Regulace násady ve vinici

Transkript

1 Prostor pro Logo partnera, přednášející instituce Regulace násady ve vinici Ing. Radek Sotolář, Ph.D. Vzdělávací aktivita je součástí projektu CZ.1.07/2.4.00/ Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Statním rozpočtem ČR

2 Možnosti regulace plodnosti keřů Jde vlastně jen o to nepřetěžovat keře plodností a optimalizovat velikost a kvalitu sklizně Regulace plodnosti řezem Regulace při podlomu Regulace probírkou násady

3 Regulace sklizně probírkou násady Masověji se provádí až od počátku 90-tých let 20-tého století První známé případy jsou popsány z Francie (Bordeaux) pro výrobu vín vyšších apelací Je označována jako vendange verte (doslova zelená sklizeň) Je založena na poměrovém vztahu list vs. plod (na 1 g hmotnosti hroznu je potřeba cm 2 listové plochy) Regulace musí být marketingově opodstatněná (snížení výnosu o přibližně %) Pro stanovení optimálního termínu regulace hroznů je důležitá znalost fyziologických a morfologických přeměn v bobulích révy vinné

4 Proč regulovat plodnost keřů? Získat optimální kvalitu hroznů v požadovaném množství. Zvýšení kvalitativních parametrů sklízených hroznů (cukernatost, aromatické látky, barvina). Nepřetěžovat a nestresovat keře, držet optimální stav v příjmu živin vody, ukládání asimilátů mimo hrozny = podpořit dobrý zdravotní stav rostlin. Omezení houbových chorob.

5 Regulace je běžně opodstatněná při Pravidelně plodných odrůdách, tj. odrůdách s velkými hrozny, na hlubokých půdách, silně podporujících růst Velkém počtu letorostů, většinou po špatně provedeném řezu Příliš silné násadě hroznů (bujněji rostoucí interspecifické odrůdy) Příliš velkém zatížení slabě rostoucích keřů Velkém suchu a nedostatku vody pro hrozny a révu Pozdním začátku zralosti bobulí

6 Jednotlivé možnosti regulace moštových odrůd Horizontální probírka hroznů (květenství) Vertikální probírka hroznů (květenství) Půlení hroznů Přestřižení tažně Předsběr Použití kyseliny giberelové Použití mechanizačních opatření (využití multifunkčních nosičů nářadí, změna tlaku vzduchu, více otevřené defoliátory )

7 Horizontální a vertikální probírky Při horizontální regulaci se odstraní druhý, případně třetí hrozen na letorostu a na každém letorostu se ponechá pouze jeden hrozen. Odstraňují se vždy výše položené hrozny (výše postavený hrozen má vždy nižší cukernatost než hrozny ostatní v důsledku pozdějšího kvetení). Při vertikální regulaci se na každém druhém letorostu odstraní všechny hrozny a na zbývajících letorostech se naproti tomu ponechá plná násada.

8 Horizontální a vertikální probírky Rozšířenější z těchto způsobů je horizontální regulace, kdy se ponechává na každém letorostu pouze jeden hrozen. Provádí se většinou od hráškovatění po předsběr (na dřívější termíny reagují keře zvětšením bobulí, později již nemá probírka smysl) Bílé odrůdy se obecně regulují dříve. Nejlépe mezi fenofázemi hráškovatění a počátkem uzavírání hroznů. Zejména je to vhodné u pozdně zrajících bílých odrůd jako Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Kerner, Veltlínské zelené, atd. Cukernatost hroznů a u modrých odrůd pak i jejich vybarvení se nejvíce ovlivní při probírce hroznů po zaměknutí bobulí. Zvláště tedy u modrých odrůd je tento termín důležitý, protože se dají snadno rozeznat hrozny, které se zpožďují ve vybarvování, ty musí být odstraněny. Červená vína vyrobená z výnosově redukovaných poloh jsou naproti tomu už jako mladá, ale i starší vína velmi jemná, bohatší, výraznější a odrůdově charakterističtější. Pracnost při redukci počtu hroznů ponechaných na 1-2 hrozny ve fenofázi zrání hroznů činí hod.ha -1

9 Probírka půlením hroznů Je možné provádět tuto operaci od konce kvetení do zaměkání bobulí. Pracnost této operace ve fenofázi hráškovatění bobulí činí hod.ha -1, v době uzavírání hroznů už dokonce h.ha -1 Použití má oprávnění u odrůd s velkým a hustým hroznem

10 Přestřižení tažně - tzv. Bogenhalbieren Provádí se ojediněle, zejména v Německu ve fenofázi začátku zaměkání hroznů Většinou jde o přestřižení tažně zhruba v polovině Přestřižená část tažně zůstává dále na keři a pomalu sesychá (včetně hroznů) Hrozny v delším teplém podzimu rozinkovatí, zvyšuje se cukernatost při zachování vyššího množství kyselin Použití má oprávnění u odrůd ranějších, s volnějším hroznem a odrůd dosahující nižší obsah kyselin během přezrávání

11 Regulace hroznů - tzv. předsběrem V poslední době nejpopulárnější způsob regulace, se zužitkuje veškerá úroda, kterou keř přináší Jedná se o odstupňovanou sklizeň, nejprve se odebírají napadené hrozny houbovými chorobami či jinak poškozené (např. mechanicky nebo hmyzem), u kterých nelze předpokládat žádné zvýšení kvality, v různém jakostním stupni a jen malá část nejpěknějších zdravých hroznů se nechá dostatečně vyzrát do přívlastkové cukernatosti Toto je možné skutečně jen za podmínek ideálně teplého a slunného podzimu daného ročníku Použití má oprávnění u vinařství zaměřující se zejména na stolní a jakostní vína

12 Regulace násady pomocí kyseliny giberelové Jde o částečné proprchnutí hroznů, velmi plodných odrůd s hustým a velmi velkým hroznem. Dochází k rozvolnění hroznu a zvyšování jejich cukernatosti Samotná aplikace se provádí postřikem do zóny hroznů v plném květu nebo odkvětu květenství. Výsledek aplikace je velmi závislý od stavu keře, koncentraci látky, teplotě a vlhkosti. GA 3 neovlivňuje výnos jen v daném roce, ale i v následujícím, kdy se může objevit opožděné rašení či nedostatečné založení květenství a tvorba úponků (nižší plodnost). Giberelin je růstová látka, která ovlivňuje rostlinu révy vinné zcela komplexně a nikoliv pouze květenství a hrozen. Použití GA 3 vyžaduje přesnou a osvědčenou koncentraci látky při aplikaci za vyzkoušených a prověřených povětrnostních podmínek (jasně dané vlhkosti a teploty vzduchu) u dané odrůdy. Právě díky těmto nestálým vlivům se opětovné úspěchy nedaří každoročně opakovat s kladným výsledkem.

13 Regulace násady pomocí mechanizace Tento způsob se vyskytuje zejména ve vyspělých vinohradnických státech (Německo, Itálie, Francie), kde se pro regulaci násady začínají využívat multifunkční nosiče nářadí doplněné o adaptéry pro plně mechanizovanou sklizeň. Mechanizovaně provedená regulace násady hroznů může být prováděna v období od nasazení bobulí po uzavírání hroznů. Podstatou zásahu je průjezd sklízeče nad řádkem v období po uzavírání hroznů v nastaveném pracovním režimu bez záchytného ústrojí. Pracovní ústrojí svým účinkem oddělí z vnějších hroznů jejich část, dojde při tom pochopitelně k jejich poškození. Bezprostředně po zásahu dochází k silnému zbrzdění vývoje bobulí, bobule po provedeném zásahu zůstávají drobnější a mají pevnější slupku, současně se v nich ukládá větší množství fenolických látek. Při zasychání řezných ran (třapiny i bobule) může docházet k poškození plísní šedou i ve fázi zelených bobulí!

14 Mechanizovaná regulace Provádí se nejčastěji pomocí defoliátoru, který namísto odřezávání pouze listů, odřezává také části hroznů (využívá se více otevřených záklopných žaluzií). V Německu experimentují s adaptérem, který pracuje na principu rychlého zvyšování a snižování tlaku vzduchu. Průjezdem a prudkou změnou tlaku do květenství ve fenofázi kvetení se snižuje počet kvítků v květenství. Experimentuje se také s použitím odporových drátů, které lehce popálí několik bobulí v hroznech. Bobule pomalu hnědnou a sesychají, ovšem konečný účinek nelze přesně odhadnout, navíc se poškodí i listy, které jsou na popálení mnohem citlivější.

15 Jednotlivé možnosti regulace stolních odrůd Regulace samotného květenství Horizontální probírka hroznů Vertikální probírka hroznů Půlení hroznů Cizelování bobulí Kroužkování

16 Regulace květenství Tato pracovní operace spočívá v redukci počtu květenství a tím ve změně poměru mezi počtem listů a počtem vyvíjejících se květenství a hroznů ve prospěch listové plochy. Zvýší se tak produkce asimilátů na jedno květenství, což způsobí lepší vývin květních orgánů, zajistí se i lepší opylení a oplodnění. Výsledkem je větší nasazení počtu bobulí v hroznu a jejich rovnoměrný vývoj. Redukce květenství se provádí ručně brzy po vyrašení, kdy jsou letorosty ve velikosti cm a květenství trčí nad listy. Regulace květenství má oprávnění u velmi plodných odrůd s menšími hrozny (většinou velmi rané odrůdy, např. Krystal) nebo odrůd s velmi velkými hrozny (např. Ustojčivyj Dokučajevoj).

17 Horizontální či vertikální regulace Provádí se brzy ve fenofázi zeleného broku až do hráškovatění (zvětšení bobulí). Většinou jde o horizontální způsob jeden standardně velký hrozen (cca 25 cm/500g) na jeden letorost. Vertikální způsob se uplatňuje u odrůd s velmi velkými a těžkými hrozny (Ustojčivyj Dokučajevoj, cca 38 cm/2000g).

18 Půlení hroznů Provádí se většinou v době těsně po odkvětu do hráškovatění U odrůd s velkým dlouhým a hustým hroznem, s horším vybarvováním bobulí (např. Strašenskij) nebo odrůd s velkým více děleným hroznem (např. Talisman) Jde o zakrácení špičky hroznu cca o 1/3

19 Cizelování hroznů (bobulí) Používá se běžně u stolních odrůd pěstovaných ve sklenících Cílem je dosáhnout velkých bobulí, na volnějším hroznu, bez změny typického tvaru hroznů Odstraňují se tedy jednotlivé bobule, a to hned po jejich nasazení, následně se pokračuje v cizelování ve 14-ti denních intervalech až do zaměkání bobulí Bobule se vyštípnou v části hroznu, která je příliš zahuštěná a ve které se bobule začínají dotýkat. Odstraňují se také bobule nějak poškozené (choroby, kroupy..) či proprchlé.

20 Kroužkování hroznů Jde o starší způsob regulace toku asimilátů umožňující vyživení velkých hroznů po regulaci násady. Spočívá v odstranění asi 3-5 mm širokého proužku kůry a lýka z některé nadzemní části keře - ramen nebo tažňů. Dochází ke snížení přívodu asimilátů do kořenového systému, takže se keře de facto zeslabují. Proto musí určitá část keře vždy zůstat bez kroužkování. Tato metoda ovlivňuje révu zlepšením nasazování bobulí, zvětšením hmotnosti bobulí nebo uspíšením zralosti.

21 Varianty pokusu Horizontální probírka Varianta A v době hráškovatění (BBCH 74-75) Varianta B počátek zaměkání hroznů (BBCH 80-81) Varianta C vybarvené celé hrozny, tzv.předsběr (BBCH 87-89) Varianta D neregulovaná kontrolní varianta Probírka pomocí GA 3 Varianta A aplikace kyseliny giberelové do plného květu (BBCH 65) o koncentraci 25 ppm Varianta B aplikace GA 3 do plného květu (BBCH 65) o koncentraci 35 ppm Varianta C aplikace GA 3 do odkvětu (BBCH 68) o koncentraci 25 ppm Varianta D aplikace GA 3 do odkvětu (BBCH 68) o koncentraci 35 ppm Varianta E kontrolní varianta

22 Horizontální regulace var.a) fáze hráškovatění tři týdny po odkvětu Varianta A před regulací Varianta A po regulaci

23 Horizontální regulace var.b) fáze počátek zaměkání Varianta B před regulací Varianta B po regulaci

24 Horizontální regulace var.c) fáze vybarvených hroznů tzv. předsběr Varianta C před regulací Varianta C po regulaci

25 Horizontální regulace neregulovaná kontrolní varianta

26 Aplikace kyseliny giberelové do květu Kyselina giberelová byla aplikována v době plného květu, tj. 50% kvítků bylo rozkvetlých (tj. 50% květních čepiček opadlo; BBCH 65) o koncentraci 25 ppm a 35 ppm (po 15 keřích) Aplikace aplikace provedena v 10 hodin Teplota vzduchu 23,3 C, vlhkost vzduchu 61%, jasno, bezvětří (data viz meteorologická stanice Lednice) U obou variant se použilo smáčedlo Silwet L-77.

27 Kontrolní varianta

28 Varianta aplikace GA 3 o koncentraci 25 ppm do květu

29 Varianta aplikace GA 3 o koncentraci 35 ppm do květu

30 Aplikace kyseliny giberelové do odkvětu Kyselina giberelová byla aplikována do odkvětu (tj. doba dokvétání 80% květních čepiček opadlo; BBCH 68) o koncentraci 25 ppm a 35 ppm (po 15 keřích) Aplikace provedena ve 14 hodin Teplota vzduchu 22,9 C, vlhkost vzduchu 66%, jasno, vál mírný jižní vítr (data viz meteorologická stanice Lednice) U obou variant se rovněž použilo smáčedlo Silwet L-77.

31 Varianta aplikace GA 3 o koncentraci 25 ppm do odkvětu

32 Varianta aplikace GA 3 o koncentraci 35 ppm do odkvětu

33 Výsledky pokusů horizontální regulace Sledován byl celkový počet hroznů na keř Hmotnost těchto hroznů na keř Průměrná hmotnost hroznu u jednotlivých variant Cukernatost, obsah kyselin a ph

34 hmotnost [kg] Výsledky pokusů horizontální regulace Celková hmotnost hroznů , ,5 76,3 74,9 0 varianty A hráškovatění B zaměkání C "předsběr" D kontrola

35 hmotnost [g] Výsledky pokusů horizontální regulace Průměrná hmotnost hroznu ,2 260,7 258,9 253, varianty A hráškovatění B zaměkání C "předsběr" D kontrola

36 cukernatost [ o NM] Výsledky pokusů horizontální regulace Stanovení cukernatosti ,2 23,5 21,8 19, varianty A hráškovatění B zaměkání C "předsběr" D kontrola

37 titrovatelné kyseliny [g.l -1 ] Výsledky pokusů horizontální regulace Stanovení titrovatelných kyselin ,62 5,28 5,85 5,78 varianty A hráškovatění B zaměkání C "přesběr" D kontrola

38 Výsledky pokusů horizontální regulace Nejvíce hroznů měla kontrolní varianta cca 15 ks (regulované varianty pak zhruba o polovinu méně cca 7-8 ks). Průměrná hmotnost jednoho hroznu byla nejvyšší u varianty s regulací v době hráškovatění (305g), ostatní varianty byly vyrovnané ( g). Cukernatost hroznů byla nejvyšší dle očekávání u časných variant regulace v době hráškovatění a těsně před zaměkáním bobulí (23,5-23 NM) o 3,4 respektive 4 NM. Obsah kyselin v hroznech byl překvapivě nejvyšší u varianty s regulací v době hráškovatění (8,6 g/l), nejnižší pak u regulace těsně před zaměkáním bobulí (5,3 g/l). Kvalitativně nejlépe vychází varianta B, tj. regulace v počátku zaměkání hroznů (vykazovala vysokou cukernatost a zároveň nejnižší obsah kyselin)

39 Výsledky pokusů regulace pomocí GA 3 Sledována byla hmotnost hroznů a 100 bobulí Cukernatost, obsah kyselin a ph Obsah antokyanů, flavanolů (katechin) a tzv. antiradikálová síla (celkový obsah zdraví prospěšných látek stilbenů)

40 kg g Výsledky pokusů regulace pomocí GA 3 Celková hmotnost hroznů a 100 bobulí 350,00 300,00 250,00 290,10 300,41 330,61 260,12 240,11 Hmotnost 100 bobulí Celková hmotnost hroznů 200,00 150,00 100,00 63,40 50,00 38,25 37,50 42,25 35,80 0,00 Aplikace GA3-25 ppm do květu Aplikace GA3-35 ppm do květu Aplikace GA3-25 ppm do odkvětu Aplikace GA3-35 ppm do odkvětu Kontrolní varianta

41 Výsledky pokusů regulace pomocí GA 3 25,00 20,00 20,00 21,00 19,40 NM Stanovení cukernatosti, veškerých titr. kyselin a ph 19,40 18,20 cukernatost celkové kyseliny ph 15,00 10,00 5,80 6,21 6,11 5,62 5,94 g.l -1 5,00 3,54 3,53 3,47 3,56 3,48 0,00 Aplikace GA3-25 ppm do květu Aplikace GA3-35 ppm do květu Aplikace GA3-25 ppm do odkvětu Aplikace GA3-35 ppm do odkvětu Kontrolní varianta

42 Výsledky pokusů regulace pomocí GA 3 Spektrofotometické stanovení fenolických látek Antokyany Antiradikálová aktivita mg.l Katechiny ,9 1128,7 1029,2 1371, ,3 737,4 433,2 606,7 788,6 400,2 0 Aplikace GA3-25 ppm do květu Aplikace GA3-35 ppm do květu Aplikace GA3-25 ppm do odkvětu Aplikace GA3-35 ppm do odkvětu Kontrolní varianta

43 Výsledky pokusů regulace pomocí GA 3 Aplikací kyseliny giberelové do květu i do odkvětu došlo většinou k negativnímu zvětšení bobulí (které mohlo být způsobeno použitou koncentrací GA 3, přírodními podmínkami, ale také vlivem podnože a odrůdové závislosti), ale zároveň i k rozvolnění hroznu Celková hmotnost hroznů u jednotlivých variant s aplikací kyseliny giberelové byla vyšší, než u kontrolní varianty Všechny čtyři varianty po aplikaci kyseliny giberelové dosáhly vyšší cukernatost než kontrolní varianta, nejvyšší byla u variant s aplikací GA 3 za plného květu, tj. o 2-3 NM oproti kontrole Obsah kyselin byl srovnatelný u všech variant včetně kontrolní 5,6-6,2 g/l U spektrofotometricky stanovených fenolických látek (katechiny, antokyany, antiradikálová aktivita) byly zjištěné hodnoty vyšší, než u kontrolní varianty

44 Výsledky pokusů regulace pomocí GA 3 Varianta aplikace GA 3 o koncentraci 35 ppm do odkvětu dosáhla nejvyššího výnosu (o 28% více než kontrola), cukernatosti o 1,2 NM více než kontrola a větším podílem malých bobulí lze vysvětlit nejvyšší obsah antokyanů i vysoký obsah katechinů, tato varianta z hlediska kvantitativních a kvalitativních parametrů nejvíce splnila očekávané výsledky Obecně je možno tvrdit, že i regulace násady pomocí kyseliny giberelové má u odrůdy Dornfelder pozitivní účinky

45 ZÁVĚRY Správně zvolená regulace plodnosti v optimálním termínu pro danou odrůdu má opodstatnění výsledkem by měla být surovina (hrozny) s vyšší cukernatostí nebo volnějším hroznem. Nesmí však docházet k výraznému snížení výnosu (neklesat pod 50%)! U stolních odrůd regulujeme násadu co nejdříve (dochází tak k zvětšení bobulí), využíváme nejvíce vertikální i horizontální probírku a půlení hroznů (jde o nejekonomičtější varianty). U moštových odrůd se nejvíce osvědčily probírky po hráškovatění hroznů až těsně po zaměkání hroznů (nedochází tolik ke zvětšení bobulí) na významu nabývá také varianta předsběru. U velmi plodných moštových odrůd je k regulaci možné využít i aplikaci kyseliny giberelové v době květu, žádoucí je získání menších bobulí a proprchlého hroznu, odolnějšího vůči houbovým chorobám.

46 ZÁVĚRY Vzhledem k oteplování, zvyšování intenzity slunečního záření a v důsledku toho snižování obsahu kyselin není regulace násady vhodná pro bílé moštové odrůdy s nižším obsahem kyselin. Do této skupiny patří například odrůdy Müller Thurgau, Muškát moravský, Veltlínské červené rané V případě vysoké násady hroznů je vhodná i pro bílé moštové odrůdy s vyšším obsahem kyselin a zajímavým aromatickým charakterem. Regulace násady hroznů v době vegetace má v našich klimatických podmínkách opodstatnění zejména u modrých moštových odrůd révy vinné. Většina modrých moštových odrůd má kombinaci vysoké násady hroznů a velkých hroznů. Regulace násady u modrých odrůd v kombinaci s odlisťováním zóny hroznů působí velmi pozitivně na snížení obsahu kyseliny jablečné a na zkvalitnění fenolické zralosti hroznů. U takto kvalitně vyzrálých modrých odrůd můžeme vyrobit skutečně kvalitní a především přírodní červené víno.

47 DĚKUJI ZA POZORNOST