Teoretický úvod: MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Praktikum fyziologie rostlin. MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 1
|
|
- Ludvík Svoboda
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Teoretický úvod: MINERÁLNÍ VÝŽIVA Praktikum fyziologie rostlin MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 1
2 Teoretický úvod: MINERÁLNÍ VÝŽIVA Vedle prvků, které tvoří organické látky C, H a O funkční struktury rostlin obsahují řadu dalších prvků, které se v přírodě vyskytují především ve sloučeninách anorganických (nerostných, minerálních). Termín minerální výživa zahrnuje příjem nezbytných anorganických prvků do rostliny, jejich transport na funkční místo a vestavění do struktur nebo vstup do metabolických pochodů. Dle množství v sušině rostliny jsou tyto esenciální (nezbytné, nezastupitelné, nenahraditelné) anorganické prvky označovány jako makro- nebo mikroelementy. Makroelementy - N, P, K, Ca, Mg, S jsou v 1 kg sušiny obsaženy v množství větším než mg (1 g) Mikroelementy - Fe, Mn, Zn, Cu, Cl, B, Mo jsou v 1 kg sušiny zastoupeny v množství menším než 100 mg (0,1 g). Nedostatek esenciálních minerálních látek působí zpomalení až zastavení růstu, poruchy vývoje, často se projeví specifickými změnami tvaru nebo barvy, zasycháním a nekrózami pletiv. Projevy deficience (deficienční syndrom) jsou pro jednotlivé prvky charakteristické, různé rostliny jsou však k nedostatku jednotlivých prvků různě citlivé. Nedostatek kteréhokoli z esenciálních prvků je pro existenci rostliny limitující. Nepříznivě působí také nadbytek živin, v krajním případě hovoříme o toxicitě. Vztah mezi rychlostí fyziologického procesu a dostupnosti konkrétní živiny demonstruje obr. 1. Obr. 1. Závislost rychlosti fyziologického procesu na dostupnosti živiny (převzato z Procházka et al. 1998) MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 2
3 Příjem živin se realizuje především kořeny, v menší míře také listy (např. při aplikaci hnojiva na list). K povrchu kořene se ionty živin dostávají třemi mechanismy difusí, hromadným tokem s pohybem vody a intercepcí prorůstáním kořene do oblastí substrátu, kde ještě nejsou živiny vyčerpány (obr. 2). Dostupnost každé živiny ovlivňuje míra její sorpce v půdním komplexu nejdůležitějšími jsou chemická sorpce (tvorba sloučenin o různé rozpustnosti) a fyzikálně-chemická sorpce na povrchu půdních koloidů. Půdní koloidy jsou jílové nebo organické částice s velkým specifickým povrchem ( m 2 g -1 ), které nesou na svém povrchu náboje a reverzibilně poutají ionty ve svém okolí (obr. 3). Obr. 2. Mechanismy přísunu živin k povrchu kořene (převzato z Brady a Weil 2002) Obr. 3. Půdní koloidy kaolinit (zástupce křemičitanových jílů) a mechanismus výměny iontů na povrchu koloidních částic převzato z Brady a Weil 2002 (levý obr.) a Taiz a Zeiger 2002 (pravý obr.) Pro příjem živin jsou důležité kořenové vlásky zvětšují povrch kořene, pronikají do malých půdních pórů a zajišťují kontakt s půdními částicemi. Kořenový systém navíc reaguje na dostupnost živin v prostředí mění svoji morfologii (rychlost růstu jednotlivých kořenů a intenzitu větvení) s cílem optimálně využít nehomogenní nabídku živin v půdním horizontu. MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 3
4 Význam jednotlivých živin Dusík je přijímán z půdy jako ionty NO - 3 nebo NH + 4 nebo v aminokyselinách. V rostlině je dusík obsažen v proteinových i neproteinových aminokyselinách. Proteinové aminokyseliny tvoří proteiny s funkcí enzymatickou, strukturních nebo regulační, neproteinové aminokyseliny jsou výchozími substráty pro syntézu dalších látek, např. kyselina 5-aminolevulová je substrátem pro syntézu látek obsahujících pyrolové jádro, tj. chlorofylů a cytochromů. Dusík je obsažen v purinových a pyrimidinových bazích nukleových kyselin a v řadě dalších látek primárního i sekundárního metabolismu. Nedostatek dusíku ovlivňuje řadu důležitých fyziologických pochodů včetně asimilace CO 2 a projevuje se inhibicí růstu i vývoje rostliny. Při nedostatku dusíku rostlina investuje do rozvoje kořenového systému na úkor nadzemní části snaha o zajištění dostatečného přísunu limitující živiny. Obr. 4. Růst prýtu a kořenů v závislosti na dostupnosti N v prostředí převzato z Marschner 1995 Fosfor je přijímán z půdy ve formě fosfátového aniontu, který se zabudovává přímo do organických sloučenin. V rostlině je fosfát součástí látek s vysokým obsahem energie - ATP, UTP, GPT, CPT a TTP. Tyto sloučeniny slouží k syntéze nukleových kyselin nebo reagují s množstvím dalších molekul, jejichž vnitřní energie se tím zvyšuje a je tak umožněn jejich vstup do dalších metabolických procesů (např. fosforylace kyseliny 3-fosfoglycerové na 1,3- bisfosfoglycerovou před redukcí na 3-P-glyceraldehyd, vznik UDP-glukózy pro tvorbu celulózy, ADP-glukózy pro vznik škrobu, CDP-fosfatidátu pro vznik membránových fosfolipidů). Vedle změn vnitřní energie molekula navázáním fosfátu získává záporný náboj. U proteinů fosforylace mění jejich konformaci, která ovlivňuje jejich funkční vlastnosti, např. propustnost akvaporinových kanálů, enzymatickou aktivitu (místo navázání fosfátu určuje funkci kináz dependentních na cyklinech v průběhu buněčného cyklu) nebo lokalizaci v buňce (transport fytochromu z cytosolu do jádra a přenos signálu). Fosforylační kaskády jsou důležité při přenosu signálů. Strukturně je fosfát vázán v nukleových kyselinách a ve fosfolipidech membrán. V semenech je fosfát uložen ve formě kyseliny fytové, substituované vápníkem a hořčíkem. Fosforylovaný inositol hraje významnou roli při přenosu signálu. MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 4
5 Draslík je přijímán ve formě K + a neváže se do stabilních struktur. Hraje důležitou úlohu v osmotických poměrech buňky a při objemovém růstu buňky. Ovlivňuje aktivitu některých enzymů, které katalyzují reakce fotosyntetické a respirační. Draslík je v rostlině velmi pohyblivý a jeho deficience se projevuje především na starších částech rostliny. Vápník je přijímán jako dvoumocný kation, strukturně je vázán v buněčné stěně a střední lamele především s pektiny. V membránách ovlivňuje soudržnost fosfolipidů a schopnost membrán vázat proteiny. Koncentrace vápníku v cytosolu je udržována velmi nízká (asi 0,2µ M), v buněčné stěně je hladina Ca 2+ asi 1000µM, v endoplazmatickém retikulu asi 10µM. Ve vakuole, kde je koncentrace Ca až 1000 µm, může tvořit s anionty organických i anorganických kyselin nerozpustné soli. V cytosolu se vápník reverzibilně váže s polypeptidem kalmodulinem a výrazně ovlivňuje aktivitu enzymů. Změna jeho koncentrace v cytosolu tak navozuje metabolické změny, které jsou součástí přenosu signálu. V těchto procesech vápník funguje jako tzv. druhý posel. Hořčík je přijímán jako dvoumocný kation a v této podobě je distribuován po rostlině. Strukturně je vázán v chlorofylu (Obr. 5.), kde hraje důležitou úlohu při interakci se strukturními proteiny anténních komplexů. Ovlivňuje aktivitu některých enzymů, např. Rubisco. Obr. 5. Vazba Mg v chlorofylu převzato z Buchanan et al Síra je přijímána ve formě síranového aniontu SO 2-4, je redukována a zabudovávána do aminokyselin cysteinu a methioninu. Výrazně ovlivňuje konformaci proteinů a umožňuje navázání dalších ligandů (vazba chromoforu s proteinem ve fytochromu). V kombinaci s železem tvoří tzv. Fe-S centra, struktury důležité pro přenos elektronu při fotosyntéze v cytochromovém komplexu a ve fotosystému I a v dýchacím řetězci. Je důležitou složkou některých koenzymů koenzymu A, thiaminu a biotinu. Železo je přijímáno snáze jako Fe 2+, v půdě se však často vyskytuje jako Fe 3+. Mechanismus využití trojmocného železa je odlišný u trav oproti ostatním rostlinám. Rostliny dvouděložné a jednoděložné netravního typu redukují Fe 3+ cheláty přítomné v rhizosféře a uvolňují Fe 2+ pro příjem do cytosolu (Obr. 6 vpravo). Trávy vylučují fytosiderofory - specifické neproteinogenní aminokyseliny, které váží Fe 3+. Komplex fytosiderofor-fe 3+ je následně přijímán do rostliny a v cytoplazmě je Fe uvolněno (Obr. 6 vlevo). Také Mn, Cu a Zn jsou přijímány v chelátové formě. MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 5
6 Obr. 6. Mechanismus příjmu Fe u trav (vlevo) a ostatních rostlin (vpravo) převzato z Buchanan et al Mangan je důležitou složkou proteinového komplexu rozkládajícího vodu (OEC), který je asociován s fotosystémem II. Měď je důležitá složka struktur přenášejících elektron, např. plastocyaninu v primární fázi fotosyntézy nebo v cytochromoxidázovém komplexu v elektrontransportním řetězci při dýchání. Zinek je důležitou strukturní složkou řady enzymů a transkripčních faktorů, tzv. zinkové prsty. Chlór hraje důležitou roli v osmotických poměrech buňky a stabilizuje komplex rozkládající vodu ve fotosyntetickém aparátu. Bór je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin a růst pylových láček. Přijímán je jako H 3 BO 3. Molybden je přijímán jako anion MoO 2-4. Je vázán v enzymech, např. v nitrátreduktáze. Hodnocení růstu Růst je dynamický proces probíhající v čase, proto se jeho parametry sledují během určitého období. Sledují-li se 2 nebo více souborů, lze provést srovnání ve stejném čase. Jako kriterium růstu se nejčastěji užívá suchá hmotnost = sušina = hmotnost dehydratovaného materiálu, tj. vysušeného do konstantní hmotnosti při 105 C. Čerstvá hmotnost je méně spolehlivé kriterium růstu. Velmi důležité je, aby byl materiál po odebrání vážen co nejdříve a aby u všech srovnávaných variant byly dodrženy stejné podmínky a stejný postup. Z rozdílu čerstvé a suché hmotnosti pak lze stanovit obsah vody v materiálu (hydrataci), který se obvykle vyjadřuje v % čerstvé hmotnosti. Dalšími používanými kriterii růstu jsou délka nebo plocha orgánu. MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 6
7 Literatura: Brady, N.C. and Weil, R. R. The Nature and Properties of Soils. Prentice Hall Buchanan, B., Gruissem, W. and Jones, R. (Eds.) - Biochemistry and Molecular Biology of Plants. American Society of Plant Physiologist Marschner, H. - Mineral Nutrition of Higher Plants. Academic Press. London. UK Procházka a kol. Fyziologie rostlin. Academia Praha 1998 (kapitola Vodní provoz, autor J. Šantrůček) Taiz, L. and Zeiger, E. Plant Physiology. Sinauer Associates, Inc., Publichers MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 7
8 Zadání praktických úloh k tématu: MINERÁLNÍ VÝŽIVA Přehled úloh k vypracování: Úkol 1: Vizuální projevy nedostatku živin 1a) Pomocí powerpointového klíče identifikujte minerální živinu, která je v nedostatku 1b) Proveďte biometrickou analýzu rostlin, které byly kultivovány v neúplných živných roztocích MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 8
9 Úkol 1: Vizuální projevy nedostatku živin (deficienční syndrom) Cíl: Demonstrovat význam jednotlivých živin pro růst rostlin. Hypotéza, kterou během práce ověříme: Nedostatek určité živiny má charakteristický vizuální projev, který souvisí s významem (funkcemi) dané živiny v rostlině i možnostmi její retranslokace v rámci rostlinného těla. Dílčí úlohy: 1a) Pomocí powerpointového klíče identifikujte minerální živinu, která je v nedostatku 1b) Proveďte biometrickou analýzu rostlin, které byly kultivovány v neúplných živných roztocích Princip: Rostlina potřebuje pro svůj optimální rozvoj dostatek všech esenciálních prvků (makro- i mikroelementů). Její růst je proto vždy limitován tou živinou, které je v prostředí nejméně (zákon minima). Při nedostatku se rozvíjí syndrom deficience, soubor vizuálních znaků (např. snížená rychlost růstu, morfologické odlišnosti, barevné změny, zasychání listů), charakteristický pro každou živinu v závislosti na jejích funkcích v rostlině a možnostem recyklace v rámci rostlinného těla. Vhodnou metodou pro navození a studium deficience je kultivace rostlin v živném roztoku, postrádajícím některý z esenciálních prvků. V tomto případě byly rostliny kultivovány v živném roztoku Hoagland 3. Tento roztok anorganických solí je koncipován tak, aby svým složením poskytoval rostlinám všechny nejdůležitější esenciální prvky v přiměřeném množství. Jeden prvek však byl vždy vynechán a rostlina vystavena jeho nedostatku. Laboratorní postup: Potřeby pro úlohy 1a-b: rostliny kukuřice kultivované v kompletním živném roztoku rostliny kukuřice kultivované v neúplných živných roztocích powerpointový klíč k určování deficiencí nůžky měřítko MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 9
10 laboratorní váhy váženky nebo alobal skener program pro analýzu obrazu Lucia G s modulem pro zpracování kořenového systému (RootAnalyzator) 0,1% roztok agaru pinzeta program Excel Úloha 1a) Pomocí powerpointového klíče identifikujte minerální živinu, která je v nedostatku Provedení úlohy 1a): V nádobách jsou připraveny rostliny kultivované v kompletním živném roztoku (kontrolní rostliny) a rostliny deficientní. Rostlinný materiál si dobře prohlédněte a pro každý soubor rostlin určete pomocí powerpointového klíče, která živina je v nedostatku. Zaznamenejte všechny vizuální projevy nedostatku (vzrůst, morfologie, barva listů, zasychání). Všímejte si, která část rostliny je nejvíce ovlivněna a zkuste vysvětlit proč. Vše zaznamenejte do protokolů. Úloha 1b) Proveďte biometrickou analýzu rostlin, které byly kultivovány v neúplných živných roztocích Provedení úlohy 1b): 1. Proveďte detailní analýzu rostlinného materiálu v jednotlivých variantách. U každé rostliny stanovte následující charakteristiky: délka prýtu (nadzemní části rostliny) - měřte měřítkem od obilky ke špičce nejdelšího listu délka kořenového systému - měřte měřítkem od obilky ke špičce nejdelšího kořene čerstvá hmotnost prýtu čerstvá hmotnost kořenů 2. Hmotnost prýtu a kořenů použijte pro výpočet celkové čerstvé hmotnosti rostliny a poměru R/S (z anglického root/shoot), tj. poměru hmotnosti kořenů a nadzemní části. 3. Délkové parametry, celkovou hmotnost rostliny a R/S poměr zaznamenejte do tabulky 1, pomocí programu Excel vypočítejte průměrné hodnoty a směrodatné odchylky. Výsledky vyjádřete graficky. MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 10
11 Tab. 1. Biometrické charakteristiky rostlin délka prýtu (cm) rostlina 1 rostlina 2 rostlina 3 rostlina 4 rostlina 5 průměr směrodatná odchylka kontrola -N -P -Ca -Mg -K - Fe délka kořenového systému (cm) rostlina 1 rostlina 2 rostlina 3 rostlina 4 rostlina 5 průměr směrodatná odchylka kontrola -N -P -Ca -Mg -K - Fe celková čerstvá hmotnost rostliny (g) rostlina 1 rostlina 2 rostlina 3 rostlina 4 rostlina 5 průměr směrodatná odchylka kontrola -N -P -Ca -Mg -K - Fe poměr hmotnosti kořenů a nadzemní biomasy rostlina 1 rostlina 2 rostlina 3 rostlina 4 rostlina 5 průměr směrodatná odchylka kontrola -N -P -Ca -Mg -K - Fe MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 11
12 Vyhodnocení experimentu: Vypracujte protokol, ve kterém vyhodnotíte získaná data. Zamyslete se nad vztahem mezi dostupností živin a morfologií rostliny. Zkuste odpovědět na následující otázky: O čem vypovídá změna R/S poměru rostliny? Proč je pro rostliny výhodné zvýšit R/S poměr při nedostatku dusíku? Jaké to má důsledky pro přežívání rostliny v měnících se podmínkách prostředí? MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 12
Teoretický úvod: MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Praktikum fyziologie rostlin
Teoretický úvod: MINERÁLNÍ VÝŽIVA Praktikum fyziologie rostlin 1 Teoretický úvod: MINERÁLNÍ VÝŽIVA Vedle prvk, které tvoí organické látky C, H a O funkní struktury rostlin obsahují adu dalších prvk, které
Více6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin
1. Základní úvod do problematiky Historie studia minerální výživy rostlin, obecné mechanismy příjmu minerálních živin, transportní procesy na membránách. 2. Příjem minerálních živin kořeny rostlin a jejich
VícePůda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceKlí k urování deficiencí kukuice seté (Zea mays) autoi: E. Tylová, L. Moravcová
Klí k urování deficiencí kukuice seté (Zea mays) autoi: E. Tylová, L. Moravcová Takto vypadají kontrolní, kultivované v roztoku obsahujícím všechny živiny. Pokud se vaše rostlinka vizuáln liší, kliknte
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceFyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.
Fyziologie rostlin 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Min. výživa rostl. Ca, Mg, mikroelementy - vápník,
VíceOdborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne
Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19
VíceDOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Vícejungle kompletní výživa rostlin Nahlédnutí pod pokličku indabox pro všechny typy pěstebních systémů /mírně odborné pojednání MEDICAL QUALITY GROWIN
/mírně odborné pojednání kompletní výživa rostlin pro všechny typy pěstebních systémů JungleInDaBox je třísložkový komplex minerálního základu a synergicky působících biologických doplňků. Vysoká efektivita
VíceFOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
VíceSTANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková
STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP Šárka Poláková Přístupné mikroelementy Co jsou mikroelementy a jaká je jejich funkce v živých organismech Makrobiogenní prvky (H, C, O, N) Mikrobiogenní
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceSíra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
VíceMikroelementy Chlór Bór Železo Mangan Zinek Měď Molybden Nikl
Prvek Chemický symbol Koncentrace v sušině (µg/g) Koncentrace v čerstvé biomase Makroelementy Dusík Draslík Vápník Hořčík Fosfor Síra N K Ca Mg P S 15 000 10 000 5 000 2 000 2 000 1 000 71,4 mm 17 mm 8,3
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceSložení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
VíceMINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN. Minerální živiny Koloběh živin Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině Funkce jednotlivých živin
MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN Minerální živiny Koloběh živin Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině Funkce jednotlivých živin Minerální živina prvek, při jehož nedostatku přestávají rostliny růst
VícePŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ
PŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ LIGNOSULFONÁTY Lignin představuje heterogenní amorfní polymer potřebný pro pevnost a tuhost dřevnatých buněčných stěn rostlin. Po celulóze je to druhá nejrozšířenější látka
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceVápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)
Vápník - 0,4-1,5% DW - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM) - stavební, signální funkce, stabilizace membrán - vápnomilné x vápnostřežné druhy Deficience vápníku: - poškození meristemů,
VíceDiagnostika dřevin pomocí analýzy šťávy listů
Diagnostika dřevin pomocí analýzy šťávy listů Ing. Zbyněk Slezáček, MSc. Gramoflor Školkařské dny Svazu školkařů ČR 14.-16.1.2013 Skalský Dvůr Diagnostika dřevin pomocí analýzy šťávy listů Rychlý a komplexní
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceFOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceEU peníze středním školám
EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceAnorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové
Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
VíceVLIV DEFICIENCE MAKROBIOGENNÍCH PRVKŮ V ŽIVNÉM ROZTOKU NA RŮST ROSTLIN KUKUŘICE, FAZOLU A BOBU
Úloha č. 5 Vliv deficifnce makroprvků na růst rostlin kukuřice - 1 - VLIV DEFICIENCE MAKROBIOGENNÍCH PRVKŮ V ŽIVNÉM ROZTOKU NA RŮST ROSTLIN KUKUŘICE, FAZOLU A BOBU RŮSTOVÁ ANALÝZA ROSTLIN, RŮSTOVÉ CHARAKTERISTIKY
VíceVyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VíceZákladní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceJednotné pracovní postupy ÚKZÚZ Zkoušení hnojiv 2. vydání Brno 2015
Číslo Název postupu postupu ÚKZÚZ 20001.1 Stanovení obsahu vlhkosti gravimetricky a dopočet sušiny Zdroj 20010.1 Stanovení obsahu popela a spalitelných látek gravimetricky 20020.1 Stanovení obsahu chloridů
VícePedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
Více= prvky, které rostlina přijímá jen ve stopovém množství, o to více jsou ale pro ni důležité
9. Mikroprvky = prvky, které rostlina přijímá jen ve stopovém množství, o to více jsou ale pro ni důležité Mangan Mn - Mnoho různých oxidačních stavů (II a IV nejvíce) - Velikost iontu je podobná Mg a
VíceROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceFOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková proteinové komplexy thylakoidní membrány - jsou kódovány jak plastidovými tak jadernými geny 1905
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
Více11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku
11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku = kapitola,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme - Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické
Více- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH
Buchanan 2000 Asimilace amonného iontu: - Cesta GS GOGAT - Cesta GDH Buchanan 2000 GS (glutaminsyntetáza, EC 6.3.1.2) - oktamerní protein o velikosti 350-400 kda, tvořený 8 téměř identickými podjednotkami
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceVliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Botanická charakteristika: ČESNEK KUCHYŇSKÝ (ALLIUM SATIVUM L.) Pravlastí je Džungarsko (severní Čína) v Střední Asii,
VíceBuněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VícePraktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno
Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak
VíceMETABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie
VíceCh - Stavba atomu, chemická vazba
Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VícePoměr CNP v bioremediacích
Poměr v bioremediacích Sanační technologie 2012, Pardubice limitovaný růst Bioremediace je založena na mikrobiálním metabolismu. Projevem metabolismu je růst. Kinetika růstu je determinována koncentrací
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví
Ústřední a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění, provedeného v roce 2008 v Krušných horách v okolí Horního Jiřetína, po pěti letech od data
Více13. Kolik molů vodíku vznikne reakcí jednoho molu zinku s kyselinou chlorovodíkovou?
Hmotnosti atomů a molekul, látkové množství - 1. ročník 1. Vypočítej skutečnou hmotnost jednoho atomu železa. 2. Vypočítej látkové množství a) S v 80 g síry, b) S 8 v 80 g síry, c) H 2 S v 70 g sulfanu.
Více12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
VíceFOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
VíceAgroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Více3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceProdukce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny
Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha 13.12.2004 Vnitřní prostředí Sestává z posuzování složení extracelulární tekutiny z hlediska izohydrie (= optimální koncentrace ph) izoionie (= optimální koncentrace
VíceStav lesních půd drama s otevřeným koncem
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem Pavel Rotter Ca Mg Lesní půda = chléb lesa = Prvek K význam pro výživu rostlin příznaky nedostatku podporuje hydrataci pletiv a osmoregulaci, aktivace enzymů ve
VícePracovní listy pro žáky
Pracovní listy pro žáky : Ušlech lý pan Beketov Kovy a potraviny Úkol 1: S pomocí nápovědy odhadněte správný kov, který je v dané potravině obsažen. Nápověda: MANGAN (Mn), ŽELEZO (Fe), CHROM (Cr), VÁPNÍK
VíceZdroje. Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava
Zdroje Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava Sluneční záření UV < 400 nm světelné 400 750 nm IR > 750 nm 7 48 45 Sluneční konstanta1390 W m 2 Forosyntéza Světelná fáze redukuje NADP a produkuje ATP Temná
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceÚpravy chemických rovnic
Úpravy chemických rovnic Chemické rovnice kvantitativně i kvalitativně popisují chemickou reakci. Na levou stranu se v chemické rovnici zapisují výchozí látky (reaktanty), na pravou produkty. Obě strany
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceSprávná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120
VíceEnergie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
VícePOROVNÁNÍ ÚČINNOSTI SRÁŽENÍ REAKTIVNÍCH AZOBARVIV POUŽITÍM IONTOVÉ KAPALINY A NÁSLEDNÁ FLOKULACE AZOBARVIV S Al 2 (SO 4 ) 3.18H 2 O S ÚPRAVOU ph
POROVNÁNÍ ÚČINNOSTI SRÁŽENÍ REAKTIVNÍCH AZOBARVIV POUŽITÍM IONTOVÉ KAPALINY A NÁSLEDNÁ FLOKULACE AZOBARVIV S Al 2 (SO 4 ) 3.18H 2 O S ÚPRAVOU ph Ing. Jana Martinková Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D. prof. Ing.
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceSrovnání obsahů makro- a mikroživin v biomase rostlin
Srovnání obsahů makro- a mikroživin v biomase rostlin Mangan Příjem, funkce v rostlině, projevy nedostatku Formy Manganu v půdě a rostlinách Mnoho různých oxidačních stavů (II a IV nejčast.) Velikost iontu
Více3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena
VíceText zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
VíceElektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály
Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +
VíceChemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty
SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceSacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
VícePlasma a většina extracelulární
Acidobazická rovnováha Tato prezentace je přístupná online Fyziologické ph Plasma a většina extracelulární tekutiny ph = 7,40 ± 0,02 Význam stálého ph Na ph závisí vlastnosti bílkovin aktivita enzymů struktura
VíceBiochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému
Biochemie kosti Podpůrná funkce Udržování homeostasy minerálů Sídlo krvetvorného systému Anatomie kosti Haversovy kanálky okostice lamely oddělené lakunami Kostní buňky Osteoblasty Osteocyty Osteoklasty
Více1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
VíceTransport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Více