POROVNÁNÍ STROJOVĚ A RUČNĚ PROVEDENÉHO ODLISTĚNÍ ZÓNY HROZNŮ Z POHLEDU KVALITY HROZNŮ. Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici POROVNÁNÍ STROJOVĚ A RUČNĚ PROVEDENÉHO ODLISTĚNÍ ZÓNY HROZNŮ Z POHLEDU KVALITY HROZNŮ Bakalářská práce Vedoucí práce doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Vypracovala Markéta Bílková Lednice 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Porovnání strojově a ručně provedeného odlistění zóny hroznů z pohledu kvality hroznů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne Podpis diplomanta..

3 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doc. Ing. Pavlu Pavlouškovi, Ph.D. za odborné vedení při zpracování mé bakalářské práce, také děkuji panu Ing. Josefu Svobodovi za poskytnutí možnosti využívat vinice Habánských sklepů ve Velkých Bílovicích, a paní Ing. Petře Bábíkové, Dis. za cenné rady. Zvláštní poděkování patří panu Ing. Michalu Kumštovi za poskytnutí podkladů a pomoc při rozborech v laboratoři Zahradnické fakulty v Lednici.

4 Obsah 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Listy a jejich funkce Listy Fotosyntéza Transpirace Dýchání rostliny Cyklické práce ve vinici Řez révy vinné Zelené práce ve vinici Podlom Zastrkování let Vylamování zálistků Osečkování letorostů Odlistění zóny hroznů (defoliace) Regulace násady hroznů Klimatické změny a jejich vliv na kvalitu hroznů Faktory určující kvalitu hroznů Cukernatost Organické kyseliny ph Dusíkaté látky Minerální látky Obsah fenolů Obsah aromatických látek Negativní dopady na hrozny révy vinné Plíseň šedá (Botrytis cinerea) Padlí révy vinné Bílá hniloba révy vinné Sluneční úpal a sluneční spála... 26

5 3.5.5 Poškození krupobitím Mechanizované odlistění zóny hroznů Výhody a nevýhody mechanizovaného odlistění zóny hroznů Stroje na odlistění zóny hroznů (defoliátory) MATERIÁL A METODY MATERIÁL Popis stanoviště a pokusného materiálu Klimatické podmínky stanoviště Popis odrůdy Sauvignon blanc Popis podnože Kober 5BB METODY Pokusné varianty Termíny odkvetení, částečného odlistění a odběru vzorků Metody hodnocení Způsob odběru vzorků Stanovení hmotnosti 100 bobulí Stanovení cukernatosti refraktometricky Stanovení ph Stanovení veškerých titrovatelných kyselin HPLC stanovení kyselin Sledování odolnosti vůči plísni šedé Stanovení celkové listové plochy keře VÝSLEDKY PRÁCE Výsledky naměřených hodnot u odrůdy Sauvignon blanc Napadení hroznů plísní šedou Měření listové plochy DISKUZE ZÁVĚR SOUHRN RESUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY... 57

6 Seznam obrázků uvedených v textu: Obr. 1 Směr asimilátů během vegetace Obr. 2 Správně provedené odlistění zóny hroznů Obr. 3 Špatně provedené odlistění zóny hroznů Obr. 4 Hnědnutí slupky na hroznech Sauvignon blanc Obr. 5 Zádový defoliátor Obr. 6 Traktorový nesený defoliátor přední pohled Obr. 7 Traktorový nesený defoliátor zadní pohled Obr. 8 Znázornění viniční trati Přední hora Obr. 9 Hrozen odrůdy Sauvignon blanc Obr. 10 Hrozen Sauvignon blanc napadený plísní šedou Obr. 11 Přístroj ADC BioScientific Ltd. na měření listové plochy Obr. 12 Pokusné stanoviště Obr. 13 Varianta 1 celá řada ošetřena defoliátorem 20 dnů po kvetení Obr. 14 Varianta 2 celá řada ošetřena defoliátorem 40 dnů po kvetení Obr. 15 Varianta 3 kontrolní, odstraněny pouze zálistky v zóně hroznů Obr. 16 Varianta 4 ruční odstranění 3 listů a zálistků 20 dnů po kvetení Obr. 17 Varianta 5 ruční odstranění 5 listů a zálistků 20 dnů po kvetení Obr. 18 Varianta 6 ruční odstranění 3 listů a zálistků 40 dnů po kvetení Obr. 19 Varianta 7 ruční odstranění 5 listů a zálistků 40 dnů po kvetení Obr. 20 Varianta 8 ruční odstranění 3 listů a zálistků 60 dnů po kvetení Obr. 21 Varianta 9 ruční odstranění 5 listů a zálistků 60 dnů po kvetení Obr. 22 Defoliátor jako adaptér na portálovém nosiči Obr. 23 Impulsní přetlakový defoliátor Obr. 24 Pracovní hlava termického defoliátoru... 62

7 Seznam tabulek uvedených v textu: Tab. 1 Potřeba pracovního času při odlistění zóny hroznů Tab. 2 Chemická ochrana vinice Sauvignon blanc v roce Tab. 3 Termíny částečného odlistění a odkvětu révy vinné Tab. 4 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne Tab. 5 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne Tab. 6 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne Tab. 7 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne Tab. 8 Napadení hroznů Sauvignon blanc plísní šedou (%).. 45 Tab. 9 Počet letorostů na keři Sauvignon blanc Tab. 10 Hmotnost hroznů odrůdy Sauvignon blanc.. 46 Seznam grafů uvedených v textu: Graf 1 Znázornění globálního záření v roce Graf 2 Denní úhrny srážek a délka ovlhčení listů v roce Graf 3 Obsah listové plochy (m 2 ) u Sauvignon blanc Graf 4 Hmotnost 100 bobulí (g) ve sledovaných termínech Graf 5 Cukernatost vyjádřena v NM ve sledovaných termínech Graf 6 Obsah celkových kyselin (g.l -1 ) dle HPLC ve sledovaných termínech Graf 7 Obsah kyseliny vinné ve sledovaných termínech Graf 8 Obsah kyseliny jablečné ve sledovaných termínech Graf 9 Obsah veškerých titrovatelných kyselin (g.l -1 ) ve sledovaných termínech... 58

8 1. ÚVOD Pěstování révy vinné je jedna z nejstarších činností člověka v zemědělském odvětví. Během dlouhých tisíciletí pěstování révy vinné se nashromáždilo nepřeberné bohatství poznatků o jejím pěstování, biologii, o vhodnosti ekologických podmínek a o jejich působení na jakost konečného produktu. Lidé neustále přemýšlí jak vyrobit co nejkvalitnější vína a tudíž nacházejí nové a nové agrotechnické způsoby obdělání vinice, neboť tam to všechno začíná. Zavádění nových pěstitelských technologií se samozřejmě neobejde bez speciálních mechanizačních prostředků, kterými vinohradník s velkou libostí nahradí tradiční ruční práci. Nynější technologie pěstování révy vinné u nás žádá h.ha -1 ruční práce, zatímco ve vyspělejších státech potřeba ruční práce dosahuje zhruba poloviny ( h.ha -1 ). Avšak důležitou roli zde hrají i přírodní činitelé jako je poloha, půda, expozice svahu, teplota, vodní srážky, světlo a nadmořská výška ale současně i cyklické práce do kterých patří řez, zelené práce, obdělávání půdy, hnojení, ochrana a sklizeň hroznů révy vinné. Do zelených prací spadá i odlistění zóny hroznů neboli defoliace. Odlistění zóny hroznů v době vegetace je po zimním řezu jeden z nejdůležitějších činitelů, který se velmi pozitivně podílí na výsledné kvalitě. Hlavní význam spočívá v šetrném odstranění listů ze zóny hroznů. Jestli-že je provedeno ve vyhovujícím termínu, rozsahu a intenzitě velmi příznivě působí na zdravotní stav hroznů a množství látek, které obsahují. Uvolnění prostoru v oblasti hroznů má významný vliv na ošetření hroznů, rychlejší osychání a tak snížení napadení plísní šedou, padlím, proti sprchávání a v neposlední řadě podporuje vyzrálost hroznů. Avšak má to i své nevýhody. V ekologickém vinohradnictví patří tato operace k neopominutelným výhradám pro produkci kvalitních vín. 8

9 2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce bylo porovnání ručně a strojově provedeného odlistění zóny hroznů z pohledu kvality hroznů u odrůdy Sauvignon blanc. Praktická část práce probíhala ve vinařské podoblasti Velkopavlovická, na soukromé vinici ležící v katastru vinařské obce Velké Bílovice. Intenzita odlistění v období vegetace byla rozdělena do 9 časově navazujících variant. Termín začátku pokusu byl určen na základě fenologického stádia kvetení révy vinné. U jednotlivých variant byla postupně od zaměkání do sklizně vyhodnocována hmotnost bobulí, cukernatost, ph, obsah titrovatelných a organických kyselin, senzorické hodnocení napadení plísní šedou a měření listové plochy. Dalším úkolem bylo shromáždění literárních údajů o dané problematice a na základě vlastních výsledků zhodnotit metody odlistění. 9

10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Listy a jejich funkce Listy Listy složené z listové čepele a řapíku jsou po kořenech nejvýznamnější vyživovací orgány révy vinné. Mají podstatnou fyziologickou funkci pro růst a vývoj rostliny. Probíhá v nich fotosyntéza díky které réva vinná získává důležité látky pro růst a vývoj. Další důležitá funkce, při které se spotřebovává hojné množství asimilátů, přijímá vzdušný kyslík a dochází k tvorbě oxidu uhličitého a vody, se nazývá dýchání. Poslední úkol listů je transpirace. Je to významná fyziologická funkce, která reguluje stavbu orgánů révy vinné, kořenové nasávání vody a jejich produkci do všech zelených částí keře (PAVLOUŠEK, 1999) Fotosyntéza Fotosyntéza (asimilace uhlíku) je jedním z mnoha základních dějů, probíhajících v zelených částech rostlin. Z tohoto důvodu je podstatné vytvořit ve vinici podmínky pro maximální výkonnost fotosyntézy. Kvalitu fotosyntézy lze ovlivnit pěstitelským tvarem, zelenými pracemi a ochranou proti chorobám a škůdcům se záměrem udržet zdravou listovou plochu po celé vegetační období. Fotosyntéza je základním činitelem kvality hroznů a současně produkce a ukládání zásobních látek v rostlině (KRAUS ET AL., 1999). Průběh fotosyntézy zobrazuje Schéma 1 (SEDLO, 1994). 6 CO H 2 O + světlo = C 6 H 12 O O 2 oxid uhličitý + voda + energie = cukr + kyslík Na strukturu a fyziologii listů má velký dopad zastínění listové plochy. Listy ve stínu nemají dostatečný výkon fotosyntézy pro ovlivnění exportu cukrů a růstu révy vinné. Proto je velmi podstatné mít dobře osluněnou co největší listovou plochu, samozřejmě v první vrstvě a vyhnout se nadměrnému objemu listů, obvykle ve druhé a třetí vrstvě (KRAUS ET AL., 1999). 10

11 Významná je i výška listové stěny, která by měla být u středního vedení při nejmenším 130 cm. Výkon fotosyntézy je dán kombinací velikosti listové plochy a rozložením maximálního počtu listů po obvodu, neboli v první vrstvě listové stěny. Ztráta listů, ať už způsobena hlubokým osečkováním, napadením chorobami nebo předčasným opadem, se zřetelně projeví na kvalitě hroznů a možnostech přezimování révy vinné. Intenzita fotosyntézy v listech révy vinné je odlišná u jednotlivých odrůd (KRAUS ET AL., 1999). Další významný činitel při fotosyntéze je sluneční záření. Osluněné listy se mohou ohřívat i o 10 C výše, než je teplota vzduchu, což je podstatné při nižších podzimních teplotách. Účinek teploty na fotosyntézu je variabilní v průběhu vegetace. V létě jsou optimální teploty C, na podzim kolem C. Výrazný pokles fotosyntézy nastává při teplotách pod 15 C (PAVLOUŠEK, 2009). KRAUS (1999) uvádí, že zastíněné listy jsou tenké, mají menší množství chlorofylu, jejich produkce je nižší a při růstu takřka ve stínu u nich převažuje spotřeba asimilátů nad jejich produkcí. Asimiláty se pohybují v cévních svazcích a to průměrnou rychlostí cm za 1 hodinu. Látky vytvořené ze spodních listů letorostu jdou ke květenstvím a do kořenového systému. Z listů rostoucích nad květenstvím odtékají k vrcholku letorostu a tak zajišťují jeho prodlužovací růst. Během růstu letorostu se oblast rozdělující tyto dva směry posunuje stále výš k jeho vrcholu, a tak přibývá listů, které posílají asimiláty k hroznům a ke kořenům. Z toho vyplývá, že listy spodních dvou třetin letorostu jsou významné především pro vývin bobulí a pro hmotnost hroznu a vrchní třetina má vliv na jakost sklizně (KRAUS, 1999). Stres suchem ovlivňuje otevírání průduchů na listech a snížení hodnoty transpirace, čímž dochází ke snížení výkonnosti fotosyntézy (PAVLOUŠEK, 2009). 11

12 Obr. 1 Směr asimilátů během vegetace (KRAUS ET AL., 1999) Transpirace Transpirace, neboli výpar vody, je další velice významná funkce listů. Je závislá na odrůdě, genetických vlastnostech révy vinné a také na stanovišti. Odrůdy pocházející z Burgundska a Tramín červený mají vyšší transpiraci, zatímco Ryzlink vlašský, Modrý Portugal, Frankovka a Müller Thurgau mají výpar vody střední. Nízká transpirace je u odrůd Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Leanka. Denní výpar vody z jednoho keře révy vinné je dán odrůdou a tvarem keře. U vedení na hlavu se z jediného keře vypaří 2 3 litry vody za den. Při středním vedení révy je to 3 5 litrů vody a u vysokého vedení dosahuje denní výpar vody z listů na 4 12 litrů. Množství odpařené vody je závislé i na vodních poměrech dané lokality (KRAUS ET AL., 1999) Dýchání rostliny S listovou plochou je spojeno i dýchání rostliny, které probíhá nejintenzivněji v listech mladých a listech zastíněných. Dýchací proces je vyšší u keřů štěpovaných na podnože než u keřů pravokořenných a stejně jako transpirace stoupá s velikostí keře. Dýcháním se produkuje hojné množství kyseliny jablečné, kterou obsahují všechny orgány révy vinné. Cílem všech pěstitelů je, aby její množství v hroznech bylo co nejmenší a toho lze docílit co nejlépe osluněnou listovou plochou (KRAUS ET AL., 1999). 12

13 3.2 Cyklické práce ve vinici Řez révy vinné Řez je nejvýznamnější pracovní operace ve vinici. Lze jej charakterizovat jako cílevědomé odstranění přebytečných nadzemních částí révového keře. S kvalitou a způsobem řezu jsou přímo spjaty kvalita a množství hroznů. Řez reguluje množství výnosu a růstovou sílu keře (SEDLO, 1994). WALG (2004) pronesl, že díky řezu révy vinné lze dosáhnout pouze hrubé úpravy úrovně výnosu a že ani nízkým zatížením není prokázána produkce vín vysoké kvality. S pomocí řezu chceme získat harmonické zatížení keřů Zelené práce ve vinici Podlom Podlom je pracovní operace, která po zimním řezu, představuje druhou možnost regulace násady hroznů. Kvalitně provedený podlom může mít vliv na napadení houbovými chorobami a výslednou kvalitu hroznů. Jelikož jde o selektivní agrotechnický zásah, vykonává se jen ručně (PAVLOUŠEK, 2009) Zastrkování let. Zastrkování letorostů do dvojdrátí se provádí v momentě, kdy jsou letorosty dostatečně dlouhé, avšak individuálně k šířce meziřadí (KRAUS ET AL., 2000) Vylamování zálistků Tento pracovní úkon je poměrně pracný a odstraňují se hlavně zálistky (fazochy) v okolí hroznů na spodní třetině letorostů. Zálistky v horní části letorostů pomáhají svou asimilací zvyšovat cukernatost hroznů, proto je vhodné pouze jejich zakrácení (KRAUS ET AL., 2000) Osečkování letorostů Osečkování letorostů je periodická operace, kterou lze vykonávat opakovaně během celé vegetace. Zpravidla se odstraňují jen konce letorostů a mladé listy tak, aby zůstalo 15 a více listů na výhonu (QUINLAN, WEAVER, 1970). 13

14 Odlistění zóny hroznů (defoliace) Odlistění listové plochy v zóně hroznů je agrotechnické opatření, které by mělo být prováděno s ohledem na klimatické podmínky v daném ročníku, na intenzitu, termín a rozsah provedení (PAVLOUŠEK, 2007). Odstranění listů na letorostech v oblasti hroznů se řadí do kategorie tzv. zelených prací, které se provádí v průběhu vegetačního období révy vinné (BURG, 2007). Tato operace může značně zlepšit odkvétání květenství u odrůd s hustým olistěním (např. Tramín). Odstranění několika listů v době před zaměkáním bobulí může zlepšit provzdušnění keřů v oblasti hroznů a tím zlepšit jejich osvětlení. Bílé odrůdy s jemnou slupkou bobule jsou však náchylnější na sluneční úpal. Proto se obvykle odlamují listy jen ze západní strany. Zatímco modré odrůdy nejsou na poškození sluncem tak náchylné. Další pozitivní stránkou tohoto zásahu je snížení výskytu napadení plísní šedou (KRAUS, 2005). V zahraniční literatuře se v poslední době objevují teorie, že odlistěním letorostů v oblasti hroznů, lze snížit vysoký obsah alkoholu, jež se stává problémem především u bílých vín. Odstraněním části listové plochy dochází k úbytku fotosynteticky aktivní listové plochy, projevující se nižší fotosyntetickou aktivitou a následkem je nižší cukernatost hroznů (PAVLOUŠEK, 2007). Správně provedené odlistění ovlivňuje následující parametry kvality, které jsou důležité pro optimální technologickou zralost hroznů: o dochází ke změně obsahu organických kyselin, především kyseliny jablečné a hodnoty ph o ke změně aromatických látek a tím k optimální aromatické zralosti hroznů o u modrých odrůd ke změně antokyaninových barviv pro výrobu červených vín, o ke změně obsahu a složení fenolických látek u moštových odrůd (bílých i modrých) o ke snížení obsahu aminokyselin potřebných pro kvasinky a zároveň ke zvýšení obsahu bílkovin o a k tvorbě cukrů a to ve směru pozitivním i negativním V souvislosti s těmito parametry ovlivňujícími kvalitu, je důležité říct, že k jejich tvorbě dochází, když teplota bobulí v hroznu dosáhne rozmezí C. Dále je velmi 14

15 důležitý vztah mezi teplotou okolního prostředí a teplotou uvnitř bobulí. Teplota uvnitř bobulí je zároveň ovlivňována slunečním zářením a tak je o 7 10 C vyšší než je teplota okolního prostředí (PAVLOUŠEK, 2007). Dalším rozhodujícím aspektem v ohledu na kvalitu hroznů je poměr mezi listovou plochou na letorostu a hmotností hroznů na letorostu, hlavně u odrůd s velkým až velmi velkým hroznem. Proto je žádoucí používat moderní agrotechnické prvky během vegetace, neboť pomůžou ovlivnit kvalitu hroznů (PAVLOUŠEK, 2003). Methoxypyraziny, zodpovídající za charakteristické zeleno-paprikové aroma moštové odrůdy Sauvignon blanc, se rozkládají vlivem světla. Čím dříve se provede odlistění, tím méně je methoxypyrazinů a tím nižší je trávovitá chuť hroznů. Při sklizni odrůd Sauvignon blanc a Cabernet Sauvignon v teplejších oblastech je těchto aromatických sloučenin daleko méně nežli v oblastech chladnějších (ALLEN, 2001). Zahraniční studie založená na odlistění zóny hroznů u odrůdy Sauvignon blanc dokazuje, že zvýšením vystavení hroznů ke slunečnímu záření se zvyšuje ovocné a tropické aroma, které vytváří monoterpeny (SEFTON ET AL., 1994, MARAIS ET AL., 1999, IN HUNTER ET AL., 2004). PAVLOUŠEK (2007) dále uvedl, že odlistění u modrých odrůd velmi kladně ovlivňuje produkci antokyaninů, vývoj a zralost taninů. Defoliaci lze vykonávat ručně nebo s využitím mechanizace. Při ručním odlistění dochází k větší šetrnosti zásahu vzhledem k minimálnímu poškození hroznů i keřů. Negativní stránkou je poměrně vysoká pracnost (BURG, 2006). Termín odlistění Termín odlistění zóny hroznů je ovlivněn řadou činitelů: o odrůda (tloušťka pokožky bobulí, hustota hroznů a olistění listové stěny) o klimatické podmínky (průběh teplot a množství srážek) o typ vedení (počet a délka tažňů, výška listové plochy) Při výběru termínu je třeba dbát na obsah kyselin u odrůdy, na aromatickou zralost požadovanou pěstitelem a na mnoho dalších faktorů spojených s načasováním této operace (PAVLOUŠEK, 2007). Správné načasování provedení odlistění je významné hlavně u bílých odrůd révy vinné, jelikož jsou citlivé na výskyt slunečního úpalu. Odrůdy citlivé na sluneční úpal se doporučuje odlisťovat co nejdříve po odkvětu, kdy působením slunečního záření dojde ke zpevnění pletiv slupky a tak se zvýší odolnost vůči slunečnímu úpalu. Naopak, ale 15

16 existuje nebezpečí, že při tomto termínu odstranění listů dojde ke zhoršení aromatické zralosti a kyselin. U modrých odrůd se sluneční úpal nevyskytuje, ale má dopad na zvýšení obsahu některých fenolických látek, např. quercetinu (PAVLOUŠEK, 2007). Předčasné odlistění zóny hroznů těsně před nebo krátce po květu může vést ke sprchávání hroznů (PETGEN ET AL., 2004). Koblet již v roce 1966 zjistil, že pro uspokojivou odrůdu má velký význam dostatečné asimilační zásobování hroznů. Klesá-li asimilační plocha na méně než 200 cm 2 na letorost, stoupá náchylnost pro sprchávání. Hanni (2003) uvádí řidší hustotu hroznů u odrůdy Rulandské modré, které bylo odlistěno během kvetení (PETGEN ET AL., 2004). PRIOR (2004A) upřednostňuje raný termín odlistění v oblasti hroznů, který minimalizuje rizika a optimalizuje výhody této operace. Období před kvetením révy vinné lze považovat za raný termín. Jedním z klíčových efektů tohoto agrotechnického opatření v tak brzkém termínu by mělo být podpoření částečného sprchávání květenství a tím tvorby volnější stavby hroznů. Částečné sprchnutí může docílit vyšší odolnosti vůči plísni šedé. Raný termín následně umožňuje i rychlejší kompenzaci odstraněné listové plochy (PAVLOUŠEK, 2004). PRIOR (2004B) uvádí, že zvýšení cukernatosti je způsobeno lepším osluněním hroznů, nižším výnosem a kompenzací odstraněné listové plochy dopadem zvýšené výkonnosti listů a vydatnější tvorby zálistků. BURG (2006) pronesl, že odlistění lze provádět podle infekčního tlaku a tak zásah rozdělit do dvou etap. Při silném infekčním tlaku vyvolaném nadměrným množstvím srážek v červnu a červenci je nejlepší provádět odlistění krátce po odkvětu. Na druhé straně, při malém infekčním tlaku v průběhu vegetačního období lze přistoupit k dělené defoliaci ukončené v druhé dekádě srpna, po níž ještě následuje poslední chemické ošetření. PAVLOUŠEK (2007) uvedl, ze odlistění lze vykonávat od konce kvetení až do sklizně hroznů révy vinné. Zatímco (PETGEN ET AL. 2004) jsou názoru, že dřívější odlistění zóny hroznů by mělo být upřednostňováno před pozdějšími termíny. Velká výhoda dřívějšího odlistění spočívá ve výrazně zlepšeném ulpívání ochranných prostředků na hroznech. Průzkumy WALG (2005) to dokazují působivým způsobem. Brzkým odlistěním se může zvýšit nebezpečí chlorózy, což poukazuje na 16

17 stresové situace. Proto by neměli být, nebo jen mírně např. z jedné strany, stresované plochy odlisťovány. Pozitivních efektů se dá docílit odlisťováním těsně před květem nebo krátce po nárůstu bobulí do velikosti broku (SCHULTZ ET. AL, 2007). SEDLO (1994) uvádí, že od poloviny srpna se doporučuje při ekologickém pěstování evropských odrůd provádět částečné odlistění zóny hroznů. ZEMÁNEK, BURG (2010) doporučují provádět mechanizované odlistění až ve fázi svěšení hroznů, jelikož existuje určité riziko poškození hroznů a následné napadení houbovými chorobami. Ideální pro odlistění jsou odrůdy s velkou čepelí a dlouhými řapíky (Dornfelder, Modrý Portugal, atd.), rovněž odrůdy bujně rostoucí a hustě olistěné (Sauvignon). Rozsah odlistění Rozsah odlistění zóny hroznů je závislý na podmínkách stanoviště, určující zejména směr převládajících větrů a s ním i riziko poškození révové stěny a hroznů působením krup. Rozsah odstranění listů je ovlivněn intenzitou zásahu (BURG, 2006). Intenzita odlistění Z pohledu kvality lze považovat za velmi významný zásah intenzitu odlistění, neboli počet odstraněných listů na jednom keři. Zásada, jež platí z pohledu fyziologie révového keře je, že když odebíráme listy, zhoršujeme poměr mezi listovou plochou a váhou ponechaných hroznů. Je zde vysoká pravděpodobnost špatného dopadu na kvalitu a výkonnost fotosyntézy (PAVLOUŠEK, 2007). O množství odstraněných listů na letorostu je důležité rozhodnout přímo ve vinici, jelikož podstatný význam má směr řad a expozice ke slunečnímu záření. Provádí se na té straně listové stěny, kde svítí ranní slunce. Naopak odpolední slunce je velmi intenzivní a může působit negativně na kvalitu hroznů. Vzhledem k tomu je vhodné kombinovat odlistění zóny hroznů na jedné straně a na druhé straně odstranění pouze zálistků. Pro hrozny je žádoucí dopad rozptýleného slunečního záření, nikoliv přímé sluneční záření. Velkou roli hrají listy nad nebo mezi hrozny, které pomáhají vytvářet právě to vyhovující rozptýlené sluneční záření (PAVLOUŠEK, 2007). 17

18 Obr. 2 Správně provedené odlistění zóny hroznů (BÍLKOVÁ, 2010) Obr. 3 Špatně provedené odlistění zóny hroznů (BÍLKOVÁ, 2010) S odlistěním se musí vždy začít u zálistků a odstraňujeme je pouze v zóně hroznů, kde nadmíru zahušťují keř. Zálistky nad hrozny se ponechávají a zakracují se při osečkování, jelikož jsou významným motorem pro tvorbu cukrů a zásobních látek v druhé polovině vegetace. Studie dokazují, že odstranění zálistků po celé délce letorostu snižuje cukernatost. Naopak negativní vliv na tvorbu cukrů v hroznech má odlistění 4 a více listů na hlavním letorostu. U odrůd s méně hustou listovou plochou je odstranění zálistků plně dostačující (PAVLOUŠEK, 2007). PAVLOUŠEK (2007) doporučuje odstranění 1 3 listů a všech zálistků v zóně hroznů, což ji prosvětlí. Většinou je na keři první bazální list velmi malý, proto jej ponecháme a odstraňujeme až hlavní listy. Odstranění 5 6 hlavním listů už má vliv negativní. 18

19 U odrůdy Ryzlink rýnský a dalších středně výnosných odrůd, je vhodné ponechat na každý hrozen 7 8 plně vyvinutých listů. Zatímco u vysoce výnosných odrůd, jako je např. Frankovka, se ponechává na jeden hrozen až 10 zdravých listů. (KRAUS ET AL., 2000) uvádí, že po nasazení bobulí odstraňujeme na každém letorostu 1-2 listy kolem hroznů. Uvolnění prostoru pak působí kladně na jejich vývin a přístup pro ošetření postřikovými látkami. Avšak regulace počtu listů nesmí překročit velký počet, jelikož by došlo ke snížení produkci cukrů. Již během srpna nevytváří spodní listy tolik cukrů, a tak by jejich odstranění nemělo mít tak negativní dopad jako u mladých listů. U odrůd náchylných na sprchávání se probere tu a tam některý list v místech, kde jsou květenství příliš zakryta a kde trpí malým provzdušněním v době kvetení (KRAUS ET AL., 2000). V Kalifornii u odrůdy Chardonnay odstranili 3 týdny po květu u každého hroznu 2 4 listy. U odlistěných variant byla zjištěna vyšší koncentrace chuťového ukazatele glykosyl glukózy v bobulích oproti neodlistěným variantám (PETGEN ET AL. 2004). Odlistění zóny hroznů lze provádět na jedné, popř. obou stranách řádku (PAVLOUŠEK, 2007) Regulace násady hroznů Regulace počtu hroznů ve vinici v průběhu vegetace se provádí jako oprava vysokého zatížení keřů ponechaném při zimním řezu révy vinné. Regulace násady se provádí odstřiháváním hroznů či celých letorostů. Tento úkon lze vykonat jako regulace horizontální a vertikální, aplikací kyseliny giberelové v době kvetení nebo použití metody půlení hroznů (PAVLOUŠEK, 2008). 19

20 3.3 Klimatické změny a jejich vliv na kvalitu hroznů Klimatické změny v následujícím období jsou charakteristické vzestupem celkových teplot a přibýváním klimatických extrémů. Což pravděpodobně způsobí proměnlivost ve kvalitě a zralosti plodů (GARDNER ET AL., 2007). HAYES (2007) pronesl, že klimatické změny mohou ovlivnit kvalitu hroznů, výnos a termín sklizně, ale také výskyt biotických a abiotických stresových faktorů. Tyto změny jsou spojené se zvýšením ultrafialového UV-B záření, se změnami teploty, množství a průběhu srážek (PAVLOUŠEK, 2007). Klimatické změny v souvislosti s odstraněním listů v oblasti hroznů, můžou způsobovat přehřívání bobulí. Jestliže bobule přesáhne teplotu 32 C může dojít ke snižování obsahu antokyaninových barviv, zastavení vyzrávání taninů, k negativnímu ovlivnění aromatického složení, ale i k vadnutí hroznů (PAVLOUŠEK, 2007). Postřehy a doporučení k odlistění letorostů vzhledem ke klimatickým změnám a technologické zralosti hroznů: o tato operace představuje více kvalitativních rizik u bílých odrůd než u odrůd modrých o je to možnost nepřímé ochrany proti houbovým chorobám, čímž snižuje riziko napadení padlím révy a šedou hnilobou révy o odlistění můžeme upravovat aromatickou a fenolickou zralost hroznů o snižovat kyseliny, a proto musíme brát v potaz, že u bílých odrůd s nízkým obsahem kyselin je nebezpečné výrazné odlistění, ale doporučuje se oblast hroznů jen lehce prosvětlit o při intenzivním oslunění může dojít k tvorbě hořkých látek, např. u muškátových odrůd o ze strany kvality se doporučuje provádět tuto operaci až při zaměkání bobulí v závislosti na počasí a jeho další prognóze o odlistění modrých odrůd dosud vykazuje více výhod a lze je provádět u všech odrůd. Např. u kabernetových odrůd je vhodný dřívější termín odlistění, čímž dochází ke snížení negativního aromatického charakteru o je třeba si uvědomit, že špatně provedený zásah může velmi negativně ovlivnit kvalitu (PAVLOUŠEK, 2007). 20

21 3.4 Faktory určující kvalitu hroznů Kritéria pro určení úrovně zralosti hroznů a vyhovujícího termínu sklizně (PAVLOUŠEK, 2003) 1. Analyticky stanovitelné parametry kvality o cukernatost o obsah kyselin ( kyseliny vinné a kyseliny jablečné) o hodnota ph o obsah asimilovatelného dusíku v bobulích (aminokyseliny významné pro výživu kvasinek) o obsah antokyaninových barviv obsažených ve slupkách bobulí o obsah fenolických látek u bílých odrůd o obsah aromatických látek formulovaných jako G-G komplex (dle nových metodik z Austrálie) 2. Vizuálně stanovitelné parametry kvality o barva bobule zbarvení modrých hroznů bez všech druhů nahnědlých odstínů. Především u bílých odrůd předejít nahnědlým odstínům na slupce, jež obvykle signalizují vysoký výskyt fenolů nastiňující záporný dopad na kvalitu bobulí o barva listové plochy započínající přirozené (podzimní) vybarvování listů a nahnědlé zbarvení semen ukazuje fyziologickou zralost listové plochy i bobulí 3. Organoleptické znaky bobulí Posouzení senzorické: o harmonický obsah kyselin o aromatické látky v bobulích (důkladné posouzení hlavně aromatických látek ve slupkách bobulí) o poměry mezi slupkou, dužninou a množství semen v bobulích o obsah fenolů, hořkých látek 21

22 3.4.1 Cukernatost Aromatická zralost hroznů a cukernatost nejsou v přímém vztahu. Není pravda, že hrozen, který má vyšší cukernatost má taky značně dobrou aromatickou zralost. Mnohdy je to naopak. V některých vinicích může dojít k rychlému hromadění cukrů a tudíž nedochází k ideálnímu vývoji aromatické zralosti hroznu. Každý hrozen potřebuje pozvolné vyzrávání pro svou kvalitní aromatickou zralost. V takové situaci by se mohlo provést výraznější odlistění zóny hroznů, ale pouze u odrůd s vyšším obsahem kyselin (PAVLOUŠEK, 2007). Mezi nejvýznamnější cukry nacházející se v hroznech a víně patří D-glukóza a D-fruktóza. Poměr těchto dvou cukrů se mění během celého procesu dozrávání hroznů. Cukry se vyskytují hlavně ve vakuolách buněk dužniny, jen malé množství se může nacházet v buňkách slupky. Po zaměkání bobulí je v bobulích révy vinné více zastoupena glukóza nežli fruktóza. Naopak v období zralosti a sklizně je obsah těchto cukrů prakticky vyrovnaný (PAVLOUŠEK, 2008). Obvyklé měření cukernatosti v praxi se provádí refraktometrem. Je však potřeba odebrat vzorek alespoň 200 bobulí, nikoliv měřit cukernatost pouze jednotlivých bobulí. Tato operace je ovšem nedostačující k optimalizaci zralosti hroznů a tak je následujícím nezbytným krokem stanovení kyselin (PAVLOUŠEK, 2008) Organické kyseliny Organické kyseliny velmi podstatně přispívají k složení, stabilitě a organoleptickým vlastnostem vína. Nejdůležitější organické kyseliny nacházející se v hroznech jsou L (+) kyselina vinná, L ( ) kyselina jablečná a kyselina citrónová. Některé kyseliny je nutné regulovat. Nezralé bobule a listy mají schopnost syntetizovat kyselinu vinnou i kyselinu jablečnou. Fotosyntéza v nevyzrálých bobulích je odpovědná za hromadění asi 50% organických kyselin. V průběhu dozrávání bobulí dochází k poklesu obsahu organických kyselin, který je spjat s nenadálým nástupem oxidace kyseliny jablečné. Kyselina jablečná může být přeměňována na fruktózu a glukózu a nebo ji lze využít jako zdroj uhlíku a energie pro dýchání. 22

23 Kyselina vinná je nejsilnější kyselina v hroznech a způsobuje kyselou, ostrou chuť v hroznech i ve víně. Tato kyselina dává hroznům a vínu zelenou chuť, s hrubými, ostrými a nezralými tóny. Hodnocení kyselin v moštu lze nazvat jako celkovou kyselost nebo také titrovatelnou kyselost. Titrovatelné kyseliny se stanovují neutralizací roztokem hydroxidu sodného o známé normalitě. Stanovení kyseliny vinné a jablečné může být dostačující ve dvou termínech před sklizní hroznů, ovšem výhodnější je mít úplný přehled o obou kyselinách během celé doby dozrávání (PAVLOUŠEK, 2008). Kyselina L-(+)-vinná kyselina L-(-)-jablečná kyselina citrónová Schéma 1 Hlavní organické kyseliny zdravých hroznů (KUMŠTA, 2007) ph Hodnotu ph lze formulovat jako záporný logaritmus koncentrace vodíkových iontů v daném roztoku. Nižší koncentrace volných vodíkových iontů znamená vyšší hodnotu ph a naopak. Během zrání hroznů se mění hodnota ph v rozsahu 2,80 3,50 a občas i výrazněji v souvislosti s danou odrůdou, ročníkem a průběhem počasí. S touto změnou dochází zároveň ke snižování titrovatelných kyselin a k akumulaci cukrů (AMERINE ET AL. 1980). RUFFNER (1982) konstatoval, že na hodnotu ph má největší vliv poměr mezi obsahem kyseliny vinné a kyseliny jablečné Nebezpečí způsobené vysokým ph moštu (hodnoty 3,4 a vyšší): o mošt má vyšší sklon k oxidaci o ztrácí se chuť, svěžest a komplexnost o dochází k mikrobiální nestabilnosti a vyšší pravděpodobnosti kontaminace bakteriemi, např. Lactobacillus o vyšší sklon k tvorbě záporných chuťových a aromatických vjemů ve víně 23

24 o u červených vín je stabilita barvy velmi nízká a taniny jsou nerozpustné Nízké ph moštu může přinášet: o účinnost oxidu siřičitého je vyšší o z pohledu bílkovin jsou vína více stabilní (PAVLOUŠEK, 2008). PAVLOUŠEK (2007) upozorňuje, že nadměrné oslunění hroznů révy vinné snižuje obsah kyseliny jablečné a tudíž i celkové kyseliny v hroznech. S úbytkem kyselin souvisí zvýšení hodnoty ph moštu a to má záporný dopad na kvalitu vína. K procesu snižování obsahu kyseliny jablečné dochází jak u bílých tak i u modrých hroznů. Některé modré odrůdy pak mohou mít příliš nízký obsah kyselin (3,5 5,0 g.l -1 ) a ph nadmíru vysoké (3,6 4,0) Dusíkaté látky V podstatě jde o sloučeniny bílkovin, aminokyseliny a amonné sloučeniny. Představují látky významné pro výživu kvasinek. Obsah dusíku v moštu se pohybuje od 0,2 1,4 g/l. Do kategorie dusíkatých sloučenin patří enzymy, pektinázy, oxidázy, glykosidázy a invertáza (STEIDL, 2002) Minerální látky Minerální látky, neboli popeloviny, jsou spolu s vodou přijímány kořeny révy vinné a jejich důležitost spočívá ve výstavbě a výživě rostliny. Množství těchto látek je závislé na počasí, půdě, hnojení, odrůdě a vyzrálosti. Nejpotřebnějšími látkami jsou v případě kationů draslík, hořčík, vápník a sodík, z anionů jsou to fosforečnany, sírany, chloridy a uhličitany (STEIDL, 2002) Obsah fenolů Správné stanovení fenolické zralosti hroznů je velmi důležité u modrých hroznů a při výrobě červených vín. Modré odrůdy obsahují 30 40% všech fenolických látek ve slupce a 60 70% fenolických látek v semenech. Fenoly mají významný vliv na utváření barvy, hořkou i trpkou chuť u červených vín. Semena révy vinné obsahují mnoho fenolických látek, hlavní jsou catechin, epicatechin a epicatechin-3-0-gallát. Při stanovení fenolické zralosti je důležité zohlednit tvar a barvu semen. Nezralá semena 24

25 jsou baculatá, světle zelená a měkká. Avšak ve fázi zaměkání bobulí se scvrkávají, tvrdnou a hnědnou. Hodnocení fenolické zralosti provádíme na základě chuťových vlastností slupky a semen, spolu se změnou zbarvení semen révy vinné (PAVLOUŠEK, 2008) Obsah aromatických látek Aromatické látky vznikají ve slupce a těsně pod slupkou bobule révy vinné. Aromatický potenciál hroznů neboli aromatickou zralost lze hodnotit vizuálně podle zbarvení slupky a senzoricky na základě chuti volných aromatických látek obsažených v bobulích. Zelená barva bobule obvykle charakterizuje nedostatečnou aromatickou zralost a v takových bobulích následně převažují travnaté tóny. Zatímco v nahnědle zbarvené bobuli, poškozené slunečním úpalem, se vyskytuje vysoký obsah prekurzorů těkavých fenolických látek, které následně ve víně způsobují zatuchlost, připálené a plastové tóny (PAVLOUŠEK, 2008). 3.5 Negativní dopady na hrozny révy vinné Plíseň šedá (Botrytis cinerea) Houba, napadající všechny zelené části révy vinné. Z jara za chladného a vlhkého počasí houba prorůstá šedým myceliem rašících pupenů a letorostů. Napadá květenství, která se hnědě zbarvují a opadávají (HOFMANN, 2006). Listy a letorosty jsou napadány jen výjimečně (Sedlo, 1994). Při poškození rostlinných pletiv, ať už abiotickými faktory (mechanické odlisťování, kroupy) nebo biotickými původci (padlí révové, housenky obalečů, vosy) dochází k okamžitému napadení pletiv touto houbou (HOFMANN, 2006). V důsledku brzkého napadení ještě nezralých hroznů dochází k výskytu tzv. kyselé hniloby. Při zaměkání bobulí, kdy se zvyšuje obsah cukrů v bobulích, rychle klesá přirozená obranyschopnost hroznů a infekce rapidně přibývá (HOFMANN, 2006). Následně, při pozdějším napadení se bobule zbarvují do kávohnědé barvy a na povrchu se objevuje šedobílý povlak. Botrytis cinerea napadá i třapinu a může být příčinou opadu hroznů (Sedlo, 1994). Dlouhodobé ovlhčení bobulí a vyšší teploty (20 25 C jsou ideální podmínky k šíření této choroby (Sedlo, 1994). 25

26 Müller (2000) poukazuje, že brzké odlistění silně snížilo výskyt Botrytis cinerea. Příčinou je silnější utvoření kutikuly na bobulích stejně jako voskové vrstvy způsobené zvýšeným UV-zářením, z čehož vyplývá zvýšená odolnost vůči plísni šedé. Výsledky studií od DLR Rheinpflanz z roku 2002 u odrůdy Riesling ukazují, že napadení plísní šedou na odlistěných vinicích se dá celkově označit jako mírné, neboť touto operací došlo ke snížení napadení z 45% na 29% (PETGEN ET AL. 2004) Padlí révy vinné (Erysiphe necator, syn. Uncinula necator) Mezi vinohradníky a vinaři také známé jako oidium nebo moučnatka (PAVLOUŠEK, 2008). Nejdříve se příznaky objevují na listech a jsou patrné na spodní straně listové čepele, později na líci listu. Na napadených listech se objevují matné světlé skvrny, později pokryté šedobílým povlakem houby patrném jen při pohledu pod určitým úhlem. Šedobílý povlak lze nalézt i na květech a třapině. Na povrchu bobulí povlak časem tmavne, bobule pak nerostou, tvrdnou a může nastat tzv. průtrž semen, kdy slupka praská a dužnina se semeny se odkrývá. Příznivé podmínky pro infekci, růst houby a sporulaci jsou v rozmezí teplot 7 35 C, optimální požadavky představují teplo a vysoká vzdušná vlhkost s teplotami mezi C. Rozvoj houby brzdí déšť, rosa a teploty nad 30 C (PAVLOUŠEK, 2008) Bílá hniloba révy vinné (Metasphaeria diplodiella) Způsobuje ji poškození krupobitím Sluneční úpal a sluneční spála Rozpoznáváme dva celkem odlišné typy poškození hroznů révy vinné slunečním zářením. Sluneční úpal vyvolává tepelné infračervené záření a dochází k přehřátí bobulí, zatímco sluneční spálu podněcuje krátkovlnné UV-B záření (VANEK, 2008). Sluneční úpal lze formulovat jako poškození hroznů, vznikající spojením vysokého slunečního záření a vysoké teploty (PAVLOUŠEK, 2007). VANEK (2008) uvedl, že vlivem silného infračerveného záření dochází k zahřátí bobulí přibližně na 50 C, někdy až na C. 26

27 Na bobulích se nacházejí slabě propadlé skvrny, obvykle hnědé, modré či modrofialové barvy. Následně se bobule scvrkávají a usychají (PAVLOUŠEK, 2007). Na listech vznikají nekrotické skvrny, až celé listy usychají. Typické pro sluneční úpal na listech jsou nekrotické části pletiv ostře ohraničené od zdravých zelených částí a nevyskytuje se ohraničení žilkami (VANEK, 2008). Kritické období k poškození slunečním úpalem nastává mezi nasazováním bobulí a zaměkáním. K mohutnému poškození dochází jestliže je delší období chladného a deštivého počasí vystřídané velmi horkým počasím s intenzivním slunečním zářením. Za následek to může mít masivní výskyt slunečnímu úpalu, nejenom u bílých, ale také u modrých odrůd. Silně odlistěné hrozny jsou poškozované přednostně a následně ještě mohou být napadeny hnilobami. Části hroznů nebo bobule zničené slunečním úpalem mohou přenášet připálené a hořké chuťové tóny do vína. Poškozené jsou většinou jen jednotlivé bobule nebo část hroznu, proto ve vinici nelze provádět selekci, neboli probírku hroznů (PAVLOUŠEK, 2007). Výskyt je častější, jsou-li hrozny vystaveny přímému intenzivnímu odpolednímu slunci (jihozápad, západ), směr řad vinice je situován sever jih a rozsáhlejší odlistění zóny hroznů je vykonáno téměř před nebo za rizikového počasí (EKOVIN, 2011). U bílých odrůd dochází k hnědnutí slupky, což je charakteristický znak vyššího obsahu fenolických látek, zejména hydroxyskořicových kyselin, které se nachází v dužnině a slupce bobulí. Ovocné aroma charakteristické pro danou odrůdu je zastřené, nevýrazné a lze pozorovat hořké a připálené tóny (PAVLOUŠEK, 2007). Naopak vyskytují-li se na bobulích narůžovělé či světle hnědé tečky, je to ukazatel správné fyziologické vyzrálosti hroznů, vysoké aromatické kvality a také nejvhodnější termín pro sklizeň. U hroznů nadmíru vystavených slunečnímu záření se objevuje scvrkávání či vadnutí bobulí, které je zapříčiněno odpařováním vody z bobulí. Zavadání bobulí je obvykle slučováno s neharmonickým poměrem kyseliny vinné a jablečné, vysokou cukernatostí a vyšším obsahem fenolických látek. Do skupiny citlivých odrůd patří Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Chardonnay a Muškát moravský (PAVLOUŠEK, 2007). Sluneční spála, způsobená krátkovlnným UV-B zářením, má za následek hnědnutí slupky bobule, které postupně zesiluje až se na bobuli objeví propadliny. Na 27

28 povrchu listu dochází ke změně barvy ze zelené na karmínově hnědou, listy postupně nekrotizují až úplně odumírají a může dojít k jejich opadu. Velmi často při silném poškození vzniká interakce, neboli společný projev slunečního úpalu a sluneční spály (VANEK, 2008). Obr. 4 Hnědnutí slupky na hroznech Sauvignon blanc (BÍLKOVÁ, 2010) Nepřímá ochrana vůči slunečnímu záření je založena na správném výběru pozemku, směru řádků, udržení optimální kondice révového keře a tím i přirozené odolnosti keřů vůči nepříznivým biotickým a abiotickým vlivům. Důležité je správné hnojení, zjištěné na základě půdních a listových analýz s cílem navrácení ekologické rovnováhy ve vinici. Významná je i agrotechnika, řez a vedení. Zelené práce je nutné provádět tak, aby sluneční záření, které na révový keř dopadá, bylo pravidelně rozložené a listy působily nejen jako zdroj asimilátů, ale i jako ochrana hroznů proti nadměrnému slunečnímu záření (VANEK, 2008). VANEK (2008) doporučuje provádět přímou ochranu proti nepříznivým účinkům UV-B záření pomocí přirozeného přípravku Agrovital, který snižuje škody způsobené sluneční spálou. Oproti tomu na poškození slunečním úpalem lze bezpečnou ochranu zajistit pouze když řez, vedení a zelené práce budou prováděny s vědomím, že je nevhodné nadměrné vystavení hroznů přímému slunečnímu záření. 28

29 3.5.5 Poškození krupobitím Poničení kroupami způsobuje, že listy jsou potrhané a letorosty mají poškozenou kůru i kambiální pletiva. Horní části výhonu se mohou lámat a na bobulích se nacházejí zelenošedé prohloubené skvrny. Při silnějších úderech mohou bobule praskat. Krupobití má za následek zvýšené riziko infekce bílou hnilobou (Metasphaeria diplodiella) a plísní šedou, neboli Botrytis cinerea (EKOVIN, 2011). 3.6 Mechanizované odlistění zóny hroznů Výhody a nevýhody mechanizovaného odlistění zóny hroznů (Zemánek, Burg, 2010) Výhody citlivého a včasně realizovaného odlistění o snížení napadení hroznů plísní šedou o zvětšení tloušťky slupky, zesílení kutikuly a minimalizace nebezpečí úpalu o při odlistění vykonaném spolu s probírkou hroznů nedochází k narušení poměru mezi listovou plochou a hrozny ponechanými na keři schopnost lepší mechanizované regulace výnosu o lepší osvětlení, oslunění a osychání hroznů révy vinné o lepší aplikace chemických ochranných prostředků o lepší zdravotní stav hroznů, možnost oddálení termínu sklizně s důsledkem lepší kvality hroznů révy vinné o dobrý zdravotní stav hroznů ulehčuje proces jejich zpracování o pozitivní vliv na cukernatost o posílení tvorby aromatických látek u bílých odrůd, antokyanů a fenolů u odrůd modrých o úspora času při ruční sklizni (30 40 h.ha -1 ) Nevýhody silného či pozdě realizovaného mechanického odlistění o poškozené bobule jsou náchylnější na napadení houbovými chorobami o snížená asimilace vlivem nedostatečné listové plochy o nebezpečí poškození slunečním úpalem o vyšší riziko poškození kroupami o pokles cukernatosti 29

30 o zvýšené odbourávání kyselin o zvýšené množství fenolů u bílých odrůd Tab. 1 Potřeba pracovního času při odlistění zóny hroznů (ZEMÁNEK, BURG, 2010) Potřeba pracovního času při odlistění révy vinné (orientační) Způsob Potřeba Rozsah Intenzita Výkonnost Varianta realizace času odlistění zásahu zásahu [h.ha -1 [ha.h -1 ] ] 1 jednostranné 17 0,06 slabá ručně 2 oboustranné 37 0,03 3 jednostranné 28 0,04 silná ručně 4 oboustranné 65 0,01 5 jednostranné silná mechanizovaně 2,6 0, Stroje na odlistění zóny hroznů (defoliátory) Odlistění révové stěny v zóně hroznů, neboli defoliace, je v posledních letech mezi pěstiteli vinic, zejména při integrovaném pěstování révy vinné, stále rozšířenější. Základní princip defoliace spočívá v ručním nebo mechanizovaném odstranění listů z oblasti hroznů v pásu širokém asi 0,30 0,60 m. Defoliace prováděná ručně je šetrnější zejména k hroznům i celým keřům révy vinné, avšak nevýhodou je vysoká pracnost (ZEMÁNEK, BURG, 2010). Ta se dle intenzity a rozsahu zásahu pohybuje v rozmezí h.ha -1, což odpovídá výkonu 0,01 0,05 ha.h -1. Při použití mechanizace je výkonnost nesrovnatelně vyšší, přibližně o % (BURG, 2006). Mechanizované odlistění lze vykonávat pomocí strojů nazývaných odlisťovače neboli defoliátory. Nejpoužívanější defoliátory pracují na principu vtahování listů pod tlakem vzduchu do pracovního ústrojí, kde jsou odseknuty nebo odstřiženy. Zároveň nesmí dojít k vtahování letorostů a hroznů. Další, méně používané principy defoliátorů, fungují za pomoci využívání přetlakového vzduchu nebo s využitím tepla (ZEMÁNEK, BURG, 2010). 30

31 Defoliátory ventilátorové Princip těchto strojů spočívá ve vtahování listů přes nastavitelnou ochrannou mřížku podtlakem vzduchu od výkonného ventilátoru do pracovního ústrojí, které tvoří rotační nůž, žací lišta nebo dvojice protiběžných válců. U moderních konstrukcí je ochranná mřížka provedena jako žaluziová a lze s ní regulovat množství vtahovaných listů (ZEMÁNEK, BURG, 2010). Zvolené odstupy v mřížce poskytují možnost optimálního odlistění v různých obdobích vegetace. Intenzitu odlistění lze měnit jak změnou sklonu mřížky, tak změnou tahu ventilátoru (JANULÍK, 2011). Mřížka ventilátoru i kryt odsavače jsou vyrobeny z nerezivějící oceli, která zajišťuje snadné klouzání po řádku i v těch nejtěžších podmínkách (JANULÍK, 2011). Pracovní hlava je napojena na výkonný ventilátor jehož pohon je zajištěn hydromotorem nebo vývodovým hřídelem traktoru. Šířka ošetřené zóny je přibližně 0,60 m, což odpovídá průměru výškově nastavitelné hlavy. Pracovní orgán, neboli pracovní hlava, může využívat rotační nůž, žací lištu nebo vtahovací válce. Listy jsou silným proudem vzduchu nasávány přes mřížku a vzápětí rotujícím nožem oddělovány. Odřezaná listová plocha je proudem vzduchu odsávána a rozfukována po pozemku. Ventilátorové defoliátory rozdělujeme dle konstrukčního provedení na: o ruční zádové o traktorové nesené či návěsné o adaptéry pro defoliaci nesené na portálových nosičích Ruční a zádové defoliátory jsou vyráběny především pro pěstitele s menším rozsahem ploch (cca 2 5 ha). Tvoří je motor, trubková násada, ovládací rukojeť, úhlová převodovka s upínací hlavou a ochrannou mřížkou. Upínací hlava obsahuje vrtulový nůž, který vytváří podtlak vzduchu a tak dochází k nasátí a useknutí listů. Při jednostranném odlistění lze dosáhnout výkonnost 0,08 0,15 ha.h -1 a při provedení oboustranné defoliace 0,04 0,08 ha.h -1. Obr. 5 Zádový defoliátor (ZEMÁNEK, BURG, 2010) 31

32 Traktorové defoliátory jsou provedeny jako bočně nesené, uchycené čelně na sloupku či konzole, popřípadě vzadu. Jednodušší konstrukce umožňují jednostranné odlistění, zatímco oboustranné odlistění lze provést dvoustrannou nebo tunelovou konstrukcí. Na trhu jsou i konstrukce s dvourotorovou pracovní hlavou. Konstrukce traktorových návěsných defoliátorů jsou zastoupeny v menší míře (ZEMÁNEK, BURG, 2003; ZEMÁNEK, BURG, 2010). Obr. 6 Traktorový nesený defoliátor Obr. 7 Traktorový nesený defoliátor přední pohled (JANULÍK, 2011) zadní pohled (JANULÍK, 2011) Adaptéry pro defoliaci nesené na multifunkčním portálovém nosiči patří do nejvýkonnější techniky pro danou operaci. Provedeny jsou jako oboustranné tunelové pro odlisťování dvou řádků současně (Obr.21). Při mechanizovaném odlistění dosahují traktorové odlisťovače dle intenzity výkonnosti 0,35 0,60 ha.h -1. Adaptéry pro defoliaci mají výkonnost 0,8 1,0 ha.h -1. Pracovní rychlosti jsou určovány terénními podmínkami a hustotou olistění listové plochy, obvykle však dosahují 2,5 4,5 km.h -1 (ZEMÁNEK, BURG, 2010). Defoliátory impulsní jsou uplatňovány méně. Tyto stroje využívají impulsů tlakového vzduchu usměrňovaného do porostu pomocí trysek. Nárazy proudu vzduchu způsobují rozbití listů a jejich odfouknutí do meziřadí. Pracovní ústrojí je složeno z rotujících trysek a krytu, který je opatřený dvojicí úzkých půlkruhových výřezů. Natáčením krytu lze měnit účinnou šířku odlisťovaného pásu (ZEMÁNEK, BURG, 2010). 32

33 Defoliátory termické pracují na principu, který spočívá v nenávratném poškození listů působením vysokých teplot. Stroje jsou prováděny jako traktorové, čelně nebo bočně nesené. Pracovní hlava je tvořena z několika plamenových hořáků, upevněných na pevném či otočném rámu, působících na plochou keramickou desku. Deska vyzařuje intenzivní tepelné záření, které nejbližší listy zčásti nebo zcela poškodí. Natočením rámu lze měnit pracovní záběr stroje (ZEMÁNEK, BURG, 2003; ZEMÁNEK, BURG, 2010). 4. MATERIÁL A METODY 4.1 MATERIÁL Popis stanoviště a pokusného materiálu Velké Bílovice, největší vinařská obec České republiky se rozkládá v Jihomoravském kraji, v okrese Břeclav. Náleží k mikroregionu Lednicko-Valtický areál a mikroregionu Vitis. Velké Bílovice se pyšní rozlohou vinic o výměře 750 ha a množstvím sklepů, jež činí bezmála 680. Pokusná vinice leží asi 220m.n.m., průměrná roční teplota dosahuje 9,5 C a úhrn srážek 550 mm. Pokusná vinice se nachází v oblasti Morava, podoblast Velkopavlovická, viniční trať Přední hora, jejíž dřívější název byl Panské. v Obr. 8 Znázornění viniční trati Přední hora (VELKEBILOVICE, 2011 ) 33

34 Pokusy byly prováděny na bílé moštové odrůdě Sauvignon blanc, naštěpované na podnož Kober 5BB, klon 13/67 a vysázené na jaře roku Vinice leží na mírně svažitém pozemku, řádky zatravněné ob řádek jsou orientované jihozápadně a šířka sponu 2,20 x 1 m. Typ vedení je střední Rýnsko-hesenské s řezem na 1 popřípadě 2 tažně s 8 10 očky. Vázání se provádí do oblouku pomocí drátků obalených v papíru. Na opěrnou konstrukci zde byly použity betonové sloupky, pozinkované dráty a dřevěné kolky u hlaviček. Výskyt železných roxorů je minimální. Provedené agrotechnické operace Řez na 1 až 2 tažně s 8 10 očky v průběhu měsíce ledna roku Chemická ochrana (rosič UNIGREEN 1000l) Tab. 2 Chemická ochrana vinice Sauvignon blanc v roce 2010 Datum Postřik Dávka Datum Postřik dávka Flowbrix 1,7 l/ha Falcon 0,4 l/ha Aliette Bordeaux 4 kg/ha Tanos 50 WG 0,4 l/ha Kumulus 3 kg/ha IQ Crystal 0,2 l/ha Agrovital 0,5 l/ha Kumulus 3 kg/ha Fantic F 2 kg/ha Mildicut 3,5 l/ha Kumulus 3 kg/ha Falcon 0,4 l/ha Agrovital 0,5 l/ha Kumulus 3 kg/ha Tanos 50 WG 0,4 l/ha Pyrus 400SC 2 l/ha Osečkování letorostů (tunelový osečkovač BINDER): 1. 7., , Odstraňování zálistků mimo sledované varianty, provedeno ručně a pouze jednou dne Mechanizované odlistění bylo provedeno pomocí soupravy tvořené traktorem a jednostranným, čelně neseným vrtulovým odsavačem ERO-LSG. 34

35 4.1.2 Klimatické podmínky stanoviště Graf 1 Znázornění globálního záření v roce 2010 (LITSCHMANN, 2011) 350 Globální záření 2010 [ ] globální záření (w.m-1) datum Graf 2 Denní úhrny srážek a délka ovlhčení listů v roce 2010 (LITSCHMANN, 2011) Denní úhrny srážek a délka ovlhčení listů v roce 2010 Srážky (mm), délka ovlhčení listů (hod) ) srážky ovlhčení datum 35

36 4.1.3 Popis odrůdy Sauvignon blanc (Sg) Synonyma: Rusky: Soviňon, Sovinjon Německy: Muscat Silvaner, Weisser Sauvignon v Rakousku: Muskat Sylvaner, Feigentraube Francouzsky: Sauvignon jaune, Sauvignon petit, Italsky: Sciampagna, Champagne (KRAUS, 1980; PAVLOUŠEK, 1999) Obr.9 Hrozen odrůdy Sauvignon blanc (BÍLKOVÁ, 2010) Původ odrůdy: Odrůda je neznámého původu, dlouhou dobu se však pěstuje ve Francii, kde už v 17. století byly popsány dvě formy: Sauvignon žlutý a Sauvignon zelený (PAVLOUŠEK, 2008). Rozšíření odrůdy: Sauvignon se pěstuje ve většině tradičních vinařských oblastech jako je Francie, Itálie a Rakousko. Na Moravě se vysazuje od počátku 50. let a nyní se pěstuje na celkové ploše 849,7 ha. Nejvíce se pěstuje na Mikulovsku (299,7 ha), Znojemsku (214,1 ha), dále v podoblasti Velkopavlovické (182,9 ha) ale i Slovácké (KRAUS, 2005; PAVLOUŠEK, 2008). Ampelografická charakteristika: o vrcholky: středně silně ochlupené, otevřené, zelené o listy: listová čepel je malá až střední, list je pětilaločnatý se středně hlubokými výkrojky, listová čepel je poměrně silně zvlněná a výkrojky se nezřídka překrývají. Na povrchu je list půchýřnatý, ze spodu plstnatý. Řapíkový výřez ve tvaru U o letorost: prýty střední až silné, krátké internodia, husté olistění a tvorba fazochů je silnější o hrozen: malý až střední, válcovitý, obvykle při základu třapiny s křidélkem. o bobule: jejich uspořádání je husté až velmi husté, bobule je malá až střední, kulovitá. Jsou žlutozelené a při přezrávání s líčkem. Slupka je pevná, na 36

37 povrchu ojíněná a těžko oddělitelná od dužniny. Chuť obsažná a vůně po broskvích nebo po černém rybízu či kopřivách (KRAUS, 1980; PAVLOUŠEK, 2008). Fenologická charakteristika: Sauvignon raší poměrně raně ve dekádě dubna a kvete v první dekádě června. K zaměkání bobulí dochází v polovině srpna a zraje začátkem října. Požadavky na stanoviště: ideální jsou svahovité pozemky, velmi dobře osluněné, ale zároveň doprovázené chladnějšími periodami během dne. Požadavky na půdu: sušší a chudší na živiny, propustné, písčité až písčito-hlinité Odolnost k biotickým a abiotickým faktorům: odolnost k zimním mrazům i k houbovým chorobám je většinou nižší. Odrůda je citlivá na napadení padlím révovým, za vlhkého počasí plísní šedou a může trpět sprcháváním květenství. Podnože: vzhledem k bujnému růstu není vhodné používat podnož Kober 5BB, ale upřednostnit raději SO4 nebo Teleki 5C. Kvalita sklizně: plodnost odrůdy je střední až méně pravidelná, závislá na oslunění letorostů. Výnos může ovlivnit sprchávání květenství, ale i prošlechtění materiálu. Dle dlouhodobého průměru se pohybuje od 6 do 10 t.ha -1. Obsah cukru se pohybuje kolem 19 NM a kyselin má asi 11 g.l -1 (KRAUS, 1980; PAVLOUŠEK, 2008) Popis podnože Kober 5BB (Vitis berlandiery x Vitis riparia) Původ odrůdy: Podnož vyselektoval F. Kober ze série Teleki 5A. V roce 1920 byla zavedena do pěstování v Rakousku a následně se rozšířila do všech vinohradnických zemí Evropy. Ampelografická charakteristika: Vrchol mladého letorostu je jemně ochlupený a lístky jsou narůžovělé. List má velký a trojlaločnatý. Čepel je okrouhlá, síťovitě zvlněná s hladkým povrchem. Oboupohlavný květ je funkčně samičí. Vlastnosti podnože: Podnož má bujný až velmi bujný růst a odrůdy na ni naštěpované rostou také bujně. Velmi dobrá tolerance k révokazu a odolnost ke kořenovým háďátkům, avšak není k nim rezistentní. Střední až dobrá tolerance k suchu. Je vhodná do půd méně výživných, nejlepší jsou vlhké, hlinité a sprašové půdy. Nevhodná pro odrůdy se sklonem ke sprchávání, například Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo Neburské (PAVLOUŠEK, 2008). 37

38 4.2 METODY Pokusné varianty Varianta 1 celá řada ošetřena defoliátorem ERO-LSG 20 dnů po kvetení nastaveno na odstranění přibližně 3 listů Varianta 2 celá řada ošetřena defoliátorem ERO-LSG 40 dnů po kvetení nastaveno na odstranění přibližně 3 listů Varianta 3 kontrolní varianta, ručně odstraněny pouze zálistky v zóně hroznů u počtu 30 keřů, ostatní zelené práce během vegetačního období zde byly normálně prováděny jako u ostatních variant Varianta 4 ruční odstranění 3 listů a zálistků v zóně hroznů 20 dnů po kvetení Varianta 5 ruční odstranění 5 listů a zálistků v zóně hroznů 20 dnů po kvetení Varianta 6 ruční odstranění 3 listů a zálistků v zóně hroznů 40 dnů po kvetení Varianta 7 ruční odstranění 5 listů a zálistků v zóně hroznů 40 dnů po kvetení Varianta 8 ruční odstranění 3 listů a zálistků v zóně hroznů 60 dnů po kvetení Varianta 9 ruční odstranění 5 listů a zálistků v zóně hroznů 60 dnů po kvetení (u variant 3 9 byl určen počet 30 keřů) Termíny odkvetení, částečného odlistění a odběru vzorků Tab. 3 Termíny částečného odlistění a odkvětu révy vinné Intervaly datum Časová náročnost Odkvět révy vinné Odstranění zálistků hodina (1 osoba) Odlistění 20 dnů po kvetení hodiny 10 minut (2 osoby) Odlistění 40 dnů po kvetení hodiny 15 min (1 osoba) Odlistění 60 dnů po kvetení hodiny 30 min (1 osoba) Termíny odběru vzorků: , , , Termíny odběru listů na měření listové plochy: ,

39 4.2.3 Metody hodnocení Způsob odběru vzorků Pro rozbory kvalitativních parametrů není vhodné odebírat celé hrozny, ale pouze bobule, pro analýzu je potřeba bobulí. Jednotlivé bobule se odebírají do mikrotenových sáčků průřezově z celého keře i vinice. Při odběru se zohledňují části hroznu: horní, střední a spodní. Důležité je rovněž odebírání hroznů z osluněné a zastíněné části hroznu. Na svahovitém pozemku se provádí odběr bobulí z různých částí svahu. Odebrané vzorky je vhodné zpracovat do 24 hodin. Ze 100 bobulí se vylisuje mošt, který se používá pro stanovení cukernatosti, obsahu kyselin a ph (PAVLOUŠEK, 2007) Stanovení hmotnosti 100 bobulí Hmotnost bobule je charakteristická dle jednotlivých odrůd, závislá na klimatických podmínkách a použité agrotechnice. V laboratoři bylo napočítáno 100 bobulí (g) z každé varianty a následně zváženo na digitálních vahách. Hodnota byla dle přístupnosti vah zapisována na 1-2 desetinná místa. Celkové množství bobulí, které činilo něco přes 200, bylo ručně rozmačkáno a vylisovaná šťáva (mošt) sloužila k dalším analytickým stanovením Stanovení cukernatosti refraktometricky Obsah cukru v hroznech byl stanoven stolním Abbeho refraktometrem na základě měření indexu lomu světla. Přístroj je nutné mít nastavený proti světlu. Zapneme lampu a na stupnici nastavíme ukazatel na předpokládanou hodnotu indexu lomu měřené látky. Na očištěný a usušený hranol refraktometru naneseme kapku šťávy, následně přístroj uzavřeme (tím se látka lépe rozprostře), zaostříme okulár a na stupnici přečteme hodnotu refraktometrické sušiny nacházející se na rozhraní mezi světlou a tmavou částí. Naměřenou hodnotu ( Bg) převedeme na tzv. NM (stupně normalizovaného moštoměru), udávající obsah cukru v kg/100 l moštu. Tabulka převody je uvedena ve skriptech (BALÍK, 1998). 39

40 Stanovení ph Hodnota ph je definována jako záporná hodnota dekadického logaritmu aktivity vodíkových iontů v moště či víně. Stanovuje se podle měření potenciálu mezi měrnou (skleněnou) elektrodou, který závisí od aktivity vodíkových kationů, vzhledem k referenční (kalomelové) elektrodě vyhovujícím ph-metrem (milivoltmetrem). ph-metr je kalibrován pomocí tlumivých roztoků o daném ph a převádí měřené napětí mezi elektrodami rovnou na hodnotu ph. Ta je zobrazována na digitálním displeji. Z celkového množství bobulí (přibližně 200) bylo vylisováno ml hroznové šťávy a změřena hodnota ph s přesností na 2 desetinná místa Stanovení veškerých titrovatelných kyselin Veškerými titrovatelnými kyselinami, neboli veškerou kyselostí vína se udává suma sloučenin titrovatelných odměrným alkalickým roztokem do ph 7. Do veškeré kyselosti se nezahrnuje kyselina uhličitá (BALÍK, 2006). Pipetou bylo odměřeno 10 ml hroznové šťávy do titrační kádinky, dále naředěno 10 ml destilované vody a do vzniklé směsi byla ponořena kombinovaná elektroda pro měření ph. Za stálého míchání pomocí magnetické míchačky byl přidáván 0,1 mol.l -1 roztok NaOH až do hodnoty ph 7. Obsah titrovatelných kyselin byl vyhodnocen dle vzorce: x = a. f. 0,75 x = obsah titrovatelných kyselin vyjádřen jako kyselina vinná (v g.l -1 ) a = spotřeba 0,1 mol.l -1 roztoku NaOH (v ml) f = faktor 0,1 mol.l -1 roztoku NaOH (BALÍK, 2006) HPLC stanovení kyselin Vzorky hroznového moštu byly odstředěny a ředěny 10x demineralizovanou (deionizovanou) vodou, následně byly metodou HPLC analyzovány a vyhodnoceny. 40

41 Sledování odolnosti vůči plísni šedé (Botrytis cinerea) Při posledním odběru vzorků bylo sledováno a zaznamenáno procentuální napadení plísní šedou Stanovení celkové listové plochy keře Po odlistění zóny hroznů se uskutečnil odběr listů ze 4 letorostů na variantu, vždy 2 letorosty na keři. Na vybraném keři byl zapsán celkový počet letorostů. Následně proběhlo měření listové plochy (odebraných listů) pomocí přístroje ADC BioScientific Ltd. a zvážení náhodných 30 listů. 41

42 5. VÝSLEDKY PRÁCE 5.1 Výsledky naměřených hodnot u odrůdy Sauvignon blanc Tab. 4 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne Celkové Kyselina Kyselina Hmotnost Cukernatost Varianta ph kyseliny vinná jablečná (g) ( NM) (g.l -1 ) (g.l -1 ) (g.l -1 ) ,5 2,88 25,42 9,67 13, ,4 2,82 26,78 10,04 14, ,4 2,77 25,77 10,56 12, ,4 2,77 25,18 10,10 12, ,3 2,82 27,32 10,32 14, ,4 2,82 26,85 9,48 14, ,8 2,82 26,55 9,61 14, ,1 2,82 27,27 10,06 14, ,3 2,83 27,38 10,38 14,48 Z tabulky 4 vyplývá, že vyšší cukernatost (14,5 NM) a nižší obsah kyselin (25,42 g.l -1 ) v tomto raném termínu prokázala varianta 1, u které byly mechanicky odstraněny asi 3 listy 20 dnů po květu. Tab. 5 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne Celkové Kyselina Kyselina Hmotnost Cukernatost Varianta ph kyseliny vinná jablečná (g) ( NM) (g.l -1 ) (g.l -1 ) (g.l -1 ) ,6 2,99 19,98 8,75 9, ,6 3,00 20,14 9,24 9, ,6 2,97 20,92 9,96 9, ,4 2,95 20,53 9,89 8, ,6 3,00 20,87 9,58 9, ,9 2,98 20,49 9,27 9, ,9 2,99 21,53 9,05 10, ,3 2,97 21,44 9,33 10, ,6 2,97 21,51 9,49 10,07 42

43 Tabulka 5 ukazuje, že vyšších hodnot cukernatosti a nižšího obsahu kyselin dosáhly varianty 2 a 3. Varianta 2 byla mechanizovaně odlistěna 40 dnů po kvetení a varianta 3 byla kontrolní odstraněny byly pouze zálistky v zóně hroznů. Tab. 6 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne Celkové Kyselina Kyselina Hmotnost Cukernatost Varianta ph kyseliny vinná jablečná (g) ( NM) (g.l -1 ) (g.l -1 ) (g.l -1 ) ,8 3,12 19,33 9,14 8, ,1 3,10 18,08 9,20 7, ,0 3,11 16,66 9,09 6, ,9 3,07 17,12 9,31 6, ,5 3,01 18,92 9,20 8, ,1 3,07 17,64 8,84 7, ,1 3,13 17,39 8,42 7, ,2 3,08 17,92 8,34 7, ,5 3,09 18,00 8,69 7,74 Z tabulky 6 lze vyčíst, že vyšší cukernatosti (21,0 NM) a nízkého obsahu kyselin (16,66 g.l -1 ) dosáhla varianta 3, neboli kontrolní, ve které byly odstraněny pouze zálistky v zóně hroznů. V porovnání ručního a mechanického odlistění k vyšším hodnotám cukernatosti a nižším obsahům kyselin dospěly varianty provedené ručně. 43

44 Tab. 7 Naměřené hodnoty u odrůdy Sauvignon blanc dne Celkové Kyselina Kyselina Hmotnost Cukernatost Varianta ph kyseliny vinná jablečná (g) ( NM) (g.l -1 ) (g.l -1 ) (g.l -1 ) ,1 2,93 19,81 9,17 8, ,0 2,93 18,29 8,89 7, ,0 2,94 17,22 8,90 6, ,5 2,92 17,08 8,94 6, ,8 2,93 16,63 8,56 6, ,5 2,95 17,59 8,84 7, ,5 2,94 18,66 8,51 8, ,4 2,93 17,25 8,16 7, ,5 2,96 17,02 8,30 7,22 Jak už tabulka 7 ukazuje, v období sklizně dosáhly vyšší cukernatosti varianty mechanické (1,2) a varianta kontrolní (3), avšak nižší obsah kyselin prokázaly varianty provedené ručně. Celkově lze říct, že nejvýznamnějších hodnot v období sklizně dosáhla varianta 3, čili kontrolní, neboť měla vyšší cukernatost (21,0 NM). Kontrolní varianta měla k dispozici největší listovou plochu, tudíž byl vytvořen základní předpoklad pro dobrou akumulaci cukrů, ale zároveň byly vytvořeny horší podmínky pro prodýchávání kyseliny jablečné a tím i snižování celkových kyselin. Avšak obsah kyselin u kontrolní varianty byl překvapivě nižší (17,22 g.l -1 ) než u odlistěných variant. 44

45 5.2 Napadení hroznů plísní šedou (Botrytis cinerea) Tab. 8 Napadení hroznů Sauvignon blanc plísní šedou (%) Varianta % napadení Obr. 10 Hrozen Sauvignon blanc napadený plísní šedou (Bílková, 2010) 5.3 Měření listové plochy Graf 3 Obsah listové plochy (m 2 ) u Sauvignon blanc m 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 listová plocha (m 2 ) metr čtvereční 1,48 1,57 1,46 1,36 1,33 1,33 1,26 1,41 1, varianta 45

46 Obr. 11 Přístroj ADC BioScientific Ltd. na měření listové plochy (BÍLKOVÁ, 2010) Tab. 9 Počet letorostů na keři Sauvignon blanc Varianta Počet letorostů Tab. 10 Hmotnost listů odrůdy Sauvignon blanc Počet listů Váha (g)

47 6. DISKUZE PAVLOUŠEK (2006) při svém pokusu na odrůdě Sauvignon blanc uvedl výsledky hodnot cukernatosti před sklizní, ve kterých byla nejlépe hodnocena varianta kontrolní, neboli bez odlistění. Tento výsledek je v souladu i s mnoha zahraničními výzkumy. Stejný případ nastal i u mého pokusu, neboť na kontrolní variantě byla k dispozici největší listová plocha, a tím pádem byl vytvořen základní předpoklad pro dobrou akumulaci cukrů. Podle REDLA (1984) při odstranění vyššího počtu listů dochází ke ztrátám cukernatosti. S touto teorií se mé výsledky shodují, neboť všechny tři varianty, ve kterých bylo odstraněno 5 listů (varianta 5, 7 a 9), měly snížený obsah cukernatosti. Nejvyšší cukernatost činila 21 NM u varianty kontrolní a u varianty s odstraněním přibližně 3 listů mechanizovaně. Rozdíl hodnot cukernatosti se pohyboval v rozmezí 1,2 1,5 NM. PAVLOUŠEK (2009) uvádí, že u odrůd s vyšším obsahem kyselin (Ryzlink rýnský, Sauvignon) může odlistění zóny hroznů pozitivně snížit kyseliny a zharmonizovat chuť budoucího vína. Tento názor potvrzují i mé výsledky. REDL (1984) píše, že odlistění zóny hroznů lze pokládat i za nepřímou ochranu proti houbovým chorobám, neboli snížení náchylnosti hroznů na plíseň šedou. Vzdušné a prosluněné podmínky zajišťují bobulím silnou pevnost slupky, rychlejší osychání po dešti či rose a lepší aplikovatelnost postřiků. S tímto názorem se shodují i mé výsledky, avšak je-li odlistění oblasti hroznů provedeno dnů po odkvětu, jelikož při pozdních termínech a atypickému počasí jakož tomu bylo v pozorovaném roce, může dojít k napadení hroznů plísní šedou, které se prokázalo ve variantách 7 a 8, v nichž bylo odlistění provedeno 40 a 60 dnů po odkvětu. KRAUS (1980) a PAVLOUŠEK (2008) uvádí, že vzhledem k bujnému růstu odrůdy Sauvignon blanc je Kober 5BB nevhodnou podnoží. Plně souhlasím s tímto faktem, neboť odlistění zóny hroznů a měření listové plochy mi to zcela prokázali. 47

48 Podle EKOVIN (2011) je výskyt sluneční spály na hroznech častější, je-li provedeno rozsáhlejší odlistění a hrozny jsou vystaveny přímému intenzivnímu odpolednímu slunci (jihozápad, západ). Tento názor nelze plně potvrdit, jelikož v důsledku atypického počasí v roce pozorování výsledky prokázaly nulové poškození hroznů sluneční spálou. 48

49 7. ZÁVĚR Jak už tomu bylo v minulosti, je v současnosti a určitě i v budoucnu bude vinařství směřovat k tomu, aby se zpracovávaly hrozny co nejkvalitnější, jak po stránce zdravotního stavu, tak po stránce obsahových látek. Tato bakalářská práce vznikla ve snaze porovnat ruční a mechanizovanou regulaci listové plochy z pohledu kvality hroznů. Na odrůdě Sauvignon blanc byl založen pokus, jehož cílem bylo zjistit vhodný termín a intenzitu odlistění. Praktická část této práce probíhala v soukromé vinici, která se nachází v největší vinařské obci České republiky, ve Velkých Bílovicích. Pokus byl uskutečněn v roce 2010 na 9 variantách a to 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9. V rámci pokusu byly sledovány u jednotlivých variant následující parametry: Hmotnost 100 bobulí, cukernatost, ph, obsah titrovatelných a organických kyselin, měření listové plochy a senzorické hodnocení napadení hroznů plísní šedou. Z pozorování vyplynulo, že hmotnost 100 bobulí u variant ruční defoliace 20 dnů od květu byla v průběhu odběrných termínů střídavá (±1,3%), v termínu sklizně ( ) byla ruční defoliace oproti mechanizační vyšší i o 3,2%. Rovněž byla vyšší i oproti variantě kontrolní. U variant defoliace 40 dnů od květu byla hmotnost 100 bobulí v průběhu odběrů rovněž střídavá (±0,16%). V termínu sklizně byly hodnoty mechanizační defoliace oproti ruční vyšší o 3,2% a oproti kontrolní, tedy bez defoliace, vyšší o 1,2%. Průběh zvyšování hodnot cukernatosti je zřejmý z jednotlivých tabulek. U defoliace 20 dnů po kvetení dosahovala mechanizační defoliace v období posledního odběru ( ) i sklizně cukernatosti 20,1 NM a ruční 19,5 NM. U odlistění zóny hroznů 40 dnů po kvetení dosahovala mechanizační varianta cukernatosti 21,0 NM a ruční 19,5 NM. U kontrolní varianty byla naměřena rovněž hodnota 21,0 NM. Celkově se rozdíl v cukernatosti pohyboval v rozmezí 1,5 NM. Obsah titrovatelných kyselin a ph se v průběhu odběrových termínů pohyboval v odpovídajících poklesových hodnotách. V termínu posledního odběru ( ) i sklizně byly nízké rozdíly, rovněž ve shodě s variantou kontrolní. Obsah kyseliny vinné a jablečné nevykazoval v průběhu sledování neodpovídající výkyvy, ani u varianty kontrolní, tedy s odstraněním jen zálistků. Pouze u kyseliny jablečné u varianty s ruční defoliací 20 dnů po kvetení byl zaznamenán 49

50 pokles o 29%. Z těchto výsledků plyne, že odlistění má vliv na snížení obsahu kyselin, avšak je-li provedeno ručně a v termínu dnů po kvetení. Účelově řízená regulace listové plochy, včetně osečkování letorostů, má pozitivní vliv na snížení napadení révy vinné plísní šedou (Botrytis cinerea), jelikož hrozny jsou lépe osluněny a patřičné podmínky pro výskyt a šíření houbových chorob jsou minimální. I když počasí ve sledovaném roce se teplotně pohybovalo v dlouhodobém průměru, srážkově však bylo nadprůměrné, proto bylo pozorováno napadení plísní šedou u varianty 7 s odstraněním 5 listů a zálistků v zóně hroznů 40 dnů po kvetení v pěti procentech a rovněž u varianty 8 s odstraněním 3 listů a zálistků v zóně hroznů 60 dnů po kvetení bylo napadení zjištěno v pěti procentech. Z čehož vyplývá, že za zvýšeným výskytem choroby stojí pozdější termín provedeného odlistění a atypické počasí v pozorovaném roce. Na základě zpracovaných výsledků bych doporučila ke zvýšení kvality hroznů, jejich lepšího vyzrávání a dobrého zdravotního stavu, přistupovat k odlisťování individuálně s ohledem na odrůdu, počasí a termín operace. Souhrnně lze zhodnotit, že vyšších hodnot cukernatosti a nízkého obsahu kyselin dosáhla kontrolní varianta, neboli odstranění pouze zálistků v zóně hroznů. Naopak ruční odstranění pěti listů a zálistků v zóně hroznů 40 dnů po kvetení vedlo jak k napadení plísní šedou, tak i k nejnižší cukernatosti a nejvyšším hodnotám obsahu kyselin. Podstatný rozdíl při odlistění tvoří i časová náročnost. U ručního provedení je potřeba přibližně 17 h.ha -1, zatímco u mechanizovaného odlistění pouze 2,6 h.ha -1. Z pohledu na konečné výsledky lze usoudit, že odlistění zóny hroznů je určitě operace prospěšná k dosažení vyšších kvalit hroznů, avšak je nutno brát na zřetel činitele, které lze ovlivnit (volba odrůdy, termín, zelené práce) i činitele, které ovlivnit nelze (počasí, průběh fenofází, atd.). 50

51 8. SOUHRN Cílem této bakalářské práci bylo v první řadě porovnání ručního a strojově provedeného odlistění zóny hroznů z pohledu kvality hroznů. Na bílé moštové odrůdě Sauvignon blanc byl založen praktický pokus, kde bylo vykonáno odlistění v různých termínech a intenzitě. Praktická část práce probíhala na soukromé vinici ve vinařské obci Velké Bílovice. Intenzita odlistění v období vegetace byla rozdělena do 9 časově navazujících variant. Termín začátku pokusu byl určen na základě fenologického stádia kvetení révy vinné. Pozorování bylo realizováno v roce 2010 na těchto variantách: Varianta 1 celá řada ošetřena defoliátorem ERO-LSG 20 dnů po kvetení nastaveno na odstranění přibližně 3 listů Varianta 2 celá řada ošetřena defoliátorem ERO-LSG 40 dnů po kvetení nastaveno na odstranění přibližně 3 listů Varianta 3 kontrolní varianta, ručně odstraněny pouze zálistky v zóně hroznů Varianta 4 ruční odstranění 3 listů a zálistků v zóně hroznů 20 dnů po kvetení Varianta 5 ruční odstranění 5 listů a zálistků v zóně hroznů 20 dnů po kvetení Varianta 6 ruční odstranění 3 listů a zálistků v zóně hroznů 40 dnů po kvetení Varianta 7 ruční odstranění 5 listů a zálistků v zóně hroznů 40 dnů po kvetení Varianta 8 ruční odstranění 3 listů a zálistků v zóně hroznů 60 dnů po kvetení Varianta 9 ruční odstranění 5 listů a zálistků v zóně hroznů 60 dnů po kvetení (u variant 3 9 byl určen počet 30 keřů) V každé variantě byla postupně od zaměkání do sklizně vyhodnocována hmotnost bobulí, cukernatost, ph, obsah titrovatelných a organických kyselin, senzorické hodnocení napadení plísní šedou a měření listové plochy. Na základě zpracovaných výsledků, nejvyšších hodnot cukernatosti a nízkého obsahu kyselin dosáhla kontrolní varianta, neboli odstranění pouze zálistků v zóně hroznů. Naopak u varianty 7, čili odstranění pěti listů a zálistků v zóně hroznů 40 dnů po kvetení vedlo jak k napadení plísní šedou, tak i k nejnižší cukernatosti a nejvyšším hodnotám obsahu kyselin. Z pohledu na konečné výsledky lze usoudit, že odlistění zóny hroznů je určitě operace prospěšná k dosažení vyšších kvalit hroznů, avšak je nutno brát na zřetel činitele, které lze ovlivnit (volba odrůdy, termín, zelené práce) i činitele, které ovlivnit nelze (počasí, průběh fenofází, atd.). 51

52 9. RESUMÉ The aim of this study was to compare manual and mechanical defoliation of the grape section and its effect on grape quality. For the practical part of the experiment was chosen white grape variety Sauvignon blanc where defoliation was done in different terms and at different intensity. The practical part of the work took place in a private vineyard located in Velké Bílovice. The intensity of defoliation during vegetation was divided into nine follow-up terms. The beginning of this experiment was based on the phenological stage of grapevine flowering. Observations were carried out in 2010 in following options: Option 1 defoliation 20 days after flowering by ERO-LSG set to remove circa three leaves Option 2 defoliaton 40 days after flowering by ERO-LSG set to remove circa three leaves Option 3 control variety, only suckers were removed in grape section Option 4 handmade defoliation of three leaves and suckers in grape section 20 days after flowering Option 5 handmade defoliation of five leaves and suckers in grape section 20 days after flowering Option 6 handmade defoliation of three leaves and suckers in grape section 40 days after flowering Option 7 handmade defoliation of five leaves and suckers in grape section 40 days after flowering Option 8 handmade defoliation of three leaves and suckers in grape section 60 days after flowering Option 9 handmade defoliation of five leaves and suckers in grape section 60 days after flowering (For options 3-9 was determined number of 30 shrubs) Weight of berries, their sugar content, ph value, organic content of titratable acids, sensoric classification of infestation by botrytis cinerea and size of the leaves were evaluated during this experiment. Results from this study are following. The highest value of sugar content and lowest acidity was reached by option number 3-control variety- where only suckers in the grape section were removed. The lowest value of sugar content, highest acidity and 52

53 visible infestation by botrytis cinerea was reached by option number 7 where handmade defoliation of 5 leaves and suckers in grape section was made 40 days after flowering. Looking at the final results suggest that defoliation zone grapes is definitely beneficial to achieve high quality grapes, but it is necessary to take into account factors that can influence (choice of varieties, dates, green work) and the factors that can t influence (weather, course of phenological stages, etc.). 53

54 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ALLEN, M. S. (2001): Viticultural control of grape flavour in Cabernet Sauvignon, Sauvignon blanc and Semillon vines. National Wine and Grape Industry Centre, 2001,19s., [online], poslední aktualizace , [cit ], dostupné z WWW: www: AMERINE, M. A., BERG, H. W., KUNKEE, R. E., OUGH, C. S., SINGLETON, V. L., WEBB, A. D., 1980: The Technology of Wine Making, 4 th Edition, AVI Publishing Company, 794 pp. BALÍK, J. 2006: Vinařství návody do laboratorního cvičení, MZLU Brno, ISBN BURG, P. 2006: Defoliace vinic a využívané mechanizační prostředky: Vinařský obzor č. 7-8, s. BURG, P. 2007: Hodnocení vlivu odlistění zóny hroznů na kvalitu sklizeného produktu: Vinařský obzor, č. 5, s., ISSN EKOVIN, 2011: Poškození krupobitím, poškození ultrafialovým zářením-úpal, [online], poslední aktualizace: , [cit ], dostupné z WWW: GARDNER J., McBRYDE, C., ASTORGA, N., WALKER, M., JIRANEK, V., 2007: Tackling the impacts of climate change on winemaking through novel and improved wine yeasts. 8. Internationales Symposium Innovationem der Kellerwirtschaft April 2007, Stuttgart s. HAYES, P., 2007: Global Climate Changes-implications for viticulture and enology. 8. Internationales Symposium Innovationem der Kellerwirtschaft April 2007, Stuttgart s. HOFMANN, U. 2006: Plíseň šedá-botrytis cinerea-výzva i pro ekologické vinohradnictví: Vinařský obzor č. 6, s., ISSN HUNTER, J. J. et al. (2004): Composition of Sauvignon blanc Grapes as Affected by Prevéraison Canopy. South African Journal of Enology and Viticulture. vol. 25, No. 1, ISSN X, s. JANULÍK,J. 2011: Odlisťování, reprezentační materiály firmy Ostratický s. r. o., [online], poslední aktualizace , [cit ],dostupné z WWW: %3Dinbox 54

55 KRAUS, V., FOFFOVÁ, Z., VURM, B., KRAUSOVÁ, D. 2005: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl: Praga Mystica, ISBN , 167 s. KRAUS, V., KOPEČEK, J, KOTRBA, M., KOUKAL, V., KUČERA, P., SEDLO, J., VRBKA, J. 1999: Réva a víno v Čechách a na Moravě, Radix, spol. s r. o., ISBN , s. KRAUS, V., HUBÁČEK, V., ACKERMANN, P. 2000: Rukověť vinaře, Praha: Český zahrádkářský svaz, nakladatelství Květ, ISBN , s. KRAUS, V. 1980: Vinohradnictví: odrůdová agrotechnika, MZLU Brno, s, KUMŠTA, M. 2007: Organické kyseliny v hroznech a moštu: Vinařský obzor č.9, 430 s., ISSN: LITSCHMANN, T. 2011: Globální záření 2010, Denní úhrny srážek a délka ovlhčení listů v roce 2010, [online], poslední aktualizace , [cit ], dostupné z WWW: folderid%3dinbox PAVLOUŠEK, P. 1999: Vinohradnictví odrůdy révy vinné, MZLU Brno, ISBN , 8 s. PAVLOUŠEK, P. 2009: Marketing vína začíná ve vinici aneb optimalizace ošetřování vinic: Vinařský obzor č. 3, s., ISSN PAVLOUŠEK, P. 2007: Pohled na odlisťování zóny hroznů ve vztahu ke klimatickým změnám: Vinařský obzor č. 6, s., ISSN PAVLOUŠEK, P. 2007: Nové poznatky k odlistění zóny hroznů, [online], poslední aktualizace , [cit ], Dostupné z WWW: PAVLOUŠEK, P. 2009: Podlom, druhá možnost regulace násady hroznů: Vinařský obzor č. 5, 211 s., ISSN PAVLOUŠEK, P. 2003:Řez révy vinné a jeho význam pro kvalitu hroznů: Vinařský obzor č.2, 61 s., ISSN PAVLOUŠEK, P. 2004: Nové poznatky v oblasti zelených prací u révy vinné a jejich využití v praxi: Vinařský obzor č. 9, 400 s., ISSN PAVLOUŠEK, P. 2008: Encyklopedie révy vinné, Computer Press, a. s., ISBN PAVLOUŠEK, P. 2008: Zralost hroznů: Cukernatost a kyseliny: Vinařský obzor č. 6, 280 s., ISSN

56 PAVLOUŠEK, P. 2007: Sledování kvality hroznů bude v tomto ročníku velmi důležité: Vinařský obzor, č. 7-8, 337 s., ISSN PETGEN, M., REBHOLZ, F., GÖTZ, G. 2004: Entblätterung: Richtig und rechtzeitig entblättern, Meininger Verlag GmbH, s., ISBN PRIOR, B., 2004a: Ergebnisse der Ertragsregulierung aus Rheinhessen. Für reife und gesunde Trouben. Das Deutsche Weinmagazin, č. 8, s. QUINLAN, WEAVER, 1970: Modification of the pattern of the photosynthate movement within and between shoots of Vitis vinifera L. Plant Physiol. 46, s., In.: Wine Science principles and application, Donald S. Jackson, 2008 Elsevier Inc. All rights reserved, ISBN RUFFNER, H. P., 1982: Metabolism of tartaric and malic acids in Vitis: A review, Part A. Vitis 21, s. SEDLO, J. 1994: Ekologické vinohradnictví, Praha: Ministerstvo zemědělství ČR v Agrospoji,, ISBN , 13, 119, 131 s. SCHULTZ, H. R., SCHWARZ H.-P. 2007: Technik im Weinbau: Nachhaltige Produktion, Reifebestimmung, globaler Klimawandel, 8. Internationales Symposium vom 20. bis 22. Apríl 2007 in Stuttgart, KTBL-Schrift 456, s., ISBN STEIDL, R. 2002: Sklepní hospodářství, Valtice: Národní salon vín, 39 s., ISBN VANEK, G. 2008: Slnečné žiarenie-úpal a spála viniča spôsobujú čoraz väčšie škody v našich vinohradoch: Vinařský obzor, č. 1-2, roč. 101/2008, s. ISSN VELKEBILOVICE, 2011: Mapa města Velké Bílovice, [online], poslední aktualizace , [cit ], dostupné z WWW: WALG, O., 2004: Ertragsregulierung, Ergebnisse von der Nahe. Neue Verfahren- Chance oder Risiko? Das Deutsche Weinmagazin, č. 8, s. ZEMÁNEK, P., BURG, P. 2003: Speciální mechanizace: mechanizační prostředky pro vinohradnictví, MZLU Brno, ISBN , s. ZEMÁNEK, P., BURG, P. 2010: Vinohradnická mechanizace, Ing. Petr Baštan, ISBN

57 11. PŘÍLOHY Graf 4 Hmotnost 100 bobulí (g) ve sledovaných termínech g hmotnost (g) varianta Graf 5 Cukernatost vyjádřena ve NM ve sledovaných termínech NM cukernatost ( NM) varianta Graf 6 Obsah celkových kyselin (g.l -1 ) dle HPLC ve sledovaných termínech g.l Celkové kyseliny HPLC (g.l -1 ) varianta

58 Graf 7 Obsah kyseliny vinné (g.l -1 ) ve sledovaných termínech g.l Obsah kyseliny vinné (g.l -1 ) varianta Graf 8 Obsah kyseliny jablečné (g.l -1 ) ve sledovaných termínech g.l Obsah kyseliny jablečné (g.l -1 ) varianta Graf 9 Obsah veškerých titrovatelných kyselin (g.l -1 ) ve sledovaných termínech Obsah veškerých titrovatelných kyselin (g.l -1 ) g.l varianta

59 Obrázky pokusných variant Sauvignon blanc Obr. 12 Pokusné stanoviště (BÍLKOVÁ, 2010) Obr. 13 Varianta 1 celá řada ošetřena Obr. 14 Varianta 2 celá řada ošetřena defoliátorem 20 dnů po kvetení defoliátorem 40 dnů po kvetení (BÍLKOVÁ, 2010) (BÍLKOVÁ, 2010) 59

60 Obr. 15 Varianta 3 kontrolní, Obr. 16 Varianta 4 ruční odstranění 3 listů odstraněny pouze zálistky v a zálistků v zóně hroznů 20 dnů zóně hroznů (BÍLKOVÁ, 2010) po kvetení (BÍLKOVÁ, 2010) Obr. 17 Varianta 5 ruční odstranění Obr. 18 Varianta 6 ruční odstranění 3 listů 5 listů a zálistků v zóně hroznů a zálistků 40 dnů po kvetení 20 dnů po kvetení (BÍLKOVÁ, 2010) (BÍLKOVÁ, 2010) 60

61 Obr. 19 Varianta 7 ruční odstranění 5 Obr. 20 Varianta 8 ruční odstranění 3 listů a zálistků v zóně hroznů 40 listů a zálistků v zóně hroznů 60 dnů po kvetení (BÍLKOVÁ, 2010) dnů po kvetení (BÍLKOVÁ, 2010) Obr. 21 Varianta 9 ruční odstranění 5 listů a zálistků v zóně hroznů 60 dnů po kvetení (BÍLKOVÁ, 2010) 61

62 Ostatní typy defoliátorů uvedených v textu Obr. 22 Defoliátor jako adaptér na portálovém Obr. 23 Impulsní přetlakový defoliátor nosiči (ZEMÁNEK, BURG, 2010) (ZEMÁNEK, BURG, 2010) Obr.24 Pracovní hlava termického defoliátoru (ZEMÁNEK, BURG,2010) 62