TOPIGS. Journal 03/

Transkript

1 Journal Firemní informace pro partnery a zákazníky 03/2012 Úvodní slovo U příležitosti blížících se svátků srdečně zdravím všechny chovatele prasat v České i Slovenské republice. Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Gyula Simon (čti Ďula Šimon), je mi 53 let a jsem diplomovaný zemědělský inženýr - zootechnik. Od ukončení vysoké školy pracuji v oboru produkce vepřového masa a posledních 20 let se zabývám uváděním a adaptací nejnovějších poznatků v oblasti genetiky do každodenní praxe chovatelů prasat. Řídím společnost Danubia Kft. (s.r.o.), která zajišťuje systém chovu a distribuuje genetiku, obojí na území Maďarska, Rakouska, Rumunska a států bývalé Jugoslávie. Vzledem k personálním změnám v CZ s.r.o, jsme se společně s majiteli u dohodli, že od prosince 2012 osobně převezmu řízení společnosti CZ s.r.o. Naším cílem je za použití genetiky zajistit pro české a slovenské chovatele vepřového masa možnost ještě účinnější produkce vepřového masa. Pro dosažení tohoto cíle nadále počítáme se společností CZ s.r.o. a s ní spolupracujícími chovatelskými organizacemi a specialisty v Česku i na Slovensku. Nadále se budeme snažit také o co možná nejlepší spolupráci s odborníky společností International a Danubia. Moderní genetika a s ní spojené služby mohou spolehlivě fungovat v rámci regionu hlavně tehdy, pokud má místní šlechtitelská organizace odpovídající početní stav prasnic. Co největší regionální stádo nejenom že zefektivní chovatelskou práci, ale také umožní zajistit pro producenty vyšší úroveň souvisejících služeb. V uplynulých deseti letech společnosti CZ s.r.o. a Danubia Kft. úspěšně spolupracovaly na školeních, při výměně zkušeností a při nákupu chovných prasniček a spermatu. Do mnoha maďarských a chorvatských InGene středisek jsme dodali vysoce kvalitní SPF prasničky (G)GP z A-linie. V návaznosti na společnou práci v minulém období bychom naše společné snažení chtěli nadále rozvíjet. Různé země, různí lidé, odlišné tržní podmínky, ale vždy mají jedno společné: přežijí ti výrobci vepřového masa, kteří dokáží nejfektivnějším možným způsobem dodávat vepřové maso, odpovídající požadavkům trhu. Našimi nejdůležitějšími cíly do budoucna je zvýšit počet odstavených selat na prasnici a rok, snížit ztráty a zlepšit konverzi krmiva. Nejdůležitějším úkolem společnosti CZ s.r.o. je podpora jejich partnerů na cestě za tímto cílem. Dovolte, abych touto cestou popřál všem českým a slovenským chovatelům prasat pokojné a šťastné Vánoce a připil na nový rok plný úspěchů. Ing. Gyula Simon jednatel společnosti CZ s.r.o.

2 Poruchy reprodukce prasnic neinfekční povahy Abstrakt. Předmětem studie jsou neinfekční poruchy reprodukce u prasnic. Práce je konkrétně zaměřena na faktory ovlivňující nástup říje po odstavu, přebíhání, odumření plodů a porod mrtvých plodů/selat. Údaje jsou čerpány z vlastních zkušeností autora a z uvedené literatury. Abstract. Some non infectious reproductive disorders in sows represent object of the study. Attention is focused to factors influencing return to estrus after weaning, repeat breeding, fetal death and delivery of death fetuses/piglets. Data are gathered from author experience as well as from listed literature. Úvod Reprodukční parametry stáda patří k hlavním ukazatelům ekonomické profitability farmy. Zvláště ukazatel počtu odchovaných selat na prasnici za rok je pro všechny zainteresované v tomto oboru jasným a srozumitelným signálem úrovně konkrétního chovu. V posledních letech bylo dosaženo hybridizací a selekcí značného genetického pokroku - hovoříme o tzv. hyperprolifických prasnicích. Tyto prasnice jsou schopny při průměru 2,5 vrhu za rok, rychlém nástupu říje a vysokém procentu zabřezávání odchovat 30 a více selat za rok. K tomu, aby byl tento vysoký genetický potenciál správně využitý, je třeba zajistit optimální kontrolu zdraví,managementu,výživy a zoohygienických podmínek. To vše plně při respektování fyziologických potřeb plemenic a dodržování stále se zpřísňujících pravidel welfare. Reprodukce je komplexní proces, na kterém se podílejí různé biologické funkce ovlivňované velkým množstvím vnitřních a vnějších vlivů v různých interakcích. Pro zjednodušení lze příčiny poruch reprodukce rozdělit do dvou základních skupin infekční a neinfekční. Hranice však mezi nimi není jednoznačná, poněvadž se infekční a neinfekční faktory navzájem ovlivňují. Hlavní neinfekční faktory ovlivňující reprodukci jsou organizace a řízení chovu, výživa a podmínky ustájení. V článku se na základě svých zkušeností, poznatků a údajů z uvedených literárních pramenů zabývám vybranými neinfekčními faktory, které v jednotlivých stádiích reprodukčního cyklu zabraňují dosáhnout výše uvedené cíle intenzivní reprodukce. Konkrétně se zaměřuji na nástup říje po odstavu, přebíhání, odumření plodů a zmetání a nakonec na porod mrtvých selat. správném načasování inseminace vzhledem k ovulaci. Největší vliv na nástup a výraznost říje má délka laktace, výživa a kondice zvířete, roční období a způsob a řízení chovu (dále management). Délka laktace V rámci Evropské unie je minimální délka laktace 3 týdny dána legislativně (Commission Directive 2001/93/EC z 9. listopadu 2001). Prasnice s kratší délkou laktace než 21dní mají větší riziko přebíhání a reprodukčních poruch. Rovněž tak nadměrně prodloužená doba laktace může negativně ovlivnit reprodukční ukazatele v důsledku katabolismu a ztráty tělesné kondice. 3 Zhoršená kondice zvířete může negativně ovlivnit plodnost sníženou kvalitou preovulačních folikulů i velikost vrhu sníženým počtem ovulací. Tento jev je dobře znám a popsán u primipar jako tzv. syndrom druhého vrhu. Výživa a tělesná kondice Neodpovídající výživa a příjem energie během laktace má za následek prodloužený interval od odstavu do říje, menší počet prasnic v říji do sedmého dne po odstavu, snížené procento zabřezávání a nižší přežitelnost embryí. 4 Primipary potřebují navíc živiny pro svůj růst a přitom vykazují nižší příjem krmiva a mají nižší rezervy tuků a proteinů. Výsledkem je, že více hubnou během laktace a jsou více náchylné ke zhoršené reprodukční výkonnosti. 5 Tento problém se vyskytuje v mnoha chovech (již zmíněný syndrom druhého vrhu) a vede ke značné brakaci těchto ple- Obr. 1 semeno Durmanu obecného foto Ing. Libor Kostka Nástup říje po odstavu Odstav selat a ukončení laktace umožňuje uvolnění FSH a LH a nástup říje obvykle během 4-7 dnů. Cílem je, aby říje u prasnic nastupovaly co nejdříve po odstavu a variabilita nástupu u skupiny odstavených prasnic byla co nejnižší. Příznaky říje pak mají být co nejzřetelnější. Pokud se interval prodlouží ze 4-7 dnů na 9-12, dochází k poklesu zabřezávání z 88 % na 59 % a velikost vrhu se zmenšuje z 11,7 na 10,6 selat. 1 Tento pokles je provázen zkrácenou délkou trvání říje a rovněž kratším intervalem od inseminace do ovulace 2. Důvod poklesu reprodukčních parametrů je v nemenic. Řada studií se shoduje na tom, že výrazná ztráta hmotnosti během laktace snižuje počet ovulací a kvalitu oocytů i embryií a vede tak k přebíhání a méně početným vrhům. Kvalita krmné dávky a technika krmení během laktace by tedy měly minimalizovat tělesné ztráty a udržovat plemenice v dobré kondici, což kromě reprodukční výkonnosti má i příznivý vliv na dlouhověkost a welfare zvířat. 6 Důležitý je přístup k chutnému krmivu několikrát denně a snadná dostupnost dostatečného množství kvalitní vody. Krmná křivka stanovuje množství krmiva Obr. 2 vypuzený embryonální váček 25.den březosti foto Jana Boháčková v závislosti na stadiu laktace a počtu selat ve vrhu,důležitá je restrikce před porodem jako prevence PPDS(postpartální syndrom dysgalakcie-dříve MMA). Při odstavu by se měl důsledně dodržovat tzv. flushing (krátkodobá hyperalimentace), kdy v době od odstavu do inseminace mají být prasnice krmeny adlibitně. Rovněž u prasniček se asi deset dní před plánovaným obdobím připouštění doporučuje flushing. Dostatek kvalitního krmiva s vysokým obsahem energie zlepšuje metabolický a energetický status organismu. Dieta, která zvyšuje sekreci inzulinu, zvláště během laktace a po odstavu, je velmi důležitým faktorem. Inzulin příznivě ovlivňuje sekreci FSH a LH a vývoj folikulů a po ovulaci dále produkci progesteronu, který stimuluje tvorbu proteinů nezbytných pro ranou březost. Tyto dělohou vylučované sekreční proteiny (angl. USP s - uterine secretory proteins) jsou významné pro časný vývoj embryí. 7 Roční období V našich podmínkách se v letním období setkáváme s nadměrně vysokými teplotami na porodnách i jalovárnách. Tyto teploty mnohdy překračují i 30 C, což vede k těžším porodům, většímu počtu mrtvě narozených selat, zvýšenému zalehávání selat, nižšímu příjmu krmiva a vyšší mortalitě prasnic,dále k pozdějším nástupům říjí po odstavu,nevýrazným říjím či anestru, přebíhání a vyšší embryonální mortalitě. Ztráta kondice a celkové oslabení organismu z tohoto období se pak kromě jiných faktorů projeví později na podzim vyšším přebíháním a větším počtem abortů. Pozdní léto a začátek podzimu je tak období, kdy reprodukční parametry bývají na nejnižší úrovni. 8 Divoká prasata mají obvykle jeden vrh ročně - brzy na jaře, kdy je pro potomstvo nejlepší doba pro přežití. Naopak zabřeznutí brzy na podzim by vedlo k oprašení uprostřed zimy v nejtěžších podmínkách. Tendence respektování přírodních podmínek přetrvává i u domácích prasat, u kterých až 70 % abortů (syndrom podzimních abortů), vyšší embryonální mortalita a přebíhání spadá právě do období časného podzimu. Prasnice zapuštěné v tomto období mívají i menší počty selat ve vrhu. Management V rámci způsobu a organizace chovu nástup říje příznivě ovlivňuje přiměřené klima a dostatek světla a pravidelný kontakt s plnohodnotným kancem. V zajištění přiměřeného klimatu jde Společnosti Norsvin a podepsaly vzájemnou strate- gickou dohodu Firmy a Norsvin podepsaly strategickou dohodu, která zahajuje dlouhodobou spolupráci těchto dvou chovatelských organizací. Na základě uzavřené dohody může firma Norsvin na území Norska, Švédska, Finska a Islandu využívat plemenný materiál Z-linie k produkci užitkových prasniček. Kromě toho získávají obě společnosti i přístup k novým produktům a technologiím. Na strategické úrovni mají firmy a Norsvin mnoho společného, neboť obě jsou vlastněny farmáři a obě také hodně investují do výzkumu a vývoje. SPF plemenný materiál (tj. zvířata prostá specifických patogenních zárodků) a dávky kančího spermatu, budou do Norska importovány jak z Nizozemska, tak také z některých jiných zdravotně certifikovaných zdrojů společnosti a v Norsku jich pak bude použito k vybudování populace plemenných zvířat Z-linie. Aby byl dodržen co nejvyšší zdravotní status těchto importů, bude dovoz plemenného materiálu firmy do Norska realizován v souladu s nejpřísnějšími hygienickými předpisy. Tento import taktéž umožní, aby firma Norsvin uvedla na skandiávský trh užitkové prasničky s geny Z-linie již na počátku roku Další část této dohody se týká spolupráce firem a Norsvin v oblasti výzkumu a vývoje. Norsvin a se již dříve dohodly na spolupráci v souvislosti se specifickými výzkumnými a vývojovými projekty. V rámci nové strategické smlouvy se obě firmy dohodly i na tom, že budou hledat možnosti další spolupráce v oblasti genetiky prasat. Norsvin je norská plemenářská organizace, která je vůdčí firmou na skandinávském trhu. Norsvin operuje také v Pobaltských státech a v Severní Americe. Norsvin je jedinou společností na světě, která při testování všech plemenných kanců používá metodu počítačové tomografie (CT scanning), a to jak u mateřských, tak i u otcovských linií.

3 především o dostatečné chlazení v horkém období (zástin, větráky, zvlažování atd.). Dostatek světla se často zajišťuje umělým přisvětlováním u prasnic po odstavu. Pro dostatečnou stimulaci nástupu říje kancem je nezbytný dostatečně dlouhý (nicméně časově omezený) pobyt pohlavně dospělého kance v bezprostřední blízkosti prasniček a prasnic. Vyšší účinnost detekce říje i vyšší procento zabřezávání bývá při využívání více kanců. Důležitý je rovněž způsob ustájení po odstavu-individuální versus skupinové,někteří chovatelé upřednostňují individuální ustájení hned po odstavu.pokud se tvoří skupiny po inseminaci,je třeba je vytvořit 2 až 4 dni po připuštění,aby skupina byla v kritickém období 12. až 14. den březosti (implantace) již dostatečně stabilizována. Přebíhání Pravidelné přebíhání Za pravidelné přebíhání se považuje opětovný nástup říje 18 až 24 dní po inseminaci. V těchto případech je třeba se zaměřit zejména na kvalitu inseminační dávky a provedení inseminace. 9 Zejména načasování inseminace vzhledem k době ovulace je kritické. Délka říje může být velice různá (od 24 do 96 h) a termín ovulace je závislý právě na délce říje. 10 Prasnice ovulují přibližně ve dvou třetinách doby říje a ideální inseminace je 0-24 hodin před ovulací. Procento zabřeznutí v tomto případě může být vyšší než 90 %. 11 Pokud k inseminaci dojde dříve či později, výsledky jsou podstatně horší. Pozdní inseminace, zvláště pokud nejsou dodržovány hygienické podmínky, značně zvyšují riziko endometritidy s následným výtokem z vulvy. 9 Délka říje je ovlivňována faktory jako je parita, stres, přítomnost kance a délka intervalu od odstavu. 12 I když průměrná délka říje může být pro danou farmu konstantní v průběhu roku, obvykle se liší mezi prasničkami a prasnicemi a mezi první říjí a opakovanou říjí (přebíhání). Prasničky a přebíhalky mají v průměru kratší délku říje než prasnice, které se říjí po odstavu poprvé. Variabilita v délce říje mezi farmami je vysvětlována rozdíly v plemenné příslušnosti zvířat, přítomnosti stresových faktorů, ve vlivu individuality kanců-prubířů nebo ve výživě prasniček a prasnic. 9 Na základě zkušenosti a statistických údajů lze předvídat délku říje a provádět optimální načasování inseminace a reinseminace v konkrétním chovu. Další rizikové faktory, které mohou negativně ovlivnit zabřezávání a tak zapříčinit pravidelné přebíhání jsou inseminace prasniček Obr. 3 mumifikované plody a primipar, inseminace za vysokých teplot, krátká délka laktace, nízký příjem krmiva během laktace, špatné hygienické podmínky (průvan, nedostatek světla, stress během prvních 12 hodin po inseminaci atd). 13 Nepravidelné přebíhání. Plemenice, které se přeběhly za více jak 24 dní pravděpodobně zabřezly, ale po implantaci a před osifikací (do 35. dne březosti) došlo k odumření embryí. V závislosti na postupu rozkladu a vstřebání embryí se opožďuje luteolýza a tím i nástup nového říjového cyklu. I když odumření embryí a následné nepravidelné přebíhání mohou vyvolat faktory uvedené u pravidelných přeběhnutí, daleko pravděpodobnější příčiny představují různá onemocnění plemenice (např. nemoci končetin, záněty urogenitálního traktu a nejrůznější subklinické patologické stavy), ovariální cysty nebo krmivo obsahující estrogenní mykotoxin-zearalenon. 9 Rovněž rostlinné jedy mohou být příčinou nepravidelného přebíhání. Z vlastních zkušeností mohu uvést konkrétní případ. V chovu se 400 prasnicemi asi půl roku docházelo ke značnému nepravidelnému přebíhání po 40 dnech. Po vyloučení různých neinfekčních i infekčních příčin se zjistilo, že krmivo obsahuje semínka durmanu obecného (Datura stramonium-obr.1). Všechny části této rostliny obsahují jedovaté alkaloidy, zejména atropin, skopolamin, belladonin a nikotin. Po vyčištění krmiva došlo k postupnému zlepšení a dnes již farma tyto problémy nemá. Semena durmanu byla tedy pravděpodobnou příčinou uvedeného problému. Faktory zapříčiňující přebíhání lze seřadit v pořadí významnosti následovně: kanec/semeno, management, délka laktace, délka intervalu od odstavu, parita, onemocnění u pravidelného přebíhání, dále onemocnění, management, prostředí, sezónní vlivy, mykotoxiny a ovariální cysty u nepravidelného přebíhání. 9,15 V průměru se udává,že přibližně dvě třetiny přebíhání jsou pravidelné a jedna třetina nepravidelné. 14 Ve své praxi jsem se rovněž setkal na jedné farmě s ranou embryonální mortalitou, kdy kolem 25. dne březosti docházelo k odúmrtí a vypuzení embryí z dělohy (obr. 2) s nástupem další říje již do 5. dne od vypuzení embryí. Úroveň zabřezávání po inseminacích v těchto říjích byla srovnatelná s průměrem farmy. Riziková byla především druhá březost. U několika prasnic došlo i k opakování vypuzení embryí. Nicméně dosud se nám nepodařilo zjistit příčiny tohoto problému. Otázkou zůstává, za jakých podmínek ve stejném termínu dochází k vstřebávání nebo vypuzení embryí. Odumření plodu a zmetání Přibližně 35. den březosti končí embryonální fáze a začíná fetální období. Od tohoto dne pak začíná osifikace kostí plodu. To znamená, že pokud plod uhyne, není již absorbován, ale je vypuzen (zmetání) nebo zůstává v děloze a podléhá rozkladu (mumifikace, macerace, příp. emfyzém). V případě velkých vrhů plod může uhynout v důsledku nedostatku místa v děloze. Proto mumifikované plody se běžně vyskytují ve více početných vrzích (obr. 3). Obr. 4 mrtvě narozená selata typ I, předčasný porod, pravděpodobná příčina PRRSV Například ve vrhu o 14 selatech, která jsou normální a zdravá, jeden mumifikovaný plod není průkazem patologického stavu. 15 V případě většího počtu mumifikovaných plodů a postižení více zvířat je však nezbytné vyloučit infekční příčinu (např. PPV, PCV- 2, PEV). Abort představuje předčasné vypuzení mrtvých či neživotných selat mezi 35. a 109. dnem březosti. Selata před 109. dnem nemohou přežít z důvodu nevyvinutých plic. 9 Neinfekční příčiny abortů jsou zejména extrémně vysoké či nízké teploty, sezonní vlivy (syndrom podzimních abortů), stres, nedostatky ve výživě, mykotoxiny a jiné toxické vlivy. Vysoké hladiny CO (oxid uhelnatý) ve špatně větraných stájích jako následek nedokonalého spalování paliv mohou rovněž způsobit odumření plodů. Prasnice bývají normální, protože fetální hemoglobin má vyšší afinitu k CO než hemoglobin prasnice 9. Krmivo kontaminované mykotoxiny (námelové alkaloidy, T2-toxin, zearalenon) mohou také vyvolávat aborty a porody slabých nebo mrtvých selat v různých stádiích rozkladu. 16 Porod mrtvých selat. Souběžně se selekcí na větší vrhy roste počet mrtvě narozených selat, čímž se částečně snižuje celkový efekt selekce. Literární údaje uvádějí běžné procento mrtvě narozených selat ve vrhu od 3 do 8 %. 17 Mrtvě narozená selata můžeme rozdělit do dvou základních typů, i když hranice mezi nimi nemusí být vždy jednoznačná. Typ I představuje prenatálně uhynulé, mumifikované nebo macerované plody v různém stadiu rozkladu, černé či hnědé barvy. V tomto případě plody odumírají mezi 35. a 109. dnem březosti a příčinou jsou obvykle specifické infekce (např. porcinní parvovirus - Obr. 5 mrtvě narozená selata typ II, PPV, PRRSV, PCV-2) (obr. 4). Typ II představuje intranatálně uhynulé plody bez známek rozkladu, nažloutlé či načervenalé barvy, případně vzhledu normálních selat. V tomto případě selata hynou krátce před porodem, během porodu (největší část, asi dvě třetiny z typu II), případně bezprostředně po porodu (obr. 5). Tyto intranatální ztráty jsou více přisuzovány neinfekčním příčinám 18. Hlavní příčinou intranatálních ztrát je asfyxie 19.V literatuře se uvádí značné množství faktorů ovlivňujících výskyt mrtvých selat - plemeno, velikost vrhu, parita, kondice prasnic, délka březosti, délka porodu, 20 dále délka intervalu mezi rodícími se selaty, pořadí selat, hemoglobin selat, porodní hmotnost, fyzikální charakteristika těla selete (např. disproporcionálně dlouhá a tenká selata jsou potenciálně více riziková) 21 (obr. 6). Tato a malá selata jsou pravděpodobně důsledkem nedostatečné funkce placenty. Pro tyto případy se používá termín zpomalený intrauterinní růst (angl. IUGR - intrauterine growth retardation). K dalším faktorům ovlivňujícím počet mrtvě narozených selat patří management, výživa (krmivo během březosti deficitní na vitamin A, měď, jod nebo obsahující mykotoxiny zvyšuje výskyt mrtvě narozených selat 9 ) a podmínky ustájení. Vzhledem k intranatálnímu odumření selat na základě vlastní zkušenosti mohu potvrdit rizikovou délku porodu nad pět Genomická selekce je nyní používána i u mateřských linií prasat Na začátku června zahájila firma používání genomické selekce i v mateřských chovných liniích. Znamená to tedy, že plemenní kanci jsou nyní částečně selektováni i na základě informací získaných pomocí genomické selekce prasnic. Tento krok následoval po zavedení metody genomické selekce plemenných kanců, která se začala používat koncem minulého roku. V rámci koncepce NADOR se genomická selekce využívá k výběru těch plemenných kanců, kteří na své potomstvo přenášejí méně kančího pachu. Využitím informací získaných v rámci genomické selekce mateřských chovných linií lze dosáhnout lepšího a rychlejšího genetického pokroku např. u takových ukazatelů jako je velikost vrhu, porodní hmotnost selat, vitalita a mateřské vlastnosti prasniček. Rychlejší genetický pokrok může být v mateřských liniích dosažen také v oblasti genetického zlepšování znaků u výkrmových prasat a u znaků kvality jatečných těl. Pomocí genomické selekce lze genetický pokrok zvýšit o 30 %. Firma může v této souvislosti rovněž využít svůj největší trumf, kterým je to, že získané fenotypické infomace pocházejí ze souboru zahrnujícího téměř 25 milionů prasat. Takovéto údaje pak zvyšují možnost využití genomické selekce i na základě hodnocení vazeb existujících mezi fenotypickými projevy a genetickou informací. Pomocí genomické selekce lze získat jasný přehled o genetických dispozicích týkajících se těch užitkových znaků, které jsou zjistitelné a měřitelné až v pozdějších fázích života prasat, které jsou vázány na pohlaví anebo které se vyznačují nízkou mírou dědičnosti. Genomická selekce tím umožňuje zaměřit se na dosažení některých velmi specifických cílů plemenářské práce.

4 hodin,každý ztížený porod pak samozřejmě přináší riziko pro selata i matku. Nejvíce mrtvě narozených je na konci porodu a snad nejvíce rizikový faktor je vysoká teplota prostředí v letních měsících, kdy se občas setkáváme i s celými mrtvými vrhy (obr. 7). Menší pravděpodobnost na přežití mají selata vypuzená v placentě (obr. 8), kdy je nutná pomoc ošetřovatele a selata žlutě zbarvená (obr. 9), u kterých vlivem asfyxie došlo k vyloučení mekonia a potřísnění kůže. V rámci vlivu managementu samozřejmě zastává významnou roli lidský faktor. Dobrý personál na porodně, ale i všude jinde, je významným předpokladem úspěšné reprodukce.snahy šetřit na lidech a to jak na počtu i kvalitě tak často vedou k neúspěchu. Rizikové jsou nedostatečně odborné cílené zásahy jako například nesprávné použití oxytocinu nebo špatně načasovaná indukce porodu pomocí prostaglandinu F 2α. Na celkový počet odchovaných selat mají dále vliv ztráty na porodně od narození do odstavu,toto je však rozsáhlé téma na samostatný článek. Obr. 8 Sele v placentě Obr. 9 Sele potřísněné mekoniem, Závěr Obr. 6 mrtvě narozené sele typ II, Obr. 7 Všechna selata ve vrhu mrtvě narozena, Poruchy reprodukce představují problém v řadě chovů, kde znemožňují využití vysokého genetického potenciálu současných linií vysoce plodných prasnic. Mohou se vyskytovat v různých fázích reprodukčního cyklu a někdy i současně ve více obdobích. Existuje velké množství rizikových faktorů, které často působí současně. Proto je třeba k diagnostice přistupovat velice komplexně na základě zhodnocení všech možných neinfekčních i infekčních příčin. Velmi důležitou roli zde hrají přesná evidence reprodukčních ukazatelů a jejich pravidelné a správné hodnocení. Poněvadž se jedná o složitý biologický proces, je tato oblast výzvou a příležitostí pro uplatnění veterinárních lékařů specialistů na zdravotní problematiku prasat. Adresa autora: MVDr.Jiří Malášek, Ve Vilách 15, Velké Meziříčí vet@topigs.cz Poděkování Děkuji doc. MVDr. Radovanu Doleželovi, CSc. za cenné připomínky. Citovaná literatura 1. Steverink D., Soede N., Groenland G.., van Schie F., Noordhuizen J., Kemp B., Duration of estrus in relation to reproduction results in pigs on commercial farms. J Anim Sci 77, Kemp B., Soede N., Weaning to estrus interval in relation to timing of ovulation and fertilization results in sows. J Anim Sci 74, Clowes E., Aherne F., Foxcroft G., Baracos V., Selective protein loss in lactating sows is associated with reduced litter growth and ovarian function. J Anim Sci 81, Quesnel H., Pasquier A., Mounier A., Prunier A., Influence of feed restriction during lactation on gonadotropic hormones and ovarian development in primiparous sows. J Anim Sci 76, ten Napel J., Kemp B., Luiting P., de Vries A., A biological approach to examine genetic variation in weaning to oestrus interval in first litter sows. Livest Prod Sci 41, Whittemore C., Review: Nutrition reproduction interactions in primiparous sows. Livest Prod Sci 46, Close WH,Cole DJA,Nutrition of Sows and Boars,Nottingham University press,nottinghan2009:4 8. Peltoniemi O., Love R., Heinonen M., Tuovinen V., Saloniemi H., Seasonal and management effects on fertility of the sow: a descriptive study. Anim Reprod Sci 55, Maes D.,NON-INFECTIOUS REPRODUCTIVE PROBLEMS IN THE SOW:an overwiew.in Proceedings 1st ESPHM,Copenhagen,,ECPHM,2009: Soede N., Wetzels C., Zondag W., Hazeleger W., Kemp B., 1995b. Effects of second insemination after ovulation on fertilization rate and accessory sperm count in sows. J Reprod Fertil 105, Nissen A., Soede N., Hyttel P., Schmidt M., D Hoore D., The influence of time of insemination relative to time of ovulation on farrwoing frequency and litter size in sows, as investigated by ultrasonography. Theriogenology 47, Kemp B., Soede N., Weaning to estrus interval in relation to timing of ovulation and fertilization results in sows. J Anim Sci 74, Nissen A., Soede N., Hyttel P., Schmidt M., D Hoore D., The influence of time of insemination relative to time of ovulation on farrwoing frequency and litter size in sows, as investigated by ultrasonography. Theriogenology 47, Koketsu Y., Dial G., King V., Returns to service after mating and removal of sows for reproductive reasons from commercial swine farms. Theriogenology 47, Muirhead MR,Alexandr TJ, A pocket guide to recognising and treating pig infertility, 5M Enterprise Ltd.2000: Osweiler G.., Occurrence of mycotoxins in grains and feeds. In: B. Straw, J. Zimmerman, S. D Allaire, D. Taylor (Eds). Diseases of Swine, 9th Edition, Blackwell Publishing, Ames Iowa, USA, Cutler R., Fahy V., Cronin G., Spicer E., Preweaning mortality. In: Straw B. E., Zimmerman J. J., D Allaire S.D., Taylor D.J. (Eds.), Diseases of Swine, ninth ed. Blackwell Publishing Ltd., pp Alonso-Spilsbury M., Mota R., Trujillo O., Martínez-Burnes J., Arch T., López- Mayagoitia A., Ramírez-Necoechea R., Olmos H., Use of oxytocin in penned sows and its effect on fetal intra-partum asphyxia. Anim Reprod Sci 84, Van Dijk A., Aetiological and pharmacological approaches to perinatal asphyxia in the pig. PhD thesis, Utrecht University, The Netherlands 20. Vanderhaeghe C., Dewulf J., Ribbens S., de Kruif A., Maes D., A crosssectional study to collect risk factors associated with stillbirths in pig herds. Anim Reprod Sci, in press. 21. Canario L., Cantoni E., Le Bihan E., Caritez JC., Billon Y., Bidanel JP., Fouley J., Between-breed variability of stillbirth and its relationship with sow and piglet characteristics. J Anim Sci 84, U prasnic hybridní kombinace bylo v Nizozemí dosaženo rekordního nárůstu v počtu odstavených slelat V roce 2011 bylo v Nizozemí u prasat s genotypem odstaveno v průměru 28,8 selat na prasnici a rok. V 10 % špičkových farem činil odstav selat od jedné prasnice v průměru dokonce 31,6 selat ročně. Tato skutečnost byla zjištěna při technickém hodnocení výsledků 678 nizozemských farem s celkovým počtem téměř prasnic. V minulém roce se u prasnic zvýšila průměrná roční produkce o 0,7 selete na jednu prasnici. Tento nárůst byl větší než v předcházejících letech, kdy dosahované zvýšení činilo pouze 0,5 selete za rok. I přes tuto zvýšenou produkci však hodnoty úhynu selat zůstaly na přibližně stejné úrovni jako v letech předcházejících. Procento obnovy prasnic se přesto nezvýšilo. Všechny tyto ukazatele svědčí o tom, že se vyvážené šlechtění vyplácí. Vynikajících výsledků bylo dosaženo také v Belgii, kdy nejlepší z chovatelů odstavil 34,9 selete na prasnici a rok. Celkově v roce 2011 vyprodukovaly v Belgii prasnice s genotypem v půměru 28.9 odstavených selat za rok, což představuje zvýšení o 0,7 selete. U 10 % nejlepších farem činila dosažená produkce 32,3 odstavených selat na prasnici a rok. Aktualizace doporučení pro krmení zvířat ve výkrmu Firma aktualizovala doporučení pro krmení zvířat ve výkrmu. Toto doporučení je určené pro potomky kanců Tempo, Talent a Top Pi. Doporučení je založené na živinových požadavcích jednotlivých genotypů a je určené pro využití maximálního genetického potenciálu. Vydané manuály jsou vhodné pro všechny světové trhy. zvyšuje efektivitu produkce vepřového masa společně s ostatními pozitivními znaky jednotlivých linií. Trvalý pokrok v oblasti genetiky si vyžaduje pravidelné přehodnocování živinových požadavků našich genotypů. K tomu, aby chovatelé dosáhli u genetického materiálu co nejvyšší možné užitkovosti, vypracovala firma také on-line poradenský nástroj, který se nazývá Feed Monitor. Tento nástroj umožňuje specialistům na výživu porovnávat krmivářský program používaný na chovu s doporučením na krmení zvířat.

5 03/2012 Journal Aktuální informace pro partnery a zákazníky CZ s.r.o. Datum vydání: 17. prosince 2012 Vydává: CZ s.r.o., Svatopetrská 35/7, Brno Redakce: Jana Krupicová, tel.: , info@topigs.cz ROK POTÉ na farmu Sobáčov, která patří podniku ZD Haňovice a 19. a 20. září se ze stejné farmy naskladnilo 380 ks i na farmu v Zahnašovicích. Agropodnik Znojmo měl na svou farmu ve Strachoticích požadavek na ks prasniček 20, V září uplynul rok od repopulace tří chovů na Moravě. Chtěli bychom Vás seznámit s tím, jak to vypadá v těchto chovech dnes a jakých výsledků dosahují. Ale jak to vlastně začalo a jak to probíhalo? V zimě 2010 se rozhodly zemědělské podniky Doubrava Zahnašovice, a tak se z kapacitních důvodů musela repopulace provést návozem prasniček z Německa. Na všechny farmy byly dodány i prasničky čistokrevné A-linie pro vlastní obměnu stáda. První prasničky se začaly na všech farmách zapouštět 10. října ZD Haňovice a Agropodnik Znojmo provést na svých farmách repopulaci. Proto přestali zapouštět a začali jednat A jak vypadají výsledky na těchto farmách? o možnostech a nabídkách různých genetických firem, které na našem malém trhu působí. Výběr všech tří podniků byl nakonec jednotný a pro ně určitě správný. U těchto zemědělských podniků zvítězila nabídka genetiky, kterou prezentovali společně firmy CZ s.r.o. a PLEBO CZ s.r.o. Po vyskladnění farem se podniky pustily do důkladné očisty a dezinfekce všech technologií a všech prostor. Tato očista byla opravdu důkladná. Všechny podroštové prostory, PRVNÍ VRHY Farma 1 Farma 2 Farma 3 DRUHÉ VRHY Farma 1 Farma 2 Farma 3 % oprašení 87,4 81,9 81,3 % oprašení 88,8 88,7 92,2 nar. všech 12,6 12,3 12,0 nar. všech 12,7 13,8 12,5 nar. živě 11,8 10,9 11,6 nar. živě 12,2 12,5 12,2 odstaveno 10,8 10,2 10,4 odstaveno 11,1 11,3 11,3 všechny rošty i technologie vypadaly jako by zde proběhla rekonstrukce a nejen důkladná očista. Práce začala i pro pracovníky firem PLEBO CZ s.r.o. a CZ s.r.o., kteří začali s poradenskou činností a všichni pracovníci na těchto farmách byli důkladně proškoleni od začlenění a zapouštění prasniček až po práci na porodně. Pracovníci obou firem seznámili pracovníky s novými pracovními postupy, které jim práci nejen usnadní, ale Jak můžeme vidět na těchto výsledcích, ozdravení chovu spolu s kvalitní genetikou a poradenskou službou přinášejí opravdu kvalitní výsledky a v dnešní době také lepší ekonomiku celého chovu. Důležitou součástí udržení SPF zdraví na těchto chovech je striktní dodržování černo-bílého provozu, který je nedílnou součástí všech těchto opatření. Všechny tyto chovy mají i po roce status SPF farmy a přejeme jim, aby si ho udržely co nejdéle. hlavně pomůžou k lepším výsledkům, jež jsou společným cílem všech zúčastněných. 17. a 18. září 2011 se z farmy Slavíkov naskladnilo 350 ks prasniček 40, ve stáří od tří do sedmi měsíců Za PLEBOCZ s.r.o. Zdeněk Luskač poradce chovu