K O M E R C I A L I Z A C E A K O M O D I F I K A C E V Z D L Á V Á N Í

Transkript

1 K O M E R C I A L I Z A C E A K O M O D I F I K A C E V Z D L Á V Á N Í ANEB VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ JAKO VÝNOSNÝ VÝVOZNÍ ARTIKL Aleš Vlk Center for Higher Education Policy Studies, Twente Universiteit, Nizozemsko Fakulta sociálních v d UK, Praha zá í 2002 Tradi ní pojetí vysokoškolského vzd lávání, dlouhou dobu spjaté pouze s domácí politikou a národními zájmy, se již delší dobu ot ásá v základech. U nás sice zatím není tato tendence ejmá, ale p edevším takzvané exportující zem (Spojené státy americké, Austrálie a Velká Británie) i n které progresivn jší menší státy (Nizozemí), vnímají vysokoškolské vzd lávání jako výnosnou sou ást mezinárodní ekonomiky. O tento trend se zasloužily p edevším dv skute nosti. V první ad je to mohutný rozvoj informa ních a komunika ních technologií umož ující p enos poznatk tém bez jakýchkoliv ekážek. K tradi ním koresponden ním formám studia p ibyly kurzy nabízené p es internet i satelit. Dále je to významný r st zájmu o terciární vzd lávání obecn. Mnoho stát má v plánu každoro zvýšit po et devatenáctiletých, jež by pokra ovali v n jaké form postsekundárního studia. Taktéž roste zájem ze strany takzvaných netradi ních student. To jsou kov starší, v tšinou již zam stnaní lidé, snažící se zvýšit i zm nit svoji kvalifikaci dle aktuální situace na trhu práce. A zvlášt u této skupiny se využití moderních informa ních a komunika ních technologií p ímo nabízí jako vhodné ešení. evážn v pr hu posledních 30 let se stalo vysoké školství pro n které zem významným vývozním artiklem 1. Mnoho student cestuje za studiem do zahrani í a n které vzd lávací instituce prost ednictvím svých pracoviš i úzké spolupráce s jinými subjekty p sobí i mimo svá domácí teritoria. Statistiky Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 1999 uvád jí, že se nejvíce zahrani ních student vzd lává ve Spojených státech 1 O exportu hovo íme, když cizí státní p íslušníci obdrží vzd lání p ímo v zemi studijního pobytu i prost ednictvím pobo ek univerzit v zahrani í.

2 amerických - 31 procent. Následuje Velká Británie s 16 procenty, N mecko s 12 procenty a Francie s 9 procenty. Na pátém míst je Austrálie s osmiprocentním podílem na trhu. Znamená to, že dohromady t chto p t zemí p itahuje více než t i tvrtiny všech student zemí OECD studujících v zahrani í. Nejvyšší po et t chto student pochází z ecka, Japonska a Jižní Koreje. Po etné zastoupení má také ína, Malajsie, Indie, Indonésie, Singapur a Tchaj-wan. Pom rn významné procento student, kte í za vzd láním cestují do zahrani í, si na své konto p ipisují i N mecko, Turecko, Francie a Itálie. Celkový po et zahrani ních student studujících v zemích OECD v roce 1999 se odhaduje na 1,42 milionu. Zahrani ní studenti dle zem studia v roce 1999 Japonsko 4% Ostatní 6% AT BE CA IT ES SE CH USA 31% Austrálie 8% Francie 9% mecko 1 UK 16% evedeme-li studenty na peníze, situace vypadá trochu jinak. Z dat, která jsou k dispozici, uvidíme, že Spojené státy americké jsou nejv tším exportérem vysokoškolského vzd lávání. V dolarech vyjád eno se v p ípad USA v roce 1999 jednalo p ibližn o 9,5 miliardy. Následuje Velká Británie s 4,4 miliardy dolar v roce 1998, Austrálie s 2 miliardami v roce 1999, Kanada s 700 miliony a Nový Zéland s 200 miliony v roce P edevším Austrálie zaznamenala v období od roku 1970 do roku 1999 obrovský rozvoj. Vzd lání je osmým nejvýznamn jším vývozním artiklem této ekonomiky a tvo í p ibližn 12 procent celkového vývozu jejích služeb. P ibližná výše všech finan ních prost edk spojených se studentskou mobilitou do

3 zahrani í byla odhadnuta v roce 1999 na 30 miliard amerických dolar, což iní asi t i procenta celkového obratu služeb v zemích OECD. Vzhledem k tomu, že je na terciární vzd lávání všeobecn kladen ím dál tím v tší d raz a lidé jsou ochotni do svého vzd lání investovat více prost edk, stává se vzd lání velmi zajímavou komoditou. Není tedy divu, že tento významný trend neunikl pozornosti zastánc volného obchodu. V roce 1995 byl vznikem Sv tové obchodní organizace (WTO) napln n jeden ze sn ívrženc zvýšené liberalizace a uvol ování p ekážek ve sv tovém obchod. Sou ástí tohoto systému se stala i dohoda GATS - General Agreement on Trade in Services. Spole s ostatními službami, nap íklad ú etnictvím i auditorskými službami, bylo v pr hu uruguayského kola jednání ( ) vybráno k další postupné liberalizaci i vzd lávání - educational services. Pro klasifika ní ú ely bylo rozd leno do p ti kategorií - základní vzd lávání, st edoškolské vzd lávání, vysokoškolské vzd lávání, vzd lávání dosp lých a ostatní. Stejn jako jiné služby je i vysokoškolské vzd lávání možno realizovat ve ty ech formách - módech. Prvním módem je pohyb služby p es hranice - cross-border supply. P es hranice se pohybuje pouze služba, zatímco poskytovatel i zákazník z stávají na svých místech. Jako íklad m žeme uvést kurzy nabízené prost ednictví nejmodern jších komunika ních technologií - satelit i internetu. Druhým módem je spot ebování služby v zahrani í - consumtion abroad. Jedná se o p ípady, kdy adresát spot ebovává nabízenou službu v zahrani í. Tento typ je zatím v oblasti terciárního vzd lávání nejrozší en jší - student studuje na zahrani ní vysoké škole. T etím módem je p sobení právnické osoby - commercial presence. Zahrani ní vysoké školy bu zakládají v zahrani í p ímo své pobo ky, anebo uzavírají s místními vzd lávacími institucemi r zné formy partnerství. Posledním módem, který se m že ve službách objevit, je p sobení fyzických osob - presence of natural persons. Do této kategorie spadají u itelé i výzkumníci nacházející se do asn v zahrani í za ú elem výuky i výzkumu. Módy v oblasti vysokoškolského vzd lávání dle po tu závazk :

4 Úplné závazky áste né závazky Bez závazk Mód 1 - Cross-border Supply Mód 2 - Consumption Abroad Mód 3 - Commercial Presence Pramen: WTO, 1998 Do konce lo ského roku p istoupilo na ur ité závazky v oblasti vzd lávání pouze 38 lenských stát WTO. Vzd lání je tudíž oblastí, u které je ochota signatá dohody ke snížení dosavadních p ekážek nejmenší. Sektor vysokoškolského vzd lávání zatím obsahuje pouze 21 závazk, p emž dv ze zemí, které se ke zvýšené liberalizaci zavázaly, jsou eská republika a Slovensko. Státy jsou pom rn ochotné uvol ovat podmínky pro první a druhý mód - crossborder supply a consumtion abroad. Ur itá opatrnost je z etelná p edevším u módu t etího - commercial presence, u kterého si jednotlivé lenské státu stanovují omezující podmínky. Nap íklad výši základního kapitálu, ob anství len vedení vzd lávacích institucí i ur ité procento domácích vyu ujících. Po neúsp šném jednání v Seattlu roku 1999 se d ní na chvíli zastavilo, aby v prosinci roku 2000 navrhly Spojené státy pokra ování zapo até diskuse. V ervnu následujícího roku své ipomínky konkretizoval Nový Zéland a o ty i m síce pozd ji Austrálie. V b eznu letošního roku svou p edstavu o uvoln ní p ekážek v oblasti vzd lávání zaslalo Japonsko. Podle scéná e jednání by m ly lenské státy Sv tové obchodní organizace zaslat své návrhy do 30. ervna tohoto roku. Do b ezna roku 2003 budou probíhat jednotlivá bilaterální jednání a celá série by m la být zakon ena v lednu roku Pro cht jí n které zem uvol ovat p ekážky ve vzd lávání? Spojené státy jsou toho názoru, že zvýšená liberalizace vzd lávání pom že zvýšit úrove znalostí a dovedností, aniž by došlo k omezení státu jako garanta ve ejného vzd lávání. Sou asn USA zd raz ují, že vzd lávání je jedním z rostoucích odv tví a snížení p ekážek umožní doplnit prost ednictvím p sobení soukromých subjekt nedostate nou kapacitu státních poskytovatel a také p isp je rozvoji

5 znalostní ekonomiky. D sledkem r stu v celé oblasti bude rozvoj kvalitních pracovních sil a tím pádem i posílení pozic jednotlivých zemí v celosv tové hospodá ské konkurenci. Austrálie se dívá na liberalizaci vzd lávání pod jiným úhlem. Vše by m lo sm ovat k tomu, aby byl jednotlivc m ve všech zemích sv ta umožn n co nejširší p ístup k vzd lávacím službám. Snížení p ekážek tak umožní rozší ení nabídky služeb v zemích, kde by za dnešních podmínek n které možnosti v bec neexistovaly. Dle australského stanoviska by m lo jít také o podporu internacionalizace služeb jednotlivých institucí a zvýšení mobility student. Nový Zéland zd raz uje roli vzd lávání v ekonomickém a sociálním rozvoji. Vzd lávání je tvrtou nejv tší vyváženou službou Nového Zélandu a patnáctou nejv tší vyváženou komoditou. Zvýšená liberalizace je prosp šná nejen všem ve ejným a soukromým poskytovatel m vzd lání díky zvýšenému obratu. Sou asn je zd raz ován její význam na úrovni jednotlivce, institucí a spole nosti prost ednictvím akademické vým ny, intenzivn jších vazeb mezi r znými kulturami, transferu technologií a zvýšenému p ístupu na sv tový trh pro lenské státy Sv tové obchodní organizace. Japonsko je trochu zdrženliv jší. Uznává význam ur itého stupn liberalizace, na druhou stranu však obhajuje pot ebu vládních opat ení. Japonský návrh zd raz uje nutnost zvyšovat kvalitu vzd lání a výzkumu a také poukazuje na odpov dnost vzd lávacích institucí odpovídajícím zp sobem reagovat na rychlé zm ny ve spole nosti. V souvislosti s odstran ním p ekážek ve vzd lávání však sou asn upozor uje na druhou stranu mince. Je zapot ebí zajistit maximální ochranu spot ebitel - student. Co je považováno za nejv tší p ekážky ve vzd lávání? U p enosu služby p es hranice (cross border supply) se jedná mimo jiné o r zná omezení elektronického p enosu u ebních materiál, povinnost mít za partnery domácí poskytovatele i velké poplatky za licence. U student, kte í cestují za vzd láním (consumtion abroad), jde p edevším o vízovou povinnost a poplatky, požadavky na finan ní hotovost p i vstupu do zem, nutnost uznání p edchozího vzd lání, kvóty na po et student studující v dané zemi i instituci nebo omezení pracovních možností p i studiu. U p sobení vzd lávací instituce v jiné zemi (commercial presence) jsou námitky vznášeny proti nemožnosti obdržet oprávn ní ud lovat diplomy, omezení p ímých

6 investic, omezení pro p sobení zahrani ních vyu ujících i proti požadavk m, jež na izují poskytovat vzd lávací služby prost ednictvím místní partnerské organizace. Posledním módem p enosu služeb ve vzd lávání je pohyb u itel a výzkumník (presence of natural persons). V této kategorii jsou kritizovány imigra ní požadavky, vízové povinnosti, kvóty na po et zam stnanc na do asnou dobu, r zné formy nevýhodného zda ování výd lk i omezené možnosti dovozu a použití u ebních materiál. tšina stát zatím z stává v i novým návrh m na další zvýšení liberalizace ve vzd lání rezervovaná. A to také vzhledem k tomu, že liberalizace ve sv tovém obchodu a službách a snižování p ekážek nemá pouze své p íznivce, ale taktéž své kritiky a odp rce. Na druhé stran barikády se spolu sešli p edstavitelé odborá ských organizací ve školství, zástupci ve ejných a státních univerzit a také studentské organizace. Všichni varují p ed nebezpe ím vysokého stupn komercializace a komodifikace vysokoškolského vzd lávání. Argumentují tím, že p i postupné liberalizaci ve školství m že dojít k situaci, kdy v tšinu sektoru ovládnou instituce orientované na zisk a uspokojení poptávky s minimálním zájmem o hodnoty, které k vysokému školství už tradi pat í - rozvoj v ní a kritického myšlení, výchova k ob anství a k hodnotám ob anské spole nosti a podobn. Domnívají se, že role státu m že být p i tvorb vzd lávací politiky jednotlivých zemí snížena a omezena na nep ípustnou míru. Také argumentují tím, že vzd lání jako ve ejný statek by nem lo být redukováno na komoditu, pro kterou by platily pouze zákony trhu. Všechny výše zmín né organizace v posledních dvou letech zvýšily své aktivity cílené proti dalšímu v le ování vysokého školství do systému WTO a GATS. Mezinárodní úst edna pracovník ve školství vyzývá své lenské organizace, aby o situaci jednaly se svými národními vládami. ESIB - organizace sdružující evropské studentské unie - ustanovila komisi pro komodifikaci ve vysokém školství, pravideln uve ej uje aktualizované materiály na internetu a jedná p ímo s WTO, Sv tovou bankou, OECD a ostatními významnými aktéry. Zatím nejd razn jším krokem proti uvoln ní p ekážek ve vysokoškolském vzd lávání a další liberalizaci sektoru je spole ná deklarace Asociace kanadských univerzit, Americké rady vzd lávání, Asociace evropských univerzit a Rady pro akreditaci vysokého školství Spojených stát amerických ze zá í lo ského roku. Tento dokument mimo jiné vyzývá vlády stát, aby nevstupovaly do dalších jednání v souvislosti s GATS a vysokoškolským vzd láváním.

7 už jednání dopadnou jakkoliv, jedno se zdá být jisté. Oblast terciárního vzd lávání se do budoucnosti díky své finan ní atraktivit a rostoucímu po tu student t žko ubrání zvýšeného p ílivu subjekt, které budou na ist komer ní bázi poskytovat služby t m klient m, kte í budou za nabízené služby schopni a ochotni zaplatit. Jaká bude kvalita takových služeb, je otázkou jinou. Na druhé stran se ale nelze divit tradi ním univerzitám, které mají strach z p ímé konkurence. Budou muset soupe it o studenty nejen mezi sebou, ale i s ostatními poskytovateli podobných služeb. A co vlády jednotlivých zemí? Jeden z nejt žších úkol budoucnosti pro politiky a experty na vzd lávací politiku bude spo ívat v tom, jak vytvo it a posléze udržet takové prost edí, ve kterém by vedle sebe mohli existovat ve ejní i soukromí poskytovatelé služeb ve vzd lávání. Vše samoz ejm s ohledem na prosp ch nejen student jako p ímých odb ratel služeb, ale i celé spole nosti. Její budoucnost, a už se zvýšenou liberalizací služeb i bez ní, bude totiž na vzd lání ob an záviset p edevším.