Obecná fyziologie smyslů
|
|
- Antonie Vacková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Obecná fyziologie smyslů
2 Přes receptory vstupují informace do NS Smysly jsou branami do vědomí. Jak vedou k subjektivní zkušenosti? Jakými fyziologickými pochody? Otcové experimentální psychologie Ernst Weber Gustav Fechner Hermann Helmholtz ( )
3 Transformace Transdukce Amplifikace
4 Obecné principy 4 základní vlastnosti podnětu: Modalita Lokace ( adresa ) Intenzita Trvání
5 Modality formy energie: chemická, teplotní, mechanická, světelná, elektrického a magnetického pole
6 Vstup určuje Povahu (kvalitu) vjemu- Labeled lines
7 3 úrovně organizace sensorických systémů A) Receptory B) Sensorické obvody a dráhy C) Sensorická percepce
8 3 úrovně organizace sensorických systémů A) Receptory Sensorická membrána a) mikrovili- mikroklky (vláskové buňky, vomeronasální chemorecepce, fotorecepce členovců) b) cilie brvy, řasinky (čich v nosní sl., fotorecepce obratlovci)
9 Mikrovily, mikroklky Mikrofilamenta vláskové buňky, vomer.o., foto. členov.
10 Poněvadž receptorové proteiny jsou integrální membránové proteiny, proces sensorické transdukce vyžaduje specializovaná místa tzv. sensorická membrána (SM). Ta bývá bohatě členěna, aby byl co největší povrch pro co nejvíce receptorů (tyčinky). SM je u většiny receptorových buněk vyvinuta dvěma způsoby. A) Ve vláskových buňkách ucha a vestibulárního systému, čichových receptorech vomeronasálního orgánu a fotoreceptorech členovců je tvořena tzv. mikrovily. Mikrovilus je vysoce strukturovaná membránová vychlípenina (evaginace) zpravidla obsahující asi 40 paralelních vláken aktinu nebo jiného strukturálního proteinu jako je fibrin nebo villin, o kterých se předpokládá, že hrají roli při udržování tuhosti a tvaru mikrovilu. Tyto proteiny mohou ale také sloužit jako přípojná místa pro membránové proteiny a tak se účastnit organizace transdukční mašinérie. B) Ve vestibulárních receptorech měkkýšů, mechanoreceptorech hmyzu, čichových receptorech v nosní sliznici, fotoreceptorech obratlovců a některých bezobratlých je sensorická membrána ve spojení s ciliem. Cilia jsou také vysoce organizované membránové evaginace ale mají odlišnou vnitřní organizaci. Vnitřek cilia obsahuje mikrotubuly složené z tubulinu, obyčejně v charakteristickém uspořádání 9+2. U některých tyto centrální chybí, např. v obratlovčích tyčinkách a čípcích. Kromě mikrotubulů zde nalezneme další proteiny jako nexin, které drží tvar nebo slouží k pohybu.
11 cilie (čich v nosní sliznici, fotoreceptory obratlovců) Cilie (brvy, řasinky) Mikrotubuly
12 Cilia jsou produkována z bazálních tělísek z centriol, která jsou v dělících se buňkách nezbytná pro organizaci a separaci chromozómů. U tyčinek se cilium organizuje a dává vznik vychlípeninám membrány. U tyčinek pak fúzuje membrána a měchýřky se odštípnou a tvoří vesikuly v cytoplasmě. U čípků není membránová fúze úplná, takže disky se neuzavřou.
13 Úloha cytoskeletu v signálních drahách recepčních buněk Difuzní model signálového přenosu x Signalplex (transducizóm), scaffolding proteins; Multimolekulární signalizační komplex zvyšuje rychlost a specifitu rozhovorů
14 Úloha cytoskeletu v signálních drahách recepčních buněk Taková adaptace? Translokace TRP mechanismus adaptace na tmu a světlo
15 Úloha cytoskeletu v signálních drahách recepčních buněk Adaptabilita sluchu na rozsah intenzit Aktivní rezonanční aparát zesilující zvuky
16 Obnova smyslové membrány
17 Externí specializace Ochrana, podpora, účast na recepci
18 Kódování signálu
19 Kódování signálu Sekundární receptor Primární receptor
20
21 Kódování signálu překódování intenzity do frekvence AP
22 Spontánní aktivita a centrifugální řízení
23
24 Receptory většinou výrazně zesilují slabý podnět na silnější stimul. Např. některé fotoreceptory jsou schopny detekovat jediný foton s energií J. Zachycení tohoto fotonu může vést k otevření iontových kanálů a vyvolá elektrický proud o energii 10-15J. Zesílení je tedy řádu 10 4
25 Jednoduchá receptorová buňka (primární receptor) Inervovaná receptorová buňka (sekundární receptor) Místa vzniku akčního potenciálu a speciální konstrukce synapsí (ribbon u sluchu)
26 Ionotropní přímá stimulace kanálu Metabotropní stejně jako hormony, transmitery Receptor ne vždy nutný slano, MGP
27
28
29 Weber-Fechnerův psychofyzický zákon S = a log I/I 0 + b Weber gradually increased the weight that a blindfolded man was holding and asked him to respond when he first felt the increase
30 Neplatí ale pro všechny modality. "is this sound twice as strong as that sound?" Stevens found that such results from different sensory modalities varied too much in "steepness" to be fitted by the Webner-Fechner law. Instead he introduced a formula with one more parameter, and therefore more flexible: R = k (S-S 0 ) alfa Exponent závisí na typu stimulu
31 Pain has a high value of a, reflected in a steep curve. In other words, once a stimulus is strong enough to elicit pain, the pain rapidly becomes stronger as the stimulus becomes stronger. The other modalities shown have successively lower a values, which means that they can cover much wider ranges of stimulus intensity.
32 Sensorická adaptace
33 Adaptace: inaktivace kanálů, často pod vlivem Ca, odstředivé tlumení z CNS Vliv přídatných struktur na adaptaci Paciniho tělíska
34 Smyslový práh Zesílení, šum Časová a prostorová sumace sníží práh, ale zhorší rozlišení. Psychometrická křivka
35 Zlepšení poměru signál/šum je možné dvěma cestami. Jednou je průměrování signálů (analogie časové sumace) kdy jsou např. u sluchového receptoru sčítány za sebou jdoucí podněty nebo sčítání signálu z více paralelních receptorů (analogie prostorové sumace). Jednak se tím zvýší pravděpodobnost detekce a sníží se prahový podnět a jednak se zvyšuje "ostrost" vnímání prahu. (Citlivost mouchy k roztoku cukru se odstraněním jedné nohy 5krát sníží). Vždy se ale něco ztrácí: buď časové nebo prostorové rozlišení. Práh je také definován jako stimul, který je detekován v polovině pokusů OBR a křivka je známá jako psychometrická křivka nebo funkce. Práh kolísá podle únavy, nácviku, zkušenosti, rušení atd. To svědčí o tom, jak je celá smyslová fyziologie závislá na psychice. Např. bolest nemusí být za určitých okolností vůbec vnímána
36 Cítění přes TRP kanály TRP transient receptor potential
37 TRP ; Transient Receptor Potential Přechodný receptorový potenciál, místo trvalé odpovědi na trvalé světlo
38 TRP kanály kromě fotorecepce Dros. řídí mechanorecepci háďátka, octomilky, myši, člověka. Byly popsány v receptorech bolesti a teploty. U myši TRP zprostředkují vnímání některých chutí. UNIVERZÁLNÍ role ve smyslové transdukci Více než 50 TRP kanálů u kvasinek, hlístů, hmyzu, ryb a savců.
39 3 úrovně organizace sensorických systémů A) Receptory B) Sensorické obvody a dráhy C) Sensorická percepce Ještě před vznikem digitálního zápisu se informace na periferii zpracovává.
40 Konvergence, receptivní pole, zpětná vazba, syntéza, centrifugální vedení
41 Receptivní pole různé velikosti
42 Receptivní pole různé velikosti Velikost se může dynamicky měnit-sítnice
43 Shodná architektura sensorických drah shodné požadavky
44 Laterální inhibice
45 Laterální inhibice
46 Laterální inhibice
47
48
49 Receptivní pole primárního a sekundárního neuronu. Optimální struktura pole pro maximální podráždění.
50 Díky propojení drah vznikne detektor směru stimulu.
51 Detektor směru stimulu
52 Topografie drah a polí - Sensorické mapy - somatotopie - retinotopie - tonotopie - chemotopie
53 Sensorické mapy - somatotopie - retinotopie - tonotopie - chemotopie Reprezentace odpovídajících si plošných, ale i neprostorových vlastností. Rychlost, směr, vůně.
54 Axony jednotlivých drah se kříží v centrální rovině před vstupem do thalamu. Zraková, sluchová i somatosensorická dráha. Čichová a chuťová dráha ne.
55 V rámci jedné modality vedou paralelní dráhy možná kvůli větší rychlosti zpracování, možná různý původ. Sluch: pozice zdroje a parametry zvuku jsou zpracovávány odděleně Zrak: odděleně se vyhodnocuje barva, kontury, pohyb, pozice Úkol pro CNS zpětně je integrovat do jednoho celku.
56 Každý sensorický systém (kromě čichu) má svá specifická jádra v thalamu.
57 3 úrovně organizace sensorických systémů A) Receptory B) Sensorické obvody a dráhy C) Sensorická percepce
58 Sensorický kortex Primární a sekundární (asociační, interpretační) oblasti kůry. Princip paralelních rysových analyzátorů specialistů na linie, barvy, tóny, vzdálenosti, směry pohybu atd. Hierarchické skládání do celku
59 Co vnímáme, když slyšíme a vidíme? Psychofyziologie. Velká úloha zkušenosti a interpretace. Vjemy jsou automaticky zařazovány, aktivně interpretovány. Identifikace, emoce, paměť.
60 Co vidíme?
61 Kam se točí?
62 Vjemy z různých smyslů se integrují Iluze s gumovou rukou zrak a hmat spolupracují na vnímání polohy těla v prostoru ubberhandf.htm
63 Mechanorecepce
64 Vedle chemorecepce nejstarší smysl. Odhaluje podstatné vlastnosti prostředí. Sluch, hmat, rovnováha, zrychlení, propriorecepce, osmorecepce, hygrorecepce? magnetorecepce? Konzervativní molekulární mechanismus Typicky rychlé, ionotropní řízení kanálů, ale: - Mechanické podněty mohou zapínat a vypínat geny. V mnohobuněčné tkáni je každá buňka v kontaktu se svými sousedkami i s okolní extracelulární hmotou prostřednictvím mnoha typů přilnavých molekul, které přenášejí mezi buňkami nejen chemické signály, ale i síly mechanické a deformační. Většina buněk není schopna dlouhodobého života, pokud postrádá mechanické kontakty, ať už s okolními buňkami nebo s pevným povrchem. - Mezenchymální kmenové buňky nasazené na podložky různé mechanické tuhosti diferencují na různé buněčné typy. Na měkkých podložkách se mění v neurony, na středně tuhých podložkách ve svalové buňky a na nejtvrdších v kostní buňky. (Vesmír 3, 2010)
65 Mechanorecepce může přímo řídit expresi Např. růst svalů (IGF insulin-like growth factor) Moyes
66 nebo uvolňování chemických signálů řídících srdeční činnost. Mechanické napětí přenášeno na cytoskelet a možná přímo mění enzymatickou aktivitu vázaného signálního komplexu.
67 Cells are continuously subjected to mechanical forces that influence cell division, gene expression, cell migration, morphogenesis, cell adhesion, fluid homeostasis, ion channel gating and vesicular transport. The rapidly growing field of mechanobiology is focused on investigating the influence of mechanical forces on cellular and molecular processes. The primary motivations of mechanobiological investigations are to uncover the mechanisms that enable cells to sense, transduce and respond to mechanical stimuli, as well as to characterize the mechanical properties of molecules and cells. Nanoscopic changes in plasma membrane stress and tension can influence ion channel activity, synaptic vesicle clustering, neurotransmitter release and axonal growth cone dynamics. NATURE REVIEWS NEUROSCIENCE VOLUME 13 DECEMBER 2012
68 Mechanical forces are generated and transduced in neurons. a The cell body of a neuron, showing cellular and molecular components that transduce or sense micromechanical forces. The components illustrated, such as the plasma membrane, ion channels, actin filaments, microtubules, neurofilaments, motor proteins, spectrins, integrins, extracellular matrix, lipid rafts and osmolarity, have key roles in neuronal and glial function. b A neuron or glial cell showing several properties of plasma membranes, including the bending (KB), compression (KC) and area expansion (KA) moduli. Stalling (Fstall) and buckling (Fbuckle) forces act on actin filaments, and microtubules and neurofilaments interact and exert pushing (Fpush) and pulling (Fpull) forces. Adhesion forces (Fadhesion) generated by cell adhesion molecules, such as integrins and cadherins, couple cells together. In addition, interaction (Finteract) and hydrophobic matching (Fmatch) forces are generated by the inclusion of a protein, such as an ion
69
70
71 Do detailů molekulární stavby jsou dnes známy jen tři příklady mechanicky vrátkovaných kanálů, a to na baktérii Escherichia coli, háďátku Caenorhabditis elegans a octomilce D. melanogaster.
72 E. Coli jako model pro výzkum molekulárního mechanismu
73 MscL kanál. Největší známý kanál 2,5nm. Chrání proti nárazům osmolarity, signál růstu.
74 Aby mohla být dokázána schopnost mechanické citlivosti kanálů, je potřeba použít techniku patch-clamp. Baktérie jsou však příliš malé, jen asi 1mikron v průměru. Bylali baktérie příliš malá, elektrofyziologové ji museli zvětšit. Naštěstí existují metody, jak pomocí antibiotik vytvořit gigantické baktérie. Na cephalexinové půdě se replikuje DNA a buňka se prodlužuje, ale bez dělení. Vznikne tak jakési vlákno až 100 mí dlouhé, které ovšem po aplikace EDTA lysozymu se transformuje do koule 10 mí v průměru. To už je dost pro terčíkový zámek. OBR. Kousíčky membrány byly inkorporovány do uměle vytvořených lipozómů a opět testována mechanická citlivost. Nakonec byl vyizolován a sekvenován protein o 17kDa a nalezen gen s odpovídající nukleotidovou sekvencí. Když pak byl gen uměle exprimován vzniklé bílkoviny inkorporované do lipozómů opět vykázaly mechanickou citlivost schopnost mechanického vrátkování membrány. Dostal název MscL Vykazují strmou sigmoidní křivku mezi pravděpodobností otevření a tenzí membrány. OBR. Nejsou nijak selektivní a to spolu s jejich velkou vodivostí napovídá, že jde o široké, vodou vyplněné kanály, který patří mezi největší známé vůbec. Analýza hydrofilních a hydrofobních skupin pomohla sestavit model, podle kterého kanál sestává ze 6 podjednotek seskupených okolo póru. Při deformaci nebo tlaku v membráně se podjednotky mírně rozestoupí. Umělé substituce částí kanálu vedly k zajímavým změnám aktivity.
75 Analogie: Savčí osmosensitivní buňka hypotalamu napojení na hormonální osy vodního hospodaření.
76 Pro savce je ale udržování osmotické homeostázy stejně důležité jako vyrovnávání se s kolísajícím sáním pro baktérie. U savců jsou osmosensitivní buňky lokalizovány do hypotalamu do tzv. magnocelulárních neuronů. V jejich membránách byly nalezeny receptory tahu a napnutí. Jejich axony jsou bohatě větvené a plné neurohormonů. Mají tedy vztah k neurosekrecí ovládané hormonální ose oxytocinu a antidiuretického hormonu. Není zde žádná krevně-mozková bariéra, takže osmotické poměry krve mají přímý vliv. Frekvence otevírání zjištěná patch campem korelovala s aplikací hypertonického roztoku OBR v němž se buňka zcvrkává a permeabilita kationtového kanálu roste. Také změnami tlaku přímo na skleněné kapiláře bylo zjištěno, že membrána je mechanickým napětím inaktivovaná. Molekulární struktura nebyla v r známá.
77 vpředu jinak než vzadu 1969 potenciály Ca tok vpředu, K vzadu Paramecium - trepka
78 Caenorhabditis elegans (háďátko) 960 buněk 302 neuronů 1998 genom
79 Jemný dotek na hlavu způsobí obrácení pohybu a dotek na zadní část způsobí pohyb vpřed. Byl zkoumán velký počet mutací, které způsobí poruchu tohoto základního chování. Bylo vytipováno 15 genů, které způsobí ztrátu mechanosensitivity, aniž by byla zasažena schopnost pohybu. Dostaly jméno mec geny a proteiny, které kódují MEC proteiny.
80 6 hmatových neuronů se svazky mikrotubulů Po vyřazení kolchicinem, laserem, mutacemi ztráta citlivosti
81 Když byla prokázána ztráta citlivosti u některé mutace, zjišťovalo se, který to byl gen a která bílkovina. Bylo definováno několik proteinů tvořících kationtový kanál. Jak MEC-4 tak MEC-10 patří do velkorodiny příbuzné s podjednotkami savčího Na kanálu. Když jsou MEC-4 a MEC-10 exprimovány v oocytu Xenopus je možné pomocí voltage clamp měřit jejich otevření proudy při určitém potenciálu. Žádné napěťově sensitivní kanály se pak neuplatňují a všechny změny iontových toků jdou na vrub mechanickému podráždění. - další význam Voltage clamp pro membránovou fyziologii
82 MEC-4 protein
83 Proud výrazně vzroste, když se exprimuje ještě i MEC-2. Podobně je to s MEC 6 kou. Jak je tedy celý komplex pospojován dohromady není dosud zcela jasné, ale pravděpodobně MEC-1, MEC-5 a MEC-9 jsou organizovány tak, že přenášejí tlak z kutikuly na MEC-4 a otevírají Na kanál. Tento mechanický přenos je funkční jen tehdy, když je kanál ukotven z intracelulární strany na mikrotubuly cytoplasmy. Dále se uplatní MEC 7 a 12 což jsou tubuliny, 5,1,9 jsou extracelulární, exkretované do prostoru okolo sensorických výběžků.
84 Behaviorální skríning hmyzu - Drosophila a elektrický záznam z brvy Mutanti NompA a C Necitliví na dotek, ale i nekoordinovaní a hluší NompA je extracelulární kotva a NompC je TRP kanál
85 Aby se zjistilo, zda jsou behaviorálním skríningem vybraní mutanti defektní v transdukční dráze, byly měřeny potenciály z brv dospělců a srovnávány s wildtype mouchami. Dotykově necitliví larvální mutanti se vyvinuli do důkladně nekoordinovaných dospělců, kteří vykazovali žádný mechanorecepční potenciál (nomp mutant). Evoluce patrně zakonzerovavla transdukční mechanismus více mechanosensorických modalit, protože nekoordinovaní mutanti byli také hluší.
86 Drosophila: TRP kanál Shodný předek s vláskovými buňkami obratlovců Obecné schéma mechanorecepce: Ionotropní, ukotvený, adaptabilní
87 Díky pokrokům v genetice a mol bio háďátka jsme se dozvěděli něco, co může platit i pro naši vlastní mechanoreceptivitu: Různé kanály mohou být použity MEC se zásadně liší od osmotického kanálu baktérií nebo NOMPC proteinu drosophily. A za druhé, celý komplex struktur je kromě kanálu zapotřebí jak na intra tak na extracelulární straně membrány
88 Inaktivovatelný mech. kanál Adaptační mechanismus Omezuje trvání reakce
89 Propriorecepcesomatický smysl
90 S exoskeletem Hmyz Kloubní spojení a proprioreceptory
91 Plošky hmatových chlupů
92 Aktivní zvířata potřebují informace o poloze těla a končetin U živočichů s tuhým exoskeletem (členovci) se toho typicky dosahuje vnějšími sensory v podobě plošek hmatových chloupků nebo chordotonální vlákénka uvnitř. Existují ještě jiné mechanoreceptory, multipolární neurony s mnoha dendrity opět bohatými na mikrotubuly. U raka nebo u larev hmyzu těsně pod měkkou kutikulou
93 Patch clamp a řízení tlaku v pipetě Dost velké pro elektrofyziologii V- clamp Svalová propriorecepce raka
94 Ačkoli je háďátko ideální pro genetiku a molekulární biologii, je mnohem méně pro detailní výzkum funkce, Malá velikost receptorových buněk znemožňuje rutinní elektrofyziologická měření. Pro svalové proprioreceptory raka na druhé straně nemáme žádné klonované geny nebo sekvenované proteiny, ale elektrofyziologie je relativně jednoduchá. Mezi každými dvěma články zadečku raka jsou dva páry svalových receptorových orgánů, které monitorují pohyby zadečku. Svalová vlákna jsou obklopena jemnými dendritickými terminálami jednoho velkého mechanoreceptoru OBR. Dendrity jsou plné mikrotubulů, podobně jako u háďátka. Když se zadeček ohýbá, receptory se protahují, depolarizují a generují AP. Pomocí V clamp je možné sledovat dva typy, jeden se adaptuje rychle a druhý pomalu OBR. Pipetkou je také možné napěťově zamknout jediný kanál a řízeným pod tlakem v pipetě sledovat mechanickou citlivost kanálu.
95 Drosophila Hledali se mechanosensoričtí mutanti u octomilek adaptací C. elegans skríningu. Zdokonalené genetické metody spolu s možností zaznamenávat mechanosensitivní receptorové potenciály a proudy z hmatových brv, učinily z octomilky dokonalý nástroj pro pitvání mechanorecepce. Smyslové orgány much mají 1-3 smyslové neurony, každý s jedním smyslovým dendritem vybíhajícím do jediného vlásku podepíraným přídatnými buňkami. Protože velké brvy jsou duté a vyplněné vodivou endolymfou bohatou na K+ podobně jako endolymfa lidského sluchového a vestibulárního orgánu, endolymfa omývá apikální povrch smyslového epitelu. Elektrický přístup k tenkým sensorickým dendritům je proto možný ustřižením špičky brvy a nasazením zaznamenávací a stimulační elektrody na vrcholek. Je pak možné zamčít potenciál přes membránu a sledovat mechanicky vrátkované transdukční proudy.
96 Propriorecepce a endoskelet U živočichů a endoskeletem a měkkým povrchem těla je mnohem větší pozornost soustředěna na tenzi svaloviny. Smysl pro polohu a pohyb těla je často podvědomý, naproti tomu poskytuje nezbytný stav vnímání svého tělesného obrazu. Je doplňován informacemi z očí, statokinetického aparátu.
97 Propriorecepce u endoskeletu soustředěna na Svalová vřeténka Šlachová tělíska Spolu se zrakem a kožním čitím a vestibulárním aparátem dodávají obraz o poloze těla
98 Život bez obrazu o vlastním těle
99 Svalová vřet- regulace délky Svalu Eferentní inervace Šlachová.ť. ochrana před přepětím
100 Taktilní kožní receptory smysl pro dotek a hmat, teplotu a bolest Tlak, dotyk, vibrace. Různá adaptace receptorů
101 Receptory on-line
102 Taktilní receptory v kůži obratlovců Je celá řada způsobů jak klasifikovat receptory doteku v kůži savců. Neurony, které tvoří dotykově citlivá zakončení mají jádra v dorzálním sloupci ganglií segmentálně podél míchy. Jak dosáhnou kůže, ztrácejí myelin a tvoří jemné dendrity, obvykle obalené extracelulární matrix a přídavnými buňkami, tvořící extraceluární specializace. Některé citlivé na teploty a na bolest. Jeden z možných je na rychle a pomalu se adaptující. Rychle se adaptují Paciniho tělíska, Meissnerova tělíska, Krauseho tělíska a nervová zakončení chlupového váčku. Pomalu: Merkelovy disky, Ruffiniho zakončení a C-mechanoreceptory. OBR tlak, dotyk, vibrace Pomalá adaptace na čití tvaru co držíme, co čteme Brailleovým písmem. Rychle adaptující nízkofrekvenční kmity a vibrace struktura a forma lépe poznáme předmět a povrch, když s ním v ruce pohybujeme. Paciniho na vysoké frekvence náhlé podráždění jemné závany vzduchu.
103 Velikost receptivních polí Pomalá adaptace na čití tvaru co držíme, co čteme Brailleovým písmem. Rychle adaptující nízkofrekvenční kmity a vibrace struktura a forma lépe poznáme předmět a povrch, když s ním v ruce pohybujeme. Paciniho na vysoké frekvence náhlé podráždění jemné závany vzduchu.
104 Paciniho tělísko a vliv kapsule na adaptaci
105 Různé dráhy do somatosensorické kůry
106 Dotek, vibrace, svaly Vstup dorzálními kořeny a dorzálními sloupci do mozku
107 Proprioreceptory Vstup dorzálními kořeny a spinocerebrálním traktem do mozku
108 Somatotopie Sensorické dráhy
109 Somatotopie Vstup do talamu
110 Somatotopie talamu
111 Somatotopie somatosensorické kůry
112 Somatotopie somatosensorické kůry -Fantomová bolest e/chap13/homunculusf.htm
113 Vertikální členění kortexu Sloupečky somatosensorické kůry odpovídající submodalitám
114 Plasticita somatosensorické kůry Reprezentace se mění podle používání Houslisté, slepci
115 Podobná zjištění na lidech pomocí fnmr a MEG. Somatosensorické reprezentace prstů levé ruky jsou výrazně větší i houslistů. Nebo u slepých čtoucích Brailleovo písmo jsou oblasti pro dané prsty větší. Zajímavé také, je, že u těch, kteří oslepli v mládí, jsou tyto oblasti spojeny s kůrou, která u normálních lidí slouží k analýze zraku. Tyto spoje jsou důležité pro přesnost čtení.
116 Závěr Mechanorecepce je ionotropní, méně než 100mikros. Přinejmenším dva zcela odlišné druhy kanálů: MEC, NOMPC, který patří k TRP rodině. Možná i další typy. Bez ohledu na konformaci, všechny jsou kationtově neselektivní s výjimkou Paramecium. Také téměř univerzální schéma propojení extra intra, soustředící sílu na kanál.
Obecná fyziologie smyslů
Obecná fyziologie smyslů Přes receptory vstupují informace do NS Smysly jsou branami do vědomí. Jak vedou k subjektivní zkušenosti? Jakými fyziologickými pochody? Otcové experimentální psychologie Ernst
Senzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I
5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I Význam a regulační povaha nervového systému ANTICIPACE Kortex Potenciální vstup Potenciální výstup Kortex Integrace CNS Senzor Vstup Výstup
Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat
Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již
Variace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
Využití vlastností světla a jeho absorpce při průchodu a odrazu. Zrakem až 90% informací. Tvar, barva, umístění v prostoru, rychlost a směr pohybu.
Fotorecepce Využití vlastností světla a jeho absorpce při průchodu a odrazu. Zrakem až 90% informací. Tvar, barva, umístění v prostoru, rychlost a směr pohybu. Proteiny teprve ve spojení s chromoforem
Obecná psychologie. Zimní semestr 2007. Jiří Lukavský Psychologický ústav AV Praha. lukavsky@praha.psu.cas.cz www.jirilukavsky.
Obecná psychologie Zimní semestr 2007 Jiří Lukavský Psychologický ústav AV Praha lukavsky@praha.psu.cas.cz www.jirilukavsky.info Teaching high school students to use heuristics while reading historical
receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)
Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha
MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ
MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ Čich Detekce chemických látek Čichový epitel v horní a zadní části nostní dutiny Umíme rozlišit více než 4 000 různých látek Čichové bb. vybaveny
Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
Kurz psychologie a sociologie na FSV
Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,
Druhy smyslového vnímání
Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány
ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Smysly člověka autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:
Receptory. podnět. biologický signál
Fyziologie smyslů Receptory podnět biologický signál Receptory membránové receptory (z vnějšího prostředí) cytosolové receptory (pronikne-li signál membránou) jaderné receptory (pronikne-li signál membránou)
Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
(XXIX.) Vyšetření vzpřímeného postoje
(XXIX.) Vyšetření vzpřímeného postoje Fyziologie II - cvičení Fyziologický ústav LF MU, 2016 Michal Pásek Řízení vzpřímeného postoje centrálním nervovým systémem spočívá v neustálé korekci výchylek našeho
Čich. The Nobel Prize in Physiology or Medicine "for their discoveries of odorant receptors and the organization of the olfactory system"
Chemorecepce The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2004 Čich "for their discoveries of odorant receptors and the organization of the olfactory system" Richard Axel Linda B. Buck 1/2 of the prize 1/2
Smyslové orgány (čidla)
Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou
Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze
Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti EEG - elektroencefalogram Skalpové EEG Intrakraniální EEG > 1 cm < 1 cm Lokální potenciály Extracelulární akční potenciály ~ 1 mm ~ 1 um EEG - elektroencefalogram
základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
Je pachová zátěž problémem? Eva Rychlíková Zdravotní ústav Kolín
Je pachová zátěž problémem? Eva Rychlíková Zdravotní ústav Kolín Richard Axel a Linda Bucková, Nobelova cena za lékařství a fyziologii za rok 2004: Čichový systém savců rozlišuje velké množství různých
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové
Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem
Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem 1. Nervováčinnost Neuron, jeho stavba a typy, gliové buňky a jejich funkce, sodno-draslíková pumpa, elektrochemický
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné
Čich. The Nobel Prize in Physiology or Medicine "for their discoveries of odorant receptors and the organization of the olfactory system"
Chemorecepce The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2004 Čich "for their discoveries of odorant receptors and the organization of the olfactory system" Richard Axel Linda B. Buck 1/2 of the prize 1/2
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
Pohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
7. Nervová soustava člověka
7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)
Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.
Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
Membránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava
KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
TEST: Bc. BLG FYZ (2018) Varianta:1
TEST: Bc. BLG FYZ (2018) Varianta:1 1. Potrubím s proměnným průřezem proteče 5 litrů vody za sekundu. Jak velká je rychlost protékající vody v místě s průřezem S1 = 20 cm 2? 1) 4 m/s 2) 1,25 m/s 4) 2,5
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová
7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II
7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II Viscerosenzitivita Přenos informací z viscerální oblasti a kardiovaskulárního systému Vázána na autonomní nervový systém Většina informací
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, DATUM: 8., 26. 4. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis,
CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému
CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
Epitely a jejich variace
Epitely a jejich variace 141 Definice Avaskulární tkáň Buňky jsou k sobě těsně připojeny pomocí mezibuněčných spojení Jsou funkčně a morfologicky polarizovány Jsou připojeny k bazální lamině Rozdělení
Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky
Úkoly 1: zornicový reflex
Cvičení - smysly RNDr. Vladimír Malohlava, Ph.D., 2012 zdroje: Srovnávací fyziologie Vácha a kol. Materiály Mgr. L. Hlaváčka Google.com Velká kniha optických iluzí Al Seckel Úkoly 1: zornicový reflex ÚVOD
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18 Člověk IV. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP
ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.
ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ
Srovnávací morfologie živočichů. Smyslové orgány
Srovnávací morfologie živočichů 9. Smyslové orgány Smyslové orgány Podnět receptor (smyslová buňka) nervový vzruch efektor (sval, žláza) Typy receptorů: a) podle energie podnětu Mechanoreceptory Chemoreceptory
Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA
SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské smyslové a nervové soustavy. Smyslová soustava patří sem zrak, sluch,
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní
ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka
ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie
ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek
ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Spánek byl po celá tisíciletí považován za pasivní jev blízký bezesné smrti. Shakespeare ve svém Hamletovi považuje smrt za sestru spánku 2 ZDRAVÝ SPÁNEK
44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
KABELOVÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH VODIČŮ. Helena Uhrová
KABELOVÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH VODIČŮ Helena Uhrová 19. století Lord Kelvin 1870 - Hermann namodelování elektrického napětí na nervovém vlákně 20. stol - Hermann a Cremer nezávisle na sobě rozpracovali
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
Vlásková buňka: Mimořádný mechanoreceptor obratlovců ( m) postranní čára vestibulární aparát Cortiho orgán
Sluch a rovnováha Vlásková buňka: Mimořádný mechanoreceptor obratlovců (10-10 10-12 m) postranní čára vestibulární aparát Cortiho orgán Anatomie a terminologie Mikrovily Cilie, řasinky Kde jsou kanály?
9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální
10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální iktální periodické Evokované potenciály sluchové (AEP) zrakové
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis a charakteristika nervové
Neurony a neuroglie /
Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Fyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí
Fyziologická akustika anatomie: jak to vypadá fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí hudební akustika: jak dosáhnout libých počitků Anatomie lidského ucha Vnější
Téma I: Tkáň svalová
Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční
Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu
SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ
SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň
VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
Název materiálu: Čití a vnímání Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.
Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška http://data.audified.com/downlpublic/edu/zha_pdf.zip http://data.audified.com/downlpublic/edu/akustikaotazky03.pdf http://data.audified.com/downlpublic/edu/jamusimulatorspro103mac.dmg.zip