Informace k veřejné podpoře

Transkript

1 Informace k veřejné podpoře

2 OBSAH I. Úvod II. Analytický formulář III. Výklad podmínek vyplývajících z analytického formuláře ve vztahu k OP VaVpI IV. Kontroly dodržování pravidel veřejné podpory V. Odkazy I. Úvod Ochrana hospodářské soutěže je jedním z klíčových nástrojů EU pro podporu integrace společného trhu. Hospodářská soutěž je chráněna ve čtyřech rovinách. Vedle regulace (I.) monopolů, (II.) kartelů a (III.) zadávání veřejných zakázek je hospodářská soutěž chráněna přísnou regulací (IV.) poskytování veřejných podpor. Aby mohla být podpora z veřejných prostředků označena za veřejnou podporu, musí kumulativně splňovat definiční znaky vyplývající z článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též SFEU ): Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby do té míry, že může být narušen obchod mezi členskými státy, jsou, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. Veřejná podpora je ze své podstaty nežádoucím jevem, který deformuje hospodářskou soutěž a je proto obecně zakázána. Z uvedeného zákazu veřejné podpory však existují výjimky v podobě (i) rozhodnutí Evropské komise či (ii) přímo aplikovatelného předpisu Evropského společenství. Tyto výjimky zpravidla zohledňují zvláštní režimy, zejména např. selhávání trhu, či snahu o dosažení společných cílů EU. Základní úprava pravidel pro veřejnou podporu vyplývá přímo z primárního práva Evropské unie, čl Smlouvy o fungování Evropské unie 1, které jsou dále rozvedeny v nařízeních a sděleních Rady a Evropské komise, jakož i v nelegislativních pravidlech stanovovaných Evropskou komisí. S ohledem na zaměření Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále jen OP VaVpI ) je mimo výše uvedených základních pravidel zásadním dokumentem sdělení Komise Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01) (dále jen Rámec 2006 ) a pro příjemce čerpající dotaci v rámci prioritní osy IV výzvy 3.4 rovněž Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) ze dne 27. června 2014 (dále též Rámec 2014 ). Dalším významným dokumentem, využitelným pro OP VaVpI je Analytický formulář pro financování infrastruktury 2 (dále též analytický formulář ). Impulsem pro jeho vytvoření byl rozsudek Tribunálu unie ve spojených věcech Freistaat Sachsen and Land Sachsen-Anhalt (T-443/08) a Mitteldeutsche Flughafen AG a Flughafen Leipzig-Halle GmbH (T-455/08) vs. Evropská komise (dále též rozsudek Leipzig- Halle ). 1 Dříve čl Smlouvy o založení Evropského Společenství. 2 Infrastructure Analytical Grid Ref. Ares (2012) /08/2012) 2

3 V uvedeném rozsudku Tribunál stanovil, že podpora na vybudování letištní infrastruktury z veřejných prostředků byla v souladu s článkem 107 SFEU veřejnou podporou vhledem k tomu, že infrastruktura je následně ekonomicky využívána 3. V rámci OP VaVpI je podpora projektům poskytována mimo režim veřejné podpory, a to z důvodu, že příjemci splňují definici výzkumné organizace dle článku 2.2 d) Rámce 2006, případně odst. 15 písm. ee) Rámce V souladu s uvedenými předpisy nepředstavuje veřejné financování výzkumných organizací veřejnou podporu za předpokladu, že tato podpora směřuje do investiční fáze rozvoje výzkumných organizací a že podpořená infrastruktura je budována za účelem rozvoje vlastního výzkumu výzkumných organizací a dalších nehospodářských aktivit. Řídicí orgán OP VaVpI nastavil podmínky pro přiznání dotace, resp. realizaci samotných projektů v rámci OP VaVpI tak, aby nedocházelo k poskytování veřejné podpory, a to ani přímým (od poskytovatele Řídicího orgánu OP VaVpI příjemci/partnerovi projektu) ani nepřímým způsobem (od příjemce dotace z OP VaVpI třetím osobám / podnikům). Při posuzování, zda jde o veřejnou podporu, je nutné posoudit, zda jsou kumulativně naplněny tyto jednotlivé znaky a podmínky vymezené v čl. 107 odst. 1 SFEU: a) opatření musí být financováno ze státních (veřejných) prostředků; b) opatření musí poskytovat hospodářskou výhodu podnikům; c) tato výhoda musí být selektivní; d) opatření musí narušovat hospodářskou soutěž nebo hrozit jejím narušením; e) opatření musí ovlivnit obchod mezi členskými státy. Podmínky uvedené v bodech a) a c) jsou v rámci systému poskytování podpory z OP VaVpI vždy považovány za naplněné. Pro vyloučení veřejné podpory je nutné prokázat absenci alespoň jedné z podmínek uvedených pod písm. b), d) či e). Argumentace řídícího orgánu OP VaVpI směřuje primárně k absenci splnění podmínky uvedené pod písm. b), tj. nejedná se o podporu podniků. Za podnik je pro účely veřejné podpory považován jakýkoliv subjekt, který realizuje ekonomickou aktivitu (nabízení zboží a služeb na trhu), a to bez ohledu na právní formu či formu financování. Příjemce v rámci OP VaVPI by neměl být považován za podnik dle písm. b) v případě splnění podmínek uvedených v článku III. tohoto informačního materiálu. V určitých projektech lze podpůrně argumentovat absencí splnění podmínek uvedených pod písm. d), e), nicméně prokázání absence ovlivnění obchodu mezi členskými státy bývá s ohledem na existující judikaturu soudních dvorů obtížné. Tento dokument je určen pro infrastrukturní projekty, a to primárně pro prioritní osy 1 a 2, kde jsou v rámci jednotlivých projektů budována výzkumná centra. Tato centra nemusí být nutně samostatná a v rámci jedné právnické osoby tak může vzniknout i více výzkumných center. Tzn. centrum (projekt) nemusí být samo o sobě právní entitou (tzn. mít samostatnou právní subjektivitu) 4. Řídící orgán OP VaVpI si je vědom specifik dalších prioritních os: Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV, kdy provoz těchto center je převážně financován z veřejných zdrojů. Centra propagace a popularizace VaV mají či mohou mít příjmy ze soukromých 3 Pro potřeby tohoto informačního materiálu k veřejné podpoře se pojmy ekonomická a hospodářská resp. neekonomická a nehospodářská považují za synonyma. 4 Právní subjektivitu však nemusí mít ani samotná výzkumná organizace, z hlediska nastavení OP VaVpI však právní subjektivitu a definici výzkumné organizace museli splnit již žadatelé. 3

4 zdrojů (např. vstupné, poplatky za patenty, příjmy z licence), ale to v rámci své hlavní, primární nehospodářské činnosti (aktivit spojených s popularizací a šíření výsledků výzkumu, vývoje a inovací). Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na vysokých školách, kdy podpora směřuje k rozšíření kapacit pro výuku na vysokých školách. Za ekonomickou činnost by mohlo být považováno účtování školného zahraničním studentům, nicméně podle judikatury evropských soudních dvorů je zachována nehospodářská aktivita vzdělávacích činností i v případě výběru školného, pokud je toto vzdělávání financováno převážně z veřejných zdrojů (viz též Návrh Sdělení Komise o pojmu veřejná podpora bod 30). Příjmy ze školného zahraničních studentů slouží jen jako jeden, navíc minoritní, zdroj příjmů a nenarušuje podmínku převažujícího veřejného financování. II. Analytický formulář Analytický formulář slouží jako pomůcka pro poskytovatele dotace k určení, zda se v případě konkrétního projektu, který spočívá ve financování výstavby infrastruktury z veřejných rozpočtů, jedná o veřejnou podporu či nikoli. Testem daného formuláře by měl projít každý projekt OP VaVpI tak, aby bylo vyloučeno ekonomické zaměření dané činnosti v rámci investiční či provozní fáze projektu, a tím i jeden z definičních znaků veřejné podpory. Analytický formulář se dělí na obecnou část, platnou pro všechny oblasti, a specifické části, které se zabývají specifickou problematikou jednotlivých typů infrastruktur. Financování výzkumné infrastruktury je řešeno ve specifické části 6. formuláře. V úvodu jsou popsány situace, kdy financování výzkumných infrastruktur veřejnou podporu nepředstavuje, jedná se zejména o následující případy: činnosti infrastruktury jsou výhradně nehospodářské povahy 5, nebo investice ze státních prostředků je poskytnuta za stejných podmínek, za jakých by ji poskytl soukromý investor. V další části specifického analytického formuláře pro výzkum, vývoj a inovace jsou definovány dodatečné požadavky, při jejichž dodržení lze financování projektu považovat za nezakládající veřejnou podporu, i když se nejedná o výše uvedené případy výhradní nehospodářské povahy nebo není naplněn princip soukromého investora. Pro využití infrastruktury podpořené z veřejných zdrojů i k hospodářským činnostem výzkumných organizací (pronájem, smluvní výzkum, výzkumné služby), musí být splněny následující podmínky: A. Pořízení zboží, služeb, stavebních prací je v souladu se zadávacími směrnicemi a dalšími pravidly; B. Všechna práva duševního vlastnictví vytvořená v průběhu provádění/budování veřejně financované výzkumné infrastruktury náležejí v plném rozsahu výzkumné organizaci; C. Výzkumná organizace poskytuje otevřený a nediskriminační přístup k infrastruktuře; D. Výzkumná organizace účtuje uživatelům tržní ceny, pokrývající poměrné náklady na odpisy; E. Hospodářské činnosti vyplývající z využívání infrastruktury výzkumu a vývoje zůstávají doplňkové povahy, tj. přímo souvisejí s provozem výzkumné infrastruktury a jsou pro něj nezbytné nebo jsou přirozeně propojeny s hlavní činností; 5 Nehospodářské činnosti ve smyslu bodu Rámce 2006, resp. bodu 19 Rámce

5 F. Výzkumná organizace vede oddělené účty, aby se zabránilo vzniku křížového subvencování její hospodářské činnosti; G. Veškerý zisk z hospodářských činností je zpětně investován do nehospodářských činností, (zisky plynoucí z používání veřejně financované infrastruktury nemohou být použity k rozvoji hospodářských činností výzkumné organizace. Ty si musí zachovat doplňkovou povahu); H. Vybavení a zařízení, které se používá výlučně pro ekonomické činnosti, nejsou způsobilými výdaji. Základní parametry dodržení podmínek z pohledu OP VaVpI jsou podrobněji rozvedeny v následující kapitole. III. Výklad podmínek vyplývajících z analytického formuláře ve vztahu k OP VaVpI V rámci OP VaVpI je podpora projektům poskytována mimo režim veřejné podpory (výzkumné organizace nejsou v tomto případě v postavení podniku), proto by analytický formulář měl sloužit jednak jako vodítko pro žadatele při nastavení budoucí činnosti center a dále pro ověření neexistence veřejné podpory v provozní fázi ze strany poskytovatele podpory. Vzhledem k faktu, že v rámci projektů OP VaVpI nejsou prostředky poskytnuty za podmínek privátních investorů a v rámci infrastruktur jsou prováděny i hospodářské aktivity, tvoří tyto dodatečné požadavky zásadní rámec, jehož dodržení je ze strany příjemců podpory nezbytné tak, aby financování výstavby nebo pořízení infrastruktury mohlo být jednoznačně posouzeno jako nezakládající veřejnou podporu. K jednotlivým výše uvedeným podmínkám analytického formuláře uvádíme následující: A. Pořízení zboží, služeb, stavebních prací v souladu se zadávacími směrnicemi a dalšími pravidly Pořizování zboží, služeb stavebních prací, které jsou nezbytné pro vybudování výzkumné infrastruktury, jsou pořízeny na základě zadávacího řízení v souladu s právními předpisy EU (Směrnice 2004/18/ES; 2014/24/EU), českými předpisy (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) či pravidly stanovenými poskytovatelem dotace (Pravidla pro výběr dodavatelů OP VaVpI). Dodržení výše uvedených pravidel by mělo být dostatečné k naplnění zásady otevřených, transparentních a nediskriminačních postupů zadávání zakázek. B. Všechna práva duševního vlastnictví vytvořená v průběhu provádění/budování veřejně financované výzkumné infrastruktury náležejí v plném rozsahu výzkumné organizaci; Cílem podmínky je zabránit vytváření práv k duševnímu vlastnictví na úrovni výrobců a podniků zapojených do projektu za veřejné finanční prostředky, aniž by vytvořené duševní vlastnictví bylo odpovídajícím způsobem kompenzováno výzkumné organizaci. Mohou nastat dvě modelové situace: (i) duševní vlastnictví vzniká z podstatné části na straně příjemce (např. v rámci výzkumného programu bude navrženo zařízení, které bude i příjemcem kompletováno a modifikováno z existujících součástí), nebo (ii) duševní vlastnictví vzniká dominantně na straně dodavatele, resp. externího subjektu (např. v rámci zakázky jsou dány výsledné parametry, jichž má zařízení dosáhnout, vývoj, výroba, dodání a další související služby jsou úkolem vybraného zhotovitele). V obou případech platí, že pro výpočet kompenzací, resp. pro stanovování cen za poskytnuté služby a dodávky, musí být minimálně z hlediska příjemce brána v potaz hodnota (vklad příjemce do projektu) v podobě samotného projektu, resp. dotačních prostředků vložených do spolupráce. 5

6 Řídící orgán OP VaVpI (dále též ŘO OP VaVpI ) nepovažuje dělení práv duševního vlastnictví (mezi dodavatele a příjemce, mezi příjemce a partnery apod.) za vhodnou formu vzájemného vypořádání, neboť spoluvlastnictví může vést v praxi k mnoha nechtěným důsledkům, včetně např. praktické nemožnosti poskytnout licenci zájemci v případech, kdy je spoluvlastníků více a jednotliví spoluvlastníci mají různé představy o využití společných práv duševního vlastnictví (např. požadavky na poskytnutí odlišných typů licencí, neshoda na licenčních či finančních podmínkách) apod. Tyto skutečnosti v praxi mohou vést ke snížení příjmů z komercializace takového duševního vlastnictví, případně až ke znemožnění samotné komercializace z důvodu nerozhodnosti / neakceschopnosti spoluvlastníků. ad (i) Duševní vlastnictví vzniká alespoň z podstatné části na straně příjemce. Příjemce postupuje analogicky podle čl Rámce 2006 nazvaného Spolupráce podniků a výzkumných organizací resp. podle čl Rámce 2014 nazvaného Spolupráce s podniky, pouze s tím rozdílem, že je to příjemce, kdo je financujícím subjektem, nikoli podnik, a proto by měl získat v plném rozsahu 6 odpovídající práva duševního vlastnictví vzniklá v rámci společného vývoje financovaného příjemcem, a která pak může dále zpeněžovat ve formě licencí apod. ad (ii) Pokud duševní vlastnictví vzniká dominantně na straně spolupracujícího subjektu (resp. pokud si tato práva unikátní dodavatel nárokuje např. jako podmínku spolupráce / dodávky apod.). Příjemce si tak de facto zadává dodávku na klíč. V takovém případě je přípustné, aby práva duševního vlastnictví skutečně zůstala na straně dodavatele, avšak při splnění veškerých níže uvedených podmínek: a) příjemce získá odpovídající práva potřebná pro řádné provozování dodaného přístroje / software / služby apod. a veškeré související činnosti, zejména výzkumné povahy tj. jak práva k nově vytvořenému duševnímu vlastnictví, tak i k dalšímu relevantnímu duševnímu vlastnictví, na kterém je nově vytvořené duševní vlastnictví založeno a které je potřebné pro řádné plnění cílů projektu 7, b) možnosti využití licencovaného duševního vlastnictví ani samotného dodaného přístroje / software apod. nebudou limitovány, a to ani do budoucna 8 tj. výrobce, resp. vlastník práv duševního vlastnictví nemůže ze své libovůle rozhodovat, kdo zařízení bude moci pro výzkum použít, resp. s kým by příjemce směl či nesměl spolupracovat v dalším výzkumu při využití dodané infrastruktury (tj. zejména nesmí být bez zásadních důvodů limitováno využití v rámci open access viz též níže písm. C) o otevřeném a nediskriminačním přístupu k infrastruktuře), c) podstatnou část rizik souvisejících s vytvořením duševního vlastnictví, resp. související dodávkou přístrojů / software apod. nese subjekt, který získá práva duševního vlastnictví (dodavatel), přičemž tato rizika mohou mít různou podobu např. ve formě spolufinancování odpovídající části nákladů (viz výše poznámky o kompenzacích), ve formě platebních 6 Není samozřejmě vyloučeno poskytnutí přednostní licence spolupracujícímu subjektu viz čl Rámce Například pokud je v rámci dodávky přístroje dle specifikací příjemce vyvinuta nová analytická metoda (bez které nebylo možné dosáhnout požadované citlivosti přístroje pro výzkum realizovaný / plánovaný v centru apod.), musí mít příjemce právo následně používat nejen dodaný přístroj, ale i tuto analytickou metodu (jinak by dodaný hardware mohl být zbytečný, resp. měl jen omezené použití, což je v rozporu se zásadami 3E při vynakládání veřejných prostředků, a tedy může vést ke zvýhodnění dodavatele v budoucnu nepřiměřené licenční poplatky, kontrola nad tím, co a pro koho centrum zkoumá apod. viz dále písm. c) níže), a nejspíše nejen pro nehospodářské činnosti. 8 Zde je třeba brát v úvahu případný prodej / převod práv duševního vlastnictví ze strany dodavatele na jiný subjekt, a licenční podmínky vhodně nadefinovat tak, aby ani další vlastník práv duševního vlastnictví nemohl znemožnit využití podpořené infrastruktury, vymáhat neúměrně vysoké licenční poplatky apod. 6

7 podmínek (např. příjemce uhradí dohodnutou částku, pouze pokud bude vývoj a následná dodávka úspěšná) apod. C. Výzkumná organizace poskytuje otevřený a nediskriminační přístup k infrastruktuře Hlavním cílem podmínky je zabránit stavu, kdy se z výzkumné organizace, resp. infrastruktury podpořené z OP VaVpI, stane infrastruktura přístupná jednomu či několika málo subjektům ( výzkumná divize, podnikové výzkumné pracoviště apod.). 1. Nadstandardní přístup k infrastruktuře Jednou z výhod, která může být neodůvodněně poskytnuta ze strany projektu externímu subjektu, je i (nadstandardní) přístup k infrastruktuře pořízené z dotace-prostředků OP VaVpI. Za nadstandardní, tedy i rizikový, je proto třeba považovat každý postup příjemce, který by omezoval možnosti zájemců o využití volných kapacit infrastruktury na úkor jiných zájemců - pro obdobný typ činnosti - netransparentním či diskriminačním způsobem. Např. tím, že by s příjemcem dlouhodobě spolupracující partneři z průmyslu blokovali volnou kapacitu pro své potřeby (zvláště pokud by se v blokované kapacitě žádný výzkum nerealizoval) nebo omezením vyplývajícím z nevhodně definovaných licenčních podmínek k části infrastruktury apod. 2. Volná kapacita a její nabízení V případě, že příjemce disponuje volnou kapacitou infrastruktury vybudované z dotace OP VaVpI, tj. kapacitu nevyužije pro účely projektu, může ji nabídnout ostatním subjektům pro zvýšení efektivity veřejných prostředků vynaložených na pořízení a zprovoznění infrastruktury. Volná kapacita, která nebude využita pro účely projektu, musí být nabízena transparentně a nediskriminačně na základě vhodně zvolených a ověřitelných kritérií. Kritéria pro přidělení kapacity musí být jasná a musí vycházet z, resp. podporovat cíle samotného Centra (vědecké i finanční). Typicky se tak bude jednat o kritéria založená na (výzkumné) kvalitě předložených záměrů pro využití kapacity, či na výši nabídnuté finanční či jiné protihodnoty za využití volné kapacity, včetně jejich možných kombinací. Stanovená kritéria se také mohou v čase měnit, vždy však musí vycházet ze strategie Centra, které infrastrukturu provozuje, a nikoliv se přizpůsobovat na míru dílčím požadavkům zájemců o využití infrastruktury. 2.1 Vhodnost využití kapacity infrastruktury k hlavní činnosti příjemce (nepočítáno mezi volnou kapacitu infrastruktury ) lze doporučit v následujícím pořadí: (i) vlastní činnost Centra tj. nehospodářské činnosti příjemce a partnerů, jakož i jejich spolupráci v rámci činností Centra (nepočítáno mezi volnou kapacitu infrastruktury ), (ii) nehospodářskou spolupráci s jinými výzkumnými organizacemi než členy projektového konsorcia v rámci činností Centra, (iii) vlastní činnost mimo rámec činností Centra (např. využití přístroje jinou fakultou ke zkoumání jiného problému) či pro nehospodářský výzkum / činnosti jiných výzkumných organizací či vlastní spolupráce s jinou výzkumnou organizací mimo rámec činností Centra. 2.2 Vhodnost využití volné kapacity infrastruktury lze doporučit v následujícím pořadí: (iv) společný (kolaborativní) výzkum s podniky v rámci činností Centra, (v) smluvní výzkum v rámci činností Centra, případně společný smluvní výzkum s více výzkumnými organizacemi v rámci činností Centra, (vi) společný (kolaborativní) výzkum s podniky mimo rámec činností Centra, 7

8 (vii) smluvní výzkum mimo rámec činností Centra, (viii) ostatní ekonomické aktivity alespoň rámcově prospěšné pro Centrum z výzkumného / kvalitativního hlediska (např. rutinní měření, analýzy apod., pokud z nich získaná data reálně slouží k dalšímu výzkumu v rámci Centra), (ix) ostatní ekonomické aktivity mimo rámec činností Centra (např. pronájem místností pro konference a školení, pronájem infrastruktury bez obsluhy tj. bez přístupu k datům / výsledkům, pronájem reklamních ploch, rutinní měření, analýzy atd. produkující pro Centrum nezajímavá data apod.). Ostatní ekonomické aktivity by měly být vždy pouze okrajovou záležitostí, pokud budou vůbec Centrem provozovány. 3. Omezení dlouhodobého využívání kapacity Příjemce by měl v podmínkách přístupu k volné kapacitě infrastruktury nastavit zejména: Maximální výši podílu využití volné kapacity třetím subjektem; Možnost přehodnocení využití volné kapacity infrastruktury třetím subjektem z vážných důvodů (např. pokud se vyskytne prioritní úkol či nečekaná vyšší potřeba pro využití infrastruktury v rámci činností samotného Centra, pro umožnění zahájení spolupráce na (vědecky/finančně) perspektivnějším projektu, při poruše, kontrole či jiném omezení provozu infrastruktury apod.); Rezervu ve volné kapacitě infrastruktury pro zajištění nepředvídaných potřeb Centra či jiných nepředvídaných událostí, včetně podmínek pro přidělování volné kapacity v rámci rezervy např. pouze pro velmi krátké až rutinní spolupráce, či naopak dlouhodobé úkoly, které nemají stanovený termín (a jsou tedy flexibilní, co se týče nároků na infrastrukturu) apod. 4. Širší portfolio odběratelů Minimální omezující podmínky pro spolupráci s podniky jsou stanoveny ŘO OP VaVpI i v samotném Rozhodnutí o poskytnutí dotace na konkrétní projekt, a to v jeho čl. XVI odst. 2 9, a v navazujících sankcích dle čl. XXIII. Cílem je zamezit nejvážnějším formám závislosti Centra na jednom odběrateli služeb (podniku či skupině propojených podniků), neboť každá taková závislost může vést i k ovlivňování krátkodobých i dlouhodobých výzkumných cílů Centra ve prospěch dominantních odběratelů. Zájmy dominantního odběratele přitom nemusí být shodné se zájmy veřejného sektoru, který Centrum financuje. Z hlediska životaschopnosti Centra a plnění jeho veřejné role by se však Centrum nemělo jen vyhýbat jakýmkoliv formám závislosti, ale mělo by usilovat o nezávislost na odběratelích (podle možností a specifické situace v oboru, ve kterém působí a též s ohledem na požadavek aplikova(tel)ných 9 Písm. (c): Je-li více než 15 % spolupráce s podniky (smluvní či kolaborativní výzkum) realizováno s propojenými podniky, je příjemce či partner v daném účetním období povinen doložit, že realizuje obdobnou spolupráci alespoň se dvěma dalšími (nepropojenými) podniky, a to s každým minimálně v rozsahu 10 % celkového objemu spolupráce s propojenými podniky (určené na základě výnosů z této spolupráce). Pokud nedojde ke splnění této podmínky, jde o porušení rozpočtové kázně s výjimkou případů, kdy jsou splněny všechny následující podmínky: (i) příjemce informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti Řídicí orgán, (ii) příjemce splní nápravné opatření uložené ŘO OP VaVpI, případně Řídícím orgánem schválenou formu spolupráce a její rozsah. Řídící orgán má právo schválit i takovou formu spolupráce, která nesplňuje podmínky v tomto bodě stanovené. 8

9 výsledků), mj. i s ohledem na samotnou definici výzkumné organizace, podle které má jít o organizaci primárně se věnující nezávislému výzkumu. D. Výzkumná organizace účtuje uživatelům tržní ceny, pokrývající poměrné náklady na odpisy Služby, které nabízí příjemci čerpající zpravidla stoprocentní dotaci z OP VaVpI, by měly být nabízeny za podmínek, které nedeformují trh. Příjemce, výzkumná organizace, jehož fungování je převážně hrazeno z veřejných zdrojů, by neměl nabízet své služby za takových podmínek, aby mu jejich provádění přinášelo ztrátu; v případě nabízení služeb na komerčním základě by měl finančně co nejefektivněji zhodnotit využité kapacity (vstupy). Pro řádný a ověřitelný postup při sjednávání kontraktů s externími subjekty by příjemce měl ve všech případech v rámci přípravy a schvalování smlouvy vycházet zejména z analýzy rizika spolupráce (např. s ohledem na riziko veřejné podpory, alokaci práv duševního vlastnictví, které jsou v rámci spolupráce plánovány, či připadají v úvahu apod.), analýzy trhu, tržní ceny (pokud existuje trh s danou službou či zbožím) a z řádně určené nákladové ceny. V případě existence tržní ceny musí být služby Centrem poskytovány za tržní cenu. Pokud v dané oblasti trh neexistuje, je nutné vycházet z ceny nákladové a přiměřeného zisku. Příjemce musí prokázat: způsob stanovení nákladových cen, a to s ohledem na veškeré náklady, bez ohledu na to, zda se jedná o přímé, nepřímé, režijní či jiné náklady, které vstupují do cenotvorby či by z hlediska předcházení rizikům poskytování veřejné podpory měly do cenotvorby vstoupit; způsob stanovení ziskových marží (mj. s ohledem na problematiku nákladů a zisku z hlediska účetně-daňového a z hlediska pravidel veřejné podpory); způsob zjišťování a stanovování tržních cen, pokud existují, a jejich aplikace na plnění poskytovaná Centrem; provádění kalkulací pro stanovování cenových nabídek na provedení služby; odpovídající ochranu zájmů Centra zejm. smluvní podmínky, ochrana duševního vlastnictví, vyhodnocování nabízených kompenzací / protiplnění; vyhodnocování realizovaných služeb / zakázek s ohledem na jejich skutečné výsledky (hospodářské i výzkumné), včetně reflexe získaných poznatků do budoucích zakázek / pravidel; zakotvení a dodržování uvedených postupů do vnitřních pravidel Centra. Stanovování nákladových cen Na úrovni Centra je nezbytné stanovit skutečné náklady, a to průkazným způsobem. Zohlední se vstupy, které se na cenotvorbě podílejí: mzdy, materiál, přístroje, energie, externí služby. Příjemce by měl používat metodiku fullcost a mít zaveden systém pro řádnou evidenci vynaložených, resp. spotřebovaných, nákladů / zdrojů, a to alespoň na úrovni klíčových vstupů personálních (timesheety / výkazy práce), strojových hodin (přístrojové deníky), externích služeb apod. E. Doplňkovost ekonomických činností Hospodářské činnosti vyplývající z využívání infrastruktury výzkumu a vývoje zůstávají doplňkové povahy, tj. přímo souvisejí s provozem výzkumné infrastruktury a jsou pro něj nezbytné nebo jsou přirozeně propojeny s hlavní činností, kterou je veřejný nezávislý výzkum. Obecně doplňkové činnosti mají využívat stejné vstupy jako primární činnost, která nemá hospodářský charakter, např. materiál, pracovní síly, fixní kapitál (zařízení, budovy apod.). Doplňkové hospodářské činnosti výzkumné 9

10 organizace musí zůstat co do rozsahu omezeny, např. skutečná celková kapacita výzkumné infrastruktury by neměla být využívaná pro hospodářskou činnost z podstatné části. Toto omezení má 2 úrovně: Kvalitativní Kvalitativní úroveň je nepřekročitelná, kritéria musí být naplněna vždy a jsou posuzována vždy ad hoc ve vztahu ke konkrétnímu projektu následovně: - hospodářská činnost (včetně smluvního VaV) musí být doplňková 10 ve vztahu k nehospodářské činnosti; - hospodářská činnosti slouží k účelnějšímu využití dané infrastruktury; - hospodářská činnost je nezbytná či neoddělitelně spojená s primární činnosti (nezávislý výzkum); - hospodářská činnost využívá stejné vstupy (např. materiál, zařízení, pracovní síla a fixní kapitál). Kvantitativní Kvantitativní úroveň vychází z dalších dokumentů, které odráží názor EK na kvantifikaci doplňkového využití. Rámec 2014 stanoví v článku 20 maximální přípustný podíl hospodářské činnosti z celkové roční kapacity daného subjektu, a to ve výši 20%. Subjektem je zde myšleno výzkumné centrum, resp. ucelená infrastruktura, s tím, že v rámci jedné právnické osoby může existovat více center/infrastruktur, byť bez právní subjektivity. Pro projekty spadající do konsorcia ERIC (European Research Infrastructure Consortium (ERIC) je v ERIC Practical Guide (k nařízení č. 723/2009) stanovena hranice pro hospodářskou činnost na 25%. Řídicí orgán OP VaVpI nechává na úvaze konkrétních příjemců, jakým způsobem budou míru využití infrastruktury sledovat. Z důvodu širokého spektra příjemců a typu projektů není ambicí poskytovatele podpory stanovit závazný jednotný způsob. Příjemci, kteří hospodářskou činnost neprovozují, nebudou monitorování provádět. Příjemcům, jejichž infrastruktura částečně pro hospodářské činnosti využívána bude, doporučujeme zejména pečlivé vedení přístrojových deníků a monitorování hospodářského využití vystavěných nebo zrekonstruovaných ploch (zvláště pronájmy). Cílem tohoto monitoringu je jednoznačné doložení míry ekonomického využití infrastruktury a vyloučení možné přítomnosti veřejné podpory pro příjemce, která by mohla mít zásadní dopad na poskytnutou dotaci. Při sledování přístrojových deníků mohou příjemci nastavit sledování např. od určité pořizovací ceny přístroje. Ať už se příjemce rozhodne pro jakýkoliv způsob sledování, musí jednoznačně prokázat doplňkovost hospodářského využití vstupů pořízených z dotací (v případě projektů OP VaVpI, kterým bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace do s dotací sto procent). ŘO OP VaVpI bude kontrolovat zejména to, zda jsou dodrženy tyto podmínky vycházející z Rozhodnutí o poskytnutí dotace a též z náhledu Evropské komise, který je obsažen v čl. 20 Rámce 2014, Analytickém formuláři apod. i) Ve vztahu k úrovni příjemce jako právnické osoby 10 K nehospodářské činnosti (ve výzkumu a vývoji a související) musí být tato infrastruktura využívána z podstatné části. 10

11 - nehospodářské činnosti ve výzkumu a vývoji a související musí na konci realizace Projektu tvořit převažující činnost příjemce i jeho partnerů. Uvedené se kontroluje na úrovni příjemce jako právnické osoby. ii) Ve vztahu k projektu (resp. budovanému výzkumnému centru) - zda jsou splněny kvalitativní a i kvantitativní podmínky pro využití kapacit centra pro ekonomickou (hospodářskou) aktivitu (viz výše). - zda je alikvotní část příjmů vygenerovaných z ekonomické činnosti převedena (reinvestována) do nehospodářských činností. Tato povinnost trvá po celou dobu životnosti pořízeného majetku. iii) Ve vztahu k jednotlivým přístrojům či jejich celkům to, zda je splněna podmínka uvedená v čl. XVI. Odst. 2 Rozhodnutí o poskytnutí dotace: Prostředky z dotace mohou být použity pro potřeby nehospodářské činnosti příjemce či partnera. K hospodářské činnosti (včetně smluvního výzkumu a vývoje) nelze využít majetek pořízený z dotace s výjimkou doplňkového využití infrastruktury sloužící k jejímu účelnějšímu využití. F. Výzkumná organizace vede oddělené účty, aby se zabránilo vzniku křížového subvencování její hospodářské činnosti Požadavek na transparentní oddělení hospodářských a nehospodářských činností je součástí podmínek poskytování dotací na nehospodářské činnosti, a slouží především pro zamezení přelití dotací určených na nehospodářské činnosti do hospodářských činností. Vzhledem k tomu, že oddělení účtů (oddělené účetnictví) má sloužit pro prevenci pochybení, jakož i pro snadnou kontrolu, je tato podmínka součástí definičních kritérií výzkumné organizace podle Rámce 2006, resp. Rámce 2014, i podle jednotlivých výzev OP VaVpI. V případě, kdy by bylo zjištěno, že příjemce nemá řádně oddělené financování hospodářských a nehospodářských činností, nemusí být nadále považován za výzkumnou organizaci, se všemi důsledky, které takové zjištění nese. Pro potřeby OP VaVpI je postačující oddělené účetnictví na úrovni tzv. analytického účetnictví, tj. i bez vedení samostatných fyzických účtů u banky. 11 Analytické účetnictví však musí být vedeno řádně a transparentně pro účel, pro který je vedeno. Mj. není možné využívat dotační prostředky jako zálohu či úvěr na předfinancování hospodářských činností předtím, než budou uhrazeny jejich objednatelem. G. Veškerý zisk z hospodářských činností je zpětně investován do nehospodářských činností Veškerý zisk, který příjemce vygeneruje, musí být reinvestován do jeho primárních nehospodářských činností. Zisky plynoucí z používání veřejně financované infrastruktury nemohou být použity k rozvoji hospodářských činností výzkumné organizace. Ty si musí zachovat doplňkovou povahu. V případě, že zařízení použitá pro ekonomické aktivity slouží zároveň pro primární aktivity příjemce / výzkumné organizace, tj. zejména výzkum či výuku, je přípustné do těchto zařízení reinvestovat nejen ekvivalent třetími subjekty proplacených nákladů, ale též i zisk, avšak pouze v poměru odpovídajícím míře využití těchto zařízení pro primární nehospodářské aktivity výzkumné organizace. Veškerý další zisk příjemce dle obecných pravidel reinvestuje do nehospodářské činnosti. H. Vybavení a zařízení, které se používá výlučně pro ekonomické činnosti, nejsou způsobilými výdaji 11 Není-li tato povinnost uložena příjemci zvláštním právním předpisem, stanovami apod. 11

12 Tato podmínka přímo navazuje na podmínku uvedenou v písm. E. V rámci projektu (budování Centra) nemůže být pořizováno takové vybavení, které by bylo pořizováno z důvodů realizace ekonomické činnosti, tzn. motivací pro pořízení vybavení by byla realizace ekonomických aktivit. Tato podmínka se vztahuje i k jednotlivým přístrojům. IV. Kontroly dodržování pravidel veřejné podpory Evropská úroveň kontrol Kontrola dodržování pravidel upravujících veřejnou podporu může být provedena v souladu s článkem 15 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 do 10 let 12 od poskytnutí dotace. Orgánem, který rozhoduje, zda poskytnuté prostředky představují veřejnou podporu či nikoli, je Evropská Komise, která má pravomoc posuzovat slučitelnost podpory jak ex ante, na základě řádného notifikačního řízení, tak ex post, a to buď na základě stížnosti subjektu, který se cítí podporou poškozen, nebo jiného podnětu (např. na základě vlastního zjištění). Je-li podpora posuzována zpětně jako tzv. protiprávní podpora, může Komise přesto dojít k závěru, že se jedná o veřejnou podporu slučitelnou. Toto je možné v případech, kdy podpora splňuje parametry některého z nařízení, pokynů nebo Rámců VVI (Rámec 2006, resp. Rámec 2014), případně může být posouzena přímo na základě článku 107 SFEU. Pokud je podpora zpětně shledána neslučitelnou, je členskému státu nařízeno vymoci protiprávní podporu od příjemce včetně úroků. Dokud není uvedená neslučitelná podpora navrácena, není možné příjemci poskytnout jakoukoli další veřejnou podporu. V nejzávažnějších případech se veřejnou podporou zabývá Soudní dvůr Evropské unie a z hlediska ex post kontrol rovněž Evropský účetní dvůr. Národní úroveň kontrol Řídicí orgán OP VaVpI prověřuje riziko výskytu přímé i nepřímé veřejné podpory. Právní základ kontrol se opírá zejména o: 1. Čl. XVI odst. 2 Rozhodnutí o poskytnutí dotace ( Povinnosti příjemce ve vztahu k podmínkám přijatelnosti příjemce (či partnerů) a pravidlům veřejné podpory ), dále o čl. XIV ( Vedení účetnictví a Projektový účet ), čl. VI. písm. a), poslední odrážka ( Způsobilé výdaje nejsou vynaloženy v rozporu s pravidly veřejné podpory ); 2. Čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, ve znění pozdějších předpisů; 3. 3 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů; 4. Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01) 5. Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) 6. Analytický formulář financování infrastruktury 12 Po uplynutí této lhůty je podpora považována za tzv. existující podporu, tj. nevrací se již podpora poskytnutá, může být však zakázáno její další poskytování. 12

13 Řídicí orgán OP VaVpI prověřuje riziko výskytu veřejné podpory dvojím způsobem, a to prostřednictvím monitorovací návštěvy, kde je akcentována cílená edukativní funkce a veřejnosprávní kontroly. Oba typy kontrol probíhají podle stanoveného harmonogramu, který může být rozšířen na základě vlastní žádosti příjemce dotace - patrný je zájem o monitorovací návštěvy, případně na základě jiného podnětu, např. pochybností ze strany ŘO OP VaVpI. Kontroly ŘO OP VaVpI mohou příjemcům pomoci odstranit drobná pochybení, upozornit je na rizika či vysvětlit nejasnosti v oblasti veřejné podpory, nicméně v případě zásadního porušení pravidel veřejné podpory by Řídicí orgán OP VaVpI musel zvážit formální řízení o porušení výše uvedených pravidel před EK, pokud by narušení hospodářské soutěže EU nebylo možné zhojit na národní úrovni dostupnými prostředky. V současné době ŘO OP VaVpI využívá častěji formu kontrol v podobě monitorovací návštěvy, která se osvědčila jako vhodný nástroj pro šíření znalostí o problematice veřejné podpory. Příjemci mají možnost konzultovat jednotlivá sledovaná kritéria kontroly výskytu veřejné podpory. Monitorovací návštěva veřejné podpory probíhá mimo režim veřejnosprávní kontroly. Řídicí orgán OP VaVpI kromě výše popsaných dvou typů kontroly rizik výskytu veřejné podpory předchází problémům s veřejnou podporou formou seminářů, cílených konzultací s příjemci a informacemi zveřejňovanými na internetových stránkách (viz. kapitola č. V). V. Odkazy Stránky Řídicího orgánu OP VaVpI: Stránky Řídicího orgánu OP VaVpI, veřejná podpora: Odkaz na informace k veřejné podpoře na stránkách OP VaVpI: Odkaz na FaQ k v veřejné podpoře na stránkách OP VaVpI: Stránky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Stránky Evropské komise Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: Stránky Evropské komise Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, Modernizace VP : Stránky Soudního dvora Evropské unie: Analytický formulář pro financování infrastruktury: Souhrn platných pravidel veřejné podpory je k dispozici na adrese: 13

14 Nový Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) ze dne 27. června 2014: Nařízení GBER Literatura a další zdroje: Manuál pro poskytovatele a příjemce veřejné podpory Kincl, M., Praktický průvodce veřejnou podporou, Polygon, 2012 (98 stran) Kincl, M., Veřejná podpora, Bova Polygon, Praha 2004 (145 stran) Craig, P., de Búrca, G., EU Law: Text, Cases, and Materials, 5. vydání, 2011 (kapitola 29). Janků, M., Mikušová, J.: Veřejné podpory v soutěžním právu EU, 1. vydání, C. H. Beck 2012 Hancher, L., Ottervanger, T., Slot, P. J., EU State Aids, 4th ed., Sweet & Maxwell 2012 Judikáty: Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech Freistaat Sachsen and Land Sachsen- Anhalt (T-443/08) a Mitteldeutsche Flughafen AG a Flughafen Leipzig-Halle GmbH (T-455/08) vs. Evropská komise. S&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid= Rozsudek ESD C-188/92 TWD Textilwerke Deggendorf v. Německo [1994] %2CT%2CF&cit=none%252CC%252CCJ%252CR%252C2008E%252C%252C%252C%252C%252C%252C %252C%252C%252C%252Ctrue%252Cfalse%252Cfalse&num=188%252F92&td=ALL&pcs=Oor&avg=& page=1&mat=or&jge=&for=&cid=