V Praze dne. března 2009 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY. Věc: Zpráva o plnění programů prevence před povodněmi k

Transkript

1 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Č.j.: 820/ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Č.j.: 22555/ENV/09, 1414/M/09 MINISTERSTVO DOPRAVY Č.j.: 35/ CRS/2 MINISTERSTVO VNITRA Č.j.: MV /PO-2009 V Praze dne. března 2009 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY Věc: Zpráva o plnění programů prevence před povodněmi k Důvod předložení: Obsah: Plnění usnesení vlády České republiky I. Návrh usnesení č. 383 ze dne 12. dubna 2006 II. Předkládací zpráva a č. 496 ze dne 10. května III. Zpráva o plnění programů prevence před povodněmi k IV. Přílohy V. Vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení Předkládá: Mgr. Petr Gandalovič ministr zemědělství RNDr. Martin Bursík místopředseda vlády a ministr životního prostředí Ing. Petr Bendl ministr dopravy MUDr. Mgr. Ivan Langer ministr vnitra

2 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 20. dubna 2009 č. 452 ke Zprávě o plnění programů prevence před povodněmi ke dni 31. prosince 2008 Vláda I. bere na vědomí Zprávu o plnění programů prevence před povodněmi ke dni 31. prosince 2008, uvedenou v části III materiálu č.j. 454/09 (dále jen Zpráva ); II. pověřuje předsedu vlády předložit část Zprávy v gesci Ministerstva zemědělství předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k informaci Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky; III. ukládá 1. ministru zemědělství odůvodnit předanou část Zprávy podle bodu II tohoto usnesení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, 2. ministru zemědělství, místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí a ministrům dopravy a vnitra zpracovat a vládě do 31. března 2012 předložit zprávu o plnění programů prevence před povodněmi, obsahující rovněž zhodnocení plnění dalších opatření uvedených ve Zprávě, 3. ministru dopravy zajistit v rámci finančních možností státního rozpočtu České republiky na příslušný rozpočtový rok nebo možností rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury realizaci akcí navržených v programu č Provedou: místopředseda vlády a ministr životního prostředí, ministři dopravy, vnitra, zemědělství Předseda vlády Ing. Mirek Topolánek, v. r.

3 2

4 Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo dopravy Ministerstvo vnitra II. PŘEDKLÁDACÍ ZRÁVA Usnesením vlády č. 382 ze dne 19. dubna 2000 byla vládou České republiky schválena Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, která vymezovala obecné zásady ochrany před povodněmi pro území našeho státu. Plnění této strategie je zajišťováno zejména realizací souboru programů prevence před povodněmi v rámci programového financování. Základní soubor těchto programů v gesci jednotlivých resortů byl formulován v materiálu Záměry tvorby programů prevence před povodněmi, který vláda vzala na vědomí usnesením č. 897 ze dne 13. září Věcná náplň a struktura jednotlivých programů prevence před povodněmi je v současné době svěřena do působnosti Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra. V současné době je předkládána v pořadí již třetí hodnotící Zpráva o plnění programů prevence před povodněmi. První dvě zprávy byly vládou vzaty na vědomí usnesením vlády č. 335 ze dne 7. dubna 2003, resp. usnesením vlády č. 383 ze dne 12. dubna Předkládaná zpráva je plněním tohoto usnesení a přináší informace o realizaci programů prevence před povodněmi za období let 2006 až Zpráva uvádí požadované cíle jednotlivých programů a podprogramů a podává detailní informaci o jejich věcném a finančním plnění ke konci roku 2008 v členění podle jednotlivých resortů. Zároveň bylo usnesením vlády č. 496 ze dne 10. května 2006 (bod II., 5) uloženo ministru zemědělství pravidelně předkládat (po projednání s ministrem financí vždy do 30. dubna každého kalendářního roku) Poslanecké sněmovně Parlamentu informaci o realizaci protipovodňových opatření v České republice za předcházející kalendářní rok. Z tohoto důvodu je navrhováno, aby část zprávy (za působnost Ministerstva zemědělství) byla předložena Poslanecké sněmovně jako plnění výše uvedeného usnesení vlády.

5 Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo dopravy Ministerstvo vnitra III. Zpráva o plnění programů prevence před povodněmi k Úvod Usnesením vlády č. 382 ze dne 19. dubna 2000 byla vládou schválena Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, která vymezovala obecné zásady ochrany před povodněmi pro území našeho státu. Plnění této strategie je zajišťováno zejména realizací souboru programů prevence před povodněmi v rámci programového financování. Základní soubor těchto programů v gesci jednotlivých resortů byl formulován v materiálu Záměry tvorby programů prevence před povodněmi, který vláda vzala na vědomí svým usnesením č. 897 ze dne 13. září Věcná náplň a struktura jednotlivých programů prevence před povodněmi je v současné době svěřena do působnosti Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra. V současné době je předkládána v pořadí již třetí hodnotící Zpráva o plnění programů prevence před povodněmi. První dvě zprávy byly vládou vzaty na vědomí usnesením vlády č. 335 ze dne 7. dubna 2003, resp. usnesením vlády č. 383 ze dne 12. dubna Předkládaná zpráva přináší informace o realizaci programů prevence před povodněmi v době od do Zpráva uvádí požadované cíle jednotlivých programů a podprogramů a podává detailní informaci o jejich věcném a finančním plnění ke konci roku 2008 v členění podle jednotlivých resortů. Přehled programů Prevence před povodněmi dle jednotlivých resortů Název programu Číslo programu Gestor Prevence před povodněmi Ministerstvo zemědělství Podpora prevence před povodněmi II Ministerstvo zemědělství Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží Ministerstvo zemědělství Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce Ministerstvo zemědělství rybníků a výstavby vodních nádrží Podpora prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy Operační program Životní prostředí Omezování rizika povodní Optimalizace vodního režimu krajiny Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Protipovodňové zajištění dopravních objektů Ministerstvo dopravy Realizace pozemkových úprav zaměřených na Ministerstvo zemědělství protipovodňovou prevenci Přednostní poskytování služeb elektronických komunikací za krizových stavů Ministerstvo vnitra Zabezpečení přednostního spojení v síti GSM pro subjekty krizové komunikace Ministerstvo vnitra

6 Prvních sedm programů je součástí programového financování podle vyhlášky Ministerstva financí č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku a mají svá čísla v databázi ISPROFIN. Mimo rámec programového financování jsou založeny tři další podpory, které jsou součástí aktivit jednotlivých ministerstev. 2. Realizace programů prevence před povodněmi 2.1 Ministerstvo zemědělství Struktura programů Ministerstva zemědělství č. ISPROFIN Název programu / podprogramu Prevence před povodněmi Výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází Zvyšování průtočné kapacity vodních toků Stanovování záplavových území Studie odtokových poměrů Vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi Podpora prevence před povodněmi II Podpora protipovodňových opatření s retencí Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl Podpora vymezení záplavových území a studií odtokových poměrů Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží * Odstranění škod na rybnících a vodních nádržích po povodni v srpnu Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží * Odstraňování povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží Realizace pozemkových úprav zaměřených na protipovodňová opatření Pozn.: * Tyto podprogramy jsou zmíněny v hodnocení prevence před povodněmi, neboť u řady akcí k odstranění škod se zároveň zkvalitňuje jejich preventivní účinek při případné další povodni (zejm. odolnost břehů, zvýšení retenčního prostoru vodních děl, zabezpečení bezpečnostních přelivů na Q 100 apod.) Program Prevence před povodněmi Program Prevence před povodněmi (I. etapa) byl zaměřen především na území v povodích zasažených povodněmi do roku 2000, tedy na povodí řek Moravy, Odry a povodí horního Labe. Hlavním cílem opatření I. etapy bylo zvýšení možností retence vody v území a zajištění obnovy hrází k vymezení neškodného rozlivu v údolních nivách a podpora zachycení a bezpečného převedení velkých povodňových průtoků zvyšováním kapacity koryt vodních toků v kritických úsecích (zejména v oblastech zástavby), včetně úprav koryt bystřin a exponovaných drobných vodních toků. Investiční preventivní opatření se soustředila 2

7 především na technické prvky, které realizací přinesly konkrétní a ekonomicky doložitelnou účinnost v hydrologických povodích. Tato etapa probíhala v období let a představovala výběr investičních záměrů pro nejohroženější části území ČR s náklady ve výši 4,043 mld. Kč. Hlavními zdroji financování I. etapy programu byly prostředky úvěru od Evropské investiční banky, z výnosů z privatizací prostřednictvím kapitoly Operace státních finančních aktiv a ze státního rozpočtu. Tyto prostředky byly doplněny vlastními zdroji žadatelů (zejména státních podniků Povodí a s.p. Lesy České republiky) a dále menší měrou spolufinancováním ze strany obcí a měst a v jednom případě byly použity prostředky PHARE. Program počítal na léta s využitím národních finančních zdrojů v souhrnné výši cca 2,15 mld. Kč. K jejich posílení byl využit úvěr od EIB ve výši 60 mil. EUR (což na počátku programu představovalo cca 2,0 mld. Kč). Příjemcem finančních prostředků byly státní podniky Povodí, Lesy České republiky, s.p. a organizační složka státu - Zemědělská vodohospodářská správa (dále jen ZVHS ). Skutečnost čerpání roku programu (v mil. Kč) rok celkem celkem státní rozpočet 2 537,8 752,2 332, , celkové náklady 2 896,9 789,1 355, ,9 Program byl úspěšně ukončen v roce 2007 a bylo dokončeno celkem 435 akcí. Lze konstatovat, že hlavní ukazatelé programu, dokumentující zvýšení ochrany území ČR před povodněmi, tj.: vytvoření retenčního objemu pro zachycení povodňových průtoků ve výši min. 40 mil. m 3, výstavba ochranných hrází v délce min. 93 km, zkapacitnění koryt vodních toků v délce min. 92 km byly splněny, resp. vysoko překročeny. Na základě detailní analýzy 232 významných stavebních akcí lze konstatovat, že byla zvýšena míra ochrany před povodněmi v průměru na Q 50 Q 100, přičemž těmito akcemi došlo k ochránění více jak 200 tis. obyvatel a majetku v úhrnné hodnotě 245,5 mld. Kč. Všechny předepsané parametry programu byly splněny resp. vysoce překročeny. V jednom z podprogramů byly rovněž řešeny studie odtokových poměrů, které řeší opatření ke zvýšení ochrany před povodněmi včetně posouzení povodňových rizik (určení hloubek a rychlostí proudění v záplavových územích). Právě výstupy z těchto studií jsou velmi podstatné také pro navazující II. etapu programu Prevence před povodněmi Program Podpora prevence před povodněmi II Program Podpora prevence před povodněmi II navazuje na úspěšnou I. etapu programu ( ), která byla realizována v letech s náklady ve výši cca 4,043 mld. Kč. Ta byla zaměřena především na území zasažené povodní v roce 1997 (Morava, Odra a povodí horního Labe). Preventivní investiční opatření se soustředila především na technické prvky, které realizací přinesly konkrétní a ekonomicky doložitelnou účinnost v hydrologických povodích. Usnesením vlády č ze dne 15. listopadu 2006 k Dokumentaci programu Podpora prevence před povodněmi II a ke změně usnesení vlády č. 383 ze dne 12. dubna 2006 a č. 496 ze dne 10. května 2006 bylo ministru zemědělství uloženo zajistit v letech realizaci 2. etapy programu Podpora prevence před povodněmi II v rozsahu dotačních prostředků ve výši 10 mld. Kč, v následujícím členění finančních zdrojů: 3

8 Zdroj Státní rozpočet Úvěr EIB Výnosy z privatizací Částka (mld. Kč) 1,0 6,0 3,0 Upravená dokumentace programu schválená usnesením vlády č ze dne 1. prosince 2008, předpokládá změnu rozpočtového rámce rozšířeného na roky s tím, že musí být zajištěno kofinancování programu ze státního rozpočtu na roky v celkové výši 1 mld. Kč. Kromě správců vodních toků se o podporu v letech 2007 a 2008 mohly ucházet rovněž obce a města jako navrhovatelé. V roce 2007 proto byla připravena Metodika pro navrhovatele protipovodňových opatření (obec či město v pozici navrhovatele převezme dílo vybudované správci povodí do svého vlastnictví a bude ho dále provozovat). Hlavním cílem II. etapy programu je další snižování úrovně ohrožení a povodňových rizik v záplavových oblastech vodních toků, posílení akumulace v údolních nivách a zvýšení kapacit koryt v intravilánech. Investiční akce navržené k financování v rámci II. etapy jsou technickými akcemi, které mají výraznější systémový charakter zapracováním výsledků studií z dřívějších programů do nových projektových řešení, které jsou připraveny k realizaci v II. etapě programu. Jedná se především o výstupy ze studií (studie odtokových poměrů a stanovení záplavových území), které byly zpracovány v rámci I. etapy programu. Věcné cíle programu jsou podloženy zkušeností z průběhu velkých povodní na našem území v posledních deseti letech. Program je zvláště zaměřen na realizaci takových opatření, která řeší povodňové ohrožení v nejrizikovějších lokalitách podél našich významných toků. Metodika hodnocení priorit ve II. etapě programu objektivně upřednostňuje takové projekty, u kterých protipovodňová opatření dosahují největší efekt účinku a finančních nákladů. Akce zahrnuté do programu zahrnují cíle a opatření (zejména např. opatření závazné části Plánu hlavních povodí ČR) uvedené ve schváleném Plánu hlavních povodí. Součástí programu je rovněž získání podkladů pro návrhy protipovodňových opatření v budoucnu (studijní podprogram ) a na protipovodňová opatření stavebního charakteru, pro která je plánován výrazně větší rozsah investic. V rámci programu se vhodně doplňují opatření (akce) jak na drobných vodních tocích, tak i opatření pro zvládání extrémních povodňových situací na významných vodních tocích. Opatření na drobných vodních tocích ve správě Zemědělské vodohospodářské správy (dále jen ZVHS ) a Lesů ČR, s.p. mají (mimo intravilány obcí) charakter především přírodě blízkých opatření a jsou realizována v součinnosti s Operačním programem Životní prostředí. Dokumentace programu také obsahuje postup pro předkládání návrhů opatření potenciálními ochráněnými subjekty z řad obcí, měst a sdružení obcí, nebo kraji. Součástí programu nejsou opatření na stabilizaci odtokových poměrů v krajině, revitalizace a snížení eroze. Tato opatření mají proměnlivé a obtížně kvantifikovatelné protipovodňové efekty a jejich zavádění vyžaduje delší časovou náročnost. Předpokládá se, že budou realizována především z podpor v gesci Ministerstva životního prostředí financovaných převážně z Operačního programu Životní prostředí. 4

9 Skutečnost čerpání roku 2007 a 2008 a předpoklad čerpání finančních zdrojů programu v letech (v mil. Kč) Zdroj Celkem Úvěr EIB, z FNM*, SR 193, , , Vlastní zdroje, zdroje územních rozpočtů a fondů EU 40,3 92,5 367,2 500 Celkem 234, , , Pozn.: * Výnosy z privatizací, novelou zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku ČR a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku ČR (zákon o zrušení Fondu národního majetku). Přehled skutečného čerpání finančních zdrojů v letech 2007 a 2008 (viz tabulka výše) ukazuje, že po relativně nízkém čerpání v prvním roce programu (cca 230 mil. Kč) došlo k pozitivnímu obratu a v roce 2008 čerpaná částka (cca 0,9 mld. Kč) několikanásobně přesáhla výši čerpání z předešlého roku. Podařilo se tak zvednout čerpání na úroveň řádově odpovídající předpokládanému průběhu v následujících letech. Předpoklad parametrů u stavebně zahájených akcí v letech 2007 a 2008 po jejich dokončení Název ukazatele Hodnota Podpora protipovodňových opatření s retencí retenční objem 1,984 mil.m 3 celkový objem 0,362 mil.m 3 délka ochranné hráze 198,7 m délka úpravy/stabilizace toku m délka mobilní stěny 3 835,70 m délka rekonstruované hrany bezpečnostního přelivu 36 m Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků délka ochranné hráze ,05 m délka úpravy stabilizace toku ,70 m délka odlehčovacího koryta/štoly 2 105,40 m délka přelivné hrany jezu 224,04 m délka rekonstruovaného úseku hráze m retenční objem pro zachycení splavenin 30,621 tis.m Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl délka hrází včetně rekonstruovaných hrází 885 m délka bezpečnostního přelivu (včetně rekonstruovaných) 158,26 m Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů délka řešeného úseku toku 1140,385 km V roce 2008 byla navíc přijata tzv. malá povodňová novela vodního zákona (zákon č. 181/2001 Sb.), která umožňuje usnadnit realizaci staveb protipovodňových opatření navržených ve veřejném zájmu, neboť umožňuje řešit majetkoprávní vazby. Novelou vodního zákona byl uplatněn institut omezení nebo odnětí vlastnického práva k pozemkům a stavbám potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, využitím zákona o vyvlastnění. Jeho aplikace je až posledním nástrojem pro umožnění realizace opatření, pokud dohody o výkupu nebo směně pozemků nejsou úspěšné. Je zjevné, že tento přístup přispívá k urychlení realizace protipovodňových opatření. Novela vodního zákona dále řeší kromě stavebních pozemků (pod hrázemi), také úhradu újmy za omezení využití pozemků v řízené zátopě a úhradu škod na úrodě a porostech po řízeném zaplavení (včetně 5

10 úhrady vrácených dotací z fondů Evropského společenství). I z tohoto důvodu, se dá předpokládat, že trend průběžného a rovnoměrného čerpání bude dodržen v souladu s harmonogramem. Přehled skutečného čerpání za období let 2007 a 2008 dle jednotlivých investorů (v mil. Kč) Investor Státní rozpočet Vlastní zdroje Povodí Labe, s.p. 6, ,835 25,866 Povodí Moravy, s.p. 26,616 51,997 17,899 Povodí Odry, s.p. 37, ,087 12,144 Povodí Ohře, s.p. 9,111 53,095 3,556 Povodí Vltavy, s.p. 58, ,604 23,652 Lesy ČR, s.p. 42,992 63,803 44,697 ZVHS 12,617 63,940 0 Obce 0 11,400 0,600 Hl.m. Praha 0 4,600 4,393 Celkem 193, , ,807 Druhý rok realizace programu lze tedy hodnotit kladně. Po nastolení uspokojivého průběhu čerpání finančních prostředků byla navíc ke konci roku 2008 dokončena etapa vymezování záplavových území podél vodních toků. Tento proces byl Ministerstvem zemědělství dlouhodobě systémově podporován a v současné době lze konstatovat, že správci povodí vymezili záplavová území podél cca km délky vodních toků (tj. cca 73 % jejich celkové délky). Oproti roku 2005 se jedná o nárůst vymezených záplavových území podél cca km vodních toků ve správě správců povodí. Tabulka vymezených záplavových území na vodních tocích ve správě s.p. Povodí v letech je v příloze č. 1. V následujících letech již nebude docházet k vymezování nových záplavových území, nýbrž budou pouze aktualizována stávající záplavová území (jedná se zejména o doplnění jejich aktivních zón). Tabulka vymezených a stanovených záplavových území podél vodních toků (stav k ) Správce povodí Spravovaná délka vodních toků [km] Vymezená záplavová území [km] % Stanovená záplavová území [km] Povodí Vltavy, s.p , ,13 84, ,77 83,49 Povodí Ohře, s.p , ,71 54, ,01 45,96 Povodí Labe, s.p , ,34 60, ,14 46,59 Povodí Odry, s.p , ,43 76,43 995,71 73,50 Povodí Moravy, s.p , ,61 84, ,31 78,23 Celkem , ,22 73, ,94 66,74 Při řízení programu byl nastaven objektivní systém hodnocení a zařazování akcí do programu, a rovněž mechanizmus administrace akcí navrhovatelů protipovodňových opatření z řad měst a obcí. % 6

11 Přehled významných investičních akcí zahájených v roce 2008 Třebovka, Dlouhá Třebová Hylváty, úprava toku v obcích, která s účastí státního rozpočtu ve výši 186 mil. Kč řeší zkapacitnění koryta na Q 20, po transformaci povodňových průtoků nádrží Hvězda na Q 50. Vltava, České Budějovice úprava koryta, ř. km 234,1 239,5 s celkovými náklady více než 162 mil. Kč. Realizovanou úpravou bude ochráněno při Q 100 celkem obyvatel, bytových jednotek na ploše 360 ha. Odra, Ostrava Hrušov, Ochranná hráz km 12,700 14,950 s celkovými náklady ve výši 70,5 mil. Kč, jejímž cílem je zajištění stability stávající pravobřežní hráze a tím i zabezpečení požadované protipovodňové ochrany města Ostrava při průtoku Q 100. Realizací opatření bude ochráněno při Q 100 celkem 641 obyvatel, 279 bytových jednotek na ploše 339 ha. VD Janov zajištění stability a bezpečnosti hráze s náklady 42,8 mil. Kč řeší zvýšení bezpečnosti hráze za povodní. Ochráněno bude celkem obyvatel v bytových jednotkách na ploše 610 ha. VD Bystřička rekonstrukce přelivu s náklady 84,3 mil. Kč zajistí bezpečné převedení povodňových průtoků do úrovně až Q Na ochranu hl. m. Prahy byla zahájena Stavba 0012, etapa 0006 Zbraslav, Radotín, část 14 Zbraslav jih, která řeší protipovodňovou ochranu na levém břehu Vltavy v městské části Zbraslav. Dotace státního rozpočtu činí 241,3 mil. Kč Program Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží Cílem tohoto programu bylo zlepšení rybničního fondu České republiky a posílení jeho vodohospodářských i mimoprodukčních funkcí s důrazem na jejich protipovodňový význam. Dosažení tohoto cíle bylo zajišťováno obnovou a rekonstrukcí těles hrází a jejich funkčních objektů a obnovou retenčních prostorů nádrží odtěžením sedimentů. Po katastrofické povodni v roce 2002 byl vyčleněn podprogram Odstranění škod na rybnících a vodních nádržích po povodních v srpnu Program Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží byl schválen Ministerstvem financí na léta s celkovými náklady 3,3 mld. Kč. Následně byla doba trvání programu prodloužena. Financování bylo zajištěno dotacemi ze státního rozpočtu a podílem vlastních zdrojů žadatelů. Kofinancování programu ze strukturálních fondů ve výši 0,6 mld. Kč se v období po schválení dokumentace programu ukázalo jako nereálné. Ze schváleného limitu prostředků státního rozpočtu ve výši 2,4 mld. Kč bylo k poskytnuto cca 1,747 mld. Kč. Financování programu v letech v členění dle podprogramů (v mil. Kč) rok celkem celkem státní rozpočet 1 185, , , , celkové náklady 1 421, , ,729 5, ,875 V rámci programu bylo v letech realizováno 226 akcí, přičemž bylo dosaženo zajištění 68,240 mil. m 3 retenčního prostoru (pozn.: uvedený parametr je výrazně ovlivněn akcemi na rybníku Rožmberk, kde byl řešen retenční prostor o objemu 60 mil. m 3 ). 7

12 2.1.4 Program Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží Program Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží navazuje na úspěšnou I. etapu programu ( ), která byla realizována v letech V tomto období bylo vybudováno cca 230 akcí v nákladech cca 2,139 mld. Kč. Usnesením vlády č ze dne 15. listopadu 2006 k Dokumentaci programu Podpora prevence před povodněmi II a ke změně usnesení vlády č. 383 ze dne 12. dubna 2006 a č. 496 ze dne 10. května 2006 bylo ministru zemědělství uloženo zajistit v letech realizaci programu Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží v rozsahu dotačních prostředků ve výši 4,2 mld. Kč, v následujícím členění finančních zdrojů: Zdroj Státní rozpočet Úvěr EIB Výnosy z privatizací Částka (mld. Kč) 0,9 3,0 0,3 V letech se předpokládá financování výdajů programu ve výši 5,25 mld. Kč, z čehož představují 1,312 mld. Kč kapitálové výdaje (investice) a 3,938 mld. Kč běžné výdaje (neinvestice). Spoluúčast investorů na financování akcí zahrnutých do programu je stanovena ve výši 20 % nákladů akce (s výjimkou žadatelů z oblasti výzkumných a školních ústavů). Disponibilitu prostředky bude investor dokladovat výpisem z účtu před vydáním rozhodnutí o financování akce. Celkově se předpokládá podíl vlastních zdrojů investorů, příp. jiných zdrojů ve výši 1,05 mld. Kč (v rámci této částky mohou být eventuelně uplatněny i jiné zdroje, zejména příspěvky z územních rozpočtů). Hlavním cílem tohoto programu je mj. zlepšení technického stavu rybničního fondu České republiky a obnova vodohospodářských funkcí rybníků a vodních nádrží s ohledem na jejich význam při omezování extrémních hydrologických situací povodní a sucha. Priorita programu je odbahnění a realizovat rekonstrukce hrází rybníků a malých vodních nádrží s cílem obnovení jejich základních funkcí, zvýšení jejich bezpečnosti během povodní, zvýšení jejich využitelné retenční kapacity a zajistit výstavbu nových vodních nádrží, které budou součástí systému protipovodňové ochrany. Dle zpracované dokumentace je předpokládáno vytvoření 2 mil. m 3 retenčního prostoru nově budovaných nádrží a 4 mil. m 3 retenčního prostoru řešeného v rámci rekonstrukce stávajících rybníků. Navrhovaný program vychází ze zkušeností s programem Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží a ještě výrazněji akcentuje a podporuje protipovodňové funkce rybníků a malých vodních nádrží a bezpečnost rybničních hrází a souvisejících objektů. Skutečnost čerpání roku 2007 a 2008 a předpoklad čerpání finančních zdrojů programu v letech (v mil. Kč) Zdroj Celkem úvěr od EIB , ,0 FNM* - 19,0 281,0 300,0 státní rozpočet - 399,5 500,5 900,0 celkem dotace - 418, , ,0 vlastní, příp. jiné zdroje 8,7 105,3 936, ,0 Celkem 8,7 523, , ,0 Pozn.: * Výnosy z privatizací, novelou zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku). 8

13 Rovněž zde byl první rok zahájení programu (2007) poznamenán přípravou příslušných formálních dokumentů, nicméně bylo přijato již celkem 100 žádostí. Předpokládá se cca 500 žádostí v rámci celého trvání programu. V roce 2008 vzrostlo čerpání oproti předcházejícímu roku několikanásobně a dosáhlo úrovně cca 525 mil. Kč. Předpoklad parametrů u stavebně zahájených akcí v letech 2007 a 2008 po jejich dokončení Název parametru 9 jedn. hodnota výchozíh o roku hodnota cílového roku nárůst Opravy a rekonstrukce rybničních hrází tis.m ,869 28,869 Vybudované a rekonstruované bezpečnostní zařízení na min. Q 100 m 177,61 985, ,148 Vybudovaná či obnovená výpustná zařízení m 13,53 68,2 54,67 Vytvořený zásobní prostor vzniklý obnovou či rekonstrukcí tis.m , , ,25 Odbahnění tis.m , ,06 Retenční prostor vytvořený výstavbou nových VN tis.m , , , Realizace pozemkových úprav zaměřených na protipovodňová opatření Usnesením vlády č ze dne 15. listopadu 2006 k Dokumentaci programu Podpora prevence před povodněmi II a ke změně usnesení vlády č. 383 ze dne 12. dubna 2006 a č. 496 ze dne 10. května 2006 bylo ministru zemědělství uloženo zajistit v období let 2007 až 2010 také realizaci pozemkových úprav zaměřených na protipovodňová opatření v rozsahu 1 mld. Kč v následujícím členění finančních zdrojů: Zdroj Státní rozpočet Úvěr EIB Výnosy z privatizací Částka (mld. Kč) 0,3-0,7 Na pozemkové úpravy zaměřené na protipovodňová opatření mají být vyčleněné finanční prostředky využity tam, kde bude účelné uspořádat vlastnické vztahy v řešeném území nebo jeho části ještě před vydáním stavebního povolení. S tím souvisejí rovněž směny státní půdy pro usnadnění uspořádání majetkoprávních vztahů k pozemkům v rámci realizace programu Podpora prevence před povodněmi II. Obsah pozemkových úprav řeší ustanovení 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/2002 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Skutečnost čerpání roku 2007 a 2008 a předpoklad čerpání finančních zdrojů v letech (v mil. Kč) Zdroj Celkem SR OSFA Celkem V roce 2007 byly využity finanční prostředky ze státního rozpočtu ve výši 64 mil. Kč a v roce 2008 ve výši 44,6 mil. Kč, a to na konkrétní investiční opatření dle schválených plánů společných zařízení pozemkových úprav, přičemž výběr jednotlivých akcí byl proveden v návaznosti na seznam protipovodňových opatření ZVHS, příp. s.p. Povodí. Jednalo se ve většině případů o suché poldry (celkem 8 akcí, z toho 4 v kombinaci s dalšími podpůrnými

14 opatřeními, zejména příkopy, popř. průlehy), dále ohrázování toku (2 akce, z toho 1 v kombinaci s příkopem), rybníky (2 akce), příkopy (5 akcí, tzn. kromě případů uvedených u poldrů), úprava koryta toku (1 akce) a zpracování projektové dokumentace pro realizaci v následujícím období (6 akcí). V těchto letech se nepodařilo čerpat finanční prostředky z výnosů z privatizací (v roce 2007 nebyly ještě uvolněny). Dosud nebyly v předpokládané výši čerpány finanční prostředky na pozemkové úpravy, které by uspořádaly majetkové poměry za účelem realizace velkých akcí, kde investory jsou zejména s.p. Povodí, ZVHS a Lesy ČR, s.p. Důvodem je zejména skutečnost, že jmenovaní velcí investoři by uvítali prakticky okamžité řešení těchto vztahů s ohledem na brzké plánované termíny realizace, což ovšem nelze v procesu pozemkových úprav v potřebně krátkých termínech zajistit. Proto se tato příprava posunuje na období příštích let, tedy pro investiční akce, jejichž řešení se předpokládá v následujících letech. Předpokládá se také zvýšené čerpání na drobnější protipovodňové akce vyplývající přímo z dokončovaných návrhů pozemkových úprav, kde investory jsou přímo pozemkové úřady. Zbývající objemy finančních prostředků se však kumulují k čerpání zejména na rok Ústřední pozemkový úřad vydal v roce 2008 pro potřebu pozemkových úřadů Metodický pokyn pro čerpání finančních prostředků na realizaci pozemkových úprav zaměřených na protipovodňová opatření. Na základě tohoto pokynu je stanoven postup pro čerpání finančních prostředků v následujících letech, a to jak na investiční akce s ohledem na plánované velké vodohospodářské investice, kde využití pozemkových úprav podpoří vypořádání majetkoprávních problémů s vlastníky pozemků dotčených protipovodňovými opatřeními, tak i na návrhy pozemkových úprav v územích, která vyžadují úpravu vodohospodářských poměrů s ohledem na prevenci před povodněmi. 2.2 Ministerstvo životního prostředí Struktura programů Ministerstva životního prostředí č. ISPROFIN Název programu / podprogramu Podpora prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy Hlásný systém povodňové ochrany Pořízení dokumentace záplavových území Řešení nestabilit svahů v ČR Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu Dokumentace a vyhodnocení mimořádné povodňové situace Operační program Životní prostředí Omezování rizika povodní Optimalizace vodního režimu krajiny Program Podpora prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy Program podpory prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy byl schválen v roce 2003 a po 5 letech trvání byl v roce 2007 ukončen. Přehled čerpání finančních prostředků je uveden v následující tabulce. 10

15 Čerpání finančních prostředků programu v letech (v tis. Kč) Podprogram Celkem Celkem Podprogram Hlásný systém povodňové ochrany Cílem podprogramu bylo přijmout vhodná opatření ke zlepšení funkce hlásného povodňového systému. Během řešeného období byly splněny následující dílčí cíle podprogramu stanovené v dokumentaci programu: rozšíření a zlepšení informačního systému hlásné povodňové služby. Ve spolupráci krajských úřadů, s.p. Povodí a regionálních poboček Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ ) byla provedena celková revize hlásných profilů kategorie A a B. Ve vazbě na povodňové plány byly prověřeny směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity a současně bylo na úrovni obcí zabezpečeno sledování těchto hlásných profilů za povodní při výpadku automatického přenosu sledovaných údajů, dokončena automatizace vodoměrných stanic v hlásných profilech kategorie A a zajištěn spolehlivý přenos dat do příslušných operativních center, zajištěna odolnost a spolehlivost vodoměrných stanic tak, aby měření i přenos dat byl spolehlivě zajištěn i při extrémních povodních, rozšířeno vybavení ČHMÚ pro rychlé a spolehlivé měření průtoků v tocích i za extrémních povodní s využitím moderních metod měření (např. akustické průtokoměry), podpořeno trvalé zlepšování systémů včasného varování obyvatelstva a všech ohrožených subjektů v okolí toků před probíhajícími povodněmi (včetně budování lokálních výstražných systémů s hlásnými profily kategorie C), zlepšen systém hydrologických předpovědí, jejich spolehlivosti a prodloužení předstihu jejich vydání. Prohloubila se spolupráce mezi ČHMÚ a s.p. Povodí při tvorbě povodňových předpovědí, zejména na tocích ovlivněných provozem přehradních nádrží, rozšířena a zkvalitněna hlásná a předpovědní služba ve vztahu k sousedním státům v rámci mezinárodních povodí Labe, Odry a Dunaje. Zabezpečen potřebný rozsah meteorologických a hydrologických údajů pro společné předpovědní povodňové systémy, rozšířena prezentace informací hlásné a předpovědní povodňové služby na Internetu, včetně informací o srážkách a povodňových předpovědí, zlepšeno vyhodnocování naměřených hydrologických a meteorologických údajů a jejich vzájemných souvislostí při výskytu povodňových situací a jejich zpřístupňování, zabezpečena soustavná a metodicky jednotná evidence a vyhodnocování důsledků jednotlivých povodní a dalších podkladů pro objektivní hodnocení jednotlivých faktorů jejich vzniku. V hodnoceném období bylo v gesci ČHMÚ zrekonstruováno či vystavěno celkem 24 vodoměrných stanic a zautomatizováno celkem 42 stanic. Podprogram Pořízení dokumentace záplavových území Povinnost zabezpečit celkovou dokumentaci zpracovaných záplavových území v gesci Ministerstva životního prostředí vyplývá z 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném 11

16 znění. Evidence záplavových území stanovených vodoprávními úřady je shromažďována Ministerstvem životního prostředí a je předávána Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka, v.v.i. (dále jen VÚV ) jako zpracovateli centrální dokumentace. Tato evidence vykazuje pouze stav zjištěný od působnosti vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavového území. Evidence je součástí Informačního systému veřejné správy VODA a je dostupná na adrese Pro vybraná existující záplavová území byl ve spolupráci VÚV a Zeměměřického úřadu zahájen projekt Mapa záplavových území 1 : Zpracované mapy (viz obrázek) jsou dostupné ke stažení na webové stránce: Variantou Map záplavových území 1 : jsou Atlasy záplavových území 1 : , které mapují pouze území nivy jednotlivých vodních toků, kde jsou vyhlášena záplavová území. Atlas má formát čtvercových listů o rozměrech 310 x 310 mm, což odpovídá území o rozloze 3,1 x 3,1 km. Dosud bylo zpracováno 47 vodních toků a jsou k dispozici všem uživatelům v elektronické podobě ve formátu PDF dokumentů na adrese: Podprogram Řešení nestabilit svahů v ČR (geologie) Podprogram byl zaměřen především na nejvíce rizikové oblasti postižené následky povodní v roce Hlavním cílem bylo zpracování dokumentace a mapování svahových pohybů a dále přímé technické zabezpečení vzniklých sesuvů a skalního řícení včetně geologického průzkumu a monitoringu. Podprogram byl rozčleněn do dvou dílčích částí: A. Dokumentace a mapování svahových pohybů v ČR V rámci této části bylo provedeno: - účelové inženýrsko-geologické mapování v měřítku 1 : (mapování všech sesuvných jevů na ploše mapy), 12

17 - sestavení mapy náchylnosti území na porušení stability svahů 1 : pro účely rajonizace území z hlediska ohrožení sesuvnými jevy, - dokumentační přehled všech sesuvných jevů se základními charakteristikami a parametry a jejich zahrnutí do Registru České geologické služby Geofondu, - přehled o dosud provedených průzkumných pracích, sanačních opatřeních, stávajících monitorovacích systémech, - základní prognóza nebezpečí dalších sesuvných pohybů a pravidla pro jejich hodnocení, - sestavení databázového souboru svahových deformací v České republice vztaženého k digitální mapě v měřítku 1 : s vysvětlivkami a datovými soubory, - inženýrsko-geologické hodnocení rizik v oblastech ohrožených povodněmi geologická rizika v údolní nivě. B. Řešení stabilizace svahů na území ČR, jejich geologický průzkum a monitoring Tato část řešící nápravná opatření a konkrétní finanční pomoc byla směrována na komplex stabilizačních opatření nejrizikovějších sesuvů, tj. sesuvů III. kategorie a projevů skalního řícení, tj. přírodních exodynamických jevů, které bezprostředně, nebo v krátkém časovém horizontu, svými negativními projevy a následky ohrožovaly státem chráněný obecný zájem především životy, zdraví, majetek občanů a infrastrukturu území a sídel. V hodnoceném období byly mezi nejvýznamnějšími řešenými lokalitami např. Ledeč nad Sázavou, Dalovice, Stoličná hora, Hřensko, Děčín. Podprogram Dokumentace a vyhodnocení mimořádné povodňové situace Podprogram byl připraven k zahájení podle potřeby a jeho cílem bylo zajištění dokumentování a vyhodnocení případné mimořádné povodňové situace v jednotné formě, obsahu a struktuře. Neměl aktuální požadavky na finanční prostředky. Jeho aktivace byla možná na základě rozhodnutí Ústřední povodňové komise v případě vzniku extrémní povodňové situace, jejíž význam a územní rozsah přesáhne území jednoho kraje. Tato situace nastala v březnu 2006, kdy s rozhodnutím Ústřední povodňové komise aktivovat tento podprogram pro řešení projektu Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území České republiky vyjádřila souhlas vláda svým usnesení č. 425 ze dne 12. dubna Projekt pod gescí Ministerstva životního prostředí byl koordinován VÚV. Dalšími řešiteli byly ČHMÚ, Agentura ochrany přírody a krajiny a Česká geologická služba. Na řešení projektu se podílela řada dalších odborných organizací a expertů. Byly zpracovány samostatné hodnotící zprávy o meteorologické a hydrologické situaci a dále komplexní zpráva, které byly předloženy vládě a následně publikovány Operační program Životní prostředí Od roku 2009 bude pro zlepšení systému povodňové služby, mapování povodňových rizik, projektování a realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření využíván Operační program Životní prostředí. V období 2009 až 2013 se předpokládá plné využití prioritní osy 1 (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní) v oblasti podpory 1.3 (omezování rizika povodní - program ) v objemu cca 100 mil. EUR a částečné využití prioritní osy 6 (Zlepšování stavu přírody a krajiny) v oblasti podpory 6.4 (optimalizace vodního režimu krajiny - program ), kde se předpokládá celkový objem finančních prostředků ve výši cca 250 mil. EUR. 13

18 2.3 Ministerstvo dopravy Struktura programů Ministerstva dopravy č. ISPROFIN Název programu / podprogramu Protipovodňové zajištění dopravních objektů Doplnění pohotovostních rezerv v silniční dopravě Protipovodňová prevence mostů a dopravních objektů Cílem programu je zajištění materiálních a stavebně technických opatření v rámci připravenosti na řešení krizových situací, protipovodňové prevence a minimalizace možných škod způsobených povodněmi na silnicích a na železniční síti v majetku České republiky. Doplněním pohotovostních rezerv v silniční dopravě a realizací plánovaných stavebních opatření dojde k pozitivnímu posunu v odolnosti objektů železniční a silniční infrastruktury v záplavových územích a v materiálně-technické připravenosti na řešení možných krizových situací. Přehled čerpání prostředků v letech 2006 až 2008 a plánované náklady na období 2009 (v tis. Kč) Podprogram do nároky z roku 2008 vlastní zdroje celkem Podprogram Doplnění pohotovostních rezerv v silniční dopravě Náplní podprogramu je vytvořit pohotovostní rezervy v silniční dopravě u Ředitelství silnic a dálnic České republiky (dále jen ŘSD ČR ) pořízením 24 souprav provizorních mostů o rozpětí 2 x 21,3 m, které by byly osazovány na základě přímého rozhodnutí ministra dopravy na silnicích a dálnicích ve správě ŘSD ČR. V návaznosti na zpracovanou výrobní dokumentaci byl v roce 2006 vyroben funkční vzorek, který je uskladněn ve školicím středisku v Kojetíně. ŘSD ČR zadalo u fa PONTEX finanční rozbor, který ukázal, že předpokládané náklady na výrobu mobilního montovaného mostu silničního MMS 2005 (dále jen MMS 2005 ) jsou podstatně vyšší z důvodu vyšší výrobní ceny na 1 kg mostu ze 105,00 Kč na 134,00 Kč a zvýšení hmotnosti jedné soupravy ze 46,5 t na 61,344 t. Z výše uvedeného bylo rozhodnuto, že v 1. fázi bude vyrobeno 9 souprav MMS 2005 za pořizovací hodnotu 154,129 mil. Kč a výroba zbývajících 15 souprav bude realizována v rámci možností Ministerstva dopravy v návaznosti na stanovený objem finančních prostředků státního rozpočtu kapitoly 327 na příslušný rozpočtový rok. Chybějící MMS 2005 budou v případě jejich potřeby nahrazeny výpůjčkou mostních provizorií (kompatibilní s MMS 2005) od Správy státních hmotných rezerv. V roce 2007 ŘSD ČR vypsalo výběrové řízení na dodávku MMS V roce 2008 bylo ukončeno výběrové řízení na dodavatele 9 souprav MMS Výroba MMS 2005 byla zahájena koncem roku 2008 a její ukončení se předpokládá v roce Na realizaci MMS 2005 bylo ve státním rozpočtu vyčleněno pro rok 2009 předběžně 20 mil. Kč. 14

19 V roce 2008 nebyly vyčleněné finanční prostředky na tento podprogram ve výši 30 mil. Kč čerpány. Dle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla v platném znění, budou tyto nevyčerpané prostředky čerpány v roce 2009 formou tzv. nároků Podprogram Protipovodňová prevence mostů a dopravních objektů Podprogram obsahuje nezbytné stavební úpravy mostů, propustků a opěrných zdí z hlediska protipovodňové prevence na silniční a železniční infrastruktuře. Cílem podprogramu bylo zajistit bezpečnost a zvýšení protipovodňové odolnosti objektů na silnicích I. třídy a na železniční dopravní cestě, které jsou v majetku státu. Nedostatek finančních prostředků v kapitole 327 Ministerstvo dopravy byl v hodnoceném období sanován prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI ) a tak se podařilo alespoň částečně dostát věcnému záměru tohoto podprogramu. Akce, u kterých se předpokládalo financování prostřednictví státního rozpočtu v rámci ISPROFIN a zároveň jejich realizace již byla neodkladná, byly vybrány k financování z rozpočtu SFDI. Počet těchto akcí, včetně rozložení do sledovaného období ukazuje následující tabulka. Akce zaměřené na protipovodňovou prevenci mostů a dopravních objektů Protipovodňová opatření plánovaná na silnicích I. třídy, dálnicích a železniční dopravní cestě Počet akcí zrealizovaných z prostředků přidělených SFDI v letech Počet akcí Období celkem Náklady v tis. Kč Počet akcí Náklady v tis. Kč Počet akcí Náklady v tis. Kč celkem akcí celkem náklady v tis. Kč Předchozí tabulku doplňujeme o konkrétní výčet jednotlivých akcí: Oprava mostu km 34,321 trati Mariánské Lázně - Karlovy Vary, sanace a izolace objektu v km 26,945 trati Praha Smíchov - Plzeň os.n., oprava klenby a dna propustku trati Vsetín Velké Karlovice km 9,542, Adamov - rekonstrukce opěrné zdi, Bernartice - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100, Bílá - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100 (č. objektu ), Bílá - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100 (č. objektu ), Bludovice - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100, Děčín - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100, Dobrkovický jez - kamenné opevnění podemletých opěr a křídel mostu, Hlavatá - ztužení staticky narušených částí mostu (č. objektu ), Hlavatá - ztužení staticky narušených částí mostu (č. objektu ), Horní Řepčice - výměna kapacitně nevyhovujícího propustku na Q 100, Kunín - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100, Očihov - opevnění koryta a kuželů u opěr, Rtyně v Podkrkonoší - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100, Rtyně v Podkrkonoší - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100, Soběslav - kamenné opevnění podemletých opěr a křídel mostu, Stříbrné Hory - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100, Trutnov - Voletiny - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q 100, úprava koryta, Klimkovice - doplnění a výměna narušených objektů mostu, Vlkov - výměna kapacitně nevyhovujícího mostu na Q

20 2.4 Ministerstvo vnitra Struktura programů Ministerstva vnitra č. ISPROFIN Název programu / podprogramu Přednostní poskytování služeb elektronických komunikací za krizových stavů Zabezpečení přednostního spojení v síti GSM pro subjekty krizové komunikace Přednostní poskytování služeb elektronických komunikací za krizových stavů Program zajištění telekomunikační podpory řešení krizových situací byl schválen usnesením vlády č. 897 ze dne 13. září 2000 k materiálu Záměry tvorby programu prevence před povodněmi, a to v rámci programu Protipovodňové zajištění dopravních objektů komunikačních vazeb v gesci Ministerstva dopravy a spojů. Usnesením vlády č. 335 ze dne 7. dubna 2003 byl Program Protipovodňové zajištění dopravních objektů a komunikačních vazeb rozdělen na dva programy, z nichž Ministerstvo informatiky pokračovalo v rozpracování výše uvedeného úkolu v rámci Programu zajištění komunikačních vazeb. Jelikož řešení a financování uvedeného programu bylo vzhledem k rozpracovanosti úkolu a jeho charakteru výhodnější v rámci Programu racionalizačních projektů a služeb Ministerstva informatiky byl uvedený program usnesením vlády č. 383 ze dne 12. dubna 2006 vypuštěn ze souboru programů prevence před povodněmi. Daný úkol byl připravován na základě Rámcové smlouvy na zabezpečení úkolů Programu racionalizačních projektů a služeb pro potřeby Ministerstva informatiky. Technickým a zkušebním ústavem telekomunikací a pošt Praha jako Projekt Přednostní poskytování služeb elektronických komunikací za krizových stavů. V rámci projektu byla provedena analýza možnosti implementace preferenčního poskytování služeb elektronických komunikací vybraným uživatelům v národních sítích elektronických komunikací dle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) č. E.106 a na základě této analýzy bylo do zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, zařazeno ustanovení 99, který ukládá podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť za krizového stavu povinnost prostřednictvím této sítě přednostně poskytovat služby elektronických komunikací uživatelům zařazeným do mezinárodního nebo národního preferenčního schématu. Vzhledem k rozsahu připravenosti uvedeného opatření v mezinárodním měřítku byla tato povinnost uvedeným podnikatelů upravena ustanovením 141, který zároveň ukládá způsob zajištění přednostního spojení ve stanoveném přechodném období. Na realizaci projektu bylo do roku 2005 vynaloženo celkem 4,5 mil. Kč. V hodnoceném období již nebyly vynaloženy další finanční prostředky. Na základě zákona č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky, přešla kompetence k zabezpečení přístupu vybraných uživatelů veřejné sítě elektronických komunikací za krizových stavů uvedené v 99, zákona o elektronických komunikacích na Ministerstvo vnitra (viz 12a odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení). Z tohoto důvodu a vzhledem k absenci rozhodnutí orgánů Evropské unie k zavedení jednotného způsobu prioritního poskytování služeb ve veřejných sítích elektronických komunikací bylo v rámci 16

21 novelizace zákona o elektronických komunikacích navrženo upravit 99 tak, aby podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť byli oprávněni za krizových stavů zajišťovat účastníkům krizové komunikace přednostně přístup k veřejně dostupným službám elektronické komunikace. Za tímto účelem jsou podnikatelé oprávněni v nezbytně nutném rozsahu omezit nebo přerušit poskytování služeb jiným účastníkům. Uvedená novela byla schválena usnesením vlády č ze dne 3. listopadu 2008 a je ve schvalovacím řízení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Jelikož problematika realizace přednostního poskytování služeb elektronických komunikací je řešena v rámci věcně příslušných zákonů, tak lze konstatovat, že Projekt č. 11/1 Přednostní poskytování služeb elektronických komunikací za krizových stavů byl splněn Zabezpečení přednostního spojení v síti GSM pro subjekty krizové komunikace Na základě usnesení vlády č. 813 ze dne 23. srpna 2000 a č ze dne 15. října 2001 o postupu dořešení problematiky telekomunikačního spojení pro orgány krizového řízení, byla uzavřena smlouva čj. ZM-584/S-2001 na dodávku služeb a mobilních telefonů pro krizové řízení mezi ČR Ministerstvem vnitra a Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou, do 31. prosince 2007 a byla prodloužena do 30. června Potřeba zabezpečení vzájemného spojení subjektů krizové komunikace upravená 29 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhl. č. 429/2003 Sb., nadále trvá. Mezi prostředky, které slouží pro krizovou komunikaci bude patřit i do budoucna veřejná mobilní telekomunikační síť, ve které je uplatňováno přednostní spojení. Dne 29. dubna 2008 uzavřelo Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR se společností Telefónica O2 Smlouvu o zabezpečení krizové komunikace čj. MV /PO-2008 (dále jen smlouva ). Cílem nové smlouvy je maximální využití stávajících možností mobilních telefonů a standardu GSM pro potřeby krizového řízení. Předmětem nové smlouvy je poskytování následujících služeb: zajištění přednostního spojení pro mobilní telefonní čísla účastníků krizové komunikace z řad složek integrovaného záchranného systému, ministerstev, ústředních správních úřadů, orgánů krajů, orgánů obcí a dalších; služby související se zabezpečením fungování krizových telefonních čísel při mimořádných událostech, krizových stavech a při přípravě na mimořádné události a krizové stavy (využití mobilních základnových stanic); vytvoření a provoz webových stránek, jejichž obsahem jsou informace o právech a povinnostech vyplývajících ze smlouvy, včetně postupů a formulářů potřebných pro získání přednostního spojení; předávání informací na MV generální ředitelství HZS ČR o stavu sítě mobilního operátora v případě výluk nebo havárií; možnost nastavení přednostního spojení u libovolného telefonního čísla Telefonica O2 s paušálním tarifem, které si účastníci krizové komunikace sami zvolí. Toto řešení je proti předchozí smlouvě čj. ZM-584/S-2001 pro účastníky flexibilnější, protože již nejsou omezeni jen na využití telefonních čísel z předem určené číselné řady. Zároveň není třeba vyrábět novou SIM kartu. Pokud již účastník SIM kartu s číslem Telefónica O2 vlastní, pouze požádá o nastavení služby přednostního spojení. 17