PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Zápis setkání Termín konání: středa Časové rozvržení: 9:30 11:30 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 111 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Osoby s mentálním postižením 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno Další ad 1. Přivítání, program, prezence Koordinátor KPSS Radim Janík přivítal účastníky a vedoucí pracovní skupiny, paní Bc. Zuzanu Bradovou DiS. a Ing. Milenu Němcovou. Poté představil program setkání, které by se mělo zaměřit na aktualizaci jednacího řádu pracovní skupiny, dále na průběžné shrnutí roku 2013 přítomnými a v závěru pak na nastínění možných priorit do Akčního plánu na rok ad 2. Aktualizace jednacího řádu pracovní skupiny Osoby s mentálním postižením Radim Janík nejdříve přítomné seznámil s aktualizací jednacího řádu pracovní skupiny Osoby s mentálním postižením. Členy skupiny, kteří nenavštěvují komunitní plánování od počátku, nejprve seznámil se samotným jednacím řádem. Uvedl, že každá pracovní skupina má svůj jednací řád, který byl ustanoven a schválen pracovní skupinou během prvního komunitního plánování. Během procesu komunitního plánování nastala potřeba upravit v jednacím řádu dvě informace, které již byly zastaralé. Prvním bodem je frekvence setkávání. Dříve se skupiny scházely každý měsíc, nyní je zbytečné se scházet tak často, proto byl v listině aktualizován článek 4, bod 1, který nově obsahuje: Pracovní skupina se schází dle potřeby, minimálně však dvakrát do roka. V případě, že by vznikla potřeba diskutovat na nějaké závažné téma, ať už iniciovaná z jakékoli strany, je možné se sejít i mimo předem stanovené termíny pracovních skupin a probrat tak vzniklou naléhavou situaci. Druhým bodem je technická změna v oblasti zveřejňování zápisů. V jednacím řádu lze změnu najít ve článku 4, bod 8. Dříve byly zápisy vkládány na internetové stránky města Brna. Nyní jsou 1

2 zápisy kvůli vyšší přehlednosti a dostupnosti vkládány na internetové stránky portálu sociální péče města Brna: Jednací řád každé pracovní skupiny lze dohledat vždy v záložce konkrétní pracovní skupiny na portále sociální péče (viz. výše), u pracovní skupiny osoby s mentálním postižením pak na adrese: ad 3. Shrnutí dosavadní realizace aktivit v rámci AP Brno 2013 R. Janík poprosil zúčastněné, aby se nejdříve vyjádřili k průběhu dosavadního období roku 2013 a v krátkosti jej zhodnotili a předal slovo vedoucí pracovní skupiny, paní Z. Bradové. Paní Z. Bradová přivítala přítomné a vyzvala je, aby v kolečku představili sebe a činnosti svých organizací a sdělili, jak u nich probíhal vývoj během roku 2013, co se jim podařilo a naopak nevydařilo naplnit za opatření z dosavadního plánovacího období. Dále předala slovo samotným účastníkům skupiny. Pan Mgr. Kretík ze Sdružení Veleta o.s. Organizace není uvedena v Akčním plánu, ale i tak její členové pracují na projektu, který obsahuje totožná témata s Akčním plánem. Projekt postupuje podle několika fází, v roce 2013 probíhala první fáze, přípravná, kdy dochází k zaškolování zaměstnanců, na což organizace nepotřebuje financování, teprve v dalších fázích vstoupí s projektem do Akčního plánu na rok 2014 či Teprve poté představí i samotný jejich projekt. Paní Krňávková z organizace Apla JM o.s. Paní Krňávková uvedla, že jsou realizátorem opatření služby osobní asistence a ranné péče, a to ve všech třech opatřeních Priority 1: Další rozvoj terénních služeb osobní asistence, odlehčovacích služeb rané péče, sociální rehabilitace, DS a DOZP. V opatření 1.1 Další rozvoj terénních služeb v denních a večerních hodinách, o víkendech a prázdninách navýšením počtu zaměstnanců je organizace realizátorem opatření služby osobní asistence a ranné péče. Zde měla organizace za cíl zvýšit počet pracovníků a poskytovaných asistenčních hodin. Prozatím se nepodařilo navýšit na plánovanou kapacitu 66 klientů, ale celkově se navýšení povedlo, kdy z 55 klientů se okamžitá kapacita zvedla na 61. V loňském roce organizace poskytla asistenčních hodin, v roce 2013 prozatím hodin, loni pak bylo uzavřeno 64 smluv s uživateli, letos již 74 smluv. Paní Krňávková také uvítala, že se nově zohledňují asistenční hodiny jako kritérium hodnocení sociálních služeb. Apla JM o.s. dále v opatření 1.2 Podpora rozšíření nabídky výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností zrealizovala dva zájmové kroužky, čímž opatření naplnila. Kroužky pak finančně zajistila z nadačních fondů jako fakultativní služby. Z opatření 1.3 Další rozvoj a zkvalitnění služby rané péče pro děti s mentálním a kombinovaným postižením a PAS včetně její propagace se organizaci povedly zajistit konzultace rané péče, které probíhají jednou měsíčně, ale nepodařilo se, aby probíhala setkání rodičovské skupiny. Paní Krňávková podotkla, že tahle aktivita běží v Centru pro rodinu a sociální péči, a ocenila jejich přínos. Dále pak představila, že se jejich organizace angažuje v rámci projektu Integrace lidí s autismem na pracovním trhu a položila otázku, zda někdo nemá typ na prostory, které shání pro 2

3 realizaci tohoto projektu. Uvedla, že jsou schopni se podělit i o sdílené prostory. Také zmínila, že se v cílové skupině lidí s autismem potýkají s problémem řešení bydlení dospělých osob s autistickými rysy. Nakonec zmínila, že pracovní skupinu navštíví jeden jejich klient. Zprostředkování návštěvy uživatele vedoucí pracovní skupiny i koordinátor velmi ocenili. Paní Pavlišová, DCHB OCHB - Chráněné bydlení sv Michaela Organizace je realizátorem 2. priority s názvem Zajištění a rozvoj ambulantních a pobytových služeb, u opatření 2.2 Materiální a personální zajištění chráněného bydlení a navýšení kapacity formou hledání nových prostor, kdy naplánovala v objektu ve Vranově u Brna navýšení pracovníků o 7 úvazků a 7 lůžek se stálou asistencí pro starší osoby s mentálním či kombinovaným postižením, které nemohou navštěvovat denní stacionář. Organizaci se podařilo zakoupit prostory, budovu ve Vranově u Brna. Rozšířit kapacitu se v tomto roce ještě nepodařilo. Na rok 2014 plánuje Chráněné bydlení sv. Michaela rekonstrukci a registraci služby a provoz pak zahájit v roce Pan Čevelík, DCHB OCHB - Asistenční služba sv. Rafaela Organizace plánovala v opatření 1.1 (popis výše) navýšení počtu asistentů, asistenčních hodin, částečně se opatření podařilo naplnit. Organizace navýšila kapacitu o 4 uživatele a jednoho asistenta na DPP, počet asistenčních hodin navýšila o 500 hodin osobní asistence, zájem o ni roste. Pan Čevelík dodal, že co prozatím organizace nezrealizovala, plánuje pak splnit v příštím roce. Cílem je, aby kapacity odpovídaly zájmu uživatelů. Paní Duchoňová, Liga vozíčkářů Organizace nabízí službu sociální rehabilitace a soustředí se na rozvoj podpory lidí s mentálním postižením. Pracovníci by se rádi zapojili do komunitního plánování, konkrétně pak do opatření 1.2 Akčního plánu (viz. výše). Opatření 1.2 se týká vzdělávacích aktivit a podporovaného zaměstnávání. Paní Duchoňová uvedla, že Liga vozíčkářů má vypsané evropské projekty a jejich cílem je zapojit se do akčního plánu a přihlásit se jako realizátor potřebného opatření, jak ho vydefinuje pracovní skupina. Pan Svoboda, Dotyk II., o.p.s. Organizace je realizátorem opatření 1.3 (viz. výše), které se věnuje rané péči pro děti s autismem, opatření se daří realizovat. Organizaci se podařilo získat potřebnou místnost v Centru aktivit, dobře vybavenou pro jejich potřeby. Zaměřila se na činnost kroužku, aby mohly přijít děti a setkávat se spolu, prostředí by mělo napodobovat školské zařízení. Do kroužku s dětmi budou moci chodit i jejich rodiče, pracovníci se zaměřili na fakt, že děti s autismem si v první fázi musí umět hrát, teprve pak probíhá spontánní komunikace. Pan Svoboda pak dodal, že během práce v terénu zjistili další potřeby rodin, na tuhle konkrétní věc by se chtěli v organizaci také změřit, od 1. ledna chystají nový projekt. Pan Vydržel, Centrum Kociánka Organizace poskytuje službu denní stacionář, postupně se zapojuje do akčního plánu, zajišťuje využívání volnočasových a vzdělávacích aktivit pro děti. Pan Vydržel podotknul, že nabízet aktivity a kroužky je celkem problém, zejména kvůli novele zákona ohledně fakultativních služeb. Organizace vstupuje poprvé do tohoto programu. 3

4 Radim Janík reagoval na příspěvek pana Vydržela, kdy jej přivítal na komunitním plánování a poděkoval mu za jeho přítomnost, protože Centrum Kociánka je významným poskytovatelem sociálních služeb a považuje jejich přítomnost za užitečnou, také se zmínil o tématu transformace sociálních služeb, které se Centra Kociánka dotýká. Dotázal se pana Vydržela, jak k transformaci přistupují, jestli centralizovaně za celou organizaci či podle jejich jednotlivých služeb. Pan Vydržel souhlasil s tezí, že transformace sociálních služeb je aktuálním tématem pro organizaci Centrum Kociánka, kdy každý zástupce pak řeší individuálně konkrétní službu, kterou má na starost. Paní Sommerová, Domov pro mne, o.s. Organizace poskytuje služby osobní asistence a odlehčovací služby. Zaměřuje se na klienty s mentálním postižením do 65 let. Zájem o službu se neustále zvyšuje, přičemž zůstává zachovaná základna stálých klientů. Organizace poskytuje nejvíce doprovody a volnočasové aktivity. Frekvence využívání těchto služeb kolísá v rámci průběhu roku, například začátek nového školního roku znamená pro nové klienty možnost začít služby využívat, protože v průběhu prázdnin jsou služby zcela vytížené. Organizace se snaží být pro své klienty dostupná a postupně navyšuje kapacity. Vychází ze zkušeností, že rodiny nepotřebují službu kapacitně tak často, někdy jim stačí pravidelně 2-3 hodiny týdně, ale počet zájemců neustále narůstá. Od září organizace přijala 5 rodin navíc. Pan Šerák, Centrum Kociánka Zástupce služby týdenní stacionář nejdříve sdělil skupině, že se účastní komunitního plánování poprvé a že se domluvili s kolegy, že vždy pracovní skupinu navštíví dva zástupci z organizace Centrum Kociánka, která poskytuje 6 služeb. Oznámil, že v současnosti má organizace rozpracovaný plán, nyní jsou ve fázi, kdy čekají již půl roku na vyjádření zřizovatele. Paní Vařeková, Centrum sociálních služeb, p.o. Paní Vařeková je zástupce z ředitelství za domov Tereza, který provozuje odlehčovací službu a domov pro osoby se zdravotním postižením. Sdělila, že odlehčovací služba není tak využívaná jako dřív, dokonce mají i volná místa. Zástupce Centra Kociánka, pan Vydržel, reagoval, že by uvítal vzájemné předání kontaktů, jelikož ví o zájemcích o tuto službu. Paní Menšíková, CSS, p.o., Domov Nojmánek Zástupkyně organizace uvedla, že prozatím nejsou zapojeni do Akčního plánu, služba má plně obsazený stav a čím dál více lidí v pořadnících. Rádi by žadatelům vyšli v organizaci vstříc a navýšili stavy, ale paní Menšíková uvedla, že se nemají možnost rozšiřovat. Paní Jůzová, CSS, p.o., DS Domino Služba denní stacionář má nenaplněný stav, v současnosti 5 volných míst a zvažuje vytvoření nabídky dílen pro děti s poruchou autistického spektra a pro děti s mentálním postižením, kam by mohli své děti doprovázet i rodiče. Do akčního plánu se organizace prozatím nezapojila. Radim Janík vznesl k zástupkyni organizace dotaz, zda souhlasí, aby Odbor sociální péče poskytl tuto informaci o volných kapacitách informace členům skupiny (i těm nepřítomným). Stejný dotaz pak vznesl také směrem k paní Vařekové (volné kapacity v rámci odlehčovacích služeb a k paní Krňávkové (zástupkyně z organizace Apla JM, o.s. o možnost sdílení prostor). 4

5 Útratová Alena, CSS, p.o., Domov Srdíčko Paní Útratová zmínila, že nejsou v akčním plánu, nově rozšířili cílovou skupinu, kdy u služby navýšili věkovou hranici klientů až na 70 let. Paní Žitňanská, CSS, p.o., DS Gaudium Služba denní stacionář Gaudium není v akčním plánu, v listopadu 2009 otevírala Domov pro osoby se zdrav. postižením, v současnosti je situace stabilizovaná, služba má 19,5 zaměstnanců + domovníka. Služba se střetává s novým fenoménem, kdy se stárnutím klientů (například okolo 50 let) stárnou i jejich rodiče. Klienti tak mají tendence opouštět denní stacionář, protože je tam rodiče nemohou vodit. Organizace pak spolupracuje s charitou, která nabízí osobní asistenci. Vše má spojení také s finanční situací, kdy jakmile dítě dospěje, sníží se rodině příspěvek na péči. Stárnoucí pečující rodiče někdy reagují tak, že potřebují své děti, klienty stacionáře doma, aby jim pomáhali. Nyní se celkem často stává, že klient přestane navštěvovat službu kvůli potřebám rodičů, kteří odchází do důchodu. Klienti tak mohou být s rodiči doma. Přitom klienti často vyjádří přání, že by dále rádi využívali stávající služby DS Gaudium. Paní Žitňanská se zeptala ostatních zástupců organizací na zkušenosti v podobné situací, jak ostatní podobnou situaci řeší, protože ona sama neví, prozatím reagovali na situaci tím, že sepsali zprávu, v jaké situaci klienti odešli a proč. Ale mají obavu, co bude dál, když se podobné situace nebudou řešit. Nyní denní stacionář poskytuje služby 32 osobám. Dotaz na Domov Nojmánek, jestli se tam setkali s podobnou situací. Paní Bradová reagovala, že Domov Nojmánek má 16 klientů a nemá podobné potíže. Reakce paní Sommerové, kdy doporučila postup, že když se ocitnou v situaci, kdy nemají na svoji poradenskou službu peníze, napíšou projekt, dopis o konkrétní situaci na Konto bariéry, Etela. S touto cestou má organizace Domov pro mne velmi dobrou zkušenost. Paní Sommerová doporučila tuhle možnost, jak dofinancovat osobní asistenci či individuální práci s konkrétními klienty a nabídla se, že zájemcům může poradit a poskytnou nějaké informace. Sama píše měsíčně 2 projekty, zmiňuje, že je to jediná cesta, jak si své klienty je schopna udržet. Kontakt na paní Sommerovou: jana.sommerova@domovpromne.cz. Paní Březinová z organizace DS Gaudium zareagovala, že by podobnou pomoc v organizaci uvítali. Paní Krňávková z Apla JM, o.s. uvedla, že je zde otázka vyváženosti ceny služby a její kvality, že také v organizaci řeší potíže s financováním vypsáním individuálních projektů na Konto bariéry. Také zavádí dobrovolnický program v rámci aktivizace klientů, kteří občas potřebují asistenční služby, program vychází z časových možností dobrovolníků. Paní Vařeková z CSS podotkla, že jako příspěvková organizace nemohou mít dobrovolníky. Paní Březinová, DS Gaudium řešení vidí ve spolupráci s jinou organizací, která nabízí například doprovodné, asistenční služby, kdy by k nim do denního stacionáře klienty přivedli. Paní Růžičková, Občanské sdružení LOGO Organizace poskytuje službu rané péče, kdy zorganizovala pobyt pro rodiny s dětmi s autismem, v loňském roce se zúčastnilo 9 rodin, letos se povedlo zapojit 10 rodin díky finančním příspěvkům. 5

6 Rodiny mohly vyzkoušet Canisterapii, každý den byla pro děti nachystaná nějaká akce, pobytu se účastnily děti 3-6 let staré. Pobyt nabídl i program pro rodiče, každý večer probíhaly povinné přednášky, nejdříve pedagogické, psychologické, pak si rodiny vyměňovaly zkušenosti. To se hodně osvědčilo. Tuhle akci by chtěla organizace další rok opět podniknout. Organizace plánovala v rámci Akčního plánu na rok 2013 v rané péči navýšení kapacity, ale odešla zaměstnankyně a v organizaci zůstala jediná terénní pracovnice, která má nyní na starost 31 klientů. Rádi by v organizaci přijali dalšího pracovníka, aby mohli kapacitu zase navýšit. Výběrové řízení však prozatím neprobíhá. Paní Janištinová, Ruka pro život, o.s. Nabízí ambulantní službu denního stacionáře, který má kapacitu 18 uživatelů, nyní dochází 13 uživatelů, protože v objektu probíhá rekonstrukce, po které bude organizace navyšovat stav na 18 klientů. V příštím roce plánuje sdružení budovat týdenní stacionář pro 6 uživatelů, v dalších letech pak počet navýšit na 15. Po rekonstrukci by organizace ráda přijímala i klienty s těžším postižením, zatím jsou to jen klienti s lehkým a středním postižením. Cílová skupina je vymezena od 16 do 80 let. Klienti bývají rozdělení do skupinek, kdy někteří klienti mají autistické rysy. Paní Janištinová pak doplnila, že je na pracovní skupině poprvé. V pracovní skupině se ozvaly pozitivní ohlasy ohledně zkušeností se sdružením Ruka pro život, kdy například vedoucí skupiny, paní Bradová, také paní Březinová, mají osobní zkušenost s klienty, kteří vyjádřili spokojenost se službami tohoto sdružení. Paní Navrátilová, Pretium Organizace nabízí sociálně aktivizační služby pro lidi se zdravotním a mentálním postižením v široké věkové hranici. Sdružení není prozatím zařazeno do komunitního a akčního plánu. Spolupracuje se studenty, oficiálně začíná poskytovat službu od , a to formou ambulantní i terénní, v přirozeném prostředí klientů, kdy se služba bude snažit, aby šli pracovníci přímo ke klientům. Pracovní skupinu přišel navštívit klient sdružení APLA - JM o.s., pan Jožka. Pan Jožka, zástupce uživatelů s poruchou artistického spektra Klient začal hovořit o chráněném bydlení, které by mělo být do budoucna postaveno. Uvedl, že by si velmi přál, aby fungovalo na principu, kdy by se asistenti starali o klienty autisty, doprovázeli je při činnostech a zájmových aktivitách. Nejlepší by dle jeho názoru bylo, aby zařízení bylo zaměřené pouze pro lidi s poruchou autistického spektra a rozlišilo se tak od jiných zařízení, protože autisté potřebují speciální program a individuální péči s osobní asistencí. Koordinátor poděkoval uživateli, že přišel na pracovní skupinu a podělil se o svůj názor. Paní Němcová, členka koordinační skupiny, zástupce uživatelů Paní Němcová hovořila o potřebě ambulantní a pobytové služby pro klienty s poruchou autistického spektra, kdy tito klienti vyžadují více pozornosti a průběžnější podporu než jiné cílové skupiny, potřebují mít svého asistenta jen pro sebe, což vyžaduje daleko větší personální zabezpečení a tím pádem jsou tyto služby také více nákladné. Poté slovo převzala matka uživatele Jožky: 6

7 Paní Švadlenková, matka uživatele soc. služeb Paní Švadlenková má zkušenost, kdy vyzkoušela řadu služeb, například org. Veleta nebo Effeta, které jsou však zaměřeny na klienty, kteří nekomunikují. Mezi takové klienty je problém umístit člověka s poruchou autistického spektra. Tito klienti často mívají IQ kolem , potřebují speciální péči, chybí chráněné bydlení zacílené přímo pro ně. Pan Jožka bude mít 25 roků a ona jako opatrovnice stárne, vyjádřila svoji obavu, kam bude později možné jejího syna umístit. Paní Švadlenková si představuje chráněné bydlení, kde by s klienty prováděli nějaké činnosti, věnovali se jim, nechtěla by pro něj nějaký domov zaměřený na různé cílové skupiny. Denní stacionář Effeta vyzkoušel, ale moc se tam necítil. Sdružení Veleta je určena pro mentálně retardované, jsou tam velké skupiny, ve kterých autisti nedokáží pracovat. Takoví klienti potřebují osobní asistenty. Paní Švadlenková dodala, že v současnosti ji nezbývá nic jiného než si téměř každý den platit osobní asistenty (což je samozřejmě velmi nákladné). Vedoucí skupiny, paní Bradová poděkovala paní Švadlenkové za její příspěvek, za to, že se se skupinou podělila o své zkušenosti a reálné potřeby. Poté shrnula, že služby, o kterých byla řeč, jsou opravdu velmi zapotřebí - konkrétně chráněné bydlení pro osoby s poruchou autistického spektra a služby osobní asistence. Tahle potřeba zaznívá v rámci plánování průběžně a opakuje se (nejde tedy o nové zjištění). Předchozí vedoucí skupiny, paní Hubová, se intenzivně snažila o zavedení chráněného bydlení pro tuhle cílovou skupinu, ale prozatím se nepodařilo. Jedná se opravdu o potřebnou službu, prozatím je uvedena v neřešených oblastech, protože se o její potřebě ví, ale je velký problém takto nákladnou, investiční záležitost zafinancovat a poté také průběžně financovat její provoz. Paní Němcová zareagovala, že vnímá, že je třeba systémové nastavení, autisté jsou náročnými klienty z hlediska personálního zatížení, pokud nemají asistenta, dobrovolníka vedle sebe, tak nejsou schopni fungovat v rámci celé skupiny. Tito klienti berou asistenta v podstatě jako určitou kompenzační pomůcku. Asistence je pro jejich fungování vlastně základ. Reakce Radima Janíka, kdy se obrátil na paní Švadlenkovou, jestli vnímá jako jedinou možnost pro svého syna chráněné bydlení? Paní Švadlenková odpověděla, že je potřeba pro lidi s autismem potřeba služba s odborníky, kteří musí znát autismus velmi dobře, kdy také některé skupiny se spolu prostě nesnáší. Paní Bradová pak podotkla, že na tuhle skutečnost se v rámci plánování myslí, je si vědoma, že lidé s autistickými rysy mají svůj specifický charakter a své potřeby. Paní Švadlenková se může podívat do jiných zařízení, může podat žádost a být třeba mile překvapena, může se podívat také do domova Nojmánek, který sídlí na Neumannove ulici v Masarykově čtvrti, který nabízí služby denního a týdenního stacionáře a domova pro osoby s mentálním postižením. V návaznosti na to pak paní Švadlenkové položila otázku, zda pro svého syna vnímá jako jedinou možnost chráněné bydlení nebo by byla ochotná vyzkoušet i jiné služby, jež ji dovolí si od péče odpočinout. Paní Švadlenková pak reagovala, že preferuje možnost chráněného bydlení. Radim Janík navrhl, jestli by paní Švadlenková zvážila i nějaký prozatímní mezikrok, protože vybudování chráněného bydlení, zcela nového zařízení-služby, je investiční záležitost, kterou město v současné situaci není schopno z finančních důvodů zrealizovat. Jedná se o podnět, téma do budoucna, prozatím však doporučil hledat řešení v postupných krocích např. v nabídce týdenního stacionáře, kde jsou odborníci a volné kapacity. Doplnil, že je velmi dobře, že paní Švadlenková pracovní skupinu navštívila a že zde hovoří o svých potřebách, stejně tak jako se ke svým potřebám vyjádřil osobně její syn. Dále doplnil, že s plánovanou novelizací zákona 108/2006 jsou očekávány 7

8 také změny v typologii i definici jednotlivých soc. služeb. To znamená, že je možné, že v budoucnu dojde v podstatě ke sloučení některých typů služeb. Tím pádem se možná v budoucnu bude na pracovní skupině diskutovat již o jiných typech služeb než nyní. Paní Švadlenkové může účast na pracovní skupině prozatím alespoň přinést možnost předání kontaktů na přítomné organizace. Pozval klientku na další pracovní skupinu, která proběhne v listopadu, na které se budou probírat plány na další rok. Reakce zástupce poskytovatele, kdy paní Navrátilová, Pretium, navrhla, že je ochotná otevřít tuhle cílovou skupinu v rámci služeb organizace Pretium, nicméně je to otázka přesného definování cílové skupiny a potřeb a zejména pak i financování. Paní Krňávková z organizace Apla JM o.s. Podotkla, že lidé s mentálním postižením a lidé s poruchou autistického spektra potřebují menší či větší pomoc a podporu, s ní jsou schopní být samostatní. Pokud se jim však nikdo nebude věnovat, jsou to potenciální bezdomovci a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Radim Janík ukončil první část debaty s tím, že tahle skupina přináší velké výzvy, především pro pobytové služby do budoucna. Poté shrnul, že 3. komunitní plán obsahuje dnes označené potřeby, které jsou poznamenané v neřešených oblastech a trendech do budoucna. Jako jedna z možností řešení se do budoucna jeví (úplná nebo částečná) transformace (některých) stávajících zařízení. Koordinátor poděkoval všem přítomným za jejich příspěvky a diskusi, zvláště pak poděkoval těm, kteří přišli poprvé či prozatím nebyli součástí komunitního a akčního plánu, ale do budoucna chtějí spolupracovat. ad 4. Diskuze nad prioritami pro rok 2014 v souvislosti s chystaným AP Brno 2014 Vedoucí pracovní skupiny, Z. Bradová, konstatovala, že dalším krokem bude diskuze nad tím, jaká oblast je důležitá pro příští rok. Úkolem je navrhnout, které priority, opatření a konkrétní činnosti budou zapracovány do AP Brno Na tomto setkání proběhne diskuze a na příštím listopadovém setkání musí být podklady pro Akční plán 2014 finalizovány. Poté předala slovo koordinátorovi komunitního plánování, R. Janíkovi, který přítomné seznámil s některými podstatnými skutečnostmi. R. Janík uvedl, že brněnský Akční plán pro rok 2014 bude obsahovat záměry, které byly schváleny do Akčního plánu Jihomoravského kraje pro rok Stran zaslání těchto záměrů byli poskytovatelé sociálních služeb osloveni v květnu letošního roku. Jihomoravský kraj stanovil podmínky a vymezil služby, jejichž rozvoj nebude v roce 2014 podporovat. Jedná se např. o velkokapacitní domovy pro seniory nad padesát lůžek, vyloučeny byly také služby sociální prevence, které jsou podporovány z IP JMK. Toto rozhodnutí JMK bylo tedy nutné při hodnocení záměrů pro Akční plán Jihomoravského kraje na rok 2014 respektovat a záměry organizací dle těchto kritérií a požadavků tedy filtrovat. Zároveň musely být záměry pro JMK v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb města Brna, čímž město garantovalo, že vybrané služby podporuje. Dále R. Janík sdělil, že je důležité za každou pracovní skupinu vygenerovat do brněnského Akčního plánu pro rok 2014 jednu prioritní oblast, jasný reálný záměr, tzn. vybrat z daných priorit 8

9 uvedených ve 3. Komunitním plánu tu nejdůležitější pro příští rok, ale zároveň také reálně uskutečnitelnou, na které se ovšem každá pracovní skupina shodne. A to proto, že pokud by došlo k navýšení celkové finanční částky do dotačního titulu jedna, musí být OSP MMB ve spolupráci s koordinační skupinou připraven předložit orgánům města Brna jasné priority, na které by mohlo být navýšení použito. Odbor sociální péče požaduje navýšení o Kč, nicméně v současné chvíli není jasné, zda finanční prostředky na dotace pro sociální oblast navýšeny budou či nikoli, popřípadě o kolik. Více jasno v tomto ohledu bude až v prosinci, neboť rozpočet města je schvalován až v závěru roku. Odbor sociální péče podkládá svůj požadavek o navýšení celkové částky určené na dotace pro nestátní neziskové organizace skutečností, že v posledních třech letech k žádnému navýšení nedošlo tak, jak bylo před třemi lety avizováno, když byl vyhlášen tzv. stop stav, který by měl tedy letošním rokem skončit. Přesto je možné, že částka navýšena nebude, neboť má dojít k dalšímu propadu v příjmech města. Na druhou stranu by dle informací nemělo dojít ke krácení finanční částky na dotace pro NNO. OSP MMB tedy musí být na případné navýšení finanční částky připraven a měl by tak mít v rámci návrhu rozdělení dotací na soc. služby za každou pracovní skupinu připravenu (ideálně) jednu prioritní oblast pro rok Pokud nebude v rozpočtu města Brna dostatek finančních prostředků na pokrytí všech (cca) osmi vybraných priorit z každé pracovní skupiny, bude muset OSP MMB ve spolupráci s koordinační skupinou z těchto priorit zvolit jen některé, které do návrhu rozdělení dotací zahrne. Odbor sociální péče ve spolupráci s Koordinační skupinou tedy připraví pro Zastupitelstvo města Brna podklady a návrhy, ovšem konečné rozhodnutí, jaká oblast bude případně podpořena, činí Zastupitelstvo města Brna. Dále R. Janík dále informoval, že v případě předložení rozvojových záměrů v rámci města Brna do Akčního plánu JMK (které schválila Rada města Brna v srpnu) požaduje JMK u nových služeb jejich spolufinancování ze strany města Brna. Město Brno tedy v rámci zvažování rozvojových záměrů (především co se týče vzniku nových služeb) musí velice zvažovat nejen jejich potřebnost, ale také finanční stánku věci, neboť schválením případné nové služby a jejím zařazením do AP JMK město přistupuje na podmínku jejího spolufinancování. U terénních služeb se jedná o kofinancování ve výši 10%, u ambulantních služeb ve výši 15% a u pobytových služeb ve výši 20%. Město Brno některé nové služby do AP JMK zařadilo, z čehož městu plyne finanční závazek ve výši cca Kč. Tyto finanční prostředky vynaložené městem daným službám přinesou cca dalších Kč z jiných zdrojů (JMK a MPSV). V případě, že město Brno nebude moci toto spolufinancování nových služeb zajistit, nebudou tyto nové služby podpořeny ani z JMK a ani z MPSV. Pokud by tedy bylo schváleno navýšení v hodnotě Kč, Kč je již z této částky předem rezervován a určen pro tyto nové služby. Na každou pracovní skupinu a její zvolenou prioritu pro rok 2014 by tak mohlo být k dispozici cca Kč (ovšem v takovém případě by se ještě zohledňovaly další faktory jako např. velikost či početnost cílové skupiny, již podpořené projekty v rámci AP JMK 2014 apod.). U rozšíření stávajících služeb JMK spolufinancování nepožaduje. Brněnský Akční plán pro rok 2014 samozřejmě může obsahovat také záměry, které nevyžadují finanční zabezpečení či navýšení finančních prostředků. Mohou tam být uvedeny také aktivity, které má organizace finančně pokryté z jiných zdrojů apod. Koordinátor uvedl, že společně s vedoucí pracovní skupiny na setkání koordinační skupiny KPSS projednávali, které priority se v rámci této cílové skupiny jeví pro příští rok jako nejzásadnější. Jde samozřejmě pouze o návrh do diskuze. Poté předal slovo vedoucí pracovní skupiny, paní Z. Bradové. Zuzana Bradová převzala slovo a informovala přítomné, že se shodla s paní Němcovou, že pro rok 2014 vidí primární podporu u služeb osobní asistence, odlehčovacích služeb, a to s ohledem na 9

10 rozdělení podle cílových skupin. Ranná péče a chráněné bydlení, které dnes bylo na skupině zmíněno jako potřebné, je uvedeno v prioritě 2. Zajištění a rozvoj ambulantních a pobytových služeb, opatření 2.2 Materiální a personální zajištění chráněného bydlení a navýšení kapacity formou hledání nových prostor. Vedoucí skupiny dále uvedla, že dle jejího osobního názoru vidí jako cestu, kdyby Chráněné bydlení sv. Michaela rozšířilo nabídku svých služeb a začalo přijímat i klienty s poruchou autistického spektra. Poukázala tak na fakt, že organizace Chráněné bydlení sv. Michaela je v Brně jediná služba, nabízející chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením, proto by zde vedla cesta rozšířením nabízených služeb, tedy určitou transformací. Paní Pavlišová, DCHB OCHB - Chráněné bydlení sv. Michaela odpověděla, že mezi svými klienty mají zástupce této cílové skupiny, ale je problém, že jsou to lidé s vyšším IQ, pro které by byla potřeba získat samostatnou bytovou jednotku. Ale to by šlo jen v případě, kdyby bylo možné rozšířit kapacity prostoru a personálu, který by byl speciálně vyškolen. Paní Krňávková z organizace Apla JM o.s. zareagovala, že jejich organizace by konkrétně s vyškolením odborného personálu mohla pomoci. Je problém, že na 3 klienty autisty by bylo potřeba personální zabezpečení 9 členného týmu pracovníků. Jen když se organizace snaží rozšířit služby a nabízet je i pro starší klienty, je zapotřebí alespoň 8 členný tým, tak se organizace setkává s nepochopením, kdy argumentace zní, že je to neefektivní. Pan Svoboda, Dotyk II., o.p.s. Poukázal na význam rané péče, která by se měla co nejvíce podporovat. Kvalitní ranou péčí by se vývoj syndromu mohl značně minimalizovat. Paní Krňávková z organizace Apla JM o.s. Souhlasila s názorem pana Svobody, kdy v raném věku je péče velmi zásadní a ovlivňuje budoucí pozitivní vývoj dítěte. Dodala, že statistiky uvádí, že je evidováno 900 lidí do 18-ti let věku s poruchou autistického spektra, každé 67 dítě má nějaký prvek autismu. Paní Němcová uvedla, že kdyby byly kapacity rané péče dostačující, nebyla by taková potřeba péče o lidi s PAS v jejich pozdějším věku a v takové míře. Pan Vydržel, Centrum Kociánka dodal, že mu v tomto tématu chybí podporované zaměstnávání pro cílovou skupinu. Radim Janík odpověděl, že této tematice se věnovala úkolová pracovní skupina s názvem Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, v rámci které proběhla čtyři setkání, na základě jejichž výstupů bude sepsána Informativní zpráva, která bude předložena Zastupitelstvu města Brna na vědomí. To samozřejmě neznamená, že toto téma na tuto pracovní skupinu nepatří, jen dodal, že bylo diskutováno zvláště, protože se týká více cílových skupin. Pan Šerák, Centrum Kociánka uvedl, že je speciální pedagog a učí autistické děti. Ze své praxe ví, že je velkou otázkou, co se s těmito dětmi bude dít do budoucna. Vyslovil přání, aby se tomuto tématu věnovalo více do hloubky. Radim Janík převzal slovo, poděkoval všem za diskusi a jejich příspěvky. Poté shrnul, že během dnešní pracovní skupiny byly identifikovány různé problémy, ale také nastíněny možnosti jejich řešení do budoucna. Tím byla předdefinovaná určitá témata pro priority. Dal pokyn 10

11 zúčastněným, aby si do příštího setkání promysleli, jestli je ještě něco napadne, protože na příštím setkání budou priority finálně stanoveny. Radim Janík sdělil přítomným svůj na který se mohou obracet v případě dotazů, zájmu o materiály či kontakty na vedoucí skupin, ať už pracovních či ukončených úkolových skupin. Paní Bradová dodala, že např. pan Svoboda označil jako potřebu podporovat službu rané péče, problém je, že dokud není stanovena konkrétní částka, tak diskuse probíhá na teoretické úrovni, ale přesto je důležité, aby byly stanoveny konkrétní priority. Ty budou pojmenované během příští pracovní skupiny. Paní Bradová tedy jako výstup dnešní skupiny uvedla stanovení následujících priorit: Služba rané péče je jednoznačně potřeba a má smysl ji podporovat, ale stále je třeba myslet na možnosti financování. Pokud se pracovní skupina podle dosavadní diskuse na tom shodne, tak primárně jako zásadní jsou potřeba podpořit služby osobní asistence a odlehčovací služby, poté jako druhou ranou péči a v pořadí třetí službou by byly aktivizační činnosti. Zajímavým tématem byla transformace a rozšíření služby chráněného bydlení pro osoby s poruchou autistického spektra. Transformaci sociálních služeb paní Bradová vnímá jako potřebnou, stále se v oblasti mentálně postižených nekoná, vedoucí pracovní skupiny to považuje za příležitost pro pokrytí potřebných oblastí. Vyjádřila naději, že třeba na příštím setkání se toto téma ještě otevře. V rámci setkání zaznělo, že některé služby mají volné kapacity, tak třeba na těchto místech se otevírají možnosti pro transformaci sociálních služeb a pro nové možnosti. Spolu s Radimem Janíkem na závěr shrnuli, že během diskusí padala zajímavá témata, která je třeba nechat si proležet hlavou, na příštím setkání se pak stanoví priority do AP na rok ad 5. Další Vedoucí pracovní skupiny, paní Z. Bradová spolu s paní M. Němcovou poděkovaly přítomným za diskusi, za vyjádření jejich názorů a předaly slovo koordinátorovi, R. Janíkovi. R. Janík také poděkoval přítomným za diskusi, neboť zejména diskuse a shrnutí dosavadních úspěchů byl hlavní účel tohoto setkání. Podařilo se od přítomných získat informace ohledně realizací opatření v jejich organizacích během dosavadního období v roce 2013, dále se pak podělili o své představy ohledně priorit do dalšího roku plánování sociálních služeb. Na závěr připomenul, že členům pracovní skupiny bude rozeslán zápis z dnešního setkání. Poté se R. Janík, Z. Bradová a M. Němcová s účastníky rozloučili. Zapsali: R. Janík, V. Muthová Dne: