Prase v módě. Přeštík, jediný vepř, na kterém se dá v Česku vydělat 26. Obchod se stářím. Developeři rozjíždějí byznys se seniory 10

Transkript

1 Obchod se stářím. Developeři rozjíždějí byznys se seniory 10 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 8 Prase v módě Přeštík, jediný vepř, na kterém se dá v Česku vydělat CZ 48 Kč SK 2,40

2 HUGO BOSS International Markets AG Phone Praha 1 BOSS Store Na Příkopě 6 Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 1, odletová hala A Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 2, odletová hala C

3 3 INZERCE A OBÁLKA Tomáš Novák / FOTO Hynek Glos Patriotičtí milovníci jelit a řízků Šťavnaté, prorostlé vepřové z přeštíků, jakkoli chutné, je ve skutečnosti klasický prémiový produkt, jehož trh je maličký a omezuje se pouze na Česko Miroslav ZáMečník zamecnik@mf.cz Maďaři a Srbové mají srstnatou mangalicu, Španělé černé ibérico, Angličané třeba zrzavé tamworth. Češi mají přeštíky, a jak ukazuje naše reportáž, přeštické černostrakaté prase zažívá renesanci. Stejně tak jako se čeští foodies zapřísahají, že vepřový řízek z přeštických prasat chutná jinak než z prasat z velkochovů s genetikou zaměřenou na maximální využití krmiva a produkci libového masa, jsou obdobného názoru zastánci vysoké gastronomie v případě všech tradičních plemen, což souvisí s úplně jiným způsobem chovu a naprosto jinou výživou. Bodejť by pak i maso nebylo jiné, když třeba nejlepší španělská sušená šunka jamón ibérico de bellota nesmí být z ničeho jiného než z dobře prorostlých kýt prasat plemene ibérico, která se na volné pastvě v dubových hájích vykrmila žaludy hned několika druhů dubů. Smějí žrát i olivy a vyrýt si kdejaký kořínek, ale žádný sójový šrot nebo průmyslová krmiva. Stejně tak kvalita masa maďarského plemene mangalica z Velkouherské nížiny, jehož sláva popravdě řečeno přeštíky daleko zastiňuje, souvisí s tím, že když je chov doopravdy tradiční, odehrává se pod širým nebem. Ona taky mangalica není žádný chlívkový pašík, co se nechá dobrácky podrbat za uchem, ale třímetrákové chlupaté monstrum, které vzbuzuje respekt, a může přitom klidně ležet. Mám na to velmi osobní vzpomínky. NENÍ PRASE JAKO PRASE Najděte mi v Česku místo, které se jmenuje strom a dům, což je přesný překlad města Nyíregyháza, kde jsme sjeli z asfaltky, abychom po setmění dojeli žigulíkem na tanyu, zemědělskou samotu bratra mého dědečka ve východním Maďarsku. Ještě v půlce sedmdesátých let vypadal tamní venkov na odlehlejších místech úplně jinak než ten český nezdružstevňovalo se tady tak brutálně a sedlákům nechali pár hektarů půdy, sad i vinohrad a starší generace tam mohla dožít v životním stylu konce 19. století. Chalupu udržovali v úzkostlivé čistotě, krajkové pokrývky na postelích v hostinském pokoji, k mytí umyvadlo s hliněným džbánem na vodu, svítilo se petrolejkami pro čtrnáctiletého kluka to byla návštěva mimořádně zajímavého skanzenu, na němž bylo zdaleka nejexotičtější to, že tihle maďarsky hovořící tradicionalisté byli vlastně moji příbuzní. Ráno jsem vyšel před dům a vytřeštil zrak na obrovskou chlupatou prasnici se spoustou mláďat, zarytou v hnojišti. Lépe bych byl připraven na nilského krokodýla. Toho jsem ostatně předtím v zoo viděl, ale mangalicu ne. Tahle vypadal klasický chov těchto již tehdy velmi vzácných prasat volně na dvoře s tím, že po sklizni je vypustili na pole, aby spásala zbytky kukuřice. Samozřejmě že maso z volně chovaných mangalic, špek přeštická prasata focus či klobásy z nich vyrobené to bylo chuťově něco naprosto nesrovnatelného s produkcí z tehdejších českých masokombinátů. Maďaři jídlu nejenže nikdy nepřestali hovět, ale vzhledem k tomu, že nezničili malé podnikání, taky vůbec nezapomněli, jak má jídlo správně chutnat. Dodnes je to ohromný rozdíl. Pro Čechy oproti třeba Maďarům a Polákům, ale do značné míry i Slovákům jsou tržnice s lokálními potravinami pořád ještě zjevením, stejně tak jako maso z přeštických černostrakatých prasat, tedy pokud je chováno poctivě, a ne jen za účelem rychlého dosažení zisku. Za renesancí chovu starých plemen prasat, která nemohou konkurovat produkční efektivitou superhybridům z počítačově řízených velkochovů, stojí hlavně móda. Už dávno by vyhynula, kdyby na poslední chvíli nedorazila éra slow foodu a organického zemědělství. Nižší produktivitu bohatě kompenzuje cenová prémie. Platí to i pro přeštíky, kde výkupní ceny a hlavně ty na pultech či v restauracích jsou samozřejmě mnohem atraktivnější než u prasat z velkochovů. ČTVRTINA PRODĚLÁVÁ Podle poslední studie Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi na okraji Prahy je rentabilita chovu prasat v průměrných českých velkochovech mizerná. Souvisí to nejen s dotacemi, které jsou údajně v zahraničí štědřejší, ale hlavně s tím, že v Česku se vyrábí draho. Vysoké náklady výkrmu prasat v Česku jsou způsobeny zejména vysokou spotřebou krmiva, vyššími pracovními náklady (placená námezdní práce je nákladem, kdežto na rodinných farmách pracují rodinní příslušníci), vyššími režijními náklady a nižším počtem odchovaných selat na prasnici. Špičkové zdejší farmy samozřejmě dovedou hospodařit se ziskem, ale čtvrtina podniků na chovu prasat v jednom kuse prodělává. Rozdíl v produktivitě práce mezi nejlepší a nejhorší čtvrtinou firem je asi čtyřnásobný. Proto počty chovaných prasat neustále klesají. Asi polovinu domácí poptávky po vepřovém mase musí Česko dovážet. Čeští přeštíci přežívají jenom díky tomu, že tady vzniká povědomí o tom, že za free range prase původního plemene musíte zaplatit více peněz. Šťavnaté, prorostlé vepřové z přeštíků, jakkoli chutné, je ve skutečnosti klasický prémiový produkt, jehož trh je maličký a omezuje se pouze na Česko. Ostatně láhev dobrého moravského vína je na tom vzhledem k poměru cena/výkon docela podobně. Rozdíl spočívá v elasticitě nabídky. Vinohradů, kde se u nás urodí kvalitní modré hrozny, bude vždycky málo. Zatím se tihle černobílí štětináči podílejí na celkovém počtu v Česku chovaných prasat číslem, které začíná za desetinnou čárkou. Když se na ně vrhne každý, ceny se zhroutí a punc výjimečnosti zanikne.

4 Roční předplatné týdeníku za 1690 Kč a jako dárek obdržíte tři skipasy v celkové hodnotě 2250 Kč Skipasy jsou platné v sezóně 2014/2015 v areálu Špindlerův mlýn ( Platnost akce do Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku mladafronta@predplatne.cz uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EURO 0215C. Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EURO 0215C. Pošlete SMS na číslo ve tvaru MF EURO jmeno, prijmeni, adresa předplatitele. Cena SMS je 6 Kč včetně DPH. Službu provozuje gonet s. r. o. Technicky zajišťuje MobilBonus s. r. o. Help line , po pá Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele a platí do vyčerpání zásob. V případě vyčerpání zásob si vydavatel vyhrazuje právo na zaslání náhradního dárku. Dárky jsou rozesílány nejpozději do 14 dnů od uhrazení předplatného. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

5 5 INZERCE A TADY SE NEUMÍRÁ. Developeři rozjíždějí byznys se seniory 22 NARUŠITEL. Zdeněk Cendra čeří vodu na českém internetu monitor 6 UKRAJINA Mikloš bude radit v Kyjevě 7 TECHNOLOGIE Apple chce do roku 2020 začít s výrobou aut 8 HUTNICTVÍ Krúpa má zájem o pohledávku ocelárny 9 EVROPSKÁ UNIE Řekové doufali, že odvrátí bankrot téma 10 SENIOŘI Čtvrt století od revoluce se senioři stávají zajímavými klienty pro developery 15 NEBE I PEKLO Zákony nebrání vzniku mučíren pro seniory. A neumožňují podnikat ani špičkovým ústavům názory 16 KOMENTÁŘ BLAHOSLAVA HRUŠKY 17 PROJECT SYNDICATE 18 MAKROEKONOMIKA 20 POZNÁMKY A GLOSY 21 PALUBNÍ DENÍK rozhovor 22 ZDENĚK CENDRA Enfant terrible českého internetu. Konkurence ho nemůže vystát. Štvát ji hodlá i nadále 40 MAKROEKONOMIKA Euro za 20 korun, jinak vstup do eurozóny pro Česko nemá smysl, říká ekonomka Eva Zamrazilová 41 ZDRAVOTNICTVÍ Pacienti na nouzových lehátkách na chodbě a žádné řešení na obzoru 43 ARMÁDA Spory o výhodnost nákupu zbraní přes agenturu NATO se vyostřují 44 POTRAVINÁŘSTVÍ Michele Ferrero zemřel jako vladař miliardového impéria 46 ČÍNA Pekingský vládce chce oživit svůj národ 48 KOMODITY Bilionový klub komoditních zabijáků 50 SPOJENÉ STÁTY Jon Stewart ukázal, že satira může být věrohodnější než samotná politika hyde park obsah euro 8 52 ZDRAVOTNICTVÍ Debata, jak nahradit výpadek 30korunového poplatku, vyústila v částečnou kompenzaci lékárnám od pojišťoven 54 PENZE Spořit malým dětem na penzi je úplný nesmysl 55 PRÁVO & BYZNYS Rekodifikace soukromého práva přinesla řadu novinek v postavení právnických osob ve statutárních orgánech report light 38 SVĚT PODLE ECB. Situace, kdy máme záporné sazby, není normální, říká centrální bankéř Ewald Nowotny 26 ZEMĚDĚLSTVÍ Přeštické prase je velká móda. Taková, že z něj někteří špičkoví šéfkuchaři přestali vařit 30 OCHRANA SOUKROMÍ Zřejmě až čtvrtina genetických profilů je v policejní databázi neoprávněně 32 JUSTICE Robert Pelikán se má stát ministrem, aby bouchl do stolu. Už ale sám nabízí ústupky 34 VĚDA Akademie věd se snaží vybřednout ze strnulosti a přiblížit se aplikovanému výzkumu 35 POTRAVINÁŘSTVÍ Čínská firma Shanghai Maling svoji českou konzervárnu zkrachovat nenechá 36 KONGRESY Česko už neláká zahraniční kongresy tak jako dřív 38 EWALD NOWOTNY Se vším respektem k Alanu Greenspanovi si myslím, že není expertem na problémy Řecka, tvrdí rakouský bankéř 56 DOPRAVA Jihoamerické lanovky zkrátí dopravu z hodin na minuty 60 DA MATTEO Na pražské Letné otevřela nenápadná italská restaurace. Byl by hřích ji minout 62 SPOLEČNOST 63 KÁVA S MATĚJEM BÁRTOU 64 LIDÉ A PODNIKY 66 POZVÁNKY Staňte se fanouškem týdeníku Euro Sledujte novinky z týdeníku Euro

6 6 Euro února 2015 monitor SLÍVA KINEMATOGRAFIE Čínská romance z Prahy je kasovní trhák Čínský film natočený během loňského léta v Česku má v kinech nejlidnatější země světa úspěch. Romanci Jen my víme kde, která se odehrává hlavně v Praze a sleduje milostné peripetie mladé Číňanky na výletě do Evropy, vidělo za prvních šest dní od premiéry sedm milionů lidí a tvůrcům vydělala 37 milionů dolarů. Ve valentýnském týdnu byl snímek v Číně nejnavštěvovanějším filmem. Uvedla to monitoringová společnost Entgroup. Film o lásce v romantických kulisách Prahy od režisérky Sü Ťing-lej vydělává na stále větší oblibě svátku zamilovaných mezi mladými Číňany, kteří tento importovaný svátek spojují s návštěvou kina a někdy také se zasnoubením. Velkou návštěvnost filmu zaručila také hvězda korejské k-popové skupiny EXO Kris Wu, který hraje v jedné z hlavních rolí. (hop) UKRAJINA Mikloš bude radit v Kyjevě ZA UKRAJINU. Někdejší ministr financí Slovenska se bude podílet na přípravách ekonomických reforem na Ukrajině. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Brabec chce zavést daň už i pro desetiletá auta Slovenský exministr financí a někdejší místopředseda vlády Ivan Mikloš bude šéfovat týmu poradců ukrajinské ministryně financí Natalije Jareškové. Čtyřiapadesátiletý ekonom Mikloš, který seděl ve vládách Mikuláše Dzurindy a Ivety Radičové za slovenské křesťanské demokraty (SDKÚ), dostane od Jareškové na starosti decentralizaci a reformu veřejných financí. Čím radikálnější reformy budou, tím rychleji nastane ekonomické zotavení. Ukrajina je nakonec jasný příklad, jak nebezpečné může být, když se reformy dělají polovičatě, prohlásil přede dvěma měsíci Mikloš pro server Evropská pravda. Miklošův nástup rozšíří řady zahraničních expertů, kteří mají pomáhat s budováním nové ukrajinské ekonomiky. Kromě někdejšího slovenského reformátora dostal z Kyjeva nabídku také švédský exministr financí Anders Borg, oficiálním poradcem Kyjeva se minulý týden stal gruzínský exprezident Michail Saakašvili, který od roku 2013 žije v americkém exilu a doma čelí trestnímu stíhání. V ukrajinské vládě pak zasedají hned tři cizinci, jimž prezident Petro Porošenko loni v prosinci narychlo udělil ukrajinské občanství. Kromě Jareškové, která má americký pas, je to také Litevec Ajvaras Abromavičius, jenž se stal ministrem hospodářství, a Gruzínec Alexandr Kvitašvili, který vede resort zdravotnictví. (bh) Úřad ministra životního prostředí Richarda Brabce chce zvýšit ekologickou daň pro vozidla, která více zamořují ovzduší, a plní tak nižší emisní normy. Nově by se měla platit i za registraci aut, která splňují normu Euro 3, tedy vozy vyrobené zhruba mezi roky 2000 a Výše navrhovaných poplatků je: Euro 0 deset tisíc korun (beze změny), Euro 1 deset tisíc (dosud pět tisíc), Euro 2 pět tisíc (tři tisíce) a Euro 3 tři tisíce (dosud bez poplatku). Průměrný věk osobních automobilů se v Česku zvyšuje, loni činil 14,49 roku. A trvale stoupá také procento dovážených ojetin starších deseti let. Za rok 2014 tvořily už 44 procent všech dovezených ojetých vozidel. Ministerstvo předpokládá, že zvýšení ekologické daně by mohlo významně omezit registrace starých vozidel. Podobně jako v roce 2009, kdy byl tento poplatek zaveden. Zatímco v roce 2008 bylo nově registrováno téměř 231 tisíc ojetin, o rok později jich bylo necelých 145 tisíc. (E15) FOTO archiv, Isifa.com, Profimedia.cz / ILUSTRACE Jiří Slíva

7 TECHNOLOGIE Apple chce do roku 2020 začít s výrobou aut 7 monitor IAUTO Technologická ikona Apple má smělý plán vyrábět automobily, a to už za pět let. nejlepší Blogy uplynulého týdne Čína ve znamení Kozy Čína slaví lunární nový rok (ve znamení Kozy) a podle čísel soudě v něm nelze očekávat zázraky, zraky, ale spíš nepříjemná překvapení. Makrooko Miroslava Zámečníka INZERCE A Dosud oficiálně nepotvrzené zvěsti o tom, že největší firma světa Apple se chce pustit do výroby automobilů, začínají nabývat na důvěryhodnosti. V červnu loňského roku firma začala agresivně nabírat odborníky z firem, jež se zabývají vývojem baterií do elektromobilů. Jen z firmy A123 Systems, která se specializuje na výrobu lithium-iontových baterií, odlákal Apple v posledních sedmi měsících nejméně jedenáct špičkových odborníků. A123 proto minulý týden podala na Apple a pět svých dezertérů žalobu, napsala agentura Reuters. Agentuře Bloomberg potvrdil zdroj blízký vedení Applu, že firma chce s výrobou technologicky revolučního stroje začít už v roce 2020; běžné automobilce přitom trvá vývoj nového modelu pět až sedm let. Zájem Applu o elektromobily není náhodný. Letos se v časopisu New Yorker vyznal viceprezident sir Jonathan Ive z posedlosti automobilovým designem. Stejnou vášeň má i jeho kolega, renomovaný designér Marc Newson, jenž firmu posílil loni v září. Podle deníku Wall Street Journal dává služebně nejstarší viceprezident Applu Steve Zadesky (jenž do firmy přišel od Forda) dohromady tisícičlenný tým, jenž zkoumá robotiku a materiály využitelné při výrobě automobilů. Šéf firemních financí Luca Maestri zase strávil desítky let u General Motors. Výrobci automobilů jsou skeptičtí. Měli by si dát bacha, řekl někdejší boss GM Dan Akerson agentuře Bloomberg. Nemají ani ponětí, do čeho by šli. Naopak uznávaný znalec Applu Ben Thompson napsal, že když si představíte, že Apple není počítačová firma se zálibou v designu, nýbrž designová firma se zálibou v počítačích, vypadá elektromobil najednou méně neuvěřitelně. Firma sama dosud na dané téma důsledně mlčí. (dan) Trochu ztrácíte kontakt (a funkci) Zatímco James Bond byl pouhý nahraditelný agent 007, Babiš nese číslo 001. Případně krycí jméno Bureš. Korektní nekorektnost Petra Holce

8 8 Euro února 2015 monitor OBALOVÉ ODPADY Babiš sbírat obaly zatím nebude Německá firma Interseroh plánovala vstoupit na tuzemský trh odpadů z obalů, na kterém působí pouze společnost Eko-kom. Zatím to vypadá, že to tak zůstane i nadále. Ministerstvo životního prostředí německé firmě neudělilo potřebnou autorizaci, o kterou požádala loni na jaře. Důvody ministerstvo neuvedlo. Interseroh podal proti rozhodnutí rozklad, který teď bude řešit ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Pikantní je, že ministr Brabec byl dlouholetým zaměstnancem Agrofertu, který je dvacetiprocentním akcionářem Interserohu. Systém v tuzemsku funguje tak, že výrobci zboží s obaly odvádějí peníze neziskové autorizované společnosti (dnes pouze Eko-kom), která je přerozdělí obcím. Ty nesou primárně náklady na hospodaření s tříděnými obaly. Společnost Interseroh tvrdí, že splnila všechny požadavky a ministerstvo postupovalo podle zákona. Z rozhodnutí, které má týdeník Euro k dispozici, vyplývá, že firma nedostála povinnostem zákona o obalech v několika bodech. Neprokázala, že má zajištěnou sběrnou síť. Firma se odvolávala PRÁVO I satan má někdy pravdu Někdejší prezident Exekutorské komory ČR Juraj Podkonický (na snímku) měl (a stále ještě má) v médiích špatnou pověst notorického upíra drobných dlužníků. Kauz se kolem něj vyrojilo nespočet a jeho velkobyznysový přístup k exekucím dával kritikům za pravdu. Ovšem Podkonický za některé věci nemohl. Na začátku ten případ vypadal jasně. Frýdlantský řezník Miroslav Prošek se léta soudil o 35 tisíc korun, nakonec prohrál a dluh mezitím na úrocích narostl na 320 tisíc korun. Věc dospěla do exekuce a Podkonický Proškovi na podzim roku 2005 obstavil účty a veškerý majetek. Na tom samotném by nebylo nic divného, jenže podle Proška se tak stalo až poté, co dluh do poslední koruny uhradil. Podkonického proto zažaloval a za škody, které utrpělo jeho podnikání, vysoudil skoro dva a půl milionu korun. O věci se napsala řada článků a natočilo několik reportáží, ve kterých řezník rivala nešetřil. Je to darebák, nechal se například slyšet v televizi Nova. Tím ale věc neskončila. Prošek Podkonického zažaloval ještě jednou, tentokrát kvůli zásahu do svých osobnostních práv, a chtěl po něm omluvu a sto tisíc korun. Pražský městský soud případ (zatím nepravomocně) rozhodl na začátku letošního února a vůbec poprvé se jím zabýval věcně předchozí spor na spolupráci se Sdružením místních samospráv, ovšem když úředníci 76 obcí obvolali, zjistili, že naprostá většina o firmě nic neví. Úředníkům se nezdála ani finanční záruka. Tu měl původně poskytnout holding Alba Group, pod který Interseroh spadá. Této společnosti mimochodem klesl v prosinci rating na CCC+. S komplikacemi se aktuálně potýká i samotný Interseroh ve Slovinsku. V prosinci přestal odebírat odpadní obaly, které se kupí na dvorech svozových firem. Tamní média upozorňují, že se tam přemnožují hlodavci. (bor) o 2,5 milionu korun totiž Podkonický prohrál výhradně kvůli tomu, že si včas nepřebíral soudní obsílky. A najednou bylo vše jinak. Soudkyně Dagmar Stamidisová věc vyřídila za pouhou půlhodinu a dala za pravdu zlopověstnému Podkonickému s tím, že provedení exekuce mu nařídil soud, a to ještě než Prošek stihl zaplatit: Časová posloupnost byla poněkud jiná, než tvrdil pan žalobce. A pak že satan nemůže mít někdy pravdu. (drch) HUTNICTVÍ Krúpa má zájem o pohledávku ocelárny Skupina Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy má stále zájem o pohledávku České exportní banky za slovenskou hutí Slovakia Steel Mills (SSM), přestože huť minulé pondělí spadla do konkurzu. Za zkrachovalou ocelárnou stojí zejména miliardář Branislav Prieložný. Krúpa nabízí státní České exportní bance (ČEB) za pohledávku částku 52 milionů eur. Když to bude trvat tři čtyři týdny, tak budu diskontovat výnos z konkurzu, uvedl Krúpa na otázku, zda výši jeho nabídky neovlivní současná situace. Tato cena zahrnuje ovšem rovněž bankovní garanci od skupiny J&T. ČEB jedná se všemi zájemci o pohledávky/aktiva a volí takový postup, kterým minimalizuje ztráty z obchodních případů, reagoval na dotaz k nabídce Arky ředitel odboru Mezinárodní vztahy a komunikace ČEB Petr Križan. ČEB má pohledávku za SSM ve výši 168 milionů eur, což v korunách nyní představuje sumu 4,6 miliardy korun. Pohledávka je klíčem k ovládnutí východoslovenské ocelárny, protože vše je zastavené ve prospěch státní banky. ČEB se v minulém roce pokoušela pohledávku prodat, ale neúspěšně. V současnosti měl o pohledávku kromě skupiny Arca projevit zájem ještě jeden uchazeč. Přihlásila se společnost Max Aicher, tvrdí zdroj z vedení ČEB, který si nepřál být jmenován. O německé ocelárně se spekulovalo již v minulosti, ale firma nikdy svůj zájem veřejně nepotvrdila. ČEB má nicméně případné ztráty kryté od státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), která úvěr pojistila. Ta již kvůli tomu bude muset do rezerv dát zhruba 3,9 miliardy korun. EGAP považuje nyní konkurz za nejčistší řešení, když se pohledávku nepodařilo prodat. Věříme, že ČEB ve věřitelském výboru ve spolupráci s insolvenčním správcem pohlídá ochranu aktiv dlužníka, uvádí ředitelka komunikace EGAP Hana Hikelová s tím, že ČEB by měla rovněž dohlédnout na transparentní prodej firmy za co nejvýhodnějších podmínek. Postup ČEB ovšem ostře kritizuje Krúpa. Pokud bude výnos z konkurzu nižší než naše nabídka, tak dám trestní oznámení na celé představenstvo, vyhrožuje. Konkurz SSM nyní řídí firma Králik & Partners, konkurzy a reštrukturalizácie. (gal) FOTO archiv, Martin Pinkas, Reuters

9 9 monitor EVROPSKÁ UNIE Řekové doufali, že odvrátí bankrot Potřetí během dvou týdnů mířil minulý pátek řecký ministr financí Janis Varufakis na setkání s partnery z eurozóny. Jeho úkolem bylo přimět je k uvolnění úsporného rozpočtového režimu, jímž EU podmiňuje poskytnutí další finanční pomoci předluženým Aténám. V průběhu týdne zažádala řecká vláda oficiálně o prodloužení dosavadního programu, jenž zatím obnáší 240 miliard eur, o dalších šest měsíců. Odmítla se v něm však zavázat ke stále ostřejším úsporným opatřením, která eurozóna v čele s Německem požaduje. Řecko udělalo všechno, co udělat mělo, ve snaze nalézt oboustranně výhodné řešení, citovala agentura Reuters vládního mluvčího Gabriela Sakellaridise. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble však řecký plán takřka okamžitě zamítl s tím, že Atény neprokázaly dostatečné odhodlání k úsporám. O několik hodin později, ve čtvrtek večer, však vedl řecký premiér Alexis Tsipras s německou spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou pětačtyřicetiminutový telefonický hovor, jejž vzápětí označil za pozitivní. Ministerská schůzka, která měla rozhodnutí na téma evropské pomoci Řecku zásadně přiblížit, skončila po uzávěrce tohoto vydání. Agentura Bloomberg spočetla, že Řecko by k dodržení původního úsporného plánu potřebovalo udržet sedmiprocentní rozpočtový přebytek po dobu zhruba deseti let, což na světě dosud dokázalo pouze vyspělé (a ropou bohaté) Norsko. Očekávala proto, že Německo ze svých požadavků sleví. (dan) PODNIKATEL ROKU Regiony znají nejlepší podnikatele Společnost EY v uplynulých dnech v několika českých regionech udělila ceny v prestižní soutěži Podnikatel roku Celostátní finále se uskuteční 3. března na pražském Žofíně. V něm uspějí i někteří vítězové z regionů. (urm) PŘEHLED DOSAVADNÍCH REGIONÁLNÍCH VÍTĚZŮ Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Zlínský kraj Středočeský kraj Praha Olomoucký kraj Gevorg Avetisjan, majitel společnosti Marlenka International Jindřich Životský, majitel společnosti Okay Holding Vlastislav Bříza, majitel společnosti Koh-i-noor Holding Pavel Stodůlka, majitel společnosti Gemini oční klinika Martin Vohánka, majitel společnosti W.A.G. payment solutions Jaroslav Horák, majitel společnosti Albatros Media David Dostál, majitel společnosti Papcel INZERCE A

10 10 Euro února 2015 téma Tady se neumírá Čtvrt století od revoluce se senioři stávají zajímavými klienty pro developery Bývalý statek přestavěný na atypické byty vzal Evě Novákové dech. Když se dozvěděla, že pár minut chůze od jejího domu vyrostl soukromý seniorský dům, vyrazila ihned na obhlídku. Když navíc zjistila, že ceny zdaleka nejsou jako v Alcronu, ucítila, že by se život její rodiny mohl opět ubírat klidnějším směrem. Skloubit každodenní návštěvu rodičů se zaměstnáním začíná být nad její síly. Zdravotní stav rodičů, kteří překročili osmdesátku, se před půl rokem zhoršil. Začali padat a třípokojový byt na sídlišti v Michli už téměř neopouštějí. I maminka s tátou byli po prohlídce domova v Ořechu nadšení. Teď je jejich reakce střídavá. Tvrdí, že chtějí umřít doma. Budeme s nimi muset znovu vážně promluvit, říká žena, která se pokouší zajistit svým starouškům bezpečí v důstojném prostředí a zároveň nešidit své dospívající děti. Je jedním ze 75 tisíc příslušníků tzv. sendvičové generace u nás, která musí zvládat kromě práce a péče o děti i starost o rodiče, jimž ubývá sil. VENKOVSKÁ IDYLKA Někteří senioři si vybrali byt na internetu a už přišli najisto. Jejich první otázka často zněla, jaká je tu rychlost připojení. Většinou ale projekt najdou děti pro rodiče, potvrzuje prvotní impulz pro stěhování ředitelka domova Iva Riegertová. Odhaduje, že průměrný věk budoucích obyvatel se pohybuje kolem osmdesátky a prostřednictvím potomků se k ní dostalo tak sedmdesát procent klientů. Do areálu v centru příměstské obce Ořech zabloudí každou chvíli nějaký starousedlík. Právě místní se ozvali jako první. Těm také nabízeli byty přednostně. Taková byla ostatně dohoda investora s obcí, od které zchátralý objekt koupil. V projektu s 29 byty, který by měl začít fungovat na jaře, zbývají k pronájmu už jen tři byty. A to jsme kromě místních listů nikde neinzerovali. Takový zájem mě snad i překvapil, připouští Miloš Frýbert, zástupce investora společnosti SD Bohemia Group. Že se firma přeorientuje z klasického rezidenčního developmentu na nájemní byty pro seniory, se rozhodl před sedmi lety. Chystáme další tři projekty. Nejdál je ten ve Vršovicích. Od našeho původního byznysu jsme se až tolik nevzdálili. Nejde o sociální služby, říká dnes. O klasické nájemní bydlení, které by seniorům nabídlo navíc jen bezbariérovost, se ale také nejedná. Služby si mohou nájemníci objednat podle potřeby u domluveného registrovaného poskytovatele terénní sociální a zdravotní péče. Smlouvu s ním uzavírá každý klient sám. Tento model kopíruje většina developerů vstupujících do tohoto segmentu. Umožní jim zůstat co nejvíce u svého podnikání a nefušovat do oborů, kterým nerozumějí. Zároveň ale poskytne jejich cílové skupině to, za co je ochotná platit bezpečí, pomoc na dosah a vědomí, že mohou zůstat i v případě zhoršení zdravotního stavu. Potenciální zákazníky navíc rozšíří o ty, kteří už nejsou úplně soběstační. V bytech v Ořechu jsou instalovány telefony s pohotovostním tlačítkem, to je také v koupelně a obyvatel bytu má k dispozici i náramek,»

11 11 senioři téma FOTO Tomáš Novák PRVNÍ A NE POSLEDNÍ. Seniorský dům Ořech přestavěný z bývalého statku je pilotním projektem nájemního bydlení společnosti SD Bohemia Group.

12 12 Euro února 2015 téma senioři STRES V PANELÁKU. Všechny choroby jsou ze stresu, má jasno bývalá lékařka. Z paneláku se přestěhovala do rezidence RoSa, kde má doktora v domě. Zatím ho nepotřebuje, dodává jí ale pocit jistoty a bezpečí. Na svém malém bytečku oceňuje hlavně výhled na město.» kterým může přivolat pomoc. Ten bude v noci napojen na vzdálený dispečink, aby se senior dovolal kdykoli. Docházet do domova bude i praktický lékař. V areálu bude v pracovní době kromě správce také asistentka, která by měla obyvatele každý den navštívit a zeptat se, zda něco nepotřebují. Tak bude i nenásilně sledovat, zda se jejich stav nehorší. Když budou chtít, přinese jim nákup, poklidí nebo pomůže s vyřízením úředních záležitostí. Iva Riegertová už vymýšlí, jaké programy bude pro klienty pořádat ve společenské místnosti v přízemí a kam budou jezdit na výlety mikrobusem, který firma pořídila. Za tyto standardní služby si klient k nájmu připlatí tři tisíce korun měsíčně. Ovšem i s tímto poplatkem činže nepřevyšuje běžné tržní ceny. Nájem 87metrového bytu vyjde na 13,5 tisíce i s poplatkem (bez energií), nájem 1+kk na zhruba osm tisíc. Osm bytů bylo ovšem k mání za lidovku malý byt vyšel na necelých šest tisíc korun za měsíc i se standardními službami. Seniorský dům Ořech je totiž jedním z mála privátních projektů, který dokázal využít jediné dva finanční zdroje státu na podporu výstavby bytů pro seniory. Investor přestavbu bývalého statku za desítky milionů korun financoval kromě vlastních zdrojů také z nízkoúročeného úvěru Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) a z 13,5milionové dotace ministerstva pro místní rozvoj. Podmínkou dotace je regulovaný nájem 57 korun na metr čtvereční v těchto osmi bytech po deset let. Další takový projekt vyrůstá v Lysé nad Labem. Úvěr od SFRB využije společnost MS Development, které se tam nedaří prodávat projekt cohousingového bydlení. Místo dalších rezidencí staví 64 nájemních bytů pro Seniorský dům Ořech je jedním z mála privátních projektů, který dokázal využít jediné dva finanční zdroje státu na podporu výstavby bytů pro seniory. seniory za více než sto milionů korun. Byty jsou vybaveny tak, že by je mohli užívat i dlouhodobě ležící pacienti, neděláme ale žádný nábor takových pacientů. Byty v centru města ocení především vitální senioři. Pokud se ale časem jejich situace změní, nebude to důvod ke stěhování. To považujeme za docela důležité, říká zástupce firmy Martin Šourek. Budoucí nájemníky mu zatím dodává na základě dohody o spolupráci městský úřad v Lysé nad Labem: ten aktuálně eviduje na 30 závazných žádostí. Nájem včetně poplatků za energie a vodu se bude pohybovat od 4300 korun měsíčně za 1+kk do zhruba 8200 korun za dvoupokojový byt. ŽÁDNÁ CESTA Z MĚSTA Senioři začínají mít konečně z čeho vybírat, i když je neláká představa stáří mimo Prahu. Já jsem městský člověk, patriotka, nechci někam do přírody. Tady ji mám také v parku, říká vitální 76letá bývalá lékařka, které by její věk nikdo nehádal. Do rezidence RoSa na dohled stanice metra Kobylisy se přestěhovala před měsícem z nedalekého panelákového bytu 3+1, který obratem pronajala. Rozhodnutí pro ni bylo poměrně jednoduché. Proč se mám stresovat v paneláku? Všechny choroby jsou ze stresu. Potřebuju vědět, že je tu lékař, i když ho teď nepotřebuji, má jasno. Důležitý je pro ni pocit bezpečí, bezbariérovost a společnost vrstevníků. Právě to jsou podle průzkumu Diakonie ČCE věci, které senioři ve svém bytě nejčastěji postrádají. Ve svých domácnostech žije podle zjištění diakonie více než 1,8 milionu lidí nad 60 let. Většina bytů, které obývají senioři nad 65 let, přitom neposkytuje dostatek bezpečí při zhoršených smyslových nebo pohybových schopnostech svých obyvatel. V pobytových zařízeních sociálních služeb se často ocitají lidé, jejichž zdravotní stav ještě nevyžaduje stálou péči. Dostali se tam jen proto, že jejich domov se pro ně stal klecí, odkud nemohli vycházet nebo kde jim chyběla možnost dovolat se pomoci v případě potřeby. Naštěstí i domovy důchodců dnes domovy pro seniory se už snaží vytvářet prostředí, které simuluje domácí podmínky. Například tím, že si lze zařídit pokoj svým nábytkem a postupně přibývají jednolůžkové pokoje. Statistika uvádí, že v České republice žije v domovech pro seniory přibližně 36 tisíc lidí. Dalších 60 tisíc jich čeká na umístění. Prodlužující se věk naznačuje, že v roce 2030 bude v Česku podle prognózy Českého statistického úřadu žít 2,4 milionu seniorů nad 65 let, což je 24 procent obyvatel. Těch nad osmdesát let potom bude více než 760 tisíc, což představuje sedm procent obyvatelstva.

13 13 senioři téma LUXUS A PÉČE. Před dvěma roky začínala Jiřina Řezanková jako sociální pracovnice v provozu domova pro seniory, kteří potřebují intenzivní péči. Dnes má Domov Borová, kde řediteluje, 30 zaměstnanců plus externisty. Ti se v luxusním prostředí starají o více než 40 klientů lidí žije v Česku v domovech pro seniory. 60 tisíc dalších čeká na umístění seniorů žije v domech s pečovatelskou službou. FOTO Tomáš Novák, Martin Pinkas DOHÁNÍME EVROPU Privátní rezidence pro seniory, které dnes vznikají, jsou spíše nablýskanou obdobou domovů s pečovatelskou službou (DPS) než domovů pro seniory. V nich nabízí veřejný sektor dlouhodobý levný pronájem (tři až pět tisíc korun za měsíc) samostatných malometrážních bytů. V domech s pečovatelskou službou u nás žije kolem dvou tisíc penzistů a podobně jako domovy pro seniory vedou dlouhé pořadníky. V západní Evropě je už desítky let obvyklé, že do seniorského bydlení vstupují privátní firmy. Od ústavní péče v Česku se tyto rezidence liší tím, že do nich přicházejí senioři ještě v době, kdy jsou aktivní a zcela či značně soběstační. A hlavně toto přestěhování není vnímáno jako poslední možné řešení. Stárnoucí lidé si prostě najdou nový domov. Vyberou si místo, kde chtějí strávit zbytek svého života, a přitom vědí, že zde vždy najdou to, co budou potřebovat při měnícím se zdravotním stavu. Vžitý obraz seniora jako churavějícího starouška v hubertusu a důchodkách, kterému stačí na Vánoce zazpívat Holky z naší školky, konečně bere za své i u nás. V zahraničí je jiná mentalita, ale i u nás se vnímání začíná posouvat. Dnešní šedesátníci už jsou jiní. V době revoluce jim bylo 35 a už nečekají, že se o ně postará stát. Před osmi lety ještě byli akční padesátníci, měli možnost si vydělat a dnes mají jiné představy o stáří, říká Anna Ježková, která rezidenci RoSa v Praze 8 vydupala ze země. A na pomoc rodiny nebo státu nečeká ani čerstvá obyvatelka rezidence RoSa. Ve svém malém bytečku je bývalá lékařka očividně spokojená. Vybrala si ten s nejlepším výhledem na Prahu. Malý prostor jí patrně omezovat nebude. Na stole má program akcí, na které se těší. Jsou tu kurzy angličtiny, počítačové kurzy, kurzy cvičení paměti, muzikoterapie nebo filmový klub. Principem je tu otevřenost. V přízemí domu bude ordinace praktického lékaře a psychiatra, kadeřník, restaurace nebo knihovna přístupná všem. RoSa oficiálně otevře 5. března. V tuto chvíli je 60 procent ze 108 bytů rezervovaných. Ty nejmenší jednotky s cenou 15,5 tisíce korun včetně záloh na energie už jsou rozebrané. Nejlevnější jsou nyní k dispozici za 16,5 tisíce korun měsíčně. Za projektem RoSa stojí developerská společnost Atkins a Langford Development a privátní čeští investoři. STAMILIONY V ZÁTIŠÍ Jsme jedni z prvních, kdo projekt od počátku plánoval skutečně jako bydlení pro seniory, na rozdíl od jiných domů, kde velmi často jen přizpůsobili neprodejné klasické byty. Chtěli jsme do segmentu vstoupit dřív, než se trh zaplní, říká Jiří Martinka, projektový manažer domu pro seniory Zátiší v Kunraticích. Je evidentní, že developerká společnost Rodop do rozsáhlého komplexu se 120 byty investovala stovky milionů korun. Původní plán byl takový, že si třetinu jednotek ponechá k pronájmu, zbývající dvě třetiny prodá. Dnes je jasné, že se projekt vyvíjí trochu jiným směrem. Zatím se podařilo prodat pouze jeden byt. Ceny za metr čtvereční se pohybují mezi 60 a 70 tisíci korun, což je i na Prahu hodně. Zátiší funguje od května a za tu dobu Kdo se teď nezavede, bude mít smůlu. Na trhu je obrovské množství projektů, nemyslím si ale, že ty pro soběstačné seniory budou mít nějaký závratný úspěch. je pronajatých dvacet bytů. Developer aktuálně láká na slevy. Byt 2+kk si může klient pronajmout za 14,5 tisíce korun. Další poplatky zaplatí za balíček služeb, jako například péči hospodyně nebo pomoc správce, pokud bude chtít. Sociální a zdravotní služby si může objednat podobně jako v RoSe nebo v Ořechu u externího poskytovatele takové služby. V Zátiší funguje 24 hodin recepce, která je schopna reagovat na jakoukoli situaci. Není třeba si nalhávat, že takové bydlení je pro každého. Klient musí mít úspory nebo» INZERCE A

14 14 Euro února 2015 téma senioři JSEM POD DOHLEDEM A RODINA MÁ KLID. Profesor Erich Václav se přestěhoval do Zátiší v Kunraticích poté, co doma třikrát upadl a narazil si žebra. Stejně hrdě jako knihovnu s 22 knihami, které sám napsal, ukazuje jídelní pult. Ten si nechal vyrobit na míru. Snídaně si připravuje sám. 2,4 milionu obyvatel starších 65 let bude mít Česko v roce lidí patří u nás k tzv. sendvičové generaci, která musí zvládat kromě práce a péče o děti i starost o stárnoucí rodiče. PTAČÍ RODINKA. Původem Britka Yvonne Šebesťáková pomáhala u nás zakládat domovy aktivního stáří Sue Ryder. Teď žije v Domově Borová, kde vyrábí keramické figurky pro celou rodinu. S chodítkem vyráží každou chvíli za skutečnými ptáky do parku, který rezidenci obklopuje. chorobou. Je otázkou, zdá právě takové projekty nepředstavují pro privátní sektor jistější byznys než rezidence pro soběstačné seniory, u kterých sami investoři neuvažují s návratností pod dvacet let. Zdá se, že alespoň banky to zatím tak vidí. Ročně posuzujeme desítky žádostí o financování výstavby projektů pro seniory. Snažíme se však podporovat projekty, které mají za cíl poskytovat seniorům neustálou péči a lékařský dohled, například pro lidi s Alzheimerovou chorobou, říká Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank. Ostatní oslovené banky mluví v podobném duchu.» musejí pomoci děti, ale počítáme, že se Zátiší zaplní do roka, nejdéle do dvou, říká Martinka. Firmě pomůže to, že se nedávno domluvila na pronájmu třetiny zařízení jednomu klien tovi společnosti Alzheimer Home. DOMA DO POSLEDNÍ CHVÍLE No nechtěli byste takový luxusní výhled? mávne Yvonne Šebesťáková směrem k zasněženému lesu, do kterého kouká z okna svého pokoje v Domově Borová na kraji obce Trnová zhruba dvacet minut od Prahy. Nastěhovala se tam loni v květnu poté, co doma párkrát upadla. Když se optáme, zda jí tu něco vadí, dlouze se zamyslí. Snad jen prý kočky, které tu někteří obyvatelé mají na pokoji, nebo příliš časté omáčky. Jako rodilá Britka, která přišla do Čech po válce z Anglie za českým letcem, by prý uvítala lehčí stravu. Když energická dáma, která u nás pomáhala zakládat aktivní domovy pro seniory Sue Ryder, popadne chodítko a zamíří do keramické dílny v přízemí, skoro jí nestačíme. Trvá na tom, abychom v článku pochválili mladého fyzioterapeuta, se kterým pětkrát týdně rehabilituje, paní Mariku, se kterou peče koláče, cvičí paměť nebo maluje, a také keramičku Martinu. Ten ptáček bude mít v zobáku červa, mrkne šibalsky, když dokončuje svůj další výrobek. Do dílny se právě přijela na vozíku podívat z filmu o Ekvádoru nejstarší obyvatelka domova, která letos oslaví stodruhé narozeniny. I ona má podobně jako většina klien tů pokoj plný keramických figurek. Domov Borová se na rozdíl od předchozích rezidencí zaměřuje na klienty, kteří už potřebují neustálou odbornou péči. Část z nich trpí nějakou formou stařecké demence nebo Parkinsonovou chorobou, která vyžaduje intenzivní fyzioterapeutickou péči. Mají tu i wellness s masážnímu vanami. Domov má vlastní registrovanou terénní pečovatelskou a zdravotní službu, může poskytovat i tzv. odlehčovací pobyty pro rodiny, které pečují o seniory a potřebují si odpočinout. Víc než developerský projekt je Borová spíše o zdravotních a pečovatelských službách, do kterých nechtějí investoři do realit logicky zabřednout a nechávají je na externích profesionálech, kteří dokážou obsloužit čilejší klientelu. Právě obtížné spojení developmentu a zdravotnictví bylo jednou z brzd rozjezdu privátních projektů. Na trhu se ale začínají objevovat i firmy, ve kterých se spojuje developer s provozovatelem domovů pro seniory. Na podzim například začne fungovat komplex Senior rezidence Klamovka v Praze 5 se 116 místy pro seniory vyžadující intenzivní péči a 24 byty na prodej. Projekt je výsledkem spolupráce tuzemské developerské firmy RS development a společnosti SeneCura, která provozuje domy pro seniory v Rakousku a ve Švýcarsku. Během 15 let plánuje v Česku vybudovat deset tisíc lůžek pro senio ry trpící demencí nebo Alzheimerovou I JEDEN STOJÍ ZA TO Developeři sem jezdí na výzvědy každou chvíli. Kdo se teď nezavede, bude mít smůlu. Na trhu je obrovské množství projektů, nemyslím si ale, že ty pro soběstačné seniory budou mít nějaký závratný úspěch, přemýšlí ředitelka Domova Borová Jiřina Řezanková. První tápání už má za sebou. Domov funguje dva roky a je téměř celý zaplněn. Investorka Domova Borová Barbara Kovačková si také původně myslela, že bude cílit na soběstačné seniory, které zahrne aktivitami. Ukázalo se ale, že se bude muset zaměřit na těžší případy. Ti, co mohou, zůstávají doma a přicházejí až ve chvíli, kdy opravdu vyžadují soustavnou péči, konstatuje Jiřina Řezanková. O čtyřicet seniorů se v každé směně stará jedna sestra a pět pečovatelek, stravu mají z vlastní kuchyně, pětkrát týdně si je vezme do parády fyzioterapeut. A ceny tomu odpovídají. Den v zařízení stojí kolem tisíce korun, což není o moc víc, než jsou náklady. Barbara Kovačková, která do domova investovala přes sto milionů korun, přesto vypadá spokojeně. Už tři měsíce nemusí dotovat mzdy zaměstnanců z výnosu z pronajímání padesáti bytů, které restituovala. Věděla jsem, že to nebude extra výdělečný podnik, ale naplňuje mě to. Když jsem si zoufala, přišel pán o francouzských holích, kterého jsme přijímali před dvěma měsíci z léčebny dlouhodobě nemocných jako imobilního v zuboženém stavu. I kdyby to měl být jen jeden, stálo to za to, usmívá se. Hana Boříková borikova@mf.cz

15 15 senioři téma Nebe i peklo bez registrace Zákony nebrání vzniku mučíren pro seniory. A neumožňují podnikat ani špičkovým ústavům FOTO Martin Pinkas Ze zpráv ombudsmanky Anny Šabatové, které zveřejnila po návštěvách devíti soukromých starobinců, běhá mráz po zádech. Přijde-li sem někdo jako zájemce o umístění, nebude nikdo ve společných prostorách fixován. A laskavě se alespoň pokuste zastlávat fixační pomůcky na prázdných postelích, opsala například záznam z denního hlášení v jednom z nich. Všudypřítomný zápach moči a stolice, senioři zamčení na noc v pokojích bez možnosti dovolat se pomoci, neodborný a přetížený personál, pleny místo doprovodu na záchod, dehydratace, studené jídlo v plastových miskách a místo příboru lžíce. I taková je dnešní realita starých lidí. Za péči v takových ubytovnách, hotelech či penzionech platí senioři a jejich rodiny od 15 do 26 tisíc korun měsíčně tedy ceny, za které by si jeden představoval úplně jiná zařízení. Podobné excesy paradoxně škodí i těm, kteří by rádi seniorům poskytovali nadstandardní péči. Zákon o sociálních službách totiž v současné podobě nedokáže reagovat na masivní vstup soukromých subjektů do segmentu péče o seniory. Těch nepoctivých, i těch poctivých. NEVIDITELNÍ Jak je zákon bezzubý, ukázal naposledy případ Domova U Věže v Nupakách u Prahy. Policie tam provedla na začátku února domovní prohlídku pro podezření z omezování osobní svobody jeho obyvatel a neoprávněného DALŠÍ V ŘADĚ. Naposledy vzbudil mediální zájem případ neregistrovaného domova pro seniory v Nupakách u Prahy, kam vtrhla policie pro podezření, že jsou klienti přivazováni k židlím a majitelka neoprávněně podniká. Nebyl to její první projekt. Úřady se většinou o podobných zařízeních dozvědí až na udání. podnikání. Dům plný seniorů s nějakou formou demence nebo Alzheimerovou chorobou nemá kromě podezření ze špatné péče o klienty potřebnou registraci pobytového zařízení typu domova pro seniory. A teď se ukazuje, že není prvním projektem podnikatelky Ladislavy Maťhové. Ve dvou předchozích domovech pro postižené seniory, kde Maťhová působila, dělala ombudsmanka v minulosti kontroly a vždy shodně konstatovala, že nesplňuje standardy sociální a zdravotní péče, která je tam klientům ve skutečnosti poskytována. Policie šla do domova v Nupakách na udání. Zařízení, která registraci nemají, zůstávají mimo kontrolu státních orgánů jednoduše proto, že se o nich jinak nedozvědí. Po republice jich jsou desítky. Podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí jich může být tak osmdesát. Zranitelní senioři, kteří vyžadují intenzivní péči, i jejich zoufalé rodiny jsou atraktivním terčem podnikání. Provozovatelé domovů penzistům zabavují celý důchod, aniž by jim nechali povinných 15 procent, a od těch, kteří mají státní příspěvek na péči dosahující až 12 tisíc korun, berou i ten. Ombudsmanka všem devíti zařízením, která navštívila, doporučila, aby si registraci opatřila. Nebo skončila. Zároveň dala podnět krajským úřadům, aby zahájily s provozovateli správní řízení, a ve čtyřech případech se obrátila na státní zastupitelství s podezřením na spáchání trestného činu. EKONOMICKÝ NESMYSL Potřebnou registraci pobytového zařízení ovšem nemají ani soukromníci, kteří poskytují špičkovou péči a jsou luxusnější a osobnější obdobou státních domovů pro seniory. Současná legislativa nejenže neumožňuje přehled a kontrolu nad starobinci, které zneužívají seniory, ale nepodporuje ani normální tržní prostředí. I ty privátní domovy, které by na registraci kvalitou péče bez problému dosáhly, o ni nepožádají. V tom okamžiku by totiž spadly pod zákon o sociálních službách, který ale zastropovává jejich ceny. Například celodenní strava může stát maximálně 170 korun, ubytování na den 210 korun a za tu cenu se po dle soukromníků kvalitní péče a komfort ubytování poskytovat nedá, natož pak dosahovat nějakého zisku. Ostatně i státní domovy pro seniory přiznávají náklady kolem 25 až 30 tisíc na jednoho obyvatele. Ty jsou ale dotovány státem. Je možné, že celý systém čeká na první soudní při. Pokud by nás stát nutil vstoupit do regulovaného prostředí, a zároveň by nám neposkytl stejnou podporu jako jiným, asi by nám nic jiného nezbylo, říká ředitel domova, který si kolemjdoucí pletou se zámkem a kde se o každé dva klienty stará jeden pečovatel. Jméno říci nechce. Aby zbytečně neupozorňoval. Hana Boříková borikova@mf.cz INZERCE A

16 16 Euro února 2015 názory Zatopit a přiložit Mezinárodní dohoda nezastavila boje na Ukrajině. A bohužel ani české propagandisty Kremlu BLAHOSLAV HRUŠKA hruskab@mf.cz Západ je neskutečný. Vyvolal na Ukrajině nesmyslný geopolitický střet s Ruskem, stejně idiotský a tragický jako kdysi gruzínská válka, a teď se diví, že je porážen. Dnes jsme zvítězili v Debalceve. Do půl roku je možné a nutné zvítězit v několika zemích. Ne, předchozí věty nejsou výplodem válkou vybuzené mysli nějakého separatistického minometčíka, který se podílel na dobytí východoukrajinského města Debalceve, odkud se minulý týden potupně stáhla pravidelná ukrajinská armáda. Napsal je Jiří Vyvadil, někdejší český poslanec a senátor, náměstek ministra spravedlnosti a také soudce Nejvyššího správního soudu. Můžeme si pomyslet něco o choré mysli. Jenže Vyvadil není sám, kdo zásobuje česká média zaručenými informacemi a názory na ukrajinskou krizi, které jako by byly čerstvě přeložené z kremelské ruštiny do zjednodušeného jazyka internetových blogů. Podobných prokremelských haterů, jak se v IT slangu nazývá člověk, který cíleně zahlcuje internet štvavými příspěvky, má na svém facebookovém profilu dost také místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Občas se tu s nimi pohádá. To takový komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf je nad věcí. Má na Ukrajině své zdroje, které mu hlásí situaci z fronty. Minulý týden se blýskl zprávou, že v Debalceve obklíčili povstalci i tisíce žoldáků z NATO. Prý to dokazuje, že Evropa pokrytecky kritizuje Rusy, a sama na Ukrajinu vysílá vojáky. S takovou zprávou to mohl polyglot Ransdorf dotáhnout na přední stránky světových deníků kdyby nešlo o ohranou ruskou propagandu. Ukrajina se vrátila o krok zpět. Ponocování Angely Merkelové s Vladimirem Putinem se nakonec ukázalo jako téměř zbytečné dohody z Minsku nepřežily ani týden. Jejich aktéři to alespoň se zastavením bojů mysleli upřímně a i to je ve vleklých konfliktech prvním stupněm na cestě ke smíření. Vojenská část ukrajinské krize má alespoň tu výhodu, že se dá skončit na povel. I v neregulérní armádě někdo velí a jiný poslouchá. To české šiřitele kremelské linie, kteří agresi vydávají za historické právo a střelbu za ochranu práv menšin, bohužel nezastaví ani mezinárodní dohoda, ani příkaz shora. Válku slov nikdo na mezinárodní úrovni nereguluje. A subordinace v naší politice v otázce Ukrajiny nefunguje. Bodejť by fungovala, když prezident Miloš Zeman coby vrchní velitel armády ze své spanilé jízdy po českých luzích a hájích slibuje, že na Ukrajinu nikdy žádné zbraně nedodáme, a přitom mu nečiní žádné problémy občanskou válku v této rozvrácené zemi slovně dál rozdmýchávat. A když se s ministrem zahraničí, který byl v počátcích ukrajinského konfliktu aktivním vyjednávačem evropského formátu, neshodne, dá mu pěkně velitelský kartáč. V Debalceve to prý byl kotel, z něhož se armáda musela stáhnout, tvrdí očití svědci. Těžko z toho vyvozovat, kdo a jak příměří porušil. U nás jsme nejprve pomáhali zatápět a teď do toho kotle na dálku vydatně přikládáme. Vykládat se to dá různě. Optimista by řekl, že umíme jít proti mainstreamu když Evropská unie mluví o přitvrzení ruských sankcí, říkáme, že našemu průmyslu to škodí. Když se hledají příčiny ukrajinské krize, z Hradu víme, že to způsobila EU svou podporou neobanderovců a nejrůznějších renegátů. Místo stabilizace nabízíme finlandizaci. Proti teroristům z Islámského státu svoláváme mezinárodní tažení, ale v otázce ukrajinské války, která je za humny, provozujeme dokonalý appeasement. Až se někdy zdá, že Česko hraje v EU roli kremelského megafonu, dodal by pesimista. Výklad sem, výklad tam, každopádně jsme v obojím jedničky. Otázkou je, jestli o takové prvenství v Evropě máme stát. A jestli to vůbec někoho zajímá. FOTO Reuters

17 17 Project Syndicate názory FOTO archiv Jsou národní šampioni skutečnými vítězi? Cestou vpřed pro evropský výrobní sektor by mohlo být zvýšení integrace služeb do výroby MICHAEL HÜTHER ředitel kolínského institutu pro ekonomický výzkum Na prvním místě evropské podnikatelské agendy už opět figuruje výroba. Předchozí eurokomisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani kterého nedávno vystřídala Elżbieta Bieńkowská stanovil cíl zvýšit podíl výroby na celkovém HDP z něco málo přes 15 procent v roce 2012 na 20 procent v roce Mají-li však členské státy tohoto cíle dosáhnout, budou se muset přehodnotit současné politické přístupy uvnitř EU. Jakákoli moderní průmyslová politika totiž musí obnášet víc než pouhé určování vítězů. Vlády členských zemí EU uplatňují ve svých výrobních sektorech odlišné a často i protichůdné strategie. Německo se zaměřuje na vytváření konkurenčního rámce, který umožňuje skrytým šampionům vystupovat v roli globálních lídrů. Naproti tomu Francie chce vytvářet národní šampiony volbou konkrétních sektorů, jimž poskytuje speciální podporu; tamní vláda nedávno označila plány na převzetí podílu v automobilce Peugeot za projev průmyslového vlastenectví. Předchozí zkušenosti však naznačují, že francouzský přístup nedopadne dobře. Jak v roce 2004 uvedla zpráva německé antimonopolní komise, francouzský zápal pro prohlášení k průmyslové politice a mediální obdiv k aktivismu zodpovědných ministrů je v naprostém nepoměru k úspěšnosti této politiky. AŽ BUDE AIRBUS ZISKOVÝ Přestože však vlády členských zemí EU privatizovaly od 80. let poměrně velké segmenty průmyslu, stále zálibně pohlížejí na svou průmyslovou politiku výroba airbusů je ukázkovým příkladem. Podpora průmyslu se obvykle odůvodňuje tím, že monopoly a duopoly v soukromém sektoru pokřivují trhy když však firmy Airbus a Boeing vytlačily z trhu společnost McDonnell Douglas, zůstala struktura globálního trhu beze změny. Lze tvrdit, že národní šampioni alespoň repatriují rentu z monopolů; německá antimonopolní komise však také v této věci poznamenala, že firma Airbus by se dala pokládat za úspěšný projekt pouze v případě, že by se dotace jevily vzhledem k výši konečných výnosů jako zisková investice. Existuje malá naděje, že by k tomu v nejbližší době došlo. Tato zkušenost by mohla jasně ukazovat, jak je důležité omezit státní zásahy na trhu na nezbytné minimum. Dvě události vyplývající z globální finanční a hospodářské krize v letech 2008 až 2009 však tržní myšlení v EU zpochybnily. Zaprvé studie ukazují, že příjmy na obyvatele v EU, které se v posledních šesti desetiletích sbližovaly, se dnes rozcházejí. A zadruhé se snížila ochota politiků z celého světa dohodnout se na jednotných konkurenčních standardech; některé vlády snad v přesvědčení, že se teď musejí postarat samy o sebe dokonce používají antimonopolní politiku jako nástroj politiky průmyslové. Po finanční krizi navíc sami unijní politici ignorovali regulace, jejichž cílem bylo omezit státní intervence. A vcelku se jim to dařilo. Například dotace vybízející majitele automobilů k výměně starých modelů za nové podpořily automobilový průmysl a zavedení doplatku do mzdy při zkrácené pracovní době umožnilo firmám vyhnout se propouštění zaměstnanců. Státní podpora se přitom někdy vyžaduje průběžně. Vezměme si například vztah mezi státním uzlem letecké dopravy a vlajkovou leteckou společností daného státu. Frankfurtské letiště má sice soukromé vlastníky a vyvíjí vlastní mezinárodní podnikatelskou činnost, ale zároveň je nedílnou součástí německé veřejné infrastruktury. Stejně tak nelze jeho komerční potenciál oddělit od úspěchu národního leteckého přepravce a naopak. To si žádá určitý stupeň zapojení státu. Vlády a národní přepravci na Blízkém východě bez skrupulí pokřivují konkurenci, aby vytvořili letecké uzly, které zaručí životně důležitá přímá spojení do země. JE TŘEBA MÍTI INSTITUCE Také finanční struktura dané země může být spojena s podobnými otázkami. Nadměrné riziko, které v letech před krizí z roku 2008 podstupovala řada systémově důležitých bank, vyvolalo zcela pochopitelně rozezlená volání po reformě. Zákonodárci a regulátoři si však také uvědomili, jak je strategicky důležité disponovat silnými finančními institucemi zakotvenými ve státní struktuře. I když však argumenty pro včasnou nebo strategickou státní intervenci bývají často pádné, nemělo by to vést evropskou průmyslovou politiku směrem ke znárodňování či protekcionismu. Evropský průmysl nemůže ignorovat obrovské přínosy otevřeného globálního trhu. Ačkoli se podíl dovezených meziproduktů na německém výrobním exportu zvýšil od roku 1995 z přibližně 19 procent na 30 procent, globalizace hodnotových řetězců zlepšila během tohoto období konkurenceschopnost a dramaticky zvýšila hodnotu výroby. A co je ještě důležitější, výroba neovlivňuje pouze strukturu hodnotových řetězců, ale vytváří také značnou hodnotu v sektoru služeb. Kombinované vstupy přispívají v Německu k národnímu produktu plnými 8,5 procenta, oproti pouhým dvěma procentům v jiných rozvinutých ekonomikách a žádnému procentu ve východní Asii. A tento potenciál zdaleka není vyčerpaný. Cestou vpřed pro evropský výrobní sektor by mohlo být zvýšení integrace služeb do výroby, což by vytvořilo širší znalostní sítě a podnítilo inovace. Evropští politici mohou tento proces podpořit tím, že budou podněcovat různé formy firemní spolupráce a otevírat investiční příležitosti prostřednictvím celoevropských infrastrukturních sítí a užší spolupráce v oblasti vědy. Podpora národních šampionů by pak mohla z agendy úplně zmizet. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

18 18 Euro února 2015 názory makroekonomika Národní šampioni a průmyslová politika Jedním z vedlejších důsledků finanční a dluhové krize po roce 2008 je politické znovuobjevení zpracovatelského průmyslu v Evropské unii Týká se to i zemí, kde se po desetiletí postupná deindustrializace vydávala za proces ne-li přímo žádoucí a zdravý, pak tedy alespoň nevyhnutelný a normální. Akceptovanou logikou vývoje bylo postupné zanikání řady oborů zpracovatelského průmyslu pod tlakem konkurence nově industrializovaných zemí. Přitom před takovými deseti či patnácti lety se vysoký podíl zpracovatelského průmyslu na německém HDP vydával nikoli za konkurenční přednost a důkaz inovační schopnosti, ale za jistý prvek strukturální zaostalosti Německa. NEROVNOMĚRNÝ VÝVOJ Velká Británie nepřišla k přívlastku továrna světa náhodou: ještě v roce 1880 s odhadovaným třiadvacetiprocentním podílem na globálním objemu výroby a osmatřicetiprocentním podílem na celkovém vývozu zpracovatelského průmyslu jasně dominovala. Pozice začala ztrácet už před první světovou válkou tehdy ve prospěch především USA a Německa. Po druhé světové válce se kolébka průmyslové revoluce stala průkopníkem deindustrializace. Londýn je sice nejbohatší aglomerací v Evropě již nějakých pět set let a jeho komparativní výhoda v profesionálních, finančních a dalších tržních službách je pořád velmi výrazná, ale kdysi průmyslová severozápadní Anglie je v relativním a prohlubujícím se úpadku nějakých sto padesát let. stagnoval na vysoké úrovni 22,4 procenta a to je mezi vyspělými zeměmi opravdu velká výjimka: spolu se svým širším průmyslovým zázemím v Česku, Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku, kam se přesouvají pracovně náročnější operace v rámci celého německého produkčního řetězce. HLAVNĚ NE NÁRODNÍ ŠAMPIONY S tím, jak jednoduché obory, které jsou zaměřené na málo kvalifikovanou práci, postupně chřadnou na úbytě, závisí evropský průmysl stále víc na kvalitě pracovní síly a na inovacích. Pokud ovšem přes třicet procent dospělých ve Španělsku nebo Itálii sotva zvládne jednoduché početní úkony, mají tyhle země velký problém. Česko si vede v mezinárodním srovnání zrovna v tomhle ukazateli dobře (pouze osmina dospělých s tím má potíže, což je srovnatelné s Finskem). Ani vysoká úroveň gramotnosti, dobrá dostupnost úvěrů, kvalita legislativy a institucí a minimální korupce ještě neznamená, že země nemůže dostat těžký zásah, pokud byla nadměrně orientovaná na jeden obor, či přímo firmu, jíž se přestalo dařit: vůbec největší pokles podílu zpracovatelského průmyslu na celkové hrubé přidané hodnotě v letech 2000 až 2012 (o více než 10,3 procentního bodu!) zaznamenalo právě Finsko. Spektakulární pád Nokie nebyl zapříčiněn jakýmkoli selháním finské vlády, ostatně jako předtím nebyl MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz Spektakulární pád Nokie nebyl zapříčiněn jakýmkoli selháním finské vlády, ostatně jako předtím nebyl přímou zásluhou vlády ani její předchozí fenomenální vzestup. Protože zejména ve finančních službách jsou efekty aglomerace (soustředění mnoha poskytovatelů na jednom místě) výraznější než v případě zpracovatelského průmyslu, je hodně obtížné zajistit rovnoměrný ekonomický rozvoj tím, že přilákáte sektor sofistikovaných finančních služeb do oblastí, které prošly deindustrializací. Existují sice příklady, kdy se to povedlo (například Pittsburgh v americké Pensylvánii), ale to jsou spíše výjimky potvrzující pravidlo. Když dnes Evropská komise horuje pro renesanci zpracovatelského průmyslu a zvýšení jeho váhy na celkové hrubé přidané hodnotě do roku 2020 na 20 procent (ze současných 15 procent), je tento cíl na hony vzdálen pravděpodobnému vývoji. Jen pro dokreslení: vyžadovalo by to naprosto otočit dosavadní vývoj, kdy v Evropské unii poklesl tento podíl od roku 2000 do roku 2012 o 3,3 procentního bodu, ale v již zmíněné Británii klesl za tu dobu o 5,6; v historicky rovněž extrémně průmyslové Belgii o 5,9 a ve Francii o 5,3 procentního bodu. V Německu podíl zpracovatelského průmyslu na celkové hrubé přidané hodnotě přímou zásluhou vlády ani předchozí fenomenální vzestup značky. Přesto však představa, že právě předem vybraní národní šampioni pod pečlivou kuratelou vládních úředníků, vydatně zavlažováni penězi daňových poplatníků a chráněni před zahraniční konkurencí, dokážou vyrůst do světové extratřídy, tvoří hlavní pilíř jedné školy zastánců průmyslové politiky. Michael Hüther z prestižního kolínského ústavu pro hospodářský výzkum upozorňuje, že evropská spolupráce na výrobě velkokapacitních letadel v konsorciu Airbus sice přinesla velmi viditelné ovoce, ale zatím nikoli v kýžené podobě mohutného dividendového toku, který by násobně vracel investované prostředky. KOUZLO NECHTĚNÉHO Když zůstaneme v Česku a leteckém průmyslu, pak dodnes nepřekonaným pokusem o průmyslovou politiku jsou lehké podzvukové bitevníky L-159 ALCA, které měly navázat na úspěšný exportní příběh svých předchůdců delfínů a albatrosů. Autor Makra opravdu neví, kdo dal tomuhle letadlu ten název,

19 19 makroekonomika názory ale bylo to kouzlo nechtěného: alka velká byla jednak nelétavý pták, jednak byla vyhubena v roce Už názvem jsme si koledovali o výsledek: konečný účet za 72 letadel již dávno překročil padesát miliard korun a další nabíhají s tím, jak je třeba zakonzervované lehké bitevníky ošetřovat. Tenhle nejdražší nezdar vládní průmyslové politiky ještě neznamená, že neexistuje něco jako život po životě. Aeru Vodochody se dnes daří pod skupinou Penta, kdy spolupracuje na subdodávkách se zavedenými firmami v oboru (od Airbusu přes americký Boeing a kanadský Bombardier až po brazilský Embraer a americkou společnost Sikorsky) a opravdu velmi rychle zvyšuje tržby. Škoda Transportation dokázala po reprivatizaci díky veřejným zakázkám (hlavně od Českých drah a pražského dopravního podniku) vytvořit produktové portfolio, které se také ukazuje jako mezinárodně konkurenceschopné, včetně německého trhu, kde se jen tak někdo s vlaky neuchytí. Nemusíte si o současných vlastnících dělat žádné iluze, a přesto můžete dospět k závěru, že v přímé vládní režii by ani jedno, ani druhé nedopadlo. Dělba práce mezi byznysem a vládou je jasná: pro úspěšný vývoj zpracovatelského průmyslu v Česku i v Evropě bude zcela postačující, když se vláda soustředí na úkoly, kde ji nikdo nedovede účinně zastoupit a kde pohříchu pořád selhává. Není to o tom, komu kde a co dát a jakého vítěze veřejnými penězi pomazat. Je to stále stejný příběh: vše, co lze od vlády rozumně požadovat, je, aby zajistila předvídatelné právní a daňové prostředí, korektní výkon státní správy a justice včetně hospodářské soutěže, stabilní veřejné finance. Měla by pečovat o vzdělání a rozvoj vědy, přiměřeně a racionálně investovat a řádně udržovat veřejnou infrastrukturu. Přidejte k tomu nastavení sociálních systémů motivujících občanstvo k práci a péči o vlastní zdraví i budoucnost a máme tady model, který nemůže selhat. To je trvalé, ale taky trvale opomíjené české zadání. Na mezinárodní úrovni Evropská unie podpoří zpracovatelský průmysl pouze tehdy, když jej nebude jednostranně, avšak významně zatěžovat dodatečnými náklady, které jeho konkurenční schopnost oslabují. Jedna věc je společná zodpovědnost za udržitelný vývoj na zemi (uhlíkové limity v Evropě), druhá jsou opatření bez jakékoli reciprocity, která spolehlivě evropský průmysl poškodí, aniž by planetě jakýmkoli významně měřitelným způsobem pomohla. To je hloupost. DEINDUSTRIALIZACE V EVROPSKÉ UNII Podíl zpracovatelského průmyslu na celkové hrubé přidané hodnotě v letech 2000 a 2012 (v %) Zdroj: Eurostat Rumunsko Česko Irsko Maďarsko Německo Slovensko Slovinsko Litva Rakousko Polsko Chorvatsko Švédsko Itálie Finsko Estonsko EU28 Lotyšsko Portugalsko Španělsko Malta Belgie Nizozemsko Dánsko Velká Británie Francie Řecko Kypr Lucembursko 5,3 5,7 9,7 10,0 10,0 11,0 16,2 15,7 15,6 15,4 15,4 15,2 14,5 13,9 13,3 12,8 12,8 12,6 17,3 18,2 20,8 20,8 23,3 22,7 22,4 21,7 24,8 24,

20 20 Euro února 2015 názory komentáře Rychloanalýza pro Babiše Zdravotnická studie, již pro ministerstvo financí dodala firma SW Lab, nepřináší žádné odhalení, ale kupu dat bez hlubšího rozboru ADÉLA ČABANOVÁ cabanova@mf.cz Analýza úhrad pro nemocnice, kterou zveřejnilo ministerstvo financí, potvrzuje závažné, ale známé paradoxy. Mezi nejlépe placenými nemocnicemi jsou i obyčejné městské nemocnice poskytující běžnou péči. Například krajská nemocnice ve Zlíně měla v roce 2013 o 28 procent horší sazbu než Městská nemocnice Hustopeče. Také náklady na léky a materiály při operacích se v jednotlivých nemocnicích významně liší. Na kladenské P-P Klinice utratí při totální výměně kyčle za materiál a léky téměř 77 tisíc korun, v Nemocnici Havlíčkův Brod 27,5 tisíce korun. Čím jsou však rozdíly mezi nemocnicemi dané, autoři nenaznačují. A tak si ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček mohl dovolit glosovat analýzu slovy, že jde o data ve zdravotnictví známá a že je fajn, že se s tím seznámilo i ministerstvo financí. Kde se stala chyba? U zpracovatelů asi ne. Ti sami o svém elaborátu píší, že je sice unikátní strukturou vstupních dat, ale je nutné zdůraznit potřebu kultivace těchto dat a správné interpretace požadovaných výstupů. Za nějakých 217 tisíc korun se tedy nedostala na veřejnost analýza, ale kupa dat, ze kterých by snad šla analýza udělat. Problém bude především v zadání. Už když v říjnu ministr financí Andrej Babiš ohlásil vznik svojí pracovní skupiny ke zdravotnictví, objevily se pochybnosti, jak je tento krok muže, který sám ve zdravotnictví podniká, motivován. Jestli jsou údaje o tom, kolik dostávají jednotlivé nemocnice zaplaceno, lákavější pro Babiše ministra financí, nebo pro Babiše investora ve zdravotnictví. Zda nechce jen zatopit neoblíbenému kolegovi z vlády, ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi. Jestli vůbec může data od zdravotních pojišťoven dát k analýze soukromé firmě. A jestli nehrozí při spolupráci se soukromou firmou zneužití těchto dat pro její další klienty. Po zveřejnění výsledků této práce se pochybnosti o jejím smyslu nijak nerozplynuly. I proto stojí za připomenutí, že výběru firmy SW Lab nepředcházelo výběrové řízení. Jednatel firmy SW Lab Petr Sláma je jedním ze čtyř členů Babišovy odborné pracovní skupiny pro zdravotnictví. Podle vlastních slov ho doporučila další členka, novinářka Iva Bezděková. A mezi klienty SW Labu jsou velké i menší nemocnice, které jistě mohou podrobné údaje o úhradách konkurentů zajímat. POPEKONOMIE Kolik stojí klid na duši? Aktivní správa svěřeného majetku prostřednictvím investičních fondů, finančních poradců či makléřů je zpravidla dost nevýhodná LUKÁŠ KOVANDA hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Odborné studie opakovaně prokazují, že mnohem výnosnější je řídit si majetek sám, třeba jej pasivně investovat. Nejenže výnos, jejž zaznamenává profesionál, je obecně nižší, než čeho lze dosáhnout pasivně (výnos je nižší v průměru o 65 až 67 bazických bodů ročně). Klient ale navíc finančníkovi za služby zaplatí, a to leckdy nemalý peníz (při zahrnutí poplatku je aktivní správa podle některých studií už o dva procentní body ročně méně výnosná než obyčejné pasivní investování do trhu jako celku). Nejde o nic třeskutě nového. Jedna ze studií, která výše zmíněné prokazuje, pochází už z roku Proč tedy klienti stále dokola svěřují peníze profíkům? Nepřeceňujme klienty-investory. Často i velmi bohatí, ve své profesi úspěšní lidé o financích moc nevědí. Pociťují proto úzkost, mají-li rizikověji investovat, a nechávají peníze ležet ladem na termínovaných účtech. Anebo je svěří profesionálovi, pro klid duše. Možnost v tak citlivé věci, jakou jsou finance, s důvěrou se obrátit na člověka z branže, u něhož budou svěřené prostředky v dobrých rukou, se zkrátka cení. Ony o dva procentní body nižší výnosy jsou tedy cenou za klid duše. Přesně takhle vidí finanční trh trojice ekonomů ve své nové studii, která právě vychází v prestižním Journal of Finance. Klient podle nich svěřuje peníze profíkovi primárně na základě důvěry. Čím hlubší je důvěra, tím vyšší poplatek si profesionál účtuje. Samotná realizovaná výnosnost je druhořadá. Klient tady platí i za to, že se prostřednictvím profíka, k němuž chová důvěru, vůbec odhodlá k investici, na niž by si sám nikdy netroufl. Navzdory tomu, že řada z těchto investic nakonec nedopadne. Zachází to někdy tak daleko, že profík investuje určitým způsobem, i když ví, že jde nejspíš o omyl, jen aby vyšel vstříc přání klien ta, a neztratil tak jeho důvěru. Když byly koncem 90. let in technologické tituly, řada klientů je toužila mít v portfoliu prostě proto, že to bylo módní. Profíci tušili bublinu, ale stejně do těch titulů svěřené peníze vložili. Výnosy nižší o dva procentní body jsou cenou za klid duše. Závažným důsledkem oportunismu profíků je, že otevírá dveře nestabilitě trhu jako celku. Profesionálové trh rozkmitávají, uvádějí v neklid, místo aby jej vedli k rovnováze. Přispívají například k přifukování bublin. Jednotlivec má, co chce klient svůj klid na duši, profík příjem z poplatků, jen trh, a tudíž společnost jako celek strádá. Neviditelná ruka trhu v tomto případě neodvádí svoji práci. FOTO archiv

21 21 palubní deník názory Babišovy pivní řeči ILUSTRACE Tomáš Novák Ministr financí Andrej Babiš neoplývá citem pro jednání s významnými zahraničními politiky nebo úředníky. Když byl poprvé v Bruselu, německý ministr financí Wolfgang Schäuble ho sám požádal o patnáctiminutovou schůzku. Chtěl vědět, jestli Česko dál zůstane v táboře zemí, které vidí situaci v eurozóně podobně jako Německo. Jenže místo debaty o bankovní unii Babiš Schäubleho nepustil ke slovu a bodře mu vykládal, kolik tisícovek lidí pracuje v jeho německých firmách. A to vlivného šéfa německé státní kasy tak úplně nezajímalo. V úterý 24. února bude v Praze Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise a bývalý finský premiér. V Bruselu i na pražském ministerstvu financí se už teď bojí, že s ním Babiš bude opět jednat jako s nějakým podřízeným z Agrofertu u sklenice piva. KOPŘIVU MRÁZ NESPÁLÍ Cenu za vytrvalost uděluje Palubní deník Jakubu Kopřivovi, úředníkovi ministerstva dopravy, který se potřetí během dvou let dokázal vrátit na svou židli. Šéf právníků je známý svou pracovitostí, ale zároveň i neschopností udržet poker face ve chvíli, kdy hloupost nebo arogance jeho šéfů přesáhne únosnou mez i na ministerstvu, kde se pomazané hlavy střídají skoro stejně rychle jako roční období. Ministr dopravy Zdeněk Žák instalovaný prezidentem Zemanem o něm prohlašoval, že je líný a zbytečný. Antonín Prachař (ANO) si zase neodpustil vydat tiskovou zprávu, že za rozklad resortu může Kopřiva, nikoli samotný ministr. Přejme Kopřivovi, aby v brzké budoucnosti nemusel opět vyklízet šuplíky. Jeho současný nadřízený Dan Ťok zatím nejeví známky psychopatie a zakládá si na tom, že s podřízenými jedná slušně. Když vydrží on, vydrží snad i Kopřiva. VLIVNÉ KARTÁŘKY Partnerka ministra financí Monika médiím prozradila, že jindy racionální a střídmý ministr financí a majitel Agrofertu svá zásadní rozhodnutí konzultuje s kartářkou. Podle zdrojů Palubního deníku byl posledním známým politikem, který své následné kroky odvozoval od vyložených karet, jihomoravský hejtman Michal Hašek. Sám si například nebyl jistý, jak postupovat po rozpačitě vyhraných volbách v říjnu Kartářka mu ale poradila, ať vyrazí do Lán, že bude premiérem. Jak to dopadlo, všichni víme. Andreji Babišovi naštěstí takto fatální zmýlení nehrozí. Jednání totiž konzultuje hned s dvojicí věštkyň. (red) INZERCE A

22 22 Euro února 2015 rozhovor Narušitel Zdeněk Cendra čeří vodu na českém internetu a konkurence ho nemůže vystát. Štvát ji hodlá i nadále Zdeněk Cendra začínal podnikat už někdy v pubertě. Dnes je mu 28 a jeho společnost SuperHosting je jedním z největších dodavatelů obsahu do českého internetu. Mnoho konkurentů a lidí ze zdejšího internetového byznysu mu nemůže přijít na jméno a viní ho ze všemožných agresivních praktik. To ho ale příliš netrápí. Naopak, jak sám říká, kritika ho spíše žene dále. Cendra vedle SuperHostingu rozjel společnost Peering.cz. To je v Česku vůbec první komerční internetový uzel, do kterého se připojují internetoví provideři, poskytovatelé internetového obsahu a další podobné subjekty. Tato takzvaná peeringová centra fungují proto, aby bylo možné si vzájemně, rychle a levně vyměňovat data. Cendra s příchodem firmy Peering.cz vytvořil první konkurenci pro sdružení NIX.CZ, které podobný uzel provozuje už dlouhá léta. Cendrově pověsti tenhle krok v mnoha ohledech opět neprospěl a jeho SuperHosting byl z NIX před Nám je jedno, co dělá konkurence, a je nám v podstatě i jedno, co si o nás kdo myslí. pár měsíci vyloučen. Cendra teď chce získat polovinu českého peeringového trhu a do Česka připojit velké světové hráče. Proč vás český internet tolik nemá rád? Protože se nebojíme jít proti proudu. Rádi měníme konvenční zažité věci, které našim konkurentům vyhovují. Když někdo něco prodává předražené, jsme ochotní to změnit. Když se něco dělá pět let stejně a vy přijdete se změnou, ostatní se musejí přizpůsobit, a to není pohodlné. A když tohle děláte dlouho, jsou na trhu lidé, kteří vás holt nemají rádi. Historicky jsme někomu přebrali zákazníky a pak nám kvůli tomu někdo nemůže přijít na jméno. A ty zákazníky jste vždy přebrali čistě? Rozhodně. Jediný způsob, jak dnes zákazníka přetáhnout, je lepší služba, servis, transparentní cena, nižší závazek, ochota jít do většího rizika v tom, co pro zákazníka uděláme, a tak dále. To jsou věci, které tradiční hráči na trhu neradi slyší a riziko nést nechtějí. Pro ně je ideální, když ho nese zákazník. Dobře, dejme tomu, že jste tedy zdravá, dravá a mladá konkurence. Proč o vás ale mnoho lidí z byznysu skutečně nevybíravě mluví a říká něco o velice diskutabilních praktikách? To podle mě nemá racionální základ. Za námi nejsou žádné nedodělky, dluhy nebo něco, k čemu bychom se nepostavili čelem a nevyřešili to. Nic takového neexistuje. Často je to pomluva a proti tomu se špatně brání.

23 23 Zdeněk Cendra rozhovor FOTO Martin Pinkas Začínal jste podnikat hodně mladý. Nemůže se vaše pověst v některých kruzích odvíjet od chyb v minulosti? To ano. Když je člověku šestnáct nebo sedmnáct, tak má sebekritiku a reflexi postavenou jinak, než když mu je o deset let víc. Některé dnešní situace jsou dozvuky debat proběhlých kolem roku To se občas někomu řeklo, že jsou hloupí nebo že je jejich názor špatný. Tak, jako se Honzovi Řežábovi ze Socialbakers ještě stále připomíná jeho první bankrot, se to podobně táhne i se mnou. Začátky internetu byly ale občas divoké... Byly, dost často se pracovalo i bez smluv. I tam docházelo samozřejmě ke konfrontacím. Ale jakmile se dal byznys do pořádku a jede se přes smlouvy, vždy jsme vše dodrželi. Nemáme žádné kostlivce ve skříni. A litujete něčeho, co jste kdy udělal? Spíš litujeme toho, co jsme kdy neudělali. Ale samozřejmě, že některé věci nyní mají kontext. Kdybychom třeba v minulosti na někoho byli vlídnější, tak bychom teď byli větší kamarádi. Ale tím, že jsme byli striktní, se to nepovedlo. Vtip je v tom, že podnikání je série mnoha a mnoha rozhodnutí a majorita z nich musí být správná. Chtěl byste vztahy s lidmi na trhu zlepšit? Nám je jedno, co dělá konkurence, a je nám v podstatě i jedno, co si o nás kdo myslí. Nebo spíše nás každá kritika motivuje k tomu, pracovat ještě lépe. Každý negativní impulz je impulzem k inovaci. Nemusím chodit s nikým z trhu na pivo a povídat si o tom, jak se to bude dělat. Proč jako? Raději se dívám, jak to dělají ti nejlepší v cizině. A pak sleduji, jak nás tady čas od času ostatní kopírují. Jednou z věcí, kterou jste rozčeřil vody, je internetový uzel Peering.cz. S projektem Peering.cz jsme přišli na trh, kde do té doby asi 16 let tedy po dobu, kdy byl pořádně zaveden internet v Čechách působil jeden subjekt (internetový uzel NIX.CZ pozn. red.). Ten fungoval dobře, ale když existuje pouze jeden hráč, není to nejagresivnější způsob, jak budovat nějakou organizaci. Stejně, jako se liberalizovalo mobilní připojení, jsme chtěli změnit i to, jak se zákazníci mohou připojovat do páteřního internetu. Už nemusejí chodit pouze k jednomu spojovateli. A to, že se před námi jiný nový subjekt neobjevil, je dáno tím, že by vždy někomu šlápl na kuří oko. Na českém internetu všichni se všemi obchodují, nakupují od sebe, prodávají a poskytují si vzájemně služby. Takže se český internet kamarádíčkuje? Je provázaný. Firmy jsou provázené, lidé jsou provázaní. Když přijdete s nějakou službou či produktem, které trh mohou posunout, dochází k určitému přeskupení na konci toku peněz. To vede k tomu, že dotčené subjekty nevezmou situaci s nadhledem a berou si celou záležitost osobně. A to se pak může personifikovat.»

24 24 Euro února 2015 rozhovor Zdeněk Cendra» Podle vás je tedy zázemí českého internetu ve stavu, který většině hráčů vyhovuje? Trh internetových poskytovatelů, kolokačních center, hostingových firem a podobně se nijak extra a překotně nevyvíjí. Vše je v relativně stabilním stavu, kdy každý má své zákazníky, své zaměstnance, svůj podíl na trhu a své postupy. Stejně jako třeba e-shopy. Ty mají respekt z toho, že do Česka přijde Amazon, něco se na trhu stane a konkurenti ho pak nebudou mít rádi, u nás je to podobně nastavené. Jsou tedy vaše společnosti narušiteli českého internetového trhu? V jednotlivých vertikálách a v dané době ano. Například tehdy, když se hosting prodával za tisíc korun, jsme ho my začali prodávat za 250. Lidé si mysleli, že jsem úplný blázen. Dnes se hosting prodává i za dvacet korun. Vždy to bylo o nějakém načasování. I dnes nabízíme něco, co stále není standardem na trhu. Vždy chceme trh raději předběhnout než čekat, že se něco stane. Takzvané peeringové uzly fungují jen tehdy, když si jednotliví členové mohou vyměňovat data. Vy jste možná vůbec největší hostitel internetového obsahu v Česku, máte v portfoliu třeba YouTube, Uložto.cz a tak dále. Co tedy znamená vaše vyloučení z NIX? Znamená to, že už se trh nikdy nesjednotí. A pak to znamená také to, že v dlouhodobém horizontu budou muset být jednotliví internetoví poskytovatelé připojeni do dvou internetových uzlů, tedy jak do NIX, tak k nám do Peeringu.cz. Můj názor je, že na konci to skončí slušnou a dlouhodobou remízou my budeme mít půlku trhu a NIX také. Je otázka, kdo bude mít tu malinko větší. Jaké jsou poměry teď? Teď máme s Peeringem asi třetinu, NIX zbytek. Do konce roku bychom se chtěli dostat tak na 40 procent, to je celkem reálné. A jak chcete zákazníky do Peeringu dostat? V peeringových centrech rozhoduje obsah. Z našeho SuperHostingu teče v průměru 300 gigabitů dat a konkurenti jako GTS/ Deutsche Telekom a další mají řádově desítky gigabitů. Nad sto gigabitů mají v Česku jenom UPC a O2, ale to jsou sítě, které připojují domácnosti. Co se týče obsahu, jsme na trhu jasným lídrem. Do toho jsme v průběhu let investovali, a jelikož jsme podnikatelé, rozhodli jsme se, že z toho všeho derivujeme další produkt. A právě tady se na trhu opět mluví o tom, že jste velice agresivní. Že skrze SuperHosting, který má ty velké objemy dat, tlačíte na zákazníky, aby se připojili i do vašeho Peeringu.cz. Tuto poznámku vnímám. Vztah je vždy oboustranný a obě firmy tahají za stejný konec. Jsou situace, kdy to vypadá, že jedna strana tlačí ze silnější pozice, ale nakonec to vždy může fungovat, pouze když se obě dvě strany dohodnou. Nikdy to nemůže být vynucené. Jsou sítě, se kterými jsme se nedohodli. Nemáme nic, čím bychom někoho mohli donutit. Takže SuperHosting a jeho objemy dat nejsou silovou pákou pro akvizici zákazníků do Peeringu.cz? Ne. Ze začátku to tak bylo a propojení firem nám hodně pomohlo, ale teď už to páka rozhodně není. Teď už je to o příležitostech do budoucna. Když to řeknu trochu nadneseně, nyní jde o to, kdo v Česku připojí jako první infrastrukturu Facebooku, jestli NIX, nebo my. Půjde o to, kdo získá dalšího velkého poskytovatele internetového obsahu. Jste na lovu velkých světových internetových jmen? Ano. Český peeringový trh může růst pouze v případě, že se sem přímo připojí někdo další z ciziny. Může to být Facebook, Twitter, Vimeo prostě kdokoli, kdo má nějaký ZDENĚK CENDRA (28) Od puberty vyvíjel různé internetové a wapové služby, několikrát i s nimi vyhrál soutěž Junior Internet. V roce 2002 založil společnost SuperHosting. Ta spravuje a pronajímá servery třem tisícům zákazníkům a je jednou z největších svého druhu v Česku. Na SuperHostingu fungují třeba služby jako Uložto.cz, TV Nova, Slevomat, DámeJídlo.cz, Heureka.cz, MimiBazar.cz, Bazoš.cz, projekty Googlu či třeba Freefoto.cz. V roce 2012 spustil globální firmu CDN77, která díky vlastní celosvětové hardwarové infrastruktuře zrychluje načítání stránek uživatelům. V roce 2013 založil Peering.cz, vůbec první konkurenci pro národní internetový uzel NIX. CZ. Zatím spojuje 60 sítí a má třetinový podíl na trhu. Třeba e-shopy mají respekt z toho, že do Česka přijde Amazon, něco se na trhu stane a konkurenti ho pak nebudou mít rádi, u nás je to podobně nastavené. multimediální obsah, který konzumují Češi. Až bude mít Netflix potřebu jít na zdejší trh, může to být i on. A už jste s někým v kontaktu? Velká část naší pozornosti směřuje do ciziny. Chceme na náš trh dotáhnout sítě, které tady ještě nejsou a které zároveň Češi budou využívat. Primárně jsou to multimédia, cloudy a sítě pro doručování a skladování obsahu velkých hráčů, kteří potřebují mít data fyzicky uložena v různých místech světa tak, aby se lokálním uživatelům rychle načítala (takzvané CDN sítě pozn. red.). Právě vlastní CDN síť je další firma, kterou jste rozjeli. Vaše CDN77 už není jen lokální projekt, ale rozšiřuje se po světě. Jak jste na tom? CDN77 funguje tři roky a akceleruje doručování webového obsahu, jako jsou obrázky, videa a podobně. První rok jsme se trochu trá- FOTO Martin Pinkas

25 25 Zdeněk Cendra rozhovor Kdybychom třeba v minulosti na někoho byli vlídnější, tak bychom teď byli větší kamarádi. Ale tím, že jsme byli striktní, se to nepovedlo. pili, druhý rok jsme rostli a teď rosteme ještě víc. Zatím máme 30 lidí a za loňský rok tržby 55 milionů. Teď míříme na stovku a víc. Potenciál je z mého pohledu nekonečný. INZERCE A Takže vám teď roste pod rukama možná největší podnik, jaký jste kdy vybudoval? Rozhodně. Samozřejmě se vše bude odvíjet od trhu a podobně, ale poměr investovaného času a peněz k růstu je větší než u předchozích společností. Dnes už máme 12 let zkušeností z českého trhu a víme, jak doručovat internet. Všude, kudy chodím, říkám, že jediné, co umíme, je doručovat internet. Navíc se nám podařilo dobré načasování, světová konkurence na CDN trhu byla po krizi poměrně pasivní. A především, máme teď skvělé lidi. Takto z dálky se může zdát, že světový CDN trh je hodně obsazený. Jsou na něm jména jako Amazon, Akamai nebo EdgeCast. V Čechách jsme našli produkt, který může sloužit webům patřícím do nejužší světové špičky. Ať už těm současným, nebo takovým, které tam jednou dorostou. Díky tomu se dostáváme ke kompetentním lidem, kteří jsou navíc ochotní zaplatit a něco vyřešit. Zrovna dnes nás začal používat web, který patří k 600 největším webům na světě. Když vás začne používat někdo z tisícovky největších globálních hráčů, je to velká věc. Dá se globální produkt prodávat z Prahy? Jde to. Jednáme po Skypu, po telefonu, po Evropě není problém rychle létat a v extrémním případě si zákazník udělá výlet do Prahy. A také se účastníme různých tematických konferencí, kde se daný typ zákazníků sjede, a jde tak dojednat hodně věcí. A pak rychlé reakce obchodu a techniků a chat na našem webu. Když si udělám mystery shopping u našich největších konkurentů, tedy Amazonu a Akamai, z jednoho mi odpoví zmatený indický technik a z ostatních mi ani do 48 hodin nepřijde odpověď. Ty firmy jsou v úplně jiné tržní pozici a s jinými potřebami a vedle toho jde vyrůst. Jan Sedlák sedlakj@mf.cz

26 26 Euro února 2015 report zemědělství Všichni jsme přeštíci Přeštické prase je velká móda. Taková, že z něj někteří špičkoví šéfkuchaři přestali vařit Stavy prasat v Česku od roku 1945 do roku 2014 Zdroj: ČSÚ Stav prasnic

27 27 zemědělství report Míra soběstačnosti ve spotřebě vepřového Hodnota 100 je hranicí soběstačnosti. Nižší údaj je nedostatek vepřového, který je vyvažován dovozem. Vyšší údaj je přebytek. 79,7 78,7 74,0 65,1 63,8 60,8 54,5 57, Zdroj: MZe ČR 1989 Rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší poválečné produkce vepřového masa: tun (v živé váze). Jako mezi dacií a BMW. Tak popisuje rozdíl mezi běžným prasetem ze současného velkochovu a nyní tolik populárním přeštíkem Šimon Vorel, majitel biofarmy Medito, k níž patří dva statky v Mlékovicích a Doubravčanech na Kolínsku. Ale popořadě, nejdřív příslušný certifikát. Abyste viděl, že nejsme žádní podvodníci, usmívá se ve své malé kanceláři doubravčanského statku Vorel, zemitý farmář ve vysokých holínkách odkojený socialistickým zemědělstvím, jak při rozhovoru podotýká, a chovající dnes několik stovek prasat, krav, koz i ovcí. Vše bio, samozřejmě. ŽÁDNÍ HOCHŠTAPLEŘI Certifikát stvrzující chov genetických rezerv pochází od Svazu chovatelů prasat a absolvent zemědělské školy, jenž se před vlastním farmařením zabýval i šlechtitelskou genetikou a pamatuje zlatou předlistopadovou éru chovu prasat, mi ho jen napůl žertem ukazuje proto, že zdaleka ne všechna přeštická prasata prodávaná draze v řeznictvích a restauracích jsou skutečně přeštická. To už nějakou dobu dobře vědí i mnozí vyhlášení šéfkuchaři, kteří hned poznají rozdíl mezi masem stoprocentního přeštíka a jeho pouhého klonu. Někteří z nich dokonce právě kvůli tomu přeštíky zcela zavrhli, i když jejich maso stále považují za lepší. Třeba šéfkuchař luxusních pražských restaurací Le terroir a nyní i Grand Cru Jan Punčochář také pouze napůl žertem poznamenává, že kdyby všichni přeštíci ze všech českých restaurací a řeznictví byli skutečně přeštíci, muselo by Česko být plné farem na jejich chov. Což není: snad heren, určitě ale ne vepřínů s přeštíky. A přestože tradiční čeští vepři mají v Přešticích na Plzeňsku svůj oficiální pomník, což se dodnes nepodařilo ani věčnému zlatému slavíkovi Karlu Gottovi, vznikl Klub chovatelů přeštických prasat teprve koncem roku 2013 a nesdružuje víc než dvacítku farmářů. A podle Vorla u nás existuje maximálně patnáct certifikovaných chovatelů jako on. Přeštíci jsou dnes samozřejmě módní, takže i spousta těch článků o nich často bývají zhůvěřilosti. Ale tak to nejen v zemědělství chodí, že když se z něčeho stane móda, tak se toho hned chytí různí hochštapleři. Přeštíkům ovšem moc nepomáhá ani skutečnost, že to někteří řezníci přehánějí s cenami jejich masa. Nejsem chudák, ale vepřové za 800 korun za kilo bych si nekoupil ani já, říká Vorel. Nedělá si legraci: až tolik stojí přeštické vepřové v některých známých pražských řeznictvích, což z něj» V roce 2013 domácí výroba vepřového klesla na tun a téměř polovina spotřeby je uspokojována dovozem

28 28 Euro února 2015 report zemědělství PŘEDRAŽENÍ PŘEŠTÍCI. Přeštíkům moc nepomáhá ani skutečnost, že to někteří řezníci přehánějí s cenami jejich masa. Nejsem chudák, ale vepřové za 800 korun za kilo bych si nekoupil ani já, říká Šimon Vorel, majitel biofarmy Medito.» dělá dražší maso než třeba argentinské hovězí. Občas tak domácí vepřové, obecně levnější maso, stojí spíš jako ferrari než BMW. BYLO MI JICH LÍTO Bylo to před šesti lety. Vorel s manželkou se tehdy vypravil na aukci prasat do Mladotic, další metropole přeštíků. Tou dobou tihle strakatí vepři ještě nikoho moc nezajímali, šlo o neperspektivní plemeno. Smrákalo se nad nimi, prostě mi jich bylo líto. Já si totiž pamatuju, když ještě tvořili deset až patnáct procent stáda. I proto jsem je koupil. Začínali jsme s jejich chovem v době, kdy to ještě nebylo tak populární, vzpomíná Vorel, jenž do svých statků investoval desítky milionů korun vydělaných na průmyslovém pojištění, takže na rozdíl od mnohých zemědělců hospodaří ve svém i na svém. Vlastně to bývalo úplně naopak: přeštickému černostrakatému praseti, jak zní jeho úplný správný název, hrozilo ještě nedávno totální vymření. Jatka za přeštíky dokonce platila méně než za běžná prasata, protože jsou tuční a sádelnatí. Dnes stojí zhruba dvakrát víc než běžní vepři. Během pár let se to úplně obrátilo, přeštíci jsou naopak žádaní, potvrzuje Vorel. Máme je dokonce pořád tak rádi, že zatímco cena vepřového masa poslední dobou citelně klesla i kvůli ruským sankcím, černostrakaté prase se drží. Já stále prodávám za stejné ceny, chválí si Vorel byznys, který původně úplně neplánoval. I v chlívku mezi prasaty sám upozorňuje, že má radši přežvýkavce. Přeštíci skutečně jsou tuční a sádelnatí. Navíc k jejich vlastnostem patří i odolnost vůči patogenům, nenáročnost na podmínky chovu a taky vynikající mateřské vlastnosti. Takže by vlastně měli být levnější než běžná prasata. A zvlášť když mají i méně příznivé ukazatele jatečné hodnoty, tedy vlastnosti zabitého zvířete jako poměr kostí, svalů a tuku. Jenže při správném chovu přeštíci současně dávají mnohem delikátnější a krásně křehké a šťavnaté maso. Navíc jemně prorostlé tukem, takže se perfektně hodí na minutku, dnes populární úpravu. Ne náhodou se právě z přeštíků vyráběla před druhou světovou válkou i pražská šunka, jedna z mála tuzemských delikates, jež se stala i naším úspěšným gastronomickým exportem, než jsme ji začali dělat převážně bez masa. Profík ho pozná už po čuchu, krásně voní, říká o přeštickém praseti šéfkuchař pražské restaurace Red Pif Tomáš Levý. Zdaleka ne všechna přeštická prasata prodávaná draze v řeznictvích a restauracích jsou skutečně přeštická OBĚŤ VLASTNÍHO ÚSPĚCHU Ostatně právě o vepřovém, v Česku suverénně nejpopulárnějším masu, ví své: patří do mezinárodně úspěšného týmu českých kuchařů, kteří na nedávném světovém šampionátu v Lyonu získali první cenu za nejlepší vepřový chod. Přeštíci podle něj mají voňavější a růžovější maso, než mívá běžné vepřové. A taky vládnou vyšším podílem tuku, takže se z nich dobře vaří. Ani Levý už je ale ve svém současném působišti nepoužívá. Dřív to byla unikátní surovina, kterou nikdo moc neměl. Jenže dnes to píše na menu úplně každý, takže to ztratilo punc unikátnosti. Navíc většinou ani nejde o přeštíky, ale o křížence. Tohle mě štve, a proto už přeštíky neberu, vysvětluje Levý, jenž z jejich masa vařil ve svém předchozím působišti v Café Fara. Podobně mluví i Punčochář, i on kdysi z přeštíků vařil. Pro mě je lepší, když je maso prorostlejší, má tím i lepší chuť. Jenže stoprocentní přeštík se už nedostane ani k nám. Rozmnožili se jako krysy a pro mě tím ztratili punc exkluzivity. Proč ještě nedávno o přeštíkovi nikdo nic nevěděl, a dneska je má každá pizzerie? Vlastně ani nevím, jestli jsem kdy jedl stoprocentního přeštíka, usmívá se přední český kuchař. S přeštíky má zkušenost i velký znalec masa a majitel restaurace Art & Food Had Vlastimil Svatý. Když zadáte na web přeštické prase, tak budete mít problém ho sehnat. FOTO Hynek Glos

29 29 zemědělství report Taky by mě zajímalo, kde to všechny ty restaurace pořád berou? Často prodávají jídlo za sto dvacet korun a za to přeštíka určitě nekoupíte, vysvětluje. I já občas vidím inzeráty na přeštíky a vím, že to jsou kříženci, potvrzuje zkušenost restauratérů a šéfkuchařů rovněž Vorel. DĚLAT SI SVÉ Proč přeštíky před lety ještě nikdo neznal? To je dobrá otázka. My Češi vždycky jdeme ode zdi ke zdi. Po listopadu 1989 jsme chtěli všechno dovézt, takže i přeštík byl na vyhynutí, vysvětluje Vorel. Na rozdíl od všech módních receptů od babičky včetně kebabu jsou však přeštíci skutečnou součástí naší historie; v 19. století v Čechách vznikli křížením českého hřebenáče s dováženými anglickými plemeny, před druhou světovou válkou se ale jejich chov začal potlačovat, až je stejně jako spoustu jiných věcí za války zakázal Hitler. Snad proto, že jsou taky černí, usmívá se Vorel. Zachraňovat je začali v 50. letech komunisté, kteří přeštíky v následující dekádě prohlásili za samostatné plemeno. Od roku 1992 také patří mezi genetické zdroje. Důvody, proč se s nimi v současnosti podvádí, jsou především dva. Zaprvé logicky jejich vysoké výkupní ceny, které lákají mnohé hochštaplery, jak říká Vorel. Proč nechovat napůl obyčejné prase, a prodávat ho jako přeštíka? A zadruhé i fakt, že genetické šlechtění přeštíků skončilo v 80. letech, čímž tohle plemeno v podstatě nevyhovuje moderním továrním chovům, které mnohdy připomínají méně veselý život kuřat chovaných pro fastfoody. Vorel je nenazývá primitivními, pravda ovšem je, že si úplně nerozumí s krédem velkokapacitních chovů, podle nějž musejí chovná zvířata růst stále víc a rychleji. Křížením přeštíků si tak podvodníci usnadňují život, protože je jinak krmí i chovají. Zkušení farmáři jako Vorel to samozřejmě hned poznají. Dřív se nekrmilo tak intenzivně jako dnes, takže poznám, když přeštíka vykrmí rychleji, než mají. Je z něj pak cítit sója, vysvětluje. Podle něj ale člověk ani nemusí být farmář nebo šéfkuchař, aby stoprocentního přeštíka poznal. Udělali jsme doma s manželkou jednoduchý pokus: dali jsme známým ochutnat řízky z přeštíka a z normálního prasete a všichni hned poznali rozdíl, říká Vorel. A z lásky ke svým vepřům dodává: Z nich se dají dělat fakt hezké věci, zatímco ostatní prasata jsou dobrá tak na namletí. Když například vypečete mého přeštíka, tak z něj vyteče tuk, a ne voda jako z ostatních prasat. I velký milovník českého národního plemene nicméně přiznává, že se stává obětí vlastního nečekaného úspěchu. Někteří farmáři přeštíky nejdřív zpopularizovali, čímž tomu samozřejmě pomohli. Jenže pak z toho začali dělat záležitost pro horních deset tisíc lidí, což je nesmysl. Už se to snad ale láme, lidi to začínají chápat, říká. Svézt na módní vlně by se přitom mohl i on. Pořád mu prý volají řezníci i další zákazníci, kteří chtějí přeštíky nebo masné výrobky z nich. Vorel přesto nezvyšuje počet kusů, ten drží kolem padesátky. A stejně tak velikost tzv. základního stáda, které tvoří deset sviní a jeden kanec. Nemůžu samozřejmě soupeřit s Agrofertem, ale umím i přeštíky dobře prodat do Prahy, takže nemusím chov rozšiřovat. A ani to nechci dělat, nechci se svézt na módní vlně. Chci si držet všechna zvířata, a ne jen přeštíky, vysvětluje Vorel. Petr Holec holecp@mf.cz INZERCE A

30 30 Euro února 2015 report ochrana soukromí Jistě, pane policejní prezidente Nakládání s odebranou DNA upravuje pouhý pokyn policejního prezidenta, až čtvrtina genetických profilů je v databázi neoprávněně NEDŮSLEDNÍ POLICISTÉ. Policisté často sporně odebírají a uchovávají záznamy o DNA. Sami se však odběru genetických vzorků brání. Vedení policie přišlo nedávno s úžasným nápadem. Všichni policisté, kteří chodí na místa trestných činů, by měli odevzdat svoji DNA, aby se jimi zanechané stopy nepletly se vzorky zločinců. Řada policistů svůj genetický materiál poskytnout odmítla. Vzbudilo to ohnivou debatu, protože nikdo nechce odevzdávat DNA, popsal situaci pro deník Dnes těsně před Vánocemi jeden nejmenovaný pražský kriminalista. Policisté tak sami nechtějí podstupovat něco, co tak často po ostatních vyžadují. Je to zároveň voda na mlýn kritiků, kteří tvrdí, že s více než 140 tisíci DNA profily zločinců, obviněných a podezřelých, které jsou shromážděny v Národní databázi DNA, policie hospodaří trestuhodně nedbale. To všechno v situaci, kdy před českými soudy vrcholí důležité spory, které mohou svrchované panství policie od základů rozbít. TAJNÝ POKYN Nejvíce ze všech zatopil policii a ministerstvu vnitra třiačtyřicetiletý účetní a bývalý vězeň Jiří Pivoda. V jeho případě pražský městský soud v lednu 2013 rozhodl, že policejní praxe odporuje Listině základních práv a svobod, a nařídil, že ministerstvo vnitra má do měsíce zničit Pivodův vzorek DNA a smazat jeho genetický profil. Jednalo se o to, že tak masivní zásah do soukromí, jakým držení cizí DNA je, není upraven solidním zákonem, Pivoda si odseděl skoro šest let kvůli krácení daní: Stalo se, trest jsem přijal. Tak se podnikalo v 90. letech. ale pouhým interním (a navíc utajovaným) pokynem policejního prezidenta. Důležité bylo, že šlo o velmi obecné rozhodnutí, dle kterého by se mohl výmazu domoci zřejmě každý, byť i sebesprostší vrah. Ministerstvo se nicméně odvolalo, a případ tak řeší Vrchní soud v Praze. Odvolací soud první jednání kvůli složitosti materie odročil loni v září na neurčito. Druhé jednání, které proběhlo (s vyloučením veřejnosti) před čtrnácti dny, dopadlo stejně. Právnička ministerstva totiž nebyla schopna zodpovědět dotaz soudu, jestli Pivodův vzorek DNA a profil nenechala policie náhodou mezitím zlikvidovat. Byla to přitom absurdita na druhou před městským soudem vnitro existenci vzorku i profilu potvrdilo a následně se odvolalo proti nařízení je zničit. Pivoda si odseděl skoro šest let kvůli krácení daní: Stalo se, trest jsem přijal. Tak se pod-

31 31 ochrana soukromí report FOTO ČTK nikalo v 90. letech. Podrobit se odběru DNA musel v červnu roku 2007 v brněnské věznici. Nikdy se s tím nesmířil a začal si stěžovat. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) už v roce 2008 rozhodl, že ministerstvo má jeho profil smazat, protože nešlo o násilný, nýbrž hospodářský trestný čin. Vnitro to nerespektovalo a dostalo za to pokutu ve výši 35 tisíc korun. Také spor ÚOOÚ s vnitrem řešila justice a tentokrát se postavila na stranu ministerstva. Nejvyšší správní soud loni na jaře uloženou pokutu zrušil a rozhodl, že profily, jako je ten Pivodův, mohou být v databázi uchovávány. Ve stejném případě tak existují dva protichůdné rozsudky a je otázka, který převáží. CO DATABÁZE SCHVÁTÍ... Argumenty policie pro držení DNA jsou tradiční a nutno říci silné. DNA pomáhá chytat a usvědčovat zločince a chránit společnost. Policie se ohání například mírou recidivy, která stále roste a v roce 2014 dosáhla podle policejních statistik úrovně 53 procent (právě tolik stíhaných osob přestoupilo zákon už v minulosti, a uchovávání jejich DNA profilu má proto smysl) a v případě hospodářských trestných činů 35 procent. Policie si výsadu nakládat s DNA pouze dle pokynu svého vlastního prezidenta žárlivě střeží. Nechtějí, aby jim někdo viděl pod ruku, říká právník Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium, která policii dlouhodobě kritizuje. Opravdu horko bylo policii na konci roku 2012, kdy ministerstvo vnitra podlehlo soustředěnému tlaku, k němuž se přidal i premiér Petr Nečas, a slíbilo do konce října 2013 připravit zbrusu nový zákon o DNA. Jenže Nečas padl a vnitro si v září 2013 na Rusnokově vládě vymohlo zastavení příprav zákona. Dnes ministerstvo s novým zákonem nepočítá a současnou úpravu považuje za dostačující. Místo toho přišla kosmetická změna. Původní pokyn policejního prezidenta z roku 2002 nahradil loni pokyn nový. Jak kritik Vobořil, tak třeba genetik Dan Vaněk (stál u zrodu Národní databáze DNA) tvrdí, že databáze DNA obsahuje profily nevinných lidí, které měly být dávno smazány. Za KOLIK LIDÍ JE V DATABÁZI DNA Počty genetických profilů osob uložených v policejních databázích vybraných evropských zemí (údaje platné k prosinci 2013) Belgie Česká republika Litva Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Rakousko Slovensko Švýcarsko Švédsko Velká Británie (Anglie a Wales) Zdroj: Iuridicum Remedium pravdu jim dávají výsledky kontroly 20 náhodně vybraných profilů z databáze, kterou v letech 2011 až 2012 provedl ÚOOÚ. Hned pět těchto profilů v databázi vůbec nemělo být tři z těchto lidí byli zproštěni obžaloby, u jednoho bylo obvinění zrušeno a ten poslední patřil svědkovi. Samostatnou otázkou je ničení odebraných genetických vzorků. Mluvčí Kriminalistického ústavu Petra Srnková tvrdí, že vzorky jsou po analýze a stanovení genetického profilu ekologicky likvidovány. Pivodův případ ovšem ukazuje, že jeho vzorek existoval minimálně šest let po odebrání. DOPLŇTE DATUM NAROZENÍ Chaos a obstrukce, které provázejí likvidaci neoprávněně získaných genetických vzorků a profilů, dobře ilustruje další spor. Jeho aktéra (nechce být jmenován) obvinila policie v lednu 2011 z podvodu. Hned na konci února ovšem státní zastupitelství stíhání zrušilo a 4. března tuto informaci dostala policie. O čtyři dni později přesto policie muži odebrala DNA. Postižený si poté stěžoval Policejnímu prezidiu, ovšem obdržel vyrozumění, že odběr VZOREK A PROFIL Vzorek DNA se odebírá tzv. bukálním stěrem neboli odchlípením rtu a následným setřením vrstvičky buněk. Policejní profil DNA je digitálním zápisem 17 sekvencí (lokusů) DNA. I přesto je z profilu možno určit některé intimní údaje - pohlaví, příbuzenský vztah či pravděpodobnou etnicitu (například to, jestli je dotyčný etnický Čech, Rom či Vietnamec). Přeborníkem ve sběru profilů je Velká Británie, která v minulosti odebírala genetický materiál všem zadrženým a odmítala profily mazat i v případě prokázané neviny. V roce 2009 musela kvůli rozsudku Evropského soudu vymazat zhruba 850 tisíc profilů. Většina vyspělých zemí má nakládání s DNA upraveno zákonem a například Nizozemsko dovoluje uchovávat pouze profily pachatelů závažných trestných činů a délka tohoto uchovávání je navíc odstupňována. V Česku profily zůstávají v databázi paušálně do sta let věku svých nositelů. byl v pořádku. Ujala se teprve další stížnost, ovšem až poté, co prezidium muže vyzvalo, že je nutné doplnit podnět o datum narození. Ke smazání profilu došlo v červnu 2011, tedy tři měsíce po podání stížnosti. Pokud by si můj klient nestěžoval, k vymazání by nedošlo, říká Vobořil, který muže zastupuje. Postižený poté policii zažaloval. Chce omluvu a 120 tisíc korun. Peníze nejsou důležité, jde o to, aby se konstatovalo, že šlo o nelegální postup, říká Vobořil. Nyní bude o věci rozhodovat Nejvyšší soud. Jak obě kauzy dopadnou, nelze zatím předvídat. Hlavně Pivodův případ by ale pro policii byl krajně nepříjemný zřejmě by spustil lavinu podobných žalob. Policie zatím jede ve starých kolejích a dá se říct, že jde z její strany o dobře propočítané riziko. Výhody flexibilního pokynu policejního prezidenta oproti pevné kontrole, kterou by přinesl zákon, jsou zjevné a soudy rozhodují pomalu. To policii dává v případě nouze dostatek času, aby zvolila nějaký plán B. VáclaV Drchal drchal@mf.cz

32 32 Euro února 2015 report justice Babišův hipster Robert Pelikán se má stát ministrem, aby bouchl do stolu. V rozvášněné atmosféře už ale raději sám nabízí ústupky Extremista. Rebel. Paličák. Razantní reformátor s vizí. Umí bouchnut do stolu a má tah na branku. Pozoruhodná klišé o pravděpodobném budoucím ministrovi spravedlnosti, pětatřicetiletém Robertu Pelikánovi, ilustrují, jak na sebe dokázal během pouhých pár měsíců strhnout pozornost nejen právníků, ale i mnoha politiků. Dalo by se říct: buď ho milujete, nebo nenávidíte. Nic mezi tím. Ovšem těch, kteří mají z jeho příchodu do čela ministerstva vážné obavy, je výrazně více. Někdejší advokát s vizáží postaršího velkoměstského hipstera milující nezvyklá lidová přirovnání znamená pro konzervativní právnickou obec něco těžko uchopitelného. PŘÍPAD PELIKÁN. Pravděpodobný nový ministr spravedlnosti Robert Pelikán vzbuzuje velké emoce. Buď ho lidé milují, nebo nenávidí. Nic mezi tím. LOAJÁLNÍ ČEKATEL Velká část soudců, státních zástupců, ale i jiných právnických profesí, stejně jako opoziční i koaliční politici v těchto dnech nešetří varovnými signály. Naopak nadšený je Andrej Babiš. Svého vysněného nominanta prosadil do pozice náměstka už s tím, že se jednou stane ministrem. Až Heleně Válkové vyprší čas. Babišovi se líbí, že si Pelikán dosud vždy chtěl prosadit své a zároveň je k němu mimořádně loajální. To se projevilo mimo jiné loni při zablokování jmenování Jana Sváčka místopředsedou pražského vrchního soudu. Babiš veřejně prohlásil, že si ho v této pozici kvůli jeho pochybné pověsti nepřeje. Ačkoli se jedná o nepřípustný zásah do nezávislosti justice, který jde proti ústavně zaručené dělbě moci, Pelikán přání svého šéfa respektoval a o generaci staršímu Sváčkovi do hodnocení ve výběrové komisi napsal nula bodů. Ani nepopírá, že s Babišem o Sváčkovi jednal. Jedním z hlavních důvodů (a možná i tím úplně nejdůležitějším), proč musela předčasně odejít z funkce Helena Válková, je nová podoba zákona o státním zastupitelství. Jde o klíčovou normu, která nastaví pravidla toho, do jaké míry budou moci politici zasahovat do nezávislého vyšetřování trestních kauz. Ještě v pátek 6. února Válková ustoupila nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi ve věci jmenování vedoucích státních zástupců. Souhlasila s tím, aby je jmenoval ministr nikoli sám, ale na návrh státního zástupce po výběrovém řízení. Tím výrazně slevila z původního návrhu, za který je odpovědný právě její dosavadní legislativní náměstek Robert Pelikán. O dva dny později už Válkovou předsednictvo hnutí ANO vyzvalo k rezignaci. Podle šéfa ANO Babiše a jeho nejbližšího spolupracovníka Jaroslava Faltýnka nebyla vážená profesorka v prosazování zákona příliš razantní. Naopak od Roberta Pelikána si oba slibují větší sebevědomí při jednání se znepřátelenými státními zástupci, ale i s experty koaliční ČSSD a KDU-ČSL. Ti jsou návrhem nového zákona o státním zastupitelství taktéž zaskočeni. Pelikán klidní vášně tím, že dohodu z 6. února nehodlá shodit ze stolu. Jsem v tomto směru optimista, říká neurčitě. Pravděpodobně však za to bude požadovat ústupky ze strany státních zástupců v jiných citlivých věcech. Z vyjádření státních zástupců je znát, že dohodu nyní před plánovaným nástupem Pelikána vůbec nepovažují za jistou věc. Až to vypadá, že přetahování o budoucí postavení státních zástupců začne nanovo. Bereme to tak, že žádné závěry na té schůzce s paní ministryní přijaty nebyly. Budeme jednat dál, uvedla bez bližších podrobností vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Podobně nejistě se vyjadřuje také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Je nutné nejdříve vyčkat prvních jednání, aby bylo možné další vývoj ohledně zákona o státním zastupitelství hodnotit, sdělil Zeman. Nejde jen o to, kdo dostane hlavní slovo při jmenování státních zástupců, a bude tak moci ovlivňovat personální složení veřejné žaloby, ale i o podobu speciálního protikorupčního státního zastupitelství. Zda bude fakticky podřízeno politické moci, nebo ho bude zastřešovat nejvyšší státní zastupitelství. V neposlední řadě se svádí boj o to, zda budou mít politici více možností získávat informace z probíhajících trestních řízení. K motivaci, proč je předkládán takový návrh, bych se nerada vyjadřovala. Pro nás je to zcela nepřijatelné. Ale rozhodně bychom nechtěli nějakou válku, chceme konstruktivní řešení, tvrdí Dita Havlínová, městská státní zástupkyně v Praze a členka výkonného výboru Unie státních zástupců, která patří mezi nejvášnivější kritiky Pelikánova návrhu. Předseda Nejvyššího správního soudu a jedna z největších současných autorit v justici Josef Baxa se zase podivuje tomu, v jakém spěchu se kvůli politickému zadání zákon připravuje. Je to zákon popisující instituci, a proto jej nemůžu připravovat nějak izolovaně. Musím nejprve vědět, jaká bude nová podoba trestního procesu. Podle toho, jak se vyloupne role státního zástupce v nově upraveném trestním řízení, tak bych teprve stavěl tu instituci, míní Baxa. Ten spěch napovídá tomu, že jsou v tom pravděpodobně nějaké politické motivace, dodává. KONEC TVRDOHLAVOSTI? Budoucí ministr jako by vnímal, že ještě před svým nástupem do úřadu vede vlastně předem prohraný boj proti všem. Dostatečně se prý poučil z chyb při tvrdohlavém prosazování velkolepé novely občanského zákoníku, kdy se mu extrémním přístupem povedlo v odporu proti sobě sjednotit příznivce i odpůrce kodexu, což se nikomu předtím nepodařilo. Dnes je po dle svých slov moudřejší. Při jednáních o novém zákoně o státním zastupitelství dokonce nabízí další možný ústupek, a to ve věci velmi kritizovaného rozšíření informovanosti politiků o živých kauzách. Nyní zkoumáme možnosti, jak toto právo více omezit, ujišťuje. Pelikán bude přichystané ústupky potřebovat také při jednání s experty koaličních partnerů hnutí ANO. Velice kriticky se k většímu podřízení státních zastupitelství libovůli poli- FOTO ČTK

33 33 justice report Někdejší advokát s vizáží postaršího velkoměstského hipstera milující nezvyklá lidová přirovnání znamená pro konzervativní právnickou obec něco těžko uchopitelného. tiků stavějí sociální demokraté i lidovci. ČSSD si přeje pouze jediný protikorupční speciál, jmenování vedoucích žalobců na návrh nejvyššího státního zástupce a obecně kritizuje vynášení informací z živých kauz politikům. Z naší strany bylo dáno jednoznačně najevo, že tohle je pro nás zásadní věc. ČSSD bude mít problém to schválit v navržené podobě, říká rezolutně stranický odborný mluvčí pro resort spravedlnosti a poslanec Jan Chvojka. Spolu s ministrem pro legislativu Jiřím Dienstbierem má za úkol podobu připravované normy za ČSSD vyjednat. O Pelikánovi v superlativech rozhodně nemluví. Jsem na něj zvědavý. Lidsky bude asi pro všechny těžké s ním spolupracovat. Je to takový extremista, který si myslí, že jeho názor je ten jediný správný. Pokud bude v souvislosti se zákonem o státním zastupitelství hodně trvat na svém, tak to může být velký problém. V tom by se měl změnit, jinak narazí, upozorňuje bez obalu Chvojka. Lidovci vyjadřují k Pelikánově návrhu podobné výhrady jako ČSSD. Máme pochybnosti, zda je naplněno očekávání o posílení nezávislosti a depolitizace státního zastupitelství, což jsou cíle, jež si koalice předsevzala. Z navrhovaných změn je naopak patrné, že vliv ministerstva je oproti dosavadním představám posílen, kritizuje návrh lidovecký vyjednávač a zároveň náměstek ministra spravedlnosti pro ústavněprávní a mezinárodněprávní úsek Petr Jäger. Kritik návrhu z KDU-ČSL se pravděpodobně stane od března Pelikánovým podřízeným. Pelikán tyto výhrady o posílení moci ministerstva ve veřejné žalobě odmítá. Současný návrh zákona nic takového nedělá. Dám basu piva tomu, kdo prokáže opak, vybízí k sázce Pelikán. Kdo komu dá basu piva, se jen tak nedozvíme. Jednání o normě se totiž protáhnou přes celé letošní jaro. Jan novotný novotnyj@mf.cz INZERCE A

34 34 Euro února 2015 report věda Hledání ztraceného byznysu Akademie věd se snaží vybřednout ze strnulosti a přiblížit se aplikovanému výzkumu. Podle kritiků je to jen teorie Akademie věd chystá zcela nový systém, jak bude fungovat spojení byznysu a vědců. Dlouholetý problém chce vyřešit výběrem čtrnácti nejdůležitějších témat, kolem nichž soustředí své odborníky. Přidají se k nim i zástupci vysokých škol, byznysu a dalších institucí. Týmy budou zlepšovat chod elektráren, optimalizovat obnovitelné zdroje energie nebo třeba poskytovat politikům relevantní studie pro jejich rozhodování, plánuje předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Témata vědci vybírali podle praktičnosti. Patří k nim přírodní hrozby, nové materiály na bázi kovů či například účinná přeměna a skladování energie. Nová strategie má nalákat hlavně zástupce byznysu, aby se podíleli na vzniku nových nápadů, patentů či publikací. Když už vznikne takové konsorcium, kde se spojí vysoká škola, Akademie věd a soukromá firma, má daleko větší potenciál dosáhnout na granty nebo evropské dotace například z programu Horizont 2020, říká Jiří Drahoš. VĚDCI VERSUS REALITA Podle Asociace výzkumných organizací jsou však proklamace Akademie zatím jen teorií. Důležité je, aby poptávka byla oboustranná, ale osobně poptávku ze strany byznysu příliš necítím. Je to dáno tím, že každý z těch dvou představitelů mluví úplně jiným jazykem, říká Libor Kraus, prezident asociace. Základním problémem podle něj je, že Česku chybí ucelená koncepce, která by bádání vědců navazovala na požadavky představitelů aplikovaného výzkumu. Jestli chceme podporovat konkurenceschopnost, musíme tomu také přizpůsobit nabídku, říká Libor Kraus. Akademie se ale brání. Nevím, co je tady měřítkem intenzity spolupráce. Mohu jen doložit, že naše pracoviště uzavírají ročně stovky smluv s byznysem. Spolupráce jde od nejjednodušších věcí typu různých speciálních jednorázových měření až po víceleté projekty spolufinancované ministerstvy nebo Technologickou agenturou, říká Jiří Drahoš. Například program přeměna a skladování energie bude podle něj důležitý pro firmy z oboru strojírenství, které mohou například vylepšovat výkon stávajících tepelných elektráren návrhem nových konstrukcí a materiálů lopatek turbín. Program se ale také týká Základním problémem je, že Česku chybí ucelená koncepce, která by bádání vědců navazovala na požadavky představitelů aplikovaného výzkumu. spalování biomasy či energetického zpracování odpadů. Tedy i firmy z tohoto oboru budou mít šanci spolupracovat s vědeckými týmy. Akademie v rámci své nové strategie rovněž vydala publikaci, která má být nataženou rukou k byznysu. Jde o souhrn činností, které jsou naše ústavy a konkrétní týmy schopny nabídnout průmyslu, popisuje Jiří Drahoš brožuru s názvem Aplikační laboratoře. Kontakt s průmyslem už Akademie věd navázala. Z velkých podniků jde třeba o ČEZ, Škodu Auto nebo Doosan Škoda Power. ÚČET, PROSÍM Akademie současně usiluje o navýšení rozpočtu. Byť si v posledních třech letech celkově finančně nepohoršuje, základní příspěvek ze státního rozpočtu se od roku 2009 snížil o zhruba šest set milionů korun. My se snažíme o navýšení tohoto podílu, příští rok bychom rádi získali alespoň o tři sta milionů více. Jedním z argumentů, na který politici začínají slyšet, je právě naše nová strategie, připouští předseda Drahoš. Jeho instituce bude letos hospodařit asi s dvanácti miliardami korun, přibližně čtyři a půl miliardy pošle stát z rozpočtu, zbytek ústavy získají z grantů a vydělají vlastní činností. Peníze potřebují jak na nákup nových přístrojů, tak na prosté opravy budov, z nichž některé jsou víceméně v původním stavu z padesátých a šedesátých let minulého století. Petr Weikert weikert@mf.cz VELKÉ PLÁNY. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš chce překlenout propast mezi vědou a byznysovou sférou. FOTO Hynek Glos

35 35 potravinářství report Lančmítový guláš Čínská firma Shanghai Maling svoji českou konzervárnu zkrachovat nenechá. Moc dobře se o ni ale nestará FOTO Martin Pinkas Svého času to byla největší čínská investice v Česku. Společnost Shanghai Maling do vybudování továrny na masové konzervy v Hrobčicích na Teplicku investovala 430 milionů korun. Na místě bývalého státního statku postavila tehdy vůbec první zahraniční výrobnu, která měla zásobovat evropský trh. V roce 2008 se pod Krušnými horami s velkou slávou začaly vyrábět originální masové konzervy dle čínské receptury. Šlo především o oblíbené vepřové lančmíty, které se v Šanghaji vyrábějí už od 30. let minulého století. Když před sedmi lety ředitel české pobočky Qidong Heng v Hrobčicích otevíral brány nové továrny, firma měla velké plány. Z původních 30 tisíc metrů čtverečních se měla výrobní plocha ztrojnásobit a v konzervárně mělo najít práci 150 lidí. To se ale nikdy nepovedlo. Na konci loňského roku jela fabrika jen na 15 procent a pracovalo v ní celkem 50 lidí. V prosinci pak na sebe Shanghai Maling Czech kvůli velkému zadlužení podala insolvenční návrh a vypadalo to, že zkrachuje. Navrhovatel neočekává v budoucnu takový rozvoj své obchodní činnosti, aby bylo možno uvedeným závazkům dostát, psala před Vánoci firma v žádosti o zahájení úpadkového řízení. Společnost tehdy dlužila asi 413 milionů korun. ZÁCHRANA NA POSLEDNÍ CHVÍLI Pak se ale něco stalo. Jakmile se v čínské matce Shanghai Maling Aquarius dozvěděli, že jedna z evropských poboček jim krachuje, okamžitě do ní nalili peníze a přislíbili poslat další. Podle zápisu o zpětvzetí insolvenčního návrhu poslala mateřská firma na účet české dcery asi 2,8 milionu dolarů (68 milionu korun) a dalších pět milionů dolarů (121 milionů korun) se zavázala uhradit věřitelům. Více než sto milionů korun, které česká firma dlužila v rámci skupiny, bylo vyškrtnuto ze závazků Shanghai Maling Czech. Na konci ledna pak bylo řízení zastaveno, v únoru byl dlužník z insolvenčního rejstříku vyňat a za vše se omluvil. Majoritní akcionář přislíbil pomoc. Chce tu zůstat, řekl týdeníku Euro manažer Shanghai Maling Czech Jiří Vančura. Výroba nyní stojí, podle Vančury je to z byrokratických důvodů. Do Hrobčic totiž musí přijet na revizi technik z Číny, pro kterého se nedaří vyřídit víza. Jakmile technik dorazí, bude se moci výroba znovu nastartovat. Až se začne vyrábět, objem bude zpočátku menší. Někteří naši zákazníci zrušili odběr. Odbyt a trhy ale čínská společnost má. Stačí, aby na tyto trhy místo masa z Hongkongu šlo maso z Čech, vysvětluje Vančura. Čínské obří státní podniky někdy fungují poněkud chaoticky. NEZTRATIT TVÁŘ Vypadá to tedy, že Číňané chtějí výrobu v Česku zachovat. Proč ale nechali situaci zajít tak daleko? Podle zdrojů týdeníku Euro si firma velmi zakládá na reputaci obrovský konglomerát, který právě expanduje do Evropy (skupuje tu výrobce potravin), si nemůže dovolit mít průšvih v podobě bankrotující firmy. Ať už proto, že pro Číňany je velice důležité neztratit tvář, anebo kvůli firemnímu ratingu. Shanghai Maling spadá pod jednu z největších čínských potravinářských skupin Bright Food, která v Číně provozuje na 3300 obchodů a podle vlastních údajů je největším tamním výrobcem mléka a cukru. Také skupina Bright Food je plně ovládána státem. Jedním z důvodů, proč česká továrna nefunguje tak, jak by mohla, je právní tahanice ve Velké Británii o značku Maling s jiným čínským státním gigantem, firmou Cofco. Tento soudní spor vedl k tomu, že česká firma přestala vozit do Británie své masové konzervy. Zřejmě se jednalo o klíčový trh. Jestliže ale společnost trhy a odbyt má, jak tvrdí Vančura, proč je nezásobovala česká továrna, která je jedinou v Evropě? Příběh o tom, jak hrobčická konzervárna firmy Shanghai Maling kvůli stamilionovým dluhům podala sama na sebe insolvenční návrh, pak přijala peníze od matky a nakonec se za vše omluvila. To ukazuje hlavně na to, že čínské obří státní podniky někdy fungují poněkud chaoticky. Petr Horký horky@mf.cz ZÁCHRANA REPUTACE. Číňané podpořili záchranu své české konzervárny 289 miliony korun. Nechtějí mít totiž špatnou pověst zkrachovalců.

36 36 Euro února 2015 report kongresy Chudý český mítink Česko už neláká zahraniční kongresy tak jako dřív. Trh zažívá krizi a Praha nemá kromě image levného města co nabídnout IDEÁLNÍ PAKUL. Kongresové centrum se nachází v ideální lokalitě. Už podstatně méně ideální je jeho stav a to, co nabízí pořadatelům a účastníkům kongresů. Aby splňovalo požadavky na moderní kongresové prostory, bude vyžadovat (další) miliardovou investici. Na podzim roku 2017 se chystá v Praze klíčová událost pro kongresový byznys. V hlavním městě proběhne setkání ICCA, tedy Mezinárodní kongresové a konferenční asociace. Na toto datum se soustředí vše, i chystaná zhruba miliardová oprava Kongresového centra. Je to ale jeden z mála světlých bodů kongresové turistiky. Navzdory proklamacím se v posledních letech obor nemůže dostat z letargie. ZMATENÝ VÍTĚZ Na první pohled vypadá obrázek Prahy nablýskaně. V roce 2013 získala první a vloni druhou příčku pro nejlepší kongresovou destinaci střední a jihovýchodní Evropy. Zprávami o rostoucím počtu zahraničních účastníků se chlubí řada propagačních webů. Jenže podle posledních čísel statistiků z konce roku 2013 došlo meziročně k propadu pořádaných akcí o sedmadvacet procent z 3100 v roce 2012 na 2400 v roce Podle čísel ICCA může být Česko rádo, že se vejde do druhé evropské desítky počtu pořádaných mítinků. A ono ocenění od B2B titulu ze Slovinska také není úplně to, co by reflektovalo reálnou situaci. V obchodování naší společnosti se v letech 2011 a 2012 projevil dopad finanční krize. Firmy omezily konference a mítinky na minimum. Snížil se dramaticky jejich počet, délka trvání a také počet delegátů na jednu akci. Obávám se, že počtem eventů, účastníků na jednu akci nebo úrovní našich prodejních cen se na předkrizovou úroveň bohužel v dohledné době nevrátíme, říká Jarmila Škoríková, jednatelka Maxin Prague, jedné z předních firem, které v tuzemsku pořádají kongresy. Důsledky úsporných opatření společnost cítí doposud. Zákazníci prý požadují vysoký standard služeb, nicméně zvykli si na omezené rozpočty, jimiž tlačí smluvní ceny na hranici rentability. Kongresový byznys deformuje hned několik ukazatelů. Tím prvním jsou reálná čísla. Opravdu pevná data totiž neexistují. Vycházet lze třeba z čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ten sbírá data z hotelů a resortů, které pořádají konference. Statistici ale počítají akce už od padesáti účastníků výše, Česko tedy v mezinárodním srovnávání vychází naoko jako úspěšná lokalita. Odlišná čísla pak nabízí ICCA. Data jsou na rozdíl od ČSÚ širší, poskytují je i agentury a profesionální pořadatelé, ani tak se ale nedají považovat za úplně vypovídající. Česko bylo podle nich šestnáctou nejlepší zemí v Evropě, Praha pak mezi evropskými městy jedenáctá. Data pro ICCA sbírá Prague Convention Bureau. Loňská čísla nejsou podle kanceláře ještě k dispozici, centrála ICCA je teprve ověřuje. Prague Convention Bureau má za cíl propagovat Prahu a pomáhat v pořádání kongresů. A tady je právě další slabý bod. Česko nemá jednotný systém kongresové propagace. Vlastní dělá Pražská informační služba, tedy magistrát, CzechTourism, tedy ministerstvo pro místní rozvoj, své aktivity má i Asociace hotelů a restaurací České republiky, Prague Convention Bureau a také její moravská a celorepubliková sestra. Naprosto dominantním prvkem v kongresovém byznysu je hlavní město. Podle kan- FOTO Jan Rasch

37 37 kongresy report 2 dny je průměrná doba trvání kongresů v Praze. 27 % činil na konci roku 2013 podle ČSÚ meziroční pokles počtu pořádaných akcí. 121 velkých konferencí proběhlo v roce 2013 podle ICCA v Praze. V Paříži to bylo pro srovnání 204, ve Vídni 182. celáře Prague Convention Bureau se zde uskuteční osmdesát procent akcí konaných v Česku. Praha má 40 tisíc pokojů, 90 tisíc lůžek, skvělou nabídku čtyř- a pětihvězdičkových hotelů, čímž poráží například konkurenční Vídeň, přesto pokles byznysu nezastavila. Důvod? Holešovické výstaviště s vyhořelou částí Průmyslového paláce kongresy neláká. V současném stavu spíše děsí. Praha dá letos do revitalizace 111 milionů korun, z toho asi 50 milionů spolkne projekt Průmyslového paláce. Atraktivnějším místem by mohlo být výstaviště až kolem roku 2020, kdy má být za půl miliardy palác opraven a za další miliardu oživen zbytek komplexu. Nicméně z předchozích miliardových pražských investic je zřejmé, že ani projekt výstaviště nebude bez potíží. KONGRES STORY O něco lépe je na tom další středobod Kongresové centrum. I to ale čeká na miliardovou rekonstrukci. Přestože je Kongresové centrum Praha největším a nejlépe umístěným kongresovým zařízením v České republice, má také své slabé stránky. Zejména co se týče kapacity, je třeba zmínit nedostatečnou výstavní plochu, což Prahu předem vyřazuje z kandidatur na pořádání velkých světových kongresů či konferencí spojených s doprovodnými výstavami, uvádí Prague Convention Bureau ve svém komentáři pro týdeník Euro. Kongresové centrum má štěstí, že se dostalo z dluhů, které mu zůstaly po zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce Dvě miliardy do něj nalilo ministerstvo financí, které má nyní v centru majoritu, 54,4 procenta. Město Praha má ale stále poměrně velký vliv, ministr financí Andrej Babiš se proto netají tím, že by rád změnil akcionářskou smlouvu. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) s ním už o tom zahájila jednání. Pokud by totiž ministerstvo nezasáhlo, Kongresové centrum by se z potíží těžko dostalo. Výše dluhové služby dosahovala v poslední době až čtyřiceti procent hrubých tržeb firmy. Například v roce 2012 muselo uhradit 90 milionů na úrocích plus dalších 90 milionů na splátky jistin. Kolaps byl latentním problémem, který dvanáct let nikdo neřešil. Museli jsme jednat hned se třemi různými vládami v politicky velmi rozbouřené době. Fakt, že jsme i za této situace dosáhli oddlužení, je nesporným úspěchem, v nějž tehdy málokdo doufal, řekl předseda představenstva Václav Novotný. Centrum má před sebou opravy za zhruba osm set milionů korun. Probíhat mají za chodu, budou se týkat vytápění nebo vnitřního vybavení. Přitom před zasedáním měnového fondu prošlo už jednou sérií oprav za 2,8 miliardy korun. Mimochodem čísla z roku 2000 o přínosu oprav a konání velkého zasedání se zdají zpětně velmi nadhodnocená. Ministerstvo financí vedené Pavlem Mertlíkem tehdy počítalo s přínosem až sedmnáct miliard korun v následujících pěti letech, z toho v oboru kongresové turistiky přibližně devět miliard. A že by už během zasedání účastníci utratili 3,3 miliardy korun, se zpětně nikomu nepodařilo ověřit. Pokud nyní Praha těží z kongresového byznysu, je to podle odborníků dáno zejména její výhodnou polohou vprostřed Evropy. Do většiny ostatních zemí se dá doletět za dvě hodiny, z letiště do centra je to pak půl hodiny, Kongresové centrum je od středu města vzdáleno na dohled, což nebývá zvykem. České ceny jsou navíc nízké, služby přitom odpovídají světovým standardům. Konference se dají pořádat v historických kulisách i moderních hotelech. Velmi zajímavá je také nabídka doplňkových programů. Máme dvanáct památek UNESCO, zdůrazňuje Jarmila Škoríková. Praha láká podle Convention Bureau nejvíce kongresové hosty z USA, Velké Británie, Německa, Francie a ze zemí Beneluxu. Díky, levná koruno. Petr Weikert weikert@mf.cz INZERCE A

38 38 Euro února 2015 report Ewald Nowotny Odchod Řecka by byl katastrofa Situace, kdy máme záporné sazby, není normální, tvrdí evropský centrální bankéř Ewald Nowotny Za týden začne Evropská centrální banka (ECB) pumpovat peníze do ekonomik eurozóny přes nákupy cenných papírů včetně státních dluhopisů, které jsou rekordně drahé. Ztrát se však člen Rady guvernérů Evropské centrální banky a guvernér Rakouské národní banky Ewald Nowotny neobává: Nikdo samozřejmě neprodělává rád. V jistých situacích musíte ovšem jednat v zájmu monetární politiky a zisk je až na druhém místě. Kromě politiky ECB hovořil Nowotny s týdeníkem Euro o situaci Řecka a hrozbě bublin na trzích. Rakouský centrální bankéř přijel do Prahy na pozvání Czech Business Clubu. Co říkáte na názor bývalého šéfa americké centrální banky Alana Greenspana, že odchod Řecka z eurozóny je jen otázkou času? Se vším respektem k Alanu Greenspanovi,myslím, že není expertem na problémy Řecka, takže by měl být ve svých výrocích opatrnější. Řecko je především politickou otázkou, která musí být vyřešena na úrovni ministrů financí. Pokud jde o ECB, nemáme na to vliv. Musíme postupovat podle našich pravidel, která nám nedovolují rozhodovat za politiky. Má ECB plán pro případ, že by se Řecko rozhodlo opustit eurozónu? Naší politikou ani úkolem není živit spekulace. Vidíme, že je zde zájem z obou stran, jak řecké, tak ostatních zemí, aby se našlo řešení, které by udrželo Řecko v eurozóně. Jaký je váš osobní názor na řešení řeckého problému? Mělo by Řecko zůstat součástí eurozóny, nebo ji opustit? Pro centrálního bankéře je velmi obtížné mít osobní názor. Pokud se na to podíváte blíže, je zřejmé, že Řecko by se po odchodu ocitlo v katastrofální situaci. Jsem si jist, že řečtí politici se na situaci nedívají pouze z obecného, ale i z praktického hlediska a že dělají vše pro to, aby takovéto katastrofě zabránili. Řecký státní dluh je na úrovni 175 procent hrubého domácího produktu. Je tento dluh zvládnutelný v situaci dlouho trvající recese? Neměli by věřitelé nabídnout Řecku lepší podmínky, například prodloužit splatnost půjček? Je zde řada technických řešení, o nichž se v současnosti jedná. V minulosti jsme již odepsali dluhy privátních věřitelů řeckého bankovního sektoru. Dluh je pouze příznak, nikoli skutečná příčina. Musíme se soustředit na příčinu problému. V řecké ekonomice je nutné provést řadu strukturálních změn, aby země znovu nabyla konkurenceschopnosti. To je hlavní problém. A pokud by byl vyřešen, ostatní věci by byly mnohem jednodušší. Pro Řecko to bude dost bolestná procedura například v podobě dalšího snižování mezd. Nenesou však vinu za současné problémy i věřitelské země, které půjčovaly jižním zemím eurozóny, jako Španělsku, Portugalsku, Itálii či Řecku? Náš hlavní cíl je orientace na monetární politiku. Nikdo samozřejmě neprodělává rád. Jako centrální bankéř se musím dívat na fakta. A fakt je ten, že zde je množství nesplaceného dluhu, že tady bylo období, kdy se na dluh financovala nadměrná spotřeba: soukromé i veřejné investice. Tato situace se nyní musí napravit. Může se to udělat různými metodami a nesmíme zapomenout na to, že země Evropské unie byly připraveny utratit značné sumy peněz daňových poplatníků, aby Řecku pomohly, a to jak na bilaterální úrovni mezi jednotlivými zeměmi, tak na úrovni evropských institucí. Takže zde bylo alokováno mnoho peněz daňových poplatníků a myslím, že by to nová řecká vláda měla zohlednit. Je přirozené, že když někomu dáte hodně peněz, máte zájem vědět, za co se utrácejí. Měla by se podle vás eurozóna dále rozšiřovat? A mělo by se Česko stát její součástí? Je dobrým zvykem nekomentovat situaci přátel. Vstup do eurozóny je něco, co by Česko mělo rozhodnout samo, a pokud vím, existuje u vás debata s různými pohledy. Můžu pouze říct, že pro Rakousko byl vstup do eurozóny velmi prospěšný, protože jako menší země bychom sami nikdy nebyli schopni přežít velkou ekonomickou krizi v roce 2008 tak dobře, jak jsme ji přežili. Také je třeba si všimnout, že před vstupem do eurozóny jsme dlouho měli deficity běžného účtu, po vstupu máme přebytky. Jako disciplinovaná ekonomika jsme na tom vydělali. Ceny dluhopisů jsou nyní velmi vysoko. Nebojíte se toho, že ECB bude mít po nákupech evropských vládních dluhopisů ztráty? Centrální banka není komerční banka. Náš hlavní cíl je orientace na monetární politiku. Nikdo samozřejmě neprodělává rád. V jistých situacích musíte ovšem jednat v zájmu monetární politiky a zisk je až na druhém místě. Loni na podzim jste varoval, že Evropská centrální banka by měla být opatrná ohledně nákupů státních dluhopisů zemí eurozóny. Nedávno ale o tom ECB rozhodla. Věříte, že to pomůže evropské ekonomice? Má to již určité pozitivní dopady, protože trhy zareagovaly na pouhé oznámení. Samotný program začne 1. března, ale už vidíme tendenci snižování úrokových sazeb a další vedlejší efekt, kterým je oslabování eura. Jaké druhy cenných papírů bude ECB kupovat? To již bylo rozhodnuto. Budou to státní dluhopisy, ty ale musejí mít určitou kvalitu. Kupovat budeme také dluhopisy evropských institucí jako Evropská investiční banka. Dříve jsme nakupovali asset-backed securities (ABS; cenné papíry kryté podkladovými aktivy pozn. red.) a covered bonds (ABS kryté zčásti prodejcem pozn. red.), které budou rovněž zahrnuty v nadcházejícím programu. Před dvěma týdny snížila švédská centrální banka Riksbank klíčovou sazbu na negativ-

39 39 rozhovor report NAKOPNEME REALITY. Snížení dlouhodobých úrokových sazeb kvůli kvantitativnímu uvolňování by podle Ewalda Nowotného mělo vytvořit příznivé podmínky pro realitní investice. Se vším respektem k Alanu Greenspanovi si myslím, že není expertem na problémy Řecka. Půjde o rizikovější aktiva než státní dluhopisy, což však nutně neznamená, že půjde o vysoce rizikové investice. Může jít o to, že místo nákupu dvouletého dluhopisu koupíte šestiletý. Na začátku ale obyčejně nepoznáte, které aktivum je příliš rizikové a které ne. Jaká je mezi nimi hranice? Do určité míry je to funkce trhu, aby stanovoval ceny. Je však pravda, že to je jeden faktor, proč být opatrný. Pochopitelně nikdo nechce vytvářet bubliny na trhu. Náš pohled je, že musíme posílit takzvanou makroprudenční politiku (regulace přes cílená pravidla pozn. red.). To znamená, že jestli zde máme silný růst likvidity, který by mohl vést k bublinám například na realitním trhu, potom se s tím musíte vypořádat přímo třeba regulováním těchto trhů. FOTO Hynek Glos ní. Budou záporné sazby novým standardem v centrálním bankovnictví? V ECB máme negativní depozitní sazbu na vklady, zápornou úrokovou sazbu mají ve Švýcarsku. Jako ekonom dokážu pochopit, jaký je k tomu důvod. Nicméně si musíme uvědomit, že situace, kdy máme záporné sazby, není normální. Je to opatření pro specifické situace, ale zcela jasně to nemůže být dlouhodobé řešení. Nerozhodli jste o zahájení kvantitativního uvolňování pozdě? Finanční struktura evropské ekonomiky je rozdílná od USA a Velké Británie. Tam se ekonomika financuje přes kapitálový trh, zatímco v Evropě je to přes banky. Kvantitativní uvolňování proto nehraje stejnou roli v kontinentální Evropě a v USA. V USA pomohl k ekonomickému růstu efekt bohatství vyvolaný centrální bankou. Jak to bude fungovat v Evropě? V Evropě máme dva hlavní kanály, u nichž předpokládáme, že budou fungovat. První je přímý úrokový efekt, protože očekáváme, že se sníží úrokové sazby, a to nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé. To by mělo vytvořit příznivé podmínky pro realitní investice, u nichž je dlouhodobé financování zvláště důležité. Druhým efektem je, že investoři budou reagovat na nízké výnosy bezrizikových aktiv tím, že budou investovat do rizikovějších. To znamená, že poskytnou dlouhodobé úvěry firmám místo nákupu státních dluhopisů. Neobáváte se, že vytvoříte na finančních trzích bubliny, když investoři budou nakupovat příliš rizikových aktiv? Omezit například půjčování úvěrů? Ano. Omezení úvěrů v těchto oblastech již provedly například švýcarská a britská centrální banka. Co je největší hrozbou pro ekonomiku eurozóny? Nejdůležitějším cílem ECB je vyhnout se dlouhodobě nízké inflaci, což by mohlo zvýšit riziko deflačního vývoje. V současnosti sice nemáme deflaci a ani ji v letošním roce neočekáváme, ale jsme jasně pod naším cílem cenové stability. Ten definujeme jako míru inflace blízko dvou procent, ale nikoliv nad nimi. My jsme nyní zřetelně pod ním. Je to jasná výzva pro ECB. Jiří Zatloukal zatloukal@mf.cz VLADAN GALLISTL gallistl@mf.cz

40 40 Euro února 2015 euro E15 TV Eva Zamrazilová Nebudeme přece chudí příbuzní Euro za 20 korun, jinak vstup do eurozóny pro Česko nemá smysl, říká hlavní ekonomka ČBA Eva Zamrazilová Česko by v současné době nemělo spěchat do eurozóny. Ta je totiž jiná než v době, kdy jsme do EU vstupovali. V případě vstupu do eurozóny by se tržní kurz koruny měl přibližovat paritě kupní síly. A ta je pod 20 korunami za euro, uvedla v diskusním pořadu Euro E15 TV hlavní ekonomka České bankovní asociace (ČBA) a dlouholetá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová. Exportérům by se to sice asi nelíbilo, ale je třeba brát ohled na občany, dodala. Koruna má prostor k dlouhodobému posilování vůči euru a ten by před vstupem do eurozóny měla dostat. A česká ekonomika by v době přijetí eura měla být na cca 80 procentech Německa nebo Rakouska, aby naši občané nebyli těmi chudými sousedy, míní Zamrazilová. Kompletní videozáznam moderované diskuse je ke zhlédnutí na webu E15.cz. Prezident Miloš Zeman se vymezil vůči bankovní radě ČNB. Nebude již do ní nominovat žádné členy, kteří by chtěli experimentovat s kurzem. Po jeho výrocích koruna posílila na patnáctiměsíčním maximu vůči euru. Jak jeho slova hodnotíte? Nepředpokládám, že by pan prezident svá slova zamýšlel jako cílenou slovní intervenci. Je samozřejmě v jeho výlučné pravomoci jmenovat členy rady ČNB dle svého uvážení. Vstup do eurozóny je ovšem především RAZANTNÍ ŘEŠENÍ. Podle mne by bylo nejrozumnější dluhy Řecka odepsat a nechat zemi zbankrotovat, říká Zamrazilová. politické rozhodnutí, u kterého bude mít ČNB jen poradní hlas, rozhodnutí je na vládě. Nikdo panu prezidentovi nezaručí, že se názory jím vybraných kandidátů během šestiletého mandátu v ČNB nezmění, již jsme takové otočky v minulosti zažili. Jakým způsobem půjde nejlépe v budoucnu opustit intervenční režim ČNB? Plyne nějaké poučení z aktuálního příkladu opuštění intervenčního pásma ve Švýcarsku? ČNB říká, že intervenční režim bude držet nejméně do poloviny roku Je ale možné, že se tento závazek bude v čase dále prodlužovat. To, co se stalo ve Švýcarsku, jen podpořilo obavy ekonomů, kteří si myslí, že každý umělý zásah do tržního prostředí má svá rizika a může mít nezamýšlené následky. Česká koruna není švýcarským frankem, takže takto silnou šokovou reakci předvídat nelze. Zodpovědně říci, kam půjde koruna po opuštění kurzového závazku, však nejde. Měla by česká vláda usilovat o vstup do eurozóny? Současná eurozóna je jiná než ta, která fungovala v čase, kdy jsme vstupovali do EU. Řada zemí své závazky neplní, nebyly záchranné mechanismy, bankovní unie. Proč projekt eura, který měl pomoci Evropě dosáhnout vyššího růstu a prosperity, musí být stabilizován a zachraňován? V současné době mi nedává smysl vstupovat někam, kde je budoucí vývoj pod velkým otazníkem. Čekáte, že Řecko nakonec opustí eurozónu? Podle mne by to bylo nejrozumnější řešení. Dluhy odepsat, Řecko nechat zbankrotovat a teprve poté, co si Řecko vytvoří vlastní cestu budoucího vývoje akceptovanou veřejností, uvažovat o pomoci a asistenci. Posledních pět let je ale dobou neřešením problému, jeho oddalováním. Přitom řecký dluh narůstá, řecké reformy a privatizace stojí. Zeštíhlování veřejného sektoru se nekoná. Nastartování ekonomiky se má odehrát přes navýšení veřejných výdajů, na ty si ovšem bude muset Řecko znovu vypůjčit Tohle po dle mne není rozumná hospodářská politika. Jak to ale nakonec dopadne, nedokážu říci. Ekonomům a analytikům se to lehce mluví, konečné rozhodnutí ale bude politické a rozumím tomu, že nikdo z evropských politiků nechce být označován za toho konečného viníka. Sama nevím, jak bych se, kdybych u jednání seděla a měla rozhodovat, nakonec zachovala. Budou tuzemské banky nadále ty nejziskovější v rámci finančních skupin, které je vlastní? Nízké úrokové sazby bankám pochopitelně působí problémy, neboť mají problém umístit svá aktiva tak, aby vydělávala. To bude tlačit zisky směrem dolů. Vedle toho jsou tu regulační změny. Centrální banky v podstatě působí schizofrenně. Na jedné straně se snaží banky motivovat k půjčování peněz a na druhé straně regulačními opatřeními zpřísňují jejich chování. Myslím, že české banky ale svou ziskovost udrží, byť možná ne na rekordních hodnotách z posledních let. TOMÁŠ SKŘIVÁNEK skrivanek@mf.cz FOTO archiv

41 41 zdravotnictví report Rozklad pražského zdravotnictví Pacienti na nouzových lehátkách na chodbě, odkládání péče o vážně nemocné a žádné řešení na obzoru FOTO Martin Pinkas Kdo je tu nejlehčí případ? Ta otázka vyvolala u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP) v jedné velké pražské nemocnici překvapení. Následně byl pacient informován, že když přiveze záchranka těžký případ, bude se právě on urychleně stěhovat z JIP pryč, protože všechna lůžka jsou obsazená. Doufat přitom musí, že na jiném pokoji bude místo. Může být i hůř. Naplno se to ukázalo na začátku roku. Na interně pražské Nemocnice Na Bulovce neměli kam pacienty umístit. Skutečně nám lidé leží před ambulancí na nouzových lehátkách, leží tam třeba dvanáct hodin a čekají, až někdo zemře, přiznal v lednu primář z Bulovky a poslanec ČSSD Jiří Koskuba. Krizová situace vznikla i v dalších pražských nemocnicích, včetně Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Někteří tamní pacienti, kteří potřebovali plánovanou specializovanou péči, se kvůli náporu akutních pacientů dozvěděli, že budou muset čekat déle. Situa ce je složitá, když vážně nemocní nemohou být ošetřeni v rozumném horizontu a odkládá se to, řekl Štěpán Svačina, přednosta 3. interní kliniky VFN. Poslanec Bohuslav Svoboda, který pracuje ve vinohradské nemocnici, vidí důvod nárůstu počtu pacientů jednoznačně. Ten problém se výrazně zhoršil změnou zákona o poplatcích (od ledna letošního roku pozn. red.). Nastalo to z hodiny na hodinu, protože se vrátil švédský stůl, ze kterého si každý může brát, co chce, říká. TOHLE SEM NEPATŘÍ Nápor v lednu pocítily i nemocnice v jiných regionech, pražské to ale málem neustály, od kolapsu nebyly daleko. V lednu v Praze vygradoval problém, který není ani zdaleka nový. Obyčejní pacien ti s relativně jednoduchými interními diagnózami nejsou v pražských nemocnicích vítáni. A atmosféra tomu odpovídá. Tohle sem nepatří, štěkl před lety Koskuba k jedné starší paní o její imobilní mamince, kterou na jeho kliniku záchranka přivezla po kolapsu. Vyděšené paní vytkl, že se o takové lidi prý má postarat doma jejich rodina. Záchranka v Praze má dlouhodobě problém umístit své pacienty. Zlepšilo se to až loni, kdy ministr zdravotnictví nakázal nemocnicím, které přímo řídí, přijmout všechny, koho záchranka přiveze. Problém souvisí s financováním nemocnic, ale i s kvalitou péče. Jak poznamenal ve sněmovně Koskuba, léčebny dlouhodobě nemocných nechtějí přijímat z nemocnic pacien ty s proleženinami, dekubity. A na Nápor v lednu pocítily i nemocnice v jiných regionech, pražské to ale málem neustály, od kolapsu nebyly daleko. svém oddělení prý nedokáže zajistit takovou péči, aby proleženinám předcházel. Nediskutujme o tom, že by dekubity vznikat v nemocnici neměly. Prostě vznikají. Když je jedna sestra na dvacet lůžek a tam je dvanáct ležáků (imobilních pacientů pozn. red.), tak je polohovat nebude, uvedl primář. I když se krizová lednová situace může kdykoli opakovat, řešení problému se nerýsuje. Dříve se mluvilo o převodu některé z nemocnic pod hlavní město. Takto vzniklá metropolitní nemocnice by se přirozeně starala o lehčí pacienty, které dnes v nemocnicích nejvyššího typu nezvládají. CELOREPUBLIKOVÁ SVÍZEL Současné vedení ministerstva zdravotnictví ale žádné velké změny pražských nemocnic nechystá. Ani dnešní vedení Prahy žádný takový plán nemá. V tento moment nemáme žádný apetit nějakou nemocnici přebírat, případně realizovat vizi metropolitní nemocnice. O něčem podobném lze uvažovat jen v případě, že bychom byli konfrontováni s ekonomickým kolapsem či zásadním pochybením některého ze zařízení, řekl týdeníku Euro pražský radní Radek Lacko. Situace v Praze není až tak výjimečná. Nárůst počtu pacientů na akutních příjmech řešily v minulosti všechny nemocnice v republice, protože se hodně utlumil provoz lékařské služby první pomoci. Mnohde pomohly nově vybudované centrální urgentní příjmy, jejichž součástí bývají lůžka pro krátkodobé pozorování lidí, kteří nutně nemusejí být přijati na normální oddělení. AdélA ČAbAnovÁ cabanova@mf.cz NEMÁME MÍSTO. Pražské nemocnice čelí náporu pacientů, volná místa nejsou na pokojích, natož na jednotkách intenzivní péče. (ilustrační foto)

42 , Zámek Štiřín Inspirujte se firmami, které přetrvaly generace Zveme Vás na Family Business Forum, první ročník pravidelné konference pro majitele rodinných firem. Pořadatelem konference je společnost KRAJÍČEK & ASSOCIATES s.r.o., specialista na poradenství rodinným firmám. Co pro vás připravujeme: Vystoupení majitelů zahraničních rodinných firem, které nesou odkaz svých předků již několik generací Uzavřené tematické debatní skupiny s ostatními majiteli firem dle tématu, které Vás zaujme Moderovanou diskuzi s majiteli úspěšných českých rodinných firem Inspirativní setkání v komorní a uvolněné atmosféře Atraktivní doprovodný program Trochu jinou konferenci na téma rodinných firem POŘADATEL PARTNEŘI PRODUKCE A MÉDIA DESIGN

43 INZERCE A Zbrojaři bojují proti obraně Spory o výhodnost nákupu zbraní přes agenturu NATO se vyostřují. Tuzemští zbrojaři tvrdí, že jsou znevýhodňováni 43 armáda report FOTO archiv Mezi českými zbrojaři a armádou zuří už nějaký čas tvrdý spor. Ministerstvo totiž omezilo tendry, kterých se mohli zúčastnit čeští výrobci, a potřebný sortiment nakupuje od NATO Support Agency (NSPA). Střet zašel tak daleko, že se Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) obrátila na protikorupční policii, jestli úředníci ze sekce vyzbrojování ministerstva neporušují zákon. Je jednoznačné, že nelze přezkoumat postupy při výběru vítězného uchazeče. Ani výši nabídkových cen, kterých by se mohlo dosáhnout v rámci řádně vypsaného tendru, stojí v dokumentu AOBP. Obrana přes NSPA nakupuje delší čas, akvizice ale výrazně zhutněly po nástupu ministra Alexandra Vondry. Přes agenturu se nakoupilo 40 druhů munice, kulomety Minimi, bojový naváděcí systém C4ISTAR, přístroje nočního vidění, minomety, speciální vybavení pro pyrotechnické jednotky, náhradní díly pro kolová vozidla a jejich výstroje, vybavení na modernizaci a systém taktických rádiových komunikací a další. České firmy získaly zanedbatelnou část kontraktů. Za uvedené zakázky bylo doposud uhrazeno zhruba 3,3 miliardy korun, konstatuje mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka. Aktuálně ministerstvo oznámilo, že chce přes NSPA pro vzdušné síly nakoupit rakety, pumy a klamné cíle za 82 milionů a pro pozemní síly řízené střely Spike, munici pro minomety a ruční zbraně v hodnotě 1,321 miliardy korun. KDY? A BEZ PENÁLE Nakupování od NSPA má specifika výrazně se lišící od klasických tendrů. Ministerstvo musí platit předem sto procent ceny poptávaného zboží. Agentura ale vůbec negarantuje, kdy požadovaný sortiment dodá. Zaplacené kulomety Minimi tak měly být ve skladech už v roce 2012, ale dorazily až v půlce letošního ledna. Důvodem prodlení s kulomety byly potíže s licenčním řízením na dodávky laserových zaměřovačů, které se vyrábějí v USA, bez nichž nemohly být zbraně dodány. Caletka výhodnost nákupu přes NSPA zdůvodňuje tím, že například pořízení jedné soupravy kulometu Minimi 7,62 mm by přišlo cestou domácího dodavatele na korun, DEJTE NÁM VÍC. Ze studie pro Evropskou obrannou agenturu plyne, že například Francie zadává 97 procent všech zakázek přímo vlastnímu průmyslu. České firmy dostávají pouze 20 procent objemu celkových zakázek, tvrdí tuzemští zbrojaři. cestou agentury NSPA pouze na korun. Skluz ale vznikl i při dodávkách munice. Pokud je mi známo, ani jedna zakázka zprostředkovávaná přes NSPA neproběhla v požadovaném termínu, tvrdí šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Potíž vzniká také v tom, že při standardní soutěži je dodavatel smluvně vázán pokutou 0,5 procenta z hodnoty zakázky za každý den zpoždění. Něco takového ale po NSPA vyžadovat nelze. Pokuty se od ní tedy kupec nedočká. V zahraničí je běžné, že se zakázky zadávají domácím výrobcům napřímo v rámci podpory vlastní ekonomiky. Armáda přesto na tuto formu nákupu pěje samou chválu. A na NSPA se údajně obrací jen v případech, kdy to považuje za nezbytné. Důvodem prý jsou neúspěšná tuzemská výběrová řízení. Podle Jiřího Caletky systém nijak neztěžuje zapojení českých firem do soutěží, které organizuje NSPA. V desetitisícové databázi NSPA je dnes evidováno 195 českých společností. Přístup českých firem k NSPA je ale pasivní a jejich ochota účastnit se tendrů rapidně poklesla. Kvůli tomu, že nevěří objektivitě agentury, a kvůli tomu, že jsou už v některých soutěžích diskvalifikováni předem nastavenými technologickými parametry, brání se šéf asociace zbrojařských firem Hynek. PODPORA EKONOMIKY Bezpečnostní analytik a zaměstnanec ministerstva z Vondrovy éry František Šulc přesto hodnotí nákupy přes agenturu NATO pozitivně. Nemám s tím žádný problém, například česká firma Sellier & Bellot přes NSPA prodává náboje. Klasickým výběrovým řízením bych se ale nevyhýbal. Například letadla bych přes agenturu nepořizoval, míní Šulc. V zahraničí je běžné, že se zakázky zadávají domácím výrobcům napřímo v rámci podpory vlastní ekonomiky. Z nedávné nizozemské studie pro Evropskou obrannou agenturu plyne, že například Francie zadává 97 procent všech zakázek přímo vlastnímu průmyslu, Německo 92 procent, Itálie 89 procent a podobně. Hynek se domnívá, že české firmy dodávají pouze 20 procent objemu celkových zakázek. Protože obrana ve svých statistikách vydává za české dodávky i nákupy zahraničních technologií prostřednictvím českých zástupců. Jan Hrbáček hrbacek@mf.cz

44 44 Euro února 2015 report potravinářství Micky a továrna na čokoládu Michele Ferrero zemřel jako vladař miliardového impéria, které zůstalo rodinnou firmou INZERCE A Některá úmrtí bývají v kalendáři snadno zapamatovatelná. Král čokoládového impéria Michele Ferrero by si jako bigotní katolík jistě pomyslel něco o rouhání. Jenže když nejbohatší Ital, který své jmění přesahující 20 miliard eur vystavil na čokoládě, zemře zrovna na Valentýna, kdy se bonbonů ve zlatém obalu s jeho jménem prodá nejvíc, je to víc než symbolické. Ferrero, který svůj život završil ve věku 89 let v Monte Carlu, kam se na stáří přestěhoval, patří k podnikatelské generaci, jež vyrůstala v době poválečného hospodářského zázraku. Ten se neomezil jen na tehdejší západní Německo, užívali si ho také Italové. Ferrerové pocházejí z piemontské Alby, kraje, který dal světu víno Barolo a bílé lanýže. Ale třeba také automobily Fiat, které se vyrábějí v Turíně nedaleko Alby. Té zůstal rod Ferrerů věrný. Dodnes tu na náměstí, které nese jméno otce zakladatele Pietra Ferrera, sídlí management rodinného podniku. BYZNYS S NÁHRAŽKOU Jako každá úspěšná firma má i Ferrero svou zakladatelskou legendu. Michele, řečený Micky, který převzal výrobnu čokolády po svém zesnulém otci Pietrovi, se prý několik let snažil umíchat tu pravou sladkou pastu. Chuť měl na jazyku, přesné složení mu ČOKOLÁDA TO NENÍ. Výsledkem snažení Michela Ferrera o tu správnou čokoládovou pastu, byla v roce 1964 Nutella. Většinu kakaa v ní nahradila podstatně levnější oříšková pasta. ale otec nestačil předat. Výsledkem Michelova snažení byla pomazánka Nutella, která se prodává od roku Téměř pohádkový příběh lze ale číst i jinak. Cena kakaových bobů byla v té době nebývale vysoká, a tak se Ferrero mladší po vzoru svého otce snažil nahradit kakao levnější oříškovou pastou. Cenu tím srazil na pětinu. Náhražka se dokonce stala hlavní surovinou. Ze stovky vypěstovaných lískových oříšků na světě jich patnáct skončí u Ferrera. Stejný obchodní trik použila firma ještě jednou. Heslo více mléka, méně cukru samozřejmě s kaloriemi příliš nesouvisí. Především jde o zeštíhlení výrobních nákladů. Michele Ferrero se nesoustředil jen na úspory, ale i na expanzi. Již před půl stoletím provozoval čokoládovny nejen v Itálii, ale také ve Francii a Německu. Od počátku vsadil na globální produkty, které si dnes nikdo Michele vedení firmy, která předloni vykázala obrat 8,1 miliardy eur, v 90. letech předal svým dvěma synům s původně malou výrobnou v italské Albě nespojí. Kromě Nutelly se na trhu objevily pralinky Mon Chéri (1956), osvěžující bonbony TicTac (1969), čokoládové vajíčko s překvapením Kinder Surpresa (1974) nebo oříškové bonbony Ferrero Rocher (1982). Koncem 80. let minulého století Ferrero dobyl americký trh, následující dekáda patřila objevování Asie. Z Ferrera se stala čtyřka na celosvětovém trhu s cukrovinkami, v němž ovládá osm procent. Michele vedení firmy, která předloni vykázala obrat 8,1 miliardy eur, v 90. letech předal svým dvěma synům, Pietrovi a Giovannimu. Posledně zmíněný v čele impéria stanul sám poté, co Pietro v roce 2011 zemřel na infarkt v Jižní Africe. Michele ale nepřestal do strategických rozhodnutí mluvit. Byl to prý on, kdo v roce 2009 definitivně zarazil zvažovanou koupi britské čokoládovny Cadbury, kterou nakonec získal konkurenční koncern Kraft Foods. WILLY WONKA PO ITALSKU Součástí image bělovlasého patriarchy rodiny Ferrerů bylo i tajnůstkaření. Michele nikdy neposkytl žádný rozhovor, a dokonce ani nikdy nevystoupil na tiskové konferenci. Vědělo se o něm, že každý rok jezdí na mariánské slavnosti do francouzských Lurd. A také to, že se mezi Monte Carlem a Milánem, kde je hlavní firemní továrna, pohybuje vrtulníkem. Když už se na veřejnosti objevil, pak v tmavých brýlích. Ledacos z legendy kolem patriarchy rodu Ferrerů připomíná pohádkový příběh Karlík a továrna na čokoládu od Roalda Dahla. Stejně jako literární Willy Wonka prý Michele Ferrero testoval vzorky nových cukrovinek ve své domácí laboratoři. Miloval prý děti. A podobně jako do Wonkovy továrny se ani do výroben firmy Ferrero nikdo zvenčí nedostal. Po smrti Michela Ferrera by se slušel dodat ještě jeden příměr s Dahlovým příběhem. Pan Wonka šéfování nakonec předal malému Karlíkovi. Italové už teď spekulují, zda ho Giovanni Ferrero bude následovat a do rodinného byznysu pustí někoho zvenčí. Nabídek na slavnou značku má víc než dost. Blahoslav hruška hruskab@mf.cz FOTO archiv

45 HEWLETT-PACKARD a MICROSOFT znovu v BB CENTRU Děkujeme! Budova DELTA pronajato m 2 BB CENTRUM, PRAHA 4 NEJVĚTŠÍ MULTIFUNKČNÍ AREÁL V ČESKÉ REPUBLICE 12 administrativních budov 2 rezidenční projekty Základní a mateřská škola Společenské centrum Wellness a fitness Balance Club Brumlovka Baarův park s vodní fontánou, park Brumlovka, dětské hřiště Pracovní prostředí pro lidí Dokončeno m 2, proinvestováno 14 mld. Kč A DEVELOPMENT BY

46 46 Euro února 2015 report Čína Čínský sen pana Sia Pekingský vládce chce oživit svůj národ. Obnovil kult osobnosti, likviduje korupci i oponenty a Číňané jsou rádi VLÁDCE ČÍNY. Prezident Si Ťin-pching upevňuje v Číně pozice. Přestože soustřeďuje moc do svých rukou, těší se výrazné podpoře obyvatelstva. Za dva roky v nejvyšších politických funkcích dokázal Si Ťin-pching koncentrovat ve svých rukou více moci než kterýkoli z jeho předchůdců až po Mao Ce- -tunga. Prozatím toho využil především k tažení proti korupci a vnitřnímu disentu. Klíčová otázka zní: poslouží mu jeho takřka bezprecedentní síla jako odrazový můstek k dalekosáhlým reformám ve stylu Teng Siao- -pchinga, který po maovském šílenství položil v osmdesátých letech základy dnešního ekonomického rozmachu země? Nebo se Si jen zbavuje mocenské konkurence, aby mohl pohodlně vládnout obklopen garniturou kompliců, jako to v sousedním Rusku předvádí Vladimir Putin? ALFA SAMEC Jednoduchá odpověď zřejmě neexistuje. První, co běžného pozorovatele na Siově způsobu vládnutí udeří do očí, je změna stylu. Jeho předchůdce Chu Ťin-tchao záměrně vystupoval bezvýrazně; zdůrazňoval tím kolektivní charakter rozhodování, v němž jeho role byla pouze role prvního mezi sobě rovnými. Existoval partajní konsenzus, že se nejvyšší šéf nebude vystavovat na odiv jako osobnost, citoval deník Neue Zürcher Zeitung Carla Minzera, experta na čínské právo z newyorské Fordham Law School, ale dnes dává čínský establishment jasně najevo, že Si je v jejich smečce alfa samec. A skutečně: Si se jmenoval de facto ministrem všeho; kromě šesti již existujících špičkových funkcí vytvořil další půltucet stranických orgánů, jimž předsedá (viz box Čemu Si velí). Cokoli důležitého dnes z Pekingu vyjde, nese jeho podpis. To však není zdaleka vše. Si buduje plnokrevný kult osobnosti. V loňském roce vyšlo nejméně sedm knih jeho citátů; prodalo se milion a čtvrt (tedy zhruba ekvivalent stotisícového nákladu v Česku) výtisků knihy Vládnutí v Číně, kterou napsal sám. Nechává se vidět na veřejnosti, vtipkuje s novináři, někdy i na svůj účet, (ovšem jen trochu, poznamenávají londýnské Timesy), kupuje si jídlo v běžných restauracích a sám si je platí. A Číňané jsou za to vděční. V polovině loňského roku odvysílala televize, jak se Si stavil v jednom z pekingských bister a dal si menu s napařovanými knedlíčky za 21 jüanů (asi 80 korun). Řečenému podniku okamžitě stouply tržby na desetinásobek a jeho majitel začal dostávat nabídky na vytvoření řetězce. Jindy Si v žertu prohodil, že by park s výhledem na jezero ve městě Chang-čou měl mít la-

47 47 Čína report FOTO Reuters vičky dále od sebe, aby mladí lidé měli více soukromí, uvedla televize CNN. Na druhý den polovina laviček zmizela. Dobrosrdečná populární image však zakrývá politika mimořádně cílevědomého. Má k tomu dobré předpoklady: zaprvé je prvním vůdcem z garnitury princátek, synů někdejších komunistických bossů. Jeho otec Si Čung-sün byl šéfem Maovy propagandy a později druhým mužem čínského parlamentu. Zadruhé Si pochází z bohaté a vlivné provincie Šaan-si. Takto kombinovaný původ mu dává výhodu ve srovnání s jeho předchůdci, relativními outsidery Chuem a Ťiang Ce-minem. Pro koncentraci moci je to ideální předpoklad. VERBÁLNÍ INSPIRACE Jak jej Si hodlá využít, je druhá věc. Po dle amerického think tanku Brookings Institute je jeho dlouhodobým cílem stav formulovaný jako čínský sen. Zde Číňané sami přiznávají dvojí inspiraci Amerikou: s odkazem na sen americký jako první použil obratu čínský sen novinář Thomas Friedman v článku, jejž v roce 2012 otiskly New York Times. Si při formulaci čínského snu vychází z Chuovy doktríny mírného blahobytu, což je stav, jehož chce dosáhnout do roku 2021 (sté výročí založení komunistické partaje). O osmadvacet let později, sto let po Maově revoluci, má následovat zařazení Číny mezi nejvyspělejší země světa. Jestli vám to připomíná bolševické plánování, není to náhoda. Si se netají tím, že nechce nijak razantně oslabit státní ekonomický sektor, a už vůbec nepřipouští oslabení role komunistické strany. Reforma systému má v jeho podání přicházet zevnitř. Má k tomu pomoci několik konkrétních opatření. Kromě ekonomických opatření (viz box Klíčové ekonomické reformy) je nejdůležitějším z nich koncept vlády pomocí práva. Má posílit roli psaného ústavního práva na úkor současné nepřehledné praxe, v níž jsou důležitější osobní konexe, postavení a třeba národnost subjektů, které tak či onak mají s čínskou justicí tu čest. KLÍČOVÉ EKONOMICKÉ REFORMY ROKU 2014 zrušení požadavků na základní kapitál pro založení firmy; loni vzniklo o 20 procent nových firem více než v roce 2013 uhelná daň se nově počítá z hodnoty, nikoli množství vytěženého uhlí vydání plánu deregulace veškerých farmaceutických cen, jenž by měl začít platit letos všechny provincie byly přinuceny vydat plán reforem svých podniků podle vzorce známého na západě jako PPP, public private partnership odstranění překážek v pohybu kapitálu mezi Šanghají a Hongkongem; investoři na jednom akciovém trhu mohou dnes přímo investovat i na trhu druhém vydání návrhu pravidel pojištění bankovních vkladů, což by mělo vést k úplné liberalizaci v určování úrokových sazeb Zdroje: Brookings Institute, The Wall Street Journal ČEMU SI VELÍ Seznam funkcí, jež Si Ťin-pching vykonává (letopočet udává, kdy se jednotlivých funkcí chopil) Funkce v již existujících orgánech Čínská lidová republika prezident (2013) Ústřední výbor Komunistické strany Číny generální tajemník (2012) Ústřední vojenská komise (partajní) předseda (2012) Ústřední vojenská komise (vládní) předseda (2013) Ústřední vedoucí skupina pro záležitosti Tchaj-wanu šéf (2012) Vedoucí skupina pro zahraniční záležitosti šéf (2012) Funkce v nových orgánech, jež sám nechal vytvořit Národní bezpečnostní výbor šéf (2013) Ústřední vedoucí skupina pro celkové prohloubení ekonomické reformy šéf (2012) Vedoucí skupina pro obranu a vojenskou reformu šéf (2014) Vedoucí skupina pro internetovou bezpečnost a informatizaci šéf (2014) Vedoucí skupina pro finanční a ekonomické záležitosti šéf (2013) Ústřední vedoucí skupina pro celkové prohloubení reforem (2013) Zdroje: wikipedia.org, Brookings Institute SEDMERO ZÁPADNÍCH NEBEZPEČÍ Co považuje Si Ťin-pching za největší hrozby pro svoji zemi, jež přicházejí ze Západu: 1) západní konstituční demokracie 2) univerzálnost lidských práv 3) občanská společnost 4) tržní neoliberalismus 5) nezávislost sdělovacích prostředků 6) historický nihilismus kritika chyb, jichž se vládnoucí partaj dopustila v minulosti 7) zpochybňování reforem Zdroj: chinafile.com VLÁDNUTÍ DVOJÍ TVÁŘE To je ze západního pohledu příznivý vývoj. Provázání politické moci, bohatství a postavení před zákonem existuje všude na světě, ale nikde není tak silné jako právě v Číně, citoval list New York Times Orvilla Schella, šéfa Střediska americko-čínských vztahů v New Yorku. S tím úzce souvisí tažení proti korupci, dosud nejviditelnější projev Siova vládnutí. Podle agentury Xinhua už komunistická strana interně vyšetřovala na 220 tisíc svých členů a 75 tisíc jich předala soudům (v Číně taková věc znamená, že už jste shledání vinnými a odsouzeni). Jestliže však na papíře vypadá kombinace liberalizačních ekonomických opatření, justiční reformy a protikorupční iniciativy lákavě, realita může být komplikovanější (viz box Sedmero západních nebezpečí). Nejprominentnější obětí Siova tažení dosud je Čou Jung-kchang, bývalý člen výkonného výboru politbyra a šéf bezpečnostního aparátu země. Po odchodu do politického důchodu však zůstal jedním z nejvlivnějších mužů čínského ropného konglomerátu CNPC (v jehož čele stál v devadesátých letech). Podle amerického časopisu The Atlantic mohl představovat pro Siovu vládu konkurenci; namísto toho se stal nejvýše postaveným politikem, jenž v dějinách komunistické Číny stanul před soudem. Která z obou možných motivací Siova způsobu vládnutí se ukáže jako určující, nevíme. Prezident Si dal najevo, že je seriózním reformátorem, ale také ukázal, že reforma v jeho podání nemusí být to, co si pod tím Západ představuje, citoval v té souvislosti server Diplomat.com anonymní zdroj blízký nejvyšším kruhům čínské politiky. Daniel Deyl deyl@mf.cz

48 48 Euro února 2015 report komodity Bilionový klub zabijáků Desítka největších obchodníků kontroluje přes polovinu světového obchodu s komoditami Komoditní giganty jsou v posledních letech na vzestupu. Firmy jako Vitol, Trafigura Beheer, Glencore nebo například Cargill získávají hlavní roli v obchodech s ropou, zemním plynem, pšenicí, sójou, mědí, zinkem nebo například cukrovou třtinou. A to na úkor investičních bank. Přestože je jen málokdo zná, tržby první desítky velkých obchodníků přesahují bilion dolarů. Zároveň kontrolují přes polovinu světového obchodu s komoditami, které se volně obchodují. Pár příkladů pro ilustraci o velikosti komoditních obrů, kteří zůstávají ve stínu. Tržby nizozemského Vitolu v roce 2013 byly o osmdesát procent vyšší než největší firmy světa podle tržní hodnoty Applu. Vitol společně s Trafigurou zobchoduje 7,5 milionu barelů denně, což je více než denní export ropy ze Saúdské Arábie v minulém roce (7,11 milionu barelů). Obchodník se zemědělskými komoditami Archer Daniels Midland (ADM) zobchoduje každý den tolik kukuřice, že by stačila na výrobu 99 milionů krabic kukuřičných lupínků. Švýcarská společnost Glencore pak vlastní více lodí než britské královské námořnictvo. Zhruba každý třetí obchod s mědí jde právě přes švýcarskou firmu. Ostatně komoditní firmy jsou aktivní rovněž v České republice. Glencore koupil před čtyřmi lety části ústecké společnosti Setuza, VLÁDCI KOMODIT. Obchodníci se surovinami vlastní obrovské majetky od rafinerií přes flotily lodí až po doly. Firma Glencore ovládá rovněž největší australský podzemní důl Mount Isa (na snímku), kde se těží měď, zinek nebo stříbro. které vyrábějí rostlinné oleje. Správce majetku Black River ze skupiny Cargill pak investoval do dluhopisů loterijní společnosti Sazka. Jejich vliv navíc ještě poroste, protože obchodníci nejen zařizují dopravu a provádějí obchody se zemědělskými produkty, kovy či energiemi, ale rovněž mohutně investují do ropných společností, těžařů, rafinerií, elektráren, přístavních terminálů a dalšího majetku. Vitol v uplynulém roce převzal od ropného obra Shell za 2,6 miliardy dolarů rafinerii v Austrálii společně s 870 čerpacími stanicemi, výrobou maziv, chemikálií a asfaltu. Švýcarský obchodník Mercuria Energy Group, který byl založen teprve před jedenácti lety, převzal loni od americké společnosti JPMorgan Chase divizi obchodující s fyzickými komoditami za 3,5 miliardy dolarů. Americký Cargill se pak dohodl s brazilskou firmou Copersucar na vytvoření největšího obchodníka s cukrovou třtinou. Obchodníci s komoditami se stali viditelnějšími a bude těžší je ignorovat, upozornil v listu The Wall Street Journal Craig Pirrong, profesor financí na University of Houston. Obavám států a úředníků se ostatně není proč divit. Komoditní obchodníci nejsou žádní beránci. OTRLÍ HRÁČI Rostoucí vliv traderů už přilákal zájem vlád a úřadů, které kontrolují finanční trhy. Austrálie dokonce před dvěma lety zablokovala převzetí australského provozovatele obilných sil GrainCorp ze strany americké firmy ADM. Důvodem bylo ohrožení státních zájmů. Louis Dreyfus Commodities, který je jedním z největších obchodníků s bavlnou, je v USA žalován kvůli manipulaci s trhem v roce Obavám států a úředníků se ostatně není proč divit. Komoditní obchodníci nejsou žádní beránci. O tom svědčí příběh Marca Riche, který založil Glencore (tehdy Marc Rich & Co.). Rodilý Belgičan se vyhoupl do světové byznysové extraligy v roce 1973, když Arabové uvalili embargo na vývoz ropy do USA. S přítelem Pincusem Greenem ropu levně nakupoval a se ziskem ji vyvážel do USA. Později se jejich portfolio podstatně rozšířilo, když dělali zakázané obchody s ajatolláhy, ale také s Jižní Afrikou v době apartheidu, s iráckým diktátorem Saddámem Husajnem i se Sovětským svazem. Oba byli za ilegální obchody a daňové úniky obžalováni v USA. Rich a Green se proto usadili ve Švýcarsku. Rich v americkém kriminále nakonec neskončil. Tvrdý obchodník přezdívaný El Matadore dostal milost od amerického prezidenta Billa Clintona v posledních hodinách jeho úřadování v Bílém domě. Zprostil tak Riche hrozby třísetletého žaláře. Rich pak komoditní společnost přejmenoval na dnešní název Glencore. Podíly ve firmě postupně odprodal manažerům. Proslulý obchodník zesnul před dvěma lety. Jeho odchod jistě oplakala rovněž řada ruských oligarchů, kteří mu vděčí za své majetky. Rich ale není rozhodně jediným, kdo neměl příliš dobrou pověst. Kvůli vazbám zakladatele společnosti Gunvor Group Gen- FOTO Profimedia.cz

49 49 komodity report JAK SE DAŘÍ KOMODITNÍM OBRŮM (výsledky v miliardách dolarů za rok 2014) Firma Tržby Zisk Rok založení Vitol* 307,0 0,85** 1966 Glencore* 232,7 7, Cargill 134,9 1, Trafigura Beheer 127,6 1, Mercuria Energy Group* 112,0 0, Noble Group* 98,0 0, Gunvor* 91,0 0, Archer Daniels Midland Company 81,2 2, Louis Dreyfus Commodities* 63,6 0, Bunge 57,8 0, * výsledky za rok 2013 ** jde o zisk před zdaněním Zdroj: Finanční zprávy firem, Bloomberg, Reuters, Financial Times nadije Timčenka na ruského prezidenta Vladimira Putina uvalily Spojené státy dokonce na firmu sankce. V současnosti proto Gunvor jakékoli napojení na Timčenka popírá. Timčenko svůj podíl údajně prodal loni v březnu, předtím, než byly uvaleny sankce přímo na něj. KONEC LEGENDY Více než problematická pověst ale trápí obchodníky v současnosti zcela jiné věci. Propad cen komodit a zejména ropy jim dělá velké starosti, protože poškozuje jejich hospodaření. Právě volný pád cen ropy a kovů na několikaletá minima způsobil, že obchodní firma Phibro skončí. Její majitel ropná společnost Occidental Petroleum ukončí její činnost po 116 letech letos v prvním čtvrtletí. Phibro založil Julius Philipp a jeho bratr Oscar již v roce 1909 pod názvem Philipp Brothers. Problémy ale mají rovněž další firmy. Kvůli propadu cen komodit se snížila hodnota společnosti Glencore na burze. Její akcie se pohybují okolo rekordního minima, když se minulý čtvrtek prodávaly za zhruba 285 pencí. A podobně jsou na tom rovněž konkurenční podniky. Jejich tržby tlačí dolů kromě propadu cen komodit, které se v lednu dostaly na dvanáctileté minimum, rovněž zostřující se konkurence. Příčiny propadu jsou nicméně u ropy a kovů rozdílné. Zatímco ropa meziročně zlevnila kvůli rozhodnutí ropného kartelu OPEC neomezit těžbu suroviny v době, kdy je na trhu převis nabídky nad poptávkou, kovy sráží dolů zejména zpomalování čínské ekonomiky. Vladan Gallistl gallistl@mf.cz INZERCE A

50 50 Euro února 2015 report Spojené státy Jízlivá realita Jon Stewart ve své The Daily Show ukázal, že satira může být věrohodnější než samotná politika Nástupce Baracka Obamy si Američané zvolí teprve příští rok na podzim, už teď si ale marketingoví stratégové mohou oddychnout. Do velké hry o prezidentské nominace tentokrát nevstoupí muž, který zásadně nepracuje s objektivními informacemi, svým oblíbencům nepokrytě nadržuje, a přesto mu Američané věří jako žádnému jinému. Komik a novinář Jon Stewart předminulý týden oznámil, že po šestnácti letech končí se svou Daily Show. S pořadem kabelové televize Comedy Central, který od pondělí do čtvrtka milionům Američanů v satirickém nočním bloku převyprávěl události, na něž by v korektním podání beztak zapomněli nebo jim vůbec nevěnovali pozornost. Dvaapadesátiletý rodilý Newyorčan Stewart, vlastním jménem Jonathan Stuart Leibowitz, formát late-night show nevymyslel, a dokonce po něm Comedy Central svůj pořad ani nepojmenovala. Vedle Davida Lettermana, který shodou okolností letos na CBS svůj pořad také končí, je v něm ale nejznámější. A také nejlépe placený. TV Guide Magazine v roce 2013 odhadl Stewartovy roční příjmy na 25 až 30 milionů dolarů. Za jeden odvysílaný díl tak moderátor bere stejně jako herci hlavních rolí v seriálu Hra o trůny. A desetkrát víc, než na kolik si přijdou moderátorské hvězdy CNN. Stewartův zaměstnavatel ale dobře ví, proč si nadaného politického komentátora, který začínal jako komik ve vystoupeních na ZA ZDRAVÝ ROZUM. V říjnu 2010 uspořádal Jon Stewart v centru Washingtonu Sněm za obnovení zdravého rozumu (Rally to Restore Sanity), kam přišlo 200 tisíc lidí. stojáka, tak dobře platí. Kromě něj prorazila Comedy Central do velkého světa showbyznysu už jen s jedním pořadem, lehce šíleným kresleným seriálem South Park. PODVRATNÉ ZPRÁVY Stewart má ostatně se South Parkem jedno společné také v jeho show se občas mluví hodně jízlivě a sprostě. Počet vypípaných slovíček je vyšší než v jiných pořadech. O povrchní humor mu ale nejde. The Daily Show si neutahuje z nikoho kvůli tomu, že neumí Co do informovanosti jsou na tom pravidelní diváci The Daily Show lépe než čtenáři novin i ti, kdo sledují internet a zpravodajské kanály. dobře anglicky nebo se nemožně obléká. Zatímco třeba zmiňovaný Letterman je muž ze staré školy, jehož doménou je klasická talk show, Stewart často působí jako podvratný element. Rozhovory a komentování událostí od pultíku kombinuje s reportérskými vstupy, které pro něj zajišťuje jeho štáb, z něhož to už mnozí dotáhli na vlastní pořad. Spolu s použitou infografikou pak Daily Show ve výsledku budí dojem serióznosti. Jako by přehled událostí běžel na velkých zpravodajských kanálech typu CNN nebo NBC. To ovšem neznamená, že některé zprávy nejsou v Daily Show jednoduše vymyšlené nebo silně přibarvené. Sám Stewart tomu říká fake news show. Stewart si s ohýbáním reality nikdy moc hlavu nedělal. Ostatně ani s faktem, že Daily Show má do politické vyváženosti daleko. V Evropě by nejspíš platila za levičácký pořad. Se Stewartovou politickou angažovaností je to ale složitější. V Daily Show si třeba často bere na mušku republikánského senátora za Arizonu a někdejšího prezidentského kandidáta Johna McCaina. Stewart ho ale nekritizuje za politické postoje. Vadí mu jeho politický marketing, kterým sám sebe úspěšně téměř třicet let prodává naučenými frázemi. V Daily Show tak Stewart pouštěl sestřih McCainových projevů, v nichž senátor stále opakuje, že systém je rozbitý. Nikomu přitom nepřijde divné, že sám je tři desetiletí jeho součástí. Podobně se Stewart opírá také do televizní stanice Fox News, považované za mediální baštu republikánů. Opět ale kvůli tendenčním a propagandou zavánějícím zprávám, které se přitom tváří jako objektivní. Když v roce 2010 rozjela Fox News sérii reportáží proti muslimskému centru na Manhattanu, které prý mělo napojení na teroristy z al-káidy, připomněl Stewart, že za ním stojí saúdský princ Valíd bin Talál, jinak též druhý největší akcionář Fox News. Na tu stanici se už nedá dívat, jinak by tím člověk podporoval teroristy, uzavřel Stewart. POCHOD PROTI BLBOSTI Stewartův svérázný humor, jímž komentuje americké dění, má ovšem své limity. Na rozdíl od mnoha jiných talk show je to humor pro vzdělané intelektuály, kteří jsou na něj připraveni. Ten, kdo nemá přehled o dění kolem sebe a o americké politice, se sice může smát také, ale spousta narážek FOTO Profimedia.cz

51 51 Spojené státy report DOBŘE INFORMOVANÍ DIVÁCI Výsledky vědomostního testu z politiky mezi pravidelnými diváky vybraných pořadů (v % respondentů) Daily Show/Colbert Report CNN Fox News Výborné Dobré Zdroj: Pew Research Center Nedostatečné mu unikne. Stewart si myslí, že za to může čím dál menší snaha médií přinášet informace, s nimiž by pak každý mohl pracovat po svém. V 21. století nové technologie umožnily předkládat zprávy z celého světa nepřetržitě, neutrálně a po novinářské stránce kompetentně. Nikdo to neudělal. Ale možné to bylo, postěžoval si nedávno. Proti naivitě a nekritičnosti, s níž Američané přijímají názory médií, ale i pastorů v kostele, uspořádal Stewart v říjnu roku 2010 de - monstraci v centru Washingtonu, kam přišlo na 200 tisíc lidí. Jeho Sněm za obnovení zdravého rozumu (Rally to Restore Sanity) na dálku pozdravila třeba moderátorská hvězda Oprah Winfreyová, zazpívala tu Sheryl Crowová a o akci se pochvalně zmínil také prezident Barack Obama. Nebylo to poprvé, kdy Stewart dokázal, že mu lidé důvěřují víc než kdejakému politikovi. Když časopis Time v roce 2009 po smrti guru americké televizní novinařiny Waltera Cronkita pátral po jeho nástupci, čtenáři paradoxně zvolili komika a falešného zprávaře Jona Stewarta. Jeho příznivci přitom smysl pro realitu neztrácejí. Průzkum Pew Research Center v roce 2007 ukázal, že co do informovanosti jsou na tom pravidelní diváci The Daily Show a příbuzného Colbert Reportu lépe než čtenáři novin i ti, kdo sledují internet a zpravodajské kanály. Čtyřiceti procentům diváků The Daily Show navíc ještě není ani třicet let. Pro komika, který je často smutný z toho, kam to Američané ve své naivitě dopracovali, to nakonec není špatná zpráva. Soudě podle jeho publika jsou obyvatelé USA mladí, hodně toho vědí a rozumějí humoru. A tentokrát to není žádná další fake news v řadě. Blahoslav hruška hruskab@mf.cz INZERCE A

52 52 Euro února 2015 hyde park Záludnosti odměny za výkon Debata, jak nahradit výpadek 30korunového poplatku, vyústila v částečnou kompenzaci lékárnám od pojišťoven Od letošního ledna přestaly lékárny vybírat tzv. regulační poplatky, které zavedl v roce 2008 tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Zpočátku se platily za každou položku, v roce 2012 stanovil Leoš Heger poplatek za celý recept. Už dlouhou dobu před jejich zrušením se přitom z podnětu komory vedla debata nejen o tom, jakým způsobem kompenzovat lékárnám výpadek příjmu třiceti korun za recept, ale také jak nahradit jejich snížené příjmy v důsledku razantního poklesu cen léků v posledních dvou letech. KRÁTKOZRAKÝ MARKETING Diskutovalo se o stanovení odměny za výkon, kterou by lékárnám hradily zdravotní pojišťovny, nebo o zvýšení marží díky snížení výše DPH u léků, které je platné od letošního ledna. Třetí navrhovanou možností bylo zavedení samostatné pevné částky za vydaný recept, kterou by neplatil pacient, ale jeho zdravotní pojišťovna. Pacienti na řadu léků, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, v konečném důsledku doplácejí letos více. Nakonec se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo zavést odměny za tzv. výkon ve výši zhruba 40 procent dřívějšího regulačního poplatku, tedy 12 korun. Odměna za výkon je poplatek za odbornou činnost lékárníka, obdobně jako je tomu u lékaře. Protože šéf sítě Dr. Max v nedávném rozhovoru pro týdeník Euro označil Českou lékárnickou komoru za hlavní subjekt, který tuto změnu prosazoval, a tento počin zhodnotil jako nepříliš zdařilý, dovolím si uvést k tématu několik faktů. Stávající platná podoba odměny za výkon není v souladu s návrhy České lékárnické komory. Ani svou definicí, ani výší. Navrhovali jsme vymezit signální výkon bez jakékoli specifikace ve výši 30 korun. V každém případě je pravda, že lékárny doplatily na krátkozraký marketing krajských lékáren, k němuž se následně přidaly mnohé další, když začaly klientům regulační poplatky odpouštět. Z hlediska práva všechny lékárny regulační poplatky vybíraly a řádně vykazovaly, některé je však pacientům kompenzovaly. Šlo buď o vlastní marketingový tah, nebo o sekundární vynucenou reakci na konkurenci. Ztráty z provádění marketingu tímto způsobem byly většinou menší než odliv pacientů do vstřícných lékáren. I LÉKÁRNÍK JE ODBORNÍK Vlastní výkon ve výši třiceti korun navrhovala Česká lékárnická komora do zákona zavést proto, aby mohla být lékárníkům hrazena i další odborná činnost, kterou dosud

53 53 zdravotnictví hyde park FOTO Hynek Glos / ILUSTRACE Vojtěch Velický vykonávají fakticky bez nároku na jakoukoli odměnu, případně bylo financování těchto služeb prováděno ne zcela optimálním způsobem. Mám na mysli především činnosti související s přípravou zvlášť náročných lékových forem v nemocničních lékárnách, práci klinických farmaceutů a různé konzultace či odborná poradenství lékáren veřejných. Tuto odbornou náplň současná podoba odměny za výkon nepokrývá. Nejdříve bylo nutné do zákona vložit lékárníka jako nositele onoho výkonu, aby bylo možné o konkrétní náplni a finančním hodnocení základního výkonu spojeného s výdejem léku jednat se zdravotními pojišťovnami. Bez této legislativní změny s námi pojišťovny odmítaly jednat. Do dnešního dne není také vůbec jasné, zda a případně jakou sazbou DPH bude současný výkon zatížen. A to je termín přiznání DPH za měsíc leden pro měsíční plátce za dveřmi. Od Nového roku byla většina léků přeřazena do nižší, desetiprocentní sazby DPH. Jistě nikoho nepřekvapí, že DPH je jedním z činitelů rozhodujícím nejen pro výpočet konečné ceny léků, ale i úhrady léků ze strany zdravotních pojišťoven. Znamená to, jednoduše řečeno, že v souvislosti se zavedením druhé, snížené sazby daně klesly ceny léků i jejich úhrady ze zdravotního pojištění. Výsledkem jsou ale většinou nižší doplatky pro pacienty. Samozřejmě se to vztahuje jen na případy, kdy výrobce nezvýšil cenu, za kterou uvádí léčivý přípravek na trh. U mnoha léků tato možnost existuje, ať už proto, že cena není regulována, nebo výrobce nevyužíval maximální úředně stanovenou cenu. Navíc dále probíhá snižování úhrad léků v rámci přehodnocování Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Souběh těchto postupů vede k tomu, že pacienti na řadu léků, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, v konečném důsledku doplácejí letos více. ČEKÁNÍ NA NOVELU Komora netrpělivě čeká na předložení novely zákona o léčivech. Měly by se v ní konečně objevit podmínky pro zákaz vývozu nedostatkových léků z ČR, které se snažíme do zákona dlouhodobě prosadit. Lékárníci a jejich pacienti se totiž stále potýkají s výpadky léčivých přípravků, které není možné jednoduše bez změny terapie nahradit. Na druhé straně bojujeme i s údajnou hrozbou reexportů, která ale vede pouze k tomu, že část výrobců diskriminuje veřejné lékárny a některé na recept vydávané léky dodává jen do lékáren nemocničních s odůvodněním, že z veřejných lékáren by prý byly reexportovány, případně za ně žádá vysoký doplatek v řádech stovek až tisíců korun. To ale zákon o léčivech v pasáži, na které se podílela Česká lékárnická komora, neumožňuje. Letos bychom se měli také po mnoha letech a pokusech konečně dočkat posunu v přípravě legislativy k systému e-health. V dnešní době jsou téměř všechna zdravotnická zařízení a ordinace vybaveny výpočetní technikou, chybí nám však možnost tato zdravotnická data, která si o konkrétním pacientovi vedou jednotlivá zdravotnická zařízení včetně lékáren, využívat. Zejména možnost sdílení komplexního lékového profilu pacienta by lékárníkům v jejich práci velmi pomohla. Včasná úprava dávky nebo nevhodné kombinace léčiv eliminuje zbytečné vícenáklady, které zdravotní systém vydává za léčbu komplikací vzniklých v důsledku nesprávně užívaných léků, a zásadně přispívá ke zvýšení bezpečnosti léčby. Přál bych si, aby odborný potenciál univerzitně vzdělaných lékárníků byl využit naplno a jejich kompetence a odpovědnost se přiblížily evropským kolegům. V širším evropském měřítku jde o logický a přirozený vývoj. Z většího zapojení lékárníků do léčby nemocných nejen díky sdílení dat profituje totiž především pacient. LUBOMÍR CHUDOBA prezident České lékárnické komory

54 54 Euro února 2015 hyde park penze Zpackané důchody Spořit malým dětem na penzi, jak navrhuje odborná komise, je úplný nesmysl tem do života, spořit jim na bydlení a kvalitní vzdělání. Komise pro důchodovou reformu v současnosti vládě předkládá návrhy, jak dále postupovat. Situace je opravdu urgentní, jen v následujících 15 letech totiž podle statistik odejde do penze přes dva miliony Čechů. Úprava prvního pilíře se týká změny výpočtu doby odchodu do důchodu. Právní úprava z pera Nečasovy vlády, která nestanovovala žádnou věkovou hranici, příliš nedávala smysl. Opatření založená na extrémně dlouhodobém výhledu vývoje lidské společnosti se obvykle i přes matematickou přesnost v praxi neosvědčí. A pokud nejsou analytici ministerstva financí schopni odhadnout vývoj ekonomiky v horizontu jednoho roku, neexistuje žádný předpoklad, že by se jim mělo něco takového povést u penzí v horizontu desítek let. DŮCHODOVÍ SPEKULANTI Návrh na ustanovení revizního systému pro nastavení hranice důchodového věku lze jenom kvitovat. Velmi dobrým opatřením je pravidelně přepočítávat naději dožití u věkové kategorie 25 až 54 let. Ta se dnes u nás pohybuje okolo 75 let u mužů a 81 let u žen. Pokud tato hodnota naděje dožití neporoste, neporoste ani doba odchodu do důchodu. Cílem je stanovit dobu odchodu na odpočinek tak, aby léta strávená v penzi odpovídala zhruba čtvrtině lidského života. Pokud se v důchodu chcete mít skutečně dobře, musíte spořit. Návrh k druhému pilíři je vyloženě politická věc a nemá smysl ho jakkoli komentovat. Pokud se ale stát k něčemu rozhodne, měl by to udělat hned a naplno. Umožnit vstup do druhého pilíře v okamžiku, kdy je jasné, jak a kdy bude zrušen, je špatným řešením. Nemluvě o vyhazování milionů korun ze státního rozpočtu na podporu lidem, kteří si narychlo druhý pilíř spekulativně založí. Těm se pak na roční spoření v podstatě z našich daní poskládáme všichni. Odborná komise také navrhuje, jak zatraktivnit třetí pilíř, který dnes využívá téměř polovina občanů Česka, tedy pět milionů lidí. Tyto návrhy jsou celkově také špatné. Umožnit uzavírat důchodové penzijní spoření občanům mladším 18 let by mělo ve výkladu členů komise přivést rodiče k myšlence, aby svým malým dětem začali spořit na penzi. Pokud se nad tím ale člověk zamyslí, jde o úplný nesmysl. Dětem je rozhodně potřeba spořit, ale ne na důchod. Na to budou mít dostatek času sami, až budou 40 let chodit do práce a pobírat vlastní plat. Naopak, dětem je potřeba pomoct s úspěšným star- STÁT PŘIKAZUJE Další zajímavou myšlenkovou konstrukcí je pokus o zatraktivnění třetího pilíře formou daňového trestu za jednorázový výběr naspořených peněz. Je nesmyslné chtít někoho motivovat, ať si spoří, a zároveň ho potrestat daní, pokud s penězi nebude nakládat, jak si já myslím, že by měl. Jinými slovy, každý, kdo spoří, je podle státu chytrý, že si spoření založí a je schopen celý život peníze na něj ukládat. Ale až přijde do důchodu, je již natolik hloupý, že mu musíme říci, co je pro něho dobré. V praxi by to mělo vypadat tak, že pokud se rozhodne občan svoje naspořené peníze vybírat postupně po dobu deseti let, daň z výnosu platit nemusí, ale když si při odchodu do důchodu hodlá peníze vybrat jednorázově, bude muset výnosy zdanit. V životě však nastává řada situací, kdy je pro občana vhodné peníze jednorázově vybrat. Třeba má-li před sebou doplacení hypotéky, rekonstrukci domu a spoustu dalších výdajů, které je třeba s ohledem na blížící se stáří udělat. Navrhovaná opatření nejsou pro třetí pilíř žádným zatraktivněním, spíše naopak, možné zájemce o spoření pravděpodobně odradí. Nejvyšším zatraktivněním spoření na penzi je jednoznačné prohlášení státu, že v důsledku růstu kvality života bude v Česku stále více důchodců. Peníze na důchody nepadají z nebe a jejich množství neporoste tak rychle, jako se bude zvyšovat počet penzistů. Stát by měl svým občanům na rovinu říct, že dlouhodobě garantuje takovou výši měsíčního důchodu, která pokryje základní životní náklady, ale na žádné hezké žití to nebude. Takže pokud se ve stáří chcete mít skutečně dobře, musíte spořit. TOMÁŠ RAMPULA hlavní analytik, Swiss Life Select ILUSTRACE Vojtěch Velický / FOTO archiv

55 55 právo a byznys hyde park Nejasnosti v postavení právnických osob Rekodifikace soukromého práva přinesla řadu novinek v postavení právnických osob ve statutárních orgánech FOTO archiv Nejenže se pojetí právnických osob přiklonilo od organické koncepce k teo rii fikce, a pro jednání právnických osob navenek tak nově vyžaduje zastupování (dříve šlo o jednání samotné právnické osoby prostřednictvím jejího statutárního orgánu), ale připustilo i možnost zastupování právnických osob jinými právnickými osobami jako členy statutárních orgánů. Právnická osoba může být obecně členem orgánu jakékoli právnické osoby, s některými zákonem stanovenými výjimkami (např. zákon o bankách, který umožňuje členství v orgánech banky pouze fyzickým osobám). Stejně tak obecně platí, že členem orgánu právnické osoby může být jakákoli právnická osoba bez ohledu na její právní formu, a to i osoba zahraniční. PROSTOR KE ZNEUŽITÍ V praxi však může docházet k situacím, kdy bude problematické určit, kdo konkrétně za určitou právnickou osobu, resp. za právnickou osobu, která ji v postavení (člena) statutárního orgánu zastupuje, jedná. Současně vzniká otázka, nakolik mohou tyto výkladové problémy nahrávat zneužití nové úpravy v tom smyslu, že nebude možné dohledat konkrétní (fyzickou) osobu odpovědnou za dané jednání. Tímto způsobem je totiž možné řetězit další a další právnické osoby, aniž by to bylo v rozporu se zákonem. Zastupující právnická osoba přebírá veškeré povinnosti spojené s výkonem funkce člena orgánu (péče řádného hospodáře, informační povinnost, zákaz konkurence, odpovědnost za způsobenou újmu, ručení za závazky atd.). Zastupující právnická osoba má v prvé řadě zmocnit fyzickou osobu, aby ji v příslušném orgánu zastupovala, a neučiní-li tak, pak za zastupující právnickou osobu jedná ze zákona její statutární orgán. Odměna za výkon funkce orgánu zastoupené právnické osoby však vždy náleží zastupující právnické osobě. Volba zmocněnce je plně na vůli zastupující právnické osoby, zmocněnec nemusí být jejím zaměstnancem ani k ní nemusí mít jiný zvláštní vztah. Samozřejmě platí, že taková osoba musí splňovat LUDĚK VRÁNA A LUCIE ORŠULOVÁ partneři, advokátní kancelář Vrána & partners Zákonodárce bohužel mlčí v otázce, z jakého důvodu by měla být úprava ohledně veřejných obchodních společností natolik speciální. požadavky na výkon funkce člena orgánu příslušné společnosti. Poněkud specifickou situaci vytváří právní úprava ve vztahu k veřejné obchodní společnosti. Zákon o obchodních korporacích totiž uvádí, že pokud je společníkem veřejné obchodní společnosti právnická osoba, vykonává s tím spojená práva a povinnosti zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. Za současného stavu nelze s dostatečnou jistotou říci, zda zákon o obchodních korporacích touto úpravou vylučuje aplikaci výše zmíněného ustanovení občanského zákoníku či nikoli, tj. zda umožňuje, aby zastupující právnickou osobu zastupoval její statutární orgán. Podle aktuálních informací se v této otázce nejsou schopni dohodnout ani soudci. Zákonodárce bohužel mlčí v otázce, z jakého důvodu by měla být úprava ohledně veřejných obchodních společností natolik speciální, přičemž ve svém důsledku by takový výklad bezdůvodně omezoval a diskriminoval veřejnou obchodní společnost oproti společnostem kapitálovým. Právě u veřejné obchodní společnosti je situace o to paradoxnější, že společník této společnosti je standardně ze zákona zároveň i jejím statutárním orgánem. RIZIKO ŘETĚZENÍ Naznačený problém by mohla vyřešit chystaná novela občanského zákoníku. Ta sice se zachováním možnosti ustanovit právnickou osobu jako člena jejího orgánu počítá, avšak podmínkou takového aranžmá by mělo být určení jediné fyzické osoby, která za zastupující právnickou osobu bude jednat. Důvodem má být výše zmíněné riziko zneužití tohoto institutu prostřednictvím řetězení právnických osob tak, že nebude možné dohledat jedinou odpovědnou fyzickou osobu. Řešení je to tak pouze zdánlivé, protože (minimálně) ve výše uvedeném případě veřejných obchodních společností tím dojde ke kuriózní situaci, kdy právnická osoba jako společník této společnosti bude ze zákona jejím statutárním orgánem, běžně za tuto právnickou osobu jako společníka budou jednat např. dva jednatelé fyzické osoby, avšak při výkonu funkce statutárního orgánu v zastoupené právnické osobě ji bude muset zastupovat jediná fyzická osoba. Odpověď na otázku, zda taková právní úprava nezaloží nedůvodnou nerovnost mezi jednotlivými typy společností, by měla odborná veřejnost hledat dříve, než se taková změna nepříjemně promítne do praxe.

56 56 Euro února 2015 light MEDELLÍNSKÝ PŘÍKLAD. Teprve úspěšný příklad Medellínu ukázal, že jsme léta přehlíželi jednoduchý, a přitom velice efektivní způsob dopravy. FOTO Profimedia.cz

57 57 doprava light Lanovkou do práce Jihoamerické státy přišly na to, jak vtáhnout zanedbávané čtvrti na strmých svazích do společnosti, lanovky zkrátí dopravu z hodin na minuty Červená kabinka pro deset osob s logem zmrzliny Kibon se posunuje po drátech nad bludištěm nepravidelných uliček mezi neomítnutými cihlovými domky, které se na sebe mačkají v prudkých kopcích. Je z ní vidět, jak kluci na jedné střeše kopou do meruny a hned vedle jejich máma věší prádlo. V jedné proluce se pase vyhublý kůň, zatímco v jiné se vrší plastové pytle s odpadky. O kus dál zedníci ženou o další poschodí výš už nyní třípatrový domek s úzkým půdorysem, který je riskantně nalepen na příkrý sráz. Pro pasažéra se při jízdě 3,5 kilometru dlouhou lanovkou nad chudou čtvrtí Complexo do Alemão otevírá pohled na život Brazilců ve favelách. To však není její smysl. V roce 2011 ji postavili proto, aby tuto kdysi nadivoko vybudovanou zónu Ria de Janeiro napojila na moderní síť hromadné dopravy, usnadnila lidem cestu do práce a dlouhé desetiletí ignorované obyvatelstvo tak symbolicky začlenila do společnosti. Má šest zastávek. Z první, která vyjíždí ze stanice městského vlaku, to na poslední trvá jen 16 minut, zatímco dříve byla na tu samou vzdálenost potřeba téměř hodina. Lanovka v Riu není žádnou novinkou. Už v roce 1912 tu jako atrakci vybudovali gondolu, která za horentních 550 korun vyváží turisty na Cukrovou homoli, ze které je úchvatný výhled na proslulé pláže. Ale teprve v posledních letech přišli pod Kristovýma rozpaženýma rukama na to, že stejný prostředek je v kopcovitém Riu rychlou, levnou, ekologickou, prostě ideální formou veřejné dopravy. JIŽNÍ AMERIKA VZOREM SVĚTU Brazilci se chytli nového urbanistického trendu, kterému tempo udává právě Latinská Amerika. V roce 2004 v bijském Medellínu, který má podobný krajinný profil jako Rio, přemýšleli, jak slumy na svazích lépe propojit s bohatým centrem v rovině. Napadla je lanovka, říká Kanaďan Steven Dale, který na svém»

58 58 Euro února 2015 light doprava OLYMPIJSKÁ RELIKVIE. Lanovka pojmenovaná po aerolinkách Emirates Airlines spojuje dvě trasy londýnského metra. Měla sloužit Londýňanům, ale jezdí jí pouze turisté.» webu gondolaproject.com shromažďuje informace o tomto druhu transportu. Na světě funguje 20 tisíc lanovek. Drtivá většina jich stojí v lyžařských resortech, další slouží v urbanizovaných oblastech pro turistické účely. Teprve úspěšný příklad Medellínu ukázal, že jsme léta přehlíželi jednoduchý, a přitom velice efektivní způsob dopravy, vypráví urbanista, který se k tématu dostal úplnou náhodou. V roce 2007 jsem ve švýcarských Alpách z kabinky pozoroval, jak se pod námi po serpentinách plahočí auto, a v tu chvíli se mi rozsvítilo, jak by je šlo využít v běžném provozu. Ten moment mi změnil život, protože jsem od Kanadského urbanistického institutu dostal grant na podrobné studium tohoto způsobu dojíždění a dnes se poradenstvím o tom, jak lanovky budovat, živím, líčí spokojeně. Nyní je tato technologie především kvůli požadavkům na ochranu životního prostředí sexy, ale protože je i efektivní, nehrozí, že by vyšla z módy, říká nadšeně. Medellínského příkladu se chytila venezuelská metropole. V Caracasu do té doby měli pouze jednu lanovku, která z tropického města vyvážela spíše movité zájemce do zábavního areálu, jehož součástí je i bruslařský plácek. Nyní však dvě trasy spojují obyvatele chudých kopců se stanicemi metra. Hovorově řečeno: dosavadní snobárna se změnila na socku. I velcí odpůrci kontroverzního a před dvěma roky zesnulého socialistického lídra Huga Cháveze mu tento projekt přičítají k dobru. Pak přišlo na řadu Rio de Janeiro, americký Portland a bolivijský La Paz. Pro toto město, které se rozkládá v andském údolí, znamenalo loňské spuštění lanovky velkou úlevu. S lidnatým předměstím El Alto, které leží na studené náhorní plošině nad metropolí, spojuje centrum z geomorfologických důvodů jedna jediná, věčně ucpaná silnice. Vybudování Mi Teleférico, které občany z El Alto přiveze do centra za čtvrt hodiny, přišlo vládu socialisty Eva Moralese v přepočtu na pět miliard korun, ale podle počtu nadšených pasažérů se splatí nikoli za předpokládaných 40 let, ale už o patnáct let dříve. Není divu, že v La Pazu budují další dvě linky. Lanovky se stavějí všude. V různé fázi jsou projekty v kanadském Vancouveru, francouzském Brestu nebo turecké Ankaře. Lanovky se stavějí všude. V různé fázi jsou projekty v kanadském Vancouveru, francouzském Brestu nebo turecké Ankaře, říká namátkou Steven Dale. Jestli se nepletu, jedna je také u vás v Ústí nad Labem, připomíná v roce 2010 dokončené vzdušné spojení mezi obchodním střediskem a zámečkem na kopci Větruše, které přes svůj spíše turistický ráz proniklo do jízdního řádu ústecké veřejné přepravy. BLYŠTIVÁ VÝLOHA NAD FAVELOU Když se v roce 2011 provoz nad Complexo do Alemão zahájil, seděla v kabince i brazilská prezidentka Dilma Rousseffová, která chtěla předvést, jak se její Dělnická strana dobře stará o spoluobčany s nízkými příjmy. Přes pochvalné reportáže v televizi a tisku však místní nebyli právě nadšeni. Je to jen taková naleštěná výloha, která zakrývá další nedostatky. Po dle původních plánů měly být státní investice do infrastruktury v Complexo do Alemão mnohem větší. Ale kromě lanovky, která slouží jen 12 procentům obyvatel zóny, se už nic dalšího neudělalo, říká Tucker Jordan, americký student London School of Economics, který ve čtvrti ještě nedávno ovládané kriminálními gangy bydlí a sbírá poznatky pro svoji doktorandskou práci. Nikdo se lidí neptal, co vlastně potřebují. Dříve se o ně radnice vůbec nestarala, dokonce ani favely, které vznikly před desetiletími bez povolení úřadů, neměla zanesené v městských plánech. Dopravu si tedy vyřešili sami pomocí nacpaných dodávek a v těch nejstrmějších částech pomocí mototaxíků. Podle Jordana by jeho sousedé uvítali spíše erární investici do kanalizace, škol nebo zdravotních zařízení. Do malého nadšení místních se promítla tradiční necitlivost brazilských úřadů k nemajetným spoluobčanům. Těm, kterým kvůli lanovce strhli domy, stát přímo v oblasti poskytl jiné ubytování, ale nejednalo se s nimi jako s lidmi. Prostě jim bez debat na dveře udělali barvou značku, že budou vystěhováni, líčí mladý Američan. To v bohatém Leblonu na pobřeží, kde řadě obyvatel nově stavěné metro zabránilo ve výjezdu autem z garáže, stát s pokornou omluvou poskytl nové parkování a portýra, který bude připraven k přenášení nákupů, srovnává přístup oficiálních orgánů. Čtyřicátník Daniel Brandão však přes tyto stížnosti vidí lanovku jako velký přínos pro Complexo do Alemão, v němž na necelých třech kilometrech čtverečních žije zhruba 100 tisíc osob. Je to otevření favely i opačným směrem. Ti, kteří se sem báli přijít, se díky lanovce odváží, líčí Brazilec, který ji využívá pro svoje podnikání v cestovním ruchu. Pro návštěvníky Ria se vedle fotky u sochy Krista Spasitele nebo nahlédnutí do stadionu Maracanã stalo povinností zúčastnit se favela tours, které turistům dají šanci alespoň povrchně nahlédnout do života chudých čtvrtí. Na jedné straně je to urážlivé voyeurství, které řada favelanů kritizuje, ale na druhé straně cestovní ruch, který byl dříve omezen především na plážové zóny Ipanema a Copacabana, tak pronikl i do méně atraktivních lokací, kde dává místním lidem šanci na výdělek. Však také na poslední stanici úspěšně funguje stánek s čerstvými ovocnými nápoji. Nejezdí sem jen pošetilí zápaďáci, kteří z bezpečí jedné ze 152 kabinek chtějí vidět na

59 59 doprava light Těm, kterým kvůli lanovce strhli domy, stát přímo v oblasti poskytl jiné ubytování, ale nejednalo se s nimi jako s lidmi. Prostě jim bez debat na dveře udělali barvou značku, že budou vystěhováni. NETÁHNE. Dvě jízdy nad Complexo do Alemão jsou zdarma. Ani to obyvatele nepřilákalo. FOTO Tomáš Nídr vlastní oči chudobu, ale i Brazilci, které svou výbornou pověstí lákají restaurace v zastrčených koutech favely nebo touha vyfotit se tam, kde se natáčela velice populární telenovela Avenida Brasil. SPOJENÍ S BETONEM Provozovatel lanovky se odtažitost místních pokusil zmírnit tím, že dvě jízdy denně jsou pro pravidelné uživatele zdarma a za každou další platí jen jeden real (devět korun), zatímco návštěvník odjinud pět. Hlavní problém spočívá v tom, jak je spojnice udělána. Vede totiž cikcak z jednoho vrcholu kopce na druhý, aniž by uprostřed svahů byla nějaká mezizastávka. Což znamená, že pracující, kteří se ráno chtějí svézt dolů na zastávku městského vlaku, musejí nejdřív šlapat do kopce. V Riu mají úspěšnější modely pro spojení favel s betonem, jak se přezdívá rovinatým oblastem. Ve čtvrti Santa Marta, kterou v 90. letech proslavil Michael Jackson klipem k aktivistickému hitu They don t care about us (Nestarají se o nás), mají zubačku petřínského typu, kterou místní na rozdíl od lanovky v Complexo do Alemão hojně využívají. Na okraji blahobytné Ipanemy Brazilci postavili elegantní výtah, který zdarma vyveze pasažéry do výše osmnácti pater, ze které po betonové lávce přejdou přímo do favely Pavãozinho. Kráska Maria Elena, která se se mnou zdviží veze, to kvituje nejen proto, že v rukou drží obří narozeninový dort. I bez něj byl dřívější pěší výstup po betonovém schodišti sportovním výkonem, při němž tamní lidé skrz na skrz propotili oblečení. Ale i klasické lanovky mají v Riu šanci na reparát, protože se chystá projekt v hustě zabydlené Rocinhe, který tentokrát bude mít zastávky na několika výškových úrovních. Snad ho zvládnou postavit levněji než za kritizované dvě miliardy korun, na které v přepočtu vyšla gondola v Complexo do Alemão. ANGLICKÉ PONAUČENÍ Je to nepochybně správná technologie pro řadu měst, ale v některých ji použili vysloveně špatně. Ideálním příkladem se ukazuje rovinatý Londýn, v němž přes Temži spojuje dvě trasy metra vysokánská lanovka vybudována v časech předolympijského stavebního boomu. Přes všechny proklamace, jak bude sloužit i Londýňanům, jí jezdí jenom turisté. Z prosklených kukaní si fotí nepříliš atraktivní industriální zónu, které dominuje obří kopule zábavního centra O2 (dříve Mille nium Dome). Proč by také někdo místní používal pomalý způsob dojíždění, když není začleněn do integrovaného jízdného a pasažér za jednosměrnou cestu musí zaplatit 3,3 libry (117 korun)? Těžko na tom něco změní reklamy v okolních stanicích metra, na kterých starosta Boris Johnson vyzývá spoluobčany, aby do kabinek pravidelně nasedali. Na celé výrazně prodělečné spojnici, na kterou z médií prší kritika, nejvíce profituje letecká společnost Emirates, jejíž reklamní slogany pokrývají všechny kabinky. V roce 2011 si totiž za 36 milionů liber (1,27 miliardy korun) koupila na deset let právo nazývat lanovku svým jménem. Nevypadá to jako dobrý obchod do té doby, než si uvědomíte, že se slovo Emirates dostalo i do oficiálních názvů stanic podzemky, které spojuje konkrétně Emirates Greenwich Peninsula a Emirates Royal Docks. Díky tomu bude mít letecká společnost nejméně do roku 2021 nepřímou reklamu mimo jiné ve všech vagonech metra, ve kterých nad dveřmi visí plánek londýnské veřejné dopravy. Takže učme se od Angličanů, jak lanovky nedělat, a pro inspiraci se radši zahleďme do Kolumbie nebo Bolívie. Tomáš Nídr spolupracovník redakce

60 60 Euro února 2015 light Da Matteo Jídlo až na prvním místě Na Letné otevřela nenápadná italská restaurace. Byl by hřích ji minout Podnik familiárně nazvaný Da Matteo a sídlící v postranní ulici naproti ministerstvu vnitra si méně obvykle říká ristorantino. Vcelku výstižně, protože jde o malý suterénní prostor s velkým oknem, kam se význam běžnějšího slova ristorante stěží vejde. Sotva totiž sejdete po barevných schodech a rozhlédnete se po přední jídelní místnosti s pruhovaným barem, už stojíte v zadní místnosti určené hlavně dětem. Nebo spíš matkám s dětmi jistě rozumné řešení. Však se už dlouho vede spor o to, do jaké míry mají restaurace, bary a kavárny, které jsou tradičně útočištěm nás dospělých, sloužit i dětem. V podniku Da Matteo vše elegantně řeší zadní místnost, takže se vpředu můžete v klidu věnovat pouze jídlu a vínu. HODNOCENÍ jednoduché, přesto ale pestré a chytré menu domácí atmosféra autentická rozlévaná vína studená příloha ŘÍMSKÁ ITÁLIE A že je čemu se tu věnovat! Míň je víc, říkají chytří. Máloco naplňuje tuhle lidovou moudrost jako právě Da Matteo, restaurace otevřená teprve koncem loňského listopadu a pojmenovaná po jednom z majitelů. Její menu se sice vejde na jednu stranu listu A4 a vinný lístek v tištěné podobě v den mé návštěvy ještě ani neexistoval, právě v tom však spočívá kouzlo téhle nové italské restaurace. To, že jídelní lístek neobsahuje encyklopedii italské kuchyně, totiž vůbec neznamená, že není nápaditý a pestrý. Právě naopak: i pouhé tři antipasti, primi piatti i secondi piatti, doplněné dezerty a saláty, vám způsobí dilema a plně uspokojí každého milovníka italské kuchyně. A té římské zvlášť, protože právě tou se Matteo, římský rodák s italským otcem a českou matkou, inspiroval nejvíc. I díky tomu si jako první chod můžete dopřát třeba bucatini alla amatriciana, pravověrné římské těstoviny, nebo orecchiette s divokou brokolicí, které k věčnému městu patří stejně jako věčná dopravní zácpa. Narodil jsem se v Římě, takže nejvíc vaříme tamní kuchyni, vysvětluje sympatický Matteo, jenž podobně jako jeho společník v restauraci nejen obsluhuje, ale také klábosí s hosty či běhá sem a tam a italsky si zpívá se zdejší hudební kulisou, když zrovna něco hoří. Matteo sice pochází z Itálie, v Česku ale žije přes dvacet let. V roli číšníka prošel předními pražskými italskými restauracemi včetně Divinisu Zdeňka Pohlreicha nebo podniku Emanuela Ridiho, zatímco v Itálii si na pár měsíců vyzkoušel i vaření. Názvy italských jídel i vín přesto dodnes vyslovuje italsky a občas se mu do věty vloudí slůvko perfecto. Pří-

61 61 restaurace light RISTORANTINO DA MATTEO Jirečkova 11, Praha 7 tel.: ristorantino@damatteo.cz Otevírací doba: denně , Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. FOTO Hynek Glos padně mluví úplně italsky, to když do restaurace přijde mladý italský pár. Což ještě před prvním soustem funguje i jako svého druhu ubezpečení: žádný Ital nikdy v Praze nepůjde do špatné italské restaurace, to se radši hrdě nají v McDonald s. Trochu jsme tady zariskovali, ale zatím se nám daří, říká Ondřej, spolumajitel podniku, zatímco mi nabízí víno. Právě při tom pochopíte kouzlo neexistence vinného lístku; obsluha musí všechna vína prezentovat osobně, žádné mechanické přečtení položky z menu jako v bufetu. Navíc tak poznáte i neznámá vína. Já například nikdy nepil severoitalskou Lucrezii, příjemně řízné suché cuvée s trochu podezřelým názvem, které mi v restauraci Da Matteo doporučili k předkrmu. BUCATINI ALLA AMATRICIANA CINGHIALE ARROSTO CON CASTAGNE. Kančí pečené na kaštanech. NEJDŘÍV JÍDLO Menu sice nabízí tři předkrmy včetně silné zeleninové polévky minestrone, můj zrak však hned padl na polpo con cannellini e rucola, tedy chobotnici s toskánskými fazolemi a rukolou. Zjevně jsem v tom nebyl sám, protože v kuchyni čekala poslední porce. Chobotnice je delikátně jemné maso, ovšem zrádně citlivé i na drobné profesní nedostatky v kuchyni; v podniku Da Matteo ji čeští kuchaři, které mladí majitelé posbírali během svých angažmá v pražských italských restauracích, zvládají jako Italové. A nejen chuťově, ale i vizuálně. Málokdo jí všemi smysly tak jako Italové a v Da Matteo to dobře vědí: měkce a šťavnatě připravenou chobotnici zakápnutou olivovým olejem a posazenou na světlých fazolích servírují v hlubokém bílém talíři. Snad i proto zde u oběda potkáte rovněž někdejší levicové poslance a odboráře. I ti umějí ocenit kvalitu, když zrovna neštvou dav na demonstracích. Představte si, kdyby i na odborářských demonstracích podávali místo teplého piva chobotnice! Málokdo dnes spořádá k obědu všechny tři tradiční italské chody, já však zůstal i po chobotnici u primi piatti: konkrétně u poloviční porce linguine s lilkem. V Ristorantinu da Matteo je dělají přesně po italsku: al dente a vláčně lepivé, kdy veškerá omáčka z pánve zůstane na těstovinách, a ne kolem nich. A mimochodem: stejně skvělý jako chobotnice nebo linguine je zdejší světlý chléb, který si pečou sami. Přinejmenším v jednom je však restaurace nápadně nemoderní: už během předkrmu a zběžné obhlídky střídmého designu interiéru pochopíte, že tady stojí na prvním místě jídlo, a ne zbytečně drahý nábytek, osvětlení a jiná šidítka, která často jen odvádějí pozornost od horší kvality kuchyně. Ale zpět k menu a dilematu, jež vám způsobí: máte zavrhnout jehněčí na bílém víně s rozmarýnem a olivami, kuře na paprikách po římsku, nebo kančí pečené na kaštanech? Coby milovník zvěřiny jsem obětoval první dvě jídla a vybral kančí. A k němu samozřejmě červené víno. Matteo doporučil Rosso Bello, netoskánské Sangiovese. Sklenka stojí devadesát korun a méně známé víno chutná citelně líp, než naznačuje jeho lacinější buket. Nechceme tady mít spoustu vín s vysokou marží a dívat se na ně, protože si je kvůli ceně nikdo nedá, vysvětluje Matteo svou vinnou politiku. Na drahé láhve podle něj nemá smysl dávat ani obvyklou minimální stoprocentní marži, protože se neprodají. Restaurace kupuje víno od různých dodavatelů a sám česko-italský spolumajitel se nyní chystá na nákupní exkurzi na sever Itálie. Ne, brambory ne! Odneste je! Říkal jsem bez brambor, zvýší Matteo hlas, když mi z kuchyně přinesou kančí pečeni i s bramborami, které jsem ne- VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU Sezónní zeleninová polévka 95 Kč Chobotnice s toskánskými fazolemi a rukolou 200 Kč Buvolí mozzarella na salátku z červené čekanky a pečených paprik 160 Kč Orecchiette s divokou brokolicí 160 Kč Pici se slávkami a ovčím sýrem 190 Kč Jehněčí na bílém víně s rozmarýnem a olivami 270 Kč Kuře na paprice po římsku 240 Kč Kančí pečené na kaštanech 300 Kč Čekanka a červená čekanka s ovčím sýrem, hruškou a ořechy 120 Kč Fenykl, olivy a pomeranč 130 Kč Tiramisù 100 Kč Fondant al cioccolato 130 Kč Sorbetto / gelato 80 Kč Recenze všech restaurací najdete na objednal. Jenže příloha, restovaná na rozmarýnu a šalvěji, tak podmanivě vypadá i voní, že ji nechávám na stole. MEDIUM JE MEDIUM Označit hlavní chod za zklamání by bylo stejně nefér jako nazvat premiéra Bohuslava Sobotku politikem s vizí. Kančí na kaštanech je správně upečené medium a už na řezu vidím, že ho kuchař udělal pečlivě do růžova tečka. A není ani vysušené, což většinou taky poznáte už na řezu. Spíš je to můj osobní problém, protože maso většinou jím medium rare, takže mi byť jen trochu víc udělané kančí najednou přijde tužší. Navíc divočák à la Da Matteo výrazně i chutná, ani při pečení neztratil nic ze specifické zvěřinové chutě, vůně a konzistence. Objektivně studené jsou vlastně jen brambory, ty jsem ale původně neobjednal, tak proč si vlastně stěžovat? A zvlášť když i malé espreso na závěr vládne poctivou pekelnou silou, a navíc stojí méně než ve většině dobrých pražských restaurací! Petr Holec holecp@mf.cz

62 62 Euro února 2015 light společnost CBRE Zasedačka roku Cílem soutěže CBRE Zasedačka roku je představit veřejnosti zajímavá pracovní prostředí firem v České republice. V kategorii Zasedačka roku letos zvítězila společnost Google, v kategorii Inovativní kancelářský koncept společnost In-Spiro a titulem Nejatraktivnější pracovní prostředí byla oceněna Air Bank. Na snímku ze slavnostního vyhlášení cen (zleva): Bert Hesselink (CBRE), Kateřina Baková (Air Bank), Marie Passburg (Skanska Property), Tomáš Ervín Dombrovský (LMC), Tomáš Jindříšek (Dark Side), Taťána le Moigne (Google), Pavel Maurer (Grand Restaurant), Stáňa Baslerová (In-Spiro) a Ivo Němeček (Cisco). PRŮMSTAV Podporují Tichý svět Průmstav podpořil částkou 100 tisíc korun obecně prospěšnou společnost Tichý svět chráněná pracoviště, která pomáhají lidem se sluchovým postižením. Darovaná částka bude použita na obnovu dětského koutku v Tiché kavárně, nacházející se v Praze 8. Výjimečností tohoto podniku je jeho obsluha, u které si můžete objednat beze slov. Kromě podpory neslyšících v oblasti vzdělávání a zaměstnávání Tichý svět pořádá kurzy znakového jazyka a osvětové semináře. Již dva roky také zajišťuje provoz dvojjazyčného internetového zpravodajského serveru Tiché zprávy. PENTAHOTELS PRAGUE Partnerem Miss Pentahotel Prague uzavřel partnerství s prestižní soutěží krásy Česká Miss, a stal se tak jejím oficiálním hotelem. Partnerství zahrnuje mimo jiné poskytnutí zázemí a ubytování finalistkám po dobu závěrečného soustředění a během posledního týdne před finále soutěže, které proběhne 28. března Kromě ubytování v moderních designových prostorách absolvují dívky i celou řadu workshopů. Na společné fotografii jsou všechny finalistky soutěže Česká Miss 2015 před odjezdem z pentahotelu na Ples v Opeře, který se konal ve Státní opeře Praha v sobotu 7. února MICROSOFT Dost práce pod psa Společnost Microsoft vyhlásila a ocenila výherce projektu nazvaného Dost práce pod psa, jehož cílem bylo vyzvat malé a střední podniky k zamyšlení nad přínosy využívání moderních technologií ve firmách. Výherce soutěže, česká společnost TelPro, obdržela při slavnostním předávání poukaz v hodnotě 90 tisíc korun určený na modernizaci technologického vybavení. Na snímku (zleva) Petr Reguli z Microsoftu, Vladimír Šveřepa, programátor společnosti TelPro, který firmu do soutěže přihlásil, Martina Vymyslická z Microsoftu a Petr Lávička, majitel společnosti TelPro. CFO CLUB Prognóza vývoje ekonomiky Letošní první setkání CFO Clubu se konalo ve středu 4. února v prostorách hotelu The Mark v Praze. Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje pro rok 2015 a ohlédnutí za roky 2012, 2013, 2014 se zúčastnili (zleva): Miroslav Plojhar, strategist, Česká spořitelna; Jakub Kučera, ekonomický komentátor, RSJ; Daniel Heler, člen představenstva, Česká spořitelna; Martin Novák, místopředseda představenstva a ředitel divize finance, ČEZ. INVELT První etapa dokončena Nově zrekonstruovaný showroom v Praze otevřela společnost Invelt zabývající se prodejem a servisem automobilů BMW. Celková rekonstrukce prostor je plánována na tři roky. Po dokončení bude zákazníkům přístupná plocha o velikosti více než čtyři tisíce metrů čtverečních. Otevření zrekonstruované části se zúčastnili i zástupci mateřské společnosti BMW. Na snímku (zleva): Christoph von Tschirschintz, prezident pro střední a jihovýchodní Evropu BMW Group; Harald Hoelzl, generální ředitel BMW Group CZ; Jiří Jirovec, generální ředitel a spolumajitel Inveltu, a Nicolas Peter, viceprezident BMW Group pro Evropu. FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz)

63 63 káva s... Matějem Bártou light Potenciál vidíme v Polsku Letos budeme otevírat další pobočky. Hlavně ale přineseme nové produkty, které v Česku ještě nejsou Inadále se chceme rozvíjet a expandovat, ale přitom udržet trend, že zachováváme kvalitu u našich současných zákazníků. Celkově máme nyní v Evropě ke čtyřem tisícovkám zaměstnanců, říká Matěj Bárta, generální ředitel společnosti M2C. BRATR VE FIRMĚ NENÍ. Struktura firmy je jasná a transparentní a bratr v ní nemá žádnou roli, říká Matěj Bárta na adresu svého sourozence Víta. FOTO archiv V posledních letech jste expandovali do několika zemí střední Evropy a také v Rusku. Který trh považujete za nejperspektivnější? Ano, za posledních několik let máme velice úspěšný progres v zahraničí a je třeba vyjádřit dík zákazníkům za příležitost, kterou jsme dostali. V každé zemi, kde náš holding M2C působí, je potenciál rozvoje. Někde je to facility management či bezpečnostní segment, jinde zase například technologie. V současnosti vidím velký potenciál v Polsku. Na polském trhu jsme se s naší strukturou umístili v Top 5 společností, které poskytují bezpečnostní služby, a přednedávnem jsme mimo jiné získali zakázku na zajištění bezpečnosti největšího polského obchodního centra. Pro zajímavost, toto centrum má rozlohu větší než 300 tisíc metrů čtverečních. Plánujete letos vstup do nových zemí? Mohu dokonce prozradit, že otevření nových poboček takzvaně klepe na dveře. Hlavně ale přineseme nové produkty, které v Česku ještě nejsou. Společnost se stále rozvíjí, i když trhy jsou více saturované. Jsme rádi, že jsme silným konkurentem řady značek mezinárodních i lokálních. Ve firmě jste začal pracovat už za studií. Později jste odkoupil podíl od bratra. Má on dnes v agentuře nějakou, byť neoficiální roli? Od odkupu podílu v roce 2010 je společnost M2C řízena mnou jako generálním ředitelem a managementem společnosti, a to ve všech státech, kde působíme. Společnost prošla od té doby zásadními restrukturalizačními změnami v rámci obsazení managementu a jejich kompetencí. Naše struktura je jasná a transparentní a bratr v ní nemá žádnou roli. Jak hodnotíte nový značku společnosti? Jednoznačně úspěšně. Splnilo to původní očekávání lepší prezentace značky na zahraničních trzích. Je více čitelná pro naše obchodní partnery. S novou filozofií souvisí i celá korporátní identita holdingu M2C. A hlavně se podařilo sjednotit všechny produkty, jako je správa a údržba nemovitostí, bezpečnost a další, pod jeden design. Jak se vám ekonomicky daří? Holding M2C je ekonomicky ve zdravé kondici a postupně roste. Určitě se chceme i nadále rozvíjet a expandovat, ale přitom udržet trend, že zachováváme kvalitu u našich současných zákazníků. Celkově máme nyní v Evropě ke čtyřem tisícovkám zaměstnanců. Jak ekonomiku vašeho podnikání ovlivnilo lednové zvýšení minimální mzdy? Rozdělil bych firmy do dvou kategorií. V první jsou ty, které si problém uvědomují a vynasnaží se maximálně v mezích zákona a vztahů se zákazníky vytvořit finanční prostor na reflektování dané situace, a potom ty druhé, které budou pokračovat v trendu nabízení služby pod hranicí minimální mzdy, zaručené mzdy a zákonných odvodů, budou vyplácet zaměstnance v hotovosti, zakládat a rušit účelově firmy a spoléhat se, že se to na místně příslušném úřadu vyřeší. Pokud nechceme zužovat prostor mezi mzdami a minimálními mzdou, tak musíme hledat finanční prostředky na pokrytí tohoto rozdílu. A ty se budou muset někde najít. A k tomu si přičtěte změny cen ve spotřebitelském koši. Obecně je třeba říci, že ceny v oboru jsou pod adekvátní tržní hodnotou. Jak to zlepšit? Podnikatelské prostředí v oboru poskytování bezpečnostních služeb, a tím i podmínky zaměstnanců by mohl v současné době zlepšit připravovaný zákon o soukromé bezpečnostní činnosti, který zde chybí již řadu let. Je však dle názoru nejen mého, ale i některých oborových mezinárodních sdružení a světových odborníků, velice nešťastné, že tento zákon v současné navrhované podobě bude místo vytváření rámce pro zvýšení úrovně soukromé bezpečnosti v Česku spíše znamenat výrazný zásah do svobody podnikání ze strany orgánů státu a velké zvýšení administrativy, což je v rámci úpravy podnikání v této oblasti na evropském trhu naprosto ojedinělé. Petr Weikert weikert@mf.cz

64 64 Euro února 2015 light lidé a podniky AZLAN Petr Hanovec ředitel Jiří Lepka EMC CR Jana Šustová Rakovský & partners Boris Achmedov Rakovský & partners Lucia Kvapilová Renomia David Vrba Linet Group Hana Kovaříková AMI Communications S platností od 1. února 2015 byl do funkce ředitele Azlanu, VAD divize společnosti Tech Data, jmenován Petr Hanovec, který doposud v rámci Azlanu zodpovídal za HP business unit. Řízení divize přebírá od Tomáše Cíglera, který je současně generálním ředitelem české pobočky Tech Data. Petr Hanovec má dlouholeté zkušenosti z oblasti podnikových IT a mimo jiné v letech 2003 až 2009 řídil divizi server a storage ve společnosti HP. Nový ředitel Azlanu se bude zaměřovat na strategické rozvojové aktivity firmy zejména v souvislosti s plánovaným uvedením cloudové platformy Tech Data Stream One na český trh, bude posilovat pozici podniku v souladu s celoevropskými distribučními programy jednotlivých výrobců a dále rozšiřovat nabídku produktů a služeb. 1 EMC CR Jiří Lepka channel sales manager Společnost EMC Czech Republic oznámila jmenování Jiřího Lepky (40) do funkce channel sales managera pro Českou republiku a Slovensko. Oba trhy budou profitovat ze společného manažerského řízení i v oblasti partnerské sítě. Mezi hlavní cíle Jiřího Lepky bude patřit další rozvoj partnerské obchodní sítě a podpora partnerů v České republice a na Slovensku. Dále se chce zaměřit na řízení přechodu a adaptaci na Business Partner Program 2015 a budování obchodních a partnerských strategií. Cílem je kontinuální zvyšování podílů EMC na trhu jak v oblasti ukládání, zálohování a archivace dat, tak také v oblastech softwaru a řešení spojených s cloudem a analýzou big dat. V IT sektoru se Jiří Lepka aktivně pohybuje již od roku Pracoval pro globální společnosti, jako je Fujitsu Siemens Computers nebo Hewlett-Packard, a zkušenosti získal i z lokálního prostředí u distribuční společnosti ed system Czech. Vystudoval obor business administration na Vyšší odborné škole Goodwill. Hovoří anglicky, německy a polsky a svůj volný čas tráví v kokpitu letadla. 2 RAKOVSKÝ & PARTNERS Jana Šustová advokátka Boris Achmedov advokát Advokátní kancelář Rakovský & Partners, působící na českém trhu úspěšně od roku 2003, rozšířila od ledna 2015 svůj tým o dvě nové tváře. Novými posilami jsou advokáti Boris Achmedov a Jana Šustová. Jana Šustová přichází z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, kde se zaměřovala na oblast sporné agendy, rozhodčího řízení a korporátního práva. Od ledna 2015 posílila transakční a korporátní tým advokátní kanceláře Rakovský & Partners. Vzhledem k jejím zkušenostem například ve sporech týkajících se investiční výstavby bude rovněž činná v oblasti soudního řízení. Absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jana Šustová ve svém volném čase ráda čte, cestuje, poznává nová místa a tráví čas s přáteli. Vedle praxe advokátky rovněž vyučuje občanské právo procesní na Právnické fakultě UK a publikuje v odborném tisku. Boris Achmedov působil sedm let jako asistent soudce závazkového senátu u Nejvyššího soudu ČR a má mnohaleté zkušenosti se závazkovým právem a procesní agendou. Jeho další významnou specializací jsou oblasti práva autorského a práva informačních technologií. Achmedov je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brně. Ve svém volném čase nejraději sportuje a cestuje. 3 RENOMIA Lucie Kvapilová ředitelka pobočky Lucie Kvapilová se stala novou ředitelkou regionální pobočky akciové společnosti Renomia v Českých Budějovicích. Je zodpovědná za řízení, chod a celkový rozvoj této pojišťovací makléřské společnosti. Lucie Kvapilová ve své nové roli zúročí zkušenosti z předchozího působení a zaměří se na podporu kolegů a rozvoj vztahů s pojistiteli, klienty a dalšími obchodními partnery. KRÁTCE OKIN FACILITY Poskytovatel integrovaného facility managementu ve střední a východní Evropě, společnost Okin Facility, oznámila změny ve vedení. Václav Trávník, který byl dosud výkonným ředitelem českého zastoupení, bude nově zodpovídat za všechny pobočky v České republice, na Slovensku, Ukrajině, v Bulharsku, Rumunsku a Polsku. Do funkcí regionálních ředitelů nastupují Milan März a Jaroslav Vaněk. Martin Böhm byl jmenován ředitelem produktové linie. PIVOVARY STAROPRAMEN Manažerem interní komunikace společnosti Pivovary Staropramen se stal Karel Veselý. V nové funkci zužitkuje své zkušenosti z personální oblasti a znalost firemního prostředí. Do Pivovarů Staropramen nastoupil v roce 2006 jako trenér obchodních zástupců, od roku 2007 pracoval jako manažer vzdělávání a rozvoje a od roku 2010 až dosud působil v pozici manažera rozvoje lidských zdrojů. Vystudoval obor andragogika na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. KIA MOTORS CZECH Do funkce marketingové manažerky Kia Motors Czech byla jmenována Sandra Plachá (27). V čele oddělení bude odpovědná za strategické plánování, přípravu ATL/BTL kampaní, dealerský marketing včetně koordinace digitálních aktivit a zlepšování image značky v ČR. Sandra Plachá získala zkušenosti z oblasti marketingu a automobilového průmyslu ve společnosti Fiat ČR, kde působila od roku Mezi lety 2009 až 2011 pracovala v leasingové společnosti Speed lease. AUTO PALACE Dana Bratánková posiluje marketingový tým skupiny Auto Palace a bude zodpovídat za PR související s retailovými aktivitami společnosti. Bratánková získávala své zkušenosti v PR pro auto-moto klienty již od roku Mezi její klienty patřily v minulosti mj. i Ford Motor Company, Shell Czech Republic nebo Lukolil Czech Republic. Skupina Auto Palace je součástí holandského holdingu AutoBinck, založeného v roce 1907 v Haagu, na našem území působí od roku 1991.

65 65 lidé a podniky light FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) Jaroslav Codl Virtuse Energy Pavel Šíma RobertNemec.com David Šimek CHSH Kališ & Partners V oblasti pojišťovnictví se pohybuje od roku Před nástupem do Renomie pracovala pro akciovou společnost Respect a AON CEE, kde se věnovala péči o klienty a obchodní činnosti. Kvapilová je vdaná a má dvě děti. Svůj volný čas věnuje především rodině a studiu na České zemědělské univerzitě. Mezi její záliby patří stolní tenis, četba, vlastní literární tvorba a sledování filmů. 4 LINET GROUP David Vrba viceprezident pro obchod a marketing Výrobce zdravotnických lůžek Linet Group obsadil do nově vytvořené pozice globálního viceprezidenta pro obchod a marketing Davida Vrbu, který přichází ze společnosti 3M. V nové funkci bude zodpovědný zejména za řízení globálních obchodních a marketingových strategií skupiny. Ve společnosti 3M vedl David Vrba obchodní a marketingové aktivity v rámci regionu střední a východní Evropy. Předtím zastával více než pět let pozici generálního ředitele 3M Česko. V oblasti zdravotnictví vystřídal i několik dalších mezinárodních manažerských pozic, například v regionu západní Evropy, na Blízkém východě a v Asii. 5 AMI COMMUNICATIONS Hana Kovaříková account director Tuzemská PR agentura AMI Communications jmenovala Hanu Kovaříkovou do funkce account directora. Nově povede tým z oblasti ICT, který se stará o klienty jako Vodafone, HTC či Dell. Hana Kovaříková má bohaté zkušenosti z PR i mediální oblasti. Před nástupem do AMI pracovala v agentuře AC&C Public Relations a v minulosti též působila jako redaktorka televize Nova. V AMI měla v pozici manažerky na starost nejdříve klienty z rychloobrátkového segmentu. Posléze se začala věnovat klientům z oblasti informačních technologií, jejichž vedení nyní převzala. Hana Kovaříková vystudovala mediální a komunikační studia na Univerzitě Karlově a angličtinu a němčinu pro hospodářskou a obchodní sféru na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve svém volném čase se nejraději věnuje cestování a fotografování. 6 VIRTUSE ENERGY Jaroslav Codl ředitel prodeje Jaroslav Codl se stal ředitelem prodeje elektřiny a plynu ve firmě Virtuse Energy, která je největším tuzemským obchodníkem s emisními povolenkami. Bude mít za úkol budovat strukturu a procesy pro dodávku elektřiny a plynu koncovým zákazníkům z kategorie středních a větších firem. Na trhu s elektřinou se Jaroslav Codl pohybuje od roku Před příchodem do Virtuse Energy strávil tři roky ve společnosti Czech Coal, kde se podílel na akvizicích, podpoře pro střední a velké zákazníky a realizoval projekt prodeje zemního plynu. 7 ROBERTNEMEC.COM Pavel Šíma CBDO Account manager Pavel Šíma se stal chief business development officerem (CBDO), a dostal se tak do vedení digitální agentury RobertNemec.com. V nové funkci bude zodpovědný za rozvoj produktů, obchodu a marketingu a spolu s dalšími členy vedení bude rozhodovat o strategickém směřování firmy. Nový CBDO bude mít na starost tým vedoucích oddělení, kteří budou připravovat inovace pro klienty. Zároveň bude řídit account managery agentury. V agentuře RobertNemec.com působí Pavel Šíma přes tři roky. Začínal jako marketing specialist, poté se jako account manager staral o klienty jako Vykupto.cz, Saxo Bank, Socialbakers, Masarykova univerzita, London Theatre Direct, Česká mincovna, Barceló Palace Hotels nebo Evropská databanka. Vystudoval Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity se zaměřením na politický marketing. Na Americké univerzitě v Bejrútu studoval arabštinu. V roce 2011 získal druhé místo v České ceně za PR. 8 CHSH KALIŠ & PARTNERS David Šimek vedoucí Advokátní kancelář CHSH Kališ & Partners, člen nadnárodní skupiny CHSH, posiluje svůj tým o Davida Šimka, který povede nově otevřené zastoupení firmy v Ruské federaci. David Šimek dříve působil jako partner, vedoucí právník a generální ředitel moskevské pobočky jiné významné české advokátní kanceláře činné na ruském trhu. Jeho specializací je zejména zastupování českých exportérů na území bývalých zemí Sovětského svazu a pomoc podnikatelům z této oblasti při realizaci jejich zájmů ve střední a východní Evropě. David Šimek je členem České advokátní komory a Komory pro hospodářské styky se SNS. Hovoří plynně rusky, anglicky a německy. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, absolvoval také studijní programy na Univerzitě Bayreuth v Německu a na Státní univerzitě v ruské Voroněži. NAROZENINY 23. ÚNORA Torben Emborg (51) generální ředitel a jednatel: Nestlé Česko Mirosław Kastelik (47) finanční ředitel a člen představenstva: Unipetrol Daniel Martínek (52) generální ředitel a předseda představenstva: MetLife pojišťovna Svatopluk Němeček (43) ministr zdravotnictví ČR Martin Tesař (44) vedoucí partner oddělení auditu a jednatel: Deloitte Audit 24. ÚNORA Martin Borovka (41) generální ředitel a předseda představenstva: Eurovia CS David Grund (60) člen představenstva: UniCredit Bank CR and Slovakia Petr Hampl (48) obchodní ředitel a člen představenstva: Techo Rostislav Kuneš (47) generální ředitel a partner: TPA Horwath 25. ÚNORA Jakub Holubec (38) jednatel: Dolphin consulting Lukáš Roubíček (44) jednatel: RWE Energo 26. ÚNORA Jiří Bělohlav (65) prezident a předseda představenstva: Metrostav Petr Duchek (35) obchodní ředitel pro ČR, Polsko a Slovensko: British Airways Josef Přibyl (46) generální ředitel: Autoklub Bohemia Assistance 27. ÚNORA Vítězslav Bogač (51) generální ředitel a předseda představenstva: ČEZ ICT Services Tomáš Končický (47) ředitel pobočky v ČR: Bank Gutmann 28. ÚNORA Jan Mengler (65) generální ředitel a předseda představenstva: VUAB Pharma 29. ÚNORA Martin Hejl (47) generální ředitel: Thimm obaly 1. BŘEZNA Helmut Hetlinger (43) managing partner a jednatel: IB Grant Thornton CR Martin Hrnčiřík (44) člen představenstva: Kupeg úvěrová pojišťovna Tomáš Salomon (49) ředitel retailového bankovnictví a člen představenstva: Česká spořitelna Petr Šimoník (55) předseda představenstva: Energie holding Kateřina Švehlová finanční ředitelka a předsedkyně dozorčí rady: Scanservice

66 deník pátek číslo 1811 l volný prodej 10 Kč l řízená distribuce l Omezená svoboda Nebudeme přece Volný pohyb v Evropské unii chudí příbuzní je ohrožen. Kvůli teroristům TémA str. 4 5 Euro za 20 korun, jinak pro Česko nemá smysl, říká hlavní ekonomka ČBA Eva Zamrazilová E15.cz JAN ŠiNDELář: KOnKUrEnCE na KOlEjíCh? TAKhlE ne Komentář str. 18 jednou větou Žlutý fosfor přiveze z Kazachstánu ČD Cargo ČD Cargo získalo pětiletou Pavla Palaščáková Praha ustanou. Naopak se množí náznaky toho, že vzbouřenci upřou po- zakázku na přepravu žlutého fosforu z Kazachstánu do Česka; ukrajinským vojskem utržila v Debalceve porážku dobýt Mariupol a získat pro Rusko zornost jižním směrem, pokusí se na úkor soukromé AWT. str. 6 i vláda. Týden po uzavření dohod z Minsku je jasné, že Prezident Petro Porošenko se suchozemskou cestu na Krym. Evropské firmy horečně navyšují kapitál selhaly. Boje v Donbasu zesílily. snaží na kritickou situaci reagovat. Za prvních šest týdnů letošního Mezinárodní společenství si ale Především chce dostat na Ukrajinu roku upsalo nové akcie už není ochotné plně připustit realitu. Dokud bude věřit v šanci na vu. Hovoří o policejní misi EU jed- mírové síly a obejít přitom Mosk- 120 evropských firem a získaly rekordních 32 miliard eur; je to naplnění ujednání, nemůže Kyjev nající na příkaz Rady bezpečnosti poprvé za deset let, co Evropané předstihli Američany. str. 12 čekat důraznější pomoc. OSN. Rád bych tvrdě zdůraznil, Povstalci získali pocit, že se že se Rusko jako agresor nemůže jim nic nestane, pokud příměří účastnit mírové operace, vzkázal. STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE lokálně poruší. Nenaplnila se navíc Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti PX (CZ) ,03 % očekávání, že po bitvě o důležitý OSN, už dalo najevo, že je proti. ATX (AT) ,07 % železniční uzel Debalceve potyčky Pokračování zahraničí str. 14 BUX (HU) ,01 % Foto isifa DAX (DE) ,37 % WIG20 (PL) ,06 % KURZY ČNB str. 12 CZK/EUR Daniel Novák Praha jsme odvrátili tři neoprávněné insolvenční útoky, které postupně na stejného mladíka s trvalým muže, u něhož našla zfalšované akcií na Daniela Tázlera. Tedy Nechápeme, proč policie 27,370 Insolvenční útok na trojici velkých českých výrobců osvětle- napadl naše akcie, a to velice vážnech, který je podepsaný se svou nost, z ničeho neobvinila a ne- přitvrzují. Čtvrtý útok už přímo bydlištěm na radnici v Sedlča- smlouvy poškozující naši společ- 0,210 Kč ní Trevos, Hormen CE a Halla ným způsobem, řekl deníku E15 firmou Telepike pod posledním dala návrh na vazbu, podotkl se posunul na ještě závažnější místopředseda představenstva insolvenčním útokem na firmy Šulc. Stejně tak se prý policisté CZK/USD úroveň. V případě společnosti Trevosu Vilém Šulc. Trevos, Hormen CE a Halla. již dostali i k samotnému Tázlerovi. Ani on si však obvinění a ná- Trevos se totiž zatím neznámí nájezdníci chystali ovládnout firmu náhodou v Praze při zadržení do nichž deník E15 nahlédl, se vrh na vazbu nevyslechl. Policie Policii se v prosinci podařilo Další padělané dokumenty, 24,033 0,221 Kč pomocí padělané smlouvy o převodu akcií. Podnik z Turnova má průkazem zajistit také falešné ho dluhu Trevosu vůči neznámé povala aktivitou ani u trestních Slováka s falešným občanským týkaly uznání dvacetimilionové- podle zástupce Trevosu nepřeky- tržby přes půl miliardy korun smlouvy s padělanými podpisy firmě nebo dohody společnosti oznámení podaných v souvislosti a exportuje do padesáti zemí. většinového akcionáře a předsedy představenstva Trevosu o společném postupu ve veřejhy. Firma proto poslala stížnost s jiným dodavatelem osvětlení s předešlými insolvenčními návr- Dodával světla například pro vlakové nádraží ve Vídni nebo Jiřího Opočenského. Jeden z dokumentů se týkal převodu jeho z dodávek pro státní zakázky. byznys str. 7 ném tendru. To by firmu vyřadilo na státní zastupitelství pro mrakodrapy v Dubaji. Již A inzerce , číslo 01/15 1ZEN MUDr. Jan Hnízdil má moc měnit pohled lidí na nemoc. Enfant terrible českého zdravotnictví otvírá své Hnízdo zdraví, aby nám ukázal, že léčit se dá efektivně a levně. STYLOVÝ MĚS ÍČNÍK. V YCHÁZÍ S DENÍKEM E 15 The environment ministry may slap an environmental tax on cars made as recently as 2005 Monday, 23 February 2015 Issue 59 l newsstand price CZK 24/ 1 l Dusno v šalermu Slovensko poskytlo daňovou úlevu firmě českého ministra financí Andreje Babiše Top STory pages 8 9 Money for othing For the banking sector, the golden times are long past, says Česká spořitelna CEO FEATUrE pages Jaroslav Matějka 3 vehicle, i.e. a car made roughly Euro 3 CZK 3,000 (currently registrations made in the central of registrations of aged cars, between 2000 and 2005, was not subject to a charge). register of vehicles fall within the akin to what happened in 2009 he environment ministry headed by Minister Cabinet is likely to discuss the senger vehicle in the Czech Nevertheless, the environment troduced. There were almost registered to a new owner. The The average age of a pas- scope of the transport ministry. when the charges were first in- Richard Brabec wants legislative intent for the bill in Republic is relentlessly rising. ministry is only too aware of the 231,000 used cars registered to raise the environmental tax applied to cars that Director of the Waste Manage- Another measure that remains der. That is why the ministry has number dropped to less than March, said Jaromír Manhart, It stood at years in fact that the cars are getting ol- to new owners in 2008, but the release a higher rate of pollution ment Department at the ministry. The proposed charges are as number of imported used cars the charges to encourage an The European EURO emis- on an upward trajectory is the decided to propose a change in 145,000 by a year later. into the air because they were only manufactured to be compliant with older and less stringent CZK 10,000 (no change), EURO les accounted for as many as 44 Manhart. across EU member states de- follows: no EURO compliance older than 10 years. These vehic- improvement in this area, said sion standards that are in force emission standards. According 1 CZK 10,000 (currently CZK in every 100 used cars imported The ministry is assuming that fine the acceptable limits for to a ministry proposal, the tax 5,000), EURO 2 CZK 5,000 in Both the issue of the increasing the environmental exhaust emissions. would apply whenever a EURO (currently CZK 3,000), and age of the cars on our roads and tax will drive down the number Continues on page 5 david špinar: budoucnost Český golf je v MultiscReenu se ocitl na Rozcestí strana 14 strana 46 První časopis o médiích, reklamě a marketingové komunikaci > založeno 1993 Michel FleischMann: Rádio je především zábava strana 58 Strategie vychází ve Spolupráci S týdeníkem euro 0215 > vychází > cena 69 Kč Photo: Anna Vacková Šéf odborů Josef Středula: Zaměstnanci by měli dostat přidáno str. 16 číslo 2 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Časopis pro VYCHÁZÍ V E SPOLUPRÁCI S PORTÁLEM BUSINESSINFO.CZ inzerce A JOSEF DONÁT: S ParTNerem advokátní kanceláře rowan legal a PráVNíkem roku 2014 V kategorii PráVo it o kybernetické bezpečnosti a o Tom, jak Se PřeS Práci V reklamě dostal ke SVé SPecialiZaci. Paní účetní a továrna na daně Právník roku 2014 fórum e15 Finanční úřady potrestaly několik V pražském kongresovém centru Zástupci renomovaných advokátních firem za daňové machinace, i když se v pátek 30. ledna konal jubilejní kanceláří se věnují zániku ovládacích neexistovaly přímé důkazy. Tvrdý kurz desátý galavačer celojustiční soutěže smluv a novým požadavkům na zprávy loni posvětil Nejvyšší správní soud. Právník roku. o vztazích mezi propojenými osobami. ÚNOR Euro února 2015 light pozvánky/společnost DO 28. BŘEZNA Zlatý fond českých fotografů Minulý týden zahájená výstava v Galerii města Trutnova na Slovanském náměstí nese název Pohled do Zlatého fondu Národního muzea fotografie. Vystavované fotografie patří do kolekce, kterou pro Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci koncipovali Ivo Gil, Tomáš Dvořák a Jaroslav Prokop. Zlatý fond tvoří 220 žánrově pestrých snímků od současných českých fotografů, v Trutnově je z nich předvedeno osm desítek. Výstava tak umožní vhled do aktuálního stavu české fotografie jakožto uměleckého média, návštěvník bude mít možnost zhlédnout velmi širokou škálu tvůrčích přístupů a poloh a vzhledem k tomu, že některá díla jsou stará už desetiletí, tak i vývoj či posun v jejich vnímání. OD 19. ÚNORA Podivuhodné cesty Julese Verna OD 26. DO 28. ÚNORA Valentina Lisitsa a klavír Klavírní hvězda původem z Ukrajiny přijede poprvé do Prahy. Valentina Lisitsa nastartovala svoji kariéru netradičním způsobem prosadila v konzervativním světě klasické hudby způsob prezentace přes stránky You- Tube. Ve středu a ve čtvrtek vystoupí jako sólistka se Symfonickým orchestrem FOK v pražském Obecním domě, svůj klavírní recitál má na programu v sobotu v Rudolfinu. OD 2. DO 11. BŘEZNA Jeden svět 2015 Praskněte své bubliny! To je výzva, kterou diváky přivítá letošní Jeden svět. Již 17. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech si klade za cíl narušit předsudky, pohodlné nevědomí a fámy šířené českou společností. Svou bublinu si budete moci prasknout v Praze a následně v dalších 33 městech České republiky. Nová kategorie V zajetí mysli nabídne filmy o duševním zdraví, sekce Co se v mládí naučíš představí dokumenty o vzdělávání. K příležitosti 20. výročí konce války v bývalé Jugoslávii se budou promítat filmy v kategorii Jugoskop. Chybět nebudou ani tradiční festivalové sekce Moc médií, Takzvaná civilizace s environmentální tematikou, Cesty ke svobodě ze zemí, v nichž pracuje společnost Člověk v tísni, Panorama s filmy oceněnými na zahraničních festivalech a Český pohled. VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 T: F: E: dopisyeuro@mf.cz ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek ŠÉFREDAKTOR Michal Půr ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA Vadim Fojtík ANALYTICI A KOMENTÁTOŘI Pavel Páral Miroslav Zámečník EDITOŘI Tomáš Jeník Jiří Zatloukal Igor Záruba (šéfeditor divize) REPORTÉŘI Hana Boříková Adéla Čabanová Daniel Deyl Václav Drchal Vladan Gallistl Petr Holec Petr Horký Jan Hrbáček (šéfreportér) Blahoslav Hruška Jan Novotný Jan Sedlák Petr Weikert ART DIRECTOR Tomáš Novák FOTOODDĚLENÍ Tomáš Turek (vedoucí) Hynek Glos Martin Pinkas SEKRETARIÁT Zuzana Faltová office manažerka T: KONTAKT NA JEDNOTLIVÉ ZAMĚSTNANCE prijmeni@mf.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta INZERCE A EVENTY David Korn obchodní ředitel T: E: podkladyeuro@mf.cz MARKETING Hana Holková ředitelka marketingu T: Markéta Priknerová brand manažerka T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová ředitelka výroby a distribuce T: Michaela Mrázová manažerka výroby a distribuce T: Lukáš Fabián manažer předplatného T: PŘEDPLATNÉ Předplatné pro ČR vyřizuje: A.L.L. production, s.r.o. P.O.BOX 732, Praha 1 T: E: mladafronta@predplatne.cz TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. T: (02) , E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od října 1998 každé pondělí INZERCE A A FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) Nový projekt, který pro Laternu magiku v Praze připravil dramatik a režisér David Drábek, má svůj inspirační zdroj v románech Julese Verna, především pak v Tajuplném ostrově. Děj inscenace je situován do prvních desetiletí 20. století, do éry pionýrů filmového průmyslu. Diváci se mohou těšit na zcela nové pojetí světa oblíbených románových postav. Scénografie a animované projekce jsou dílem zkušeného výtvarníka Jakuba Kopeckého, kostýmy vytvořila Simona Rybáková, hudbu k inscenaci zkomponoval Darek Král. Podivuhodné cesty Julese Verna jsou barvité a poutavé, zpracované divadelními a filmovými prostředky 21. století za využití různých projekčních ploch, animací a fantastických rekvizit a kostýmů. Inscenace pracuje s multimédii, pohybem i divadlem. Je určena domácímu rodinnému publiku, ale užijí si ji i diváci ze zahraničí. OD 5. BŘEZNA Ballettissimo Balet Národního divadla uvede na scéně Státní opery jako druhou premiéru sezony Ballettissimo, komponovaný večer tanečních opusů tří význačných evropských choreografů. Leitmotivem Ballettissima jsou různé možnosti použití klasické baletní techniky současnosti. Představení zahájí 1. symfonie D-dur Gustava Mahlera, opus, který vytvořil umělecký šéf Baletu Národního divadla v Praze Petr Zuska pro svůj soubor v roce Závěr večera patří Ludwigu van Beethovenovi a jeho 7. symfonii A-dur v úžasné choreografii Uwe Scholzeho. Mezi těmito dvěma symfonickými díly se jako kontrast objeví nový opus, jehož tvůrcem je Ital Jacopo Godani. Ukrajina prosí svět o pomoc S Trevos odvrací pokus o krádež firmy Sním o pacientech, kteří nepotřebují lékaře v divizi Euro E15 dále vychází pay up or scrap it T novináři v pohybu razantní nástup oligarchů silně zahýbal českým a slovenským mediálním trhem Ruská kosa Čeští vývozci se naučili jezdit jinam. Velký trh na Východě jim však může časem chybět PR ÁVO BYZNYS PŘÍLOHA E15 PRO PRÁVNICKOU OBEC A TOP MANAGEMENT& Musí to být zábava

67 2014