PŘÍSPĚVEK K FILTRACI OCELI RŮZNÝMI TYPY KERAMICKÝCH FILTRŮ

Transkript

1 METAL , Ostrava, Czech Republic PŘÍSPĚVEK K FILTRACI OCELI RŮZNÝMI TYPY KERAMICKÝCH FILTRŮ Karel Stránský a Jiří Bažan b Zdeněk Bůžek b Antonín Rek c Jaroslav Belko c a) VUT, FSI, Brno, Technická 2, Brno, ČR, stranskyk@umi.fme.vutbr.cz b) VŠB-TU Ostrava, FMMI, 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba, ČR c) VTÚO Brno, Rybkova 2a, P.O.BOX 547, 62 Brno, ČR Abstract On the filtration of steel by means of different types of ceramics filters. The paper deals with a filtration of the liquid carbon steel of the following composition [wt.%]:.58 C,.82 Mn,.33 Si,.15 P and.45 S. The experiments have been made by means of a five types of ceramics filters which main characteristics are arranged in Table 1. The aim of experiments was to evaluate the processes and mechanisms of filtered steel. To the measuring of chemical composition of filter ceramics and non-metallic inclusions an X-ray microanalyzer with energy-dispersed mode have been used. To the quantitative measuring of non-metallic inclusions an image analyzer have been applied. It was established: - the processes of the reoxidation of steel in single filter types and in filtered steel were documented, - the mean filter efficiency of the single filter types was established, - the correlation between mean filter efficiency and index of reoxidation of steel was estimated. 1. ÚVOD Zkoušky filtrace tekuté oceli keramickými filtry ukázaly [1,2,3], že oxidické vměstky makroskopické i mikroskopické velikosti, zachycené filtrem při jeho průtoku taveninou oceli a také oxidické vměstky vznikající ve filtru během tuhnutí oceli, jsou méně termodynamicky stabilní, než vměstky v oceli před jejím vstupem do filtru. Při filtraci nelegované oceli dezoxidované hliníkem a vápníkem má chemické složení těchto oxidických vměstků poměrně malý podíl prvků s vysokou afinitou ke kyslíku, tj. vápníku a hliníku, a poměrně velký podíl prvků, jejichž afinita ke kyslíku je výrazně nižší než obou prvků předcházejících. Pozoruje se, že oxidické vměstky zachycené filtrem a vznikající při tuhnutí oceli ve filtru mají zpravidla vyšší koncentraci křemíku, manganu a také železa, než činí koncentrace obou silně dezoxidujících prvků, tj. Al a Ca. Přitom oxidické vměstky v téže oceli, vznikající v tavenině bezprostředně po srážecí dezoxidací Al a Ca (tj. po přisazení obou prvků), mají dominantní obsah obou těchto prvků, především hliníku. To ukazuje, že vměstky uvedeného typu vznikají pochodem (procesem, mechanismem) označovaným jako reoxidace. K ověření zmíněného pochodu byly provedeny zkoušky s filtrací oceli pěti keramickými filtry o různém složení keramiky filtrů. Typy použitých keramických filtrů, speciálně připravených firmou KERAMTECH, s.r.o., Žacléř, jsou uvedeny v tab

2 METAL , Ostrava, Czech Republic Tabulka 1 Typy keramických filtrů použitých k filtraci oceli Označení filtru Keramika filtru Typ filtru A TiO 2. ZrO 2 cedítkový 24 B TiO 2. Al 2 O 3 cedítkový 24 C MgO. Al 2 O 3 cedítkový 24 D ZrO 2. Al 2 O 3 cedítkový 24 E SiO 2. Al 2 O 3 cedítkový PŘÍPRAVA VZORKŮ A METODIKA EXPERIMENTŮ A MĚŘENÍ Postup prací při přípravě experimentálních vzorků sestával z roztavení oceli, z vyrovnání teploty na 165 o C a z přisazení Al, CaSi a FeS. Poté následovalo odlití zkušebního vzorku ke stanovení počátečního chemického složení a prolití oceli přes jednotlivé typy filtrů. Filtrace proběhla tím způsobem, že tavenina oceli protekla filtrem a její část (u některých filtrů větší, u některých menší) krystalizovala (zatuhla) jak nad filtrem, tak také ve vlastním filtru. Přisazením FeS do taveniny oceli byla sledována možnost snížení koncentrace síry během průtoku taveniny oceli filtrem. Základním cílem experimentů a analýz bylo: a) stanovit chemické složení keramiky filtrů a provést rozbor mezifázového rozhraní keramika/strusková fáze/kov, b) zjistit změny keramiky filtru a filtrem zachycených částic (vměstků) po výšce filtru a po průřezu filtru, c) posoudit změny koncentrace prvků ve vměstcích, d) posoudit mikročistotu filtrované oceli vzhledem k nefiltrovanému vzorku a e) závěrem posoudit intenzitu a rozsah reoxidačních pochodů u jednotlivých typů filtrů. K chemickým analýzám byl použit analytický komplex JEOL JXA-86/KEVEX a analytický komplex JEOL JSMU 84/LINK, oba v módu energiově disperzní rentgenové spektrální mikroanalýzy a k hodnocení mikročistoty byla aplikována metoda kvantitativní světelné mikroskopie s využitím obrazového analyzátoru OLYMPUS CUE4. Všechny analýzy proběhly na metalografických výbrusech připravených broušením za mokra a s doleštěním pomocí diamantových past, postupně do zrnitosti menší než 1 µm. Vzorky k metalografickým výbrusům byly odebrány jednak z použitých filtrů se zalitou ocelí, jednak z oceli po filtraci a také ze vzorku nefiltrované oceli. Zevrubný popis metod a výsledků analýz je obsažen v pracích [4,5]. 3. VÝSLEDKY Výsledky stanovení chemického složení keramické hmoty použitých filtrů jsou uspořádány v tab. 2. Složení povrchové vrstvy keramiky filtru v okolí rozhraní keramika/kov je v tab. 3. Chemické složení oceli před filtrací a po filtraci jednotlivými typy filtrů a vypočtená účinnost filtrace η, jsou uvedeny v tab. 4. Chemické složení oxidických vměstků zachycených jednotlivými typy filtrů a analyzovaných v oceli zatuhlé v těchto filtrech je uspořádáno v tab Změny složení keramiky, prvků a vměstků Z analýz složení keramiky filtru v jeho periferních oblastech, kde je ve styku s proudícím kovem plyne, že mezi proudícím tekutým kovem a keramikou dochází u všech zkoumaných filtrů k chemickým reakcím (porovnej složení komponent korespondujících filtrů v tab. 2 a 3). Přitom je pro všechny filtry charakteristické zvýšení koncentrace oxidů MnO a F 2 O 3 ve struskovém filmu, který se tvoří mezi keramikou a proudícím kovem

3 METAL , Ostrava, Czech Republic Tabulka 2 Chemické složení keramiky jednotlivých filtrů [hm.%] Filtr MgO Al 2 O 3 SiO 2 TiO 2 S K 2 O CaO ZrO 2 MnO Fe 2 O 3 A 1) 2,9 1,28 7,63 7,47 13,3 13,4 4,6 41,6,,,54,7,17,14 32,77 34,6,7,7 2,29 1,63 B 1),26,19,64 47,32 1,83 12,41 35,83 38,51,15,15,47,53,8,5,,,7,9 2,23, C 1) 21,78 21,25,65,35 21,23 24,7,7,8,24,2,56,77,36,45,,,1,12 4,8 1,78 D 1) 2,64 4,52 54,97 54,31 11,85 11,19,22,37,,,28,32,13,1 27,16 27,65,15,14 2,6 2,41 E 1) 3,56 4, 3,58 32,65 58,11 56,23,95 1,7,11,9,88,,29,34,,,7,1 4,96 3,93 Poznámka: 1) - na vstupu, - na výstupu. Podmínky měření: U = 15 kv, t = 1 s, plocha výbrusu,25 2 mm, korekce ZAF. Chemické složení vměstků v oceli po filtraci a v nefiltrované oceli zachycuje tab. 6. Kvantitativní hodnocení mikročistoty nefiltrované oceli a ocelí po filtraci provedené podle DIN 5 62 (metodika označená K) je uspořádáno v tab. 7. Tabulka 3 Složení vrstvy keramiky filtru v okolí rozhraní keramika/struska/kov [hm.%] Filtr MgO Al 2 O 3 SiO 2 TiO 2 S K 2 O CaO ZrO 2 MnO Fe 2 O 3 A 1),95,69 3,91 2,4 5,6 3,1 36,86 35,2,,,24,4,12,5 41,18,9,86,6 1,82 9,1 B 1),76,26 5,68 47,29 11,97 12,7 29,53 31,57,13,1,16,23,63,23,, 5,57 3,53, 3,34 C 1) 18,36 21,76 46,23 51,37 25,29 22,,62,75,8,13,65,63,54,51,, 3,87,3 3,83 2, D 1) 1,73 2,17 4,67 14,68 11,61 33,99,25,11,,,74,6,7,62 25,26 1,3,27 26,74 19,41 2,61 E 1) 2,55 2,91 34,46 33,53 52,35 54,59 1,2 1,23,9,12 1,32 1,79,55,69,,,32,22 6,28 4,2 Poznámka: 1) - měřeno v horní části (na vstupu), - měřeno v dolní části (na výstupu). Podmínky měření: U = 15 kv, t = 1 s, plocha výbrusu,25 2 mm, korekce ZAF. Tabulka 4 Chemické složení oceli před filtrací a po filtraci [hm.%] a účinnost filtrace η Prvek Nefiltrováno Po filtraci typem filtru η A B C D E S,45,42,44,4,43,44 Al c,189,163,128,164,134,159 O c,278,256,24,122,257,25 N c,189,184,181,168,181,18 Ca c,28,23,21,23,23,18 η(s) - 6,7 2,2 11,1 4,4 2,2 η(al c ) - 13,8 32,3 13,2 29,1 15,9 η(o c ) - 7,9 9,1 56,1 7,6 1,1 η(n c ) - 2,6 4,2 11,1 4,2 4,8 η(ca c ) - 17,9 25, 17,9 17,9 35,7 η( ): x - s x - 9,8 6,1 14,6 13,4 21,9 19,3 12,6 1,8 13,7 13,4-3 -

4 METAL , Ostrava, Czech Republic Poznámka k tabulce 4: η( X) = 1.[(hm.%X před filtrací ) - (hm.%x po filtraci )]/ [(hm.%x před filtrací )] ; základní chemické složení filtrované oceli činilo v [hm.%]:,58 C,,82 Mn,,33 Si,,15 P,,45 S. Tabulka 5 Chemické složení oxidických vměstků zachycených filtrem (ve filtru) [hm.%] Filtr (µm) MgO Al 2 O 3 SiO 2 TiO 2 S K 2 O CaO ZrO 2 MnO Fe 2 O 3 Re (filtr) A,17 34,41 12,1,39,6,6,6,41 8,96 42,63 1,1 (1,47),9 25,42 8,67,37 1,9,2,3,37 6,4 19,84 B,25 43,14 8,48,19,91,7 2,28-1,4 32,99,85 (2,79),18 35,35 11,18,29 1,88,4 3,57-9,56 24,33 C,29 31,8 23,22,11,57,8 5,15-12,75 25,27,632 (4,39),28 31,83 2,87,5,39,2 8,85-12,3 19,46 D,57 33,44 5,87,1,18,7 2,46,13 9,69 46,7 1,346 (2,67),61 28,53 6,41,5,15,2 4,74,11 7,24 27,18 E (7,99),25,17 31,85 26,94 5,16 7,2,1,8 5,37 7,37,7,4 2,71 4,91,1,8 13,16 11,28 39,17 23,59 1,313 Poznámky: v (µm) je uveden aritmetický průměr analyzovaných vměstků, první řádek udává aritmetický průměr x, druhý směrodatnou odchylku s x, u každého vzorku filtru bylo analyzováno průměrně 12 oxidických vměstků, mikrosonda JXA 86/KEVEX, podmínky měření: U = 15 kv, t = 1 s, bodová analýza, korekce ZAF. Tabulka 6 Složení oxidických vměstků v oceli po průchodu filtrem a v nefiltrované oceli [hm.%] Filtr (µm) MgO Al 2 O 3 SiO 2 TiO 2 S Cr 2 O 3 CaO MnO Fe 2 O 3 Re (filtr.ocel) nefiltrováno 1,55 6,19,,3 2,83,4 12,78 1,25 21,11,36 (16,88),33 18,9,,4 2,52,4 5,12, 13,99 A 1,62 58,81,64,2 2,29,4 17,37 2,97 16,12,2 (7,93),55 13,92,87,2 2,4,5 1,77 5,14 14,25 B 3,63 56,77,,62 2,91,3 1,12 2,63 21,15,356 (12,15) 5,35 19,28, 1,69 2,57,5 6,41 2,43 2,4 C 1,61 66,76,,2 2,7,2 11,65 3,92 13,18,218 (1,4) 1,5 13,93,,4 2,85,3 7,66 7,77 11,14 D 1, 6,46,9,2 1,85,5 16,73 1,53 16,85,235 (12,5),39 2,1 2,96,3 2,3,6 11,57 2,3 19,77 E (37,86) 1,28,59 46,34 17,8 11,62 2,34,2,3,92,7,3,4 14,1 14,79 8,8 12,54 17,18 23,82,351 Poznámka: v (µm) je uveden aritmetický průměr analyzovaných vměstků, u každého vzorku filtru analyzováno průměrně 11oxidických vměstků, mikrosonda JSM 84/LINK, podmínky měření: U = 25 kv, t = 1 s, bodová analýza, korekce ZAF. Z výsledků analýz změn složení koncentrací síry, hliníku, kyslíku, dusíku a vápníku po průchodu oceli jednotlivými typy filtrů vzhledem k nefiltrované oceli je patrno, že koncentrace všech uvedených prvků se po průchodu oceli filtrem snižují (tab. 4). Toto snížení, vyjádřené pomocí účinnosti filtrace η [%], je v průměru největší u vápníku (Ca c ) a dále klesá v pořadí prvků: hliník (Al c ), kyslík (O c ), dusík (N c ) a síra (S), která je uvedenými typy filtrů snižována relativně nejméně. Průměrná účinnost jednotlivých typů filtrů se navzájem významně neodlišuje. Největší je u filtru C (MgO. Al 2 O 3 ), poté klesá v pořadí filtrů B (TiO 2. Al 2 O 3 ), E (SiO 2. Al 2 O 3 ), D (ZrO 2. Al 2 O 3 ) a nejnižší je u filtru A (TiO 2. ZrO 2 ) - tab

5 METAL , Ostrava, Czech Republic Tabulka 7 Kvantitativní hodnocení mikročistoty oceli podle DIN 5 62 (metodika označená K) Filtr Vměstky K K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 nefiltrováno A B C D E Poznámka: - čísla K až K8 vyjadřují vážené průměry jednotlivých typů vměstků v měřených zorných polích, přičemž K značí nejpřísnější a K8 nejméně přísné hodnocení znečištění oceli. Chemické složení oxidických vměstků zachycených jednotlivými typy filtrů se navzájem příliš neliší (tab.5). Vměstky v oceli zatuhlé ve filtrech mají dominantní koncentraci oxidů železa (Fe 2 O 3 ) a hliníku (Al 2 O 3 ), vysokou koncentraci oxidů manganu (MnO) a křemíku (SiO 2 ), nízkou koncentraci síry (S) a oxidů vápníku (CaO). Rovněž tak se navzájem významně neliší průměrné složení oxidických vměstků v ocelích filtrovanými jednotlivými typy filtrů (tab.6). Vměstky v oceli po filtraci však mají dominantní koncentraci oxidu hliníku (Al 2 O 3 ), vysokou koncentraci oxidů železa (Fe 2 O 3 ) a vápníku (CaO) a nízké koncentrace oxidů manganu (MnO) a křemíku (SiO 2 ) a také nízký obsah síry. Složení vměstků v nefiltrované oceli se přitom významně neodlišuje od složení vměstků v ocelích proteklých jednotlivými typy filtrů (tab.6). Avšak významně se odlišuje od chemického složení obou předešlých skupin chemické složení vměstků nacházejících se v oceli zatuhlé v jednotlivých typech keramických filtrů. Pro přehlednost jsou koncentrační poměry v uvedených typech vměstků uvedeny v tab. 8. Vyjádříme-li stupeň reoxidace rovnicí Re = (MnO + Fe 2 O 3 )/(Al 2 O 3 + SiO 2 + CaO + ZrO 2 ), 1) tj. jako poměr součtu hmotnostních procent složek oxidů s nízkou termodynamickou stabilitou k součtu hmotnostních procent složek oxidů s vysokou termodynamickou stabilitou, získáme hodnoty uspořádané v posledním sloupci tab. 8. Z vypočtených hodnot stupně reoxidace (Re) plyne, že nejmenší stupeň mají vměstky v ocelích proteklých jednotlivými typy filtrů (,278), poněkud vyšším stupněm reoxidace jsou charakterisovány vměstky v nefiltrovamé oceli (,36) a více než trojnásobně vyšším stupněm reoxidace se vyznačují vměstky v oceli zatuhlé ve filtrech (,999)

6 METAL , Ostrava, Czech Republic 3.2. Zhodnocení výsledků analýz Na základě těchto výsledků lze usoudit, že v použitých filtrech probíhá během lití a následně i během tuhnutí po odlití velmi intenzívní reoxidace, která má za následek snížení koncentrace kyslíku v oceli po odlití (viz tab. 3) a enormní zvýšení koncentrace složek MnO a Fe 2 O 3 v oxidických vměstcích zachycených filtry, popřípadě ve vměstcích tvořících se přímo ve filtru během zatuhnutí oceli. Abychom ověřili, do jaké míry souvisí takto vyjádřený stupeň reoxidace oceli v jednotlivých typech filtrů, označeno Re(filtr), se stupněm reoxidace ve filtrované oceli, značeno Re(filtr.ocel), a s mikročistotou nefiltrované a filtrované oceli, kvantitativně hodnocenou podle DIN 5 62, (metodikou podle parametru čistoty K), byla nejprve ke každému průměrnému složení oxidických vměstků v tab. 5 a 6 dopočtena hodnota parametru Re(filtr), resp. Re(ocel). Nejprve byla ověřena korelace mezi stupněm reoxidace v oceli ve filtru a stupněm reoxidace oceli po prolití těmito filtry. Vyhodnocením párových hodnot [Re(filtr.ocel), Re(filtr)] uvedených v tab. 6 a 5 metodou nejmenších čtverců, byl zjištěn vztah mezi stupněm reoxidace ve filtru a v oceli proteklé filtrem ve tvaru Re(filtr.ocel) =,252 +,285Re(filtr), kterému odpovídá koeficient korelace r =,13. Ten je nevýznamný a lze proto hovořit pouze o tendenci k reoxidaci filtrované oceli, která je přímo úměrná stupni reoxidace oceli ve filtru během filtrace a tuhnutí. Dále byly ověřeny vztahy mezi kvantitativně hodnocenou mikročistotou ocelí, nefiltrované i filtrovaných, a stupněm reoxidace ocelí, a to jak oceli nefiltrované, tak ocelí filtrovaných. Stejnou metodou jako v předešlém případě byly z dat v tab. 6 a 7 stanoveny relace [znečištění vměstky K] = 394, Re(filtr.ocel), s koeficientem korelace r =,46, 3) [znečištění vměstky K2] = 227, Re(filtr.ocel), s koeficientem korelace r =,44 a 4) [znečištění vměstky K4] = -, Re(filtr.ocel), koeficientem korelace r =,47. 5) Ačkoliv žádná z těchto relací není statisticky významná (například kritická hodnota koeficientu korelace na hladině spolehlivosti α =,5 pro ν = n - 2 = 6-2 = 4 stupně volnosti je r krit =,81 [6]), vyjadřují všechny tři rovnice stejnou tendenci k růstu znečištění oceli oxidickými vměstky s rostoucím stupněm reoxidace oceli ve filtru. Lze proto očekávat, že čím vyšší bude intenzita reoxidace ve filtru během filtrace, tím vyšší bude její výsledné znečištění oxidickými vměstky. Zároveň je však pozoruhodné (viz tab.8), že u filtrovaných ocelí koresponduje s oxidickými vměstky nižší stupeň reoxidace (,278), než je tomu u oceli nefiltrované (,36). Avšak i tento rozdíl nelze pokládat za příliš významný. Rozdíl v intenzitě reoxidace oceli ve filtru vzhledem k intenzitě reoxidace v nefiltrované oceli a v ocelích filtrovaných (to znamená rozdíl,999 -,36, popřípadě,999 -,278), ale naznačuje, že reoxidační pochody probíhající ve filtru jsou vázány především na blízké okolí povrchu keramiky filtru a na rozhraní keramika/struska/(kov protékající filtrem). V blízkém okolí povrchu keramiky filtru má filtrovaná tavenina oceli také nejmenší průtokovou rychlost. Zdá se tedy, že reoxidační pochody probíhající ve filtru, na něž jsou zároveň vázány změny chemického složení povrchu keramiky spojené s tvorbou struskového povlaku (tab. 3), mohou významně ovlivňovat celkovou účinnost filtrace, neboť jakoby dodávaly do filtrované taveniny reakční produkty jejichž složkou jsou málo termodynamicky stabilní oxidické komponenty pocházející z keramiky filtru a z taveniny zároveň jakoby odebíraly zejména mangan a železo, které přispívají rovněž ke snížení termodynamické stability výsledných reoxidačních produktů. K ověření, jak může zmíněný pochod ovlivňovat celkovou účinnost filtrace, byl korelován vztah mezi celkovou průměrnou účinností filtrace η( ) (tab. 4) a stupněm reoxidace oceli ve filtru Re(filtr) podle tab. 5. Metodou nejmenších čtverců byla získána následující rovnice - 6 -

7 METAL , Ostrava, Czech Republic [Účinnost filtrace η( )] = 25,41-1,48.Re(filtr), s koeficientem korelace r =,73, 6) která se pro ν = n - 2 = 5-2 = 3 stupně volnosti již velmi blíží kritické hodnotě koeficientu korelace pro hladinu spolehlivosti α =,1, která činí r krit =,81. Tabulka 8 Porovnání průměrného složení oxidických vměstků v nefiltrované oceli, v ocelích zatuhlých ve filtrech a v ocelích proteklých jednotlivými typy filtrů [hm.%] Ocel Al 2 O 3 SiO 2 S CaO MnO Fe 2 O 3 Σ Vměstky Re nefiltrovaná 6,19, 2,83 12,78 1,25 21,11,16 11,36 5,45,,76 1,54,3 4,22 zatuhlá ve filtrech 34,93 1,95 1,53 2,53 1,99 37,35,28 6,999 2,12 3,3,97,81,84 3,77 proteklá filtry 57,83 3,32 2,63 2,25 2,13,35 13, 1,4 3,83 1,13 16,9 1,27 97,3 55,278 Poznámky: - řádek: první - aritmetický průměr, druhý - střední chyba průměru (tj. výsledku) 4. ZÁVĚREM Je pravděpodobné, že mechanismus který vede k iniciaci procesu reoxidace oceli během filtrace proudu taveniny podporují tito hlavní činitelé: a) Snížení teploty oceli během lití (odlévání) a s tím spojené zvýšení termodynamické aktivity kyslíku v tavenině oceli a postupné snižování jeho rozpustnosti. b) Přestup kyslíku (i dusíku a vodíku) z atmosféry do odlévaného proudu taveniny oceli. c) Postupná chemická vazba původně dezoxidujících prvků (Al, Ca) na kyslík, s tím spojená nukleace a tvorba nových oxidických vměstků, pokles zbytkové koncentrace těchto prvků (Al, Ca) a participace prvků s nižší afinitou ke kyslíku na dezoxidačních reakcích. V nelegovaných ocelích připadá v úvahu Si, Mn a Fe. Vznikají tekuté o vysoké koncentraci manganu, jako povrchově aktivního prvku a železa. d) V interakci taveniny oceli s keramickým filtrem na stěnách kapiláry cedítkového filtru reagují kapalné s vysokým obsahem manganu a železa s jednotlivými, méně stabilními (s pojivem) složek keramických filtrů a na stěnách kapiláry filtru se vytváří silně viskózní struskový povlak méně stabilních oxidů, jejichž termodynamická stabilita je nižší než stabilita keramiky filtru. Zpracováno díky projektům reg. č. 16/1/379, 16/96/K32 za finanční podpory Grantové agentury ČR a Výzkumného záměru MSM za finanční podpory MŠMT. LITERATURA [1] BŮŽEK Z., BAŽAN J., STRÁNSKÝ K., KAVIČKA F., LEV, P.: In: IX. International Scientific Conference Iron and Steelmaking. VŠB-TU Ostrava aj., Malenovice, 1999, s.177. [2] BAŽAN, J., STRÁNSKÝ, K., REK A., BUŽEK R., BŮŽEK Z., LEV P.: O filtraci tekuté oceli různými typy keramických filtrů. Hutnické listy, 55, 2, č. 1-3, s [3] STRÁNSKÝ, K., BAŽAN, J., REK, A., BUŽEK, R., LEV, P., BŮŽEK Z.: In: Teorie a praxe výroby a zpracování oceli. TANGER s.r.o., Ostrava 2, s [4] REK, A., STRÁNSKÝ, K.: Filtrace tekuté oceli keramickými filtry, výsledky analýz - Část III. Výzkumná zpráva , Vojenský technický ústav ochrany, Brno 2. [5] BELKO, J., BLAŽÍKOVÁ, J., STRÁNSKÝ, K.: Analýza mikročistoty filtrovaných ocelí. Výzkumná zpráva , Vojenský technický ústav ochrany, Brno 2. [6] MURDOCH, J., BARNES, J.A.: Statistical Tables. Macmillan, Cranfield 197, s