ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ČTRNÁCTÁ ZPRÁVA

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2017) 401 final ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ČTRNÁCTÁ ZPRÁVA PŘEHLED OPATŘENÍ NA OCHRANU OBCHODU UPLATŇOVANÝCH TŘETÍMI ZEMĚMI VŮČI EVROPSKÉ UNII ZA ROK 2016 {SWD(2017) 277 final} CS CS

2 1. ÚVOD Nástroje na ochranu obchodu sestávají ze tří důležitých prostředků navržených k dosažení tohoto cíle v rámci Světové obchodní organizace (WTO): antidumpingových, antisubvenčních a ochranných opatření. Antidumpingová a antisubvenční 1 opatření mají zmírnit podstatnou újmu (nebo její hrozbu) způsobenou domácímu výrobnímu odvětví dumpingovým a/nebo subvencovaným dovozem, zatímco ochranná opatření poskytují domácím výrobcům dočasnou úlevu od nepředvídaného a významného růstu dovozu. Ochranná opatření se uplatňují bez rozdílu na veškerý dovoz bez ohledu na jeho původ (erga omnes), zatímco antidumpingová a antisubvenční opatření jsou uložena vůči konkrétní zemi či dokonce společnosti. Každý člen WTO má právo využít nástroje na ochranu obchodu, aby čelil nekalým obchodním praktikám. To se však musí uskutečnit zcela v souladu s pravidly WTO, jelikož zneužití nástrojů na ochranu obchodu vede k protiprávním a neodůvodněným protekcionistickým opatřením, která mají negativní dopad na světový obchod a hospodářský rozvoj. Samotná EU tyto nástroje pravidelně využívá (s výjimkou ochranných opatření), uplatňuje však uměřený a vyvážený přístup. Standardy EU jsou ve skutečnosti ještě přísnější než standardy obsažené v pravidlech WTO a stanoví dodatečné podmínky, které musí být splněny, než je možno opatření uložit. Tyto tzv. prvky WTO plus zahrnují například povinné ověření kritéria týkajícího se zájmu Unie před uložením opatření s cílem posoudit dopad uložení/neuložení opatření na evropské hospodářství. Od roku 2010 je patrné podstatně vyšší uplatňování nástrojů na ochranu obchodu vůči vývozu EU ze strany třetích zemí. V dobách hospodářského zpomalení a stagnující poptávky, zejména v určitých odvětvích, se výrobní odvětví EU přirozeně poohlížejí po jiných odbytištích pro svou výrobu, včetně vývozních trhů. Je proto zásadní, aby tyto vývozní příležitosti nebyly ohrožovány neopodstatněnými opatřeními na ochranu obchodu, která nepatřičně omezují přístup na trh. EU od svých obchodních partnerů očekává, že při využívání těchto nástrojů rovněž dodržují platné standardy WTO, a i nadále usiluje o prosazování osvědčených postupů: Komise každoročně pořádá pro úředníky z vyšetřovacích orgánů třetích zemí podrobný týdenní seminář týkající se nástrojů na ochranu obchodu. Školení, které se konalo v listopadu 2016, se zúčastnilo dvacet úředníků z šesti různých zemí (Egypt, Japonsko, Thajsko, Tunisko, Turecko a Vietnam) a sekretariátu WTO. Minulý rok se mimoto uskutečnily dvoustranné schůzky za účelem výměny osvědčených postupů EU s úředníky zabývajícími se nástroji na ochranu obchodu z Indonésie, Thajska, Číny a Koreje a rovněž neformálnější kontakty s ostatními obchodními partnery. Pokud třetí země zahájí proti vývozu z EU šetření v rámci ochrany obchodu, je úlohou Komise v případě potřeby aktivně intervenovat, aby systémově řešila problémy zjištěné v průběhu řízení a zajistila soulad s pravidly WTO. To se uskutečňuje například prostřednictvím písemných podání určených vyšetřovacímu orgánu ve třetích zemích, avšak rovněž prostřednictvím pravidelné účasti při slyšeních, aby bylo zajištěno dodržování práv a zájmů 1 V rámci WTO se na antisubvenční opatření odkazuje jako na vyrovnávací cla. 2

3 vývozců z EU. Komise intervenuje také v rámci svých dvoustranných dohod a na mnohostranné úrovni. Tato zpráva popisuje celkové trendy, pokud jde o činnosti související s ochranou obchodu prováděné třetími zeměmi, které negativně ovlivňují nebo které by případně mohly ovlivnit vývoz z EU, hlavní zjištěné problémy a výsledky, jichž bylo dosaženo v roce Zpráva podává také přehled o konkrétní činnosti Komise v rámci monitorování třetích zemí s podrobnou analýzou jednotlivých zemí a zevrubnými číselnými údaji uvedenými v příloze. 2. CELKOVÉ TRENDY 2.1. Opatření platná na konci roku 2016 Stejně jako v roce 2015 byla činnost třetích zemí, která souvisela s ochranou obchodu a která byla namířena proti výrobním odvětvím EU, i v roce 2016 intenzivní. Na konci roku 2016 činil počet platných opatření na ochranu obchodu, která mají vliv na vývoz z EU, 156, což v porovnání se 151 platnými opatřeními na konci roku 2015 představuje nárůst. Jak je patrné na níže uvedeném grafu, počet platných opatření, která ovlivňují vývoz z EU, vykazuje od roku 2010 jednoznačně rostoucí tendenci a činnost v oblasti ochrany obchodu je i nadále poměrně významná. Celkový počet platných opatření na konci roku Zdroj: WTO a statistiky EU Jak je patrné z níže uvedeného grafu, Indie je i nadále nejaktivnějším uživatelem nástrojů na ochranu obchodu uplatňovaných vůči EU s celkem 24 platnými opatřeními na konci roku 2016 (19 antidumpingových a 5 ochranných opatření), což oproti roku 2015 (19) znamená nárůst o 5 opatření. Následují Spojené státy s 21 platnými opatřeními, z toho jich je 19 antidumpingových (o 3 více než v roce 2015) a ve dvou případech se jedná o antisubvenční opatření. Čína vykazovala stálý počet 19 opatření (17 antidumpingových a 2 antisubvenční), stejně jako Brazílie s 15 opatřeními, přičemž ve všech případech se jedná o antidumpingová opatření. 3

4 Platná opatření v jednotlivých zemích ke konci roku Zdroj: WTO a statistiky EU Pokud jde o typ nástrojů, z celkového počtu 156 platných opatření 2 jich je 116 antidumpingových, 5 antisubvenčních a 35 ochranných (je třeba připomenout, že ochranná opatření nejsou uložena vůči konkrétním zemím, ne všechna tato opatření mají tudíž nutně vliv na vývoz z EU). Co se týká konkrétně ochranných opatření, k nejdůležitějším uživatelům v roce 2016 patřila Indonésie (7) s nejvyšším počtem zavedených opatření, za níž následovaly Indie (5) a čtyři další asijské země: Malajsie, Filipíny, Thajsko a Vietnam (každá země 3 opatření) Nová šetření zahájená v roce 2016 Pokud jde o nová šetření, v roce 2016 došlo k značnému snížení jejich počtu: všechny třetí země dohromady zahájily vůči EU celkem 30 nových šetření, což je o 7 méně než v roce Důvodem je zejména klesající tendence s ohledem na počet nových ochranných šetření, který klesl z 18 v roce 2015 na 12 v roce 2016 ( 6). Počet antidumpingových a antisubvenčních šetření byl v porovnání s rokem 2015 poměrně stálý, tj. 18 nových antidumpingových šetření a žádné nové antisubvenční šetření. Je třeba zmínit, že ze všech zemí je Indie zemí, která zahájila nejvyšší počet nových šetření (pět, z toho se ve čtyřech případech jedná o antidumpingová šetření), čímž byla zvrácena klesající tendence, která byla zaznamenána v roce 2015, kdy nebylo zahájeno žádné antidumpingové šetření. Z hlediska odvětví přetrvávala v roce 2016 stejně jako v roce 2015 tendence k rostoucímu počtu nových šetření týkajících se ocelářství, která vůči EU zahájily třetí země. Jak je patrné z následujícího grafu, podíl nových šetření týkajících se ocelářství překročil celkový počet šetření ve všech ostatních výrobních odvětvích. V roce 2016 se z celkového počtu 30 nových šetření zahájených vůči EU jich 17 týkalo výrobků z oceli. Od roku 2015 je celosvětově 2 Podrobné údaje o opatřeních, která třetí země uložily vůči EU, jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ TRADE na adrese: 4

5 odvětví oceli často předmětem šetření a opatření v rámci ochrany obchodu. To je zapříčiněno především nadměrnou kapacitou a nadprodukcí v Číně, což má za následek velmi významné úrovně vývozu na dumpingové ceny. Ačkoli v EU neexistuje ve výrobě oceli nadměrná kapacita, na výrobní odvětví EU se také často zaměřují obchodní opatření uložená třetími zeměmi na dovoz oceli. To platí zejména pro ochranná opatření, která se uplatňují bez ohledu na zemi původu. Výrobní odvětví EU však někdy třetí země zahrnují rovněž do antidumpingových šetření, která se jinak zaměřují většinou na dumpingové výrobky z oceli pocházející z Asie. Samotná EU také zahájila řadu šetření a uložila opatření na dovoz výrobků z oceli. S cílem sledovat podrobně vývoj v tomto výrobním odvětví zavedla EU mechanismus dohledu nad odvětvím oceli : to znamená pravidelné sledování tendencí v oblasti dovozu, které by mohly způsobit újmu výrobcům oceli v EU. Nová šetření zahájená vůči EU v odvětví oceli a v ostatních výrobních odvětvích 45 60,00% ,00% 30 40,00% ,00% 15 20,00% ,00% Nově zahájená šetření v ostatních odvětvích Nově zahájená šetření v odvětví oceli Podíl oceli v % 0,00% Zdroj: WTO a statistiky EU 2.3. Opatření uložená v roce 2016 V roce 2016 uložily třetí země na vývoz z EU celkem 30 nových opatření. To v porovnání s rokem 2015 (37) představuje významný pokles, především s ohledem na počet ochranných opatření, který se snížil z 15 na 10. V této souvislosti je důležité připomenout, že Evropská komise velmi aktivně podporuje spravedlivé využívání nástrojů na ochranu obchodu ze strany jejích obchodních partnerů, zejména co se týká ochranných opatření. Pokud jde o uložená antidumpingová a antisubvenční opatření, číselné údaje vykazují celkově stálou tendenci. Ve srovnání s rokem 2015 (21) došlo v minulém roce k mírnému snížení celkového počtu uložených antidumpingových opatření (19), některé země však uložily více opatření než v roce 2015: USA uložily 5 antidumpingových opatření a Indie uložila 5

6 3 antidumpingová opatření, zatímco v roce 2015 uložila každá z těchto zemí opatření pouze v jednom případě. Brazílie vykazovala na druhou stranu opačnou tendenci: antidumpingová opatření uložila pouze v jednom případě, zatímco v roce 2015 uložila opatření v osmi případech. USA uložily v minulém roce pouze jedno antisubvenční opatření, stejně jako v roce OPAKUJÍCÍ SE PROBLÉMY 3.1. Prevence obcházení opatření 3 V roce 2016 byl počet šetření, která zahájily třetí země vůči EU a která souvisela s obcházením opatření, i nadále značný. Stejně jako v roce 2015 činil celkový počet šetření v souvislosti s obcházením opatření 5: Turecko mělo 3 platná opatření (2 týkající se tkaných textilií pocházejících z Bulharska a Polska a 1 týkající se překližek z Bulharska, přičemž toto opatření bylo uloženo v říjnu) a zahájilo 1 nové šetření (závěsy z Řecka, Španělska a Itálie) a jedno nové šetření zahájila Argentina (natíraný papír z Finska). Obcházení opatření odkazuje na protiprávní praktiky, jako je překládka, nesprávné prohlášení o původu, úpravy výrobku nebo montáž, jejichž cílem je vyhnout se placení platných antidumpingových nebo antisubvenčních cel. Je-li zjištěno obcházení opatření, mohou být stávající antidumpingová nebo antisubvenční opatření rozšířena na třetí zemi, na niž se opatření nevztahují (která se však často nachází v zeměpisné blízkosti) a v níž dochází k činnosti v rámci obcházení opatření, nebo na mírně upravený výrobek. Jelikož v současnosti neexistují v dohodách WTO jednotná pravidla týkající se prevence obcházení a jelikož situace, kdy opatření proti obcházení postihují skutečné výrobce, může být problematická, jedná se o citlivou oblast, kterou Komise podrobně sleduje Právo na obhajobu Klíčovým prvkem ve všech šetřeních souvisejících s nástroji na ochranu obchodu je právo stran na obhajobu. Je na vyšetřovacích orgánech, aby zajistily, že je možné seznámit se se smysluplnou dokumentací nedůvěrné povahy. Tato dokumentace by neměla obsahovat obchodní tajemství a měla by uvádět upravené informace ve formě indexů nebo rozpětí, které všem stranám umožňují utvořit si úplnou představu o situaci. V mnoha šetřeních (zejména v šetřeních s několika málo stěžovateli či pouze jedním stěžovatelem) však buď v dokumentaci nedůvěrné povahy nebývají uvedeny téměř žádné informace, nebo jsou jednoduše začerněny. Nedostatek smysluplných informací stranám znemožňuje porozumět okolnostem daného případu a hájit se. V těchto případech Komise systematicky intervenuje a požaduje větší transparentnost během řízení Újma a příčinná souvislost Šetření by měla vést k opatřením pouze tehdy, jsou-li důsledně splněny příslušné podmínky WTO; bohužel to neplatí vždy. Komise se často setkává s nepřiměřenou analýzou, kdy je existence jednoznačné příčinné souvislosti mezi údajným dumpingovým dovozem a újmou způsobenou domácímu výrobnímu odvětví velmi diskutabilní. Nelze-li mezi nimi prokázat příčinnou souvislost, a to i v případě, je-li zjištěna újma, neexistuje podle pravidel WTO 3 Šetření obcházení opatření se neobjevují na portále, na nějž se odkazuje v poznámce pod čarou č. 2, zatímco v připojených statistikách jsou započítána jako antidumpingová šetření. 6

7 dostatečný důvod pro uložení opatření. Je důležité připomenout, že důvodů újmy způsobené domácímu výrobnímu odvětví může být mnoho: mj. neefektivní využívání jeho kapacity, snížení domácí poptávky nebo zvýšení cen surovin a energie. Újmu způsobenou těmito jinými činiteli nelze přičíst dumpingovému dovozu a tato újma může narušit příčinnou souvislost. Komise věnuje analýze újmy a příčinné souvislosti v šetřeních třetích zemí obzvláštní pozornost, jelikož bez příčinné souvislosti jdou případná opatření nad rámec nápravy újmy způsobené dumpingovým/subvencovaným dovozem a mohou se snadno změnit na protekcionismus Sporné využívání ochranných opatření Jak bylo objasněno výše, ochranná opatření představují nástroj, který obchod omezuje nejvíce, jelikož se vztahují na veškerý dovoz bez ohledu na jeho původ. Z tohoto důvodu by se měla používat pouze ve velmi výjimečných případech s cílem chránit dočasně domácí výrobní odvětví před náhlým a prudkým nárůstem dovozu. Ačkoliv se využívání ochranných opatření začalo v roce 2016 snižovat, Komise i nadále systematicky intervenuje téměř ve všech šetřeních, jelikož se zdá, že mnoho z nich nedodržuje přísná pravidla stanovená v Dohodě WTO o ochranných opatřeních. Mnoho šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními se týká dovozu, který ve skutečnosti pochází pouze z jedné země, proto by při zajištění cílenější reakce na tento problém byly vhodnější antidumpingové nebo antisubvenční nástroje, aniž by byl nepatřičně omezen přístup na trh. V roce 2016 tomu tak bylo zejména v jihovýchodní Asii, kde šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními usilovala o ochranu domácích trhů s ocelí před rostoucím dovozem ocelových výrobků především z Číny. 4. HLAVNÍ ÚSPĚCHY Čína ukončení antidumpingových opatření na základě zprávy odvolacího orgánu WTO Dne 22. srpna 2016 ukončila Čína antidumpingová opatření uložená na určité bezešvé trubky z nerezavějící oceli s vysokým výkonem pocházející z EU a Japonska. Toto rozhodnutí představuje provedení zprávy odvolacího orgánu WTO z října 2015, v níž byl vyvozen závěr, že antidumpingová opatření, která Čína uložila v roce 2012, porušují pravidla WTO (viz rovněž níže bod 5). Tento případ je příkladem neopodstatněných čínských opatření na ochranu obchodu, která jsou motivována odvetou a nejsou v souladu s pravidly WTO. Toto šetření bylo zahájeno krátce poté, co EU zahájila řízení proti dovozu čínské oceli. Odvolací orgán WTO zejména konstatoval, že čínské ministerstvo obchodu neprovedlo segmentovanou analýzu dopadu dumpingového dovozu na čínské domácí výrobní odvětví a nezajistilo, aby nebyla újma způsobená jinými činiteli přičtena dumpingovému dovozu; odvolací orgán WTO rovněž uvedl, že zúčastněné strany nemohly řádně uplatnit své právo na obhajobu. Austrálie snížení cel pro vyvážející výrobce zpracovaných rajčat V roce 2013 zahájily australské orgány antidumpingové šetření týkající se výrobků ze zpracovaných rajčat pocházejících z Itálie (vývoz tohoto výrobku z EU do Austrálie v hodnotě 48 milionů EUR). V návaznosti na řadu intervencí bylo šetření týkající se dvou hlavních vývozců, na něž připadalo přibližně 45 % celkového vývozu z EU, ukončeno, jelikož nebyly zjištěny žádné důkazy ohledně dumpingu. Cla u ostatních spolupracujících vývozců byla poměrně nízká (v průměru 4 %). 7

8 V roce 2015 zahájila Austrálie nové antidumpingové šetření týkající se dvou vyvážejících výrobců, u nichž bylo předchozí šetření ukončeno. Navzdory řadě technických a politických intervencí na různých úrovních uložily australské orgány počátkem roku 2016 opatření v rozmezí od 4,5 % do 8,4 %. Tato opatření byla založena na metodice, jejíž použití vedlo k vážným systémovým nedostatkům, jelikož v rámci antidumpingového šetření byly nepřímo zpochybněny platby zemědělcům, které EU poskytuje v rámci tzv. Green Box (jež jsou podle pravidel WTO přípustné). Na žádost italských společností a orgánů zahájila australská komise pro přezkum antidumpingových opatření v dubnu 2016 přezkum dotyčných opatření. Komise v koordinaci s výrobním odvětvím v řízení pohotově intervenovala a prokázala, že cena nezpracovaných rajčat pořizovaných oběma vývozci nebyla platbami EU v rámci tzv. Green Box ovlivněna. Nemělo by tudíž dojít k úpravám nákladů, jež vedly k uměle vysokým dumpingovým rozpětím. Tento argument byl přesvědčivý a dne 5. ledna 2017 australské orgány výši platného cla u dvou vyvážejících výrobců snížily (na 0 % u jednoho vývozce a na 4,6 % u druhého), přičemž uznaly, že metodika úpravy nákladů nebyla vhodná. V květnu 2016 zahájily australské orgány souběžně prozatímní přezkum omezený na ostatní vyvážející výrobce, na něž se již vztahují opatření, a to s cílem použít metodiku úpravy nákladů, kterou původně uplatnily u dvou italských společností, za účelem zvýšení i jejich dumpingových rozpětí. V lednu 2017 však v návaznosti na přezkum metodiky na žádost dvou italských vývozců (jak bylo popsáno výše) australský antidumpingový výbor své závěry revidoval a rozhodl, že se metodika úpravy nákladů již nebude používat a že se sazby cla u všech dotčených vývozců sníží. Brazílie ukončení antidumpingového šetření týkajícího se rentgenových přístrojů bez uložení opatření V únoru 2017 ukončila Brazílie antidumpingové šetření týkající se dovozu zubních rentgenů z Německa (vývoz tohoto výrobku z EU do Brazílie v hodnotě přibližně 5 milionů EUR). Vzhledem k tvrzením, jež předložily Komise a výrobní odvětví (tři intervence zabývající se vážnými nedostatky analýzy dopadů objemu a cen, újmy a příčinné souvislosti), změnil brazilský úřad pro ochranu obchodu (DECOM) své předchozí rozhodnutí a dospěl k závěru, že domácímu výrobnímu odvětví nebyla dovozem, který byl předmětem šetření, způsobena žádná újma. Turecko méně restriktivní forma ochranných opatření Turecko uložilo ochranná opatření na dovoz papírových tapet, včetně tapet pocházejících z EU (dovoz tohoto výrobku z EU do Turecka v hodnotě přibližně 13 milionů EUR). Komise intervenovala na několika úrovních, včetně během zasedání Výboru WTO pro ochranná opatření v Ženevě. Po rozsáhlých kontaktech nakonec turecké orgány v dubnu 2017 souhlasily se zavedením celní kvóty, která se uplatňuje od srpna 2016, což značně omezí negativní hospodářský dopad na vývozce z EU. Maroko méně restriktivní forma ochranného opatření Komise intervenovala od zahájení marockého šetření v souvislosti s ochrannými opatřeními, které se týkalo papíru v rolích a arších (vývoz tohoto výrobku z EU do Maroka v hodnotě přibližně 20 milionů EUR). Bylo zjištěno, že analýza újmy a příčinné souvislosti není 8

9 průkazná, a zdálo se, že problémy s jakostí, dostupným množstvím a dodací lhůtou má jediný domácí výrobce. Poté bylo navrženo snižující se valorické (ad valorem) clo, společné úsilí Komise a výrobního odvětví a různé intervence však vedly k méně restriktivní celní kvótě pro vývozce z EU. Tunisko neuložení opatření ve třech ochranných šetřeních Tunisko zahájilo v minulých letech tři ochranná šetření týkající se: skleněných lahví a dřevovláknitých desek v roce 2014 a keramických dlaždic v roce 2015 (vývoz těchto tří výrobků z EU do Tuniska v hodnotě přibližně 70 milionů EUR). Komise důrazně intervenovala, jelikož všechna tři šetření byla zahájena na základě velmi nedostatečných důvodů. Domácímu výrobnímu odvětví nebyla způsobena podstatná újma: potíže byly zapříčiněny jinými činiteli, například zvýšením cen surovin a energie. Na základě intervencí Komise ve spolupráci s výrobním odvětvím bylo uložení opatření prozatím zabráněno. Komise vyvíjí i nadále tlak, aby byla tato šetření ukončena i formálně. Egypt ukončení ochranného šetření bez uložení opatření V prosinci 2015 bylo zahájeno ochranné šetření týkající se dovozu polyethylentereftalátu (PET). Komise několikrát intervenovala, aby vyzdvihla významné nedostatky. Výrobní odvětví se nacházelo v počáteční fázi a po zahájení výroby se dovoz nezvýšil, nýbrž ve skutečnosti klesl. Většina ukazatelů mimoto vykazovala pozitivní tendenci, zejména co se týká podílu na trhu (jen během jednoho roku výroby dosáhli výrobci 60 %) a potíže, s nimiž se žadatel potýkal, souvisely s počáteční fází, a nikoli s nárůstem dovozu. Šetření bylo v srpnu 2016 ukončeno, aniž by byla uložena opatření. Turecko ukončení dvou ochranných šetření bez uložení opatření Ve dvou ochranných šetřeních týkajících se plochých za tepla válcovaných ocelových výrobků a mobilních telefonů turecké orgány na základě řady podání, které Komise učinila ve spolupráci s výrobním odvětvím, nakonec uznaly, že stížnosti byly nepodložené. Obě šetření proto byla ukončena, aniž by byla uložena cla. Jižní Afrika nižší ochranná opatření týkající se zmrazených kuřat V prosinci 2016 uložila Jižní Afrika prozatímní ochranná cla ve výši 13,9 % (ad valorem) na zmrazená kuřata (vývoz tohoto výrobku z EU do Jižní Afriky v hodnotě přibližně 200 milionů EUR). Na tentýž výrobek se již od roku 2015 vztahovala antidumpingová opatření. Po několika intervencích Komise bylo uložené prozatímní clo podstatně nižší než clo, které žadatel navrhoval původně. Šetření však dosud probíhá a v době vyhotovení této zprávy se obě cla dosud uplatňovala kumulativně. Nový Zéland ukončení antidumpingových opatření uložených na španělské konzervované broskve Nový Zéland zahájil v roce 2016 přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření, která byla uložena v roce 2011 na dovoz konzervovaných broskví ze Španělska. Po intervencích Komise však orgány Nového Zélandu v březnu 2017 dospěly k závěru, že cla již nejsou nutná, a ta byla tudíž zrušena. 9

10 10

11 5. ČINNOST PŘI WTO Komise vystupuje aktivně na úrovni WTO, aby hájila zájmy EU v konkrétních šetřeních a aby zajistila plné dodržování pravidel WTO. Pokud se usuzuje, že opatření na ochranu obchodu přijatá jinými členy porušují pravidla WTO, může je Komise napadnout a požádat o ustavení panelu WTO. Tak tomu bylo v případě antidumpingových opatření, která uložilo Rusko na dovoz lehkých užitkových vozidel (DS479), pro něž byla zpráva panelu vydána v lednu 2017 (tato věc byla zmíněna ve výroční zprávě v minulém roce). Panel prohlásil, že dotyčná cla jsou v rozporu s pravidly WTO, s ohledem na všechny procedurální námitky souhlasil s EU a uznal řadu problémů souvisejících s analýzou, kterou provedlo Rusko, zejména z toho důvodu, že nebyla vzata v potaz ohromná nadměrná kapacita v domácím odvětví lehkých užitkových vozidel. V únoru 2017 se však Ruská federace proti zprávě panelu jménem Euroasijské hospodářské unie 4 odvolala. Co se týká dalšího případu, jenž byl rovněž zmíněn v minulém roce, a to antidumpingových opatření, která uložila Čína na dovoz určitých ocelových trubek (DS460), na základě rozhodnutí ve zprávě odvolacího orgánu z října 2015 provedla Čína dne 22. srpna 2016 doporučení orgánu WTO pro řešení sporů a opatření ukončila. Komise rovněž aktivně intervenuje jako třetí strana v řízeních WTO týkajících se ostatních členů WTO s cílem řešit a sledovat záležitosti systémového významu a na celosvětové úrovni prosazovat v rámci šetření v souvislosti s ochranou obchodu přísnější standardy. V roce 2016 intervenovala Komise mimo jiné ve dvou sporech v rámci WTO (DS464: USA antidumpingová a antisubvenční opatření týkající se velkých praček pocházejících z Koreje a DS471: USA některé metodiky a jejich uplatňování v antidumpingových řízeních týkajících se Číny), v jejichž rámci byla napadena metodika ke stanovení cílového dumpingu a uplatňování nulování ze strany Spojených států v antidumpingových šetřeních. Zprávy odvolacího orgánu, které byly v obou případech vydány, mají pro EU obzvláštní význam, jelikož tuto metodiku, která dumpingová rozpětí uměle navyšuje, používají USA rovněž v šetřeních týkajících se dovozu z EU. Komise se pravidelně účastní také zasedání příslušných výborů WTO v Ženevě. V antidumpingovém a antisubvenčním výboru jsou v rámci zpráv, které jsou WTO podávány pololetně a měsíčně, projednána a přezkoumána jednotlivá opatření přijatá dalšími členy WTO. Komise systematicky intervenuje a upozorňuje na jednotlivé případy rovněž v rámci výboru pro ochranná opatření vzhledem k intenzivnímu využívání tohoto nástroje, jež vyvolává velké obavy. Komise se účastní také obecnější diskusní skupiny pro otázky ochranných opatření, jejímž hlavním cílem je výměna názorů na příslušné praktiky členů WTO. 4 Členskými státy Euroasijské hospodářské unie (EAHU) jsou: Bělorusko, Kazachstán, Rusko, Arménie a Kyrgyzská republika. 11

12 6. ZÁVĚR Informace a údaje uvedené v této zprávě prokazují, že v průběhu roku 2016 byla činnost na ochranu obchodu namířená vůči EU i nadále intenzivní a vyžádala si trvalé úsilí ze strany útvarů Komise. Ačkoliv Komise vítá klesající počet nových šetření a opatření proti EU, zejména co se týká ochranných opatření, je třeba uvést, že se celkový počet opatření, která jsou platná v současnosti, v porovnání s rokem 2015 zvýšil a dosáhl obzvláště vysoké úrovně. Minulý rok se vyznačoval rovněž větší složitostí příslušných šetření, a to kvůli různým faktorům, jako je celosvětová nadměrná kapacita v ocelářství a politická situace v některých třetích zemích, v nichž mohou opatření na ochranu obchodu znamenat protekcionismus. Výrobci v členských státech EU, kteří se potýkají s problémy na vnitřním trhu, hledají v zájmu dosažení cílů týkajících se růstu a zaměstnanosti nová odbytiště pro vývoz, a proto se častěji setkávají s opatřeními na ochranu obchodu uplatňovanými třetími zeměmi. Přístupem Komise v případě, že se setká s činností na ochranu obchodu, kterou vyvíjejí třetí země a která je namířena proti výrobním odvětvím EU, jsou systematické technické intervence během probíhajících řízení; Komise však usiluje rovněž o navázání konstruktivního dialogu s úřady obchodních partnerů, jež se zabývají nástroji na ochranu obchodu. To by mělo přispět k rozvoji náležitě informovaných vyšetřovacích orgánů, které mají větší povědomí o významu dodržování pravidel WTO při provádění šetření v souvislosti s ochranou obchodu v jejich zemích. V minulých letech měly technické intervence Komise vzhledem k jejím zkušenostem, které získala postupem času, rostoucí dopad. To ve spojení s politickými intervencemi a formálními a neformálními kontakty se třetími zeměmi vedlo k řadě významných úspěchů. Přetrvává však mnoho problémů, které se objevily v minulosti. Vzhledem ke stále složitějšímu a často zpolitizovanému prostředí světového obchodu lze očekávat větší využívání nástrojů na ochranu obchodu. V tomto složitém kontextu bude Komise soustředit své úsilí na to, aby se využívání nástrojů na ochranu obchodu nezměnilo na jejich zneužívání. Klíčovou úlohu ve snahách Komise hraje úzká spolupráce s výrobním odvětvím EU, jednotlivými společnostmi v EU a členskými státy, jakož i dvoustranné dialogy a sdílení osvědčených postupů se třetími zeměmi. Světový obchod, který se neustále liberalizuje a který zúčastněným stranám nabízí významné příležitosti, může fungovat pouze za spravedlivých podmínek. A prosazení spravedlivých podmínek zajistí ochrana obchodu, která je v tomto smyslu nedílnou součástí obchodní politiky EU i ostatních významných obchodních partnerů. * * * 12