Tab. 1 Označení pro typ tavidla podle charakteristické chemické složky

Transkript

1 Klasifikace tavidel Původní klasifikační norma tavidel pro svařování nelegovaných, nízkolegovaných, vysokolegovaných, korozivzdorných a žáruvzdorných ocelí včetně niklu a slitin na bázi niklu byla zrušena a od poloviny roku 2012 je nahrazena novou normou ČSN EN ISO (055701). Podobně jako předchozí zrušená norma ČSN EN 760 je pro klasifikaci a značení tavidel používána kombinace písmen a číslic tak, že z označení musí být zřejmé: použití pro určitou metodu svařování způsob výroby tavidla typ tavidla a jeho charakteristické chemické složení třída tavidla, která dává informaci o možnostech jeho použití metalurgické vlastnosti tavidla druh proudu pro jeho použití obsah vodíku v získaném svarovém kovu Proti předchozí normě je podstatně rozšířen počet typů tavidel a jejich použitelnost, určená zatříděním.

2 Úplný způsob klasifikace je vysvětlen na následujícím příkladu (pro tavidlo třídy 1): Tavidlo dle ČSN EN ISO 14174: S F CS 1 67 AC H10 kde význam jednotlivých značek odpovídá následujícímu: S je označení pro tavidlo, používané pro obloukové svařování a navařování pod tavidlem. Tavidlo používané pro elektrostruskové svařování a navařování musí být označeno písmeny ES F je jedno z označení pro způsob výroby tavidla. Jsou užívány následující možnosti: F označení pro tavená tavidla A označení pro aglomerovaná tavidla M označení pro smíšená tavidla, tj. taková, která po tavení nebo aglomeraci vznikají smíšením s další jednou nebo více složkami. CS je písmenné označení pro typ tavidla podle jeho charakteristických chemických složek, v tomto případě pro tavidlo vápenato-křemičitého typu. Přehled používaných značek uvádí tab. 1 T Tab. 1 Označení pro typ tavidla podle charakteristické chemické složky Označení Charakteristické chemické Mezní hodnota složky (popis druhu tavidla) složky % hmotn. MS MnO + SiO 2 50 (mangan-křemičité) CaO 15 CS CaO + MgO + SiO 2 55 (vápenato-křemičité) CaO + MgO 15 CG CaO + MgO 5 až 50 (vápenato-hořečnaté) CO 2 2 Fe 10

3 CB CaO + MgO 30 až 80 (vápenato-hořečnaté bazické) CO 2 2 Fe 10 CG-I CaO + MgO 5 až 45 (vápenato-hořečnaté CO 2 2 se železem) Fe 15 až 60 CB-I CaO + MgO 10 až 70 (vápenato-hořečnaté-bazické CO 2 2 se železem) Fe 15 až 60 GS MgO + SiO 2 42 (hořečnato-křemičité) Al 2 O 3 20 CaO + CaF 2 14 ZS ZrO2 + SiO 2 + MnO 45 (zirkon-křemičité) ZrO 2 15 RS TiO 2 + SiO 2 50 (rutil-křemičité) TiO 2 20 AR Al 2 O 3 + TiO 2 40 (hlinito-rutilové) BA Al 2 O 3 + CaF 2 + SiO 2 55 (bazické-hlinité) CaO 8 SiO 2 20 AAS Al 2 O 3 + SiO 2 50 (hlinito-křemičité kyselé) CaF 2 + MgO 20 AB Al 2 O 3 + CaO + MgO 40 (hlinito-bazické) Al 2 O 3 20 CaF 2 22 AS Al 2 O 3 + SiO 2 + ZrO 2 40 (Hlinito-křemičité) CaF 2 + MgO 30 ZrO 2 5 AF Al 2 O 3 + CaF 2 70 (hlinito-fluorido-bazické) FB CaO + MgO + CaF 2 + MnO 50 (fluorido-bazické) SiO 2 20 CaF 2 15 Z jiné dohodnuté složení

4 Stručná charakteristika jednotlivých typů tavidel je uvedena v kapitole 6/ číselné označení pro třídu tavidla. Jsou používány následující třídy: 1, 2, 2B, 3 a 4. Význam tříd je následující: 1 tavidla třídy 1 jsou určena pro svařování pod tavidlem nelegovaných, jemnozrnných, vysokopevnostních a žáropevných ocelí. Kromě Si a Mn obvykle neobsahují žádné jiné legující prvky, takže složení svarového kovu je ovlivněno především složením přídavného drátu a metalurgickými reakcemi. Tavidla této třídy jsou vhodná jak pro spojovací svary, tak i pro navařování. V případě spojovacích svarů mohou být obvykle použita na jedno i na oboustranné svary, a to i pro vícevrstvé svařování. 2 a 2B. Tavidla třídy 2 (pro obloukové i elektrostruskové svařování a navařování drátem) a 2B (pro obloukové i elektrostruskové navařování páskou) jsou, jak již z textu vyplývá, určena pro spojovací svary i pro návary nerezavějících a žáruvzdorných ocelí včetně niklu a jeho slitin. Tato tavidla mohou obsahovat slitinové prvky pro kompenzaci propalu. 3 Tavidla třídy 3 jsou určena především pro tvrdé návary s přenosem legujících prvků přímo z tavidla, a to především C, Cr a Mo. 4 Třída 4 obsahuje ostatní tavidla, která nesplňují podmínky pro zařazení do tříd 1 až 3. Patří sem například tavidla pro svařování mědi. 67 dvojčíslí (čtyřčíslí), označující metalurgické vlastnosti daného tavidla, charakterizované přírůstkem a/nebo propalem legujících prvků tím se rozumí rozdíl mezi chemickým složením zís-

5 kaného čistého svarového kovu a chemickým složením svařovacího drátu. Pro tavidla třídy 1 se propal nebo přírůstek stanovuje určenou metodikou podle této normy za použití drátu typu S2 podle ČSN EN ISO A ( SU22 podle ČSN EN ISO B) a označuje se dvojčíslím pouze pro Si a Mn v tomto stanoveném pořadí podle získaných hodnot pro jednotlivé prvky podle tab. 2. Tab. 2 Značka pro metalurgické vlastnosti tavidel třídy 1 T Metalurgické vlastnosti Označení Příspěvek z tavidla pro čistý svarový kov % hmotnostní 1 nad 0,7 Propal 2 0,5 až 0,7 3 0,3 až 0,5 4 0,1 až O,3 Neutrální 5 0,0 až 0,1 6 0,1 až 0,3 Přírůstek (dolegování) 7 0,3 až 0,5 8 0,5 až 0,7 9 nad 0,7 Pro Si nejsou používány značky 1, 2, 3 a 4 Tavidlo podle našeho příkladu proto vykazuje přírůstek ve svarovém kovu v rozmezí 0,1 až 0,3 % Si a 0,3 až 0,5 % Mn Pro tavidla třídy 2 a 2B se používá čtyřčíslí, sestavené podle skutečně zjištěného propalu či dolegování následujících

6 prvků v pevně stanoveném pořadí: C, Si, Cr a Nb s označením podle tab. 3. T Tab. 3 Označení pro metalurgické vlastnosti tavidel třídy 2 a 2B Příspěvek z tavidla pro čistý svarový kov Metalurgické vlastnosti Označení % hmotnostní Propal Neutrální C Si Cr Nb 2 bez značky 0,5 až 0,7 1,5 až 2,0 0,15 až 0,20 3 0,010 0,3 až 0,5 1,0 až 1,5 0,10 až 0,15 až 0,020 4 bez značky 0,1 až 0,3 0,5 až 1,0 0,05 až 0,10 5 0,000 0,0 až 0,1 0,0 až 0,5 0,00 až 0,05 až 0,010 6 bez značky 0,1 až 0,3 0,5 až 1,0 0,05 až 0,10 7 0,010 0,3 až 0,5 1,0 až 1,5 0,10 až 0,15 Přírůstek (dolegování) až 0,020 8 bez značky 0,5 až 0,7 1,5 až 2,0 0,15 až 0,20 9 nad 0,020 nad 0,7 nad 2,0 nad 0,20 Příklad označení: Tavidlo S A AF DC klasifikuje tavidlo pro obloukové svařování pod tavidlem, aglomerované, hlinito-fluoridového typu třídy 2, zajišťující při použití nárůst obsahu C 0,008 %, s nárůstem obsahu Si 0,2 %, s propalem Cr 0,7 % a s propalem Nb 0,08 %. Pro stanovení propalu nebo přírůstku se musí pro tavidla třídy 2 použít drát S 19 9 L podle ČSN EN ISO A (SS308L podle ČSN EN ISO B) a pro tavidla třídy 2B páska B 19 9 L

7 podle ČSN EN ISO A (BS308L podle ČSN EN ISO B). Pokud tavidlo dolegovává i jiné prvky (např. Ni, Mo), uvádějí se za stanoveným čtyřčíslím pouze chemickými značkami. Pro tavidla třídy 3 se dolegování z tavidla vyznačuje pouze chemickými značkami prvků a jejich přibližným množstvím podle následujícího příkladu: Tavidlo S A ZS 3 C3 Cr20 DC znamená: Tavidlo pro navařování tvrdé vrstvy pod tavidlem, aglomerované, zirkon-křemičitého typu pro použití třídy 3, s přírůstkem v navařeném kovu 3 % C a 20 % Cr. Pro tavidla třídy 4 se přírůstek slitinových prvků označuje pouze jejich chemickými značkami. AC je označení pro druh svařovacího proudu, pro který je tavidlo vhodné: AC je označení pro střídavý proud DC je označení pro stejnosměrný proud Pokud je tavidlo označováno jako vhodné pro použití se střídavým proudem, obecně platí, že je vhodné i pro použití s proudem stejnosměrným H10 označení pro obsah difúzního vodíku ve svarovém kovu (platí pouze pro třídu 1)

8 Používají se stupně podle tab. 4 T Tab. 4 Označení obsahu difúzního vodíku ve svarovém kovu tavidel třídy 1 Označení Obsah difúzního vodíku ml/100g svarového kovu max. H2 2 H4 4 H5 5 H10 10 Úplná klasifikace každého tavidla se skládá z: povinné části, která musí být pro identifikaci vždy použita, tj. z označení pro metodu svařování, způsob výroby, charakteristické chemické složení a použití dané třídou tavidla a z nepovinné části, která obsahuje označení pro metalurgické vlastnosti, druh proudu a obsah difúzního vodíku. Poznámka: Určité tavidlo může být zařazeno podle možného použití i do více než jedné třídy.