ZPRÁVA KOMISE DRUHÁ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ. o zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2017) 201 final ZPRÁVA KOMISE DRUHÁ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ o zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže CS CS

2 1. EVROPSKÁ POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽ ZAVEDENÍ POSÍLENÉ OCHRANY VNĚJŠÍCH HRANIC Ochrana vnějších hranic Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím Evropské pohraniční a pobřežní stráže, je jedním ze základních pilířů komplexní evropské migrační politiky, v jejímž rámci Evropská unie plní svůj závazek řešit okamžité, střednědobé i dlouhodobé potřeby uvedené v evropském programu pro migraci. Evropská pohraniční a pobřežní stráž vychází z koncepce a zásad integrované správy hranic a v duchu sdílené odpovědnosti spojuje robustní evropskou agenturu pro ochranu vnějších hranic s orgány pohraniční stráže členských států, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic. Prvořadá role a pravomoc členských států při posilování ochrany vnějších hranic na základě jejich stávajících kapacit představujících více než příslušníků pohraniční a pobřežní stráže je pro dosažení tohoto cíle klíčová. Ochrana vnějších hranic je nezbytným předpokladem normálního fungování schengenského prostoru bez vnitřních hranic. Společné investice a zapojení členských států, pokud jde o zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže v co nejkratším čase, jsou praktickým vyjádřením závazku členských států sdílet odpovědnost a prokázat solidaritu ve společném zájmu. V této zprávě se hodnotí pokrok dosažený od vydání první zprávy v lednu. Rovněž se v ní určují další kroky, které musí všechny zúčastněné strany učinit, aby se zajistilo, že Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude co nejdříve plně funkční. Mimořádně důležitou úlohu hraje správní rada agentury. Jedná se o fórum, kde by se politická priorita věnovaná zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže měla přeměnit v konkrétní činy týkající se praktických otázek, například vyřešení nedostatků probíhajících společných operací nebo nasazení týmů. 2. OPERATIVNÍ PODPORA ČLENSKÝM STÁTŮM Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž i nadále poskytuje operativní podporu na místě členským státům při správě hranic. Dne 1. února 2017 byl zahájen nový roční cyklus 1 provádění operativních činností agentury v členských státech v přední linii a agentura nasadila přibližně příslušníků pohraniční stráže a dalších příslušných pracovníků na různých úsecích vnějších hranic EU. Probíhající operace i přes významné nasazení těchto zdrojů stále narážejí na nedostatky, a to jak z hlediska lidských zdrojů, tak technického vybavení ve srovnání s potřebami posuzovanými agenturou v souladu s analýzou rizik. Tyto nedostatky musí členské státy odstranit, aby se zajistilo, že operační cíle společných operací poskytnout požadovanou podporu úsekům hranic v přední linii nejsou oslabeny a že 1 Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž poskytuje operativní podporu členským státům v přední linii prostřednictvím společných operací naplánovaných v předchozím roce a s přihlédnutím k analýze rizik. Příspěvky poskytují členské státy a o nasazení se rozhoduje předem během tzv. ročních dvoustranných rozhovorů mezi agenturou a členskými státy. Poslední příspěvky byly stanoveny v prosinci 2016, a to na pokrytí operačních potřeb agentury v roce

3 tato situace v konečném důsledku nepovede k nouzové situaci vyžadující zásahy rychlé reakce na hranicích. Největší nasazení agentury v současné době řeší migrační tlaky na trasách přes východní Středomoří, přes centrální Středomoří a západní Balkán. 2.1 Nasazení v členských státech v přední linii Řecko V Řecku agentura provádí tři různé operace. Společná operace Poseidon v Egejském moři podporuje Řecko při ochraně hranic a při provádění přístupu založeného na hotspotech na ostrovech v Egejském moři a při provádění prohlášení EU a Turecka. Dne 1. března 2017 Komise přijala pátou zprávu o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka 2, jež přináší podrobnější přehled o zapojení agentury v tomto ohledu. V souvislosti se společnou operací Poseidon agentura nasadila 740 příslušníků včetně podpory činností v oblasti zpětného přebírání a 280 bezpečnostních úředníků spolufinancovaných agenturou nasadila řecká policie. Nasazeny byly rovněž dvě námořní hlídkové lodě, čtyři pobřežní hlídková plavidla, osm pobřežních hlídkových člunů, jedno letadlo s pevnými křídly, třináct hlídkových vozů, čtyři autobusy a dvě vozidla s termovizí. Agentura rovněž působí prostřednictvím společných operací flexibilních činností a kontaktních míst podporujících Řecko při činnostech při ochraně hranic se zapojením celkem 50 příslušníků na řecko-turecké a řecko-albánské pozemní hranici a na hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Agentura konkrétně dne 1. února 2017 zahájila novou operativní činnost v severním Řecku za účelem nasazení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže na pozemní hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a s Albánií, aby se posílila ostraha hranic a předcházelo nelegálnímu druhotnému pohybu a aby se dále posílila reakce EU na výzvy na západobalkánské trase. K 1. únoru 2017 bylo nasazeno dvanáct příslušníků a k 13. únoru dalších deset. Dohodnutý operační plán předpokládá postupné nasazení více než 60 příslušníků, nicméně v únoru činil deficit 42 příslušníků a od 1. března se očekává, že bude chybět 39 příslušníků. Itálie V rámci společné operace Triton v Itálii a centrálním Středomoří poskytuje agentura podporu v podobě 272 příslušníků včetně obslužného personálu nasazených prostředků a odborníků, kteří pomáhají s uplatňováním přístupu založeného na hotspotech. Nasazení podporují tři letadla, dva vrtulníky, dvě námořní hlídkové lodě a tři pobřežní hlídková plavidla. Očekává se, že tato podpora se v příštích týdnech dále zvýší s opětovným nárůstem odjezdů migrantů. Bulharsko 2 (COM(2017) 204 final). 3

4 Agentura i nadále pomáhá Bulharsku při ochraně pozemních hranic, a to též s cílem předcházet nelegálnímu druhotnému pohybu. Podpora je poskytována prostřednictvím společných operací flexibilních činností a kontaktních míst agenturou, jež je přítomna na bulharsko-tureckých a bulharsko-srbských pozemních hranicích. V současné době je nasazeno 152 příslušníků podporovaných šesti týmy psovodů, sedm vozidel s termovizí, 40 hlídkových vozů, sedm detektorů CO 2 a 39 inteligentních kamer. 2.2 Nasazení v dalších členských státech Západní Balkán Přibližně 100 příslušníků je v současné době nasazeno v dalších členských státech, kde pomáhají se správou hranic v regionu západního Balkánu. Nejvýznamnější nasazení probíhají v rámci společných operací flexibilních činností na pozemních hranicích Chorvatska a Maďarska se Srbskem, aby se posílila ostraha hranic a předcházelo nelegálnímu druhotnému pohybu a aby se dále posílila reakce EU na výzvy na západobalkánské trase. Podporuje je sedm týmů psovodů, patnáct inteligentních kamer, 26 hlídkových vozů a pět vozidel s termovizí. Evropská letiště Agentura kromě toho, stejně jako v minulých letech, dne 1. února 2017 spustila tzv. kontaktní místa na vzdušných hranicích ( Focal Points Air ) v rámci společné operace, která působí jako stálá platforma na vnějších vzdušných hranicích pro posílení operativní spolupráce mezi členskými státy. Operační plán předpokládá pokrytí 37 hlavních evropských letišť ve 24 členských státech (10 stálých a 27 dočasných nasazení) do konce ledna Zatímco se agentura snaží pravidelně informovat o svých operačních potřebách prostřednictvím tzv. otevřených nabídkových řízení, měly by být tyto důležité informace přesto systematicky poskytovány členským státům každý měsíc a agentura by měla usilovat o nezbytné příspěvky prostřednictvím dvoustranných jednání s členskými státy. Komise tento proces rovněž podporuje tím, že zahrnuje informace o nedostatcích do týdenních zpráv, jež jsou mimo jiné představovány členským státům v rámci mechanismu integrovaných zpráv týkajících se situačního povědomí a analýzy. Členské státy by měly zajistit, aby agentura měla stále k dispozici dohodnuté zdroje pro probíhající operace a povinné rezervy, poskytnout následující zdroje na základě v současnosti zjištěných nedostatků: Nedostatky týkající se Řecka (společná operace Poseidon) 14. února 30. března 2017: 2 vrtulníky, 1 námořní hlídková loď; 1 pobřežní hlídkový člun (pouze březen), 2 vozidla pro přepravu 4

5 duben 2017: 24 příslušníků, 2 pobřežní hlídková plavidla, 1 pobřežní hlídkový člun, 2 vozidla pro přepravu (společná operace flexibilních činností na severní pozemní hranici Řecka) březen 2017: 39 příslušníků, 16 hlídkových vozů, 1 tým psovodů, 1 vozidlo s termovizí, 2 vozidla pro přepravu duben 2017: 58 příslušníků, 23 hlídkových vozů, 2 týmy psovodů, 1 vozidlo s termovizí, 2 vozidla pro přepravu Nedostatky týkající se Bulharska (společné operace flexibilních činností a kontaktních míst) března 2017: 63 příslušníků, 28 hlídkových vozů, 16 týmů psovodů, 1 vozidlo s termovizí 29. března 26. dubna 2017: 74 příslušníků, 23 hlídkových vozů, 14 týmů psovodů, 2 vozidla s termovizí Nedostatky týkající se Itálie (společná operace Triton) 17. března 7. dubna 2017: 13 příslušníků, 1 námořní hlídková loď, 2 pobřežní hlídková plavidla 7. dubna 5. května 2017: 4 příslušníci, 1 námořní hlídková loď Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla začít informovat členské státy jednou za měsíc o potřebných zdrojích a proaktivně usilovat o nezbytné příspěvky v rámci dvoustranných jednání s členskými státy, aby se zajistilo hladké a účinné fungování operací a povinných rezerv. 3. POKROK DOSAŽENÝ PŘI PROVÁDĚNÍ PRIORITNÍCH OBLASTÍ Správní rada Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž se letos poprvé sešla ve dnech února na Maltě. Na zasedání byla přijata řada důležitých rozhodnutí, jež jsou uvedena v příslušných oddílech této zprávy. Zasedání na Maltě bylo rovněž příležitostí pro konání společného plenárního zasedání se správní radou Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, na němž se projednávaly otázky úlohy obou agentur při uplatňování přístupu založeného na hotspotech, shromažďování údajů, analýzy a výměny informací a budoucí strategické spolupráce mezi agenturami. Při této příležitosti podepsali výkonní ředitelé agentur plán spolupráce, který stanoví priority pro společné činnosti obou agentur na období Komise vítá užší spolupráci mezi oběma agenturami jako klíčovou složku uplatňování přístupu založeného na hotspotech. 5

6 Agentura i nadále dosahuje pokroku při provádění pěti prioritních oblastí, jež byly určeny a schváleny členskými státy na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v dubnu Posílení schopnosti rychlé reakce Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž včetně povinného vytváření rezerv zdrojů Pokud jde o povinné vytváření rezerv zdrojů pro posílení schopnosti rychlé reakce agentury, členské státy potvrdily plnou dostupnost více než příslušníků pohraniční stráže a dalších příslušníků rezervního týmu pro rychlé nasazení. Aby mohla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž ověřit, zda příslušníci pohraniční stráže zahrnutí do rezervy odpovídají stanoveným profilům, a aby mohla uspořádat požadovaný odborný výcvik, měly by členské státy sdělit konkrétní jména odborníků. I přes výzvy uvedené v 1. zprávě o pokroku přijaté dne 25. ledna 2017 nebyly v rezervě vybavení pro rychlé nasazení přijaty žádné nové závazky. Do konce února 2017 přislíbilo svůj příspěvek do uvedené rezervy pouze 12 členských států Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Slovinsko. V důsledku toho existují stále značné nedostatky u většiny typů vybavení, zejména pokud jde o vozidla s termovizí, námořní hlídkové lodě a pobřežní hlídková plavidla, pobřežní hlídkové čluny a vrtulníky ve srovnání s počty rozhodnutými správní radou. Zatímco nedostatky by mohly být rovněž částečně odstraněny za pomoci vlastních operativních činností agentury, tj. prostřednictvím rámcových smluv na služby pronájmu pro dohled ze vzduchu a pronájmu hlídkových vozů, je třeba, aby agentura bezodkladně obnovila předkládání závazků, aby členské státy, které tak zatím neučinily, mohly odstranit zjištěné nedostatky, aby se zajistilo, že rezerva bude celoročně vybavena všemi typy vybavení. Agentura by měla bezodkladně obnovit předkládání závazků, aby členské státy, které tak zatím neučinily, mohly odstranit zjištěné nedostatky v rezervě vybavení pro rychlé nasazení. Členské státy by měly do konce března 2017 odstranit zjištěné nedostatky, pokud jde o doplnění rezervy vybavení pro rychlé nasazení, aby se zajistila jeho plná celoroční kapacita. Zvláštní úsilí by měly vynaložit členské státy, které do rezervy dosud vůbec nepřispěly, do 15. března sdělit jména odborníků týmu pro rychlé nasazení, aby agentura mohla uspořádat požadovaný odborný výcvik a ověřit, zda příslušníci pohraniční stráže zahrnutí do rezervy odpovídají stanoveným profilům, 6

7 zajistit, aby odborníci jmenovaní do týmu pro rychlé nasazení podle profilů stanovených správní radou byli skutečně k dispozici po celý rok. 3.2 Provádění preventivního hodnocení zranitelnosti na základě společné metodiky Posílení preventivní kontroly kvality zajišťující dobře fungující schengenský prostor je jasnou hlavní politickou prioritou Evropské unie. Očekává se, že nový mechanismus uplatňovaný agenturou, jehož cílem je vyhodnotit zranitelná místa ve schopnostech členských států čelit současným i budoucím výzvám na vnějších hranicích, v následujících měsících a letech značně přispěje k tomuto společnému cíli. Agentura vyvíjí intenzivní úsilí při provádění procesu hodnocení zranitelnosti podle společné metodiky a dohodnutého harmonogramu. Druhé zasedání sítě pro hodnocení zranitelnosti se konalo ve dnech ledna 2017 s cílem hlouběji projednat s členskými státy shromažďování údajů o stávajících kapacitách zahájené 18. ledna Konkrétně byla více objasněna šablona pro předkládání údajů a způsob, jímž agentura zamýšlí nakládat s utajovanými informacemi získanými od členských států vytvořením omezené IT infrastruktury. Aby podpořila úsilí členských států shromáždit a poskytnout údaje včas, agentura dočasně vyslala několik zaměstnanců do devíti členských států, které si přejí získat danou podporu v rámci plnění tohoto náročného úkolu. Ve lhůtě do 24. února poskytla většina členských států (22) soubor požadovaných údajů. Sedm členských států však poskytlo pouze částečné informace a sedm členských států dosud neposkytlo žádné údaje. Podle článku 13 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži jsou členské státy povinny poskytnout agentuře na její žádost veškeré informace nezbytné pro provádění hodnocení. Je zřejmé, že poskytnutí úplných údajů o stávajících kapacitách je nezbytným předpokladem k tomu, aby mohla agentura účinně zahájit proces hodnocení zranitelnosti. Jakmile jsou informace o stávajících kapacitách k dispozici, provede agentura hloubkovou analýzu stávajících kapacit členských států ve spojení s příslušnými ukazateli hrozeb, a to porovnáním se sadou objektivních kritérií. V tomto smyslu budou shromážděné údaje sloužit jako významný základ pro fungování celého dílčího procesu hodnocení zranitelnosti: výchozích hodnocení schopnosti každého členského státu čelit stávajícím výzvám na vnějších hranicích, simulačních cvičení, která by měla posoudit budoucí výzvy na hranicích, prováděných podle počtu členských států určených podle metodiky, mechanismu pro vznikající hrozby, jenž umožní trvalé monitorování situace na vnějších hranicích a může vést ke specifickému hodnocení zranitelnosti. Na základě výchozích hodnocení očekávaných do dubna 2017 by již v případě potřeby měl výkonný ředitel agentury vydat doporučení určené (určená) členskému státu / členským státům, jež stanoví nezbytná opatření, která má dotčený členský stát přijmout za účelem odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě. 7

8 Doporučení by měla zohledňovat analýzu rizik provedenou agenturou, připomínky dotčeného členského státu a výsledky schengenského hodnotícího mechanismu. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů hodnocení zranitelnosti je určit, zejména v případě členských států, které jsou vystaveny zvláštním a nepřiměřeným výzvám, možné bezprostřední důsledky na vnějších hranicích a následné důsledky pro fungování schengenského prostoru, měla by se doporučení vydaná výkonným ředitelem agentury především zaměřit na nejakutnější nedostatky v souvislosti se stávajícími výzvami na vnějších hranicích, jež mají vliv na řádné fungování schengenského prostoru. Jakmile budou do konce října 2017 k dispozici výsledky simulačních cvičení, mělo by se případně zvážit druhé kolo možných doporučení v souvislosti s budoucími výzvami na vnějších hranicích. Členské státy by měly v případě členských států [Dánsko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Španělsko], kterým se nepodařilo dodržet lhůtu pro předložení nezbytných údajů o stávajících kapacitách aby tak učinily co nejdříve a v každém případě nejpozději do 10. března 2017, v případě všech členských států aby rychle reagovaly na žádosti agentury o další informace, zejména v případě, že poskytly neúplné údaje, aby se zajistilo, že veškeré informace budou uspokojivě doplněny nejpozději do 10. března Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla zajistit prioritu zjištění nejakutnějších nedostatků na základě prvních výsledků procesu hodnocení zranitelnosti a dalších informací, provést výchozí hodnocení ohledně stávajících výzev u všech členských států do konce dubna 2017, v případě potřeby by na základě výsledků výchozích hodnocení měl výkonný ředitel do konce května 2017 vydat doporučení příslušným členským státům, aby se především zaměřily na nejakutnější nedostatky. 3.3 Podpora navracení Tempo návratových operací, které organizuje agentura, se zvyšuje. V období mezi 12. lednem a 27. únorem 2017 agentura zorganizovala 44 letů v rámci návratových operací pro navrácení státních příslušníků třetích zemí, přičemž v roce 2017 by se mělo navrátit celkem osob. Od 7. ledna 2017 jsou pro operace k dispozici tři nové rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení, osob pověřených doprovodem navracených osob a specialistů na navracení. Do těchto rezerv k 20. únoru 2017 přispělo 25 členských států, které poskytly 518 z 690 potřebných odborníků. Členské státy, jež do rezerv 8

9 dosud nepřispěly Kypr, Švédsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko by tak měly učinit co nejdříve. Všechny členské státy musí odstranit nedostatky, zejména pokud jde o rezervu osob pověřených doprovodem navracených osob, do níž bylo z celkového počtu 600 požadovaných odborníků poskytnuto pouze 386 odborníků. Členské státy by měly ve spolupráci s agenturou zajistit, aby v rezervě specialistů na navracení byly adekvátně zastoupeny všechny dovednosti a odborné znalosti nutné k provádění činností souvisejících s navracením. To je obzvláště důležité s ohledem na zvyšující se počet návratových operací ve srovnání s předchozími lety a s přihlédnutím k potřebě návratových zásahů, jež může nastat v nadcházejících měsících. Je nutné zajistit jednoznačnost, pokud jde o praktické postupy a pravidla týkající se nasazení členů rezervy, jakož i o jejich operační úkoly a právní odpovědnost. Agentura musí tyto prvky definovat a poskytnout pevný rámec pro činnost rezerv a zároveň zajistit, aby byly připraveny pro nasazení. Po vstupu nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži v platnost může agentura navrhnout členským státům z vlastního podnětu organizaci návratových operací na základě informací poskytovaných každý měsíc členskými státy o orientačním plánování jejich návratových operací, včetně údajů o počtu navracených osob a o třetích zemích návratu. Členské státy tyto informace zatím pravidelně neposkytují a měly by tak začít činit co nejdříve, aby bylo možné plně využít potenciál tohoto nástroje. Aby se mohla vypořádat s dodatečnou pracovní zátěží a zcela splnit očekávání v souvislosti s novým mandátem, měla by agentura přijmout okamžitá opatření, která zajistí, aby byla obsazena dostupná pracovní místa a aby byl rozpočet přidělený na činnost v oblasti navracení plně využit. Ve sdělení o účinnější návratové politice v Evropské unii obnovený akční plán 3, zveřejněném ve stejný den jako tato zpráva, Komise navrhuje další opatření a kroky, jež by agentura měla provést v nadcházejících měsících, aby dále zvýšila svou podporu členským státům při provádění činností v oblasti navracení. Pokrok bude sledován v příští zprávě o zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Agentura by měla definovat praktické postupy, pravidla, operační úkoly a právní odpovědnost pro nasazení členů rezerv, aby se zajistilo, že rezervy budou připraveny pro nasazení nejpozději do konce května, obsadit dostupná pracovní místa přidělená na činnosti v oblasti navracení do června 2017, zajistit, aby finanční zdroje přidělené na činnost v oblasti navracení byly plně využity. 3 COM(2017)

10 Členské státy by měly nejpozději do konce března přispět do rezerv pokud tak zatím neučinily [Kypr, Itálie, Švédsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko], nejpozději do konce března doplnit chybějící zdroje v rezervách a zajistit, aby byly dostatečně zastoupeny všechny profily, bezodkladně začít poskytovat každý měsíc informace o orientačním plánování svých vnitrostátních návratových operací, včetně údajů o počtu navracených osob a o třetích zemích návratu. 3.4 Zřízení mechanismu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž pro podávání a vyřizování stížností Pokud jde o mechanismus pro podávání a vyřizování stížností, od poloviny ledna do poloviny února 2017 agentura obdržela dvě nové stížnosti, obě však byly úředníkem pro otázky základních práv považovány za nepřípustné. Agentura ještě musí zlepšit šíření informací o mechanismu, včetně vizuální přístupnosti formulářů stížnosti na internetových stránkách agentury a distribuce příslušných materiálů v tištěné verzi v místech, kde agentura provádí nasazení. Úřednice pro otázky základních práv by měla v roce 2017 mít k dispozici jedno další pracovní místo na podporu svých činností, nicméně příslušné výběrové řízení zatím nebylo vypsáno. Kromě toho agentura musí dále prozkoumat personální potřeby úředníka pro otázky základních práv s ohledem na možnou pracovní zátěž v souvislosti s prováděním mechanismu v dlouhodobém horizontu, jakož i v souvislosti se začleněním hlediska lidských práv do operativních činností agentury. Agentura by měla do konce března zlepšit šíření informačních materiálů týkajících se mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, včetně zajištění lepší dostupnosti formulářů na svých internetových stránkách. 3.5 Vytvoření podmínek pro lepší operativní spolupráci s prioritními třetími zeměmi stanovením vzorové dohody o statusu Co se týče operativní spolupráce agentury s prioritními třetími zeměmi, správní rada na svém zasedání ve dnech února zmocnila výkonného ředitele ke sjednání pracovního ujednání o spolupráci s Nigerem. Dne 25. ledna 2017 přijala Komise doporučení Radě, aby ji zmocnila k zahájení jednání se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií za účelem dosažení dohody ohledně dohod o statusu potřebných pro vyslání jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže v těchto zemích. Komise vítá rychlý pokrok v Radě a doufá v rychlé přijetí příslušných rozhodnutí, aby mohla zahájit formální jednání. Příslušné orgány dotčených třetích zemí musí nicméně dokončit nezbytné vnitřní 10

11 postupy pro jednání o dohodách s Komisí. Očekává se, že Srbsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie nezbytné vnitřní postupy dokončí v následujících týdnech. Komise je v neustálém kontaktu s orgány těchto dvou zemí, takže formální jednání mohou začít, jakmile budou tyto dvě země připraveny. Cílem Komise je dohody se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií uzavřít co nejdříve. Rady by měla urychleně dát zmocnění k zahájení jednání se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o příslušných dohodách o statusu. Komise je v pravidelném kontaktu se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a je připravena zahájit jednání v okamžiku, kdy bude dosaženo shody ohledně formálního mandátu. 3.6 Dohoda o sídle Komise vítá skutečnost, že agentura a Polsko dokončily technická jednání a parafovaly návrh dohody o sídle dne 23. ledna Návrh dohody o sídle vyjasňuje a stanoví mimo jiné právní postavení agentury, imunity, výsady a osvobození od daní přiznané agentuře, jejím zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, přesné vymezení diplomatického statusu udělovaného některým kategoriím zaměstnanců a zřízení evropských škol ve Varšavě. Zahrnuje rovněž ustanovení týkající se nové budovy sídla agentury ve Varšavě. Správní rada na svém zasedání ve dnech února 2017 návrh dohody schválila a zmocnila výkonného ředitele k uzavření dohody jménem agentury. Podle polského práva musí návrh dohody před jeho konečným podepsáním ratifikovat polský parlament. Polsko a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měly do 7. dubna 2017 dokončit uzavření dohody o sídle podle příslušných postupů; v této souvislosti se polský parlament vyzývá, aby dohodu ratifikoval před tímto datem. 4. EVROPSKÁ SPOLUPRÁCE V OBLASTI FUNKCÍ POBŘEŽNÍ STRÁŽE Za účelem vytvoření evropské spolupráce mezi orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže 4, byly v říjnu 2016 souběžně změněny mandáty Evropské agentury 4 Funkce pobřežní stráže mohou zahrnovat námořní bezpečnost a ochranu, pátrání a záchranu, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontroly, obecné prosazování práva a ochranu životního prostředí. 11

12 pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropské agentury pro námořní bezpečnost a Evropské agentury pro kontrolu rybolovu. Tyto tři agentury hrají zásadní úlohu při zajišťování společných služeb poskytování informací, ostrahy a odborné přípravy vnitrostátním orgánům a při plánování a provádění víceúčelových operací v oblasti námořního dohledu. Z podnětu Evropského parlamentu byl v polovině roku 2016 zahájen pilotní projekt EU s cílem vyvinout a otestovat tyto služby a víceúčelové operace v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány a v jejich prospěch. Projekt bude ukončen v polovině roku Komise úzce spolupracuje se třemi uvedenými agenturami, aby zajistila plný soulad mezi různými oblastmi politik. 4.1 Integrované námořní informační služby Evropská agentura pro námořní bezpečnost poskytuje integrované námořní služby založené na systémech podávání zpráv týkajících se lodí a dalších nástrojích ostrahy Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu ve prospěch jejich společenství. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž poskytuje služby získané od Evropské agentury pro námořní bezpečnost prostřednictvím služeb Evropského systému ostrahy hranic (Eurosur Fusion Services) podporu pro pohraniční a pobřežní stráž a pro společné operace koordinované Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Tyto služby zahrnují odhalování, identifikaci a sledování plavidel, zjišťování anomálií a monitorování odjezdových míst, čímž zlepšují informovanost pohraniční a pobřežní stráže o situaci na moři a její schopnost reakce. Služby poskytované Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu usnadňují odhalování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Ke dni 19. ledna 2017 poskytla Evropská agentura pro kontrolu rybolovu prostřednictvím Evropské agentury pro námořní bezpečnost významný soubor chybějících údajů, zejména o rybářských plavidlech 5, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž a ta je pak poskytuje pohraniční a pobřežní stráži. Evropská agentura pro námořní bezpečnost rovněž poskytuje vybranou část svých integrovaných námořních služeb řadě uživatelů mimo Evropskou unii, a to jako součást programů na podporu třetích zemí (včetně odborné přípravy a činností v oblasti budování kapacit) v oblasti Středozemního, Černého a Kaspického moře za účelem lokalizace nezákonného vypouštění do moře a znečišťovatelů. 4.2 Společné služby námořního dohledu 1. Systémy dálkově řízených letadel (RPAS) 5 Systém sledování plavidel (VMS). 12

13 Významným chybějícím nástrojem námořního dohledu je využívání systémů dálkově řízených letadel, jenž by zaplnil operační vakuum mezi satelitními snímky a námořními hlídkovými letadly. Rada a Evropský parlament proto vyhradily 67 milionů EUR na období let pro vytvoření společné služby systémů dálkově řízených letadel pro námořní dohled vykonávaný Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu. V roce 2016 tyto tři agentury společně vytvořily specifikace pro nabídky a v únoru 2017 byla podepsána rámcová smlouva týkající se systémů dálkově řízených letadel s dlouhou výdrží i letadel schopných startovat a přistávat vertikálně. Po tříměsíční přípravné fázi, jejíž součástí jsou i technické schvalovací testy, bude tato společná služba systémů dálkově řízených letadel fungovat od června 2017 a povolení letu budou vydávat orgány civilního letectví. V květnu 2017 se bude konat v západní části Středozemního moře ukázka činností služby systémů dálkově řízených letadel, během které bude předvedena její přidaná hodnota v oblasti ochrany hranic, pátrání a záchrany, kontroly rybolovu a monitorování znečišťování moře, aby se podpořilo její využívání ze strany vnitrostátních orgánů. V rámci zaměření se na specifika východního Středomoří plánuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v této oblasti provést později v roce 2017 zkoušky využívání systémů dálkově řízených letadel s dlouhou výdrží, čímž přispěje k dalšímu rozvoji společné služby systémů dálkově řízených letadel uvedených tří agentur. 2. Služba letadel s pevnými křídly Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž má v současné době tři rámcové smlouvy na víceúčelové průzkumné lety. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž vytvořila internetový portál, jenž umožňuje přímý přístup k operátorům tří uvedených agentur a členských států, např. pro videostreaming a podávání zpráv v reálném čase. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 bude podepsána nová rámcová smlouva v oblasti dohledu ze vzduchu. 4.3 Budování kapacit a víceúčelové operace Evropská agentura pro kontrolu rybolovu společně s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost v současné době vytváří pokyny pro meziagenturní spolupráci v oblasti námořního dohledu. Všechny výše uvedené prvky slouží jednomu operačnímu cíli, konkrétně aby se co nejlépe využívaly stávající informace, služby a schopnosti při víceúčelových operacích prováděných agenturami ve Středomoří společně s vnitrostátními orgány a v jejich prospěch. Všechny orgány členských států, které vykonávají funkce pobřežní stráže, by měly 13

14 využívat služby poskytované Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu v rámci spolupráce EU při výkonu funkcí pobřežní stráže. Evropská agentura pro námořní bezpečnost by měla zprovoznit společné služby systémů dálkově řízených letadel do konce května Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropská agentura pro kontrolu rybolovu by měly od června 2017 plně využívat společných služeb systémů dálkově řízených letadel především v centrálním Středomoří. Uvedené tři agentury by měly na základě pilotního projektu prozkoumat, jak by informace a služby poskytované v rámci spolupráce EU při výkonu funkcí pobřežní stráže mohly být rovněž využity ku prospěchu sousedních třetích zemí, zejména ve Středomoří. 5. ZÁVĚRY Z druhé zprávy vyplývá, že všechny zúčastněné strany nadále intenzivně pracovaly na zahájení činností a zavádění nástrojů stanovených v nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži s cílem zajistit, aby se co nejdříve posílila schopnost ochránit vnější hranice. Většina členských států konkrétně poskytla nezbytné údaje pro účely hodnocení zranitelnosti, což je důležitý krok k dosažení účinného preventivního přístupu. Rovněž rychlý pokrok v Radě, pokud jde o očekávané rychlé přijetí rozhodnutí Rady, jímž se zmocňuje Komise k zahájení formálních jednání se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o dohodách o statusu, ukazuje, že zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže je neustále věnována politická priorita. Členské státy by však měly podniknout další kroky, které bezodkladně zajistí plnou operační schopnost rezerv pro rychlé nasazení, konkrétně by měly doplnit rezervu vybavení pro rychlé nasazení a pokračovat ve společném úsilí při podpoře členských států v přední linii při účinné správě vnějších hranic tím, že provedou požadovaná nasazení v rámci probíhajících společných operací. Členské státy musí rovněž využít potenciálu, jejž poskytuje posílená agentura při pomáhání v oblasti návratových operací, a to oznamováním orientačního plánování svých návratových operací. Komise vyzývá Radu, aby se na základě této zprávy zabývala dosaženým pokrokem a schválila navrhované konkrétní kroky pro zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže. 14

15 Komise podá další zprávu o pokroku dosaženém při posilování vnějších hranic na jaře