MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA. Ústav ochrany lesů a myslivosti. Myslivecká zařízení v praxi

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav ochrany lesů a myslivosti Myslivecká zařízení v praxi Bakalářská práce Brno 2013 Zbyněk Ketner

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Myslivecká zařízení v praxi zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Zbyněk Ketner

3 PODĚKOVÁNÍ V úvodu bych rád poděkoval panu Ing. Janu Dvořákovi Ph.D. za vedení práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Čestmíru Šnobltovi za poskytnuté rady a konzultace. V neposlední řadě patří velký dík mé rodině a přátelům, kteří mne podporují nejen při psaní této práce, ale i po celou dobu mého studia.

4 Myslivecká zařízení v praxi Hunting equipment in practice Zbyněk Ketner Abstrakt Cílem této bakalářské práce je objektivně zhodnotit stav, životnost a umístění mysliveckých zařízení na polesí Bílovice nad Svitavou na úseku Březina a popsat jejich funkci a využití. Dále pak na základě literárních pramenů a legislativních předpisů vypracovat vzorový manuál a technické parametry pro budování mysliveckých zařízení. Poukázat při řešení tématu na časté problémy při realizaci, provozu a odstraňování mysliveckých zařízení. Klíčová slova: Myslivecká zařízení, krmelec, posed. Abstract The aim of this bachelor's thesis is to objectively assess the status, longevity and location hunting equipment on Bílovice forest district the field Brezina and describe their function and use. Furthermore, based on the literature and development of a model legislative provisions manual and specifications for the construction of hunting equipment. Out when dealing with the topic on common problems in the implementation, operation and disposal of hunting equipment. Keywords: Hunting equipment, cratch, hide.

5 Obsah 1 ÚVOD CÍLE PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED MYSLIVECKÁ ZAŘÍZENÍ DRUHY MYSLIVECKÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH POPIS A VYUŽITÍ ROZDĚLENÍ:... 4 ZAŘÍZENÍ PRO LOV A ODCHYT ZVĚŘE... 4 OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ POPIS JEDNOTLIVÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH VYUŽITÍ... 4 ZAŘÍZENÍ PRO PŘIKRMOVÁNÍ A PÉČI O ZVĚŘ... 4 ZAŘÍZENÍ PRO LOV A ODCHYT ZVĚŘE... 8 OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ SPOJENA S VÝKONEM PRÁVA MYSLIVOSTI MATERIÁL PRO VÝROBU MYSLIVECKÝCH ZAŘÍZENÍ ŽIVOTNOST MYSLIVECKÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJÍ PRODLOUŽENÍ SUCHÁ OCHRANA KONSTRUKČNÍ OCHRANA CHEMICKÁ OCHRANA VÝBĚR VHODNÉHO STANOVIŠTĚ LEGISLATIVA ZÁKON Č. 246/1992 SB., NA OCHRANU ZVÍŘAT PROTI TÝRÁNÍ ZÁKON Č. 449/2001 SB., O MYSLIVOSTI ZÁKON Č. 40/1964 SB., OBČANSKÝ ZÁKONÍK, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ ZÁKON Č. 262/2006 SB., ZÁKONÍK PRÁCE, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ ZÁKON Č. 309/2006 SB., O ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍCH PODMÍNEK BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ... 36

6 2.8.6 ZÁKON Č. 183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ TECHNICKÉ NORMY ČSN EN TRVANLIVOST DŘEVA A MATERIÁLŮ NA JEHO BÁZI- PŘIROZENÁ TRVANLIVOST ROSTLÉHO DŘEVA ČÁST 1: NÁVOD NA ZKOUŠENÍ A KVALIFIKACI PŘIROZENÉ TRVANLIVOSTI DŘEVA ČSN EN TRVANLIVOST DŘEVA A MATERIÁLŮ NA JEHO BÁZI PŘIROZENÁ TRVANLIVOST ROSTLÉHO DŘEVA ČÁST 2: PŘIROZENÁ TRVANLIVOST A IMPREGNOVATELNOST VYBRANÝCH DŘEVIN DŮLEŽITÝCH V EVROPĚ EN 131 1:2007+A1 ŽEBŘÍKY ČÁST 1: TERMÍNY, TYPY, FUNKČNÍ ROZMĚRY ČSN EN A1 ŽEBŘÍKY ČÁST 2: POŽADAVKY, ZKOUŠENÍ, ZNAČENÍ ČSN EN ŽEBŘÍKY ČÁST 3: NÁVODY K POUŽITÍ ČSN DŘEVĚNÉ STAVEBNÍ KONSTRUKCE PROVÁDĚNÍ METODIKA ŠKOLNÍ LESNÍ PODNIK MASARYKŮV LES KŘTINY MYSLIVECKÁ ZAŘÍZENÍ NA ŠLP KŘTINY, POLESÍ BÍLOVICE NAD SVITAVOU, ÚSEK BŘEZINA MATERIÁLY POUŽITÉ PRO VÝROBU ZAŘÍZENÍ PŘEDMĚT MĚŘENÍ POUŽITÉ PRVKY KONSTRUKČNÍ OCHRANY VÝSLEDKY NÁVRH PRO PRAXI NA ŠLP NÁVRH PRO VYHOVĚNÍ PLATNÉ LEGISLATIVNĚ PŘEDCHÁZENÍ RIZIKŮM UŽITÍ MATERIÁLŮ SPRÁVNÝM ZPŮSOBEM Z HLEDISKA ESTETIKY ZAŘÍZENÍ EFEKTIVNOST VYUŽITÍ ZAŘÍZENÍ NA ÚSEKU BŘEZINA MANUÁL PŘÍPRAVNÉ PRÁCE... 54

7 5.2 TECHNICKÉ PARAMETRY A PRVKY PRO OCHRANU ZDRAVÍ PRVKY KONSTRUKČNÍ OCHRANY PRO PRODLOUŽENÍ ŽIVOTNOSTI DISKUZE PROBLÉMY TÝKAJÍCÍ SE MYSLIVECKÝCH ZAŘÍZENÍ OBECNĚ NEZNALOST A NEDODRŽOVÁNÍ PLATNÉ LEGISLATIVY ZÁVĚR SUMMARY... 63

8 1 Úvod Myslivecká zařízení jsou již po staletí využívána pro výkon práva myslivosti a to v jakékoli formě, ať už pro panovníka, lidové myslivce či podniky, které vykonávají právo myslivosti ve své režii. Tato zařízení slouží pro správnou péči o zvěř, což zahrnuje správnou výživu, snahu o zkvalitňování zvěře a při dodržení zásad správného chovu následně pro završení a zhodnocování této snahy například loveckou trofejí, zdravou potravinou či loveckým zážitkem. Mají v péči o zdravotní stav zvěře a udržování jejího početního stavu na přijatelné úrovni nezastupitelnou roli. V dnešní době si lov zcela bez jejich využívání umí představit zřejmě jen málo kdo. Při hustotě dopravních sítí v ČR, hustotě zalidnění a využívání hospodářské půdy k pěstování kulturních plodin by měl být na udržování stavů zvěře kladen čím dál větší důraz. S budováním a užíváním těchto zařízení se však v praxi vyskytují některé problémy. Nejčastěji jsou to problémy týkající se umístění, konstrukce a rozměrů zařízení, použitého materiálu pro stavbu nebo samotného užívaní těchto zařízení. Při nesprávné údržbě a provozním řádu může dojít často i k úrazu nebo dokonce úmrtí osob, které tyto zařízení využívají, ať už k výkonu práva myslivosti či jen při náhodném použití. Je na vlastníkovi těchto zařízení, aby k takovýmto nepříjemným událostem nedocházelo a tato, z mnoha úhlů unikátní zařízení, mohla plnit v krajině svou nezastupitelnou funkci. 1

9 1.1 Cíle práce Cíle mé bakalářské práce jsou: 1. Studium technických norem a právních předpisů týkajících se veškerých staveb, využívaných při výkonu práva myslivosti. Na základě dostupných pramenů zpracovat literární přehled. 2. V prostoru účelového zařízení Školního lesního podniku Křtiny zdokumentovat vybrané typy mysliveckých zařízení a posoudit jejich stav z hlediska technických a právních norem (např. zákon o myslivosti, stavební zákon, bezpečnostní předpisy atd.). 3. Cílem práce je zpracování vzorového manuálu a technických parametrů pro budování mysliveckých zařízení 2

10 2 Literární přehled 2.1 Myslivecká zařízení V dnešní době, kdy se stále více lidí vydává do volné přírody a turistika je jedním z nejoblíbenějších druhů relaxace, je obzvlášť důležité přizpůsobit myslivecká zařízení okolní krajině tak, aby nebudila zbytečnou pozornost. Na nás myslivce je již přirozeně upřena pozornost veřejnosti, a proto bychom neměli ještě sami přilévat olej do ohně například budováním obřích staveb či naopak zchátralými posedy a žebříky. Strážní věže, které stojí v otevřené krajině bez jakéhokoliv maskování nebo se jako náhrdelník z perel vinou po okrajích lesů, jistě na nás myslivce nevrhají příliš dobré světlo. Daleko méně nápadné mohou být na těchto místech žebříky či záštity, které náhodný chodec tak snadno nezpozoruje a i přesto tyto zařízení splní danou funkci mnohdy stejně dobře, někdy i lépe. Měli bychom též stavět pokud možno jen tolik mysliveckých zařízení, kolik jich nezbytně potřebujeme. Zchátralá zařízení musíme bezpodmínečně odstranit a to nejen kvůli jejich rušivému vzhledu, ale především z bezpečnostních důvodů (dodržování bezpečnostních předpisů). Ke stavbě nových posedů a podobných zařízení bychom měli vždy používat dřevo a to především z vlastních zdrojů; nikdy bychom neměli do přírody umísťovat ocelové žebříky. Posedy vystavěné ze dřeva se do krajiny hodí nejlépe (Rahn, 2008). 2.2 Druhy mysliveckých zařízení a jejich popis a využití Myslivecká zařízení můžeme dělit na mnoho typů, z mnoha úhlů pohledu. Nejběžnější dělení těchto zařízení je zřejmě podle funkce, kterou daná zařízení při výkonu práva myslivosti zastávají. Hlavními funkcemi mysliveckých zařízení jsou péče o zvěř a její přikrmování, lov a odchyt zvěře a udržování tak jejích přiměřených stavů a další funkce nezbytné při výkonu práva myslivosti a s ním spojené. Každé zařízení by mělo být pravidelně kontrolováno a podrobováno opravám. V případě, že zařízení nelze opravit tak, aby zodpovědně a bez zbytečných rizik plnilo svou funkci, je nutné ho odstranit. 3

11 2.3 Rozdělení: Zařízení pro přikrmování a péči o zvěř a. Přikrmovací zařízení a.1 Krmelce a.2 Zásypy a.3 Krmítka a.4 Slaniska b. Skladiště krmiv b.1 Krecht b.2 Zásobník b.3 Seníky Zařízení pro lov a odchyt zvěře a. Zařízení pro odchyt a lapání a.1 Odchytové zařízení pro odchyt spárkaté zvěře a.2 Odchytové zařízení k lapání dravé zvěře a zvířat myslivosti škodících b. Zařízení sloužící pro pozorování a lov zvěře (posedy) b.1 Kazatelna b.2 Posed b.3 Kryty a záštity Ostatní zařízení a. Boudy a kotce b. Chaty c. Obory a obůrky d. Ostatní zařízení 2.4 Popis jednotlivých zařízení a jejich využití Zařízení pro přikrmování a péči o zvěř Přikrmování zvěře je hlavní částí péče o zvěř. Na přikrmování zvěře jsou často odlišné názory a ne jen mezi širokou veřejností, ale také v odborných kruzích. Nejintenzivnější přikrmování zvěře by mělo probíhat v období nouze. To je zhruba definováno jako takové období, kdy si zvěř není schopna obstarat potravu z volné 4

12 přírody v dostatečném množství sama. Jedná se tedy hlavně o období, kdy je zem zamrzlá a pokrytá sněhem a vegetace neposkytuje zvěři potřebné živiny. V závislosti na zažívání zvěře se však doporučuje začít s přikrmováním už před obdobím nouze, aby si zvěř zvykla na místa, kde jí bude krmivo předkládáno a hlavně na změnu potravní nabídky. Z toho samého důvodu se má přikrmování provádět i nějaký čas po konci období nouze. Tady nám zvěř sama může ukázat, jestli už pro ni období nouze skončilo tím, jak bude krmivo odebírat či nikoli. Není to však nijak směrodatné. Je potřeba zvěř přikrmovat s rozumnou mírou a uvážením. Dalším názorem je například přikrmovat zvěř celoročně. Oporou tohoto názoru je to, že zvěř je v přírodě prošpikovaná skrz naskrz turisty, často například s volně puštěnými psy tak stresovaná, že není schopna si vytvořit dostatečně rychle zásoby tuku například pro období nouze a z tohoto důvodu následně uhyne. Názorů na přikrmování je skutečně mnoho. Ani při pečlivém uvážení nelze stanovit období nouze, které by vyhovovalo všem druhům zvěře (od koroptve po jelena) a různým životním prostorům. Ve volné přírodě bude vždy problematické stanovit pevně ohraničené období (Wandel, 2007). a. Přikrmovací zařízení Pro předkládání krmiv zvěři musíme zvolit správné typy přikrmovacích zařízení. Při volbě jejich typu je třeba dbát na vhodnost z hlediska druhů přikrmované zvěře a jejího množství, terénu, v němž se bude zařízení nacházet, druhů krmiva, které bude zařízení obsahovat a jeho objem, dopravních poměrů, časových a organizačních možností myslivců. Po zvážení těchto podmínek se doporučuje zvolit základní typy mysliveckých zařízení a jejich následné zavedení v celé honitbě (Hromas a kol. 2008). a.1 Krmelce Krmelce slouží k předkládání krmiv jakými je například luční nebo luštěninové seno. Konstrukci přizpůsobujeme druhu zvěře, který budeme výběrem potravy upřednostňovat. Krmelce pro jelení zvěř by měly být větší a stabilnější. Nejčastějším typem krmelců jsou zřejmě jesle. V praxi často využívaným zařízením jsou krmelce spojené přímo se seníkem. Konstrukce jeslí má být taková, aby v nich bylo krmivo zvěři přístupné, chráněné před povětrnostními vlivy, a nebylo vystaveno znečišťování pošlapáním apod. Esteticky vhodnější jsou krmelce se sedlovou střechou, ale pro praxi jsou mnohdy lepší krmelce 5

13 s pultovou střechou pro lepší využití místa a částečnou ochranu zvěře. Mají být postaveny tak, aby jejich plnění nečinilo potíže a aby mohly být kdykoli podle potřeby vyčištěny Nejvhodnějším časem pro jejich stavbu, čištění a opravy už stojících krmelců je jaro. Samotné krmelce jsou velmi jednoduché zařízení. V praxi bychom neměli spojovat korýtka a lyzi přímo s krmelci (Kokeš, 1974). Pro jejich snadnou stavbu a nenákladnost se v praxi osvědčuje i budování většího počtu menších zařízení z důvodu snížení konkurence zvěře. Kokeš (1974) uvádí, jako doporučené minimální rozměry 1,5-2 m od země po střechu pro volný pohyb lidí v prostoru krmelce. Podle Wandela (2007) by měla být okapová výška 250 cm a výška jeslí 120 cm. Výška je závislá na druhu přikrmované zvěře stejně jako celková konstrukce. a.2 Zásypy Myslivecké zařízení pro krmení drobné zvěře. Podle Wandela (2007) je doporučená výška 80 a 40 cm u výšek pultové střechy od země podle Kokeše (1974) jsou tyto rozměry a cm v čemž se autoři poměrně shodují. Konstrukce je velmi snadná, výhodné je používat sklopných nohou. Jako zákryt nosných nohou by měly být použity například dřevotřískové desky. Do konstrukce je možné zabudovat i zásobník krmiva. Na místech, kde není krmeliště ještě dobře známé, se vyplatí postavit jen přenosné zásypy, které je možné časem nahradit stálými zařízeními, u kterých je doporučená minimální plocha střechy 5 m 2. Jako krmivo se do zásypů používá zadina z pšenice, oves, ječmen, zrna nebo klasy kukuřice, pohanka a odpad z mlácení obilí (plevy). Krmeliště zakládáme v polních prostorech, ve smrkových houštinách, v pásech větrolamů atd. (Wandel, 2007). Zajímavý návod na provedení zásypu poskytuje Rahn (2008), kdy přes korýtko zásypu instaluje při stavbě mřížku, čímž brání ostatním druhům zvěře v ujídání krmiva určeného drobné zvěři. a.3 Krmítka a korýtka Protože pro účelné přikrmování zvěře není v tomto období požíváno jen pící, ale i nejrozličnějších plodů, zrní a průmyslových krmiv, jako jsou mláto, melasa, ovocné výlisky apod., je zapotřebí budovat vhodná zařízení pro jejich předkládání. Jejich budování předejde tomu, aby zvěř zbytečně neplýtvala rozhazováním v okolí krmelců. Korýtka jsou dřevěná, zhotovená z prken, nebo vydlabána do kmenů. Konstrukce krmítka by měla být schopna odolat nejen 6

14 zatížení krmivem, ale také namáháním zvěře při krmení. Vhodné je užití rybinového spoje a až poté probít hřebíky (Kokeš, 1974). U krmelišť zřizujeme větší počet krmných žlabů volně stojících v okolí. Důležitým prvkem jsou vyvrtané otvory ve dnu žlabu pro odtok vody, čímž předejdeme znehodnocení krmiva. Lze uplatňovat i varianty automatických krmítek, což je krmítko se zásobníkem například pro zaměstnání černé zvěře krmením. a.4 Slaniska Sůl předkládáme zvěři kusovou-kamennou, což je manipulačně nejsnazší, nebo ji smícháme s jílem jako liz. Slaniskem se může stát například i dutý pařez,, nebo jím může být zbudované korýtko. Důležitá je však taková výška od země aby se nad ni nedostali zajíci a neznečistili ji. Kusovou sůl uložíme volně do korýtek, nebo do vyhloubených pařezů. Předpokládá se, že jedno slanisko by mělo být na každých ha honitby (Hromas a kol. 2008). b. Skladovací zařízení Před odvozem a podáváním krmiva zvěři je nezbytné, mít jej kam uložit a to v dostatečném množství na celé období přikrmování. Takovým místem může být například seník, krecht, nebo zásobník a některá další zařízení. V průběhu skladování je nutné zajistit, aby krmivo nebylo zbytečně poškozeno a znehodnoceno například hlodavci, plísněmi či hnilobou. Jen krmivo, které není těmto vlivům vystaveno a uchová si svou kvalitu, může poskytnout tolik potřebné živiny zvěři, pro její přežití v nepříznivém období. b.1 Krecht Krecht se staví ve tvaru sedlové střechy například z loupaných dubových krokví a smrkových tyčí. Dřevěná samonosná konstrukce může být potažena drátěným pletivem a dále zakryta lisovanými balíky slámy použitými jako zdivo. Na konstrukci se dále nasype vrstva obilných plev nebo pilin. Obě štítové strany se utěsní rovněž balíky a zůstane jen dveřní otvor k odběru řepy a otvor pro doplnění krechtu z dopravního prostředku. Plnění nám usnadní skluzavka. Jako krycí materiál lze použít například přebytečná tráva ze sečení pastvin nebo jiný materiál vyskytující se v lese jako odpad, který lze přidávat na střechu krechtu (Wandel, 2007). 7

15 b.2 Zásobník Zásobníky slouží pro uskladnění krmného obilí a jadrného krmiva, mohou se ale také používat zásobníky například na žaludy. b.3 Seník Důležitým zařízením pro uskladnění krmiva jsou seníky, nejčastěji se sedlovou střechou, jejíž prostor se dá využít pro uskladnění usušené letniny, popřípadě některých druhů nevymláceného obilí. Není vhodné spojovat seníky se sklady ostatních krmiv, jako jsou kaštany a žaludy, nebo dokonce melasová krmiva. Každé totiž potřebují jinou atmosféru skladování. Naopak častá a užitečná varianta je spojení seníku s krmelcem. Výhodnou variantou je spojení seníku v horní části zařízení a krmelce pod ním, poskytujeme tak zastřešený prostor zvěři při odebírání sena, druhou výhodou je možnost samodoplňování sena z nadloží. Důležité je do stěny seníku zabudovat uzavíratelný otvor pro doplňování sena. Seník vyrábíme ze dřeva a to nejen z důvodu, že máme dřevo jako surovinu v lese snadno k dostání, ale hlavně proto, že seník z tyčoviny je vzdušný a uskladněné krmivo v nich snadno dosychá. Účinky vzdušné vlhkosti omezíme větším přesahem střech, který může činit 0,6 m i více. Pro půdorys seníku postačí obdélník 5 x 6 m a výška celého zařízení 5-5,5m. Střechy kryjeme lepenkou, v případě možnosti použijeme šindel. Málo vhodné jsou tašky pro svou váhu a eternit z důvodu snadného rozbití. Oboroh je zvláštní, dnes málo užívaný typ seníku. Jeho základna je čtvercová o rozměrech například 2 x 2 m podlaha je vytvořena z tyčoviny přibité na nosné 4 kůly celé konstrukce asi 0,2-0,3 m nad zemí. Důležitým prvkem oborohu je střecha, která má mít přesah 0,5-0,6 m aby zabránila vlhnutí sena. Kůly zapouštíme do země ošetřené buďto impregnací, nebo opálením. Oborohy plníme jakostní pící promísenou letninou uloženou v pěchovaných vrstvách (Kokeš, 1974). Zařízení pro lov a odchyt zvěře Lovectví je vlastně nejstarším odvětvím dnešní myslivosti a prodělalo tedy dlouhý vývoj, během něhož se vyvíjelo celé lovectví v souvislosti s modernizací zbraní a loveckých technik a vyvíjely se i jednotlivé druhy lovu. V průběhu věků vždy byl kladen důraz na obecnou znalost biologie zvěře a jejich zvyklostí, dříve byl značný důraz kladen na stopoznalectví a podobně. Zato dnes se v lovectví považuje za nejvýznamnější odhad stáří zvěře, posouzení chovné hodnoty každého kusu, dále bezpečnost při lovu a 8

16 samozřejmě i užitek, který zvěřina, trofeje zvěře i živá zvěř přináší ať již pro lovce samého a nebo pro celou naši společnost (Hromas a kol., 2008). a. Zařízení pro odchyt a lapání Každému, kdo má přehled o průběhu loveckých akcí, nebo byl někdy v životě na čekané je zřejmě jasné, že v dnešní době je těžištěm lovu užitkové zvěře odstřel. Stále více se však myslivci, a nejen ti, učí a snaží zvěř odchytávat. Jedním z hlavních důvodů podle Hromase a kol. (2008) je ekonomika (vývoz živé zvěře do zahraničí). V největší míře se u nás chytá zvěř drobná srstnatá (zajíc) a drobná pernatá (bažant, koroptev, dříve i divoká kachna). Velké rozšíření užívání odchytových zařízení je nejen ve volných honitbách, ale hlavně v oborních a farmových chovech jelenovitých. Důvodem pro budování a provozování odchytových zařízení je například to, že v některých oblastech se nedaří regulovat početnost spárkaté zvěře pomocí odstřelu samotného. Právě v těchto lokalitách, přichází odchytová zařízení v úvahu (Krátký, 2012). a.1 Odchytová zařízení pro odchyt spárkaté zvěře Zájem o odchyt spárkaté zvěře je jak ze strany zahraniční, tak od tuzemských zájemců o zazvěření či osvěžení krve, dále pak z výzkumných důvodů. I tyto důvody nás vedou k používání odchytových zařízení na spárkatou zvěř (Hromas a kol. 2008). Dnes se setkáváme především se stabilními odchytovými zařízeními, ať už trvalými či přemístitelnými. Užití daného typu zařízení je dáno oblibou uživatelů a zkušenostmi s ním. Podle některých uživatelů jsou mnohem lepší přemístitelná zařízení, na které si zvěř nezvykne a tím pádem neklesá jejich efektivita odchytu. Typ odchytového zařízení vybíráme podle druhu zvěře, který v něm chceme odchytávat. Časté jsou například stabilní ohrady, kdy kolem krmelce postavíme dostatečně vysokou ohradu často i s několika vraty. Do krmelce zakládáme a naučíme zvěř otevřenými vraty vcházet do prostoru chytáku. Ovládání spouštění vrat nalíčíme buďto z posedu, čímž máme možnost kontroly co je v ohradě, nebo automatickým zařízením, kdy zvěř spustí vrata působením 9

17 klopýtadel sama. Při manipulaci s neobluzenou spárkatou zvěří je potřeba nejvyšší opatrnosti z důvodu možnosti poranění zvěře, nebo lidí, kteří ji chytají a vypouštějí. (Hromas a kol. 2008). Chytací zařízení pro velkou zvěř je v podstatě ohrada ze silných neprůhledných stěn například z půlených tyčí, 10 m dlouhá, 6,5 m široká zhruba 2,5 m vysoká. Opěrné kůly, na které je přibita stěna, jsou zvenčí a jsou zakotvené v zemi. Okolo ohrady může být například lávka pro pozorování zvěře uvnitř. Uvnitř odchytové ohrady je průchod 1,5 m široký, kterým se zvěř dostane do uličky, zužující se až na 1 m. Bludiště je přehrazeno výsuvnou přepážkou. Zvěř postupuje až do transportní bedny, před kterou jsou rovněž padací vrátka. V uličce se upraví poloha zvířete a to má nakonec možnost pohybu jen kupředu. Tam se zvěř připraví k transportu a přinutí ke vstupu do bedny, kde se za ní spustí uzávěr. Při celém procesu je potřeba mít dostatečný počet zaškoleného personálu, pro předejití ztrátám (Kokeš, 1974). Obr. 1: Odchytové zařízení na spárkatou zvěř Zdroj: Hromas a kol. (2008) 10

18 a.2 Odchytové zařízení k lapání dravé zvěře a zvířat myslivosti škodících Lov šelem a dravců provádíme buď popsaným odstřelem, nebo lapáním do pastí, které zvěř buď okamžitě usmrtí, nebo ji lapají živou. Výhodou lapacích zařízení je to, že loví zvěř za myslivce i v době, kdy myslivec není v honitbě přítomen (Hromas a kol. 2008). V ČR není dovoleno používat pasti, které zvěř usmrtí. V průběhu věků lidé vymysleli bezpočet zařízení a pastí na hubení škodlivých zvířat. Postupem času však výchova i zákonné předpisy usměrňovali jejich používání. Omezení některých zařízení se projevilo už ve středověku proto, že ohrožovala i lidi, jejich bezpečnost a zdraví. Mnohá zařízení byla rovněž zavržena z důvodu, že byla zneužívána pytláky. Některé pomůcky jsou zase stejně zhoubné pro tzv. zvěř škodnou jako užitkovou, ba dokonce pro hospodářská zvířata (Kokeš, 1974). Moderní lov do pastí musí respektovat ochranu zvířat proti týrání. Odchyt je prováděn selektivně. Žádná past však nechytá selektivně sama od sebe. Proto je potřeba užívat pasti pro odchyt živé zvěře a následně myslivec může určit, která zvěř je vhodná pro odchyt, a která má být vypuštěna na svobodu. Správná kontrola pasti by měla být prováděna dvakrát denně a z dostatečné vzdálenosti, aby člověk nezanechal v blízkosti pasti pachové stopy ani stopy ve sněhu (Wandel, 2007). Jako pasti se nejčastěji používají sklopce různých rozměrů a s různými spouštěcími mechanismy. Musíme si uvědomit, že do sklopců nechytáme jen například kuny, ale naší kořistí se může stát i toulavý pes, a proto je potřeba vhodně zvážit velikost pasti. Materiály, z nichž jsou sklopce vyrobeny, se do značné míry různí. Podle Wandela (2007) je například past vyrobenou z betonu jen velmi těžko možné ukrást. 11

19 Obr. 2: Dálkově ovládaná past pomocí vidlice na tažné šňůře Zdroj: Wandel (2007) b. Zařízení pro pozorování a lov Lov zvěře je nedílnou součástí myslivcovy péče o zvěř a ulovením zvěře je tato péče obvykle zakončena. Dále nastupuje péče o zvěřinu a další hodnoty, získávané ze zvěře. Lov je vyvrcholením myslivcových chovatelských snah. Tyto snahy by měly vézt k vychování zdravé, přiměřeně početné a kvalitní populaci zvěře. Pro dodržení těchto postupů a dosažení cíle má myslivec řadu nástrojů. Jedním z hlavních nástrojů tohoto snažení je odstřel zvěře. Odstřelem myslivec může kontrolovat nejen počet zvěře, ale i její kvalitu a jakost. Pro dosažení kvalitní populace musí myslivec využívat zásady správného odstřelu. To však nezahrnuje jen důsledný odstřel nemocných a slabých kusů, jak si někteří myslivci myslí, ale také přísnou ochranu vysoce chovných jedinců. Průběrným odstřelem odstraníme podprůměrné jedince a dáváme šanci zlepšením životních podmínek a snížením konkurence těm jedincům, kteří jsou základem silné a kvalitní zvěře dalších generací. Při lovu odstřelem je částí myslivecké společnosti upřednostňován lov bez použití mysliveckých zařízení a částí výhradně lov z mysliveckých zařízení. Oba tyto způsoby, případně jejich kombinace, mají své výhody i nevýhody. Lov 12

20 z mysliveckých zařízení má nepochybnou výhodu polohy střelce a střelné zbraně což zvyšuje bezpečnost při střelbě shora dolů. Další výhodou je, že výška umožňuje lepší skrytí před zvěří a větší výhled přes terénní nerovnosti. Lov ze země má výhodu, že navštívíme za jednu vycházku větší plochu honitby a máme větší přehled o dění v honitbě a jejím okolí (pohyb zvěře, dopravních prostředků). Jedno myslivecké úsloví říká: kdo sedí, ten vidí, kdo chodí, ten střílí. Za výhodu lovu bez použití mysliveckých zařízení pro odstřel můžeme považovat to, že vyřadíme rizika spojená s jejich používáním, což v honitbě kde o myslivecká zařízení není dostatečně pečováno, je vítaným argumentem. V literatuře zabývající se mysliveckými zařízeními pro pozorování a lov zvěře odstřelem je uváděných mnoho typů těchto zařízení. Bohužel se názvosloví v těchto literárních zdrojích často neshoduje pro daná zařízení a tím vzniká několik možností, jak tato zařízení pojmenovávat a rozeznávat. Proto je například kazatelnový posed žebříkového typu jen těžko definovatelný. Jelikož je důležité, vědět po čem myslivec střílí, jsou často kazatelny provozovány jen jako pozorovatelny a to například v případě, kdy jsou v období nouze umístěny ve vzdálenosti do 200 m od krmelišť, čímž je lov na nich zakázán. Podle Kokeše (1974) jsou myslivecká zařízení sloužící pro lov z části jen přežitkem z dob, kdy bylo potřeba kvůli loveckému hostu zajistit, aby v daný čas na daném místě bylo možné zvěř ulovit. Pokud je toto hlavní náplní práce myslivce v dané oblasti, pak mají tato zařízení nepostradatelný význam. Kokeš ale upozorňuje na to, že takovýto postup by neměl být pravidlem, ba naopak jen ojedinělou výjimkou v naší myslivecké společnosti. Uvádí, že posedy, kazatelny a zařízení podobného typu by měly být použity jen okrajově, nebo při zvládání problematických druhů zvěře. Hlavním účelem jejich existence by mělo být pozorování zvěře v honitbě. Nemělo by se ale stát, že se lov z kazatelen stane každodenní praxí. Zdůrazňuje hodnotu loveckého zážitku, kdy si myslivec svým důvtipem a šikovností, například při lovu šoulačkou, dokáže vychutnat lov od začátku až do konce, jak pro morální tak pro fyzické uspokojení. Využívání těchto mysliveckých zařízení velkou část tohoto prožitku odebírá a z lovu se potom stává jen pouhá střelba do terče. Proto doporučuje využívat tato zařízení v co nejmenším počtu už z praktického důvodu péče o ně a při lovu je využívat jen jako dočasná zastavení při šoulačce, nepřízni počasí, či únavě. Počet mysliveckých zařízení neudává kvalitu s jakou je v honitbě myslivost prováděna. 13

21 b.1 Kazatelna Uzavřené posedy (kazatelny) by neměly být paušálně odsuzovány. Poměry v honitbách často přimějí myslivce k tomu, aby tato zařízení stavěli a využívali. V uzavřeném posedu je myslivec chráněn jak před nepřízní počasí, tak před zraky zvěře. Počet těchto zařízení umístěných v honitbě by se měl omezit jen na několik nutných posedů. Uzavřený posed by měl poskytovat dobrý výhled, dobré maskování, pohodlné sezení a jistou střelbu. Stavební prvky mají být z lehkého materiálu. Ve stěnách jsou podlouhlé okna s tím, že v zadní stěně je okno menší aby nebylo myslivce zvenku vidět. Konstrukce kazatelny je přechodem mezi uzavřeným a otevřeným posedem. Z kazatelny myslivec vidí a slyší víc než z uzavřeného posedu a má tak lepší spojení s přírodou. V Podlaze by měly být proříznuty otvory pro odtok dešťové vody. Střecha je přibitá a přišroubovaná k přečnívajícím stojnám. Dalším typem těchto zařízení jsou otevřené posedy. Ty poskytují volný výhled na všechny strany i směrem k nebi což umožňuje myslivcům dobré podmínky pro pozorování potřebné k lovu. Nástavba posedu z přírodního materiálu se přitom dobře zapojuje do okolní krajiny (Wandel, 2007) Schmid (2006) poněkud odlišný popis zařízení s názvem kazatelna a popisuje toto zařízení ve více variantách jako například žebříkové kazatelny, nebo kazatelny s žebříkovým podstavcem. Ve své publikaci uvádí širší spektrum různých variant těchto zařízení a popisuje jejich výhody na konkrétních příkladech. Název kazatelna užívá i pro zařízení, která Wandel (2007) při stejné konstrukci popisuje jako otevřený posed a název uzavřená kazatelna jako uzavřený posed. Zde se terminologie v těchto literárních zdrojích poněkud rozchází. Schmid (2006) popisuje pojem kazatelna na základě toho, že zařízení má oproti žebříkovým posedům pevnou plošinu jako podlahu. Kokeš (1974) tato zařízení nazývá souhrnně pozorovatelnami. Při budování kazatelen bychom měli mít ověřené, například dřívějším použitím přemístitelného zařízení to, že místo, kde bude následně zařízení stát je to správné místo pro jeho dlouhodobé uplatnění. Kazatelna svou složitější konstrukcí a tím i větší hmotností a náklady na zbudování slouží, ve většině případů, jako nepřemístitelné a poměrně trvalé zařízení. Už při jejím budováním bychom tedy měli mít na paměti základní prvky ochrany materiálu 14

22 a celkové stability a bezpečnosti, abychom skutečně naplnili účel tohoto zařízení a využili ho po celou jeho zamýšlenou dobu životnosti. Obr. 3: Kazatelna s průběžnými stojnami Zdroj: Schmid (2006) b.2 Žebříkový posed Žebříkový posed lze postavit jednak jako nižší, mobilní posed z hraněného dřeva, jednak jako vyšší posed z kulatinových tyčí a v mnoha případech jako kombinaci těchto a dalších způsobů. Bočnice žebříku mohou být rovnoběžné, nebo se od sebe rozbíhat směrem nahoru. Sedátkové podpěry lze připevnit k bočnicím žebříku jak zespodu, tak z boku konstrukce. U hraněného dřeva se doporučuje upevnění zespod, při použití kulatiny pak z boku. Úhel opěrky zad by se měl přibližovat úhlu žebříku, aby se sedátko následně nepodobalo spíše lehátku, docílíme toho použitím klínků a dodatečných sloupků (Schmid, 2006). 15

23 Žebříkových posedů je několik typů. Důležité je si rozmyslet, jestli bude možné žebříkový posed vhodně upevnit na strom, což může působit nepříjemnosti při pohybech stromu ve větru, nebo jestli zvolit některou z variant samonosného posedu, kdy není potřeba využít v okolí stojících stromů, ale zůstává tím zachována přemístitelnost tohoto zařízení. Obr. 4: Žebříkový posed Zdroj: Ketner (2013) Hlavní přednost žebříkových posedů je jejich snadná konstrukce, nízká nákladnost a hlavně přemístitelnost. Z tohoto důvodu je vhodné pro nového uživatele honitby použít několik těchto zařízení a až časem je odstranit a při jejich osvědčení je nahradit zařízeními trvalejšími. b.3 Kryty a záštity Lov ze země za zástěnou je sice málo používaný, ale je velmi oblíbený myslivci, kteří mají rádi kontakt s přírodou. Právě tento způsob lovu s využitím záštit a sítě mysliveckých stezek přináší ten nejzajímavější lovecký zážitek. Při tomto druhu lovu je myslivec nucen bedlivě sledovat proudění větru a 16

24 přizpůsobovat se mu. Je doporučené užívání zástěny pro myslivce s mladými psy. Sezení za zástěnou bez opěrky působí do značné míry velké nepohodlí. Proto může být zástěna vybavena například sedátkem s opěrkou. Zástěny mohou být jak pevně spojeny se zemí zatlučenými kůly, tak přenosné. Jejich konstrukce je téměř srovnatelná. Pokud se nechceme zabývat žádnou konstrukcí, pak můžeme využít tzv. pomocné zástěny, ke které nám postačí jen tři vrcholky jehličnatých stromů, z nichž sestrojíme trojnožku pro opření zbraně a vhodnou úpravou odstraníme větve ve vnitřním prostoru. Jediné co potřebujeme je kus provazu na svázání vrcholků trojnožky a tím je pomocná zástěna hotova (Wandel, 2007). Obr. 5: lovecká záštita Zdroj: Penzum znalostí z myslivosti (2009) Stavebním materiálem pro záštity může být například sláma, seno i jiné odpadní produkty ať už zemědělské, nebo lesnické výroby. Často užívané jsou například balíky slámy, nebo sena. Seno je vhodnější svou tmavou barvou oproti slámě, která ztmavne až za nějaký čas. Tyto záštity jsou jedny z nejteplejších vůbec, 17

25 kvůli výborné izolaci od okolí. Záštity se mohou používat i pro lov různých druhů zvěře. Jsou dobré pro lov černé či vysoké, kdy je na místě použít i zastřešenou záštitu, ale také se hojně využívají pro lov holubů a kachen, kde by naopak zastřešení znemožňovalo správnou střelbu. Konstrukce záštit jsou velmi snadné a velmi rychlé. Při použití některého z uvedených odpadních produktů výroby jsou náklady na jejich vytvoření zanedbatelné (Rahn, 2008). Ostatní zařízení spojena s výkonem práva myslivosti V práci se nadále zabývám spíše zařízeními pro lov a pro přikrmování zvěře, přesto si však nedovolím zcela opomenout zařízení, která přímo i nepřímo souvisí se správným výkonem práva myslivosti. a. Zařízení pro lovecké psy Každý myslivec, který má přehled o tom, jak probíhá lov od začátku až do konce, ví, že bez loveckého psa by bylo jen velmi těžké ne-li nemožné úspěšně zvěř najít, přimět ji k pohybu, a dohledat či dosledovat ji v případě úspěšného ulovení. Dobrý a užitečný lovecky upotřebitelný pes je pro efektivní výkon práva myslivosti nepostradatelný stejně jako zbraň vhodné ráže a konstrukce pro lov určitého druhu zvěře. To platí z hlediska jak vlastní myslivosti, tak i z hlediska ochrany zvěře (Krewer, 2006). Mezi zařízení pro ubytování psa patří Kotce, boudové kotce a výběhy pro psy. Tato zařízení nebývají zvlášť náročná na konstrukci. Je potřeba, aby vyhovovala jak plemeni případně počtu psů, tak rozměrům pozemku, na kterém zařízení stavíme. Při budování výběhu je dobré zakopat obvodové pletivo ohnuté do tvaru L do země, jinak se pes může prohrabat z výběhu ven.(wandel, 2007). Pro psy slouží nejen vhodně zkonstruované zařízení pro jejich umístění a odpočinek mimo nasazení, ale také například umělé nory. Ty jsou vhodně rozmístěny v honitbě a slouží jako přechodné bydliště pro lišku. Stavební provedení nory zajišťuje, že je v případě nutnosti možno rychle a poměrně snadno pomoci psovi s norováním. Norování je k omezení populací lišek nepostradatelné. Pokud je praktikováno s dobrými norníky, stává se zajímavým jak pro myslivce, tak pro psa (Krewer, 2006). 18

26 b. Zařízení pro odpočinek Při průběhu mysliveckých akcí, či při vydání se na ranní lov je dobré, pokud je v honitbě umístěno zařízení k odpočinku a poskytnutí přechodného zázemí. Takovéto zázemí nám může poskytnout lovecká chata nebo bouda vhodně upravena pro potřeby dané situace. Jedná se o stavby od nejmenších rozměrů až po budovy rozměrů rodinných domů i větších. V mnoha honitbách jsou tato zařízení provozována s velkým úspěchem. Chaty mohou být místem odpočinku a ochrany před nepříznivým počasím, ale i místem bujarých oslav, nebo konáním porad a schůzí. c. Obory a obůrky Rozvoj zájmu o lov s čímž je nezbytně spojený i chov zejména trofejové zvěře otevřel otázku záchrany a namnožení této zvěře v přírodě. Cílem byl chov relativně velkých a v budoucnu trofejově kvalitních počtů zvěře na poměrně malých územích. U zvěře spárkaté byly tyto chovy řešeny zakládáním oborních chovů. Oborní chovy mají samozřejmě své výhody, ale i značné množství nevýhod, kvůli kterým není úplně snadné tento chov provádět a dosahovat vynikajících výsledků. Zvláštním typem zařízení jsou přezimovací obůrky. Tato zařízení na rozdíl od obor jako takových nejsou uzavřená po celý rok. Slouží hlavně k soustředění a zadržení co největšího počtu zvěře na určené místo v období nouze, aby nevznikaly neúnosně velké škody na lesních porostech. Ekonomika a výhodnost provozování těchto obůrek je řešena v závislosti na výskytu a početnosti zvěře, na porostních a všeobecných podmínkách v honitbě a na možnostech organizace, která o její provoz má zájem. d. Ostatní zařízení užívaná při výkonu práva myslivosti Ostatními zařízeními myslím taková, která nám usnadňují běžné činnosti vykonávané při lovu. Mohou jimi být například stojany na zbraně na společných akcích, stojany a závěsy na ulovenou zvěř a její zpracování a další užitečné pomůcky, které nejčastěji využije ten, kdo je s myslivostí v praxi každodenně. Tyto pomocné zařízení jsou většinou konstrukčně velmi nenáročné a uplatní se především na společných loveckých akcích, kterých se účastní větší počet osob. Za cenu drobného úsilí s jejich přípravou mohou jak zpříjemnit loveckou akci loveckým hostům, tak usnadnit práci a námahu s hladkým průběhem celé akce loveckému 19

27 personálu. Několik příkladů těchto zařízení a návod na jejich konstrukci uvádí Rahn (2008). 2.5 Materiál pro výrobu mysliveckých zařízení O zařízeních, kterých se tato práce týká, si musíme hned na začátku uvědomit, že jsou to stavby zcela specifické a neobvyklé, jak svým tvarem, tak funkcí pro kterou jsou vytvářeny. Ať už se jedná o zařízení pro přikrmování nebo pro lov zvěře, každá z těchto staveb se umístěním na vybrané místo stává součástí okolní krajiny, a proto by se od ní neměla nijak zvlášť odlišovat. Hlavní myšlenkou tedy je, aby materiály, ze kterých jsou tato zařízení vytvářena, pocházely, pokud možno, z jejich nejbližšího okolí. Naprosto ideálním příkladem tohoto snažení může být kazatelna vytvořená z tyčoviny rostoucí v nedalekém lesním porostu. Využitím těchto zdrojů ušetříme mnohdy čas, ale hlavně náklady na obstarání materiálu. Při použití těchto materiálů máme možnost po drobných úpravách pro jeho ochranu posoudit a ocenit výhody přírodní suroviny jako takové. V případě, že nemáme tento materiál k dispozici, nebo máme možnost investovat prostředky do nákupu dřeva ve formě trámků a prken, můžeme i tak zachovat myšlenku, kterou by se měl každý stavitel těchto zařízení řídit. Dřevo, by mělo být, a ve velké většině případů také je, jakožto obnovitelná surovina používáno nejen pro relativně vysokou dostupnost, ale hlavně kvůli své přírodní struktuře. Pokud by nebyly dodrženy správné zásady užívání a zařízení by nějakým nedopatřením zůstalo v honitbě i po dožití, má dřevo tu výhodu, že se samo zapojí do koloběhu přírodních rozkladných procesů, bez jakýchkoli přírodě škodících vlivů. Se dřevem je vždy radost pracovat. Dřevo provází člověka od kolébky po rakev. Pomíjivost tohoto materiálu je důležitá. Například sklopec ze smrkových prken po patnácti letech stání v honitbě zpuchří a rozložená prkna, přikrytá tenkou vrstvou půdy, se rychle rozpadnou. Kdyby past byla postavena z plastových desek, vznikl by nebezpečný odpad, který by musel být odstraněn (Wandel, 2007). Přírodní materiál, jakým dřevo je, je pro člověka příjemný nejen z estetického hlediska, ale také kvůli svým vlastnostem a schopnostem. Důležitou schopností dřeva je přijímat 20

28 nadměrnou vlhkost z prostředí a naopak uvolňovat ji do suchého prostředí. Dále pak oceníme příjemné aroma dřeva a schopnost udržovat přijatelné klima i v letním období. Dřevo má své kladné i záporné vlastnosti. Je pro něj charakteristická vláknitá struktura, anizotropie a nehomogenita. Struktura dřeva předurčuje jeho mechanické a fyzikální vlastnosti. Anizotropie dřeva se promítá do odlišných pevnostních, vlhkostních a jiných vlastností dřeva ve třech hlavních směrech. Tyto směry jsou: rovnoběžně s vlákny (rovnoběžně s podélnou osou kmene), kolmo na vlákna v radiálním směru k letokruhům, kolmo na vlákna v tangenciálním směru. Ve stavební praxi u konstrukčních prvků se víceméně rozlišuje jen směr podél vláken a napříč vláken. Nehomogenita dřeva je způsobená nerovnoměrnou makroskopickou stavbou dřeva s ohledem na šířku letokruhů. Jedná se o výskyt tzv. přirozených vad dřeva (např. suky, smolníky, odklon vláken apod.) V důsledku nehomogenity má dřevo relativně široký rozptyl vlastností ve srovnání s kovy, plasty nebo mnohými minerálními materiály. Pevnostní vlastnosti dřeva jsou rovněž závislé na jeho struktuře. Při namáhání dřeva ohybem nebo tahem rovnoběžně s vlákny je poměr jeho pevnosti a hmotnosti porovnatelný s hliníkovými slitinami, to znamená výrazně příznivější než u oceli. Pevnost dřeva v tahu kolmo na vlákna a ve smyku rovnoběžně s vlákny je relativně nízká. Pevnost a deformace jsou ovlivněné časem a rychlostí zatížení. Reologické vlastnosti dřeva se projevují nejvýrazněji při namáhání ohybem a ve spojení se změnami vlhkosti a teploty. Dřevo dobře odolává krátkodobému zatížení a velmi dobře absorbuje účinky rázového zatížení. Dřevo je v porovnání s jinými konstrukčními materiály mimořádně vhodné pro obrábění, a to jak jednoduchými ručními nástroji, tak i průmyslovým způsobem. Vlhkost je jedna ze základních vlastností, se kterou se výrazně mění fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva. Vlhkost je podíl hmotnosti vody, kterou obsahuje dřevo, vyjádřený v procentech (rozlišuje se tzv. absolutní vlhkost a relativní vlhkost dřeva). U vlhkého dřeva (čerstvě vytěženého, případně máčeného ve vodě) rozlišujeme tzv. volnou vodu, která se nachází v dutinách buněk a mezibuněčných prostorách, a tzv. vázanou vodu obsaženou v buněčných stěnách. Při vysychání se nejdřív vypařuje volná voda, přičemž změnami obsahu volné vody se prakticky neovlivňují mechanické vlastnosti ani rozměry dřevěných prvků. Stav, při kterém dřevo teoreticky neobsahuje volnou vodu, a buněčné stěny přitom mají maximální vlhkost, se označuje jako tzv. bod nasycení vláken, což je u většiny dřevin obvykle 25 až 30 % vlhkost dřeva (Reinprecht a Štefko, 2004). 21

29 Při vysoké vlhkosti a za přístupu vzduchu je dřevo napadáno biotickými škůdci, při trvalém vystavení dřeva vlhkému prostředí může dojít až k jeho úplné destrukci. Působení ostatních vnějších činitelů (slunce, větru, mrazu) na dřevo je ve srovnání s vlivem vlhkosti podstatně méně výrazné, je však nutné dřevo proti jejich účinkům vhodně chránit (Pacáková a kol. 2000). 2.6 Životnost mysliveckých zařízení a její prodloužení Pro životnost jakýchkoli mysliveckých zařízení je základním kamenem výběr materiálu pro jejich stavbu. Dřevo můžeme pořídit ve stavebninách, na pile, nebo si ho sami připravit v lese nebo můžeme tyto způsoby kombinovat. Získat tyčovinu svépomocí bývá zpravidla finančně nejvýhodnější, nebereme-li v úvahu hodnotu vlastní práce. Při výběru stromu k pokácení není důležité jen to, jaký druh dřeva využíváme, ale také místo, kde daný strom roste. Například chudé pískovcové podloží nedovoluje stromům rychlý vzrůst. Chybějící živiny a nedostatečný přívod vody mají za následek úzké letokruhy s hustším uspořádáním, čímž je dřevo pevnější a trvanlivější. Vliv na tyto vlastnosti jako je pevnost daná šířkou letokruhů má i poloha stromu v porostu. Předrůstavé stromy mají vždy širší letokruhy než stromy spodní, které vegetují z existenčního minima, které se jim dostává. Z důvodu potřeby především dlouhých, rovných a štíhlých stromů, hledáme tento materiál převážně v jehličnatých lesích. Listnaté stromy jako dub nebo akát se dají jako kulatina jen těžko využít z důvodu nepříliš přímého růstu. Pro stavební účely rovněž nepoužijeme již odumřelé dřevo a to pro bezpečnost konstrukce. Odumřelé dřevo má horší vlastnosti, než dřevo čerstvé a živé. Výjimku tvoří jen dřevo mrtvého dubu, které se dá použít například na prkna a hranoly, za předpokladu, že nemají jádro provrtáno žravými hmyzími larvami. Dřevo by mělo být těženo nejlépe v období vegetačního klidu, protože není tak vlhké jako v období růstu a následně při vhodném skladování nepraská tak rychle. Při rozpraskání do dřeva snadno vnikne voda a dřevokazné organismy. Pro rychlé schnutí by kulatina a půlkulatina měly být před uskladněním zbaveny kůry, čímž zabráníme usídlení hub a dřevokazného hmyzu. Pro stavbu mysliveckých zařízení se hodí druhy jehličnatého dřeva: modřín, douglaska, borovice, smrk a jedle. Pokud nám to možnosti dovolí, měli bychom tyto druhy používat právě v tomto pořadí. Modřín je znám vysokou pružností a odolností proti povětrnostním vlivům, douglaska odolností proti vlhkosti a vysokou životností. Borovice, smrk a jedle mají nízkou přirozenou trvanlivost při kontaktu se 22

30 zemí. Při použití listnatých dřevin nabízejí nejtrvanlivější dřevo dub a akát. Nevýhodou však je vysoká hmotnost dřeva a následně s tím spojené problémy při případném přemísťování zařízení. Při použití dubového dřeva místo jehličnatého u konstrukce posedu pro nátlačky se při stejných rozměrech dřeva životnost prodlouží z 5-7 let na let (Rahn, 2008). Při stavbě pozorovatelen používejte jen zdravého, vyzrálého, přiměřeně silného, dobře vyschlého dřeva. Čerstvé se vysycháním nejen kroutí, takže bortí a uvolňuje konstrukce, které jsme z něho vybudovali, nýbrž uvolňují se i čepy a dlahy, jimiž jsme některé konstrukce spojovali, a povolují také hřebíky. Všude i v okolí spojů se tvoří trhliny, do nichž zatéká voda, jež napomáhá hnilobě, takže naše pracné dílo velmi často rychle dožívá. K dalším nepříjemným následkům chybně voleného staviva patří ztráta stability konstrukce, jež vyvolává při zatížení a pohybu nepříjemný praskot a vrzání, což nás nejenom znervózňuje, ale může v několika vteřinách připravit o vytoužený cíl několikahodinového čekání. Dřevo by se pro tyto konstrukce mělo vzhledem k požadavkům na jeho trvanlivost kácet výhradně v zimě, načež by se mělo ponechat delší čas na vzduchu dokonale vyschnout. (Kokeš 1974). Životnost nejlépe prodloužíme preventivní ochranou. Metody preventivní ochrany dřeva můžeme rozdělit do tří skupin: na tzv. suchou, konstrukční a chemickou ochranu Suchá ochrana Představuje zabezpečení vhodných podmínek uložení dřeva. Ta spočívá v udržení hladiny vlhkosti prostředí pod kritickými hodnotami napadení biotickými škůdci. U dřeva je tato hranice 12% jeho vlhkosti (u zařízení používaných pro mysliveckou praxi nepoužitelné) Konstrukční ochrana Ta spočívá v zabezpečení vhodných podmínek pro dřevěné prvky a části staveb. Zdrojem vlhkosti u dřevěných konstrukcí mohou být například hygroskopicita použitých materiálů, prostup vodní páry a její kondenzace uvnitř konstrukcí, zatékání srážkové vody, nebo vzlínání zemní vlhkosti. Je nutné zajistit volné proudění a výměnu vzduchu dřevěnými konstrukcemi. Při nedodržení těchto zásad větrání a proudění vzduchu konstrukcemi může dosáhnout vlhkost dřeva krizových 18-20%. Těchto 23

31 vlhkostí je často dosaženo právě v místech kontaktu dřeva se zemí, nebo při zatékání dešťové vody atd Chemická ochrana Dalším způsobem jak provádět preventivní ochranu materiálu je použití chemických prostředků. Tento způsob ochrany by měl být však jen doplňkem předešlých způsobů. Používané chemické prostředky je možné dělit na několik skupin: roztoky ochranných látek prostředky ve formě aerosolu toxické plyny Podle účinnosti je možné chemické ochranné prostředky dělit na: látky proti biotickému napadení (houbám, hmyzu) proti vlhkosti a atmosférickým vlivům proti ohni (Pacáková a kol., 2000) Pro dřevěné konstrukce by měla být hlavní ochrana konstrukční. I při výběru dřeva s menší odolností vůči povětrnostním vlivům a nižší trvanlivostí, můžeme vhodnými úpravami a konstrukčními detaily dosáhnout stejné, ne-li vyšší životnosti, jako u trvanlivých dřevin a to dokonce i bez použití chemické ochrany. Mezi takováto opatření patří prvky užívané již po staletí při stavbě dřevostaveb, jako srubů a roubenek, ale i jiných dřevěných konstrukcí po celém světě. Ani pro stavby jakými jsou myslivecká zařízení, neztrácí tyto prvky konstrukční ochrany svou funkci a význam. Jsou jimi například vhodné zastřešení, a jeho přesahy, oddělení dřevěných částí od styku se zemí a zabránění přístupu vlhkosti do konstrukce staveb. Díky dodržení těchto zásad správné ochrany materiálu, můžeme získat až několikanásobně větší životnost zařízení než bez jejich dodržování. 2.7 Výběr vhodného stanoviště Dříve, než se vydáme na cestu, abychom vyhledali vhodná stanoviště pro umístění kazatelen, posedů, žebříků, záštit a krmelců doporučuji si nejdříve vzít do ruky mapu 24

32 honitby, ve které jsou zakreslena jednotlivá myslivecká zařízení, a zjistit, které úseky honitby jsou těmito zařízeními nejméně vybaveny, a zamyslet se nad tím, nakolik je jejich umístění v těchto úsecích nezbytné. Pokud takováto mapa neexistuje, je to zásadní nedostatek, který bychom měli co nejrychleji napravit. Teprve po důkladné rozvaze nad takovouto mapou se vyplatí vyrazit přímo do honitby a prohlédnout si vybraná stanoviště přímo na místě a posoudit jejich vhodnost. Je přitom třeba dbát na to, aby honitba nebyla mysliveckými zařízeními přímo vydlážděna. To by mohlo vést ostatní návštěvníky lesa k negativnímu názoru na jejich umísťování a význam, ne-li k nepřátelskému postoji vůči myslivcům, což může končit nepříjemnými incidenty jako nařezávání příčlí žebříků nebo podřezání posedů. Při stavbě nových zařízení je potřeba myslet na to, že náklady na novostavbu netvoří celou část nákladů spojených s provozováním těchto zařízení. Další náklady spojené s jejich užíváním vznikají při kontrolách a opravách zařízení. Vzhledem k těmto důvodům by měla platit pro provozovatele těchto zařízení zásada, že je nutné mít v honitbě tolik zařízení, kolik je nezbytné, ale zároveň tak málo, jak je možné (Rahn, 2008). Pro výběr správného stanoviště bychom měli vždy dodržovat následující základní pravidla daná z pohledu budoucí myslivecké využitelnosti těchto zařízení: I. Nejdůležitější samozřejmě je, aby se jednalo o místo často vyhledávané zvěří. Přitom se zde také zvěř musí objevovat ve správnou dobu. Čím je pak místo pro čekanou klidnější a odloučenější, tím větší je naděje na úspěch. Kromě tohoto hlediska jsou pro místa výskytu zvěře samozřejmě rozhodující její potravní potřeby. Nejdůležitější pastviště respektive krmiště a jejich střídání lze v praxi zjistit pouze intenzivním pozorováním a vyhodnocováním stop. II. Místa pro čekanou musí být dobře dosažitelná. Čím kratší je průchod místy, kde se zvěř zdržuje, tím menší je její stres. Ideální místa pro čekanou jsou v minimální vzdálenosti od cest, ze kterých lze sledovat klidná prostranství. V každém případě je však důležité, aby tato místa byla dosažitelná bez zbytečného hluku. Cesty, jež k nim vedou, je proto nutné pravidelně prořezávat a uhrabávat hráběmi. Údržba mysliveckých chodníků může být často rozhodující při pohybu honitbou mezi jednotlivými mysliveckými zařízeními a může rozhodnout o úspěšnosti lovu. III. Ve směru střelby musí být dostatečný prostor pro zachycení střel, to znamená nestavět posedy směrem k cestě nebo budově. Jelikož výkon práva myslivosti 25

33 s sebou nese rizika spojená s užíváním střelných zbraní, je třeba na vhodný výběr terénu klást dostatečný důraz už před budováním těchto zařízení. IV. Dbejte na směr větru. Většina posedů by měla být orientována směrem, ze kterého nejčastěji fouká vítr. Je však třeba vytvořit i náhradní místa pro jiné směry větru. Dokud nezjistíte směr větru, nepřibližujte se k posedu. A jestliže se směr větru změní, raději zvolte jiný posed. Ideální jsou především takové posedy, ke kterým se nemůže zvěř přiblížit zezadu, po směru větru. Pokud nelze zabránit tomu, aby se zvěř častěji nezdržovala též za posedem, měl by být posed ve větší výšce. Nesmíte si však myslet, že se tak vždy dostanete z dosahu, neboť mnoho druhů zvěře dokáže větřit člověka již na několik set metrů a vítr nevane pouze rovnoběžně se zemí. V. Posed by měl být pokud možno schovaný mezi větvemi stromů a keřů. Není-li to možné, nebo jestliže byla taková pohledová zástěna dodatečně odstraněna, vysaďte kolem posedu rychle rostoucí dřeviny, jako jsou např. vrby nebo olše. Během tří let je posed tak dobře maskovaný, že ho kolem jdoucí turista jen těžko zahlédne. VI. Z posedu by měl být co nejlepší výhled, ten však bohužel bývá tím menší, čím lépe je posed schovaný. Musíme sami rozhodnout co je v konkrétním případě důležitější. VII. Terén v místě stavby posedu by měl být vodorovný. Jestliže tomu tak není, pak lze výškový rozdíl vyrovnat buďto různou výškou stojin posedu nebo jejich pevnými základy, ukončenými ve stejné výšce. Podložení stojin několika na sebe položenými podložkami je velmi vratké a nebezpečné řešení. VIII. Kolem posedu by mělo být co nejméně podrostu, ve kterém se drží vlhkost, jež má za následek rychlejší trouchnivění dřeva. IX. U posedů vybudovaných trvale na jednom místě by mělo být pokud možno co nejdéle k dispozici dostatečně velké střelné pole. U zmlazených ploch musíte v konkrétním případě rozhodnout, zda se zde ještě vyplatí postavit pevný posed, nebo umístit takové zařízení, které v případě nutnosti můžeme přemístit do jiné části honitby. V případě pochybností je lepší na takových místech použít zařízení, která nejsou trvalá, například přenosná zařízení (Schmid, 2006). 26

34 X. Pro výběr správného stanoviště je také potřeba dodržet platné legislativní předpisy a podmínky pro umísťování a provozování mysliveckých zařízení v honitbě, což bych mezi toto desatero určitě zařadil. 27

35 2.8 Legislativa Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání Tento právní předpis je upraven zákonem č. 308/2011 Sb., je jednou ze základních norem, kterými se musíme při provádění odchytu řídit. Zákon je v malém rozsahu pozměněn zákonem 308/2011 Sb., ale změny se nevztahují na problematiku odchytových zařízení. V 5 se v odst. 1 uvádí, že nikdo nesmí usmrtit zvíře bezdůvodně, hned v odst. 2 však uvádí výkon práva myslivosti jako jeden z důvodů usmrcení podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Problematice provozování odchytových zařízení se věnuje Krátky (2012) v bakalářské práci na téma Návrh umístění a zpracování provozního režimu odchytového zařízení na černou zvěř na ŠLP Křtiny. Zákon o myslivosti řeší podobně jako zákon na ochranu zvířat proti týrání problematiku zakázaných způsobů lovu a odchytu. Tato problematika je mimo jiné řešena v 39 snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu, 45 zakázané způsoby lovu a další níže uvedené. Jsou jimi například ochrana myslivosti, nebo sankce za nedodržování nařízení uvedených v tomto zákoně. 8 Základní povinnosti (1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení. 9 Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany (2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, 28

36 napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů 9 ) tím nejsou dotčena. 11 Povinnosti uživatelů honiteb (4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě. (5) Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitby po výzvě orgánu státní správy myslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. 39 Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí. 45 Zakázané způsoby lovu (1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší, b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem, c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum, 29

37 d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad, g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin, h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod., i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům), j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem 24), k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou, l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky, o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu, s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení, t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí, 30

38 (2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u). (3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny. 63 Přestupky (1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu a) až do výše Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v 9 odst. 1, 10 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle 9 odst. 3, (2) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše Kč držiteli loveckého lístku, který se dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu uvedené v 41 až 45 nebo v 49 odst. 1; může přitom uložit zákaz činnosti do doby 2 let; při uloženém zákazu činnosti se odebere lovecký lístek; lze rovněž vyslovit propadnutí věci. 64 Pokuty (1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše Kč právnické osobě, která nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v 5 odst. 2, 7 odst. 1 nebo 2, 9 odst. 1 nebo 2, 10 a 32 odst. 3, 4 nebo 5. (3) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu a) až do výše Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, 36 odst. 1, 44 odst. 1 nebo 2 nebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní, (4) Při nesplnění lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, lze uložit uživateli honitby pokutu až do výše Kč; stejnou pokutu lze uložit i při nečinnosti v plnění povinností podle 11 odst. 5 a 36 odst. 2 a 3. 31

39 2.8.3 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Občanský zákoník se zabývá především hmotným soukromým právem. Z jeho znění se tematiky mysliveckých zařízení a jejich užívání mohou týkat například uvedené. 415 Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. 420 (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. (2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. (3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. 420a (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. (3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného. 421 Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak. 424 Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 438 (1) Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně. 32

40 441 Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. 442 (1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). (2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu. 444 (1) Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. Při přebírání zařízení při uzavírání nájemních smluv by si měl nový nájemce rozmyslet, která zařízení odkoupí. V následující se týkají právě tohoto odkoupení mysliveckých zařízení a zodpovědnosti za vady, které na sobě zařízení nesou. 499 Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady. 500 (1) Jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z příslušné evidence nemovitostí, nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoliv vad. 501 Přenechá-li se věc jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady, ledaže věc nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo kterou si nabyvatel výslovně vymínil. 504 Nabyvatel může uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc prohlédnout. Nabyvatel může 33

41 vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců, pokud zákon nestanoví jinak. Nevytkne-li v této lhůtě vadu, právo zanikne. 506 (1) Jakmile nabyvatel zjistí vadu převzaté věci, je povinen věc uschovat po přiměřenou dobu, kterou určí zcizitel k přezkoumání vady. 507 (1) Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni věc užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy. Jinak se může nabyvatel domáhat buď přiměřené slevy z ceny nebo opravy nebo doplnění toho, co chybí. 510 Uplatnění nároku z odpovědnosti za vady nevylučuje nárok na náhradu škody, která z vady vznikla Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákoník práce je zákoník, v němž jsou upravena právní odvětví pracovního práva. V zákoníku můžeme najít body, které souvisí s povinnostmi zaměstnanců a zaměstnavatelů v pracovně právním poměru. Mezi hlavní povinnosti zaměstnavatele patří předcházet rizikům a poskytovat zaměstnanci informace, pomůcky a prostředky sloužící pro ochranu zdraví při práci, dále pak stanovit postupy, podle kterých se má zaměstnanec řídit. 101 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). 102 (1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. 34

42 (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání (1) Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění. Hlavními povinnostmi zaměstnance je dodržování pracovních postupů a platných nařízení, ochrana zdraví a dodržování bezpečnosti při práci a plnění pracovních povinností, které jsou náplní jeho pracovního určení. 106 Práva a povinnosti zaměstnance (1) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. (2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. (3) Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 35

43 2.8.5 Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů 1 Úvodní ustanovení Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1), upravuje v návaznosti na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy podle 3 zákoníku práce. 2 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, e) v prostorách uvedených v písmenech a) až d) byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění, 5 Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy (1) Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení, e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak 6 Bezpečnostní značky, značení a signály (1) Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při 36

44 práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů Stavební zákon je předpis, který poskytuje nejen myslivcům, ale i všem stavitelům obecně, závazné postupy při budování staveb. V 2 Základní pojmy odst. 3 nám zákon uvádí, že Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Stavební zákon byl novelizován novelou, která vyšla ve sbírce zákonů pod číslem 350/2012 Sb., a nabyla účinnosti od Novela přináší hned několik změn, mezi které patří například zjednodušení některých administrativních postupů při stavbě. Novela se dotkla i stavby mysliveckých zařízení a to v 79 Rozhodnutí o umístění stavby, ve kterém uvádí v odst. 2. Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení, V 2 odst. 7. Nám definuje pojem zastavěná plocha tak, že Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. V 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, jsou vyjmenovány stavby a zařízení, která nepotřebují stavební 37

45 povolení. Jsou mezi nimi i stavební záměry popsané v 79 odst. 2. Dle 103 odst. 2 Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených parametrů. V 104 odst. 1 c) jako stavby vyžadující ohlášení uvedeny stavby do 300 m 2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m 2 celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit, což omezuje využití mysliveckých zařízení na základě využití tohoto způsobu na nejdéle 3 roky. Vhodnější variantou z hlediska časové neomezenosti, je zákonem uváděný 108 odst. 1, který říká, že Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Tato varianta nás neomezuje ani v časovém hledisku užívání zařízení, ani v rozměrech, kterými jsou omezeny zařízení podléhající pouze ohlášení a zařízení nevyžadující ani ohlášení. 2.9 Technické normy ČSN EN Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi- Přirozená trvanlivost rostlého dřeva Část 1: Návod na zkoušení a kvalifikaci přirozené trvanlivosti dřeva Tato část normy, která je rozdělena na 2 části, uvádí návod na zkoušení a klasifikaci přirozené trvanlivosti jednotlivých dřevin. Dále jsou udávány návody na metody pro zajištění přirozené trvanlivosti neošetřeného rostlého dřeva proti napadení dřevokaznými houbami, hmyzem a mořskými škůdci dřeva. Jsou zde také uvedeny termíny a definice, které jsou běžně užívané. Podle této normy je: Přirozená trvanlivost: odolnost dřeva proti napadení dřevokaznými organismy. Bělové dřevo: vnější část dřeva, která v rostoucím stromě obsahuje živé buňky a vede mízu. Jádrové dřevo: vnitřní část dřeva, která v rostoucím stromě již neobsahuje živé buňky nebo nevede mízu. Přechodové dřevo: dřevo v obvodové části mezi pravým bělovým dřevem a pravým jádrovým dřevem. 38

46 2.9.2 ČSN EN Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi Přirozená trvanlivost rostlého dřeva Část 2: Přirozená trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin důležitých v Evropě Tato část normy uvádí přirozenou trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin důležitých v Evropě. Pro účely této normy se používají definice viz. EN a další, jako impregnovatelnost: schopnost, se kterou kapalina může pronikat dřevem (např. ochranný prostředek na dřevo) Norma uvádí klasifikaci přirozené trvanlivosti proti dřevokazným houbám. Používá systém o pěti třídách. Třída 1: velmi trvanlivé Třída 2: trvanlivé Třída 3: středně trvanlivé Třída 4: slabě trvanlivé Třída 5: netrvanlivé Trvanlivost se však udává pouze pro jádrové dřevo; bělové dřevo všech dřevin se považuje, pokud nejsou k dispozici jiné údaje, za třídu trvanlivostí 5 (netrvanlivé) EN 131 1:2007+A1 Žebříky Část 1: Termíny, typy, funkční rozměry Tato norma definuje termíny a stanovuje obecné charakteristiky pro navrhování žebříků. Pro účely se pro téma práce užijí jednodílné opěrné příčlové žebříky opěrný příčlový žebřík sestávající pouze z jedné části a dvojitý příčlový žebřík dvouramenný samonosný příčlový žebřík, jednostranně nebo oboustranně výstupný. Dalšími termíny jsou například bočnice: postraní část žebříku, která je nosnou částí příčlí nebo stupadel a také příčných vzpěr podpěrných ramen příčle: stoupací podpěra s nášlapnou plochou o hloubce menší než 80 mm a nejméně 20 mm vnitřní šířka: využitelná vzdálenost mezi vnitřními stranami bočnic, měřeno u horní hrany nejkratší příčle/stupadla/plošiny. Vnější šířka: vzdálenost mezi vnějšími stranami bočnic, měřeno u dolního konce bočnic, nebo vnější šířka opěrných bodů stabilizačního prvku 39

47 Vzdálenost mezi příčlemi/stupadly: vzdálenost mezi příčlemi/stupadly, měřeno v ose mezi bočnicemi od horní hrany příčle/stupadla k horní hraně příčle/stupadla nebo horní hraně plošiny Sklon, α, β: úhel (α pro výstupné rameno, β pro opěrné rameno) mezi vodorovnou rovinou a rameny žebříku Tloušťka bočnice: vnější rozměr bočnice, měřeno kolmo na osu bočnice v rovině žebříku ČSN EN A1 Žebříky Část 2: Požadavky, zkoušení, značení Tato evropská norma stanovuje obecné konstrukční charakteristiky, požadavky a metody zkoušení přenosných žebříků. Uvádí termíny a definice jako je např. maximální celkové zatížení což je maximální užitné zatížení, pro které je žebřík konstruován a kterému musí odolat, je-li postaven v souladu s návodem výrobce ČSN EN Žebříky Část 3: Návody k použití Tato evropská norma přináší rady o bezpečném používání žebříků, které jsou předmětem normy EN a splňují požadavky EN a EN Norma uvádí následující termíny a definice, vlastník: osoba nebo organizace, která koupí nebo obdrží žebřík škodní událost: fyzické zranění nebo poškození zdraví osob nebo poškození majetku nebo prostředí. nebezpečí: potencionální zdroj škodní události riziko: pravděpodobná míra výskytu nebezpečí způsobující škodní událost a určitý stupeň závažnosti škodní události Norma obsahuje i prvky značení rizik tzv. piktogramy. Dále jsou v normě uvedeny návody, jak žebříky používat a příklady špatných použití ČSN Dřevěné stavební konstrukce Provádění Touto normou se stanovují požadavky pro výrobu, montáž a údržbu dřevěných stavebních konstrukcí. Ustanovení této normy lze přiměřeně použít pro konstrukce kombinované z materiálů na bázi dřeva a nedřevěných materiálů. Norma uvádí termíny, 40

48 jako jsou například dřevěná konstrukce: nosná stavební konstrukce, jejíž konstrukční prvky a části jsou převážně ze dřeva anebo materiálů na bázi dřeva dílec (dřevěné konstrukce): samostatná předvyrobená a jednotlivě osazená část dřevěné konstrukce prvek (konstrukční): nosná, pevně nebo volně uložená, popř. upevněná součást dřevěné konstrukce Norma dále uvádí všeobecné požadavky na materiály, na spojovací prvky a na výrobu. 41

49 3 Metodika Pro cíl této práce, kterým je zhodnotit a posoudit stav mysliveckých zařízení na Školním Lesním podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP) bylo nezbytné v první řadě nastudovat příslušné legislativní předpisy a obecně závazné normy týkající se této tematiky. Dále pak se seznámit s územím, na kterém probíhalo hodnocení zařízení, kterým je úsek Březina, seznámit se s jeho strukturou a způsobem, jakým je zde vykonáváno právo myslivosti. Následně pak provést měření jednotlivých vybraných zařízení a posoudit, zda svou životností, konstrukcí a umístěním vyhovují svému užívání a zda splňují legislativní předpisy a obecně závazné normy. Nastudované předpisy týkající se dané tematiky: Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů Nastudované technické normy týkající se dané tematiky: ČSN EN ČSN EN EN 131 1:2007+A1 ČSN EN ČSN Školní Lesní podnik Masarykův les Křtiny Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, účelovým zařízením především její Lesnické a dřevařské fakulty. Byl založen roku

50 Myslivost je součástí hospodářské i účelové činnosti ŠLP Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Honitba ŠLP Křtiny je největší honitbou spravovanou ŠLP, rozprostírá se na území polesí Vranov u Brna, Habrůvka a Bílovice nad Svitavou. Honitba má výměru ha, převážnou část tvoří lesní pozemky ha, dále orná půda 440 ha, travní porosty 165 ha a vodní plocha 12 ha, zbytek jsou ostatní plochy. Vzhledem k poslání ŠLP nejsou režijní honitby pronajímány a výkon práva myslivosti je prováděn na vlastní účet. ŠLP je držitelem a uživatelem čtyř honiteb, z nichž nejvýznamnější je honitba ŠLP Křtiny a honitba Hády. Tyto honitby jsou účelová zařízení vzorového výukového mysliveckého hospodaření a mysliveckého výzkumu. Právo myslivosti ve všech honitbách vykonává ŠLP ve své působnosti a na vlastní účet, a to dle ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti a podle předpisů, kterými se provádí tento zákon, včetně dalších příslušných obecně závazných norem. Velká pozornost je věnována dodržování mysliveckých zvyků, tradic, myslivecké kynologii a loveckému střelectví. Provozování myslivosti je uskutečňováno na základě schválených plánů chovu a lovu, a to: a) zaměstnanci ŠLP Křtiny a MENDELU, kteří splňují kvalifikační předpoklady pro výkon práva myslivosti, b) zaměstnanci, kteří odešli do starobního nebo invalidního důchodu ze zaměstnaneckého poměru se ŠLP Křtiny nebo MENDELU a splňují kvalifikační předpoklady pro provozování myslivosti, c) studenty MENDELU, kteří jsou členy mysliveckého kroužku na LDF, d) externími držiteli povolenky k lovu. 3.2 Myslivecká zařízení na ŠLP Křtiny, Polesí Bílovice nad Svitavou, úsek Březina Lesnický úsek Březina má 632,68 ha lesa. Na jeho území je umístěno přibližně 50 mysliveckých zařízení pro výkon práva myslivosti. Zařízení jsou zde umísťována a konstruována buď to zaměstnanci podniku, nebo povolenkovými lovci, ale vždy s vědomím zaměstnanců. Do těchto zařízení jsou zařazeny i krmelce a slaniska, ale největší část zařízení tvoří zařízení pro lov zvěře. O zařízeních je zaměstnanci vedena 43

51 evidence a jsou podrobovány opravám ze stran uživatelů. Zařízení jsou v prostoru úseku rozmístěny podle potřeb myslivosti a dalších prací prováděných na tomto úseku, například zásahů do porostů a těžbě při hospodaření v lesích. Na následujících mapách je schematicky zakresleno umístění zařízení v úseku. Začátkem roku 2013 nebylo k žádnému mysliveckému zařízení vydáno stavební povolení. (ústní sdělení zaměstnanců ŠLP) Obr. 6: Mapa s umístěním mysliveckých zařízení na úseku Březina, část 1 44

52 Obr. 7: Mapa s umístěním mysliveckých zařízení na úseku Březina, část 2 Obr. 8: Mapa s umístěním mysliveckých zařízení na úseku Březina, část 3 Zdroj: Ing. Čestmír Šnoblt (2012) 45

53 3.3 Materiály použité pro výrobu zařízení Myslivecká zařízení na úseku Březina jsou budovány buďto z materiálů na bázi dřeva, nebo z kovů. Dřevo se zde používá ve formě tyčoviny, která je výhradně čerpána z vlastních zdrojů, nebo prken a trámků. Při použití kovu se jeho použití zaměřuje na nosnou konstrukci zařízení pro lov. U pozorovaných zařízení nebylo ve větší míře použito jiných materiálů. 3.4 Předmět měření Předmětem měření byly některé z parametrů mysliveckých zařízení, které jsou uvedeny v technických normách a příslušných legislativních předpisech (viz výše technické normy a legislativa). Byly měřeny i další parametry pro lepší představu o poměrech a konstrukci zařízení. Měřenými parametry byly: Typ zařízení Zastavěná plocha zařízení Výška zařízení Výška podlahy od země Dimenze nosných prvků Rozměry (výška, šířka, hloubka) Rozměry dveří Přesah střech (konstrukční ochrana materiálu) Materiál a jeho provedení Ponechání v kůře Možnost bezpečného užívání Dimenze příčlí Dimenze žebříkových stojin Úhel žebříků Délka žebříku Šířka žebříku Počet příčlí Velikost stupně Podložení (konstrukční ochrana materiálu) 46

54 3.5 Použité prvky konstrukční ochrany Ochrana materiálu je u zařízení zajišťována hned několika druhy konstrukční ochrany. Nejčastěji jsou jimi: Ochrana dřeva proti přímému styku se zemí Ochrana konstrukce za použití přesahu střechy Obr. 9: Oddělení žebříku za pomoci podstavce Zdroj: Ketner (2013) 47

55 Obr. 10: Prvky konstrukční ochrany pro zabránění vnikání vlhkosti do konstrukce Zdroj: Ketner (2013) 48

56 4 Výsledky Z naměřených hodnot a parametrů uvedených v technických normách a právních předpisech byla sestavena tato tabulka. V jejím záhlaví jsou hodnoty, do kterých by se naměřené hodnoty měly pohybovat. č. typ vzdál. úhel vnitřní plocha výška příčlí sklonu šířka 30 5 materiál ochrana přesahy m² m mm stupně mm 1 Ž 4,5 5,15 DŘEVO NE Ž 5 4,60 DŘEVO NE K 5 5,00 DŘEVO ANO ANO Ž 3,75 5,20 DŘEVO NE Ž 3,75 5,20 DŘEVO ANO Ž 3,75 5,30 DŘEVO ANO Ž 5,25 3,40 DŘEVO NE K 9,8 5,60 DŘEVO ANO ANO Ž 2,25 3,50 K NE Ž 16,5 5,10 DŘEVO ANO Ž 1,5 3,50 DŘEVO NE Ž 3 6,00 DŘEVO ANO Ž 3 5,15 DŘEVO ANO Ž 3,75 5,15 DŘEVO ANO Ž 3 5,20 DŘEVO ANO K 8,75 7,00 K+DŘ ANO ANO Ž 3,75 5,00 DŘEVO ANO KR 17,5 4,00 DŘEVO ANO ANO 19 KR 5 2,15 DŘEVO ANO ANO Tabulka č. 1: naměřené hodnoty na zařízeních Červeně vyznačená pole v tabulce č. 1 jsou rozměry a parametry, které se dají považovat za chybné nebo nevhodně zhotovené. Z měření vyplývá, že: Konstrukční výšku 5 m přesahuje 58 % zařízení Úhel sklonu nedodržuje 47 % zařízení Odchylku vzdáleností stupňů od sebe do 2 mm nesplňuje téměř žádné zařízení Zásady ochrany materiálu nejsou dodrženy u 32 % zařízení Minimální tloušťku příčlí 20 mm splňují všechna zařízení 49

57 Vnitřní šířku žebříku splňují všechna zařízení Maximální zastavěnou plochu dodržují všechna zařízení. V naprosté většině případů jsou zařízení budována z přírodních materiálů U dvou zařízení byla v době měření zjištěna potřeba opravy některých jeho částí z důvodu předejití rizik a následného bezpečného užívání. Při měření zařízení na úseku jsem zjistil, že některá zařízení, ač po svém dožití, stále existují na svém původním místě. Z důvodu toho, že velké množství těchto zařízení překračuje konstrukční výšku 5 m, která je maximální v případě, že nemáme na stavbu mysliveckého zařízení stavební povolení, jsem požádal pracovníky stavebního úřadu o vyjádření, jak tuto situaci řešit tak, aby nebyla v rozporu s platnými předpisy. Odpovědí mi bylo: Dobrý den. Jak jste sám psal, pokud se jedná o nepodsklepené stavby do 30m 2 zastavěné plochy a 5m výšky, není, v souladu s 79 odst. 2 písm. l) potřeba územní rozhodnutí, ani územní souhlas, a v souladu s 103 odst. 1 písm. a) nevyžadují ani ohlášení či stavební povolení. Jinými slovy: pokud máte souhlas vlastníka pozemku, případně smlouvu o právu stavby, či jste sám vlastníkem pozemku (vlastnická práva k pozemku musíte mít ošetřena v každém případě), na kterém hodláte stavbu postavit a stavba je menší než 30m2 a nižší než 5m, stavební úřad můžete s čistým svědomím vynechat a klidně stavět. Pokud je ale stavba větší než 30m 2, ale má zastavěnou plochu do 50m 2, výšku max. 5 m a max. jedno podzemní podlaží, vyžaduje již územní souhlas a ohlášení ( 96 a 104 stavebního zákona). Pokud však stavba přesahuje výše uvedené rozměry (jak jste psal - je vyšší), lze ji umístit pouze územním rozhodnutím a vyžaduje též stavební povolení. S přáním hezkého dne Ing. Petr Ovesný ÚMČ Brno-sever Odbor stavební 50

58 4.1 Návrh pro praxi na ŠLP Návrh pro vyhovění platné legislativně Při osobním setkání Ing. Ovesný dodal, že pokud už zmíněné stavby stojí a není v souladu s přáním provozovatele snižovat jejich výšku tak, aby je bylo možné bez rizika porušování právních předpisů provozovat i bez stavebního povolení, je možné požádat příslušný stavební úřad o dodatečné stavební povolení pro soubor staveb, kde bude uvedena lokalizace těchto staveb, jejich stavební účel, souhlas vlastníka pozemku s umístěním staveb a soupis těchto zařízení V případě, že je vyřešena otázka vlastnictví pozemku, bude s největší pravděpodobností žádosti vyhověno (ústní sdělení Ing. Petra Ovesného 2013) Tímto by byla legislativní stránka dořešena dle v současnosti platných předpisů. V případě překročení některých parametrů uváděných v technických normách se jedná o zvýšení možnosti rizik při práci. A úkolem pracovníků ŠLP by mělo být, na základě nařízení vedoucího pracovníka (např. vydáním směrnice, či uvedením závazného pracovního postupu) to, aby tato zařízení byla budována tak, aby bylo riziko při jejich užívání sníženo na minimum, což mimo jiné uvádí i zákoník práce Předcházení rizikům Za zcela zásadní a prvořadé považuji odstranění zařízení, která už jsou za hranicí své životnosti. Tímto postupem se minimalizuje riziko úrazu ať už pro zaměstnance ŠLP, pravidelné uživatele, kterými jsou například osoby vlastnící platnou povolenku k lovu na tomto území nebo náhodnému uživateli, kterým může být například turista, který nezná zařízení a neví v jakém je konkrétní zařízení stavu. Pokud by došlo k úrazu na takovémto zařízení, je vina nepochybně na straně provozovatele, který zařízení neodstranil, či nezabezpečil proti užívání, což je předmětem občanského zákoníku. Z důvodu lepší ochrany materiálu užitých pro konstrukci a tím prodloužení životnosti bych doporučil, aby se při budování zařízení kladl větší důraz na dodržení konstrukční ochrany materiálu. Tento postup vyžaduje jen minimální spotřebu materiálu a vydané úsilí, ale přináší delší životnost celé konstrukce a tím i předchází rizikům, vzniklých právě nepoužíváním těchto prvků. 51

59 4.1.3 Užití materiálů správným způsobem z hlediska estetiky zařízení Pokud jsou užity materiály na bázi dřeva bez použití zbytečných chemických úprav, je to nejlepší cesta výběru materiálu, která může být zvolena a to hned z několika ohledů. Jsou jimi jak dostatečná pevnost a tuhost konstrukce, tak estetický vzhled a nenápadnost v terénu. Toto jsou výhody, o které nám jde především. Při vhodném použití a v nezbytné míře je možné užití například kovů vhodně upravených pro tato zařízení. V případě jejich použití si však musíme dát pozor, aby se nevymklo zamýšlenému užití a nezhoršilo vnímání tohoto zařízení. Pro názornost uvádím jeden příklad, kdy nosnou konstrukci loveckého zařízení tvoří ocelový ježek ze stavebního lešení. Obr. 11: Esteticky nevhodná konstrukce zařízení Zdroj: Ketner (2013) Toto zařízení může vzbuzovat právě ty negativní ohlasy veřejnosti, jak myslivecké, tak veřejnosti obecně o tom, že myslivec přestává být spjat s přírodou a jde mu jen o pouhý požitek, nikoli o přínos přírodě. 52

60 4.1.4 Efektivnost využití zařízení na úseku Březina Každé zařízení, které je provozováno, má svůj účel a v daný čas je možné ho použít. To platí v myslivosti stejně jako kdekoli jinde. Omezení tohoto pravidla nastává tehdy, je-li zařízení potřeba použít, ale v důsledku dalších okolností je jeho použití neproveditelné. To se týká jak jeho konstrukce a celkového stavu, tak vhodnosti jeho umístění v návaznosti na okolní poměry. Některá zařízení, která byla dříve umístěna na místech potřeby na území úseku Březina, se stala neúčelnými tím, že plocha v jejich okolí, na kterou je možný výhled ze zařízení, změnila v průběhu jejich existence způsob, jakým je užívána. Konkrétně například plochy dříve zatravněné bez oplocení dnes slouží jako pastva pro hospodářská zvířata a jsou oplocené. Případy, kdy se stanou nehody, typu postřelení hospodářských zvířat, jsou natolik ošidné a zhoršují vztahy uživatele honitby a majitele či provozovatele pozemků natolik, že je mnohdy lepší neužívat tyto plochy pro výkon práva myslivosti. Tím však ztrácí zařízení na nich umístěná svou efektivitu. V takovém případě. Pokud je to možné (u přemístitelných zařízení), je vhodné přemístit zařízení na místa, kde budou plnit funkci, pro kterou byla vytvořena. 53

61 5 Manuál Při stavbě mysliveckých zařízení jsou za léta praxe jejich užívání ve velké míře uplatňovány mnohé nešvary či mylné názory, jak myslivecká zařízení stavět a provozovat. Nejpřesnější představu o tom, jak mají tato zařízení vypadat, nám poskytne znalost platné legislativy a všeobecně závazných technických norem, které se týkají těchto zařízení a jejich provozu, prostudováním literatury o zařízeních a její porovnání, a v neposlední řadě také vlastní zkušeností se zařízeními užívanými v myslivecké praxi. (Nadále se nezabývám typem konstrukce a návodem na její přesnou stavbu, ale spíše legislativními předpoklady, stavebními zásadami a prvky ochrany zdraví a bezpečnosti jejich provozu a ochranou materiálu.) 5.1 Přípravné práce Před zahájením stavby samotné, by se mělo uskutečnit ještě několik operací pro odstranění budoucích nepříjemností či porušení platné legislativy. Měli bychom si zodpovědět, i třeba jen sami pro sebe několik základních otázek, které na sebe při svém zodpovězení navazují. Jsou jimi například: Pro péči či lov jaké zvěře zařízení budujeme (to nám vymezí přibližné rozměry a způsob jeho užití) Jaké rozměry chceme, aby zařízení mělo (tím si zvolíme legislativní vymezení pro dané zařízení a předběžnou dimenzi a typ materiálu pro jeho stavbu) Pro kolik osob má toto zařízení sloužit (odkaz na rozměry a dimenze materiálu, bezpečnostní prvky) Místo, kde chceme zařízení umístit (vymezení legislativou a výběr typu konstrukce) Trvalost zařízení (trvalé/přemístitelné) (typ konstrukce, volba materiálu) Po zodpovězení těchto otázek budeme mít mnohem lepší představu co vlastně pro stavbu a náležitosti s ní spojené budeme potřebovat. 54

62 Z hlediska legislativních předpisů nám tyto otázky pomohou zodpovědět především tyto předpisy Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů Stavební zákon stanoví, že pokud je zařízení pro výkon práva myslivosti do 30 m 2 a má výšku do 5 m, není pro něj potřeba žádat o stavební povolení ani územní rozhodnutí ani ohlášení o stavbě. Pokud je však překročena výška tohoto zařízení, je potřeba podle znění stavebního zákona stavební povolení a uzemní rozhodnutí. Některé stavební úřady postupují při řešení otázky mysliveckých zařízení odlišně, a proto je nejlepší, zjistit si informace od konkrétního stavebního úřadu, pod který oblast zamýšleného umístění mysliveckého zařízení spadá. Získáním písemného vyjádření ze strany stavebního úřadu nám budou poskytnuty pokyny, co je v konkrétním případě nutné a co nikoli. 5.2 Technické parametry a prvky pro ochranu zdraví Parametry, užité pro tato zařízení nám poskytne např.: EN 131 1:2007+A1 ČSN Jsou zde uvedeny rozměry částí zařízení, které používáme pro žebříkové konstrukce například vzdálenost příčlí, vnější a vnitřní šířka žebříků, sklon jednotlivých druhů žebříků. 55

63 Obr. 12: Jednodílný opěrný žebřík, Tabulka č. 2: Funkční rozměry jednoduchého opěrného žebříku Zdroj: EN 131 1:2007+A1 Obr. 13: Dvojdílné příčlové žebříky, Tabulka č. 3: Funkční rozměry dvojitých příčlových žebříků Zdroj: EN 131 1:2007+A1 56