Universita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky

Transkript

1 Universita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku Diversity of rust fungi in plant communities of Oblík Mt. Bc. Pavla Stodolová Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Jaroslava Marková, CSc. Praha 2010

2 PROHLÁŠENÍ Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně za použití jen uvedených pramenů a literatury. V Praze Pavla Stodolová Podpis:.

3 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala všem svým kolegům ze ZŠ Mendíků za psychickou podporu při tvorbě mojí diplomové práce, dík patří paní ředitele Mgr. Jitce Pokové za poskytnutí volna na studium, paní zástupkyni Mgr. Haně Burgerové za objasnění tajů v rámcově vzdělávacích programech a v jejich začlenění do školních vzdělávacích programů, dík patří také mému kolegovi RNDr. Janu Komínovi za nafocení rostlinného materiálu do příloh a za radu se strukturou diplomové práce, také bych ráda poděkovala kolegyni Mgr. Lucii Matulíkové za možnost vedení jejích hodin PVP přírodovědné praktikum a za pomoc a radu při jeho tvorbě. Děkuji kolegyni Mgr. Michaele Neuschlové za pomoc při překladu do anglického jazyka. Velké dík patří Jindřichu Prachovi za pomoc při zpracování dat z GPS. Své rodině a především rodičům děkuji, že mi umožnili studium, na které budu dlouho a v dobrém vzpomínat a že se mnou každý rok zdolávali zas a znovu Oblík. Děkuji sestřenicím Mgr. Haně Rundové za kontrolu po jazykové stránce a Ing. Evě Marešové za pomoc s grafikou diplomové práce. Děkuji Doc. RNDr. Věře Čížkové, CSc. za cenné rady týkající se didaktické části mojí diplomové práce. Největší díky patří mé školitelce RNDr. Jaroslavě Markové, CSc. za odborné vedení při vytváření mé diplomové práce. Děkuji za milou atmosféru po celé čtyři roky, za veškeré informace a rady, které mi poskytla. Děkuji za neúnavnost při výjezdech do terénu a především za neuvěřitelnou trpělivost při odpovídání na mé otázky.

4 Abstrakt Tato diplomová práce navazuje na předchozí práci bakalářskou. Skládá se ze dvou částí. První část je věnována diverzně rzí na modelové lokalitě Oblík, druhá část obsahuje didaktický návod na využití tematiky rzí v povinně volitelném předmětu přírodovědné praktikum. Odborná část se skládá ze stručné charakteristiky modelové lokality Oblík, jsou zde uváděny metody sběru, zpracování a uchování rzí, dále byl v této části vypracován seznam hostitelů a na nich nalezených rzí s jejich stručnou charakteristikou. Na zkoumané lokalitě bylo nalezeno 32 druhů rzí, jejichž výskyt je dán souhrou několika činitelů: složením okolní vegetace, místním podnebím, roční průměrnou teplotou, tlakem, směrem větrů, množstvím srážek, ontogenetickým vývojem hostitelské rostliny. Některé z druhů rzí se dají na lokalitě předpokládat i v následujících vegetačních sezonách, jedná se především o druhy, které přezimují v podobě perenujícího mycelia. U většiny druhů rzí se dá jen těžko předvídat výskyt v dalších letech, vzhledem k tomu, že se rozšiřují difuzně. Větší pozornost byla věnována rzím parazitujících na jarních rostlinách. Jednalo se o Uromyces muscari na Muscari tenuiflorum a Puccinia liliacearum na Ornithogalum kochii. Tyto druhy byly vybrány z důvodu jejich intenzivního výskytu na zkoumané lokalitě, kde pravidelně napadají hostitelské rostliny. Na Oblíku byla nalezena rez Melampsora linii na Linum austriacum. V České republice se jedná pravděpodobně o první nález. S výsledky diplomové práce bude seznámena CHKO České středohoří. Didaktická část byla věnována laboratorním pracím s tematikou mikroskopických hub. Byly vypracovány materiály pro praktické cvičení v povinně volitelném předmětu přírodovědné praktikum na ZŠ. Tato část diplomové práce je obsahuje materiál pro žáky, materiál pro vyučující, metodické poznámky a autorská řešení pracovních listů. Praktikum probíhalo na ZŠ Mendíků na Praze 4. Tematika rzí by mohla být využita i v projektovém vyučování. Klíčová slova: CHKO České středohoří, Oblík, diverzita rzí (Uredinales)

5 Abstract This diploma is based on previous Bc. thesis. It consists of two parts. The first part is devoted to the diversity of the rust on the locality Oblík Mt. (České středohoří Mts.). The second part includes the instruction for use of theme of the rust in biological practical lesson. The special part consists of a brief description of the locality Oblík, the methods of collecting, processing and preservation of rust and a list of hosts with their rusts and their descriptions. On the investigated area there were found 32 species of rusts. They presence was determined by the influence of several factors: the composition of surrounding vegetation, the local climate, the annual average temperature, the wind direction, the quantity of rainfall, ontogenetic development of the host plant. The occurrence of some rust species should be expected here in following year, especially the species overwintering as perennial mycelium. The occurrence of most species of rusts is difficult to predict in the future, because they spread diffusely. The special attention was paid to rust on spring plants: Uromyces muscari on Muscari tenuiflorum and Puccinia liliacearum on Ornithogalum kochii. These species were chosen because of their regular occurrence in the area. The disease intensity was studied on the locality. The rust Melampsora linii on Linum austriacum probably represents the first finding on this host in the Czech Republic. The didactic part was devoted to laboratory work with the topic of microscopic fungi. Materials for practical use in obligatory practical lessons at elementary school have been developed. This part contains materials for students, materials for teachers, teaching methods and worksheets. The lessons were tested at elementary school Mendíků Prague 4. The theme of the rust could be used in project teaching as well. Keywords: protected landscape area České středohoří Mts, Oblík hill, diversity of rust fungi (Uredinales)

6 1. Úvod Cíle práce... 9 A) ODBORNÁ ČÁST Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku Charakteristika lokality Popis území Geologické a pedologické poměry Klimatické poměry Mikroklima Vegetační poměry Porosty dřevin Stepní vegetace Historie mykologického výzkumu na lokalitě Metodika sběru Metodika práce v terénu Metodika zpracování dat Seznam hostitelů a na nich nalezených rzí Seznam rzí vyskytujících se na Oblíku a jejich stručná charakteristika Diskuze Podmínky rozšíření rzí Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku Jižní svah Východní svah Severní svah Západní svah Vrcholová plošina Napadení jarních rostlin na zkoumané lokalitě Uromyces muscari... 45

7 Puccinia liliacearum Napadení lnu na zkoumané lokalitě B) DIDAKTICKÁ ČÁST Laboratorní práce Mikroskopické parazitické houby - rzi Zařazení tématu hub v procesu vzdělávání Laboratorní práce organizační forma výuky Specifika laboratorních prací Materiály pro vyučující Charakteristika rzí Podmínky rozšíření rzí Power Point prezentace Text k Power Pointové prezentaci Materiály pro žáky Pracovní text pro žáky Pracovní list práce s textem Makroskopické pozorování rzí Mikroskopické pozorování rzí Protokol k mikroskopickému pozorování Autorská řešení Autorské řešení pracovního listu Makroskopické pozorování rzí autorské řešení Protokol k mikroskopickému pozorování autorské řešení Metodické poznámky k přípravě a realizaci LP Příprava materiálu Realizace laboratorních prací Metodické poznámky k Power Pointové prezentaci Diskuze k laboratorním pracím... 83

8 15. Použitá literatura Přílohy... 88

9 1. Úvod Na vrchu Oblík v Českém středohoří byl v letech 1973 a 1974 prováděn komplexní výzkum geobotanickým oddělením katedry botaniky PřF UK (Suchara 1974, Rydlo 1973, Březinová 1974; Studničková et Studnička 1975, Slavíková et all. 1983). Tato lokalita byla vybrána jako modelová pro bohatost květeny typické pro českou panonskou oblast. Houbám v rámci uvedeného výzkumu byla věnována jen okrajová pozornost. Studiu mykocenóz založeném především na sledování výskytu makroskopických hub se tam věnoval Klán (1975). Z biotrofně parazitických mikromycetů ve své práci uvádí pouze nález jednoho druhu rzi, jednoho padlí a jedné sněti. Z důvodu doplnění znalostí o diverzitě důležité skupiny parazitických hub rzí na této modelové lokalitě byla zpracována v roce 2007 bakalářská práce jako výchozí etapa pro navazující práci diplomovou. V navazující diplomové práci jsou uváděny výsledky pozorování z let Výskyt a rozšíření rzí byl zjišťován ve třech po sobě jdoucích vegetačních sezonách a následně byl posouzen zdravotní stav vybraných porostů hostitelských rostlin. Větší pozornost byla věnována jarním rostlinám, které jsou na Oblíku velmi silně napadeny. V rámci této diplomové práce byla dále vypracovaná část didaktická, která se zabývá tematikou rzí. Byly vypracovány laboratorní práce jako jedno z témat pro povinně volitelný předmět přírodovědné praktikum. Součástí laboratorních prací je PowerPoint prezentace, studijní text pro žáky a tři druhy pracovních listů. Dále byla vypracována metodika pro učitele, kteří nemají s problematikou rzí velké zkušenosti Cíle práce 1. Zjistit výskyt a rozšíření rzí na studované lokalitě 2. Posoudit zdravotní stav vybraných porostů hostitelských rostlin 3. Vypracovat materiály pro praktické cvičení zaměřené na problematiku rzí v povinně volitelném předmětu přírodovědné praktikum na ZŠ

10 A) ODBORNÁ ČÁST Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku 2. Charakteristika lokality Popis území Oblík je význačný kopec v západní části Českého středohoří (Studničková, Studnička 1975). České středohoří bylo vylišeno jako samostatná geomorfologická jednotka, její rozloha činí kolem 1300 km 2. Nejvyšším bodem je vrchol Milešovky (836m n. m.), nejnižším bodem hladina Labe v Děčíně (121m n. m.). Důvodem této členitosti je její geologická historie: v druhohorách v období křídy byla krajina zaplavena na 24 miliónů let mořem, které zde zanechalo několik set metrů mocné sedimenty. V závěru starších třetihor paleogénu- došlo k oživení zlomové tektoniky a podél hlubokých zlomů začala probíhat vulkanická činnost. Vznikla tak plošina tvořená výrazně denudovanými křídovými sedimenty střídaná vulkanickými kužely, kupami a krátkými hřbety. ( Oblík patří k nejcennějším lokalitám subkontinentální stepi, ležící 7 km severně od Loun v Českém Středohoří. Má tvar komolého kužele, vrcholová plošina je malá a ukloněná k jihozápadu. Na povrchu svahů jsou mělké žleby, především na severozápadních, jižních a jihovýchodních svazích. Tyto svahové deprese jsou často vyplněné štěrkovitými nánosy drobné kamenité drtě. Úhly sklonů svahů jsou průměrně 30 o. Na jihozápadním a jižním svahu vystupují malé skalky. Po celém kopci, kromě vrcholové plošiny, vystupují na povrch roztroušené balvany, jsou to původní kamenná moře zanesená půdou (Rydlo 1973, Březinová 1974, Suchara 1973) Geologické a pedologické poměry Geologický podklad na Oblíku tvoří nefelinický bazanit. Z fyzikálních vlastností matečné horniny má velkou důležitost její kamenité zvětrávání. Na Oblíku se vytvářejí skřetovité půdy a sutě s balvany do velikosti ¾ metru. Přestože matečná hornina na Oblíku je uniformní, projevuje se při pedogenesi různě. Na jižním a západním úbočí se uplatňuje vápnité zvětrávání, kdežto na východním úbočí větrá

11 matečná hornina naopak kysele a obsah vápníku v deseticentimetrové povrchové části půdy je pětkrát nižší než na jihu a západě (Klimešová 1973). Přes jednotnou matečnou horninu je zde vyvinuto mnoho půdních typů, na jižním a západním svahu pararendzina, na jihovýchodním a východním svahu ranker na severním a severozápadním svahu šedá lesní půda a parahnědozem, na vrcholové plošině mulový ranker a na úpatí kopce černozem na spraši. Půdy jsou mělké, s vysokým podílem skeletu, hlubší půdu lze nalézt na východním úbočí, kde hloubka dosahuje až 33 cm (Rydlo 1973) Klimatické poměry Makroklima Krušnohorská hradba způsobuje deštný stín, který má za následek nedostatek vláhy. Lounské středohoří je nejteplejší a nejsušší oblast Českého středohoří. Průměrná roční teplota je vysoká, činí 8,6 o C, nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou teplotou 18,5-19,4 o C, nejstudenější pak leden s průměrnou teplotou -1,5 až -2 o C, srážek je nedostatek (497 mm), nejméně srážek spadne v zimě (75 mm), maxima jsou v červenci (200 mm) a na podzim v září a říjnu (114 mm). Nejsušší období je na konci srpna a na počátku září, maximální srážky se dostavují v červnu a v červenci. Celkově Lounské středohoří spadá do okrsku, který se vyznačuje mírnou zimou a kratším slunečním svitem (Rydlo 1973, Březinová 1974, Suchara 1973). Biotopy na Oblíku jsou zvláště v zatravněné části kopce celkově značně suché, s velkými teplotními rozdíly během dne i během roku. Vlhkostní režim má pro vegetaci určující význam. Na první pohled to ukazuje rozdíl mezi křovinatým severním svahem a jižním svahem se stepním rostlinstvem. (Studničková, Studnička 1975) Mikroklima Na Oblíku jsou velmi extrémní mikroklimatické poměry. Vzhledem k tomu, že zde chybí les, který by působil jako vyrovnávací faktor, dochází k velkým rozdílům mezi denními a nočními teplotami. Sluneční paprsky přes den dopadají víceméně kolmo na příkré svahy, intenzivně zahřívají povrch, od kterého se ohřívá vzduch, ten prudce vystupuje a brání kondenzaci vodních par. Srážky jsou na tomto území minimální a půda má malou schopnost je zadržet. Během noci zase půda a

12 balvanitý terén rychle chladnou. Je zde vysoký výpar, který ještě zvyšuje vítr. V zimě půdy silně promrzají, protože ochranný vliv slabé sněhové pokrývky je malý (Rydlo 1973, Březinová 1974, Suchara 1973). Tyto klimatické poměry sehrály významnou roli při vzniku a vývoji stepního středohoří. Jeho vegetační pokryv je zbytkem někdejšího pásma stepí, které se v době svého největšího rozvoje táhlo ze Střední Asie přes západosibiřské roviny a evropské části Ruska do středoevropského prostoru až ke břehům Rýna (Martinovský 1971) Vegetační poměry Po floristické stránce patří Oblík, stejně jako celé Lounské středohoří, do obvodu české xerothermní oblasti. Vzhledem ke značné členitosti reliéfu se více nebo méně uplatňuje vliv mikroklimatu Porosty dřevin Dřeviny mají významný podíl ve vegetaci Oblíku a jejich porosty zaujímají asi 30%. Můžeme je roztřídit do následujících skupin: 1. Kulturní sady (třešňovka na západním úpatí Oblíku a fragmenty dříve udržovaných sadů v ostatních částech kopce) 2. Křoviny na mezích bývalých polí (široké úpatí Oblíku v JV směru) 3. Souvislé křoviny přirozeného charakteru (severní úbočí Oblíku) 4. Rozptýlené keře ve stepních společenstvech (hlohy a růže šípková, spodní části svahů) 5. Vysázená akátina na jižním úbočí (jižní úbočí v místě stabilizované suti) (Studničková, Studnička 1975) (pozn. v době, kdy byly uskutečňovány výjezdy, byla akátina kácena z důvodu degradace stepní části.) Podle práce Zmeškalové (2009), je na celém území prokázán signifikantní nárůst pokryvnosti keřového patra. Nárůst keřů byl zaznamenán hlavně na východním svahu po celé jeho vertikální délce a ve spodní části západního svahu. Na jižním svahu došlo k mírnému nárůstu keřů také ve spodní části svahu, jedná se však dosud o solitérní keře nikoliv keřová společenstva. Na všech svazích vzrostla pokryvnost druhů rodu Rosa a rozšířily se nebo se nově vyskytly druhy Prunus

13 spinosa a Fraxinus excelsior. Do stepních trávníků NPR Oblík v současnosti migrují také druhy Corylus avellana, Ribes uva- crispa s. l., Prunus avium a Cornus sanguinea s. l., které se v minulosti vyskytovaly pouze mimo tyto trávníky. Nárůst druhové diverzity keřů na celém území potvrzují i nově objevené druhy Ligustrum vulgare, Pyrus pyraster, Quercus petraea, Rhamnus cathartica, Rubus sp. (Zmeškalová 2009) Stepní vegetace Na poměrně malé ploše kopce se vytvořilo množství biotopů lišících se vlhkostním režimem, osluněním a řadou jiných vlastností podmíněných reliéfem a expozicí ke světovým stranám. Největší floristický kontrast zjistíme mezi západním a východním svahem. (Studničková, Studnička 1975) Nejnovější český syntaxonomický systém dělí suché trávníky třídy Festuco- Brometea do 9 svazů (Chytrý 2006). Ve studované lokalitě (NPR Oblík) jsou reprezentovány společenstvy úzkolistých suchých trávníků svazu Festucion valesiacae a širokolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnatti. Svaz Festucion valesiacae zahrnuje druhově bohaté suché trávníky s dominancí úzkolistých travin Festuca valesiaca, Stipa a Carex humilis. Tyto trávníky jsou vázány zpravidla na výslunné, jižně orientované svahy s mělkou až středně hlubokou půdou na bazickém nebo neutrálním podloží (Chytrý 2006). Svazu Festucion valesiacae náleží 6 asociací, které se vyjma asociace Astragalo exscapi- Crambetum tatariae všechny nachází ve zkoumaném území. Formální definice zastoupených asociací lze najít v publikaci Chytrého Vegetace České republiky, 1. Travinná a keříčková vegetace (2006). Vegetace západního svahu a jižního svahu si je v současnosti podobnější než vegetace svahu východního. Převažující vegetací na jižním a západním svahu je asociace Erysimo crepidiofolii-festucetum valesiacae. Na západním svahu se dále vyskytuje asociace Festuco rupicolae-caricetum humilis a ve spodních partiích Ligustro vulgaris-prunetum spinosae. Na východním svahu je zastoupena vegetace mezofilnějších stepí Stipetum tirsae a Rhamno catharticae-cornetum sanguinei (Zmeškalová 2009).

14 3. Historie mykologického výzkumu na lokalitě Na lokalitě Oblík ani v celé oblasti Českého středohoří nebyl prováděn soustavný výzkum zabývající se mikromycety. Mykocenologická studia makromycetů v xerotermních společenstvech byla prováděna v Lounském středohoří na vrších Raná 475 m n. m., Oblík 509 m n. m., Srdov 489 m n. m. a Brtník 473 m n. m (Klán 1975). Z biotrofně parazitických mikromycetů Klán ve své práci uvádí pouze nález jednoho druhu rzi (Uromyces muscari (Duby) Lév, IV. VI ), jednoho padlí (Erysiphe cruciferarum Opiz ex L. Junel, 14. VIII 1973) a jedné sněti (Ustilago hypodythes (Schlecht.) Fr., VIII. - IX na Stipa capilata) (Klán 1975). Problematikou životního cyklu rzi pýrové se v této oblasti (na vrchu Hazmburk) zabývala Ondráčková et Urban (1972). 4. Metodika sběru Metodika práce v terénu Před vlastní prací v terénu bylo zapotřebí podrobně se seznámit jak s literaturou týkající se vegetačního složení studované oblasti, tak s uredologickou literaturou. Prostudovány byly publikace vztahující se k vrchu Oblík (Martinovský 1967, Březinová J. 1975, Rydlo 1973, Slavíková 1983, Studničková et. Studnička 1975, Suchara 1983) a tyto publikace byly doplněny novějšími údaji z diplomové práce J. Zmeškalové z roku Dále byla používána literatura týkající se rzí (Bubák 1906, Gäumann 1959, Marková 1976, Marková et Urban 2009, Müller 2000, Picbauer 1927, Poelt. et Zwetko 1997, Urban 1966). Před vlastní práci v terénu byl v rámci bakalářské práce vypracován seznam možných hostitelů rzí, který byl při sběrech v terénu využíván. Do tohoto seznamu byly zařazeny druhy cévnatých rostlin vyskytujících se na vrchu Oblík a k nim byly z literatury vypsány jednotlivé druhy rzí, které se na daných rostlinách mohou vyskytovat. Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku byla studována ve třech po sobě následujících letech; v roce 2007 pouze orientačně, v roce 2008 a především

15 v roce 2009 pak bylo provedeno intenzivnější studium. Při každé návštěvě byl vybrán jeden úsek vrchu a na tomto úseku byly sbírány rzí napadené rostliny. Kromě údajů o místě nálezu byly zaznamenávány i údaje o intenzitě napadení dané rostliny na celém vrchu. Během vegetačního období, tzn. od začátku května do poloviny listopadu, byla pozorování prováděna ve zhruba třítýdenních intervalech. Rostliny napadené rzí byly sbírány tak, aby bylo možno bezpečně určit druh hostitele, tj. v případě systémových nákaz se k napadené rostlině sbírala pro srovnání i rostlina zdravá. Pro uchování sběrů byly použity výhradně papírové sáčky, na kterých bylo označeno přesné místo sběru. K popisu místa sběru byl používán náčrt vegetačních poměrů na Oblíku podle Martinovského a souřadnice získané z GPS. Na místě sběru se na papírový sáček kromě přesného popisu stanoviště dále zapisovalo datum sběru a předběžné určení hostitele a v jaké fázi se nachází rez Metodika zpracování dat Ihned po návratu z terénu byly napadené rostliny uloženy mezi savé papíry (i s částí papírového sáčku obsahující informace z lokality) a zatíženy. První výměna papíru byla prováděna do 24 hodin a to z toho důvodu, aby se sběry rychle vysušily a nepodlehly zkáze. Během zhruba třítýdenního lisování byl papír měněn třikrát. Po usušení byly sběry vkládány do herbářových obálek a označeny schedou obsahující: jméno parazitické houby a údaj, v jakém stadiu se nachází, jméno hostitelské rostliny, lokalizaci, datum sběru a jména sběratele a toho, kdo houbu určil. Za uplynulé tři roky bylo sebráno zhruba 110 položek. K určení a charakteristice položek rzí byly používány následující publikace: Bubák (1906), Cummins (1971), Gäumann (1959), Majewski (1979), Majewski (1977), Urban (1966), Braun (1993) Nejprve byly sběry pozorovány pod lupou. Sledován byl především tvar, barva a četnost ložisek, dále napadený rostlinný orgán, tedy vyskytuje-li se ložisko na listu, řapíku, plodu či stonku. K odběru výtrusů z ložiska byla používána preparační jehla. Již při odběru se dal zaznamenat charakter ložisek a výtrusů. Pokud

16 se daly výtrusy lehce odebrat, ložiska byla odkrytá a prášivá, byl to znak toho, že stopka výtrusu je lámavá. V jiném případě byla preparace obtížnější, ložiska mohla být krytá pokožkou, kompaktní, někdy prostoupená paralýzami, které preparaci ztěžují. Tyto údaje byly zaznamenány do protokolu. Po odběru byly spory přeneseny do kapky kyseliny mléčné na podložní sklo. K okraji kapky bylo přiloženo krycí sklíčko tak, aby se kyselina rozlila podél jeho hrany a netvořily se v preparátu vzduchové bubliny. Po přiklopení krycího sklíčka byla eventuelně odsáta přebytečná kyselina a nakonec byl preparát opatrně opakovaně zahříván nad kahanem, aby se stěna seschlých spor narovnala a spory byly dobře pozorovatelné se všemi mikroskopickými detaily. Preparáty byly pozorovány nejprve při zvětšení 40 a poté 100 s použitím imersního oleje. Pozorován byl tvar, barva a velikost spor. Dále byla sledována tloušťka a ornamentika buněčné stěny, počet klíčních pórů a jejich poloha zda se nacházejí v ekvatoriální rovině, nebo jsou roztroušeny po celé spoře, zda jsou přítomny parafýzy a pokud ano, jaký mají tvar, velikost, barvu a tloušťku stěny a nakonec je-li přítomna stopka. Zjištěné údaje byly zapisovány protokolu (viz příloha) spolu s údaji ze schedy. Po určení rzi bylo jméno doplněno do schedy na herbářové položce a údaj zařazen a zapsán do seznamu hostitelů rzí na lokalitě Oblík, který byl předem vypracován v bakalářské práci. Tento seznam obsahuje jméno hostitelské rostliny, jméno rzi, stadium rzi, datum sběru a přesné určení místa, případně poznámky týkající se intenzity napadení rzí či přítomnosti mezihostitele. Stadium rzi bylo psáno ve formě číslic 0- IV: spermogonia se označují jako stadium 0, nepohlavní aecia jarní ložiska se označují jako stadium I, uredia letní ložiska se označují jako stadium II, telia zimní ložiska se označují jako stadium III a bazidiospory tvořící se na teliosporách se označují jako stadium IV. Nomenklatura hostitelských druhů je převzata z publikace Klíč ke květeně České republiky (Kubát 2002). Nomenklatura jednotlivých druhů rzí, které byly na zkoumané lokalitě nalezeny je převzata z publikace Catalogue of rust fungi of the Czech and Slovak Republics (Urban et Marková, 2009).

17 5. Seznam hostitelů a na nich nalezených rzí Achillea millefolium L. Puccinia cnici-oleracei Desm. III 4. X. 2007: na začátku porostu křovin polních mezí ohraničujících severní cestu od Mnichova značenou zelenou turistickou značkou 7. VIII. 2009: 348 m n. m., 50, 24, 635 x 13 48, 155 (příloha A letecký snímek bod 6), třešňový sad na západním úpatí kopce 4. X. 2009: třešňový sad pod Oblíkem, cca 50 m JV od informační tabule Agrimonia eupatoria L. Pucciniastrum agrimoniae (Dietel) Tranzsch. II 4. X. 2007: 70 m od statku, 10 m od severní cesty značené zelenou turistickou značkou, velká louka u úpatí Oblíku 28. IX. 2008: velká louka u severní cesty, značené zelenou turistickou značkou, směrem od Mnichova po pravé straně cesty 4. X. 2009: 20 m u východu z porostu švestek, které lemují cestu směrem od Rané, před vstupem do třešňového sadu na západním úpatí kopce Anemone nemorosa L. Tranzschelia pruni- spinosae (Pers.) Diet. I 2. V. 2007: cca v polovině severního svahu kopce, po pravé straně cesty značené zelenou turistickou značkou 2. V. 2009: na vrcholu kopce, v severní části, v lesním porostu

18 Anthriscus silvestris (L.) Hoffm. Puccinia chaerophylli Purton II, III 29. IV. 2007: u severní cesty z Mnichova značené zelenou turistickou značkou, naproti poli cca 200 m od konce vesnice, ve společenstvu křovin polních mezí ohraničujících cestu 4. X. 2007: u pole, po levé straně severní cesty z Mnichova značené zelenou turistickou značkou Arrhenatherum elatius (L.) J. et C. Presl Puccinia arrhenathericola E. Fisch. II, III 3. VI. 2007: na západním vrcholu kopce u roztroušených růžových keřů, 493 m n. m., 50, 24, 653 x 13 48, 457 (příloha A letecký snímek bod 4) 29. VI. 2007: severní cesta od Mnichova značená zelenou turistickou značkou, před odbočkou k úpatí kopce, mez po pravé straně cesty u keřového společenstva polních mezí 23. VII. 2008: na severním úpatí kopce, u vstupu do lesa, po pravé straně cesty značené zelenou turistickou značkou Puccinia coronata Corda var. coronata III 23. IX. 2007: cca 500m od vesnice Mnichov, po pravé straně severní cesty na vrchol, značené zelenou turistickou značkou 4. X. 2007: při severní cestě od Mnichova, těsně před odbočením na vrchol kopce, na mezi po pravé straně cesty značené zelenou turistickou značkou

19 Artemisia pontica L. Puccinia absinthii (R. Hedw. ex DC.) DC II 4. X. 2007: u severní cesty vedle pole, cca 350 m od statku na konci Mnichova, podrost pod křovinami polních mezí lemující cestu 7. VIII. 2009: 344 m n. m., 50, 24, 63 x 13 48, 148 (příloha A letecký snímek bod 7), třešňový sad na západním úpatí kopce 6. IX. 2009: cca 20 m za odbočkou severní cesty značené zelenou turistickou značkou, na úpatí kopce v travnatém porostu po pravé straně cesty Artemisia vulgaris L. Puccinia absinthii (R. Hedw. ex DC.) DC II 6. IX. 2009: 311 m n. m., 50, 24, 861 x 13 48, 783 (příloha A letecký snímek bod 8), u keřového společenstva polních mezí, cca 10 m u odbočky severní cesty Astragalus cicer L. (viz obrázek příloha B) Uromyces punctatus J. Schröt. III 4. X. 2007: travnatý porost na severním úpatí kopce, před vstupem do lesa, po pravé straně zeleně značené turistické cesty 28. IX. 2008: travnatý porost na severním úpatí kopce, před vstupem do lesa, po pravé straně zeleně značené turistické cesty 23. IX. 2009: mez po pravé straně severní cesty, cca 300 m před odbočkou na vrchol Astragalus excapus L. Uromyces jordianus Bub. III 3. VI. 2007: cca 4m pod vrcholem a 20m od telegrafních sloupů na severovýchodním svahu

20 23. VIII. 2008: jihozápadní cesta značená zelenou turistickou značkou, cca v polovině kopce, velké množství napadených rostlin 5. VII. 2009: 449 m n. m., 50 24, 644 x 13 48, 331 (příloha A letecký snímek bod 9) 7. VIII. 2009: výskyt po celém velmi suchém jižním svahu, na kterém nebyla nalezena jiná rez Astragalus glycyphyllos L. Uromyces punctatus J. Schröt III 28. IX. 2008: jihozápadní úpatí Oblíku, zeleně značená turistická cesta 6. IX. 2009: 417 m n. m., 50 24, 604 x 13 48, 556 (příloha A letecký snímek bod 20) Brachypodium pinnatum (L.) P. B. Puccinia brachypodii G. H. Otth. II, III 4. X. 2007: 20 m od odbočky na vrchol, po severní cestě značené zelenou turistickou značkou Puccinia coronata Corda III 29. VI. 2007: podél telegrafních sloupů na vrcholu kopce, severní část Bromus erectus Huds. Puccinia coronata Corda III 4. X. 2007: 1. sběr severní cesta k vrcholu kopce, cca 15 m od hlohu nacházejícího se v zatáčce cesty značené zelenou turistickou značkou 2. sběr po odbočce ze zelené turistické značky u úpatí kopce, v místě roztroušených růžových keřů nacházejících se vpravo od cesty

21 23. VIII. 2008: na severním úpatí kopce, u vstupu do lesa, vpravo, těsně u cesty 6. IX. 2009: 415 m.n. m., 50, 24, 757 x 18 48, 621 (příloha A letecký snímek bod 5), podél telegrafních sloupů v horní třetině severovýchodního svahu Centaurea stoebe L. Puccinia calcitrapae DC. II, III 6. IX. 2009: 500 m n. m., 50 24, 640 x 13 48, 408 (příloha A letecký snímek bod 21) Cirsium eriophorum (L.) Scop. Puccinia cnici H. Mart. II, III 23. IX. 2007: na severní cestě vedoucí od Mnichova, značené zelenou turistickou značkou, cca 100 m před odbočením na vrchol kopce, vlevo u cesty 4. X. 2007: na počátku keřového porostu polních mezí, u severní cesty na vrchol Oblíku směr od Mnichova, cca 25 m po odbočení směrem po zelené turistické značce 28. IX. 2008: 498 m n. m., 50, 24, 661 x 13 48, 426 (příloha A letecký snímek bod 10) 4. X. 2009: 1. sběr - u odbočky na vrchol kopce na severní cestě od Mnichova, 2. sběr 5 m od cesty na začátku jablečného sadu na západním úpatí Oblíku Dactylis glomerata L. Puccinia graminis Pers. III 23. IX. 2007: severní cesta od Mnichova značená zelenou turistickou značkou, před odbočkou na vrchol, u náletu hrušně vyskytující se po levé straně cesty

22 4. X. 2007: 1. sběr - pod úpatím kopce na severní cestě od Mnichova, před odbočením na vrchol, na mezi po pravé straně cesty, 2. sběr u pole nacházejícího se po levé straně severní cesty od Mnichova Puccinia striiformis Westend. II, III 23. IX. 2007: severní cesta od Mnichova, cca 20 m před odbočkou na vrchol na kopec 4. X. 2007: louka před vstupem do lesa, po pravé straně severní cesty značené zelenou turistickou značkou Elytrigia intermedia (Host.) Nevski Puccinia coronata Corda III 4. X. 2007: na vrcholu kopce v severní části, po pravé straně cesty značené zelenou turistickou značkou- hned u výstupu z lesa Puccinia persistens Plowr. II, III 29. VI. 2007: 1. sběr- severní cesta od Mnichova značená zelenou turistickou značkou, cca 50 m před odbočkou na vrchol, 2. sběr- napravo u východu z lesa, na vrcholu v severní části Euphorbia cyparissias L. (viz obrázek příloha B) Uromyces scutellatus Magnus I 2. V. 2007: na vrcholu kopce v jihozápadní části 6. V. 2008: západní svah, v polovině neznačené prudké trasy z třešňového sadu na úpatí Oblíku 16. VII. 2008: v půlce kopce na západní cestě od Rané, cca 50% napadení

23 2. V. 2009: 200 m od statku ve vesnici Mnichov, na louce ležící vpravo od severní cesty značené zelenou turistickou značkou Falcaria vulgaris Berhn. (viz obrázek příloha B) Puccinia sii-falcariae J. Schröt. III 2. V. 2007: silně napadený porost na polní cestě, která leží naproti odbočce severní cesty značené zelenou turistickou značkou 29. VI. 2007: v severovýchodní části vrcholu kopce u tel. sloupů, další napadené rostliny se vyskytovaly i při sestupu po severovýchodním svahu 16. VII. 2008: na vrcholu kopce, v severní části u výstupu z lesa, silně napadený porost 5. VII. 2009: 503 m n. m., 50, 24, 643 x 13 48, 413 (příloha A letecký snímek bod 11), v horní třetině severozápadního svahu, na neznačené prudké cestě Geranium sanguineum L. Uromyces geranii (DC.) Fr. II, III 29. VI. 2007: na severní cestě značené zelenou turistickou značkou, cca 350 m od statku na konci Mnichova 4. X. 2007: cca 30 m před odbočkou severní cesty značené zelenou turistickou značkou, po pravé straně v travnatém porostu Linum austriacum L. Melampsora lini (Ehrenb.) Desm. II 6. VI. 2009: 437 m n. m., 50, 24, 642 x 13 48, 406 (příloha A letecký snímek bod 12), v horní třetině severozápadního svahu, prudká, neznačená cesta na vrchol

24 3. VII. 2009: na vrcholu kopce, v západní části, pouze jedno ložisko 5. VIII. 2009: vrcholová plošina v západní části Lolium perenne L. Puccinia graminis Pers. III 29. VI. 2007: za odbočkou severní cesty od Mnichova značené zelenou turistickou značkou, na úpatí v travnatém porostu nacházejícího se po pravé straně cesty 4. X. 2007: na severní cestě od Mnichova značené zelenou turistickou značkou, cca 350 m od vesnice, po pravé straně cesty 23. VIII. 2008: severní úpatí kopce, v travnatém porostu před vstupem do lesa, který se nachází po pravé straně cesty značené zelenou turistickou značkou Muscari tenuiflorum Tausch (viz obrázek příloha B) Uromyces muscari (Duby) Graves III 2. V. 2007: při východu z lesa, na vrcholu kopce v severní části, u roztroušeného porostu růžových keřů 3. VI. 2007: 492 m n. m., 50, 24, 650 x 13 48, 391 (příloha A letecký snímek bod 13), horní třetina severozápadního svahu, prudká neznačená cesta 6. V. 2008: cca v polovině prudké, neznačené severozápadní cesty směrem z třešňového sadu 2. V. 2009: u zelené značky jihozápadní cesty pod vrcholem, téměř 100% napadení 7. VI. 2009: prudká, neznačená západní cesta od úpatí kopce na vrchol Ornithogalum kochii Parl. (viz obrázek příloha B) Puccinia liliacearum Duby. III

25 2. V. 2007: pod severovýchodním svahem u telegrafních sloupů, v místě roztroušeného porostu křovin polních mezí, především růže 6. V. 2008: skalka na západním úpatí třešňovky, po pravé straně cesty od Rané, porost napadený cca z 30% 2. V. 2009: 1. sběr - skalka na západním úpatí kopce u třešňovky, po pravé straně cesty od Rané (označené území na vrchu skalky 1m x 1m), 2. sběr 425 m n. m., 30, 24, 639 x 13 48, 310 (příloha A letecký snímek bod 14), západní úpatí kopce před neoznačenou prudkou cestou 7. VI. 2009: označené území na vrchu skalky na západním úpatí Oblíku Oxytropis pilosa (L.) DC. Uromyces punctatus Schröt. II, III 23. VIII. 2008: 410 m, 50, 24, 634 x 13 48, 289 (příloha A letecký snímek bod 15), západní úpatí kopce u třešňového sadu 5. VII. 2009: 393 m, 50, 24, 638 x 13 48, 275 (příloha A letecký snímek bod 16), západní úpatí kopce u třešňového sadu 4. X. 2009: severní úpatí kopce, po pravé straně severní cesty značené zelenou turistickou značkou, těsně před vstupem do lesa Pyrethrum corymbosum (L.) Scop. Puccinia pyrethri Rabenh. III 29. VI. 2007: východní svah kopce, dolní polovina pod telegrafními sloupy Pyrus pyraster (L.) Burgsdorf. Gymnosporangium sabinae (Dicks.) G. Winter 0

26 23. IX. 2007: u cesty od Mnichova cca 10 m od odbočky na vrchol kopce, po zeleně značené turistické cestě, severní část, úpatí u porostu keřů Crataegus 6. V. 2008: vyústění západní cesty od Rané, před začátkem třešňovky, v keřovém porostu švestek a řešetláku, který ohraničuje cestu Rhamnus cathartica L. (viz obrázek příloha B) Puccinia coronata Corda I 3. VI. 2007: severní cesta od Mnichova značená zelenou turistickou značkou, cca 30 m od odbočky na vrchol kopce, rod Rhamnus a Crategus spolu s dalšími keři ze skupiny křovin polních mezí (viz charakteristika porostu) tvoří v tomto místě ohraničení cesty, cesta se stáčí doprava, 50, 24, 820 x 13 48, 786 (viz letecký snímek, bod 1) 29. VI. 2007: na severovýchodním úpatí kopce, pod telegrafními sloupy v porostu skupiny křovin polních mezí 6. V. 2008: 1. sběr - na vyústění západní cesty od Rané, před začátkem třešňovky, v keřovém porostu švestek a řešetláku, který ohraničuje cestu, 2. sběr v první třetině kopce, 3. sběr při výstupu po neznačené prudké západní cestě, cca 30 m za informační tabulí 2. V. 2009: třešňovka na západním úpatí Oblíku Rosa sp. Phragmidium tuberculatum J. B. Müll. II 29. VI. 2007: u severní cesty z Mnichova značené zelenou turistickou značkou, naproti poli cca 200 m od konce vesnice, ve společenstvu křovin polních mezí ohraničujících cestu

27 III 4. X. 2007: cca 100 m od odbočky na vrchol kopce, porosty růží u severní cesty před vstupem do lesa 28. IX. 2008: 490 m n. m., 50, 24, 658 x 13 48, 436 (příloha A letecký snímek bod 2), roztroušené porosty růžových keřů v západní části na vrcholu kopce 7. VIII. 2009: 418 m n. m., 50, 24, 557 x 13 48, 418 (příloha A letecký snímek bod 3), na jihozápadním úpatí kopce ve společenstvu křovin polních mezí 23. IX. 2009: u severní cesty na vrchol kopce značené zelenou turistickou značkou, cca 250 m od statku na konci vesnice Mnichov, keřové společenstvo polních mezí 4. X. 2009: 1. sběr - třešňový sad na západním úpatí vrchu, porost růží cca 70 m jihovýchodně od informační tabule, 2. sběr skalka nacházející se vlevo od západní cesty směrem z Rané Rubus sp. Phragmidium cf. acuminatum III 4. X. 2007: 1. sběr 50 m od odbočky na vrchol, severní cesta od mnichova značená zelenou turistickou značkou, 2. sběr- u severní cesty vedle pole, cca 300 m od statku na konci Mnichova, podrost pod křovinami polních mezí lemující cestu, vzhledem k nepřítomnosti uredospor nebylo možné přesně určit rez Silene otites (L.) Wib. Uromyces inaequialtus Lasch in Rabenh. II 23. IX. 2007: velká louka na severozápadním úpatí kopce, cca 100 m od statku na konci vesnice 4. X. 2007: 50 m od statku na konci vesnice, u cesty značené zelenou turistickou značkou

28 Trifolium alpestre L. Uromyces fallens (Arthur) F. Kern ex Barthol. II, III 4. X. 2007: severní cesta značená zelenou turistickou značkou, cca 20 m před odbočením na vrchol v porostu na mezi po pravé straně cesty Trifolium repens L. Uromyces triforii-repentis Liro II, III Uromyces flectens Lagerh. III 4. X. 2007: 389 m n. m., 50, 24, 640 x 13 48, 266 (příloha A letecký snímek bod 17) Vincetoxicum hirundinaria Med. Cronartium flaccidum (Alb.et Schwein.) G. Winter. III 7. VIII. 2009: 430 m n. m., 50, 29, 575 x 13 48, 442 (příloha A letecký snímek bod 18), jihozápadní cesta značená zelenou turistickou značkou Viola hirta L. Puccinia violae DC. II, III 29. VI. 2007: úpatí kopce u severní cesty na vrchol kopce před vstupem do lesního porostu, vlevo od cesty, pod růžovým keřem 5. VII. 2009: 499 m n. m., 50, 24, 639 x 13 48, 407 (příloha A letecký snímek bod 19), západní část na vrcholu kopce

29 4. X. 2009: v třešňovém sadu na západním úpatí kopce, při cestě k vrcholu, cca 100 m jižně od informační cedule Vicia sepium L. Uromyces viciae fabae (Pers.) J. Schroet. III 4. X. 2007: 50 m po severní cestě na vrchol, v travním porostu před vstupem do lesa 6. Seznam rzí vyskytujících se na Oblíku a jejich stručná charakteristika V následujícím seznamu jsou uvedeny a popsány druhy rzí ve stadiu, v jakém byly sebrány na Oblíku. Cronatium flaccidum Heteroecická rez, mezihostitelem je rod Pinus. Jarní ložiska se tvoří v květnu a červnu na větvích borovic. Letní výtrusy se tvoří od června, zimní od července na rodu Paeonia a Vincetoxicum. Telia na Vincetoxicum hirundinaria: na spodní straně listu, okrouhlá ložiska do 1cm. Na svrchní straně listu tmavě červené skvrny. Výtrusy podlouhlé, eliptické, žlutohnědé. Buněčná stěna hladká. Gymnosporangium sabinae Heteroecická rez. Jarní výtrusy se vytváří od července na listech a plodech rodu Pyrus. Na větévkách Juniperus sabina a J. chinensis vytváří tato rez ložiska zimních výtrusů. Rez přezimuje jako vytrvalé mycelium ve větvích, které napuchnou a každý rok se z těchto míst vytvoří nová telia. Spermogonia na Pyrus pyraster: na svrchní straně listu, oranžově červená, kuželovitá v malých skupinkách na vrchu žlutých nebo oranžově červených skvrn.

30 Melampsora lini Autecická plnocyklická rez. Uredia na Linum austriacum: ložiska okrouhlá, nebo podlouhlá, na obou stranách listů nebo na lodyhách, nahá, prášivá, oranžová. Výtrusy kulovité až elipsoidní. Buněčná stěna silná, bezbarvá, řídce ostnitá. Parafýzy se vyskytují v hojném počtu, palicovité, tlustoblanné. Phragmidium tuberculatum (viz obrázek příloha C) Autecická rez. Telia na Rosa sp.: na žlutavých nebo karmínových skvrnách. Výtrusy válcovité nebo protáhle elipsoidní, 4-6ti buněčné, na obou stranách zaokrouhlené, na vrcholu se žlutavou papilou, u přepážek nestažené. Buněčná stěna kaštanově hnědá, v každé buňce 2-3 klíční póry. Stopka v dolní části silně napuchlá. Phragmidium cf. acuminatum Autecická rez. Telia na Rubus sp.: na spodní straně listu, drobná, černá. Výtrusy 4-7 buněčné, na obou koncích zaokrouhlené, stěna kaštanově hnědá, bradavčitá. Stopka bezbarvá.; vzhledem k nepřítomnosti uredospor nebylo možné určit rez přesně Puccinia absinthi Autecická rez, Uredia na Artemisia pontia: kupky na spodu listů roztroušené, prášivé, okrouhlé či podlouhlé, rezavohnědé. Výtrusy kulovité až vejčité, světle hnědé, oddáleně ostnité. 3 klíční póry, pokryté vypouklou, širokou, hyalinní papilou. Telia na Artemisia vulgaris: na rubu listů, okrouhlá, roztroušená, pevná, černá. Výtrusy elipsoidní, okrouhlé až kyjovité, na vrcholu zúžené, ve středu slabě stažené, ke stopce klínovitě zúžené. Buněčná stěna kaštanově hnědá, posázena hustě málo zřetelnými bradavkami, které směrem ke stopce mizí. Klíční pór v horní buňce

31 terminální, v dolní těsně pod přepážkou, oba kryté světlejší silnou bradavkovitou papilou. Stopka bezbarvá, pevná. Puccinia arrhenathericola Heteroecická rez, mezihostitel není znám. Uredia na Arrhenatherum elatius: na svrchní straně listu, eliptická, rezavohnědá. Výtrusy široce eliptické, buněčná stěna nažloutle hnědá, pokrytá drobnými ostny. Klíční póry rozmístěny po celé buňce v počtu Papily bezbarvé, někdy nápadně vyklenuté. Telia na Arrhenatherum elatius: černá, přikrytá epidermis, která štěrbinovitě puká a obnažuje sorus. Buněčná stěna hnědá, místy silná až 7 µm. Stopka krátká, tenkostěnná. Parafýzy válcovité, hnědé. Puccinia brachypodii Heteroecická rez. Spermogonia a jarní výtrusy se vytváří na rodu Berberis. Uredia na Brachypodium pinnatum: na svrchní straně listů, v mezerách mezi žilnatinou vytváří tmavě rezavo-červené skvrny. Výtrusy kulaté, široce eliptické, buněčná stěna žlutavá, pokrytá ostny. Klíční póry v počtu 8-10, roztroušené. Telia na Brachypodium pinnatum: na spodní, zřídka na svrchní straně listu, tvoří tmavě rezavo-červené pruhy. Výtrusy eliptické. Buněčná stěna po stranách tenká, žlutočervená, na vrcholu silnější, kaštanově hnědá. Nevýrazné klíční póry. Puccinia calcitrapae Autecická rez. Uredia na Centaurea stoebe : na spodní straně listu, výtrusy kulaté až eliptické, v dolní části stluslá buněčná stěna, pokrytá ostny. Telia na Centaurea stoebe: podobná urediím, teliospory eliptické, na obou koncích zaokrouhlené, stěna žlutohnědá až kaštanově hnědá, pokrytá výraznými bradavkami. Stopka krátká, bezbarvá, lámavá.

32 Puccinia cnici Autecická rez. Uredia na Cirsium eriophorum: na svrchní straně listu, zřídka na spodní straně, rozprostřená po celém povrchu, okrouhlá, načervenalá, na nevýrazných žlutavých skvrnách. Výtrusy široko eliptické, buněčná stěna žlutočervená, pokrytá po celém povrchu ostny. 3 klíční póry v ekvatoriální rovině, pokryté plochými papilami. Telia na Cirsium eriophorum: na obou stranách listu. Výtrusy eliptické, buněčná stěna žlutočervená, pokrytá drobnými, nevýraznými bradavkami. Stopka bezbarvá, krátká, lámavá. Puccinia cnici-oleracei Mikrocyklická rez. Telia na Achillea millefolium: na spodní straně listů, vypouklá, tvrdá ložiska, pokrytá epidermis. Na svrchní straně listů se v místě napadení objevují načervenalé skvrny. Výtrusy cylindrické, buněčná stěna žlutavá, hladká. Stopka žlutavá, vytrvalá. Puccinia coronata Heteroecická rez. Jarní výtrusy se vytváří od poloviny května až do července na rodu Rhamnus. Letní a zimní výtrusy se vytvářejí na více druzích trav, na zkoumané lokalitě byla tato rez nalezena na Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus a Elytrigia intermedia. Na Oblíku je tato rez hojně rozšířena, vyskytuje se zde jak mezihostitel, tak hlavní hostitel. Aecia na Rhamnus cathartica: v hustých, menších nebo i větších skupinách na ztlustlých žlutých skvrnách na spodní straně listu. Pohárky široké, miskovité, s úzce ohrnutým, jemně roztřepeným okrajem. Telia na Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus a Elytrigia intermedia: ložiska na spodní straně listu, okrouhlá nebo čárkovitá, často velmi protáhlá, napříč nesplývající, na podzim obnažená, černá, pevná. Výtrusy různé velikosti a tvaru, většinou kyjovité, na vrcholu opatřené několika nebo i mnoha

33 prstovitými výrůstky, ke stopce zúžené, ve středu slabě nebo vůbec nezúžené. Buněčná stěna světle hnědá, k vrcholu tmavší, na krátké, silné, pevné stopce. Puccinia graminis Heteroecická rez. Spermogonia a jarní ložiska se vytváří od počátku května až do poloviny srpna na rodu Berberis. Letní výtrusy od června a zimní výtrusy od července můžeme nalézt na zástupcích čeledi Poaceae. Na zkoumané lokalitě byly sbírány zimní výtrusy této rzi na Dactylis glomerata a Lolium perene. Telia na Dactylis glomerata, Lolium perene: ložiska na obou stranách listu, na pochvách i stéblech, černé, splývající, pevné. Výtrusy podlouhlé, vřetenovité nebo kyjovité, nahoře zaokrouhlené se širokou, kaštanově hnědou, buněčnou stěnou, na vrcholu ztlustlou a tmavší, hladkou, na dlouhé, silné, nahnědlé stopce. Puccinia chaerophylli Autecická rez. Uredia na Anthriscus silvestris: ložiska na spodní straně listu, okrouhlá, žlutavá, na svrchní straně jim odpovídají červené drobné skvrny. Výtrusy kulaté, široko eliptické, buněčná stěna žlutá, pokrytá ostny Telia na Anthriscus silvestris: na spodní straně listu, hnědočerná. Výtrusy eliptické, pokryté ostny. Stopka bezbarvá, lámavá. Puccinia liliacearum (viz obrázek příloha C) Mikrocyklická rez. Telia na Ornithogalum kochii : ložiska na ztlustlých, žlutavých částech listu, nejvíce na jejich špičce, polokulovitě vypouklá, hustě seskupená, zpočátku pokrytá šedou peridií, pukající okrouhlým nebo štěrbinovitým otvorem, později obnažená, často splývající, tmavohnědá, prášivá. Výtrusy vejčité, elipsoidní, na vrcholu zaokrouhlené, ke stopce zúžené, u přepážky slabě stažené. Buněčná stěna žlutohnědá, hladká, stejnoměrně ztlustlá; stopka krátká, bezbarvá.

34 Puccinia persistens Heteroecická rez. Spermogonia a jarní ložiska se vyskytují v květnu na Thalictrum minus. Letní výtrusy od června a zimní výtrusy od srpna můžeme zaznamenat na rodu Elytrigia. Na zkoumané lokalitě se vyskytuje mezihostitel i hlavní hostitel. Na mezihostiteli nebyly jarní výtrusy zaznamenány. Uredia na Elytrigia intermedia: ložiska na svrchní straně listů. Výtrusy kulaté až široce eliptické, buněčná stěna nažloutlá či nahnědlá, pokrytá drobnými ostny. Telia na Elytrigia intermedia: ložiska na obou stranách listů, hnědo-černá, přikrytá epidermis. Výtrusy eliptické, buněčná stěna hnědá. Stopka nažloutlá, krátká, vytrvalá. Puccinia pyrethri Rabenh. Autecická rez. Telia na Pyrethrum corymbosum: ložiska na spodní straně listů, na řapících i na lodyze, okrouhlé, nahé, pevné, černé. Výtrusy elipsoidní nebo podlouhle elipsoidní, u přepážky slabě stažené, s kaštanově hnědou buněčnou stěnou, pokrytou bradavkami. Stopka silná, bezbarvá, nelámavá. Puccinia sii- falcariae Autecická rez. Telia na Falcaria vulgaris: ložiska rozprostřena na obou stranách listů, častěji na spodní straně, okrouhlá až eliptická, dlouho přikrytá epidermis. Na svrchní straně listu ložiskům odpovídají drobné, nevýrazné červenavé skvrny. Výtrusy široko eliptické, na obou koncích zaokrouhlené, buněčná stěna žlutohnědá, hladká. Stopka bezbarvá, krátká, lámavá. Pucinia striiformis Heteroecická rez, mezihostitel není znám. Uredia na Dactylis glomerata: na obou stranách listů, častěji na svrchní straně, drobná, eliptická, pokrytá epidermis, vytváří úzké, žlutavé pruhy mezi žilnatinou.

35 Výtrusy široce eliptické, stěna bezbarvá, pokrytá drobnými ostny nevýrazných klíčních pórů. Telia na Dactylis glomerata: na spodní straně listů, drobná, okrouhlá, pokrytá epidermis, černá. Výtrusy cylindrické s hladkou buněčnou stěnou, ve spodní části žlutavou, tenkou, na temeni rozšiřující se. Klíční póry nevýrazné. Stopka krátká, trvalá. Charakteristické kyjovité parafýzy. Puccinia violae Autecická rez. Uredia na Viola hirta: ložiska na spodní straně listů roztroušená, drobná, okrouhlá, prášivá, skořicově hnědá. Výtrusy kulovité až elipsoidní, se žlutohnědou buněčnou stěnou, ostnitou, se dvěma klíčními póry. Telia na Viola hirta: ložiska na spodní straně listů, tmavohnědá, prášivá. Výtrusy elipsoidní, na obou koncích zaokrouhlené, u přepážky málo nebo vůbec nezaškrcené. Buněčná stěna kaštanově hnědá, hladká na krátké, bezbarvé opadavé stopce. Klíční póry dva, s nízkou, bezbarvou papilou. Pucciniastrum agrimoniae Heteroecická rez, mezihostitel není znám. Uredia na Agrimonia eupatoria: ložiska žlutá, na spodní straně listu, v nevelkých skupinách, mezi žilnatinou. Výtrusy eliptické, buněčná stěna bezbarvá, pokryta drobnými ostny Tranzschelia pruni-spinosae Heteroecická rez. Spermogonia a jarní výtrusy se vyskytují na rodu Anemone. Letní výtrusy a zimní výtrusy se tvoří na rodu Prunus. Na zkoumané lokalitě byly sebrány jarní výtrusy na Anemone. Letní a zimní výtrusy zaznamenány nebyly, i když hlavní hostitel je na Oblíku velmi rozšířený. Důvodem nezaznamenání letních a zimních výtrusů je pravděpodobně nevhodné období sběru rodu Prunus. Aecia na Anemone nemorosa: po celém rubu listů, stejnoměrně rozložená, nízká s širokým okrajem, ohnutým zpět

36 Uromyces fallens Autecická rez. Uredia na Trifolium alpestre: ložiska na spodní straně listu, tmavě hnědá, drobná pravidelně rozmístěná po celé ploše listu. Výtrusy oválné, široko eliptické, hladké. Stopka lámavá. Telia na Trifolium alpestre: ložiska na spodní straně listu, tmavě hnědá. Výtrusy hladké, klíční póry 4-7, nerovnoměrně rozmístěné. Uromyces flectens Mikrocyklická rez. Telia na Trifolium repens: ložiska na řapík listu, tmavě hnědá, způsobují jeho deformaci. Výtrusy hladké, oválné až široko eliptické. Uromyces geranii Autecická rez. Uredia na Geranium sanguineum: ložiska okrouhlá, na spodní straně listů rovnoměrně roztroušená, tmavohnědá. Výtrusy kulovité nebo vejčité, kaštanově hnědé, jemně a roztroušeně ostnité. Uromyces inaequialtus Autecická rez. Uredia na Silete oties: ložiska na žlutavých skvrnách, okrouhlá, hnědá, prášivá. Výtrusy kulovité, nebo vejčité, světle kaštanově hnědé. Buněčná stěna hustě, jemně bradavčitá, se 3-4 klíčními póry. Uromyces jordianus Heteroecická rez, mezihostitelem je Euphorbia cyparissias. Mezihostitel se na Oblíku vyskytuje ve velké míře. Telia na Astragalus excapus: ložiska na spodní straně listů, hustě rozmístěná, ve vrchní části listu roztroušená, okrouhlá, černohnědá, nahá, prášivá. Výtrusy kulovité,

37 vejčité, elipsoidní, na obou stranách zaokrouhlené, světle kaštanové. Buněčná stěna pokryta většími, hustě rozmístěnými bradavkami. Uromyces muscari (viz obrázek příloha C) Mikrocyklická rez. Telia na Muscari tenuiflorum: výtrusy se vyskytují na bledých, žlutavých skvrnách, v koncentrických elipsách, kaštanově hnědé, prášivé. Výtrusy jsou široce vejčité, elipsoidní, kyjovité, hladké, buněčná stěna červenožlutá, hladká, klíční póry nevýrazné, stopka je průhledná a lámavá. Uromyces punctatus Heteroecická rez. Spermogonia a jarní výtrusy se vytváří na rodu Euphorbia, který se na Oblíku vyskytuje především na vrcholové plošině a severním a západním svahu. Letní a zimní ložiska se vyskytují na zástupcích čeledi Fabaceae. Na Oblíku byla tato rez nalezena na rodech Oxytropis pilosa, Astragalus glycyphyllos a Astragalus cicer. Uredia na Oxytropis pilosa: ložiska na obou stranách listů, červenohnědá. Výtrusy kulaté, široko eliptické. Buněčná stěna červenožlutá, pokrytá ostny. Klíční póry 3-4 v ekvatoriální rovině s papilami. Telia na Oxytropis pilosa, Astragalus glycyphyllos, Astragalus cicer: podobná jako uredia, Výtrusy kulaté, široce eliptické. Buněčná stěna žlutočervená, pokrytá drobnými, plochými bradavkami. Žlutavá papila. Stopka krátká, bezbarvá, lámavá. Uromyces scutellatus Mikrocyklická rez. Telia na Euphorbia cyparissias: ložiska na spodní straně listů, tmavě oranžová, systémově napadené rostliny se vyznačují protáhlým vzrůstem, listy jsou masivně ztlustlé, rozšířené. Výtrusy kulaté, široce eliptické. Buněčná stěna žlutohnědá, pokrytá drobnými, protáhlými bradavkami.

38 Uromyces trifolii-repentis Autecická rez. Uredia na Trifolium repens: ložiska na obou stranách listů, stejnoměrně rozložená, drobná, skořicově hnědá. Výtrusy kulaté až oválné, hnědé, 2-3 klíční póry v ekvatoriální rovině. Telia na Trifolium repens: ložiska na obou stranách listů, stejnoměrně rozložená, tmavohnědá, na řapících protáhlá. Výtrusy kulovité, vejčité, elipsoidní, tmavě kaštanově hnědé, hladké s tlustou buněčnou stěnou. Uromyces viciae- fabae Autecická rez. Telia na Vicia sepium: na obou stranách listů i na lodyhách, černá. Výtrusy kulaté, široce eliptické. Buněčná stěna žlutočervená až kaštanově hnědá, hladká. 7. Diskuze Podmínky rozšíření rzí Diverzita rzí je výslednicí různých činitelů a to: složení okolní vegetace, místního podnebí, roční průměrné teploty, směru větrů, množství srážek a vývoje naší květeny. Rzi žijí na živých rostlinách. Kromě přítomnosti hostiteke je pro šíření rzi důležité složení okolní vegetace, zvláště zda na stanovišti jsou pro heteroecické rzi přítomni oba hostitelé. Důležitá je i harmonie mezi virulencí rzi a náchylností hostitele, počasí, vlhkost vzduchu, směr a síla větru a jiní činitelé, kteří mají na vývoj a rozšíření rzí velký vliv. Rzi jsou rozšířeny jak v tropických oblastech, tak v oblastech mírných a studených. Setkáme se s nimi v rovině i v horách až na hranici sněhu. Výskyt rzí je především omezený přítomností hostitele, eventuelně obou hostitelů u druhů hetroecických. Ne vždy se však areál hostitele kryje s areálem rzi. Hostitelská rostlina nemusí být vždy infikována, záleží na souhře více faktorů.

39 Rzi se rozšiřují bazidiosporami, jarními, letními, zimními výtrusy a sporidiemi. Bazidiosporami se šíří pouze na malé vzdálenosti, protože se jedná o velmi jemné částice, které nesnášejí po delší dobu sucho a nepodrží si tak klíčivost. Více odolné jsou jarní, letní a zimní výtrusy. Nejdůležitějším faktorem při rozšiřování výtrusů je vítr, urediospory se mohou šířit i na mnohakilometrové vzdálenosti. Po kontaktu výtrusu s hostitelskou rostlinou hraje důležitou roli současné působení abiotických a biotických podmínek. Jednak, je-li hostitel v takovém ontogenetickém stadiu, které je náchylné na napadení, jednak musí být výtrus v tu dobu schopen vyklíčit a infikovat svého hostitele. Z abiotických faktorů je to zejména vlhkost, nezbytná pro vyklíčení výtrusů. Podmínky klíčivosti jsou závislé na stáří výtrusů a na klimatických činitelích. Bazidiospory mají krátkou dobu klíčivosti, jarní výtrusy asi 4-5 týdnů, letní výtrusy až 14 týdnů. Zimní výtrusy buď klíčí po období dormance, nebo mohou klíčit hned. Výtrusy jsou velmi citlivé na vyschnutí. Obvykle infikují mladá pletiva, jako jsou děložní lístky nebo mladé listy (Picbauer 1927) Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku Na vrchu Oblíku bylo za tři vegetační sezony v letech nalezeno 32 druhů rzí, z toho 5 rzí mikrocyklických, 12 rzí heteroecických a 13 rzí autecických. Graf 7. 1: Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku

40 Tyto údaje však nejsou stoprocentní, protože jsem zcela určitě nepostihla všechny aspekty. Důvodem byla jak neúplná znalost problematiky v prvním roce, tak fakt, že některé fáze rzí, které se na Oblíku určitě vyskytují, nebyly včas nalezeny. Jako příklad mohu uvést heteroecickou rez Puccinia persistens. Tato rez se na Oblíku vyskytovala na rodu Elytrigia intermedia, kde tvoří letní a zimní ložiska. Mezihostitelem je rod Thalictrum minus, vyskytující se na vrcholové plošině, v severní části u východu z lesní cesty. Jarní ložiska, která Puccinia persistens na tomto rodu tvoří, však sebrána nebyla. Mezi nejčastější a nejvíce rozšířené rzi, které se na zkoumané lokalitě vyskytovaly, patří: Phragmidium tuberculatum. Tato rez vytváří všechna svá stádia na rodu Rosa, který se na Oblíku hojně vyskytuje a dá se tedy předpokládat, že se tato rez bude na Oblíku k nalezení i další vegetační sezóny. Další častá rez byla Uromyces punctatus na Astragalus glycyphylos, rozšířená po celé studované lokalitě a to i na těch nejsušších místech, kde nebyla žádná jiná rez pozorována (viz jihovýchodní svah). Puccinia violae na Viola hirta byla často nacházena na severním úpatí vrchu. Nejmasivnější napadení rzí bylo pozorováno na druzích Euphorbia cyparissias, Falcaria vulgaris a na jarních rostlinách Muscari tenuiflorum a Ornithogalum kochii. Jarním cibulovinám je věnována samostatná kapitola. Na rodu Euphorbia parazituje rez Uromyces scutelatus, která přetrvává ve formě mycelia v oddenkách rostliny a z jara opět pryšec kolonizuje. Stejně tak rez Puccinia siifalcariae přečkává zimní období v oddencích rostliny Falcaria vulgaris. Dá se tedy předpokládat, že tyto rzi se budou na Oblíku vyskytovat stále ve velké míře. Oproti těmto častým rzím se na Oblíku vyskytovaly i druhy, které se na zkoumané lokalitě vyskytovaly jen sporadicky. Patří sem především Melampsora lini na Linum austriacum. Tato rez byla nalezena pouze v roce 2009 a to ve velmi nepatrném množství. Nálezy byly zaznamenány ve vrchních partiích Oblíku, na západním a východním svahu. Rez byla sebrána na třech rostlinách, na kterých se vyskytovalo jediné ložisko. Co se týče travních rzí, bylo zaznamenáno 6 druhů. Výtrusy těchto rzí se mohou přemisťovat na kilometrové vzdálenosti a tak záleží na souhře abiotických a

41 biotických podmínek, zda bude hostitelská rostlina napadena. Nejvíce travních rzí bylo sebráno v roce Na zkoumané lokalitě se s největší pravděpodobností bude stále vyskytovat rez Puccinia persistens. Tato rez střídá během svého životního cyklu hostitele Thalictrum minus a Elytrigia intermedia, oba hostitelé se na zkoumané lokalitě vyskytují. Dá se předpokládat, že tato rez je na Oblíku závazně heteroecická. V oblasti Českého středohoří se problematikou životního cyklu rzi pýrové zabývali Ondráčková et Urban (1972). Jak již bylo napsáno v předcházející kapitole, rozšíření rzí je závislé na přítomnosti hostitelské rostliny. Na vrchu Oblíku se na rostlinné skladbě uplatňuje vliv velkých teplotních rozdílů a mikroklimatu Jižní svah Jižní svah, se vyznačuje nejvyššími teplotními maximy a má nízkou půdní vlhkost (Studničková et al. 1983). Přímo na svahu nebyla nalezena žádná rez, což se dalo vzhledem k velmi suchému prostředí předpokládat. Pro tuto část je charakteristický porost kavylů, u kterých se ani velké napadení rzí nepředpokládalo. V místě jižního svahu, kde se nachází serpentina zeleně značené turistické cesty, byla nalezena rez Uromyces muscari na Muscari tenuiflorum, Cronatium flaccidum na Vincetoxicum hirundinaria a Phragmidium tuberculatum na Rosa sp. Tyto rzi se vyskytovaly spíše v dolních partiích svahu, kde zasahuje křovinné společenstvo, vyjma rzi Uromyces muscari, která se vyskytovala podél celé cesty. Na jihovýchodním svahu byl v roce 1880 vysazen lesík Robinia pseudoacacia V době terénních prací byl tento expanzivní porost likvidován, což značně znesnadňovalo terénní práci. Na akátu nebyla nalezena žádná rez, v této části kopce byl pouze jeden nález rzi a to Uromyces punctatus na Astragalus glycyphyllos, který je na této lokalitě velmi silně napaden Východní svah Východní svah je druhý svah s nejmenším počtem nalezených rzí. V horních partiích byla nalezena rez Melampsora lini na Linum austriacum a to pouze na jedné rostlině, na které se vyskytovalo jediné ložisko. Dále byla na tomto místě k nalezení velmi rozšířená rez Puccinia sii- falcariae na Falcaria vulgaris, Puccinia coronata na Bromus erectus a Brachypodium pinnatum. Přímo na svahu byla nalezena rez

42 Uromyces jordianus na Astragalus excapus a Puccinia pyrethri na Pyrethrum corymbosum. Další nálezy jsou zaznamenány až z úpatí východního svahu, které je pokryto křovinným patrem a je zde tedy větší diverzita rostlin, než na suchém, příkrém východním srázu. Díky přítomnosti rodu Rosa sp., který se v podobě roztroušených keřů vyskytuje po celém úpatí Oblíku, se zde vyskytovala rez Phragmidium tuberculatum, dále Puccinia absinthii na Artemisia pontica, nalezena byla ve velmi malé míře i Puccinia liliacearum na Ornithogalum kochii, i když se tento druh vyskytuje především na západním úpatí kopce Severní svah Na severním svahu, především na jeho úpatí a cestě vedoucí od vesnice Mnichov, bylo nalezeno velké množství travních rzí. Velký počet trav byl napaden rzí Puccinia coronata, patří sem Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Elytrigia intermedia. Na těchto rostlinách se vyskytovala zimní ložiska. Vzhledem k tomu, že se na Oblíku vyskytuje rod Rhamnus cathartica, který je mezihostitelem této rzi, byla přítomna i spermogonia rzi Puccinia coronata. Mezi další travní rzi vyskytující se na této straně Oblíku patří Puccinia arrhenathericola na Arrhenatherum elatius, Puccinia brachypodii na Brachypodium pinnatum, Puccinia persistens na Elytrigia intermedia, Puccinia striiformis na Dactylis glomerata a Puccinia graminis vyskytující se na dvou druzích trav a to na Dactilis glomerata a Lolium perenne. Mezi další nalezené rzi severního úpatí kopce patří: Pucciniastrum agrimoniae na Agrimonia eupatoria, což je relativně častá rez na severním a západním úpatí. Dále se zde nachází Puccinia absinthii na Artemisia vulgaris, Puccinia chaerophylli na Antriscus silvestris, Puccinia cnici na Cirsium eriophorum, Puccinia sii-falcariae na Falcaria vulgaris, Uromyces Geranii na Geranium sanquineum, Uromyces punctatus na Astragalus cicer, Puccinia cnici- oleracei na Achillea milefolium, Uromyces inaequialus na Silene oties, vyskytující se spíše na velké louce na severním úpatí kopce, Puccinia violae na Viola hirta a cca 20% porostu rodu Vicia sepium je napaden rzí Uromyces viciae- fabae. Rod Trifolium alpestre hostí rez Uromyces fallens, na rodu Trifolium repens byly nalezeny dva druhy rzí- Uromyces triforii- repentis a Uromyces flectens. Na rodu Rubus, který se nachází podél severní cesty, lze najít rod Phragmidium- přesné určení vzhledem

43 k absenci uredospor nebylo možné, ale jedná se pravděpodobně o Phragmidium acuminatum. Přímo na severním svahu, který je nejvlhčí a nejchladnější z celého Oblíku se nachází lesní porost. Byla zde nalezena pouze jedna rez Tranzschelia pruni- spinosae a to v bylinném podrostu na rodu Anemone nemorosa Západní svah Nejvíce druhů rzí bylo nalezeno na západním svahu, především na jeho úpatí. Z dřevin jsou zde napadeny druhy: Pyrus pyraster, na kterém se vyskytují spermogonia rzi Gymnosporangium sabinae. Tato rez je dvoubytná a zimní výtrusy se tvoří na rodu Juniperus, který je hojně využíván v okrasném zahradnictví a vzhledem k nedaleké vesnici se dá předpokládat, že se tu tento oblíbený druh jehličnanu vysazuje. Rod Rhamnus cathartica, který byl již zmiňován v souvislosti se severním svahem, hostí jarní ložiska rzi Puccinia coronata. Rosa sp., která se po celém úpatí Oblíku vyskytuje ve formě rozptýlených keřů ve stepních společenstvech, hostí rez Phragmidium tuberculatum. Některé druhy rzí vyskytující se na západním úpatí jsou shodné s výskytem rzí na severním úpatí, jsou to: Puccinia cnici-oleracei na Achillea mellefolium, Pucciniastrum agrimoniae na Agrimonia eupatoria, Puccinia absinthii na Artemisia pontica a Artemisia vulgaris, Puccinia cnici na Cirsium eriophorum, Puccinia siifalcariae na Falcaria vulgaris, Uromyces fallens na Trifolium alpestre, Uromyces trifolii-repentis a Uromyces flectens na rodu Trifolium repens, Uromyces punctatus na Astragalus cicer, Puccinia violae na Viola hirta a Uromyces viciae- fabae na Vicia sepium. Některé druhy rzí jsou však pro západní svah zcela charakteristické, pokud byly nalezeny v jiných částech kopce, jednalo se spíše o náhodu. Patří sem především rod Muscari tenuiflorum se svou hostitelskou rzí Uromyces muscarii, který se vyskytuje ještě na JZ svahu, Ornitnogalum kochii hostící rez Puccinia liliacearum- jeden nález této rzi byl zaznamenán i na východním úpatí, kde se nachází mnohem menší výskyt hostitelské rostliny. Euphorbia cyparissias je na zkoumané lokalitě hojně napadenou rostlinou. Vyskytují se na ní jarní ložiska rzi Uromyces scutellatus, která způsobují na pryšci systémovou nákazu, rostliny mají

44 protáhlý růst a listy jsou mohutnější než u zdravých rostlin. Oxytropis pilosa je také velmi napadenou rostlinou na západním úpatí, na této hostitelské rostlině se vyskytuje rez Uromyces punctatus. Na západním svahu byla nalezena ne příliš častá rez Melampsora lini na Linum austriacum. Tato hostitelská rostlina se zde chová jako typický neoindigeofyt (Zmeškalová 2009). Lnu byla od začátku terénních prací věnována zvýšená pozornost. Přesto zde byla rez nalezena až v posledním roce sledování a to ve velmi malém množství. Dva nálezy byly na západním svahu a jeden na východním svahu v jeho horní části, kde se len, v porovnání se západním svahem, vyskytuje jen sporadicky Vrcholová plošina Vrchol je z hlediska rzí také velmi pestrý. Vyskytuje se zde především Puccinia sii- falcariae na Falcaria vulgaris. Nalezena byla hlavně aecia. Vzhledem k masivnímu napadení rostlina zasychá a nekvete. Většinou odumře dřív, než se na ní stihnou vytvořit telia. Jak už bylo zmíněno u předchozích nálezů, rez Puccinia siifalcariae způsobuje na zkoumané lokalitě 100% napadení hostitelských rostlin. Z travních rzí se zde vyskytuje Puccinia arrhenathericola na Arrhenatherum elatius a Puccinia coronata na Elytrigia intermedia, Brachypodium pinnatum a Bromus erectus. Elytrigia intermedia kromě rzi korunkaté hostí také rez Puccinia persistens. Tato rez je dvoubytná a na vrcholu Oblíku, v jeho severní části u lesního porostu, se vyskytuje mezihostitel této rzi Thalictrum minus. Dále zde byly nalezeny rzi Phragmidium tuberculatum na Rosa sp., Puccinia absinthii na Artemisia pontica, Puccinia cnicii na Cirsium eriophorum a Uromyces muscari na Muscari tenuiflorum Napadení jarních rostlin na zkoumané lokalitě Jak už bylo v textu zmíněno, rzi běžně vytvářejí 5 druhů výtrusů. Ne vždy však rzi vytváří všechny typy. Druhy parazitující na rostlinách, které mají krátkou vegetační dobu, nestačí vytvořit všechny typy výtrusů. Zkracují tedy dobu své vegetace tím, že vytvoří pouze své nejdůležitější vývojové stádium teliospory. Tyto rzi nazýváme mikrocyklické druhy.

45 Na zkoumané lokalitě bylo nalezeno pět druhů mikrocyklických rzí, z toho dvěma druhům byla věnována větší pozornost. Jedná se o Uromyces muscari na Muscari tenuiflorum a Puccinia liliacearum na Ornithogalum kochii. Tyto druhy byly vybrány z důvodu jejich intenzivního výskytu na zkoumané lokalitě, kde pravidelně napadají hostitelské rostliny. Jejich výskyt v dalších vegetačních sezónách je jistý, vzhledem k tomu, že tyto rzi nepříznivé zimní období přečkávají v podzemních cibulích ve stadiu perenujícího mycelia, které pak z jara prorůstá vyvíjející se rostlinou, na které tvoří nová telia Uromyces muscari Výskyt této rzi na Muscari tenuiflorum na území České republiky je zaznamenán především z okolí Prahy a severních Čech. V katalogu rzí České a Slovenské republiky (Urban et Marková 2009) je uvedeno 14 dosud publikovaných lokalit. Přímo z Oblíku uvádí nález této rzi Klán (1975). Bubák (1906) uvádí, že v mladých kupkách zimních výtrusů se mohou ojediněle vyskytovat i výtrusy letní, bezbarvé, ostnité. Na zkoumané lokalitě však pozorovány nebyly. Rez byla na Oblíku zaznamenána během všech tří vegetačních sezón ve velkém množství. V roce 2009 byl prováděn podrobnější výzkum. Byly vyznačeny dvě plochy s největším množstvím napadených rostlin. První z nich byla prudká neznačená cesta na vrchol, která vede na západním svahu. Druhá plocha byla situována na vrcholové plošině v západní části vrchu. Na západní cestě se rostliny vyskytovaly především v horních partiích svahu. Počítány byly napadené rostliny v bezprostřední blízkosti cesty. Při první návštěvě vrchu v roce 2009 bylo 2. května napočítáno v této oblasti 42 napadených rostlin a 48 zdravých rostlin. O tři týdny později se počet napadených rostlin zvýšil na 53 kusů. Napadené rostliny byly především starší jedinci, jako zdravé rostliny se jevily mladší rostliny, na nichž se však infekce mohla projevit ještě později. Na druhé zkoumané ploše bylo při prvním výjezdu napočítáno 62 napadených rostlin a 46 zdravých rostlin, o tři týdny později se počet napadených rostlin zvýšil na 78 kusů. Tato plocha byla ohraničena ve své východní části cestou vedoucí z lesa, v severní, západní a jižní části tvořily hranici skupiny keřů rodu Rosa.

46 Rostliny jsem počítala pouze při prvních dvou výjezdech, při dalších návštěvách se počet napadených rostlin neustále zvětšoval, starší rostliny se zatahovaly a bylo už složité postihnout přesný počet pozorovaných jedinců. Mladé rostliny, které se při předchozích výjezdech jevily jako zdravé, byly při dalších návštěvách napadené. Počet zdravých dospělých jedinců byl velmi malý. Muscari tenuiflorum se kromě západní části vyskytoval i podél jižní cesty a i v těchto místech byl intenzivně napadený. Napadení tohoto druhu na zkoumané lokalitě je podle mého odhadu cca 85%. I přes silné napadení však rostliny pravidelně kvetly, a zdá se, že jejich reprodukční schopnost nebyla rzí příliš negativně ovlivněna. O tom, že rez se pravidelně vyskytuje svědčí i výše uvedený údaj Klánův (1975). Lze tedy výskyt této rzi na modřenci ve společenstvu považovat za stabilní Puccinia liliacearum Výskyt této rzi na Ornithogalum kochii na území České republiky je zaznamenán na patnácti dosud publikovaných lokalitách, především z oblasti severních Čech (Urban et Marková 2009). Jedna z uvedených lokalit je vrch Raná, který se vyskytuje v bezprostředním okolí Oblíku. Na Moravě jsou uváděny 4 oblasti výskytu. Tato rez byla na Oblíku také zaznamenána během všech tří vegetačních sezón. Větší pozornost jí byla věnována v roce Puccinia liliacearum se vyskytuje především na západním úpatí vrchu, nalezena byla i na východním úpatí. Zde se však vyskytuje v mnohem menším množství. Největší výskyt hostitelské rostliny jsem zaznamenala na malé skalce na západním úpatí Oblíku, která se nachází po levé straně cesty vedoucí od vesnice Raná. Vzhledem k velkému počtu jedinců nebylo možné na celé ploše skalky jednotlivé kusy spočítat, jako tomu bylo u rodu Muscari. Byla vybrána menší plocha na úpatí skalky o rozměrech 1m x 1m. Zde bylo při obou návštěvách (2. května 2009 a 7. června 2009) zaznamenáno 6 napadených rostlin a 12 zdravých rostlin. Napadení snědku je podle mého odhadu cca 30%. Nebylo zde pozorováno nápadně se zvětšující množství napadených rostlin během jedné vegetační sezóny, jako tomu bylo v případě rzi Uromyces muscari. I když se rez na snědku vyskytuje každoročně díky přetrvávání v cibulích, není intenzita

47 napadení snědku tak vysoká jako u předchozího druhu mikrocyklické rzi na modřenci Napadení lnu na zkoumané lokalitě Na zkoumané lokalitě se vyskytují dva druhy lnu, Linum austriacum a Linum catharticum L. Linum austriacum je na zkoumané lokalitě velmi rozšířený. Vyskytuje se především na západním svahu, dále pak na celé vrcholové plošině a v horních partiích jižního a východního svahu. Napadení rzí Melapsora lini na této rostlině nebylo v letech 2007 a 2008 pozorováno. V roce 2009 byly nalezeny tři napadené rostliny. Pokaždé se vyskytovaly ve vrchních partiích svahu. První nález pochází z východní části vrcholové plošiny, cca 5m od telegrafních sloupů. Na napadené rostlině se vyskytovalo pouze jediné ložisko. O tři týdny později byla nalezena druhá napadená rostlina a to ve vrchní partii západního svahu na prudké neznačené cestě na vrchol. Poslední nález byl o další tři týdny později opět v západní části vrcholové plošiny. Jedna z rostlin obsahovala opět jediné ložisko, na druhé rostlině bylo napadení nepatrně větší. Ložiska se vyskytovala na svrchní straně listu v místě, kde list přisedá na stonek. Kupky měly okrouhlý tvar, oranžovou barvu a byly prášivé. Melampsora linii se běžně vyskytuje na Linum catharticum (Urban et Marková 2009). Tento druh však na zkoumané lokalitě napaden nebyl. Napadení Linum austriacum je uváděno pouze ze zahraničí (Gäumann 1959, Kuprevič et Uljaniščev 1975). V České republice se jedná pravděpodobně o první nález. Výskyt této autecické rzi je pravděpodobně náhodný, protože přezimuje na odumřelých zbytcích svého hlavního hostitele, kterým je druh L. catharticum. Šíření během vegetační sezóny je ovlivněno klimatickými podmínkami a množstvím vytvořeného inokula. Po dva roky tak výskyt zaznamenán nebyl a dá se jen těžko předvídat výskyt v dalších letech. Takto je třeba pohlížet i na otázku pravidelnosti výskytu těch druhů rzí, které nepřetrvávají jako systémové nákazy, ale šíří se difuzně.

48 B) DIDAKTICKÁ ČÁST Laboratorní práce Mikroskopické parazitické houby - rzi Didaktická část této diplomové práce byla vytvořena z důvodu doplnění znalostí žáků o jednu ze skupin mikroskopických hub- rzí. Problematikou rzí se zabývám čtyři roky v rámci své diplomové práce a myslím si, že toto téma je zajímavé i pro žáky základních a středních škol. 8. Zařazení tématu hub v procesu vzdělávání Pro jednotlivé obory vzdělání se vydávají rámcové vzdělávací programy (RVP), které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), které představují školní úroveň. Každá škola si vytváří ŠVP pro vzdělávání, pro nějž je vytvořen RVP, se kterým musí být v souladu a podle něhož se uskutečňuje vzdělávání na dané škole. Tematika hub je v RVP zařazena do vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávací obor Přírodopis. Očekávané výstupy tematického okruhu Biologie hub jsou následující: žák rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků, vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích, objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků. Učivo hub je vymezeno v RVP takto: houby bez plodnic základní charakteristika, pozitivní a negativní vliv na člověka a živé organismy, houby s plodnicemi stavba, výskyt, význam, zásady sběru, konzumace a první pomoc při otravě houbami, lišejníky stavba, symbióza, výskyt a význam ( Houby bez plodnic, které jsou v učebnicích uváděny, patří do skupiny hub vřeckovýtrusných a jedná se o druhy významné pro člověka, jako je např. plíseň hlavičková, paličkovice nachová či štětičkovec. Tematiku rzí jsem zvolila z toho důvodu, aby si žáci uvědomili, že i houby ze skupiny stopkovýtrusných mohou být mikroskopických rozměrů a že do této skupiny nepatří jen všeobecně známé kloboukaté houby. Nehledě na to, že rzi jsou významná skupina parazitických hub, se kterými se žáci mohou běžně setkat. Laboratorní práce probíhala na ZŠ Mendíků v rámci ŠVP,,Škola s mosty do života byla koncipována pro potřeby povinně volitelného předmětu (PVP) přírodovědné praktikum. Důvod byl ten, že zvolené téma- rzi, není vhodné pro

49 zařazení do klasické vyučovací hodiny nebo laboratorních prací v rámci výuky. Povinně volitelné předměty se zařazují do vyučování na základě školních vzdělávacích programů (ŠVP). Výběr PVP je plně v kompetenci ředitele školy. Ředitelka ZŠ Mendíků zjišťuje anketou, o jaké předměty mají žáci aktuálně zájem a pro které má škola podmínky k realizaci. Vzhledem k rozšířené výuce přírodovědných předmětů, zařazuje ZŠ Mendíků do výuky PVP přírodovědné praktikum, o které je poslední dobou velký zájem. Každoročně jsou otevírány dvě skupiny, jejichž vzdělávací program je propracovaný cyklicky. Přírodovědné praktikum mohou děti volit vzhledem k potřebným znalostem až v 8. a 9. ročníku. Plán učiva je rozvržený do dvou let. Za účelem zkvalitnění výuky byla v roce 2008 zařízena na škole moderní multifunkční učebna s interaktivní tabulí a především moderní laboratoř na výuku přírodovědných předmětů (chemie, fyzika, přírodopis). Její vybavení umožňuje provádět náročnější pokusy a prohlubovat tak nenásilnou cestou znalosti žáků. Cílem těchto laboratorních prací je, aby žák vysvětlil zařazení hub v systému, rozdíl mezi jedlými, nejedlými a jedovatými houbami, vysvětlil zásady správného sběru hub, popsal různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích, objasnil pozitivní a negativní vliv mikroskopických hub na člověka a živé organismy, vysvětlil pojem biotrofní organismus, objasnil škodlivost rzí a navrhl opatření proti napadení rostlin touto houbovou chorobou, rozeznal rostliny napadené rzí. Žák dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé přírody. 9. Laboratorní práce organizační forma výuky Organizační formy výuky biologii jsou určovány počtem a výběrem žáků, místem, dobou a posloupností učební činnosti a způsoby jejich vedení. V organizačních formách se uplatňují při realizaci vzdělávacích a výchovných úkolů všechny vyučovací metody biologie výklad, rozhovor, práce s literaturou, pozorování a pokus. Některé organizační formy (vyučovací hodina, domácí práce žáků) se význačněji podílejí na teoretickém vzdělávání žáků, jiné (laboratorní práce,

50 exkurze, praktika, zájmové kroužky) se podílejí výrazněji na praktické přípravě žáků z biologie (Altmann 1972). Pro organizační formy je typické, že se v nich často výrazně mění poměr vzájemné pracovní aktivity mezi učitelem a žákem. U některých organizačních forem převládá činnost učitele a žák je více méně pasivní (vyučovací hodina), v ostatních naopak převládá činnost žáka, kdežto činnost učitele ustupuje do pozadí a omezuje se na kontrolu a taktní řízení žákovy práce (laboratorní práce, zájmový kroužek, biologické praktikum, exkurze, práce na školním pozemku, terénní práce aj.). Poměr vzájemné pracovní aktivity mezi učitelem a žákem nelze mechanicky vyčíslit u každé organizační formy, neboť se výrazně mění vlivem užitých metod a prostředků výuky, kvalitou učitele i žáků (Altmann 1971). Nejvíce používanou organizační formou na českých základních školách je vyučovací hodina a laboratorní práce. Horník a Altman udávají definici laboratorních prací takto: Laboratorní práce jsou povinnou organizační formou výuky určenou pro část (nejčastěji polovinu) žáků určitého stejnorodého kolektivu (třídy), vice méně pravidelně zařazovanou do týdenního rozvrhu hodin. Konají se zpravidla v prostorách speciálně vybudovaných a určených pro tyto účely. V rámci této organizační formy se využívá přednostně pozorování a pokus a žáci pracují zpravidla s originálními objekty. Výhodou této organizační formy je, že výrazně pozitivně motivuje učební činnost žáků, že se v ní ve zvýšené míře uplatňuje aktivita a samostatnost žáků spolu s didaktickou zásadou názornosti a spojení teorie s praxí. Je to vhodná organizační forma k uplatnění prvků problémové výuky (Horník et Altmann 1988). V pedagogickém slovníku jsou laboratorní práce charakterizovány takto: Učení žáků probíhající v odborných učebnách, které jsou v souladu s příslušnými předpisy uspořádány a vybaveny jako laboratoře (fyzikální, biologické, chemické aj.). Cílem učení je aplikace poznatků v modelových situacích, získání potřebných dovedností a návyků, seznámení se s elementárními vědeckými metodami, rozvíjení samostatnosti a zodpovědnosti. Po úvodní instruktáži žáci pracují převážně samostatně (jako jednotlivci, dvojice či skupiny); o průběhu a výsledcích laboratorní práce vedou protokol (Průcha, Walterová et Mareš 2001)

51 Laboratorní práce dělíme podle několika různých hledisek. Přednostně podle vztahu k jednotlivým vědám, podle obsahu práce či řečeného problému (např. morfologické, systematické, ekologické ). Podle zařazení laboratorních prací v tematickém celku a podle jejich vztahu k vytváření vědomostí, dovedností a návyků, k pojmotvornému procesu žáků rozeznáváme následující druhy laboratorních prací: vyvozovací (heuristické) laboratorní práce, ověřovací (dokumentační) laboratorní práce. Podle organizace činnosti žáků během laboratorní práce rozeznáváme následující typy těchto prací: práce jednotlivců, práce ve dvojicích, skupinové práce (Altmann 1972) Specifika laboratorních prací Laboratorní práce jsou velmi náročné na materiální vybavení školy a na přípravu dostatečného množství biologického materiálu. Opatření biologického materiálu je součástí učitelovy přípravy na laboratorní práce. Protože žáci nedovedou ještě při prvních laboratorních pracích většinou zacházet s přístroji a nářadím, je třeba je nejdříve s těmito pomůckami seznámit, naučit je s nimi správně zacházet, seznámit je s technickými vlastnostmi různých druhů materiálů, s nimiž se dostávají do styku a odstranit tak potíže při práci, zamezit zbytečným poraněním nebo škodám na použitých přístrojích a nářadí. Mnohým žákům chybí nezbytné pracovní návyky, např. přesnost, čistota a pořádek na pracovišti, šetření biologického materiálu, opatrné zacházení s chemikáliemi, opatrné zacházení s přístroji a nástroji. Učitel proto vždy důsledně kontroluje žáky při práci a dbá, aby nebyla pouhým ničením biologického materiálu, přístrojů a nástrojů (Altmann 1972). Příprava učitele na laboratorní práce je náročná na čas, didaktické i odborné znalosti, dovednosti a schopnosti učitele. Zvláště obtížné je zajišťování laboratorních prací biologickým materiálem. Učitel si všechna pozorování a pokusy, které plánuje pro laboratorní práci, předem prověří, pokud je ještě sám neprováděl. Při prověřování laboratorní práce si učitel vyzkouší i obtížnost práce, její složitost, přiměřenost pro žáky určitého ročníku, časovou náročnost a náročnost na technické dovednosti žáků. Určí si také posloupnost jednotlivých pozorování a pokusů. Naplánuje si čas provedení práce.

52 Při instruktáži k vlastnímu provedení laboratorní práce vysvětlíme žákům cíl a význam práce, seznámíme je s pracovním postupem, s užitím jednotlivých přístrojů a nástrojů, např. je poučíme, jak se přiklápí krycí sklíčko na podložní sklíčko s objektem v kapce vody apod. Žáky upozorníme na pravidla hygieny a bezpečnosti práce. Vhodné je napsat jednotlivé etapy práce na tabuli. Během práce učitel neustále kontroluje postup žáků, opravuje jejich chyby, pomáhá jim při jemných operacích. Po provedení laboratorní práce shrneme výsledky práce. Žáci vysloví za pomoci učitele závěry z práce vyplývající, zpracují výsledky. Každá laboratorní práce je tedy podchycena protokolem. V protokolu je zaznamenán název práce, úkol, postup, závěr a nákresy k práci příslušející. Úspěch laboratorní práce tedy závisí na učiteli samém, na jeho odborných znalostech a didaktických schopnostech, na opatření dostatečného množství biologického materiálu, na materiálním a technickém vybavení školy, na zařízení biologické laboratoře nebo pracovny, na teoretické a praktické přípravě žáků, na jejich pracovní kázni a na vhodně didakticky vybraných a logicky uspořádaných pozorováních a pokusech ve spojení s probíraným tematickým celkem (Altmann 1972) 10. Materiály pro vyučující Následující materiály jsou určeny pro učitele, kteří nemají s problematikou rzí zkušenosti a jsou tedy koncipovány tak, aby měl učitel s přípravou laboratorních prací co nejméně práce a všechny potřebné odborné i didaktické informace měl pohromadě Charakteristika rzí Rzi jsou obligátně biotrofní parazitické houby s myceliem zpočátku jednojaderným, později dvoujaderným. Mycelium roste intercelulárně, do buněk hostitele vysílá haustoria. Napadené buňky z pravidla nejsou usmrcovány, přítomnost parazita může vést ke vzniku hypertrofií a hyperplazií. Obvykle pod epidermis hostitele se tvoří myceliální kupky s výtrusy, které jsou obnaženy až prasknutím epidermis. Bazidie se vyvíjejí na tlustostěnných

53 zimních výtrusech (teliosporách), jsou válcovité, často poněkud zahnuté a rozdělené třemi příčnými přehrádkami na čtyři buňky. Každá buňka nese sterigma s bazidiosporou. Bazidiospory jsou jednobuněčné, jednojaderné, bezbarvé, okrouhlé a hladké. Basidiospory klíčí hyfou. Všichni zástupci řádu jsou parazité rostlin. V souvislosti se střídáním jaderných fází se u řady zástupců objevuje ještě pro houby unikátní jev střídání hostitelů. Přechod na druhého hostitele z odlišné čeledi cévnatých rostlin se děje u dvoubytných (heteroecických) druhů. Jednobytné (monodické, autoecické) druhy hostitele nestřídají. Typický vývojový cyklus dvoubytné rzi probíhá následovně: bazidiospora vyklíčí v hyfu, která vniká do tkání hostitele. Zde se rozrůstá v intercelulární monokaryotické mycelium, které do buněk vysílá haustoria a současně se místo infekce zabarví oranžově. Po 4-10 dnech se pod epidermis vytváří stromatická vrstva, která se na líci listu projevuje jako skupinka několika drobných kuželovitých bradaviček. Bradavičky jsou spermogonia, která vytváří krátké hyfy odškrcující na konci množství spermarií. Ve spermogoniích vzniká také čirá, nasládlá voňavá vazká tekutina (nektar), která spolu se spermaciemi je vytlačována ven a hromadí se u ústí spermogonií. Z ústí spermogonií vyrůstají přijímací hyfy. Sladká šťáva nektaru láká hmyz, který spermacie potom rozšiřuje. Spermacie i hyfy jsou u jednoho spermogonia stejně pohlavně laděné. Dostane-li se spermacie na opačně laděnou přijímací hyfu, přejde její jádro do přijímací hyfy a vzniká dikaryotická buňka. Dikaryotická buňka se stává základem mohutného rozvoje ložisek tzv. prášilek (aecií, označované I), v nich řetízkovitě vznikají jednobuněčné dikaryotické spory (aeciospory, jarní výtrusy). Rovněž je zde epidermis hostitele proražena a žlutohnědě zbarvená aecia vytvářejí na spodní straně listu vyčnívající pohárky. Aeciospory jsou kulovité, jejich stěna je tenká a pokrytá jemnými bradavkami, vzácně i ostny. Aeciospory slouží k přenosu nákazy na druhého hostitele (u autoecických druhů jsou schopny infikovat téhož hostitele). Na hlavním hostiteli se po vyklíčení dikaryotické aeciospory rozvíjí dikaryotické mycelium. To vytvoří po dnech pod epidermis listů uredia (označované II). V nich se diferencují buňky urediospor (letních výtrusů). Ložiska

54 uredospor jsou nahá, jen velmi vzácně obalena pseudoperidií a uvolňují se proražením epidermis. Urediospory jsou kulovité či oválné, s poměrně silnou stěnou, která je poseta jemnými ostny a opatřena klíčními póry. Jsou většinou oranžové nebo červenohnědé a jsou roznášeny větrem. Slouží k rozšiřování nákazy na druhém hostiteli, mají omezenou životnost a okamžitou klíčivost. Před dozráním hostitelské rostliny se na místech, kde se tvořily uredospory, založí telia (označované III), ložiska zimních výtrusů (teliospor). Teliospory jsou většinou tlustostěnné, tmavě zbarvené, jedno- více buněčné, stopkaté či přisedlé, se stěnou hladkou či ornamentovanou. Po období klidu klíčí každá buňka teliospory bazidií. Do bazidie se přesune diploidní jádro, zde proběhne meióza a vzniknou čtyři haploidní buňky s čtyřmi bazidiosporami (sporidiemi, označované IV). Vždy dvě a dvě bazidiospory jsou opačného ladění. Životní cyklus rzi travní Popsaný typ vývojového cyklu reprezentuje tzv. makrocyklický typ s přítomnými všemi typy ložisek a spor. U mnohých druhů však mohou některé typy

55 ložisek chybět. Např. mikrocyklické rzi mají dlouhé haploidní fáze, dikaryofázi představuje pouze mladá teliospora. Zástupci řádu Uredinales (163 rodů, 7000 druhů) parazitují na semenných rostlinách, ojediněle na kapradinách či vranečcích. Jsou kosmopolitně rozšířeni v souvislosti s areálem svých hostitelů. Celá skupina stojí v popředí zájmu fytopatologů, neboť zahrnuje celou řadu druhů působící značné škody na kulturních rostlinách. Prozatím nejúčinnější a zároveň i ekologickou metodu proti rzím představuje vyšlechtění odolných odrůd rostlin rezistentních k nákaze. Naproti tomu užitek, který působí rzi člověku, je velmi nepatrný (parazité plevelů). Některé části rostliny napadené aecií rzí jsou pak masité a pojídají se. Nejvýznamnějším a nejpočetnějším rodem rzí je rod Puccinia. Tento rod má dvoubuněčné teliospory. Nejvýznamnějším druhem je P. graminis, rez travní, heteroecický druh (mezihostitel dřišťál). Rod Uromyces, se liší od rodu Puccinia jednobuněčnými teliosporami. Významné jsou heteroecické druhy U. pisi, rez hrachová, U. phaseoli, rez fazolová. Velkým rodem je rod Phragmidium, s třemi a více buňkami v teliospoře. Vyskytuje se převážně na zástupcích čeledi růžovitých (Kalina 2005) Podmínky rozšíření rzí Rzi jsou kosmopolitní parazité, vyskytují se jak v oblastech mírných a studených, tak v oblastech tropických, v rovinatém terénu i na horách. Jejich výskyt je především omezený přítomností hostitele, eventuelně obou hostitelů u druhů dvoubytných. Nejdůležitějším faktorem při rozšiřování výtrusů je vítr, letní výtrusy se mohou šířit i na mnohakilometrové vzdálenosti. Po kontaktu výtrusu s hostitelskou rostlinou hraje důležitou roli současné působení abiotických a biotických podmínek. Jednak, je-li hostitel v takovém ontogenetickém stadiu, které je náchylné na napadení, jednak musí být výtrus v tu dobu schopen vyklíčit a infikovat svého hostitele. Z abiotických faktorů je to zejména vlhkost, nezbytná pro vyklíčení výtrusů. Podmínky klíčivosti jsou závislé na stáří výtrusů a na klimatických činitelích. Bazidiospory mají krátkou dobu klíčivosti, jarní výtrusy asi 4-5 týdnů, letní výtrusy

56 až 14 týdnů. Zimní výtrusy buď klíčí po období dormance, nebo mohou klíčit hned. Výtrusy jsou velmi citlivé na vyschnutí. Obvykle infikují mladá pletiva, jako jsou děložní lístky nebo mladé listy. Šíření rzí je omezováno zeměpisnými a ekologickými překážkami. Velké vzdálenosti, které mohou výtrusy pomocí větru překonávat, působí rušivě na klíčivost, pokud se výtrus dostane na místo určení, nemusí nalézt vhodné podmínky. Hlavně sucho působí jako negativní faktor při rozvoji rzí, protože výtrusy nemohou dobře vyklíčit a infikovat rostlinu. (Picbauer 1927).

57 Power Point prezentace Snímek 1 Zdroj Zdroj: Zdroj: Snímek 2 Houby jedna z říší živých organismů nezelené organismy podhoubí, plodnice, výtrusy klobouk, třeň zásady sběru hub

58 Snímek 3 Zdroj: Zdroj: Snímek 4 Rozkladači - destruenti čerpají živiny z odumřelých organizmů a jejich produktů mikroskopické houby - bělavé či jinak barevné povlaky, netvoří plodnice obsahují škodlivé látky toxiny zástupci: štetičkovec, plíseň hlavičková prevence správné uskladňování potravin a udržování čistoty

59 Snímek 5 Zdroj: Zdroj: Zdroj: Snímek 6 Užitečné mikroskopické houby omezení působení bakterií využití v potravinářském průmyslu a ve farmacii Alexander Fleming objevitel penicilinu producenti antibiotik výroba sýrů

60 Snímek 7 Foto: P. Stodolová Foto: P. Stodolová Foto: P. Stodolová Zdroj: Snímek 8 Paraziti např. rzi biotrofní parazité způsobují onemocění mnoha rostlin (byliny, keře i dřeviny) napadení světlé skvrny na listech, přítomnost ložisek (kupičky výtrusů), u systémových nákaz protáhlý vzrůst, mohutnější listy) vytvářejí různé typy výtrusů jarní, letní a zimní ochrana vysazení odolnějších odrůd, odstranění napadených částí či mezihostitele, chemický postřik

61 Snímek 9 Rez travní dvoubytný druh mezihostitel - dřišťál hlavní hostitel trávy, obilniny prevence odolné odrůdy, chemický postřik, odstranění napadených rostlin, odstranění mezihostitele Zdroj: Snímek 10 Zdroj: Rez hrachová dvoubytná rez mezihostitel pryšec systémová nákaza hlavní hostitel hrách prevence jako předchozí druh Zdroj: Zdroj: Yellowalt/Euphorbia_cyparissias_page.htm Zdroj:

62 Snímek 11 Rez růží jednobytná rez nápadná ložiska způsobuje předčasný opad a deformaci listů ochrana chemický postřik, odstranění napadených částí rostliny Zdroj: Snímek 12 Zdroj: Rez hrušňová dvoubytná rez jalovec - rosolovitá ložiska na zduřelých větévkách (na jaře) hrušeň na listech nápadná rezavá ložiska (v létě) prevence hlavně odstranění jalovců z blízkosti hrušní Zdroj: /a/cz/5104-rostlinolekar-rez-hrusnova/ Zdroj:

63 Text k Power Pointové prezentaci Snímek 1 a 2 Houby tvoří samostatnou říši. Díky pokrokům v oblasti molekulární biologie se živé organismy již nerozdělují na živočichy, rostliny a houby. Přesto, že nový systém rozdělení říší není dopracován, rozlišujeme v dnešní době pět základních říší: rostliny, živočichové, houby, prvoci a chromista (např. některé hnědé řasy, oomycety či opalinky tj. takové organismy, kteří se sice živí fotoautotrofně, ale i heterotrofně) (Rosypal 2003). Houby jsou nezelené organismy (neobsahují chloroplasty), tělo tvoří většinou vláknité podhoubí. Z podhoubí vyrůstají velké plodnice, známe jako houby. Pokud necháme na talíři delší dobu plodnici nějaké houby, vysype se z ní výtrusný prach. Jsou to výtrusy, kterými se houby rozmnožují (Střihavková et Síbrt 1994). Muchomůrka červená: klobouk široký, zprvu skoro kulovitý, pak široce rozložený, zářivě sytě červený, ale i oranžový, s četnými bělavými bradavkami, většinou kruhovitě seřazenými po celém povrchu. Lupeny husté, volné, bílé nebo nažloutlé. Třeň delší, tlustý, bílý, s velkým, odstálým, blanitým, měkkým, bílým prstenem. Hřib smrkový: klobouk široký, polokulovitý široce vyklenutý, světle nebo tmavě kaštanově hnědý. Třeň až 20 cm dlouhý, tlustý, bílý, později nahnědlý, Póry drobné, bělavé. Klouzek slizký: klobouk 4-12 cm široký, nízce vyklenutý, v mládí spojen s třeněm. Rourky bělavé až špinavě hnědé, pomačkáním hnědnoucí. Třeň 4-10 cm dlouhý, našedle žlutavý, s prstencem. Dužina bělavá, na řezu zvolna modrající. Zásady sběru hub- k jídlu sbíráme výhradně druhy, které naprosto bezpečně poznáme (Svrček 1996). Snímek 3 a 4 Většina lidí zná houby s velkými nápadnými plodnicemi, například hřiby, žampiony nebo muchomůrky. Kolem nás však žije mnoho hub, které mají plodnice mnohem menší, nenápadné. (Maleninský, Škoda 1997). V přírodě plní houby velmi důležitou úlohu. Některé druhy hub (podobně jako bakterie) rozkládají organickou hmotu, kterou převádějí opět na anorganické látky. Nazýváme je destruenti

64 (rozkladači). Tento rozklad je důležitou podmínkou pro oběh látek v přírodě (Černík, Bičík, Martinec 1999). Mezi tyto houby patří například štětičkovec nebo plíseň hlavičková (koňský trus). Pokud máme v domácnosti napadené potraviny plísní, v žádném případě je nekonzumujeme! Plísně obsahují látky, které mohou našemu tělu ublížit. Pokud se nám na potravinách objeví plíseň, neochrání nás před jejími nežádoucími účinky ani odkrojení napadené části. Toxiny (škodlivé látky) obsahuje i podhoubí, které je v napadených potravinách a které je pouhým okem neviditelné. Zkáze potravin můžeme zabránit správným skladováním a udržováním čistoty. Mezi hlavní zásady patří: zbytky jídel nenechávat příliš dlouho v chladničce, použité obaly (např. mikrotenové sáčky) opakovaně nepoužíváme). Také při nákupu potravin sledujeme záruční lhůtu a návod jakým způsobem potravinu skladovat nejen v domácnosti, ale i na prodejně (zda-li zboží, které má být uchováno v chladícím boxu je i na prodejně opravdu takto skladováno) ( Snímek 5 a 6 Štětičkovec omezuje na kazících se potravinách působení bakterií. Této vlastnosti bylo využito v lékařství a ze štětičkovce byl připraven lék penicilin proti chorobám, způsobeným bakteriemi. Účinků penicilinu na lidský organismus prvně využil Skot Alexander Fleming Penicilin se také využívá k výrobě sýrů, např. Camembert, Brie. Snímek 7 a 8 Mezi parazitické houby patří např. padlí, sněti a rzi. Rzi vytvářejí na listech rostlin rezavá, hnědá až černá ložiska, obsahující výtrusy. Výtrusy (spory) hub jsou drobné a velmi lehké rozmnožovací částice. Mohou se přenášet větrem i na vzdálenosti mnoha kilometrů. Jsou všudypřítomné, podobně jako spory bakterií (Maleninský, Škoda 1997). Snímek 9 Rez travní je dvoubytný druh rzi, to znamená, že vytváří výtrusy na dvou rostlinách z rozdílných čeledí. Na jaře (květen) vytváří výtrusy na svém mezihostiteli- dřišťálu. Výtrusy se objevují na spodní straně listů a odtud jsou rozšiřovány za pomoci větru na své hlavní hostitele- trávy nebo obilniny. Na svém hlavním hostiteli rez vyklíčí a vytvoří letní výtrusy (červenec, srpen). Ty také slouží

65 k rozšiřování rzi a mohou se šířit na větší vzdálenosti než výtrusy jarní. Pomocí letních výtrusů se rez rozšiřuje na další trávy či obilniny. Ke konci vegetační doby se na napadených rostlinách vytváří černá ložiska zimních výtrusů (září, říjen). Tyto výtrusy přezimují a na jaře opět vyklíčí a vytvoří bazidiospory. Pomocí větru jsou bazidiospory přenášeny na mezihostitele- dřišťál. Pokud jsou vhodné podmínky, tvoří se na dřišťálu jarní výtrusy a celý cyklus se opakuje. Snímek 10 Rez hrachová je také dvoubytný druh rzi. Na jaře vytváří výtrusy na svém mezihostiteli - pryšci (květen, červen). Rez hrachová způsobuje na pryšci systémovou nákazu. Takto napadenou rostlinu poznáme podle toho, že se její vzhled výrazně liší od zdravých rostlin. Na listech můžeme najít drobná, sladce vonící a lepkavá ložiska. Svou vůní lákají hmyz, který je pak na svém těle roznáší na další rostliny a vytvoří se ložiska jarních výtrusů. Jarní výtrusy se rozšiřují za pomoci větru a infikují svého hlavního hostitele - rostliny z čeledi bobovitých. Na svém hlavním hostiteli rez vyklíčí a vytvoří letní výtrusy (červenec, srpen). Ty se vyskytují na spodní straně listů, řidčeji na vrchní a mají rezavohnědou barvu. Ke konci vegetační doby se na napadených rostlinách vytváří černá ložiska zimních výtrusů (září až začátek listopadu). Snímek 11 Rez růžová je jednobytný druh, to znamená, že celý svůj vývoj uskutečňuje na jedné rostlině. Jarní výtrusy se tvoří brzy z jara (konec dubna, květen) na listech, někdy i na kališních kvítcích. Mají zářivě oranžovou barvu. Rozšiřují se pomocí větru a za vhodných podmínek infikují další rostliny ve svém okolí. Letní výtrusy se tvoří koncem července na spodní straně listů, vyjimečně i na plodech. Na vrchní straně listů ložiskům odpovídají žlutavé skvrny. Na konci srpna a na podzim (září až začátek listopadu) se vytvářejí na místě letních výtrusů černé výtrusy zimní. Pokud je rostlina silně napadena rzí růžovou, může docházet k deformacím a předčasnému opadu listů. Snímek 12 Rez hrušňová je dvoubytná rez. Na rozdíl od předchozích druhů rzí vytváří na jaře (konec dubna, květen) zimní rosolovitá ložiska na jalovci. Na zimních výtrusech vyklíčí basidie a vytváří se bazidiospory. Ty jsou přenášeny větrem na listy hrušně, na kterých se vytvářejí nápadná ložiska jarních výtrusů. Napadené listy

66 poznáme podle skvrn oranžové barvy, které se vytvářejí na svrchní straně listu. Na spodní straně listů se objevují jarní ložiska jako pohárky, které jsou lemovány bílou třepící se obalnou vrstvou. Letní výtrusy tato rez nevytváří. Jarní výtrusy jsou na konci léta (srpen, září) přenášeny na jalovec. Na něm pak dochází k infekci dřevní části. 11. Materiály pro žáky Pracovní text pro žáky Rzi škůdci kulturních plodin Rzi způsobují nemoci mnoha rostlin, které lidé pěstují pro svou potřebu, především obilnin, zelenin nebo ovocných stromů. Napadají ale i rostliny okrasné, byliny, keře i dřeviny. Pro rzi je charakteristické to, že každá rez napadá jen určitý specifický druh rostlin. Aby se rzi mohly vyvíjet a rozmnožovat, potřebují svou hostitelskou rostlinu živou, hovoříme o nich jako o tzv. biotrofních parazitech. Napadenou rostlinu poznáme tak, že se většinou na spodní straně listů objevují oranžové kupičky ložiska letních výtrusů. Tyto letní výtrusy se tvoří přibližně v červnu. Pokud se zanedbá ochrana, pak se rez namnoží, neboť ložiska letních výtrusů se tvoří opakovaně. Koncem léta se začínají tvořit tmavá ložiska zimních výtrusů, která slouží k přezimování rzi. Zabránit šíření rzi můžeme nejen vhodným postřikem a odstraněním napadených částí, ale i vysazováním odrůd, které jsou proti rzím odolné. U dvoubytných druhů rzí je vhodné odstranit z blízkosti druhého hostitele, aby rez nemohla prodělat celý životní cyklus. Rez travní je dvoubytný druh rzi, to znamená, že vytváří výtrusy na dvou rostlinách z rozdílných čeledí. Na jaře (květen) vytváří výtrusy na svém mezihostiteli- dřišťálu. Výtrusy se objevují na spodní straně listů a odtud jsou rozšiřovány za pomoci větru na své hlavní hostitele- trávy nebo obilniny. Na svém hlavním hostiteli rez vyklíčí a vytvoří letní výtrusy (červenec, srpen). Ty také slouží k rozšiřování rzi a mohou se šířit na větší vzdálenosti než výtrusy jarní. Pomocí letních výtrusů se rez rozšiřuje na další trávy či obilniny. Ke konci vegetační doby se na napadených rostlinách vytváří černá ložiska zimních výtrusů (září, říjen). Tyto výtrusy přezimují a na jaře opět vyklíčí a vytvoří bazidiospory. Pomocí větru jsou

67 bazidiospory přenášeny na mezihostitele- dřišťál. Pokud jsou vhodné podmínky, tvoří se na dřišťálu jarní výtrusy a celý cyklus se opakuje. Rez hrachová je také dvoubytný druh rzi. Na jaře vytváří výtrusy na svém mezihostiteli - pryšci (květen, červen). Rez hrachová způsobuje na pryšci systémovou nákazu. Takto napadenou rostlinu poznáme podle toho, že se její vzhled výrazně liší od zdravých rostlin. Na listech můžeme najít drobná, sladce vonící a lepkavá ložiska. Svou vůní lákají hmyz, který je pak na svém těle roznáší na další rostliny a vytvoří se ložiska jarních výtrusů. Jarní výtrusy se rozšiřují za pomoci větru a infikují svého hlavního hostitele - rostliny z čeledi bobovitých. Na svém hlavním hostiteli rez vyklíčí a vytvoří letní výtrusy (červenec, srpen). Ty se vyskytují na spodní straně listů, řidčeji na vrchní a mají rezavohnědou barvu. Ke konci vegetační doby se na napadených rostlinách vytváří černá ložiska zimních výtrusů (září až začátek listopadu). Rez růžová je jednobytný druh, to znamená, že celý svůj vývoj uskutečňuje na jedné rostlině. Jarní výtrusy se tvoří brzy z jara (konec dubna, květen) na listech, někdy i na kališních kvítcích. Mají zářivě oranžovou barvu. Rozšiřují se pomocí větru a za vhodných podmínek infikují další rostliny ve svém okolí. Letní výtrusy se tvoří koncem července na spodní straně listů, vyjimečně i na plodech. Na vrchní straně listů ložiskům odpovídají žlutavé skvrny. Na konci srpna a na podzim (září až začátek listopadu) se vytvářejí na místě letních výtrusů černé výtrusy zimní. Pokud je rostlina silně napadena rzí růžovou, může docházet k deformacím a předčasnému opadu listů Pracovní list práce s textem 1) Podle čeho si myslíš, že rez dostala své české jméno.

68 2) Doplň: Biotrofní parazité jsou ) Jak poznáš, že je rostlina napadená rzí? 4) Přiřaď k rostlinám rzi, které na nich parazitují: dřišťál rez růží pryšec trávy rez travní růže hrušeň rez hrušňová jalovec hrách rez hrachová 5) Jak můžeme proti rzím bojovat zaškrtej správné možnosti: půdu, kde rostly napadené rostliny, odvozit a navést novou aplikovat chemický postřik hadříkem namočeným v lihu stírat kupky výtrusů odstraňovat napadené zbytky vysazovat odolné odrůdy vysadit na rostliny speciální druh housenek, které napadené listy požírají u dvoubytných rzí odstranit z blízkosti druhého hostitele 6) Představ si, že jsi zemědělec. Máš se rozhodnout, zda-li zakoupíš obilí, které je proti rzi vyšlechtěné, i když třeba dražší, a nebo zakoupíš obilí, které zas tak odolné není, ale je levnější. Jaká varianta je ekologičtější? Jakou variantu zvolíš?

69 7) I když rez rostlinu přímo nezničí, způsobuje značné škody. Napiš: A) jaké škody rez způsobuje přímo na rostlině B) jaké škody rez způsobuje v hospodářství 8) Jak se na hostitelské rostlině projevuje systémová nákaza? 9) Vysvětli pojem dvoubytná rez Makroskopické pozorování rzí Pomůcky a materiál: Herbářové položky rostlin napadených rzí, lupa, protokol, tužka Postup: pod lupou pozoruj kupičku výtrusů, popiš barvu, tvar nakresli napadenou rostlinu a umístění ložisek výtrusů na rostlině Umístění výtrusů: Barva: Tvar: Nákres: Mikroskopické pozorování rzí 1. ÚKOL - Příprava preparátu Pomůcky a materiál:

70 herbářové položky rostlin napadených rzí, lupa, mikroskop, preparační jehla, podložní sklíčko, krycí sklíčko, voda, filtrační papír Postup při přípravě preparátu: na podložní sklíčko kápni pomocí kapátka malou kapičku vody pomocí preparační jehly přenes výtrusy do kapičky vody na podložním sklíčku k okraji kapky přilož krycí sklíčko tak, aby se voda rozlila podél jeho hrany potom víčko opatrně sklop, aby se pod sklíčkem nevytvořily vzduchové bubliny, které by při pozorování rušily pokud byla kapka velká, voda se vylila zpod krycího sklíčka, přilož k ní kousek filtračního papíru a tím vodu odsaješ 2. ÚKOL - Pozorování preparátu v mikroskopu nastav objektiv s nejmenším zvětšením, na takovém objektivu je nejmenší číslo a většinou bývá nejkratší; podívej se do okuláru a pohybuj zrcátkem tak dlouho, až v okuláru uvidíš světlo; polož preparát na stolek mikroskopu tak, aby pozorovaný předmět byl přesně uprostřed stolku, pak sklíčko upevni svorkami; opatrně otáčej zaostřovacím šroubem tak, aby se objektiv přiblížil těsně nad krycí sklíčko, přitom pečlivě ze strany hlídej, aby se objektiv sklíčka nedotkl; dívej se do okuláru a otáčej zaostřovacím šroubem opačným směrem než v předcházejícím bodě, tím se objektiv začne vzdalovat od krycího sklíčka; v určitém okamžiku by měl být vidět obraz, který zaostříš mikrošroubem; opatrným pohybem podložního sklíčka můžeš preparát postupně prohlížet; pro větší zvětšení oddálíš preparát od objektivu a nastavíš silnější objektiv (Maleninský, Škoda 1997)

71 3. ÚKOL Nákres výtrusu Pomůcky a materiál: Mikroskop, preparát obsahující výtrusy zkoumané rzi, tužka, protokol Postup: pozoruj preparát, do protokolu zakresli a popiš tvar výtrusu, barvu, buněčnou stěnu je-li hladká nebo má-li na sobě ornamentiku (bradavky, ostny) 4. ÚKOL pozorování rozdílnosti výtrusů Pomůcky a materiál: Mikroskop, preparáty rzí, protokol, psací potřeby, nákres výtrusů jednotlivých druhů rzí Postup: pozoruj preparáty, které vytvořily ostatní skupiny pozoruj výtrusy a napiš, z kolika buněk se skládají do protokolu zakresli a popiš tvar výtrusů, barvu, buněčnou stěnu je- -li hladká nebo má-li na sobě ornamentiku (bradavky, ostny) Protokol k mikroskopickému pozorování Nákres výtrusu skupiny 1 rez na růžích Tvar: Barva:

72 Buněčná stěna: Stopka: Nákres: Nákres výtrusu skupiny 2 rez hrachová Tvar: letní výtrusyzimní výtrusy- Barva: Buněčná stěna: letní výtrusyzimní výtrusy- Stopka: Nákres: Nákres výtrusu skupiny 3 rez travní Tvar: letní výtrusyzimní výtrusy- Barva: Buněčná stěna: letní výtrusyzimní výtrusy- Stopka: Nákres: 12. Autorská řešení Autorské řešení pracovního listu 1) Podle většinou rezavě zbarvených prášivých ložisek, výtrusného prachu. 2) Biotrofní parazité jsou parazité, kteří pro to, aby se mohli

73 rozmnožovat, růst a vyvíjet se potřebují svou hostitelskou rostlinu živou. 3) Na napadené rostlině jsou masově vytvořená ložiska rzí. 4) dřišťál rez růží pryšec trávy rez travní růže hrušeň rez hrušňová jalovec hrách rez hrachová 5) půdu kde rostly napadené rostliny odvozit a navést novou chemický postřik hadříkem namočeným v lihu stírat kupky výtrusů odstraňovat napadené zbytky vysazováním odolných odrůd vysadit na rostliny speciální druh housenek, které napadené listy požírají u dvoubytných rzí odstranit z blízkosti druhého hostitele 6) Zvolím variantu odolných odrůd, protože i když jsou dražší, nebude se muset ve vegetačním období financovat chemický postřik a pokud ano, tak v mnohem menší míře. Tato varianta je ekologičtější, protože se do půdy a obilí nedostane velké množství chemických látek. 7) A) Ložiska výtrusů brání rostlině fotosyntetizovat a přesto, že rez rostlinu nezabíjí, odebírá z ní živiny, tím ji oslabuje a rostlina hůře roste a plodí. B) Např. obilniny tvoří méně obilek, které jsou navíc nekvalitní a tak se snižuje jejich výnos.

74 8) Tvarové změny rostliny, např. protáhlý vzrůst, menší listy, zpravidla nekvetou. 9) Dvoubytná rez uskutečňuje svůj cyklus na dvou rostlinách z odlišných čeledí. Stadium jarních výtrusů se tvoří na tzv. mezihostiteli, stadium letních a zimních výtrusů se tvoří na tzv. hlavním hostiteli Makroskopické pozorování rzí autorské řešení Pomůcky a materiál: Herbářové položky rostlin napadených rzí, lupa, protokol, tužka Postup: pod lupou pozoruj kupičku výtrusů, popiš barvu, tvar nakresli napadenou rostlinu a umístění ložisek výtrusů na rostlině Umístění výtrusů: na stéblech trav Barva: černá Tvar: podlouhlý, čárkovitý, jednotlivá ložiska často splývají Nákres: Protokol k mikroskopickému pozorování autorské řešení Nákres výtrusu skupiny 1 rez na růžích Tvar: válcovitý, protáhle elipsoidní, vícebuněčný zimní výtrus Barva: hnědá Buněčná stěna: kaštanovitě hnědá, hladká

75 Stopka: v dolní části silně napuchlá Nákres: Nákres výtrusu skupiny 2 rez hrachová Tvar: letní výtrusy- kulovité až elipsoidní zimní výtrusy- kulovité, vejčité až protáhlé Barva: hnědé Buněčná stěna: letní výtrusy- oddáleně ostnitá zimní výtrusy- tmavě kaštanově hnědá, s drobnými jemnými důlky Stopka: jemná, bezbarvá Nákres: Nákres výtrusu skupiny 3 rez travní Tvar: letní výtrusy- kulovité až elipsoidní zimní výtrusy- podlouhlý, vřetenovitý nebo kyjovitý, dvoubuněčný

76 Barva: hnědá Buněčná stěna: letní výtrusy- ostnitá zimní výtrusy- kaštanovitě hnědá, hladká, v horní části ztlustlá, tmavší Nákres: 13. Metodické poznámky k přípravě a realizaci LP Příprava materiálu Před vlastní realizací laboratorních prací je nutné nasbírat dostatečné množství materiálu. Nejlépe je nasbírat materiál se žáky při některé komplexní

77 botanické exkurzi, případně materiál nasbírá sám vyučující. Při sběru materiálu žáky upozorníme na vzhled rostliny, která je napadená, přítomnost rzi poznáme většinou podle celkově nezdravého vzhledu rostliny, na líci listů bývají žlutavé skvrny, které na rubu listu odpovídají ložiskům rzi. Jarní výtrusy mají výhodu, že jsou výrazně oranžově zbarvené a žáci napadené rostliny snadno poznají. Pokud se v místě sběru vyskytuje pcháč, často se na něm vyskytuje rez vonná. Ložiska této rzi produkují výrazně vonnou a sladkou tekutinu, která přiláká hmyz. Jím je tato rez dále přenášena. Později se na pcháči tvoří velké množství červenohnědě zbarvených prášivých ložisek. Další rostliny, které bývají často napadené, jsou: na jaře keře, kde se vyskytují jarní, většinou oranžová, ložiska (Berberis (dřišťál), Crataegus (hloh), Rosa (růže)), v létě se rzi dají najít na rodu Falcaria (srpek), Trifolium (jetel), Achilea (řebříček), Artemisia (pelyněk), Astragalus (kozinec), Cirsium (pcháč) apod. Na podzim je nejlepší sbírat a demonstrovat rzi na travách, jejichž listy bývají zcela pokryty ložisky rzí. Nasbírané položky se ukládají do papírových sáčků, kam se napíše jméno hostitelské rostliny, datum sběru, místo sběru a předběžné určení hostitele. Ihned po návratu z exkurze je nutné dát rostliny vylisovat a první výměnu papíru provést do 24 hodin po sběru, aby rostlina nebyla ve vlhku a nepolehla zkáze. Vylisované rostliny uložíme do obálek, které by měly být označeny schedou obsahující jméno hostitelské rostliny, jméno rzi, místo a datum sběru, jméno osoby, která rostlinu sbírala a určovala. Pro účely PVP stačí označit sběr pouze jménem hostitelské rostliny a typem ložisek rzi (jarní, letní, zimní) Realizace laboratorních prací V souladu se školním vzdělávacím programem lze laboratorní práce realizovat v rámci povinně volitelného předmětu biologické praktikum. Toto praktikum má dvě části. První část teoretické uvedení do problematiky rzí, zahrnuje Power Pointovou prezentaci a pracovní listy pro žáky. Druhá část zahrnuje makroskopické pozorování rostlin napadených rzí a vlastní mikroskopování rzí. Laboratorní práce je rozdělena do dvou částí z toho důvodu, že ne všechny základní školy jsou dobře vybaveny mikroskopy a nemohou tak realizovat druhou část. Tyto školy pak mohou použít pouze část první a k ní přiřadit makroskopické pozorování rostlin napadených rzí z části druhé.

78 K první části je přiložena Power Pointová prezentace s příslušnou metodikou pro učitele a komentářem ke každému snímku. Do prezentace byly vybírány druhy rzí, které se v přírodě běžně vyskytují, především hospodářské a okrasné rostliny, se kterými přijde žák běžně do kontaktu. K této prezentaci byl vypracován text, týkající se problematiky rzí, který žáci budou používat při zodpovídání otázek v pracovním listu. V pracovním listu se vyskytují nejen otázky, na které mohou žáci odpovědět pomocí textu, ale i otázky týkající se prezentace a otázky problémové. Pro potřeby druhé části je přiložen protokol k mikroskopickému pozorování. Žáci vytvoří tři skupiny. První skupina se dále rozdělí na skupiny po dvou žácích a ti si připraví preparát rzi vyskytující se na růži. Druhá skupina se taktéž rozdělí na skupinky po dvou žácích a každá skupinka vytvoří preparát rzi hrachové. Třetí skupina se taktéž rozdělí po dvou žácích a připraví preparát rzi travní. PVP probíhá obvykle v počtu 12 žáků, z čehož vyplývá, že budou 2 dvojice připravovat preparát rzi vyskytující se na růžích, 2 dvojice budou připravovat preparát rzi hrachové a poslední dvě dvojice budou připravovat preparát rzi travní. Učitel by si měl pro potřeby praktika najít minimálně dva vzorky od každé rzi. Tyto druhy rzí byly vybrány záměrně, protože žák na nich může pozorovat rozmanitost spor jednotlivých druhů. Rez na růžích tvoří pěti a vícebuněčné zimní spory, rez hrachová tvoří jednobuněčné zimní spory (tato rez je dvoubytná, proto pro potřeby praktika je nutné nalézt napadenou rostlinu z čeledi Fabaceae) a rez travní tvoří dvoubuněčné zimní spory, přičemž v preparátu mohou být viděny i jednobuněčné letní spory. K tomuto úkolu žáci dostanou pracovní list s postupem přípravy preparátu a jednotlivými úkoly. Určování druhů rzí je poměrně obtížné, proto se demonstrují mikroskopicky jen dobře makroskopicky poznatelné druhy: Rez travní s nápadnými ložisky na stéblech trav či obilnin (na listových čepelích jsou zpravidla jiné druhy rzí); rezavá letní ložiska obsahují jednobuněčné tenkostěnné výtrusy, tmavá zimní ložiska obsahující dvoubuněčné tmavé, tlustostěnné zimní výtrusy. Je nutné rostlinu sebrat na podzim (konec srpna až

79 polovina října), kdy jsou již vytvořena zimní ložiska, která chceme v praktiku demonstrovat. Zdroj fotografie: Zdroj fotografie z mikroskopu: RNDr. J. Marková Rez na růžích tvoří oranžově zbarvená jarní a letní ložiska (květen až červenec), později tmavá zimní ložiska (září až říjen) s

80 charakteristickými vícebuněčnými zimními výtrusy. Zdrojfotografie: Zdroj fotografie z mikroskopu: P. Stodolová Rez hrachová je rez dvoubytná, to znamená, že na jejím mezihostiteli pryšci najdeme jarní oranžově zbarvená ložiska. Pryšec můžeme demonstrovat makroskopicky jako příklad systémové choroby, kdy napadení rzí způsobuje tvarové změny hostitelské rostliny. Pryšec, na kterém se vyskytují jarní ložiska (květen, červen), je protáhlého vzrůstu oproti zdravým rostlinám a jeho listy jsou mnohem mohutnější než u zdravých rostlin. Jarní ložiska můžeme pozorovat lupou. Tvoří bílé pohárky, které jsou ponořené hluboko v pletivu, široké, nízké s pravidelně roztřepeným okrajem. Pro potřeby praktika je nutné sebrat rez hrachovou na některé z rostlin patřící do čeledi Fabaceae. Na těchto rostlinách rez tvoří rezavohnědé jednobuněčné letní a jednobuněčné černohnědé až černé zimní výtrusy (srpen, září). Napadená rostlina z čeledi Fabaceae, hlavní hostitel Zdroj fotografie:

81 Zdravá mezihostitelská rostlina pryšec Zdroj fotografie: Napadený pryšec, mezihostitel, projev systémové nákazy Zdroj fotografie: Metodické poznámky k Power Pointové prezentaci Snímek 1 a 2 Promítnout obrázky známých kloboukatých hub a zeptat se žáků, zda jednotlivé druhy na obrázku poznávají. Zopakovat si charakteristiku hub, jejich zařazení do systému. Říct si, které známé druhy hub jsou jedovaté a které jedlé. Zopakovat si zásady sběru hub. Snímek 3 a 4 Promítnout obrázky mikroskopických hub. Zeptat se dětí, jak souhrnně nazýváme skupinu hub tvořící na potravinách bílé či jinak zabarvené povlaky. Připomenout si jaký význam v přírodě mají rozkladači. Připomenout, že spousta

82 mikroskopických hub způsobuje škody v domácnostech na potravinách. Zdůraznit, že napadené potraviny se nesmějí v žádném případě konzumovat, a to ani v případě, že se napadená část vykrojí. Snímek 5 a 6 Připomenout žákům, že mikroskopické houby nejsou pouze škodlivé organismy, ale že se mnoho druhů využívá v potravinářství a farmacii. Vysvětlit, jak došlo k objevu antibiotik, zdůraznit, že nadměrné používání antibiotik může lidskému organismu uškodit, protože ničí nejen škodlivé bakterie, ale i bakterie, které máme běžně v těle a které nám např. pomáhají vstřebávat potravu. Snímek 7 a 8 Promítnout obrázky rzí, vysvětlit, že mikroskopických hub je velké množství a že mohou mimo jiné způsobovat choroby rostlin a takové houby, které napadají živé organismy a odebírají z jejich těl živiny, nazýváme houby cizopasné (parazité). Vysvětlit, že rzi patří právě mezi parazitické houby, které napadají velké množství rostlin. Popsat jak poznáme rostlinu napadenou rzí (světlé skvrny na listech, u systémových nákaz změna tvaru rostliny, přítomnost výtrusů). Zdůraznit jak můžeme proti napadení rzí bojovat. Snímek 9 Vysvětlit význam slova dvoubytná rez (jarní výtrusy napadají jednoho specifického hostitele a letní se zimními výtrusy se tvoří na druhém specifickém hostiteli). Zdůraznit, že pokud má rez travní prvního hostitele dřišťál, tak se na jiném keři než na dřišťálu jarní výtrusy tvořit nemohou. Vysvětlit význam slova bazidiospora jedná se o výtrus skupiny hub, kterou nazýváme Basidiomycota - houby stopkovýtrusé. Zdůraznit, že tato rez napadá především obilniny a způsobuje tak ztráty na výnosu, můžeme ztrátám předejít a to vysazováním odolných odrůd. Zdůraznit fakt, že pokud se použije odolnější obilnina, nemusí se později používat chemická ochrana a tento způsob je tedy ekologický. Snímek 10

83 Zopakovat si pojem dvoubytná rez. Vysvětlit pojem systémová nákaza (první hostitel pryšec- má protáhlý vzrůst, listy jsou masivní, ztlustlé a po celé spodní části pokryté jarními výtrusy, které jsou zářivě oranžové, uložené v bílém pohárku). Snímek 11 Vysvětlit rozdíl mezi jednobytnou a dvoubytnou rzí. Zdůraznit, že i když se jedná o biotrofního parazita, časem může dojít k odumření části rostlin, protože rez odebírá rostlině živiny a svou přítomností na listech omezuje proces fotosyntézy, proto části rostlin odumírají nebo se různě deformují. Snímek 12 Upozornit na rozdílný vzhled rosolovitých ložisek na jalovci. 14. Diskuze k laboratorním pracím Laboratorní práce probíhaly na základní škole Mendíků na Praze 4 ve dvou blocích povinně volitelného předmětu biologické praktikum. První blok byl věnován PowerPointové prezentaci. Žáci reagovali dobře, opakovací otázky týkající se říše hub zodpovídali bez problémů a novou látku s tematikou rzí pochopili, pokládali otázky a bylo vidět, že se někteří se rzí v přírodě už někdy setkali. Po PowerPointové prezentaci následovala práce s textem a pracovními listy. Na většinu otázek našli žáci odpověď v textu, ale byly zde zařazeny i otázky problémové, na které museli odpovědět bez nápovědy. Na otázky typu podle čeho má rez své jméno, jak se můžeme proti rzím bránit, nebo jak poznáme rostlinu napadenou rzí, žáci odpovídali bez problémů. Větší obtíže nastaly při přiřazování hostitelů a mezihostitelů k jednotlivým druhům rzí a to i přes to, že žáci měli k dispozici text. Pravděpodobně to bylo způsobeno tím,

84 že někteří ze žáků nepochopili pojem dvoubytná rez, respektive se jim pletl s pojmem dvoudomá rostlina. Problémová otázka byla ve všech případech vyřešena správně. Druhý blok byl věnován makroskopickému a mikroskopickému pozorování (příloha D). Bylo vidět, že žáci nemají pevně zažité návyky, jako například fakt, že při nákresu se nepoužívají barvy, a našli se dokonce i tací, kteří nákres provedli perem a museli celý protokol předělávat. Také popisky u zkoumané položky nebyly pro mnohé samozřejmostí. Nejvíce mě překvapilo, že žáci mají problémy s nákresem mikroskopického preparátu. Nákresy velmi odbývali a musela jsem je neustále opravovat a vracet protokoly k předělání. Například v případě rzi na růžích vůbec nenakreslili stopku, i když je velmi výrazná a dobře pozorovatelná. U rzi travní nenakreslili protáhlou horní buňku, i když byla velmi dobře vidět. Na každý detail jsem je musela upozornit. Samostatná práce s mikroskopem probíhala velmi dobře, bylo vidět, že mikroskopování žáky zaujalo. 15. Použitá literatura Altmann A. (1971): Didaktické zásady ve výuce biologii. SPN, Praha. Altmann A. (1972): Organizační formy ve výuce biologii. SPN, 278 p., Praha. Altmann A. et Horník F. (1986): Vybrané kapitoly z didaktiky biologie II. SPN, 135 p., Praha. Braun U. (1995): The powdery mildews (Erysiphales) of Europe.- Gustav Fischer Verlag, 337p., Jena, Stuttgart, New York. Březinová J. (1975): Sezónní vývoj vegetace na Oblíku v Českém středohoří. - Sbor. Severočes. Mus., Ser. Natur., Liberec, 7: Březinová J. (1974): Sezónní vývoj vegetace na Oblíku v Českém středohoří.- [ms., Dipl. Pr. z Kat. Bot. UK, Praha].

85 Bubák F. (1906): Houby české. (1). Rezy (Uredinales). - Arch. Přírodov. Prozkoum. Čech 13,5: Cummins G. B. (1971): The rust fungi of cereals, grasses and bamboos. Springer- Verlag, 570 p., New York. Černík V., Bičík V. et Martinec Z. (1999): Přírodopis 1 pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. SPN, 103 p., Praha. Gäumann E. (1959): Die Rostpilze Mitteleuropas p., Bern. Chytrý M. (2006) Vegetace České republiky 1. Travinná a keřová vegetace. Academia, 526p., Praha Kalina T. et Váňa J. (2005): Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Karolinum, 606p., Praha. Klán J. (1975): Mykoflóra Lounského středohoří (Mykocenologická a ekologická studie stepních hub).- [ms., Dipl. Pr. z Kat. Bot. UK, Praha]. Klimešová I. (1973): Příspěvek ke stanovištní charakteristice a režimu dusíku v půdě na Oblíku v Českém středohoří.- [ms., Dipl. Pr. z Kat. Bot. UK, Praha]. Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, 927 p., Praha. Kuprevič V. F. et Ul janiščev V. I. (1975): Opredělitěl ržavčinnych gribov SSSR. Časť I. Sem. Melampsoraceae i někotorye rody sem. Pucciniaceae. Minsk, 336 p. Marková J. et Urban Z. (2009): Catalogue of rust fungi of the Czech and Slovak Republics. Karolinum, Praha Majewski T. (1977): Flora Polska Grzyby (Mycota). Polska akademia nauk, 394 p., Warszawa- Krakow. Majewski T. (1979): Flora Polska Grzyby (Mycota). Polska akademia nauk, 362 p., Warszawa- Krakow. Maleninský M. et Škoda B. (1997): Botanika učebnice pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií Bakterie, Řasy, Houby. Natura, 39 p., Praha

86 Martinovský J. O. (1967): Oblík - perla České stepní květeny. - Ochr. Přír., Praha, 22: Müller J. (2000): Rzi, sněti a fytopatogenní plísně Moravského krasu. - Cortusa, 78 p., Blansko. Ondráčková J. et Urban Z. (1972): K poznání hnědé rzi pýrové, Puccinia perplexans Plow. var. triticina (Eriks.) Urban f. sp. persistens v Čechách.- Čes. Mykol., 26, 1: Praha. Picbauer R. (1927): Zeměpisné rozšíření rzí na Moravě se zřetelem k poměrům evropským. Práce Mor. Přírod. Spol. 1927, 4, 9: (1-172). Poelt J. et Zwetko P. (1997): Die Rostpilze Österreichs. 2., revidierte und erweiterte Auflage des Catalogus Flora Austriae, III Teil, Heft 1, Uredinales. - Biosystematics and Ecology, Series No. 12, 365 p., Wien. Průcha J., Walterová E. et Mareš J. (2001): Pedagogický slovník. Portál, 328 p., Praha Rosypal S. a kol. (2003): Nový přehled biologie. Scientia, 797p., Praha Rydlo J. (1973): Příspěvek k poznání režimu půdní vlhkosti na Oblíku v Českém středohoří. [ms., Dipl. Pr. z Kat. Bot. UK, Praha]. Slavíková J. et al. (1983): Ecological and vegetational differentiation on a solitary conic hill (Oblík in České středohoří Mts.) - Vegetace ČSSR, A13, Academia, Praha. Střihavková H. et Síbrt F. (1994): Přírodopis 5 pro 5. Ročník ZŠ. Scientia, 172p., Praha Studničková I. et Studnička M. (1975): Vegetace Oblíku v Českém středohoří. - Sbor. Severočes. Mus., Ser. Natur., Liberec, 7: Suchara I. (1973): Keřová společenstva Lounského středohoří. - [ms., Dipl. Pr. z Kat. Bot. UK, Praha]. Svrček M. (1997): Houby. Aventinum, 279 p., Praha

87 Urban Z., 1966: Československé travní rzi. [ms., depon.in Dept.of Botany, Charles University, Praha]. Zmeškalová J. (2009): Změny stepní vegetace na modelovém území NPR Oblík, CHKO České středohoří. - [ms., Dipl. Pr. z Kat. Bot. UK, Praha]. Web Web 2 pdf Web 3

88 16. Přílohy Příloha A Letecký snímek Oblíku se záznamem sběrů Příloha B Fotografie napadených hostitelských rostlin Příloha C Fotografie spor Příloha D Fotografie z průběhu PVP Pro potřeby PVP přírodovědné praktikum jsou za přílohami zařazeny neoznačené materiály pro žáky.

89 Příloha A Letecký snímek Oblíku se záznamem sběrů 1. Rhamnus cathartica 2. Rosa sp. 3. Rosa sp. 4. Arrhenatherum eletius 5. Bromus erectus 6. Achillea millefolium 7. Artemisia pontica 8. Artemisia vulgaris 9. Astragalus excapus 10. Cirsium eriophorum 11. Falcaria vulgaris 12. Linum austriacum 13. Muscari tenuiflorum 14. Ornithogalum kochii 15. Oxytropis pilosa 16. Oxitropis pilosa 17. Trifolium repens 18. Vincetoxicum hirundinaria 19. Viola hirta 20. Astragalus glycyphyllos 21. Centaurea stoebe

90 Příloha B Fotografie napadených hostitelských rostlin Puccinia sii-falcariae jarní ložiska (aecia), systémová nákaza na Falcaria vulgaris; rostlina nekvete a zasychá 90

91 Uromyces muscari zimní ložiska (telia) mikrocyklické rzi na Muscari tenuiflorum Puccinia coronata - spermogonia a aecia na Rhamnus cathartica 91

92 Uromyces punctatus - telia na Astragalus cicer Uromyces scutellatus - jarní ložiska (aecia), systémová nákaza na Euphorbia cyparissias; nápadná tvarová změna (vlevo zdravá rostlina) 92

93 Puccinia liliacearum - zimní ložiska (telia), systémová nákaza na Ornithogalum kochii Detail napadené části rostliny- ložiska se vyskytují v horní třetině listu a způsobují jeho deformaci 93

94 Příloha C Fotografie spor Uromyces muscari - teliospora Puccinia liliacearum - teliospory 94

95 Phragmidium tuberculatum - urediospory Phragmidium tuberculatum - teliospory 95

96 Příloha D Fotografie z průběhu PVP Příprava preparátu Mikroskopické pozorování 96

97 Řešení pracovních listů 97