Č.j.: S 135/ /04-ORP V Brně dne 3. prosince 2004

Transkript

1 Č.j.: S 135/ /04-ORP V Brně dne 3. prosince 2004 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 135/04 zahájeném dne 15. září 2004 z vlastního podnětu podle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění, ve věci možného porušení ustanovení 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění, účastníkem řízení společností ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ , ve správním řízení zastoupeným Mgr. Petrem Doubravou, bytem Na Veselí 1095/2, Praha 4 Nusle, na základě pověření ze dne 29. září 2004, vydává toto rozhodnutí: 1. Společnost ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ , tím, že dne 26. listopadu 2003 zveřejnila s platností od 1. ledna 2004 velkoobchodní nabídku služeb Carrier Broadband Plus/Extra, a to formou změny Referenční nabídky přístupu pro tento typ služeb (RAO), a maloobchodní nabídku služeb IOL Broadband/IOL Broadband Profi, a to formou Dodatku k ceníku vnitrostátních telekomunikačních služeb, a neposkytla ostatním provozovatelům veřejných pevných telekomunikačních sítí a poskytovatelům telekomunikačních služeb dostatečný časový předstih pro posouzení změny Referenční nabídky přístupu pro tento typ služeb (RAO), aby tito mohli společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ , efektivně konkurovat již od 1. ledna 2004, zneužila své dominantní postavení na trhu zprostředkování přístupu ke službám sítě Internet a přenosu dat za užití širokopásmových technologií xdsl (ADSL) veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi provozovatelům veřejných pevných telekomunikačních sítí a poskytovatelům telekomunikačních služeb k újmě jiných oprávněných provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí a k újmě koncových zákazníků, čímž porušila 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění. 2. Podle ustanovení 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění, ukládá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

2 společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ , za porušení 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění, pokutu ve výši ,- Kč (slovy: devadesát milionů korun českých). Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky, pobočka Brno, č. účtu /0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení. 3. Podle 11 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jednání popsané pod bodem 1. výroku tohoto rozhodnutí společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ , do budoucna zakazuje. O d ů v o d n ě n í Dne 8. ledna 2004 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) stížnost společností Aliatel a.s., se sídlem Sokolovská 131/86, Praha, IČ , Contactel s.r.o., se sídlem Vinohradská 174, Praha 3, IČ , Czech On Line, a.s., se sídlem Rybná 14, Praha 1, IČ , v současnosti se sídlem U Nákladového nádraží 8, č.p. 3153, Praha 3, ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s., se sídlem U Nákladového nádraží 8, č.p. 3153, Praha 3, IČ , GTS CZECH, a.s., se sídlem Hvězdova 1073/33, Praha 4, IČ , TELE2 s.r.o., se sídlem Vinohradská 184/2396, Praha 3, v současnosti se sídlem Sokolovská 79/192, Praha 8, IČ , a TISCALI Telekomunikace Česká republika s.r.o, se sídlem Dělnická 213/12, Praha 7, na možné zneužití dominantního postavení společností ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ (dále jen ČESKÝ TELECOM nebo též účastník řízení ) při nabízení služeb založených na technologii ADSL (spr. spis č.l. 3-30). Toto zneužití dominantního postavení dle názoru uvedených společností spočívalo v tom, že společnost ČESKÝ TELECOM na tiskové konferenci konané dne 26. listopadu 2003 zveřejnila novou podobu služeb ADSL, které měly od 5. ledna 2004 nahradit služby poskytované prostřednictvím její složky Internet On Line (dále jen IOL ), přičemž ve stejný den, tj. 26. listopadu 2003, rovněž zveřejnila změnu své referenční nabídky přístupu, na základě které ADSL služby koncovým zákazníkům poskytují ostatní operátoři. Zveřejněním obou nabídek ve stejný den neposkytla společnost ČESKÝ TELECOM alternativním operátorům dostatečný časový předstih pro posouzení velkoobchodní nabídky tak, aby tito operátoři mohli se společností ČESKÝ TELECOM zahájit jednání o nové podobě ADSL služeb a uzavřít s ní smlouvu umožňující poskytování těchto služeb. Stěžovatelé jsou společnosti, kterým Český telekomunikační úřad (dále jen ČTÚ ) vydal licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a licence na poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě a rovněž na základě generální licence ČTÚ mj. poskytují přístup uživatelům ke službám sítě INTERNET. V textu bude pro tyto ostatní oprávněné provozovatele veřejných pevných telekomunikačních sítí používán jednotný název alternativní operátoři nebo ISP. 2

3 Na základě uvedené stížnosti provedl Úřad v předmětné věci předběžné šetření, v rámci kterého se obrátil na společnost ČESKÝ TELECOM se žádostí o sdělení, kdy zveřejnila referenční nabídky přístupu k síti, a zaslání kopie všech variant smluv, které uzavírá na přístup k síti. V podkladech zaslaných Úřadu dopisem ze dne 19. prosince 2003 (spr. spis č.l ) společnost ČESKÝ TELECOM uvádí, že referenční nabídka přístupu platná od ledna 2004 byla zveřejněna dne 26. listopadu K žádosti Úřadu ze dne 14. ledna 2004 o sdělení, kdy společnost ČESKÝ TELECOM poprvé seznámila veřejnost s novou nabídkou ADSL služeb pro koncové zákazníky nabízených od ledna 2004, pak účastník řízení dopisem ze dne 23. ledna 2004 Úřadu sdělil, že veřejnost byla s novou nabídkou služeb založených na ADSL technologii určených pro koncové zákazníky platnou od 1. ledna 2004 seznámena na tiskové konferenci konané dne 26. listopadu 2003 (spr. spis č.l ). Na základě výše uvedeného pak Úřad vyzval účastníka řízení k podrobnému objasnění, z jakého důvodu společnost ČESKÝ TELECOM poprvé ostatní ISP seznámila s Dodatkem k RAO II Broadband dne 26. listopadu 2003, tj. ve stejný den, kdy zveřejnila novou nabídku služeb založených na ADSL technologii pro koncové zákazníky, zejména z jakého důvodu nebyli ostatní operátoři s touto změnou seznámeni v dostatečném časovém předstihu tak, aby již koncem měsíce listopadu 2003 mohli stejně jako společnost ČESKÝ TELECOM koncovým zákazníkům nabídnout služby založené na tomto Dodatku. K tomu společnost ČESKÝ TELECOM uvedla, že chtěla vyhovět požadavkům Ministerstva informatiky ČR, ČTÚ, oprávněných poskytovatelů služby přístupu k síti Internet a veřejnosti na snížení cen za služby poskytované na bázi technologie ADSL a připravila tento Dodatek k RAO II. Nižší ceny v daném Dodatku pak zohledňovaly zkušenosti a odrážely snížené náklady získané s poskytováním služby. Ačkoli byly velkoobchodní i maloobchodní ceny oznámeny současně, platily až od 1. ledna 2004, aby ostatní oprávnění poskytovatelé telekomunikačních služeb mohli v průběhu listopadu a prosince 2003 připravit své nabídky. Po vyhodnocení podkladů zjištěných v předběžném šetření zahájil Úřad dne 15. září 2004 z vlastního podnětu se společností ČESKÝ TELECOM správní řízení č.j. S 135/04 ve věci možného porušení 11 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen zákon ), kdy možné porušení zákona Úřad spatřuje v postupu této společnosti, která dne 26. listopadu 2003 zveřejnila s platností od 1. ledna 2004 velkoobchodní nabídku služeb Carrier Broadband Plus/Extra, a to formou změny Referenční nabídky přístupu pro tento typ služeb (RAO), a maloobchodní nabídku služeb IOL Broadband/IOL Broadband Profi, a to formou Dodatku k ceníku vnitrostátních telekomunikačních služeb, čímž neposkytla ostatním provozovatelům veřejných pevných telekomunikačních sítí a poskytovatelům telekomunikačních služeb dostatečný časový předstih pro posouzení změny Referenční nabídky přístupu pro tento typ služeb (RAO) tak, aby tito mohli společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. efektivně konkurovat již od 1. ledna Dopisem Úřadu č.j. S 135/ /04-ORP ze dne 4. listopadu 2004 byl zástupce účastníka řízení pozván k seznámení s podklady pro rozhodnutí a způsobem jejich zjištění, které se uskutečnilo v sídle Úřadu dne 10. listopadu Vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění obdržel Úřad dne 12. listopadu Vypořádání námitek účastníka řízení je provedeno dále v tomto rozhodnutí. 3

4 Charakteristika společnosti ČESKÝ TELECOM Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu B, vložky 2322 Úřad zjistil, že společnost ČESKÝ TELECOM je akciovou společností s velmi rozsáhlým předmětem činnosti, přičemž pro toto správní řízení považuje Úřad za významné působení společnosti ČESKÝ TELECOM zejména v těchto oblastech: poskytování telekomunikačních služeb; zřizování a provozování veřejné pevné telekomunikační sítě, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány telekomunikační služby na celém území České republiky. ČESKÝ TELECOM je držitelem licence Českého telekomunikačního úřadu ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a licence k poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě. ČESKÝ TELECOM je soutěžitelem ve smyslu 2 zákona. Relevantní trh K tomu, aby mohl Úřad věc správně posoudit, bylo nezbytné především vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání společnosti ČESKÝ TELECOM. Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení 2 odst. 2 zákona relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje ji od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. ojediněle. Z časového hlediska je při posuzování trhu brán v úvahu minulý a očekávaný vývoj pravidelných, případně relativně trvale se opakujících, dodávek na trh. Při vymezení relevantního trhu z hlediska věcného je třeba vycházet z pohledu spotřebitele, resp. zohlednit, které výrobky či služby považuje vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému použití za shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné. Poněvadž předmětem posuzování v tomto správním řízení je jednání společnosti ČESKÝ TELECOM při nabízení velkoobchodní a maloobchodní nabídky určené k přístupu ke službám sítě Internet pomocí širokopásmové technologie ADSL, bylo tedy nejprve nezbytné posoudit, jaké alternativy přístupu ke službám sítě Internet obecně v České republice v posuzovaném období existovaly, jaké způsoby zákazníci v tomto období využívali, a vyhodnotit, zda je možné je považovat za zcela vzájemně zastupitelné z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití. Ke zprostředkování přístupu ke službám sítě Internet a k přenosu dat lze využít řadu technických řešení například pevné linky, komutované připojení, televizní kabelové rozvody, apod. Přenos dat je realizován pomocí přenosových protokolů za pomoci jednotlivých technologií. Mezi nejběžněji využívané způsoby umožňující přístup ke službám sítě Internet patří komutované připojení a připojení pevnou linkou. Komutované připojení (také tzv. vytáčené připojení, dial-up) využívá veřejnou telefonní síť pro potřeby propojení uživatelova počítače 4

5 se vstupním bodem do sítě jeho poskytovatele připojení (tzv. providera). Poněvadž je veřejná telefonní síť přizpůsobena pro přenos hlasu, je nutné pro přenos dat využít tzv. modemy. Toto připojení má dočasný charakter, vzniká a zaniká dle konkrétní potřeby na straně uživatele. Jeho nevýhodou je relativně malá spolehlivost a omezená maximální přenosová rychlost. Za formu komutovaného připojení lze považovat i připojení přes ISDN, které se liší od klasického dial-up připojení zejména v tom, že přenos dat přes telefonní síť (v tomto případě označovanou za síť ISDN) probíhá jako plně digitální. Na straně uživatele není třeba mít běžný telefonní (tj. analogový) modem, ale pouze vhodnou kartu či adaptér pro připojení k ISDN rozhraní. Také v případě ISDN se však jedná o dočasné připojení s garantovanou přenosovou rychlostí, vznikající a zanikající na základě konkrétní potřeby. Oba výše popsané způsoby připojení mají stejný způsob tarifikace, a to na základě délky doby trvání připojení k Internetu. Vzhledem k výše uvedenému využívají komutované připojení zejména domácnosti a menší podnikatelské subjekty. V případě připojení pevnou linkou (také tzv. pevné připojení) je mezi uživatelem a providerem zřízeno spojení, které existuje trvale v čase a umožňuje neustálou dosažitelnost uživatele. Může být realizováno několika způsoby (například pronájem digitálního datového okruhu, bezdrátová místní smyčka apod.). Tento způsob připojení je realizovatelný například při připojování celých lokálních sítí či u společností provozujících vlastní internetové služby. Velmi typickým způsobem propojení zákazníka a jeho providera zejména při tzv. připojení pevnou linkou je použití pevných datových okruhů. Tyto datové okruhy mohou být vytvářeny mnoha různými způsoby, přičemž konkrétní technické řešení by mělo být z pohledu uživatele irelevantní o vše by se měl postarat zřizovatel okruhu. Cena za tento typ připojení se odvíjí od přenosové rychlosti, přičemž svou roli zde může hrát i velikost okruhu. Ve většině případů zůstává datový okruh ve vlastnictví provozovatele, pouze v případě bezdrátových okruhů si zákazník většinou může sám zakoupit potřebná koncová zařízení. Pro nižší přenosové rychlosti se využívají okruhy analogové, pro vyšší přenosové rychlosti již většinou digitální. Poněvadž ne vždy má telekomunikační operátor k dispozici pevnou místní smyčku, využívají se pro pevné připojení také různé bezdrátové technologie, které žádné fyzické přenosové medium nevyžadují. Typickou vlastností bezdrátové místní smyčky je její stacionární charakter. Na kvalitu přenosu má vliv mnoho faktorů, jako například geografické podmínky, vzdálenost, umístění antén, a také frekvence, na kterých se přenos odehrává. Pro bezdrátové přenosy se často používá pásmo 2,4 GHz, pro kvalitnější přenosy se doporučuje pásmo 3,5 GHz. Bezdrátové přenosy sice poskytují připojení k Internetu za využití vyšších přenosových rychlostí, ale jsou cenově značně nákladnější (vztaženo k přenesenému objemu dat) a mají mnohem vyšší pořizovací náklady než vybudování ADSL přípojky. Pro vysokou cenu jsou tedy tyto technologie určeny pro jinou cílovou skupinu zákazníků, a to zejména pro velké podnikatelské subjekty. Změna poskytovatele připojení k Internetu je spojená s vysokými investičními náklady (je třeba většinou vyměnit veškerou technologii apod.). Další variantou připojení k Internetu je mobilní připojení. Tato varianta je charakteristická tím, že umožňuje, aby se uživatel připojoval k Internetu v zásadě odkudkoli, a zejména se mohl během připojení pohybovat. V současné době je tato možnost realizována relativně nízkými přenosovými rychlostmi zejména prostřednictvím sítě GSM a má typický charakter dočasného spojení s tarifikací dle délky doby trvání připojení. Vzhledem 5

6 k omezeným možnostem mobilních telefonů však není mobilní připojení běžně využíváno. V některých lokalitách lze k přístupu k Internetu také využít rozvodů kabelové televize (dále jen TKR ). Pro skutečnou možnost využití těchto rozvodů pro přístup k Internetu je však důležitý konkrétní způsob, jakým jsou příslušné kabelové rozvody řešeny. Tato varianta je však realizovatelná jen na velmi omezené části území České republiky, neboť ne každou síť televizních kabelových rozvodů lze využít pro přístup k Internetu. Výhodou je trvalý charakter připojení a obvyklá bývá tarifikace podle objemu přenesených dat či paušální poplatek dle přenosové rychlosti. Nevýhodou však je, že tyto rozvody mohou dle stávající legislativy využívat pouze jejich majitelé a není do nich umožněno vstoupit i jiným provozovatelům. Technologie ADSL (tzv. Asymetric Digital Subscriber Line ) patří mezi technologie xdsl (Digital Subscriber Line), jejichž společným znakem je snaha využít na maximum přenosový potenciál existujících metalických rozvodů, především pak místních smyček. Jak vyplývá již z názvu ADSL, jedná se o technologii asymetrickou, která díky využití širšího rozsahu frekvencí umožňuje dosahovat na běžné telefonní dvoulince přenosových rychlostí teoreticky až 9 Mbit/s směrem k účastníkovi (tzv. downstream) a 640 Kbit/s směrem od účastníka (tzv. upstream) do vzdálenosti cca 5 km bez použití opakovače při potřebném standardním průměru metalického vedení 0,5 mm, tj. snaží se maximalizovat přenosovou rychlost v jednom směru za cenu výraznějšího zpomalení ve směru opačném. Je třeba vzít v úvahu, že dosažitelné přenosové rychlosti jsou závislé na fyzické vzdálenosti od koncového bodu účastníka k nejbližšímu DSLAMu poskytovatele ADSL připojení (DSLAM=ADSL modem) a na kvalitě místní smyčky. Tuto technologii, resp. na ní založené služby, lze tedy poskytovat všem účastníkům pevné veřejné telekomunikační sítě, kteří se nacházejí ve výše zmíněné vzdálenosti od DSLAMu, který lze teoreticky vybudovat v každé ústředně ČESKÉHO TELECOMU. S nabízením služeb založených na této technologii jsou spojené malé instalační náklady u koncových účastníků, které nedosahují výše nákladů u jiných srovnatelných technologií. Zákazník také bývá většinou zpoplatněn podle objemu přenesených dat a nikoli podle délky trvání připojení. Poněvadž tato technologie pracuje ve vysokých frekvenčních pásmech, nevylučuje i simultánní použití telefonní linky pro telefonní službu. Technologie ADSL je schopna uspokojovat obdobné potřeby jako technologie pracující ve frekvenčním pásmu 2,4 GHz, ale při předpokládaných výrazně nižších cenách, u uživatelů komutovaného přístupu nabízí zase větší stabilitu připojení, vyšší rychlosti a relativně výhodnou cenu. Tato technologie a na ní založené služby jsou plně závislé na metalickém vedení. ČESKÝ TELECOM jako provozovatel veřejné pevné telefonní sítě ovládá cca 98 % všech lokálních smyček, které jsou ukončeny v ústřednách a účastnických rozvaděčích patřících ČESKÉMU TELECOMU, kam nemají alternativní operátoři bez souhlasu ČESKÉHO TELECOMU přístup. Ačkoli v České republice již existuje právní úprava zpřístupňující místní smyčky ČESKÉHO TELECOMU i ostatním operátorům, vzhledem k výši ceny za zpřístupnění účtované společností ČESKÝ TELECOM ostatním operátorům není pronájem místní smyčky ve skutečnosti příliš využíván. Obecně lze říci, že přístup ke službám sítě Internet prostřednictvím služby ADSL nelze považovat za zcela vzájemně zastupitelný s ostatními technologiemi umožňujícímu přístup k Internetu z následujících důvodů: 6

7 Přístup ke službám sítě Internet přes dial-up, ISDN nebo mobilní připojení je tarifikován dle skutečné délky připojení. Tyto způsoby přístupu mají dočasný charakter, vyznačují se relativně nízkou přenosovou rychlostí a například u dial-upu či mobilního připojení i značnou nestabilitou. Připojení přes pevnou linku (ať již bezdrátovou technologií nebo pevnými digitálními okruhy) vyžaduje značné počáteční investice také na straně zákazníka například u pevných digitálních okruhů bývá zákazníkovi vytvořen tento okruh na míru. Měsíční cena bývá většinou stanovena podle výše přenosové rychlosti a je výrazně vyšší než předpokládaná cena u ADSL. Bezdrátové technologie jsou také vystaveny značnému vlivu prostředí na kvalitu přenosu signálu má vliv charakter terénu, vzdálenost od vysílače, apod. Rozvody kabelové televize sice umožňují připojení k Internetu za paušální poplatek, ale tato varianta je možná jen v několika málo lokalitách stále ještě velká část sítí TKR není uzpůsobená na přístup ke službám sítě Internet. Přístup ke službám sítě Internet pomocí technologie ADSL lze za jistých okolností využít všude, kde jsou k dispozici pevné telefonní linky a kde je vzdálenost k ústředně menší jak 5 km. Tato technologie umožňuje dosahovat vysokých přenosových rychlostí, využívá nevyužívané frekvenční pásmo, jsou s ní spojeny výrazně nižší investiční náklady i koncové ceny než u ostatních způsobů přístupu ke službám sítě Internet, přičemž kvalita spojení a stabilita přenosu dat je značná. Díky stávajícímu metalickému vedení lze tuto službu poskytovat všude na území ČR, kde bude k dispozici daná technologie. Na základě výše uvedeného Úřad vymezil pro účely tohoto správního řízení z hlediska věcného dva relevantní trhy, a to: trh zprostředkování přístupu ke službám sítě Internet a přenosu dat za užití širokopásmových technologií xdsl (ADSL) veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi provozovatelům veřejných pevných telekomunikačních sítí a poskytovatelům telekomunikačních služeb (pozn.: na tomto trhu společnost ČESKÝ TELECOM nabízí ostatním operátorům referenční, neboli velkoobchodní nabídku); trh poskytování přístupu ke službám sítě Internet a přenosu dat za užití širokopásmových technologií xdsl (ADSL) veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi koncovým zákazníkům (pozn.: na tomto maloobchodním trhu společnost ČESKÝ TELECOM soutěží s ostatními operátory při získávání koncových zákazníků), přičemž nelze vyloučit další rozčlenění tohoto trhu na podnikatelský segment a segment domácností. Takové rozčlenění však pro účely tohoto správního řízení není nezbytné, neboť posuzované jednání společnosti ČESKÝ TELECOM má shodný dopad na oba tyto segmenty. Geografický relevantní trh zahrnuje oblast, ve které jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Poněvadž příslušné licence a oprávnění jsou ČTÚ vydávány pro území České republiky, interakce nabídky a poptávky probíhá na území České republiky a služby založené na technologii ADSL jsou poskytovány prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, vymezil Úřad z hlediska 7

8 geografického relevantní trh lokalitami na území České republiky, kde jsou nataženy veřejné pevné telekomunikační sítě. Po stránce časové jde o trhy trvalé, charakterizované pravidelně se opakujícími dodávkami v průběhu celého roku. K námitce účastníka řízení, že relevantní trh je třeba vymezit jako trh broadbandu, Úřad odkazuje na rozhodnutí Evropské komise ve věci Deutsche Telekom 1, ve kterém bylo konstatováno, že za jedinou porovnatelnou technologii k ADSL by bylo možné považovat přístup k Internetu pomocí kabelových rozvodů, avšak toto je možné jen na geograficky omezeném území z tohoto důvodu tedy nelze považovat přístup k Internetu pomocí technologie ADSL za zcela vzájemně zastupitelný s přístupem pomocí televizních kabelových rozvodů. Úřad dále uvádí, že i ve správním řízení č.j. S 252/02 vedeném se společností ČESKÝ TELECOM ve věci zneužití dominantního postavení při zprostředkování přístupu ke službám sítě Internet pomocí technologie ADSL byl přístup k Internetu pomocí technologie ADSL shledán jako nezastupitelný s přístupem pomocí televizních kabelových rozvodů či jiných technologií. Závěrem k této námitce účastníka řízení Úřad odkazuje na důvody uvedené v této části rozhodnutí výše, pro které nelze širokopásmový přístup k Internetu pomocí technologie ADSL považovat za zcela vzájemně zastupitelný s přístupem pomocí televizních kabelových rozvodů. Postavení účastníka řízení na relevantním trhu Podle 10 zákona má dominantní postavení na trhu soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Tržní sílu Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona, a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů. Nebude-li pomocí těchto ukazatelů prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel, který ve zkoumaném období dosáhl na trhu menší než 40 % tržní podíl. Dominantní postavení je tedy takové postavení na trhu, kdy se subjekt může chovat ve značné míře nezávisle na ostatních soutěžitelích a spotřebitelích. Obdobným způsobem posuzuje dominantní postavení také Evropská komise 2. Ze znění ustanovení 10 odst. 2 a 3 zákona vyplývá, že i když je dominantní postavení posuzováno na základě více faktorů, hlavním kritériem pro stanovení tržní síly a z ní dovozovaného dominantního postavení soutěžitele na trhu je velikost jeho tržního podílu. Rozhodovací praxe Evropské komise a Evropského soudního dvora vychází z toho, že velmi vysoké podíly nad 75 % lze bez dalšího pokládat za takový důkaz dominantního postavení, které již není třeba dále dokazovat. Jednání posuzované Úřadem v tomto správním řízení se realizovalo na relevantním trhu zprostředkování přístupu ke službám sítě Internet a přenosu dat za užití širokopásmových 1 Rozhodnutí EK ve věci Deutsche Telekom, Case COMP/C-1/37.451, , Například v případu United Brands (Case 27/76) nebo v případu NV Nederlandsche Banden Industrie Michelin v Commission of the European Communities (Case 322/81). 8

9 technologií xdsl (ADSL) veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi provozovatelům veřejných pevných telekomunikačních sítí a poskytovatelům telekomunikačních služeb, neboť právě postupem společnosti ČESKÝ TELECOM, jak bude objasněno dále v tomto rozhodnutí, při zveřejnění velkoobchodní nabídky byl porušen zákon. V listopadu 2003, kdy byla posuzovaná velkoobchodní nabídka zveřejněna, působila na takto vymezeném trhu pouze společnost ČESKÝ TELECOM její tržní podíl byl tedy 100 %. Posuzované jednání však mělo dopad (jak bude rovněž objasněno dále v tomto rozhodnutí) i na trhu poskytování přístupu ke službám sítě Internet a přenosu dat za užití širokopásmových technologií xdsl (ADSL) veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi koncovým zákazníkům. Na tomto relevantním trhu dosahoval podíl účastníka řízení v posuzovaném období cca 68 %. Na základě výše uvedeného má Úřad za prokázané, že vzhledem k dominantnímu postavení společnosti ČESKÝ TELECOM na relevantním trhu zprostředkování přístupu ke službám sítě Internet a přenosu dat za užití širokopásmových technologií xdsl (ADSL) veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi provozovatelům veřejných pevných telekomunikačních sítí a poskytovatelům telekomunikačních služeb, kde se jednání posuzované v tomto správním řízení realizovalo, jsou kompetence Úřadu k posouzení jednání účastníka řízení dány. Skutková zjištění Jak již bylo uvedeno výše, Úřad obdržel dne 8. ledna 2004 stížnost alternativních operátorů ze dne 9. prosince 2003 na postup společnosti ČESKÝ TELECOM při nabízení služeb založených na technologii ADSL, když tato společnost ve stejný den, tj. 26. listopadu 2003, zveřejnila s platností od 1. ledna 2004 velkoobchodní nabídku služeb Carrier Broadband Plus/Extra, a to formou změny Referenční nabídky přístupu pro tento typ služeb (tzv. RAO III), a zároveň zveřejnila maloobchodní nabídku služeb IOL Broadband/IOL Broadband Profi, a to formou Dodatku k ceníku vnitrostátních telekomunikačních služeb. Tímto postupem pak společnost ČESKÝ TELECOM neposkytla alternativním operátorům dostatečný časový předstih pro posouzení velkoobchodní nabídky tak, aby tito operátoři mohli se společností ČESKÝ TELECOM zahájit jednání o nové podobě ADSL služeb a uzavřít s ní smlouvu umožňující poskytování těchto služeb. Alternativní operátoři ve svém podání dále uvedli, že jim byla tato nová velkoobchodní nabídka poskytnuta pouze ve formě uveřejnění na internetových stránkách ČESKÉHO TELECOMU a nebyla jim učiněna ani nabídka na doplnění již uzavřených příslušných smluv. Pokud by alternativní operátoři chtěli udržet svůj podíl na trhu, pak by dle svého vyjádření museli modifikovat své služby a uvést je na trh také od 5. ledna Díky postupu společnosti ČESKÝ TELECOM však neměli dostatečný časový prostor pro vyjednávání všech podmínek smlouvy a byli nepřímo nuceni akceptovat návrh společnosti ČESKÝ TELECOM bez případného podrobného projednání nových ustanovení. Poněvadž však společnost ČESKÝ TELECOM zveřejnila aktualizované znění příloh ke smlouvám o přístupu s využitím technologie ADSL až po té, co IOL představil své maloobchodní ceny, je dle stěžovatelů zřejmé, že ČESKÝ TELECOM neposkytl všem svým velkoobchodním zákazníkům stejné podmínky a naopak tím, že s novou velkoobchodní nabídkou nejprve seznámil vlastní organizační složku, ostatní operátory diskriminoval. Alternativní operátoři dále namítli, že tímto postupem ČESKÉHO TELECOMU byla IOL poskytnuta dostatečně dlouhá doba pro upevnění v té době již existujícího dominantního postavení na trhu. Závěrem 9

10 této části podání alternativní operátoři uvedli, že ČESKÝ TELECOM tímto svým jednáním zneužívá svého dominantního postavení na trhu tím, že vůči alternativním operátorům uplatňuje rozdílné podmínky než vůči IOL, čímž brání rozvoji podnikání ostatních operátorů a výrazně omezuje transparentnost a diferenciaci trhu. Protože provedeným šetřením nebylo toto podezření na porušení zákona vyvráceno, zahájil Úřad dne 15. září 2004 se společností ČESKÝ TELECOM správní řízení č.j. S 135/04 ve věci možného zneužití dominantního postavení, které Úřad spatřuje v postupu společnosti ČESKÝ TELECOM, která dne 26. listopadu 2003 zveřejnila s platností od 1. ledna 2004 velkoobchodní nabídku služeb Carrier Broadband Plus/Extra, a to formou změny Referenční nabídky přístupu pro tento typ služeb (RAO), a maloobchodní nabídku služeb IOL Broadband/IOL Broadband Profi, a to formou Dodatku k ceníku vnitrostátních telekomunikačních služeb, čímž neposkytla ostatním provozovatelům veřejných pevných telekomunikačních sítí a poskytovatelům telekomunikačních služeb dostatečný časový předstih pro posouzení změny Referenční nabídky přístupu pro tento typ služeb (RAO) tak, aby tito mohli společnosti ČESKÝ TELECOM efektivně konkurovat již od 1. ledna Na ústním jednání s účastníkem řízení konaném v sídle Úřadu dne 30. září 2004 zástupci společnosti ČESKÝ TELECOM uvedli, že tato společnost při rozšíření produktů, které jsou pokryty referenční nabídkou RAO, a stejně tak při zveřejnění maloobchodní nabídky postupovala tak, aby ostatní alternativní operátoři měli dostatečný prostor na novou maloobchodní nabídku ČESKÉHO TELECOMU reagovat, neboť tato retailová nabídka účinná od 1. ledna 2004 vycházela ze změny provedené tzv. RAO III (pozn. Úřadu RAO III je změna velkoobchodní nabídky ze dne 26. listopadu 2003), a alternativní operátoři měli dle účastníka řízení čas jeden měsíc a pět dnů na přípravu takových produktů, kterými mohli společnosti ČESKÝ TELECOM účinně konkurovat. Dále zástupci ČESKÉHO TELECOMU uvedli, že tato společnost zveřejnila změnu posuzovaného maloobchodního ceníku a příslušných podmínek pro koncové maloobchodní zákazníky dne 26. listopadu 2003 na tiskové konferenci, s tím, že důvody, pro které byla ve stejný den zveřejněná i nabídka velkoobchodní, budou zaslány Úřadu písemně. Jednalo se však zejména o tehdejší tlak na ČESKÝ TELECOM, aby snížil ceny za služby širokopásmového přístupu k síti Internet. Z dopisu účastníka řízení ze dne 7. října 2004 pak vyplývá, že na tiskové konferenci dne 26. listopadu 2003 byly oznámené změny RAO účinné k 1. lednu 2004, a ve stejný den se rovněž konala tisková konference, na které byly zveřejněny změny v nabídce pro maloobchodní zákazníky (koncové uživatele). ČESKÝ TELECOM k oznámení obou uvedených změn tímto způsobem přistoupil z důvodu úspory nákladů spojených s organizováním tiskových konferencí, nicméně dle vyjádření zástupce účastníka řízení tisková konference věnovaná retailovým službám se uskutečnila s časovým odstupem po tiskové konferenci věnované službám velkoobchodním. Oznámení o změně RAO bylo provedeno více než měsíc před nabytím účinnosti této změny, což je dle názoru a zkušeností ČESKÉHO TELECOMU vzhledem k povaze změny ve velkoobchodní nabídce doba dostatečná k tomu, aby od 1. ledna 2004 byli ostatní operátoři schopni ČESKÉMU TELECOMU účinně konkurovat. Účastník řízení rovněž uvedl, že změna v produktech RAO byla vyvolána intenzivními požadavky trhu, a to jak koncových zákazníkům tak ostatních operátorů a na základě toho společnost ČESKÝ TELECOM přistoupila k přípravám a následné komunikaci služby v nejdříve možném termínu a nejkratší realizovatelné lhůtě, přičemž celkově byla nabídka přijata kladně vzhledem ke zlepšení parametrů služeb a zavedení dalších verzí služeb s nižší cenou. Partneři ČESKÉHO TELECOMU podle 10

11 účastníka řízení byli na základě této nabídky schopni velmi snadno postavit své služby koncovým zákazníkům. Závěrem účastník řízení odkazuje na čl. 5.5 RAO, kde se uvádí, že ČESKÝ TELECOM má povinnost informovat ostatní poskytovatele o změně struktury nebo výše cen, avšak dle účastníka řízení se toto ustanovení týká pouze zvýšení ceny již poskytovaných služeb, nikoli zavádění služeb nových či faktického snížení cen u služeb již poskytovaných, což byl ovšem případ posuzovaného RAO, a proto toto ustanovení na dané jednání není možné podle ČESKÉHO TELECOMU aplikovat. Další ústní jednání s účastníkem řízení se uskutečnilo v sídle Úřadu dne 19. října Zástupci ČESKÉHO TELECOMU na tomto jednání uvedli, že společnost ČESKÝ TELECOM postupovala při zveřejnění změny referenční nabídky v souladu s uzavřenými smlouvami o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti ČESKÝ TELECOM využívající technologie broadband (dle analýzy ČESKÉHO TELECOMU, která se týkala celkového trhu se službami širokopásmového přístupu k síti Internet, měla tato společnost v prosinci 2003 tržní podíl 18 %). Dále konstatovali, že v době, ke které se vztahuje správní řízení č.j. S 135/04, neměla společnost ČESKÝ TELECOM dominantní postavení na relevantním trhu, tj. na trhu se službami širokopásmového přístupu k síti Internet. Závěrem uvedli, že pokud alternativní operátoři namítají nesoulad postupu ČESKÉHO TELECOMU při zveřejnění změny referenční nabídky s příslušnými ustanoveními smlouvy, případně smluv o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti ČESKÝ TELECOM využívající technologie broadband, jedná se dle jejich názoru o otázku, o níž by měl rozhodnout ČTÚ jako o předběžné otázce. K dotazu Úřadu, kdo v rámci společnosti ČESKÝ TELECOM rozhoduje o změně referenční nabídky přístupu pro tento typ služeb (RAO), případně o vydání dodatků k RAO, zástupci účastníka řízení uvedli, že [ obchodní tajemství ] je to kolektivní orgán, který rozhoduje o jakékoli změně produktového portfolia společnosti ČESKÝ TELECOM. Tento orgán rozhoduje rovněž o změně maloobchodní nabídky služeb IOL Broadband/IOL Broadband Profi. Tisková konference pro oznámení změny velkoobchodní nabídky byla pak uspořádána proto, že se z pohledu ČESKÉHO TELECOMU jednalo o výrazně pozitivní krok směrem k alternativním operátorům a měla rovněž sloužit jako prostředek ke zlepšení vztahů s alternativními operátory. K důvodům, pro které byla změna v nabídce služeb pro velkoobchodní zákazníky a pro maloobchodní zákazníky učiněna pouze 1 měsíc a 5 dnů před účinností obou těchto nabídek (tedy velkoobchodní i maloobchodní) zástupci ČESKÉHO TELECOMU sdělili, že i vzhledem k posouzení situace v zahraničí považuje společnost ČESKÝ TELECOM lhůtu jeden měsíc za dostatečnou pro to, aby se alternativní operátoři na oznámenou změnu mohli připravit. Společnost ČESKÝ TELECOM chtěla, aby nabídka byla prezentována alespoň jeden měsíc předem a těch 5 dnů bylo dle ČESKÉHO TELECOMU de facto navíc. K žádosti Úřadu o sdělení, z jakého důvodu společnost ČESKÝ TELECOM neoznámila svým velkoobchodním odběratelům změnu velkoobchodní nabídky v časovém předstihu před tím, než oznámila změnu své maloobchodní nabídky určené koncovým zákazníkům, pak zástupci účastníka řízení uvedli, že společnost ČESKÝ TELECOM oznámila změnu své velkoobchodní nabídky s několikahodinovým předstihem před oznámením nabídky maloobchodní, přičemž oznámení v jeden den proběhlo z důvodů šetření nákladů na tiskové konference. Na dotaz Úřadu, z čeho společnost ČESKÝ TELECOM dovozuje, že jeho oznámení o změně RAO učiněné měsíc před nabytím účinnosti této změny je doba dostatečná k tomu, aby od 1. ledna 2004 byli alternativní operátoři schopni ČESKÉMU TELECOMU účinně konkurovat, pak zástupci účastníka řízení uvedli, že tak dovozují z empirických zkušeností, neboť vědí, jak dlouho trvá vývoj produktu vyvolaný podobnou marginální 11

12 změnou ve velkoprodejní nabídce. O marginální změnu se jednalo proto, že došlo ke snížení cen existujícího produktového portfolia, rozšíření a zrušení části produktového portfolia, přičemž všechny tyto změny vedly dle účastníka řízení ke zlepšení postavení alternativních operátorů a jejich možností nabízet atraktivnější produkty založené na velkoobchodní nabídce ČESKÉHO TELECOMU. Na základě výše uvedeného vyzval Úřad zástupce účastníka řízení, aby popsali proces vývoje produktu vyvolaný změnou velkoobchodní nabídky posuzované v tomto správním řízení včetně časové náročnosti jednotlivých kroků. Dle ČESKÉHO TELECOMU je proces vyvolaný změnami velkoobchodní nabídky závislý na tom, o jakou změnu se jedná. Při změně ceny existujícího produktového portfolia se jedná o jednoduchou úpravu billingových (účetních) systémů a následné případné oznámení snížení ceny koncovým uživatelům. V případě zrušení části produktového portfolia, případně zrušení produktu, se dle účastníka řízení jedná o oznámení tohoto zrušení koncovým zákazníkům a následný zásah do systému společnosti délka časového předstihu takového oznámení závisí na obchodních podmínkách jednotlivých poskytovatelů služeb, přičemž ČESKÝ TELECOM má v takovém případě měsíční lhůtu. Ke zrušení části produktového portfolia však dle zástupců účastníka řízení došlo již v září 2003, tedy v delším časovém předstihu, než byl jeden měsíc, a to právě vzhledem k možným rozdílům lhůt pro oznámení změn koncovým uživatelům, jak jsou tyto definovány ve všeobecných podmínkách jednotlivých poskytovatelů služeb širokopásmového přístupu k Internetu. U zrušení části produktového portfolia byl časový předstih delší, ale samotná lhůta pro provedení činností vyžádaných touto změnou je cca týden. Při rozšíření produktového portfolia v případě, že se jedná jen o převzetí velkoobchodního produktu ČESKÉHO TELECOMU a jeho následný prodej koncovým zákazníkům alternativních operátorů spolu s přidanou hodnotou poskytnutou alternativním operátorem je nutné učinit zásahy do billingového systému, vytvořit popis produktu pro koncové uživatele, vyškolit prodejní personál, určit cenu produktu alternativního operátora a následně může být produkt realizován na trhu. Při snížení cen existujícího portfolia se dle zástupců ČESKÉHO TELECOMU jedná jen o přepis ceny v číselníku, může to být jeden den, maximálně tak týden. Nový produkt se může uvést na trh bez oznámení předem a čas potřebný na vývoj produktu založeného na velkoobchodní nabídce je závislý na kapacitě a flexibilitě systémů jednotlivých poskytovatelů, mohou to být dle názoru zástupců účastníka řízení tak dva týdny. Za účelem prověření, jaké dopady mělo jednání účastníka řízení na relevantním trhu, zejména na konkurenty společnosti ČESKÝ TELECOM, předvolal Úřad některé zástupce alternativních operátorů k podání svědecké výpovědi. Svědkyně ze společnosti TISCALI Telekomunikace Česká republika s.r.o. (dále jen TISCALI ) ve své svědecké výpovědi konané dne 20. října 2004 (spr. spis č.l. 6-37) uvedla, že dle jejích znalostí společnost ČESKÝ TELECOM dne 26. listopadu 2003 uspořádala dvě tiskové konference. Obsahem těchto konferencí byla prezentace společnosti ČESKÝ TELECOM, na které účastník řízení představil novou nabídku služeb ADSL pro koncové zákazníky této společnosti, a dále proběhla prezentace nové velkoobchodní nabídky, tzn. nabídky pro alternativní operátory, kteří přímo konkurují společnosti ČESKÝ TELECOM na trhu poskytování služeb ADSL. Z pohledu společnosti TISCALI k tomu došlo pouhých 5 týdnů po uzavření dodatku ke Smlouvě o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti 12

13 ČESKÝ TELECOM, který byl uzavřen dne 10. října 2003, ačkoli jeho součástí je ustanovení, že změny smlouvy se mají projednat tři měsíce předem. Dále svědkyně uvedla, že nová nabídka služeb ADSL pro koncové zákazníky společnosti ČESKÝ TELECOM obsahovala jednak nabídku již existujících produktů, u kterých ČESKÝ TELECOM ohlásil výrazné snížení koncových cen, a dále nabídku zcela nových služeb (nových produktů ADSL pro koncové zákazníky), o kterých společnost TISCALI nebyla dle svědkyně informována ani jeden pouhý den předem, ale až em společnosti ČESKÝ TELECOM ze dne 26. listopadu Svědkyně uvedla, že je patrné, že velkoobchodní jednotka společnosti ČESKÝ TELECOM informovala svoji obchodní jednotku Internet On Line (IOL) o nové nabídce služeb s předstihem před tím, než vůbec informovala alternativní operátory včetně TISCALI o možnosti takové nové služby poskytovat, a to minimálně týdny před tím, než o této možnosti bylo informováno TISCALI. Maloobchodní nabídka společnosti ČESKÝ TELECOM rovněž obsahovala nabídku poskytování služeb zdarma (například službu instalace za 1,- Kč, nabídku jednoho měsíčního paušálu za služby ADSL zdarma), přičemž tato výhodná nabídka pro koncové zákazníky společnosti ČESKÝ TELECOM byla dle svědkyně platná za podmínky, že zákazník službu objedná do 31. prosince Dodatek ke smlouvě, který umožnil TISCALI nabízet služby na základě velkoobchodní nabídky prezentované dne 26. listopadu 2003, byl dle svědkyně uzavřen mezi společnostmi ČESKÝ TELECOM a TISCALI dne 16. ledna 2004, z čehož pak dle jejího názoru vyplývá, že i kdyby ČESKÝ TELECOM měl v úmyslu nabídnout společnosti TISCALI podobné zvýhodnění pro její koncové zákazníky, TISCALI by nikdy nemohlo toto zvýhodnění svým zákazníkům nabídnout, a to z důvodu vypršení lhůty pro uplatnění zvýhodněné nabídky již v době před podpisem dodatku č. 4 ke Smlouvě, na základě kterého TISCALI mohlo nabízet srovnatelné produkty. K datu podpisu dodatku č. 1 a dodatku č. 2 k příslušné smlouvě mezi společnostmi TISCALI a ČESKÝ TELECOM (tj. k datu 10. října 2003) nebyla společnost TISCALI žádným způsobem informována o byť i jen případné budoucí možnosti poskytovat služby ADSL s řádově nižší koncovou cenou tak, jak ji nabídla společnost ČESKÝ TELECOM dne 26. listopadu Svědkyně rovněž uvedla, že dle jejího názoru se společnost ČESKÝ TELECOM dopustila zneužití dominantního postavení rovněž tím, že nabídka z 26. listopadu 2003 určená koncovým zákazníkům ČESKÉHO TELECOMU obsahuje výrazné snížení koncových cen u existujících produktů na jedné straně a především nabídku nových produktů, které měly nejnižší realizovanou cenou na trhu, přičemž po skoro jednom roce poskytování dané služby bylo na základě průzkumů a doložení chování zákazníků ze strany TISCALI zřejmé, že cena služby ADSL je klíčovým faktorem při rozhodování zákazníka o tom, zda si zákazník uvedenou službu pořídí. Společnost TISCALI, stejně jako jakýkoli další alternativní operátor, musí při jakékoli změně velkoobchodní nabídky služeb ze strany ČESKÉHO TELECOMU tuto nabídku posoudit, vypracovat obchodní záměr, kterým prokáže, zda tato nabídka je akceptovatelná, provést revizi návrhu smlouvy, případně dodatku ke smlouvě, kterou vždy předkládá společnost ČESKÝ TELECOM, a dále rovněž v případě akceptace nové nabídky připravit na základě takové smlouvy vlastní produkt a tento produkt komunikovat svým koncovým zákazníkům. Všechny výše jmenované aktivity se dle svědkyně nemohou odehrát v rozsahu jednoho dne a ani maloobchodní jednotka společnosti ČESKÝ TELECOM (IOL) pravděpodobně není schopná všechny tyto aktivity provést v rozsahu jednoho pracovního dne. Velkoobchodní jednotka společnosti ČESKÝ TELECOM musela dle svědkyně informovat svou maloobchodní jednotku IOL o připravovaných nových produktech pro koncové zákazníky již bezprostředně po tom, co sama dne 10. října 2003 podepsala se společností TISCALI dodatek č. 1 a dodatek č

14 K žádosti Úřadu o zdůvodnění tvrzení uvedeného ve společném podání alternativních operátorů ze dne 9. prosince 2003, a to že společnost ČESKÝ TELECOM neposkytla alternativním operátorům svou velkoobchodní nabídku v dostatečném předstihu pro posouzení této nabídky tak, aby alternativní operátoři mohli se společností ČESKÝ TELECOM zahájit jednání o nové podobě ADSL služeb a uzavřít s ní smlouvu umožňující poskytování těchto služeb svědkyně uvedla, že společnost ČESKÝ TELECOM v rámci nové maloobchodní nabídky svým zákazníkům, kterou představila dne 26. listopadu 2003, například nabídla tzv. Vánoce s vysokorychlostním internetem od ČESKÉHO TELECOMU, přičemž vzhledem k tomu, že dodatek ke smlouvě mezi ČESKÝM TELECOMEM a TISCALI, který umožnil nabízet produkty dle RAO III, byl podepsán a zároveň nabyl účinnosti dnem 16. ledna 2004, je zřejmé, že lhůta pro vyjednání podmínek RAO III ze strany ČESKÉHO TELECOMU nebyla dostatečná, neboť ČESKÝ TELECOM již dne 26. listopadu 2003 věděl, že bude nabízet nové produkty v období do 31. prosince 2003 a v období od 5. ledna 2004 (tzn. již v době před uzavřením dodatku s TISCALI). Dle svědkyně je tedy zřejmé, že ve vlastním zájmu společnosti TISCALI bylo vyjednat dodatek k RAO III co nejdříve. Svědkyně rovněž uvedla, že nebylo možné, aby maloobchodní nabídka koncovým zákazníkům ze strany ČESKÉHO TELECOMU dne 26. listopadu 2003 platná od 1. ledna 2004 byla poskytována bez změny RAO, neboť maloobchodní nabídka představila zcela nové produkty, které nebyly žádným způsobem předmětem předcházející velkoobchodní nabídky, protože předmětem každé velkoobchodní nabídky jsou konkrétní produkty, které jsou zde přesně vyjmenovány. V maloobchodní nabídce ČESKÉHO TELECOMU ze dne 26. listopadu 2003 přibyly zcela nové produkty, které v původní velkoobchodní nabídce nebyly a tudíž společnost TISCALI takovou nabídku bez změny nabídky velkoobchodní učinit nemohla. Dopisem ze dne 29. října 2004 pak svědkyně upřesnila, že prezentace pro ostatní operátory i tisková konference pro novináře se odehrály ve stejný den v hotelu Palace Praha v rozmezí cca 2 hodin a zástupce společnosti TISCALI byl na prezentaci pozván pravděpodobně na základě telefonního hovoru, neboť písemnou či elektronickou pozvánku se ve společnosti TISCALI nepodařilo dohledat. Svědkyně dále doplnila, že žádný vyjednávací proces mezi TISCALI a ČESKÝM TELECOMEM o změně RAO III neproběhl, neboť společnost ČESKÝ TELECOM pouze oznámila, že se k určitému datu zavádějí nové služby a některé původní se zruší, a TISCALI měla možnost buďto souhlasit s podmínkami nastavenými ČESKÝM TELECOMEM nebo s nimi nesouhlasit, což by však znamenalo, že by společnost TISCALI nemohla nabízet ADSL na českém trhu. Svědkyně dále uvedla, že společnost TISCALI de facto neměla jakoukoliv možnost úpravy svých produktů a cen, jelikož ve stejný den, kdy ČESKÝ TELECOM představil společnosti TISCALI velkoobchodní nabídku, představil i svou koncovou nabídku včetně prodejních cen a dalších podmínek, a společnost TISCALI musela poté připravit svou vlastní nabídku tak, aby byla konkurenceschopná vůči nabídce ČESKÉHO TELECOMU, aniž by mohla posoudit, zda bude zisková či nikoli. Dodatek také zaváděl nové služby, které na základě předchozí verze velkoobchodní nabídky nebylo možné poskytovat. K dopisu svědkyně byla rovněž přiložena kopie u ze dne 28. listopadu 2003 od paní Zykové ze společnosti ČESKÝ TELECOM určeného pracovníkům společnosti TISCALI, kterým paní Zyková sdělovala internetovou adresu, na které byly od téhož dne přístupny informace k novému portfoliu služeb Carrier Broadband. Svědek ze společnosti Aliatel a.s. (dále jen Aliatel ) ve své svědecké výpovědi dne 20. října 2004 (spr. spis č.l ) uvedl, že zástupci společnosti Aliatel byli dne 14

15 26. listopadu 2003 seznámeni s novými podmínkami poskytování služeb Carrier Broadband s tím, že tyto změny budou uvedeny v platnost dne 1. ledna 2004 jednalo se o změnu portfolia poskytovaných služeb a mj. o snížení cen za poskytované služby. Dne 26. listopadu 2003 nicméně nebyl dle svědka předán žádný písemný dokument a zástupci společnosti Aliatel byli pouze odkázáni na webové stránky společnosti ČESKÝ TELECOM, kde měla být k dispozici prezentace změn. Konkrétní ustanovení formou dodatku ke stávající smlouvě byla společnosti Aliatel předána em dne 1. prosince 2003 v 10,20 hodin, dle svědka to bylo až na základě ústního protestu společnosti Aliatel během prezentace dne 26. listopadu 2003, že neexistuje smluvní podklad, který by nový smluvní vztah zakládal. O zásadách nového modelu smluvních vztahů se společnost Aliatel dozvěděla teprve dne 26. listopadu 2003 a v písemné podobě si tyto zásady měla stáhnout z webových stránek společnosti ČESKÝ TELECOM po 13. hodině téhož dne. První informace byly ze strany společnosti ČESKÝ TELECOM předány dle svědka na zvláštní schůzce v hotelu Palace v Praze. Jednalo se však o jinou schůzku, než byla souběžná tisková konference pro novináře (v tento den se konaly dle svědka dvě souběžné schůzky s maximálně hodinovým rozdílem, obě dvě byly v hotelu Palace, každá v jiné místnosti). Dle znalostí svědka byla probírána pouze prezentace, kterou ČESKÝ TELECOM alternativním operátorům předvedl v obrazové podobě. Svědek rovněž uvedl, že nemůže již doložit, zda, případně jakou formou byli zástupci společnosti Aliatel na tuto prezentaci pozváni, avšak zřejmě tak nebylo učiněno způsobem, který by bylo možné dokladovat, neboť žádný ani jinou korespondenci v této věci Aliatel nedohledal. O úplném znění změny této RAO byla pak společnost Aliatel informována až em ze dne 1. prosince 2003 (odesílatelem byl pan Vratislav Paleček z ČESKÉHO TELECOMU). Dodatek ke smlouvě (RAO III) společnost Aliatel pak podepsala dne 19. prosince 2003, ČESKÝ TELECOM až 16. ledna 2004, účinnosti nabyl 1. ledna 2004 (měsíční prodlevu v podpisu ČESKÝ TELECOM společnosti Aliatel nijak nezdůvodnil). K vyjednávacímu procesu týkajícímu se dodatku ke smlouvě RAO III pak svědek uvedl, že společnosti Aliatel dne 1. srpna 2003 ČESKÝ TELECOM oznámil dopisem Ing. Petra Mádleho zásady změn v tehdy platné Smlouvě o přístupu k síti ČESKÉHO TELECOMU využívající technologie broadband, která byla podepsána dne (RAO I). S těmito změnami Aliatel nesouhlasil. Nová smlouva (RAO II) podle těchto zásad byla podepsána dne 9. prosince 2003, neboť částečně byly nesouhlasné připomínky akceptovány. Důvodem pro její uzavření však bylo i to, že na trh byla uvedena RAO III a k tomu, aby Aliatel mohl podepsat RAO III, musel podepsat RAO II. Ve smlouvě RAO III došlo ke značnému snížení cen, které Aliatel z konkurenčních důvodů musel od 1. ledna 2004 využít, a proto dne 9. prosince 2003 Aliatel podepsal RAO II a 19. prosince 2003 RAO III, a to formou dodatku k RAO II. Předchozí smlouva RAO I je však dle svědka stále platná a ČESKÝ TELECOM ji odmítl ze své strany dosud ukončit. Aliatel byl dle svědka ve smlouvě uzavírané podle RAO III vzhledem ke zpoždění podpisu RAO II v časové tísni, protože musel reagovat na již ohlášené maloobchodní produkty ČESKÉHO TELECOMU. K žádosti Úřadu o vysvětlení tvrzení uvedeného v podání alternativních operátorů ze dne 9. prosince 2003, že společnost ČESKÝ TELECOM neposkytla alternativním operátorům svou velkoobchodní nabídku v dostatečném předstihu pro posouzení této nabídky tak, aby alternativní operátoři mohli se společností ČESKÝ TELECOM zahájit jednání o nové podobě ADSL služeb a uzavřít s ní smlouvu umožňující poskytování těchto služeb, svědek uvedl, že k tomu, aby produktové oddělení společnosti Aliatel mohlo zpracovat a závazně potenciálním zákazníkům nabídnout nové produkty s novými maloobchodními cenami, je podle jeho názoru potřeba mít uzavřenou velkoobchodní smlouvu, pomocí které se budou tyto maloobchodní produkty zajišťovat. Maloobchodní produkty musejí být vzhledem 15