ZVÍ ENA BûÏná antropicky. (amfibolity a vloïky rul staromûstské. (blastomylonitové svory skoro ické, hrubozrnné, muskovitické,

Transkript

1 Okres umperk LESNICTVÍ Od tfiicát ch let do lo k postupnému zalesnûní. Pfies nepûvodní druhovou skladbu je stav porostu uspokojiv. V chovné zásahy v lesním porostu vedou ke sníïení pfiíli - ného zastínûní odvalû a botanicky cenn ch ploch. Pfiírodní památka Chrastick hadec Opu tûn hadcov lûmek s odvaly v izolovaném remízu asi km jihov chodnû od obce Chrastice. Katastrální území: Chrastice GEOLOGIE Území náleïí ke geomorfologickému celku Hanu ovická vrchovina, podcelku Branenská vrchovina. Hadcov lom stojí na jedné ze serpentinitov ch ãoãek N znerovského dislokaãního pásma, které tvofií rozhraní lugika na západû Nadmofiská v ka: m V mûra:,78 ha Vyhlá eno: 998 Pfiedmûtem ochrany je vzácná hadcová kvûtena soustfiedûná pfiedev ím na odvalech b valého lomu. (amfibolity a vloïky rul staromûstské zóny) a silesika na v chodû (blastomylonitové svory skoro ické, hrubozrnné, muskovitické, s vloïkami kataklazovan ch krystalick ch bfiidlic). Mezi tûmito dvûma star mi útvary je zlom, kter m se vytlaãily hlu- binné vyvfieliny, hadce. Chránûné území zahrnuje opu tûn hadcov lom se zatopen m dnem, skalnat m v chozem a tûïebními odvaly. KVùTENA Území pokr vá smrkov les, místy s pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula). Stûny lomu a odvaly z tûïby zarûstají typickou vegetací, mj. se sleziníkem neprav m (Asplenium adulterinum) aroïcem obecn m hadcov m (Cerastium holosteoides subsp. serpentinicola). Roste zde také kru tík irolist (Epipactis helleborine) a hnilák smrkov (Monotropa hypopitys). Nûkteré druhy tvofií na hadcovém podloïí specifické formy. ZVÍ ENA BûÏná antropicky pozmûnûná fauna. Na zatopeném dnû lomu se rozmno- Ïují ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokani hnûdí (Rana temporaria). Inventarizaãní prûzkum nebyl proveden. VYUÎITÍ Hadcov lom byl provozován v období mezi svûtov mi válkami. V té dobû (97) zde provádûl botanick prûzkum H. Lausch. Po druhé svûtové válce nebyla jiï tûïba obnovena. LoÏisko je stále evidováno v bilanci zásob vhodn ch pro tûïbu pro místní potfiebu. PrÛzkumy z posledních let potvrdily vysok stupeà navûtrání loïiska. POZNÁMKA Lokalita je vhodná k exkurzím a pro studium serpentinomorfóz. Jezírko na dnû hadcového lomu. Sleziník neprav (Asplenium adulterinum) SU 75

2 Olomoucko GEOLOGIE Masiv Králického SnûÏníku s nejvy ím vrcholem Králick SnûÏník (43,7 m n. m.) má z na ich pohofií nejvy í stfiední nadmofiskou v ku (930,9 m) a nejvy í stfiední sklon svahû 5. Geologicky je souãástí západosudetské oblasti lugika. Tvofií jej krystalické horniny proterozoického aï paleozoického stáfií, tzv. snûïnická rula. Jsou souãástí v chodního kfiídla orlicko-snûïnického krystalinika, podél v chodního okraje zasahuje staromûstské krystalinikum. Krystalické bfiidlice stroàské skupiny (svory, ruly, krystalické vápence a dolomity, kvarcity, erlany aj.) tvofií km irok pás, tzv. synklinorium Moravy, pfii jejím horním toku. Oddûlují horniny ortorulového vzhledu (jádra klenby, tzv. antiklinoria Klepáãe a Su iny) na v chodním a západním hfibetu pohofií. Králick SnûÏník je kerné pohofií, vymezené v západní ãásti kladsk m zlomem. Z ústfiední vrcholové partie vybíhá nûkolik hfibetû, dûlen ch dále na dílãí rozsochy. Na území NPR jsou to ve smûru S J dva v razné hfibety oddûlené údolím Moravy. Pohraniãní hfibet na západû vrcholí Mal m SnûÏníkem (337,7 m n. m.), Mokr hfibet na v chodû Su inou (3, m n. m.). Ve vrcholové ãásti pramení v nadmofiské v ce 380 m fieka Morava, která na území rezervace pfiijímá nûkolik v znamn ch pfiítokû. Pravostrann pfiítok v ãásti Ve srázném vytváfií 8,3 m vysok vodopád. V e poloïené partie pohofií byly v pleistocénu v raznû modelovány periglaciálními procesy, zejména nivací se vznikem nivaãních depresí, z nichï Kvûtnatec ArcherÛv (Anthurus archeri). Morava na svém horním toku je horskou bystfiinou. nejv raznûj í je pramenn amfiteátr Moravy. Dále hrálo roli mrazové zvûtrávání, které dalo vznik skalním v chozûm, mrazov m srubûm a skalním hradbám, kamenn m mofiím, úpadûm apod. Na vrcholu se vytvofiily téï kryogenní tvary pûdního pokryvu. V karoidu Prudkého potoka se v pleistocénu vyvinul ledovec s chladnou bází. V krystalick ch vápencích (mramorech) a dolomitech v údolí horního toku Moravy vznikl tropick kras. Z krasov ch jeskyní jsou nejznámûj í TvaroÏné díry dlouhé asi 50 m, s krasovou v zdobou a podzemním tokem, Patzeltova jeskynû s jezírkem amramorové jeskynû v lomu uvelké Moravy. Je zde téï nûkolik závrtû, ponorû (potok Poniklec) a vyvûraãek (Kopfiivov a Mléãn pramen, pod TvaroÏn mi dírami aj.). TûÏba mramoru na pedimentu v údolí Moravy odkryla hluboké krapy a geologické varhany. Národní pfiírodní rezervace Králick SnûÏník Centrální ãást masivu Králického SnûÏníku a údolí Moravy, Malé Moravy a Prudkého potoka mezi obcemi Velká Morava, Stfiíbrnice a státní hranicí s Polskou republikou. Území zasahuje do okresû umperk a Ústí nad Orlicí. Katastrální území: Horní Morava, Velká Morava (okres Ústí nad Orlicí), Sklené, Stfiíbrnice (okres umperk) KVùTENA Ve vrcholov ch partiích se vyvinula subalpinská spoleãenstva s violkou Ïlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica) aprasetníkem jednoúborn m (Trommsdorffia uniflora). Na Pohraniãním hfibetu a Mokrém hfibetu rostou zbytky klimaxov ch smrãin, ostrûvkovitû se zachovaly horské, kvûtnaté a suèové buãiny, které pûvodnû pokr valy vût inu masivu. Podél vodních tokû jsou vyvinuta spoleãenstva ol in. Ve sníïeninách Mokrého hfibetu se vyskytuje fiada vrcholov ch ra elini È. Jednou z nejbohat ích lokalit Králického SnûÏníku je lavinová dráha pod pramenem Moravy, která je díky obãasn m lavinám udrïována v bezlesém stavu ve v kovém stupni horského lesa a dochází zde k prolínání vysokohorsk ch V mûra: 694,67 ha (z toho v okrese umperk 459, ha) Nadmofiská v ka: Vyhlá eno: ,7 m Subalpinská spoleãenstva vrcholov ch holí, fragmenty pûvodních lesních porostû s místním ekotypem smrku ztepilého (Picea abies) ve vrcholn ch polohách pod horní hranicí lesa a vrchovi tní ra elini tû, pozoruhodn kras s jeskynûmi, ponory a vyvûraãkami. Geografickou zvlá tností je rozvodí na vrcholu Klepého (43,6 m n. m.) v jiïní ãásti Pohraniãního hfibetu, oddûlující úmofií Baltského, âerného a Severního mofie. druhû s druhy lesními. Roste zde mj. piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea) a plicník lékafisk (Pulmonaria officinalis) vedle rybízu skalního (Ribes petraeum) a rûïe pfievislé (Rosa pendulina). V voj vrchovi È na Mok- 76 SU

3 Okres umperk pická tyrfofilní entomofauna, mj. dvoukfiídlí (Diptera) zãeledi Diastatidae. Západní hranici roz ífiení zde má karpatsk slimák modranka karpatská (Bielzia coerulans). Tetfiev hlu- ec (Tetrao urogallus), tetfiívek obecn (Tetrao tetrix) a rys ostrovid (Lynx lynx) z oblasti v posledních letech vymizeli. UvaÏuje se o repatriaci tetfieva. 4 3 rém hfibetu je podmínûn vysok m úhrnem sráïek a nepropustn m podloïím, které umoïàuje hromadûní vody ve sníïeninách mezi vrcholy. Celkem zde bylo registrováno 6 ra elini È, z toho sedm v znamnûj ích. Vrchovi tû jsou zarostlá charakteristick mi druhy, napfi. borûvka ba- Ïinná (Vaccinium uliginosum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum), ostfiice chudokvûtá (Carex pauciflora), o. mokfiadní (C. limosa), vzácnû zde roste bradáãek srdãit (Listera cordata). Z v znamn ch druhû rostlin lze dále uvést mj. vrbovku drchniãkolistou (Epilobium anagallidifolium) av. nicí (E. nutans), omûj pestr (Aconitum variegatum) ao. alamounek (A. callibotryon), ovsífi dvoufiízn (Helictotrichon planiculme) na jediné ãeské lokalitû, zvonek vousat (Campanula barbata), fiefii nici hofikou Opizovu (Cardamine amara subsp. opizii), dymnivku bobovitou (Corydalis intermedia), kamziãník rakousk (Doronicum austriacum), sítinu trojklanou (Juncus trifidus) aj. Bryologick prûzkum v posledních letech potvrdil vysokou hodnotu území v rámci celé âeské republiky. Byly zde doloïeny celkem 44 druhy mechorostû, z toho tfii druhy fiazené mezi kriticky ohroïené druhy âr, mj. játrovky kfiiïítka Lophozia grandiretis, k lnatka Scapania gymnosomophila a také koprofilní mech mrvenka tíhlá (Tayloria tenuis). Ze vzácnûj- ích druhû hub zde byly nalezeny mj. kvûtnatec ArcherÛv (Anthurus archeri), holubinka Queletova (Russula queleti), lysohlávka plevnatá (Psilocybe crobulus) a dal í. ZVÍ ENA Recentní faunu tvofií bûïné druhy horsk ch stanovi È s v jimkou velk ch elem. Vrcholové partie jsou mimo jiné hnízdi tûm lindu ky horské (Anthus spinoletta). Kamenná mofie ob vá vzácnû pûvu ka podhorní (Prunella collaris). Z chránûn ch druhû ptákû zde hnízdí také napfiíklad s c rousn (Aegolius funereus), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), skfiivan lesní (Lullula arborea). Ve TvaroÏn ch dírách a Patzeltovû jeskyni zimují netop r velk (Myotis myotis), n. vodní (M. daubentonii), n. BrandtÛv (M. brandtii), n. u at (Plecotus auritus) a n. severní (Eptesicus nilssonii). Svahy SnûÏníku se staly domovem stáda nepûvodního kamzíka horského (Rupicapra rupicapra). Z v znamn ch druhû lze dále uvést my ivku horskou (Sicista betulina), rejska horského (Sorex alpinus) a plcha lesního (Dryomys nitedula). Na alpinské louky je vázán montánní hmyz, mj. huàatec alpinsk (Glacies alpinatus) z ãeledi píìalkovit ch (Geometridae) abrouk stehenáã Oedemera monticola. Pro zachovalé horské lesy je charakteristick brouk Xylita laevigata z ãeledi Melandryidae. Byly zde dále zji tûny 53 druhy kovafiíkovit ch (Elateridae) a7 druhû mravencû (Formicoidea). Na vrchovi tích se vyskytuje ty- LESNICTVÍ Lesy s pfiirozenou skladbou dfievin se zachovaly pouze ve fragmentech a nadále ub vají. Jedná se zejména ozbytky klimaxov ch a podmáãen ch smrãin pfii horní hranici lesa. Velkou ãást plochy rezervace zaujímají kulturní smrãiny vysázené v minulém století z materiálu cizího pûvodu. Nejvy í partie byly osazovány borovicí kleãí (Pinus mugo), která zde pfiirozenû nikdy nerostla. Velmi staré kleãové kefie lze najít napfi. na Malém SnûÏníku apodbûlce. V souãasné dobû podléhají nepûvodní lesy rychlému rozpadu zpûsobenému zejména extrémní klimatickou zátûïí, zneãi tûním ovzdu í a sezónním pfiemnoïením hmyzích kûdcû. K nároãnému zalesnûní velk ch ploch holin by mûly b t pouïívány sazenice místního pûvodu, adaptované na extrémní klimatickou zátûï, pfiedev ím na dlouhou dobu trvání snûhové pokr vky, námrazy, bofiivé vûtry, laviny, pfiívalové sráïky a v razné teplotní v kyvy. Odli ná rûstová strategie chrání sazenice místního pûvodu pfied nadmûrn m okusem zvûfií. V plánu péãe jsou navrïeny porosty pûvodních smrãin, vhodn ch ke sbûru semen a fiízkû. Pûstební materiál by mûl b t pfiedpûstován pfiímo v oblasti NPR ve dvou lesních kolkách v nadmofiské v ce asi 000 m, coï by zlep ilo ujímání sazenic. Na nûkolika lokalitách je ovûfiován postup zales- Àování napodobující pfiirozen zpûsob obnovy smrãin a v voj semenáãkû na trouchnivûjícím dfievû. VYUÎITÍ Vysoká estetická a pfiírodní hodnota území a vhodné klimatické podmínky podmiàují pomûrnû intenzivní rekreaãní vyuïívání oblasti. Je zde provozováno nûkolik lyïafisk ch center, bûïecké lyïafiské trasy, cyklostezky, turistické chaty a trasy. Dal í rekreaãní a sportovní aktivity a stavby jsou zohlednûny v územních plánech jednotliv ch obcí. V jiïní ãásti území jsou ãinné mramorové stûnové lomy. POZNÁMKA Pfies Králick SnûÏník probíhá od stfiedovûku ãesko-moravská hranice, je zakreslena i na Komenského mapû Moravy. Blízko vrcholu je hraniãní kámen oznaãující ãesko-moravsko-kladské trojmezí, v souãasné dobû tudy probíhá také státní hranice s Polskem. V letech byla na polské stranû Králického SnûÏníku postavena kamenná rozhledna, dnes z ní zbyly jen základy. Z roku 93 pochází Ïulová skulptura slona situovaná u základû zbofiené Lichtensteinovy chaty poblíï hlavního vrcholu Králického SnûÏníku. BIBLIOGRAFIE 5, 76, 80, 93, 44, 45, 64, 3, 48, 56 MAPA ÚZEMÍ strana Vrchol Králického SnûÏníku v zimû. 4 Slon, kter je symbolem Králického SnûÏníku, pfiipomíná ãinnost nûmeckého turistického spolku v první polovinû 0. století. 5 Kamenné mofie ve vrcholové partii Králického SnûÏníku. SU 3 77

4 Olomoucko GEOLOGIE Území náleïí ke geomorfologickému celku Hanu ovická vrchovina. Tvofií jej jedna ze serpentinitov ch ãoãek n znerovského dislokaãního pásma, které oddûluje lugikum na západû a silesikum na v chodû. Mezi tûmito dvûma star mi útvary je zlom, kter m se vytlaãily hlubinné vyvfieliny (hadce). Hadce zde tvofií tfii geomorfologicky v raznû strukturní hfibety (tzv. kozí hfibety). Na 00 m dlouhém vrcholovém hfibetu je soustava 3 5 m vysok ch, vût inou dvoustupàov ch mrazov ch srubû, oddûlen ch kryoplanaãní terasou. V severozápadním v bûïku Modfiínového vrchu je 70 m dlouh a 8 m irok skalnat hfieben, kter spadá svisl mi aï pfievisl mi stûnami vysok mi aï m, lemovan mi sutûmi hranáãû. Povrch hadcového v chozu se vyznaãuje bûlavou zvûtrávací kûrou s pestrou krapovou modelací (jamky, Ïlábky). Místy je vytvofiena kambizem oligotrofní na minerálnû chudém podloïí, na prudk ch hadcov ch svazích jsou více zastoupeny skeletovité pûdy typu hofieãnatého rankeru. Silnû ohroïen sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium). Vrcholová partie hadcového hfibetu. KVùTENA Zdej í kvûtena je nejbohat í ze v ech hadcov ch ostrûvkû na severní Moravû. Na vût inû území roste hadcov bor. Na zb vající plo e se nachází svûïí jedlová buãina svahová, svûïí buãina biková s mafiinkou a klenová buãina baïanková na kamenit ch svazích. Jsou zde vyvinuta rostlinná spoleãenstva sutí a skalních tûrbin se sleziníkem neprav m (Asplenium adulterinum), s. hadcov m (A. cuneifolium), kostfiavou ovãí (Festuca ovina), k. sivou pravou (Festuca pallens subsp. pallens), v podrostu boru se objevuje borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a vranec jedlov (Huperzia selago), spoleãenstva kvûtnat ch buãin s l kovcem jedovat m (Daphne mezereum), kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), k. devítilistou (D. enneaphyllos) a kapradí podobnou (Dryopteris expansa), v lemech se objevují také teplomilnûj í druhy kokofiík vonn (Polygonatum odoratum) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Dosud zde v malé populaci pfieïívá hvozdík kartouzek úzkolist (Dianthus carthusianarum subsp. capillifrons). Pfiírodní rezervace Na hadci Lesy na strm ch úboãích Ra kovského potoka asi km severozápadnû od obce Ra kov v okolí kóty Modfiínov vrch (65,3 m n. m.). Katastrální území: Ra kov ZVÍ ENA BûÏná stfiedoevropská lesní fauna, lokalita nemá zvlá tní zoologick v znam. LESNICTVÍ V nûkter ch ãástech byla dfievinná skladba pûvodních porostû zmûnûna ve prospûch modfiínu opadavého (Larix decidua) a smrku ztepilého (Picea abies). Postup obnovy je smûfiován k vyuïívání pfiirozené obnovy lesa, k podpofie pfiirozeného zmlazení a ochranû genofondové základny dfievin. Jednotliv aï skupinov v bûr, Nadmofiská v ka: m V mûra: 56,3 ha Vyhlá eno: 990 Spoleãenstva hadcov ch skalek, fragment hadcového boru, klenové a svûïí buãiny na hadcovém podloïí, specifické tvary zvûtrávání hadcû. v chovné zásahy a dosadby jsou provádûny ve prospûch borovice lesní (Pinus sylvestris) a modfiínu, pfiípadnû buku lesního (Fagus sylvatica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V posledních letech se v hfiebenové ãásti projevilo zv ené chfiadnutí a usychání jehliãnat ch dfievin, ãást území byla postiïena v vraty a po kozena ohnûm. BIBLIOGRAFIE 49 MAPA ÚZEMÍ strana SU 4

5 Okres umperk Pfiírodní rezervace Pod Trlinou Západní a jihozápadní úboãí vrchu Trlina (53,6 m n. m.), jihov chodnû od Lesnice a v chodnû od Le tiny. Katastrální území: Lesnice, Le tina GEOLOGIE Území náleïí ke geomorfologickému celku Hanu ovická vrchovina. Geologické podloïí tvofií metamorfované bfiidlice v chloritick ch starohorních rulách. PfievaÏují silnû smyté hnûdozemû, popfiípadû kambizemû hluboké, hlinité, místy hlinitopísãité. Recentní pûda pfii úpatí Trliny sahá do hloubky 0 80 cm, pod ní je vápnitá spra nepatrnû ovlivnûná pedogenezí, bohatá na paleontologické nálezy spra ov ch bfiichonoïcû ze spoleãenstva chladnomilné tzv. pupillové fauny, v znaãné pro nejmlad í stadia würmu. Nadmofiská v ka: m V mûra: 5,87 ha Vyhlá eno: 998 Pfiírodû blízká lesní spoleãenstva buãin a dubov ch buãin a fragment zachovalé kulturní krajiny luk, pastvin a mezí s v skytem fiady zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ a rostlin. KVùTENA Zbytky buãin a dubov ch buãin, zãásti degradaãní stádia buãin a pfiechody k dubohabfiinû nebo acidofilní doubravû. Kvûtnaté buãiny Eu- -Fagenion mají vyvinut bohat podrost se svízelem vonn m (Galuim odoratum), dymnivkou dutou (Corydalis cava), ba- Ïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), sasankou pryskyfiníkovitou (Anemonoides ranunculoides), l kovcem jedovat m (Daphne mezereum) a lilií zlatohlávkem (Lilium martagon). V oblasti Vápenné skály rostou teplomilné a kalcifilní druhy, vpfiilehl ch sadech a lesních lemech mj. jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), hvozdík svazãit (Dianthus armeria), slivoà trnitá (Prunus spinosa), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), okro- tice bílá (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistá (C. longifolia), vstavaã nachov (Orchis purpurea), kru tík irolist (Epipactis helleborine), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Na lokalitû byly dosud nalezeny 44 druhy hub, mezi nejzajímavûj í patfií hfiib medotrpk (Boletus albidus), h. bronzov (B. aereus), h. hnûdorûïov (B. speciosus), ohnivec arlatov (Sarcoscypha coccinea) a muchomûrka i kovitá (Amanita strobiliformis). ZVÍ ENA Hnízdí zde asi 30 druhû ptákû, mj. v echny na e druhy lejskû (Ficedula sp.) vãetnû zvlá tû chránûn ch lejska malého (Ficedula parva) a l. edého (Muscicapa striata), dále krahujec obecn (Accipiter nisus) amoudivláãek luïní (Remiz pendulinus). Pfii tahu se tu zastavují mj. vãelojed lesní (Pernis apivorus), bûlofiit ed (Oenanthe oenanthe), Èuh k ed (Lanius excubitor), brkoslav severní (Bombycilla garrulus). Z chránûn ch druhû se zde dále vyskytují jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne), mlok skvrnit (Salamandra salamandra), je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis), uïovka obojková (Natrix natrix), plch velk (Glis glis), p. lesní (Dryomys nitedula), netop r stromov (Nyctalus leisleri), n. velkouch (Myotis bechsteinii) aveverka obecná (Sciurus vulgaris). V lesnaté ãásti rezervace je vyvû eno pfies 00 sledovan ch ptaãích budek. V sledky pozorování jsou souvisle dokumentovány od roku 97. LESNICTVÍ V plánu péãe je zohlednûno vyuïití pfiirozené obnovy, v chova ve prospûch pûvodní druhové skladby dfievin, ponechání ãásti sou í, v vratû nebo zlomû v nûkter ch porostech a udrïení porostû svídy krvavé (Swida sanguinea) vprostoru Vápenné skály. VYUÎITÍ Území rezervace je zemûdûlsky vyuïíváno od 0. století. V souãasné dobû jsou louky, pastviny a ãást lesa v soukromém vlastnictví. Je zaji tûno pravidelné kosení a pastva. V jiïní ãásti rezervace probíhá v malém rozsahu pfiíleïitostná tûïba glazovací hlíny ( lemovky). BIBLIOGRAFIE 56, 57, 67 MAPA ÚZEMÍ strana 83 Rezervace Pod Trhlinou od jihu. SU 5 79

6 Olomoucko GEOLOGIE Území náleïí k zábfieïskému krystaliniku. PodloÏí je tvofieno mozaikou drob, drobov ch slepencû a bfiidlic bouzovského souvrství, které je souãástí fly ové formace spodnokarbonského stáfií. Území není pfiíli ãlenité, je tvofieno plo inami holoroviny a mírn mi svahy exponovan mi pfieváïnû k západu, ménû k severozápadu a jihozápadu. Na jihov chodním okraji se terén prudce svaïuje do údolí TfiebÛvky. Pfievládají kambizemû oligobazické z pfiemístûn ch zvûtralin. KVùTENA Komplex kulturního lesa na stanovi ti kyselé, svûïí a hlinité dubové buãiny. Vût í plochu zaujímá jehliãnat Hnízda ohroïen ch mravencû mnoïiv ch (Formica polyctena) jsou vût inou soustfiedûna do prosvûtlen ch okrajû lesa. les s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies) s pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris), modfiínu opadavého (Larix decidua), jedle bûlokoré (Abies alba) a dubu zimního (Quercus petraea). Plo nû ménû jsou zastoupeny smí ené porosty tvofiené dubem zimním, smrkem ztepil m, borovicí lesní, habrem obecn m (Carpinus betulus), lípou malolistou (Tilia cordata), jedlí bûlokorou a modfiínem opadav m. V druhovû chudém bylinném patfie se vyskytují bûïné druhy rostlin charakteristické pro fiídk podrost kulturní smrãiny, resp. mladé doubravy, ekoton a okraje lesních cest. Podrobnûj- í floristick prûzkum nebyl provádûn. ZVÍ ENA Kromû poãetné kolonie mravence mnoïivého (Formica polyctena) ãítající asi 800 hnízd s hrubou prûmûrnou hustotou asi 7 hnízd na hektar, se na lokalitû vyskytují Ïivoãi né druhy lesní fauny bûïné pro dan biotop a oblast. Z ÏivoãichÛ negativnû ovlivàujících populaci lesních mravencû byla na lokalitû zji tûna Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud velk (Dendrocopos major) a kuna skalní (Martes Pfiírodní památka Rodlen Lesní porost asi 00 m jihov chodnû od obce Lechovice kolem kóty Rodlen (35,3 m n. m.). Katastrální území: Lechovice foina). Ze zvlá tû chránûn ch druhû zde Ïijí také mravenec loupeïiv (Formica sanguinea), netop r velk (Myotis myotis) asova pálená (Tyto alba). LESNICTVÍ Obnova porostû je provádûna holoseãnû s pfiedsunut mi náseãn mi prvky (kotlíky) s prosvûtlováním vznikl ch porostních okrajû, obnovní doba je stanovena na let v závislosti na typu souãasn ch porostû, obnovní prvky jsou orientovány tak, aby umoïàovaly jednotliv m dílãím populacím Nadmofiská v ka: m V mûra: 34,74 ha Vyhlá eno: 999 Zachování poãetného, plo nû rozsáhlého a vitálního mateãného komplexu hnízd zvlá tû chránûného druhu mravence mnoïivého (Formica polyctena) a vytváfiení podmínek k jeho dal ímu ífiení. mravencû mnoïiv ch komunikaci. Souãasnû je navrïeno vytvofiení komunikaãních prvkû za úãelem stimulace ífiení hnízd mravencû do okolních porostû. TûÏební práce jsou smûfiovány do zimního období a je provádûno krytování vybran ch hnízdních kup. POZNÁMKA Poãetnost hnízd na lokalitû je sledována od roku 979. BIBLIOGRAFIE 36 MAPA ÚZEMÍ strana SU 6

7 Okres umperk Pfiírodní park Bfiezná Byl vyhlá en v roce 997 Okresním úfiadem v umperku na v mûfie 600 ha. Park se rozkládá v západní ãásti umperského regionu. Osu parku tvofií hluboce zafiezaná údolí fiek Bfiezná na západû, Nemilka na v chodû a Moravská Sázava na jihu, jimiï je ohraniãena Drozdovská vrchovina s nejvy ím vrcholem Pustina (66, m n. m.). Do jiïní ãásti parku zasahuje Mírovská vrchovina. Geologické podloïí je tvofieno silnû metamorfovan mi horninami, biotiticko migmatitick mi rulami, svory a kvarcity zábfieïského krystalinika, které se stfiídají se Ïílami biotiticko amfibolick ch kfiemenn ch dioritû (tonality) napfi. v oblasti Horních Studének, Jedlí a Svébohova. Botanicky nejcennûj í je komplex mezofilních aï hygrofilních luk a ol in v údolí Bfiezné a jejích pfiítokû s poãetn mi populacemi bledule jarní (Leucojum vernum), s ostfiicí Ïlutou (Carex flava) ao. prosovou (C. panicea), l kovcem jedovat m (Daphne mezereum) nebo vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata). V lesnat ch ãástech se zbytky svûïích buãin s jedlí bûlokorou (Abies alba) hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra). Na mokfiady, rybníãky a bystfiiny je vázán rak fiíãní (Astacus astacus) ar. bahenní (A. leptodactylus), keble rybniãná (Anodonta cygnea), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), ãolek horsk (Triturus alpestris), mlok skvrnit (Salamandra salamandra) auïovka obojková (Natrix natrix). Mírnû ãlenitá, pomûrnû vyváïená a esteticky pûsobivá krajina je osídlena a hospodáfisky vyuïívána více neï 600 let. Uchovává mnoïství rozpt lené zelenû a je domovem dal ích chránûn ch druhû ÏivoãichÛ, mj. netop ra brvitého (Myotis emarginatus), plcha velkého (Glis glis), slep e kfiehkého (Anguis fragilis) a je tûrky obecné (Lacerta agilis). Území je v souãasné dobû po kozováno vodní erozí. Okolí obce Horní Studénky v pfiírodním parku Bfiezná. Luãní porost v nivû Bfiezné. SU 7 8

8 Olomoucko Pfiírodní park Sovinecko Vyhlá en v roce 994 Okresními úfiady v Bruntále, Olomouci a umperku. Rozsáhl pfiírodní park zaujímá 9 90 ha ( umperk 030 ha, Olomouc 790 ha, Bruntál ha). Podstatná ãást patfií ke geomorfologickému celku Nízkého Jeseníku, jihozápadním okrajem prochází zlomová linie, která tvofií rozhraní s Hornomoravsk m úvalem a severozápadní okraj zahrnuje v bû- Ïek Hanu ovické vrchoviny. Posláním parku je zachovat jednak typick ráz krajiny, jednak lesní porosty se strukturou a dfievinnou skladbou blízkou pûvodním porostûm, na které je vázána fiada zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. V ir ím okolí Sovince, mezi obcemi Paseka atûchanovice v jihozápadní ãásti Nízkého Jeseníku, vystupuje z andûlskohorsk ch vrstev devonsko-karbonského stáfií (famen-tournai) tzv. sovinecké antiklinorium. Tvofií asi 5 km dlouh pruh severov chodního smûru obsahující zvrásnûné vrstvy sericitick ch bfiidlic, vápencû aï písãit ch vápencû, které v okolí Sovince obsahují (zejména ve svrchních polohách) zrnka aï malé valounky kfiemene, ÏivcÛ a úlomky sericitick ch bfiidlic, kvarcitû a fylitû. Vápence tohoto typu jsou charakteristické pro závûr pfiedkulmské sedimentaãní etapy. Vápence v okolí Sovince jsou povaïovány za devonské, urãit jejich stáfií pfiesnûji nebylo dosud moïné pro nedostatek zkamenûlin. V opu tûném lomu na jiïním okraji Sovince jsou ve vápencích vytvofieny neobvyklé krasové jevy; atypiãnost pûsobí pfiímûsi úlomkû. Vyvinuly se zde krapy, kapsovité prohlubnû, komínovité dutiny a propasèovité jeskynû dosahující hloubky 60 m. V komínovit ch dutinách byl nalezeny kosterní zbytky pleistocenních obratlovcû. Ze zachovalé pestré flóry. 5. vegetaãního stupnû stojí za pozornost místy bohatû zmlazující jedle bûlokorá (Abies alba), jilmy (Ulmus spp.) zatím nezasaïené tracheomykózou, meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a dal í chránûné nebo ohroïené druhy rostlin. Poznatky o faunû tohoto velmi ãlenitého území jsou zatím neúplné. Pozoruhodn je nález plïe ãlunice jezerní (Acroloxus lacustris). Park ob vá minimálnû sedm druhû obojïivelníkû, est druhû plazû, 08 druhû ptákû, z nichï 95 tu hnízdí. Mezi dolo- Ïen mi savci je mj. rejsek horsk (Sorex alpinus), ve v vrïku s ce rousného (Aegolius funereus) byly nalezeny zbytky my ivky horské (Sicista betulina). Na území pfiírodního parku je vyhlá ena NPP Re ovské vodopády. Krajina Nízkého Jeseníku v pfiírodním parku Sovinecko smûrem k Hornímu Mûstu. Letící v r velk (Bubo bubo) je jedním z druhû sov, které v pfiírodním parku Sovinecko hnízdí. 8 SU 8

9 Okres umperk NA HADCI STR POD TRLINOU STR RODLEN STR SU 9 83

10 Olomoucko KRÁLICK SNùÎNÍK STR SU 0

11 Okres umperk SU 85

12 Olomoucko Památné stromy Lípa velkolistá v k. ú. Staré Mûsto pod SnûÏníkem, hospodáfisk dvûr. Lípa malolistá v k. ú. Staré Mûsto pod SnûÏníkem, parãík u kfiíïku v osadû Hajmrlov.. Buk lesní, k. ú. Bludov, p. ã. 8/, v zámeckém parku. O: 450 cm, Vs: 35 m, S: 300 let.. Dub letní, k. ú. Bludov, p. ã. 35, u kostela poblíï kfiiïovatky. O: 46 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 3. Dub letní, k. ú. Bludov, p. ã. 8/, v zámeckém parku. O: 4 cm, Vs: 30 m, S: 300 let. 4. Dub letní, k. ú. Bludov, p. ã. 8/, v zámeckém parku. O: 57 cm, Vs: 30 m, S: 400 let. 5. Dub letní, zv. dub v Grynleti I., k. ú. Bludov, p. ã. 756/, strmá jiïní hrana rokle Gryngle navazující na zámeck park. O: 540 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 6. Dub letní, dub v Grynleti II., k. ú. Bludov, p. ã. 756/, strmá jiïní hrana rokle Gryngle navazující na zámeck park. O: 405 cm, Vs: 34 m, S: 300 let. 7. Javor babyka, k. ú. Bludov, p. ã. 76, na zahradû u fiímskokatolického kostela v Bludovû. O: 370 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 8. Lípa velkolistá, zv. Zámecká lípa, k. ú. Bludov, p. ã., pfied zámkem v bezprostfiední blízkosti frekventované kfiiïovatky místních komunikací. O: 735 cm, Vs: 7 m, S: 300 let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Bludov, p. ã. 8/, v zámeckém parku. O: 406 cm, Vs: 30 m, S: 300 let. 0. Lípa velkolistá, k. ú. Bludov, p. ã. 8/, v zámeckém parku. O: 538 cm, Vs: 5 m, S: 350 let.. Lípa velkolistá, zv. Fetkova lípa, k. ú. Bohdíkov, p. ã. 56, u domu ã. p. v Bohdíkovû. O: 430 cm, Vs: 8 m, S: 300 let.. Buk lesní, k. ú. Branná, p. ã. 5/, u rekreaãní chalupy vpravo pod cestou Branná OstruÏná. O: 440 cm, Vs: m, S: let. 3. Dub letní, k. ú. Dubicko, p. ã. 379, na mezi s porostem kefiû asi km V od obce Dubicko. O: 450 cm, Vs: 4 m, S: 300 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Habartice, p. ã. 50, uprostfied obce, vedle stodoly. O: 670 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Hanu ovice, p. ã. 036/, mezi silnicí Hanu ovice Ruda nad Moravou a fiekou Moravou. O: 40 cm, Vs: m, S: 300 let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Hanu ovice, p. ã. 4, mezi silnicí Hanu- ovice Ruda nad Moravou a fiekou Moravou, asi,7 km jihozápadnû od nádraïí. O: 40 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 7. Dub letní, k. ú. Horní Studénky, p. ã. 600/, na jihov chodním okraji obce Horní Studénky, za usedlostí v poli. O: 45 cm, Vs: 4 m, S: 300 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Horní Studénky, p. ã. 663, na severozápadním okraji obce Horní Studénky, u kapliãky sv. Linharta. O: 395 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Chrastice, p. ã. 90/, nad kostelem v obci. O: 75 cm, Vs: 30 m, S: 350 let. 0. Lípa velkolistá, k. ú. Klá terec, p. ã. 8/4, vpravo od silnice Klá terec Ol any, poblíï bezejmenného potoka. O: 595 cm, Vs: 6 m, S: 400 let.. Lípa malolistá, k. ú. Kopfiivná, p. ã. 85/, skupina 8 stromû (pûvodnû 0) u kostela v obci. O: 370, 370, 350, 375, 390, 365, 480 a 370cm, Vs: 30,, 8, 8, 30, 9, 8 a 6 m, S: asi 50 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Kfiivá Voda, p. ã. 88/, na jiïním okraji obce Kfiivá Voda. O: 60 cm, Vs: 0 m, S: let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Kfiivá Voda, p. ã. 88/, na jiïním okraji obce Kfiivá Voda. O: 45 cm, Vs: m, S: let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Kfiivá Voda, p. ã. 5, na severozápadním okraji obce, severnû od kóty 585 m n. m. O: 550 cm, Vs: 0 m, S: let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Louãná nad Desnou, p. ã. 76, u kostela v zámeckém parku. O: 730 cm, Vs: 6 m, S: let. 6. Lípa evropská, zv. lípa evropská v Labi, k. ú. Nové Losiny, p. ã. 3, asi 650 m v chodnû od kostela v obci. O: 440 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 86 SU

13 Okres umperk 7. Lípa malolistá, k. ú. Pavlov, p. ã. 66/9, v obci u kostela. O: 550 cm, Vs: 7 m, S: let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. Podlesí, p. ã. 58, severnû od kravína na okraji obce. O: 530 cm, Vs: 8 m, S: let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Podlesí, p. ã. 6/, u kfiíïku pfied hfibitovem. O: 490 cm, Vs: 9 m, S: let. 30. Lípa malolistá, k. ú. Postfielmov, p. ã. 33, pfied kostelem v tûsné blízkosti silnice. O: 395 cm, Vs: 3 m, S: 60 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Postfielmov, p. ã. 86, u kaple sv. Prokopa, vpravo pfii v jezdu z Postfielmova na Chromeã. O: 370 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Postfielmov, p. ã. 33, u kostelní zdi, poblíï vchodu na hfibitov. O: 380 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 33. Topol bíl, k. ú. Postfielmov, p. ã. 873/, na severozápadním okraji obce, místní ãást V kopci, na pravém bfiehu Postfielmovského potoka. O: 445 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 34. Lípa velkolistá, k. ú. PotÛãník, p. ã. 483/3, vpravo od silnice Hanu ovice Jindfiichov, u továrny Moravolenu. O: 435 cm, Vs: 5 m, S: let. 35. Lípa velkolistá, k. ú. Pusté Îibfiidovice, p. ã. 6, u domu ã. p.. O: 55 cm, Vs: 7 m, S: 350 let. 36. Jilm horsk, k. ú. Rapotín, p. ã. 989, prav bfieh Kreni ovského náhonu, kfiiïovatka ulic U lávky, U pomnûnky a íãní. O: 39 cm, Vs: m, S: 50 let. 37. Lípa malolistá, k. ú. Staré Mûsto pod SnûÏníkem, p. ã. 96/, v parãíku u kfiíïku v osadû Hajmrlov. O: 540 cm, Vs: 6 m, S: let. 38. Lípa malolistá, k. ú. Staré Mûsto pod SnûÏníkem, p. ã. 96/, v parãíku u kfiíïku v osadû Hajmrlov. O: 480 cm, Vs: 6 m, S: let. 39. Lípa velkolistá, k. ú. Staré Mûsto pod SnûÏníkem, p. ã. 7, hospodáfisk dvûr mezi obytn m stavením ã. p. 4 a stodolou. O: 390 cm, Vs: 5 m, S: let. 40. Lípa velkolistá, k. ú. léglov, p. ã. 398, skupina stromû u kapliãky asi 900 m SSV od kóty 658 m n. m. O: 365, 400 cm, Vs: 7, 8 m, S: 00 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. léglov, p. ã. 8, u kfiíïku pfied osadou Kronfelzov, jihozápadnû od kóty 770 m n. m. O: 50 cm, Vs: 6 m, S: 300 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. léglov, p. ã. 8, u kfiíïku pfied osadou Kronfelzov, jihozápadnû od kóty 770 m n. m. O: 365 cm, Vs: 6 m, S: 300 let. 43. Lípa velkolistá, k. ú. léglov, p. ã. 8, u kfiíïku pfied osadou Kronfelzov, jihozápadnû od kóty 770 m n. m. O: 650 cm, Vs: 4 m, S: 300 let. 44. Buk lesní (forma Atropunicea), k. ú. umperk, p. ã. 9/4, v zahradû domu ã. p. 75 na ulici Jifiího z Podûbrad. O: 380 cm, Vs: m, S: 50 let. 45. Jilm vaz, k. ú. umperk, p. ã. 86, na dvofie domu ã. p. 6 v ulici generála Svobody. O: 485 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 46. Dub letní, k. ú. Tfie tina, p. ã. 78/, naproti hfibitovu v obci. O: 465 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. Ochrana tohoto stromu byla zru ena v roce Lípa malolistá, k. ú. Tfie tina, p. ã. 004/, skupina stromû u kfiiïovatky silnic pfied obcí Tfie tina. O: 60, 45 cm, Vs:, 9 m, S: let. 48. Lípa malolistá, k. ú. Tfie tina, p. ã. 003/, kfiiïovatka silnic pfied obcí Tfie tina. O: 30 cm, Vs: m, S: let. 49. Dub letní, k. ú. Újezd, p. ã. 6/, na návsi. O: 580 cm, Vs: 3 m, S: let. 50. Buk lesní, k. ú. Velké Losiny, p. ã. 3306, remízek vlevo od silnice z Velk ch Losin do Louãné nad Desnou. O: 460 cm, Vs: 33 m, S: 300 let. 5. Dub letní, k. ú. Velké Losiny, p. ã. 490/, mezi silnicí a Ïelezniãní tratí Velké Losiny umperk. O: 563 cm, Vs: m, S: 400 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Velké Vrbno, p. ã. 45/, na levém bfiehu potoka, u rekreaãní chaty Ol anka. O: 55 cm, Vs: 6 m, S: 400 let. Dub letní v k. ú. Velké Losiny. Lípa velkolistá v k. ú. léglov, skupina stromû u kapliãky. SU 3 87

14 Olomoucko Lípa malolistá, k. ú. Velké Vrbno, p. ã. 664/, u silnice k chatû Paprsek, jiïnû od kóty 903 m n. m. O: 445 cm, Vs: m, S: let. 54. Lípa velkolistá, k. ú. Vikantice, p. ã. 746/, jiïní okraj obce, urekreaãní chaty. O: 560 cm, Vs: m, S: 300 let. 55. Lípa velkolistá, k. ú. Vikantice, p. ã. 367, vpravo od silnice Vikantice Branná. O: 490 cm, Vs: 6 m, S: 400 let. 56. Lípa velkolistá, k. ú. Vojtí kov, p. ã. 3, u b valého polesí U MizerÛ. O: 490 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 57. Lípa malolistá, k. ú. Vysoké Îibfiidovice, p. ã. 60/,50 m severozápadnû od kóty 56 m n. m., v areálu b valého statku. O: 400 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 58. Lípa malolistá, k. ú. Vysoké Îibfiidovice, p. ã. 36, asi 50 m severov chodnû od kóty 56 m n. m. O: 355 cm, Vs: m, S: 50 let. 59. Lípa malolistá, k. ú. Vysoké Îibfiidovice, p. ã. 543, skupina stromû u b valé osady Cibulka, asi 300 m západoseverozápadnû od kóty 73 m n. m. O: 475, 385 cm, Vs: 3, m, S: 50 let. 60. Lípa velkolistá, k. ú. Vysok Potok, p. ã. 88, u domu ã. p. 6, poblíï silnice do Malé Moravy. O: 440 cm, Vs: 5 m, S: let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Vysok Potok, p. ã. 88, u domu ã. p. 6, poblíï silnice do Malé Moravy. O: 450 cm, Vs: 3 m, S: let. 6. Dub letní, k. ú. Zábfieh na Moravû, p. ã. 5457, u silnice Zábfieh RÛÏové údolí. O: 480 cm, Vs: 4 m, S: 300 let. 63. Lípa malolistá, zv. Kubíãkova lípa, k. ú. Zborov, p. ã. 34/, ve dvofie nad protipoïární nádrïí. O: 360 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 64. Lípa malolistá, k. ú. Îleb, p. ã. 348, na severním okraji obce. O: 40 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 3 Javor babyka v k. ú. Bludov. Buk lesní v k. ú. Velké Losiny. Lípa velkolistá v k. ú. Kfiivá Voda, nad severozápadním okrajem obce. 88 SU 4