Industry 4.0: úvod do problematiky - základní modely

Transkript

1 Industry 4.0: úvod do problematiky - základní modely Autoři: František Zezulka, zezulka@feec.vutbr.cz, Ivo Veselý, veselyi@feec.vutbr.cz, Vlastimil Braun, vlastimil.braun@compas.cz Centrum CVVOZE FEKT VUT v Brně, Technická 12, Brno, Compas Automatizace s.r.o., Nádražní ul. 610/26, Žďár nad Sázavou. Anotace Cílem tohoto příspěvku je uvést odborníky z praxe do problematiky současného fenoménu, kterým je Industry 4.0 neboli 4. průmyslová revoluce, vysvětlit kyber - fyzikální základ (CPS) platformy Industry 4.0 a ukázat základní kroky k návrhu a implementaci Industry 4.0 systému, [7]. V příspěvku je uveden podrobnější pohled na oba základní modely platformy Industry 4.0. Jde především o základní, 3D model architektury platformy Industry 4.0, tzv. RAMI 4.0 model (Reference Architecture Model Industry 4.0). A pak o Industry 4.0 component model, který reprezentuje základ pro Industry 4.0 aplikace. Hlavní důraz je kladen na Industry 4.0 component model, který by měl umožnit odborníkům ve firmách porozumět již existujícím případovým studiím (case studies) a snad jim umožnit i vyvíjet vlastní jednotlivé komponenty a celé aplikace v Industry 4.0. Výklad doplňuje rozšířená řídicí architektura pro účely analýzy i syntézy aplikací v Industry 4.0. Klíčová slova: Průmysl 4.0, RAMI 4.0, Industry 4.0 component model, administrative shell, komunikace, virtualita, rozšířená řídicí architektura 1. Úvod O fenoménu Industry 4.0 již bylo hodně napsáno a řečeno na nejrůznějších workshopech, konferencích, přednáškách apod. Autoři jsou toho názoru, že toto množství povrchních informací snad mohlo mít význam v počáteční době této čtvrté průmyslové revoluce, ale nyní nastal čas pomoci praxi vyznat se v tom a vypracovat jak slovník, tak návod, jak porozumět platformě Industry 4.0 a stávajícím případovým studiím, které již byly vypracovány převážně německými firmami a institucemi. Za klíčové považujeme porozumění a používání obou modelů platformy I4.0 a to RAMI 4.0 (Reference Architecture Model 4.0) a modelu Industry 4.0 component. V tomto příspěvku se budeme zabývat oběma modely, hlavně však modelem Industry 4.0 component. Předtím musíme zopakovat, jen velmi krátce, jak je čtvrtá průmyslová revoluce chápána, v čem tkví její podstata a čím se liší od současného stavu průmyslové výroby, [7]. Pojem Průmysl 4.0 (nadále budeme používat mezinárodní termín Industry 4.0 a to ve zkrácené podobě jako I4.0) se používá pro tři, vzájemně propojené a ovlivňující se factory: 1. Digitalizaci a integraci jakéhokoli jednoduchého výrobně-obchodního vztahu až po digitalizaci a integraci komplexních propojených výrobně-obchodních řetězců 2. Digitalizaci produkce a nabídky služeb 3. Nové obchodní modely Všechny tyto lidské aktivity jsou v současnosti vzájemně propojené množstvím komunikačních systémů. Tou nejprogresivnější komunikační technikou však bude Internet věcí (IoT), Internet služeb

2 (IoS) a Internet osob (IoP). Internet věcí IoT se ještě člení na komerční Commercial IoT (CIoT) a tzv. Industry Internet of Things (IIoT). Díky těmto technologiím budou komunikující entity schopny v prostředí I4.0 mezi sebou komunikovat (a této komunikace využívat pro průmyslovou produkci) během celého životního cyklu bez ohledu na hranice podniků a států. Všechny entity celého výrobního řetězce budou schopné mít všechna potřebná data. To může být velmi užitečné pro všechny entity, protože např. výrobci strojů, SW a dalších entit výroby a celého výrobně - obchodního řetězce budou schopny např. vyvíjet své výrobky se znalostmi těch nejnovějších komponent, které výrobci komponent teprve budou vyvíjet a testovat. Taková digitalizace průmyslové produkce může vytvářet úplně nové obchodní modely. Na základě dat dostupných přes cloud budou moci výrobci predikovat například výpadek, nebo hrozící výpadek např. nějakého výrobce elektronických součástek, které jsou potřeba do jejich výroby stroje nebo zařízení apod. Pro účely takových komplexních výrobně - obchodních řetězců vyvinuly v posledních cca 2 letech a v r publikovaly vedoucí firmy a instituce v Německu, která je přední zemí v aktivitách a idejích I4.0, modely RAMI 4.0 (Reference Architecture Model Industry 4.0) a Industry 4.0 Component model. Vzhledem k výše uvedeným třem hlavním faktorům I4.0, je model RAMI 4.0 třírozměrný. 2. RAMI 4.0 (Reference Architecture model Industry 4.0), [1], [2] Autory RAMI 4.0 modelu jsou instituce BITCOM, VDI/VDE a ZVEI. Tyto instituce se rozhodly vyvinout 3D model za tím účelem, aby reprezentoval všechny v současnosti ještě jen manuálně propojované vlastnosti výroby. Jako vhodný příklad pro model architektury platformy I4.0 se tvůrcům jevil již vyvinutý a používaný 3D model SGAM (Smart Grid Architecture Model), který se používá pro vývoj aplikací v energetických sítích typu smart grid. Architektura tohoto modelu byla použita a jen mírně modifikována vzhledem ke specifikům průmyslové výroby. Protože do procesů, popsaných modelem SGAM stejně jako do procesů I4.0 popsaných modelem RAMI 4.0 vstupuje cca 15 průmyslových odvětví, umožňuje model RAMI 4.0 pohled z několika úhlů pohledu (aspektů). Proto na vertikální ose modelu jsou specifikovány ty aspekty, ze kterých je I4.0 nahlížena (aspekt obchodní, pohled z aspektu funkčnosti, informace, komunikace, schopnosti integrace jednotlivých komponent).

3 Vrstvy Business Value S tream IEC H i e r a r c h y L e v e l s I E C / / I E C Funkční Informační Komunikační Integrační Fyzická Spojení s okolím Podnik Výrobní jednotka Stanoviště Řídící jednotka Procesní instrumentace Vývoj Správa/ Komponenta Nasazení Typ Výroba Údržba/ Instance provoz Obr.1 - RAMI 4.0 model Původním zdrojem, ve kterém byla zveřejněna originální německá verze tohoto modelu, je zpráva [5] vypracovaná organizací německých inženýrů a elektrotechniků (VDI/VDE-Gesellschaft Mess- und Automatisierungstechnik a ZVEI, June 2015) Status Report:Reference Architecture Model Industrie 4.0 (RAMI4.0) (Vol. 0), resp. Platform Industrie 4.0: Umsetzungsstrategie Industry 4.0 Ergebnisbericht der Platform Industrie 4.0, Berlin, April 2015 [2]. Velmi důležitým kritériem v moderním inženýringu je životní cyklus výrobku s jeho hodnotovým tokem ( the product life cycle with the value stream which it contains ). Toto vyjadřuje levá horizontální osa RAMI 4.0. Jsou na ní vyjádřeny takové závislosti jako sběr dat během životního cyklu apod. Právě totální digitalizace celého řetězce vývoj - prodej nabízí velký potenciál pro zlepšení produktu, stroje a dalších úrovní I4.0 architektury během celého životního cyklu. Tento pohled velmi dobře koresponduje se standardem IEC (zatím v návrhu). Další osa modelu (vodorovně vpravo) popisuje funkce jakékoli komponenty v I4.0. Jsou na ni specifikovány funkční vlastnosti komponent, ale nejsou to specifikace pro implementaci, ale jen popis souboru těchto funkcí. Tato osa respektuje oba standardy IEC a IEC Ty jsou však určeny pro specifikaci komponent pouze v jednom podniku nebo na jedné dílně. Proto pravá horizontální osa končí úrovní Spojení s okolním světem (Connected World), aby reprezentovala i pohled na funkčnost komponenty z jiných úrovní, než z úrovně jedné dílny. 3. RAMI 4.0 VE VĚTŠÍCH DETAILECH Jednotlivé úrovně a jejich vzájemný vztah teď popišme trochu podrobněji [4], [2].

4 3.1 Funkce vrstev na vertikální ose: Fyzická vrstva (Asset) Reprezentuje fyzickou podstatu, realitu, např. fyzické komponenty jako lineární osy stroje, kovové části, dokumentaci, obvodová schémata, ideje a archivní věci apod. Tyto fyzické části výroby jsou spojeny s virtuální realitou okolí přes Integrační vrstvu. Pasivní spojení component (assets) na vyšší Integrační vrstvu je uskutečněna např. pomocí QR kódu. Integrační vrstva Tato vrstva poskytuje informace o vrstvě objektů (assets, např. HW, SW, dokumentů, atd.) ve formě, která umožňuje digitální zpracování. Provádí počítačové řízení technického procesu, generování událostí z vrstvy, obsahuje elementy, které jsou propojeny pomocí např. RFID čtečky, čidel, akčních členů, HMI a další, a provádí interakci obsluhy s technickým procesem. Také lidé jsou součástí funkcí integrační vrstvy. Každá důležitá událost (event) má svůj obraz události ve virtuálním světě prostřednictvím Integrační vrstvy. Relevantní události mohou spouštět události vedoucí do Informační vrstvy prostřednictvím Komunikační vrstvy. Komunikační vrstva Tato vrstva provádí standardizaci komunikace prostřednictvím universálních formátů dat ve směru k informační vrstvě. Poskytuje také služby pro řízení Integrační vrstvy. Informační vrstva Uskutečňuje běh (runtime) pro předzpracování událostí, provádí exekutivu pravidel, vztahujících se k událostem. Umožňuje formální popis pravidel a předzpracování událostí. Dalšími funkcemi Informační vrstvy jsou: Udržení integrity dat, udržení konzistence integrování různých dat, získávání nových dat vyšší kvality, poskytování strukturovaných dat prostřednictvím servisního rozhraní, získávání událostí a jejich transformování za účelem dosažení těch dat, která jsou důležitá pro Funkční vrstvu. Funkční vrstva Funkční vrstva umožňuje formalizovaný popis funkcí a vytváří platformu pro horizontální integraci různých funkcí. Obsahuje prostředí pro běh a pro modelování služeb a podporu obchodních procesů a obsahuje prostředí pro běh aplikací a jejich technickou funkčnost. Také pravidla a logické rozhodování jsou generována ve Funkční vrstvě, v některých případech i v nižších vrstvách. Vzdálený přístup a horizontální integrace se může uskutečňovat pouze v této vrstvě, protože je nutné udržet integritu dat. Bussines Layer Tato vrstva zajišťuje integritu funkcí v hodnotovém toku, umožňuje mapování obchodních modelů a z toho plynoucí celkový proces. Obsahuje zákonné a regulačních podmínky prostředí a umožňuje modelování pravidel, které musí systém respektovat. Tato vrstva také tvoří spojení mezi různými obchodními procesy. 3.2 Funkce vrstev na levé horizontální ose Levá horizontální osa modelu RAMI 4.0 reprezentuje životní cyklus a hodnotový tok průmyslové produkce. Tato osa je rozdělena na dvě části, na část Typ a Instance. Typ každého produktu, stroje nebo SW/HW reprezentuje návrh/design. Typ obsahuje pravidla výzkumu, vývoje a testování až po

5 výrobu prototypu. Po všech testech a validaci výsledků testů je Typ připraven pro sériovou výrobu. Na druhé straně Typ každé komponenty, stroje nebo HW/SW atd. tvoří základ pro sériovou výrobu. Každý vyráběný produkt reprezentuje Instanci tohoto Typu, např. má jedinečné sériové číslo. Instance se prodávají a dodávají zákazníkům. Pro zákazníka jsou produkty nejprve pouze Typem. Stanou se Instancí Typu, když jsou instalované v nějakém stroji, přístroji apod. Změna z Typu na Instanci se může opakovat mnohokrát. Jemnější struktura životního cyklu a hodnotového toku, jak je vidět na levé horizontální ose, ukazuje rozdělení na fázi Vývoje a Nasazení/Správu, ale vzhledem k fyzikálnímu charakteru problému má Instance fázi Produkce a Údržba/Využití-provoz. Funkci levé horizontální osy ukažme na jednoduchém příkladu: Vývoj nového elektrického pohonu reprezentuje tvorbu nového typu stroje. Pohon (elektrický motor s řídicím systémem) je vyvinut, jsou vyrobeny funkční vzory, jsou oživeny a testovány a jsou vyrobeny první prototypy a jsou ověřeny jejich vlastnosti (validace). Po úspěšných testech je nový typ pohonu puštěn do prodeje (Nasazen, je uveden v katalogu produktů výrobce). V tom okamžiku může být odstartována první sériová výroba. Každý pohon v sériové výrobě dostane svoje unikátní sériové číslo a je Instancí toho nově vyvinutého pohonu. Zpětná vazba od spotřebitelů na Instance tohoto Typu mohou vést ke korektuře např. v mechanické části pohonu a korekci SW v řídicím systému pohonu. Taková modifikace je součástí procesu Správy Typu, tj. tyto změny jsou promítnuty do dokumentace jako vylepšení Typu a podle ní jsou vyráběny nové vylepšené instance pohonu. Levá horizontální osa RAMI 4.0 také reprezentuje hodnotový tok. Digitalizace a propojení hodnotového toku představuje rovněž velký potenciál pro vylepšování stávajících Typů. Logistická data mohou být využita v montáži a sestavování, nákup vidí zásoby v reálném čase a vidí, kde jsou které části od dodavatelů v určitém momentě, zákazníci vidí výrobní fáze výrobku atd. Hodnotový tok v totálně digitalizované výrobě umožňuje propojení nákupu, plánování, montáže, logistiky, údržby apod. To představuje velký potenciál pro zlepšení. Životní cyklus výrobku může být z toho důvodu viděn v souvislostech s procesem tvorby přidané hodnoty, který obsahuje, a ne izolovaně, jak je tomu v současné průmyslové produkci [1], [2]. 3.3 Hierarchická řídicí architektura v Industry 4. I4.0 přináší změny i do klasické hierarchické řídicí struktury (pyramida) komplexních systémů jak produkčních, tak technologických procesů. Na obr. 2 je nakreslena nová hierarchická architektura I4.0 pro příklad procesní výroby. Obr. 2 není návodem pro implementování řídicího systému, je pouze funkčním popisem komponent řídicího systému komplexu z pohledu I4.0. Obr. 2 je de facto podrobným popisem pravé horizontální osy modelu RAMI 4.0. (Elektrotechnik & VDE, 2016), [1], [7].

6 Obr. 2 Nová řídicí architektura (pyramida) dle RAMI 4.0 (VDI/VDE-Gesellschaft Mess- und Automatisierungstechnik a ZVEI, June 2015) Status Report:Reference Architecture Model Industrie 4.0 (RAMI4.0) (Vol. 0), [5], resp. Platform Industrie 4.0: Umsetzungsstrategie Industry 4.0 Ergebnisbericht der Platform Industrie 4.0, Berlin, April 2015 [2]. Tato osa v podniku nebo továrně je tvořena dle IEC a IEC Z obr. 2 je však zřejmé, že nejen řídicí systémy jsou rozhodujícím činitelem produkce, že do toho vstupují razantně i další činnosti a systémy. Ty barevné bloky v obr. 2 korespondují s úrovněmi na pravé horizontální ose 3D modelu RAMI4.0. Ty ostatní bloky v obr. 2 reprezentují různé typy produkce (dávkové procesy, kontinuální procesy, opakované nebo i diskrétní produkce). Úrovně nad a pod standardy IEC a IEC reprezentují další kroky a popisují nejen izolovaný provoz nebo továrnu, ale i související, spolupracující skupinu továren, inženýrských firem, dodavatelů komponent výroby i zákazníků. To je ten Connected World z modelu RAMI 4.0 a celek tvoří novou řídicí pyramidu pro I4.0, [2], [3]. 4. MODEL INDUSTRY 4.0 COMPONENT Druhým velmi důležitým modelem platformy I4.0 je model Industry 4.0 component. Byl vyvinut opět institucemi BITCOM, VDMA (VDI/VDE- Gesellschaft Mess-und Automatisierungstechnik) a ZVEI během předešlých 2 let. Je určen na pomoc výrobcům a systémovým integrátorům, aby mohli vyvinout HW a SW komponenty pro I4.0. Je to první a zatím jediný (v červenci 2016) specifický model důsledně vycházející z modelu RAMI 4.0. Umožňuje lepší popis vlastností kyber-fyzických objektů a procesů, HW a SW komponent budoucí výroby a umožňuje popis komunikace mezi virtuálními a kyber-fyzickými objekty a procesy. HW a SW komponenty budoucí výroby budou schopny plnit požadované úkoly prostřednictvím implementovaných funkcí, specifikovaných v modelu I4.0

7 component. Tou nejdůležitější vlastností je schopnost komunikace mezi virtuálními objekty a procesy a reálnými objekty a procesy produkce, neboť tento model specifikuje (zaručuje) konformní komunikaci. Fyzická realita tohoto faktu je, že komponenty I4.0 systému nesou elektronický kontejner (Shell) zabezpečených dat během celého životního cyklu. Data jsou k disposici a přístupná všem entitám výrobně-obchodního řetězce. Tudíž tento model vychází ze standardizované, zabezpečené a bezpečné, real-time komunikace všech komponent produkce. Elektronický kontejner (shell) dat a celý model I4.0 component je specifikován na obr. 3, (VDI/VDE-Gesellschaft Mess- und Automatisierungstechnik, 2015), [5]. Obr. 3 Model Industry 4.0 component (VDI/VDE-Gesellschaft Mess- und Automatisierungstechnik a ZVEI, June 2015) Status Report:Reference Architecture Model Industrie 4.0 (RAMI4.0) (Vol. 0), [5], resp. Platform Industrie 4.0: Umsetzungsstrategie Industry 4.0 Ergebnisbericht der Platform Industrie 4.0, Berlin, April 2015 [2]. 4.1 Specifikace modelu Industry 4.0 component Počáteční podmínkou platformy I4.0 je to, že objekty výroby s různými komunikačními schopnostmi musí být implementovatelné jako I4.0 komponenty. Na obr. 3 je ukázáno, jak se standardní komponenta výroby stane I4.0 komponentou. Objekt (věc) je standardní technologický objekt (část stroje, stroj, SW, atd.) ještě bez vlastností I4.0 komponenty. Jedině tehdy, kdy je objekt (věc) vybaven administrativním kontejnerem na data (administration shell), může být popsán jako I4.0 komponenta. Administrativní shell obsahuje jak virtuální reprezentaci, tak technickou funkčnost objektu (věci). Na obr. 3 jsou ukázány čtyři způsoby implementace funkcionality I4.0 komponenty na objekt (věc).

8 1. Celý stroj se stává komponentou I4.0 jako výsledek jeho řídicího systému (např. PLC). To bude realizováno např. výrobcem PLC. 2. Strategicky důležité kompletování od dodavatele může být chápáno jako I4.0 komponenta tak, že může být registrován např. Asset management a odděleně montážní proces. To může být úkolem výrobce komponent. 3. Blok terminálu může být I4.0 komponenta. Zde může být I4.0 komponenta reprezentována schématem propojení jednotlivých signálů a jeho udržování je realizováno po celý životní cyklus toho terminálu. 4. Také SW může reprezentovat důležitý prvek ve výrobním stroji. Takový SW může být standardem pro velký okruh strojů (vývojový SW). Je možné, že výrobce SW má v úmyslu prodávat ten SW odděleně. Pak to může také být I 4.0 komponenta. Při vývoji modelu I4.0 komponent byly definovány následující požadavky (VDI/VDE-Gesellschaft Mess- und Automatisierungstechnik, 2015, [5]: A. Síť I4.0 komponent musí být strukturovaná takovým způsobem, že propojení mezi jakýmikoli body (I4.0 komponentami) je možné. I4.0 komponenty a jejich obsah musí splňovat společný sémantický model. B. Musí být možné definovat koncept nějaké I4.0 komponenty takovým způsobem, že to bude splňovat požadavky z různých oddělení, např. z kanceláří (office floor) a výroby (shop floor). C. I4.0 pružná komunikace musí fungovat tak, že data z virtuální reprezentace nějaké I4.0 komponenty mohou být uložena buď v objektu samotném, nebo v nějaké databázi vyšší úrovně celého IT systému. Jak již bylo řečeno výše, schopnost komunikace má v systému I4.0 nejvyšší důležitost [7]. Tedy, jestliže vlastnosti komponenty mají být konformní s požadavky I4.0 na komunikaci, minimálně jeden informační systém musí být připojen k danému objektu. To vyžaduje přinejmenším pasivní schopnost komunikace na straně objektu, což znamená, že každý objekt nemusí mít nutně schopnost I4.0 komunikace, která je požadována technickou komisí 7.21 GMA. Daný objekt může být prostě rozšířen na úroveň I4.0 komponenty. Tímto způsobem např. přístroj s komunikací Profinet se může stát I4.0 komponentou [5]. Dalším klíčovým slovem v I4.0 je virtuální reprezentace. Ta se řeší v Informační vrstvě modelu RAMI 4.0. Virtuální reprezentace obsahuje data objektu (věci). Tato data mohou být umístěna buď v daném objektu (věci) a být k disposici okolnímu světu prostřednictvím I4.0 komunikace nebo mohou být uložena v IT systému, který tato data zpřístupní okolnímu světu pomocí I4.0 komunikace. Důležitou součástí virtuální reprezentace je tzv. manifest. Manifest lze chápat jako adresář individuálního datového obsahu virtuální reprezentace obsahující meta informace. Obsahuje povinná data o samotném objektu (věci) a data o individuálním životním cyklu jako CAD data, terminálové diagramy nebo manuály. I4.0 komponenta je specifikována na obr. 4, [4].

9 Obr. 4 I4.0 komponenta (VDI/VDE-Gesellschaft Mess- und Automatisierungstechnik a ZVEI, June 2015) Status Report:Reference Architecture Model Industrie 4.0 (RAMI4.0) (Vol. 0), [5], resp. Platform Industrie 4.0: Umsetzungsstrategie Industry 4.0 Ergebnisbericht der Platform Industrie 4.0, Berlin, April 2015 [2]. Virtuální reprezentace objektu má mít charakter strukturovaných dat. Proto administrativní shell (nebo datová schránka g ) každé I4.0 komponenty musí obsahovat kromě dat také nějakou technickou funkčnost. Může to být např. SW pro projektování, konfigurování, operativní řízení a služby. Může také obsahovat přidanou hodnotu k objektu a další technickou funkčnost. Technická funkčnost komponenty je vyjádřena ve Funkční vrstvě modelu RAMI 4.0. Rozmístění I4.0 komponent v budoucí digitální továrně je zobrazeno na obr. 5. Komponenty jsou mapovány prostřednictvím jejich administrativních shells a jejich vzájemné propojení je mapováno do virtuální oblasti systému I4.0 (repository - vědomostní sklad ). Celá fyzická továrna je pak reprezentována v digitální podobě v repository (jako digitální továrna) prostřednictvím administrativních shells a pomocí jejich spojů díky dynamické aktualizaci během celého životního cyklu (Manzei, C., Schleupner, L., & Heinze, R. (2016). Industrie 4.0 im internationalen Kontext), [3]. I4.0 komponenty mají být schopné vlastní otevřenosti a měly by být schopné iniciovat všechna možná křížová propojení s dalšími komponentami v celé I4.0 factory.

10 Fig. 5 Repository digitální továrny (VDI/VDE-Gesellschaft Mess- und Automatisierungstechnik a ZVEI, June 2015) Status Report:Reference Architecture Model Industrie 4.0 (RAMI4.0) (Vol. 0), [5], resp. Platform Industrie 4.0: Umsetzungsstrategie Industry 4.0 Ergebnisbericht der Platform Industrie 4.0, Berlin, April 2015 [2]. Závěr: Článek přibližuje čtenářům technické základy iniciativy Industry 4.0 a popis její platformy (Platform I4.0). Vychází z informací německých institucí ZVEI, VDI/VDE a z přednášek a diskusí na mezinárodním fóru na SPS/IPC/Drives (konec listopadu 2015, Norimberk) a také zčásti z lokálních českých konferencí a workshopů, zabývajících se tématikou Průmysl 4.0. V příspěvku je hlavní pozornost věnována oběma základním modelům Industry 4.0, které podle našich informací do české I4.0 komunity dostatečně nepronikly. Bez jejich porozumění není možné vytvořit žádnou aplikaci, kterou by bylo možné nazvat I4.0 aplikace. Jde o třírozměrný model architektury Industry 4.0, t.j. model RAMI 4.0 (Reference Architecture Model 4.0) a druhý, dosti specifický model Industry 4.0 component, který je návodem na řešení komponent výroby a celého výrobně - obchodního řetězce. Po porozumění těmto dvěma modelům by odborníci z praxe mohli mít schopnost prostudovat případové studie a pokusit se o vlastní aplikaci platformy I4.0 do vlastní případové studie nebo o vytvoření vlastní průmyslové aplikace, např. za podpory autorů článku, v intencích Industry 4.0. Literatura: [1] Elektrotechnik, D. D. K., & VDE, E. I. im D. und. (2016). Deutsche Normungs-Roadmap Industrie 4.0. Retrieved from [2] Ergebnisbericht der Platform Industrie 4.0. (2015). Platform Industrie 4.0: Umsetzunsstrategie Industrie 4.0. Berlin. [3] Manzei, C., Schleupner, L., & Heinze, R. (2016). Industrie 4.0 im internationalen Kontext. [4] Platform Industrie 4.0. (2014). Umsetuzungsstrategie Industrie 4.0. Retrieved from

11 [5] VDI/VDE-Gesellschaft Mess- und Automatisierungstechnik. (2015). Status Report:Reference Architecture Model Industrie 4.0 (RAMI4.0) (Vol. 0). Retrieved from Publikation GMA Status Report ZVEI Reference Architecture Model.pdf [6] VDI/VDE-Gesellschaft Mess- und Automatisierungstechnik. (2016). Statusreport: Industrie 4.0 Technical Assets Basic terminology concepts, life cycles and administration models. Retrieved from Status_Report_ZVEI_-_Industrie_4_0_-_Technical_Assets_Internet.pdf [7] F. Zezulka, P. Marcon, I. Vesely, O. Sajdl: Industry 4.0 An Introduction in the phenomenon, Proc. (electronic) of the PDES 2016, Lednice, 10/2016, pp