T ÉMA TOPIC A R NOLD V AN A CKER

Transkript

1 S O U â A S N S T A V A V V O J B E T O N O V É P R E F A B R I K A C E S T ATE A N D D E V E L O P M E N T S I N P R E C A S T C O N C R E T E C O N S T R U C T I O N A R NOLD V AN A CKER Zmûny probíhající ve stavebnictví i v prefabrikaci jsou inspirovány sociálními a ekonomick mi poïadavky, které na e spoleãnost v souãasné dobû zdûrazàuje: tvrdá konkurence mezi stavebními materiály a technikami beton versus ocel, betonové prefabrikáty versus monolitick beton nebo ocel mûnící se ekonomické aktivity rostoucí uvûdomování si Ïivotního prostfiedí rostoucí poïadavky na pracovní podmínky a obecnû pohodlí. Klíãová slova fiídící evoluci ve stavebnictví jako celku a v betonové prefabrikaci zvlá tû jsou v konnost, trvanlivost a ohleduplnost k Ïivotnímu prostfiedí. Na tomto poli má prefabrikace velk potenciál stát se v budoucnosti ve stavebnictví vedoucí aktivitou. V ãlánku je popsán v voj poïadavkû trhu a jejich uspokojování v oblasti betonové prefabrikace z hlediska materiálû, produktû, systémû a procesû. P OÎADAVKY TRHU NeÏ se zaãneme zab vat technick mi detaily, je zajímavé si osvûtlit v znam nejdûleïitûj ích faktorû, které stojí za poïadavky trhu ve vztahu k v stavbû a zvlá tû prefabrikaci. Konstrukãní schopnosti (efektivita konstrukce). Jedná se o navrïení konstrukce a v voj systému tak, aby co nejefektivnûji uspokojoval uïivatele, napfi. získání co nejvût í uïitné plochy stavebního objektu pouïitím tíhlej ích stavebních prvkû. SoutûÏení jednotliv ch stavebních materiálû a systémû je ãasto vedeno v pojmech v kon a náklady. Systém nabízející více podlahové plochy uvnitfi daného objemu budovy je v konkurenci s jin mi silnûj í. Flexibilita (promûnlivost) uïití. Urãité typy staveb vyïadují ãastûj í pfiizpûsobování potfiebám uïivatele. Zejména kanceláfiské objekty ale i bytové domy by mûly b t v budoucnosti snáze pfiizpûsobitelné. Nejvhodnûj ím fie ením je vytvofiení velkého vnitfiního prostoru co nejménû omezeného konstrukãními poïadavky, kter umoïàuje dodateãné rozdûlení pfiíãkami. Obr. 1 Skryt styk nosníku se sloupem Fig. 1 Hidden beam-to-column connection Optimální uïití materiálû. KaÏd konstrukãní materiál se vyznaãuje specifick mi vlastnostmi a uïitím. Je tû nedávno byly konstrukce pfieváïnû stavûny celé ze stejného materiálu. Souãasné trendy vedou ke kombinovaní rûzn ch konstrukãních materiálû tak, aby byly jejich specifické vlastnosti co nejlépe vyuïity. Rychlost v stavby. ProtoÏe tradiãní stavební postupy byly pomalé, byla pfiijímána dlouhá doba v stavby. V souãasnosti se po- Ïadavky na rychlou návratnost investic stávají stále dûleïitûj ími. Rozhodnutí o zaãátku v stavby se posouvá aï na poslední chvíli, potom by v ak objekt mûl stát co nejdfiíve. PoÏadovaná komplexnost projektû není v krátké dobû v stavby vïdy v hodou. Jedním z moïn ch fie ení je pfiedání vût ího dílu odpovûdnosti z generálního dodavatele na prefabrikaci. Vûdomí kvality. Kvalita je irok pojem. Nejen kvalita materiálu a zpracování musí vyhovovat vy ím standardûm neï dfiíve, ale vzrûstá v znam pojetí kvality z hlediska uïivatelské pfiívûtivosti, pohodlí a estetiky. ada spoleãností jiï získala pro svoje produkty (v robky nebo sluïby) oznaãení ISO Na poli evropské standardizace je v této oblasti velmi ru no. PfiizpÛsobitelnost (ve smyslu pfiestavitelnost). V budoucnosti jiï nebudou demolice star ích objektû tak bûïné, naopak bude ãastûj í potfieba jejich pfiestavby tak, aby vyhovovaly nov m poïadavkûm trhu. Hlavním dûvodem pro tento v voj budou vysoké ceny za demolice vzhledem k hluku, prachu, dopravním problémûm a mnoha dal ím obtíïím, kter mi zatûïují okolí. Na druhé stranû, za tfiicet aï padesát let se kanceláfiská budova stává pro pronájem ménû atraktivní a vlastník se dívá po renovaci, napfi. uvaïuje o nové fasádû pro svûj objekt. Koncepãní návrh by mûl, takovou renovaci usnadnit bez demolice zbytku budovy. Dobr koncepãní projekt urãitého objektu musí zohledàovat rûznou Ïivotnost rûzn ch prvkû konstrukce, napfi. nosné konstrukce sto i více let, fasády tfiicet aï edesát let, rozvodû dvacet let. Následnû kaïdá ãást hlavní nosné konstrukce by mûla b t navrïena jako nahraditelná a obnovitelná bûhem její bûïné Ïivotnosti, aby se tak mohlo zabránit pfiedãasnému ukonãení uïívání. Bûhem Ïivotnosti konstrukce by mûly b t moïné opakovaná renovace, modifikace, náhrady a zlep ování. Ochrana prostfiedí. V mnoha zemích jsou návrhy staveb a konstrukcí stále urãovány v hradnû ukazateli kapitálû a práce ekologicky neregulovanou trïní ekonomikou. Tento zpûsob se Obr. 2 Stropy koupelen (nebo doplàované stropní konstrukce) Fig. 2 Bathcell floor B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 3

2 Obr. 3 Ministerstvo v stavby a plánování v Haagu s uplatnûním prefabrikované konstrukce skeletu Fig. 3 Ministry of Construction and Planning in The Hague exploiting the prefab structure of the skeleton Obr. 4 Washington Harbour prefabrikovan obvodov plá È monolitické konstrukce Fig. 4 Washington Harbour Prefabricated external skin of the monolithic structure stane drah, jestliïe je jako tfietí urãující ukazatel pfiidána pfiíroda se v emi náklady, jeï je tfieba platit. VzrÛstá dûleïitost globální ochrany prostfiedí. Nûkteré evropské vlády jiï zavádûjí regulace v nakládání s umûl mi materiály, recyklace obalû, odpadû, sledování zneãistûní chemick mi látkami ad. Oãekává se zavádûní váïnûj ích omezení ve v stavbû, napfi. s ohledem na produkci materiálû, nedostatek surovin, produkci odpadu, hluku, prachu a spotfiebu energií. E ENÍ BETONOVÁ PREFABRIKACE Prefabrikace b vá úvodem modernizace zejména v oblastech pracovních podmínek, pokroãil ch v robních technologií, rychlosti v stavby a pfiátelského prostfiedí. Poslední v voj odráïí potfieby trhu popsané dále. Nové materiály Vysokopevnostní/vysokouÏitn beton (HSC/HPC) s tlakovou pevností pfiesahující 80 MPa je dnes jiï pro prefabrikáty bûïnû pouïíván. V poãátcích byl pouïíván pro velmi zatíïené sloupy, jejichï prûfiez musel b t z rûzn ch dûvodû v raznû redukován. Dal í aplikace zahrnují tûïké mostní nosníky, stfie ní nosníky na velká rozpûtí ãi prvky s vysokou vyïadovanou trvanlivostí. DÛvodem jeho omezeného pouïití v Evropû je pravdûpodobnû i fakt, Ïe u prefabrikátû b vá obecnû dosahována vy í pevnost neï u monolitického betonu a proto zde není taková potfieba vysok ch pevností. SamozhutÀující beton (SCC) je nové a velmi slibné fie ení pro prefabrikaci, vhodnûj í neï vysokopevnostní beton (HSC). Zatímco uïití HSC se soustfiedí na zvy ování vlastností produktu v robku (pevnost a trvanlivost), uïití SCC má v znamn pozitivní dopad na v robní proces. SCC není tfieba vibrovat a to následnû pfiiná í fiadu dal ích v hod v podobû niï í úrovnû hluku bûhem betonování, niï ích tlakû na bednûní, rychlej í a jednodu í betonáïe i pfii hustém vyztuïení prefabrikátu nebo prvcích tíhl ch, pfiípadnû s komplikovan m pfiíãn m fiezem, ménû vzduchov ch pórû na povrchu prvkû a snadnûj í pumpování smûsi. Nûkteré prefy pouïívají SCC aï pro 30 % denní produkce a oãekáváme, Ïe tento podíl velmi brzy vzroste aï na 50 a více %. UÏití SCC si vynucuje urãitou míru úprav zavedeného v robního systému, napfi. v dopravû ãerstvého betonu nebo v nakládání s bednûním. V robky Panely s podéln mi dutinami jsou nejroz ífienûj ím typem prefabrikátû pro stropní konstrukce; jejich roãní produkce dosahuje v západní Evropû 25 mil. m 2. Za tento úspûch vdûãí zejména 4 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003

3 Obr. 5 Fig. 5 Prefabrikovan vícepodlaïní parking v Bostonu Prefabricated multistorey parking in Boston úãelnému návrhu a v robním postupûm, moïnosti volby tlou Èky prvku s jeho únosností, povrchu nevyïadujícímu dal ích úprav a efektivnosti realizované konstrukce. Po mnoho let byly vyrábûny pfiedpjaté stropní panely s dutinami do tlou Èky 300 mm. Av ak souãasn v voj v severní Evropû vede k uïití panelû tlou Èky aï 500 mm na rozpûtí 21 m. Vzhledem k racionálnímu vyuïití materiálu jsou z pohledu udr- Ïitelného rozvoje stropy z prefabrikovan ch stropních panelû s podéln mi dutinami mnohem vhodnûj í neï jiné typy konstrukcí. Pfiítomnost podéln ch dutin vede k 50% úspofie betonu na pfiíãném fiezu ve srovnání s plnou stropní deskou a aï 30% úspofie pfiedpínací v ztuïe umoïnûné niï í vlastní váhou prvku. UÏitím na velké rozpûtí a dostateãnou únosností vyhovují prvky s dutinami velmi dobfie poïadavkûm flexibility a adaptability. Je jiï bûïné realizovat stropní konstrukci s rozpûtím 17 m na uïitné zatíïení 5 kn/m 2 pomocí dutinov ch panelû tlou Èky 400 mm. Ve Finsku vyrábûjí dutinové panely pro rozpûtí 21 m na zatíïení 5 kn/m 2 v tlou Èce 500 mm. V fiadû evropsk ch zemí, napfi. v Belgii, Nizozemí, védsku, jsou jiï uïívány systémy kanceláfisk ch objektû s rozpûtím stropních konstrukcí od jedné vnûj í fasády ke druhé bez dûlení prostoru vnitfiními nosn mi prvky. Lehké stfie ní prvky. Jednou z negativních vlastností betonu je jeho vysoká vlastní tíha. V voj se proto také zamûfiil na v robu lehk ch prvkû, aby se zv ila konkurenceschopnost s ocelov mi konstrukcemi. Nejnovûj ími v sledky tohoto smûru v voje jsou tíhlé nosníky pro stfie ní systémy s velk mi otvory a pfiíãn m fiezem tvaru vafle s tlou Èkou stûny pouze 20 mm. Realizace tak tenkého betonového prvku je moïná jen díky pouïité vláknové v ztuïi. V sledkem jsou stfie ní prvky na rozpûtí 6 aï 30 m s vlastní váhou pouh ch 100 aï 200 kg/m 2. Systémy VícepodlaÏní prefabrikované betonové rámy jsou tvofieny sloupy a nosníky rûzn ch tvarû a velikostí, schodi Èov mi prvky, v tahov mi achtami a stropními deskami. Systém je iroce pouïíván pro vícepodlaïní objekty aï do dvaceti podlaïí i více. Rámové konstrukce tvofií sloupy s obvykle pravoúhl m prûfiezem v ky pfies jedno nebo více podlaïí a nosníky pfies jedno pole mající pravoúhl prûfiez vût inou tvaru L nebo obráceného T jsou prostû podepfieny. Spojení se sloupem je pfies ãep, krátkou konzolu nebo pomocí speciálnû navrïen ch kryt ch detailû. Dutinové stropní desky jsou nejbûïnûj ím typem stropní konstrukce pro tento konstrukãní systém. Nové typy skryt ch krátk ch konzol. Sloupové konzoly jsou ãasto nevhodné, zvlá tû v bytov ch ãi kanceláfisk ch objektech. V voj se tedy zamûfiil na skryté krátké konzoly. Existují i jiná fie ení. Jedno z nich sestává z ocelové krabice vloïené do konce nosníku (obr. 1). Spojovací, kluzná deska se vsune do pravoúhlého otvoru v krabici. Záfiez na opaãném konci desky se zaklesne za Obr. 6 Generale Bank Nederland v Rotterdamu prefabrikované konstrukce stropû a fasády jiï dokonãené budovy Fig. 6 Generale Bank Nederland in Rotterdam prefab structures of the ceilings and envelope during construction and after its completion B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 5

4 okraj dal í ocelové krabice vloïené ve sloupu. Systém lze uïívat pro sloupy pravoúhlého i kruhového prûfiezu a jeho v hodou je ãist styk bez podpûrn ch konzol, takïe spojení je zajímavé i z estetického hlediska. Podlahové rozvody vedení ve stropech. Souãasn v voj v Nizozemí se zamûfiil na zavádûní tzv. Pipe Floor. V echny r hy a Ïlábky pro rozvody, prûchody pro ventilaci a odpadní vedení jsou pfiipraveny ve stropních panelech uï z v roby desek s dutinami. Instalaãní rozvody vãetnû odpadû z koupelny a ventilace jsou na místo osazeny také ve v robnû. Po té jsou zbylé Ïlábky vyplnûny pískem nebo cementovou stûrkou. Tímto zpûsobem je v znamnû redukován ãas v stavby, neboè na stavbu jsou dodávány uï kompletní prvky stropní konstrukce. Stropy koupelen. V Evropû mají stropy koupelen vzhledem k rozvodûm vody a odpadûm vût inou vy í v ku neï ostatní místnosti. e ení s redukovanou podlahovou tlou Èkou umoï- Àuje sjednotit rûzné tlou Èky stropû. Nosná ãást podlahy má tlou Èku koupelnách o 60 mm niï í neï jinde (obr. 2). Po instalaci rozvodû je na povrch dobetonována vrstva potfiebná k získání poïadované nosné kapacity stropní konstrukce. Fasádní systémy s dvojt m povrchem. Sendviãové fasádní panely jsou uïívány v zemích severní Evropy pro bytové a kanceláfiské objekty. Vnitfiní stûna prvku nese stropní konstrukci a ãást objektu nad dotyãn m stûnov m prvkem, zatímco vnûj í vrstva je pouze dekorativní a zaji Èuje ochranu pfied povûtrností. Tlou Èka a materiál izolaãní vrstvy závisí obvykle na klimatu urãité severoevropské zemû. Souãasná praxe je 150 mm minerální vlny v západnûj í ãásti Evropy, bûïná je tlou Èka 50 mm polyuretanové pûny nebo sklenûné vlny. V souvislosti s udrïiteln m rozvojem je velké úsilí vûnováno sniïování energetické spotfieby objektû a emisí uhliãitanû z vytápûní objektû. Sendviãové panely mají v borné fyzikální vlastnosti díky kapacitû své tepelné a akustické izolace. Souãasn v voj je zamûfien na zaãlenûní dutiny mezi vnûj í vrstvu a izolaãní vrstvu. Její hlavní rolí je zabránit pronikání de Èové vody do izolace a vnitfiního plá tû. Voda prosáklá vnûj ím plá - tûm se v odvûtrávané dutinû odpafiuje nebo je odvádûna vodorovn mi sbûraãi. Nev hodou pouïití sendviãov ch panelû je malá flexibilita vzhledu fasády zpûsobená pravideln m pravoúhl m tvarem v ech prvkû a faktem, Ïe vnitfiní a vnûj í plochy jednotliv ch prvkû jsou stejné. V sledkem je ponûkud strnul vzhled fasády. Obr. 7 Prefabrikované klenby kfiíïení metra ve Washingtonu Fig. 7 Prefab vaults of a subway crossing in Washington Tento nedostatek lze fie it pouïitím ciheln ch pásû k pfiekrytí spojû, pfiípadnû navrhovat spoje fasádních prvkû v achovnicovém uspofiádání nebo s rûzn mi odskoky. Probíhá také v voj bezespar ch sendviãov ch fasádních systémû. Vnûj í a vnitfiní vrstva sendviãového fasádního systému jsou vyrábûny a do konstrukce osazovány samostatnû. Nosnou ãást fasády tvofií panel s jednoduch m rámem osazovan hladkou stûnou do interiéru. Prefabrikovaná stropní konstrukce je opírána o tyto prvky. Po utûsnûní v ech spojû je na vnûj í stranu stûnov ch panelû upevnûna izolace a nakonec je pfiipevnûn vnûj í obklad fasády, kter mûïe b t tvofien opût betonov mi prefabrikáty nebo vyroben z jiného materiálu. Velmi ãasto jsou pouïívány okenní rámy pfies nûkolik pater, které dávají objektu rysy volnosti architektonického návrhu. V hody fie ení oproti bûïn m sendviãov m panelûm: vût í flexibilita v návrhu vnûj í fasády, volnost tvarû a velikostí, moïnost pouïití jin ch materiálû na vnûj í plá È fasády, prefabrikované prvky jsou jednoduché, vnitfiní prvky jsou pravoúhlé na v ku podlaïí s velk m poãtem opakování, vnûj í plá È je pfieváïnû tvofien ploch mi panely, spojení je velmi jednoduché, izolace probíhá po fasádû spojitû bez pfieru ování i pfies spoje fasádních panelû, ventilaãní dutiny mezi vnûj ím plá tûm a izolaãní vrstvou, vnûj í vzhled fasád jednotliv ch budov mûïe b t zcela jin bez v znamn ch odli ností ve vnitfiních konstrukcích a uïit ch nosn ch prvcích, spojû fasádních prvkû lze vyuïít k vytvofiení rûzn ch rastrû a vzorû na vnûj ím plá ti. Prefabrikované fasády bez spojû. Fasády z prefabrikovan ch prvkû se ãasto vyznaãují strnul m rastrem stykû a spár, zejména v pfiípadû uïití sendviãov ch fasádních panelû. Tato technologie je uïívána v seversk ch zemích pfies vzrûstající protest klonící se k architektonickému návrhu. K pfiekonání problému jsou vyvíjeny nové typy bezstykov ch sendviãov ch fasád a v souãasnosti existují dva postupy. V prvním pfiípadû prefabrikovan fasádní panel zahrnuje i vnitfiní nosnou vrstvu a izolaci. Vnûj í úprava fasády je po osazení provádûna na místû klasick mi zpûsoby. Ve druhém fie ení mají obrysové hrany vnûj í vrstvy prefabrikovaného sendviãového panelu ubíhající pfiíãn profil s pfieãnívajícím plastick m vyztuïením. Po osazení panelu jsou vzniklé dráïky zaplnûny a cel povrch je zahlazen stûrkou. Systém byl pouïit jiï pro nûkolik realizací ve Finsku. Obr. 8 Nároãné prefabrikované dílce pro obvodové plá tû Fig. 8 Demanding prefab elements for external skins 6 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003

5 V robky s integrovan mi sluïbami Prefabrikované prvky budou brzy mnohem sofistikovanûj í, napfi. budou zahrnovat rûzné sluïby. JiÏ existují prefabrikované stropní panely, v jejichï podéln ch dutinách probíhá v mûna tepla. Vzduch pouïívan k vûtrání objektu je prohánûn labyrintem podéln ch dutin v panelech a pfiedává teplo betonové hmotû nebo naopak je jí ohfiíván. Dal ím pfiíkladem je vyuïití dutin ve stropních panelech pro rûzné rozvody. V robní procesy V zvou pro nadcházející období je automatizace ve v robních procesech betonové prefabrikace. Existuje fiada dobr ch pfiíkladû ve v robû trubek a dal ích mal ch prvkû vyrábûn ch ve velk ch sériích jako jsou teracové dlaïdice, Ïelezniãní praïce ad. V oblasti stavebních prvkû je v ak tfieba je tû mnoho udûlat. Vhodná pro automatizaci je v roba stropních dutinov ch panelû, pfiíhradov ch nosníkû a nûkter ch mal ch prvkû. Nejvhodnûj í fie ení pro hlavní v ztuï nosníkû a stropních prvkû je pfiedpínání na dlouh ch dráhách. V hoda pfiedpûtí ve srovnání s bûïnou v ztuïí je vût í nosná kapacita pfii niï í vloïené práci. Pfietrvávající obtíïí je automatické vkládání tfimínkû rûzn ch tvarû avelikostí. e ení je moïná ve vláknobetonu, uïití ocelov ch vláken nebo jin ch typu, které je tû tfieba nejsou ani vyvinuty. Automatická v roba kruhov ch sloupû. Zajímavá metoda na plnû automatizovanou v robu sloupû s kruhov m prûfiezem byla vyvinuta ve Finsku. V roba zaãíná nastfiíkáním 40 aï 130 mm tlusté vyztuïené skofiepiny okolo otáãejícího se dutého prvku. Po zatuhnutí mûïe b t povrch zahlazen a po vytvrdnutí je upraven dal ími technikami, napfi. le tûním. PouÏitím barven ch cementû a rûzn ch druhû kameniva je moïné vyrábût sloupy s rûzn mi povrchy. Pozdûji, pouze pro koneãnou úpravu povrchu lze pou- Ïít i draï í materiály. ed beton je uïíván pro vnitfiní ãásti. Sloupy jsou pouïívány zejména jako nosné nebo dekorativní prvky nejãastûji na v ku jednoho podlaïí. Jejich maximální v ka je 4 m a prûmûr 1,2 m. Je moïno vyrábût i sloupy konického tvaru. Jeden stroj je schopen vyrobit 40 sloupû za den v dvousmûnném provozu. Spojení sloupu s dal ími prvky je zaji Èováno pomocí v ztuïn ch prutû zakotven ch v dutinách sloupû. Automatické mûfiící a fiídící systémy bûïnû pouïívané v jin ch odvûtvích prûmyslu jsou nyní zavádûny i ve v robnách betonov ch prefabrikátû. Nakládání s odpady V fiadû zemí je skládkování odpadu zdanûno vysok mi sazbami. Proto by ve v robnách prefabrikovaného betonu nepouïité prvky, betonová suè, betonov odpad, zbytky cementové ka e z míchaãky, zbytky materiálu po drceni betonu a jiné, by mûly b t opût zpracovány. Odpadní betony a zbytky z míchaãek mohou a jsou uï v nûkter ch zemích recyklovány. Jsou to ideální suroviny pro recykláty, neboè je znám jejich zdroj. V zkumné materiály uvádûjí, Ïe podíl hrubého recyklovaného materiálu v konstrukci mûïe dosáhnout aï 20 % z celkového objemu zabudovaného kameniva. P ÍKLADY APLIKACÍ PrÛmyslové a komerãní objekty Rámové systémy sloïené ze sloupû a nosníku jsou iroce uïívány. Nejv znaãnûj í souãasné zmûny smûfiují k vût ím rozpûtím, lehãím konstrukcím a nov m typûm spojû. Nov systém pro prûmyslové objekty pouïívá nosné sendviãové stûny z pohledového betonu a zdvojené T stfie ní nosníky na rozpûtí aï 30 m mezi fasádami z lehkého betonu s vlastní váhou 180 aï 200 kg/m 2. Systém nabízí racionálnûj í, ekonomiãtûj í a estetiãtûj í konstrukce. Parkovi tû Objekty parkovi È jsou vhodné pro v stavbu z prefabrikátû vzhledem k velk m rozpûtím a poïadované krátké dobû v stavby. Dal- í poïadavky na moderní parkovi tû jsou estetické, úãelné vyuïití prostoru, vodonepropustnost, poïární bezpeãnost, nízké nároky na údrïbu ad. Existují zpracované projekty fie ení rûzn ch typû parkovacích objektû s rûzn mi pûdorysy, rûzn mi typy nájezdov ch ramp a rûzn mi v kov mi úrovnûmi pro parkování. Bytové objekty rodinné a bytové domy Velké stûnové panelové systémy kombinované s dutinov mi stropními panely jsou v zemích severní Evropy stále uïívány pro v stavbu bytov ch objektû. Stavebnice tûchto domû pro více rodin zahrnují vnûj í obvodové stûny s koneãnou úpravou, dutinové stropní panely, v tahové achty, schodi Èové desky, balkony a stfie ní konstrukce. Vzhledová variabilita návrhu budov není omezována strnulostí betonov ch prvkû a témûfi kaïd objekt je pfiizpûsobován pfiedstavám architekta nebo stavebníka. Obecnû systém nepotfiebuje Ïádné vnitfiní nosné stûny. UÏitím dutinov ch stropních panelû na rozpûtí aï 11 m je pfieklenuta celá ífika podlaïí a vzniká tak velká vnitfiní uïitná plocha bez omezení nosn mi prvky, která je schopná vyhovût irokému spektru uïivatelû po celou dobu Ïivotnosti konstrukce. Kanceláfiské budovy Souãasn trend ve v stavbû kanceláfisk ch objektû upfiednostàuje prefabrikaci, efektivnost rovn ch povrchûm bez ãlenûní nosníky a konzolami, redukci práce na stavbû zaãlenûním rozvodû do stropních konstrukcí a bezpeãnûj í a rychlej í v stavbou. Ve védsku a ve Finsku jsou trendem velká rozpûtí aï 20 m s minimem vnitfiních podpûrn ch sloupû. Velká rozpûtí dávají projektantûm neb valou volnost v fie ení vnitfiních dispozic kanceláfií. Dovolují také velkou flexibilitu pro následné úpravy a pfiípadné zmûny vyuïití budovy. Pohledov beton je ãasto uïíván i na nároãné fasády prestiïních budov. Stadiony Pro v stavbu stadionû je uïívána prefabrikovaná technologie vzhledem k poïadavkûm na krátké termíny realizace. V fiadû zemí existuje mnoho dobr ch ukázek, napfi. hokejová hala pro ãtyfiicet tisíc divákû postavená v Helsinkách za est mûsícû. Z ÁVùR A DOPORUâENÍ Prefabrikace má velk potenciál vyhovût nov m poïadavkûm trhu. e ení je tfieba hledat nejen v rámci obecnû znám ch v hod, tj. pracovní podmínky, technologie a rychlost v stavby, ale také ve v voji nov ch materiálû jako jsou vysokouïitn beton a samozhutàující beton, v voji nov ch systémû smí en ch konstrukcích, v voji v robních technologií, automatizaci, sluïbách integrovan ch do konstrukãních prvkû ad. Ir. Arnold Van Acker, Belgie b val pfiedseda fib komise pro prefabrikací fotografie: archív Ing. Pavla âíïka B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2003 7