Studijní materiál k e-learningovému kurzu Správní řád

Transkript

1 Studijní materiál k e-learningovému kurzu Správní řád Autorský tým: JUDr. Miroslav Brůna, Mgr. Ivan Tobek 2014, RENTEL a. s.

2 Obsah 1 Základy správního řízení Cíl kurzu Proč byl dosavadní správní řád nahrazen novým? Část první - úvodní ustanovení Působnost správního řádu Základní zásady činnosti správních orgánů (výběr) Část druhá - obecná ustanovení o správním řízení Příslušnost správních orgánů Změny místní příslušnosti Postoupení Spory o věcnou příslušnost (kompetenční konflikty) Dotčené orgány Vyloučení pro podjatost Vedení řízení Jednací jazyk Spis Doručování Uložení písemnosti Překážky při doručování Doručování veřejnou vyhláškou Úřední deska Účastníci řízení a zastoupení Účastníci Zastoupení účastníků Úkony účastníků (nebo jejich zástupců) Podání Nahlížení do spisu Část druhá - Postup před zahájením řízení Odložení věci Vysvětlení Zajištění důkazu Předběžná informace Část druhá - Řízení v prvním stupni Zahájení řízení Přerušení řízení Zastavení řízení Podklady pro vydání rozhodnutí Důkaz listinou Další důkazy Část druhá - Zajištění účelu a průběhu řízení Zajišťovací prostředky Část druhá - Typy vydaného dokumentu (rozhodnutí) Rozhodnutí Usnesení Příkaz Mezitímní rozhodnutí Rozhodnutí v části věci Rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem

3 7.7 Vydání dokladu Náklady řízení Ochrana před nečinností Část třetí - Zvláštní typy řízení Společné řízení dle 140 (vztah k 6 - zásada hospodárnosti a rychlosti) Sporné řízení dle Řízení o určení právního vztahu dle Řízení na místě dle Řízení s velkým počtem účastníků dle 144 (vztah k 6 - zásada hospodárnosti a rychlosti) Řízení s předstihem žádosti dle Řízení o výběru žádosti dle Část druhá - Opravné prostředky - náprava vadných rozhodnutí Nicotnost rozhodnutí Zásahy proti rozhodnutí, které ještě není v právní moci Zásahy proti rozhodnutí, které již je právní moci Správní soudnictví Část druhá - Exekuce Exekuce na peněžitá plnění ( 106) Exekuce na nepeněžitá plnění ( ) Část třetí - Zvláštní ustanovení o správním řízení Část čtvrtá - Vyjádření, osvědčení a sdělení Konverze dle Část pátá - Veřejnoprávní smlouvy Typy veřejnoprávních smluv (VPS) Uzavírání VPS Zrušení VPS pro nesoulad s právními předpisy Změna, výpověď, zrušení VPS Závazky z VPS (spory) Část šestá - Opatření obecné povahy Předepsaný postup Část sedmá - Společná, přechodná, závěrečná ustanovení Stížnosti ( 175) Část osmá - Účinnost

4 1 Základy správního řízení (aktualizováno k právnímu stavu 1. ledna 2014) 1.1Cíl kurzu Cílem kurzu je usnadnit orientaci ve správním řádu a sdělit o instrumentech tohoto procesního předpisu jenom pár nejpodstatnějších tezí. Minimálnímu cíli odpovídá i heslovitý tvar většiny tezí, s nimiž je nutné spojit zodpovědnou práci se zákonem, protože podaný výklad je výrazně zjednodušující a nedotýká se všech ustanovení správního řádu. Tato úspornost není dána vůlí autora textu, ale zadavatelem studijní pomůcky, který vycházel z kontextu správního řádu s dalšími předměty daného typu studia a z přiměřenosti jejich prezentace v omezeném časovém prostoru. Látka je sice podána systematicky, ale hlavním vodítkem je správní praxe, nikoli poměrně složitá struktura samotného předpisu, kde se mnohé části prolínají a doplňují. Proto je předkládáno členění látky v těchto základních blocích: důvody vzniku zákona, jeho působnost a základní zásady činnost správních orgánů, některé obecné pojmy a postupy (účastník, doručování, úřední deska, příslušnost úřadu apod.), řízení na prvním stupni, opravné prostředky (řádné, mimořádné, dozorčí, správní soudnictví), exekuce, postupy, které nejsou zakončeny vydáním rozhodnutí (neformální úkony, veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy, stížnosti atd.). U některých ustanovení nebo u skupin ustanovení vždy v úvodu se poukazuje na vazby s jinými částmi nebo paragrafy správního řádu (viz např. úvod k ustanovením o zastoupení nebo k dokazování), aby příslušné instrumenty byly vnímány v potřebných souvislostech, zejména pak v souvislostech se základními zásadami činnosti správních orgánů, obsaženými v 2 až 8 správního řádu. 4

5 1.2 Proč byl dosavadní správní řád nahrazen novým? Nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) je náhradou zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Pro zajímavost - první novelizací nového SŘ - vydanou ještě před začátkem jeho účinnosti - byla náhrada výrazů "utajované skutečnosti" za výrazy " utajované informace"- zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Otázku, zda dosavadní správní řád jenom novelizovat nebo zcela nahradit novým, bylo nutno vyřešit nejdříve. Správní řád se totiž jevil jako poměrně velmi úspěšný procesní předpis, k jehož první přímé novelizaci došlo až v roce 2000 (zákonem o poštovních službách), tedy po více než 30 letech. Přesto bylo po pečlivých analýzách shledáno dostatek důvodů nejen pro výraznou novelizaci starého správního řádu, ale dokonce i pro jeho úplné zrušení a nahrazení zcela novým procesním předpisem. Co tedy (kromě jiného) přináší nový správní řád? Podrobnější pravidla - státní moc je uplatňována jen způsobem stanoveným zákonem (čl. 2 Ústavy). Příliš stručný starý správní řád neumožňoval vždy porovnat postup správního orgánu se zákonem, jestliže zákon žádný postup nestanovil, nebo jej stanovil jen rámcově - tím se zhoršovala možnost obrany účastníků proti postupům správního orgánu. Více vyhovuje evropským standardům a je více provázán se správním soudnictvím (např. ustanovení o nečinnosti, nicotnosti, kompetenčních sporech, sporech z veřejnoprávních smluv). Omezena volná úvaha správního orgánu (nezasvěceným může připadat široká možnost úvahy jako zvůle, byť by byla povolena zákonem) - zvyšuje se tím důvěryhodnost řízení pro účastníky, snižuje možnost zneužití zákona. Rozsáhlejší ochrana dobré víry. Projevuje se např. u obnovy řízení a přezkumného řízení, kterými i při splnění formálních podmínek pro oba tyto mimořádné opravné, resp. dozorčí, prostředky nelze zrušit pravomocné rozhodnutí, jestliže na jeho základě bylo již jednáno v dobré víře, že se nezmění. Pokrývá více typů procesů - zmenšil se počet speciálních procesních úprav ve zvláštních zákonech (zvláštnosti formálního řízení a některá speciálnější řízení záměrně umístěny v části třetí SŘ, aby nebyla narušena plynulost popisu běžného správního řízení v části druhé SŘ).). Odstraňuje zastaralou terminologii (ještě z éry národních výborů). Širší působnost ( 1) - využitelný nejen pro formální řízení zakončené rozhodnutím - viz 9, ale i pro další činnosti (postupy - viz 1) všech vykonavatelů působnosti ve veřejné správě. Formálním řízením se zabývá část druhá - je to obdoba dřívějšího SŘ, zvláštnosti formálního řízení obsahuje část třetí. ( nepřímá novelizace zvláštních zákonů, které neupravují nebo jen částečně upravují postup při rozhodování; v takových případech platí, že v neupraveném či nedostatečně upraveném úseku činnosti správní orgán od 1. ledna 2006 postupuje podle nového SŘ.). 5

6 Zohledňuje právo obcí a krajů na samosprávu (např. ustanovení o změnách příslušnost - nelze uplatnit atrakci a delegaci dle 131, zákaz změny samosprávného rozhodnutí odvolacím orgánem atd.). Uvedené pozitivní vklady nového správního řádu do aktuální právní úpravy procesů (postupů) ve veřejné správě jsou promítnuty i v ustanoveních o působnosti nového správního řádu a v základních zásadách činnosti dle 2 až 8 (viz dále). Struktura zákona: Část první - úvodní ustanovení Část druhá - obecná ustanovení o správním řízení Část třetí - zvláštní ustanovení o správním řízení Část čtvrtá - vyjádření, osvědčení, sdělení Část pátá - veřejnoprávní smlouvy Část šestá - opatření obecné povahy Část sedmá - společná, přechodná a závěrečná ustanovení Část osmá - účinnost (Celkem 184 paragrafů, platnost od 24. září 2004, účinnost od ) 6

7 2 Část první - úvodní ustanovení 2.1 Působnost správního řádu Pozitivní vymezení působnosti - 1 odst. 1 (na koho a na co se vztahuje). Vztahuje se obecně na postup (v jeho rámci i na rozhodování) orgánů vykonávajících působnost ve veřejné správě. Subsidiarita - znamená obecnost úpravy (přednost zvláštních úprav procesu v jiných zákonech před obecnou úpravou v SŘ) - 1 odst. 2. Též je stanoveno, na co se SŘ nevztahuje (negativní vymezení působnosti) - 1 odst. 3 (nevztahuje se na právní jednání, na vztahy mezi orgány územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti - např. pozastavení výkonu usnesení rady hl. m. Prahy primátorem hl. m. Prahy - 73 zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, vzájemné vztahy mezi zastupitelstvem, radou, úřadem, výbory nebo komisemi atd). 2.2 Základní zásady činnosti správních orgánů (výběr) o Jsou to nejdůležitější procesní principy vyplývající z Ústavy ČR, judikatury evropských i českých soudů, z právní teorie i dosavadní praxe. Vztahují se de facto ke všem postupům správních orgánů v oblasti veřejné správy, které podléhají režimu správního řádu, a jsou promítány v dalších ustanoveních správního řádu. o Zákonnost - 2 odst. 1 (povinnost dodržovat právní řád, neupřednostňovat hmotně právní předpisy před procesními předpisy.) Zákaz zneužití správní úvahy - 2 odst 2. Zásada legitimního očekávání - 2 odst. 4 (typově shodné případy řešit obdobně, případné odchylky řádně odůvodnit). Materiální pravda - 3 (povinnost zjistit před rozhodnutím skutečný stav věci, je to odpovědnost správního orgánu; dokazování možno ukončit, je-li už vše jasné). Součinnost s účastníky - 4 odst. 2 až 4. Zásada rychlosti řízení a procesní ekonomie - 6 (kromě jiného tato zásada znamená povinnost správního orgánu nezatěžovat nepřiměřeně účastníky, využívat možností opatřování podkladů pro rozhodnutí z úředních zdrojů, této zásadě přispívá např. autoremedura dle 87, stanovení lhůt k rozhodování v 71, opatření proti 7

8 nečinnosti dle 80, koncentrace dokazování v prvním stupni, některé aspekty doručování, neprodlené uplatnění námitky podjatosti, mnohé zvláštní typy správních procesů a rozhodnutí uvedené v části třetí SŘ směřují k zrychlení a zjednodušení rozhodování - např. společné řízení, řízení s velkým počtem účastníků, mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci atd.). Veřejná správa jako služba veřejnosti - 4 odst. 1. Rovnost dotčených osob - 7. To jsou osoby, jichž se činnost orgánu dotýká, zejména účastníci řízení; diferenciace rovnosti dle typů dotčených osob, viz např. účastníci řízení dle 27 odst. 1 a odst. 2, kde je založeno členění na skupiny hlavních a vedlejších účastníků (každá skupina má jiný rozsah procesních práv a povinností,avšak uvnitř každé z těchto skupin jsou si účastníci řízení v procesních právech a povinnostech vždy rovni). Dobrá správa - 8 (v nejširším smyslu ohleduplnost, citlivost, rychlost, vstřícnost - obdoba 4, který stanoví, že veřejná správa je službou veřejnosti; v užším smyslu je zásada dobré správy o spolupráci správních orgánů). Základní zásady mají též interpretační význam pro aplikaci dalších ustanovení správního řádu. Porušení základních zásad může představovat nesprávný úřední postup a s ním spojenou odpovědnost za způsobenou škodu - viz zákon č. 82/1998 Sb., který kromě toho se zabývá i náhradou škody za nezákonné rozhodnutí. Všechny zásady jsou významné, ale např. nelze naplňovat zásadu rychlosti na úkor zásad zákonnosti, materiální pravdy nebo rovnosti účastníků. 8

9 3 Část druhá - obecná ustanovení o správním řízení Druhá část SŘ upravuje řízení zakončené rozhodnutím a představuje tak vlastně celý obsah dřívějšího správního řádu, který kromě působnosti a základních zásad upravoval jen formální správní řízení; druhá část je zakončena procesní úpravou exekuce, která samozřejmě v případě dobrovolného plnění stanovených povinností není nezbytnou součástí správního procesu Tato část je nejobsáhlejší, protože popisuje nejběžnější (standardní) proces, který bude aplikovat nejvíce správních orgánů v nejširším počtu případů. Třetí část SŘ se sice také týká formálního řízení, ale obsahuje pouze řešení výjimečných situací nebo méně obvyklé postupy či typy rozhodnutí; oddělené umístění těchto zvláštností tak nenarušuje a nepřerušuje plynulý popis nejobvyklejšího procesu uvedený v části druhé. 9 - Druhá část upravuje postup, jehož účelem je vydání některého typu rozhodnutí (zakládání, měnění nebo rušení práv a povinností, příp. jejich deklarování). Vyplývá-li to ze zákona, dle správního řádu se rozhoduje i v oblasti samostatné působnosti územních samosprávných celků - např. ukládání pokut dle zákona o hl. m. Praze, dále zákona o obcích, o krajích atd. 3.1 Příslušnost správních orgánů Věcná příslušnost Stanoví ji zvláštní zákony; spojení se zásadou legality v 2 odst. 1, vazba na čl. 79 a čl. 105 Ústavy; sám SŘ stanoví věcnou příslušnost jen u exekuce - 106, 107 a v řízení o určení právního vztahu - 142; požadavek opory v zákoně se vztahuje i na převod působnosti na základě zákonného zmocnění Např. převod přenesené (viz zákon o obcích - 63, 66a) nebo samostatné (viz zákon o obecní policii - 3a) působnosti veřejnoprávní smlouvou, statuty statutárních měst nebo hl. m. Prahy převádějí působnost (příslušnost) z města na orgány městských částí nebo městských obvodů. Místní příslušnost Území v němž vykonávají správní orgány svoji působnost je stanoveno v právním 9

10 řádu (zákony nebo podzákonnými právními předpisy). Např. zák. č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, úst. zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, dále vyhláška č. 564/2002 Sb. (území okresů a obvodů v Praze), vyhláška č. 388/2002 Sb. (správní obvody obcí s rozšířenou působností) atd. Samostatné správní obvody např. báňských úřadů, správ národních parků, chráněných krajinných oblastí atd. jsou stanoveny ve zvláštních zákonech. Věcná kriteria místní příslušnosti: místo činnosti (místo spáchání přestupku, místo konání shromáždění atd.); místo nemovitosti; místo podnikání (podnikající fyzická osoba - je to místo podnikání, zapsané v obchodním rejstříku, živnostenském rejstříku apod.); trvalý pobyt či sídlo. Funkční příslušnost Výjimečně je u územních samosprávných celků určena zvláštním zákonem (např. matrika, stavební úřad, živnostenský úřad), určitým vodítkem jsou i zákony o obcích, krajích a hl. m. Praze (např. 81 odst. 3 zákona o hl. m. Praze). Pokud zvláštní zákon obci, kraji či Praze ukládá vést řízení a neurčuje, který konkrétní orgán samosprávného celku je povede, je jím dle 130 odst. 1 SŘ příslušný úřad (magistrát). Identifikace konkrétního odboru je dána organizačním řádem úřadu (magistrátu); totéž platí zejména pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady či územní orgány státní správy, jimž zákony svěřují kompetence jako celku a neurčují jejich funkčně příslušný vnitřní útvar. 3.2 Změny místní příslušnosti (Všechna usnesení správního orgánu o takových změnách se oznamují veřejnou vyhláškou a vhodným způsobem účastníkům řízení.) Atrakce (nadřízený orgán věc odejme podřízenému orgánu a sám o ní rozhodne) odst. 1, důvody uvedeny v SŘ. (Atrakce z vlastní iniciativy nadřízeného úřadu je možná jen ve spojení s 80 nečinnost.) Delegace (nadřízený orgán vyřízením věci pověří jiný podřízený správní orgán než ten, který by byl jinak místně příslušný) odst. 2, důvody uvedeny v SŘ. 10

11 Atrakci a delegaci nelze uplatnit k obcím a krajům v samostatné působnosti! Delegace pro vyloučení všech úředních osob odst. 4. (Pro zajímavost - soudem byl také dočasně vysloven pojem tzv. generální podjatosti, což měla být podjatost úředníků obecního úřadu v jimi vedených řízeních, jestliže účastníkem v těchto řízeních je "jejich" obec, a to z důvodu subordinačně pojímaného zaměstnaneckého vztahu úředníků k obci jako jejich zaměstnavateli. Tento názor jednoho krajského soudu však nebyl neakceptován - viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2As 21/ , o kasační stížnosti proti rozsudku KS HK ve věci povolení pokácet strom ve městě Jičíně, ve kterém na žádost města o kácení rozhodoval odbor městského úřadu tohoto města.) Proto bude tento typ delegace ( 131 odst. 4) aplikován pro jiné (běžné) důvody podjatosti a ne pro pouhý zaměstnanecký poměr, který dle závěrů Nejvyššího správního soudu sám o sobě nemůže způsobit podjatost. Nadřízený orgán tak v případě podjatosti u všech členů podřízeného správního orgánu usnesením věc tomuto orgánu odebere a deleguje její vyřízení na sousedící věcně příslušný správní orgán. Atrakce a delegace jsou instrumenty v rukou nadřízeného orgánu. 3.3 Postoupení Postoupení věci dle 12 pro nepříslušnost (častý případ - usnesením do spisu, účastník neformálně informován, opakované postoupení či vrácení musí schválit nadřízený orgán). Postoupení dle 131 odst. 5 z důvodu vhodnosti - (je to výjimka - proto umístěna v třetí části SŘ; musí být souhlas toho, komu se postupuje /vyjma situace, kdy má účastník trvalý pobyt nebo sídlo ve správním obvodu správního orgánu, jemuž se postupuje/; obdobu, ale bez tohoto souhlasu, představuje zákon o přestupcích - 55 odst. 3). 3.4 Spory o věcnou příslušnost (kompetenční konflikty) Negativní konflikt (nikdo nechce věc vyřídit) - dle 133 nepomůže-li příslušnost určit zákon, tak rozhoduje ministerstvo s nejpříbuznější příslušností (působností, kompetencí), jinak žaloba potenciálního účastníka nebo správního orgánu k NSS. Pozitivní konflikt (všichni chtějí věc vyřídit) - nejprve řeší společně nadřízený, pak následuje dohoda ministerstev do 15 dnů od zahájení dohadovacího řízení, nedojde-li k dohodě, podá se nakonec žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu. 11

12 (Spory o funkční příslušnost uvnitř příslušného úřadu rozhoduje vedoucí úřadu; rozhodnutí funkčně nepříslušného útvaru by zřejmě nebylo chybou zásadní, jestliže navenek je v dané věci dle zákona věcně příslušným obecní či krajský úřad jako celek, příp. ministerstvo apod.) Při řešení kompetenčního sporu neběží lhůty pro vydání rozhodnutí. 3.5 Dotčené orgány Jejich postavení ve správním procesu upravuje 136 (umístěn v části třetí SŘ). Stanoví je zvláštní zákony (jsou to např. orgány ochrany veřejného zdraví, orgány ochrany přírody a krajiny, vodoprávní orgány atd.). Dotčené orgány vydávají závazná stanoviska dle 149 (podmiňuje rozhodnutí) nebo další podklady pro rozhodování jiných správních orgánů. Obce a kraje, jde-li ve věci o právo na samosprávu (pokud nejsou přímo účastníky řízení dle 27) jsou vždy dotčeným orgánem. Dotčené orgány mají zvláštní procesní oprávnění - mohou např. dát podnět k přezkumu dle 94, nahlížet do spisu, vyjadřovat se k podkladům atd. (Spory mezi dotčenými orgány řeší postupně společné nadřízené orgány, ve finále vláda; to neplatí, jde-li o samostatnou působnost územních samosprávných celků v takových případech jejich spory s jinými dotčenými orgány může řešit jenom soud.) 3.6 Vyloučení pro podjatost 14 - Tradiční důvody podjatosti - vztah k účastníkům nebo jejich zástupcům (např. příbuzenský nebo přátelský vztah), vztah k věci (úředník je sám účastníkem), účast v jiném stupni řízení (úředník na KÚ rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí MěstÚ, které sám vydal, když ještě na MěstÚ pracoval; obdoba - úředník ministerstva rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí, které vydal nebo se na něm podílel ještě za svého působení na krajském úřadu). Další podmínky: musí být důvodná pochybnost o nepodjatosti, resp. důvodný předpoklad, že úřední osoba má zájem na konkrétním výsledku, povinnost dát námitku bezodkladně, k pozdějším se nepřihlédne, o námitce rozhoduje nadřízený úřední osoby (funkčně nadřízený) deklaratorním usnesením, správnost tohoto postupu samozřejmě může posuzovat i odvolací orgán apod. "podjatá" úřední osoba ještě provede úkony, které nesnesou odkladu, jedná se o vyloučení pouze z úkonů, jimiž lze věc ovlivnit, 14 se nepoužije na ministry a vedoucí ostatních ústředních správních úřadů (nemají nadřízený orgán). 12

13 3.7 Vedení řízení Oprávněná úřední osoba osoba určená podle 15 odst. 2 až 4, dále dle organizačního řádu a nebo dle rozhodnutí vedoucího. Jde o osobu, která vyřizuje konkrétní případ nebo podepisuje konečné rozhodnutí. Jméno, příjmení a služební označení oprávněné úřední osoby musí být účastníku na požádání sděleno. V jednom procesu může být i více oprávněných úředních osob (např. v důsledku nutnosti zastupování úředníků v době dovolené či nemoci, pro různé úkony, pro podepisování rozhodnutí atd. - ale musí to být uvedeno ve spisu). Povinnost mlčenlivosti o úředních skutečnostech - koresponduje ze zásadou neveřejnosti správního řízení - 49 (mlčenlivost upravena i v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v 16 zákona č. 312/2002 Sb. o úředních územních samosprávných celků, a dále v řadě zvláštních zákonů - o utajovaných informacích, z oblasti sociálních dávek, zdravotnictví atd.). 3.8 Jednací jazyk (Vztah 16 o jednacím jazyku k 7 - zásada rovnosti, k čl. 37 Listiny.) Čeština na roveň slovenštině. Obecně právo na tlumočníka - viz čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Náklady příslušníkům národnostních menšin, kteří jsou občany České republiky, hradí správní orgán, v ostatních případech jdou náklady na vrub dotčené osoby (vyjma řízení o správním deliktu). Pamatováno i na práva neslyšících a hluchoslepých (tlumočníka a prostředníka ustanoví správní orgán). Nezávazný výčet národnostních menšin je v důvodové zprávě k zákonu č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin (ale např. tam chybí národnost vietnamská, je to věc vývoje), dokud nebude problematika řešena zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou bude ČR vázána, je na uvážení správních orgánů, komu přiznají postavení příslušníka národnostní menšiny a související výhody. Správní orgán se při necitlivé aplikaci 16 může dopustit nesprávného úředního postupu (náhrada škody dle zákona č. 82/1998 Sb.), a to zejména porušením zásady dobré správy, služby veřejnosti atd. Dle 2 zmíněného zákona národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu. Dle 9 příslušníci národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy. 13

14 3.9 Spis (Vztah 17 k zákonu o archivnictví a spisové službě - č. 499/2004 Sb. a k prováděcí vyhlášce č. 259/2012 Sb.) Uvnitř spisu soupis všech součástí (podání, protokoly, záznamy, rozhodnutí a další písemnosti) s č. j. a se zaznamenáním data, kdy byly do spisu vloženy. Nutné pro kontrolu na nadřízených orgánech při různých formách přezkumu a na soudech (není vyloučeno, aby soud napadené správní rozhodnutí zrušil kvůli nepořádku ve spisu "pro nepřezkoumatelnost"a věc správnímu orgánu vrátil k novému řízení). Přehledné vedení správního spisu je nutno považovat za naplňování základní zásady dobré správy. Utajované informace možno vést odděleně mimo spis (pak nebudou předmětem nahlížení do spisu dle 38). Ze spisu by měl chronologicky vyplývat veškerý postup správního orgánu v dané věci, spis by měl obsahovat všechny související písemnosti, jména a funkce všech osob, které a v jakých souvislostech do vyřizování věci zasáhly jako oprávněné úřední osoby dle 15 či z jiného titulu Doručování Kdo doručuje - stanoví 19 odst. 1 a 2 (správní orgán, obecní úřad i pro jiný správní orgán - stanoví-li to zákon, státní policie stanoví-li tak zvláštní zákon, obecní policie, provozovatel poštovních služeb; pokud se těmito způsoby nedaří doručit, ustanoví správní orgán příslušné osobě opatrovníka nebo doručuje veřejnou vyhláškou). Zavedeno oprávnění určit si adresu pro doručování, i odlišnou od místa trvalého pobytu nebo sídla. Adresu pro doručování si fyzická osoba může nechat zapsat do evidence obyvatel, v takovém případě je závazná pro každý správní orgán i pro soud. Od 1. července 2009 též doručování písemností prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, doručování do datové schránky má přednost před jinými způsoby doručení viz 17 zákona č. 300/2008 Sb Uložení písemnosti Při nezastižení adresáta. Nezjišťuje se, zda se adresát zdržuje v místě bydliště, resp. na adrese, kam je mu v souladu se zákonem doručováno viz 20 až 22 správního řádu. Výzva k vyzvednutí písemnosti s poučením o následcích. 14

15 Překážky při doručování (Vztah 24 k navracení v předešlý stav - 41.) Po 10 dnech uložení písemnosti na poště nebo u správního orgánu - nastává fikce doručení, při vážných důvodech nevyzvednutí písemnosti je možná žádost o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku doručení - dle 41. Převzetí písemnosti před 10. dnem od uložení doručeno v den skutečného převzetí. Odmítnutím převzetí písemnosti - rovněž nastává fikce doručení Doručování veřejnou vyhláškou 25 Způsob provedení - vyvěšení písemnosti nebo oznámení o možnosti převzít si písemnost po dobu 15 dnů na úřední desce (během této lhůty zveřejnit též způsobem umožňujícím dálkový přístup - podmínka platnosti doručení veřejnou vyhláškou). Souběžné elektronické zveřejňování jako podmínku platnosti nelze automaticky vztahovat i na zveřejňování jiných písemností (než doručovací vyhlášky) prostřednictvím úřední desky - pokud takovou podmínku v každém konkrétním případě nestanoví výslovně zvláštní zákon. (Speciální ustanovení o doručování veřejnou vyhláškou: např. v zákoně o přestupcích je tato forma doručování zakázána, ale dle stavebního zákona je v některých případech naopak povinná 3.11 Úřední deska 26 Má být nepřetržitě přístupná. Slouží nejen k doručování veřejnou vyhláškou, ale i ke zveřejňování dokumentů, o nichž to stanoví i jiné zákony - např. 36 zákona o hl. m. Praze ukládá zveřejnit na úřední desce záměr prodat, směnit, darovat, pronajmout nemovitý majetek města, obdobně 39 zákona o obcích, a 12 zákona o obcích řeší publikaci obecních právních předpisů úřední deskou, dále viz 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, obce musí zveřejňovat mimořádná veterinární opatření, zákaz koupání v povrchových vodách od KHS, atd. Dálkový přístup - elektronická úřední deska (její vedení a publikování písemností na ni je podmínkou nástupu právních účinků vyvěšení jen u listin, u nichž to stanoví výslovně zákon - viz např. doručování veřejnou vyhláškou dle 25). Ustanovení především přispívá k větší otevřenosti veřejné správy a nepochybně vyjadřuje trend vývoje. 15

16 (Některé úřady uvažovaly o nahrazení úřední desky tzv. elektronickým kioskem - musel by splňovat parametry zákona a nepoškozovat práva těch, kteří neumí zacházet s technikou! Je to pro správní orgán riziko, že dotčená osoba u správních či soudních přezkumů úspěšně namítne, že jí nebylo řádně doručeno, jestliže si např. nedokázala v elektronickém kiosku bez obsluhy spustit a vyhledat obsah úřední desky a v něm doručovací vyhláškou, která se jí týkala) 3.12 Účastníci řízení a zastoupení (Vztah k základní zásadě v 7 - rovnost dotčených osob.) Účastníci řízení jsou nejdůležitější osoby každého formálního řízení. Vzájemným kontaktem účastníků a správního orgánu začíná správní řízení, v jeho průběhu dochází k dalším kontaktům na základě zákona nebo z vůle obou stran, o účastnících je závěrečné rozhodnutí, jim musí být doručeno a nebudou-li plnit v něm uloženou povinnost, musí se podřídit exekuci. Účastníci mají možnost využít opravných prostředků a žaloby k soudu. Nesprávné určení účastníků správním orgánem nebo opomenutí účastníka, či jejich poškození na procesních právech jsou nejzávažnější porušení správního řádu Účastníci Správní orgán, který vede správní řízení, v něm nikdy není účastníkem; dále obecně platí, že každý je sice způsobilý být účastníkem (neovlivníme, abychom se nestali účastníkem v roli poškozené osoby např. v přestupkovém řízení, případně v roli souseda aktivního stavebníka), ale ne každý účastník je vždy procesně způsobilý - není-li způsobilý např. z důvodu nedostatku věku nebo ze zdravotních důvodů, nabízí SŘ řešení v institutu zastupování. Nepominutelní účastníci, jinak též hlavní účastníci - 27 odst. 1 (žadatel a další, na jejichž práva a povinnosti se bude rozhodnutí přímo vztahovat, dále v řízení ex offo dotčené osoby, o jejichž práva a povinnosti v rozhodnutí půjde). Vedlejší účastníci - 27 odst. 2 (osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, výslovně jsou vedlejší účastníci zmíněni v sporné řízení). Účastníci přímo ze zvláštního zákona - 27 odst. 3 (dle některých zvláštních zákonů jsou v určitých procesech např. vždy účastníkem obce - územní řízení, vodoprávní řízení, řízení dle zákona o geologických pracích, řízení dle horního zákona; speciálně jsou určeni účastníci např. v zákoně o přestupcích, ve stavebním zákoně, zákoně o ochraně přírody a krajiny atd.). Účastníci mají možnost využít opravných prostředků a žaloby k soudu. Nesprávné určení účastníků správním orgánem nebo opomenutí účastníka, či jejich poškození na procesních právech jsou nejzávažnější porušení správního řádu. Dále k určení účastníků slouží i 28, který uvádí, že kdo si o sobě myslí, že je účastníkem, považuje se v případě pochybnosti za účastníka, dokud se neprokáže 16

17 opak O takovém účastenství správní orgán rozhoduje usnesením, které má deklaratorní charakter - účastenství je hmotně právní skutečností - nevzniká rozhodnutím správního orgánu, ale objektivně existuje od počátku procesu. Jestliže tedy dodatečně dle 28 správní orgán rozhodne, že je další osoba účastníkem již probíhajícího procesu, deklaruje svým rozhodnutím, že účastníkem byla od jeho samého počátku (s možností dodatečně za určitých podmínek "dohnat" provedení úkonů, které již ostatní účastníci provedli nebo měli možnost provést, a k nimž mezitím uplynula lhůta). Označení hlavních účastníků musí být vždy uvedeno ve výrokové části rozhodnutí (v případě většího počtu hlavních účastníků možno řešit přílohou, které je součástí rozhodnutí (vhodné je uvádět i jejich případné zástupce) Zastoupení účastníků (Slouží mj. k odstraňování nerovnosti dotčených osob způsobené např. nízkým věkem, zdravotním stavem, nepřítomností - viz zásada procesní rovnosti v 7.) Zastupování zákonným zástupcem (rodiče zastupují děti). Zastupování opatrovníkem - (ustanoví se tomu, komu se nedaří prokazatelně doručovat pro neznámý pobyt, nebo neznámým osobám - např. budoucí dědic atd.) Ustanoven vždy usnesením správního orgánu; opatrovník může být ze zdravotních důvodů ustaven i soudem. Zastupování na základě plné moci (advokát, někdo jiný procesně způsobilý). Společný zástupce (určí ho účastníkům správní orgán) a společný zmocněnec (určí si ho účastníci sami) Úkony účastníků (nebo jejich zástupců) Jsou obecně upraveny v 36. Zejména navrhují důkazy a činí další úkony po celou dobu řízení, nestanoví-li zákon jinak - např. námitka podjatosti musí být vznesena bezodkladně), mají právo na informace o řízení, požádá-li o ně, právo nahlížení do spisu, právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; naopak jsou povinni prokázat správnímu orgánu totožnost. Pomoc podpůrce - 36, 38 a

18 3.13 Podání Posuzuje se podle obsahu, musí být srozumitelné a určité, musí být patrno, kdo je činí, čeho se týká a co se požaduje. Orgán stanoví lhůtu k odstranění nedostatků podání (v případě žádosti může současně přerušit řízení, ale nemusí) Nahlížení do spisu Účastníci (případně se svými podpůrci) nebo jejich zástupci mají dle 38 takové oprávnění vždy, další osoby s právním zájmem nebo jiným vážným důvodem, který však musí uznat správní orgán - volné uvážení (odepření formou usnesení). S tímto právem je spojeno právo na výpisy a kopie (úhrada dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích). Utajované informace a jiné skutečnosti chráněné dle zvláštního zákona se vedou odděleně mimo spis - viz 17. Jsou-li předmětem nahlížení utajované informace, obchodní tajemství, a osobní údaje, písemnosti chráněné autorským právem (např. projektová dokumentace) atd., odpovědnost za jejich zneužití nese ten, kdo nahlíží - proto je třeba jej protokolárně poučit o následcích porušení povinnosti mlčenlivosti); nejde tedy o kategorické vyloučení těchto informací z nahlížení (s výjimkou utajovaných informací vážících se např. k významným zájmům České republiky, zpravodajských služeb apod.), ale jen o určité omezení nebo regulaci nahlížení v případech, že tyto informace mají souvislost s dokazováním. Vztah nahlížení do spisu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím vyřešil Nejvyšší správní soud ve prospěch správního řádu (rozsudek o speciálnosti - přednosti úpravy nahlížení v SŘ před volněji upraveným právem na informace v zákonu č. 106/1999 Sb.; dle této volné úpravy nelze bez dalšího usilovat o průnik do správního spisu). Jestliže však není požadováno výslovně nahlížení do spisu dle SŘ, ale vydání konkrétní informace, která je součástí správního spisu, dle zákona č. 106/1999 Sb., pak je to nutné považovat ne za nahlížení, ale za žádost o informace a její vydání či nevydání bude posuzováno dle kritérií zákona o svobodném přístupu k informacím. Pravidla v 38 SŘ se v takovém případě neuplatní. 18

19 4 Část druhá - Postup před zahájením řízení Zde jsou upraveny některé postupy správních orgánů i budoucích účastníků, které buďto předejdou neuváženému zahájení řízení (vysvětlení a předběžná informace) nebo toto řízení usnadní (v oblasti dokazování třeba předběžné zajištění důkazu, který by mohl do zahájení řízení zaniknout např. fotodokumentací sněhuláka!). 4.1 Odložení věci Když byl učiněn úkon, který zjevně není žádostí (informace bez petitu, vyslovení názoru atd.), nelze zjistit, kdo jej učinil (např. anonym), jde o podání ve věci, k níž není příslušný žádný správní orgán (např. na matriku přijde návrh na vydání rozhodnutí o rozvodu - patří soudu) - podrobněji Vysvětlení Dle 137 vysvětlení požaduje správní orgán od každého, kdo může k naplnění účelu vysvětlení přispět, aby s jeho pomocí správní orgán zjistil, zda má zahájit řízení z moci úřední. (vysvětlení požaduje správní orgán od potenciálně dotčených osob - u předběžné informace dle 139 je tomu naopak.) - K zjištění, zda je důvod k zahájení řízení a v případě stanoveném zvláštním zákonem ke zjištění, jaký rozsah důkazů to bude vyžadovat, - bude aktuální po převzetí vnějšího podnětu k řízení ex offo dle 42, - jen nelze-li informace získat jinak (neobtěžovat zbytečně), - možné předvolání ( 59) a předvedení ( 60); správní orgán uhradí náklady osobě, kterou předvolal k podání vysvětlení, přestože jde o postup před zahájením řízení a zákon v 79 hovoří o nákladech řízení ( 79 odst. 4 opora ve výrazu "jiné osoby" než účastníci, dále v principu "dobré správy"), - povinnost podat informace pod pořádkovou pokutou - 62 a 137 (do 5000 Kč), - záznamy z vysvětlení nelze použít jako důkaz v řízení. 4.3 Zajištění důkazu Jedná se o zajištění neodkladných a neopakovatelných důkazů, které by do zahájení řízení mohly zaniknout nebo se stát neproveditelnými (předem se zadokumentují, ofotografují, 19

20 zaberou atd). Zajišťuje orgán, v jehož obvodu je důkaz. Musí být přítomna budoucí oprávněná úřední osoba. Viz Předběžná informace Předběžnou informaci dle 139 požadují dotčené osoby, resp. možní budoucí účastníci od správního orgánu, (u vysvětlení je tomu přesně naopak), aby zjistili, zda se jim vůbec vyplatí podat ve věci žádost (jestli a za jakých podmínek budou mít šanci na kladné vyřízení). souvisí se zásadou legitimního očekávání, resp. předvídatelnosti rozhodování - 2 odst Poskytuje se, jen stanoví-li to zákon, - žádost o informaci má charakter podání dle 37, - může ji požadovat každý - u orgánu oprávněného rozhodnout, - např. o podmínkách uskutečnění záměru (zda bude nezbytné rozhodnutí nebo jiný úkon apod.), podle jakých hledisek bude případná žádost posuzována atd., - lze ji požadovat i po zahájení řízení, - může směřovat i k orgánu příslušnému vydat závazné stanovisko nebo rozhodnout o předběžné otázce, - informace je úkonem podle části čtvrté SŘ, nenahrazuje rozhodnutí, - pozbývá platnosti po změně situace - např. změna zákona, nepravdivé podklady atd. (V zákoně č. 289/1995 Sb. o lesích, je právo na předběžnou informaci v 18 k ověření reálnosti záměru stran staveb nebo činností dle lesního zákona.) 20

21 5 Část druhá - Řízení v prvním stupni Tato fáze správního řízení je základem každého procesu; teprve po ní může následovat některá z opravných, resp. přezkumných fází, event. dokonce exekuce, která připadá v úvahu jen pro případ, že uložené povinnosti nejsou povinnou osobou dobrovolně plněny. Procesní prostředky, které regulují postup nebo jsou součástí postupu na prvním stupni a které především prvostupňové orgány využívají, jsou ve značné míře využitelné i v ostatních fázích řízení, které po první instanci následují nebo mohou následovat (např. ustanovení o doručování, o zastupování, o počítání lhůt, důkazech atd. se uplatní i v odvolacím nebo přezkumném řízení, při obnově řízení apod.). 5.1 Zahájení řízení a) Na základě žádosti - 44 (o zahájení řízení), 45 (o náležitostech žádosti) řízení zahájeno dnem, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému orgánu, při více žadatelích pro zahájení řízení rozhodné podání posledního z nich, výzva k odstranění vad žádosti, může být přerušeno řízení - 64, následně i zastaveno řízení dle 66. b) Z moci úřední - 46 (o zahájení řízení), 47 (o oznámení účastníkům) zahájeno dnem prvního úkonu vůči prvnímu účastníkovi dle 27 odst. 1 (opak zahájení na základě žádosti - tam je rozhodná žádost od posledního účastníka), bezodkladně uvědomit ostatní účastníky. 5.2 Přerušení řízení Stav, kdy lhůty v řízení neběží, lze provádět jen úkony směřující k odstranění důvodu přerušení. Důvody např.: výzva k odstranění nedostatků žádosti, výzva k zaplacení správního poplatku. 21

22 5.3 Zastavení řízení Důvody v případě řízení o žádosti např.: (vztah k 45 - žádost) zpětvzetí žádosti; nezaplacení správního poplatku; neodstranění podstatných vad žádosti; 5.4 Podklady pro vydání rozhodnutí Dokazování dle 50 a násl. - vztah k zásadě materiální pravdy v 3. Odpovědnost za dokazování nese správní orgán. Je nezbytné zjistit okolnosti ve prospěch i neprospěch povinného a okolnosti důležité pro veřejný zájem.(opakem materiální pravdy je formální pravda - neprověřuje se tvrzení účastníků nebo jimi navržené důkazy, pokud to správnímu orgánu stačí - viz sporné řízení dle 141 nebo řízení o určení právního vztahu dle 142. Jedná se o výjimečný postup, proto je upraven v třetí části SŘ.) 5.5 Důkaz listinou Tvrzení v úřední listině se dále nedokazují, tvrzení v soukromé listině (např. dopis) lze zpochybnit a dále dokazovat. Čestné prohlášení, jen stanoví-li tuto možnost výslovně zákon (např. 146 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, stanoví: "Orgán nemocenského pojištění může místo důkazu připustit usnesením čestné prohlášení účastníka řízení. V čestném prohlášení je účastník povinen uvést pravdivé údaje. Usnesení o připuštění čestného prohlášení se pouze poznamená do spisu." To je změna, dříve záleželo na benevolenci správního úřadu! 5.6 Další důkazy Svědek (možnost odepření svědectví, povinnost mlčenlivosti). Znalec. Předběžná otázka (důvod k přerušení řízení dle 64). Orgán sám není věcně příslušný k jejímu zodpovězení, ale odpověď, kterou nedaly 22

23 dosažitelné důkazní prostředky, je nezbytná pro další pokračování řízení; iniciuje proto u jiného orgánu řízení o předběžné otázce. Postup v tomto případě stanoven v 57 (zde se např. stanoví, že pravomocné rozhodnutí jiného orgánu o předběžné otázce je pro dožadující orgán závazné). 23

24 6 Část druhá - Zajištění účelu a průběhu řízení Zajišťovací prostředky: předvolání, předvedení, předběžné opatření, záruka za splnění povinnosti (kauce), pořádková opatření (pořádková pokuta, vykázání z místa úkonu). 6.1 Zajišťovací prostředky Předvolání dle 59 Doručení do vlastních rukou, poučení o následcích (pokuta, předvedení), uzná se odůvodněná omluva. Předvedení dle 60 Nedostavení se na předvolání, vydává se usnesení, zajišťuje Policie ČR nebo obecní policie, jiný ozbrojený sbor. Předběžné opatření dle 61 Potřeba prozatímně upravit poměry, ohrožení pozdější exekuce, příkaz vykonat, zdržet se, strpět nebo zajištění věci, rozhodnutím odvolání bez odkladného účinku. Pořádková pokuta dle 62 Ukládá se při ztěžování postupu správního orgánu nedostavením se na předvolání (bez omluvy), rušením pořádku, neuposlechnutím pokynu úřední osoby nebo při učinění hrubě urážlivého podání, a to až do výše Kč, i opakovaně, ale přiměřeně a citlivě. Záruka za splnění povinnosti dle 147 Záruka slouží k zajištění účelu řízení, je v SŘ upravena obecně jako možnost pokud ji zvláštní zákon nestanoví jako povinnost. Ukládá se jen k povinnosti, která může být v rozhodnutí uložena nebo bude vyplývat z realizace oprávnění uděleného rozhodnutím, na požádání účastníka, z vůle správního orgánu nebo stanoví-li to zákon. Je peněžitá i 24

25 nepeněžitá (nesmí být v nepoměru k věci - výši hrozby atd.), vrací se po splnění povinnosti nebo když povinnost uložena nebyla, v případě nesplnění povinnosti záruka propadá ve prospěch toho, kdo ji uložil. Ukládá se rozhodnutím odvolání bez odkladného účinku. (Umístěno v části třetí, de facto se jedná o kauci.) Vykázání z místa konání konání úkonu dle 63 Rušení pořádku, předchozí upozornění, asistence policie, nelze u osoby s vlastnickým (užívacím) právem (dům, pozemek, byt). 25

26 7 Část druhá - Typy vydaného dokumentu (rozhodnutí) Typy rozhodnutí - některé jsou ve třetí části SŘ jako zvláštní typy Meritorní neboli věcné rozhodnutí (forma rozhodnutí). Procesní rozhodnutí (forma usnesení). 7.1 Rozhodnutí Obsah, forma, náležitosti rozhodnutí - 67 až 70. Rozhodnutí je úkon vůči jmenovité osobě nebo konkrétně určené věci, čili individuální správní akt (opakem je abstraktní - normativní akt, např. nařízení vlády, nařízení obce, obecně závazná vyhláška obce atd.). Náležitosti rozhodnutí Výroková část (uvedení správního orgánu, zákona a jeho ustanovení, dle kterých bylo rozhodnuto, jak bylo rozhodnuto, označení všech účastníků dle 27 odst. 1, vyloučení odkladného účinku odvolání dle 85 atd.). Odůvodnění (bez odůvodnění může být rozhodnutí jen na prvním stupni řízení, když se vyhoví všem a ve všem), odůvodňuje se výrok a procesní cesta k němu. Poučení (ne o možnostech soudního přezkumu, ale povinně uvést možnost řádného opravného prostředku dle správního řádu nebo že už tato možnost není; to se týká např. rozhodnutí odvolacího orgánu), v případě nesprávného poučení se např. prodlužuje účastníkovi řízení lhůta k odvolání Formální náležitosti (podpis, razítko atd.). Lhůty pro vydání rozhodnutí - 71 Vztah k 80 - ochrana před nečinností (zásadou je rozhodování bez zbytečného odkladu). Jinak do 30 dnů + do dalších 30 (např. protože se jedná o zvlášť složitý případ - posoudí správní úřad). V souladu se zásadou dobré správy je vhodné účastníky o dalším prodloužení základní 30ti denní lhůty neformálně informovat. Nedodržení lhůty se nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil (např. neposkytnutím zákonem předpokládané součinnosti apod.). 26

27 Oznamování rozhodnutí Zásadně doručením do vlastních rukou, možno i ústním vyhlášením, originál rozhodnutí zůstává ve spisu, doručuje se stejnopis (ale lze vyhotovit i více originálů). Právní moc V právní moci je rozhodnutí, které bylo oznámeno a nelze se proti němu odvolat, nestanoví-li zákon jinak (formální znak právní moci). Rozhodnutí o osobním stavu je závazné pro každého(materiální znak právní moci). Rozhodnutí o právech a povinnostech k věcem (jsou závazná i pro právní nástupce). Vykonatelnost V užším (exekučním) smyslu - způsobilost k exekuci - týká se rozhodnutí, jímž byla uložena povinnost k plnění a tato povinnost nebyla ve lhůtě dobrovolně splněna; v širším smyslu je vykonatelné i rozhodnutí, které nelze exekučně vykonat, ale je nutno je respektovat - osobní stav, občanství atd. - tzv. statusové věci, jinak též "jiné právní účinky" rozhodnutí. Obvyklý je nástup vykonatelnosti spolu s právní mocí nebo později (dle lhůty k plnění povinnosti). Předběžná vykonatelnost (byl odejmut odkladný účinek odvolání proti např. rozhodnutí o vyklizení stavby, obecně upravena možnost odnětí odkladného účinku odvolání v 85). Předběžná vykonatelnost nemá vliv na nástup právní moci. Právní moc nastává vždy způsobem stanoveným v zákoně, zatímco vykonatelnost buď nastane způsobem stanoveným v zákoně (shodně s nástupem právní moci) nebo správní orgán její nástup předsune před právní moc, případně odsune za právní moc. Další typy rozhodnutí Meritorním rozhodnutím se rozhoduje ve věci samé (o povolení stavby, o udělení pokuty, o přiznání sociální dávky, o udělení státního občanství atd.); Usnesením se rozhoduje stanoví-li tak zákon především o procesních otázkách (zastavení řízení, přerušení řízení, postoupení věci, odložení věci, usnesení k podjatosti atd.); Pro zásadní dopad na účastníka lze přezkoumat dle 94 usnesení o zastavení řízení nebo o odložení věci. Ostatní typy rozhodnutí sice jsou také o věci samé jako rozhodnutí v první odrážce, ale nejsou tak frekventované a v některých aspektech se od něj liší (i názvem např. příkaz dle 150) - proto je lze nalézt v části třetí SŘ, zabývající se výjimkami nebo 27

28 odchylkami od standardů uvedených v části druhé SŘ 7.2 Usnesení Je to zvláštní druh rozhodnutí - vydává se jen na základě zákona k úpravě procesních otázek (postoupení věci, přerušení řízení, zastavení řízení atd.), má obdobné náležitosti jako rozhodnutí. Některá usnesení správní orgán pouze zaznamenaná do spisu. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek; o odvolání proti usnesení se rozhoduje rozhodnutím. 7.3 Příkaz Další typ výsledného dokumentu; písemným příkazem se ukládá povinnost v řízení ex offo a ve sporném řízení, jediným podkladem pro vydání příkazu může být kontrolní protokol jen v případě, že kontrolní orgán (osoba provádějící kontrolu) může být i oprávněnou úřední osobou pro vedení na kontrolu navazujícího příkazního řízení, jako opravný, resp. obranný prostředek lze do 8 dnů podat odpor - tím je příkaz ze zákona zrušen a řízení běžně pokračuje podle druhé části SŘ, Není-li podán proti příkazu odpor, nastává právní moc a vykonatelnost, příkaz vydaný na místě (je-li účastník přítomný!), peněžní povinnost do Kč, jiná povinnost, může-li ji účastník splnit hned na místě (podepsáním takového příkazu se příkaz stává pravomocným a vykonatelným, účastník však o tom musí být na místě informován). 7.4 Mezitímní rozhodnutí Umožňuje-li to povaha věci, např. nejdřív jen o základu věci, o základních právních poměrech účastníků např. ve sporném řízení, a o zbytku (o podrobnostech) se rozhodne až po právní moci tohoto prvního rozhodnutí. Mezitímní rozhodnutí nebo rozhodnutí v části věci může chtít účastník jako pojistku před nečinností ( 80), to může přikázat i nadřízený orgán. 28

29 7.5 Rozhodnutí v části věci (Opět je cílem uspíšení procesu.) Např. jen o některých účastnících (aby se to pro ně řízení nezdržovalo kvůli složitostem u jiných účastníků), jen o některých skutcích, věcech apod. Nebo jen o některých právech a povinnostech (z téhož důvodu). 7.6 Rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem Např. 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 9 a 10 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, 65 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále lázeňský zákon č. 164/2001 Sb., zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. atd. Závazné stanovisko není samostatným rozhodnutím, ale podkladem pro konečné rozhodnutí; je-li v odvolání proti takovému rozhodnutí účastníkem napadeno závazné stanovisko, nejdříve nadřízený správní orgán správního orgánu, který závazné stanovisko vydal, napadené závazné stanovisko potvrdí nebo změní (lze je přezkoumat i v samostatném přezkumném řízení). Po dobu vyřizování věci nadřízeným orgánem neběží lhůta pro vydání rozhodnutí odvolacímu orgánu. 7.7 Vydání dokladu Doklad se vydá, když se zcela vyhoví žádosti o přiznání práva, místo běžného rozhodnutí se přímo vydá doklad, rozhodnutí je dnem převzetí dokladu pravomocné. Vydáním dokladu je např. případ řidičského průkazu (zák. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu) - je to doklad o kladném rozhodnutí o žádosti. 7.8 Náklady řízení Zásadně každý nese své náklady, povinnost uhradit "vícenáklady" - hradí, kdo je zavinil. Paušální náhradu (hradí, kdo vyvolal řízení porušením povinnosti - např. přestupkem) a další náhrady hotových nákladů upravuje vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. 29

30 7.9 Ochrana před nečinností Vztah k základní zásadě rychlosti a hospodárnosti v 6, přímý vztah také k 71 - lhůty pro vydání rozhodnutí. Je to vždy úkon nadřízeného orgánu. Možná řešení: - Přikázání nápravy, - převzetí věci (atrakce), - pověření jiného podřízeného (delegace), - prodloužení lhůty. Přednost před vším však má kontrolní, metodická a odborná pomoc nadřízeného orgánu, vedoucí k tomu, že nakonec rozhodne ten, kdo rozhodnout měl podle obecných pravidel pro určení příslušnosti k řízení. Zejména použití atrakce a delegace by mělo být v této souvislosti výjimečné. 30

31 8 Část třetí - Zvláštní typy řízení V části třetí SŘ jsou upraveny některé zvláštní typy řízení, které se do jisté míry nebo podstatně odlišují od standardního procesu upraveného v části druhé. V této učební pomůcce jsou zaznamenány jen statisticky, protože jednak představují svým způsobem vyšší stupeň podrobnosti a specializace, ale také se jedná o procesy, které většina správních orgánů a jejich úředníků nebude běžně nebo vůbec využívat. Za zaznamenání stojí, že např. řízení společné nebo řízení s velkým počtem účastníků mají souvislost s naplňováním základní zásady rychlosti a hospodárnosti, resp. ekonomiky řízení - viz 6. Tyto typy řízení (nebo typy rozhodnutí viz výše) nejsou správním řádem vázány na konkrétní věcný obsah řízení (např. životní prostředí, sociální péče, státní občanství, přestupkové řízení atd., vazbu na věcný obsah mohou případně provést jenom zvláštní zákony) a proto představují také jen obecně použitelnou nabídku, která ovšem praxí nebude využívána tak často jako nabídka běžného řízení obsažená v druhé části SŘ. Znamená to, že zaleží jen na správním úřadu, který typ řízení si vybere, aby nejlépe odpovídal charakteru věci a umožňoval ji vyřídit co nejkvalitněji i nejrychleji současně. 8.1 Společné řízení dle 140 (vztah k 6 - zásada hospodárnosti a rychlosti) Vede se jeden spis (v něm složky původních samostatných spisů), vydává se společné rozhodnutí, je-li jeden odvolací orgán, jinak se vydávají samostatná rozhodnutí, účastníci jako v jednotlivých původních řízeních, která byla do společného řízení spojena. Společné řízení dle 140 např. výslovně umožňuje stávající zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb.; vícečinný souběh - více přestupků jedné osoby, jestliže o nich může rozhodovat jeden správní orgán. Různá řízení lze spojit za určitých podmínek i dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. apod. 8.2 Sporné řízení dle 141 Ve sporném řízení se řeší především spory z veřejnoprávních smluv a soukromoprávních vztahů. Zatímco spory z veřejnoprávních smluv jsou v praxi časté, určitá nejistota přetrvává v druhém případě. Tak teprve soudní praxe ověří, zda je ustanovení aplikovatelné např. i na 126 OZ - ochrana před neoprávněným zásahem do vlastnického práva, příp. 5 OZ - zásah do pokojného stavu, kdy lze žádat obecní úřad o navrácení původního stavu, než rozhodne soud (v druhém případě se zatím 31