Finanční zdraví příjemců českého a slovenského Operačního programu Životní prostředí

Transkript

1 Finanční zdraví příjemců českého a slovenského Operačního programu Životní prostředí Financial health of beneficiaries of Czech and Slovak Operational Program Environment Dagmar Čámská * ABSTRAKT Článek je zaměřen na zkoumání finančního zdraví příjemců dotací z Evropských fondů v České a Slovenské republice. Operační program Životní prostředí byl vybrán pro naši další analýzu z důvodu existence jak v České republice, tak na Slovensku a z důvodu množství přidělených finančních prostředků, které ho činí druhým největším v obou státech. Podporované jednotky jsou rozděleny na dvě skupiny podnikatelské a ostatní. Finanční zdraví podnikatelských jednotek je zkoumáno s pomocí bankrotního Altmanova modelu. Finanční situace je hodnocena pro české a slovenské podniky a výsledky jsou srovnávány. Rozdíly jsou vysvětleny v části Diskuse. Klíčová slova: Operační program životní prostředí; Finanční zdraví; Komparace podniků České a Slovenské republiky. ABSTRACT This paper is focused on the financial health of beneficiaries who are supported by EU funds in the Czech Republic and Slovak Republic. The Operational program Environment is selected for our further analysis because it exists in both the Czech Republic and the Slovak Republic and the second most important in the aspect of total money allocation in both countries. The supported units are divided into two groups business and others. The financial health of supported business units is evaluated with the help of Altman Z-Score model predicting financial distress. The financial situation is valuated for Czech and Slovak companies and the results are compared. Differences are explained in the part Discussion. Key words: Operational Program Environment; Financial health; Comparison of companies in the Czech and Slovak Republic. JEL classification: G32, G38, Q59 Úvod Cílem článku je analýza finančního zdraví příjemců českého a slovenského Operačního programu Životní prostředí, kteří získali podporu v období Ptáme se, zda jsou podporování žadatelé v dobré finanční situaci, nebo zda je váha tohoto kritéria * Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Finanční tíseň - predikce a konsekvence registrovaného u Interní grantové agentury Vysoké školy ekonomické v Praze pod číslem VŠE IGS F3/06/2013. Ing. Bc. Dagmar Čámská asistentka a interní doktorandka; Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra podnikové ekonomiky.

2 minimalizována z důvodu veřejného zájmu. Výzkumy zaměřené na české regionální operační programy totiž přinesly přinejmenším diskutabilní výsledky. Článek představuje v úvodu současnou politiku hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, analyzovaný program Životní prostředí a poté je již pozornost věnována výzkumné otázce finančního zdraví příjemců dotací a řešení této otázky. Představení současné politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie Evropské fondy jsou nezanedbatelným zdrojem finančních prostředků pro státy, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004 v rámci východního rozšíření nebo později v roce 2007 v případě Rumunska a Bulharska. Celkem je k dispozici více než 300 miliard EUR [7] pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti na programové období Ač můžeme nalézt řadu odpůrců kohezní politiky, tak politika hospodářské a sociální soudržnosti zůstává v Evropské unii důležitým tématem. Molle [13] dokonce kohezní politiku označuje za cement, který drží současnou Evropskou unii pospolu. Cílem kohezní politiky je odstraňovat regionální disparity. Ač je politika společná pro celou Evropskou unii a je založená na společných principech a finančních zdrojích, tak pro programové období došlo k výrazným změnám, které vyplynuly ze strategie unie a z následků východního rozšíření, jež prohloubilo ekonomické a sociální nerovnosti mezi členskými státy. Tradiční témata jako rozvoj regionů a zaměstnanosti zůstala, ale politika začala klást důraz i na konkurenceschopnost a rozvoj venkovských oblastí. Obecné zásady vymezily Boháčová s Hrabánkovou [2] ve třech následujících bodech: 1. přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující, 2. zlepšení znalostí a inovací pro růst, 3. vytváření více a lepších pracovních míst. Oficiální stránky Evropské unie [7] zdůrazňují odlišnost programového období spočívající ve větším zaměření politiky na celkovou strategickou orientaci unie, ve větším soustředění na nejvíce znevýhodněné regiony a ve větší decentralizaci a provádění politiky jednodušeji, transparentněji a účinněji. Výběr příjemců dotací je plně v kompetenci národních autorit v případě naplnění základních konvergenčních úvah vycházejících z Lisabonské strategie a závěrů Summitu v Goteborgu. Programové období je spojováno s třemi cíli: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Pilíř Konvergence má vést k přibližování méně rozvinutých členských států a regionů. Podpora tohoto pilíře by měla být ukončena v roce Pilíř Regionální konkurenceschopnosti a nezaměstnanosti je určen pro regiony, které z důvodu dobrých hospodářských výsledků nedosáhnou na podporu z prvního pilíře. Česká republika a Slovenská republika na příkladu vybraného operačního programu Politika hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie má být v programovém období prováděna jako více decentralizovaná, jednodušeji, transparentněji a účinněji. Česká republika a Slovenská republika jsou země, které se na základě řady kritérií dají vybrat z nově přistoupených států jako nejvíce srovnatelné, ať již na základě geografické lokalizace, společného historického vývoje do roku 1992 nebo srovnatelné ekonomické úrovně. Tabulky 6 a 7 uvedené v přílohové části zachycují strukturu operačních programů České a Slovenské republiky a množství přidělených finančních prostředků. Na první pohled je

3 zřejmé, že Česká republika může hospodařit s absolutně větším množstvím přidělených peněz (přepočet dle počtu obyvatel nebo rozlohy území činí prostředky pro oba státy srovnatelnými) a že struktura operačních programů je složitější, což ji činí méně přehlednou. Operační program Doprava má alokováno nejvíce zdrojů v obou zkoumaných zemích, a proto by bylo vhodné mu věnovat největší pozornost. Na druhou stranu, pokud podrobně zkoumáme počet projektů a příjemců, tak Operační program Doprava podporuje nejméně projektů. Na české straně byly prostředky alokovány do 157 projektů 1 a na slovenské do 59 [9]. Infrastrukturní projekty jsou velmi investičně náročné a týkají se výhradně železniční a silniční infrastruktury, kde se silně angažuje stát. Z důvodu velké investiční náročnosti projektů, silné zainteresovanosti státu a malého počtu podpořených projektů nebyl Operační program Doprava dále analyzován a těžiště práce se přesunulo na Operační program Životní prostředí. Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí je druhým největším programem z hlediska množství přidělených peněžních prostředků jak v České republice (18,6 % celkové alokace), tak na Slovensku (15,8 % celkové alokace). Cíle programů jsou definovány pomocí tzv. prioritních os. Český operační program má definován 8 prioritních os [10]: zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu, technická pomoc. Některé z prioritních os slovenského programu se sice plně kryjí s českým vymezením, ale pro přehlednost je uváděno celé znění [5]: integrovaná ochrana a racionální využívání vod, ochrana před povodněmi, ochrana ovzduší a minimalizace nepříznivých vlivů změny klimatu, odpadové hospodářství, ochrana a regenerace přírodního prostředí a krajina, technická pomoc. Slovenské priority můžeme beze zbytku nalézt v českém programu, kde je menší důraz kladen na ochranu před povodněmi, protože tato priorita není definována jako samostatná, na druhou stranu Česká republika navíc vymezuje osy v podobě udržitelného využívání zdrojů energie, omezování průmyslového znečištění a rozvoje infrastruktury pro environmentální vzdělávání. Základní charakteristiky obou programů jsou k nalezení v tabulce z celkových projektů, údaj je k 6. září 2012, [11]

4 Tab. 1: Základní charakteristiky programu OP Životní prostředí Česká republika Slovenská republika Počet všech projektů Velikost závazku pro program (EUR) Zdroj: sestaveno autorem na základě citovaných zdrojů Žadatelem o podporu může být obecně subjekt z veřejného i soukromého sektoru. Pokud žadatel pochází z veřejného sektoru, tak budou primárně posuzovány efekty plynoucí z projektu pro společnost. V případě, že půjde o žadatele ze sektoru soukromého, tak bude posuzován nejen projekt sám o sobě, ale i konkrétní osoba žadatele. Nemělo by být cílem dotovat deficitní subjekty, ve kterých nebudou prostředky použity adekvátně, nebo projekt, který nebude dokončen z důvodu odchodu subjektu z trhu vzhledem k jeho neutěšené finanční situaci. Protože cílem programového období má být nejen decentralizace, ale i jednoduchost, účinnost a transparentnost procesu, tak stojí za úvahu zkoumat výchozí finanční situaci žadatelů, která se uplatňuje jako jedno z kritérií rozhodování. Výzkumná otázka Stojí před námi otázka, zda jsou podporováni žadatelé finančně zdraví, nebo je toto kritérium upozaďováno před zájmem veřejným (dopady projektu) anebo je zde proces výběru netransparentní. Některé výzkumy [3] nebo [4] dokazují, že finanční zdraví podporovaných subjektů je přinejmenším diskutabilní. Nejčastějším terčem kritiky jsou v České republice v současnosti Regionální operační programy, a to i díky osobě bývalého hejtmana Davida Ratha a jeho napojení na aktivity Regionálního operačního programu ROP NUTS II Střední Čechy. Výzkumy zaměřené na regionální programy bohužel nepřinesly prokazatelné výsledky, protože vzhledem k nízkému počtu podporovaných jednotek ze soukromého sektoru nebyly závěry statisticky průkazné. Naopak český Operační program Životní prostředí má téměř desetkrát více žadatelů získávajících dotace než jednotlivé regionální programy, a proto by získané závěry mohly být statisticky průkazné. Zároveň se Česká republika propadá v nejrůznějších mezinárodních statistikách zaměřujících se na transparentnost prostředí a jednoduchost podnikání [16] nebo [15], a proto bude provedeno srovnání výsledků českého programu se slovenským. Jak již bylo řečeno, tak Česká republika a Slovenská republika jsou země, které se na základě řady kritérií dají vybrat z nově přistoupených států jako nejvíce srovnatelné (kritéria: geografická poloha, historický vývoj, stupeň ekonomického rozvoje). Cílem bude analyzovat finanční zdraví žadatelů, kteří obdrželi dotaci. Již dříve bylo diskutováno, že posuzování partnera z veřejného sektoru je náročné a nedošli bychom k průkazným výsledkům vzhledem k vazbě na veřejnou prospěšnost realizovaných projektů, a proto budou posuzováni jen žadatelé typu podnikatelské jednotky. Finanční zdraví bude posuzováno na základě všeobecně přijímaného bankrotního modelu profesora Edwarda Altmana. Ač počátky tohoto přístupu spadají již do 60. let 20. století, tak tento přístup rychlé orientace, scoringu, nebyl dosud ve střední a východní Evropě trvale nahrazen a opakované testování prokazuje použitelnost modelu [8] nebo [14], což je nepochybně zásluhou vhodně zvolených indikátorů. Pro testování žadatelů je použita Altmanova formule ve verzi pro společnosti neobchodované na kapitálových trzích, což plně odráží podmínky České a 2 Údaj k , [11] 3 Údaj k , [12]

5 Slovenské republiky. Altmanovo Z-Score je uvedeno rovnicí 1 a přísluší mu vyhodnocovací tabulka 2. Z EBIT S E RE Score A A L A kde EBIT A S E L RE NWC NWC A = zisk před úroky a zdaněním (Earnings Before Interest and Tax), = celková aktiva, = tržby za zboží, vlastní výrobky a služby, = vlastní kapitál, = celkové cizí zdroje, = zadržené zisky, = čistý pracovní kapitál. (1) Tab. 2: Vyhodnocení finančního zdraví dle Altmanova Z Score Hodnocení Z Score Podnik ohrožený bankrotem Z <1.23 Šedá zóna 1.23<Z<2.99 Podnik finančně zdravý 2.99<Z Postup výzkumu Zdroj: Altman (2012) Cílem je analyzovat finanční zdraví příjemců českého a slovenského Operačního programu Životní prostředí, kteří získali podporu v období Vyhodnocováni budou jen žadatelé typu podnikatelské jednotky, jak bylo zmíněno dříve, a proto prvním krokem je selekce projektů dle uživatelů. Finanční zdraví bude posuzováno na základě Altmanova Z-Score. Základním vstupem pro model profesora Altmana jsou finanční data účetní povahy. Účetní data byla získána z firemních databází, které umožňují rychlý přístup k datům ve vhodném formátu (tj. tabulkový procesor). V případě České republiky byla použita databáze Albertina a v případě Slovenska se jednalo o evropskou databázi Amadeus, která byla doplněna o zdroj internetových stránek zkoumaných společností. Účetní data nebyla bohužel dostupná pro všechny zkoumané jednotky, a proto muselo dojít k vyloučení společností, jejichž data nebyla dostupná. V případě České republiky je nedostupnost způsobena tím, že společnosti mají sice zveřejňovací povinnost, ale v případě jejího neplnění nepřicházejí sankce. Slovenská data byla čerpána z evropského Amadea, který neposkytuje tak podrobná data jako národní registry, protože se zaměřuje na společnosti s tržbami většími než 1 milion EUR, s aktivy převyšujícími 2 miliony EUR a s 15 a více zaměstnanci [17]. Celkový počet příjemců obou národních operačních programů byl uveden v tabulce 1. Tento počet byl redukován rozhodnutím o zkoumání finančního zdraví pouze podnikatelských jednotek a druhá redukce nastala z důvodu nedostupnosti účetních dat v korporátních databázích, i když v případě Slovenska byly doplňkově používány i internetové stránky zkoumaných společností. Tabulka 3 shrnuje počet zkoumaných subjektů a projektů po provedení obou zúžení souboru. Zde je důležité zdůraznit, že počet zkoumaných jednotek 4 ČR data do a SR data do

6 není limitován dostupností nejaktuálnějších údajů, protože finanční zdraví příjemců je zkoumáno na základě historických dat, tj. ještě před okamžikem realizace projektu, protože v tomto okamžiku byla finanční situace zkoumána i národními autoritami rozhodujícími o poskytnutí dotace. Tab. 3: Počet zkoumaných subjektů a projektů Česká republika 5 Slovenská republika 6 Počet všech projektů Počet projektů podnikatelských jednotek Počet příjemců typu podnikatelská jednotka Počet zkoumaných příjemců Počet zkoumaných projektů Zdroj: sestaveno autorem na základě citovaných zdrojů Nedostupnost účetních dat pro řadu subjektů způsobuje výraznou redukci zkoumaných jednotek. V případě České republiky dochází k redukci na 68 % příjemců a v případě Slovenské republiky dokonce na 44 % příjemců. Vztáhneme-li ale tuto redukci k počtu projektů, tak pro Českou republiku stále zkoumáme 76 % projektů a pro Slovenskou republiku 72 %. Podíváme-li se na hodnotu alokace, tak v případě ČR ve zkoumaném vzorku zůstávají projekty 82,7% hodnoty alokace podnikatelských jednotek a v případě SR dokonce 85,8% hodnoty alokace. Je zřejmé, že k redukci vzorku došlo, ale i přesto je dále analyzováno více než 80 % hodnoty alokace podnikatelským jednotkám. Výsledky Výsledky analýzy finančního zdraví zkoumaných podnikatelských jednotek shrnují tabulky 4 a 5. Subjekty jsou rozděleny v národním členění do třech skupin dle vyhodnocení Almanova Z-Score, jak bylo pojednáno výše, tj. podniky finančně zdravé, v pásmu šedé zóny a podniky ohrožené bankrotem. Tabulka 4 zobrazuje počty podniků v jednotlivých pásmech prosperity v absolutních číslech, naopak tabulka 5 pro lepší srovnávání a vyvozování závěrů obsahuje počty podniků vyjádřené relativně ke všem zkoumaným podnikům. Tab. 4: Vyhodnocení finančního zdraví dle počtu příjemců a projektů v absolutním tvaru Česká republika Slovenská republika Počet příjemců Počet projektů Počet příjemců Počet projektů Podnik finančně zdravý Šedá zóna Podnik ohrožený bankrotem Zdroj: sestaveno autorem 5 Údaje k , Ministerstvo pro místní rozvoj (2012), počet zkoumaných jednotek závisel na dostupnosti účetních dat v databázi Albertina v září Údaje k , Ministerstvo životného prostredia SR, počet zkoumaných jednotek závisel na dostupnosti účetních dat v databázi Amadeus v prosinci 2012

7 Tab. 5: Vyhodnocení finančního zdraví dle počtu příjemců a projektů v relativním tvaru Česká republika Slovenská republika Počet příjemců Počet projektů Počet příjemců Počet projektů Podnik finančně zdravý 0,408 0,518 0,464 0,545 Šedá zóna 0,452 0,375 0,214 0,069 Podnik ohrožený bankrotem 0,140 0,107 0,321 0,386 Zdroj: sestaveno autorem Vyhodnocujeme-li pásmo finančně zdravých podniků, pak výsledky pro Českou republiku a Slovenskou republiku jsou v relativních hodnotách téměř stejné (v případě Slovenska je dosahováno mírně lepších hodnot). Výrazná odlišnost nastává u šedé a bankrotní zóny. 45 % českých podniků je zařazeno do šedé zóny a 14 % do bankrotní, naopak na Slovensku spadá do bankrotní zóny 32 % podniků a 21 % do šedé zóny, kde nemůžeme jednoznačně rozhodnout. Budeme-li testovat hypotézu, že v obou republikách mají skupiny příjemců dle kritéria finanční zdraví stejné rozdělení a odchylky jsou pouze náhodné, tak při použití χ2 testu musíme na 5% hladině významnosti zamítnout hypotézu o shodě, a přijmout tak hypotézu alternativní, že skupiny příjemců nemají stejná rozdělení. Jednoznačně se tedy jedná o větší podíl slovenských podniků nacházejících se v bankrotní zóně, resp. menší podíl slovenských podniků nacházejících se v šedé zóně, oproti českému rozdělení. Diskuse Vzhledem ke skutečnosti, že o náplni prioritních os a typu žádajících subjektů rozhodují jednotlivé národní autority, tak by výsledky z tohoto titulu mohly být rozdílné a vzájemně těžce porovnatelné. Tabulka 3 zachycovala počet zkoumaných subjektů a projektů pro oba státy. Je zřejmé, že Česká republika má v absolutním počtu více podpořených projektů a proporcionálně k celkovému množství menší počet projektů podnikatelských jednotek než Slovenská republika. Pokud ale proporcionálně srovnáme poměry počtů žadatelů typu podnikatelské jednotky k celkovým počtům projektů, tak tyto poměry jsou pro oba státy srovnatelné (8,5 % pro Českou republiku a 10 % pro Slovenskou republiku). Nedostupnost účetních dat způsobila výraznou redukci počtu dále zkoumaných subjektů, zejména v případě Slovenské republiky byl pokles dramatický, protože ve vzorku zůstalo jen 44 % subjektů. Nahlížíme-li ale z pohledu projektů, tak finanční zdraví žadatelů mohlo být zhodnoceno u 76,5 % českých a 72,6 % slovenských projektů, což činí základnu pro oba státy srovnatelnou. Výsledky byly shrnuty v předcházející kapitole. Došli jsme k závěru, že počet podniků náležejících do zdravé zóny je srovnatelný, ale odchylky byly v případě šedé a bankrotní zóny, kam spadalo významně více slovenských podniků než českých. Odpovězme na otázku, která se přímo nabízí, zda slovenské národní autority poskytují dotace více podnikům, které nejsou finančně zcela v pořádku, než autority české. Použijeme-li k odpovědi pouze tabulky 4 a 5, pak bychom tento závěr museli přijmout. Proti přijetí zjednodušení vyplývajícího z uvedených tabulek hovoří malý počet zkoumaných slovenských podnikatelských jednotek a zaměření prioritních os a vypisovaných výzev slovenského Operačního programu Životní prostředí. Jedny z nejčastěji vypisovaných slovenských výzev spadaly do prioritní osy Ochrana a racionální využívání vod, kde o projekty sice žádaly podnikatelské jednotky, ale tyto jednotky zabývající se poskytováním vodárenských služeb mají nízkou rentabilitu a obratovost majetku vyplývající ze specifika

8 jejich podnikatelské činnosti a zároveň jsou povinny poskytovat služby občanům a bývají vázány na veřejný sektor například v podobě vlastnické účasti měst nebo obcí. Závěr Cílem článku byla analýza finančního zdraví příjemců českého a slovenského operačního programu Životní prostředí, kteří získali podporu v období Jedním z motivů vědecké otázky srovnání finančního zdraví českých podporovaných subjektů se subjekty pocházejícími z jiného státu byly neuspokojivé finanční výsledky příjemců českých regionálních operačních programů pocházející z jiných výzkumů. Při srovnání českého a slovenského operačního programu v tomto výzkumu jsme dospěli k závěru, že více slovenských podniků bylo klasifikováno jako finančně nezdravé, což bylo ale primárně zapříčiněno specifickou podnikatelskou činností slovenských příjemců. Na druhou stranu se nám tak nepotvrdila hypotéza, že by české národní autority vybíraly subjekty méně finančně zdravé. Literatura: [1] Altman, E.I. (2012): Predicting Financial Distress of Companies: Revisiting the Z-Score and ZETA (R) Models. In Handbook of Research in Empirical Finance. Cheltenham, E. Elgar, s. 7-36, [2] Boháčková, I. Hrabánková, M. (2009): Strukturální politika Evropské unie. Praha, C.H. Beck, [3] Čámská, D. Scholleová, H. (2012): Financial Health of Companies Supported by European Funds. Economics and Management, 2012, roč. 3, č. 17, s [4] Čámská, D. (2012): Regional Operational Programs and the Comparison of Their Specific Bankruptcy Models. In Pavelková, D. Strouhal, J. Paseková, M. (ed.): Advances in Finance & Accounting. Athény, WSEAS Press, s , [5] EUROFONDY. (2007): Operačný program Životné prostredie [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: [6] EUROFONDY. (2012): Čerpanie Eurofondov [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: [7] European Communities. (2009): Hospodářská a sociální soudržnost [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: 58_cs.htm. [8] Maňasová, Z. (2008): Úpadky podniků v České republice a možnosti jejich včasné predikce. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, Disertační práce. [9] Ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií SR. (2012): Aktualizovaný zoznam projektov Operačného programu Doprava na roky [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: [10] Ministerstvo pro místní rozvoj. (2008): Operační program Životní prostředí [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: EU/Programy /Tematicke-operacni-programy/OP-Zivotni-prostredi. [11] Ministerstvo pro místní rozvoj. (2012): Seznamy příjemců [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:

9 [12] Ministerstvo životného prostredia SR. (2012): Zoznam prijímateľov z OPŽP [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: [13] Molle, W. (2007): European Cohesion Policy. New York, Routledge, [14] Sušický, J. (2011): Využitelnost bankrotních modelů a jejich aplikace v podmínkách České republiky. Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, Disertační práce. [15] The World Bank. (2012): Doing Business [online]. Dostupné z WWW: [16] Transparency International. (2011) Na celosvětovém žebříčku CPI [online]. Dostupné z WWW: ceska-r/. [17] Vysoká škola ekonomická v Praze. (2012): Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE, Amadeus [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:

10 Přílohy Tab. 6: Politika hospodářské a sociální soudržnosti, Operační programy České republiky Název programu Závazek (EUR) Podíl na celkovém závazku Regionální operační programy ROP NUTS II Severozápad ,029 ROP NUTS II Moravskoslezsko ,024 ROP NUTS II Jihovýchod ,027 ROP NUTS II Severovýchod ,025 ROP NUTS II Střední Morava ,025 ROP NUTS II Jihozápad ,024 ROP NUTS II Střední Čechy ,022 Tematické operační programy OP Doprava ,220 OP Životní prostředí ,186 OP Podnikání a inovace ,118 OP Výzkum a vývoj pro inovace ,078 OP Lidské zdroje a zaměstnanost ,070 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost ,070 Integrovaný operační program ,061 OP Technická pomoc ,009 Operační programy Praha OP Praha Konkurenceschopnost ,009 OP Praha Adaptabilita ,004 Celkem ,000 Zdroj: sestaveno autorem dle informací Ministerstvo pro místní rozvoj k Tab. 7: Politika hospodářské a sociální soudržnosti, Operační programy Slovenska Název programu Závazek (EUR) Podíl na celkovém závazku OP Doprava ,275 OP Životné prostredie ,158 Regionálny OP ,135 OP Výskum a vývoj ,105 OP Konkurenc. a hosp. rast ,084 OP Zamestn. a sociálna inklúzia ,082 OP Informatizácia spoločnosti ,073 OP Vzdelávanie ,049 OP Zdravotníctvo ,022 OP Technická pomoc ,008

11 OP Bratislavský kraj ,008 Celkem ,000 Zdroj: sestaveno autorem dle EUROFONDY (2012) k

12 Autor a kontakty Ing. Bc. Dagmar Čámská Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra podnikové ekonomiky nám. W. Churchilla 4, Praha 3 Žižkov, dagmar.camska@vse.cz