvu poslancům Parlamentu, oficiálně pojmenovanou Hvězdy nepadají z nebe, kde vyzývají politiky k řešení situace v mládežnickém sportu s důrazem na financování celého sportovního odvětví. Doufáme, že si poslanci vzpomenou na své předvolební sliby, kdy se zavázali podporovat sport. Nyní to však již není otázka politických stran, jde to průřezově přes celou sněmovnu, soudí Jansta. Rajchl v této souvislosti připomíná dlouhodobý úpadek českých kolektivních sportů, na nichž se prý úroveň nedostatečné státní podpory projevuje nejzřetelněji. V minulosti se na draft hokejové NHL dostalo 30 Čechů ročně, nyní jich je mezi třemi až pěti. To je jen jeden příklad za všechny, situace je kritická celkově, popisuje Rajchl. Basketbalista Jansta uvádí ještě jeden faktor, který chtějí sportovci připomenout politikům před odhlasováním zákona v Parlamentu: Každý politik rád vítá medailisty z olympijských her, mistrovství světa či Evropy. Každý se s populárním sportovcem rád vyfotí, prezentuje před kamerou. Ale vrcholový sport je jen špička celé pyramidy, která stojí,dole na široké základně. A ta je nyní ohrožena nejvíce. ondrej.hergesell@euro.cz

44 44 Euro října 2011 report podpora vývozců Striptýz v exportní bance Vedení České exportní banky chce začít zveřejňovat všechny smlouvy o poskytnutí úvěru Šéfa České exportní banky (ČEB) Tomáše Uvíru čeká ostrý střet. Připravil novou strategii státní banky, jejímž úkolem je podporovat tuzemské vývozce, a tu bude muset prosadit před dozorčí radou, kde sedí zástupci jednotlivých ministerstev coby hlavních akcionářů banky. Už nyní je přitom jasné, že Uvírovy plány, které přinesou zásadní změny ve fungování ČEB, nebudou levné. Připravili jsme několik variant, které budou předmětem jednání a diskusí s dozorčí radou někdy koncem roku v rámci finančního plánu. Předložíme několik možností, od té nejlevnější až po tu, kdy opravdu chceme jít do světa a budeme muset otvírat nové reprezentace ve vybraných zemích, řekl Uvíra týdeníku Euro. UŽ ŽÁDNÉ ZPROSTŘEDKOVATELE Uvíru prosadil do čela ČEB začátkem letošního roku ministr financí Miroslav Kalousek. Hlavním cílem bylo napravit pošramocenou pověst banky a změnit systém fungování. Už při svém nástupu Uvíra varoval, že chystá velké změny. Ty by měly odstartovat v lednu příštího roku. Až dosud se strategie banky řídila především tím, kolik musí ročně profinancovat úvěrů. S tím je konec, slibuje vedení banky. Krize totiž především ukázala, jaká rizika tato strategie nese. Během tří let se objem profinancovaných exportních půjček ztrojnásobil, zatímco počet lidí, kteří se o úvěry starali, de facto stagnoval. Objem kolabujících úvěrů následně zamířil strmě vzhůru, když letos přesáhl deset procent. Je přitom veřejným tajemstvím, že ne za vším stojí krize. V minulosti to ostatně nepřímo zmínil i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Někdy naši lidé tíhli k tomu, že se musí určitý obchod udělat, aby se splnil plán. A to i přesto, že tam tolik českého podílu nebylo. Podporovat exportéry, kteří nakoupí věci v zahraničí, tady udělají drobnou úpravu a pak to vyvezou, aniž zaměstnají přímo české lidi, to není naše priorita, vysvětluje Uvíra a dodává: Chci, aby naši zaměstnanci vyhledávali příležitosti a podporovali firmy, které zaměstnávají lidi v České republice. To znamená, abychom už nepodporovali zprostředkovatele. Uvíra ihned po svém nástupu na post generálního ředitele ČEB nechal prověřit kompletní úvěrové portfolio. Zhruba u devadesáti procent není problém, u zbytku mám pochybnosti, ale k tomu jsem ještě nechal zadat detailnější analýzy a hledáme řešení, konstatoval bez dalších podrobností. Už v minulosti přitom šéf banky naznačil, že pokud najde nějaké závažné selhání, bude chtít vyvodit osobní zodpovědnost. Potíž je ale v tom, že lidé odpovědní za úvěry, které Uvíra nechal prověřit, už v bance nepracují. Jde například o bývalého ředitele ČEB Lubomíra Pokorného, který sice odešel loni na podzim na vlastní žádost, ovšem dle informací týdeníku Euro by ho zástupci státu na nejbližší dozorčí radě beztak odvolali. CZECHTRADE ZDARMA? Banka musela v minulosti čelit nařčení z protežování několika vyvolených firem při přidělování exportních půjček. Uvíra nepřímo potvrzuje, že se takové praktiky v minulosti mohly odehrát, nyní proto přišel s revoluční novinkou. Chtěl bych, aby součástí všech smluv bylo ujednání, že zveřejníme vše, co jsme NOVINKY V ČESKÉ EXPORTNÍ BANCE Zveřejňování všech smluv, na jejichž základě Invest pramen: ČEB ČEB V ČÍSLECH Zisk 71 mil. 94 mil. Podíl pohledávek se selháním* 11,2 %** 4,9 % Čisté provozní výnosy včetně 558 mil. 783 mil. státní dotace Rentabilita průměrného kapitálu 1,64 % 2,97 % Bilanční suma 64,8 mld. 49,7 mld. Počet zaměstnanců Pohledávky za klienty 55,7 mld. 37,5 mld. pozn.: *dlužník je v prodlení déle než 90 dní, ** k pramen: ČEB podepsali, co bylo předmětem exportu. Tedy aby všichni věděli, co český stát podporuje, které firmy to jsou. A aby skončily diskuse, které byly kdysi, že ČEB je banka jen jednoho nebo dvou exportérů. Všichni budou vidět, do čeho investujeme státní peníze, slibuje. Kromě toho chce ale prosadit další a také nákladnější novinky. Například spolupráci s dalšími státními institucemi určenými k podpoře českého exportu, jako jsou CzechTrade a CzechInvest. ČEB totiž začne nově poskytovat exportérům služby agentury CzechTrade, takže vývozcům může nabízet více služeb. Podle Uvíry by klienti za tyto služby nemuseli platit. Může se stát, že nepokryjeme veškeré náklady, ale je to pomoc českého státu českému exportérovi, který zaměstná české pracovníky, a státu se to pak vrátí například ve vyšším výběru daní či nižší nezaměstnanosti, argumentuje Uvíra. Takový přístup by se ale nemusel líbit komerčním bankám. Oslovené bankovní domy se zatím nechtěly k novince spolupráce ČEB a CzechTrade vyjadřovat, neboť prý neznají podrobnosti. Uvíra se další kritiky nebojí. Tohle komerční banky určitě nebudou brát jako nějakou nedovolenou konkurenční výhodu. Už jsme pokročili docela daleko ve vysvětlování, že s nimi chceme spolupracovat, říká. KONEC KONKURENCE Komerční banky si ještě za minulého vedení ČEB stěžovaly, že banka financuje i úvěry, které by zvládl soukromý sektor. Podstata ČEB přitom stojí na tom, že se má pouštět výhradně do obchodů, které by kvůli riziku soukromý sektor nikdy nefinancoval. Právě Uvíra přispěl velkou měrou k narovnání vztahu ČEB s komerčními bankami příslibem, že s nimi bude spolupracovat a že jim státní ČEB nepoleze do zelí. Banka navíc nedávno uzavřela s Českou spořitelnou systém garancí za exportní úvěry, které bude ČEB poskytovat klientům spořitelny. Systém nyní dolaďujeme a pak ho chceme rozjet i s dalšími bankami, se kterými jsme už nyní v jednání, popisuje Uvíra plán spolupráce s komerčními bankami. Na nedávném Strojírenském veletrhu v Brně navíc ČEB slíbila komerčním bankám další byznys okolo klubových úvěrů. Šlo za-

45 45 podpora vývozců report LEVNĚJŠÍ ZDROJE. Díky lepšímu tím jen o obecné zásady, banky však byly spokojené. Sice až budoucí praxe ukáže, jak to vše bude opravdu fungovat, ale už nyní to vypadá na krok směrem od konkurování ke spojení sil, alespoň u velkých exportních případů, uvedl v této souvislosti šéf exportního financování Raiffeisenbank Miloš Večeřa, který předsedá pracovní skupině pro exportní financování České bankovní asociace. Kromě agentur CzechTrade a CzechInvest, se kterými bude ČEB o spolupráci teprve vyjednávat, hodlá Uvíra jít i za Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Tam má nyní Česko velmi silné zastoupení. Bývalý premiér Jan Fischer do EBRD loni nastoupil jako viceprezident a nedávno ho následovala bývalá náměstkyně ministra financí Klára Król. Ta přišla do banky jako zástupkyně České republiky. Podle Uvíry už má ČEB několik projektů, pro které chce EBRD požádat o spolufinancování. NOVÉ REGIONY Od Uvírova příchodu do čela ČEB nastoupilo do banky asi třicet nových pracovníků. Musel jsem nabrat nové lidi, protože v některých klíčových funkcích, jako například těch kontrolních, byla banka hodně pod stavem, vysvětluje. Zvýšit počet zaměstnanců by chtěl i do budoucna. Pokud budeme chtít dělat další regiony, bez nových posil se neobejdeme, upozorňuje Uvíra. Změny by se měly dotknout i oblasti vymáhání pohledávek, což souvisí s nárůstem kolabujících úvěrů. Inkaso pohledávek si ČEB zajišťuje sama, nutno ovšem dodat: zatím. V budoucnu by totiž v této oblasti mohla banka hledat pomoc u externích firem. Nemůžu to vyloučit, ale není to priorita. Je důležité, abychom si to primárně uměli dělat sami, říká Uvíra. Lidé odpovědní za úvěry, které Uvíra nechal prověřit, už v bance nepracují Asi největší náklady Uvírova plánu ovšem přinese snaha posílit či otevřít úplně nová obchodní zastoupení. Vedení ČEB chce snížit přílišnou orientaci na Rusko vstupem do dalších regionů, například do Latinské Ameriky, Afriky, Iráku nebo Turecka. I v Rusku chce ale banka některá zastoupení posílit. Z ROZPOČTU ANI NE MILIARDA Kolik přesně bude Uvírova strategie stát, zatím vedení banky nechce říct s tím, že přesná čísla budou jasná až po jednání s dozorčí radou, která plány odsouhlasí. Uvíra má ale se svými finančními požadavky velkou šanci na úspěch. Ministerstvo financí totiž počítá na příští dva roky s dotací pro ČEB ve výši jedné miliardy korun ročně. A Uvíra tvrdí, že celou miliardu určitě nevyčerpá, bude prý stačit zhruba 600 milionů korun. Důvodem jsou především levnější zdroje, které se ČEB daří získávat zejména díky vyššímu ratingu Česka, jenž se odráží do ratingu banky. Celková suma, která jde do ČEB ze státního rozpočtu, se totiž vypočítává jako rozdíl mezi tím, za co si banka půjčí na trhu a za co nakonec poskytne úvěr exportérům coby státní podporu. Zbytek se dorovná ze státní kasy, k tomu se pak ještě přidá dotace na provoz. Když porovnám cenu financování, například krátkodobé zdroje máme nyní za cenu, jakou jsme historicky ještě neměli, pochvaluje si Uvíra. Zbytek by tudíž mohl jít na novou strategii. Konečné rozhodnutí bude ale na ministerstvu průmyslu a obchodu a hlavně na ministerstvu financí, které jsou spolu s ministerstvem zahraničí a zemědělství hlavními akcionáři banky. petra.pelantova@euro.cz

46 46 Euro října 2011 report kauza korupce na SFŽP Odborový boss Michálek Bývalý šéf SFŽP Libor Michálek založil ve fondu odbory. Jako odborový předák je prakticky nevyhoditelný Bývalý šéf Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Libor Michálek si na přelomu září a října vyzvedl na poště obálku s modrým pruhem. Kriminalista z protikorupční policie Václav Němec mu v ní oznamoval, že se jeho trestní oznámení na podezření z korupce ve fondu i na ministerstvu životního prostředí odkládá s výjimkou obvinění exporadce Martina Knetiga. Někdy v té době se Michálek pustil do další akce. Spolu se dvěma spolupracovníky ze SFŽP založil na konci září ve fondu odbory a nechal se zvolit jejich předsedou. Cílem odborářů na SFŽP je prosadit do kolektivní smlouvy ustanovení, podle kterého by nemohl být vyhozen člověk, který upozorní na nepravosti ve fondu nebo na ministerstvu. Sám ODBORÁŘSKÝ BOSS odborový boss Michálek sice odmítá, že by to bylo jeho cílem, ale dosáhl toho, že je coby odborový předák z fondu prakticky nevyhoditelný. Pro jedny je dodnes svatým mužem, který poprávu sbírá ocenění od neziskových organizací za boj proti korupci. Pro druhé je nebezpečným maniakem, který kvůli osobní slávě a prospěchu neváhá tajně nahrávat a udávat nadřízené. Především je ale Libor Michálek stále zaměstnancem SFŽP. Z pozice ředitele ho sice po vypuknutí údajné korupční aféry a těsně před vlastní rezignací odvolal sám Pavel Drobil, přes několik zvažovaných nabídek od Věcí veřejných ale Michálek ve fondu stále zůstává v pozici finančního poradce. Jsem tam na full time, ale řadu věcí dělám z domova. Pracuji na legislativních návrzích, které fondu mohou přinést výrazné navýšení příjmů, tvrdí Michálek nad šálkem kapučína v jedné z kaváren na pražském Andělu. A jak mě kolegové berou? Je velký rozdíl mezi řadovými zaměstnanci a vrchním vedením z hlediska přístupu k mé osobě. Řadoví zaměstnanci mě spíše podporují. Z vedení je ale v pohodě jen jeden z náměstků, kterého bych raději nespecifikoval, aby nebyl odvolán, popisuje vztahy odvolaný ředitel fondu. CHCI CHRÁNIT STĚŽOVATELE Kolik lidí k založení odborů získal, nechce Michálek prozradit. Týdeník Euro má informaci, že jsou dohromady včetně něj tři. Tedy nejnižší možný počet, který je k založení odborové organizace nutný. Tyto informace nemohu zveřejnit, ale stačí tři lidé. Oznamovací povinnost už jsme splnili, říká Michálek. Podle něj je hlavním účelem odborářů na SFŽP prosazení ustanovení, podle kterého by z podniku nemohli být vyhazováni stěžovači. Prostě jde o to, aby když někdo upozorní na nějaké nečisté či rizikové praktiky, nedostal za uši. Zákoník práce to neřeší. Záměrem tedy je zakotvit tento ochranný mechanismus do kolektivní smlouvy, líčí Libor Michálek. Dodal, že činnost odborářů má být mnohem širší. Týkat se má třeba ochrany zaměstnanců, kteří se podílejí na programu Zelená úsporám. Program má totiž končit v roce 2012 a řada lidí byla najata pouze do konce téhož roku. Chceme chránit práva zaměstnanců třeba v případě, že se program prodlouží. Tak, aby jim byly smlouvy prodlouženy o stejnou dobu také, podotkl Michálek. Poznámky, že jeho krok vypadá účelově ve smyslu, aby nemohl být z fondu vyhozen úplně, odmítá. Samozřejmě že je v této pozici má výpověď stížená. Rozhodně to ale nebyl motiv pro založení odborů, poznamenává muž, jehož tajné nahrávání bylo příčinou konce Pavla Drobila ve funkci ministra životního prostředí. Sám Michálek přitom tvrdí, že není levičák a že nově vzniklou organizaci nehodlá začlenit do žádného ze současných odborových svazů. Odbory bývají řazeny k levici. Já ale rozhodně nejsem levicově smýšlející člověk. Podle právních expertů je však právě instrument kolektivní smlouvy prakticky jediným nástrojem, jak

47 47 kauza korupce na SFŽP report BÝVALÝ ŠÉF ochrany před whistleblowingem dosáhnout. Není to tedy ode mě míněno jako nějaké levičácké šílení. Kdyby byl jiný institut, využili bychom ho. Ale při této právní úpravě je to zřejmě jediná možnost, tvrdí odvolaný šéf fondu. WHISTLEBLOWING DO SMLOUVY NECHTĚJÍ Na ministerstvu životního prostředí je nyní odborář Michálek velkým terčem vtipkování. To ale končí při zmínce o problémech, které by jim mohl bývalý šéf SFŽP v nové pozici způsobovat. Ministr Tomáš Chalupa na otázky týdeníku Euro odpovídal značně obecně. Informaci jsem ověřoval na SFŽP a skutečně pan Michálek odbory založil. To je právem každého zaměstnance. A SFŽP i ministerstvo životního prostředí budou toto respektovat v souladu se zákonem, uvedl Chalupa. Zda přijmou do kolektivní smlouvy ustavení o ochraně před whistleblowingem a jestli podle něj nejde od Michálka o účelovou akci, aby nemohl být vyhozen, ale nechal ministr bez konkrétní odpovědi: Pokud budou odbory vznášet smysluplné podněty a budou svoji roli vykonávat řádně, pak je bude vedení SFŽP respektovat. Odbory mají vedle svých práv také zodpovědnost, nejsou a nemají být prostorem k uspokojování vlastních ambicí. Obdobně hovoří i pověřená šéfka SFŽP Radka Bučilová. Je předčasné hodnotit, zda nově vzniklá odborová organizace bude skutečná reprezentativní organizace hájící zájmy všech zaměstnanců SFŽP a zda se s její činností ztotožní nějaké významnější procento zaměstnanců, nebo zda zaměstnanci do odborové organizace vstupovat nebudou, podotkla s tím, že vedení fondu vyjednávání kolektivní smlouvy samo iniciovalo. S požadavkem na zařazení whistleblowingu do kolektivní smlouvy ale podle Bučilové Michálek zřejmě neuspěje. SFŽP své zaměstnance za legitimně učiněná podání nijak nesankcionuje a kolektivní smlouva je primárně od toho, aby upravovala práva zaměstnanců a vztahy zaměstnavatele a odborů. V praxi si lze proto těžko představit, jak by právě prostřednictvím kolektivní smlouvy mohla být řešena ochrana před tímto bezesporu negativním jevem, který je však v zásadě věcí individuálního, nikoli kolektivního pracovního práva, tvrdí šéfka SFŽP. VÉČKAŘI ZKLAMALI, NEREAGOVALI NA UDÁNÍ Již několikrát avizované a posléze odkládané výběrové řízení na ředitele fondu se podle ministra Chalupy ještě pozdrží. Připravujeme ho, ale chceme, aby byl před nástupem nového ředitele nejdříve vypořádán audit DG Regio na fungování Operačního programu Životní prostředí a aby byly odblokovány certifikace pozastavené ze strany ministerstva financí. Na těchto věcech intenzivně pracujeme, konstatoval šéf resortu životního prostředí. Libora Michálka po Drobilově nástupu na ministerstvo přivedl do čela poradce tehdejšího ministra Martin Knetig. Dlouho byli dobrými známými, možná by se dalo použít slovo kamarády. Právě Knetig se ale pak stal ústřední postavou celého skandálu v resortu životního prostředí. Michálek si totiž jejich rozhovory nahrával a posléze nahrávky předal novináři MF Dnes Janku Kroupovi. Drobil se od Knetiga, který hovořil například o nutnosti sehnat peníze do stranické kasy pro ministrovu politickou budoucnost, sice distancoval, ale ze své funkce odstoupil. Proč šel Michálek vůbec proti člověku, se kterým se deset let přátelil a bavil i o osobních věcech? Vážil jsem si ho. Ale o těchto věcech jsem nevěděl a byly na mne příliš, tvrdí. Poté, co celá kauza vypukla, se o Michálkovy služby zajímaly Věci veřejné, kterým mimochodem pomáhal s protikorupčním programem. On však stále prahl po tom, aby se do čela SFŽP mohl po řádném výběrovém řízení vrátit. První lano od véčkařů Michálkovi přišlo od supergurua VV Víta Bárty. Ten chtěl Michálka do Státního fondu dopravní infrastruktury. Bývalý šéf SFŽP tehdy řekl, že se sice chce vrátit do čela fondu, ale pokud to nevyjde, Bártovi kývne. Když ale Vít Bárta odstoupil kvůli podezření z uplácení poslanců, vše padlo. Poté se o Michálkovy služby zajímal šéf véčkařů Radek John, který se měl stát vicepremiérem pro boj s korupcí. Nakonec ale vycouval a ministerstvo ani nevzniklo. Do třetice pak Michálkovo jméno padlo v souvislosti s Karolínou Peake, která se stala vicepremiérkou a šéfkou legislativní rady. Tam ale Michálek podle svých slov jít nechtěl. Karolína Peake mi říkala, že kvůli náznakům od premiéra by prý bylo vhodnější, abych nebyl zaměstnancem, ale členem poradního sboru. Ještě před naší schůzkou jsem napsal všem poslancům , ve kterém jsem je upozorňoval na praktiky okolo bývalého starosty Prahy 6 a nyní ministra Tomáše Chalupy v souvislosti se společností Key Investments. Byl to takový testovací balonek, ale zájem byl velmi vlažný. Odpověděli jen asi dva až tři poslanci, navíc obecně. Usoudil jsem tedy, že nemají opravdu vážný zájem odkrývat korupční praktiky. Nechtěl jsem se podílet na něčem, co by pak vyznělo jako plácnutí do vody, vysvětluje Michálek svůj pohled na to, proč se s Peake nakonec nedohodli. Vicepremiérka na dotazy týdeníku Euro neragovala. Michálkovo trestní oznámení na údajnou korupci ve fondu a na ministerstvu policie na přelomu září a října definitivně zamítla. S tím, že buď nejde o trestný čin, nebo (v případě Je předčasné hodnotit, zda nově vzniklá organizace bude reprezentativní a bude hájit zájmy všech zaměstnanců SFŽP, říká šéfka fondu Radka Bučilová údajné korupční nabídky náměstkovské funkce Drobilem) policie věc odložila (Nejvyšší státní zastupitelství verdikt stále přezkoumává, podle některých informací věc vrátí a šéf protikorupční policie Tomáš Martinec už řekl, že by Drobila obvinili), anebo už obvinění padlo, jako v případě Knetiga, který měl údajně požadovat úplatek od Komerční banky ve prospěch ODS.

48 48 Euro října 2011 report komentář Solidní nejistota Očekávaná recese nemusí být dlouhá ani hluboká PAVEL PÁRAL Dnešní půjčky firemnímu sektoru a domácnostem jsou podstatně bezpečnější než po pádu Lehman Brothers. A v případě řady velkých korporací jsou i bezpečnější než úvěry státům. Stojí světová a zejména evropská ekonomika před novým masivním propadem? Čeká i Česko návrat do recese, zvyšování nezaměstnanosti a snižování životní úrovně? Bude očekávaný krach Řecka a možná ještě některého dalšího evropského státu obdobou pádu Lehman Brothers? Pesimismus sílí jak ve firmách, tak u strážců státní kasy. A do toho chodí zprávy, které by měly signalizovat pravý opak a vzbuzovat naděje. Rekordním tempem roste objem poskytnutých úvěrů na bydlení, výroba osobních aut v Česku poskočila meziročně o neskutečných jedenáct procent, a u autobusů dokonce o třiatřicet. Firemní sektor prošel při krizi restrukturalizací, ozdravil bilance, zvedl produktivitu práce a linky jedou. Případ automobilek je zcela průkazný. Snížení cen a zvýšení produktivity zvedlo prodeje a odvětví prosperuje. Může ho vůbec srazit nějaká nová finanční krize na kolena? To je otázka. Klíč je třeba hledat v bankovním sektoru. Po pádu Lehmanů začaly banky čistit bilance a omezily půjčování firemnímu sektoru. Půjčky byly přesměrovány do státních dluhopisů. S představou, že jde o bezpečnou investici a snížená potřeba tvorby oprávek pak povede ke kapitálovému posílení banky potýkající se s nesplácenými úvěry a hypotékami firem a obyvatelstva. Jenže bezpečná investice dlouho bezpečnou být nevydržela. A místo balíčků toxických hypoték se dnes v portfoliích peněžních ústavů povalují úplně stejně toxické státní dluhopisy zemí před bankrotem. Co s tím banky můžou dělat a jak nyní mají ozdravit bilance? Zdá se zjevné, že opakování credit crunche z roku 2008 a 2009 z tohoto pohledu nehrozí, protože dnešní půjčky firemnímu sektoru a domácnostem jsou podstatně bezpečnější než tehdy. A v případě řady velkých korporací jsou i bezpečnější než úvěry státům. Včetně těch, o kterých se v souvislosti s bankrotem ještě zdaleka nehovoří. Banky budou muset být rekapitalizovány, byť se mnohé z nich budou bránit. A pokud rekapitalizace neproběhne v nějaké fatálně chybné podobě a nedojde k nepřiměřeným regulačním zásahům, úvěrová politika bank se vůči podnikům a podnikatelům nijak výrazně měnit nebude. To by mělo i pozitivně ovlivňovat poptávku soukromého sektoru a zaměstnanost. Zvláště když tahounem světové ekonomiky dnes jsou především asijské státy, jichž se ani odeznělá krize fakticky nijak nedotkla. Opačným směrem bude samozřejmě působit škrtací politika evropských vlád. U té české to ale nebude tak citelné, protože vládní investice v Česku jsou již na naprostém minimu. Dvě pětiny výkonu české ekonomiky však generuje export, takže my se budeme muset s velkými obavami dívat na vývoj v Německu. Tam ale více než dluhová krize vyvolává obavy odklon od jaderné energetiky, který zjevně v nějakém střednědobém horizontu poškodí konkurenceschopnost německého průmyslu. Problémem také bude měnová politika Evropské centrální banky. Při rekapitalizaci bank totiž může podle jednoho ze scénářů dojít k tomu, že nemalá část dodatečného kapitálu bude natištěna na rotačkách ve Frankfurtu a tenhle model z USA známého kvantitativního uvolňování povede k nárůstu inflace. A to je situace, v níž se jen obtížně dělají rozhodnutí o investicích do výrobních kapacit. Přes to všechno by pokles evropské, a tím i české ekonomiky, k němuž patrně dojde, neměl být příliš hluboký a neměl by trvat dlouho. Samozřejmě pokud nedojde ke katastrofickému scénáři, při němž se chaoticky rozpadne eurozóna, jak o tom jako o velmi reálné záležitosti hovoří v tomto čísle týdeníku Euro výkonný ředitel Saxo Bank Lars Seier Christensen. To by bylo bezpochyby doprovázeno silnými politickými otřesy a zřejmě i nějakou destrukcí celé Evropské unie se všemi doprovodnými jevy, včetně vytváření obchodních bariér a komplikování mezinárodního obchodu. Věřme, že evropští politici najdou nějakou racionální, byť i bolestivou cestu k tomu, jak se vyhnout chaosu a jak při tom rozpustit společnou měnu bez tragických důsledků. Je ale nesporné, že na horečném jednání, které mělo začít až po uzávěrce tohoto vydání Eura, tato cesta ještě nalezena nebude. Natož aby po ní evropské vlády vykročily.

49 49 čtenářský deník report Bejvávalo blaze Amerika musí najít cestu zpět na vrchol, jinak špatně dopadne celý svět THAT USED TO BE US. WHAT WENT WRONG WITH AMERICA AND HOW IT CAN COME BACK Takoví jsme byli. Co se s Amerikou stalo špatného a jak se může dostat zpět autoři Thomas L. Friedman, Michael Mandelbaum vydal Farrar, Straus and Giroux (Little, Brown GB), 2011 rozsah 380 stran Za našich mladých let bejval svět jako květ, bejvávalo, bejvávalo dobře. Slova této lidové písně naskočí snad každému, kdo se začte do knihy That Used to Be Us: What Went Wrong with America and How It Can Come Back. Proč jsou Spojené státy na tom právě teď tak mizerně? Co se musí stát, aby se situace opět obrátila k lepšímu? To jsou otázky, s nimiž spolu s návrhy na jejich řešení přispívají do už rozjeté diskuse Thomas L. Friedman a Michael Mandelbaum. První z nich je trojnásobným držitelem Pulitzerovy ceny za svou práci v New York Times, druhý je respektovaným expertem na mezinárodní vztahy. Jejich text, v němž se prolíná reportážní styl obsahující spoustu citátů skutečných lidí se srozumitelně podanými statistickými a analytickými pasážemi, je tak velmi zajímavým čtením. Není to ale čtení nikterak rozjásané, připomíná spíše atmosféru zmiňované lidové písně. TAKOVÍ JSME BYLI Kouzlo knihy se ukazuje i z jejího dvojsmyslného názvu. První variantou překladu je takové byly Státy podle autorů úspěšná velmoc, která světu dala příklad jedinečně fungující demokracie, efektivního volného trhu, idejí, inovací i bezpečnosti. Svým zásahem během světových, ale i jiných válek svět zachránila, svou rolí světového policajta jej učinila klidným místem a svým příkladem ukázala ostatním, jak se posunout dál. To se dařilo až do konce studené války, kdy USA ztratily jasného nepřítele a usnuly na vavřínech. Pak se ti ostatní chopili amerických příkladů, přizpůsobili si je a někteří, jako hlavně Čína, Ameriku v podstatě předstihli minimálně co se ekonomického růstu týká. Zatímco nacionalisté a antiamerikanisté knihu zahodí hned v úvodu, kdy se zmiňovaná vedoucí role USA v novodobé historii několikrát zdůrazňuje, lépe udělají ti, kteří budou číst dál. Příklady stavu, v němž se Spojené státy nejen kvůli poslední ekonomické krizi zmítají, se totiž dají připsat snad každé západní zemi, včetně Česka. Z další možné parafráze názvu se dá vyčíst, že takoví jsme byli všichni schopni se s nadšením spojit v zájmu společného cíle a něco pro něj i obětovat. Teď ale místo politiků, kteří v zájmu změny slibují pot, slzy a krev, volíme ty, kteří lacině hlásají ochranu našeho a přihodí k tomu pár dalších úlev z minusového rozpočtu. Místo touhy něco udělat pro svou budoucnost upřednostňujeme rezignaci a řešení aktuálních problémů velkoryse přenecháváme dalším generacím. Proč se to děje? Výzvy, kterým musíme čelit, mají podstatně rozmazanější obrysy než dříve. Velká čtyřka problémů přitom ovlivňuje celý svět stále intenzivnější globalizace a IT revoluce mění fungování byznysu, pracovního trhu i politiky a společnosti, stejnou pozornost si žádají i propadající se deficity rozpočtů a hrozby klimatických změn spojené se zvyšující se spotřebou energií. Všechny tyto body se navíc vzájemně propojují a jejich řešení spolu souvisí. Autoři například předvídají novou ET revoluci, která se netýká mimozemských druhů, ale přízemnějšího vývoje energetických technologií, které opět budou mít vliv na všechny čtyři velké výzvy. ŘEŠENÍ SE NABÍZÍ Ač jsou zmiňované problémy těžce viditelné, úvahy nad jejich řešením mohou člověku zamotat hlavu tak, že nebude vědět, kam dřív skočit, a tak se raději vrátí zpět k rezignovanému povzdechu a filozofování u piva. Ne tak Friedman s Mandelbaumem, kteří vyzývají zpět k pozapomenutým pěti pilířům prosperity, na nichž postavily Spojené státy svůj úspěch. Podle nich se musí poskytovat vzdělávání stále více lidem tak, aby se byli schopni adaptovat na rychle se měnící prostředí. Nesmí se zapomenout ani na nepřetržitou modernizaci infrastruktury od dopravních cest až po vysokorychlostní internet, aby byla možná rychlá reakce na postupující změny. Měly by se nechat otevřené dveře pro imigraci, která dodává společnosti energii a přináší jak dělníky, tak schopné mozky. Stejně důležitá je i podpora základního výzkumu, který přispívá k inovacím i ve spolupracujícím byznysu a umožňuje být o krok napřed. Nezbytné jsou podle autorů i regulace, které udrží na uzdě volný trh a zajistí ochranu lidem, životnímu prostředí i novým výdobytkům společnosti. Velká čtyřka problémů ovlivňuje všechny země I když se Friedman s Mandelbaumem zaměřují na to, že je třeba dostat znovu na nohy USA, protože bez nich svět přijde o jistotu mírumilovné a bezpečné budoucnosti, jejich úvahy si mohou k srdci vzít všichni. Svá řešení nabízejí z pozice amerického levého středu, a nevyhnou se tak regulacím, které zastánce všemocného volného trhu a odpůrce globálního oteplování rozpálí do běla příkladem může být zdanění energetické spotřeby zvláště v případě neobnovitelných zdrojů. Problémem možná je i to, že ač autoři předkládají nezměrnou sbírku příkladů dobrého i špatného přístupu, sami nemají jasný byznys plán, jak ke kýžené změně dospět. Svými návrhy spíše burcují, jak k přemýšlení, tak k tomu, aby vyprovokovali čtenáře, elity politiky, společnosti i byznysu k tomu, aby se nad sebou zamysleli a začali konečně něco dělat. A to je třeba. Abychom pak jednou ze své rezignované pozice v křeslech u televize nesledovali zprávy o jakémsi novém světě a neříkali si, že bejvávalo dobře.

50 50 Euro října 2011 global 50 ITÁLIE Země na Apeninském poloostrově trpí chronickou nemocí: mezi vyspělými státy má třetí největší zadlužení a růst její ekonomiky se skoro zastavil 54 BELGIE Sestavit vládu už nebude nemožné. Dohoda počítá i s větší decentralizací 56 BARMA Civilní vláda zahájila změny, ruší dřívější restrikce a uděluje amnestie. Svět vyčkává, zda to myslí s reformami upřímně 58 ROZHOVOR Podle zakladatele a výkonného ředitele Saxo Bank Larse Seiera Christensena čeká eurozónu chaotický rozpad. Politici tento okamžik jen zbytečně oddalují 61 DOHODY O SPOLUPRÁCI Tchaj-wan usiluje o smlouvu s Evropskou unií. Podobnou už má s Pekingem 62 KATAR Malý emirát se stává novou mocností Blízkého východu. A jeho vliv občas sahá mnohem dál 64 KOMENTÁŘ JEFIMA FIŠTEJNA 65 MEDIÁLNÍ REVUE Somálským pirátům bude horko. Chystá se na ně tisícovka bývalých vojáků Královského námořnictva Šedá budoucnost Apeninský poloostrov doplácí na neschopnost politiků, v lepším případě bude stagnovat Evropu už přes rok zaměstnává řecká dluhová krize. Mnohem větší obavy ale může vzbuzovat osud Itálie. Pád třetí největší evropské ekonomiky by mohl s sebou do propasti stáhnout celou eurozónu. Řím má přitom slušnou výchozí pozici ke klidnému proplutí rozbouřenými vodami. Jenže to by museli jeho političtí lídři přestat hájit osobní zájmy a prosadit vážně míněné reformy. Silvio Berlusconi má další důvod k úsměvu. Jeho kabinet přežil v polovině měsíce už 56. hlasování o důvěře vládě. I díky tomu se tento miliardář a mediální magnát zapsal do historických tabulek. Jen dva muži vládli Itálii od jejího sjednocení déle než on: Benito Mussolini a Giovanni Giolitti. Fašistický diktátor i liberální politik z přelomu 19. a 20. století za sebou nechali nesmazatelnou stopu. O působení svérázného podnikatele v křesle předsedy vlády se to už tak jasně říct nedá. Pokud tedy nepočítáme fakt, že Evropany obohatil o zábavu zvanou bunga bunga. Jenže Itálie by teď spíš než charismatického vtipálka a svůdce žen potřebovala v čele rázného manažera, který by se pustil do nepopulárních opatření a vyvedl by zemi z krize. Tu pocítil Apeninský poloostrov naplno na začátku léta. Nervózní finanční trhy hledaly potenciální problémy a Itálie nemohla ujít jejich pozornosti. Zadlužení státu vypadá hrozivě veřejný dluh se blíží dvěma bilionům eur a dosahuje 120 procent HDP, což ho řadí na nelichotivé třetí místo na světě mezi vyspělými zeměmi. Navíc italské hospodářství trpí chronickou nemocí: jeho růst se skoro zastavil. Za posledních deset let rostla italská ekonomika v průměru jen o 0,25 procenta ročně. Investoři to vyhodnotili po svém a úroky z italských státních dluhopisů výrazně stouply. Zatímco v červenci dosahoval výnos pětileté emise 4,93 procenta, v září se zvýšil na 5,6 procenta, což je nejvyšší úroveň od zavedení eura. Riziková přirážka italských obligací k výnosům německých dluhopisů teď činí 3,77 procentních bodů. Lépe než Itálie je na tom třeba i další ohrožený stát na jižní periferii Španělsko s číslem 2,22. Připomeňme, že nákupem těchto titulů musela Itálii podpořit i Evropská centrální banka. HORŠÍ NEŽ V MONGOLSKU Zdálo by se, že pro takovou paniku není důvod. Italské hospodářství pořád stojí na pevných základech. V zemi působí řada úspěšných, na exportu založených firem, velkých i středních podniků. Třeba Fiat v rukou Sergia Marchionneho se vydrápal z dlouholetých potíží, a dokonce převzal část americké automobilky Chrysler (teď vlastní víc než 54 procent společnosti). Nezaměstnanost dosahuje osmi procent, zatímco ve Španělsku je bez práce celá pětina lidí. I schodek státního rozpočtu letos nebude nijak hrozivý, čtyři procenta HDP. Taková Francie bude mít šestiprocentní deficit. Řím navíc dokázal svoje dluhy vždy pravidelně splácet, což ho činilo v očích trhů navzdory jejich výši důvěryhodným.»

51 51 Itálie global VÝBUCH ZLOSTI

52 52 Euro října 2011 global Itálie» Bližší pohled ale naznačuje, že se karta může velmi rychle obrátit. Italská populace rychle stárne. Celá čtvrtina mladých lidí mezi 15 a 24 lety je nezaměstnaných (na jihu země je to ještě mnohem více). A podle Světové banky patří Itálii na žebříčku států vhodných k podnikání až 80. místo na světě. Vstřícnější podmínky pro založení a vedení firmy existují i v Bělorusku a Mongolsku. Jasně to shrnul nastupující šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Zdůraznil, že italská ekonomika potřebuje velké strukturální reformy. Vypíchl hlavně stagnující produktivitu a zaútočil na politiku vlády, která podle něj nedokázala podpořit rozvoj země, většinou ho spíše brzdila. NAPÍNAVÉ ČEKÁNÍ. PROMARNĚNÁ PŘÍLEŽITOST Právě Berlusconi se zdál být ideálním lídrem v této nejisté době. Člověk, který se vypracoval z nuly a vybudoval silné podnikatelské impérium, měl podle mnoha Italů předpoklady k tomu, aby potřebné změny provedl. Volby v roce 2008 jeho pravicová koalice s přehledem vyhrála i díky slibům o modernizaci země. A vzhledem k volebnímu zákonu disponoval premiér v obou komorách parlamentu pohodlnou většinou. Jenže il Cavaliere jedinečnou příležitost nerytířsky promarnil. Ekonomické kondici země nevěnoval skoro žádnou pozornost. Nejenže problémy neřešil, on si slabiny italského hospodářství ani nepřipouštěl. Ještě v květnu tvrdil, že dluhová krize se Itálie netýká, její banky jsou zcela v pořádku a stát situaci zvládá. Když investoři v červnu udeřili, jindy velmi aktivní a všudypřítomný předseda vlády se vypařil. Balík úsporných opatření ve výši 54 miliard eur, jenž má zajistit do roku 2013 vyrovnaný rozpočet a který parlament poměrně rychle schválil za vzácného přispění hlasů opozice, osobně obhajoval ministr financí Giulio Tremonti muž, kterému finanční trhy věří. Premiér ale nemůže správce státní poklady vystát a neustále se spekuluje o tom, že ho odvolá. Tremonti představil i propracovanější balík reforem, které mají státní bilanci vylepšit dlouhodobě. Počítal třeba se zavedením daně z veškerého majetku, aby se snížilo množství daňových úniků, kterými Itálie proslula. Navrhoval zrušit zbytečné nejmenší okresy, v jejichž administrativě se utápějí peníze na placení teplých míst pro mnoho bývalých politiků a jejich přátel. Počítal také s ústavní reformou, která sníží počet poslanců. Jeho soustava komplexnějších řešení ale narazila na protichůdné zájmy různých skupin včetně politiků. A už při projednávání v rámci vládní koalice se z ní staly jen cáry papíru. Stav země se proto nemění. Neexistují ani žádné náznaky, že by se situace mohla obrátit k lepšímu. Pozorovatelům a ratingovým agenturám dochází trpělivost. Nejdřív snížila hodnocení Itálie agentura Standard & Poor s, na začátku října se přidala i Moody s a teď Fitch. Jak zaznívá ve zdůvodnění tohoto kroku, obavy vyvolává hlavně politická situace v zemi. ZAMRZLÝ SYSTÉM Místo vládnutí řeší italský kabinet buď soudní procesy svého předsedy, nebo vlastní spory. Soudržnost středopravicové koalice z období po posledních volbách je dávno pryč. Poprvé se vláda zapotácela loni na konci července, kdy se od Berlusconiho odklonil důležitý spojenec Gianfranco Fini. Předseda parlamentu se silnou voličskou základnou na jihu země byl považován za premiérova nástupce v čele strany Lid svobody. Teď na Berlusconiho neustále útočí ze středu politického pole. Pokud vláda nebude předkládat zákony, hrozí zásadní ochrnutí legislativní činnosti v parlamentu, prohlásil už v létě Fini. Na jeho slova skutečně došlo. Už loni sněmovna projednávala za deset měsíců jen 58 zákonných norem. Letos za stejnou dobu ještě o desítku míň. Dohromady přitom parlament od ledna schválil jen čtrnáct zákonů. Většinou navíc společensky nevýznamných třeba o oficiální změně jména národního parku Cilento. Vůli poslanců pracovat dokresluje i fakt, že přímo uprostřed zuřící krize si bez mrknutí oka schválili šestitýdenní dovolenou. Jeden významný představitel pravice přitom hájil dlouhé parlamentní prázdniny tím, že během prvního zářijového týdne pojede asi sto poslanců na pouť do Svaté země. Poslanci to nakonec přehodnotili až po velkém tlaku veřejnosti. S poklesem popularity vlády se zvyšuje nervozita v jednotlivých stranách a blocích. V zákulisí se bojuje o moc, nezadržitelně se blíží generační výměna. Židle se kymácí pod dlouholetým autoritářským předsedou xenofobní Ligy severu Umbertem Bossim, na jeho místo se tlačí ministr vnitra Roberto Maroni. Spojenci se začínají odklánět i od šéfa největší koaliční strany. Do očí mu to straničtí kolegové z Lidu svobody ještě neřeknou, přes média ale Berlusconimu posílají vzkazy, aby už raději odešel. Pětasedmdesátiletý politik se přesto nevzdává. Už v minulosti se několikrát ocitl na kolenou, vždy se ale překvapivě dokázal zase vyšvihnout zpátky do sedla. Před posledním hlasováním o důvěře vládě Berlusconi vyzýval své poslance jednoznačně: Beze mě nemá nikdo z vás budoucnost. Nepřestává tvrdit, že k jeho vládě neexistuje věrohodná alternativa a že hodlá zůstat u moci až do vypršení řádného mandátu na jaře Jenže právě tímto tvrdohlavým postojem úplně paralyzuje vládu i parlament. A důvěra v italský stát na finančních trzích, v zahraničí i u vlastních občanů klesá. VOLBY TO NEVYŘEŠÍ Náznaky změny postoje se ale objevují. Berlusconiho osobní popularita je povážlivě nízko. Spekuluje se o tom, že premiér nakonec vyhlásí příští rok předčasné volby a jednoznačně určí svého důvěryhodného nástupce, který dokáže pravici znovu sjednotit pod jednou vlajkou a bude mít šanci v hlasování uspět. Lid svobody se totiž přes všechny problémy těší stabilní podpoře kolem 27 procent voličů. Mohl by jím být bývalý ministr sprave-

53 53 Itálie global BÍDNÝCH DVACET LET odhady pramen: Eurostat dlnosti, čtyřicetiletý Angelino Alfano. Takový postup by podle mnoha komentátorů uklidnil i trhy a umožnil by konečně začít pracovat na potřebných reformách. Jako vzor jim slouží postup španělského premiéra Zapatera, díky kterému Španělsko důvěru neztrácí, přestože na něj krize dopadla mnohem hůř než na Itálii. Mnohem pravděpodobnější je však varianta, že Berlusconi už nedokáže udržet vliv na potřebné poslance, vláda nedostane důvěru a prezident rozpustí obě komory parlamentu. Pravicový blok se rozpadne na malé mocenské skupiny. Jenže stabilita se nedá čekat ani od levicové opozice. Její jednotlivé proudy sice dohromady posbírají přes 50 procent hlasů, ale i politici na téhle straně spektra se spolu těžko domluví. Nemají žádný alternativní program. Jediné, co je spojuje, je odpor k Berlusconimu. Třeba nejsilnější středolevicová Demokratická strana, která vznikla v devadesátých letech, sdružuje ve svých řadách bývalé progresivní křesťanské demokraty a bývalé komunisty. Není divu, že taková nepřirozená koalice není schopná se domluvit na společné politice ani na charismatickém vůdci. Berlusconiho pokus o vytvoření dvou velkých, mezi sebou soupeřících stran po britském vzoru, který by zajistil aspoň trochu stabilní prostředí pro vládnutí a modernizaci země, tedy selhal. Možná cesta je ve změně volebního systému, aby byli dnes nenávidění politici zodpovědní přímo voličům. Jenže to by se museli připravit o příliš mnoho výhod. I po případných mimořádných volbách tak situace nejspíše zůstane patová. Itálii čeká osud stagnujícího Japonska posledních dvaceti let. Patrně nezkrachuje, bude ale jen přežívat, navzdory mnoha schopným podnikatelům i zaměstnancům. Poděkovat za to může svým neschopným politikům. Česká televize INZERCE

54 54 Euro října 2011 global Belgie Cestou švýcarské konfederace Sestavit vládu už nebude nemožné. Dohoda počítá i s větší decentralizací Belgie patří s dluhem kolem 100 procent HDP po Řecku a Itálii mezi nejzadluženější země eurozóny Nikdy nesmíte promarnit příležitost spojenou s vážnou krizí, prohlásil před několika lety šéf kabinetu prezidenta Baracka Obamy. Belgie si zřejmě toto doporučení vzala konečně k srdci: bude mít novou reformu státu a díky tomu i po šestnácti měsících snad i regulérní vládu. Dohoda o nové Belgii, jak ji okamžitě označila média, vznikla po roce a půl beznaděje, že se Vlámové nespokojení se statem quo vůbec kdy dohodnou s frankofonními Valony na společné vládě. Je však možné, že kdyby nebylo hluboké dluhové krize, ani belgičtí politici by zatím cestu k přelomovým kompromisům nehledali. Dohodnutá série státních reforem, označovaných za nejvýznamnější od druhé světové války, má uvolnit směr k větší decentralizaci moci. Belgie se tak podle všeho vydá cestou švýcarské konfederace, kde vládnou samosprávné kantony. A země se tak snad konečně dočká plnohodnotné vlády. Belgie ji neměla skoro 500 dní, čímž si suverénně zajistila světový rekord nejdelšího bezvládí v historii. Když však v létě stávající premiér v demisi Ives Leterm oznámil, že bere místo u organizace OECD sídlící v Paříži, začalo se mluvit o krysách opouštějících potápějící se loď. Belgický král Albert II. přerušil svoji dovolenou na francouzské Riviéře, vybral nového vyjednávače, francouzského socialistu Elia di Rupo, a opakovaně apeloval na politickou dohodu. Žádal o záchranu rozklížené země, v níž bohatší a lidnatější Vlámové už nechtějí sponzorovat Valony závislé na financích ze severu. Nakonec namísto politiků zafungovaly trhy. Všechny strany věděly, že bez řádné vlády by mohl přijít vážný ekonomický dopad, poznamenal Benoit Rihoux, profesor politických studií na Katolické univerzitě v Lovani. ZAČALA TO DEXIA Belgie patří s dluhem kolem 100 procent HDP po Řecku a Itálii mezi nejzadluženější země v eurozóně. Ovšem s tím rozdílem, že největšími věřiteli jsou vlastní obyvatelé, a nikoli cizí investoři. Kvůli tomuto zadlužení musí belgický stát vynakládat nemalé prostředky, aby si jeho dluhopisy udržely stejnou atraktivitu jako ty německé. Což znamená, že už ho to stojí o více než dvě procenta navíc. Aby nebylo problémů málo, projevila se řecká krize přímo v Belgii tak, že stát musel v říjnu znárodnit část francouzsko-belgické finanční skupiny Dexia. Banka hospodařila tak nezodpovědně, že si zaplevelila své portfolio nebezpečnými dluhopisy za 700 miliard dolarů, a to nejen z Řecka, ale i odjinud. V důsledku toho mezinárodní ratingová agentura Moody s pohrozila, že sníží dosavadní stupeň úvěrové spolehlivosti Belgie, který je Aa1. Odůvodnila to tím, že stát bude muset v dohledné době výraznými sumami sanovat Dexii, a tím zvýší veřejné zadlužení. Další velké ratingové agentury Standard & Poor s a Fitch přiřadily v uplynulém roce svým hodnocením Belgie na stupni AA+ negativní výhled, což znamená, že rating by se UŽ BYLO TŘEBA. mohl snížit. Obě upozornily, že politická nestabilita zhoršuje šance na snižování rozpočtového deficitu. Vedle ekonomických důvodů mělo svůj podstatný podíl na dohodě i politické rozhodnutí vlámských křesťanských demokratů, kteří se nakonec rozhodli z vyjednávání o reformě státu vynechat vlámské nacionalisty. Pro křesťanské demokraty pak bylo nutností dospět k dohodě s ostatními stranami. V případě krachu jednání by situace zřejmě dospěla k předčasným volbám, kde by nepochybně nacionalisté zřejmě ještě více zabodovali. VÍTĚZ V POZADÍ Belgie je vskutku zvláštní a po mnoha směrech dysfunkční země, která okouzluje svojí pohodovostí, kdy sice nic moc nefunguje, ale nikdo se ani nezlobí. Letité spory způsobené rozdílnými ekonomickými výkony regionů, kulturní odlišností a historickými komplexy nicméně dospěly do situace, kdy se vážněji než kdykoli předtím debatovalo o rozpadu země v srdci Evropy. S výjimkou Belgičanů žijících v Bruselu se rozdělení zdálo nově realistické i lidem na jihu, ve Valonsku. Už to není jen přání Vlámů i Valoni se začali ptát sami sebe, jestli chtějí prodlužovat tuto agónii, která nikam nevede, říká Sandrine Branová žijící ve valonském Mons.

55 55 Belgie global BELGIE KRÁLOVSTVÍ PLNÉ KOMPLIKACÍ Vlámsko Bruselský region Valonský region Politický pat vznikl po volbách v červnu 2010, kdy se volání ze strany bohatších Vlámů po větší autonomii, a tedy i menším přerozdělování peněz na federální úrovni, odrazilo ve vítězství separatistické strany Nová vlámská aliance (NV-A) ve Flandrech. V chudším Valonsku naopak bodovali socialisté, v nichž tamní voliči vidí garanci udržení federální solidarity. Dohoda, v kterou už málokdo doufal, je nakonec úspěchem právě vlámských separatistů, ač se jí neúčastnili a ani nezískali požadovanou míru autonomie. Dosáhli ale v pořadí již šesté reformy státního uspořádání, tedy pokračujícího oslabování vazeb mezi dvěma regiony a federální vládou. Hlavním vítězem je politik, který chybí na rodinné fotografii vyjednávačů, nacionalistický lídr Bart De Wever, kterému se podařilo všechny přesvědčit, že Belgie v současné podobě nedává smysl, zhodnotil výsledek vyjednávání frankofonní deník Le Soir. PŘESUN KOMPETENCÍ I PENĚZ Prozatím se tedy rozpad odkládá, ale fungování Belgie se změní a pocit rozdělení mezi jednotlivými jazykovými skupinami se zřejmě ještě více prohloubí. Zítřejší Belgie bude V pořadí již šestá reforma státního uspořádání je pokračováním oslabování vazeb mezi regiony a federální vládou jiná než ta včerejší, prohlásil po dosažení dohody Elio di Rupo, který jako hlavní vyjednávač bude zřejmě i příštím premiérem, po dlouhé době frankofonním. Dohoda celkem osmi politických stran umožní převést velký podíl kompetencí a peněz z federální vlády na regiony. Ty by tak měly mít právo vybírat s jistým omezením vlastní daně a získat kontrolu nad citlivými oblastmi, jako jsou například platby za péči Nyní: Po dohodnutých změnách: o děti, zdravotní péči či dopravní pravidla na silnicích. V řeči peněz to znamená, že zhruba 17 miliard eur (čtyři procenta HDP) se přesune z federální úrovně na regionální. Poprvé tak budou mít regiony k dispozici více peněz než federální vláda v Bruselu. Lidem mimo Belgii zkratka BHV nic neříká. Je ale symbolem vlámsko-valonských sporů. Obvod Bruxelles-Hal-Vilvoorde (BHV), ležící na okraji Bruselu, byl dosud veden jako dvojjazyčný. Ač leží ve vlámském regionu, v čím dál větší míře v něm žijí frankofonní Bruselané, kteří chtějí volit své strany a posílat děti do škol, kde se mluví francouzsky. Na to Vlámové vždy rezolutně opáčili: toto jsou Flandry, tady se mluví vlámsky. Tento prohlubující se spor trvá už od roku 1963 a nedokázalo ho vyřešit několik belgických premiérů v řadě. K dohodě došlo až nyní: tamní volební obvod bude rozdělen a některé okrsky dosud považované za dvojjazyčné budou vlámské. Zároveň zůstanou zachována práva frankofonních Belgičanů, kteří se ocitnou ve vlámských obcích nově utvořeného okresu v okolí Bruselu. Na tomto v podstatě titěrném detailu pak mohl vyrůst podstatně zásadnější zbytek celé dohody o reformě státu. Vlámský deník De Standaart k tomu napsal: Je to typicky belgická dohoda, která se zrodila ze dvou zcela protichůdných vizí, z nichž jedna chce společný stát co nejvíce zmenšit, a druhá z něj udržet co nejvíce. Výsledek proto vypadá jako přikrývka sešitá z různých odstřižků. Otázkou je, na jak dlouho toto uspořádání vydrží. Bude stačit k uzavření míru na deset dvanáct let, poznamenala šéfka vlámské socialistické strany Caroline Gennezová. SLOŽITÉ ŠACHY Problém dohody je, že je typicky po belgicku velmi složitá, protože usmiřuje nesmiřitelné, jak řekl Di Rupo. Dohoda odpovídá na vlámské volání po změně a silné touze po stabilitě ve Valonsku, dodal. Nová vláda, která zahrne celkem šest stran, ale musí teprve vzniknout. Její hlavní úkol bude dohoda o rozpočtu na rok 2012 a o programu reforem pro zemi v hlubokých ekonomických problémech. Česká zkušenost ovšem ukazuje, že ani pouhé tři strany v jedné vládě nezaručují přímočaré dohody nad nezbytnými věcmi. Mnohé nyní záleží na tom, jak efektivní příští vláda bude zejména v očích Vlámů. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Vlámové si nutně nepřejí rozdělení země, chtějí ale lepší vládnutí a méně přelévání peněz z regionu do regionu. Nicméně politik a milovník Cicera, nacionalista Bart De Wever jednou řekl: Okamžitý rozpad země není mým cílem. Nemusí být, protože Belgie se jednou sama vypaří... Belgický národ nemá dlouhodobě budoucnost.

56 56 Euro října 2011 global Barma Perestrojka na barmský způsob Civilní vláda Barmy zahájila změny, ruší dřívější restrikce a uděluje amnestie. Svět vyčkává, zda to myslí s reformami upřímně Západní demokracie zatím s kladným hodnocením nespěchají Sedm vězňů zahájilo letos koncem května v nechvalně známé věznici Insein nedaleko barmského Rangúnu protestní hladovku. Patřili ke skupině disidentů dožadujících se humánnějších podmínek za mřížemi, ale také svobody. Od konce roku 2007 jich tamní režim uvěznil přes dva tisíce. Odvaha sedmi vězňům, mezi nimiž byli i dva buddhističtí mniši, nic dobrého nepřinesla. Na dva dny skončili v kotcích pro vojenské psy. Stísněný, zavšivený a páchnoucí prostor, kam neproniká denní světlo, kde není žádná matrace a ani sanitární zařízení, měl být dalším trestem za neposlušnost. V případě Barmy, jedné z nejbrutálnějších diktatur světa, nešlo o nic výjimečného. Spojené státy, Evropská unie a další demokratické státy ji opakovaně kritizovaly za nelidské zacházení s vězni a hrubé porušování lidských práv, což Barmě přineslo politickou izolaci a embargo. A z toho se nyní chce dostat. Několik tisíc lidí mohlo na základě nařízení civilní vlády, PO LETECH NA SVOBODĚ. V rámci nedávné amnestie se v Barmě dostalo na svobodu i několik desítek politických vězňů. Bývalý režim jich uvěznil přes dva tisíce, přičemž všechny usvědčil a odsoudil za kriminální činy. jež se ujala moci letos v březnu, opustit věznice a pracovní tábory. Disidenti tentokrát mezi nimi ještě nebyli. V rámci druhé vlny amnestie, k níž došlo v polovině října, již bylo mezi propuštěnými i přes 200 politických vězňů. Podle pozorovatelů se prozatím jedná o zanedbatelné číslo a pouze první krok k politickým reformám, které avizoval nový prezident země Thein Sein. PRYČ S UNIFORMOU V průběhu posledních dvaceti let v zemi vládla vojenská junta, která v roce 1989 přejmenovala Barmu na Myanmar. Jako konkrétní, viditelné a nevratné označil poslední změny barmský ministr zahraničí Wunna Maung Lwin, a to koncem září přímo na půdě OSN. Západní demokracie však s podobně kladným hodnocením nespěchají. Nynější barmský kabinet sice postupně zpřístupňuje donedávna zakázaný internet, a dokonce již i povolil odbory včetně organizací stávek, stále však není docela jasné, do jaké míry jsou změny myšleny upřímně. Drtivá většina aktérů převratné barmské perestrojky patří totiž mezi staré struktury. Včetně samotného prezidenta reformátora. Thein Sein spojil svůj osud s juntou již před lety, dotáhl to až na generála, a v roce 2007 dokonce usedl do křesla premiéra. Ve funkci oficiálně setrval až do letošního roku, nicméně loni v dubnu uniformu sundal a založil novou politickou organizaci Stranu svazové soudržnosti a rozvoje (USDP). Hned v prvních volbách, které se v Barmě konaly loni v listopadu po dvaceti letech v rámci tzv. cesty k demokracii, s ní slavil úspěch. USDP získala přes 76 procent hlasů. Hlavní opoziční strana Národní liga pro demokracii (NLD) světoznámé disidentky a nositelky Nobelovi ceny za mír Aun Schan Su Ťij však volby bojkotovala. KROK PO KROKU Thein Sein se letos v únoru stal prezidentem a v zemi se začaly dít velké změny. Samotné obnovení prezidentského úřadu a zrušení Státní rady pro mír a rozvoj bylo první novinkou. V březnu vznikla vláda, do níž se kromě tří důstojníků a 23 ministrů s vojenskou minulostí tentokrát dostali také čtyři technokratičtí civilisté. K největšímu překvapení došlo letos v srpnu, kdy se prezident sešel se samotnou Su Ťij. Národ měl poprvé po dlouhých letech možnost vidět ji po boku oficiálních lídrů země, a dokonce se u toho ještě usmívat. Prezident vystoupil koncem srpna v parlamentu s historickým projevem, v němž mluvil o základních lidských právech, transparentnosti vládnutí, vytvoření harmonické společnosti a také o ekonomických reformách. Vyjmenoval snad všechny oblasti, v nichž Barma v posledních dvaceti letech chybovala a které potřebují naléhavá řešení. ZHRZENÝ VELKÝ BRATR Nabízí se ovšem i jiné vysvětlení, proč se v Barmě najednou dějí takové změny. Spíše než o skutečnou demokratizaci tamní společnosti může jít o výsledek mocenského boje uvnitř armády. Vypadá to, že zvítězilo proreformní křídlo a že si reformy vyžádala především špatná hospodářská situace. Dosavadní plánování sovětského stylu evidentně nefunguje. Země žije především ze zemědělství a pochlubit se může akorát několika továrnami na výrobu mýdla a jízdních kol. Po silnicích plných děr se prohánějí stařičké automobily, omšelé budovy působí dojmem, že jejich fasády vznikaly v době, kdy byla Barma ještě britskou kolonií. Součástí kroků, s nimiž přichází nynější barmské vedení, je také snaha ekonomicky se odpoutat od Číny, na níž byla země v po-

57 57 Barma global CHCE TO SKUTEČNÉ ZMĚNY. Aun Schan Su Ťij, nejznámější barmská disidentka, reformy nové civilní vlády vítá. Nicméně upozorňuje, že Barma má do právního státu ještě daleko. sledních letech závislá. Peking po léta zůstával loajální vůči juntě a uzavřel s ní nejeden výhodný obchod. Teď se však stalo něco nevídaného. Barma se místo vděku začíná otáčet k Číňanům zády. Prezident Sein počátkem října rozhodl o pozastavení výstavby obří přehrady Myitsone budované na horním toku největší barmské řeky Iravádí. Hlavní investor, státní čínská firma China Power Investment, tam měla nákladem za 3,6 miliardy dolarů postavit hydroelektrárnu, jež by však většinu energie (až 90 procent) dodávala do Číny. Nešlo o jedinou věc, která občanům Barmy na projektu vadila. Mnohem více se jich dotýkal fakt, že rezervoár o velikosti 766 km 2 by zatopil oblast s deštnými pralesy a biologicky vzácnými druhy fauny a flóry. Navíc měl vzniknout na území Kačjinského státu, který je považován za kolébku barmské civilizace. Osud stavby zůstává nejistý, rozezlený Peking však již požaduje za proinvestované peníze kompenzace. Těch se mu po příslibu barmské vlády dostane nejspíše v podobě naturálií, například v dodávkách nerostných surovin. PŘEDČASNÉ ZÁVĚRY Posledním logickým důvodem ke změnám mohou být snahy o lepší postavení země v rámci skupiny ASEAN. Barma má zájem stát se členem volné obchodní zóny a také by v roce 2014 měla převzít rotující předsednictví této organizace. Přes veškerý pokrok nebude zrušení sankcí Spojených států a EU uvalených na Barmu jednoduché. Nejdříve se musí prokázat, že změny v zemi jsou skutečně zásadní. Právě z tohoto důvodu je rozvaha v případě barmské perestrojky namístě. dasa.hyklova@euro.cz INZERCE OMNI-HEAT O 20% VÍCE TEPLA PODLE VEDCU A TECH, CO POZNALI OPRAVDOVOU ZIMU. Omni-Heat je o 20% teplejší než bežná podšívka. Je prodyšný a reguluje teplotu tak, že vám zároven není horko. Základem této jedinecné technologie je vzor tvorený stríbrnými teckami, které vracejí zpet telem vyzarované teplo. Vše, co musíte udelat, je obléci si je. Více se dozvíte na

58 58 Euro října 2011 global Lars Seier Christensen Euro byl hloupý nápad Zakladatel a výkonný ředitel dánské Saxo Bank se domnívá, že eurozónu čeká chaotický rozpad. Politici tento okamžik jen zbytečně oddalují LARS SEIER CHRISTENSEN Očistná kúra spojená s přechodem některých zemí na vlastní měnu je to jediné, co může současnou krizi ukončit. I poté ale budou mít některé evropské země problémy. Mnohé vlády totiž volí kroky, které dusí růst. Česko je v tomto slova smyslu na opačné straně barikády, říká dále Lars Seier Christensen, spoluzakladatel a výkonný ředitel Saxo Bank. Západní Evropou zmítá krize. O potenciálu trhů na východě unie se i proto mluví stále hlasitěji. Jak tento region vnímáte vy? O rozvíjející se trhy máme velký zájem. I když toho podle mě můžeme stále hodně udělat i v západní Evropě, pokud jde o růst, věřím více východu Evropy. Věřím také Jižní Americe, Asii Indii, Číně, Indonésii, Koreji nebo Jihoafrické republice a podobným zemím. Ty všechny hlásí rychlejší hospodářský vývoj než Západ. A také tam rychle roste vyšší střední třída, u níž naše klientská základna začíná. Nemusíte být milionář, abyste byl klien tem Saxo. Ale musíte mít jisté znalosti, přístup k technologiím, jistý příjem a majetek. A to vše začíná u vyšší střední třídy. Proto nás zajímají místa, kde rychle roste. Do jaké míry se vaše víra ve východní Evropu opírá o to, že je tamní trh nenasycený? A do jaké o to, že ekonomiky v tomto regionu i teď slušně porostou? Opatření, která teď západní Evropa přijímá, jsou protirůstová: vysoké danění, podpora těžkopádných systémů sociálního zabezpečení, redistribuce velkých částí příjmu. Ve východní Evropě máte o hodně příznivější podnikatelské prostředí. Proto porostete mnohem rychleji. Navíc tu přetrvávají i jisté rozdíly dané historickým vývojem. Některé východoevropské země například zvládají vyrábět věci mnohem levněji než Západ. Z čehož profitují. A budou profitovat, dokud se to nevyrovná, k čemuž jednou dojde. Kdy se to podle vás stane? Východní Evropa může být jednou bohatší než západní. Její přístup k podnikání je totiž mnohem lepší. Navíc si lidé všimnou, že jejich životní standardy rychle rostou, a nebudou na tom chtít nic měnit. Proto by mě nepřekvapilo, kdyby bylo za dvacet let mnoho zemí z východní Evropy bohatších než některé ze Západu. Na které země z regionu střední a východní Evropy byste vsadil? V podstatě na kteroukoli, která praktikuje rozumnou politiku. Tím mám na mysli politiku, která je nakloněná podnikání, je založená na nízkých daních a je prorůstová. Pochopitelně, pokud bude něco podobného dělat někdo

59 59 Lars Seier Christensen global Současný stav je naprosto neudržitelný. Stejně jako nápad, že dluh vyřešíte ještě větším zadlužením. INZERCE na Západě, vsadím si i na něj. My přitom doufáme, že se alespoň některé západoevropské země, a to včetně Dánska, touto cestou nakonec vydají. Bohužel, zatím to tak nevypadá. Které země teď v této souvislosti vypadají nadějně? Vždy je dobré mít možnost opřít se o velký domácí trh. Proto je přirozenou volbou Polsko. To navíc sousedí s Německem, což jeho potenciál zvyšuje. Dále bych zmínil Českou republiku, Slovensko a asi i další. Platí přitom, že čím blíž k Západoevropanům, tím snáze profitujete z toho, že dokážete vyrábět levněji než oni. Stejně tak ale platí, že země, která zvolí vysoké daně a hloupá opatření, bude trpět. Ať už je na východě nebo na západě. To je elementární ekonomie. Co říkáte na snahu najít ta správná řešení současných problémů společně například tím, že se budou koordinovat fiskální politiky jednotlivých zemí eurozóny? Myslím, že je to katastrofa. Víte, euro nikdy nemělo spatřit světlo světa. To zaprvé. To byla prostě obrovská chyba. No a pokud už tady byl takový záměr, pak bylo nutné mít nejen jednotnou politickou, ale také hospodářskou základnu. Tím mám na mysli společný daňový systém a obecněji společný podpůrný hospodářský systém. Což by nikdy neprošlo. Nikdo by to totiž nikdy nepřijal. V tom případě se ale nemělo přijímat euro. Jenže se přijalo, a teď platíme daň za toto extrémně naivní a hloupé rozhodnutí. A ten požár není možné nijak uhasit. Co tedy čekáte, že se bude dít? Budeme svědky toho, že se eurozóna začne rozpadat. A nezáleží, kolikrát se to odloží; kolikrát, jak se teď říká, nakopnou onu plechovku na cestě, po které kráčíme, před sebe. Jednou to prostě skončí. To ještě neznamená, že se všichni vrátí ke svým původním měnám. Pospolu může zůstat jádro eurozóny Německo, Francie, Benelux a několik dalších zemí. Ale současný stav věcí je naprosto neudržitelný. A nic na tom nemění ani nápad, že dluh vyřešíte ještě větším zadlužením. Představte si, že by šlo o vás. Řešil byste svůj dluh na kreditní kartě tím, že byste si pořídil další kartu, na které platíte dvojnásobný úrok, abyste zaplatil svůj původní dluh? Něco takového nemá smysl pro jednotlivce; a nemá smysl, aby to udělal stát. To skončí velkým, obrovským průšvihem. Zmiňujete rozpad eurozóny. Bude řízený, spořádaný, anebo nás čeká chaos? Svým způsobem je možné tvrdit, že některá místa už chaos zažívají. V Řecku máte 40procentní úrokové sazby, násilí v ulicích, drastické úspory a škrty v oblasti veřejných služeb. Přitom by šlo současnou situaci celkem spořádaně vyřešit. K tomu by ale bylo zapotřebí se opravdu hluboce zamyslet, co je špatně a co s tím udělat. A to od politiků nelze čekat. Ti nikdy nepřiznají, jak obrovskou chybu udělali. Vše budou tlačit tak daleko, až to dál nepůjde. A pak to začne být dramatické. Kdy se něco podobného stane? Až trh ztratí s politiky trpělivost? Těžko říci, čím se to odstartuje. Asi se dostaneme do situace, kdy bude inflace velmi, velmi vysoká. To je totiž jediný způsob, jak se zbavit dluhu. No a vysoká inflace v podstatě znamená vysoké daně. A rostoucí zdanění tlumí hospodářský růst. Zřejmě se tak dočkáme nějaké formy deprese. To považuji za velmi pravděpodobný scénář. Neplatí ale pro všechny země. Některé vlády se totiž chovají rozumně. Například ty, které se rozhodly nevstoupit do eurozóny. To byla velmi moudrá volba. Alespoň doposavad se to tak jeví. Jak dlouho bude krize trvat? Respektive kdy přijde bod zlomu? Nevím. Může přijít příští týden, anebo za tři pět let. Vše záleží na tom, jak dlouho se bude dařit přesvědčovat lidi, že je chytré splácet dluh dluhem. Jednoho dne tento blaf prokouknou. Kdy to ale bude, to je otázka. Berte to tak, že někdy se věci mění velmi rychle. Je to tehdy, když se dostanete za pomyslnou hranu. Vezměte si rok 2008:»

60 60 Euro října 2011 global Lars Seier Christensen» jak výrazně se situace ve Spojených státech zhoršila poté, co padla banka Lehman Brothers. Mnoho bank bylo v ohrožení, a nakonec byly zachráněny. To vše se seběhlo v rychlém sledu. Takže až se dostaneme na hranu, bude to velmi rychlé; a nekontrolovatelné. A to je dobře. Proč by takový pád měl být dobrý? My se musíme dostat za hranu, aby se naše životy mohly zase vrátit do normálu. Musíme se za ni dostat, aby národy zase mohly rozhodovat o svých ekonomikách, o kurzu měn, o úrokových sazbách; aby prostě zase měly vývoj ve svých rukách. Teď, zejména pokud jste jedním ze sedmnácti členů eurozóny, máte jen malý prostor pro rozhodování o vlastní ekonomice. Což je z pohledu Německa velká výhoda. Ale pro Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálii je to obrovská nevýhoda. Konkurenceschopnost těchto zemí totiž pomalu, ale jistě propadá. Takže nevěříte, že by se německý pořádek a standardy jednou mohly stát normou i v Řecku a dalších zemích... Ne. Já mám naopak strach z toho, že se Německo stane velkým Řeckem. Sázíte v tuto chvíli na rozpad eurozóny? V podstatě ne. Saxo Bank i nadále obchoduje jako za každé situace: s hlavními měnami, komoditami a tak dále. Navíc, řekl bych, že tu ani není nic, na co by se dalo najisto sázet. Jedině snad zlato. Ono totiž není jasné, co přesně se bude dít. A proto asi bude třeba brát věci tak, jak budou přicházet. Možná nemám pravdu. Doufejme, že ne. Ale já si myslím, že mám. Vraťme se k možnosti, že některé země eurozónu opustí a jádro zůstane. Šlo by podle vás o dobré řešení, nebo by to byl začátek příští krize? Naprosto nezbytnou podmínkou pro jakoukoli měnovou unii je společná hospodářská základna. Pokud je skupina zemí ochotna se dělit o výnosy z daní, pokud je ochotna dělat v případě potřeby velké transfery peněz, pak to bude fungovat. To by ale v praxi znamenalo, že by Němci občas museli platit za Belgičany. A že by Nizozemci museli platit za Francouze a naopak. Pokud se to povede a to je otázka pak měnová unie může fungovat. Pak by to totiž bylo jako v kterékoli zemi, kde také máte bohatší a chudší oblasti. Bylo by členství v takové měnové unii pro její členy výhodné? To si nemyslím. Pokud se tedy nepodaří dosáhnout toho, že se lidé v této unii budou skutečně respektovat a budou ochotni zachránit někoho, kdo není stejné národnosti. Když se to zvládne, pak to bude fungovat. Vezměte si Spojené státy: jde o jednu měnu a padesát států. Platí ale, že když žijete ve státě, který je na tom špatně, skočíte na vlak a vyrazíte třeba do New Yorku. A budete tam doma. Takže i velké oblasti mohou Nepřekvapilo by mě, kdyby byla za dvacet let řada zemí z východní Evropy bohatších než ty na Západě mít společnou měnu. Nezbytnou podmínkou je ale solidarita. Pokud se objeví i v Evropě, pak i tady můžeme mít měnovou unii. Nevím, jestli by to bylo dobré, nebo špatné, ale vždy je dobré, když máte velký trh. Jistě, velký otevřený trh je skvělý. V tuto chvíli byste ale Dánsku a dalším zemím vstup do eurozóny neradil... Celý svůj život jsem radil Dánům, ať o vstupu do toho, co předcházelo eurozóně, a následně do eurozóny samotné ani nepřemýšlejí. A to by byla má rada i dnes. Byly doby, kdy jsme od vstupu nebyli daleko. Ale teď, z pochopitelných důvodů, je drtivá většina lidí proti. Což je dobře. Úplně nejhorší věc, která by se teď zemi, které se relativně daří, mohla stát, by totiž byl vstup do eurozóny. Podobnou diskusi určitě máte i u vás. A já říkám: zůstaňte vně! Budete totéž říkat i po krizi? Není pro malou, otevřenou ekonomiku se silnou vazbou na trh měnové unie lepší být jejím členem? To záleží na tom, zda její členové začnou budovat obchodní bariéry. Což je někdy lákavé. Jistě, poškodí tím i sami sebe. Přesto je ale možné, že někdo zpanikaří a něco podobného začne prosazovat. To prostě nelze vyloučit. Obecně bych ale řekl, že pokud si nemyslíte, že vaše ekonomika potřebuje zásahy zvenčí, tak je lepší o vstupu do měnové unie neuvažovat. Berte to tak, že i když máte špatnou vládu, tak je šance, že ta příští bude lepší. Vně unie prostě máte možnost věci změnit. Možnost svobodně se rozhodnout je nejdůležitější? Víte, Španělsko, Řecko a další země si myslely, že jim hospodářská politika moc nejde. A že až se stanou členy klubu, bude všechno jinak, lepší. Proto tak moc chtěly do eurozóny. No a teď vidíme, že to tak není. Jsou na tom hůř. Najednou totiž nemají možnost devalvovat měnu. Nemůžou udělat to, co je potřeba, když země není konkurenceschopná. Jsou prostě svázány. A jediní, kdo nakonec z celé věci profitují, jsou Němci. Těm se samozřejmě teď nelíbí, že by měli přispívat na záchranu ostatních zemí. Ale neměli by zapomínat, že díky eurozóně mají obrovské zisky. Takové, jaké by bez ní nikdy neměli. Proto si myslím, že by si měli dvakrát rozmyslet, než odmítnou pomoc. Představme si, že eurozónu řídíte nebo že jste součástí řídicích orgánů......raději bych i nadále zůstal výkonným ředitelem Saxo Bank, prosím. A kdyby za vámi přišly politické špičky eurozóny s žádostí o radu. Co byste jim řekl? Teď jsme v neskutečně složité situaci. Ale i na individuální úrovni platí a už jsme o tom mluvili že pokud jste moc utrácel, máte jediné řešení: omezit výdaje a přijmout opatření, díky kterým váš příjem nakonec začne růst. Pro zemi to znamená, že i když to možná v krátkodobém výhledu vypadá kontraproduktivně, musí snížit daně a věci zařídit tak, aby bylo pro lidi zajímavé začít podnikat anebo si hledat práci. Zároveň je třeba odstranit lákadla, kvůli kterým lidé zneužívají systém. Prostě je třeba dát vlastní dům do pořádku.

61 61 Evropská unie global Přes Taipei do Číny Tchaj-wan usiluje o ekonomickou smlouvu s Evropskou unií. Podobnou už má s Pekingem HOUŽEVNATÁ DIPLOMACIE. Přál bych si, aby naše dohoda s EU byla uzavřena již zítra, ale uvědomujeme si, že potřebuje čas, - Zintenzivnění ekonomické spolupráce, zvýšení oboustranného exportu v hodnotě dvou miliard eur ročně, nárůst reálného HDP Evropské unie o 2,41 miliardy eur a zjednodušení bezpečného přístupu na čínský trh. Toho všeho může být dosaženo v případě uzavření Dohody o hospodářské spolupráci mezi Evropskou unií a Tchaj-wanem. Podobné argumenty předkládají tchajwanští politici, diplomaté, ale také speciální emisaři přejíždějící do Evropy přímo z Taipeie. Jejich poslání je jasné. Snažit se přesvědčit vlády členských zemí unie a Evropskou komisi o tom, že z dojednání a podpisu smlouvy budou těžit obě strany. Evropský parlament vyjádřil dohodě silnou podporu již letos v květnu rezolucí č. 76 a na půdě českého parlamentu podepsalo petici v její prospěch 129 poslanců. Tato dohoda má pro nás velký význam. Evropská unie je po Číně jedním z našich nejdůležitějších obchodních partnerů. Celkový objem našeho vzájemného obchodu dosáhl v loňském roce 37 miliard eur, uvedl pro týdeník Euro Sheng-Chung Lin, náměstek tchajwanského ministra hospodářství. Ten předminulý týden navštívil Prahu, odkud letěl lobbovat do Dublinu a poté do Londýna. Tchajwanci následují příklad Korejské republiky, jejíž dohoda o volném obchodu s EU vstoupila v platnost letos v červenci. A doufají, že důležitost Asie, Číny a samotného Tchaj-wanu, nabízejícího technicky vyspělou výrobu, ochranu duševního vlastnictví a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, hraje v její prospěch. Náš region neustále roste (loni rostlo HDP Tchaj-wanu o 10,88 procenta a v Číně o 10,03 procenta pozn. red.), navíc Tchaj-wan může být velice dobrým pojítkem mezi Evropou a kontinentální Čínou, soudí Lin. Díky prezidentovi Ma Jing-ťiouovi a jeho takzvané flexibilní diplomacii se vztahy ostrova s Pekingem výrazně zlepšily. Jeho administrativa uzavřela s Čínou patnáct smluv z nichž nejdůležitější je Rámcová dohoda o hospodářské spolupráci (ECFA), která vstoupila v platnost 12. září V případě exportu z Tchaj-wanu do Číny byl domluvený nulový tarif u 539 položek a u vývozu z Číny na Tchaj-wan u 267 produktů, přičemž jednání o rozšíření seznamu stále pokračují. Také podle Martina Tlapy, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR může být právě ECFA dalším impulzem pro naše firmy, aby si hledaly cestu do Číny právě přes Tchaj-wan. I když jsme liberální zemí a máme zájem na dohodách snižujících obchodní bariéry, podle náměstka Tlapy musíme být v tomto případě realisté. Odhadovat, kdy nakonec dojde k uzavření smlouvy unie s Tchaj-wanem, přirovnává k věštění z křišťálové koule. Plánovaná smlouva má totiž i politickou stránku odvíjející se od komplikovaných vztahů mezi Pekingem a Taipeí. (ČLR považuje Tchaj-wan za součást svého území, avšak veřejnou moc nad ostrovem nevykonává.) Podle Tchajwanců však lze v tomto případě, kdy jde především o byznys, oddělit ekonomické záležitosti od politiky a opřít se například i o členství Tchaj-wanu ve Světové obchodní organizaci, kam vstoupil v roce 2002 jako samostatné celní teritorium pod názvem Separate Customs Territory of Taiwan, Penghu, Kinmen and Matsu. Čína prozatím vůči vyjednávání Tchaj-wanu s EU nevznesla žádný protest. INZERCE

62 62 Euro října 2011 global Katar Sebevědomý trpaslík Malý emirát se stává novou mocností Blízkého východu. A jeho vliv občas sahá mnohem dál Před pár dny vyrazili do Los Angeles ulovit nejslavnější fotbalovou celebritu světa. Jeli sice v barvách francouzského týmu Paris Saint-Germain, v kapsách ale měli katarské pasy. Tento pařížský klub, podobně jako jiné slavné fotbalové ikony, ovládají Katařané. Teď mají na nákupním seznamu Davida Beckhama. Ve Francii by ho chtěli už za měsíc, kdy mu vyprší smlouva v Americe, protože považují za přirozené, že jim patří to nejdražší na světě. Před několika týdny také létali nad Libyí. Mezi letouny NATO, které deptaly obranu Muammara Kaddáfího, byli tihle piloti tak trochu exoti. Jejich šest stíhaček typu Mirage mělo na křídlech výsostné znaky Kataru. Jediné arabské země, která se zúčastnila tažení v Libyi. Ani jedno není náhoda. V Perském zálivu vyšla hvězda důležité regionální mocnosti. Stát s 1,5 milionu obyvatel o rozloze Středočeského kraje a s osmi tisíci vojáky přetavil své ekonomické bohatství s pomocí kreativní diplomacie a pořádné příměsi sebevědomí v neobyčejný mezinárodní vliv. Není to nic jiného než malá žena, která si obula co nejvyšší podpatky, aby vypadala větší, komentoval to jeden arabský diplomat. Ale sarkasmus stranou. Katařané opravdu tahají za blízkovýchodní provázky a věci se do značné míry točí podle nich. MAJÍ PRSTY VŠUDE Kdo nesleduje Blízký východ a arabský svět soustavně, automaticky by tipoval, že různé dohody se tam pečou pod dohledem Američanů, Egypťanů či Saúdů jako dřív. Ale realita posledních let je jiná. Hlavním pekařem je Katar. Přes značné podráždění Egypťanů zajistil jednání a dohodu mezi severem a jihem Súdánu, tedy země, která sousedí s egyptskou jižní hranicí. Rovněž svého času zprostředkoval dohodu mezi vládou a povstalci v Jemenu, který sousedí se Saúdskou Arábií. Oba státy, které se považují za těžké váhy regionu, byly odstrčeny do role statistů. Před dvěma roky potom Katařané v podstatě sami zabránili tomu, aby Libanon zase sklouzl do propasti, na jejímž dně cenila zuby nová občanská válka. A pak přišlo arabské jaro. V téhle souvislosti není dokonce tak od věci tvrdit, že právě Katařané svrhli egyptského prezidenta Mubaraka a libyjského diktátora Kaddáfího. Jistě, je to nadsázka, ale rozhodně ne úplně bláznivá. Během egyptského převratu západní média nadšeně blábolila o tom, jak Twitter a Facebook drtí režim, protože se s ním domlouvají rebelanti. Byl to nesmysl: možná se s ním domlouvalo pár set lidí. V zemi, kde i největší noviny mají jen pár počítačů, na nichž se redaktoři střídají, je rozsáhlá facebooková komunikace až ARABSKÝ PREMIANT Růst HDP vybraných zemí v regionu Blízkého východu data za rok 2011 = prognóza pramen: MMF IRÁK KUVAJT ÍRÁN 30 ÍRÁN IRÁK KUVAJT SAÚDSKÁ ARÁBIE SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY Perský záliv KATAR Dauhá SAÚDSKÁ ARÁBIE SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY

63 63 Katar global HRDÝ MONARCHA. Katar bude v roce 2022 hostit světový šampionát ve fotbale. Na vyhlašovacím ceremoniálu v Curychu byl osobně také emír Hamad. ke kořenům jen mýtem. Vše rozhodla televize Al-Džazíra, již vlastní Katar, tedy katarský emír, a na kterou má možnost se dívat skoro každý Arab. Dramatické celodenní krytí přivádělo do ulic další a další lidi. Stačilo, aby Al-Džazíra dávala protesty týden, a americké televize se musely přidat, aby to nevypadalo, že nestačí držet krok s anglickým vysíláním stanice, které je v USA leckde dostupné. Když se Američané přidali, prezident Obama musel po pár dnech vyzvat Mubaraka k odchodu. Arabské jaro bylo nejskvělejší hodinou Kataru. Přidával plyn podle toho, jaké měl kde zájmy. Tam, kde bylo hodně reportáží, padaly režimy. Tam, kde si to emír nepřál, velké pokrytí nebylo třeba v Bahrajnu nebo v Sýrii. Nejvýraznější roli Katar sehrál kolem Libye. Jako jediná arabská země se nabídl, že pošle stíhačky ke střežení bezletové zóny vyhlášené OSN, čímž poskytl NATO krytí, aby se dalo do akce. Kdyby se nezúčastnil Katar, Aliance by z politických důvodů hodně váhala. NEJBOHATŠÍ NA SVĚTĚ Před lety to byla nejméně důležitá země v Perském zálivu. Od té doby se věci změnily. Současný emír Hamad si na příkladu Kuvajtu uvědomil, že kdyby ta země byla chudá a bezvýznamná, nikdo by pro ni nehnul prstem. Proto se rozhodl, že Katar musí být pro jistotu bohatý a důležitý. K tomu, aby Katar mohl hrát roli jednoho z největších malých států, potřebuje několik věcí. První jsou samozřejmě peníze. Ty má, protože země velice zbohatla díky zemnímu plynu. Málokdo ví, že Katar je v přepočtu na hlavu nejbohatší na světě: každý obyvatel emirátu vydělá ročně v průměru 88 tisíc dolarů, což je dvakrát více, než dostane průměrný Američan. Ekonomika země roste o šestnáct procent ročně. A katarský suverénní investiční fond má k dispozici přes sto miliard dolarů. Kromě toho země také dobře investuje. Pryč jsou časy, kdy peníze utrácela za trofeje, jako byl londýnský obchodní dům Harrods. Teď jsou na řadě strategická jména jako třeba španělský energetický gigant Iberdrola. Kromě toho má Katar velmi nekomplikované politické struktury, což je na dnešním Blízkém východě docela rarita. Katarský emír může klidně říkat, že stát je on. Protože nemusí své postoje prosazovat, jeho představa se stává automaticky politikou. A protože opozice není poddaní jsou přiměřeně spokojeni nemusejí moc ztrácet čas a energii vnitropolitickým manévrováním a veškerou sílu může upřít směrem ven. A pak jsou tady samozřejmě Spojené státy. Ty mají v Kataru svou největší vojenskou základnu na Blízkém východě. Tím je řečeno vše. Katar se může cítit naprosto bezpečný a může si vyskakovat. BEZ SKUTEČNÝCH PŘÁTEL V minulých letech se Katar snažil vybudovat si pozici tím, že chtěl být se všemi zadobře. Pořádal mezinárodní konference a s nepokrytou obojakostí srdečně jednal s vládami, zatímco současně na svém území dovolil sídlit jejich exilovým opozicím. Jako první navázal na nízké diplomatické úrovni styky s Izraelem, jehož obchodní zastoupení otevřelo v Dauhá v roce 1996 (po letech bylo zavřeno). Je jedna ruka s Palestinci z Fatahu i Hamásu, je nepostradatelný pro Američany, ale je taky velmi zadobře s Íránem. Jenže s příchodem arabského jara si Katar zvolil agresivnější a riskantnější polohu. Má pocit, že se mu otevřela příležitost kormidlovat celou oblast a utvářet dění podle svého. Tím, že byl s každým a s nikým, že to hrál na všechny strany, si však nevytvořil žádné skutečné přátele. Podrážděná je dokonce Amerika. Nemůže to pokračovat donekonečna tak, že Katar je v pondělí americkým spojencem a v úterý posílá peníze Hamásu, řekl před časem americký senátor John Kerry. Katar je jako muší váha, která boxuje o tři váhové kategorie výš. Je rychlý, ale stačí jediný špatný kryt a následky by mohly být docela nepříjemné. MF Dnes INZERCE Společnost Fincentrum Media vyhlašuje jubilejní desátý ročník ocenění Fincentrum Banka roku. Generálním partnerem ocenění je společnost Fincentrum. Ocenění bude v letošním roce vyhlášeno ve 14 kategoriích. Kromě hlavních kategorií Banka roku, Nejdynamičtější banka a Nejdůvěryhodnější banka se utkají vrcholní představitelé nominovaných bank v kategorii Bankéř roku Novinkou v letošním ročníku je vyhlášení kategorie Privátní banka 2011 a Banka desetiletí. I v letošním roce bude vyhlášena Banka bez bariér, na které Fincentrum Media spolupracuje s Kontem Bariéry. Výsledky všech kategorií budou vyhlášeny v rámci slavnostního večera dne 9. listopadu 2011 ve Španělském sále Pražského hradu. Děkujeme všem partnerům ocenění za podporu! generální partner partner ostatní partneři mediální partneři

64 64 Euro října 2011 global komentář Obsadit Příkopy Poselství americké studentské mládeže odhodlané okupovat Wall Street spočívá v tom, že bankéři a finančníci nezastupují zájmy lidu JEFIM FIŠTEJN publicista Protestní hnutí Occupy Wall Street je asymetrickou odpovědí amerických progresistů na konzervativní Hnutí čajových dýchánků. Asymetrickou nejen proto, že se zatím organizátorům stanových táborů na dolním Manhattanu a jinde ve Spojených státech podařilo svolat pod své zástavy podstatně méně lidí, než kolik se shromáždilo stoupenců Tea Party v jeden jediný den 12. září 2009 ve Washingtonu. Důležitější rozdíl tkví v tom, že zatímco čajovníci poměrně záhy vygenerovali své lídry a značně ovlivnili postoje Republikánské strany, obsazovači Wall Streetu jsou součástí horizontálních participačních struktur bez vlastní reprezentace a Demokratická strana si s nimi zatím neví rady. Hnutí totiž není pouhým protestem proti míře korumpovanosti toho kterého politika nebo té které strany. Zpochybňuje adekvátnost zastupitelské demokracie jako takové. Americké protestní hnutí volně navazuje na řetězec formou a provedením velmi podobných akcí v nejrůznějších koutech světa: v Káhiře a Madridu, v Aténách a Tel Avivu. I když konkrétní cíle protestujících a skutečný dopad akcí byly všude poznamenány místními specifiky, spojoval je požadavek sociální spravedlnosti. Tímto zdánlivě srozumitelným slovním spojením je míněn silný pocit nespokojenosti se stavem světa. Poselství americké studentské mládeže odhodlané obsadit Wall Street spočívá v tom, že bankéři a finančníci nezastupují zájmy lidu, prosperita Wall Streetu žádným způsobem nezvyšuje blahobyt země nebo světa, politici a strany reprezentují spíše zájmy bank a věřitelů než obyvatelstva. Tak jako ve většině obdobných případů je i toto protestní hnutí dobré k pokládání nepříjemných otázek: pokud demokracie ve své současné formě není schopna zvládnout ekonomickou krizi a není ochotna zastupovat zájmy většiny, není pak na čase prohlásit tuto formu demokracie za přežitou? Když si moc kapitálu podrobila demokratické instituce včetně Ústavy Spojených států amerických, není na čase vytvořit nové ústavní formy, které by uvolnily cesty k opětovnému hledání kolektivního štěstí? Problém však není v nedostatku nepříjemných otázek, prob lém je v deficitu smysluplných odpovědí. To, co zatím nabízí hnutí Occupy Wall Street, není z tohoto světa. A právě to znejisťuje reprezentaci Demokratické strany. Prezident Obama sice prohlašuje, že rozumí frustraci protestujících a cítí jejich bolest, jenže dobře ví, že právě jeho podpis se skví pod výnosy o poskytnutí miliardových dotací bankám. Co si má počít s takovými hesly stanových táborů jako Zaručená minimální mzda 20 dolarů za hodinu, nezávisle na druhu zaměstnání (uveďme pro srovnání, že i vlivné odbory v automobilovém průmyslu pokládaly za úspěch nedávnou dohodu s GM zaručující průměrnou mzdu 16 dolarů za hodinu), Zákaz fosilních paliv, Otevřené hranice pro všechny, aby kdokoli mohl kdekoli ULICE PLNÉ PROTESTUJÍCÍCH. pracovat a žít, Bilion dolarů pro infrastrukturu, Bilion dolarů pro ekologickou obnovu, Bezplatné vzdělání pro všechny. Co kromě úsměvu může vyvolat požadavek Vymazání všech dluhů za celou dobu existence lidstva? Znamená jen to, že všem vymoženostem staletého emancipačního úsilí nyní bude nadřazena vymoženost neplatit účty. Barack Obama by se možná rád stylizoval do pózy vůdce nespokojenců, jenže po třech letech prezidentování to půjde jen ztuha. Průměrný příjem Američanů v posledních třech letech klesá rychleji než předtím. Absolventi univerzit přicházejí do ekonomiky, která se dle oficiální verze sice uzdravuje, leč nevytváří pracovní místa. Nezaměstnanost mezi Afroameričany a Hispánci činí šestnáct, respektive dvanáct procent. Snaha pokládat za bohaté domácnosti s ročním příjmem 250 tisíc dolarů a dodatečně je zdanit naráží na odpor mezi samotnými demokraty. Za této situace uvalení daně na korporativní tryskáče problém neřeší. Skutečný volební dopad okupačního hnutí je naprosto nejistý. Stejně tak jako účastníci stanového městečka na káhirském náměstí Tahrir sotva mohou být spokojeni s porevolučním vývojem ve své zemi, mohou volby za rok touhle dobou znamenat pro protestující z dolního Manhattanu velké zklamání. Jednou už to tu bylo: po vzedmuté vlně protiválečných protestů ve druhé polovině šedesátých let, v listopadu 1968, přišlo drtivé vítězství Richarda Nixona. Z pěti dalších prezidentských voleb republikáni vyhráli čtyři. Vzhledem ke globální povaze civilizační krize se dá předpokládat, že nepotrvá dlouho, než uvidíme obdobné protesty v České republice. Obsadit pražskou bankovní ulici Na Příkopě je totiž stejně snadné jako okupovat Wall Street. Mnohem těžší je odpovědět na otázku, co s obsazenými bankami.

65 65 mediální revue global GAZETA.RU Yandex si hlídá své území Ruští uživatelé chytrých televizorů od firmy Samsung budou odkázáni na populární internetový vyhledávač Yandex (Jandeks). Modely s označením Smart TV budou mít v sobě standardně zabudované rozhraní Yandexu, které bude na obrazovku dodávat zprávy nebo předpovědi, aplikace také umožní psát vzkazy na sociální sítě nebo třeba ovládat e-shopy. Pro Yandex to není úplná novinka již před rokem se nejpopulárnější ruský vyhledávač, který užívají dvě třetiny Rusů, etabloval u výrobce televizorů LG. Strategické partnerství s korejskou firmou přichází pro ruskou internetovou jedničku v době, kdy musí čelit sílícímu tlaku konkurence, zejména Googlu, který boduje v sektoru smartphonů. Yandex přesto vidí svou budoucnost optimisticky pro letošek počítá s meziročním růstem obratu o 50 procent a investicemi ve výši 6,3 miliardy rublů (3,6 mld. Kč). Na trhu je třeba nabízet nové služby a hledat nové zákazníky, komentoval krok Yandexu analytik Aleksandr Vengranovič. Jenže to Google dělá také, dodal. BLOOMBERG Mariňáci proti pirátům THE WALL STREET JOURNAL Pocta nebojácné ženě CHINA DAILY Amerika stále nejlepší Somálským pirátům bude horko. Chystá se na ně tisícovka bývalých vojáků Královského námořnictva, které zaměstnala britská společnost Protection Vessels International (PVI) na ochranu tankerů a dalších tranzitních lodí v oblasti východní Afriky. Bezpečnostní služby PVI využívá zhruba 180 lodí. Šéf společnosti Dom Mee uvádí, že její mariňáky bude mít na palubě asi 17 procent velkých plavidel, které brázdí vody Indického oceánu. Podle údajů OSN si únosy a napadení lodí každoročně vyžádají náklady ve výši sedmi až dvanácti miliard dolarů. Od ledna do září napadli somálští piráti téměř dvě stovky plavidel, z toho dvanáct procent unesli. Ještě v loňském roce ale unášeli skoro každou třetí až čtvrtou loď. V nejrizikovější oblasti Adenského zálivu, tedy části moře mezi Jemenem a Somálskem, ročně propluje 23 tisíc lodí. Piráti se teď stáhnou a budou čekat na lodě, které nejsou ozbrojené, předpovídá Mee. Jeho společnost nabírá výhradně bývalé členy elitních námořních jednotek Spojeného království. Za své služby si účtuje stálou denní sazbu, průměrná cena za jednu plavbu se pohybuje kolem 50 tisíc dolarů. Za poslední tři a půl roku se ostraha musela útoku pirátů bránit třicetkrát. Většinou je odradila pouze varovná střelba. Bývalou viceprezidentku energetického gigantu Enron Sherron Watkinsovou těší velký zájem, který stále ještě vyvolává její odvážné rozhodnutí o zveřejnění nekalých účetních praktik tohoto kolosu. Nikdy bych nečekala, že ještě dnes budu jezdit po celém světě a o těch událostech vyprávět, řekla. Přestože se ve svých přednáškách zaměřuje na firemní skandály obecně, posluchači si nakonec vždy vyžádají detaily kauzy Enron. Chtějí slyšet, jak se to vlastně stalo a jaké poučení tato kauza přináší, dodala v nedávném rozhovoru. Enron se dostal do hledáčku vyšetřovatelů přesně před deseti lety, v říjnu 2001, kdy firma šokovala investory obrovskou ztrátou. O dva měsíce později vyhlásila bankrot. Watkinsová už předtím informovala v interním dokumentu ostatní členy vedení o praktikách, které mohou vyústit v obrovský účetní skandál. A na komplikovaný systém mimorozpočtových položek, který měl zamaskovat skutečný stav firmy, je upozornila už v polovině roku Její výpověď významně přispěla k usvědčení dřívějšího šéfa Enronu Kennetha Laye i k odsouzení prezidenta firmy Jeffreyho Skillinga, kterého federální soud v roce 2006 poslal za zpronevěru do vězení na 26 let. Která země má ve světě největší kredit? Kterou zemi lidé nejvíce obdivují? Podle indexu Anholt-GfK Roper (NBI), zabývajícího se vyhodnocováním národní značky, jsou to Spojené státy. Ty si i přes aktuální ekonomické problémy drží prvenství již třetím rokem po sobě. O umístění v žebříčku rozhodovalo letos přes 20 tisíc respondentů z dvaceti zemí, včetně jedenácti rozvojových. Hodnotila se situace v padesáti státech, přičemž se posuzovaly kategorie jako export, způsob vládnutí, kultura, tamní obyvatelé, turistika, imigrace a investice. Silné mezinárodní postavení Spojených států je založeno na inovaci, příležitostech a životaschopnosti, uvedl Simon Angoly, zakladatel NBI. Odborníci se shodují, že pověst si země budují dlouhodobě a k její změně nemůže dojít přes noc. První desítka patří již tradičně nejrozvinutějším zemím. Z rozvojových zemí se nejlépe umístila na 20. místě Brazílie. Čína si polepšila: z loňské 26. příčky postoupila na letošní 22. místo. Co do indexu kulturního dědictví sice obsadila třetí příčku, nicméně tamní způsob vládnutí nevyhodnotili korespondenti dobře. K lepšímu obrazu Číny ve světě přispěl její ekonomický rozvoj a také olympijské hry uspořádané v Pekingu v roce ZEMĚ S NEJVĚTŠÍM KREDITEM pramen: 2011 Anholt-GfK Roper Nation Brands IndexSM

66 66 Euro října 2011 hyde park 66 VYSOKÉ ŠKOLY Také poslední verze návrhu vysokoškolského zákona obsahuje body, s nimiž univerzity nemohou souhlasit 68 EVROPSKÁ UNIE Bez ekonomického sjednocení bude Evropa na odpis. Týká se to i České republiky 70 MANAŽERSKÝ PANEL Sociální sítě mohou být pro kariéru klíčové. Lidé nechávají na internetu stále více otisků 71 PRÁVO A DANĚ Trestní odpovědnost právnické osoby ještě neplatí, povinnost řádného hospodaření ale zavazuje k přípravě Změny ano, ale ať jsou k lepšímu Návrh vysokoškolského zákona má stále mnoho slabých míst Jednání o novém vysokoškolském zákoně probíhá již od jarních měsíců, kdy ministerstvo školství předložilo k diskusi první verzi návrhu. Připomínkování textu se odehrává zejména v pracovní skupině, kde zástupci ministerstva diskutují se zástupci České konference rektorů a Rady vysokých škol. Rád poznamenáván, že nyní je úroveň dialogu ze strany ministerstva mnohem lepší, než jak tomu bývalo dříve. Poslední známá verze návrhu je oproti předchozím relativně stručná, možná až příliš. Prob lém je trochu v tom, že kromě nepřijatelných pasáží vypadly i některé již dohodnuté a projednané záležitosti. Doufám, že ministerstvo splní svůj slib a tyto pasáže do textu vrátí při přípravě paragrafovaného znění. Zestručnění navíc způsobilo, že dokument nyní formálně nesplňuje svou strukturou požadavky podoby věcného záměru zákona. Každopádně jde ale o verzi, o které je dále možné seriózně vyjednávat a ve které jsou mnohé otázky řešeny celkem uspokojivým způsobem (rozdělení vysokých škol na různé typy dle jejich zaměření, vztah vysokých škol a státu, způsob jejich financování z veřejných rozpočtů, akreditace studijních programů atd.). Stále si však myslím, že než připravovat celý nový zákon o vysokých školách bylo by lepší novelizovat stávající předpis. Předešlo by se tak značnému rozkolísání vnitřního prostředí vysokých škol i vnějších podmínek pro jejich činnost. NA ÚKOR KVALITY I poslední verze předlohy obsahuje některé body, se kterými nelze souhlasit. Mezi nejslabší místa návrhu patří oblast hodnocení kvality vysokých škol. Návrh velmi zdůrazňuje, že bude hodnocení kvality věnovat velkou pozornost, Veřejnoprávní univerzita nemůže být pod kuratelou lobbistických zájmů ale celý navrhovaný systém hodnocení je popsán velmi vágně a nepřesně. Což je škoda, protože jde o snad nejdůležitější úkol: zavést takové mechanismy, aby bylo zcela jasné, kdo a jak vysoké školy hodnotí a jaké má toto hodnocení důsledky (ať pozitivní nebo negativní). A dostat do tohoto hodnocení i mezinárodní prvek, neboť alespoň u těch vysokých škol, které chtějí být vysoce prestižními a respektovanými nemá cenu si hrát pouze na domácím písečku. Celá tato problematika by se měla stát předmětem dodatečného samostatného projednání. Dalším slabým místem je velmi komplikovaný návrh úpravy funkčních míst docentů a profesorů. Prokazuje absenci skutečných důvodů pro plné nahrazení dnešních habilitačních a jmenovacích řízení pojetím pracovních míst. Chybí přechodná ustanovení, a tak vzrůstají obavy, že tím bude značně ztížena možnost kariérního růstu mladým akademickým pracovníkům. A s tím prostě nemůžeme souhlasit. Evergreenem je i složení a kompetence akademických senátů a správních rad vysokých

67 67 reforma vysokých škol hyde park škol. Jsem velmi rád, že aktuální verze již rozděluje pravomoci mezi tyto dva orgány celkem uvážlivě, velmi mě ale znepokojila poslední mediál ní vyjádření, která naznačovala značné přesuny pravomocí ke správním radám. Nejenže k tomu není důvod, ale historie ukazuje i souvislost mezi respektem k akademické samosprávě a kvalitou demokracie v dané zemi. Veřejnoprávní univerzita nemůže být pod kuratelou lobbistických zájmů, politických či podnikatelských. Stejně tak je chybné potlačovat zastoupení studentů v senátech, jejich hlas musí být slyšet, a to bez ohledu na typ vysoké školy. Velké výhrady se týkají i stálých snah zavést takzvané studijní programy krátkého cyklu tedy jakési rychlovzdělání. Jsem si jist, že by šlo o velkou devalvaci celého systému. Cokoli nižšího než bakalářský stupeň nelze brát za plnohodnotné vysokoškolského vzdělání. DRUHÝ ZÁKON POD POKLIČKOU Pokud jde o tolik diskutované téma školného, Univerzita Karlova stále navrhuje, aby v případě jeho zavedení šlo o přímé školné hrazené bakalářskými a magisterskými studenty v maximální výši odpovídající spíše úrovni zápisného, tedy řekněme do šesti tisíc korun ročně. Vyšší částky jsou velmi problematické a odložené školné odmítám, jednak zcela chybí vyhodnocení jeho efektivnosti a zkušenosti s tímto systémem v zahraničí jsou negativní. Velkým otazníkem též zůstává, jak zajistit, aby případné zavedení školného mělo pro vysoké školy alespoň nějaký příznivý finanční efekt a aby pouze nedošlo k přenesení části stávajících nákladů na bedra studentů. Zcela absurdní je, že ministerstvo školství připravuje dvojče chystaného nového vysokoškolského zákona, zákon o finanční pomoci studentům, a přitom o tomto zákonu, klíčovém pro studenty a velmi důležitém pro vysoké školy, s reprezentací vysokých škol v podstatě žádný dialog nevede. Dodnes jsem neviděl jedinou verzi návrhu, a přitom má být během několika dní již zaslána do formalizovaného připomínkového řízení, ve kterém budou mít reprezentace vysokých škol stejné postavení jako Státní úřad pro jadernou bezpečnost (nic proti němu). To se ministerstvu opravdu nepovedlo. Je zřejmé, že české vysoké školství potřebuje určité reformy. Musí však jít o skutečné změny k lepšímu, ne o nepromyšlené a nediskutované zásahy, lacině prodávané v médiích, které ve skutečnosti celému systému, vysokým školám i studentům, ublíží. Musí jít o kroky, které českým vysokým školám umožní být respektovanými poskytovateli bakalářského vzdělání pro nemalou část populace a českým univerzitám pomohou k tomu, aby se skutečně staly prestižními mezinárodními institucemi, jež nabízejí špičková magisterská a doktorská studia. VÁCLAV HAMPL

68 68 Euro října 2011 hyde park Česko a EU Chyceni ve vlastní pasti Jen hlupáci mohou odmítat sbližování se sousedy, které nutně potřebujeme ekonomicky i politicky zasáhla, když viděla, že směnný kurz franku letí do oblak a ohrožuje švýcarský průmysl a cestovní ruch, a zafixovala jeho horní hranici k euru. Česká koruna by si z toho měla rychle vzít lekci. Místo toho se radujeme z předpovědí dalšího posilování koruny. Je přece lepší mít více pracovních míst a stabilní průmysl než si levněji zajet na dva týdny k moři. Když to takhle půjde dál a koruna bude dál posilovat, riskujeme, že mnozí lidé přijdou o práci a dovolenou v cizině si nebudou moci dovolit vůbec. Podniky totiž nebudou stačit tak rychle zvyšovat produktivitu práce. Navíc naše ekonomika, a tedy i česká měna, je velmi malá, a tudíž i snadno zasažitelná zvenčí. Vidina samostatnosti a rozhodování o sobě samých je přeludem, kterému mohou uvěřit jen neinformovaní. Když se dnes řekne, že je nejvyšší čas zavést euro i v Čechách a že jsme tak již měli udělat dávno, bude to mnoha lidem u nás bohužel znít jako hloupý vtip. V jiných evropských zemích by velmi rádi euro co nejdříve zavedli, ale naši politici ne. Jsou totiž pod vlivem silného nacionalistického smýšlení, kterému podléhá spousta lidí neschopná samostatně přemýšlet. A to je voda na mlýn mnohým politikům. Nacionalistické myšlení dovede obrátit skutečnost naruby, vydávat nezdary za úspěch. Začalo to určitě už kuponovou privatizací, která ve svých důsledcích oslabila český průmysl tím, že nepřivedla do podniků ani nové, tolik nezbytné zdroje kapitálu, ani know- -how, ani odpovědné vlastníky. Následná deregulace kapitálových trhů jenom umožnila, aby se majetku zmocnilo několik málo finančních žraloků, a tento majetek byl nenávratně převeden do daňových rájů. Tato doba dala také základ vzniku politiky jakožto nového oboru podnikání. Politici, státní a obecní úředníci, a nikoli podnikatelé se stali vítěznou třídou sametové revoluce. Stali se, dalo by se říct, majiteli republiky, kteří nemusejí brát žádný zřetel na občany- Je nejvyšší čas usilovat o změnu politické orientace od nacionalismu k evropské sounáležitosti -voliče. Zejména v posledních letech politická bezvýchodnost a korupce dosáhly nebývalého rozsahu. Vládnoucí strany se staly více méně stranami organizovaného zločinu a nenabízejí voličům žádný perspektivní a přitažlivý program. Chybí morální autorita, která by ukázala východisko. PŘELUD O SAMOSTATNOSTI Česká republika žije především z exportu do eurozóny. Pro podnikatele, kteří prodávají, ale také nakupují v eurech, je česká koruna smrtelnou pastí. Výhodu má spíše pro spekulanty. Zatímco občan směřující na dovolenou se raduje ze sílícího, a tedy pro něj výhodného směnného kurzu koruny, pro průmysl a cestovní ruch znamená snižující se konkurenceschopnost. Nedávno i švýcarská vláda V JEDNOTĚ JE SÍLA Je nejvyšší čas probudit vědomí obyvatel této krásné země a usilovat o změnu politické orientace od nacionalismu k evropské sounáležitosti. Mám na mysli zejména ideály demokracie a moderního tržního hospodářství, které by nás měly nikoliv oddělovat, ale přibližovat světu, který nás obklopuje, a hodnotám, které uznává. Tím světem je především Evropa, protože žijeme v jejím srdci. Francie a především Německo, na jehož ekonomiku je české hospodářství napojeno prakticky pupeční šňůrou, se snaží učinit mnoho pro vizi budoucí Evropy, která by si mohla svým sjednocením udržet konkurenceschopnost. Je zřejmé, že bez ekonomického sjednocení je Evropa z dlouhodobého hlediska určena na odpis. A Česko není výjimkou. Myslet si, že víme vše lépe a že by se ostatní měli od nás učit, možná zní někomu hezky, ale je to hodně naivní představa o světě, vlastních schopnostech a možnostech. PETR CHOULÍK manažer a ekonom

69

70 70 Euro října 2011 hyde park manažerský panel Internet není sejf na informace Sociální sítě jsou pro personalisty stále důležitější LUIS ANTONIO MALVIDO Zamysleli jste se někdy nad tím, jak moc informací jsou na sebe lidé schopni na internetu prozradit? Mnohdy jsou to takové, které by do očí jiným lidem ani neřekli. Neuvědomují si přitom, že pomocí těchto dat lze sestavit často velmi detailní profil uživatele. V sociálních sítích už cenný zdroj demografických a sociografických údajů či naše propojení s přáteli, skupinami a místy objevili zadavatelé cílené reklamy. Nejsou však jedinými subjekty, které na sociál ních sítích informace loví. Svou důležitou roli hrají sociální sítě také pro oddělení lidských zdrojů moderních společností, které si pomocí nich dovedou dohledat informace o svých současných či potenciálních zaměstnancích nebo si ověřit pravdivost údajů uváděných v jejich životopisech. Nejvýznamnější sociální sítí, kterou personální oddělení používají, je LinkedIn. Ta věrně vypovídá o profesní zdatnosti svého uživatele, zobrazuje reference bývalých zaměstnavatelů či podněcuje své uživatele k diskusi na odborná témata. Manažeři lidských zdrojů se zde o potenciálním zaměstnanci nedozví nic nad rámec jeho pracovních předpokladů, pravdivost údajů je však díky propojení uživatele s dalšími lidmi v oboru vyšší a snadno ověřitelná. Profil na této síti je v dnešní době pro profesionála stejně samozřejmý jako profil na Facebooku pro teenagera. Ukazuje se však, že i Facebook může být pro kariéru klíčový. Firmy totiž jeho prostřednictvím začaly oslovovat především mladší pracovníky na juniorské pozice. Například jedna významná česká banka vyhledává nové kandidáty jen prostřednictvím této služby. Podíl lidí, které kontaktujeme přes Facebook, roste i u nás, mobilních operátorů. Například naše facebooková stránka má nyní více než milion návštěv měsíčně a počet lidí, kteří jejím prostřednictvím žádají o práci rapidně roste. Telefónica pronikla do on-line světa personalistiky již před dvěma lety a tento nápad postupně přebírají i ostatní české firmy. S rostoucí propojeností našich profilů na různých sociálních sítích vytváříme ve světě internetu náš stále hlubší a detailnější otisk. Propojení těchto sítí je stále rozsáhlejší a často není v našich silách mít přehled o tom, co vše lze o nás na internetu dohledat. Informace na internetu navíc zůstávají a jsou zpětně dohledatelné. Co se využití osobních údajů našimi potenciálními zaměstnavateli týká, existuje jednoduchá rada: neříkejme nekontrolovaně sociálním sítím nic, co bychom na sebe neprozradili na pracovním pohovoru. INZERCE 1986 Dominik Tatarka 1987 Ludvík Vaculík 1988 Ivan Diviš 1989 Karel Šiktanc 1990 Emil Juliš 1991 Jiří Kolář 1992 Josef Hiršal Ivan Wernisch 1993 Bohumil Hrabal Petr Kabeš 1996 Jiřina Hauková Zbyněk Hejda 1997 Karel Milota 1998 Věra Linhartová 1999 Jiří Kratochvil 2000 Pavel Šrut 2001 Zdeněk Rotrekl 2002 Jiří Gruša 2003 Miloslav Topinka 2004 Viktor Fischl Josef Škvorecký 2005 Michal Ajvaz Jiří Suchý 2006 Ivan Martin Jirous 2007 František Listopad 2008 Václav Havel 2009 Ludvík Kundera 2010 Nadace Jáchym Charty Topol Dominik Tatarka 1987 Ludvík Vaculík 1988 Ivan Diviš 1989 Karel Šiktanc 1990 Emil Juliš 1991 Jiří Kolář 1992 Josef Hiršal blahopřeje Ivan Wernisch 1993 Bohumil Hrabal Petr Kabeš 1996 Jiřina Hauková Zbyněk Hejda 1997 Karel Milota 1998 Věra Linhartová 1999 Jiří Kratochvil 2000 Pavel Šrut 2001 Zdeněk Rotrekl 2002 Jiří Gruša 2003 Miloslav Topinka KARLU 2004 Viktor ŠIKTANCOVI Fischl Josef Škvorecký 2005 Michal Ajvaz Jiří Suchý 2006 Ivan Martin Jirous 2007 František Listopad 2008 Václav Havel 2009 Ludvík Kundera 2010 Jáchym Topol 1986 Dominik Tatarka k získání 1987 letošní Ludvík Vaculík 1988 Ivan Diviš 1989 Karel Šiktanc 1990 Emil Juliš PRESTIŽNÍ 1991 Jiří LITERÁRNÍ Kolář 1992 CENY Josef JAROSLAVA Hiršal Ivan SEIFERTA Wernisch 1993 Bohumil Hrabal Petr Kabeš 1996 Jiřina Hauková Zbyněk za básnickou Hejda sbírku 1997 Nesmír Karel Milota 1998 Věra Linhartová 1999 Jiří Kratochvil 2000 Pavel Šrut 2001 Zdeněk Rotrekl 2002 Jiří Gruša 2003 Miloslav Topinka 2004 Viktor Fischl Josef Škvorecký 2005 Michal Ajvaz Jiří Suchý 2006 Ivan Martin Jirous 2007 generálním partnerem Ceny je již 8. rokem investiční skupina Pioneer Investments František Listopad 2008 Václav Havel 2009 Ludvík Kundera 2010 Jáchym Topol 1986 Dominik Tatarka 1987 Ludvík Vaculík 1988 Ivan Diviš 1989 Karel Šiktanc 1990 Emil Juliš 1991 Jiří Kolář 1992 Josef Hiršal Ivan Wernisch 1993 Bohumil Hrabal Petr Kabeš 1996 Jiřina Hauková Zbyněk Hejda 1997 Karel Milota 1998 Věra Linhartová 1999 Jiří Kratochvil 2000 Pavel Šrut 2001 Zdeněk Rotrekl 2002 Jiří Gruša 2003 Miloslav Topinka 2004 Viktor Fischl Josef Škvorecký 2005 Michal Ajvaz Jiří Suchý 2006 Ivan Martin Jirous 2007 František Listopad 2008 Václav Havel 2009 Ludvík Kundera 2010 Jáchym Topol 1986 Dominik Tatarka 1987 Ludvík Vaculík 1988

71 71 právo a daně hyde park Počítat s nejhorším Trestní odpovědnost právnické osoby ještě neplatí, povinnost řádného hospodaření ale zavazuje k přípravě Poslanecká sněmovna na konci září schválila návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. V případě schválení Senátem by jeho účinnost měla nastat k 1. lednu Tento dosti kontroverzní zákon bude jistě ještě předmětem mnoha rozborů a výkladů. Zaměřme se na to, zda a co by měly dělat osoby odpovědné za činnost právnických osob, jichž by se tento zákon mohl v budoucnu dotknout. Podnikatelské veřejnosti je jistě dobře známa zákonná povinnost statutárních orgánů obchodních společností, respektive jejich členů, postupovat s péčí řádného hospodáře. Nejvyšší soud vykládá tento pojem tak, že řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek. MARTIN SLÁDEK, ZDENĚK KLOUČEK KONTROLA SNÍŽÍ RIZIKO Tento požadavek obezřetnosti v souvislosti s uvedeným zákonem znamená, že právnické osoby by měly provést analýzu své činnosti z hlediska potenciálních rizik vyvození trestní odpovědnosti proti nim. Následně by měly zavést opatření k maximálnímu snížení takových rizik, jakož i stanovit krizový postup pro případ, že trestní odpovědnost i přesto bude firmě bezprostředně hrozit, či proti ní bude dokonce zahájeno trestní stíhání. Trestný čin by mělo být možné právnické osobě přičítat i tehdy, podílela-li se na něm takzvaným zaviněným nedostatečným dohledem, kontrolou či organizací. K eliminaci toho by právnická osoba měla provést systematickou kontrolu opatření, která měla být provedena podle jiného právního předpisu. Máme za to, že důsledná kontrola naznačených opatření sníží riziko spáchání trestného činu v dané oblasti obecně a vyloučí či sníží pravděpodobnost, že bude možno takový trestný čin dané právnické osobě přičítat, pokud bude některou fyzickou osobou přece jen spáchán. Prakticky se tím také vyloučí možnost dovozovat porušení zákonné povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře u člena statutárního orgánu včetně jeho odpovědnosti za škody vzniklé právnické osobě v souvislosti s jejím případným trestním stíháním (o vzniku takových druhotných škod nelze pochybovat). Nepochybný je i požadavek na provedení nezbytných opatření k zamezení nebo odvrácení následků případně spáchaného trestného činu. U strukturovanějších právnických osob bude jeho splnění vyžadovat, aby předem stanovily konkrétní postupy, které budou v naznačených případech ihned nastartovány. ÚČINNÁ LÍTOST Paragraf 11 zákona stanoví zvláštní podmínky tzv. účinné lítosti. Ty zjednodušeně řečeno znamenají, že i když byl trestný čin již spáchán a lze jej přičítat i právnické osobě, může se taková právnická osoba své trestní odpovědnosti zbavit (s výjimkou oblasti úplatkářství), bude-li si počínat zákonem předvídaným způsobem. Nedá se předvídat, jak bude trestní odpovědnost firem uplatňována Domníváme se, že z požadavku péče řádného hospodáře vyplývá povinnost statutárního orgánu dotčené právnické osoby učinit vše pro to, aby (pokud již trestní odpovědnost právnické osoby přes veškerá dříve učiněná opatření vznikla) byly co nejrychleji a prokazatelně splněny podmínky účinné lítosti. Bude proto vhodné předem nastavit krizový postup umožňující urychlené a kvalifikované rozhodování například o odvrácení následků trestného činu. Jeho součástí by mělo být také řešení potenciálního střetu zájmů mezi statutárním zástupcem, pokud on bude byť jen možným pachatelem trestného činu také jakožto fyzická osoba, a zájmy samotné právnické osoby. Jejich zájmy se totiž v této fázi mohou i výrazně rozcházet. To může vyžadovat i určitou změnu dosavadního uvažování a přístupu k problematice tohoto druhu. Osoby, které mají zájem na prosperitě podnikající firmy, musejí zvážit zda, kdy a co udělají. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob je pro velkou část veřejnosti zatím jen čímsi mlhavým za obzorem. Pomalu se však blíží a nikdo nemůže dobře předvídat, jak bude uplatňován. Povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře je tu ale již nyní.

72 72 Euro října 2011 light 72 KOMIKSFEST! 2011 Dlouhodobé předsudky stran komiksu se pozvolna rozplývají. Zásluhu na tom má i festival tohoto média, jehož další ročník tento týden začíná v Praze 76 DESIGN Nový typ jezdících schodů od britského vědce dopřeje rozmach architektům a ušetří energii 78 VÝTVARNÉ UMĚNÍ Výstava nejlepších děl ze sbírky čokoládového magnáta potrvá ve vídeňském Muzeu moderního umění až do ledna příštího roku 80 LITERATURA Skandinávská detektivka se stala v uplynulých letech pojmem a tyto knihy dosahují stotisícových nákladů. Co stojí za oblibou Stiega Larssona a jemu podobných autorů? 84 RESTAURACE: ŠVEJK RESTAURANT U KARLA Řetězec švejkovských podniků se pokouší o staročeskou kuchyni zatím se střídavými úspěchy, z šedi průměrnosti se však nevymanil ani v Křemencově ulici 86 AUTO: VOLKSWAGEN GOLF CABRIOLET Golf s plátěnou střechou se vrací na scénu a ukazuje ostatním automobilkám, jak se mají kabriolety dělat Devět dní šílenství a požehnání Od pátku 28. října do soboty 5. listopadu bude v Praze ke zhlédnutí patnáct výstav, ale i divadlo a filmy od známých komiksových tvůrců KomiksFEST! patří k přehlídkám, které chtějí představit toto médium veřejnosti v celém jeho rozsahu. Tím se zásadně odlišuje od akcí určených převážně tvrdému jádru fanoušků, jakou představoval například comiczcon, na jehož tradici v roce 2007 KomiksFEST! navázal. Naši návštěvníci jsou převážně z umělecké a intelektuální sféry, vysvětluje programová ředitelka Jana Fantová, proto naším mottem zůstává komiks unlimited, programu neklademe žádné formální, obsahové ani tematické hranice. Festival má ale i jiné cíle než představit reprezentativní průřez aktuální tvorbou. Především chce vykořenit zažité předsudky vůči této umělecké formě. Právě proto jeho program charakterizuje široké rozkročení návštěvníci si díky tomu mohou uvědomit, že v mnohosti témat, žánrů i způsobů vyjádření dokáže komiks jako médium totéž, co jiné umělecké disciplíny, jako film či literatura. Slabinou domácí scény je nedostatek dobrých scenáristů, proto kreslíři častěji zabíhají k nedějovým, pocitovým komiksům anebo ke každodenním příhodám FESTIVAL S VYKŘIČNÍKEM Devítidenní maraton otevírá tento pátek zahřívací párty spojená s jednou z mnoha vernisáží a zároveň i netradiční módní přehlídkou. Jádro festivalu však představují obě soboty. První z nich ( ) nabízí celodenní program ve smíchovském klubu MeetFactory včetně dětského dopoledne s kreslířskými workshopy, které střídá devítihodinové hlavní menu s loutkovými přestaveními, mangou, prezentací knihy Ještě jsme ve válce nebo diskusí o současném ruském komiksu. Hvězdou večera pak bude britský nekonformní výtvarník Dave McKean, známý především ze spolupráce na kultovní sérii Sand man. Sobota druhá (5. 11.) tentokráte v letenském kinu Bio Oko se ponese ve znamení předávání komiksových cen Muriel a vyhlášení výtvarné superhrdinské soutěže Arnal. Prostor mezi dvěma sobotami vyplňují výstavy doslova po celé Praze. Diváci budou moci shlédnout restaurovaný komiks Káji Saudka Hor sa, do hlbín! z roku 1973, výstavu komiksového díla předního českého sochaře a výtvarníka Václava Gatarika, novinku Ibikus kultovního francouzského tvůrce Pascala Rabatého a mnoho dalších. Z filmů letos přehlídka nabízí porotou karlovarského filmového festivalu oceněný snímek Prázdniny u moře či známý animovaný film Persepolis z Íránu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. SVÉRÁZ NÁRODNÍHO AUTORA Svá specifika má KomiksFEST! i mezi ostatními komiksovými festivaly v Evropě. Většina z nich se koná pouze během prodlouženého»

73 73 KomiksFEST! 2011 light

74 74 Euro října 2011 light KomiksFEST! » víkendu, ještě ke všemu na jediném místě, kde proběhnou veškeré akce i přednášky, uvádí Jana Fantová. Unikátní je tedy KomiksFEST! tím, že se odehrává na více než dvaceti místech zároveň a většinu programu klade do večerních hodin, aby si fanoušci komiksu nemuseli vybírat volno v práci. Nedílnou součástí festivalů bývají zahraniční hosté a ani KomiksFEST! není výjimkou. Podobně jako u autorů domácích i při výběru přespolních je kladen důraz nejen na velká jména, ale i na méně známé, přitom stejně zajímavé tváře. Přivábit zahraniční hosty je však často komplikovaný úkol, nejsnazší řešení představuje zainteresovat české vydavatele jejich děl. Autoři vnímají účast na festivalu spíše jako možnost setkat se fanoušky, navázát spolupráci s jinými tvůrci, tedy jako příležitost k dalšímu zviditelnění než jako čirý byznys. Účast těchto hostů přináší vítanou konfrontaci domácí tvorby se zahraniční a v jejich porovnání vynikají specifika tuzemské produkce. Do její podoby se promítá několik nestandardních faktorů. Relativně malý objem poptávky má za následek, že pro tvůrce je prakticky nemožné se touto tvorbou živit, a tak namísto komerčních děl kladou důraz na komiks autorský, neobvyklý, avantgardní, nemainstreamový. Slabinou domácí scény je rovněž nedostatek dobrých scenáristů, proto kreslíři častěji zabíhají k nedějovým, pocitovým komiksům anebo ke každodenním příhodám. Malý objem trhu má paradoxně i svá pozitiva: neexistence středního proudu i absence jeho odběratelů, kteří by mu diktovali svůj vkus, mají za následek, že vydavatelé zůstávají především fanoušky, a snaží se proto nabídnout to nejlepší, co přináší světová produkce. STRACH Z BUBLIN Dlouhodobé předsudky stran komiksu se pozvolna rozplývají. Jak hluboko zakořeněné a jaké povahy jsou, ukazuje například scénka rozboru kresleného příběhu v belmondovské klasice Muž z Acapulca, v níž se skupinka intelektuálů vysmívá typickým komiksovým citoslovcím. Vnímání komiksu na akademické půdě se změnilo, stal se předmětem mnoha literárních, estetických i sémiotických studií, a i někdejší štkaní známého italského filozofa Umberta Eca, přirovnávajícího jej div ne k morové ráně, už je jen blednoucí vzpomínkou. Situace se zlepšuje i v Česku, byť velmi pomalu. Příčiny relativně nízkého zájmu i povědomí považuje Jana Fantová především za generační. Aby se stal součástí běžné zábavy stejně jako filmy nebo koncerty, musejí čtenáři s komiksem vyrůstat, musejí se jej doslova naučit číst, vysvětluje Fantová. Padnout ale musejí i další zábrany, například aby na zálibu v komiksu nebylo dále nahlíženo skrz prsty. Pravidelný přísun novinek, celkový počet titulů i samozřejmost zpětné vazby. A především naplnit poptávku po domácích dílech, za současného stavu se totiž autorům tvorba s ohledem na časovou náročnost nevyplácí. Existuje český komiks, ale český komiksový průmysl zatím nikoli, shrnuje situaci Fantová. Navzdory pozvolnému rozplývání předsudků festival nenachází přílišnou oporu mezi komerčními sponzory. Často si ani ne uvědomují, že je zde,nepodchycená cílová skupina. Sponzorství tradičně spojují spíše se jmény předních tvůrců v oboru než s festivalem jako takovým, podpoří spíše jednotlivou akci, dodává Fantová. Jádrem financování festivalu tak zůstávají granty. KOMIKS JAKO UČEBNICE S určitým zpožděním se v České republice začíná komiks objevovat v další z tradičních rolí, v té vzdělávací. V listopadu se například čte-

75 75 KomiksFEST! 2011 light náři dočkají souhrnného vydání příběhů z projektu Ještě jsme ve válce, připravované předními českými komiksovými autory ve spolupráci se sdružením Post Bellum a Ústavem pro studium totalitních režimů. Mapují skutečné události dob nedávných, různé podoby zkušenosti se dvěma totalitními režimy fašistickým a posléze komunistickým. V řadě zemí je osvěta v komiksu nedílnou součástí kultury. Požadavky na kvalitu zpracování faktografických komiksů ale musejí být stejně přísné jako u jejich fikčních kolegů. Některé organizace jej jen zadají kamarádovi, který umí kreslit, což není totéž co,umět kreslit komiks. Kresbě a scénáři se musí věnovat profesionál, vysvětluje Fantová a dodává: Potenciál formátu tak často zůstává nevyužit. Jen dobrý autor totiž může stvořit vynikající dílo sloužící svému účelu. Příkladem může být Komiksová historie světa od Larryho Gonicka. Ovšem jako nástroj vzdělávání není komiks samospásný a i v této roli má svá omezení. Vyžaduje podstatně větší stránkový prostor, a k předávání čistých informací se tak pro svou koncentrovanost mnohem více hodí kniha. V případě adaptací pak trpí typickým problémem všech převodů, které kvalit originálu většinou nedosáhnou. spolupracovník redakce 4 VE STOPÁCH ŽLUŤÁSKA PARTNER RUBRIKY LIGHT

76 76 Euro října 2011 light Levytator Zkusíme to za roh Nový typ jezdicích schodů dopřeje rozmach architektům a ušetří energii Zatímco někdo se na eskalátoru chopí madla a je vděčný, že nemusí udělat ani jeden namáhavý krok, někoho jiného vybízí k přemýšlení. Jako Londýňan jsem na eskalátorech jezdil celý svůj život. Jednou mě napadlo proč jsou všechny rovné? Proč se na nich nedá dojet i za roh? A tím to začalo, vypráví Jack Levy, emeritní profesor strojírenství na londýnské City University. Od této prosté úvahy, nad níž by jiní mávli rukou a za ten roh došli po svých, dospěl Levy až k vynálezu, který slibuje největší inovaci jezdicích schodů od jejich vzniku na konci devatenáctého století. Jeho Levytator má uvolnit ruce architektům i interiérovým designérům, budoucím majitelům zase slibuje úspory energií. POHYB V JEDNOM KUSE Levytator otevírá nové příležitosti architektům při práci na tvorbě hotelů, letadel, muzeí, komerčních budov, ale třeba i tematických parků. Unese dvakrát tolik lidí co tradiční eskalátory, navíc za srovnatelnou cenu, tvrdí David Chan, konzultant Levyho projektu z Centre for Information Leadership na City University, která momentálně vyjednává s investory, výrobci, architekty i developery po celém světě o stavbě a instalaci prvního Levytatoru. Princip novinky je přitom patentován kromě Británie a Evropy i ve Spojených státech a Číně. A co nabízí tak převratného? Podle Levyho jde o první eskalátor, který je schopen vzít na sebe prakticky jakoukoli formu. V rámci technických možností může stoupat, klesat, sledovat cestu i za roh. Vlní se tedy jak vertikálně, tak horizontálně. Oproti tradičním eskalátorům, které se v naprosté většině případů pohybují jen v přímce, ale hlavně zjednodušuje provoz. Normální jezdicí schody se instalují po dvojicích, kdy jedny vozí pasažéry vzhůru a druhé dolů. A zatímco na jedněch schodech cestující stojí, v zařízení pod nimi se promrhává kapacita s druhou polovinou schodů na zbytku imaginárního pásu. To Levytator funguje na principu nepřetržité, stále využívané smyčky, která obsluhuje cestu vzhůru i dolů. Stojí se prakticky na všech schodech, kromě těch, které zajíždějí pod nástupní a výstupní ostrůvky. Ve skutečnosti se nejedná o první eskalátory, které jsou schopné vzít na sebe formu oblouku, takové existují například už v Japonsku nebo v americkém San Francisku. Podobných příkladů, kdy se eskalátory pohybují do oblouku, je mnoho. Žádný z nich ale nevyužívá nepřetržité smyčky bez nevyužitých schodů, obhajuje Levyho vynález britský magazín The Engineer. I když už se jiné eskalátory obloukům naučily, zůstávají oproti novince profesora Levyho pozadu i v lecčem jiném, jak se alespoň tvrdí v americkém patentu vynálezu: Existují patenty na zaoblené eskalátory, které ale mají buď tak tvarované jednotlivé stupně, že na rovných úsecích vznikají mezi schody nebezpečné mezery, nebo mají konstantní poloměr, který se nedá přizpůsobit jiným úhlům. Z videí na serveru Youtube je patrné, že Levyho vize jde o něco dál. Jeho přístroj může mít v průběhu trasy různá zakřivení, a tak kromě eskalátorů v podobě dvojí spirály DNA v nějakém přírodovědném muzeu, může nabrat i podobu různě klikaté cesty menším tematickým zábavním parkem. SHODY O NĚCO ZELENĚJŠÍ Úspora energie a možnost zakřivení nejsou jedinými výhodami nového přístupu. Vzhledem k tomu, že Levyho jezdicí schody nepotřebují díky svému designu prostor pod sebou pro nevyužité plošiny, zaberou menší hloubku při budování a mohou být umístěny prakticky do jakékoli požadované železné či betonové konstrukce. Mohly by se dokonce umístit i na už existující rozměrná schodiště starých budov, kde by se kvůli zavádění eskalátorů jinak muselo bourat. Emeritní profesor strojírenství pak také slibuje daleko přívětivější uživatelské rozhraní. Údržba jeho jezdicích schodů totiž nemá být takovou noční můrou, jakou byla posledních 114 let. Všechny schody mají být jednoduše vyjmutelné, a tak se dají ze zařízení odebrat a nahradit náhradními, než se je podaří opravit. To by mohlo dále snížit ná-

77 77 Levytator light NEKONEČNÁ SMYČKA klady na provoz, které už tak redukuje předpokládaná menší spotřeba energie. Větší hospodárnost slibuje nejnovější výzkum, který Jack Levy spolu se svou kolegyní z univerzity Ellenou Shcherbakovou prezentoval na Sympoziu technologií výtahů a eskalátorů, které se konalo na konci září na Univerzitě v Northamptonu. Levytator byl vyvinut především pro architekty, aby mohli dát eskalátorům jakýkoli tvar. Teď ale ukazujeme, že se na tomto principu dá výrazně ušetřit i na spotřebě energie. Jak účty za ně poslední dobou stoupají a společnosti se snaží o,zelené certifikáty, může Levytator sehrát významnou roli jak při úsporách, tak při souvisejících nákladech, slibují si. Levy se Shcherbakovou společně matematicky modelovali spotřebu zatím nepostaveného eskalátoru nové doby a dospěli k závěru, že může ušetřit až 50 procent elektřiny. Samozřejmě záleží na tom, jak se na Levytatoru jede. Zmiňovaná padesátiprocentní úspora se týká z poloviny plného eskalátoru, kdy je plně obsazená část jedoucí dolů a ta směřující vzhůru zůstává prázdná. Pokud je Levyho vynález plně obsazen v obou směrech, má zhruba o dvacet procent nižší spotřebu než klasická dvojice eskalátorů. POZOR NA TKANIČKY Zaoblený eskalátor spolu s novým tvarem přináší i nové hrozby. Jak je zmíněno v americkém patentu, mívají takové schody problém s mezerami ten Levy vyřešil rozšířenou konstrukcí viditelné části schodu tak, aby nedocházelo ke vzniku nebezpečných otvorů při pohybu schodů po úhlopříčce, kdy nahrazují dvojici tradičních eskalátorů. Dojedou-li pak Levyho schody do oblé fáze, mezerám po krajích plošin podobajících se protaženému půlměsíci se nevyhnou. To Levy ve svém patentu navrhuje vyřešit systémem zábran schody by v podstatě byly zapuštěny tak, že by z jejich plochy byla vidět jen střední část ohraničená štíty, které by na sebe těsně navazovaly s ochrannými kryty spojenými se zábradlím. Najdou se skeptici, kteří tvrdí, že Levyho vynález nemá šanci na úspěch například už jen kvůli tomu, že klasické párové eskalátory mohou na poruchy reagovat tím, že zatímco jedny ze schodů stojí a opravují se, další fungují kyvadlově. Nebo jsou rovnou vedle sebe pro případ poruchy vybudovány tři eskalátory. V případě poruchy by podle nich jednolitá smyčka Levytatoru stála celá a lidé by neměli šanci se někam dostat. Levy kontruje zmiňovanou snazší údržbou motory, které zajišťují jízdu schodů po kolejnicích, mohou být na všech nebo na každém druhém, pátém či třeba desátém schodu. Má-li poruchu jeden z nich, dá se schod během chvíle vyměnit a po krátkém přerušení provozu se pokračuje dál. Pokud by náhodou u Levytatoru vynechal provoz celkově, měli by jeho pasažéři stejnou smůlu jako cestující na tradičních eskalátorech, když by vypadly všechny, ať je jich vedle sebe, kolik chce. Holt by jednou museli udělat pár kroků po svých. Ostatně ať Levyho vynález ušetří dvacet nebo padesát procent energie oproti klasickým eskalátorům, nejekologičtější vždy zůstanou schody klasické. INZERCE Roztočte to nejen na kapitálových trzích S PATRIA PLUS K roční licenci Patria Plus nyní můžete získat revoluční konvertibilní netbook/tablet Inspiron 1090 Duo od společnosti DELL, jehož otočný multidotykový displej umožňuje okamžité přecházení mezi dotykovým ovládáním a psaním. Více na Inspiron 1090 Duo Služba Patria Plus nabízí komplexní datový a analytický zdroj informací z finančních trhů a makroekonomiky. Zahrnuje spolehlivé a licencované zdroje real-time dat, exkluzivní zpravodajství, prognózy, databanky, přehledy a analýzy, možnost konzultací se zkušeným analytickým týmem a sms a ový servis. Více informací spolu s možností registrace do 14denního období zdarma naleznete na

78 78 Euro října 2011 light výtvarné umění Hlavní je dostat prostor Výstava nejlepších děl ze sbírky čokoládového magnáta potrvá ve vídeňském Muzeu moderního umění až do ledna příštího roku VŠECHNO, CO SI BUDETE PŘÁT. Vídeňské muzeum hostí výstavu, na níž jsou k vidění nejznámější díla od moderny po aktuální tvorbu. Návštěvníci mezi nimi najdou například monument for V. Tatlin od Američana Dana Flavina. Muzeum přání. Tak zvláštně a snad i provokativně nazvala kurátorka Karola Krausová novou expozici nadace Ludwig ve vídeňském Muzeu moderního umění. Jedno z nejvýznamnějších evropských míst pro prezentaci současného umění tak po úpravách zahajuje druhé desetiletí své vídeňské existence. Výstava, která byla otevřena v polovině září a potrvá do 8. ledna příštího roku, je pochopitelně v mnohém výjimečná. Peter Ludwig ( ) byl známý německý čokoládový král z Kolína nad Rýnem a jeho sbírka jen ve Vídni čítá více než devět tisíc děl. Karola Krausová, jež je zároveň novou ředitelkou muzea, nicméně pro expozici vybrala pouze klíčová díla nejznámějších světových tvůrců. STŘEDOBODEM POZORNOSTI Prvním šokem je práce s prostorem. Podobné výstavy na přání už v Evropě proběhly připomeňme si Museum of Our Wishes v Moderna Museet ve Stockholmu v roce 1963 nebo stejně pojmenovanou výstavu v Ludwigově muzeu v Kolíně v roce Nikde však nebylo k dispozici osm výstavních pater s tolika velkými sály. Kurátorka díky tomu mohla každému dílu věnovat extrémně mnoho místa. Až by se chvílemi mohlo zdát, že neměla k dispozici dost hodnotných děl. Jenže opak je pravdou. Krausová vybrala ta nejreprezentativnější díla a dala jim možnost oslovit diváka tak, že nedochází ke zbytečnému rozptýlení pozornosti. Obrazy, fotografie, sochy i instalace mohou zaznít naplno. Maně si návštěvník z Čech vzpomene na několik posledních hodnotných výstav v prostorách galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně, trpících přehuštěním. Ve Vídni je vidět rozhodnost, cílevědomost i odvaha vybírat a redukovat na nejnižší možnou míru. Krausová v podstatě došla na hranici výstavního experimentu jedna stěna, jedno dílo. A dílům tato svoboda jednoznačně svědčí. Lépe řečeno, kvalitním dílům, která z řady důvodů v tuzemsku nemáme a už nikdy mít nebudeme. Druhou konstantou kvality je excelentní práce se světlem. Silné, agresivní osvětlení a dlouhé bílé plochy prázdných stěn soustřeďují návštěvníkovu pozornost na vystavená díla. Jejich čitelnost se tak povyšuje na nejvyšší možný bod. DOKONALÝ PRŮŘEZ Samozřejmě tou hlavní atrakcí je nabízený výběr prací. Ve Vídni najdeme průřez od klasické moderny po aktuální tvorbu. Volba obrazů klade důraz na figurativní a abstraktní tendence v dílech takových mistrů, jako jsou Pablo Picasso, Henri Matisse, František Kupka, René Magritte či Alberto Giacometti. Vedle těchto klasiků se skví známé hvězdy současnosti, například Herbert Brandl, Gerhard Richter nebo Polák Henryk Stažewski. V sálech věnovaných převážně dílům šedesátých a sedmdesátých let si proplujeme orgií minimalismu, op-artu i pop-artu. Od slavných světel Dana Flavina přes dnes velmi vyhledávané tvůrce, jako je Heimo Zobering či Imi Knoebel, až po Freda Sandbacka, Roberta Barryho, Getu Bratescuovou nebo Marzenu Nowakovou. Pro diváky jsou některá vystavená díla podnětem ke korekci ustálených názorů na středoevropskou a východoevropskou výtvarnou scénu uplynulých pěti desítek let. Dnešek je reprezentován díly Phila Collinse, Sharon Lockhartové, Cindy Shermanové, Richarda Prince nebo Alberta Oehlena. Českého návštěvníka potěší i dvě díla Karla Malicha nebo dobře do souboru zapadající Zdeněk Sýkora. Ze souvislostí vyplývá čtvrtý díl přitažlivosti této velké vystavené kolekce obrovské volné prostory jako by logicky přitahovaly převážně velké až obří formáty. A to nejen obrazů, ale také plastik a instalací. Můžeme jich v muzeu spatřit značné množství, které je v ostatních velkých evropských galeriích takto fakticky nevystavitelné. Účinek celé prezentace je díky nim výrazně emotivnější. Poslední poznámka se týká českého návštěvníka. Klady významné i provokující výstavy Muzeum přání jsou jednoznačným doporučením k návštěvě. I poučený divák, jehož soustředěné vnímání bude potěšeno známými autory, rád zařadí do svého zorného pole díla u nás neznámých, ve světě však uznávaných tvůrců. Tím spíše, že nad nákupní politikou a orientací odpovídajících českých institucí i soukromých sbírek si lze jen povzdechnout. spolupracovník redakce

79 retail audit retail monitoring interaktivní merchandising hostesky a promo týmy prezentace a ochutnávky in-store podpora prodeje promotion a road shows prodejní týmy na klíč Víme, co ostatní jen tuší Realizujeme, co ostatní jen plánují Vynikající znalost trhu, vysoce kvalitní týmy specialistů, finanční stabilita, kreativita, odvaha a štěstí - to vše pomohlo skupině ppm factum stát se hlavním hráčem na greenu marketingových služeb v České republice. Skupina ppm factum, jejímž členem je i Factum Invenio, nabízí komplexní marketingová řešení včetně jejich implementací. Hole in one! Office Park Nové Butovice A, Bucharova 1281/2, Praha 13 Tel.: , Fax: , info@ppmfactum.cz Člen skupiny ppm factum

80 80 Euro října 2011 light literatura Skvělé místo pro vraždu Skandinávská detektivka se stala v uplynulých letech pojmem. Co stojí za oblibou Stiega Larssona a jemu podobných autorů? ŠVÉDSKÁ HVĚZ- DA. - - Malebné uličky Stockholmu nebo Osla, pitoreskní pobřeží s dřevěnými, na červeno natřenými domky, dechberoucí jezera, zasněžené lesy. Na první pohled obrázek z katalogu turistické kanceláře. A přesto dějiště zločinů včetně těch globálních. Operují tam motorkářské gangy a mafie ze zemí bývalé Jugoslávie nebo postsovětských republik. K tomu korupce, zneužívání moci a zákony potlačující práva jedinců. Uším Středoevropana uvyklého na prohnilé prostředí to může znít jako přílišná přecitlivělost. Každopádně autoři nových severských krimirománů vytvářejí svým zemím hodně odlišné public relation, než je obraz rovnostářského, demokratického státu, jehož jediným šrámem na skvělé pověsti je dlouhá tuhá zima. ŠIKOVNÝ INOVÁTOR Přitom právě počasí je jedním z důvodů, proč jsou skandinávské detektivky tak populární. A to jak u čtenářů, tak nakladatelů, kteří cítí příležitost. Severská krimi má nezpochybnitelnou atmosféru. Příroda na severu je stále v rámci západní civilizace ještě relativní divočinou. Rozlehlost a nízká hustota obyvatel vytvářejí ideální podmínky pro zločin, kterému dodá působivé finále honička na pustých ledových pláních, jak se můžeme dočíst například u Larse Keplera (Hypnotizér), Monse Kallentofta (Zimní oběť) či Åsy Larssonové (Sluneční bouře). Genius loci je nezastupitelný: Larssonová zavádí čtenáře do chladného ocelářského srdce Kiruny, Kallentoft do zmrzlého Linköpingu, kde panuje nejtužší zima za posledních pár let, Jo Nesbø představuje staré Oslo a Stieg Larsson uličky centra Stockholmu. Po literárních stopách posledně jmenovaného si lze objednat v hlavním městě Švédska specializovanou prohlídku, včetně domu, v němž žil novinář Mikael Blomkvist, Larssonův hrdina a současně tak trochu alter ego. Na podobnou tour mohou vyrazit do města Ystad v jižním Švédsku vyznavači série Henninga Mankella o komisaři Kurtu Wallanderovi (u nás známějšího z televizního zpracování s Kennethem Branaghem.) Mluvíme-li o skandinávském krimirománu, je nemožné Stiega Larssona opomenout. Bez fenomenálního úspěchu série Milénium by stěží severská vlna zmohutněla a přelila se za hranice. Jen u nás se prvního dílu trilogie prodalo přes sto tisíc výtisků, ostatních částí pak jen o něco málo méně. Larsson přitom není zakladatelem žánru, spíše šikovným inovátorem. Švédská krimi se začala proměňovat již v šedesátých letech minulého století a slušného věhlasu i u nás se podařilo o desetiletí později dosáhnout dvojici Maj Sjöwallová a Per Wahlöö. Ti do detektivky vetkli společenskou kritiku a poprvé ukázali švédský stát blahobytu jako navoněnou mršinu, zločin jako symptom a pachatele coby oběť systému. Kdosi řekl, že v těchto románech se setkáváme s typickým

81 81 literatura light švédským zklamáním, s raněným idealismem. Něco takového se nestává v zemích s otevřeným politickým útlakem, násilím a třídními protiklady. Velké zklamání povstává ze snu, který byl jednu chvíli hodně blízko svému naplnění, tvrdí Karl a Lilian Frederikssonovi ze Švédské detektivní akademie, kteří na téma švédské krimi uskutečnili loni v Praze přednášku. SYNDROM ŽALUDEČNÍCH VŘEDŮ Sjöwallová a Wahlöö navíc na scénu uvedli nový typ pátrače. Pryč s neohroženými chlapíky nebo kuriózními osobami s povahovými libůstkami, které rády řeší rébusy. Detektiv nového věku bojuje nejen s jiným typem zločinu, ale také sám se sebou. Vedle práce má rodinné starosti, nemoci, trpí přepracováním a často i pocitem odcizení a marnosti z policejní práce. Frederiksonovi to nazývají syndromem žaludečních vředů, protože právě jimi trpěl komisař Martin Beck Maji Sjöwallové a Pera Wahlööa. V současné skandinávské krimi se to hemží alkoholiky, chorobami, nespavostí a vyhořením. Ženské hrdinky se kromě nefunkčních partnerů a pubertálních dětí musejí vyrovnávat s podceňováním ze strany mužských kolegů. Stieg Larsson tento model navíc spojil s vlastní bohatou novinářskou» NA MARKETIN- GU ZÁLEŽÍ INZERCE

82 82 Euro října 2011 light literatura VE ŠLÉPĚJÍCH LARSSONA » zkušeností, čtivým živým stylem, a především s výraznými hlavními charaktery charismatickým Blomkvistem a zejména Lisbeth Salanderovou, nepřizpůsobivou hackerkou, dospělou Pipi Punčochatou, která tvrdošíjně odmítá společenské konvence a kromě výjimečné vůle a schopností má podobně neuvěřitelnou minulost v podobě otce špiona. To, co by pro jiného autora mohlo být zničující kombinací, stává se Larssonovým jasným triumfem: přes všechny vylíčené (ne)skutečnosti je Lisbeth Salanderová postava živoucí a uvěřitelná, ideální vzor pro sebevědomou emancipovanou skupinu ženských čtenářek. Stieg skutečně zafungoval jako,lokomotiva, která vytáhla všechny ostatní nahoru, a my mu našimi knihami vzdáváme hold, potvrzuje Alexandra Coelho Ahndorilová, která spolu s manželem píše bestsellery pod pseudonymem Lars Kepler. Křestní jméno, které pro svůj pseudonym zvolili, je této úcty dokladem. VŠECHNA TÍHA SVĚTA Na severské krimi lze dobře demonstrovat, jak se obor detektivky proměňuje a co jej činí tak přitažlivým pro čtenářské masy. Kriminální story se stává společensko-kritickým románem a současně dynamickým thrillerem, který si bere vypravěčské postupy třeba z kinematografie. Manželé Ahndorilovi aka Lars Kepler se netají tím, že přejali filmovou řeč veškeré dění se odehrává v přítomném čase a rychlých střizích, akční scény se doslova odvíjejí před očima. Je to styl, který vtahuje, je přitažlivý a dostatečně srozumitelný i pro sváteční čtenáře. Moderní detektivka je multižánrový mix. Konkrétně knihy Stiega Larssona jsou vlastně docela bizarní slepenec, ve kterém vedle smyšlených postav vystupují i skutečné žijící osoby. Podle mě na ně nejvíc sedí označení dobrodružný román, říká Larssonova překladatelka Azita Haidarová. Hranice žánrů se stírají, kriminální román je znatelně povýšen, padá dělení na vysokou a nízkou literaturu, dodává. Detektivky si osobují nárok vyslovovat věci, které se dříve zdály být vyhrazeny literatuře s ambicí. Například titul Larse Keplera Paganiniho smlouva dokázal ve Švédsku vzbudit veřejnou debatu o výrobě zbraní, jejichž je Švédsko předním vývozcem. Krimi je demokratický žánr, který čtou všichni ženy, muži, univerzitní profesoři i umývači nádobí, dodává za Larse Keplera Alexander Ahndoril. Keplerův zatím poslední třetí díl z cyklu s detektivem Joonou Linnou vyjde ve Švédsku v listopadu v nákladu bezmála sto osmdesát tisíc kusů. Na severské krimi lze dobře demonstrovat, jak se obor detektivky proměňuje a co jej činí přitažlivým pro masy NETŘEBA BRAKOVAT ŠUPLÍKY Množina skandinávských detektivek je ale pochopitelně mnohem bohatší a v češtině je k dostání docela slušný průřez. Nikoli všichni píší knihy poukazující na soumrak západní civilizace (ačkoli je třeba říci, že aspoň nějaká zmínka o společenských nešvarech například rasistických předsudcích nebo genderové diskriminaci se objevuje skoro všude, snad to patří k podstatě skandinávského rovnostářství). Nakladatelské domy jako Moba, Metafora či Motto již před boomem Stiega Larssona skandinávské autory, či ještě lépe autorky, vydávaly. Jistě ne náhodou jsou ty nejpopulárnější spojeny s ženskými hrdinkami a jejich starostmi a některé jako třeba romány Camilly Läckbergové ze stáje Motta jsou víceméně čtením pro paní a dívky kořeněným vraždou. Ta má obvykle to nejklasičtější pozadí, jakým je láska, nenávist, vášeň, msta. Zápletky se drží tradičních motivů, jako je děsivé rodinné tajemství. Technikou se pak blíží skládačkám à la Agatha Christie. U ženských hrdinek (namátkou advokátka Tóra Gudmundsdóttir Yrsy Sigurðardóttir nebo komisařka Irena Hussová Helene Turstenové) ještě více vystupují do popředí vztahy a trable s kloubením rodinného života a kariéry. Pro českého čtenáře, zvyklého na nevalnou úroveň současné české detektivky, je každopádně překvapující, že všechny vydané tituly si drží určitý literární standard byť někdy jen řemeslný. V záplavě jmen, která se vynořují, se nezdá, že by nakladatelé zoufale brakovali šuplíky. Zdatných detektivkářů je na severu očividně stále dost. V literatuře se objevují vlny, které se nedají přesně vysvětlit, spouštějí je jedinci, události nebo souhra všeho dohromady. Vzpomeňme třeba na éru české literatury v šedesátých letech, uvažuje nad příčinami rozkvětu skandinávské krimi Azita Haidarová. Úspěch stimuluje další nakladatele i autory, kteří se na této vlně touží svést. Pro české vydavatelské domy je to příležitost oprášit předčasně vydané knihy či autory, kteří neprávem zapadli především zmiňovaného Henninga Mankella, který dosáhl mezinárodního úspěchu před Stiegem Larssonem a jehož román Číňan vydá Host ještě letos. Nordistka Karolína Stehlíková si v časopise Host povšimla, že čtenářský poměr k této literatuře se proměňuje v závislosti na tom, jakou péči knihám věnují nakladatelé. Třeba konkrétně tituly Hostu (Švédové Larsson, Larssonová, Kepler, Kallentoft, Dán Adler-Olsen), Arga (Švédové Jens Lapidus, Thorsten Pettersen), Hejkala (Finka Leena Lehtolainenová) nebo Knihy Zlín (Nor Jo Nesbø) rozhodně nevypadají jako laciné čtivo. Jsou vypraveny se stejnou péčí jako jiné přední románové tituly. Kvalitní typografie, vkusné obálky a především angažmá vynikajících překladatelů. Jsou to knihy, které je možné na veřejnosti vytáhnout z tašky bez uzardění, ba co víc, stávají se předmětem konverzace mezi přáteli, což většinou dokážou právě jen filmy. HLEDÁ SE NOVÝ LARSSON Je však mylné podlehnout představě, že detektivku dobře prodá fakt, že pochází z oblíbené skandinávské líhně. O tom se přesvědčilo například Argo, které podcenilo propagaci knihy Jense Lapiduse Snadný prachy. Románu z ranku drsné školy, který sám jeho autor označuje

83 83 literatura light jako Stockholm noir, se ve Švédsku prodalo neuvěřitelných šest set tisíc výtisků. U nás kniha bez povšimnutí zapadla. Podle jakého klíče nakladatelé vysněné trháky nakupují? Sledujeme žebříčky prodejů, nejenom ty severské, ale hlavně německé, americké a britské. Dále nás zajímají literární ceny. Spolupracujeme s agenturami, zabýváme se doporučením překladatelů. Za úspěchy nakladatelství Host posledních let je tedy trochu alchymie, ale hlavně mnohaletá zkušenost s výběrem titulů, říká Dana Blatná z Hostu. Podobně hovoří i ostatní nakladatelé: klíčový je úspěch v zahraničí. Nejvýše na příčce prodejnosti se stále drží Larsson, s šedesáti tisíci prodanými výtisky Hypnotizéra dotahuje Lars Kepler, osmnáct tisíc udělal první díl Nesbøovy série o Harrym Holeovi. Na trhu je čerstvě další detektivka s tímto pátračem, jejíž prodejnost si Kniha Zlín pojistila i rozdáváním takzvaných reading copies (pracovních výtisků před oficiálním vydáním) blogerům. O knize se tak mluví týdny před tím, než se objeví na pultech. Většina autorů píše cykly a vydavatelé nakupují práva zpravidla na celý balík, protože vydání dalšího pokračování oživuje zájem i o starší tituly. Touha najít nového Larssona je ale silná. Lépe se prodávají nová díla již bestsellerových autorů, i když i zatím nezavedení autoři toho správného žánru ze správné oblasti mají velkou šanci na úspěch, konstatuje Blatná. Zvýšený zájem čtenářů o severskou literaturu spolu s větším počtem vydaných titulů zároveň brzdí omezená nebo mírně klesající poptávka čtenářů po knihách obecně, míní Pavel Vlasatík z nakladatelství Moba, které aktuálně sází na připravovanou knihu Johana Theorina Mlhy Ölandu. Pokud čtenáři i nadále zachovají severské krimi věrnost, zdá se, že bude stále z čeho brát. spolupracovnice redakce INZERCE

84 84 Euro října 2011 light Švejk Restaurant U Karla Rozčarování dobrého vojáka Řetězec švejkovských podniků se pokouší o staročeskou kuchyni zatím se střídavými úspěchy Přestože projekt švejkoven se těší mimořádné popularitě, jejich celkový počet se blíží číslu padesát a některé překročily hranice země, žádná mě nenadchla. Začínal jsem si proto myslet, že se něco porouchalo ve mně. Švejka mám rád, Haška ještě více, ten projekt by měl jet na plný plyn. Co je špatně? Pro odpověď jsem zašel do Křemencovy ulice, kde si jakýsi odvážlivec troufl na Flekovy. Otevřel v těsném sousedství pivovaru hospodu s podobným zaměřením, totiž stejně staročesky laděný Švejk Restaurant U Karla. Interiér, podobný jako ve všech sestrách, dává zde přece jen jistou výhodu. Členitost prostoru totiž zčásti eliminuje sektorový dojem i trochu přešvejkovanou výzdobu. Tu bodrou tvář spatříte všude: na lustrech, židlích, nad výčepem Fascinoval mě však karetní salonek s oknem přímo k pípě, aby číšníci nerušili, kdyby v listu přišlo třeba sedum kulí jako v Sarajevu!. Umně načepovaný půlčík plzničky se před vámi objeví mezi dvěma štychy, ani nevíte odkud a jak. HODNOCENÍ vcelku vydařený pokus o zbavení uniformy podniku při zachování povinné výzdoby echt český jídelníček se zajímavými prvky (odhlédnuto od provedení) potěšující nabídka jídel z bezlepkových surovin včetně velice slušného piva stěží pochopitelné výkony kuchyně, která se tváří být spolutvůrcem kulturní identity národa absence většího zájmu personálu, i přes jeho profesní jistotu stejně nepřesvědčivý výkon restaurace jako u většiny ostatních článků řetězce TUPLOVANÝ PIVÁSEK Přišed bez partičky karbaníků, usedl jsem v hlavním lokále pod vitrážemi Ladových ilustrací v oknech. Obsloužení proběhlo v mžiku, není plno a číšník pečlivě monitoruje rajon. Předložený lístek naplňuje to, co má restaurace v programu. Nabízí osvědčené rány jistoty, které česká kuchyně po staletí cizeluje. Kolem nesená jídla vyhlížejí lákavě až efektně, všichni okolo jedí, takže obavy se zvolna rozplývají. O klid na duši se dílem postaral hovězí vývar s játrovými knedlíčky a domácími nudle mi, který mi hbitý obsluhující promptně špendýroval. Jantarová hladina posetá my riádami drobných lesklých terčíků tuku skrývala barevné proužky zeleniny, zlatožluté hnízdo nudlí a čtvero knedlíčků. Pokud si zrovna ty odmyslíme, byly tužší a chuťově ploché, splnila polévka to, co se od ní čekalo. Vývar, ne kdovíjak silný, ale poctivý, podložil skrumáž chutí všeho ostatního ryzím projevem masa. Ostatně jak by ne. Nebylo v něm použito pokud ano, tak k nepoznání tovární dochucovadlo, byl z opravdového masa a kostí. Atraktivní pikanterií je tu pivní sýr. Dělají ho zde teplý, gratinovaný v hubertusu z anglické slaniny. Oděný v pruhovaný šat upravený ohněm, pevně zabalený a ve vůni umír-

85 85 restaurace light PEČENÁ KACHNA,. domácí knedlík ŠVEJK RESTAURANT U KARLA Otevírací doba restaurace Kuchyně Země původu nabízených vín něný vpravdě potěšil. Originalitou i chutí. Propečená slanina, o čárku dvě možná přes, stačila dominantní chuť pivásku pokrotit a spolu s ním nabídnout efektní sousto neobvyklé, vůbec ne nepříjemné chuti. Svěží salát z čerstvých listů, lehce nahořklý, zapadl na své místo a z druhého plánu posílal jaré svěží signály do sympaticky laděného finále. Pikantní po sýru, masový od slaniny a mládím provokující díky salátu, to byl zajímavý předkrm. Jedinou nevýhodou byla jeho tuplovaná tučnost. Dokázal by hravě ustát pozici hlavního chodu, jak je vydatný. NA PĚTICI PÁNVÍ Užuž jsem začal v duchu skládat omluvu švejkovnám, když to přišlo. Po dvou vstupech do kvalit kuchyně si poroučím husu. Bude-li alespoň z poloviny tak dobrá jako krmě předchozí, nic neriskuji. Ale ouha! Představte si prkno, zdobně vyřezané, s kovovými uchy. Na něm čtvero malých a jedna velká pánev, v níž trůnila čtvrtina husy koupající se v matném tukovém jezírku, z něhož hrudky chladnoucího tuku vytvořily nevábnou kalnou louži. Ostatní nádobky sloužily na obě zelí a tři druhy knedlíků. Servis se může líbit a dovedu si představit, kterak hladoví turisté zavřeští nadšením. Pak ale nastanou rozpaky a trable. První, když číšník nepředloží talíř na překládání. To potom musíte ekvilibristicky přenášet drobná sousta z jedné pánve do druhé, skládat mravenčí porci a tu pak veleopatrně donést k ústům. Vůbec nepřemýšlejte o tom, jak si nepokapat košili, to se vám nepodaří. Druhý problém nastal při ochutnání prvého kousku masa. To, že krusta nekřupala a visela na mase jako mokrý lavičník, to by šlo při pevném zavření očí a s pořádnou porcí tolerance skousnout. Bohužel ale ani valně nechutnala. Sádlo rozpuštěné pod kůží, dílem proniknuvší do masa, mlelo z posledního. Husacině nadělilo mdlou, prapodivnou příchuť, jež zabila i poslední zbytek touhy okusit ještě druhé sousto. Výrazným lídrem krmě se tak staly houskové knedlíky. Třebaže nedokázaly natáhnout po chvíli již úplně sraženou šťávu, i suché chutnaly vážně dobře. V pořádku bylo také zelí, takže tím víc mě zarazilo, že husa prošla výdejem a nikdo ji nestopl. Zasloužila si to. Český králík na černé omáčce s houskovým knedlíkem dopadl lépe. Ale jen o grán, o jediné zrnko na vahách. Byl tuhý, jak bývá jeho zvykem, tentokrát však navíc i kvůli tomu, že se na ohni zdržel hodně dlouho. Skrze připečenou zkaramelizovanou vrstvu na hřbetě pak vyhlížel jako svůj vlastní negativ. Protože i omáčka byla černá, nelákalo jídlo o moc víc než nešťastná husa. Omáčka byla hustá tak, že nepronikla do masa, a tudíž je nepomohla změkčit ani chuťově doladit. Bylo by to zvlášť žádoucí, neboť měla zvláštní nasládlou příchuť, notně ovlivněnou mandlemi či ořechy, už nevím. Ve finále to byl nicméně souboj mezi touhou doposledka ji vyjíst lžící, nebo zanechat u králíka, na jehož další konzumaci nepřišlo. KOROUHEV ZŮSTALA LEŽET Chvíli sleduji dění v lokále. Číšník a výčepní v jedné osobě má nad placem vládu, jeho kolegyně je stejně pozorná a rychlá. V nestřežené chvíli jí však povadne úsměv a za výčepem vypadá, jako by se tam choulila. Vrchní zase nekamarádí s čepicí c. k. armády. Neustále ji posouvá sem a tam a v očích se mu zračí zjevná touha hodit ji pod nohy a projít se po ní tam i zpět. Snad alespoň dezert, myslím si a provokativně objednávám flambovanou palačinku s ovocem. Bývala to perla kuchařského i číšnického umu. Ovšem tak, jak ji připravili zde? Dovolte mi obestřít tento dezert mlhou zapomnění. Ani švejkovna v Křemencově ulici se tedy nevymkla z průměru provozoven téhož jména, jejichž méně podařenou částí je jídlo. Kde jinde než v takto koncipovaných podnicích by měli zvedat korouhev znovu objevené a vzývané české kuchyně?! Samotné obrázky Švejka či kadeta Bieglera, ba ani příjemný Prazdroj to nezařídí. Říkám a opakuji znovu, že žádná nálepka na dveřích, žádné povinné skladby jídelníčku ani řády zlatého příboru bez přispění samých aktérů českého pohostinství nic nezmohou. O této hospodě kdosi napsal: Tady by se Švejkovi líbilo! To asi ano. Nejsem si ale vůbec jist tím, zda by mu tu i chutnalo. spolupracovník redakce Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU VÝBĚR Z NÁPOJOVÉHO LÍSTKU Pivo Víno

86 86 Euro října 2011 light Volkswagen Golf Cabriolet Zmrtvýchvstání Golf s plátěnou střechou se vrací na scénu a ukazuje ostatním, jak se mají kabriolety dělat Zbrusu nový Volkswagen Golf Cabriolet nemá efektní karbonovo-skleněno-horčíkovou střechu, nedisponuje exotickými technickými řešeními a nevypadá jako exhibice svobodomyslného designéra krmeného lysohlávkami. Člověk by proto mohl snadno podlehnout dojmu, že není moc zajímavým autem. To by ovšem byla chyba, protože ze všech dnes existujících kabrioletů ve srovnatelné cenové hladině je tenhle zdaleka nejlepší. HODNOCENÍ kultura jízdního projevu rychlá a funkční střecha kombinace TSI + DSG vstřícná cenová politika nevýrazný vzhled......i emoce za volantem NIC NOVÉHO POD SLUNCEM Golf se stahovací střechou má v nabídce Volkswagenu dlouhou tradici. Od roku 1979 do roku 2002 našel po světě na sedm set tisíc zákazníků. Na tak okrajový model jde o skutečně úctyhodný výkon tím spíše, že tempo vývoje se v případě kabrioletu posouvalo vpřed vlažnějším krokem než u výchozího hatchbacku. Model Golf Cabriolet Last Edition, který v roce 2002 dočasně uzavřel historii golfů s plátěnými střechami, totiž používal techniku nikoli tehdejší čtvrté generace golfu, ale předchozí třetí. Ta se ale jako hatchback přestala vyrábět už před koncem devadesátých let. A jeho předchůdce byl ještě větší rekordman: vyráběl se jen s průběžnými technickými změnami celých čtrnáct let, a vlastně tak přeskočil celou druhou generaci normálního golfu ( ). Letošní návrat kabrioletu mnohé překvapil. Vždyť Volkswagen má v nabídce model Eos s kovovou skládací střechou, který je obchodně velmi úspěšný a až dosud byl obecně považován za náhradu klasického kabria. Inu, člověk míní a Ferdinand Piëch (předseda dozorčí rady VW a tušená hybná síla všech důležitých rozhodnutí, jež se v koncernu dějí) mění. Nový Golf Cabriolet samozřejmě stojí na téže všestranné platformě jako Eos a řada dalších modelů skupiny VW. Jen samotný Volkswagen okolo ní vyvinul hatchback Golf, kombi Golf Variant, rodinný Golf Plus, volnočasový Tiguan, velkoprostorový Touran a také poněkud jednodušší, v Mexiku vyráběný sedan Jetta. To pochopitelně znamená, že nabídka přeplňovaných benzinových motorů TSI a dieselových TDI, sedmistupňová dvouspojková převodovka DSG, ergonomicky bezchybná palubní deska s bíle podsvícenými přístroji, a dokonce i tradiční vyjímatelný otvírák lahví, maskovaný coby přepážka v držáku nápojů mezi sedadly, nejsou pro klientelu Volkswagenu horkými novinkami. To jediné, co je zde opravdu nové, je kus látky nad vaší hlavou. PLÁTNO VERSUS KOV Většina zájemců o kabriolety instinktivně považuje auta s kovovými, skleněnými či lami-

87 87 auta light STŘECHU DOLŮ!. - - VOLKSWAGEN GOLF CABRIOLET 1.4 TSI DSG cena Kč motor zrychlení z 0 na 100 km/h nejvyšší rychlost spotřeba nátovými střešními panely za bezpečnější a pro každodenní provoz vhodnější. Moderní plátěná střecha ovšem izoluje hluk i teplo stejně dobře, myčka ani sníh jí nevadí a bezpečnější není o nic méně. Skládací střecha z jakéhokoli materiálu totiž není strukturální prvek karoserie, a cestující tak stejně při převrácení chrání vystřelovací oblouky, které dnes najdete ve všech kabrioletech bez ohledu na to, z jakého materiálu je vyrobena jejich střecha. Jen před vandalem s nožíkem v ruce má kov nad plátnem navrch... Oproti této spíše teoretické hrozbě nabízí plátěná střecha několik praktických a v každodenním provozu velmi citelných výhod. Protože je lehčí a skladnější, neškodí tolik siluetě vozu ani jeho hmotnosti. A také ji lze velice rychle složit. Aby zmizela za zadními sedadly, stačí v případě golfu podržet hodnotně provedenou páčku méně než deset sekund který neplátěný konkurent se tím může pochlubit? Se střechou lze navíc manipulovat i během jízdy, v rychlosti do 30 km/h. V otevřeném stavu je Golf Cabriolet vhodný spíše pro horké letní večery než chladná podzimní rána, kdy topení nestíhá uchránit posádku před dotírajícím chladem. Nepříjemných turbulencí okolo loktů se ale bát nemusíte, proudění vzduchu byla zjevně věnována značná péče. A když střechu zavřete, získáte klidné, útulné, tiché místo k životu ve skutečnosti tišší než v mnoha obyčejných autech s plechovou střechou. Až na plátěnou střechu je totiž cabriolet jako normální golf. A to můžeme stěží považovat za nevýhodu, když hovoříme o nejpropracovanějším modelu nižší střední třídy na dnešním trhu. Komfort odpružení a tuhost karoserie jsou na kabriolet příkladné, jistota podvozku v zatáčkách i na špatném povrchu pozoruhodná a preciznost řízení přinejmenším uspokojivá. Žádný srovnatelný kabriolet, na který si zrovna dokážeme vzpomenout, se v kultuře jízdního projevu nemůže s golfem měřit. Pokud si z nabídky motorizací vyberete (nákladnou) kombinaci motoru 1,4 TSI, 118 kw a samočinné převodovky DSG, zastíní golf své soupeře i vyspělostí hnacího ústrojí. Pravda, motor je zajímavý spíše technicky než svým projevem neobvyklé spojení kompresoru a turbodmychadla dokáže vykouzlit záviděníhodně plochou křivku točivého momentu, nikoli však jiskrný charakter. To je ostatně jediná věc, již byste mohli otevřenému golfu zazlívat: že samotná řidičská interakce s ním nepřináší žádné zvláštní potěšení. Paradoxně právě u kabrioletu je to ale mnohem menší problém, než by se mohlo zdát. Kde nedodá zážitek motor nebo řízení, postará se o něj bezprostřední kontakt s krajinou. ALE CO CENA? Na tomto místě bychom snad měli kompenzovat pohříchu pozitivní tón dnešní recenze důrazným povzdechnutím nad cenou, ale ani v tomto směru nám zpropadený Volkswagen nenechává prostor k vyváženému zpravodajství. Za sofistikované hnací ústrojí testovaného modelu si nechá přiměřeně zaplatit, ale základní Golf Cabrio 1.2 TSI je s cenou Kč stejně dostupný jako otřesný Peugeot 308 CC a levnější než odbytý Renault Mégane Coupé Cabriolet, o produktech prémiových značek raději nemluvě. Zkrátka a dobře, pokud právě sháníte čtyřsedadlové kabrio do osmi set tisíc, není o čem diskutovat. INZERCE GAS BUSINESS BREAKFAST 2011 Vydavatelství EURONEWS, a. s., pro Vás připravuje 8. ročník plynárenské konference Gas Business Breakfast Kdy: Pátek , hodin (registrace od 8.30 hod.) Kde: Top Hotel Praha, Blažimská 1781/4, Praha 4 Moderátoři: Jakub Železný a Vratislav Ludvík Téma: Vývoj českého trhu s plynem Více informací na events.euro.cz Patron: Partneři: Mediální partneři: Vstup na akci je možný po registraci. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat. Martina Hůlová tel.: martina.hulova@euro.cz

88 88 Euro října 2011 light euro setkání SPOLEČNOST Euro Business Club XLII První čtvrtek v měsíci je zasvěcen pravidelnému setkávání politiků, finančníků, byznysmenů a lidí blízkých týdeníku Euro. Dne 6. října proto přivítaly historické prostory hotelu The Augustine v jeho baru The Brewery velkou skupinu hostí akce Euro Business Club. Živá diskuse se zaměřila na aktuální dění v Česku. Partnery debaty byly společnosti Wüstenrot, Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, Telefónica Czech Republic, KPMG ČR, Alcatel-Lucent a Logica. 1 Euro Business Club, The Augustine Hotel, The Brewery Bar; hosté osobnosti týdeníku Euro za měsíce srpen a září Zleva Otakar Hora, partner, KPMG ČR; Ladislav Sekerka, ředitel, UBS AG; Vladimír Vachel, EOS KSI; Filip Línek, majitel, Oskar Plast 3 Zleva Hynek Brom, místopředseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; Bohuslav Svoboda, primátor, Magistrát hl. m. Prahy; Petra Buzková, partner, Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář; Jakub Chytil, člen představenstva, Telefónica Czech Republic 4 Zleva Vojtěch Jirků, generální ředitel, Euronews; Pavel Vaněk, předseda představenstva, Wüstenrot 5 Zleva Denisa Kalivodová, mediální poradkyně, Tatry Mountain Resorts; Igor Rattaj, předseda dozorčí rady a spolumajitel, Tatry Mountain Resorts; Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku Euro 04 05

89 89 společnost light ROBERTO COIN Oslava narozenin První narozeniny svého butiku v Praze oslavil Roberto Coin 6. října. Při této příležitosti se v rezidenci primátora hlavního města Prahy na Mariánském náměstí konala VIP recepce, které se zúčastnily například Petra Němcová (vlevo), která předvedla kolekci Meteorite, nebo Daniela Peštová. Sám Roberto Coin se svojí manželkou Pilar představili unikátní šperky včetně sedmikarátového diamantu Cento. HSBC BANK Leontinka dostane tři čtvrtě milionu Poslední turnaj benefičního projektu Golf pro Leontinku se odehrál v Golf Resortu Beroun. Součástí turnaje byla vedle tradiční benefiční soutěže s výtěžkem pro Nadaci Leontinka také benefiční tombola. Celkový výtěžek tour letos opět překročí 700 tisíc. Na snímku výkonná ředitelka Nadace Leontinka Barbara Hucková, generální ředitel pražské pobočky HSBC Bank, hlavního partnera turnaje, Mark Winterflood, výherkyně turnaje Blanka Dědečková a předseda správní rady nadace Jindřich Lukavský. NAROZENINY 24. ŘÍJNA Jan Husák (74) Josef Míka (58) Josef Vávra (52) 25. ŘÍJNA Jindřich Broukal (51) Ladislav Drážný (53) Martin Růžička (41) Miroslav Vaníček (63) 26. ŘÍJNA Vladimír Kudela (54) Luboš Pavlas (54) Petr Pudil (37) BETFAIR Žluté šály na Velké pardubické Módním hitem letošní Velké pardubické nebyly klobouky, ale žluté šály britské společnosti Betfair. Sponzor největších koňských dostihů na světě, slavného Royal Ascotu, který pravidelně navštěvuje britská královna Alžběta II., se letos rozhodl poprvé finančně podpořit i závody v Pardubicích. Sponzorováním sobotního závodu Velké pardubické jsme zahájili podporu jezdeckého sportu v České republice, kterému se hodláme i nadále věnovat, řekl předseda představenstva Betfair Edward Wray. ERNST & YOUNG Osobnosti si zahrály šachy V prostorách Česko-německé obchodní a průmyslové komory na Václavském náměstí v Praze se uskutečnil první Ernst & Young šachový turnaj významných osobností. Neformálního setkání se zúčastnili vedoucí představitelé státních institucí, průmyslových podniků a finančních společností i přední zástupci akademické půdy a médií. Na snímku zachycen vítěz turnaje Roman Prymula (ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové) při hře s mezinárodním šachovým velmistrem Sergejem Movsesjanem. 27. ŘÍJNA Milan Jirásek (75) 28. ŘÍJNA Hans-Dieter Funke (62) Jan Hanousek (48) David Kimr (37) Lukáš Vlašaný (37) 29. ŘÍJNA Eduard Česnek (41) Pavel Juříček (55) Peter Oswald (49) Martin Roman (42) 30. ŘÍJNA Ivo Dubš (66) Ivana Majerechová Matthias Victoria Joseph Meulenberg (51)

90 90 Euro října 2011 light pozvánky/společnost OD 30. ZÁŘÍ DO 13. LISTOPADU Treasure Hunt Výstava Treasure Hunt v Malé galerii pražského Rudolfina představuje aktuální projekt ateliéru K.O.V., vedeného Evou Eisler na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Téma projektu dokonale souzní se základním pedagogickým postojem profesorky Eisler, kterým je snaha rozvíjet ve studentech potenciál v oblasti tvorby prostorových objektů v co největší šíři. Hledači pokladů se zde stávají autoři uměleckých děl i jejich diváci. K pokladu neodmyslitelně patří jeho skrýš schránka, klenotnice. Právě ona nabízí možnost, jak hledání skrytého vyjádřit ve světě výtvarného umění. Lucie Houdková: Náhrdelník Velum OD 1. ŘÍJNA DO 29. PROSINCE Designeast.eu Offline Nezisková organizace Designeast ve spolupráci s Letištěm Praha a Design Hét Budapešť představuje výběrovou výstavu designu ze střední a východní Evropy Designeast.eu Offline. Výstavní projekt navazuje na on-line aktivity uznávaného blogu Designeast.eu, který si klade za cíl propagovat kvalitní design ze střední, východní a jihovýchodní Evropy v mezinárodním měřítku. Ve veřejných prostorách Letiště Praha a v showroomu Code-Decode bude formou 24 velkoformátových tisků vystaven kurátorský výběr ze současného designového dění ve střední a východní Evropě. Studio Psyho: Unpackman FOTO: Zuzana Kynčlová 25. ŘÍJNA 5. Sympozium České prezidentky Jubilejní 5. Sympozium České prezidentky se letos koná v Kounickém paláci na Praze 1. Účast tentokrát potvrdily osobnosti jako například Eva Zamrazilová (členka bankovní rady ČNB), Alexandra Brabcová (kulturní manažerka), Iva Holmerová (ředitelka Gerontologického centra) a Milena Vicenová (stálá představitelka ČR při EU). Neformální skupina žen zajímající se o politiku a věci veřejné Česká prezidentka svými pravidelnými sympozii zviditelňuje ženské politické talenty a nepřímo tím pracuje ve prospěch první české prezidentky či premiérky. OD 25. DO 30. ŘÍJNA Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava Stejně jako v minulých letech budou na 15. MFDF Jihlava promítány nejnovější české dokumenty za účasti jejich tvůrců, v některých případech doprovázené diskusí s hlavními představiteli filmů. Nejlepší domácí tvorbu přinese soutěžní sekce Česká radost. Dokumenty s aktuálním politickým nábojem se představí v nové programové sekci ZOON Politikon (Země česká, domov můj) a dva české filmy ve světové premiéře budou zařazeny mezi Zvláštní uvedení. Z nesoutěžních sekcí stojí dále za zmínku dokumenty ze sekce ČT uvádí a nové experimentální filmy v dílně Exprmntl.CZ. 29. ŘÍJNA Zamykání hradu Velhartice Zamykání hradu Velhartice se již stalo fenoménem. Letos vás čeká tradiční běh o hradní klíč, prohlídky hradu i zámku, možnost zastřílet si z luku, zhlédnout v plné funkci středověký obléhací stroj trebuchet a samozřejmě slavnostní ohňostroj, který se odehraje na světově unikátním kamenném mostě. Nakonec pak lampionový a ohnivý průvod až ke kašně na velhartickém náměstí. K vidění budou rovněž historické postavy velhartického panství. Program začíná ve 14 hodin. katerina.kuncova@euro.cz VYDÁVÁ Euronews, a. s. IČ: SÍDLO VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE Holečkova 31, Praha 5 T: (redakce) F: (redakce) T: (vydavatelství) F: (vydavatelství) E: dopisy@euro.cz (redakce) POŠTOVNÍ ADRESA P. O. BOX 23, pošta Praha 56 ŠÉFREDAKTOR Pavel Páral ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA Jan Hrbáček Adam Junek HLAVNÍ EKONOMICKÝ ANALYTIK Miroslav Zámečník EDITOŘI Božena Hažová Naďa Kubalíková Tomáš Pergler Tomáš Pohanka Blanka Růžičková REPORTÉŘI Kristýna Balajová Hana Boříková Vadim Fojtík Ondřej Hergesell Blahoslav Hruška Dáša Hyklová Petr Kolář Táňa Králová Pavla Kreuzigerová Jakub Křešnička Petra Pelantová Tomáš Plhoň Marcela Alföldi Šperkerová DESIGN Studio Marvil ART DIRECTOR Tomáš Novák GRAFICI Jakub Adamů Jan Bělovský (vedoucí) Pavel Svatoš Vojtěch Velický Jaroslav Votýpka FOTOODDĚLENÍ Hana Adamcová (produkční) Hynek Glos Martin Pinkas Tomáš Turek (vedoucí oddělení) JAZYKOVÁ REDAKCE Pavlína Kuderová Rostislav Taud DOKUMENTACE Zora Jašková Lenka Michálková T: SEKRETARIÁT REDAKCE Kateřina Kuncová asistentka T: F: REDAKCE EURO ONLINE Tereza Čapková Pavlína Dvořáková Jana Křížová Rudolf Marek (vedoucí) Miroslav Tryner Tobiáš Tvrdík David Vagaday Euronews Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. VYDAVATELSTVÍ EURONEWS GENERÁLNÍ ŘEDITEL Vojtěch Jirků FINANČNÍ ŘEDITELKA Olga Ruttnerová OBCHODNÍ A MARKETINGOVÉ ODDĚLENÍ Jana Sedláčková ředitelka T: Martina Hůlová manažerka T: Růžena Rousková manažerka T: Hana Partyková koordinátorka T: Marek Dvořák koordinátor T: Marcela Foglová, koordinátorka T: Gabriela Knížová asistentka marketingu T: David Ejem produktový manažer T: Jakub Zykmund business development manager, T: INZERCE Michaela Hromádková ředitelka T: Lucie Hirschlerová obchodní manažerka t: Mona Janovská obchodní manažerka T: Tereza Kovářová asistentka inzerce T: F: E: podklady@euro.cz VÝROBA A DISTRIBUCE Monika Matějková, manažerka T: ŘEDITEL IT Jiří Pálek T: WEBMASTER Alex André T: REPRODUKCE, LITOGRAFIE Flukeatelier, TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC PŘEDPLATNÉ Informace podává a objednávky přijímá vydavatelství Euronews, a. s. Holečkova 31, Praha 5, Magdalena Marošová T: (záznamník 24/7) F: E: predplatne@euro.cz Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, Bratislava 3 T: (02) , F: (02) E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

91 Generální partneři

92 FORD MONDEO. Krása souznění. Ford Mondeo s adaptivním podvozkem a proměnlivou charakteristikou tlumení (IVDC) vám umožní nastavit si odezvu vozu podle stylu vaší jízdy a typu cesty, po které právě jedete. Užívejte si dokonalé souznění komfortu a stability při každé vaší jízdě. Akční verze Enterprise s nejbohatší výbavou již za Kč včetně DPH. FORD MONDEO fordmondeo.cz Kombinovaná spotřeba pro model Mondeo: 4,3 8,0 l/100 km; emise CO g/km. Foto je pouze ilustrační. Pro financování vozu doporučujeme produkty z nabídky Ford Credit. Více informací u prodejců Ford nebo volejte Akční nabídka platí do nebo do odvolání.