Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací"

Rudolf Fišer
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA Oddělení socioekonomie bydlení

2 Struktura prezentace Důvody pro zkoumání vztahu migrace a finanční dostupnosti bydlení v ČR. Shrnutí výsledků dosavadních analýz jako východiska pro návrh nástrojů na podporu migrace za prací a jejich zacílení. Výběr a představení nejvhodnějšího nástroje na podporu migrace za prací. 2

3 Důvody zkoumání vztahu migrace a dostupnosti bydlení Nízká úroveň vnitřní migrace v ČR v porovnání se zahraničím, možná souvislost mezi regionálními rozdíly v míře nezaměstnanosti a nízkou úrovní migrace (za prací). Rozsah studií zaměřených na hlubší empirické analýzy souvislostí migračních toků a situace na trhu s bydlením v ČR jen omezený; empirická průkaznost závěrů studií zabývajících se alespoň částečně vlivem bydlení (trhu bydlení) na migraci v českém prostředí je slabá. Prokázán vliv právního důvodu užívání bydlení vlastnické bydlení vede k nižší úrovni zamýšlené migrace za prací v případě nezaměstnanosti (Lux, Sunega, Mikeszová, Večerník, Matyáš 2006). Klíčová otázka existuje (statisticky) významná souvislost mezi migrací za prací a regionálními rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení, a to po kontrole jiných faktorů, které mohou potenciálně ovlivňovat migraci za prací? (v zahraničí potvrzeno např. ve Velké Británii, Itálii). 3

4 Vnitřní migrace v ČR Podíl stěhování z pracovních důvodů na celkovém objemu vnitřního stěhování v ČR (nejen mezi kraji) v roce 2004 činil pouhých 5,2 % (celkem stěhování), z toho 58 % bylo realizováno z kraje do kraje. Stěhování z pracovních důvodů se tedy odehrávalo zejména mezi kraji, zatímco stěhování bez rozlišení důvodů mezi obcemi na úrovni okresů. Objem mezikrajského stěhování rostl v letech , v roce 2003 se snížil, v roce 2004 v podstatě stagnoval a od roku 2005 výrazněji roste. Mezi kraji se častěji stěhovaly osoby s vyšším vzděláním (u VŠ představuje mezikrajské stěhování více než polovinu případů, u lidí se základním a středním vzděláním se více než polovina případů stěhování odehrává uvnitř okresů). Průměrný věk migrantů mezi kraji se v čase zvyšoval, nicméně více než 60 % migrantů tvořily v letech osoby do 34 let věku. 4

5 rozdíl reziduálních příjmů Mezinárodní konference Bydlení v regionech: nové nástroje bytové politiky rozdíl reziduálních příjmů Výsledky analýz výhodnost stěhování Graf 1: (Ne)výhodnost stěhování ÚS Praha a MS Praha, pár se dvěma dětmi, tržní nájem Ústecký - Praha Moravskoslezský - Praha KZAM 1 KZAM 2 KZAM 3 KZAM 4 KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM KZAM 1 KZAM 2 KZAM 3 KZAM 4 KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM Rok 2007 Rok Rok 2007 Rok 2000 Z modelových simulací vyplynulo, že by se pouze domácnostem manažerů, odborníků a vědců a technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků bydlících v tržním nájemním bydlení v Ústeckém či Moravskoslezském kraji vyplatilo přestěhovat se za prací do Prahy, přičemž v roce 2007 by se jim přestěhování vyplatilo více než v roce Naopak méně kvalifikovaným profesím by se stěhování z finančního hlediska nevyplatilo už v roce 2000 a ještě méně v roce

6 Výsledky analýz Korelační i regresní analýza potvrdily, že snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení (zejména v cenách vlastnického bydlení měřených prostřednictvím ukazatele P/I) může mít vést ke zvýšení počtu vysokoškoláků přistěhovalých do Prahy z ostatních krajů. Jinými slovy, snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení může mírně podpořit migraci již dnes nejmobilnější části populace, tj. zejména mladých lidí a lidí středního věku s vyšším vzděláním. Ostatní skupiny populace se zdají být imunní vůči změnám regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení. ALE Regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení jsou zejména bariérou případné migrace za prací pro osoby/domácnosti z vyšších kategorií KZAM (tj. s obecně spíše nižší kvalifikací) než pro kvalifikované osoby / domácnosti (KZAM 1 KZAM 3). Navíc zisk ze stěhování za prací u této skupiny lidí/domácností se v čase podstatně zvýšil. 6

7 Otázka zacílení nástrojů na podporu migrace Usnadnění migrace vzdělané části populace z méně ekonomicky vyspělých regionů do vyspělejších může vést k tomu, že rozdíly mezi regiony se ještě více prohloubí. Je zásadní otázkou, zda tyto negativní vedlejší efekty nakonec nepřeváží pozitivní efekt z toho, že stát nebude muset platit podporu v nezaměstnanosti a další sociální dávky osobám migrujícím za prací z méně vyspělých regionů. Výše uvedené argumenty svědčí spíše ve prospěch zacílení potenciálních nástrojů na podporu migrace za prací na méně vzdělané lidi (SŠ, ZŠ) s nižší kvalifikací (vyšší KZAM). Vzhledem k dosud neprůkaznému vlivu takové pomoci na skutečnou intenzitu migrace za prací u této skupiny lidí by však případná pomoc měla mít spíše formu doplňkového a finančně nenákladného nástroje, aby nedošlo k neefektivnímu využívání veřejných zdrojů. Mimo to by měla být výhradně zacílena na uchazeče o zaměstnání evidované na úřadech práce. 7

fungování jednotlivých nástrojů k dispozici v publikaci (policy

8 Návrhy nástrojů Migrační příspěvek Příspěvek na stěhování Kombinovaná databáze práce a bydlení» podrobnější popis návrhu fungování jednotlivých nástrojů k dispozici v publikaci (policy paper), který je k dispozici na stránkách 8

9 Návrhy nástrojů Kombinovaná databáze práce a bydlení» Smyslem nástroje je omezit náklady spojené s hledáním nového bydlení/ubytování (search costs) na straně uchazeče o zaměstnání v nové (cílové) lokalitě a nepřímo tím usnadnit migraci za prací.» Není třeba omezovat na cílovou skupinu (KZAM 5 9), náklady se příliš nezvýší, pokud by bylo orientováno na všechny uchazeče o zaměstnání.» Princip fungování: uchazeči o zaměstnání by současně k nabídce zaměstnání (na úřadu práce) dostávali (resp. měli možnost si dohledat) i informace o dostupném ubytování (bydlení) v cílové lokalitě (místo nového pracoviště). Bydlení odpovídající velikosti jejich domácnosti a předpokládané výši příjmů.» Snaha nabízet v rámci databáze nejen byty soukromých pronajímatelů, ale i obecní byty k pronájmu nebo výměně (předpokládalo by ochotu k zapojení ze strany obcí a přehled o jimi vlastněném bytovém fondu; problémem např. požadavek trvalého bydliště v obci podmiňující přidělení obecního bytu). 9

10 Děkuji za pozornost. Jilská Praha 1 petr.sunega@soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení

Podobné dokumenty

Problematika bydlení a migrace za prací diskuse nad nástroji

Problematika bydlení a migrace za prací diskuse nad nástroji Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Shrnutí výsledků dosavadních analýz