MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav plánování krajiny (ZF)

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav plánování krajiny (ZF) Porovnání zásad programů péče pro vydru říční a bobra evropského BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí práce: Ing. Vladimír Láznička, Ph.D. Brno 2010 Iveta Procházková

2

3

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Porovnání zásad programů péče pro vydru říční a bobra evropského zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. V Brně, dne:

5 Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu své bakalářské práce Ing. Vladimíru Lázničkovi, Ph.D. za odborné vedení a čas strávený při konzultacích. Rovněž bych chtěla poděkovat RNDr. Vlastimilu Kostkanovi, Ph.D. za poskytnutí značného množství literatury. A v neposlední řadě pracovníkům záchranné stanice Pavlov, kteří mi během školní praxe umožnili prohloubení vztahu k mnoha živočichům fauny ČR.

6 Jméno: Iveta Procházková Název bakalářské práce: Porovnání zásad programů péče pro vydru říční a bobra evropského. Abstract: Předložená bakalářské práce je metodicky rozčleněna na šest hlavních částí. První kapitola představuje úvod do problematiky ochrany přírody a krajiny v České republice. Jedná se o literární rešerši se zaměřením na druhovou ochranu. Následující kapitola záchranné programy je taktéž literární rešerší, která zahrnuje nejen objasnění tohoto pojmu, ale i výpis kritérií pro výběr jednotlivých druhů. V bakalářské práci je také vymezen pojem ekologická nika a shrnutí rozdílů v ekologické nice vydry říční a bobra evropského dle osnovy v zadání. V návaznosti na téma je věnována pozornost především na stručný přehled vybraných zásad přímo z programů péče. Jedná se o dvě kapitoly, na které navazuje diskuse obsahující porovnání jednotlivých zásad programů péče mezi oběma druhy. K práci je také přiložena fotodokumentace příkladů potencionálních biotopů a pobytových značek vydry říční a bobra evropského. Klíčová slova: ochrana přírody a krajiny záchranné programy program péče ekologická nika konfliktní druhy bobr evropský vydra říční

7 Name: Iveta Proházková Name of bachelor work: Comparison of management plans principles for River otter and European beaver. Abstract: Given bachelor work is methodically divided into six main parts. The first chapter represents the introduction to nature and landscape conservation in the Czech Republic. It represents a literature research focused on species conservation. The following chapter "preservation programme" can also be considered a literature research, which involves not only clarification of the term, but also a list of criteria for the choice of the individual species. The bachelor work also defines the term ecological niche and sums up the differences in ecological niche of River otter and European beaver as per the curriculum in the setting. In relation to this theme the attention is focused mainly on a brief list of chosen principles directly from the managament plans. It is divided in two chapters which are followed by a discussion including the comparison of individual principles of management plans between two species. Attached to this work is a photodocumentation of the examples of the potential biotops and sings of stay of River otter and European beaver. Key words: nature and landscape conservation preservation programme management plans ecological niche conflict species River otter European beaver

8 Obsah 1 PŘEDMLUVA OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY AKTIVNÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Červené knihy a seznamy Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Nevládní ekologické organizace Záchranné stanice pro handicapované živočichy Český svazu ochránců přírody PASIVNÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Ochrana na národní úrovni Na mezinárodní úrovni (mezinárodní dohody) ZÁCHRANNÉ PROGRAMY V ČR ZÁCHRANNÉ PROGRAMY V ČR Perlorodka říční Sysel obecný Užovka stromová Hnědásek osikový Tetřev hlušec Rys ostrovid PROGRAMY PÉČE V ČR Velké šelmy Bobr evropský Vydra říční EKOLOGICKÁ NIKA VYDRY ŘÍČNÍ A BOBRA EVROPSKÉHO DEFINICE EKOLOGICKÉ NIKY Podmínky Zdroje EKOLOGICKÁ AMPLITUDA OBSADITELNOST NIKY NARUŠENÍ EKOLOGICKÉ NIKY EKOLOGICKÁ NIKA VYDRY ŘÍČNÍ (LUTRA LUTRA) Potravní nika Prostorová nika Časové rozložení aktivity (denní rytmy) Období a místa rozmnožování EKOLOGICKÁ NIKA BOBRA EVROPSKÉHO (CASTOR FIBER) Potravní nika Prostorová nika Časové rozložení aktivity (denní rytmy) Období a místa rozmnožování...24

9 4.7 POROVNÁVÁNÍ EKOLOGICKÝCH NIK Potravní nika Prostorová nika Rozmnožování Časové rozložení aktivity (denní rytmy) METODIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ZÁCHRANNÝCH PROGRAMŮ PROGRAM PÉČE PRO VYDRU ŘÍČNÍ VÝCHOZÍ INFORMACE (A) Ochrany na mezinárodní úrovni Legislativní aspekty ochrany druhu v ČR CÍLE PROGRAMU PÉČE (B) PLÁN OPATŘENÍ (C) Péče o druh Péče o biotop Monitoring Výchova a osvěta Výzkum PROGRAM PÉČE PRO BOBRA EVROPSKÉHO (CASTOR FIBER) VÝCHOZÍ INFORMACE (A) Ochrana na mezinárodní úrovni Legislativní aspekty ochrany druhu v ČR CÍLE PROGRAMU PÉČE (B) PLÁN OPATŘENÍ (C) Péče o druh Péče o biotop Monitoring Výchova a osvěta Výzkum DISKUSE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY... 50

10 1 Předmluva Rozlohou sice patří Česká republika k menším zemím, ale svou výhodnou polohou ve středu Evropy a historickým vývojem přispívá k přírodní a krajinné rozmanitosti. Právě tato rozmanitost přírodních podmínek v minulosti vedla k různorodému využívání krajiny a k její následné velkoplošné přeměně z přírodní na kulturní krajinu. V současné době převládá krajina kulturní, ve které dochází k úbytku rozmanitých biotopů a s tím související mizení rostlinných a živočišných druhů. Více ohroženy jsou třídy s menším druhovým bohatstvím a dále druhy citlivé na změnu ekologické niky. Záchranu druhů ohrožené vyhynutím zabezpečují vlastní záchranné programy a pro konfliktní druhy, které nejsou bezprostředně ohroženy se zpracovávají programy péče. Program péče pro vydru říční se stal prvním schváleným programem v České republice. Pochybnosti o smyslu ochrany tohoto druhu neustále přetrvávají, jelikož vydra říční není veřejností považována za zranitelný druh, i když již došlo ve 20. století k silnému poklesu početnosti, který se blížil hranici vyhynutí. Faktorem ohrožující populace vyder říčních není pouze doprava či úbytek vhodného biotopu, ale také pytláctví. Důležitou součástí programu péče je také snaha najít řešení konfliktu vydry říční a rybářů hospodařících na našich vodách. Dalším konfliktním druhem je bobr evropský. Program péče byl zpracován již v roce 2005 a dokonce předchází probíhajícímu programu péče pro vydru říční, ale není doposud schválen. Výraznou prioritou v programu péče je odlišná ochrana za účelem zlepšení názoru veřejnosti. Tato odlišná ochrana spočívá v eliminaci jedinců, které nejsou primárně určeny pro rozvoj a ochranu populace. Oba druhy mají důležitou roli v ekosystému i přes své negativní vlivy. Vydra říční je druhem stojícím na vrcholu potravní pyramidy sladkovodních ekosystémů. Pokud dojde ke zvýšené početnosti některého druhu ryby je jedním z faktorů, který může napomoci vrátit velikost zvýšené populace do původního stavu. Tím, že nepreferuje druhy menšinově zastoupené, nepředstavuje její existence žádné nebezpečí pro druhy vzácné a ohrožené. Vliv vydry na přírodní ekosystémy je však v současné době značně potlačen v důsledku rybářského obhospodařování na většině našich vod (Poledník et al. 2009). 1

11 Pozice bobra evropského v přírodním prostředí je zvláštní vzhledem k jeho schopnosti aktivně měnit kvalitativní i kvantitativní parametry osídleného prostředí. Neexistuje mnoho jiných organismů, které by měly takový výrazný vliv na své okolí (Vorel et al. 2005). Ovlivňuje především hydrologický režimu vodních toků stavbou hrází na menších mělkých tocích, které zadržují vodu a vytváří společenstva stojatých vod, s rozvojem planktonu, litorální vegetace, vodního ptactva. Mezi hlavní negativní vlivy bobrů ve volné přírodě se považuje kácení dřevin v okolí vodotečí a jezer. Ale veřejnost si neuvědomuje, že bobři prosvětlují porosty a selektují břehové porosty (Kostkan, 2000). 2

12 2 Ochrana přírody a krajiny Nynějším cílem ochrany přírody a krajiny je zachování přírodních a přírodě blízkých ekosystémů ve volné krajině, ochrana biotopů ohrožených druhů rostlin a živočichů, zachování biodiverzity a ekologické stability krajiny (Landa, 2008). Pokud se jedná o budoucnost, tak tuto ochranu nemůžeme chápat jako izolaci zachovalých částí přírody a jejich ochraně před člověkem, ale také v hledání přijatelných možností soužití celého světa. (Plesník et al. 2003). Nebezpečím pro ochranu přírody a krajiny je např. pokračující úbytek a degradace přírodních stanovišť, fragmentace krajiny, nevhodné formy turistiky či její masový charakter, nedostatek vhodné péče o volnou krajinu atd. Dále také růst a rozvoj lidské populace kvůli kterému dochází k ohrožení řady druhů rostlin a živočichů i některých cenných přírodních celků. Pokud se na problém přelidnění podíváme i z jiného úhlu pohledu, tak můžeme dojít k pozitivní myšlence tj. s růstem a rozvojem lidské populace dochází k rozvoji přírodovědeckých disciplín, které tvoří východiska ochrany přírody. Navíc každý přibývající člověk si v dnešní době uvědomuje, že úspěšný rozvoj všech odvětví hospodářství je možný pouze za respektování ekologických zákonitostí a uváženém čerpání přírodních zdrojů (Ranneberg, Brockmann, 1995). Nemůžeme tedy tyto dva obory neustále stavět do protikladu. Pokud pochopíme ekologii jako,,dlouhodobou ekonomiku, tedy to, co není ekologické nemůže být v konečném součtu ani ekonomické (Šlégl et al. 2002). Ale tyto řádky platí jen za předpokladu, že nedochází ke kladení větších překážek ekonomickému rozvoji. Členění ochrany přírody a krajiny Z pohledu úrovně ochrany v ČR dělíme ochranu přírody a krajiny na obecnou a zvláštní, která představuje vyšší úroveň ochrany odpovídající výjimečným hodnotám dané části přírody.dále lze členit i podle primárního objektu ochrany na ochranu územní a ochranu druhovou (Landa, 2008). 3

13 V mé bakalářské práci se zaměřuji na tzv. druhovou ochranu. Druhová ochrana je soubor činností, směřujících k udržení dostatečně početných a tím i geneticky kvalitních populací volně žijících živočichů, schopných dlouhodobé samostatné existence, v dostatečné velkém a minimálně znečištěném prostředí. Druhová ochrana je důležitá jako zásobník poznatků a zkušeností, který napomáhá hledat složité ekosystémové vazby. Také je nepochybné, že populace jednotlivých druhů mohou zásadně ovlivňovat chod přírodních procesů, na kterých je fungování celého systému založeno. Některé druhy také indikují člověku závažné změny, které by nemusely být jinak zaznamenány (Plesník et al. 2003). V ochraně přírody a krajiny máme mnoho různých východisek jak druhové ochrany dosáhnout. 2.1 Aktivní ochrana přírody a krajiny Aktivní ochrana přírody představuje účinné záchrany, ochrany a rozumné využívání volně žijícího genofondu. Celý systém nástrojů a činností, jež musejí být cílevědomě koordinovány. Aktivní ochrana živočichů vychází tedy z předpokladu, že jádrem druhové ochrany je zachování prosperity populací. S tím je spojeno i uchování fungujících samoregulačních mechanismů, a to především v chráněných územích (Čeřovský et al. 1988) Červené knihy a seznamy Principy aktivní ochrany živočichů byly definovány Trpákem již v roce 1984, ale zásadním programovým dokumentem druhové ochrany byla Strategie ochrany genofondu ČSR, která v mnohém vycházela ze Světové strategie ochrany přírody. Základními podklady v té době byly červený seznam ohrožených druhů obratlovců ČSR a Červená kniha ČSSR (Čeřovský et al. 1988). V dnešní době neustále existují červené seznamy a jejich rozšířená verze, červené knihy, které jsou vydávány vědci. Jedná se o přehledné publikace ohrožených druhů. Tyto druhy jsou vybrány a seřazeny podle kategorií a kritérií IUCN. 4

14 Červené seznamy se obvykle vztahují k nějakému území, které zdůrazňují regionální či lokální ohrožení a význam druhů (Primack et al. 2001) Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Cílem EVVO je objektivní informovanost o stavu a vývoji životního prostředí. Tak, aby lidem, kteří ztratili přímý kontakt s přírodou, bylo vráceno povědomí o prostředí, ve kterém se pohybují a aby se začali chovat šetrně a předvídavě, což vyžaduje určité znalosti, dovednosti a hlavně silnou motivaci k pozitivním změnám, které povedou ke zdravému a funkčnímu prostředí kolem nás (Ranneberg, Brockmann, 1995) Nevládní ekologické organizace Český nadační fond pro vydru Organizace vznikla roku 1993 s cílem zvýšit toleranci, respekt a zodpovědnost společnosti vůči přírodě a prolomit černobílé vnímaní přírody. Činnost této organizace je pestrá od výukových programů k výzkumu až po provozování záchranné stanice ( Záchranné stanice pro handicapované živočichy Pavlov o.p.s. Stanice ochrany fauny v Pavlově u Ledče nad Sázavou je centrem pro účely chovu a odchovu vyder říčních (Lutra lutra) v zajetí (Poledník, 1998). V dnešní době se jedná o stanici Pavlov,o.p.s., jejíž cílem je rozšíření aktivit stanice zejména v oblasti ekologické výchovy, druhové ochrany, managementu zvláště chráněných území a dalších aktivit na ochranu a podporu volně žijících živočichů ( Český svazu ochránců přírody Členové této organizace s dlouhou tradicí v ochraně přírody tvoří základ aktivu dobrovolných pracovníků tzv. strážců přírody a zpravodajů. (Ranneberg, Brockmann, 1995). Dále např. Greenpeace, Hnutí Duha, Děti Země, Hnutí Brontosaurus 5

15 2.2 Pasivní ochrana přírody a krajiny Tato ochrana je přes legislativu. Pod pojmem legislativa se ukrývá rozsáhlý soubor platných právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí ( Ochrana na národní úrovni V ČR je ochrana přírody zakotvena již v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Např.v článku 7:,, Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství (Šlégl et al. 2002). První právní normou byl zákon č.40/1956 Sb. o státní ochraně přírody, který platil v ČR od roku 1956 do roku Na tento zákon navázala například prováděcí vyhláška č.80/1965 Sb. o chráněných druzích živočichů.(ochrana přírody- modrá) Avšak již v 70 letech byl tento zákon zastaralý a poměrně málo účinný (Láznička, 2007). V roce 1992 byl již konečně přijat stávající zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny s prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Ve vyhlášce jsou uvedeny v příloze č. II, III druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Zákon č. 114/1992 Sb. prošel při vstupu do EU novelizací. Novela poukazovala na povinnost vytvoření v České republice soustavu Natura Účelem tohoto zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí vymezená péče státu a fyzických a právnických osob o planě rostoucí rostliny, volně žijící živočichy a jejich společenstva, o nerosty, horniny a paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, péče o vzhled a přístupnost krajiny. (zákon č. 114/1992 Sb.) 6

16 2.2.2 Na mezinárodní úrovni (mezinárodní dohody Bernská úmluva Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť.česká republika k ní přistoupila 8. října 1997 a v platnost zde vstoupila 1. června Předmět: Ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů včetně míst jejich přirozeného výskytu, a to zejména druhů a lokalit, které přesahují hranice států. Zvláštním programem je SMARAGD (EMERALD), iniciován Radou Evropy, nyní je na území členských států Evropské unie postupně začleňován do soustavy Natura 2000, samostatně existuje ve státech mimo území Evropské unie. Podle tohoto programu jsou vymezována ASCI (Areas of Special Conservation Interest). Rio de Janeiro Úmluva o biologické rozmanitosti. V Riu de Janeiro byla sjednána již v roce 1992, ale v ČR nabyla platnosti v roce Úmluva si klade tři základní cíle: 1.ochranu biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto organismy součástí, 2. udržitelné využívání jejích složek, 3. spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (genová, druhová a ekosystémová). CITES Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Účelem je postavit obchod s ohroženými druhy zvířat a rostlin pod kontrolu, aby nedošlo k jejich vyhubení. V příloze CITES I. jsou uvedeny druhy, s nimiž je obchod striktně zakázán, příloha CITES II. obsahuje seznam druhů, s nimiž je obchodování možné jen na základě povolení (permit CITES) a příloha CITES III. obsahuje druhy ohrožené pouze na území určitého státu ( 7

17 Natura 2000 Je to soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 79/409/EHS O ochraně volně žijících ptáků ( směrnice o ptácích ) směrnice 92/43/EHS O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( směrnice o stanovištích ) Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti - PO a podle směrnice, o stanovištích evropsky významné lokality EVL ( 8

18 3 Záchranné programy v ČR Záchranné programy pro zvláště chráněné druhy jsou legislativně zakotveny v 52, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Podle 52 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění zajišťují záchranné programy pro zvláště chráněné druhy všechny orgány ochrany přírody. Z dalších ustanovení zákona vyplývá, že pro druhy kriticky ohrožené je tímto orgánem ministerstvo životního prostředí ( 52), pro druhy silně ohrožené a druhy ohrožené jsou tímto orgánem okresní úřady ( 77) nebo správy národních parků a chráněných krajinných oblastí ( 78) (Klaudisová, 2002). ZP Jsou rámcovým materiálem, jehož smyslem je zajištění koncepčního dlouhodobého přístupu k ochraně druhu (Poledník, 2007). Záchranné programy spočívají v návrhu a uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou záchranné chovy, introdukce, reintrodukce, záchranné přenosy a jiné přístupné metody vhodné k dosažení sledovaného cíle (zákon č. 114/92 Sb.). Časový horizont účinnosti programů je 10 let, ovšem v jeho průběhu jsou jednotlivá opatření kontrolována a hodnocena na základě stanovených kritérií a pokud nejsou tato opatření dostatečně účinná, dochází k jejich revizi (Poledník, 2007). Moderní záchranné programy kombinují ochranu ex situ (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. reintrodukce) s ochranou in situ, jejímž základem je především ochrana biotopu příslušného druhu ( Záchranné programy se rozdělují na vlastní záchranné programy určené pro druhy ohrožené vyhynutím a programy péče pro druhy, které nejsou ohroženy vyhynutím bezprostředně, ale patří k tzv. konfliktním druhům. Oba typy programů jsou připravovány obdobným způsobem a jsou i podobně zajišťovány organizačně. Liší se zejména v typu navrhovaných opatření (větší podíl administrativních, výzkumných a osvětových typů opatření u programů péče). Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem Bernské úmluvy a Mezinárodním svazem ochrany přírody IUCN. ( 9

19 Texty programů jsou připravovány tedy podle závazné osnovy (viz. kap. 4) jejímž smyslem je zajistit jednotnost a úplnost zpracování záchranného programu. I výběr druhů, pro které jsou záchranné programy a programy péče zpracovávány je prováděn na základě stanovených kriterií. Kritéria pro výběr druhů vlastních záchranných programů Druh je v ČR aktuálně ohrožen, tj. v červených seznamech ČR je zařazen v kategorii kriticky ohrožený/ohrožený Druh je do červeného seznamu zařazen z důvodu pozorovaného nebo předpokládaného úbytku početnosti nebo zmenšování areálu Druh v ČR není na okraji areálu. Pokud ano, musí být ohrožený v rámci areálu rozšíření, u široce rozšířených druhů je posuzována relevantní nižší taxonomická jednotka V minulosti prokazatelně existovala v ČR stálá životaschopná populace druhu Příčiny ohrožení jsou odstranitelné Charakter příčin ohrožení je takový, že je lze odstranit pouze rozsáhlými, centrálně koordinovanými, aktivními, druhově specifickými opatřeními nebo Druh je v ČR vyhynulý (v červeném seznamu je uveden v kategoriích vyhynulý nebo vyhubený/ vyhynulý nebo vyhubený na území ČR) Druh byl vyhuben v souvislosti s přímými zásahy člověka V minulosti v ČR prokazatelně existovala stálá životaschopná populace druhu. Původní biotopy jsou v současnosti vhodné pro existenci druhu a jejich rozsah umožňuje vytvoření stabilní populace, nebo je reálné je rychle obnovit Příčiny, které vedly k vyhubení druhu jsou odstraněny, nebo je reálné je rychle odstranit. ( 10

20 Pro naplňování záchranných programů je ustanoven poradní sbor. Poradní sbor, složený ze zástupců státní ochrany přírody, odborníků a dalších zainteresovaných stran, pak navrhuje účinná opatření a hodnotí postup realizace záchranného programu. Řešitelé jsou vázáni jeho odborným stanoviskem (Poledník, 2007). Obr. 1. Schéma tvorby záchranného programu Finanční podporu na realizaci schváleného programu lze žádat u Státního fondu pro životní prostředí při MŽP nebo z tzv.norských fondů (Finanční mechanismus EHP/Norska) (Klaudisová, 2002). Záchranný program je po dosažení stanovených kvantitativních cílů ukončen. Může být ukončen ale také v případě jeho neúspěšnosti (vyhynutí druhu) nebo jeho nefunkčnosti prokázané v průběhu řešení ( 11

21 3.1 Záchranné programy v ČR Přijaté záchranné programy: Perlorodka říční Program probíhá od roku Jeho cíle jsou udržení a obnova stávajících populací, výstavba odchovných míst, revitalizace zmíněných povodí, vytvoření nových stanovišť, repatriace na vhodná stanoviště, úprava hospodaření v povodích Sysel obecný Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program. Jeho cíle jsou udržet sysla na stávajících lokalitách a vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného v ČR Užovka stromová Záchranný program byl vyhlášen roku 2008 a jeho cílem je udržet životaschopné populace užovky stromové ve třech oblastech výskytu a to v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech ( Připravované záchranné programy Hnědásek osikový Hnědásek osikový je kriticky ohroženým druhem řídkých a prosluněných listnatých lesů nížin a pahorkatin. Navrhovaný záchranný program by měl zajistit zejména koordinaci péče o biotop tohoto motýla, která by vedla ke stabilizaci současné poslední české populace. V případě úspěšné stabilizace pak záchranný program počítá s repatriacemi druhu na vhodné, motýlem dříve obývané lokality ( 12

22 ukončené záchranné programy Tetřev hlušec Program probíhal v letech Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedinců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů Rys ostrovid Program probíhal v letech a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C) s různým režimem managementu rysí populace. V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek (např. pokud rys způsoboval velké škody na hospodářských zvířatech, spárkaté zvěři atd.). Smyslem výjimek bylo předejít ilegálnímu odlovu rysů. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku a byl zjištěn ilegální odstřel přinejmenším 15 rysů. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek ( 3.2 Programy péče v ČR PP jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. kritéria pro výběr druhů pro programy péče Druh je uveden v příloze IV směrnice o stanovištích a současně Druh způsobuje ekonomicky významnou hospodářskou újmu ( 13

23 Připravovaný program péče Velké šelmy Rys, medvěd a vlk patří k původním druhům naší savčí fauny a v historických dobách se vyskytovali na území celé ČR. Vlivem postupného odlesňování krajiny, rozšiřování osídlení a především přímého pronásledování člověkem byly však tyto druhy postupně na přelomu 19. a 20. století nejen u nás, ale téměř v celé střední Evropě zcela vyhubeny. Všechny tři druhy velkých šelem mohou způsobovat škody na hospodářském zvířectvu a na zvěři, čímž se dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka. Tento program je navrhován na 10 let ( Neschválený program péče Bobr evropský Program péče o bobra evropského je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření při péči o tento druh. Má za úkol na jedné straně uchovat minimální životaschopnou populaci bobra, ale na straně druhé co možná nejvíce zmenšit dopady silné populace druhu na krajinu a její investiční, hospodářský i rekreační rozvoj. Časový horizont účinnosti Programu péče je 10 let, ovšem v jeho průběhu budou jednotlivá opatření kontrolována, a pokud nebudou přispívat ke stanoveným cílům, dojde k případné revizi (Vorel et al. 2005). Probíhající programy péče Vydra říční Program péče probíhá již od roku 2009 a bude ukončen roku V minulosti byla vydra říční rozšířena po celém území České republiky. V důsledku lovu pro kožešinu, pytláctví, zhoršování kvality vody a potravní nabídky v tekoucích vodách však došlo ve 20. století k silnému poklesu početnosti, který se blížil hranici vyhynutí. Naštěstí v ČR, na rozdíl od mnoha států západní Evropy, k vyhynutí nikdy nedošlo. Od konce 80. let byl zaznamenán nárůst početnosti vydry říční, který stále 14

24 pokračuje. Poslední celonárodní mapování v ČR v roce Nicméně vydra stále ještě neobývá svůj historický areál (Poledník et al. 2009). Vydra sice v současné době není přímo ohrožena vyhynutím, avšak podmínkou jejího přežití v našich poměrech je právě vyřešení konfliktu její existence se zájmy rybářství. Navíc podle našich i zahraničních dostupných údajů je zřejmé, že jen mortalita způsobená automobilovou dopravou se v mnoha oblastech blíží natalitě populace. Do budoucna bude význam mortality na silnicích nepochybně narůstat. Pokud by ještě konflikt existence vydry a rybářství vyústil v plošný nezákonný lov tohoto predátora, je pouze otázkou času, kdy v součtu tyto vlivy začnou převyšovat přírůstek populace, jejíž početnost začne klesat ( 15

25 4 Ekologická nika vydry říční a bobra evropského 4.1 Definice ekologické niky Ekologická nika již byla v průběhu vývoje vědy definována řadou autorů. Jedna z nejmodernějších definic pochází od Evelyna Hutchinsona.Tento významný ekolog popisuje niku jako n-rozměrný prostor, kdy každý rozměr tohoto prostoru je tvořen jednou podmínkou nebo zdrojem, s kterými má daný organismu co do činění ( podstatě jde tedy o definici souhrnu podmínek a zdrojů, které daný organismus - na straně jedné - vyžaduje, a - na straně druhé - toleruje. ( Podle jiného zdroje se jedná o soubor všech faktorů prostředí, které na organismus (druh, populaci )působí, vztahy, jež využívá ke svému životu, tedy způsob jakým je daný organismus zapojen do fungování ekosystému (Šlégl et al. 2002) Podmínky Podmínky jsou zpravidla abiotické (neživé) faktory prostředí, které nejsou organismem spotřebovávány, ale organismus je na nich přesto závislý. Mohou být modifikovány přítomností i jiných organismů. Např. teplota, relativní vlhkost, salinita a koncentrace znečišťujících látek (Begon et al. 1997) Zdroje Na rozdíl od podmínek jsou zdroje organismy konzumovány a znepřístupňovány tak pro další organismy. Zdroj je vyjádřen v množství, které se činností organismů může měnit. Pro živé organismy jsou zdroji hlavně látky, z nichž jsou složena jejich těla, energie, která pohání jejich životní činnost, a místa nebo prostory, kde prožívají své životní cykly (Begon et al. 1997). 16

26 4.2 Ekologická amplituda Rozsah neboli limitující hranice tolerance vůči působení jednotlivých podmínek. Hranice tolerance vůči určité podmínce prostředí jsou pak určeny minimálními a maximálními hodnotami (tzv. dolní a horní letální hranicí), po jejichž překročení začne působit daný faktor smrtelně (letálně). Vedle tohoto rozpětí, které se ovšem liší, pokud jde o pouhé přežívání (rozsah je nejširší), růstu a možnosti reprodukce (užší amplituda), je při středních hodnotách působení podmínek dosaženo ekologického optima. Podle tolerance organismů můžeme ke kterémukoli ekologickému faktoru přiřadit dvojici předpon, přičemž předpona steno- znamená, že druh je schopen snášet jen velmi úzký rozsah podmínek, a naopak předpona eury- charakterizuje organismy s širokou tolerancí k určitému faktoru prostředí ( 4.3 Obsaditelnost niky Za předpokladu, že lokalita je charakterizována podmínkami v rozmezí přijatelném pro daný druh, a také poskytuje-li tato lokalita všechny nezbytné zdroje, pak se zde může onen druh objevit a setrvat. Jestli tomu tak bude či ne, to závisí na dalších dvou faktorech tj. kolonizační síla daného druhu a konkurenční činnost jiného druhu na lokalitě. (Begon et al. 1997). Každá určitá nika je z hlediska potravního a prostorového trvale obsaditelná pouze jedním konkrétním druhem, v případě uprázdnění niky (např. vyhubením druhu) jí může částečně nebo úplně obsadit druh s podobnými ekologickými nároky. (Šlégl et al. 2002) 17

27 4.4 Narušení ekologické niky Jedním z nejzávažnějších vlivů, které působí na ekologickou niku jsou exhalace. Hlavními škodlivinami jsou pevné úlety, oxidy síry, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky. Z plynných kyselinotvorných oxidů v ovzduší se zvyšuje obsah kyseliny sírové a dusičné ve srážkové vodě (tzv. kyselé deště) Acidifikace nemění pouze sorpční komplex půdy, ale také dochází ke změně ph ve vodních ekosystémech. Toto prostředí se stává kyselejším a dochází v něm k úbytku ryb, které jsou významnou složkou potravy pro vydru říční (Lutra lutra). Dalším zdrojem kontaminace ekologické niky je zemědělství. Nejde jen o prvek Hg, ale také Cd a Pb. Tyto toxické prvky se dostávají do potravních řetězců. Obsah toxických prvků v řetězci je ovlivňován mnoha faktory, jako je chemické vlastnosti prvků, metabolismus daného organismu apod. Zvýšený obsah toxických látek v prostředí a tkáních živočichů se musí zákonitě projevovat ve snížení životaschopnosti, reprodukční kapacitě a i dalších životně důležitých pochodech (Čeřovský et al. 1988). Postupným ukládáním v těle je vrcholný lovec maximálně ohrožen na životě (Veselovský, 1998). V současné době hodně rozebíraným problémem bývají také fragmentace krajiny. Fragmentace znamená rozdělení přírodních lokalit, či územních celků v krajině na menší a izolovanější jednotky. Jedním z hlavních důvodů fragmentace krajiny je kromě zemědělství a urbanizace především konstrukce a využívání lineární dopravní infrastruktury. Pod tu se řadí nejen silniční komunikace, ale také železnice a vodní cesty. Liniové dopravní cesty dělí území, kterým procházejí, na stále menší a menší části. Fragmentace ovlivňuje negativně život v krajině ( 18

28 4.5 Ekologická nika vydry říční (Lutra lutra) Potravní nika Potrava vydry říční je velice variabilní a mění se s potravní nabídkou jednotlivých biotopů. Dále také závisí na ročním období, protože v průběhu roku se dostupnost určitého druhu potravy mění (Poledník, 1998). Za tuto proměnlivost můžeme vydru zařadit do tzv. oportunistů, kteří se dovedou uživit prakticky kdekoli.variabilita jídelníčku se však řídí i loveckou specializací určitých jedinců a životních zkušenostech toho kterého zvířete (Veselovský, 1998). Vydra je masožravá šelma, která stojí na vrcholu potravního řetězce v ekologické pyramidě. Jako masožraví lovec má v ekosystému pozitivní roli regulačního prvku.tento lovec dává přednost menší a lehce dosažitelné kořisti. Je totiž důležité, aby energetický zisk z těla kořisti výrazně převažoval nad energetickými náklady, které šelma na její ulovení spotřebovala (Veselovský, 1998). Převažující složkou potravy vydry říční vždy představuje ryba, ale jsou v potravě určitou měrou také zastoupeny jiné kategorie živočichů, např. raci, obojživelníci, hmyz, ptáci, a drobní savci (Doležalová, 2003). Pokud dochází k lovu ryby, tak je nejběžnějším způsobem lovu intervalové ponořování pod hladinu. Vydra se totiž přibližně v každých třicetisekundových intervalech vynořuje na hladinu k nadechnutí. Ryba je vydrou pronásledována jen krátce, obvykle maximálně 2-3 minuty. Pokud vydra jednou ztratí kontakt s lovenou kořistí, tak automaticky vyhledává jinou. Při lovu menších hlodavců je vydra schopna vyhrabat jedince ze země. Ke konečné konzumaci u mnoha vyder dochází většinou na souši, ale je schopna menší kořist požírat i na hladině (Veselský, 1998). 19

29 4.5.2 Prostorová nika Vydry jsou výrazně teritoriální. Mají tzv. lovecký revír, který je vydrou označován trusem a výměšky pohlavních žláz.vydra obvykle vylučuje výměšek zároveň s trusem, ale někdy značkuje i čistým výměškem. Tento revír je protkán sítí skrytých cestiček vedoucích k nejvhodnějším místům pro lov, ale i k několika bezpečným úkrytům. Jestli je určité území vhodné, nerozhoduje jen velikost, ale také úživnost, a hustota rostlinného krytu s dostatkem keřů, stromů, rákosu (Veselovský, 1998). Vzhledem k tomu, že vydra tráví značné množství času i na souši, dostatek vhodných a bezpečných úkrytů může být také limitujícím faktorem. Tato místa jsou využívána v neaktivní fázi dne k odpočinku, spánku, výchově mláďat a ochraně před vnějšími klimatickými vlivy nebo predátory (Poledník et al. 2009). Úkryty představují pečlivě vyhrabané nory se zamaskovanými vchody či hnízda mezi kořeny, v rákosí nebo dutinách stromů. Nory jsou od sebe často vzdáleny až 3km. K samotnému lovu potřebuje samec kolem 60 ha a samice pouze 20 ha vodní plochy. Na řekách si vydry zabírají úseky dlouhé km, v některých případech 40-80km. Tato velikost záleží také na početnosti populace.samci mají přibližně 2x větší lovecké území než samice (Veselovský, 1998) Časové rozložení aktivity (denní rytmy) Vydry jsou noční zvířata, ale u jedinců, kteří jsou v neobydlených lokalitách jsou vydry aktivní i přes den. Pro vydru je typický tzv. bigeminus. Bigeminus je typ dvouvrcholové aktivity. Nejaktivnější je večer po probuzení a podruhé v ranních hodinách před vyhledáváním nory k spánku. Jsou to živočichové u nichž dochází během 24 hodin k řadě kratších či delších vnitřních rytmů. Během denního rytmu kolísá v určité době teplota těla, v krvi se mění hladina krevního cukru-glukózy (Veselovský, 1998). 20

30 4.5.4 Období a místa rozmnožování Obě pohlaví žijí v průběhu roku odděleně, i když se teritoria samců a samic překrývají (Poledník, 1998). Jediným obdobím v roce, kdy dochází k aktivnímu vzájemnému vyhledávání obou pohlaví, jsou námluvy (Doležalová, 2003). Vydří samec se obvykle páří s několika samicemi. Také samice se po jedné kopulaci občas páří i s dalšími samci, přičemž ten poslední bývá otcem mláďat. (Veselovský 1998) K páření dojde nejčastěji v únoru až březnu. Místo páření je nejčastěji vodní biotop, ale v zajetí byla pozorována kopulace i na souši (Poledník, 1998). Doba březosti trvá dní a samice rodí 1-3 mláďata (Veselovský, 1998). Pohlavně vydry dospívají ve dvou letech a mohou se dožít let (Červený, 2003). 21

31 4.6 Ekologická nika bobra evropského (Castor fiber) Potravní nika Struktura potravy bobra zařazuje mezi výhradní herbivory, způsob jejího příjmu pak jej funkčně řadí spíše ke spásačům (většina dřevin, především bobry potravně preferovaných, po ohryzu zmlazuje), ale často vyvolávají hromadný úhyn hůře zmlazujících. Potravní spektrum je široké, ovšem s nápadným využitím dřevin, které jsou většinou káceny během podzimních a zimních měsíců, méně během ostatních měsíců. Na některých lokalitách ovšem kácení dřevin částečně nebo úplně chybí a bobři se živí pouze bylinnou potravou. Byliny i včetně vodních představují podstatnou složku potravy především v letních měsících. V potravě evropských populací bylo zjištěno víc než 150 druhů bylin a asi 80 druhů dřevin V Litovelském Pomoraví, ale i celkově na území ČR bobři preferují z dřevin topoly (Populus spp.), vrby (Salix spp.), případně olše (Alnus spp.), dále zde byly v potravě zjištěny třešeň ptačí (Prunus avium), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípy (Tilia spp.), líska (Corylus sp.), bříza (Betula sp.), duby (Quercus spp.), svída krvavá (Cornus sanguinea), střemcha hroznovitá (Prunus padus), kalina obecná (Viburnum opulus), jilm habrolistý (Ulmus minor), ojediněle i bez černý (Sambucus nigra). Výjimečné je kácení jehličnanů, u nás jsou známy případy kácení nebo ohryzu smrku ztepilého (Picea abies), modřínu opadavého (Larix decidua) a borovice lesní (Pinus sylvestris), které ale neslouží jako potrava. Bobři často z těchto dřevin pouze oloupou kůru a nekácí je. (Kostkan, 1998) Pokud se jedná o potravu, tak jsou to pouze mladé letorosty jehličnanů. (Červený et al. 2003) Zásobu tvoří větve zabodnuté do bahnitého dna poblíž východu z nory, na tekoucích vodách jsou někdy zásoby upevněny přímo v ústí nory. Při kácení preferuje dřeviny o průměru do 20 cm průměru, ale kácí i kmeny mnohem silnější, někdy více než l m v průměru. Jejich kácením často není potravním chováním, ale obstarávání stavebního materiálu. 22

32 4.6.2 Prostorová nika Stejně tak i bobři jsou výrazně teritoriální, starý pár aktivně brání území, které na vodních tocích mívá délku od několika set metrů asi do 2 km. Vzdálenost mezi jednotlivými rodinami je vzácně menší než 1 km (Kostkan, 2000). Na svém vlastním území nestrpí ani jedince svého druhu z jiných rodin (Urban, 2006). S klesajícím množstvím potravní nabídky nepřímo úměrně roste velikost teritoria (Lehká, 2006). Teritorium může být pachově značeno výměšky žláz, často umisťovanými na navršené hromádky bláta a vegetace. Tyto pachové značky pravděpodobně bobři vytváří až jako odpověď na pach cizího zvířete (Kostkan, 2000). Pižmo v pachových značkách má zřejmě jako primární funkci označení teritoria, ovšem slouží také jako vábidlo při hledání partnera. Frekvence značkování totiž stoupá s blížícím se obdobím jara, kdy mladí bobři opouštějí své rodiny a chystají se založit vlastní teritorium (Urban, 2006). Biotop: Popis prostředí, bobrem obývaným, je velmi složitou otázkou. Ve starších pracích, především německých autorů, se předpokládá, že bobr preferuje především přirozená a přírodě blízká stanoviště. Jak se ovšem ukazuje v praxi, bobři osídlují stojaté i tekoucí vody různého charakteru, žije i na rašelinných jezerech a slatinách, rybnících i opuštěných pískovnách a řadě dalších, člověkem změněných nebo přímo vytvořených sekundárních biotopů. U nás dosud nejčastěji na tocích s dobře rozvinutými břehovými porosty vrb a topolů. Přednost dává pomalu tekoucím až stojatým vodám s dostatečnou hloubkou a omezeným kolísáním hladiny (meandry, větší odstavená říční ramena, mlýnské náhony se stabilizovanou hladinou vody, zdrže nad jezy, jezera po těžbě štěrkopísku), rybníky. Jako náhradní biotop v zemědělské krajině často využívá i meliorační kanály. (Švédsko, Polsko, Bavorsko). Patrně se jedná o důsledek konkurence (Kostkan, 2000). V prostředí, kde bobr sídlí žije, spousta komenzálů, kteří využívají bobřích staveb jako svých úkrytů, např. vydra říční, ondatra pižmová (Křováková, 2007). 23

33 4.6.3 Časové rozložení aktivity (denní rytmy) Převažuje soumračná a noční aktivita, která většinou začíná kolem západu slunce a končí jeho východem. V letních měsících s přesahem do rána. Vzácněji lze bobry pozorovat i za dne. V zimě často po několik dní neopouští noru nebo hrad, ale nehibernují. Z hlediska sezónní aktivity je bobr celoroční tvor. Předpokládá se, že evropští bobři v té době snižují teplotu těla (cca 340C dospělci, 350C) (Kostkan, 2000) Období a místa rozmnožování Bobři jsou mezi savci mimořádní tím, že jsou monogamní. Jsou spolu tedy až do smrti jednoho z páru. Pohlavní dospělost bobrů se dostavuje poměrně pozdě, ve roce jedince. Doba páření probíhá v zimních měsících, nejčastěji začíná od ledna do dubna. Způsob páření u bobrů je v živočišné říši velmi neobvyklý (Janíčková, 2007). Páření probíhá většinou ve vodě, břichem proti sobě. Březost trvá 107 ( ) dní, mláďata se rodí v dubnu až srpnu. Počet mláďat se většinou pohybuje od dvou do pěti. Termíny páření a porodů se většinou posouvají do pozdější doby v chladnějších oblastech. V jednom vrhu je 2-5 mláďat, méně často 6-7 (Kostkan, 2000). 24

34 4.7 Porovnávání ekologických nik Jednotlivé druhy mezi sebou komunikují různými způsoby. Ztráta jednoho druhu může mít dalekosáhlé následky i pro ostatní druhy ve společenstvu. (Primack et al. 2001) Potravní nika Při porovnávání ekologické niky vydry říční (Lutra lutra) a bobra evropského (Castor fiber) jsem se nejdříve zaměřila na nejlépe prozkoumanou oblast, kterou jsou potravní nároky. Oba dva druhy patří mezi živočichy vysoce adaptabilní, takže se dokáží uživit téměř všude. Ale přesto je každý specializován na odlišnou složku potravy. Zatímco vydra říční je masožravá šelma spadající do třetí trofické úrovně, tak bobr evropský, který je herbivorem, zaujímá postavení pouze ve druhé trofické úrovni. Konkurence o potravu je tedy vyloučena. Zajímavá je jejich činnost v ekosystému. Konzumací potravy u bobra evropského dochází ke změně struktury břehového porostu a u vydry říční zase ke změně spektra ryb ve vodních ekosystémech. Mezi těmito druhy jsou pozorovatelné mezidruhové vztahy, jelikož bobří hráze zvyšují produkce ryb, což je výhodné pro vydru říční Prostorová nika Shodně se vyskytují v geobiocenózách nelesních, lužních, nižších a středních poloh. Dále je také společná u obou druhů výrazná teritorialita a s tím spojené označování míst. Bylo prokázáno, že pokud se bude křížit teritorium vydry říční a bobra evropského, tak vydra říční je schopna využít jeho staveb. Proč by také ne, když je jejich nora téměř totožná. Bobři se zatím především soustavně šíři proti proudu Moravy a jejích přítoků, ale od roku 1993 začínají pronikat i do jižních Čech z Bavorska. V této části republiky by mohl v budoucnosti nastat problém v konkurenci o prostor, jelikož jsou jižní Čechy ohniskem výskytu vydry říční. 25

35 4.7.3 Rozmnožování K páření využívají vodní biotop, ale u bobra evropského probíhá zhruba o měsíc dříve. Hodně rozdílný je jejich způsob života dle vyhledávání ostatních jedinců z dané populace. Jedinci vydry říční žijí odděleně a u bobra je tomu naopak. Bobr evropský žije v rodinných společenstvech, které většinou tvoří 8-12 jedinců. Vydří jedinec je schopen vyhledávat několik samic, oproti tomu ten bobří je po celý život věrný pouze jedné (tzv. monogamnost) Časové rozložení aktivity (denní rytmy) Jsou to tvorové s noční aktivitou, i když vydra říční je schopná aktivity i přes den a to převážně v neobydlených lokalitách. 26

36 5 Metodika pro zpracování záchranných programů Metodika je členěna do tří základních částí. V první části tj. A jsou shrnuty všechny známé skutečnosti o příslušném taxonu. Dále je vhodné doplnit i další informace, které nejsou předepsány, avšak jsou důležité pro zpracovávaný druh (Klaudisová, 2002). A. VÝCHOZÍ INFORMACE Taxonomická charakteristika Rozšíření Populační trendy Biologie a ekologie druhu Význam druhu Příčiny ohrožení Stupeň ohrožení a statut ochrany Kultivace a genobanka Dosavadní opatření pro ochranu druhu management Druhá část obsahuje analýzu výchoz.ho stavu a formulaci dílčích cílů. Podle míry ohrožení a potřebnosti zásahu je možné zvolit jeden až tři navazující stupně metodického přístupu.základní metodou je péče o stanoviště a ověřování managementu monitorováním. Vždy je nutno zabezpečit odpovídající péči o stanoviště a monitorování populace (Klaudisová, 2002). B. ROZBOR A CÍLE ZÁCHRANNÉHO PROGRAM Analýza výchozího stavu Cíle záchranného programu Návrh základního metodického přístupu 27

37 V části třetí je rozpracován konkrétní návrh na realizaci záchranného programu. Obsahuje jednak výzkum, zaměřený zejména na aktivní ochranu druhu a populací, a jednak návrh konkrétních opatření. Dále je nutno uvést detailní rozvahu předpokládaných finančních nákladů, časový harmonogram a organizační zajištění. Velmi užitečné je zapojení veřejnosti (Klaudisová, 2002). C.REALIZACE Způsob řešení a návrh opatření Výchova a osvěta Zhodnocení pravděpodobné účinnosti navržených opatření a měřitelná kritéria Časový harmonogram Odhad finančních nákladů Organizační a finanční zajištění Poradní sbor Literatura Přílohy Záchranný program bude v 3-5letých intervalech doplňován o nově zjištěné informace, např. formou dodatků nebo příloh. Doba realizace závisí na náročnosti problematiky zpracovávaného druhu a na reálných možnostech řešitelů (Klaudisová, 2002). 28

38 6 Program péče pro vydru říční 6.1 Výchozí informace (A) Ochrany na mezinárodní úrovni Červený seznam IUCN: druh téměř ohrožený (near threatened NT). Směrnice č. 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin:vydra říční zařazena v příloze II (Druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyznačení zvláštních území ochrany) a v příloze IV (Druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu). Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin CITES: vydra říční zařazena do přílohy č. 1. Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť ( Bernská úmluva ): vydra říční zařazena do přílohy 2. Česká republika, jako smluvní strana Bernské konvence, má na základě Doporučení č. 53 (1996) Stálého výboru ze dne povinnost přijmout vhodná ochranná opatření pro tento druh. Nepřímo chrání vydru říční i Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, neboli Ramsarská úmluva (zajišťuje především ochranu biotopů vydry, jako druhu, který je součástí mokřadních ekosystémů) (Poledník et al. 2009) Legislativní aspekty ochrany druhu v ČR Vydra je v České republice zařazena mezi zvláště chráněné druhy živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších právních předpisů. Prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. k tomuto zákonu ji řadí do kategorie druh silně ohrožený. Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů jsou stanoveny v 50 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb. a zakotvují mj. ochranu všech vývojových stádií, přirozených i umělých sídel a biotopu těchto živočichů, zákaz škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje (což zahrnuje a př. zákaz tyto živočichy chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat) a dále zákazy sběru, ničení, poškozování či přemisťování jejich vývojových stádií nebo užívaných sídel a také zákazy držení, dopravování a komerčního 29

39 využívání. Tato ochrana se přiměřeně vztahuje i na mrtvé jedince nebo výrobky z nich ( 48 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.) (Poledník et al. 2009). Kromě zvláštní druhové ochrany jsou ve vazbě na požadavky Směrnice 92/43/EEC, o stanovištích, pro ochranu vydry říční v ČR vymezovány také evropsky významné lokality ( 45a-45c zákona č. 114/1992 Sb.). Vydra říční je předmětem ochrany (nebo jedním z předmětů ochrany) v celkem 26 evropsky významných lokalitách, které jsou rozmístěny v rámci celého současného areálu a zahrnují reprezentativní vzorky různých typů. Ochrana nově vymezených lokalit bude zajištěna v souladu s postupem uvedeným v 45c zákona č. 114/1992 Sb. Podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, je vydra říční zařazena mezi zvěř, kterou nelze dle mezinárodních úmluv nebo z důvodu zařazení mezi zvláště chráněné živočichy lovit (Poledník et al. 2009). 6.2 Cíle programu péče (B) Cílem programu péče je zajistit všemi dostupnými prostředky, zejména osvětou, právními a ekonomickými nástroji podmínky pro trvalou, samostatně udržitelnou existenci tohoto druhu v přírodě. Za takový stav je možné považovat situaci, kdy vydra bude trvale obývat všechny oblasti stávajícího areálu rozšíření, eventuálně další vhodná území, která populace samovolně osídlí a to v početnosti odpovídající podmínkám prostředí. Za prioritu je z tohoto pohledu nutné pokládat vzájemnou propojenost všech oblastí výskytu. Tohoto cíle by mělo být dosaženo následujícími hlavními okruhy opatření: osvětou cílových skupin, zejména rybářů, a tím zlepšením jejich vztahu k vydře minimalizací negativních vlivů dopravy na vydří populace výzkumem zaměřeným na nové poznatky z biologie a ekologie druhu ekonomickými nástroji a informováním o nich Hodnocení naplňování cílů a účinnosti navržených opatření bude zajištěno pravidelným Monitoringem (Poledník et al. 2009). 30

40 6.3 Plán opatření (C) Péče o druh Odchov nalezených mláďat, rehabilitace zraněných jedinců a jejich zpětný návrat do přírody Odchov mláďat a handicapovaných jedinců pocházejících z volné přírody v podmínkách, které zaručí jejich úspěšný návrat do přirozeného prostředí. Pro rehabilitaci a chov je nezbytné zařízení s velkými přírodními výběhy, umožňujícími učení mláďat (plavání, potápění, lov, využití přírodních úkrytů apod.). V současné době je jediným takto vybaveným zařízením SOF Pavlov při AOPK ČR (Poledník et al. 2009). Chov vydry v lidské péči v rámci mezinárodní spolupráce Doporučení Stálého výboru Bernské komise č.53 ze zavazuje smluvní strany mimo jiné k mezinárodní pomoci a výměně zkušeností při ochraně vydry říční. V současné době není potřeba v ČR vydry odchovávat pro účely repatriace tak jako v minulosti. Odchovaní a handicapovaní jedinci, které není možné vrátit zpět do přírody, však mohou být díky mezinárodní spolupráci v rámci EEP pro vydru říční (European Endangered Species Programme) umístěni v různých evropských ZOO. (Poledník et al. 2009) Péče o biotop Minimalizace negativních vlivů dopravy Připravit a prosazovat komplexní metodiku pro příslušné orgány ochrany přírody (krajské úřady a obce s rozšířenou působností), která bude obsahovat: Mapu kritických míst Hlavní zásady stavby průchodů pro vydru přes silniční komunikace všech typů, zprůchodňování již existujících mostů a stavby nových mostů. 31

41 6.3.3 Monitoring Celostátní mapování rozšíření a mapování okrajových lokalit výskytu Základem bude celoplošné mapování rozšíření doplněné v mezidobí mapováním okrajových lokalit výskytu. To poskytne informace o aktuální velikosti areálu vydry říční u nás a rychlosti obsazování nových oblastí výskytu, příp. o zmenšování areálu. Za vhodný interval mezi jednotlivými celorepublikovými mapováními je považováno období pěti let (Poledník et al. 2009). Odhad početnosti ve vybraných oblastech Sčítání vyder ve vybraných jádrových oblastech výskytu umožní získat informace o hustotě, početnosti, struktuře a vývojovém trendu populací v těchto oblastech. Pravidelně aktualizované informace o hustotách populací se dále využívají mj. i jako jeden z podkladů pro výpočet škod způsobených vydrou. Vzhledem k časové a organizační náročnosti dané metody bude v jednom roce provedeno stanovení početnosti vyder jen v několika čtvercích 10x10 km. Jednotlivé oblasti reprezentují různé typy prostředí využívaných vydrami na našem území (od nížinné rybníkářské oblasti Třeboňsko po podhorské toky- České Švýcarsko) a zároveň odrážejí historický vývoj areálu vyder u nás V některých případech dochází k překryvu těchto oblastí s evropsky významnými lokalitami vyhlášenými pro vydru. (Poledník et al. 2009) Monitoring evropsky významných lokalit vyhlášených pro vydru EVL budou monitorovány metodou sledování návštěvnosti vybraných bodů a metodou sledování obsazenosti vybraných bodů. Metoda monitoringu bude vybrána na základě charakteru sledovaného EVL území. Monitoring jednotlivých lokalit je naplánován tak, aby v průběhu pěti let byla každá lokalita zkontrolována dvakrát (Poledník et al. 2009). 32

42 Sběr uhynulých zvířat a jejich analýzy Zajistit systém shromažďování uhynulých jedinců vydry říční, a to z celého území České republiky v součinnosti s místními subjekty - orgány ochrany přírody, mysliveckými sdruženími, záchrannými stanicemi, preparátory apod Výchova a osvěta Vzhledem k tomu, že vydra patří mezi konfliktní živočichy, je práce s veřejností, výchova, vzdělávání a osvěta podstatnou součástí programu péče. Silnou stránkou úspěšnosti ochrany vydry ve vztahu k veřejnosti je skutečnost, že vydra je poměrně adaptabilní, je schopna osídlovat i člověkem pozměněné lokality a není nadmíru citlivá na antropické faktory. Vydra je většinou lidí vnímána jako sympatický živočich, který ale způsobuje škody a dostává se do střetu s rybářskou veřejností (Poledník et al. 2009). Rybáři a myslivci Cílové skupiny: Rybářská veřejnost je sice poměrně dobře informována o existenci zákona, ale o vlastním procesu náhrad mají informace velice zkreslené (s výjimkou větších rybářských společností, z nichž většina je s kompenzacemi poměrně spokojena). Velmi problematickou skupinou jsou zejména soukromí drobní vlastníci. Aniž by soukromí hospodáři o náhradu žádali, stěžovali si na velmi zdlouhavý postup a nedostačující výši náhrady škod, takže nemá vůbec cenu o ně žádat, a ztrácet tak čas. Mnozí považují za velmi problematickou podmínku prokázání pobytu vydry na jejich rybníce. Na rozdíl od rybářských společností a MO ČRS, soukromí hospodáři často nemají dokladované množství nasazených ryb, nevedou si hospodářskou evidenci o chovu ryb na rybníku, a proto často ani přesně nevědí, kolik ryb v rybníce mají. Myslivecká veřejnost zaujímá většinově vůči vydře poměrně inertní postoje. Přesto určitá část myslivců, kteří se zároveň také věnují sportovnímu rybolovu nebo hospodaří na rybnících, může vnímat vydru konfliktně a poměrně negativně. Nelegální odlov je těžko prokazatelný (Poledník et al. 2009). 33

43 Hlavním cílem osvěty je zmírnit negativní vnímání vydry říční rybáři a myslivci. Toho lze dosáhnout zejména poskytováním informací a pomoci v oblasti prevence a kompenzace škod způsobených vydrou v rybářství a propagací dalších ekonomických nástrojů spojených např.s dodržováním šetrných způsobů hospodaření. (Poledník et al. 2009) Správa komunikací Hlavním cílem osvěty této skupiny je dosáhnout toho, aby správy komunikací v oblastech výskytu vydry postupovaly při stavbách a rekonstrukcích mostů tak, aby umožnily, případně zajistily, jejich průchodnost pro vydru a potenciálně i další živočichy. Ochrana přírody a environmentální nevládní neziskové organizace Ochranáři považují vydru říční za součást přírody a částečně také za symbol ochrany přírody. Přesto v oblastech intenzivnějšího konfliktu mezi vydrou a rybářskou veřejností reprezentuje vydra určité problémy v jejich práci. Hlavním cílem osvěty této skupiny je zajištění odbornosti jejích členů a poskytování kvalitních a aktuálních dat v oblasti ekologie vydry říční a stavu její populace v ČR (Poledník et al. 2009). Laická veřejnost Laická veřejnost, která je velice širokou skupinou, vnímá vydru většinou jako velice sympatického živočicha. Její návrat je přijímán pozitivně a interpretován jako zlepšování stavu životního prostředí. Bohužel je veřejnost o ekologii a biologii vydry stále ještě poměrně málo informovaná a tak i lehce manipulovatelná (Poledník et al. 2009). Média Média představují specifickou cílovou skupinu v oblasti public relations, především v jejich roli přenosu informací a ovlivňování veřejného mínění. Bohužel ne vždy média vytvářejí pravdivý mediální obraz vydry (Poledník et al. 2009).. 34

44 6.3.5 Výzkum Potravní analýzy vydra vs. norek americký Přítomnost introdukovaného druhu může přinést negativní důsledky v podobě mezidruhové konkurence, predace, přenosu nové nemoci či parazitů a hybridizace. Konkurencí norka amerického mohou být ohroženy původní lasicovité šelmy Evropy včetně vydry. Porovnat složení potravy vydry a norka amerického na lokalitách s výskytem obou druhů, zejména pak tam, kde dochází ke škodám v rybářství a tam, kde predace těchto druhů výrazně přispívá k ohrožení jiných chráněných živočichů. Na základě těchto dat odhadnout podíl obou druhů na způsobených škodách a odhadnout, do jaké míry má predace vydry a norka negativní vliv na populace dalších druhů (Poledník et al. 2009). Genetická variabilita a struktura populace Sledovat šíření specifické alely samice z chovné stanice z Německa a zhodnotit její vliv na genofond místní populace. Struktura a dynamika populace a modelování Získat data umožňující modelování velikosti populace vydry říční na našem území. Zhodnotit životaschopnost populace při různých zásazích do populace. Identifikovat a zhodnotit faktory s rozhodujícím vlivem na vývoj populace vyder u nás. (Poledník et al. 2009) Sekundární škody na rybách způsobené rušením vydrou Kvantifikovat vliv rušení ryb vydrou říční, a to jak v období hibernace, tak i ve vegetačním období. U ryb vystavených různé míře rušení ze strany vydry říční sledovat změny tělesné kondice, metabolické a enzymatické změny, hladiny dlouhodobých stresových hormonů, změny v přírůstcích a v přežívání. Získat data pro úpravu metodiky výpočtu škod způsobených vydrou. Sledovat vliv rušení ryb v závislosti na množství a složení rybí obsádky (Poledník et al. 2009). 35

45 Vydra a pokles populací pstruha obecného v pstruhových vodách Zhodnotit vliv vyder na populace pstruhů. Navrhnout opatření pro snížení predačního tlaku vyder na pstruhy a identifikovat další faktory s rozhodujícím vlivem na populace pstruhů na území ČR. Téměř všechny výzkumy již částečně probíhá v rámci projektu VaV-SP/2d4/16/08 Zajištění chybějících údajů o biologii a ekologii vydry říční: vytvoření modelu vývoje populace, na kterém se podílejí ALKA Wildlife o.p.s., Ústav biologie obratlovců AVČR, v.v.i. a AOPK ČR (Poledník et al. 2009). 36

46 7 Program péče pro bobra evropského (Castor fiber) 7.1 Výchozí informace (A) Ochrana na mezinárodní úrovni Bernská úmluva Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť z roku 1979 (Bernská úmluva) uvádí bobra evropského v příloze III. úmluvy, jakožto chráněný druh živočicha, nikoliv tedy v nejvyšší kategorii přísně chráněný druh živočicha. III. kategorie umožňuje jmenované druhy využívat za předpokladu, že využívání je regulované a neohrozí populaci druhu (Vorel et al. 2005). Red List (IUCN) Podle aktuálního Červeného seznamu IUCN z roku 2004, je bobr evropský na úrovni NT (blízko ohrožení), ovšem se vzrůstajícím populačním trendem. Jako jeden z nejdůležitějších faktorů, které mohou ohrozit tento nastoupený pozitivní trend, je zde uvedena pokračující vlna reintrodukcí. Zejména obnova populací z nepůvodních zdrojů může ohrozit perzistující autochtonní populace (Vorel et al. 2005). CITES Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin z roku 1975 (Washingtonská úmluva) se o bobrovi evropském nezmiňuje ani v jedné ze tří příloh (Vorel et al. 2005). 37

47 7.1.2 Legislativní aspekty ochrany druhu v ČR Legislativní prostředí, které se týká ochrany bobra evropského: druh vyjmenovaný v přílohách II a IV směrnice č. 92/43/EHS, podle Vyhlášky ČNR č. 395/1992 Sb., je druh v kategorii Kriticky ohrožený, bobr evropský není veden jako Nebezpečný druh ve smyslu zákona o veterinární péči č. 166/1999 Sb. podle zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. je druh veden jako zvěř, kterou nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Dále není možné podle tohoto zákona druh lovit, jelikož jde o zvláště chráněného živočicha podle zvláštních právních předpisů a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů, zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy č. 115/2000 Sb. stanovuje bobra evropského jako druh, na který může být uplatněna náhrada škody v případě poškození lesního a polního porostu. (Vorel et al. 2005) 38

48 7.2 Cíle programu péče (B) Cíle sledují dva nejdůležitější úkoly ochrany bobra evropského na území České republiky. Realizací programu péče dojde k dostatečnému zabezpečení druhu a stabilizaci jeho populace na našem území a to tak, aby vlivy související s jeho přítomností významně neohrožovaly hospodářské zájmy v krajině (Vorel et al. 2005). Zpracovaný program péče vychází z těchto předem definovaných cílů: Zabezpečit trvale přežívající populaci bobra evropského v České republice, nezávislou na imigraci ze zahraničí. Vytvořit biologicky dostatečnou a přitom ekonomicky a společensky udržitelnou míru osídlení druhu na území ČR. Diferencovat územně přístup k ochraně druhu v České republice. Zajistit nerušený vývoj populace bobra evropského ve vymezených oblastech ČR. Minimalizovat střety plynoucí z existence bobrů v oblastech, které nebudou pro rozvoj populace prioritně vyhrazeny. Zamezit rozšíření bobrů do oblastí nevhodných pro rozvoj jejich populace a zabránit příslušníkům druhu Castor canadensis proniknout do volné přírody ČR. (Vorel et al. 2005) 39

49 7.3 Plán opatření (C) Péče o druh Je nezbytné vytvořit vhodné nástroje a podmínky, popř. stávající nástroje upravit tak, aby bylo možné podporovat realizaci preventivních opatření k omezení rizika vzniku škod a realizaci odpovídajících nápravných opatření. Prověřit potenciál stávajících ekonomických nástrojů (zejména PPK) a možností zajištění podpory preventivních opatření z nich. V rámci přípravy nových nástrojů (zejména OP ŽP, LIFE +) a podmínek jejich uplatnění zajistit operativní financování preventivních, popř.nápravných opatření. Přidělení peněžních prostředků z dotačního titulu podmínit využitím některých z navržených postupů eliminace konfliktního osídlení. Zajistit, aby se subjektu nebo osobě postižené bobří činností rychle dostalo návodu, jak situaci efektivně vyřešit, případně poskytnout finanční prostředky na řešení problému.. (Vorel et al. 2005) Eliminace jedinců druhu v nevhodných územích Odstraňovat jedince z nevhodných území na základě podmínek z rozhodnutí o výjimce vydané orgánem ochrany přírody a v souladu s platnou legislativou. Lze tak učinit pouze na základě odborného posouzení (Vorel et al. 2005). Vyhledávání a eliminace bobra kanadského v ČR Bobr kanadský se na území ČR může objevit ze dvou zdrojů. Prvním může být jeho spontánní šíření z Rakouska, kde byl v šedesátých a sedmdesátých letech vypuštěn. Daleko pravděpodobnější možností, jak by se u nás bobr kanadský mohl epizodicky vyskytnout, je únik jedinců z chovatelských zařízení (zoologické zahrady).zde bývají běžně chováni právě bobři kanadští. Vyhledávání a determinace bobra kanadského v přírodě je vzhledem k vysoké podobnosti obou druhů velmi složitá (Vorel et al. 2005). Zjišťovat všechny informace a náznaky o únicích bobrů z chovatelských zařízení. V co nejkratším časovém horizontu provést zkušební odchyty a po přesunu podezřelých jedinců do místně příslušné karantény provést zkušební analýzy DNA. V okamžiku potvrzení příslušnosti k bobru kanadskému přistoupit k jejich utracení. Navíc je nutné zajistit eliminaci ostatních jedinců z osídlené lokality (Vorel et al. 2005). 40

50 7.3.2 Péče o biotop Péče o pozemky pozměněné činností bobrů Vliv bobřího osídlení na ekologickou hodnotu území je výrazně pozitivní. Často sice dojde k omezení nebo i zamezení původní hospodářské činnosti, ale na druhé straně se výrazně zlepší lokální parametry ekosystému. V pozměněných územích stoupá diverzita i abundance druhů rostlin a živočichů a pozitivně je ovlivněno i hydrologická bilance v krajině. Zpravidla se zvýší akumulace a infiltrace vody, dále dochází ke snížení rychlosti odtoku z povodí a často i ke snížení snosu pevných látek (Vorel et al. 2005). Zejména v případě vzniku kaskády hrází je vhodné ponechat takové území svému vlastnímu a přirozenému vývoji. Také přirozená obnova druhové skladby břehových porostů, která je odvislá od potravního tlaku bobra, může být pozitivním vlivem na stanoviště. Přestože se tyto plochy stávají z hlediska ochrany přírody a krajiny velmi cennými stanovišti a jsou de facto zdarma revitalizovány, pozbývají bobrem přeměněná stanoviště svých produkčních funkcí z ekonomického pohledu (zemědělského, lesnického) (Vorel et al. 2005). Snažit se o zachování těch hrázových systémů, kde nehrozí vznik škod. V případě lokalit pozměněných bobrem evropským ve vlastnictví státu (ve správě Pozemkového fondu ČR) by tato území měla být převedena pod správu AOPK ČR. V případě soukromého vlastnictví by měl být navržen odkup AOPK ČR (Vorel et al. 2005). 41

51 7.3.3 Monitoring Mapování rozšíření populace Základem průběžného mapování populace bobra evropského je pravidelná evidence lokalit osídlení (kolonií, rodin, teritorií), protože zjišťování početnosti jedinců je metodicky velice náročné. Pro sledování nového výskytu bobra je optimální období říjen až březen V této nevegetační sezóně bobři zanechávají velké množství stop, které jsou vhodné ke snadné determinaci osídlení lokalit a tedy ke zjišťování základních informací o rozšíření druhu. Na základě podnětů z laické i odborné veřejnosti mapovat okraje rozšíření a zjišťovat intenzitu a rychlost šíření populace na nová území (Vorel et al. 2005). Monitoring populací Pravidelný a podrobný monitoring je potřebný pro zjištění změn charakteristik populace bobra evropského v ČR. Takto vyhodnocována budou dlouhodobě osídlená území. Pro tyto účely je vytvořena metodika monitoringu populace bobra evropského. (Vorel et al. 2005) Přehled vymezených zón: Zóna A - zóně A je navržena úplná ochrana bobra s důrazem na vytvoření dílčích populací schopných samostatné reprodukce a dlouhodobého přežívání. Zóna B - V tomto území, které bude pokrývat většinu ČR, je nutno počítat s konfliktními situacemi. Ty budou pramenit zejména z běžného obhospodařování vodních toků a ploch. Zóna C- Je vymezena v oblasti se zvýšeným množstvím rizikových faktorů na povodí, které je dobře ohraničené migračními bariérami. Za výrazně rizikový faktor je považována vysoká koncentrace rybníků a vodních nádrží s velkým množstvím biotopů s vysokou úživností. Důsledkem by mohl být nekontrolovaný nárůst populace (Vorel et al. 2005). 42

52 7.3.4 Výchova a osvěta Lesníci a zemědělci První výskyt bobra je vnímán pozitivně, menší škody jsou ochotni strpět. Pokud bobr začne dělat výraznější škody, požadují jejich náhradu, regulaci bobra a jeho odstranění z lokality (Vorel et al. 2005). Rybáři Rybáři většinou bobra vnímají pozitivně, nicméně si valná většina z nich myslí, že se bobr živí rybami. To bývá důvodem k odmítání tohoto druhu v místě výskytu. Daleko významnější je komerční rybářství.rybničním hospodářům mohou bobři způsobovat škody na hrázích jde o škodu na majetku, kterou by řešil zákon č. 115/2000 Sb. při legislativní úpravě ve smyslu náhrady porušených rybničních hrází.tím by se zvýšilo pozitivní vnímání bobra (Vorel et al. 2005). Správci toků Správcům toků vadí především navrtávání hrází. Menším problémem jsou stromy, které bobr skácí do vody. Při jejich odstraňování vodohospodáři poukazují na prostupnost toku v případě vyšších vodních stavů. Vodohospodáři mají obecně linearizační tendence snahu přírodu narovnat, bobr přirozeně mnohdy působí opačným směrem. Zároveň se správci povodí cítí být omezováni ve svých činnostech pokud jsou jimi spravované toky osídlené bobry (Vorel et al. 2005). Silničáři, železničáři Správcům komunikací a dalším technicky orientovaným skupinám může bobr škodit tím, že ohrožuje stabilitu komunikací a průchodnost odvodňovacích a propustných objektů. Tyto škody nejsou hrazeny ze zákona č. 115/2000 Sb. Přesto jsou jejich postoje k bobrovi poměrně kladné (Vorel et al. 2005). 43

53 7.3.5 Výzkum Populační dynamika Dynamika dílčích populací bobra v České republice není příliš sledována, přestože existují pro sledování aspektu podrobná data. Nejprve je třeba stanovit na základě současného osídlení aktuální populační hustotu, analýzou historických dat je pak možné odhadnout trendy a v konečné fázi odhadnout budoucí směřování početnosti populace. Sledovanými parametry budou: změny v početnosti populace, posun v nabídce a preferencích potravy, teritorialita a její změny, fluktuace a oscilace v osídlení atd. Vyjádřením nosné kapacity prostředí bude počet kolonií na jednotku délky toku, v oblastech mokřadních či oblastech s vysokou hustotou vodních ploch na jednotku plochy (Vorel et al. 2005). Model Disperze bobra evropského v krajině Klíčovým aspektem osídlování středoevropské mozaikovité krajiny a obnovy populace bobra je migrace a disperze druhu a splnění trofických požadavků na osídlované biotopy. Na základě těchto vstupních údajů můžeme odhadnout rychlost šíření bobra evropského v ČR a matematicky modelovat vývoj v celé populaci tak, aby bylo možné stanovit časový horizont úplného nasycení celé ČR (Vorel et al. 2005). Genetické aspekty populace Dodnes nejsou známy odpovědi na velké množství otázek, které souvisejí s taxonomickými a příbuzenskými vztahy rozličných evropských populací. Výsledky by mohly mimo jiné sloužit jako důležitý podklad pro další vlny reintrodukcí (Itálie, Švýcarsko, Bulharsko, Rumunsko atd.). Tento velmi náročný úkol lze realizovat pouze ve spolupráci se sousedními státy. Zejména proto, že celá populace bobra evropského v naší zemi je odrazem situace v okolních státech (Vorel et al. 2005). 44

54 8 Diskuse Pokud se jedná o dlouhodobé cíle, tak ve srovnání není téměř žádný rozdíl. Oba cíle vychází z předpokladu zajištění stability populace na našem území. Tuto stabilitu by mohl ovlivnit hlavně konzumní člověk, který si i přes značnou osvětu v této problematice neuvědomuje, jak důležitou roli mají tyto organismy v přirozeném ekosystému. Péče o vydru říční (Lutra lutra) je zaměřena na jedince od útlého věku. V první řadě je kladen důraz na odchov nalezených mláďat, rehabilitaci zraněných a zpětný návrat do přírody. Dokonce je stanoveno příslušné místo a to záchranná stanice Pavlov. Proč tedy neobsahuje něco podobného i plán opatření u bobra evropského (Castor fiber)? Nejspíše jsou mláďata soběstačná nebo neexistuje zařízení pro umístění tohoto druhu. Zatímco bobr evropský je eliminován z nevhodných lokalit, tak vydra říční, jestliže není schopna návratu zpět do přírody, prožije bezstarostný život v jedné z evropských ZOO. Patří do péče o bobra evropského zajištění finančních zdrojů pro řešení konfliktních situací? Možná kvůli zlepšení vnímání druhu okolím, ale z mého pohledu je důležitější péče o potomstvo. Z hlediska ochrany biotopů v každém případě dochází k minimalizaci škod způsobených člověkem. Je známo, že vydra říční má problém hlavně s dopravou, která je zde uvedena. U bobra evropského je na prvním místě péče o pozemky pozměněné jeho činností. Pro tento druh je jistě významné udržení jeho staveb v přírodě. Neměla by se tedy u vydry říční zařadit i kapitola o ochraně jejího biotopu týkající se znečišťování vod v místech jejího výskytu? Vždyť tento problém byl v minulosti jednou z hlavních příčin poklesu původních stavů v Evropě. Sledování areálů výskytu těchto druhů zajišťuje monitoring. Pro vydru říční jsou vymezené tzv. ekologicky významné lokality, které jsou součástí NATURY U bobra evropského je tomu obdobně v podobě zóny A, ale na rozdíl o vydry jsou vymezeny i lokality tzv. nežádoucího výskytu. Dle mého názoru by bylo na místě zapojení dobrovolníků z laické veřejnosti do regionálního monitoringu pro usnadnění a možnost častějšího provedení. Tato činnost by pomáhala s osvětou a upravovala vztahy mezi odpůrci a konfliktními druhy. 45

55 9 Závěr Předpokladem mé bakalářské práce bylo přiblížení problematiky záchranných problémů programů péče veřejnosti. Výběr druhů nebyl složitý, jelikož odborníci v České republice zatím zpracovali pouze dva programy péče a na třetím se nyní pracuje. Práci jsem rozčlenila na několik kapitol z nichž 6 je hlavních. Nejdříve jsem vypracovala literární rešerši jako úvod do ochrany přírody a krajiny, záchranných programů a programů péče. V žádné z kapitol není zahrnuta základní charakteristika druhu (biologie ), protože je obsáhlá a byla již zařazena v nespočtu publikací, i když je nutností tyto fakta znát. Čtvrtá kapitola tj. ekologická nika obsahuje mezidruhové porovnání. Porovnání je možné, neboť jsou to savci, kteří vyhledávají vodní prostředí. Navíc jsou vysoce adaptabilní organismy a dokáží odolávat rušivé činnosti člověka v prostředí. Poslední kapitolou jsou výňatky z programů péče. Vybírala jsem kapitoly, které byly vhodné k porovnání a z mého pohledu důležité. Nutno upřesnit, že tato práce je zpracována formou literární rešerše. K práci jsem také přiložila fotodokumentaci, která byla vyhotovena na podzim roku 2009 až leden Přestože monitoring jedinců nebyl předmětem mé práce, navrhla jsem pět potencionálních biotopů, u bobra evropského dva, kde se výskyt potvrdil na obou lokalitách a u vydry říční jen na dvou ze tří lokalit. Vydra říční bude vždy symbolem ochránců přírody. V jižních Čechách má kolem sebe spousty nadšenců a rybáři si začínají uvědomovat, že není správné podporovat pouze produkci ve vodním hospodářství. Nejspíše je to zapříčiněno možností pozorovat vydří hrátky ve vodě či na souši, které většinou vyplynou z náhodného setkání dvou známých vyder. Druhou variantou je zlepšení informovanosti v oblasti náhrad za škody způsobené tímto druhem. Naopak je tomu u bobra evropského. Tento druh začíná sílit na populaci a dle mého názoru si samotní tvůrci programu péče již v roce 2005 uvědomovali, že jsou jejich početní stavy vyšší. 46

56 10 Použitá literatura Publikace: BEGON, M; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R. Ekologie : jedinci, populace, společenstva. 1. vyd. Olomouc : Vydavatelství University Palackého, s. ISBN ČERVENÝ, J.; KAMLER, J.; KHOLOVÁ, H.; KOUBEK, P.; MARTÍNKOVÁ, N. Encyklopedie myslivosti. 1. vyd. Praha : OTTOVO, s. ISBN ČEŘOVSKÝ, J.; PETŘÍČEK, V.; TRPÁK P.; DAMOHORSKÝ, M. Rukověť ochránce přírody. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské, s. DOLEŽALOVÁ, K. Potravní ekologie vydry říční (Lutra lutra) na údolní nádrži Kružberk : Diplomová práce. Praha : Katedra ekologie Lesnické fakulty ČZU, s. JANÍČKOVÁ, D. Výskyt a šíření bobra evropského (Castor fiber) v nejbližším okolí Brna a jeho možné vlivy : Diplomová práce. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. KLAUDISOVÁ, A. (ed). Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů.praha, s. KOSTKAN, V. Ekologická nika bobra evropského (Castor fiber L.) v CHKO Litovelské Pomoraví : Disertační práce. Olomouc : Katedra ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP, s. KŘOVÁKOVÁ, J. Potravní aktivita bobra evropského (Castor fiber L.) na Labi : Diplomová práce. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. LÁZNIČKA, V. Ochrana přírody a krajiny. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN LEHKÁ, K. Výskyt a škody působené bobrem evropským (Castor fiber) v břeclavském a hodonínském regionu : Bakalářská práce. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. POLEDNÍK, L. a kol. Program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice v letech , s. POLEDNÍK, L. Představení programu péče pro vydru říční (Lutra lutra) v ČR. Bullentin VYDRA, POLEDNÍK, L. Význam trusu při pachové komunikaci a zjišťování potravního spektra vydry říční (Lutra lutra) : Diplomová práce. Olomouc : Katedra zoologie a antropologie Přírodovědecké fakulty UP, s. 47

57 PRIMACK, R. B.; KINDLMANN, P.; JERSÁKOVÁ, J. Biologické principy ochrany přírody. 1. vyd. Praha : Portál, s. ISBN RANNEBERG, T.; BROCKMANN, A. Ochrana přírody. 1. vyd. Berlin : Deutsches Institut für Urbanistik, s. ŠLÉGL, J.; KISLINGER, F.; LANÍKOVÁ, J. Ekologie. 1. vyd. Praha : Fortuna, s. ISBN URBAN, J. Monitoring populace bobra evropského (Castor fiber) v oblasti soutoku Moravy a Dyje : Diplomová práce. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. VESELOVSKÝ, Z. Vydra : Encyklopedie zvířat. 1. vyd. Praha : Aventinum, s. ISBN VOREL, A.; KOSTKAN, V.; MARHOUL, P.; JOHN, F.; NOVÁ, P.; ŠAFÁŘ, J. Program péče o populaci bobra evropského v České republice: Nepublikováno, Společnost CASTOR, AOPK ČR, s. Elektronické publikace: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Natura 2000[online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Záchranné programy [online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < ANONYM. Fragmentace krajiny [online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < >. ANONYM. Odezvy druhů na faktory prostředí [online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web:< ANONYM. Záchranné programy[online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < Český nadační fond pro vydru. O organizaci[online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: http: <// JAROŠÍK, V. Ekologická nika [online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: http: <://web.natur.cuni.cz/ekologie/jarosik/cze/pic/novakap.pdf>. 48

58 LANDA, J. Ochrana životního prostředí [online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < ra>. Ministerstvo životního prostředí ČR [online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < PAUKERTOVÁ, I. Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního porstředí[online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < Stanice Pavlov, o.p.s. Záchranná stanice a ekocentrum [online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Záchranný program [online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < VILD, T. Záchranné programy ohrožených druhů [online] citováno 1. dubna Dostupné z World Wide Web: < Právní předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 49

59 11 Přílohy Příloha č. 1: OBRÁZKY V TEXTU Obr. 1. Schéma tvorby záchranného programu ( Příloha č. 2: FOTODOKUMENTACE Obr. 2: Příklad potencionálního biotopu vydry říční (Lutra lutra) podzim 2009 Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 3: Příklad potencionálního biotopu vydry říční (Lutra lutra) zima 2009 Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 4: Příklad potencionálního biotopu vydry říční (Lutra lutra) zima 2010 Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 5: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) skluz do vody v zimním období Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 6: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) otisk stopy v zimním období 2010 Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 7: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) potrava v podobě bolena dravého (Aspius aspius) Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 8: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) zbytek potravy Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 9: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) trus obsahující šupiny ryb Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 10: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) trus obsahující šupiny ryb Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 11:Vydra říční (Lutra lutra) V zařízení ZOO Jihlava při krmení Autor fotografie: Iveta Procházková Obr. 12: Příklad potencionálního biotopu bobra evropského ( Castor fiber) Autor:Iveta Procházková Obr. 13: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)- otisk stopy Autor: Radomír Dohnal Obr. 14: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)- dokonalý ohryz Autor:Iveta Procházková Obr. 15: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)- dokonalý ohryz Autor: Iveta Procházková Obr. 16: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)- nedokonalý ohryz Autor: Iveta Procházková Obr. 17: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)- trus Autor: Radomír Dohnal Obr. 18: Bobr evropský (Castor fiber) ve volné přírodě Autor: Radomír Dohnal 50

60 Obr. 2: Příklad potencionálního biotopu vydry říční (Lutra lutra) podzim 2009 Obr. 3: Příklad potencionálního biotopu vydry říční (Lutra lutra) zima 2009

61 Obr. 4: Příklad potencionálního biotopu vydry říční (Lutra lutra) zima 2010 Obr. 5: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) skluz do vody v zimním období

62 Obr. 6: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) stopy v zimním období 2010

63 Obr. 7: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) potrava v podobě bolana dravého (Aspius aspius) Obr. 8: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) zbytek potravy

64 Obr. 9: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) trus obsahující šupiny ryb

65 Obr. 10: Pobytové znaky vydry říční (Lutra lutra) trus obsahující šupiny ryb

66 Obr. 11: Vydra říční (Lutra lutra) v zařízení ZOO Jihlava při krmení

67 Obr. 12: Příklad potencionálního biotopu bobra evropského (Castor fiber)

68 Obr. 13: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)- otisk stopy

69 Obr. 14: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)- dokonalý ohryz

70 Obr. 15: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)- dokonalý ohryz Obr. 16: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)nedokonalý ohryz

71 Obr.17: Pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber)- trus Obr. 18: Bobr evropský (Castor fiber)- Ve volné přírodě