Démonia DIS č. 7 a 8/2014 DIS 7-8/2014

Transkript

1 DIS 7-8/2014 Obsah: 1. Uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů 2. Zjištění základu daně z příjmů právnických osob při přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví a při přechodu z podvojného účetnictví na jednoduché účetnictví 3. Informace MF k vedení jednoduchého účetnictví spolků 4. Informace GFŘ k dani z nabytí nemovitých věcí při nabytí vlastnického práva k nemovité věci směnou 5. Informace GFŘ k případům záměny daně z převodu nemovitostí a daně z nabytí nemovitých věcí 6. Informace GFŘ k registraci svěřenských fondů 7. Elektronické podání a daňová informační schránka Vážení přátelé, na vaše dotazy odpovídáme telefonicky každý pracovní den, kromě pátku, od 8 do 12 hodin. Pokud se vám např. nepodaří telefonické spojení, můžete své dotazy zasílat poštou, em nebo faxem, a to nepřetržitě 24 hodin denně. Praha

2 Vážení přátelé, i o prázdninách Vám přinášíme aktuální informace z oblasti účetnictví a daní. Např. při opalování si můžete místo detektivky přečíst informaci o uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů, nebo se můžete seznámit s postupem stanovení základu daně z příjmů právnických osob při přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví a při přechodu z podvojného účetnictví na jednoduché účetnictví, příp. i s několika dalšími zajímavými aktualitami (viz obsah). Uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Dne nabylo účinnosti zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, kterým byla provedena mj. změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ), spočívající v zavedení nového odpočtu od základu daně z příjmů na podporu odborného vzdělávání. Odpočet na podporu odborného vzdělávání byl do vládního návrhu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů doplněn až na základě pozměňovacího návrhu uplatněného při projednávání vládního návrhu v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Proto pro zajištění správné aplikace dotčeného odpočtu vydává Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto společnou informaci. Odpočet na podporu odborného vzdělávání, jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonnému opatření senátu č. 344/2013 Sb., byl do zákona o daních z příjmů zařazen zejména z důvodů nutnosti prohloubení spolupráce škol a zaměstnavatelů (dále jen poplatník ) především v oblasti sdílení výrobních (učebních) prostředků, předávání zkušeností a získávání pracovních návyků žáků a studentů přímo na pracovišti poplatníka. Škola musí být zřízena podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení nebo v případě veřejných, státních nebo soukromých vysokých škol působící podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Poplatníkem se pro účely této informace rozumí fyzická či právnická osoba odlišná od školy a školského zařízení, která spolu se školou uzavřela smlouvu o obsahu, rozsahu a praktického vyučování, odborné praxe nebo příslušné vzdělávací činnosti a o podmínkách pro jejich konání, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování, odborná praxe nebo část akreditovaného studijního programu, za předpokladu, že tato osoba má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání nebo studijním programem. 1

3 Odpočet na podporu odborného vzdělávání lze poprvé uplatnit za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce K 34 odst. 4 Souběh odčitatelných položek resp. odpočtů Poplatník může uplatnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání anebo oba dva odpočty v jednom zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Vzhledem k tomu, že zákon o daních z příjmů nestanoví závazné pořadí pro uplatnění odčitatelných položek podle 34 zákona o daních z příjmů ani závazné pořadí pro uplatnění odpočtů podle 34 odst. 4 tohoto zákona, je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní nejprve odpočet dle 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů (odpočet daňové ztráty) nebo jeden z odpočtů dle 34 odst. 4 tohoto zákona (s respektováním doby stanovené pro možnost uplatnění odpočtů v 34 odst. 5 zákona o daních z příjmů). K 34 odst. 5 Období, ve kterém lze odpočet na podporu odborného vzdělávání uplatnit Odpočet na podporu odborného vzdělávání lze uplatnit v období (t. j. ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání), ve kterém vznikl. Do třech období, která následují po období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, lze odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jeho část přenést a poté uplatnit pouze za podmínky, že v období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, poplatník nevykáže dostatečný základ daně. Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích po období, kdy odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, se do doby uvedené v 34 odst. 5 zákona o daních z příjmů započítávají jak zdaňovací období, tak období, za která se podává daňové přiznání. Zákon nestanoví podmínku uplatnění odpočtu na podporu odborného vzdělávání v nejbližším období, kdy je vykázán základ daně. Dodatečné daňové přiznání V případě, kdy poplatník uplatní odpočet na podporu odborného vzdělávání a z důvodu následně podaného dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost je uplatněn odpočet nižší, je možné neuplatněnou část odpočtu převést do dalšího období, pokud neuplynula doba tří období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém nárok na odpočet vznikl. V případě podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost se uplatní ustanovení 38p zákona o daních z příjmů. K 34f odst. 2 Odborné vzdělávání Odborným vzděláváním se pro účely uplatnění odpočtu na podporu odborného vzdělávání rozumí a) vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo odborné praxe ve všech oborech vzdělání uvedených pod skupinami oborů vzdělání v Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším 2

4 odborném vzdělávání, kromě skupiny oborů č. 79 Obecná příprava a oborů vzdělání poskytující základní vzdělání uskutečňovaná na pracovišti poplatníka, b) vzdělávací činnost v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy podle studijního plánu stanovenou formou studia podle 44, 45 a 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, uskutečňovaná na pracovišti poplatníka. K 34f odst. 3, 34g odst. 1 Doba provozu Dobou provozu se rozumí doba, po kterou je majetek využíván k produkčním činnostem (např. produkce výrobků, zemědělské práce a poskytování služeb), k činnostem zajišťujícím odborné vzdělávání, či ke kombinaci těchto činností. Do doby provozu se nezapočítává odstávka. Odstávkou se rozumí údržba, diagnostika či oprava majetku, pokud tyto činnosti nejsou součástí odborného vzdělávání. O době provozu majetku pořízeného na odborné vzdělávání vede poplatník doložitelnou evidenci využití majetku pro jednotlivé účely (tj. produkční činnosti či odborného vzdělávání). Evidence doby provozu je vedena samostatně za jednotlivé majetky v jednotkách hodin v členění na jednotlivé dny, ve kterých je majetek v provozu. Pokud majetek není využíván u poplatníka v období vymezené jako hlavní prázdniny vyhláškou č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů, pro odborné vzdělávání, nezapočítává se toto období do celkové evidované doby provozu pro účely výpočtu doby provozu majetku. Příklad 1: Poplatník pořídí pro účely odborného vzdělávání majetek v hodnotě Kč. Majetek slouží po celé tři roky zcela pro účely vzdělávání, případně jako operativní záloha pro případ výpadku zařízení určeného pro výrobu. Dodatečný odpočet na podporu odborného vzdělávání od základu lze tedy uplatnit ve výši 110 % a poplatník uspoří na dani z příjmů Kč Kč x 1,1 x 0,19 = Kč Příklad 2: Poplatník pořídí pro účely odborného vzdělávání majetek v hodnotě Kč, který zároveň využívají během druhé směny jeho kmenoví zaměstnanci pro běžnou produkci firmy. Majetek je během školního roku pro odborný výcvik využíván denně střídají se různé skupiny žáků a studentů. Během jednoho roku je tak majetek pro účely odborného vzdělávání využit 35 týdnů po 7 hodinách denně, tedy 1225 hodin. Během druhé směny je pro běžnou produkci firmy využíván 44 týdnů (letní prázdniny jsou z výpočtu vyloučeny a celozávodní dovolená se zpravidla koná právě v tu dobu) po 8 hodinách denně, tedy 1760 hodin. Celková doba provozu tedy činí 2985 hodin za rok. Podíl využití majetku pro odborné vzdělávání je 41 %. Poplatník tedy může uplatnit dodatečný odpočet ve výši 50 % a uspoří na dani z příjmů Kč : ( ) = 0, Kč x 0,50 x 0,19 = Kč Příklad 3: 3

5 V rámci odborného vzdělávání provádějí žáci a studenti i produktivní činnost. Majetek tak ve druhé směně k zajištění stejného výstupu lze používat o 33 % kratší dobu. V takovém případě zůstává počet hodin využití majetku pro odborné vzdělávání na hodnotě 1225 h/rok, ale pro další činnosti je majetek využíván pouze 1162 hodin/rok, takže podíl využití majetku pro účely odborného vzdělávání se zvýší na 51,3 %. Poplatník tak může uplatnit odpočet ve výši 110 % základu daně a ušetřit Kč na dani z příjmů : ( ) = 0, Kč x 1,1 x 0,19 = Kč K 34g odst. 1 písm. a) bod 1., resp. písm. b) bod 1. První vlastník majetku Prvním vlastníkem podpořeného majetku se rozumí poplatník, který si jako první pořídil úplatně nový hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím, tj. u předchozího vlastníka nebyl odpisován. Za prvního vlastníka podpořeného majetku se považuje i poplatník, který uvedený majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii. K 34g odst. 1 písm. a) bod 3., písm. b) bod 3., písm. c) bod 3. a písm. d) bod 3. Změna doby provozu Pro účely uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku je poplatník povinen využívat podpořený majetek alespoň 30% resp. 50% a více doby provozu tohoto majetku pro účely odborného vzdělávání, a to ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (do doby se nepočítají období, za která se podávají daňová přiznání), přičemž stanovený podíl doby provozu je nutné dodržet v každém jednotlivém zdaňovacím období. Využití doby provozu v procentech, po kterou bude podpořený majetek využíván pro účely odborného vzdělávání, musí poplatník určit před prvním uplatněním odpočtu, tj. v období pořízení majetku, resp. v období přenechání majetku do užívání a stanovené procento pro využívání musí dodržet ve všech třech zdaňovacích obdobích počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém byl majetek pořízen, resp. přenechán do užívání. Pokud poplatník pořídí podpořený majetek, resp. je tento majetek přenechán do užívání v období, za které se podává daňové přiznání, určí poplatník v tomto období rozhodné procento doby provozu pro využívání majetku pro účely odborného vzdělávání a toto procento využívání musí dodržet v následujících třech zdaňovacích období. V případě, kdy poplatník v období pořízení, resp. přenechání podpořeného majetku do užívání určí vyšší procento využívání doby provozu pro účely odborného vzdělávání (více než 50%) a poté v dalších zdaňovacích obdobích toto procento nedodrží, dojde k porušení podmínek pro uplatnění odpočtu a nastanou účinky podle 23 odst. 3 písm. a) bodu 18 zákona o daních z příjmů. Podle 23 odst. 3 písm. a) bod 18 zákona o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o celou částku uplatněného odpočtu, a to i v situaci, kdy podpořený majetek bude v následujících zdaňovacích obdobích využíván pro účely odborného vzdělávání v rozmezí 30 % - 50 % doby provozu. 4

6 Poznámka: V případě schválení navrhované změny 23 odst. 3 písm. a) bod 18 zákona o daních z příjmů by poplatník v uvedeném případě byl povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji pouze o příslušnou část uplatněného odpočtu. K 34g odst. 2 Období uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání Pro možnost uplatnění odpočtu na podporu pořízení nebo pořizování majetku není rozhodné, kdy v průběhu zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, je podporovaný majetek pořízen nebo přenechán do užívání. Odpočtem na podporu pořízení majetku lze podpořit poprvé majetek pořízený nebo přenechaný uživateli do užívání od K 34g odst. 3 Limit pro odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání Limit pro uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku v daném období se zjistí jako násobek Kč a počtu hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy, přičemž počtem hodin se rozumí počet odučených hodin na pracovišti poplatníka vynásobený počtem žáků, resp. studentů (žákohodiny), a to za celé období, ve kterém byl majetek pořízen, resp. přenechán do užívání. Pro zjištění počtu žákohodin je nutné sledovat skutečný počet odučených hodin na každého žáka, resp. studenta každý den. Počet žákohodin se stanoví podle třídní knihy nebo podle obdobné evidence, kde se zapisují údaje o docházce každého jednotlivého žáka nebo studenta. Pro účely zjištění limitu nelze do počtu hodin zahrnovat části hodin ani ty hodiny, které žák nebo student stráví např. u lékaře nebo z jiných důvodů mimo výuku na pracovišti poplatníka. Příklad: Odborná praxe v určitém ročníku probíhá každý druhý týden. Protože školní rok má 35 týdnů, bude tato odborná praxe realizována v 17 týdnech v kalendářním roce, a to každý den 7 hodin. Výuky se denně zúčastní 10 žáků s plnou docházkou. Limit pro stanovení výše odpočtu na podporu pořízení majetku, který není možné v daném období překročit, se spočte jako: 17 týdnů x 5 dní x 7 hodin x 10 žáků x 5000Kč = Kč Pokud poplatník v daném příkladu pořídí majetek, který je možné podpořit odpočtem na podporu pořízení majetku podle 34g písm. a) zákona o daních z příjmů (bude využíván více než 50 % doby provozu pro odborné vzdělávání) s vyšší pořizovací cenou, než je cca Kč (tj. 110 % pořizovací ceny tohoto majetku je více než Kč), bude moci od základu daně z příjmů odečíst maximálně Kč, což přestavuje při 19 % sazbě daně Kč úsporu na dani z příjmů. K 34g odst. 4 písm. c) Podpora z veřejných zdrojů 5

7 Odpočtem na podporu pořízení majetku lze podpořit pouze majetek, na jehož pořízení nebo pořizování nebyla ani z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Za poskytnutí podpory z veřejných zdrojů se u poplatníka v režimu investičních pobídek považuje i podpora pořízení majetku ve formě uplatnění slevy na dani podle ustanovení 35a a 35b zákona o daních z příjmů. Majetek pořízený nebo přenechaný k užívání a výdaje vynaložené na žáka nebo studenta u zanikající společnosti po rozhodném dni přeměny. Odpočet na podporu pořízení majetku i odpočet na podporu výdajů na žáka nebo studenta může uplatnit nástupnická společnost, pokud na ní přechází práva a povinnosti společnosti účastnící se přeměny z uzavřené smlouvy o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání nebo ze smlouvy o obsahu a rozsahu vzdělávací činnosti a o podmínkách pro její konání uskutečňované v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy. Přenos neuplatněného odpočtu na právního nástupce Neuplatněný odpočet může být uplatněn právním nástupcem pouze v případech podle 23a a 23c zákona o daních z příjmů, a to nejdéle do doby stanovené v 34 odst. 5 tohoto zákona. V ostatních případech není přenos neuplatněného odpočtu povolen. K 34h písm. b) Počtem hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka se rozumí počet odučených hodin na pracovišti poplatníka vynásobený počtem žáků, resp. studentů (žákohodiny). Zjištění základu daně z příjmů právnických osob při přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví a při přechodu z podvojného účetnictví na jednoduché účetnictví Následující text vyplynul z jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců se zástupci GFŘ, které se konalo dne Z důvodů zajištění srozumitelnosti následujícího textu budeme používat pro rozlišení účetní metody slovní spojení jednoduché účetnictví a podvojné účetnictví. V celém textu se posuzuje právní režim pro právnické osoby a platí také, že účetní jednotka = daňový subjekt. 1. Úvod (předpoklad podle právního stavu v roce 2013) Účetní jednotky (občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva), u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, účtují: buď v soustavě jednoduchého účetnictví, a to v případě, že splňují podmínky podle 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ), tj. pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou Kč. Účetní jednotky postupují podle vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého 6

8 účetnictví, která byla sice zákonem č. 437/2003 Sb. zrušena, ale výše jmenované účetní jednotky při splnění zákonných podmínek podle 38a ZoÚ podle této vyhlášky postupují stále. Tyto účetní jednotky současně postupují podle Opatření MFČR, kterým se stanoví postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví (čj. 281, 283/77 411/2000). nebo v soustavě podvojného účetnictví a postupují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Podvojné účetnictví tedy vedou zmíněné právnické osoby, které přešly na podvojné účetnictví dobrovolně a pak ty, které nesplnily podmínky obratu a přešly na podvojné účetnictví povinně. Stávající znění 38a ZoÚ stanoví, že Občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/61 Sb., o účetnictví, ve znění zákonů č. 117/1994 Sb., 227/1997 Sb., 492/2000 Sb., 353/2001 Sb. a č. 437/2003 Sb., pokud jejich celkové příjmy za poslední zavřené účetní období nepřesáhnou Kč, přitom se na ně vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci Právní úprava ( 38a ZoÚ) u vyjmenovaných účetních jednotek diktuje pro formu vedení účetnictví jedinou podmínku a tou je hranice Kč za minulé účetní období a ta je rozhodující. Účetní předpisy tedy neomezují možnost, aby si účetní jednotka případně zvolila změnu formy vedení účetnictví z podvojného účetnictví na účetnictví jednoduché a opačně, a to s ohledem na obratový výsledek i každoročně. Postup přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví podvojné je upraven 42a vyhlášky MFČR č. 504/2002 Sb. a ČÚS č Postup přechodu z podvojného účetnictví na účetnictví jednoduché je upraven přílohou č. 3 Opatření MFČR, kterým se stanoví postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví (čj. 281, 283/77 411/2000) a to s ohledem na znění 38a ZoÚ. 2. Předpoklad (podle právního stavu v roce 2014) V souvislosti s nabytím účinnosti nového Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ) od je při využití 3029 a 3045 NOZ oprávněným předpokladem, že přechod mezi jednoduchým účetnictvím a podvojným účetnictvím a opačně bude aktuální i pro spolky nově vzniklé od nebo pro občanská sdružení, která vznikla do a od se považují za spolky podle NOZ. 3. Popis problémů zjištění základu daně z příjmů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDzP), řeší problematiku zjištění základu daně z příjmů při přechodu z podvojného účetnictví na daňovou evidenci a 7

9 opačně pouze pro fyzické osoby a pro právnické osoby pro obdobné přechody podvojné účetnictví <-> jednoduché účetnictví právní úprava v ZDzP neexistuje. ZDzP v minulosti obsahoval ustanovení, která podrobněji upravovala postup při přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví, např.: čl. II. zákona č. 2/2009 Přechodná ustanovení, odst. 4: Poplatník uvedený v 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2008 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2009 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2008, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2009 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2008 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví. Znamená to tedy však, že postup podle tohoto ustanovení bylo možné naposledy využít při zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví od roku V následujících letech se již obdobná právní úprava v ZDzP neobjevila. Je tedy zřejmé, že v případě změny formy vedení účetnictví daňový subjekt (právnická osoba) nebude postupovat podle 23/8 a 23/14 ZDzP. Základ daně z příjmů právnických osob: za období, které předchází období změny formy vedení účetnictví, za období, kdy došlo ke změně formy vedení účetnictví, za období následující po období změny formy vedení účetnictví se u právnických osob, které provedou změnu formy vedení účetnictví, stanoví podle obecných ustanovení ZDzP, zejména tedy podle 23 ZDzP. Právnická osoba je současně oprávněna uplatnit postup podle Čl. II./7 přechodných ustanovení zákona č. 492/2000 Sb. Pro stanovení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji daňový subjekt zvolí postup podle výše uvedených účetních předpisů a to za období, které předchází období změny formy vedení účetnictví, za období, kdy došlo ke změně formy vedení účetnictví, za období následující po období změny formy vedení účetnictví, a následně bude účetní jednotka z tohoto výsledku pro zjištění základu daně podle 23/10 a 23/2-b) ZDzP vycházet. Daňový subjekt (právnická osoba) upraví takto zjištěný účetní výsledek jednotlivými postupy podle 23 ZDzP, s výjimkou již uvedených odstavců 8 a 14. Z jednotlivých složek aktiv a pasiv účetní jednotky lze předpokládat, že zásadní vliv na stanovení základu daně z příjmů právnických osob za jednotlivá období bude mít zejména: 8

10 hodnota zůstatků vytvořených rezerv a opravných položek, záloh, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období a nájemného, hodnota neuhrazených pohledávek, hodnotu neuhrazených závazků, hodnota přijatých a zaplacených záloh, cena nespotřebovaných zásob, zůstatky vytvořených rezerv. Daňový subjekt bude v jednotlivých obdobích zejména uplatňovat ustanovení 23/3 a 23/4 ZDzP: 23/3-b)-3 - částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů z důvodů uvedených v 25 odst. 1 písm. w), 23/3)-c)-2 - částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout, 23/3)-c)-3 - částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle účetních předpisů zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů, 23/4)-d) - částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce. 4. Závěr Zákon o daních z příjmů neobsahuje pro zjištění základu daně z příjmů právnických osob speciální ustanovení k postupu při stanovení základu daně z příjmů při změně formy účtování z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví nebo z podvojného účetnictví na jednoduché účetnictví. V případě těchto změn forem účtování se u daňových subjektů (právnických osob) u jednotlivých dotčených zdaňovacích období bude vycházet z výsledku hospodaření nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji a tento zjištěný výsledek se upraví postupy podle 23 ZDzP, zejména podle 23/3 a 23/4 ZDzP. Nepoužije se však postup podle 23/8 a 23/14 ZDzP. Stanovisko GFŘ: K bodu 2. Souhlas se závěrem předkladatelů s tím, že úpravy budou prováděny ve zdaňovacím období, ve kterém k úpravám podle ZDP (např. 23 odst. 9) bude docházet. Zde je potřebné doplnit, že vzhledem k absenci právní úpravy ZoÚ k vedení účetnictví v soustavě jednoduchého účetnictví u účetních jednotek vymezených v 38a ZoÚ v souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, lze skutečně oprávněně předpokládat, že účetní jednotky, které k vedly jednoduché účetnictví, budou i nadále postupovat stejně po a i nově vzniklé účetní jednotky, které budou mít formu spolku budou moci vést jednoduché účetnictví. 9

11 Jedná se o výkladové stanovisko o možnosti vedení jednoduchého účetnictví, ke kterému by mělo závěr učinit Ministerstvo financí. K bodu 3. S ohledem na aktuální znění ZDP souhlas se závěrem předkladatelů pro oblast daně z příjmů právnických osob s tím, že v ZDP není řešena úprava pro daňové účely v okamžiku přechodu z jednoduchého na podvojné účetnictví u právnických osob. (Pozn. Pokud bude postup uváděný v příspěvku u právnických osob uplatňován, bude při přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví poplatník postupovat podle přílohy č. 3 k ZDP. Pokud dojde k přechodu z podvojného účetnictví do jednoduchého účetnictví, bude poplatník postupovat podle přílohy č. 2 k ZDP. Uvedené postupy pro účely ZDP by měly být do zákona aplikovány v rámci novely.) K bodu 4. Vzhledem k výše uvedenému souhlas se závěrem předkladatelů. Informace MF k vedení jednoduchého účetnictví spolků Informace MF k výkladu ustanovení 38a zákona č. 563/1991 Sb. v souvislosti s rekodifikací soukromého práva K výkladu ustanovení 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví ), v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. V otázce vedení účetnictví nově vzniklých spolků po 1. lednu 2014 se Ministerstvo financí přiklání k názoru, že nelze i u těchto účetních jednotek vyloučit možnost vedení jednoduchého účetnictví, a to zejména s ohledem na následující skutečnosti. Podle 38a zákona o účetnictví mohou vést občanská sdružení a jejich organizační jednotky účetnictví podle zákona o účetnictví, ve znění účinném do 31. prosince 2003, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou Kč. Právním institutem občanského sdružení, resp. organizační jednotky občanského sdružení, je nutné podle přechodného ustanovení čl. XXXV bod 2 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. ve spojení s 3029 odst. 1 občanského zákoníku rozumět právní institut spolku, resp. pobočného spolku. Uvedené přechodné ustanovení totiž stanoví, že v případě použití právního institutu, který byl v textu právního předpisu nahrazen jiným právním institutem, je třeba tímto institutem rozumět institut, který ho nahradil. Právní institut občanského sdružení byl nahrazen institutem spolku a institut organizační jednotky občanského sdružení institutem pobočného spolku (v rámci celého zákona - v 9 i 38a). V návaznosti na výše uvedené lze shrnout, že dle právního názoru Ministerstva financí tzv. jednoduché účetnictví mohou vést jak účetní jednotky vyjmenované v ust. 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tzn. občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a 10

12 náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, tak spolky a jejich pobočné spolky podle nového občanského zákoníku, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou ,- Kč. Informace GFŘ k dani z nabytí nemovitých věcí při nabytí vlastnického práva k nemovité věci směnou Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, (dále jen zákonné opatření ) pro účely stanovení daně z nabytí nemovitých věcí (dále jen daň ), neupravuje speciální režim pro předmět či poplatníky daně, jsou-li nabývány nemovité věci směnou. Předmětem daně jsou tedy obě nabytí vzájemně poskytovaných nemovitých věcí jako nabytí samostatná, vede se u nich samostatné daňové řízení. V obou těchto daňových řízeních se plně aplikují příslušná ustanovení zákonného opatření. Smlouva, kterou jsou směňovány nemovité věci, je analogickým smluvním typem ke kupní smlouvě, ve které je za nabývanou nemovitou věc poskytováno nepeněžité protiplnění formou jiné nemovité věci. Poplatníkem daně je proto převodce, pokud se převodce a nabyvatel ve směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel. V případě směny proto mohou být poplatníky oba převodci (každý z převodu své nemovité věci, která je nabývána druhým účastníkem smlouvy), nebo oba nabyvatelé (každý z jím nabývané nemovité věci), nebo jeden z nich v obou daňových řízeních (tj. jako převodce u jednoho nabytí nemovité věci a zároveň jako nabyvatel u druhého nabytí nemovité věci) v takovém případě podává táž osoba dvě daňová přiznání. Poplatníci, u kterých nelze určit velikost jejich podílů na nemovité věci, jsou povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně ( 30 odst. 1 zákonného opatření). Budou-li směňovány nemovité věci, které jsou součástí společného jmění manželů (SJM), jsou manželé solidárními poplatníky (ať jsou poplatníky jako převodci nebo jako nabyvatelé). Budou-li směňovány nemovité věci, které jsou ve spoluvlastnictví (nejsou součástí SJM), je poplatníkem každý spoluvlastník samostatně z nabytí příslušného podílu na nemovité věci, i kdyby se jednalo o manžele. Je-li poplatníkem převodce vlastnického práva k nemovité věci, je nabyvatel tohoto práva ručitelem ( 41 odst. 2 zákonného opatření). Jsou-li poplatníky oba převodci (každý z převodu vlastnického práva k jeho nemovité věci), jsou zároveň oba i ručiteli ve vztahu k dani z té nemovité věci, kterou nabývají. Jsou-li poplatníky nabyvatelé, institut ručení se neuplatní. Základ daně: 11

13 Hodnota nemovité věci poskytované jako nepeněžité protiplnění za nabytí vlastnického práva k nemovitosti je z hlediska stanovení základu daně sjednanou cenou. Je-li poskytováno ještě další plnění (např. finanční vyrovnání či převzetí dluhu váznoucího na nemovitosti), je sjednanou cenou součet všech těchto plnění. Standardně je hodnotou nemovité věci poskytované jako proti plnění její zjištěná cena, určená znalcem. Ta se pak porovnává se srovnávací daňovou hodnotou nabývané nemovité věci, což je 75 % její zjištěné ceny určené znalcem. Příklad: Směna bytu 3+1 se zjištěnou cenou ,- Kč za byt 2+1 se zjištěnou cenou ,- Kč s doplatkem ,- Kč: 1) V přiznání k dani z nabytí vlastnictví k bytu 3+1 bude pro určení nabývací hodnoty porovnávána srovnávací daňová hodnota ve výši ,- Kč, tj. 75% zjištěné ceny bytu, která činí ,- Kč s cenou sjednanou ,- Kč, tj. zjištěná cena bytu 2+1, která činí ,- Kč, a doplatek ,- Kč. 2) V přiznání k dani z nabytí vlastnictví k bytu 2+1 bude pro určení nabývací hodnoty porovnávána srovnávací daňová hodnota ve výši ,- Kč, tj. 75% zjištěné ceny bytu, která činí ,- Kč, s cenou sjednanou ,- Kč, tj. se zjištěnou cenou bytu 3+1. Zákonné opatření umožňuje ocenit nemovité věci v některých případech i směrnou hodnotou. Jedná se však o postup pro poplatníky poměrně náročný, neboť zvolí-li poplatník v případě směny ocenění směrnou hodnotou, musí si sám vypočítat směrnou hodnotu nemovité věci, která je v daném případě poskytována jako protiplnění, aby z ní mohl v přiznání vyčíslit zálohu, kterou je povinen ve lhůtě pro podání přiznání zaplatit. K přiznání je povinen přiložit přílohy pro výpočet směrné hodnoty za všechny nemovité věci, které jsou předmětem směny, neboť správce daně musí vyčíslit směrnou hodnotu pro určení srovnávací daňové hodnoty nabývané nemovité věci a posoudit správnost sjednané ceny, tj. směrné hodnoty nemovité věci poskytované jako protiplnění. K výpočtu směrné hodnoty může poplatníkovi sloužit kalkulačka přístupná na webových stránkách Finanční správy ČR, ze které lze zároveň vytisknout přílohy přiznání s údaji o nemovité věci, které byly pokladem pro výpočet směrné hodnoty: Vlastní výpočet směrné hodnoty je však pro poplatníky složitější i v případě, že použijí uvedenou kalkulačku, neboť správnost výpočtu závisí především na správnosti vložených údajů a je tedy třeba jak určité míry kvalifikovanosti, tak obezřetnosti při vyplňování formuláře. Pokud tyto údaje poskytuje poplatník správci daně v přílohách přiznání pro výpočet směrné hodnoty, která slouží pro určení srovnávací daňové hodnoty, provádí kontrolu tvrzených údajů kvalifikovaný správce daně mimo jiné i v návaznosti na údaje z katastru nemovitostí a zároveň je nastavena určitá benevolence, neboť srovnávací daňová hodnota, která jako nabývací hodnota slouží pro stanovení základu daně a výpočet daně, činí pouze 75 % směrné hodnoty. Pokud by v případě směny poplatník v důsledku nesprávného výpočtu směrné hodnoty, která je sjednanou cenou, tvrdil nesprávně zálohu nižší, vystavoval by se riziku uplatnění sankce v režimu 252 daňového řádu. Protože se jedná o dvě samostatná daňová řízení, je možné, aby pro každé řízení byly tytéž nemovité věci oceněny jinou metodou, tj. buď směrnou hodnotou, nebo 12

14 zjištěnou cenou, podle toho, co si poplatník zvolí. Vždy je však nutno porovnávat srovnatelné hodnoty. Zvolí-li tedy poplatník zjištěnou cenu, volí ji pro všechny navzájem směňované nemovité věci v rámci jednoho daňového řízení (v jednom přiznání), tj. jak pro určení srovnávací daňové hodnoty nabývané nemovité věci na jedné straně, tak pro určení sjednané ceny (tj. ocenění nemovité věci poskytované jako protiplnění) na straně druhé. Odměnu a náklady znalci prokazatelně tímto poplatníkem uhrazené si může v přiznání uplatnit jako uznatelný výdaj. Pokud by odměnu a náklady znalci za posudky o zjištěné ceně všech směňovaných nemovitých věcí prokazatelně hradil jeden poplatník, mohl by v daném řízení uplatnit jako uznatelný výdaj všechny tyto náklady. Pokud by každý poplatník hradil odměnu a náklady znalci pouze za některé nemovité věci, uznatelným výdajem by byly náklady pouze za tento jeden znalecký posudek. Obdobně může poplatník zvolit směrnou hodnotu opět pro všechny navzájem směňované věci, tj. jak pro určení srovnávací daňové hodnoty nabývané nemovité věci na jedné straně, tak pro určení sjednané ceny (tj. ocenění nemovité věci poskytované jako protiplnění) na straně druhé. Není-li možno u některé ze směňovaných nemovitých věcí směrnou hodnotu určit ( 15 zákonného opatření), musí být všechny směňované nemovité věci oceněny zjištěnou cenou. Osvobození od daně Bude-li nabytí nemovité věci od daně zcela osvobozeno (např. dle ust. 7 zákonného opatření), poplatník uplatní nárok na osvobození v Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí při nabytí vlastnictví k nemovité věci osvobozeného od daně, vzor , a v takovém případě se nemovité věci neoceňují. Poplatník proto nemusí dokládat znalecký posudek či vyplňovat přílohy přiznání pro stanovení směrné hodnoty. Příklad: Směna bytu 3+1 se zjištěnou cenou ,- Kč za byt 2+1 se zjištěnou cenou ,- Kč s doplatkem ,- Kč. Byt 3+1 se nachází v novostavbě bytového domu a splňuje podmínky pro osvobození dle 7 zákonného opatření, nabytí vlastnictví k bytu 2+1 osvobození nepožívá: 1) V přiznání k dani z nabytí vlastnictví k bytu 3+1 bude uplatněno plné osvobození od daně, není třeba uvádět ani dokládat sjednanou či zjištěnou cenu směňovaných nemovitých věcí, ani vyplňovat přílohy přiznání pro určení směrné hodnoty. 2) V přiznání k dani z nabytí vlastnictví k bytu 2+1 bude pro určení nabývací hodnoty porovnávána srovnávací daňová hodnota ve výši ,- Kč, tj. 75 % zjištěné ceny bytu, která činí ,- Kč s cenou sjednanou ,- Kč, tj. se zjištěnou cenou bytu 3+1. Pokud by měl poplatník nárok na částečné osvobození, musela by být pro stanovení nabývací hodnoty poměrně snížena i sjednaná cena. Z toho důvodu by musel poplatník doložit i ocenění nemovité věci, jejíž nabytí je od daně osvobozeno, tj. musel by buď doložit znalecký posudek, nebo vyplnit přílohy přiznání pro směrnou hodnotu. Pokud by totiž správce daně neznal hodnotu nemovité věci osvobozené od 13

15 daně, nemohl by přiměřeně snížit sjednanou cenu a stanovit tak základ daně a daň ve správné výši. Je-li účastníkem směny stát nebo územní samosprávný celek, postupuje se obdobně, jak je výše uvedeno, s určitou výjimkou při stanovení nabývací hodnoty: Je-li nabývána nemovitá věc do vlastnictví členského státu EU (tj. i Česká republika), je toto nabytí od daně osvobozeno. Je-li nabývána nemovitá věc z majetku členské ho státu EU, podle ust. 21 odst. 1 zákonného opatření je nabývací hodnotou zvláštní cena, tj. cena dosažená prodejem z majetku státu, což je fakticky sjednaná cena. Při směně nemovitých (není-li poskytováno ještě další plnění) by standardně byla sjednanou cenou hodnota nemovité věci, kterou stát nabývá jako protiplnění, tj. zjištěná cena. Pokud by účastníkem směny byla Česká republika, je nutné zohlednit speciální ustanovení 22 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, takže by u předmětné nemovité věci sjednanou cenou byla buď cena obvyklá, nebo zjištěná cena. Pokud u této nemovité věci lze určit směrnou hodnotu a poplatník - stát si jí zvolí, bude hodnotou nepeněžního plnění tato směrná hodnota. Bude-li vedle směňované nemovité věci poskytováno ještě další plnění, bude sjednanou cenou hodnota nemovité věci v součtu s hodnotou tohoto dalšího plnění. Jde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci z majetku nebo do majetku územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti, je podle ust. 22 ve spojení s 12 zákonného opatření nabývací hodnotou sjednaná cena. Pro stanovení sjednané ceny v případě směny je u územně samosprávních celků i s ohledem na speciální ustanovení 39 odst. 2 zákona č.128/2000 Sb., o obcích, a 18 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, aplikován stejný postup, jaký je uveden v předchozím odstavci pro případ, kdy je účastníkem směny stát. To znamená, že u předmětné nemovité věci může být sjednanou cenou cena obvyklá, cena zjištěná nebo směrná hodnota, případně v součtu s dalším plněním. Informace GFŘ k případům záměny daně z převodu nemovitostí a daně z nabytí nemovitých věcí Vzhledem k množícím se případům záměny daně z převodu nemovitostí a daně z nabytí nemovitých věcí Generální finanční ředitelství upozorňuje, že: u daňových povinností vzniklých z titulu změny vlastnického práva k nemovitostem do , se nadále postupuje podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění. Z uvedeného vyplývá, že pokud by právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vznikly do , byť katastrální úřad rozhodl o provedení vkladu až po , podléhá tato změna vlastnického práva k nemovitosti nadále režimu zákona č. 357/1992 Sb. V těchto případech nelze pro výpočet daně použít směrnou hodnotu. Poplatník je povinen podat přiznání k dani z převodu nemovitostí na formuláři č

16 u daňových povinností vzniklých z titulu změny vlastnického práva k nemovitostem po , tj. v případech, kdy právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vznikly po , se postupuje podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v platném znění (dále jen "zákonné opatření"), které nabylo účinnosti dne Tímto opatřením byla daň z převodu nemovitostí (upravená výše uvedeným zákonem č. 357/1992 Sb.) nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí. Jedná se o zcela novou daň, s odlišným právním režimem oproti dani z převodu nemovitostí, pro jejíž výpočet lze použít směrnou hodnotu. Poplatník je povinen podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí na formuláři č Z uvedených důvodů nelze daňové tiskopisy k podání přiznání k dani z převodu nemovitostí zaměňovat s tiskopisy pro podání přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Oba typy tiskopisů jsou k dispozici v tištěné podobě na všech finančních úřadech či v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva financí a Finanční správy ČR. Informace GFŘ k registraci svěřenských fondů S účinností od mohou vznikat podle ust a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ ) svěřenské fondy. Svěřenské fondy nejsou právnickými osobami, nemají právní osobnost ani sídlo. Svěřenský fond je však daňovým subjektem a v daňovém řízení se na něj hledí jako na právnickou osobu: podle ust. 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je svěřenský fond poplatníkem daně z příjmů právnických osob, podle ust. 4b odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů se pro účely DPH na svěřenský fond hledí jako na právnickou osobu, podle ust. 3 odst. 2 písm. b) a 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, je svěřenský fond poplatníkem daně z pozemků a daně ze staveb. Osobou, která plní povinnosti stanovené daňovému subjektu svěřenskému fondu, je svěřenský správce (ust. 20 odst. 3 zákona č. 280/20009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen daňový řád ). Svěřenské fondy mají registrační povinnost podle ust. 125 a násl. daňového řádu a podle příslušných ustanovení jednotlivých daňových zákonů. Registrační řízení probíhá stejným způsobem jako u jiných daňových subjektů tedy svěřenský správce je povinen v zákonem stanovených případech podat přihlášku k registraci pro právnické osoby, jejíž nedílnou součástí jsou kopie statutu svěřenského fondu a dokladu o datu vzniku svěřenského fondu a další doklady prokazující údaje uvedené v přihlášce k registraci (originály dokladů je nutno předložit správci daně k nahlédnutí). Při registraci je nutno uvést také údaje týkající se svěřenského správce (je-li správců více, pak údaje všech svěřenských správců) je-li svěřenským správcem fyzická osoba, uvede její jméno, příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu a případně adresu pro doručování, je-li svěřenským správcem právnická osoba, 15

17 uvede její název, IČO, právní formu, adresu sídla, identifikátor datové schránky a další kontaktní údaje. Tyto údaje je v souladu s pokyny k vyplnění přihlášky k registraci nutno uvést na zvláštní přílohu. Pokyny k vyplnění přihlášky k registraci pro právnické osoby byly doplněny o informace, jak přihlášku vyplnit v případě registrace svěřenského fondu. Na finančních úřadech jsou v současné době k dispozici dvě verze tohoto tiskopisu jedna verze obsahuje standardní pokyny k vyplnění pro právnické osoby, druhá verze obsahuje doplněné pokyny pro svěřenské fondy (tiskopis přihlášky k registraci pro právnické osoby s upravenými pokyny je k dispozici na internetových stránkách Finanční správy: Daňové tiskopisy Databáze aktuálních daňových tiskopisů Tiskopisy pro finanční úřady Daň z příjmů právnických osob Číslo tiskopisu Správce daně vydá rozhodnutí o registraci podle ust. 129 daňového řádu a přidělí svěřenskému fondu daňové identifikační číslo. Vzhledem k absenci sídla svěřenského fondu nelze určit místní příslušnost správce daně podle ust. 13 odst. 1 písm. b) daňového řádu, ale je určena podle ust. 12 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Místně příslušným správcem daně je tedy Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Spravujícím územním pracovištěm v rámci Finančního úřadu pro hlavní město Prahu je Územní pracoviště pro Prahu 7. V případě, kdy je součástí majetku ve svěřenském fondu nemovitá věc, je místní příslušnost ke správě daně z nemovitých věcí určena standardně podle ust. 13 odst. 2 daňového řádu - místně příslušným je tedy ten správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. Elektronické podání a daňová informační schránka Dnem 1. ledna 2014 nabylo účinnosti zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Podle 69a odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, správce daně zřídil k z moci úřední daňovou informační schránku daňovým subjektům, kterým byla zpřístupněna datová schránka, a dosud jim nebyla zřízena daňová informační schránka. Daňový subjekt, který má zpřístupněnu datovou schránku, nemusí žádat o zřízení daňové informační schránky, neboť mu byla v zákonné lhůtě zřízena z moci úřední. Do daňové informační schránky lze nahlížet, podle 69b odst. 3 daňového řádu, na základě přihlášení prostřednictvím datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Aktuálně je možné uvedenou datovou zprávu podepsat pouze uznávaným elektronickým podpisem. Další způsob autentizace, ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, je v současné době testován. O jeho nasazení do rutinního provozu Vás budeme informovat. 16