Zemětřesení jako geologický děj a jeho následky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zemětřesení jako geologický děj a jeho následky"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Zemětřesení jako geologický děj a jeho následky Bakalářská práce Markéta Hrdličková Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Jan Vilhelm, CSc. Praha 2009

2 Poděkování Ráda bych poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Doc. RNDr. Janu Vilhelmovi, CSc. za cenné rady, podnětné návrhy a čas, který mi věnoval. Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury. Praha, 2009 Markéta Hrdličková Podpis: - 2 -

3 Abstrakt Summary - 3 -

4 Obsah 1. ÚVOD 2. ZEMĚTŘESENÍ 2.1. Vznik a podstata zemětřesení 2.2. Druhy zemětřesení 2.3. Seismické vlny Podélné vlny Příčné vlny Povrchové vlny 2.4. Monitorování zemětřesení 2.5. Klasifikace velikosti zemětřesení 2.6. Geografické rozmístění ohnisek zemětřesení 3. NÁSLEDKY ZEMĚTŘESENÍ 3.1. Tsunami 3.2. Sesuvy půdy 3.3. Narušení statiky staveb 3.4. Nepřímě účinky zemětřesení 4. OCHRANA PŘED NÁSLEDKY ZEMĚTŘESENÍ 4.1. Možnosti předpovědi zemětřesení a systém varování před zemětřesením 5. PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POUŽITÝCH POJMŮ 6. ZÁVĚR 7. POUŽITÁ LITERATURA - 4 -

5 1. ÚVOD Zemětřesení se řadí mezi jedny z největších katastrof na Zemi. Již od pradávna se lidstvo potýká s tímto fenoménem, zkoumá ho a snaží se ho předpovídat. Mnohdy by se jeho včasným určením zabránilo ohromným lidských i materiálním ztrátám. V naší zemi se tento jev příliš nevyskytuje a rozhodně nemívá katastrofické následky, ovšem na některých místech Země je velmi aktuální a jeho studiem se zabývá mnoho odborníků, kteří napomáhají redukovat jeho případné následky. Zemětřesení a jeho výzkum nám přinesly informace o stavbě Země ve velkých hloubkách. V dnešní době nám jako zdroj těchto údajů slouží síť seismických stanic rozmístěných po celé Zemi. Cílem mé práce je seznámit se zemětřesením jakožto geologických jevem a zaměřit se na jeho následky, zejména pak vliv zemětřesení na inženýrská díla. Chtěla bych vysvětlit, jak zemětřesení vzniká, kudy a jak se šíří seismické vlny, jaké má zemětřesení dopady na povrchu Země a jaký je jeho vliv na inženýrská díla, stavby a krajinu. Zmínila bych se také o predikci zemětřesení v ohrožených oblastech

6 2. ZEMĚTŘESENÍ 2.1. Vznik a podstata zemětřesení Zemětřesení je soubor krátkodobých náhlých pohybů vyvolaných změnou napěťového stavu hornin. Obvykle jsou vázána na zemskou kůru a svrchní plášť, výjimečně jsou zaregistrována z pláště. Nejčastěji vznikají na okraji kontinentálních desek a na existujících zlomech (Brázdil a kol., 1988). Povrch Země je tvořen systémem litosférických desek, které dosahují do hloubek maximálně prvých desítek km. Desky se pohybují, někdy proti sobě rychlostí až centimetrů za rok, což vede k hromadění napětí především na jejich styčných plochách. Po překročení pevnosti hornin dojde k uvolnění napětí a rychlým posuvům, což se projeví jako zemětřesení. Při zemětřesení se nahromaděná deformační energie spotřebuje k porušení horniny a k posunu bloků podél trhliny. Část energie je vyzářena do okolí v podobě seizmických vln (Lowrie, 1997). Kromě již zmíněného pohybu litosférických desek existují i další příčiny kumulace a následného uvolnění napětí v horninovém prostředí. Patří sem například dlouhodobé pohyby zemské kůry způsobené změnami zatížení odnosem částic hornin vodou či vzduchem a jejich přemístěním do míst jejich akumulace. Zvraty v zatížení zemského povrchu mohou nastat, například i v důsledku změn vodního nebo ledovcového pokryvu, které mohou mít jako příčinu například podnební změny (Zátopek, 1949). Kukal (1982) tvrdí, že vznik zemětřesení může být podmíněn i lidským faktorem. Důlní činnost, odstřely v lomech, výbuchy, výstavba velkých vodních nádrží či městských aglomerací, spouštění těžkých hmot na zemský povrch či umělé zatížení povrchu těžkými stavbami, to vše může vyvolat vznik otřesů. Takto vzniklá zemětřesení se nazývají umělá (někdy i antropogenní či indukovaná). Seismické pohyby zemské kůry zahrnují širokou škálu velikosti pohybu. Nejmenší se nazývá seismický neklid, což je chvění půdy vyvolané postupem barometrických minim, které trvá i několik dní a měříme je prakticky pořád. Vlastní tektonické otřesy jsou silnější záchvěvy trvající většinou jen několik minut či hodin (Láska, 1927)

7 2.2. Druhy zemětřesení Zemětřesení můžeme rozdělit podle různých kritérií. Dle původu lze podle Brázdila a kol. (1988) klasifikovat zemětřesení na řítivá, sopečná a tektonická. Řítivá tvoří asi 3% ze všech zemětřesení, mají jen lokální charakter a mělké hypocentrum. Vznikají například při řícení stropů podzemních dutin nejčastěji v krasových oblastech nebo dutin vzniklých hlubinným dobýváním ložisek. Vulkanická (sopečná) mají průvodní jev vulkanickou činnost. Tvoří přibližně 7% všech zemětřesení a jsou vázána na přívodní dráhy vulkanického materiálu. Intenzita nebývá velká a mají lokální charakter. Podle pana Zedníka, 2008, jsou nejsilnější erupce na okraji litosférických desek. Obvyklý je výskyt otřesů ve skupinách neboli zemětřesné roje. Tektonická (dislokační) patří mezi nejčastější a nejničivější typ zemětřesení. Jsou zapříčiněna tektonickým pohybem ker na zlomových spárách a vznikají náhlým uvolněním nahromaděné energie v tektonicky aktivních oblastech. Největší známý vertikální pohyb, o více než 10 metrů, pochází ze zemětřesení v Assamu z r.1897 (Ambraseys a Bilham, 2003). Tato zemětřesení se řadí mezi ty s hlubokými ohnisky vyskytující se v místech subdukčních zón litosférických desek. Dle Lowrie (1997) je možné rozdělit zemětřesení podle hloubky ohniska na mělká, středně hluboká a hluboká. Mělká zemětřesení vznikají v zemské kůře či svrchním plášti a tvoří 85% všech zemětřesení. Patří sem řítivá, sopečná a tektonická zemětřesení s projevy jako jsou skalní řícení, laviny, jaderné výbuchy či uměle vyvolaný odpal náloží. Ohnisko je v hloubce méně než 70 km a nachází se většinou na oceánských hřbetech. Středně hluboká zemětřesení se vytváří v plášti a zaujímají 12% každoročních otřesů. Jsou způsobena endogenními pochody v subdukčních zónách a oblastech tektonické deformace. Hloubky ohniska dosahuje km. Hluboká zemětřesení jsou generována na význačných subdukčních zónách zejména v oblasti Tichého oceánu a zahrnují 3% vzniklých zemětřesení. Ohnisko se nachází v hloubkách větších než 300 km. Zemětřesení lze rovněž rozdělit na kontinentální a podmořská. Pokud leží ohnisko zemětřesení pod mořem, může vyvolat vlnu tsunami. Nejvíce jich vzniká v Pacifiku a dosahují velkých rozměrů (Brázdil a kol., 1988)

8 2.3. Seismické vlny Seismické vlny vznikají v ohnisku zemětřesení a šíří do všech stran od místa svého vzniku. Díky poklesu amplitudy pohybu s rostoucí vzdáleností se horniny v dostatečné vzdálenosti od ohniska chovají jako elastické a prostředím se šíří jako elastická deformace. Po průchodu tudíž zanechají okolní prostředí v původním stavu (Lowrie, 1997). Seismická vlna uvádí částice prostředí, kterým prochází, na velmi krátkou dobu do periodického kmitavého pohybu, jehož intenzita rychle klesá. Místa, kam již vlnění dospělo, jsou oddělena od části prostoru, která jsou dosud v klidu, tzv. vlnoplochou (čelo vlny). Každý bod na vlnoploše je zdrojem nového vlnění, což umožňuje její šíření. Tak vznikají nové vlnoplochy, které se navzájem částečně ruší a zůstávají pouze její části, které postupují ve směru původní vlnoplochy. Tento způsob výkladu šíření vlny se nazývá Huyghensův princip. Čáry, jež jsou kolmé na vlnoplochy, nazýváme seismické paprsky a udávají nám směr postupu seismických vln. Rychlost šíření seismických vln je rychlost postupu vlnoplochy (Mašín a Válek, 1963). Jedná- li se o homogenní a izotropní prostředí mají vlnoplochy podobu kulové plochy. Ve velmi velké vzdálenosti od zdroje a při sledování jen malého objemu prostředí se jeví tyto kulové plochy jako roviny (křivost je už minimální) a jednotlivé vlnoplochy jsou vzájemně rovnoběžné roviny. Paprsky se pak jeví jako vzájemně rovnoběžné přímky (Lowrie, 1997). Podle způsobu pohybu částic prostředím vzhledem ke směru šíření vlny rozlišujeme několik typů vlnění. Patří mezi ně objemové vlnění podélné a příčné. Na zemském povrchu se šíří rovněž povrchové vlny Rayleighovy a Loveovy. Podélné vlny Tento typ vln je spojen s pohybem částic ve směru šíření vlny. Značíme je P- vlny (primární, jelikož jsou ze všech seismických vln nejrychlejší a v seismické stanici je zaznamenáme jako první). Šíří se skrz pevné látky, kapaliny a plyny. Jejich rychlost v P (v seismologii označována α) je dána vztahem: 2 v P (1), kde λ a μ jsou Lameovy konstanty (konstanta μ má význam střižného modulu) a ρ je hustota prostředí. V homogenním izotropním prostředí je rychlost konstantní a nezávislá na směru šíření i frekvenci vlnění. V zemském tělese se obvykle rychlost mění s hloubkou a závisí na horninovém prostředí - např. v měkkých jílech či pískovcích naměříme obvykle nižší rychlost než například v krystalických horninách. Pohyb částic prostředím při průchodu podélné vlny si lze také představit jako pohyb zavěšené pružiny se závažím, která kmitá ve svislém směru. P-vlna je spojena s šířením oblastí zhuštění a zředění (Lowrie, 1997). Příčné vlny Částice kmitají ve směru kolmém k šíření vlny, v rovině procházející paprskem. Značí se jako S- vlny (sekundární), někdy též jako střižné. Jejich rychlost je menší než P- vln. Podle orientace roviny, v níž probíhá kmitavý pohyb částic, rozlišujeme vertikálně polarizované vlny (SV) a horizontálně polarizované (SH). Pohyb částic prostředí při průchodu S-vlny si lze představit jako pohyb lana, kterým zatřepeme za jeho konec (Lowrie, 1997). Charakteristická je zde střižná deformace (zkroucení) jednotlivých elementů prostředí, která vytváří typické pohyby částic prostředí (Mašín a Válek, 1963). Rychlost v S (v seismologii označována β) sekundární vlny je dána vztahem: v S (2)

9 V kapalinách je střižný modul roven nule, tudíž se jimi S-vlny nešíří. Energie seismických vln je dána rychlostí kmitání částic, které kmitají na místě. Objemovou hustotu energie, odpovídající jedné periodě kmitavého pohybu, lze vyjádřit vztahem: Iav A (3), kde ρ je hustota, ω kruhová frekvence, A amplituda (Lowrie, 1997). Velikost amplitudy A má vliv na případné škody, které seismická vlna vyvolá (např. na budovách, mostech a konstrukcích). Pokud se při povrchu nacházejí horniny o menší hustotě, ze zákona zachování energie a podle uvedeného vztahu (3) vyplývá, že dojde ke zvětšení amplitudy A pohybu na povrchu. Mašín a Válek (1963) konstatují, že existuje-li v prostředí rozhraní s jiným prostředím, které od sebe odděluje dvě části s rozdílnými elastickými vlastnostmi či je-li prostředí omezené povrchem, pak zde vznikají další typy vln, jako jsou například odražené a lomené vlny. Pokud je tímto rozhraním zemský povrch, mohou vzniknout specielní vlny, jež nazýváme povrchové. Ty jsou mnohem pomalejší než S a P-vlny a můžeme je pozorovat pouze v blízkosti zemského povrchu nebo rozhraní, na které jsou vázány. Nejvýznamnější jsou z nich Rayleighovy a Loveovy vlny. Šíří se za určitých podmínek na volném povrchu elastického prostředí. Povrchové vlny Rayleighovy vlny (Obr. 1) Značí se jako Lr vlny a lze si je představit jako vlny na vodě. Šíří se podél volného povrchu nekonečného elastického poloprostoru. Částice jsou zde polarizovány ve vertikální rovině. Pohyb částice odpovídá kombinaci vlnění P ve směru šíření vlny podél povrchu a SV ve vertikálním směru. Výsledkem je, že se částice prostředí pohybují po elipse ve vertikální rovině (Lowrie, 1997). Obr. 1. Rayleighova vlna (Kramer, 1997) Loveovy vlny (Obr. 2) Označujeme je Lq vlny. Jsou rychlejší než Rayleighovy vlny a jejich pohyb probíhá ze strany na stranu, tj. odpovídá SH vlně. Vznikají ve vrstvě ležící na poloprostoru, která má nižší rychlost příčné vlny než jaká je v poloprostoru. SH vlna se tedy šíří uvnitř nízkorychlostní desky (Lowrie, 1997). Obr. 2. Loveova vlna (Kramer, 1997) - 9 -

10 2.4. Monitorování zemětřesení První přístroj, nazývaný seismoskop, ke studiu zemětřesení vynalezl čínský astronom Chang Heng v roce 132. Jeho podobu ukazuje Obr. 3. Byla to nádoba s několika dračími hlavami nasměrovanými na různé světové strany. Každý drak měl v tlamě bronzovou kuličku, která byla spojena s kyvadlem a při záchvěvu, způsobeném příchodem seismické vlny z určitého směru, vypadla. Mohlo být tedy určeno, ze které strany zemětřesení přišlo. Seismografy, podobné těm co známe dnes, vymyslel na konci 19. století Angličan John Milne. Seismograf je přístroj, který zaznamenává pohyby půdy neboli seismické signály vyvolané přirozenými a umělými seismickými zdroji. Obecně se skládá ze dvou částí, a to z přijímače a zapisovacího zařízení. Přijímač se označuje jako seismometr (v užité seismice je jeho analogií geofon). Ten zaznamenává a zesiluje pohyby povrchu země, způsobené seismickou vlnou. Zapisovací zařízení provádí registraci tohoto pohybu a tento záznam se nazývá seismogram. Charakter zápisu je ovlivněn vzdáleností mezi registrační stanicí a ohniskem zemětřesení. Ze záznamů určujeme časy příchodu jednotlivých typů seismických vln a počítáme vzdálenost epicentra, hloubku ohniska a velikost otřesů (Lowrie, 1997). Seismografy mají podobu horizontálně nebo vertikálně upravených kyvadel. Měření jsou založena na principu setrvačné hmoty zavěšené či umístěné tak, aby byla vzhledem k zemi snadno pohyblivá. Nastane-li zemětřesení, setrvačná hmota se snaží zůstat v klidové poloze a nastává tak relativní pohyb vzhledem k vlastnímu přístroji, který se kýve současně s okolím. Vzájemný posun mezi setrvačnou hmotou a pevnou částí seismografu se u starších seismografů přenášel opticky nebo mechanicky na registrační papír. Novější seismografy využívají principu elektromagnetické indukce k přeměně mechanického pohybu setrvačné hmoty na elektrický signál. To umožňuje místně od sebe oddělit seismometr a registrační zařízení. Na seismické stanici se obvykle registrují současně horizontální pohyby ve směrech sever-jih a západ-východ a vertikální pohyb na třech samostatných zařízeních (Brázdil a kol., 1988). Dle Lowrie (1997) se dnes moderní seismograf (obr. 4) skládá ze seismometru s příslušnými elektronickými obvody a z analogového či digitálního záznamového zařízení. Analogový seismogram je záznam v podobě souvislé stopy, např. na papírovém pásu, digitální seismogram jsou číselné hodnoty časových vzorků analogového signálu uložené na počítačově kompatibilním mediu, např. na magnetické pásce, pevném disku nebo CD. Podle kmitočtového pásma zachycených seismických signálů rozlišujeme čtyři základní třídy seismografů: krátkoperiodické (konvenční označení SP), širokopásmové (BB), dlouhoperiodické (LP) a velmi širokopásmové seismografy (VBB). K pozorování seismických signálů je vhodná mezinárodní spolupráce. Jednou z takových spoluprací je seismická síť WWSSN (World- wide standard seimograph network), která zahrnuje přes 100 stanic. Všechny údaje o čase v takové síti musí být uváděny v GMT (Greenwich Mean Time- greenwichský čas), aby mohly být mezi sebou porovnáványtisíce seismických stanic jsou rozmístěny po celém světě včetně Antarktidy, podmořských stanic na dně oceánů či seismických pozorovacích stanic napojených přes běžné komunikační prostředky či satelity na mezinárodní datová centra. Seismické stanice jsou vybaveny různými typy seismometrů, podle toho, k jakému účelu (globální, regionální, lokální pozorování) slouží. Tyto sítě pozorovacích stanic mají velký význam nejen ohledně poznání nitra naší Země a procesů v něm, ale i možnosti předpovědi dalších možných zemětřesení (Kukal, 1982). Pro zmírnění dopadů zemětřesení byly vybudovány po celém světě globální, regionální a lokální seismické stanice, díky nimž je možno vcelku rychle reagovat na náhlé otřesy. V Tichém oceánu je vytvořen varovný systém proti tsunami, vyvolané většinou zemětřesením. Podobný systém se v současnosti zřizuje i v Indickém oceánu (ústní sdělení, Zedník, 2008)

11 Obr. 3. Seismoskop používaný v 1. století ( Obr. 4. Moderní seismograf (

12 2.5. Klasifikace velikosti zemětřesení Dle Lowrie (1997) má každé zemětřesení jiné množství uvolněné energie. Nejsilnější efekt se obvykle projeví v epicentru zemětřesení a s rostoucí vzdáleností od něho jeho účinky klesají. Velikost zemětřesení je klasifikována zejména pomocí dvou veličin. První se nazývá intenzita I a je založena na pozorovatelných projevech, následcích zemětřesení. Z tohoto hlediska jde tedy do určité míry o subjektivní hodnocení. Druhou veličinou je magnitudo M, které se stanovuje na základě měření seismografy, je tedy objektivnější. Pokud chceme hodnotit spíše následky zemětřesení, je vhodnější veličinou intenzita. K hodnocení seismické intenzity se používá uměle vytvořená škála, která popisuje jednotlivé účinky zemětřesení a jim přiřazuje číselnou hodnotu. Dříve se pro klasifikaci intenzity v Evropě používala dvanáctistupňová Mercalliho stupnice, která byla později nahrazena MSK-64 stupnicí. V současné době se doporučuje používat evropské makroseismické stupnice EMS-98 (Tab. 1.), která až na drobné úpravy odpovídá MSK stupnici. Intenzita jednoho zemětřesení, narozdíl od magnituda, se mění podle místa pozorování účinků zemětřesení. Vyznačuje se na mapě pomocí izoseist, což jsou čáry ohraničující oblasti, v nichž otřesy přesáhly určitou intenzitu. Při určení síly zemětřesení pomocí magnituda se vychází z veličiny magnitudo M, které je definováno jako dekadický logaritmus amplitudy α zemětřesení v mikrometrech v epicentrální vzdálenosti 100 km: M log a (4). Pro různé typy registrovaných vln pro magnitudo M platí vztah: a M log f (, h) C (5), T kde a je maximální amplituda povrchových vln (v 10-6 m), T je jejich perioda (v sekundách), je epicentrální vzdálenost a h je hloubka ohniska. Funkce f (,h) je empiricky určená kalibrační funkce vzhledem k epicentrální vzdálenosti. Konstanta C je dána korekčními konstantami pro danou observatoř a oblast. Poměr mezi velikostí magnituda M a množstvím uvolněné energie E je dán vztahem: log 10 E 118, 1, 5 M (6). Veličina magnitudo, zavedená Richterem v roce 1935, je základem pro Richterovu stupnici. Tato stupnice má logaritmický charakter, tudíž každá následující jednotka na stupnici odpovídá 32násobku energie uvolněné při zemětřesení odpovídajícím předchozí jednotce (Brázdil a kol., 1988). Tab. 2. dokumentuje srovnání Richterovy škály s účinky zemětřesení a s jeho četností. Ročně se projeví průměrně jedno silné zemětřesení (stupeň 8 Richterovy stupnice) a kolem slabých (stupeň 2-3). V Tab. 3. můžeme vidět nejsilnější zemětřesení od roku 1900 do roku 2004 (ústní sdělení, Zedník, 2008). Ke zlepšení srovnatelnosti magnitud zemětřesení, snížení rozptylu a zvýšení přesnosti v určování síťových magnitud slouží homogenní magnitudový systém (HMS) 32 vybraných seismických stanic, vybudovaný v oblasti euroasijského kontinentu (Christoskov a kol., 1983)

13 Tab. 1. Krátká forma mezinárodní makroseismické stupnice EMS-98 ( Intenzita Definice Zkrácený popis typických účinků 1 nepocítěno Nepocítěno. 2 zřídka pocítěno Pocítěné jen jednotlivci na některých místech v domech. 3 slabé Zemětřesení uvnitř budov cítí jen někteří lidé (0-20%) cítí nanejvýš jako houpání nebo lehké chvění. 4 značně pozorované Zemětřesení uvnitř budov cítí mnozí (10-60%), venku jen výjimečně. Někteří jsou probuzeni. Okna a dveře rachotí. 5 silné Zemětřesení uvnitř budov cítí většina (50-100%), venku někteří. Mnozí spící se probudí. Někteří jsou vystrašení. Budovy vibrují. Visící objekty se značně houpají. Malé předměty se posouvají. Dveře a okna se otvírají a zavírají. 6 mírně ničivé Mnozí jsou vystrašení a vybíhají ven. Některé předměty padají. Mnohé budovy utrpí malé nestrukturální škody jako např. vlásečnicové trhliny nebo odpadnuté malé kousky omítky. 7 ničivé Většina lidí je vystrašená a vybíhá ven. Nábytek je posunutý. Předměty padají z polic ve velkém množství. Mnohé dobře postavené běžné budovy utrpí střední škody: opadá omítka, padají časti komínů; ve stěnách starších budov jsou velké trhliny a příčky jsou zřícené. 8 těžce ničivé Mnozí mají problémy udržet rovnováhu. Mnohé domy mají velké trhliny ve stěnách. Několik dobře postavených běžných budov má vážně poškozené stěny. Slabé starší budovy se mohou zřítit. 9 destruktivní Všeobecná panika. Mnoho chatrných budov se řítí. I dobře postavené běžné budovy utrpí velmi těžké škody: těžké poškození stěn a částečně i strukturální škody. 10 velmi destruktivní Mnohé dobře postavené běžné budovy se řítí. 11 devastující Většina dobře postavených běžných budov se řítí. I některé dobře antiseismicky postavené budovy jsou zničené. 12 úplně devastující Téměř všechny budovy jsou zničené

14 Tab. 2. Richterova stupnice ( Popisek Richterovo magnitudo Účinky zemětřesení Četnost výskytu Mikro méně než 2,0 Mikrozemětřesení, nepocítitelné. Velmi malé 2,0 až 2,9 Většinou nepocítitelné, ale zaznamenatelné. Malé 3,0 až 3,9 Často pocítitelné, nezpůsobující škody. okolo 8000 denně okolo 1000 denně okolo ročně Slabé 4,0 až 4,9 Citelné třesení věcí uvnitř domů, drnčivé zvuky. Významné škody nepravděpodobné. okolo 6200 ročně Střední 5,0 až 5,9 Může způsobit velké škody špatně postaveným budovám v malé oblasti. Pouze drobné poničení dobře postaveným budovám. okolo 800 ročně Silné 6,0 až 6,9 Může ničit až do vzdálenosti 100 km. okolo 120 ročně Velké 7,0 až 7,9 Může způsobit vážné škody na velkých oblastech. okolo 18 ročně Velmi velké 8,0 nebo větší Může způsobit vážné škody i ve vzdálenosti stovek kilometrů. asi 1 za rok Tab. 3. Největší zemětřesení od roku 1900 do roku 2004 ( Nejsilnější zemětřesení v letech Pořadí Místo Datum Magnitudo 1. Chile ,5 2. Prince William Sound (Aljaška) ,2 3. Andrean of Islands (Aljaška) ,1 4. Kamčatka Západní pobřeží severní Sumatry Pobřeží Ekvádoru ,8 7. Rat Islands (Aljaška) ,7 8. Assam (Tibet) ,6 9. Kamčatka ,5-14 -

15 2.6. Geografické rozmístění ohnisek zemětřesení Podle Kukala (1982) zaujímají oblasti, které jsou ohroženy zemětřesením, zhruba jednu desetinu plochy pevnin. Nebezpečí zemětřesení hrozí asi polovině obyvatel planety Země. Oblasti ničivých zemětřesení lze klasifikovat do několika kategorií, jak ukazuje Tab. 4. Epicentra jsou po zemském povrchu rozdělena nepravidelně, ale vyskytují se hlavně podél úzkých zón mezideskové seismické aktivity. Cirkum- pacifická zóna (Obr. 5.), ve které probíhá okolo 75-80% každoročních otřesů, formuje pás obklopující horské pásmo na západním pobřeží Ameriky a ostrovní oblouk podél východního pobřeží Asie a Australasie. V této oblasti, též známé jako ohnivý kruh (Obr. 6.), se nachází asi ze seismického hlediska nejznámější geologický útvar - severoamerický zlom San Andreas. Podél tohoto zlomu došlo roku 1987 v San Francisku k zemětřesení, které zapříčinilo velké lidské ztráty a způsobilo též značné materiální škody (Holzer, 1998). Středozemsko- transasijská zóna, odpovídající za 15-20% seismické aktivity, začíná u Azor v Atlantském oceánu, dále se rozprostírá podél Azorsko- Gibraltarského hřbetu, přes Severní Afriku, Středozemní moře, Apeninský poloostrov, Alpy, Turecko, Írán a pokračuje až k Himalájím v jihovýchodní Asii, kde hraničí s cirkum- pacifickou zónou. Systém oceánských hřbetů a zdvihů tvoří třetí nejvíce aktivní zónu. Původ zde má 3-7% z každoročních zemětřesení. Lowrie (1997) prohlašuje, že každá z těchto zón je navíc také charakteristická aktivním vulkanismem, který je úzce spjat se zemětřesením. Zbytek Země je považován na aseismický, ačkoliv žádný region nemůže být pokládán za zcela bez zemětřesení. Okolo 1% globální seismicity je způsobeno vnitrodeskovými zemětřeseními, jejichž ohniska se nachází poměrně daleko od seismické zóny. I tato zemětřesení by se měla brát v potaz. Některá mohou být totiž velmi rozsáhlá a škodlivá, jako např. v Madridu, Missouri či v letech 1811 až 1812 v Mississippi river valey

16 Obr 5: Cirkum-pacifická zóna a ohnivý kruh ( Obr. 6. Ohnivý kruh (

17 Tab. 4. Klasifikace oblastí ničivých zemětřesení (Kukal, 1982) Subdukční zóny (oblasti, v nichž se jedna litosférická deska podsouvá pod druhou desku) Aleuty, Kamčatka, Japonsko, východoindické souostroví. Střední a Jižní Amerika jižní Španělsko, Tyrhénské moře, jižní Itálie, Sicílie, Jónské a Egejské moře, jižní Řecko, Kréta, Kypr, Turecko část zemětřesení v Malých Antilách Riftové zóny (oblasti, v nichž je oslabena pevninská kůra, která se pomalu mění v kůru oceánskou a oblasti, kde oceánské hřebeny vytvářejí novou oceánskou kůru) Rýnský prolom v Německu, prolom bajkalský, údolí řeky Rhony ve Francii a ve Švýcarsku, prolom v Oslofjordu Východoafrický prolom Oblast podél řeky Rio Grande ve Spojených státech Mladá pásmová pohoří Pyreneje, Alpy, Karpaty, Dinaridy, Helenidy, Taurus a Pontus v Turecku, Zagros v Íránu. Apeninské pohoří, Sierra Nevada ve Španělsku Pohoří Atlas v severní Africe Středoasijská pohoří od Himálaje a Tibetu až k východoindickým ostrovům. Hindukúš ve střední Asii, kde probíhá šev mezi indickou a euroasijskou litosférickou deskou Pás Kordiller a Andského pohoří táhnoucí se od Aljašky před celou Jižní Ameriku až k Antarktidě Zóny podél velkých transformních zlomů (oblasti, podél nichž se dějí horizontální posuvy jako součást systému subdukčních a riftových zón, a které tvoří hranice mezi deskami) Kalifornský zlom San Andreas, na němž leží San Francisco a Los Angeles. Alpský zlom na Novém Zélandu Levantský zlom, na němž leží Arabský záliv a Mrtvé moře Zlom severoanatolský, procházející částí Řecka přes Egejské moře do Turecka a Iránu Oceánské zlomy, např. od Azorských ostrovů k Gibraltaru, ve kterém bylo epicentrum pustošivého zemětřesení v Lisabonu v roce

18 3. NÁSLEDKY ZEMĚTŘESENÍ Kukal (1982) jako následky zemětřesení označuje celou řadu jevů, které mají příčinnou souvislost se zemětřesením. Tato souvislost je někdy zcela bezprostřední (například zhroucení konstrukce budovy vlivem seismické vlny), jindy různou měrou zprostředkovaná (zničení budovy požárem jako následek poškození těsnosti plynovodu, vyvolání sesuvu apod.). Za povšimnutí stojí i jevy, které zemětřesení doprovázejí. U některých nedovedeme rozhodnout, zda jsou projevem příčin zemětřesení nebo vznikají v jeho průběhu, nebo až jako jeho následek. Je například známé, že zemětřesení působí i na psychiku lidí a to různým způsobem. Většina osob propadá panice, jakmile cítí i slabé otřesy. Lidé mají tendenci vybíhat na chodby či schodiště, která se však v řadě typů budov hroutí jako první. Při otřesech bylo pozorováno nejprve působení na psychiku, umocněné možnými doprovodnými světelnými a zvukovými efekty, a až poté pocity fyzické jako je nestabilita při stání či pád na zem. U citlivějších lidí s nemocným srdcem může dojít k srdeční slabosti. Zvukové efekty doprovázející některá zemětřesení připomínají vzdálené hřmění. Vysvětlení není přesně známo, avšak předpokládá se, že je způsobeno podélným vlněním, které se šíří jako zvukové vlny, nebo pohybem a třením hornin. Světelné efekty, které jsou vzácnější, byly prokázány snímky například při zemětřesení v Matsushiro v Japonsku v roce Na obloze se objevovaly plošné blesky, které nejjasněji svítily ve chvíli hlavních otřesů. Nejjasnější záře byla pozorována při zemětřesení v Číně Kolem epicentra obloha značně svítila a zář byla pozorována až do vzdálenosti 325 km. Vznik těchto jevů není uspokojivě vysvětlen. Existuje však hypotéza o oscilaci vzduchových částic nebo hypotéza o sonoluminiscenci, která je vyvolána prudkými změnami tlaku při přemisťování vzduchové hmoty. Zda se to dá vysvětlit opravdu takto, nebylo zatím prokázáno. Menší zemětřesení jsou na ulici většinou kvůli provozu na silnici nepocítitelná. Silnější otřesy se projevují drnčením oken, opadáváním omítky, praskáním zdí, pádem předmětů či porušením povrchu. Toto vše může být zakončeno zhroucením celé budov. Ve volné přírodě se dají rozpoznat zemětřesení silnější, kdy se na povrchu země postupně tvoří čím dál větší pukliny, půda se rozrušuje, vystřikují gejzíry písku, pohybují se balvany, dochází k sesuvům větších svahů, vylévá se voda z vodních nádrží a řek apod. Při větších zemětřeseních lze pozorovat vlnění povrchu. Z hlediska možnosti pozorování následků historických zemětřesení jsou rozdílné podmínky ve městě, kde škody bývají odstraněny dříve, a v přírodě, kde mohou přetrvávat i tisíce let. Ve městě najdeme zborcené budovy, propadlá schodiště, popraskané zdi. Na ulicích střepy, sutiny, porušení dlažby či rozpraskání vozovek. Ve volné krajině lze sledovat vodorovné či svislé skoky až několik metrů, rozdělené ploty, zvlnění terénu, vyvrácené stromy či rozsáhlé sesuvy půdy. Důsledkem zemětřesení dochází k přerušení vodovodního a plynového potrubí, k požárům a výbuchům plynu. V terénu se sesouvají svahy, některé vodní toky bývají přehrazeny sesuvem, hrozí popraskání či protržení přehradních hrází (Kukal, 1982). Zemětřesení, hlavně v oblastech, kde se často vyskytuje, způsobuje lidské ztráty. Nejvíce obětí mají na svědomí sesuvy půdy. Laviny kamení a bahna uvolněné při otřesech zasypaly statisíce lidí. Na druhém místě jsou oběti vln tsunami, které se přelijí z moře na pobřeží. Na třetím místě jsou oběti řícení domů a stěn a padajících předmětů, které způsobují řadu těžkých a smrtelných zranění. Na čtvrtém místě jsou oběti požárů, výbuchů plynu, dodatečně spadlých budov, povodní, epidemií, hladomorů (

19 3.1. Tsunami Některá zemětřesení mohou doprovázet ničivé vlny, které zdevastují pobřeží a způsobí někdy i větší škody, než zemětřesení samotné. Mohou být rovněž způsobeny podmořským sesuvem, vulkanickými erupcemi či méně obvyklým dopadem meteoritu. Tyto vlny se nazývají tsunami a jejich pojmenování vzniklo z japonského termínu znamenajícího vlna v přístavu, protože se často projevují jako resonanční jev v zátoce po zemětřesení na volném moři (Kukal, 1982). Lze je definovat jako jednu či několik vln, jdoucích po sobě na hladině moře. Rychlý pokles nebo výzdvih rozsáhlé oblasti mořského dna způsobí, že všechna voda nad pohyblivou oblastí se okamžitě vzedme nebo poklesne. Když se tato voda snaží zaujmout pozici shodnou s původní hladinou, vyvolá vznik dlouhých nízkých vln, které se velmi rychle rozšiřují (Reichwalder a Jablonský, 2003). Rychlost vlny tsunami na volném oceánu je závislá na hloubce d a tíhovém zrychlení g. Může se vyjádřit vztahem: v g d (8). Abbott (1996) tvrdí, že tsunami se šíří skrze oceán jako vlna s periodou T okolo minut. Na rozdíl od vln vyvolaných větrem, mají mnohem delší vlnovou délku, a to až stovky kilometrů. Přes otevřený oceán, kde je hloubka kolem 5 km, dosahují rychlosti až 800 km/h. V hluboké vodě mají ale výšku jen kolem 0,5 až 2 metrů, tudíž na volném moři jsou pro pozorovatele na lodi téměř nepocítitelné. Nicméně s přiblížením do mělčích vod u pobřeží se přední část vlny zpomaluje a následující vodní masa ji má tendenci přeskočit, takže výška vlny roste. Příčinou tohoto náhlého zvětšení výšky vlny až o několik metrů může být topografie mořského dna a obrys pobřeží. Mezi lety došlo asi k zemětřesení, ale tsunami zapříčinilo jen 124 z nich. Z toho vyplývá, že většina tsunami má nízkou amplitudu a nelze je zaznamenat, nebo že tsunami vyvolané zemětřesením vznikají při otřesech obvykle s magnitudem přesahujícím hodnotu 6,5. Naproti tomu otřesy větší jak 7,3 Richterovy stupnice způsobují tsunami vždy. Pro tsunami byla navržena britským seismologem N. N. Ambraseysim stupnice intenzity, která je uvedena v Tab. 8. (Bryant, 1991). Tab. 8. Stupnice velikosti tsunami podle projevů a účinky (Bryant, 1991) Stupnice Označení Projevy I II III IV V VI tsunami velmi slabé slabé tsunami středně silné tsunami silné tsunami velmi silné tsunami katastrofál ní tsunami vlna zaznamenána jen na mareografu ( přístroj na měření přílivu a odlivu- výšky mořské hladiny) může zaplavit ploché přímoří; zpozorují jen ti, kteří znají moře zpravidla zpozorováno, ploché přímoří zaplaveno; lehké lodi mohou být zaneseny na břeh, menší škody na přístavních zařízeních; v ústích řek proud obrácen dočasně k pevnině přímoří zaplaveno, umělé břežní konstrukce poškozeny; velké plachetnice a malé motorové lodi vrženy na břeh a pak zpět do moře; přímoří zaneseno úlomky a odpadky přímoří zaplaveno, vlnolamy a mola těžce poškozena; i větší lodě vrhány na břeh; škody i hluboko ve vnitrozemí; vše zaneseno úlomky; v ústí řek velké bouřlivé přílivy; oběti na životech úplné poničení břežní a přímořské oblasti; zaplavení pevniny do značné hloubky; největší lodě poškozeny; mnoho obětí

20 Podle Reichwaldera a Jablonského (2003) v několika lokalitách, kde se vyskytuje kombinace mírně ukloněného šelfu a nálevkovitého zálivu, může dosahovat tsunami až výšky 85 metrů. Podobná vlna zasáhla například po zemětřesení v roce 1971 pobřeží ostrovů Ryukyu jižně od Japonska. Podél většiny pobřeží dosahují tsunami však menších rozměrů. Ačkoliv se v mělkých vodách rychlost normálních vln drasticky zmenšuje, tsunami může dosáhnout pobřeží jako velmi vysoké a rychlé vlny. V důsledku jejich velké vlnové délky nedochází k rychlému ústupu jako při normálních vlnách. Voda si udržuje stoupající tendenci 5-10 minut a před svým ústupem vyvolává velká záplavy. Jejich dlouhé trvání a výška způsobují rozsáhlé destrukce v celé pobřežní zóně. Mezi oblasti s nejčastějším výskytem tsunami patří Japonsko a Hawai. Z tohoto důvodu se na Hawaii monitorují podrobně všechny regiony v Pacifiku, kde je možná zdrojová oblast tsunami. Procentuální zastoupení tsunami ve světových oceánech a mořích je zaznamenáno v Tab. 9. Tab. 9. Procentuální zastoupení tsunami ve světových oceánech a mořích (Reichwalder a Jablonský, 2003) Oblast Výskyt % Tichý oceán 25,4 Indonésie 20,3 Japonsko 18,6 Karibská oblast 13,8 Středozemní moře 10,1 Východní pobřeží Pacifiku 8,9 Východní pobřeží Atlantiku 1,6 Bengálský záliv 0,8 Západní pobřeží Atlantiku 0,4 Peru a Chile patří do oblastí nejvíce postižených lokálními zemětřeseními. Pobřežní čára, spojující tyto dvě území, je tak jediná zdrojová oblast, ovlivňující JZ zónu Pacifiku. V Japonsku, které je většinou ovlivněno místně vytvořenou tsunami, se zaměřuje pozornost na předpověď lokálního výskytu tsunami. Atlantické pobřeží je zdánlivě bez tsunami, ačkoliv při Lisabonském zemětřesení v roce 1755 byla vyprodukována 3-4 metry vysoká vlna, která byla zaznamenána až na druhé straně Atlantiku (Bryant, 1991). Dvě třetiny ničivých tsunami v Pacifiku jsou podmíněny zemětřesením o M= 7,5 a větším, ovšem většina těchto vln je slabá. Studie ukázaly, že vrchol energie periody tsunami je funkcí magnituda zemětřesení dle následujícího vztahu: Tt 0,57M 2,85 (9), kde T t je perioda (min.) tsunami a M je magnitudo. Krátkodobá předpověď tsunami je nejlépe vyvinuta v oblasti Pacifiku. Zde může být varování zaručeno 1-24 hodin v předstihu, v závislosti na lokaci míst, vztažených ke vzdálenosti epicentra zemětřesení. Jelikož je každá tsunami individuální, je velmi obtížné sestavit dlouhodobé statistiky předpovědi. Protože je Pacifik oblastí velmi náchylnou na zemětřesení, byl zde založen vládou USA The Seismic Sea Wave Warning System (Systém varování seismicky vyvolaných tsunami). Právě po velkém zemětřesení na Aleutských ostrovech roku 1946 byla spuštěna jedna z nejlepších studií o tsunami. Po tehdejším zemětřesení vyvolaná vlna tsunami cestovala skrz Pacifik a o několik hodin později dosáhla pobřeží na Hawaii, kde smetla břeh a vystoupala ústním řeky jako 7 metrová vlna. Následky devastace touto tsunami daly základ pro vznik varovného systému, vyvinutého z The Seismic Sea Wave Warning System, který se nazývá Tsunami Warning System (Varovný systém tsunami) a je znázorněný na Obr. 9. (Bryant, 1991). Když je zaznamenáno zemětřesení, které může způsobit tsunami, je vyslán varovným systémem výstražný signál ohroženým oblastem. Systém pracuje daleko od zdroje, tudíž je tím obvykle zajištěn

21 přiměřený varovný čas. V bezprostřední blízkosti ohniska zemětřesení ovšem stále dochází ke značným ztrátám na lidských životech, jelikož zde varování není dostatečně rychlé (Lowrie, 1997). Dle Bryanta (1991) je v současnosti systém schopný detekovat tsunami použitím 53 přílivoodlivových zkušebních přístrojů (tide gauges), rozptýlených po Pacifiku. Varovací systém spoléhá na to, že zemětřesení budou zaznamenána na klíčové seismické stanici, kde jsou 24-hodinové výstražné signály. Tyto stanice jsou situovány tak, aby neležely v zóně stínu P nebo S vln z Pacifické oblasti. Je-li tedy zaznamenáno podezřelé zemětřesení a možnost příchodu tsunami, je ihned vysláno varování národním orgánům. Cesta kudy tsunami postupuje je následně monitorována, aby se získaly informace o její periodě a výšce. Tato data jsou dále využita k definování cestovní dráhy tsunami pomocí lomu a ohybu paprsků, které jsou vypočítány předem pro různé části Pacifiku. Tomu se uzpůsobuje i následný postup ohrožených oblastí tak, aby se co nejvíce zabránilo následkům této vlny. Varování byla nejprve sestavena pro USA a Hawaiské oblasti, ale po následujícím zemětřesení v Chile roku 1960, byl návrh prodloužen do všech zemí hraničícími s Pacifickým oceánem. V Japonsku měli do roku 1960 svou vlastní varovnou síť, jelikož se do této doby domnívali, že všechny tsunami ovlivňující Japonsko, vznikají lokálně. V roce 1986 se přidalo ke spolupráci v Tsunami Warning Systém dalších 22 zemí včetně Nového Zélandu a Austrálie. Pacifický varovný systém není dokonalý. Riziko v Japonsku stále existuje u lokálních tsunami, které mohou vzniknout příliš blízko pobřeží a tudíž není vysláno varování dostatečně dopředu. Například roku 1976 vyvolalo lokální zemětřesení o M= 7,8 na Filipínách tsunami výšky 3-4,5 metrů, která měla za následek tisíce obětí. Událost byla díky své blízkosti, 20 km od zalidněného pobřeží, prakticky nepředvídatelná. Ačkoliv zde panovalo přesvědčení, že tato vlna byla poslední největší současné doby, následujícího roku zasáhly další 3 neznámé tsunami ostrov Lemmata v Indonésii a přinesly další oběti. Jako neznámé byly tyto vlny označeny, jelikož jejich vznik nebyl objasněn. Tento případ také nešlo dopředu předvídat (Bryant, 1991). Podle Kenji (2005) provázanost různých rizik, která jsou zapříčiněna zemětřesením, dokazuje i příklad rozsáhlého skalního sesuvu o objemu asi m 3, který spadl do horního toku Gold Arm v Charlesově průlivu. Tento sesuv vyvolal místní tsunami, která se šířila 800 m skrz záliv a na protější straně zničila vegetaci do výšky 4-5 metrů nad hladinou vody. Na ostrůvku ležícím uprostřed byla stržena téměř všechna vegetace a když vlna dorazila do 250 metrů vzdáleného přístaviště, poškodila ho také. Díky nízkému zalidnění v této oblasti nebyl naštěstí nikdo zraněn. Obr. 9. Varovný systém tsunami (

22 3.2. Sesuvy půdy Sesuvy půdy se vyskytují téměř po celém světě jako součást vývoje krajiny, který stále pokračuje. Většina sesuvů se objevuje v přirozeném svahu, ale někdy se vyskytnou i na svahu vybudovaném člověkem. Lidé potřebují stále více prostoru na bydlení a tak se posouvají každým rokem i na svahy kopců, kde hrozí sesuvy. Sesuvy pak často nastanou v souvislosti s jinými živelnými pohromami, jako jsou zemětřesení, erupce vulkánů, požáry či povodně. Způsobují miliardové škody a každoroční ztráty na životech ( I menší otřesy půdy většinou stačí k tomu, aby došlo k narušení nestabilního svahu a následným sesuvům. Tímto způsobené škody mohou být bezvýznamné, ale i katastrofické. To závisí mimo jiné na geometrii a materiálu svahu. Tento fakt je dokumentován například i informací už z roku 1789 př.n.l. Tehdy zemětřesením vyvolaný sesuv měl na svědomí více škod, než ostatní seismické hazardy té doby (Kramer, 1997). V roce 1964 vyvolalo zemětřesení na Aljašce sesutí půdy, které způsobilo přes polovinu celkových škod. Bylo zjištěno, že v Japonsku mezi lety přišla o život při sesuvech po zemětřesení, o velikosti magnituda kolem 7, více než polovina obětí (Kramer, 1997). Jiným příkladem je zemětřesení z roku 1920 v Číně, které mělo magnitudo přes 8. To vyvolalo stovky sesuvů a kolaps sprašových uloženin. V nich měli lidé v erozních údolích strmého svahu vyhloubeny velký počet podzemních obydlí, což tehdy stálo život více jak lidí (Weiqi, 1987). Zemský povrch se skládá ze svahů, z nichž některé jsou stabilní a jiné se za různých podmínek stávají nestabilními. Těmi podmínkami může být změna sklonu svahu, zvětrávání a mrznutí, které narušuje soudržnost půdy, změna porostu či odstranění vegetace nebo zvýšení obsahu vody v půdě např. při velkých deštích. Voda, která vyplňuje póry, narušuje vazby mezi zrny a na vrstevních plochách může působit jako mazadlo a usnadňovat klouzání. V horských oblastech je hlavním rizikem souvisejícím s velkým zemětřesením především aktivace hlavního sesuvu půdy, který může zapříčinit destrukci daleko od epicentra (Kramer, 1997). Lomnitz (1971) uvádí jako příklad sesuv v Peru v roce 1970, jehož vznik byl podmíněn právě zemětřesením o magnitudu 7,8 a měl za následek lidských obětí. Kukal (1982) prohlašuje, že velmi nepříznivá situace pro sesuvy nastane, jsou-li na svahu pevné horniny pokryty sutí nebo půdou. Stejně tak sesuvy vznikají snadněji a rychleji, když pevné vápence či pískovce jsou prokládány měkčími jílovými břidlicemi. Pokud je směr sklonu vrstev odlučné plochy, tj. místo, ve kterém je iniciován sesuv, rovnoběžný se svahem, zvyšuje to riziko nebezpečí sesuvů. Někdy se uvádí jako kritický úhel svahu 25. Spousta faktorů, včetně geologického a hydrologického stavu, topografie, klimatu, počasí a využití krajiny, ovlivňují stabilitu svahů a charakter sesuvů půdy na nich. Byl navrhnut postup pro klasifikaci sesuvů na základě typů materiálu (půda či skála), charakteru pohybu (přerušovaný nebo souvislý), a jiných atributů jako rychlosti, hloubky a obsahu vody. Kramer (1997) rozděluje zemětřesením vyvolané sesuvy do 3 hlavních skupin. Jsou jimi přerušované sesuvy a řícení, souvislé sesuvy a do třetice laterální proudy. Do skupiny přerušovaných sesuvů a řícení se zahrnují i kamenná řícení a sesuvy, kamenné laviny a poklesy půdy. Materiály zemského povrchu, které jsou obsaženy v některých poruchách, jsou stříhané, rozbité a porušené. Tyto typy puklin nalezneme obvykle v příkrém terénu. Mohou produkovat extrémně rychlé pohyby a způsobovat ničivé škody. Skalní řícení a laviny byly v historii jedny z hlavních příčin úmrtí při sesuvech vyvolaných zemětřeseními. Souvislé sesuvy, jako kamenité či půdní sesutí, kamenné a půdní blokové sesuvy či pomalé půdotoky, se skládají ze souvislých bloků, které se přemísťují a přetáčejí na poněkud hlubších puklinách povrchu

23 ve středně strmě nakloněném terénu. Většina souvislých sesuvů nabývá podstatně menší rychlosti než přerušované sesuvy. Laterální nebo-li boční sesuvy se většinou týkají zkapalnitelných půd, ačkoliv např. citlivé jíly mohou produkovat sesuvy s velmi podobnou charakteristikou. Kvůli nízké reziduální pevnosti těchto materiálů může dojít ke smýkání na nevšední ploše svahu a může být vyvinuta velmi vysoké rychlost sesuvu. Různé typy zemětřesením vyvolaných sesuvů se vyskytují s různou frekvencí. Skalní řícení (rock falls), narušené sesuvy půdy (disrupted soil slide) a sesuvy kamení (rock slides) jsou nejběžnější typy sesuvů pozorovaných v historii zemětřesení. Podmořské sesuvy, pomalé půdotoky, skalní blokové sesuvy či skalní laviny jsou méně běžné, ačkoliv obtížněji pozorovatelné podmořské sesuvy mohou přispět k jejich očividné vzácnosti. Reichwalder a Jablonský (2003) uvádí jako speciálním typ sesuvů ztekucení, při kterém se půda a sedimenty nasycené vodou stávají, v důsledku otřesů při zemětřeseními, tekutými. Většinou k tomu dochází v blízkosti řek, zálivů a jiných vodních ploch. Ke ztekucení může dojít několik minut po zemětřesení a vyvolat poklesy budov a tečení podzemních nádrží, kde původně tuhé sedimenty začínají téct. Na Obr. 7. a Obr. 8. je vidět poškození způsobené ztekucením půdy pod budovami. Se ztekucením blízce souvisí jev nazvaný tok poruch (flow failures). Ten se objevuje, když klesne pevnost půdy pod hranici udržení stability statické síly. Tyto toky jsou tedy řízeny statickou gravitační silou a mohou způsobovat velmi rozsáhlé pohyby. Ztekucení přispělo ke škodám např. při zemětřesení v Kalifornii v roce 1964 a roku 1995 v Kobe v Japonsku. Další příbuzným jevem je laterální rozšiřování, charakteristické přírůstkem posunutí během otřesů při zemětřesení. Je-li pevnost napětí půdy nepříliš vysoká, může dojít až k rozsáhlým posunutím půdy. Laterální prodlužování je zcela běžné v blízkosti mostů, kde může poškodit podpěry či horní konstrukci mostu (Kramer, 1997). Kramer (1997) považuje za logické očekávat, že se zvětšujícím se magnitudem roste rozsah aktivity sesuvů a že existuje nějaká minimální hodnota magnituda, pod kterou by zemětřesení vyvolalo sesuvy jen výjimečně. Stejně tak lze předpokládat, že se rozsah aktivity zemětřesných sesuvů snižuje s rostoucí vzdáleností od epicentra a i zde existuje určitá velikost magnituda zemětřesení, při níž by neměly být v určitě vzdálenosti od epicentra očekávány sesuvy. Studie z USA z let prokázala, že nejmenší zaznamenaná zemětřesení, které způsobilo sesuvy, mělo lokální magnitudo okolo 4. Minimální magnituda pro různé typy sesuvů byla odhadnuta tak, jak nám ukazuje Tab. 5. Ačkoliv jsou tyto limity užitečné, musí se připustit, že jsou pouze přibližné, a závisí například na hloubce ohniska. Maxima vzdálenosti polohy zdroje, ve kterých byly sesuvy půdy v historii zemětřesení již produkovány, jsou rozdílná pro různé typy sesuvů. Například porušené sesuvy a řícení byly málokdy nalezeny za epicentrální vzdáleností okolo 15 km pro M= 5, ale byly pozorovány až do vzdálenosti okolo 200 km při zemětřesní s M= 7. V České republice má sledování a výzkum pohybů dlouholetou tradici. Česká geologická služba- Geofond vytvořil a neustále doplňuje bázi dat svahových pohybů v České republice. Od roku 1976 jsou v Geofondu shromažďovány, klasifikovány a informačně zpracovávány dostupné prameny o starších i současných svahových pohybech. Podnět k této evidenci dal největší svahový pohyb, který měl v tehdejším Československu u slovenské Handlové na přelomu let 1960 a 1961 katastrofální následky (Kukal, 1982)

24 Ve světě vznikla také organizace National Landslide Hazards Program (LHP) - národní program rizika sesuvů, jejíž primární cíl je zmenšit dlouhodobé ztráty způsobené sesuvy půd a lépe pochopit jejich příčiny a navrhnout lepší strategie. LHP funguje od roku 1970 a od této doby shromažďuje informace, řídí výzkum, reaguje na mimořádné okolnosti a pohromy, vydává vědecké zprávy a další sdělení pro širokou veřejnost včetně geologů a inženýrů ve vládě, akademii i soukromé praxe ( Pokud jde o možnosti prevence vzniku sesuvů a jejich následků, v seismicky aktivních i neaktivních oblastech, jsou podle Kramera (1997) běžně používány metody zlepšení základových půd v místech, kde se očekávají jejich nedostatečné vlastnosti. Pohyby půdy mohou zahrnovat horizontální i vertikální posun a mohou vznikat během a nebo po zemětřesných otřesech. Při zemětřesení může přispět nedostatečným vlastnostem půd také vysoký tlak v pórech naplněných vodou, který může způsobit rozsáhlé deformace. V důsledku toho se běžně užívané techniky mimo jiné zabývají také redukcí tendence půd vytvářet nadbytek vody v pórech během zemětřesení. V současnosti jsou k dispozici různé varianty těchto postupů pro snížení seismického rizika. Jejich výběr a použití je různé na základě vlivu přírody a blízkostí struktury a konstrukce vybavení. Většina technik na zlepšení vlastností půd je zaměřena na pevnost a tuhost uložené půd. Základní mechanismy zlepšení inženýrských vlastností půd se mohou rozdělit do čtyř hlavních kategorií, kterými jsou: zhušťovací technika, vyztužení, injektáž a odvodnění. Existují však i jiné techniky, které nejdou přesně zařadit do těchto čtyř skupin. Jak bylo již popsáno, aby se zabránilo následkům zemětřesení, podniká se v oblasti sesuvů mnoho kroků. Vyhodnocení seismické stability svahů je jedním z nejdůležitějších aktivit geotechnického zemětřesného inženýrství. Tab. 5. Odhady nejmenších zemětřesení způsobujících sesuvy půdy (Kramer, 1997): M L Popis 4.0 kamenné řícení, kamenné sesuvy, půdotok, přerušovaný půdotok 4,5 sesuv půdy, blokový půdní sesuv 5,0 6,0 skalní lavina 6,5 půdní lavina kamenný sesuv, kamenný blokový sesuv, pomalé zemní proudy, půdní boční proud, rychlý půdní tok a podmořský sesuv

25 Obr. 7. Dvě nízko položené oblasti ležící v oblasti San Franciska, kde byly škody po zemětřesení v roce 1906 způsobeny také zkapalněním půdy a zemními poruchami (ground failure) (Kramer, 1997) Obr. 8. Během zemětřesení v Japonsku v roce 1964 došlo ke ztekucení půdy pod některými budovy (Kramer, 1997)

26 3.3. Narušení statiky staveb Podle Zátopka, 1949 se stavby se chovají jako heterogenní soustavy složené z velkého počtu součástí, u nichž pevnost vzájemných vazeb kolísá v širokých mezích a během zemětřesení se mění. Při zemětřeseních dostatečně silných se vazby úplně uvolňují a nastává poškození nebo zřícení stavby. Stavby ležící na tektonicky narušeném podkladu či půdě složené z vodních částic (např. štěrky, písky) bývají zpravidla při zemětřesení nejvíce ohroženy. Do jaké míry lze toto zvýšené nebezpečí očekávat, závisí na projevech posunu na zlomu a celkové intenzitě otřesů (Záruba a Mencl, 1987). První škody na budovách se objevují již po překročení 20 cm/sec 2 a při zrychlení asi l m/sec 2 dosahuje již destrukce značného rozsahu. Domy, mosty, potrubí, silnice, železnice a jiné objekty, které jsou vybudovány v místech, jimiž probíhají pukliny nebo zlomy, podél kterých se děje pohyb, bývají poničeny, ačkoliv někdy v bezprostřední blízkosti nalezneme stavby skoro nepoškozené (Zátopek, 1949). V území aktivních zlomů dochází k pohybům, které se projevují nejvíc v místech, kde pokryvy mají malou mocnost. Menší projevy byly zaznamenány tam, kde je povrch pokryt mocnější polohou zeminy. Štěrky a písky ve velmi silných vrstvách způsobují snížení intenzity zemětřesení v daném místě. Největší intenzita zemětřesení a největší destrukce však nemusí být v místě zlomů, ale ve vzdálenosti několika kilometrů, jelikož porucha může být skloněná, tudíž hypocentrum nemusí odpovídat poloze výchozu zlomu (Záruba a Mencl, 1987). Nejmenší intenzitu zemětřesení pozorujeme v místech kompaktního neporušeného krystalinika (např. žuly, ruly), které dosahují na povrch. Na podloží tvořeném krystalinikem je intenzita jakousi normálou, podle které se hodnotí intenzity ve stejné epicentrální vzdálenosti, ale nad jiným geologických podkladem. Poměr intenzity na určitém místě k intenzitě na krystaliniku při stejné epicentrální vzdálenosti se nazývá součinitel podkladu. Na pískovci dosahuje hodnot až 3, na volném písku 2,5-4,5, na návozu 4,5-11, na bažinaté půdě 12 a více (Zátopek, 1949). Záruba a Mencl (1987) tvrdí, že na chování stavby při zemětřesení má vliv i základová půda. Je-li měkká, zvětšuje se amplituda až na dvojnásobek i více a zároveň se prodlužuje doba kmitání. Předpokládá se tedy, že obyčejné (ne patrové) domy při krátké době vlastního kmitání lépe obstojí. Pokud jsou nepoddajně založeny např. na pilotách, jejich stabilita se zvyšuje. Nevysoké a nepoddajné stavby s krátkou dobou kmitu se spíš dostanou do rezonance na skalní základové půdě. Má se za to, že většina staveb jednou stejně potká zemětřesení, která bude mít stejnou frekvenci jako budova. V seismicky ohrožených oblastech se požaduje, aby konstrukce budovy byla odolná proti zemětřesení. Když je dobrá konstrukce sama o sobě, musí se její stálost upevnit i dobrým založením. Kvůli sedání základové půdy vlivem otřesů či jejímu ztekucování při vysoce položené hladině podzemní vody, se používají nejčastěji ověřené piloty. Ty se zakládají větší částí své délky do hloubky, kde již nehrozí ztekucení či sedání. Na stupeň škod může mít i vliv topografie území. Objevily se případy, kdy více utrpěly vyčnívající hřbety než deprese nezaplněné vodou. Pokud je tedy základová půda objektů tvořena sedimenty s menší hustotou, podle zákona zachování energie, dojde ke zvětšení amplitudy seismické vlny a právě takové stavby bývají proto často více poškozené, ve srovnání s případem základové půdy typu skalních hornin s vyšší hustotou. Při horizontálních pohybech půdy se objevují na zdech typické křížové trhliny, kdežto při vertikálních pohybech jsou účinky patrné u staveb s těžkou střechou. Silné vodorovné otřesy, které se několikrát mohou opakovat, způsobují zřícení zdí kolmých na směr pohybu. Vysoké cihlové části staveb, jako komíny nebo požární zdi, jsou zemětřesením ohroženy více než části nízké, jelikož reakční pohyby se s výškou nad zemí zvětšují. Je třeba věnovat pozornost i sekundárním účinkům zemětřesení na stavby, které jsou stejně ničivé jako ty primární. Jedná se o přetrhané vodovody způsobující promáčení a zhoršení vlastností zemin, porušená plynová vedení přispívající požárům apod. (Zátopek, 1949)

27 V oblastech, kde se již v historii projevovala zemětřesení, je třeba dbát na to, aby nová zástavba nebyla stavěna v místech mladých tektonických zlomů. Podél těchto linií se projevují účinky zemětřesení zvětšenou měrou. Tato okolnost má význam v Evropě a jiných částech světa než v Českém masivu (Záruba a Mencl, 1987). Holub (2006) popisuje vliv vibrací, uměle vyvolaných trhacími pracemi či odstřely, na stavby. Těmi je třeba se také zabývat, jelikož takto vzniklé otřesy jsou podobné těm, které může vyvolat zemětřesení. Jako nejlepší měřítko při hodnocení rozsahu poškození obytných budov a zařízení, v kterékoli vzdálenosti od odstřelu, se používá špičkových hodnot rychlosti kmitání (PPV- peak particle velocity). Byla provedena experimentální měření, která zjišťovala účinky trhacích prací na budovu ze železobetonu (školu) a na dřevený domek. Škola byla usazena přímo na skále a její střední část byla uložena na betonových pilotech. Bylo prokázáno, že zesilovací efekt klesá s počtem pater a zesilovací faktor půdy vně budovy je podstatně větší než při měření např. v 1 patře. V určité době u našich staveb převládaly budovy zděné. Při vzniku trhlinek ve zdivu je rozhodující poměrná deformace. Relativní deformaci, vyvolanou kmitáním, lze přibližně vyjádřit poměrem rychlosti kmitání V k rychlosti c, jíž se šíří pružné vlnění vztahem: V /c (7) Rychlost šíření c je v homogenním prostředí stálá, tudíž lze předpokládat, že poměrná deformace je funkcí rychlosti kmitání V a že dojde ke vzniku trhliny ve stavbě, když tato rychlost dosáhne jisté velikosti. Mezní hodnoty V se však pro různé materiály dost liší a rovněž není jednoznačně definován druh porušení ani místo, kde se rychlost měří. Podle Holuba (2006) se v USA jako mezní normovaná hodnota rychlosti udává rychlost V= 140 mm/s. Podle švédských norem je touto rychlostí hodnota V= 50 až 60 mm/s. U nás byly experimentálně zjištěny první známky škod již při rychlosti kmitání mm/s. Lehké poškození se začíná objevovat při 30 až 60 mm/s a pro vážné škody činí rychlosti kmitání 60 až 100 mm/s. Mezní rychlosti nejsou udány jedinou hodnotou, ale celým pásmem. Příčinou toho je především různá dynamická odolnost stavebních hmot, povaha základové půdy a hmotnost příslušné budovy. Jedním z důležitých faktorů při působení vibrací na stavby je geologická stavba horninového masivu, na kterém stojí. Stavby na skalním podklad jsou proti otřesům odolnější než když jsou založeny na nesoudržné či sedimentární hornině. Odolnost budovy závisí také na tom, zda je podložní hornina porušená. Pokud tomu tak je, hornina snadněji podlehne rozpadu při zemětřesení. Dle Kukala (1982) mohou být některá zemětřesení vyvolána lidskou činností. Jako příklad uměle vyvolaného zemětřesení je často uváděna stavba přehrady v Indii. Po naplnění nádrže, vysoké 103 m, vodou se začaly objevovat v dříve klidné oblasti otřesy, které měly ohnisko pod jezerem. Intenzita se stupňovala, až došlo k velkému zemětřesení o magnitudu 6,5, které způsobilo vážné škody. Nakonec se zjistilo, že při naplnění nádrže vodou z dešťů došlo ke zvýšení zatížení podloží pod přehradou a to bylo příčinou otřesů. Lze uvést i mnoho jiných příkladů, např. přehrada Kariba v Zambii či největší sypaná hráz na světě přehrada na řece Nurek v Tádžikistánu. Bylo dokázáno, že přehradní nádrže zemětřesení vyvolávají, ale nebylo zcela jasné, jakým způsobem. Jedna z možností je, že otřesy vyvolá voda, která proniká pomalu trhlinami a póry. Tato eventualita byla založena na jednom případu ze Spojených států, kde jedna továrna vstřikovala pod tlakem znečistěnou vodu do vrtu. Po zahájení těchto praktik se v Denveru začaly objevovat zemětřesení a po pozorování seismologů došly k závěru, že síla otřesů závisí na množství vstříknuté vody. Z toho můžeme usoudit, že voda nejspíš jistý vliv na zemětřesení má

28 3.4. Nepřímé účinky zemětřesení Bryant (1991) prohlašuje, že zemětřesení samo o sobě nezpůsobuje některé jevy, které ho ale doprovází. Většinou se tato rizika vyskytují po otřesech a jsou vyvolány například poškozením potrubí, narušením či popraskáním nádrží a podobně. Mezi nepřímé účinky zemětřesení patří povodně, které jsou na pobřeží a v deltách řek vyvolány bouřemi nebo tsunami, které bývají nejčastěji důsledkem podmořského zemětřesení, a ničí nízko položená pobřežní území. Tyto typy povodní mají za následek často velké počty obětí, nemluvě o materiálních škodách. Zemětřesení mohou vyvolat sesuvy půdy, které mohou způsobit přehrazení řek. To může zapříčinit povodně tím, že voda nemůže volně odtékat, hromadí se a poté přetéká. Jindy mohou povodně vzniknout jako následek zhroucení takto vzniklé přehrady toku. Povodeň je tedy přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, jako je řeka nebo jezero, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Například terén pod Sarezským jezerem v Tádžikistánu je v nebezpečí katastrofických záplav, pokud dojde k sesuvu, vyvolaném zemětřesením, do vodní nádrže, známé jako přehrada Usoi. Z průzkumů vyplynulo, že počet možných obětí by mohl dosáhnout až 5 miliónů. Podle Abbotta (1996) zemětřesení někdy provázejí také ohně, které mohou být způsobeny poškozeným elektrickým vedením nebo narušeným plynovodem. V případě protrženého vodovodního potrubí a ztrátě tlaku může být velmi obtížné zastavit rozšiřující se oheň, který už jednou začal. Toto bylo příčinou požárů, které způsobily mnohem větší škody než zemětřesení samotné, například po zemětřesení roku 1906 v San Francisku, jak je vidět na Obr. 10 a

29 Obr. 10. Požár v San Francisku ( Obr. 11. San Francisko po požáru (

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ. Seminární práce

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ. Seminární práce Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ Seminární práce Jméno a příjmení: Daniela PAŽOUTOVÁ Třída: 3. B Datum: 8. 6. 2017 Zemětřesení 1. Úvod Touto prací se snažím shrnout

Více

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin

Více

Zemětřesení. Absolventská práce. Autor: Petr Jalůvka. Třída: IX. Vedoucí práce: Jana Sedláčková

Zemětřesení. Absolventská práce. Autor: Petr Jalůvka. Třída: IX. Vedoucí práce: Jana Sedláčková Zemětřesení Absolventská práce Autor: Petr Jalůvka Třída: IX Vedoucí práce: Jana Sedláčková Olomouc 2015 Obsah Úvod... 2 Základní informace o zemětřesení... 3 Typy zemětřesení... 3 Výskyt zemětřesení...

Více

Beton v extrémn. esení. AP Photo/Itsuo Inouy. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

Beton v extrémn. esení. AP Photo/Itsuo Inouy. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Beton v extrémn mních podmínk nkách Zemětřesen esení AP Photo/Itsuo Inouy ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Úvod Přírodní frekvence 0,5-10 Hz, dosah v [km] - tektonická

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ. referát. Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ. referát. Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ referát Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ Třída: 4. A Datum: 19. 4. 2015 Zemětřesení 1. Zemětřesení Zemětřesení označuje rychlé,

Více

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné

Více

= tsunami je jedna, nebo série po sobě jdoucích obrovitých vln. - Před příchodem voda ustoupí o stovky metrů

= tsunami je jedna, nebo série po sobě jdoucích obrovitých vln. - Před příchodem voda ustoupí o stovky metrů TSUNAMI = tsunami je jedna, nebo série po sobě jdoucích obrovitých vln. - Před příchodem voda ustoupí o stovky metrů - Na moři rychlost až 700 km/h - Pohybuje se celou svou hloubkou - Na moři má výšku

Více

Orogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení. IV. přednáška

Orogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení. IV. přednáška Orogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení IV. přednáška 1) Orogenetické pohyby = horotvorné procesy vznik pásemných pohoří vlivem deskové tektoniky orogén neplést s vrásněním 4 hlavní orogenetické

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř

Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových

Více

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají Aleš Špičák Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Praha 4, Spořilov Lisabon, 1. listopadu 1755 Lisabon,

Více

VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země VY_32_INOVACE_Z6 15 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní krajiny Země Téma: Lidé v ohrožení Jméno autora: Mgr. Lucie Racková Datum ověření materiálu ve

Více

GEOBARIÉRY ohrožující život a díla člověka

GEOBARIÉRY ohrožující život a díla člověka GEOBARIÉRY ohrožující život a díla člověka Vulkanické erupce Zemětřesení Sesuvy Záplavy Toxické a radiační působení geologického prostředí Přírodu je nutno poslouchat, aby ji bylo možno ovládat Který projev

Více

Výzkum dvou silných zemětřesení na Kefalonii v r J. Zahradník a kolektiv

Výzkum dvou silných zemětřesení na Kefalonii v r J. Zahradník a kolektiv Výzkum dvou silných zemětřesení na Kefalonii v r. 2014 J. Zahradník a kolektiv Katedra geofyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Nové Strašecí, 28. 4. 2015 Základní pojmy Zemětřesení vzniká

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. litosférická deska hlubokomořský

Více

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty. Litosféra v pohybu Vznik a vývoj kontinentů Kontinent = pevnina vyčnívající nad hladinu oceánů Světadíl = odlišný historický společenský a kulturní vývoj Kontinent Světadíl Eurasie Evropa + Asie Amerika

Více

Vznik a vývoj litosféry

Vznik a vývoj litosféry Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.

Více

Seismografy a Seismické pozorovací sítě mají pro seismo

Seismografy a Seismické pozorovací sítě mají pro seismo Seismografy a Seismické pozorovací sítě mají pro seismologii tak zásadní důležitost jakou mají teleskopy pro astronomii či urychlovače pro fyziku. Bez nich bychom věděli jen pramálo o tom, jak vypadá nitro

Více

Motivační texty. Text 1. Příčiny vzniku sesuvů půdy. Text 2. Druhy sesuvů a jejich hodnocení

Motivační texty. Text 1. Příčiny vzniku sesuvů půdy. Text 2. Druhy sesuvů a jejich hodnocení Motivační texty Text 1. Příčiny vzniku sesuvů půdy Sesuvy vznikají v důsledku účinků zemské přitažlivosti (gravitace), která působí na materiál svahu. Tento materiál můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin,

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnický monitoring učební texty, přednášky Monitoring přehradních hrází doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009.

Více

Magmatismus a vulkanismus

Magmatismus a vulkanismus Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit

Více

VII. Zatížení stavebních konstrukcí seizmicitou

VII. Zatížení stavebních konstrukcí seizmicitou Jiří Máca - katedra mechaniky - B325 - tel. 2 2435 4500 maca@fsv.cvut.cz VII. Zatížení stavebních konstrukcí seizmicitou 1. Seizmické zatížení 2. Zemětřesení 3. Výpočet seizmické odezvy 4. Eurokód 8 5.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus Desková tektonika Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu

Více

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského

Více

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

Vulkanismus, zemětřesení

Vulkanismus, zemětřesení Vulkanismus, zemětřesení Vulkanismus = proces, při kterém dochází přívodními kanály (sopouchy) k výstupu roztavených hmot (lávy) a plynů z magmatického krbu do svrchních částí zemské kůry a na povrch,

Více

Primární a sekundární napjatost

Primární a sekundární napjatost Primární a sekundární napjatost Horninový tlak = síly, které vznikají v horninovém prostředí vlivem umělého porušení rovnovážného stavu napjatosti. Toto porušení se projevuje deformací nevystrojeného výrubu

Více

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých

Více

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Stavba Země Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ

Více

28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 28.Oceány a moře Oceány a moře Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

DYNAMICKÁ INŽENÝRSK. ENÝRSKÁ GEOLOGIE pomůcka k výuce

DYNAMICKÁ INŽENÝRSK. ENÝRSKÁ GEOLOGIE pomůcka k výuce 2. ročník, předmp edmět: Úvod do inženýrsk enýrské geologie DYNAMICKÁ INŽENÝRSK ENÝRSKÁ GEOLOGIE pomůcka k výuce Ing. Jan Novotný, CSc. Přírodovědecká fakulta UK, ÚHIGUG SG-Geotechnika,a.s., Geologická

Více

kapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA

kapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA kapitola 9 učebnice str. 42-45, 37-39 pracovní sešit str. 15-16 POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA zemský povrch se neustále mění, utváří ho geologické děje 1) vnitřní geologické děje tvořivé, způsobují

Více

Stavba zemského tělesa

Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ zemětřesných vln 1906 - objev vnějšího

Více

Geologická nebezpečí

Geologická nebezpečí Biotické krize a globální ekosystémy v historii Země část XII. Geologická nebezpečí Rostislav Brzobohatý Hen-výběrovka 09 Geologická nebezpečí (Geological risks) 1) Zemětřesení 2) Vulkanismus 3) Tsunami

Více

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0 Kmity základní popis kmitání je periodický pohyb, při kterém těleso pravidelně prochází rovnovážnou polohou mechanický oscilátor zařízení vykonávající kmity Základní veličiny Perioda T [s], frekvence f=1/t

Více

Co je ZEMĚTŘESENÍ? Historický úvod Co je zemětřesení. Seismické stanice MFF UK v Řecku Seismická stanice Praha Haiti, Chile

Co je ZEMĚTŘESENÍ? Historický úvod Co je zemětřesení. Seismické stanice MFF UK v Řecku Seismická stanice Praha Haiti, Chile Co je ZEMĚTŘESENÍ? Historický úvod Co je zemětřesení Jak a kde vzniká zemětřesení Jak se šíří seismické vlny Co a čím pozorujeme Seismické stanice MFF UK v Řecku Seismická stanice Praha Haiti, Chile Calabria

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího

Více

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ Vnitřní stavba Země 1500 C 4000-6000 C Zemská kůra tenká vrstva tvořená pevnými horninami Zemský plášť těsně pod kůrou pevný; směrem do hloubky se stává polotekutým (plastickým)

Více

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku Zvuk 1. základní kmitání - vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin - podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění elastického

Více

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj 2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné

Více

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují

Více

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového

Více

1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927)

1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927) Teorie K sesuvu svahu dochází často podél tenké smykové plochy, která odděluje sesouvající se těleso sesuvu nad smykovou plochou od nepohybujícího se podkladu. Obecně lze říct, že v nesoudržných zeminách

Více

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte

Více

Seismické zatížení průmyslové zóny Triangle

Seismické zatížení průmyslové zóny Triangle Seismické zatížení průmyslové zóny Triangle Strategická průmyslová zóna Triangle je situována na pomezí tří okresů - Chomutov, Most a Louny, na dobře dopravně dostupném místě v prostoru bývalého vojenského

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍVÝUKOVÁPREZENTACE REGIONŮ SEVERNÍAMERIKA POVRCH USA A KANADY Mgr. Iva Svobodová USA a Kanada - geografické vymezení USA kontinentální část v J polovině SA kontinentu

Více

Asie povrch, úkoly k zamyšlení

Asie povrch, úkoly k zamyšlení Asie povrch, úkoly k zamyšlení Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor Navrátil,

Více

Evropa jeden ze světadílů

Evropa jeden ze světadílů Evropa jeden ze světadílů Povrch a poloha Evropy 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA Povrch naší planety Země je tvořen pevninou a vodstvem. Více než dvě třetiny povrchu Země jsou pokryty vodstvem. Vodstvo obklopující

Více

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu? 4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.

Více

Základní geomorfologická terminologie

Základní geomorfologická terminologie Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,

Více

ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME

ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME Aleš Špičák Česko-anglické gymnázium Geofyzikální ústav AV ČR, Praha České Budějovice, 13. 1. 2014 Podmínky vzniku zemětřesení (earthquake) : křehké (brittle)

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace

Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace Pohyby mořské vody Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace 2 Příčiny - atmosférické nerovnoměrné ohřívání vody v různých zeměpisných šířkách gradienty tlaku větrné proudy

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Fyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika

Fyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika 1. Vnitřní stavba zemského tělesa Mohorovičičova diskontinuita Průměrný poloměr Země 6 371 km Gutenbergova diskontinuita Pevné vnitřní

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ. Seminární práce

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ. Seminární práce Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník ZEMĚTŘESENÍ Seminární práce Jméno a příjmení: Kristýna ŽÁKOVÁ Třída: 3. A Datum: 16. 5 2016 Zemětřesení 1. Úvod Referát se snaží shrnout základní

Více

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),

Více

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Přírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Přírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis Přírodní katastrofy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 11. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si zopakují a rozšíří vědomosti o možných příčinách a důsledcích

Více

Zeměpisná olympiáda 2012

Zeměpisná olympiáda 2012 Zeměpisná olympiáda 2012 Kategorie A krajské kolo Název a adresa školy: Kraj: Jméno a příjmení: Třída: Práce bez atlasu autorské řešení 40 minut 1) S využitím všech pojmů spojte správně dvojice: 1. azimut

Více

Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci

Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Přednášky, aktuální přehled Zkouška: písemná + ústní část Esej na vybrané téma, bude součástí hodnocení zkoušky zadání

Více

Energie mořských vln ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Ing. Dalibor Skácel

Energie mořských vln ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Ing. Dalibor Skácel Energie mořských vln ALTERNATIVNÍ ENERGIE 6/2001 Ing. Dalibor Skácel Dvě třetiny naší planety je pokryto oceány, vodní plochou, která je diky vlivu Měsíce, Slunce a díky rotaci Země kolem vlastni osy v

Více

Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.

Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. TEKTONICKÉ POHYBY Mechanický pohyb částí zemské kůry a vnějšího pláště, který

Více

Základní geomorfologická terminologie

Základní geomorfologická terminologie Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých

Více

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

EU V/2 1/Z27. Světový oceán EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií

Více

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9 Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry

Více

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla

Více

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně.. Dynamická planeta Země zemský povrch se neustále mění většina změn probíhá velmi pomalu jsou výsledkem působení geologických dějů geologické děje dělíme: vnitřní vnější Pohyby desek vzdalují se pohybují

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice RADON - CHARAKTERISTIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Pohyby litosférických desek Teorie litosferických desek = nová globální tektonika - opírá se o: světový riftový systém hlubokooceánské příkopy Wadatiovy-Beniofovy

Více

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. 1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením

Více

10.1 Šíření světla, Fermatův princip, refrakce

10.1 Šíření světla, Fermatův princip, refrakce 10 Refrakce 10.1 Šíření světla, Fermatův princip, refrakce 10.2 Refrakce - dělení 10.3 Způsoby posuzování a určování vlivu refrakce 10.4 Refrakční koeficient 10.5 Zjednodušený model profesora Böhma 10.6

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Seminární práce Stavba zemského tělesa Jméno: Bc. Eva Kolářová Obor: ZTV-Z Úvod Vybrala jsem si téma Stavba zemského tělesa. Zabývala jsem se jeho

Více

Elektromagnetický oscilátor

Elektromagnetický oscilátor Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický

Více

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese 1/11 3.2.04.10 Když se Země otřese cíl vysvětlit vznik zemětřesení - popsat průběh a následky - znát Richterovu stupnici - porovnat zemětřesení podmořské s povrchovým - většina vnitřních geologických dějů

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha litosférické desky Schéma dominantních procesů deskové tektoniky a odpovídající geomorfologické útvary rozložení

Více

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A SITUACE

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A SITUACE MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A MIMOŘÁDNÉ SITUACE MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST náhlá závažná událost, která způsobila narušení stability systému anebo probíhajících dějů a činností, případně ohrozila jejich bezpečnost anebo

Více

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

Ict9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál

Ict9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál Ict9-Z-3 LITOSFÉRA pevný obal Země vypracoval Martin Krčál Po čem šlapeme Putující kontinenty OBSAH Jak se rodí hory Jak vznikají ostrovy Úvodní opakování Závěrečné opakování Použité zdroje Po čem šlapeme

Více

5. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky

5. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky 5. cvičení Technické odstřely a jejich účinky Komorový odstřel Obr. 1. Komorový odstřel je vhodný zejména do hornin s dobře vyvinutou druhotnou odlučností, což vyplývá z jeho funkce (Obr. 1.). Úkolem komorového

Více

10. Zemětřesení a sopečná činnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

10. Zemětřesení a sopečná činnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 10. Zemětřesení a sopečná činnost Zemětřesení a sopečná činnost Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast:

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY PYRENEJSKÉHO POLOOSTROVA Mgr. Iva Švecová ŠPANĚLSKO geografické vymezení výhodná poloha mezi Středozemním

Více

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02 HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n

Více

3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění

3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění 3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo

Více